FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983 IV. volební období
114 Z á s a d y zákona o provozu na pozemních komunikacích
I Obecná ustanovení 1. Účelem zákona je úprava vztahů zajištující bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích / dále jen "silniční provoz"/. Bezpečný a plynulý silniční provoz je jedním z rozhodujících předpokladů efektivní silniční dopravy. Navrhovaná úprava proto úzce navazuje na zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích / silniční zákon /, a zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, s nimiž musí tvořit ucelený komplex úpravy silniční dopravy. Ve svém důsledku to mimo jiné znamená, že návrh pro stejné pojmy užívá stejné terminologie, používané již v uvedených zákonech / tak pojmy "pozemní komunikace", "uzavírky a objížďky" přejímá z §§ 4 a 7 zákona č. 135/1961 Sb., pojem "provozovatel motorového nebo přípojného silničního vozidla" z § 2 zákona č. 68/1979 Sb.; navrhovaná úprava přejímá dosavadní pojmy jako např. "účastník silničního provozu, řidič, motorové vozidlo, překážka silničního provozu", jejichž výklad je obsažen v pravidlech silničního provozu. Pro správné pochopení navrhované zákonné úpravy je třeba pojímat silniční provoz jako veškeré dění na pozemních komunikacích, spojené s jejich užíváním pro účely silniční dopravy a chodců. 2. Státní orgány v rámci své působnosti a socialistické organizace v rámci své činnosti působí na zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Celospolečenský zájem na bezpečném a plynulém silničním provozu, jeho pozitivním vlivu na hospodárnost silniční dopravy a koordinaci všech úkolů s tím spojených vyžaduje součinnost všech zainteresovaných orgánů a organizací. Předpokládá se, že koordinací tohoto úsilí budou i nadále pověřeny orgány ustavené usnesením vlád československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské
- 2socialistické republiky. 3. Každý, kdo užívá pozemní komunikace, je povinen dodržovat pravidla silničního provozu. Pravidla silničního provozu stanoví obecně závazný právní předpis. Právo užívat pozemních komunikací je stanoveno v silničním zákoně. Rozsah a povaha silničního provozu vyžadují z hlediska veřejného pořádku a bezpečnosti přesnou zákonnou regulaci. Protože pravidla silničního provozu stanoví práva a povinnosti občanů, je třeba vydat je obecně závazným právním předpisem. K vydání těchto pravidel bude i nadále zmocněno federální ministerstvo vnitra. Rozsah i obsah pravidel silničního provozu vyplývá také z mnohostranných mezinárodních smluv, kterými je československá socialistická republika vázána. Jde zejména o smlouvy - Úmluva o silničním provozu / Vídeň, 1968/, - Úmluva o silničních značkách a signálech / Vídeň, 1968/, - Evropská dohoda doplňující úmluvu o silničním provozu / Ženeva, 1971/, - Evropská dohoda doplňující Úmluvu o silničních značkách a signálech / Ženeva, 1971/, zveřejněné v částce 40/1980 Sbírky zákonů. Pro informaci se uvádí, že se nepočítá se zásadními změnami dosavadních pravidel silničního provozu obsažených ve vyhlášce federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu. 4. Na pozemních komunikacích se smí používat jen vozidel, která svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky bezpečného a plynulého provozu, neohrožují bezpečnost a zdraví osob, neznečišťují a nepoškozují pozemní komunikace a nezhoršují nad přípustnou míru životní prostředí.
Provozovatel a řidič, kteří provozují nebo řídí vozidlo, jsou povinni pečovat o to, aby bylo udržováno v dobrém technickém stavu odpovídajícím stanoveným podmínkám.
- 3-
Podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích a způsob zabezpečování jeho hospodárnosti stanoví obecně závazné právní předpisy. Vozidlo je důležitým činitelem bezpečnosti silničního provozu, takže bez stanovení jeho náležitostí a podmínek jeho provozu na pozemních komunikacích by nebylo dosaženo cíle, který si návrh klade. Provoz vozidel v každém případě zhoršuje životní prostředí, ať už exhalacemi, hlukem, vibracemi apod. Ustanovení zásady proto zakotvuje obecnou podmínku, že zhoršování životního prostředí vozidly nesmí překročit přípustnou míru. Obsah pojmu "nad přípustnou míru" lze dovodit z vyhlášky federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích - kde jsou stanoveny technické požadavky, které musí vozidlo splňovat, aby mohlo být používáno na pozemních komunikacích. Proto se provozovateli a řidiči ukládá povinnost, aby pečovali o vozidlo po celou dobu, po kterou je provozováno. Podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích a způsob zabezpečování jeho hospodárnosti stanoví federální ministerstvo dopravy. Předpokládá se, že prováděcí předpisy převezmou • dosavadní právní úpravu obsaženou ve vyhláškách č. 90/1975 Sb. a č. 60/1981 Sb. 5. Kde to vyžaduje bezpečnost nebo plynulost silničního provozu nebo jiný důležitý veřejný zájem, může příslušný orgán / zásada č. 33 písm. e// upravit nebo zastavit provoz dopravními značkami nebo dopravními zařízeními.
Zásadou se umožňuje regulovat rozsah silničního provozu podle konkrétních podmínek v jednotlivých místech. S ohledem na to, že místní úprava silničního provozu musí být respektována všemi jeho účastníky, je třeba ji zakotvit přímo v zákoně.
- 4-
Zákonem je třeba dát oprávnění příslušným orgánům, aby mohly regulovat silniční provoz vždy a ne pouze v souvislosti se zajišťováním jeho bezpečnosti a plynulosti. Pro tyto případy je použito pojmu "jiný důležitý veřejný zájem", který umožňuje realizaci řady celospolečenských nebo místních zájmů. Půjde např. o vytváření tzv. zón pro pěší ve městech, omezení silničního provozu v národních parcích, vyloučení provozu při povolených shromážděních, manifestacích apod. .6. Pokud to nezbytně vyžaduje bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, může příslušný orgán / zásada č. 37 odst. 1/ řidiči zakázat na nutnou dobu jízdu na určité pozemní komunikací nebo mu přikázat jiný směr jízdy. V zájmu plynulosti silničního provozu může být pravidly silničního provozu omezena jízda některých vozidel na stanovených pozemních komunikacích nebo ve stanovené době. Opatření uvedeného v zásadě bude možno použít pouze v jednotlivých případech, zpravidla půjde o jeho použití vůči řidičům pomalých vozidel, která brání plynulosti silničního provozu. Dále se použije v případech předcházení nebo řešení dopravní kalamity, při uvolňování potřebné trasy, při nadměrné hustotě silničního provozu v určitých úsecích, při závadách ve sjízdnosti, komunikace apod. K zabezpečení plynulosti silničního provozu bude v pravidlech silničního provozu stanoveno - tak jako dosud - vyloučení některých druhů vozidel na určitý čas z provozu, například v době víkendového nebo rekreačního provozu. 7. Kdo způsobil překážku silničního provozu, je povinen ji neprodleně odstraniti jinak je povinen zajistit její odstranění orgán nebo organizace, které přísluší správa pozemní komunikace. Je-li známo, kdo překážku silničního provozu způsobil, odstraní se na jeho náklad.
- 5-
Nemůže-li být překážka silničního provozu neprodleně odstraněna, označí ji ten, kdo ji způsobil, popřípadě orgán nebo organizace, které přísluší správa pozemní komunikace, předepsaným způsobem. Příslušník Sboru národní bezpečnosti /dále jen "příslušník SNB"/ může určit vozidlo jako překážku silničního provozu. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. Bezpečnost a plynulost silničního provozu vyžaduje, aby na pozemních komunikacích nebyly vytvářeny překážky. Stane-li se tak, upravuje zásada postup pro jejich odstranění. Komu přísluší správa pozemní komunikace, stanoví silniční zákon. Rovněž odpovědnost a sankce za závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti způsobené na pozemních komunikacích znečištěním stanoví silniční zákon. předpokládá se, že federální ministerstvo vnitra stanoví prováděcím předpisem podrobnosti o označování a odstraňování překážek silničního provozu, jakož i co se zejména za překážku silničního provozu považuje. 8. Dopravní značky a dopravní zařízení upravující silniční provoz se mohou umísťovat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje zajištění bezpečnosti a plynulosti tohoto provozu. Dopravní značky a dopravní zařízení jsou součástí pozemní komunikace /§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 136/1961 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích /silniční zákon/. Dopravní značky jsou upraveny pravidly silničního provozu, jejichž vydání předpokládá zásada č. 3 a která jsou do československého právního řádu převzata přijetím mezinárodních úmluv, zejména Úmluvou o silničních značkách a signálech
- 6-
/Ženeva, 1971/. Zákonnou úpravou je třeba stanovit jejich účelné rozmístování z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu. Kdo je oprávněn umísťovat dopravní značky a dopravní zařízení je dosud stanoveno v § 38 vyhlášky č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu. Předpokládá se, že tato úprava bude převzata do nových pravidel silničního provozu. Podmínky umísťování dopravních značek a dopravních zařízení jsou upraveny v zásadách dopravního značení na pozemních komunikacích, schválených v r. 1977. 9. U pozemních komunikací je zakázáno umísťovat předměty, značení nebo zařízení, které by mohly vést k záměně s dopravní značkou nebo dopravním zařízením, anebo které by je zakrývaly. V blízkosti křižovatky se světelnou signalizací nesmějí být světelné zdroje, které by mohly vést k záměně s touto signalizací. Na dopravních značkách a na jejich sloupcích nebo na dopravních zařízeních je zakázáno umísťovat cokoliv, co nesouvisí se značkou nebo zařízením. Zásada vychází z mezinárodních úmluv uvedených v odůvodnění zásady č. 3. Jde zejména o zákaz umísťovat prostředky propagace v bezprostředním přilehlém prostoru pozemních komunikací. Ustanovení zásady má usnadnit včasnou a správnou orientaci účastníků silničního provozu /především řidičů motorových vozidel/ a má přispět k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Současně se poskytuje dopravním značkám a dopravním zařízením zákonná ochrana.
