ZÁKON ze dne ................ 2014 o soukromém zdravotním pojištění cizinců při pobytu na území České republiky a o změně zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Č Á S T PR V N Í Úprava zdravotního pojištění cizinců HLAVA I Předmět úpravy §1 Tento zákon upravuje soukromé zdravotní pojištění cizinců 1 při pobytu na území České republiky nad 90 dnů (dále jen „soukromé zdravotní pojištění cizince“).
§2 Působnost zákona (1) Tento zákon se vztahuje na cizince, kteří pobývají na území České republiky a nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění 2 nebo nemají zajištěnou úhradu zdravotní péče na základě jiných právních předpisů. (2) Tento zákon se nevztahuje na občany členských států Evropské unie, zemí Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace. (3) Tento zákon se dále nevztahuje na cizince, pobývající na území České republiky po dobu kratší 90 dnů, jejichţ pojištění upravuje přímo pouţitelný předpis Evropské unie 3. §3 Povinnost pojištění Cizinec je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o soukromém zdravotním pojištění cizince a být po celou dobu svého pobytu na území České republiky pojištěn dle tohoto zákona. 1 § 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
HLAVA II Soukromé zdravotní pojištění cizince při pobytu nad 90 dnů Díl 1 Pojištění sjednané mimo území České republiky §4 (1) V případě, ţádá-li cizinec mimo území České republiky o povolení k pobytu na území České republiky nad 90 dnů, je povinen být pojištěn v rozsahu nejméně akutní a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s repatriací nemocného pojištěného nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehoţ cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 1 700 000 Kč, a to bez spoluúčasti pojištěného. (2) V případě pojištění sjednaného podle odstavce 1, je-li v cizím jazyce, je cizinec povinen na své náklady zabezpečit úředně ověřený překlad pojistné smlouvy a pojistných podmínek do českého jazyka a na poţádání předloţit příslušnému útvaru Ministerstva vnitra České republiky. Díl 2 Soukromé zdravotní pojištění cizince sjednané na území České republiky §5 (1) Ţádá-li cizinec na území České republiky o povolení k pobytu nad 90 dnů nebo o jeho prodlouţení, je povinen před podáním ţádosti sjednat soukromé zdravotní pojištění cizince podle Dílu 2; cizinec je povinen před uzavřením pojistné smlouvy pojišťovně předloţit potvrzenou ţádost o povolení k pobytu nad 90 dnů s vyznačením příslušného čísla jednacího. (2) Pojišťovna je povinna uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 1, pokud nabídka na její uzavření neodporuje tomuto zákonu. §6 Všeobecná ustanovení (1) Soukromé zdravotní pojištění cizince lze sjednat pouze u pojišťovny, která je oprávněna provozovat toto soukromé zdravotní pojištění cizince na území České republiky podle zvláštního zákona 4 a je uvedena v seznamu České národní banky dle § 20 tohoto 4 Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
2
zákona. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pojistná smlouva zvláštním zákonem5. (3) Pojistná smlouva musí být vţdy uzavřena písemně na pojistnou dobu minimálně jednoho roku. Není-li pojistná smlouva uzavřena v písemné formě, povaţuje se za neplatnou. (4) Soukromé zdravotní pojištění cizince lze ujednat pouze jako pojištění škodové. (5) Soukromé zdravotní pojištění cizince nelze z důvodu nezaplacení pojistného přerušit. §7 Pojistná událost Pojistnou událostí je poskytnutí sluţeb pojištěnému v době trvání soukromého zdravotního pojištění cizince v rozsahu a za podmínek stanovených v § 8. §8 Rozsah soukromého zdravotního pojištění cizince (1) Soukromé zdravotní pojištění cizince se vztahuje na následující sluţby: a)
hrazené6 zdravotní sluţby; pojistitel je povinen zajistit pojištěným poskytování lůţkové zdravotní péče7 bez přímé úhrady pojištěného poskytovateli prostřednictvím poskytovatelů zdravotních sluţeb8, s nimiţ k tomu uzavřel smlouvu o úhradě zdravotních sluţeb na základě soukromého zdravotního pojištění cizinců (dále jen „smluvní poskytovatel“),
b) repatriaci nemocného pojištěného, nebo v případě jeho úmrtí převoz jeho tělesných ostatků do státu, jehoţ cestovní doklad vlastní nebo vlastnil, popřípadě do jiného státu, ve kterém má nebo měl povolen pobyt; poskytování těchto sluţeb je pojistitel povinen zajistit prostřednictvím smluvního poskytovatele nebo jiného subjektu, 5
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
6 § 13 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7 § 9 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů
8 § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů
3
s nímţ k tomu uzavřel smlouvu, a to vţdy bez přímé úhrady pojištěného poskytovateli těchto sluţeb, c)
asistenční sluţby alespoň v rozsahu: - pojištěnému doporučit smluvního poskytovatele zdravotních sluţeb, -
pojištěnému doporučit vhodný postup při čerpání zdravotních sluţeb,
-
smluvnímu poskytovateli zdravotních sluţeb poskytnout záruku pojistného plnění; tyto sluţby pojistitel zabezpečuje prostřednictvím smluvního poskytovatele asistenčních sluţeb, a to vţdy bez přímé úhrady pojištěného poskytovateli, (2) Pojistná smlouva se uzavírá s limitem pojistného plnění, který nesmí být na jednu pojistnou událost niţší neţ 3 000 000 Kč, a to bez spoluúčasti pojištěného. (3) V pojistné smlouvě lze stanovit, ţe pojistitel poskytne pojistné plnění aţ po uplynutí stanovené čekací doby. Tato doba však nesmí přesáhnout ode dne počátku trvání soukromého zdravotního pojištění cizince u stejného pojistitele: a) b) c) d) e)
3 měsíce v případě těhotenství, 8 měsíců v případě porodu, 12 měsíců v případě chronických onemocnění, 16 měsíců v případě onemocnění uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona, 18 měsíců v případě vzácných onemocnění9. (4) K uplatnění práva na pojistné plnění je pojištěný před čerpáním sluţeb povinen:
a) kontaktovat smluvního poskytovatele asistenčních sluţeb pojistitele a b) předloţit smluvnímu poskytovateli sluţeb platný Průkaz dle § 9 tohoto zákona; tyto povinnosti můţe splnit i jiná osoba.