II Řidiči motorových vozidel
10. Řídit silniční motorové vozidlo /dále jen "motorové vozidlo"/ může jen ten, komu bylo uděleno oprávnění k řízení motorových vozidel. Oprávnění k řízení motorových vozidel se udělí tomu, kdo a/ dosáhl předepsaného věku, b/ je tělesně a duševně způsobilý k řízení, motorových vozidel,
- 7-
c/ se podrobil stanovené přípravě a prokázal při zkoušce odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, popřípadě splnil další podmínky stanovené pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel a není důvodů pro nespolehlivost k řízené motorových vozidel /zásada č. 12/. Oprávnění k řízení motorových vozidel se osvědčuje řidičským průkazem. Bez řidičského průkazu smí za stanovených podmínek řídit motorové vozidlo jen ten, kdo se je učí řídit nebo kdo skládá zkoušku z řízení motorových vozidel. Podrobnosti a podmínky pro řízení motorových vozidel stanoví obecné závazné právní předpisy. Úměrně k rostoucí hustotě silničního provozu stoupají nároky na znalosti, spolehlivost a způsobilost řidičů motorových vozidel, kteří tvoří převážnou část účastníků silničního provozu, takže na jejich připravenosti je do značné míry závislá bezpečnost silničního provozu. Stanovením základních podmínek pro udělování oprávnění k řízení motorových vozidel se zakládají práva a povinnosti občanů, a proto je nezbytné upravit je zákonem. V zájmu omezování nadbytečné administrativy budou příslušné orgány, tj. dopravní inspektoráty, rozhodovat při vydávání řidičských průkazů ve správním řízení pouze při zamítavém stanovisku. V kladném případě, kdy bude řidičský průkaz vydán, půjde o běžnou agendu /vydání osvědčení/ a dopravní inspektorát bude postupovat podle ustanovení § 3 odst. 5 správního řádu. Rozsah podmínek pro udělení oprávnění k řízen ní motorových vozidel vychází z dosavadního stavu. Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným předpisem podrobnosti o oprávnění k řízení motorových vozidel, o zkouškách řidičů, o řidičských průkazech a o vedení příslušných evidencí. Podrobnosti o oprávnění k řízení tramvají a trolejbusů stanoví federální ministerstvo dopravy podle zákona o dráhách. 11. Žadatel o oprávnění k řízení motorových vozidel prokazuje tělesnou a duševní způsobilost k řízení motorových vozidel dokladem o lékařské prohlídce.
- 8-
Řidiči jsou povinni se podrobit lékařské prohlídce, popřípadě pravidelným lékařským prohlídkám v předepsaném rozsahu a lhůtách. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. Navrhuje se zakotvit v zákoně povinnost všech uchazečů o řidičské oprávnění podrobit se lékařské prohlídce; Toto oprávnění má vyloučit jako řidiče ze silničního provozu osoby, které ze zdravotního hlediska nesplňují předpoklady pro bezpečné ovládání motorového vozidla. předpokládá se, že doklad o lékařské prohlídce bude žadatelům o oprávnění k řízení motorových vozidel vydávat tak, jako dosud, závodní, popřípadě obvodní lékař / čl. I bod 2. vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 3/1972 Sb. /. K zabezpečení přehledu o zdravotním stavu řidičů je nezbytné v zákoně zakotvit povinnost řidičů podrobovat se kontrolním lékařským prohlídkám. Konkrétní zdravotnická kritéria pro lékařské prohlídky, včetně psychologického vyšetření, vydají ministerstvo zdravotnictví české socialistické republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky obecně závazným právním předpisem v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem dopravy. 12. Spolehlivým k řízení motorových vozidel není ten, a/ komu je uložen soudem trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, popřípadě komu je dopravním inspektorátem uložen za přestupek v silničním provozu trest zákazu řízení motorových vozidel, b/ kdo podle pravomocného rozsudku soudu nebo rozhodnutí národního výboru, velitele / náčelníka/ příslušného útvaru ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů anebo jiného disciplinárního orgánu se dopustil trestného činu, přečinu nebo přestupku, z něhož vyplývá, že nemá dostatek kázně potřebné pro bezpečnost silničního provozu, c/ komu, jako alkoholiku, je uloženo léčení podle předpisů o boji proti alkoholismu,
- 9-
d/ u něhož bylo na základě lékařské zprávy zjištěno, že požívá omamné látky, psychotropní látky nebo léky, které trvale snižují jeho schopnost řídit, motorové vozidlo. Stane-li se řidič nespolehlivým k řízení motorových vozidel z důvodů uvedených pod písm. b/ až d/, rozhodne dopravní inspektorát o odnětí oprávnění k řízení motorových vozidel. Pominou-li důvody nespolehlivosti, může řidič požádat dopravní inspektorát o vrácení oprávnění k řízení motorových vozidel. Požádá-li řidič o vrácení řidičského průkazu, dopravní inspektorát zjišťuje, zda trvají důvody odnětí řidičského oprávnění nebo zda nevznikly nové a bud vrátí řidičský průkaz nebo vydá nové rozhodnutí. Bylo-li oprávnění k řízení motorových vozidel odňato z důvodů uvedených pod písm. c/ a d/, doloží řidič žádost lékařskou zprávou. Spolehlivost k řízení motorových vozidel je kategorií, která má vyloučit jako řidiče ze silničního provozu osoby, které prokázaly nedostatečný smysl pro kázeň a občanskou odpovědnost. Ve všech taxativně vyjmenovaných případech se důvody nespolehlivosti opírají o rozhodnutí příslušných orgánů. Kdo je jiným disciplinárním orgánem vyplývá vždy z jiných obecných předpisů /§ 46 zákona o prokuratuře atď. /. V případech uvedených pod písm. b/ půjde např. o lehkomyslnost nebo hrubou nedbalost ve vztahu k životu, zdraví a k majetku, tedy o skutečnosti velmi závažné z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Nespolehlivost řidiče k řízení motorových vozidel pro nepřiměřené požívání alkoholických • nápojů bude konstatována pouze za předpokladu uložení ochranného léčení soudem nebo povinného protialkoholního léčení ve smyslu £ 13 zákona č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu. Pro nespolehlivost řidiče k řízení motorových vozidel v důsledku požívání omamných látek, psychotropních látek nebo léků, které trvale snižují jeho schopnost řídit motorové vozidlo, je rozhodná lékařská zpráva. Podrobnosti o odnímání oprávnění k řízení tramvají a trolejbusů stanoví federální ministerstvo dopravy podle zákona o dráhách.
- 10-
13. Řidič je zejména povinen uposlechnout výzvy příslušníka SNB směřující k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, podrobit se dechové nebo jiné zkoušce, zda nepožil alkoholický nápoj nebo omamné látky, psychotropní látky nebo léky, které mohou snížit jeho schopnost bezpečně řídit vozidlo a podle výsledku této zkoušky popřípadě i lékařskému vyšetření. Pokud je to k lékařskému vyšetření nezbytné, je povinen se podrobit 1 odběru krve, pokud tomu nebrání závažné zdravotní důvody. Příslušníkům SNB jsou svěřena oprávnění, která jsou však nezbytná k tomu, aby mohli plnit úkoly spojené se zajišťováním bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. S těmito oprávněními příslušníků SNB korespondují povinnosti účastníků silničního provozu, zejména pak řidičů. Povinností řidiče je uposlechnout výzvy příslušníků SNB směřující k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu / např. zásady č. 6 a č. 7/; dále je jeho povinností podrobit se na místě orientační zkoušce, zda nepožil takové látky, o nichž je známo, že obecně zvyšují rizika silničního provozu. V případě kladného výsledku této zkoušky je nutné stanovit řidiči povinnost podrobit se odbornému lékařskému vyšetření, popřípadě i odběru krve, čímž budou vytvořeny předpoklady pro objektivní zjištění všech potřebných skutečností pro případné trestní stíhání, popřípadě pro rozhodování správního orgánu. 14. Dopravní inspektorát může v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že došlo ke změně tělesné nebo duševní způsobilosti řidiče motorových vozidel v důsledku úrazu, vážné nemoci a jiných podobných okolností, nebo že došlo ke změně jeho odborné způsobilosti, nařídit přezkoumání tělesné, duševní nebo odborné způsobilosti řidiče motorových vozidel. Podle výsledku může rozhodnout o odnětí oprávnění k řízení motorových vozidel, jejich jednotlivých skupin nebo druhů.