§9 Průkaz soukromého zdravotního pojištění cizince (1) Pojistitel je povinen bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy vydat pojistníkovi doklad o sjednaném soukromém zdravotním pojištění cizince, kterým je Průkaz soukromého zdravotního pojištění cizince (dále jen „Průkaz“). Je-li pojištěný osobou odlišnou od pojistníka, je pojistník povinen předat Průkaz pojištěnému přede dnem vzniku soukromého zdravotního pojištění cizince. (2) Průkaz pojistitel vydává pro kaţdou pojištěnou osobu vţdy s platností omezenou 9 SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ O VZÁCNÝCH ONEMOCNĚNÍCH č. KOM (2008) 679.
4
pouze na dobu, na kterou bylo zaplaceno pojistné; cizinec je povinen před vydáním dalšího Průkazu předloţit pojistiteli doklad o povolení k pobytu nad 90 dnů podle právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území České republiky. Průkaz je i dokladem o zaplacení pojistného. Zaplaceným pojistným se v případě hotovostní platby rozumí sloţení částky ve prospěch pojistitele. Zaplaceným pojistným se v případě bezhotovostní platby rozumí připsání částky na účet pojistitele. (3) Průkaz je opatřen ochranou účinně omezující moţnost jeho zneuţití. (4) V Průkazu pojistitel uvede alespoň a)
číslo Průkazu,
b) číslo pojistné smlouvy, c)
název a logo pojistitele,
d) jméno, příjmení a datum narození pojištěného, e)
název a číslo dokladu jednoznačně identifikujícího pojištěného (např. cestovního pasu),
f)
název a telefonní číslo smluvního poskytovatele asistenčních sluţeb,
g) datum vydání, počátku a konce platnosti Průkazu. (5) Průkaz nenahrazuje pojistku ve smyslu zákona 10.
§ 10 Síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb Pojistitel je povinen mít uzavřen smluvní vztah minimálně s 10 % poskytovatelů zdravotních sluţeb zapsaných do Národního registru poskytovatelů zdravotních sluţeb 11. § 11 Zjišťování a přezkoumání zdravotního stavu (1) Pojišťovna je oprávněna poţadovat před uzavřením pojistné smlouvy zjištění zdravotního stavu zájemce o soukromé zdravotní pojištění cizince . V případě jeho odmítnutí není pojišťovna povinna pojistnou smlouvu uzavřít. (2) Jsou-li pro to důvody související s šetřením škodné události, je pojistitel oprávněn přezkoumat zdravotní stav pojištěného nebo zjistit příčinu jeho smrti . 10
§ 2775 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
11
§ 72 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.
5
§ 12 Pojistné (1) Pojišťovna při stanovení výše pojistného zohlední zdravotní stav cizince, jeho věk, charakter pobytu na území České republiky a případně další faktory, které by mohly mít vliv na výši pojistného rizika, pokud nejsou diskriminační. (2) Pojišťovna je povinna stanovit výši pojistného tak, aby zabezpečila trvalou splnitelnost závazků vzniklých provozováním soukromého zdravotního pojištění cizince s tím, ţe prvních pět let od účinnosti tohoto zákona nesmí roční pojistné klesnout pod 25 000 Kč. (3) První pojistné období, za které se platí pojistné, je jeden rok. Následná pojistná období lze na ţádost pojistníka sjednat v délce tří, šesti nebo dvanácti měsíců. (4) Podmínkou pro vrácení nespotřebované části pojistného pojistníkovi je vrácení Průkazu pojistiteli. (5) Pojišťovna není povinna pojistnou smlouvu uzavřít, má-li vůči cizinci nebo jiné osobě, která hodlá takovou smlouvu v jeho prospěch uzavřít, neuhrazenou pohledávku.
§ 13 Právo pojistitele na náhradu poskytnutého pojistného plnění Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu pojistného plnění a)
poskytnutého v přímé souvislosti s jednáním pojištěného na trestném činu, ozbrojeném konfliktu, občanské válce, teroristickém útoku nebo povstání, nebo
b) poskytnutého v důsledku úmyslného jednání pojištěného nebo jiné osoby jednající z jeho popudu, nebo pokud se v důsledku poţití alkoholu nebo aplikace omamné, návykové nebo psychotropní látky nebo léku ovlivňujícího pozornost a schopnosti uvedl pojištěný do stavu, kdy nemohl ovládat své jednání, nebo c)
pokud při sjednávání soukromého zdravotního pojištění cizince zájemce o toto pojištění uvedl nepravdivé údaje, neúplně zodpověděl dotazy pojišťovny učiněné v písemné formě nebo je vědomě hrubě zkreslil nebo zamlčel a pokud tyto skutečnosti měly přímou souvislost s pojistnou událostí; to platí i pro takové jednání pojistníka, nebo
d) pokud při uplatňování práva na pojistné plnění pojištěný uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí.
6
§ 14 Zánik soukromého zdravotního pojištění cizince (1) Soukromé zdravotní pojištění cizince zaniká: a)
uplynutím doby, na kterou bylo soukromé zdravotní pojištění cizince sjednáno,
b) smrtí pojištěného, c)
dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části nebo k zaplacení náhrady poskytnutého pojistného plnění podle § 13 tohoto zákona, doručené pojistníkovi, která nesmí být kratší neţ 1 měsíc a kterou lze před jejím uplynutím dohodou prodlouţit; upomínka musí obsahovat upozornění na zánik soukromého zdravotního pojištění cizince v případě nezaplacení a o této upomínce pojistitel současně informuje pojištěného, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka,
d) písemnou dohodou pojistníka a pojistitele, e)
f)
výpovědí pojistníka s osmidenní výpovědní dobou 1.
do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, ţe pojistitel porušil pravidla rovného zacházení12,
2.
do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojistitele, nebo
3.
do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, ţe pojistiteli bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti,
výpovědí pojistníka nebo pojistitele ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později neţ šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká soukromé zdravotní pojištění cizince ke konci následujícího pojistného období,
g) prokáţe-li pojistitel, ţe by vzhledem k podmínkám platným v době uzavření smlouvy smlouvu neuzavřel, existovalo-li by pojistné riziko ve zvýšeném rozsahu jiţ při uzavírání smlouvy, má právo pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou. Nevypoví-li pojistitel pojištění do jednoho měsíce ode dne, kdy mu změna byla oznámena, zanikne jeho právo vypovědět pojištění. (2) Od pojistné smlouvy nelze odstoupit ani odmítnout poskytnutí pojistného plnění. (3) V případě zániku soukromého zdravotního pojištění cizince před uplynutím doby, na kterou bylo toto pojištění sjednáno 12
§ 2769 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
7
a)
je pojistník povinen pojistiteli odevzdat bez zbytečného odkladu Průkaz,
b) je pojistitel povinen o zániku soukromého zdravotního pojištění cizince informovat věcně příslušný útvar Ministerstva vnitra České republiky. § 15 Výkon dohledu Dohled nad dodrţováním povinností pojišťoven stanovených tímto zákonem vykonává Česká národní banka podle zvláštního zákona 13. § 16 Výměna informací (1) Ministerstvo vnitra České republiky poskytne pojišťovnám, které provozují soukromé zdravotní pojištění cizince podle tohoto zákona, údaje podle odstavce 2. (2) Poskytovanými údaji jsou údaje o pojistníkovi, pojištěném, zákonném zástupci nebo opatrovníkovi pojištěného a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození, c)
pohlaví,
d) místo a stát narození, e)
státní občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu,
g) datum počátku pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (3) Pojišťovny, které provozují soukromé zdravotní pojištění cizince podle tohoto zákona, poskytují z evidence pojištěných cizinců Ministerstvu vnitra České republiky údaje o soukromém zdravotním pojištění cizince podle odstavce 2. (4) Ministerstvo vnitra České republiky poskytuje údaje podle odstavce 2 způsobem umoţňujícím dálkový přístup. To platí obdobně i pro poskytování údajů pojišťovnami provozujícími soukromé zdravotní pojištění cizince podle tohoto zákona. (5) Není-li ohroţeno trestní řízení nebo projednávání správního deliktu, sděluje orgán činný v trestním řízení nebo orgán projednávající správní delikt pojišťovně údaje nezbytné k šetření pojistné události, popřípadě jim umoţní nahlíţet do spisu a pořizovat z něho výpisy a zhotovovat si z nich kopie nebo výpisy. To platí obdobně pro jiné správní 13
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
8
nebo kontrolní orgány, které takové údaje vzhledem ke své působnosti vedou. §17 Mlčenlivost Na povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se soukromého zdravotního pojištění cizinců se vztahují ustanovení zvláštního zákona 14, tato povinnost se nevztahuje na výměnu informací podle § 15 tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky § 18 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011, zákona č. 222/2012 Sb. a zákona č. 494/2012 Sb., se mění takto: 1.
V § 31 odst. 8 zní: „(8) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Současně je povinen na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného“.
2.
V § 34 písm. e) zní: „e) doklad o soukromém zdravotním pojištění cizinců sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky a na poţádání doklad o zaplacení pojistného,“.
3.
V § 35 odst. 2 zní:
14
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9
„(2) K ţádosti o prodlouţení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předloţit náleţitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) aţ d) a na poţádání náleţitost podle § 31 odst. 5 písm. b). K ţádosti o prodlouţení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předloţit rozhodnutí o prodlouţení povolení k zaměstnání, náleţitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d) a na poţádání náleţitost podle § 31 odst. 5 písm. b). Dále je cizinec povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Současně je na poţádání povinen předloţit doklad o zaplacení pojistného. Cizinec je dále povinen na ţádost ministerstva předloţit v případě změny podoby i fotografie.“. 4.
V § 37 odst. 2 písm. g) zní: „g) cizinec při pobytové kontrole nepředloţí doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, ani doklad o zaplacení pojistného, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
5.
V § 40 odst. 3 zní: „(3) K ţádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předloţit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na poţádání předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky; na poţádání je cizinec současně povinen předloţit doklad o zaplacení pojistného.“.
6.
V § 42 odst. 3 zní: „(3) Ţádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manţel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manţela nebo takové dítě cizince, který ţádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo jiţ za tímto účelem na území pobývá (dále jen "rodinný příslušník výzkumného pracovníka"). K ţádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předloţit náleţitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) aţ e) a prokázat, ţe je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na poţádání je dále povinen předloţit náleţitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Současně je povinen na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného.“.
7.
V § 42b odst. 5 zní: „(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny je cizinec povinen 10
předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Současně je povinen na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného.“. 8.
V § 42c odst. 3 písm. b) zní: „b) doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky a na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného,“.