- 11 Pokud se řidič nařízenému přezkoumání bezdůvodně nepodrobí, oprávnění k řízení motorových vozidel se mu odejme. Půjde o případy, kdy lze důvodně předpokládat, že došlo ke změně tělesné nebo duševní způsobilosti řidiče motorových vozidel /např. upozornění lékaře podle čl. 14 směrnic ministerstva zdravotnictví č. 32/1963 SbNV/, popřípadě ke snížení jeho odborné způsobilosti. Přímo v zákoně je třeba zakotvit právní důsledky vyplývající z toho, že řidič se nařízenému přezkoušení bezdůvodně nepodrobí. 15. Výuku a výcvik žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel mohou provádět podle jednotné učební osnovy autoškoly Svazu pro spolupráci s armádou, školy a školská zařízení, v nichž je řízení motorových vozidel součástí výuky, státní, družstevní a společenské organizace a ve výjimečných případech též řidiči, kterým bylo povoleno provádění individuálního výcviku. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. Federální ministerstvo dopravy stanoví obecně závazným právním předpisem podrobné podmínky výuky a výcviku žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel, rozsah organizací a osoby, které mohou provádět výuku a výcvik podle jednotné osnovy, předpokládá se, že v jednotné osnově budě v přiměřeném rozsahu zohledněn i požadavek praktického poskytování první pomoci - jako jedna z podmínek pro absolvování výcviku. Pokud jde o společenské organizace, rozumí se především Svaz invalidů, resp. jeho autoškoly. Provádění individuálního výcviku bude povolováno pouze výjimečně.
- 12 -
16. Učitelem výuky a výcviku žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel /dále jen "učitel řidičů"/ může být jen ten, kdo a/ dosáhl předepsaného věku, b/ se podrobil stanovené přípravě a prokázal při zkoušce potřebnou odbornou způsobilost. Oprávnění k provádění výuky a výcviku žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel se osvědčuje vydáním osvědčení pro učitele řidičů.
Ztratil — li učitel řidičů odbornou způsobilost, rozho dopravní inspektorát o odnětí jeho oprávnění. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. S ohledem na náročnost požadavků, kladených na učitele řidičů, je třeba základní podmínky pro jejich způsobilost stanovit přímo v zákoně. Federální ministerstvo vnitra obecně závazným právním předpisem stanoví podrobnosti, zejména pak o zkouškách učitelů řidičů, o zkušebních komisích a o udělování a odnímání oprávnění k provádění výuky a výcviku řidičů a federální ministerstvo dopravy podrobnosti o podmínkách pro udělování a odnímání oprávnění k provádění výuky a výcviku řidičů. Podkladem pro rozhodnutí o odnětí oprávnění bude objektivní a přesvědčivě zjištění, že učitel řidičů ztratil odbornou způsobilost. 17. Příslušník SNB zadrží řidičský průkaz, a/ je-li důvodné podezření, že způsobilost řidiče k řízení motorového vozidla je snížena požitím alkoholického nápoje, omamných látek, psychotropních látek nebo léků anebo úrazem nebo nemocí, takže další jízdou by byla ohrožena bezpečnost silničního provozu, b/odmítne— li řidič podrobit se na jeho výzvu dechové zkoušce, zda nepožil alkoholický nápoj, nebo lékařskému vyšetření
- 13 -
anebo bezdůvodně odmítne odběr krve nebo jiné tělesné tekutiny pro stanovení hladiny alkoholu nebo omamných či psychotropních látek v krvi nebo v jiné tělesné tekutině, c/
lze-li důvodně očekávat, že soud uloží řidiči trest zá• kazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel nebo že dopravní inspektorát uloží trest zákazu řízení motorových vozidel anebo odejme oprávnění k řízení motorových vozidel,
d/
je-li podezření, že v něm byly neoprávněně provedeny změny,
e/
jestliže je poškozen tak, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné.
O zadržení řidičského průkazu vydá příslušník SNB potvrzení. Řidičský průkaz se vrátí neprodleně, pominou-li důvody jeho zadržení. Trvají-li důvody zadržení řidičského průkazu, rozhodne dopravní Inspektorát do 15 dnů ode dne zadržení řidičského průkazu o tom, že zadržený řidičský průkaz nebude vrácen před pravomocným rozhodnutím soudu v související trestní věci nebo před pravomocným rozhodnutím dopravního inspektorátu v souvisejícím řízení o přestupku nebo o odnětí oprávnění k řízení motorových vozidel. V první části zásady /písm. a/ - c/ / jde o předběžné opatření provedené příslušníkem SNB na místě jen v nutných případech, kdy je třeba okamžitě vyloučit řidiče z účasti na silničním provozu. Zadržení řidičského průkazu představuje dočasné omezení řidiče, a proto je třeba je stanovit v zákoně. — Uložení některého z trestů uvedených pod písm. c/ lze očekávat tehdy, jestliže vzhledem k okolnostem lze právem předpokládat, že řidič se porušením pravidel silničního provozu dopustil trestného činu, přečinu anebo přestupku v silničním provozu, z něhož vyplývá, že nemá dostatek kázně potřebné pro jeho bezpečnost.
-14-
Druhá část zásady /písm. c/, d/ / upravuje případy, při nichž zadržení řidičského průkazu bude fakultativní, kdy není třeba vyloučit řidiče okamžitě ze silničního provozu. V těchto případech bude zaležet na posouzení příslušníka SNB, zda řidičský průkaz osvědčuje skutečnosti v něm uvedené, či zda je znehodnocen natolik, že je neprůkazný. Zadržení řidičského průkazu příslušníkem SNB je opatřením, které má povahu bezprostředního zákroku; správní řízení o zadrženém řidičském průkazu je proto zahájeno až po jeho zadržení, a to dopravním inspektorátem. Lhůta 15 dnů je nutná pro vyžádání podkladů k vydání rozhodnutí, jako rozboru krve, lékařské zprávy apod.
18. Řidičské průkazy vydané v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami se uznávají k řízení motorových vozidel v mezinárodním silničním provozu.
Občan Československé socialistické republiky smí na řidičský průkaz vydaný v cizině řídit motorové vozidlo v československé socialistické republice nejvýše po dobu Šesti měsíců Ode dne jeho trvalého návratu z ciziny. Požádá-li o výměnu řidičského průkazu, vymění se mu za podmínek, stanovených obecně závazným právním předpisem. československým občanům kteří získali řidičský průkaz v cizině, se umožňuje, aby po trvalém návratu z ciziny požádali o vystavení československého řidičského průkazu. Přitom'se předpokládá, že tito občané budou přezkoušeni zpravidla ze znalosti tohoto zákona a pravidel silničního provozu. Vzájemné uznávání předepsaných řidičských průkazů v mezinárodním silničním provozu upravuje Úmluva o silničním provozu /Vídeň, 1968/.
- 15 -
Federální ministerstvo vnitra stanoví obecně závazným právním předpisem podmínky, za nichž bude prováděna výměna cizího řidičského průkazu za československý řidičský průkaz. 19. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel se zajišťuje školením. Pro řidiče, kteří řídí motorová vozidla jako hlavní náplň své činnosti v pracovním nebo obdobném poměru / dále jen "řidiči z povolání"/, je školení povinné a zabezpečuje je organizace, v níž je řidič v pracovním nebo obdobném poměru. Rozsah školení stanoví obecně závazný právní předpis. Pro ostatní účastníky silničního provozu je školení dobrovolné a provádí je Svaz pro spolupráci s armádou a jiné socialistické organizace. Dopravní výchovu dětí a školní mládeže zajišťuje příslušný ústřední orgán České socialistické republiky a příslušný ústřední orgán Slovenské socialistické republiky. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. Předpokládá se, že tak, jako dosud stanoví podrobnosti o výcviku a školení řidičů motorových vozidel a o oprávnění k provádění tohoto výcviku a školení federální ministerstvo dopravy obecně závazným právním předpisem / vyhláška č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 107/1979 Sb. a vyhlášky č. 20/1982 Sb. /. V zákoně je třeba vyjádřit úkoly orgánů a organizací při výchově účastníků silničního provozu k dopravní kázni. III
Vozidla
•
*
20. Podmínkou uvedení silničního vozidla / dále jen "vozidla"/ do provozu je schválení technické způsobilosti vozidla, jeho součástí a výstroje. U hromadně vyráběných nebo dovážených vozidel je podmínkou schválení technické způsobilosti také splnění požadavků stanovených zvláštními předpisy. Výrobce a dovozce je povinen poskytnout poža-
-16-
dodanou dokumentaci a zapůjčit vozidlo nebo jeho součásti či výstroj k provedení jak schvalovacích, tak i kontrolních zkoušek. V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti příslušný orgán určí, zda vozidlo bude evidováno a opatřeno evidenčním číslem a bude pro ně vystaven technický průkaz nebo zda se připouští k provozu bez tohoto čísla. Ustanovení platná pro podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích platí i pro vozidla v mezinárodním silničním provozu, pokud jinak nestanoví mezinárodní smlouva, jíž je československá socialistická republika vázána. Veškeré zkoušky související se schválením vozidla, jeho součástí a výstroje, se schválením technické způsobilosti typu vozidla a kontrolní zkoušky po schválení technické způsobilosti typu vozidla, jeho součástí a výstroje se provádějí na náklady výrobce, popřípadě dovozce, včetně nákladů na odstranění závad.
Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. Silničního provozu se mohou zúčastnit jen vozidla splňující stanovené konstrukční a technické podmínky a nezhoršující nadměrně životní prostředí. Zvláštními předpisy se rozumějí předpisy Evropské hospodářské komise OSN, které tvoří přílohu Dohody o přijetí jednotných podmínek pro homologaci /ověřování shodnosti/ a o vzájemném uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel /Ženeva, 1958/ /vyhláška Č. 176/1960 Sb. /. Schválení podle citované Dohody provádí federální ministerstvo dopravy. Mezinárodní smlouvou se rozumí Úmluva o silničním provozu /Vídeň, 1968/. Podrobnosti o schvalování typů motorových a jejich přípojných vozidel a jejich částí, jakož i o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích /též zásada č. 4/ stahoví obecně závazný právní předpis vydaný federálním ministerstvem dopravy.
- 17 -
21. Provozovatel motorového nebo jeho přípojného vozidla, pro něž byl vystaven technický průkaz, je povinen přihlásit vozidlo nejpozději do 8 dnů po jeho nabytí /svěření do správy/ k evidenci dopravnímu inspektorátu příslušnému podle místa trvalého pobytu nebo sídla provozovatele. Dopravní inspektorát zaznamená přihlášení motorového nebo jeho přípojného vozidla do technického průkazu, přidělí evidenční číslo a vydá osvědčení o evidenci. Technické průkazy pro motorová a jejich přípojná vozidla hromadně vyráběná nebo dovážená vystavuje výrobce nebo dovozce; jinak je vystavuje dopravní inspektorát. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis.
'
Tato zásada upravuje evidenční povinnost provozovatele motorového vozidla a jí korespondující povinnosti dopravního inspektorátu. Protože se nejedná o rozhodování o právech a povinnostech občanů, nepřichází do úvahy použití správního řádu pro tuto činnost dopravních inspektorátů. Proti nečinnosti dopravního inspektorátu, resp. pro případy, kdy se občan bude cítit poškozen, bude mít možnost stížnosti podle obecných předpisů /vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících/. Navrhuje se zakotvit povinnost přihlášení vozidla do evidence v tomto zákoně, jako jednu z podmínek pro jeho provoz. Nesplnění této povinnosti naplní skutkovou podstatu přestupku v silničním provozu, a to bez ohledu na to, zda provozovatelem je fyzická, či právnická osoba. Prodloužení lhůty k přihlášení z dosavadních pěti na osm dnů si vyžádala praxe. Dosavadní název "osvědčení o technickém průkazu" se v souladu s textem Úmluvy o silničním provozu /Vídeň, 1968/ mění na název "osvědčení o evidenci". Navrhuje se zmocnit federální ministerstvo vnitra, aby stanovilo obecně závazným předpisem podrobnosti, které není třeba upravit přímo v zákoně. Půjde zejména o povinnosti provozovatele pokud jde o evidenci, doklady, označení, stavbu a přestavbu jednotlivých vozidel, ověřování technického stavu a vyřazování vozidel z evidence.
- 13 -
22. Příslušník SNB zadrží osvědčení o evidenci, jestliže a/ technický stav vozidla neodpovídá stanoveném podmínkám, b/ vozidlo nebylo ve stanovené lhůtě přistaveno k pravidelné technické kontrole, c/ záznamy v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, d/ je podezření, že v něm byly neoprávněně provedeny změny, e/ je poškozeno natolik, že záznamy v něm uvedené jsou nečitelné. O zadržení osvědčení o evidenci vydá příslušník SNB potvrzení. Pominou-li důvody zadržení, dopravní inspektorát, u něhož je vozidlo evidováno, osvědčení o evidenci neprodleně vrátí. Trvají-li důvody zadržení osvědčení o evidenci déle než 30 dnů, rozhodne dopravní inspektorát o dočasném výrazení vozidla z provozu, popřípadě o jeho trvalém vyřazení z evidence. Příslušníci SNB musí při dohledu na bezpeč" nost a plynulost silničního provozu sledovat i to, zda technický stav vozidel odpovídá stanoveným podmínkám. Pokud vozidlo neodpovídá těmto podmínkám a ohrožuje zejména bezpečnost silničního provozu, budou příslušníci SNB oprávněni k zadržení osvědčení o evidenci. Trvají-li důvody zadržení osvědčení o evidenci, rozhodne dopravní inspektorát o dočasném vyřazení vozidla z provozu nebo o jeho trvalém vyřazení z evidence /tj. trvalém vyřazení z provozu/, zadržení osvědčení je opatřením dočasným, které bude trvat zpravidla do doby, než dopravní inspektorát rozhodne podle správního řádu, a má charakter bezprostředního zákroku. V zájmu právní jistoty občanů se navrhuje stanovení 30 denní lhůty, po jejímž uplynutí je dopravní inspektorát povinen rozhodnout ve správním řízení o způsobu vyřazení vozidla z provozu.
- 19 -
Jde o opatření, které přispívá především k bezpečnosti silničního provozu a které je třeba stanovit přímo v zákoně. 23. Všechna motorová a jejich přípojná vozidla, která jsou evidována u dopravního inspektorátu, podléhají technickým kontrolám, jimiž se zjišťuje, zda jejich technický stav odpovídá podmínkám stanoveným obecně závazným právním předpisem / zásada č. 4/. Kontrolami technického stavu motorových a jejich přípojných vozidel se má zajistit, aby se provozu na pozemních komunikacích účastnila jen taková vozidla, jejichž technický stav splňuje stanovené podmínky. Tyto podmínky budou stanoveny obecně závazným právním předpisem, jehož vydání předpokládá zásada č. 4. 24. Provozovatelé motorových a jejich přípojných vozidel jsou povinni na svůj náklad a ve stanovených lhůtách přistavovat vozidla k pravidelným technickým kontrolám. Zároveň předloží doklad / protokol / o technické prohlídce vozidla, že toto vozidlo odpovídá stanoveným technickým podmínkám. Technickou prohlídku vozidla mohou provádět organizace, které pro to splňují podmínky a které požádají o pověření. Toto pověření vydává ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy České socialistické republiky a ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy Slovenské socialistické republiky. Podrobnosti o lhůtách technických kontrol stanoví federální ministerstvo vnitra v dohodě s příslušným ústředním orgánem České socialistické republiky a s příslušným ústředním orgánem Slovenské socialistické republiky a podrobnosti o rozsahu provádění technických prohlídek federální ministerstvo dopravy v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, s příslušným ústředním orgánem České socialistické republiky a s příslušným ústředním orgánem Slovenské socialistické republiky, a to obecně závazným právním předpisem. Při značném počtu motorových a jejich přípojných vozidel, která se účastní silničního provozu, nelze kontrolu jejich technického stavu ponechat jen na namátkově prováděných kontrolách konaných přímo v silničním provozu příslušníky SNB. Je třeba vytvořit systém zabezpečující pravidelnost a vysokou kvalitu a objektivnost kontroly. Proto se navrhuje zavedení pravidelných, technických kontrol všech vozidel, která jsou evidována u dopravního inspektorátu.
- 20 Pravidelné technické kontroly budou jako správní opatření provádět dopravní inspektoráty, tedy orgány státní správy. Podmínkou pro provedení pravidelné technické kontroly bude, aby provozovatel vozidla dopravnímu inspektorátu předložil doklad o technické prohlídce vozidla. Tento doklad, vystavený autorizovanou organizací, bude osvědčovat, že vozidlo po technické stránce odpovídá podmínkám stanoveným pro provoz vozidel na pozemních komunikacích. Je tedy nutné odlišovat vzájemně pravidelné technické kontroly jako výkon státní správy prováděný orgánem státní správy a technické prohlídky, které budou prováděny pověřenými organizacemi. Podrobnosti, jež není třeba stanovit přímo zákonem upraví obecně závazné právní předpisy, jejichž vydání zásada předpokládá.
25. Příslušníci SNB kontrolují technický stav vozidel v silničním provozu. Příslušníci SNB kontrolují technický stav motorových a jejich přípojných vozidel též na dopravním inspektorátu; k tomuto účelu je provozovatel povinen vozidlo na předvolání dopravního inspektorátu přistavit na svůj náklad.
Technický stav vozidel kontrolují příslušníci SNB při výkonu služby v provozu /např. při dopravně bezpečnostních akcích, speciálních silničních kontrolách/ a na dopravních inspektorátech /např. při hlášení změny provozova-
- 21 -
tele vozidla, po dopravní nehodě /. Předpokládá se, že ve stále větší míře budou využívat ke kontrole technického stavu vozidel technických zařízení. 26. Barevné provedení ani označení vozidel nesmí být zaměnitelné se zvláštním barevným provedením a označením vozidel Sboru národní bezpečnosti nebo vozidel ozbrojených sil vybavených zvláštními znameními. Bezpečnost silničního provozu vyžaduje, aby motorová vozidla Sboru národní bezpečnosti a ozbrojených sil vybavená zvláštními výstražnými znameními byla od ostatních vozidel odlišena barevným provedením a označením. Tím se usnadňuje i orientace ostatních účastníků silničního provozu. 27. V mezinárodním silničním provozu se vyžadují a uznávají doklady k motorovým vozidlům v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána. Motorová vozidla s evidenčními čísly cizích států musí být při dočasném provozu v Československé socialistické republice opatřena rozeznávací značkou státu evidence. Dočasným provozem se přitom rozumí doba nejvýše jednoho roku, nedojde-li k přerušení delšímu tří měsíců. Nejde-li o dočasný provoz, musí být vozidlo přihlášeno do evidence v Československé socialistické republice. S ohledem na Úmluvy uvedené v odůvodnění k zásadě č. 3 a na rostoucí intenzitu mezinárodního silničního provozu je třeba vyžadování a uznávání dokladů Je vozidlům v mezinárodním silničním provozu respektovat. 28. Odpovědnost za škody způsobené provozem motorového vozidla je povinně pojištěna v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy. Nebylo-li zjištěno, kdo za škodu způsobenou provozem motorového vozidla odpovídá, má poškozený právo na plnění vůči státní pojišťovně. Obecně závazné právní předpisy stanoví též podmínky tohoto zákonného pojištění, společensky opodstatněné nároky, které budou v rámci tohoto pojištění zabezpečeny, a případy, ve kterých má státní pojišťovna právo postihu.