9.
V § 42c odst. 6 se ruší slovo „cestovní“.
10.
V § 42d odst. 3 zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Současně je povinen na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného.“.
11.
V § 42f odst. 4 včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 33 zní: „(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, neţ se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu 33). Současně je povinen na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného.“. ____________________ 33) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12.
V § 42h odst. 3 zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zelené karty je cizinec povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, neţ se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu, a na poţádání doklad o zaplacení pojistného.“.
13.
V § 42j odst. 3 včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 32 zní: „(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizinec povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na 11
území do doby, neţ se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu 32), a na poţádání doklad o zaplacení pojistného.“. ___________________ 32) Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci.
14.
V § 44a odst. 4 zní: „(4) K ţádosti o prodlouţení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného souţití rodiny je cizinec povinen předloţit náleţitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Na poţádání je současně povinen předloţit doklad o zaplacení pojistného. Jestliţe byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předloţit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného souţití rodiny nelze prodlouţit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).“.
15.
V § 44a odst. 6 písm. b) zní: „b) předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a současně na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného,“.
16.
V § 45 odst. 6 písm. e) zní: „e) doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky a na poţádání doklad o zaplacení pojistného,“.
17.
V § 46 odst. 1 zní: „(1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 a 4, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K ţádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky. Současně je povinen na poţádání předloţit doklad o zaplacení pojistného“.
18.
V § 46 odst. 2 zní: „(2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1, § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K ţádosti je cizinec povinen dále 12
předloţit doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republik, a na poţádání doklad o zaplacení pojistného.“. 19.
V § 46a odst. 2 písm. c) zní: „c) cizinec při pobytové kontrole nepředloţí doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, ani doklad o zaplacení pojistného, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
20.
V § 46b odst. 2 písm. e) zní: „e) drţitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloţí doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, ani doklad o zaplacení pojistného, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
21.
V § 46e odst. 2 písm. b) zní: „b) cizinec při pobytové kontrole nepředloţí doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, ani doklad o zaplacení pojistného, a to ani ve lhůtě stanovené policií,“.
22.
V § 56 odst. 1 písm. i) zní: „i) před vyznačením dlouhodobého víza nepředloţí doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a na poţádání doklad o zaplacení pojistného,“.
23.
V § 57 odst. 1 zní: „(1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním ţádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvu k této ţádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloţí doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky nebo doklad o zaplacení pojistného, byl-li vyţádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu.“.
24.
V § 89 odst. 1 písm. c) zní: „c) doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky nebo čestné prohlášení, ţe uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních sluţeb dítěti.“.
13
25.
V § 103 písm. r) zní: „r) předloţit při pobytové kontrole doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, a na poţádání doklad o zaplacení pojistného“.
26.
V § 180 odst. 5 písm. f) zní: „f) jestliţe zvoucí osoba neuzavřela soukromé zdravotní pojištění cizince sjednané v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, ačkoliv čestně prohlásila, ţe tak učiní.“.
27.
V § 180 odst. 6 písm. c) zní: „c) předloţí doklad o uzavření soukromého zdravotního pojištění cizince sjednaného v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, ţe takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky disponuje částkou nejméně 1 700 000 Kč,“.
28.
§ 180a zní: „ § 180a Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o soukromém zdravotním pojištění cizince sjednaném v rozsahu povinností stanovených v zákoně o soukromém zdravotním pojištění cizinců na území České republiky, je oprávněna takový doklad vydávat.“.
29.
§ 180i se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušuje.
30.
§ 180j se včetně odkazů na poznámky pod čarou zrušuje.
ČÁST TŘETÍ Přechodná a závěrečná ustanovení § 19 (1) Pojistné smlouvy týkající se soukromého zdravotního pojištění cizinců při pobytu nad 90 dnů uzavřené podle § 180j zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadní právní úpravou. (2) Soukromé zdravotní pojištění cizince vzniklé na základě pojistných smluv podle odstavce 1 se povaţuje za soukromé zdravotní pojištění cizinců podle Dílu 2, HLAVY III, 14
Části první tohoto zákona. § 20 (1) Česká národní banka v rámci své dohledové činnosti v pojišťovnictví podle zvláštního zákona15 zpracovává a aktualizuje závazný seznam pojišťoven, které splňují podmínky tohoto zákona, a mohou uzavírat pojistné smlouvy podle tohoto zákona. (2) Česká národní banka poskytne seznam podle odst. 1 Ministerstvu vnitra České republiky, které je povinno tento závazný seznam zveřejnit. (3) Uzavírat pojistné smlouvy podle tohoto zákona můţe pouze pojistitel, který splňuje podmínky tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ Účinnost § 21 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
15
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
15