- 22 -
Návrh přebírá povinnost zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla, přičemž ustanovení občanského zákoníku a hospodářského zákoníku zůstávají nedotčena. Obecná formulace této zásady zahrnuje nejen odpovědnost provozovatele, ale i dalších subjektů. Vyžaduje to společenský zájem na ochranu poškozených, jestliže jim byla způsobena škoda jiným subjektem /např. osobou, která vozidlo použila protiprávně, popřípadě nebyla zjištěna/. Při široké koncepci tohoto pojištění pouze postih státní pojišťovny zabezpečuje, aby v případech, kdy škoda byla způsobena závažným protispolečenským jednáním, důsledky tohoto jednání nesl ten, kdo se jej dopustil. Navrhuje se, aby obecně závazný právní předpis předpokládaný ve druhém odstavci zásady vydalo ministerstvo financí české socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky.
IV. Zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
29. K zajišťování úkolů Sboru národní bezpečnosti při řízení silničního provozu a dohledu na jeho bezpečnost a plynulost se zřizují jako jeho orgány a/ ústřední dopravní inspektorát s působností pro území Československé socialistické republiky, b/ hlavní dopravní inspektoráty s působností pro území
české socialistické republiky a s působností pro území Slovenské socialistické republiky,
c/ krajské, dopravní inspektoráty s působností pro území kraje a d/ okresní dopravní inspektoráty s působností pro území okresu. Dopravním inspektorátům je svěřena stěžejní úloha při zajišťování bezpečnosti a plynu-
- 23 -
losti silničního provozu. Do jejich působnosti je soustředěna agenda zkoušek žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel, učitelů řidičů, dohled na technický stav motorových a jejich přípojných vozidel, vedení evidencí a vydávání příslušných dokladů, jakož i projednávání přestupků v silničním provozu. Dopravní inspektoráty se plně osvědčily, přispěly ke splnění všech náročných a obtížných úkolů v oblasti bezpečnosti silničního provozu a tudíž není důvod je nahrazovat jinými orgány. Jejich působnost je však třeba upřesnit v souladu s koncepcí celého zákona a v souladu s federativním uspořádáním orgánů státní správy a zakotvit je v zákoně. Dopravní inspektoráty- jsou orgány Sboru národní bezpečnosti, které budou plnit úkoly státní správy, a proto je nezbytné pověřit je k plnění těchto úkolů - jak předpokládá ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti - zákonem. 30. Ústřední dopravní inspektorát a/ koordinuje činnost hlavního dopravního inspektorátu české socialistické republiky a hlavního dopravního inspektorátu Slovenské socialistické republiky, b/ zajišťuje úkoly bezpečnosti silničního provozu v mezinárodních stycích, c/ řídí činnost dopravních inspektorátů při vedení evidencí motorových a jejich přípojných vozidel, řidičů motorových vozidel a statistik nehod v silničním provozu} vede evidenci a vydává evidenční čísla pro diplomatická vozidla, d/ spolupracuje s ústředními orgány a organizacemi Československé socialistické republiky v otázkách týkajících se bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. •
Působnost ústředního dopravního inspektorátu vychází ze zákona č. 128/1970 Sb.,
- 24 -
o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, a zákona č. 40/1974 Sb. V otázkách týkajících se bezpečnosti a plynulosti silničního provozu spolupracuje ústřední dopravní inspektorát především s federálním ministerstvem dopravy, federálním ministerstvem národní obrany, federálním ministerstvem všeobecného strojírenství. Svazem pro spolupráci s armádou a se sdělovacími prostředky. 31. Hlavní dopravní inspektorát České socialistické republiky a hlavní dopravní inspektorát Slovenské socialistické republiky a/ řídí a kontroluje činnost krajských a okresních dopravních inspektorátů, b/ stanoví po projednání s federálním ministerstvem dopravy zda, kde a jakých dopravních značek a dopravních zařízení se na užít na dálnici, c/ rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajských dopravních inspektorátů vydaných v prvém stupni, d/ rozhoduje po projednání s příslušnými orgány o povolování celostátních závodů, soutěží a podobných podniků na pozemních komunikacích, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu nebo jiný důležitý veřejný zájem, e/ soustřeďuje a poskytuje Ústřednímu dopravnímu inspektorátu podklady pro jeho koncepční a koordinační činnost, f/
spolupracuje s příslušnými orgány a organizacemi české
socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky v otázkách bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
- 25 -
Navrhuje se, aby hlavní dopravní inspektoráty republik zajišťovaly bezpečnost a plynulost silničního provozu především formou řízení a kontroly nižších dopravních inspektorátů. 32. Krajské dopravní inspektoráty
a/ řídí a kontrolují činnost okresních dopravních inspektorátů, b/ rozhodují o odvolání proti rozhodnutí okresních dopravních inspektorátů, c/ pověřují organizace Svazu pro spolupráci s armádou prováděním zkoušek žadatelů o některé druhy oprávnění k řízení motorových vozidel, d/ rozhodují o odborné způsobilosti učitelů řidičů, vydávají jim potřebná osvědčení a provádějí jejich registraci, e/ vedou statistiku nehod v silničním provozu, provádějí její analýzu a činí potřebná opatření ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, f/ rozhodují po projednání s příslušnými národními výbory o povolování závodů, soutěží a podobných podniků na pozemních komunikacích pořádaných v kraji, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu nebo důležitý veřejný zájem, g/ spolupracují s národními výbory a jinými příslušnými orgány a organizacemi v otázkách bezpečnosti a plynulosti, silničního provozu, h/ schvalují projekty dopravního značení na nově zřízených nebo rekonstruovaných pozemních komunikacích první třídy. Krajské dopravní inspektoráty budou činit potřebná opatření ke zlepšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v kraji. Přitom budou spolupracovat s národními výbory a jinými orgány a organizacemi v kraji.
-26-
33. Okresní dopravní inspektoráty
a/ vykonávají dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, přitom vychovávají účastníky silničního provozu k dopravní kázni, b/ na úseku agendy řidičů motorových vozidel -registrují organizace oprávněné k provádění výuky a výcviku žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel a vydávají o tom příslušný doklad; tuto registraci popřípadě pozměňují nebo zrušují, - dohlížejí na provádění výuky a výcviku žadatelů o oprav není k řízení motorových vozidel, - provádějí zkoušky z odborné způsobilosti žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel a vydávají řidičské průkazy, - rozhodují o přezkoumání tělesné, duševní a odborné způsobilosti osob k řízení motorových vozidel, - rozhodují o vydávání a odnímání oprávnění k řízení motorových vozidel a o zadrženém řidičském průkazu, - povolují v odůvodněných případech individuální výcvik žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel, - vedou evidenci řidičů, c/ na úseku agendy motorových a jejich přípojných vozidel - schvalují technickou způsobilost jednotlivě postavených, přestavěných, popřípadě dovezených motorových a jejich přípojných vozidel, - v dohodě s příslušným národním výborem povolují stavby, popřípadě přestavby -jednotlivých motorových a jejich přípojných vozidel, - vedou evidenci motorových a jejich přípojných vozidel, přidělují evidenční čísla a vydávají příslušné doklady,
- 27 -
- rozhodují o dočasném vyřazení motorových a jejich přípojných vozidel ze silničního provozu nebo o jejich trvalém vyřazení z evidence, - kontrolují technický stav motorových a jejich přípojných vozidel a sledují, zda je provozovatelé podrobují ve stanovených lhůtách pravidelným technickým kontrolám, d/ schvalují projekty dopravního značení na nově zřízených nebo rekonstruovaných pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a pozemních komunikací první třídy, e/ v dohodě s příslušným národním výborem stanoví místní úpravy silničního provozu; v Praze, Bratislavě, Brně a Ostravě se vyjadřují k místní úpravě silničního provozu, o níž rozhoduje příslušný národní výbor, f/ rozhodují po projednání s národními výbory o povolování závodů, soutěží a podobných podniků na pozemních komunikacích pořádaných v okrese, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu nebo důležitý veřejný zájem, g/ projednávají přestupky spáchané v silničním provozu, h/ spolupracují ve stanoveném rozsahu s příslušnými orgány a organizacemi v otázkách bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Bezprostřední zajišťováni bezpečnosti a plynulosti silničního provozu přísluší především okresním dopravním inspektorátům. Úkoly okresních dopravních inspektorátů jsou převzaty nebo vycházejí ze stávající právní úpravy. 34. Ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy České socialistické republiky a ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy Slovenské socialistické republiky se podílí
- 28 na zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu tím, že a/ schvaluje technickou způsobilost vozidel, jejich součástí a výstroje, nejde-li o stavbu nebo přestavbu jednotlivého motorového nebo přípojného vozidla, b/ provádí pravidelné revize technické způsobilosti schválených typů vozidel, jejich součástí a výstroje, c/ nařizuje provedení zkoušek souvisejících se schválením typu vozidla, jeho součástí a výstroje a kontrolních zkoušek po schválení typu vozidla, jeho součástí a výstroje, d/ určuje přiměřenou lhůtu k odstranění konstrukčních nebo výrobních závad, které se zjistí po schválení technické způsobilosti typu vozidla, jeho součástí a výstroje, popřípadě může zakázat uvádění takových vozidel, popřípadě jejich součástí a výstroje vozidel do provozu nebo zakázat další provoz vozidel, která již byla do provozu uvedena, e/ povoluje a schvaluje hromadné přestavby vozidel,
f/ vydává tematické plány Skolení řidičů, g/ schvaluje učební pomůcky pro výcvik žadatelů o řidičská oprávnění. Na činnost ústředních orgánů státní správy ve věcech dopravy republik podle této zásady se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Výše uvedenou činnost ústředních orgánů státní správy ve věcech dopravy republik v současné době upravuje obecně závazný právní předpis /vyhláška FMD č. 90/1975 Sb, /. Protože se jedná o stanovení základní působnosti těchto orgánů při schvalování technické způsobilosti vozidel, jejich součástí a výstroje a obsahem úpravy jsou i povinnosti občanů a organizací, je třeba tuto působnost stanovit v zákoně.
- 29 -
Ústřední orgány státní správy ve věcech dopravy republik vyřizují v zásadě uvedené věci v rámci běžné agendy, na níž není třeba vztáhnout nebo modifikovat zákonnou procesní úpravu. Přebírá se stávající praxe, která se osvědčila a je administrativně nenáročná. 35. Národní výbory a/ spolupůsobí při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, při jeho organizaci a řízení, b/ rozhodují po vyjádření dopravního inspektorátu o zřizování vyhrazených parkovišť a vyjadřují se k povolování závodů, soutěží a obdobných podniků na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a k trvalému vyřazení motorových a jejich přípojných vozidel z evidence, c/ dohlížejí na - organizaci a provádění povinného Skolení včetně přezkušování řidičů z povolání a na úroveň a způsob provádění dobrovolného školení ostatních řidičů, - vybavení zařízení pro výuku a výcvik žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel, - úroveň výuky a výcviku žadatelů o oprávnění k řízení motorových vozidel, d/ kontrolují, zda organizace pečují o dobrý technický stav motorových a jejich přípojných vozidel. Tato zásada neukládá národním výborům nové úkoly, ale pouze konstatuje jejich podíl na zajišťování bezpečnosti silničního provozu. Rozsah úkolů národních výborů je stejný jako dosud. Navržené znění zásady přitom není v rozporu, ani se nepřekrývá se zákonem o národních výborech, ani s jeho novelami.
- 30 -
36. Dopravní inspektorát může po projednaní ve správní komisi organizaci, která porušením povinnosti stanovené tímto zákonem způsobila ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu, bezpečnosti osob nebo majetku anebo v souvislosti s tím zhoršení životního prostředí, uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs. Národní výbor může organizaci za porušení povinností, které zjistí při své činností prováděné podle zásady č. 35 písm. c/ a d/, uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs. Pokutu nelze uložit organizaci, která pro toto protiprávní jednání byla již postižena pokutou uloženou podle zvláštního předpisu. Pokutu lze uložit organizaci do jednoho roku ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. Uložené pokuty plynou do rozpočtu příslušného národního výboru. Správní komise zřízená dopravním inspektorátem je tříčlenná,
Dosavadní právní předpisy neumožňují postihnout organizaci za porušení předpisů o silničním provozu, ačkoliv zájem společnosti na bezpečnosti a plynulosti tohoto provozu to vyžaduje. Navrhovaná právní úprava má tento nedostatek odstranit. Zásada umožňuje národním výborům ukládat organizacím za porušení povinností pokuty. Je nepochybné, že hrozba sankcí, popřípadě její uplatnění posílí autoritu národních výborů jako orgánů státní moci a správy a bude velmi účinným prostředkem k prosazení zákonného stavu. Uložením pokuty podle zvláštního předpisu je míněno např. uložení pokuty podle zákona č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečištování ovzduší, a silničního zákona. V zákoně je třeba uvést, do kterého rozpočtu plynou uložené pokuty.
- 31 -
37. Příslušníci SNB dohlížejí na silniční provoz tím, že kontrolují a/ dodržování pravidel tohoto provozu, b/ technický stav vozidel, c/ doklady předepsané pro řízení a provoz vozidel a přepravovaný náklad z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Účastník silničního provozu je povinen umožnit provedení této kontroly. Ke kontrole dodržování pravidel silničního provozu je možno použít též technických prostředků. členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti se podílejí na dohledu na silniční provoz v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. V zákoně je třeba přesně vymezit rozsah úkolu, které příslušníci SNB plní v dohledu na silniční provoz, a zároveň stanovit povinnosti Účastníků tohoto provozu ve vztahu k příslušníkům SNB. Doporučuje se zakotvit v zákoně používání technických prostředků při kontrole dodržování pravidel silničního provozu. Jde o přístroje, které jsou s to zcela bezpečně opticky nebo jinak zachytit a dokumentovat situace v silničním provozu /radar s fotodokumentací, zařízení pro videozáznam apod. /. Rozsah oprávnění členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti v dohledu na silniční provoz stanoví zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, a prováděcí předpisy k němu. 38. svaz pro spolupráci s armádou je oprávněn a/ provádět zkoušky žadatelů o některé druhy oprávnění k řízení' motorových vozidel, a to na základě pověření krajského dopravního inspektorátu, b/ vydávat mezinárodní doklady pro motorová vozidla a jejich řidiče.
- 32 -
Rozsah úkonů, prováděných v rámci těchto oprávnění, stanoví obecně závazný právní předpis. Svaz pro spolupráci s armádou byl- k plnění některých úkonů zmocněn již vládním nařízením č. 54/1953 Sb. Toto opatření se projevilo jako účelné, a proto se navrhuje jeho převzetí do zákona. Předpokládá se, že federální ministerstvo vnitra - tak, jako je tomu dosud / vyhláška FMV č. 174/1980 Sb. / - stanoví obecně závazným právním předpisem rozsah úkonů, ke kterým bude Svaz pro spolupráci s armádou oprávněn. 39. Provozovatel, popřípadě řidič motorového vozidla je povinen dočasně, v nezbytné míře a za náhradu poskytnout vozidlo příslušníku SNB, jde-li o důležitý zájem společnosti, který nemůže být uspokojen jinak. Jde o potřebné oprávnění příslušníků SNB při ohrožení života nebo zdraví člověka, k jízdě na místo nehody nebo živelní pohromy, při stíhání pachatelů a podobně. Ustanovení je v souladu se zněním § 131 odst. l občanského zákoníku a nejsou jím dotčena oprávnění vyplývající ze zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
V
Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení 40. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na rozhodováni dopravních inspektorátů obecné předpisy o správním řízení a přestupcích.
- 33 -
Bude účelné, aby zásady obecně závazných právních předpisů platily pro rozhodování dopravních inspektorátů, včetně řízení o přestupcích, pokud tento zákon nestanoví - zejména z důvodu omezování nadbytečné administrativy - jinak. Obecnými předpisy se rozumějí zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/, a zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů. 41. Pokud to budou vyžadovat podmínky rozvoje silničního provozu, může obecně závazný právní předpis stanovit, která ustanovení tohoto zákona se vztahují i na jiné druhy vozidel nebo jiné účastníky silničního provozu. Obecně závazným právním předpisem může být nařízeno přezkoušení odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel všech řidičů, některých řidičů podle jejich věku nebo délky praxe anebo některých druhů motorových vozidel; stejně je možno nařídit pravidelné přezkušování odborné způsobilosti řidičů některých druhů motorových vozidel. Toto přezkoušení je pak podmínkou další platnosti oprávnění k řízení motorových vozidel. Rozvoj silničního provozu může vyvolat např. potřebu zavedení oprávnění k řízení vozidel i pro jiné účastníky silničního provozu, než pro řidiče motorových vozidel nebo povinnou evidenci pro určité druhy vozidel. Z tohoto důvodu je výhodné zakotvit v zákoně potřebné zmocnění pro federální ministerstvo vnitra, aniž by bylo nutno v těchto případech novelizovat zákon. Bude-li to vyžadovat situace na úseku bezpečnosti silničního provozu, navrhuje se zmocnit federální ministerstvo vnitra k vydání obecně závazného právního předpisu o přezkoušení, které je uvedeno ve druhém odstavci zásady. Toto opatření bude praktické především při změnách pravidel silničního provozu anebo při výrazném zvýšení počtu dopravních nehod způsobených určitými kategoriemi řidičů.
- 34 -
42. Výjimky z ustanovení tohoto zákona pro ozbrojené síly. Sbor národní bezpečnosti a sbory nápravné výchovy týkající se výcviku a školení řidičů, vydávání, zadržování, popřípadě odnímání dokladů, evidence řidičů motorových vozidel, schvalování způsobilosti motorových a jejich přípojných vozidel k provozu a jejich technických kontrol, dohledu na silniční provoz vojenských vozidel a provozu při plnění úkolů obrany československé socialistické republiky upraví obecně závazný právní předpis. Obdobné zmocnění ke stanovení výjimek je upraveno ve vládním nařízení č. 54/1953 Sb. a v prováděcích předpisech k němu. Navržené výjimky respektují zájmy a potřeby obrany Československé socialistické republiky a úkoly ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti na tomto dseku. Předpokládá se, že prováděcí předpisy ' vydají federální ministerstvo národní obrany v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem dopravy. 43. Řidiči motorového vozidla, jemuž je v blokovém řízení za přestupek v silničním provozu uložena pokuta, kterou je sice ochoten zaplatit, avšak nemůže tak učinit na místě, zadrží příslušník SNB provádějící blokové řízení řidičský průkaz a vydá řidiči motorového vozidla povolení k jízdě opravňující ho k řízení těch skupin motorových vozidel, které jsou zapsány v zadrženém řidičském průkazu, a to na dobu 30 dnů. Řidiči motorového vozidla, který v této lhůtě prokáže zaplacení uložené pokuty, vrátí neprodleně'dopravní inspektorát zadržený řidičský průkaz. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis. Vymáhání pokut pravomocně uložených za přestupky v silničním provozu, jež nebyly zaplaceny včas, je značně obtížné. Navrženým postupem se má usnadnit, zjed-
- 35 -
nodušit a urychlit výkon rozhodnutí prováděný národními výbory podle § 71 a násl. správního řádu. Přebírá se dosavadní úprava obsažená ve vyhlášce federálního ministerstva vnitra č. 101/1981 Sb., která nezaznamenala v činnosti dopravních inspektorátů nepřiměřený nárůst administrativy. Federální ministerstvo vnitra stanoví podrobnosti, které nemusí být upraveny zákonem, zejména postup příslušníků SNB při zadržování řidičského průkazu, způsob prokázání zaplacení pokuty, příslušnost dopravních inspektorátů pro vrácení zadržených řidičských průkazů a postup při opětovném nezaplacení uložené pokuty.