Příloha č. 1 k zákonu č. ……./2014 Sb. Onemocnění podle § 8 odst. 3 písm. d) zákona: Fabryho choroba Gaucherova choroba Niemen-Pickova choroba Mukopolysacharidóza I, II a VI Pompeho choroba Hyperamonemie u dětí s dědičnou poruchou metabolismu urey a glutaminu Dědičná tyrozinemie typu I revmatoidní artritis Bechtěrevova choroba psoriatrická artritis Crohnova choroba colitis ulcerosa psoriáza těţká roztroušená skleróza plicní arteriální hypertenze astma Parkinsonova choroba juvenilní artritida
16
Důvodová zpráva
Obecná část Problematika zdravotního pojištění cizinců ze zemí mimo Evropskou unii (dále jen „cizinci“) byla a je v současném globálním světě velmi frekventovaným tématem, kdy v České republice má relativně dlouhou tradici. Cestovní zdravotní pojištění cizinců je doposud upraveno v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Zákon o pobytu cizinců stanovil povinnost cizinci předloţit doklad o cestovním zdravotním pojištění k ţádosti o udělení víza a na poţádání policii při hraniční nebo při pobytové kontrole. Zákonem č. 140/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, bylo předloţení dokladu o cestovním zdravotním pojištění jako nezbytné náleţitosti k ţádosti o udělení víza zrušeno – důvodem byly výhrady, ţe je poţadováno uzavření pojistné smlouvy v době, kdy cizinci není známo, zda jeho ţádosti o udělení víza bude vyhověno. Zákon o pobytu cizinců byl od té doby mnohokrát novelizován a nezřídka kdy i v části tzv. dokladů o cestovním zdravotním pojištění cizinců. V současné době je problematika cestovního zdravotního pojištění, resp. dokladů o cestovním zdravotním pojištění cizinců, upravena v ust. § 180i, resp. § 180j zákona o pobytu cizinců. Rozlišuje se doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů a nad 90 dnů. Co se týče dokladu o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů, tak se vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, o kodexu Společenství o vízech, které upravuje parametry cestovního zdravotního pojištění v čl. 15. Tuto právní úpravu cestovního zdravotního pojištění cizinců lze povaţovat za komplexní a zároveň vyhovující. Úprava pobytů nad 90 dnů v ust. § 180j rozlišuje dva případy, a to případ, kdy cizinec ţádá o tzv. dlouhodobé vízum, o které ţádá ze zahraničí, a případy, kdy cizinec ţádá o dlouhodobý pobyt na území. První případ umoţňuje sjednání cestovního zdravotního pojištění pouze pro případ nutné a neodkladné péče s minimálním limitem pojistného plnění 60.000 EUR na jednu pojistnou událost, a to i u pojišťoven z EU. Druhý případ jiţ zvyšuje rozsah tohoto pojištění na tzv. komplexní zdravotní péči, kdy toto pojištění lze sjednat pouze u pojišťoven oprávněných poskytovat pojištění v České republice podle zákona o pojišťovnictví. Tato dosavadní právní úprava zejména co se týče pobytů nad 90 dnů, není dostatečná. Pojišťovny, které toto pojištění provozují ve většině případů, nedisponují dostatečnou sítí poskytovatelů zdravotních sluţeb. Vlastní komplexní pojištění cizinců, které je nyní v souladu s ust. § 180j, obsahuje u všech pojišťoven na trhu řadu tzv. výluk z pojištění. Je třeba chápat 17
tyto výluky z pojištění jako jakýsi brzdný mechanismus pojišťoven, protoţe se jedná o cizince, u kterých ve většině případů není známa zdravotní anamnéza a není k dispozici zdravotní dokumentace, avšak ve většině případů poté jdou tyto výluky z pojištění k tíţi právě poskytovatelů zdravotních sluţeb, u kterých vzniká prakticky nevymahatelný dluh vůči cizincům. Navrhovaná právní úprava soukromého zdravotního pojištění cizinců vychází z výsostného zájmu České republiky právně upravit povinnosti cizinců při dlouhodobých pobytech. Snahou je reakce na dlouhodobě nestabilní legislativní situaci v oblasti zdravotního pojištění cizinců, na usnesení Vlády České republiky (např. č. 121/2012) a poskytnout cizincům kvalitní rozsah zdravotní péče a současně nezatíţit veřejný rozpočet, a to vše při zachování povinnosti soukromého zdravotního pojištění cizinců při pobytu v České republice nad 90 dnů v zákoně o pobytu cizinců. Základním principem navrhované právní úpravy je dále vyjmutí problematiky pojištění ze zákona o pobytu cizinců, její upřesnění v souladu s usnesením Vlády České republiky a směrnicemi Evropské unie a vytvoření samostatného, kvalitního zákona, na který bude v zákoně o pobytu cizinců odkaz, stejně tak jako na ostatní zákony, např. zákon o veřejném zdravotním pojištění. Cizinec nespadající do systému veřejného zdravotního pojištění bude podle zákona o pobytu cizinců povinen být pojištěn smluvně, avšak s odkazem a za parametrů této nové navrhované právní úpravy. Soukromé zdravotní pojištění cizinců podle navrhované právní úpravy by mělo zůstat ve stávající soukromé sféře, aby nedocházelo k zatěţování veřejného zdravotního pojištění. Dalším principem je snaha o maximální omezení nevymahatelných dluhů cizinců vůči poskytovatelům zdravotních sluţeb, proto by měl být rozsah zdravotního pojištění takový, ţe bude krýt veškerá rizika běţně hrazená z veřejného zdravotního pojištění na území České republiky. Navrhovaná právní úprava koncepčně ponechává rozdělení soukromého zdravotního pojištění cizinců v závislosti na druhu pobytu s tím, ţe upravuje zejména povinnosti komerčních pojišťoven. Dále počítá s ponecháním pojištění cizinců ve sféře soukromých pojišťoven, které mají povolení k výkonu pojišťovací činnosti v České republice a podléhají dohledu České národní banky. Cizinci přicházející do České republiky většinou bez zdravotní dokumentace, a tudíţ s neznámou anamnézou a často dochází k brzkému čerpání zdravotní péče. Vzhledem k jejich dosavadní neúčasti na solidárním principu veřejného zdravotního pojištění občanů České republiky by docházelo k jeho neúměrnému zatěţování a k rozporu s principem veřejného pojištění. Účelem navrhované právní úpravy je upravit vzájemná práva a povinnosti účastníků nového soukromého pojištění a také upravit povinnosti ostatních zejména správních orgánů při kontrole. Nepřesné je jiţ samotné označení „cestovní zdravotní pojištění“. Cestovní zdravotní pojištění je víceméně individuální pojištění kaţdého, kdo cestuje, ať uţ za hranice České republiky nebo do České republiky, a to zpravidla za účelem turistiky a na kratší období. Zpravidla se jedná o komplexní balíček pojištění různých rizik, která mohou při cestování nastat. Vţdy zahrnuje pojištění léčebných výloh, tzn. případu, kdy se přihodí úraz nebo zdravotní potíţe a je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Komplexní balíček cestovního 18
pojištění zpravidla obsahuje i pojištění odpovědnosti, pojištění zavazadel, náhrady při zpoţdění letů apod.
Vláda České republiky ve svém usnesení č. 121/2012 ze dne 29.2.2012 (dále jen „Usnesení vlády“) stanovila povinnost třem ministerstvům (Ministerstvu vnitra, zdravotnictví a financí) předloţit do konce roku 2012 návrh právní úpravy komerčního pojištění cizinců. Vzhledem k nejasnostem ohledně kompetencí, resp. gescí nad touto právní úpravou, a z důvodu nezbytnosti takovéto úpravy v právním řádu, je předkládána právě navrhovaná právní úprava. Jejím přijetím bude po mnoha letech vytvořen kvalitní a stabilní právní předpis jdoucí dokonce nad rámec evropské legislativy a v souladu s Usnesením vlády, kdy na jednu stranu zákon ukládá povinnost cizincům ze třetích zemí nespadajících do systému veřejného zdravotního pojištění, aby byli logicky pojištěni smluvně, na druhou stranu budou přesně dány parametry takového pojištění a jeho provozování. Cizincům ze třetích zemí se po dlouhé době dostane kvalitního rozsahu zdravotní péče srovnatelné s veřejným zdravotním pojištěním a současně nedojde k ohroţení veřejných fondů. Tato právní úprava dále nebude komplikovat zákon o pobytu cizinců, ve kterém na ni bude pouze odkaz. Jedná se tedy bezesporu o nejefektivnější a nejlepší řešení tohoto dlouholetého problému. Nepřijetím této právní úpravy by naopak došlo k zachování nepříznivého stavu, kdy je cizincům smluvní pojištění nařízeno, avšak nejsou stanoveny parametry takového pojištění a způsob jeho provozování. Navíc postojem Ministerstva vnitra nezabývat se jiţ nadále touto problematikou v chystaných novelách zákona o pobytu cizinců by došlo k tomu, ţe z českého právního řádu vymizí byť chatrná zmínka o smluvním pojištění cizinců, coţ povede k chaosu jiţ známého z roku 2006, kdy jako potvrzení o jiném neţ veřejném zdravotním pojištění byly předkládány bezcenné, mnohdy falešné doklady od pojišťoven ze třetích zemí v přímém rozporu s právní úpravou provozování pojištění v ČR a EU nebo k cyklicky se opakujícím pokusům řešit tento neutěšený stav přesunem všech cizinců do veřejného zdravotního pojištění, coţ by vedlo ke zvýšeným nákladům v řádech miliard korun ročně.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Předloţený návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. S přihlédnutím k regulovaným právním vztahům je kladen důraz zejména na ochranu základních lidských práv a svobod cizinců, kterým poskytuje široké právo na ochranu zdraví.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie Navrhovaná právní úprava reaguje i na legislativu EU v taxativně uvedených případech pobytů uvedených osob, zejména (např. Směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny; Směrnici Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty; Směrnici Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání příslušníků 19
třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů ţáků neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné sluţby; Směrnici Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu; Směrnici Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci, které pro zde uvedené kategorie cizinců ze třetích zemí poţadují po dobu pobytu zdravotní pojištění, které kryje všechna rizika běţně hrazená z veřejného zdravotního pojištění pro občany daného státu. V ostatních případech pobytů nad 90 dnů má Česká republika svrchované právo upravit podmínky soukromého zdravotního pojištění cizinců, lze tedy konstatovat, ţe navrhovaná právní úprava je v souladu s právem EU.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Při přípravě navrhované právní úpravy z důvodů vymezených výše v textu, bylo postupováno tak, aby nebyly porušeny závazky vycházející z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná právní úprava není v rozporu s vyhlášeným mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Navrhované řešení nevyţaduje jakékoliv vynaloţení prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů ani rozpočtů samospráv. Dopad bude pouze do nákladů komerčních pojišťoven spojených jak s vývojem pojistného produktu podle navrhované právní úpravy, tak zejména se zajištěním takovéhoto pojistného produktu.
Předpokládaný dopad na životní prostředí Navrhovaná právní úprava nebude mít ţádný dopad na ţivotní prostředí.
Předpokládaný dopad z hlediska principů rovnosti mužů a žen Předloţený návrh je z hlediska principů rovnosti muţů a ţen zcela neutrální a vztahuje se stejně na obě pohlaví.
20
Zvláštní část K§1 Stanoví, ţe zákon se vztahuje jen pobyt cizinců na území České republiky nad 90 dnů. K§2 Vymezuje osobní a územní působnost zákona kombinací pozitivního a negativního vymezení. K§3 Stanovuje povinnost cizinců být pojištěn po celou dobu pobytu v České republice. Tato povinnost je zde uvedena z důvodu, ţe se jedná o povinné pojištění ve smyslu § 2779 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Z důvodu nutnosti odchýlení se od zákonné úpravy v NOZ je třeba, aby „povinnost být pojištěn“ byla stanovena v této navrhované právní úpravě. Zároveň je nezbytné, aby povinnost cizince být pojištěn, resp. prokázat se sjednaným pojištěním byla stále upravena ve veřejnoprávním předpise, a to v zákoně č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). K§4 Zachovává dosavadní koncept zákona o pobytu cizinců rozdělující podmínky zdravotního pojištění cizinců pro dlouhodobý pobyt. Toto ustanovení upravuje tzv. základní zdravotní pojištění, je-li ţádost o dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu podávána na zastupitelském úřadu. Předpokladem je, ţe nelze omezovat svobodu cizinců při výběru pojišťovny a zároveň svobodu podnikání pojišťoven sjednávat pojištění. Pevně je zde vymezen rozsah, kdy takovéto pojištění musí být alespoň v rozsahu akutní a neodkladné péče, resp. její zahraniční obdoby a minimální limit pojistného plnění na jednu pojistnou událost. Odstavec dvě poté stanoví podmínku úředního překladu pojistné smlouvy do českého jazyka, a to zejména pro pracovníky zastupitelského úřadu, ministerstva vnitra a pro poskytovatele zdravotních sluţeb. K§5 Upravuje vlastní předmět této navrhované právní úpravy, a to v případech kdy je ţádost o povolení nebo prodlouţení dlouhodobého pobytu podávána z České republiky. Parametry tohoto zdravotního pojištění jsou poté dále upraveny v Díle 2. Odstavec dvě poté pojišťovně stanovuje kontraktační povinnost, a to za podmínek v tomto zákoně uvedených. K§6 21
Stanoví, u koho lze uvedené pojištění sjednat, a sice, pouze u pojišťoven působících v České republice na základě oprávnění vydaného Českou národní bankou a zároveň za podmínky, ţe pojišťovna je uvedena v závazném seznamu vydávaném Českou národní bankou. Vzhledem k rozsahu nového pojištění, je její působení v České republice nezbytné, protoţe pouze takovéto pojišťovny mohou zaručit znalost tak specifického odvětví jako je veřejné zdravotní pojištění České republiky, z jehoţ rozsahu navrhovaná právní úprava v tomto Díle 2 vychází. Dále pak stanovuje subsidiaritu NOZ. Odst. 3 stanoví podmínku, ţe pojistná smlouva se řídí výhradně českým právem, stanoví povinnou písemnou formu a zároveň minimální pojistnou dobu. Délka minimální pojistné doby byla zvolena s ohledem na poţadavek cizince na dlouhodobý pobyt na území České republiky, dále pak s ohledem na průměrnou délku skutečného povolení k dlouhodobému pobytu a v neposlední řadě i za účelem sníţení moţného rizika pojišťovny z důvodu jednání cizince za účelem pouhé zdravotní turistiky. Obdobně jako ve veřejném zdravotním pojištění České republiky je i v odst. 4 navrţeno zdravotní pojištění jako škodové. Zákaz přerušení pojištění z důvodu nezaplacení pojistného je v odst. 5 uveden zejména ve prospěch poskytovatelů zdravotních sluţeb. Předmětem navrhované právní úpravy je základní princip, ţe cizinec je povinen být zdravotně pojištěn po celou dobu pobytu na území České republiky. Z tohoto důvodu nelze zdravotní pojištění cizince přerušit. K§7 Definuje pojistnou událost, tedy událost, se kterou je spojena povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění. K§8 Vymezuje rozsah zdravotního pojištění, které bude, co do výčtu hrazených sluţeb na území České republiky, srovnatelné s veřejným zdravotním pojištěním v České republice. Nad rámec veřejného zdravotního pojištění je zde zakotvena povinnost pojistitele uskutečnit převoz pojištěného do jeho mateřské země a poskytovat pojištěnému a smluvním poskytovatelům zdravotních sluţeb asistenční sluţby. Odchylně od veřejného zdravotního pojištění je zde zakotven minimální limit pojistného plnění za jednu pojistnou událost. Odst. 3 stanoví moţnost pojistitele určit čekací dobu pro případy těhotenství, porodu, chronického onemocnění, centrové péče a vzácných onemocnění. Čekací doba se vztahuje k délce trvání soukromého zdravotního pojištění cizince v rámci všech navazujících pojistných smluv u jednoho pojistitele. Tyto mechanismy jsou uplatněny z důvodu, ţe se jedná o vysoce nákladnou zdravotní péči, která je ve zvláštním reţimu i ve veřejném
22
zdravotním pojištění a měly by také pomoci k tomu, aby se Česká republika nestala levnou nemocnicí Evropy. Odst. 4 stanoví, ţe pojistné plnění je vázáno na splnění dvou zde uvedených povinností. Pro případ, kdy zdravotní stav pojištěného neumoţňuje splnění těchto povinností, je jejich splnění umoţněno i třetí osobě. K§9 Stanovuje obligatorní povinnost pojistitele vydat pojistníkovi průkaz a zároveň jeho minimální náleţitosti. Průkaz bude kromě prokázání uzavření zdravotního pojištění podle Dílu 2 této navrhované právní úpravy, zároveň také dokladem o zaplacení pojistného. Průkaz vydává pojistitel pouze na dobu, na kterou bylo zaplaceno pojistné, a to vţdy za předpokladu, ţe cizinec je drţitelem platného povolení k pobytu. Tím bude zabezpečena jistota jak smluvních poskytovatelů zdravotních sluţeb, tak příslušných útvarů Ministerstva vnitra, o platnosti sjednaného pojištění. Do budoucna se počítá s jednotným vzorem průkazů, který se bude lišit pouze logem pojistitele. K § 10 K tomu, aby pojišťovny byly schopny garantovat rozsah pojištění podle Dílu 2 navrhované právní úpravy, je zcela nezbytná tzv. smluvní síť poskytovatelů zdravotních sluţeb. Tato síť musí cizinci poskytnout zdravotní sluţby podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních sluţbách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“) a z tohoto důvodu je stanoven minimální procentuální počet z celkového počtu poskytovatelů zdravotních sluţeb v České republice podle Národního zdravotnického informačního systému, který vede Národní registr poskytovatelů zdravotních sluţeb. Minimální procentuální počet poskytovatelů zdravotních sluţeb odpovídá v současné chvíli počtu necelých 3000 poskytovatelů zdravotních sluţeb, se kterými by pojišťovny měly mít uzavřeny smluvní vztah. Smluvní síť poskytovatelů zdravotních sluţeb musí být realizována prostřednictvím přímého smluvního vztahu mezi pojišťovnou a jednotlivými poskytovateli zdravotních sluţeb, čímţ je vyloučena moţnost uzavírání smluvního vztahu prostřednictvím třetích osob (např. prostřednictvím poskytovatele asistenčních sluţeb). Tato zcela nezbytná povinnost by měla být jednou z hlavních povinností, kterou musí Česká národní banka kontrolovat při zhotovení či aktualizaci seznamu pojišťoven, které budou oprávněné ke sjednávání pojištění podle Dílu 2 této navrhované právní úpravy. K § 11 Opětovně z důvodu, ţe u cizinců většinou absentuje historie jejich zdravotního stavu, jsou tímto ustanovením definovány prostředky k tomu, aby se minimalizovalo účelové sjednávání zdravotního pojištění. Tato opatření jsou také jakousi brzdou, aby se Česká republika nestala cílem tzv. zdravotní turistiky.
23
K § 12 Pojistné, je úplatou pojistníka za závazek pojistitele poskytnou v případě vzniku pojistné události dohodnuté pojistné plnění. Pojistné stanoví vţdy pojistitel, a to s ohledem na jeho zkušenosti a znalosti vyjádřené většinou matematickými propočty zaloţenými na statistickém sledování vývoje pojistného rizika, v souladu s pravidly rovného zacházení, a to vţdy s uvědoměním si povinnosti pojišťovny řádně plnit své závazky. Protoţe s účinností navrhované právní úpravy dojde k výraznému navýšení garantovaných zdravotních sluţeb pro cizince a z důvodu stabilizace nově vznikajícího pojistného trhu byla po omezenou dobu stanovena minimální výše pojistného. Tato minimální výše vychází z průměrných nákladů na zdravotní sluţby v České republice a zohledňuje i další sluţby, jako např. převoz pojištěného do jeho mateřské země a poskytování asistenčních sluţeb. K § 13 Jedná se o zcela běţné ustanovení stanovující postihové (regresní) právo pojišťoven, vycházející ze stávající právní úpravy. Pro dosaţení jednoho ze základních principů navrhované právní úpravy, tj. minimalizovat dluhy na straně poskytovatelů zdravotních sluţeb, je pojistitel povinen poskytnout pojistné plnění i v případech, které jsou jinak v komerčním pojištění běţnou součástí výluk z pojištění (např. uvedení nepravdivých údajů, alkohol, drogy). Poskytne-li pojistitel pojistné plnění v těchto případech, stanoví se právo pojistitele poţadovat úhradu takto vyplacené částky zpět. K § 14 Uvedené ustanovení upravuje způsoby zániku zdravotního pojištění, jedná se o standardní způsoby zániku pojištění. Nad rámec je pojistitel zbaven moţnosti odstoupit od pojistné smlouvy i moţnosti odmítnout pojistné plnění. Odst. 3 poté stanoví povinnosti pojistníka a pojistitele v případě zániku pojištění před uplynutím pojistné doby. Záměrem je, aby se po území České republiky nepohybovali cizinci bez povinného zdravotního pojištění. K § 15 Dohled nad problematikou pojištění, resp. pojišťovnami přísluší České národní bance, a to podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojišťovnictví“). K § 16
24
K tomu, aby zdravotní pojištění upravené v Dílu 2 navrhované právní úpravy účelně fungovalo, je potřeba zabezpečit také výměnu informací mezi kompetentními orgány. Tato úprava byla také nezbytná z důvodu prolomení povinnosti mlčenlivosti podle zákona o pojišťovnictví. K § 17 V ostatních otázkách mlčenlivosti se navrhovaná právní úprava odkazuje na zákon o pojišťovnictví. K § 18 Jedná se o výčet zrušených či změněných ustanovení zákona o pobytu cizinců. K § 19 Zabezpečení zákazu retroaktivity jako neţádoucího jevu a zároveň zachování kontinuity a právní jistoty, ţe pojistné smlouvy uzavřené před datem účinnosti navrhované právní úpravy, jsou v souladu s touto navrhovanou právní úpravou. K § 20 Zdravotní pojištění podle Dílu 2 je bylo funkční a splňovalo navrhovaný s navrhovanou právní úpravou. K tomuto samozřejmě bude otevřený, kde budou navrhované právní úpravy.
přelomovým svým rozsahem, které k tomu, aby účel musí být poskytováno zcela v souladu je tedy třeba vytvořit závazný seznam, který vyjmenovány pojišťovny splňující podmínky
K § 21 Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2015.
V Praze dne 26.6.2014
Jaroslav Krákora, v.r. Jiří Běhounek, v.r. Pavel Antonín, v.r. Marie Benešová, v.r. Vítězslav Jandák, v.r. Zuzana Kailová, v.r. 25
Štěpán Stupčuk, v.r. Jiří Petrů, v.r. Václav Klučka, v.r. Karel Černý, v.r. Dana Váhalová, v.r. Josef Novotný, v.r. Markéta Wernerová, v.r. Ladislav Šincl, v.r. Miroslava Strnadlová, v.r. Jiří Koskuba, v.r. Roman Sklenák, v.r. Jan Chvojka, v.r.
26