44. Řízení zahájené u útvarů Veřejné bezpečnosti a u dopravních inspektorátů před účinností tohoto zákona se ukončí podle dosavadních předpisů. Jde o aplikaci právní zásady, kterou má být zabezpečen hladký přechod na novou právní úpravu. Protože zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, svěřuje projednávání přestupků, jimiž se porušují pravidla silničního provozu útvarům Veřejné bezpečnosti, je třeba tyto útvary výslovně jmenovat.
45. K provedení tohoto zákona vydají obecně závazné právní předpisy: a/ federální ministerstvo vnitra k zásadám č. 3, 7, 10, 16, 18, 21, 24, 38, 41, 42 a 43; pokud jde o zásadu č. 42 v dohodě s federálním ministerstvem dopravy, b/ federální ministerstvo dopravy k zásadám č. 4, 15, 16, 19, 20 a 24; pokud jde o zásadu č. 24 v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy ve věcech dopravy republik,
- 36 -
c/ federální ministerstvo národní obrany v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, federálním ministerstvem dopravy a s ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvem spravedlnosti Slovenské socialistické republiky k zásadě č. 42, d/ ministerstvo zdravotnictví české socialistické republiky a ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky v dohodě s federálním ministerstvem vnitra a federálním ministerstvem dopravy k zásadě č. 11, e/ ministerstvo financí české socialistické republiky a ministerstvo financí Slovenské socialistické republiky k zásadě č. 28. Protože čl. 80 ústavního zákona 6. 143/1968 Sb. „ o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje federálním ministerstvům vydávat obecně závazné právní předpisy na základě zákonů Federálního shromáždění, jsou-li k tomu zákonem zmocněna, je třeba toto zmocnění výslovně v zákoně uvést. Obdobné zmocnění se předpokládá pro ústřední orgány státní správy republik. 46. Zrušují se 1/ vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích; 2/ zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb., kterým se mění vládní nařízení o provozu na silnicích; 3/ vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech; 4/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 3/1972 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech;
- 37 -
5/
vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel;
6/
vyhláška ministerstva financí české socialistické republiky č. 123/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného českou státní pojišťovnou;
7/ vyhláška ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 124/1974 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel provozovaného Slovenskou státní pojišťovnou} 8/
vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 90/1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích)
9/
vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního'provozu;
10/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 103/1978 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 145/1956 Ú. l. /Ú. v. /, o provozu na silnicích; li/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 136/1978 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu; 12/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 70/1979 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 100/1975 Sb., o pravidlech silničního provozu; 13/ vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 107/1979 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel; 14/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 174/1980 Sb., o provádění zkoušek z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění;
- 38 -
15/ vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu: 16/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 69/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva vnitra č. 145/19. 56 Ú. l. /Ú. v. /, o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů; 17/ vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 101/1981 Sb., o zadržování řidičských průkazů řidičům, kteří nemohou na místě zaplatit pokutu uloženou jim v blokovém řízení za přestupek v silničním provozu; 18/ vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 20/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 107/1979 Sb.; 19/ vyhláška federálního ministerstva dopravy č. 104/1982 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 60/1981 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu; 20/ vyhláška ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l. /Ú. v. /, o provozu na silnicích. Vládní nařízení č. 54/1953 Sb. ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. nahradí tento zákon.
Ostatní předpisy v zásadě uvedené jsou prováděcími předpisy k vládnímu nařízení č. 54/1953 Sb. Protože návrh předpokládá vydání nových obecné závazných právních předpisů, které budou odpovídat dosažené úrovni rozvoje socialistické společnosti, je třeba všechny zastaralé předpisy zrušit. 47. Tento zákon nabývá účinnosti dnem Vzhledem k širokému počtu orgánů, organizací i osob, jichž se tento zákon dotýká, se doporučuje stanovit minimálně půlroční legisvakanci.
- 39 -
Politický a ekonomický rozbor k návrhu zásad zákona o provozu na pozemních komunikacích
Současná etapa budování rozvinuté socialistické společnosti v podmínkách rozvoje československé socialistické republiky, jakož i zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce, rychlý růst motorismu a rozvoj turistiky, kladou stále náročnější požadavky na spolehlivou a bezpečnou přepravu osob a nákladů. Doprava na pozemních komunikacích neustále vzrůstá * a vyžaduje náročná a nezbytná opatření k ochraně bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Jde zejména o snižování dopravní nehodovosti a o zabezpečování plynulosti silniční dopravy zejména ve velkých městech. Pro silniční dopravu na pozemních komunikacích je potřebné vytvořit takové podmínky, které umožní bezpečný, plynulý a bezporuchový provoz na nich. Jedním z důležitých předpokladů pro dosažení tohoto cíle je jednoduchá, komplexní a účinná právní úprava vztahů mezi účastníky silničního provozu. V současné době je provoz na silnicích v československé socialistické republice upraven vládním nařízením č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. /dále jen "vládní nařízení"/. Toto vládní nařízení bylo vydáno s mocí zákona, jak to umožňoval § 42 odst. l zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky. Vládním nařízením byly především konstituovány dopravní inspektoráty Veřejné bezpečnosti, jimž byla svěřena stěžejní úloha při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Do působnosti dopravních inspektorátů Veřejné bezpečnosti je rovněž soustředěna agenda zkoušek řidičů motorových vozidel a jejich učitelů, dohled na technický stav motorových vozidel, vydávání příslušných dokladů a vedení evidencí. Současně se upravuje i trestání přestupků proti předpisům vydaným na ochranu silničního provozu.
- 40 -
Vládní nařízení do značné míry čerpá z obdobné úpravy ve Svazu sovětských socialistických republik, zejména pokud jde o soustředění péče o bezpečnost a plynulost silničního provozu do působnosti jediného orgánu státní správy. V průběhu budování základů socialistické společnosti v naší zemi sehrálo toto vládní nařízení pozitivní úlohu. Umožnilo vytvořit systém péče o bezpečnost a plynulost silničního provozu založený na socialistických principech, který přispěl ke splnění náročných úkolů v oblasti silniční dopravy. V současné době však již vládní nařízení neodpovídá dosaženému stavu rozvoje silniční dopravy a zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ani požadované působnosti orgánů správy v této oblasti ve federativním státoprávním uspořádání. Některé nezbytné změny, které si postupně vyžadoval rozvoj silniční dopravy, a získané zkušenosti byly realizovány v právním řádu formou prováděcích předpisů, ačkoli někdy docházelo i k vážným zásahům do práv občanů, prováděcími předpisy byly řešeny i některé vztahové a kompetenční otázky, pro které vládní nařízení nedávalo potřebný podklad. Přijetím zákona Č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, došlo ke zrušení trestních ustanovení vládního nařízení. Podle platné úpravy projednávají dopravní přestupky odbory Veřejné bezpečnosti okresních správ Sboru národní bezpečnosti. V prvé polovině sedmdesátých let dozrávala potřeba komplexního legislativního řešení právních vztahů v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Vláda Československé socialistické republiky svým usnesením ze dne 15, července 1972 č. 202 rozhodla, aby federální ministerstvo vnitra ve spolupráci s federálním ministerstvem dopravy vypracovalo návrh zásad zákona o provozu na pozemních komunikacích.
- 41 -
Základním hlediskem pro zpracování návrhu těchto zásad je maximální soustředění a úprava působnosti v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu s cílem dosáhnout jednoznačného stanovení odpovědnosti a efektivního a souladného postupu v prováděných opatřeních u všech orgánů. Přínosem návrhu má být i odstranění rozdílných názorů a praxe jednotlivých orgánů v otázkách jejich působnosti na tomto úseku státní správy. Do návrhu byla zařazena z dosavadních předpisů nižší právní síly všechna ustanovení obsahující omezení resp. povinnosti, které vyplývají pro občany z právní regulace silničního provozu. Z ústavního hlediska návrh zásad důsledně respektuje společnou působnost československé socialistické republiky a obou republik jak ve věcech dopravy, tak ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti státu. Vychází přitom z ustanovení čl. 19 písm. a/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních předpisů, a z ustanovení § 2 bod 7 zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti, podle nichž právní úprava těchto otázek náleží do působnosti Československé socialistické republiky. Návrh zásad - stejně jako dosud platná právní úprava - předpokládá, že vedle dopravních inspektorátů a některých ústředních orgánů Československé socialistické republiky a obou národních republik se budou na zabezpečování úkolů souvisejících s bezpečností a plynulostí silničního provozu podílet též národní výbory. V návrhu se nezakládá nově působnost národních výborů, ani se neurčují stupně a druhy národních výborů, které ji budou plnit.
- 42 -
V této souvislosti bylo při přípravě návrhu zásad též zvažováno, do jaké míry se upravovaná problematika dotýká činnosti resp. působnosti národních výborů na úseku zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku /§ 37 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti/. S ohledem na nezbytnost jednotné právní úpravy této problematiky a v zájmu důsledného zabezpečení jejího jednotného provádění, nelze otázky zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu pokládat za místní záležitosti veřejného pořádku. Naopak, bude-li to vyžadovat důležitý veřejný zájem, počítá návrh s tím, že v rámci místní úpravy silničního provozu bude možno zohlednit lokální potřeby, především požadavky národních výborů. Místní úpravu bude však možno provést jen tak, aby byla v souladu s úpravou celostátní i mezinárodní. Při přípravě návrhu byla zvažována dále otázka, zda je vhodné do zásad zařadit i úkoly dobrovolné společenské organizace Svazu pro spolupráci s armádou. Dosud je tato organizace v ustanovení § 5 písm. a/ vládního nařízení pověřena jen prováděním výcviku řidičů motorových vozidel. Se zřetelem ke specifickému poslání Svazu pro spolupráci s armádou a jeho podílu na branné přípravě a výchově obyvatel /§ 18 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně československé socialistické republiky* a § 9 odst. 2 zákona č. 73/1973 Sb., o branné výchově/ byly do návrhu zařazeny další úkoly, které tato organizace již plní a které navazují na zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Připravené pojetí nového zákona o provozu na pozemních komunikacích odpovídá objektivním požadavkům rozvoje a významu silniční dopravy v socialistickém státě a je též v souladu s mezinárodními dohodami, jakož i s úpravou této problematiky v ostatních socialistických státech.
- 43 -
V Úvodní části /zásady č. 1 až 4/ jsou vedle obecně formulovaného rozsahu úpravy soustředěny základní principy, na nichž by měla spočívat bezpečnost a plynulost silničního provozu. V zájmu zvýraznění celospolečenského významu silničního provozu se ukládá povinnost státním orgánům a všem socialistickým organizacím aktivně se podílet na preventivní a výchovné činnosti všech účastníků silničního provozu. Stanoví se, že každý, kdo se účastní silničního provozu, musí dodržovat stanovené podmínky a pravidla. Vedle člověka, jako rozhodujícího. činitele, podílí se na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dobrý stav silnice a vozidla. Návrh proto stanoví, jakých vozidel se na pozemních komunikacích může používati současně ukládá všem provozovatelům a řidičům povinnost pečovat o jejich technický stav. V zásadách č. 5 až 9
jsou zařazena stěžejní ustanovení
k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, na nichž jsou budována pravidla silničního provozu. Stanoví se zde zejména zásady pro řešení místní úpravy silničního provozu, nutných a nezbytných omezení určité kategorie účastníků silničního provozu, jakož i odstraňování překážek silničního provozu. Rovněž se zde stanoví zásady pro užívání, umísťování a provedení dopravních značek a zařízení, včetně světelných signalizačních zařízení,
V druhé části návrhu /zásady č. 10 až 19/ je zařazena úprava problematiky řidičů motorových vozidel a jejich učitelů, včetně příslušných dokladů a evidencí. Návrh zakotvuje podmínky tělesné, duševní a odborné způsobilosti a spolehlivosti řidičů, udílení oprávnění k řízení motorových vozidel i jeho zadržení a odnímání stanoví též podmínky pro zvyšování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel. Tato problematika je dosud upravena vyhláškou ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou federálního ministerstva dopravy č. 94/1972 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel. V souvislosti s přijetím tohoto zákona bude třeba stanovit i podrobnosti
- 44 -
týkající se úpravy zmíněné problematiky. Proto se navrhuje zmocnit federální ministerstvo vnitra a federální ministerstvo dopravy k vydání prováděcích předpisů, kterými budou nahrazeny dosud platné vyhlášky. Třetí část návrhu / zásada č. 20 až 28/ obsahuje ustanovení o motorových vozidlech. V této části jsou upraveny otázky dokladů k vozidlům, evidenční značky, evidence vozidel a jejich technické kontroly. Jde o otázky dosud v podrobnostech upravené ve vyhlášce federálního ministerstva dopravy č. 90/ 1975 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a ve vyhlášce ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích. Nově se v této části zařazuje ustanovení o ochraně barevného provedení a označení vozidel Sboru národní bezpečnosti a ozbrojených sil používajících zvláštní výstražné znamení / zásada č. 26/ a o uznávání dokladů k motorovým vozidlům podle příslušných mezinárodních dohod / zásada č. 27/. V této části návrhu je třeba také upozornit na zásady č. 23 a 24, které stanoví povinnost pro všechny provozovatele motorových a jejich přípojných vozidel podrobovat vozidla technickým kontrolám. Těmito zásadami mají být vytvořeny předpoklady pro provádění pravidelných technických prohlídek motorových a jejich přípojných vozidel ve stanicích technické kontroly, čímž se má zabezpečit pravidelnost, vysoká kvalita a objektivnost kontroly vozidel. Zavedením pravidelných technických prohlídek mají být vytvořeny podmínky pro celkové zlepšení technického stavu motorových a jejich přípojných vozidel, který tvoří jeden z významných faktorů bezpečnosti silničního provozu; současně však má být umožněno, aby příslušníci dopravní služby Veřejné bezpečnosti byli ve větší míře uvolněni pro řízení silničního provozu resp. dohledu na něj. Oprávnění dopravního inspektorátu na ověření technického stavu motorových vozidel zůstává nedotčeno.
- 45 -
Pravidelné technické prohlídky mohou provádět jednak specializovaná zařízení pro ten účel budovaná, jednak organizace, které pro to splňují podmínky /zejména technickým, materiálovým a personálním vybavením/. Navrhované opatření nebrání přijetí koncepce stanic technické kontroly jako kompromisu mezi potřebou kontrolovat technický stav motorových a jejich přípojných vozidel v odborných zařízeních a mezi možnostmi československé ekonomiky. Zabezpečí se tím plné a efektivní využití již vybudovaných stanic technické kontroly /byly budovány na podkladě usnesení vlády ČSSR ze dne 15. července 1972 č. 202, usnesení vlády ČSR č. 152/1975 a usnesení vlády SSR č. 287/1973/ na straně jedné, ale též plné využití technických zařízení různých organizací /autoservisy, opravny, účelová zařízení apod. / na straně druhé. Podmínkou pro činnost stanice technické kontroly bude pověření, vydané ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy příslušné republiky. Doporučuje se, aby podrobnosti o technických prohlídkách stanovily prováděcí předpisy vydané příslušnými ústředními orgány federace a obou republik, v daném případě federální ministerstvo vnitra a federální ministerstvo dopravy, obě v dohodě s ministerstvy vnitra republik. Navržený zákon proto zakotví pouze základní povinnosti, tj. povinnost podrobovat vozidla technickým prohlídkám a uhrazovat za to stanovený poplatek. Ve čtvrté části návrhu /zásady č. 29 až 39/ se stanoví • úkoly Sboru národní bezpečnosti a jeho dopravních inspektorátů, ústředních orgánů státní správy ve věcech dopravy republik, národních výborů a Svazu pro spolupráci s armádou při zajištování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Zachovává se dosavadní osvědčená struktura dopravních inspektorátů jako orgánů SNB, s úpravou přizpůsobenou federativnímu uspořádání státu, upřesňuje se nově jejich působnost a jejich základní úkoly.
- 46 Ústřední dopravní inspektorát je především koncepčním a koordinujícím orgánem. Hlavní dopravní inspektoráty české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky jsou zejména řídícími, ve stanoveném rozsahu odvolacími a kontrolními orgány a krajské dopravní inspektoráty též odvolacími orgány, pokud v prvním stupni správního řízení budou rozhodovat okresní dopravní inspektoráty. Základními správními orgány na úseku zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu jsou okresní dopravní inspektoráty. Rozsah dohledu na silniční provoz je stanoven v zásadě č. 37, v níž se současně stanoví i oprávnění příslušníků Sboru národní bezpečnosti při provádění dohledu a tomu odpovídající povinnosti účastníků silničního provozu. Pátá část návrhu obsahuje přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení. V této části se zakotvuje zmocnění vztáhnout některá ustanovení tohoto zákona i na jiné druhy motorových vozidel a jejich řidiče, pokud to budou vyžadovat podmínky silničního provozu. Stanoví se výjimky pro ozbrojené síly a Sbor národní bezpečnosti z tohoto zákona. K dosažení větší přehlednosti a zjednodušení prováděcích předpisů o pravidlech silničního provozu o provozu na silnicích a o řidičských průkazech se předpokládá vydání jednoho prováděcího předpisu, jehož • rozsah bude přibližně stejný, jako u dosavadních prováděcích předpisů. Dosavadní právní předpisy neumožňují postihnout organizaci za porušení právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ačkoliv zájem společnosti na bezpečném a plynulém silničním provozu to v řadě případů vyžaduje. Navrhuje se proto tento nedostatek odstranit a upravit postih organizace. Realizace zákona si nevyžádá zvýšení požadavků na finanční prostředky ze státního rozpočtu federace i obou republik a na bilanci pracovních sil, což se týká i stanic
- 47 -
technické kontroly. Bude-li totiž přijata navržená koncepce, nevyžádá si jejich zřizování a provoz žádné neplánované náklady a bude zásadně využito již vybudovaných a provozovaných kapacit.
V Praze dne 14. července 1983 Předseda vlády ČSSR:
Ministr vnitra CSSR:
