FARNÍ
LIST
ROČNÍK 19 BŘEZEN 2014 ČÍSLO 3
SPOLEČENSTVÍ PŘI KOSTELÍCH NAROZENÍ PANNY MARIE V MICHLI A SV. FRANTIŠKA Z ASSISI V KRČI
ÚVODNÍ SLOVO Milí farníci. V pondělí 17. února se při mši četlo Markovo evangelium, kdy za Ježíšem přišli farizeové a žádali od něho znamení. Ježíš tehdy zhluboka povzdechl a řekl: «Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám, tomuhle pokolení nebude dáno žádné znamení» (Mk 8,12). Sám vím, jak všechno kolem mě nabývá na významu, když jsem zamilován, a naopak jak všechno na významu ztrácí, když nemiluju. Vím taky, jak často jsem někoho chytal za slovo a na bratrství jsem při tom neměl ani pomyšlení. Láska je tady, aby člověk miloval život a všechno nevinné, co k životu patří. Když pak láska rozsvítí člověčí srdce, tak pod jejím světlem se znamením stane každá nevinná nepatrnost.
Když však člověk lásku vyhání, tak nejenom, že žádné znamení neuvidí, ale bude to ještě horší, protože nevinnosti přestane rozumět a bude jí dokonce i odporovat. Tak to s námi je: «Kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek, a kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má» (Mk 4,25). Přeji vám krásný měsíc březen, s jeho slavností svatého Josefa a s příchodem jara. Antonín Lukeš, M.Id.
DRUŽNÁ NEDĚLE Milí přátelé, 30. 3. 2014 o 4. neděli postní se uskuteční farní setkání Družná neděle. Brána sálu na Habrovce se otevře o 9. hodině ranní. Již tradičně se budete moci
občerstvit ve stánku plném laskomin vámi donesených, popovídat si, pořídit sobě či někomu jinému něco pro radost, a tím pádem se podílet na dobré věci, protože část peněz, které utržíme, bude jako vždy použita na charitu. Určitě vás již napadla otázka: „Jak mohu přiložit ruku k dílu?“ Zde je několik typů: 1. Tradičně prosíme o napečení něčeho dobrého (bábovka, mazanec, závin, husa, knedlík… ) 2. Jestliže se vám od Vánoc doma potulují nevyužité dárky, prosím doneste je, nebo i jiné věci, knihy apod. (ne oblečení, prosím). Dostanou další šanci v našem bazaru. 3. Můžete také vyrobit sami nebo s dětmi různé jarní a velikonoční dekorace, krmítka, kraslice, perníčky, šperky apod. Toto vše prosím začněte nosit v sobotu 29. 3. od 17. hod. do sálu na Habrovce, kde zároveň bude probíhat příprava na neděli. Uvítáme každý nápad i radu a také předem děkujeme za pomoc a ochotu při chystání tohoto tradičního farního setkání. Těšíme se na vás, za organizátorky Dáša Svobodová tel. 604164679
2
KŘÍŽOVÉ CESTY Pomalu nám končí první část liturgického mezidobí a Popeleční středou započne čtyřicetidenní postní období. Tak jako každý rok, i letos před čtvrtečními a pátečními bohoslužbami můžeme společně prožít pobožnost Křížové cesty. Ve čtvrtek v Michli od 17:00 a v pátek na Habrovce od 17:00. Většinou v naší farnosti tuto pobožnost vedli kněží nebo ministranti. Rád bych vyzval i vás, ostatní laiky, abyste se zapojili. Jednotlivá společenství, která v naší farnosti působí, ale třeba i manželské páry nebo i jednotlivci se mohou k jedné přihlásit. K tomuto účelu jsem na odkazu: http://doodle.com/fcyiifdvfifqum49 založil tabulku, kde se můžete zaregistrovat. V sakristiích obou našich kostelů je k tomuto účelu kniha "Křížové cesty". Je vhodné si konkrétní tematicky vedenou křížovou cestu připravit a za tím účelem si ji třeba v neděli před "vaším" čtvrtkem/pátkem půjčit. Její délka by neměla přesáhnout 30 minut, na Zelený čtvrtek a na Velký pátek pak 50 minut včetně zpěvu. Jistě i toto vaše aktivní zapojení ulehčí naším kněžím. Zvláště v Postní době, kdy se nám mohou více věnovat ve zpovědnici.
V případě dotazů mě, prosím, kontaktujte: tel.: 736/432 013 nebo e-mail:
[email protected] Lukáš Porcal
DOPIS Z MEXIKA (2.) Milí sledovatelé mých dobrodružství. Omlouvám se za delší odmlku, ale teď na začátku zimy jsme proplouvali obdobím téměř nepřetržitých oslav. Měli jsme tedy dosti napilno a nebylo moc času na psaní, prosím Vás tedy o pochopení a laskavé prominutí, a na oplátku slibuji, že se alespoň pokusím všechno Vám barvitě vylíčit. První významnou a zajímavou událostí, které jsem byla účastna krátce po napsání mého prvního dopisu, bylo listopadové setkání salesiánské mládeže ve městě (a státě) Chihuahua (čti Čivava). Toto město, jehož jméno v Evropě proslavil zejména bizarní trpasličí psí mazlíček mnoha celebrit, nám umožnilo jednak prožít několik báječných dní s přednáškami a hrami, zaměřenými na hlubší poznání salesiánské spirituality, a sdílení se s ostatními mladými, jednak nás prostřednictvím hostitelských rodin vtáhlo do běžného života Mexičanů, žijících na severozápadní hranici. Já jsem měla to štěstí, že si mě vybrali zámožní manželé, pracující pro místní samosprávní úřad, takže jsem strávila 3
naše společné večery debatami o hospodářské, politické a sociální situaci Mexika (a jako bonus mi potom nabalili na cestu pár čivavských kulinárních specialit ;-) ). Jedinou nevýhodou bylo, že jsem díky tomuto setkání nebyla v Nogales, když se oslavoval známý mexický svátek mrtvých – Dia de los muertos. Ovšem alespoň jsem viděla (a fotograficky zdokumentovala…) stavění oltářů, jež místní na tento svátek pro své mrtvé budují, zdobí je vystřihovanými barevnými papíry, ovocem, květinami, vonnými tyčinkami, cukrovými lebčičkami a různými předměty, které připomínají zemřelého. V naší oratoři farníci ozdobili několik oltářů pro zemřelé salesiánské svaté a soutěžili, kdo bude mít nejlepší (leč vítěz mi bohužel zůstal utajen). Měsíc listopad se nesl ve znamení rozbíhající se aktivity, zvané „Brigada de alegría“ („brigáda radosti“) – s ostatními třemi dobrovolníky jsme obcházeli místní chudé čtvrtě a školy a zvali děti, aby si ve čtvrtek a v pátek odpoledne přišly s námi zahrát a naučit se něco nového. Celý koncept této radostné brigády vznikl před rokem v Juarezu a vychází z myšlenek Dona Bosca přiblížit se mladým, hledat je v jejich každodenním prostředí. Tedy když nemohou děti přijít do oratoře, musí oratoř přijít k nim, vyjít do ulic. A tak každý čtvrtek a pátek vyrážíme do prašných, nedlážděných
a neosvětlených ulic čtvrtě Las Torres a hulákajíce a mávajíce vlajkami lákáme děti na prostranství před komunitním centrem (ve čtvrtek je to centrum Mamá Margarita, v pátek jiné, Laura Vicuña). Tam s nimi nejprve zpíváme, předvádíme nejrůznější pohybové písničky, hrajeme hry a později ti sportuchtiví prohánějí míč s dobrovolníky Carlosem a Edgarem a ostatní si mohou vybrat některou z aktivit, které jsme pro ně ve spolupráci s kluky z místní oratoře připravili – žonglování, malování, kreslení nebo můj kroužek skládání origami. Na přiložené fotografii (na konci textu – pozn. red.) můžete vidět, jak se klukům povedli papíroví tučňáci, které jsem tematicky připravila na jeden obzvlášť zmrzlý den. Můj rozvrh se i jinak začal utěšeně zaplňovat – v úterky dopoledne chodíme s Julií pomáhat do místní školky, odpoledne pomáhám Carlosovi s jeho skupinou ministrantů, ve středu většinou uklízíme oratoř (hurá, už se mi podařilo konečně smluvit odvoz tříděného odpadu) a čtvrtky a pátky připravujeme naši brigádu. V sobotu potom pomáhám v jednom centru s výukou katechismu a odpoledne se skupinou mládeže. Ačkoli jsem se urputně bránila, řkouc, že se jako pouhá po nápravě toužící hříšnice necítím té zodpovědnosti hodna, byla jsem označena za misionářku 4
a „šmitec“. Ale musím přiznat, že když mi jednou během hodiny náboženství nakreslil jeden můj asi desetiletý žáček růži a věnoval mi ji s nápisem „Dasha, la qiero“ (Dášo, mám Vás rád), byl to jeden z nejdojemnějších okamžiků v mém nehodném životě… Zajímavou zkušeností mého voluntariádu bylo setkání všech dobrovolníků pracujících tento rok v Mexiku, které proběhlo na začátku prosince v Nogales. Nám tak připadla úloha hostitelů a díky tomuto setkání jsem se spřátelila se skupinou pěti Rakušanů, kteří všichni pracují v oratořích v Tijuaně (byli moc sympatičtí a společně jsme s nostalgií vzpomínali na vůni svařeného vína, punče na středoevropských vánočních trzích, ach…) a jednou Kanaďankou, jednou Koreo-američankou a Argentincem z Juarezu. Prosinec byl také měsícem oslav Panny Marie Guadaloupské, což je patronka Mexika a jejich zbožňovaná ochránkyně, a tak se to samozřejmě neobešlo bez pořádné fiesty. Hned prvního se odehrála velká guadalupánská pouť, při níž od naší oratoře vyrazil kordón alegorických vozů, jež připravila a záplavou papírových květin ozdobila jednotlivá salesiánská komunitní centra (i s naší oratoří je jich celkem 5). Na každém autě cestovaly skupinky dětí převlečených za panenky Marie Guadaloupské, dony Bosco a tak podobně, po cestě je provázeli
zpívající věřící a divoce křepčící mládež z různých salesiánských skupin pro mladé, a cílem byla místní krásná guadalupánská svatyně, kde se vše zakončilo slavnou mší k poctě mexické Madony. Další sláva, zvaná velada guadalupana, potom proběhla jedenáctého a místní mladí si na ni připravili moc povedenou scénku o zjevení Panny Marie Guadaloupské chudému indiánovi Juanu Diegovi, při níž tuto, v Mexiku notoricky známou historii, oděli místní pořadatelé do nečekaně moderního hávu. A sotva nám vytrávilo po této oslavě, 14. prosince hned následovala další, zvaná posada. Posady jsou obecně oslavy spojené s časem vánočním (zejména s posledním týdnem před Božím hodem) a charakteristické pro ně je obcházení koledníků, převlečených za Josefa a Marii žadonících o přístřeší (o „posadu“). Dalším velmi typickým zvykem (ačkoli se nevztahuje výlučně jen k posadám, ale například i k narozeninám) je rozbíjení piňaty, což je papírová konstrukce v podobě koule se 7 hroty (reprezentujícími 7 smrtelných hříchů) naplněná sladkostmi. Houpá se zavěšená na laně a účastníci zábavy se ji snaží se zavázanýma očima zasáhnout dřevěnou palicí, rozbít a uvolnit tak sladkosti ukryté uvnitř. Nakonec jsem se nezúčastnila vlastní demolice, spokojila jsem se focením „krvelačných“ dítek, jak si vítězně 5
odnášejí jednotlivé odlomené hroty nebohé piňaty… Vánoce jsem měla to štěstí strávit ve městě Juarez v rodině mojí společnice dobrovolnice Julie. Ačkoli má CD Juarez ve světě velmi ponurou pověst pro obrovskou vlnu kriminality, jež ještě před pár lety ztrpčovala život jeho obyvatelům (a nejrůznější důvěryhodné servery typu Novinky.cz ho dodnes uvádějí na seznamu pěti nejnebezpečnějších měst světa), ve mně zanechal jen ty nejlepší vzpomínky. Bylo to zajisté zásluhou skvělých a uměnímilovných členů Juliiny rodiny, kteří mě „protáhli“ po všech místních pamětihodnostech, zavedli mě do galerie i na loutkové divadlo, a dokonce jsme těsně před Vánoci vyrazili „přes čáru“ do El Pasa na Louskáčka v provedení Moskevského baletu, naprostá špička! Taky mi ukázali místní oratorio a práci místních dobrovolníků a musím s velkou vděčností říci, že se ke mně skutečně chovali jako moje vlastní rodina. Potom jsem měla to štěstí, že mě pozvali juarezští dobrovolníci a jejich padre direktor, abych strávila Nový rok s nimi v Guadalajaře. Znamenalo to sice dalších úmorných 18 km cesty autem, ale ta štreka rozhodně stála za to. Guadalajara je jedno z nejhezčích a největších mexických měst (největší hned po hlavním městě Mexika) s nějakými 6 miliony obyvatel
a její klima s kvetoucími ibišky a pomerančovníky obsypanými plody je skutečně na hony vzdáleno mrazivému prosinci na severní hranici se sveřepě fičícím pouštním větrem. Juarezský padre direktor Quirarte se vyznačoval pozoruhodně mladistvou myslí, a tak nás kromě obligátních historických monumentů také provedl po všech možných místních klubech a kavárnách a seznámil nás se spoustou svých přátel. Díky tomu jsem se dokonce jedné dlouhé noci v kubánském baru s pravou kubánskou kapelou a za pomoci jednoho šikovného tanečníka z Veracruzu naučila jakžtakž tančit místní tance salsu a cumbii. ;-) Poslední den jsem se potom od skupiny oddělila, prozkoumala místní archeologické muzeum, odvážně jsem se vydala do útrob místní obří tržnice, abych vyzkoušela místní speciality, jako tacos z telecích střev nebo cosi na způsob kozího guláše (na obojím jsem si pochutnala) a večer jsem prošla místní umělecké tržiště a nakoupila spoustu ozdob z peří a korálků a vyšívaných halenek, abych mohla mým nogalesským dítkám ukázat, co krásného v Mexiku mají. Na zpáteční cestě jsem se samozřejmě v šestimilionovém městě ztratila, leč za pomoci jednoho sympatického kolumbijského studenta, který mě doprovodil až do domu, jsem byla ušetřena jakýchkoli nebezpečí a ještě 6
jsem si moc příjemně popovídala. Takže jak vidíte, s mojí španělštinou už to jde dost „do kopce“ a rozhodně se tady za oceánem nenudím. ;-) Teď po prázdninách se odpočatá vrhám zpět do práce, všechny vás moc zdravím a za měsíc se těším zase na čtenou! Dáša Winklerová - Mexiko
DĚTSKÝ KARNEVAL Díky organizátorům, Martině a Mílovi Průkovým, se v neděli 9. 2. konal na Habrovce již tradiční dětský karneval. Program v duchu, který jsme před lety převzali od Vlasty Vítkové, si užívalo spoustu nádherných masek. I letos se sešlo nespočet nádherných princezen, kterým konkurovala “cool” hrdinka z drsné skotské vysočiny, Merida. Záplavě pirátů zas čelili neohrožení námořníci a námořníčkové a mezi nimi čněl do výšek český rytíř. Přikulila se i rozkošná dýně a sympatická indiánka. Na vše dohlížel pán hor – Krakonoš. Po krátkých tanečcích při doprovodu dětských písniček se děti občerstvily v kavárně u Lenky Králové, zasoutěžily si v házení míčků do tlamy u Veroniky, sestavovaly puzzle u „doktora“ Matěje, namotávaly autíčka a užily si i „bowling“ u hodného tatínka. Za vše byly odměněné spoustou drobných, ale pěkných dárků,
které rozdávaly Kristýna Chvojková, Martina Průková a dvě úžasné pomocnice Magdička a Terka. Největší odměnou pro všechny zúčastněné byly rozradostněné tváře všech dětí, které si karneval zajisté moc užily. Marie Dosoudilová alias Pipi, Dlouhá Punčocha
V ČEM PRO NÁS MŮŽE BÝT SMYSL POSTNÍ DOBY? Čím můžeme naplnit příštích čtyřicet dní? V čem pro nás může být smysl postní doby? Život křesťana obsahuje tři základní vztahy: - vůči Bohu - vůči bližnímu - k sobě samému. A tyto vztahy /stále/ potřebují ozdravění. To ale nezačne zřejmě tím, že si zarputile /pouze/ něco odřeknu a budu stále myslet na to, jak mi to chybí. Začátek ozdravování, obnovy, může být v tom, že se pokusím v postě svůj život zjednodušit /oprostit od mnohých přítěží.../. Budu jej oprošťovat od toho, co je přebytečné a zbytečné, i když to jinak považuji (nebo se to považuje) za normální. Měl bych se tak stát volnějším. Ale to ovšem nestačí. Mluvili jsme o třech základních vztazích, které je třeba ozdravovat. A kvůli tomu je třeba nejprve vzít Boha, bližního i sebe vážně. Vypadnout z mnoha schémat /opustit mnohá zaběhaná schémata/ 7
a automatismů života a lépe pochopit, kdo je Bůh, kdo je bližní, kdo jsem já - a jaké jsou (před Bohem a podle Boha) oprávněné požadavky každého z těchto tří jmenovaných. To vlastně znamená znovu odkrývat řád Boží, v němž má Bůh, bližní i já sám své místo. Hřích totiž tento řád zatemňuje a převrací a já se tedy mám pokoušet skrze Krista znovu "správně vidět". To "správně" se zřejmě také bude krýt se základním Božím postojem vůči člověku a současně s největší lidskou schopností s láskou. S láskou vůči člověku i Bohu. Můžeme tedy říci, že půst má být dobou oprošťování se od zbytečného, dále dobou pravdy a dobou lásky. Rozhodně ne dobou agrese - ani vůči bližnímu, kterého bychom trestali místo sebe, ani vůči sobě samotnému. Agrese roste z pocitu nesnesitelnosti, a to buď nesnesitelnosti bližního pro nás, nebo z nesnesitelnosti sebe sama. Ale Bůh nás snáší - nás osobně i každého z bližních, a tak je jisté, že i my se máme pokusit o podobné... Modlitba, půst a almužna jsou prastaré křesťanské postní praktiky. Mohou být i pro nás vhodnými nástroji - ale ne cíli! Modlitba jako cesta k bytí s Otcem a k přeorganizování našeho života podle Boha. Tedy modlitba, která nás s Otcem spojuje a která skýtá možnost vše důležité v našem životě s ním probrat, přezkoumat před jeho
tváří. A v neposlední řadě modlitba jako projev lásky k bližnímu, tedy modlitba za vlastní i cizí, za známé i neznámé lidi, kterým tato služba může prospět. Půst zdaleka není jen odepřením si jídla. Půst jako zřeknutí se čehokoliv, co je v mém životě postradatelné, zbytečné nebo překážející. A půst jako zřeknutí se toho, co je pro mne postradatelné a co může obohatit potřebného bližního. A to jsme u třetího bodu u almužny. Je to slovo dnes cizí. Ale i dnes je nerovnost mezi lidmi. Je to jak nerovnost ekonomická (nemocní, důchodci, lidé s nižším vzděláním, rodiny s dětmi), tak nerovnost co do pocitu štěstí, užitečnosti, lidských kontaktů. Dávat sebe, svůj čas, zájem, trpělivost těm, kteří to potřebují, počínaje od vlastních dětí, manželů, rodičů, až po lidi osamělé, nešťastné, trpící, únavné, to je také almužna. Postní doba není dobou chmurného odříkání, ani dobou neustálého přemítání nad utrpením Páně, i když to mnohdy křížové cesty a postní písně navozují. Přečteme-li si v misálu liturgické texty postních nedělí, uvidíme, že jde spíš o dobu prohloubení, obnovy, přibližování se k Otci skrze Krista, který k nám v Písmu mluví.
8
Je to doba vytrvalé, ale radostné práce, která by měla vyústit v našem smíření s Bohem a v obnově křestního slibu v liturgii Velké noci. autor: P. Aleš Opatrný, převzato z www.víra.cz
SBÍRKY V LEDNU A ÚNORU 2014 Neděle 19. 1. 2014 sbírka na farnost =12.385,--Kč Neděle 26. 1. 2014 sbírka na farnost =8.495,--Kč Neděle 3. 2. 2014 sbírka na farnost =13.698,--Kč Neděle 9. 2. 2014 sbírka na farnost =9.903,--Kč Neděle 16. 2. 2014 sbírka na farnost =8.735,--Kč Antonín Lukeš, M.Id.
Dáša Winklerová se „svými“ dětmi, Mexiko
FARNÍ KALENDÁŘ ● BŘEZEN 2014 KLÍČE: NP Nezávazná památka P Památka SV Svátek SL Slavnost VÝZNAMNÝ DEN: církevní ne církevní MŠE SV.: Zapsány zde jsou jenom výjimky; ostatní mše jsou dle běžného rozvrhu
So Ne Po Út
9
1 2 8. NEDĚLE V MEZIDOBÍ 12:00 ● Krč – sál ● Rodinná kavárna 3 17:30 ● Krč – sál ● Katecheze pro děti 4 NP SV. KAZIMÍR 9:00 ● Krč – kostel/sál ● Sedmikrásek 17:30 ● Krč – kostel/sál ● Sekulární františkáni – Mše sv. a setkání
PŘERUŠENÍ LITURGICKÉHO MEZIDOBÍ (až do 9. června) St Čt Pá So Ne Po Út St Čt Pá So Ne Po Út St
Čt
Pá So 10
5 POPELEČNÍ STŘEDA – den přísného postu Při každé mši sv. udělování popelce 20:00 ● Krč – sál ● Modlitba Taizé – Nácvik zpěvu od 19:30 6 7 P SV. PERPETUA A FELICITA, MUČEDNICE 8 P SV. JAN Z BOHA 9 1. NEDĚLE POSTNÍ Při každé mši sv. udělování popelce (těm, co ho nemohli přijmout ve středu) 12:00 ● Krč – sál ● Rodinná kavárna 10 NP SV. JAN OGILVIE, KNĚZ A MUČEDNÍK 17:30 ● Krč – kostel ● Mše sv. pro děti 11 9:00 ● Krč – kostel ● Sedmikrásky – Úklid 9:00 ● Krč – kavárna ● Noemi 12 18:30 ● Krč – sál ● Biblická hodina farní ● 1Jn 3:13 20:00 ● Krč – sál ● Mužská spiritualita – Chlapi 13 VÝROČNÍ DEN ZVOLENÍ PAPEŽE FRANTIŠKA 14 15 16 2. NEDĚLE POSTNÍ 12:00 ● Krč – sál ● Rodinná kavárna 17 P SV. PATRIK, BISKUP 17:30 ● Krč – sál ● Katecheze pro děti 18 P SV. CYRIL JERUZALEMSKÝ, BISKUP A UČITEL CÍRKVE 9:00 ● Krč – kostel/sál ● Sedmikrásek 19 SL SV. JOSEF, SNOUBENEC PANNY MARIE (doporučený svátek) 18:45 ● Podolí – Na Topolce 14 ● Biblická hod. ekumenická ● Sk 3 23:59 ● Uzávěrka farního listu 20 19:00 ● Michle – fara ● Kino-rozjímání ● Misie (Drama / Historický / Dobrodružný, VB, 1986, 125 min.) – Světlo a tma kolem jezuitských misií v oblasti vodopádech Iguaçu v roce 1750. Příběh inspirovaný v životě peruánského jezuita a spisovatele Antonio Ruiz de Montoya. Rozjímání nad pokáním jako nezbytná součást evangelizace. 21 Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace 22
Ne 23 3. NEDĚLE POSTNÍ 12:00 ● Krč – sál ● Rodinná kavárna Po 24 17:30 ● Krč – sál ● Katecheze pro děti Út 25 SL ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ Den modliteb za úctu k počatému životu a za nenarozené děti 9:00 ● Krč – sál ● Čtyřlístek St 26 19:00 ● Krč - kostel ● Osmák – Úklid 20:00 ● Krč ● Osmák – Setkání s modlitbou Čt 27 Pá 28 So 29 17:00 ● Krč – sál ● Družná neděle – Příprava Ne 30 4. NEDĚLE POSTNÍ 10:00–17:00 ● Krč – sál ● Družná neděle Po 31 17:30 ● Krč – sál ● Katecheze pro děti každá neděle a slavnost (ve dnech pracovního volna) ● 9:00 ● Michle – fara ● Farní snídaně
APOŠTOLÁT MODLITBY – ÚMYSLY NA BŘEZEN 2014 Úmysly Svatého otce svěřené Apoštolátu modlitby všeobecný evangelizační našich biskupů naší farnosti
11
Aby ve všech kulturách byla respektována práva žen a jejich důstojnost. Za mladé lidi, aby mnozí z nich přijali Pánovo pozvání a obětovali svůj vlastní život hlásání evangelia. Za matky v požehnaném stavu, aby se jejich děti mohly narodit a vyrůstat v láskyplných rodinách. Za otce naší farnosti, aby u sv. Josefa našli vždy svůj příklad a duchovní podporu.
ZÁŘÍ AŽ ČERVEN ROZVRH LITURGIE A JINÉ FARNÍ AKCE
MICHLE Ne 8:00 Po Út St Čt Pá
17:30 12:00 17:30
So
17:30
KRČ 9:30 11:00 19:00 17:30
Poznámky „Dětská“ 2. pondělí: pro děti (změny vyhrazené – sledovat kalendář) S nešporami
17:30 17:30
Před 1. pátkem: po mši sv. krátká eucharistická adorace Po mši sv.: 1. pátek: krátká eucharistická adorace Každý pátek: Apoštolská hodina s Misionáři Identes (tichá modlitba před vystavenou Eucharistií + četba NZ)
Slavnosti a svátky ► změny vyhrazené – sledovat kalendář a nástěnku! Svátost smíření ► 30 min. přede mší nebo na požádání Další svátosti a svátostiny► na požádání Sv. růženec ► 30 min. přede mší (Ne7:30 a 9:00 ● Po-So 17:00) Neděle ● 9:00 ● Michle – fara ● Farní snídaně Neděle ● 12:00-14:30 ● Krč – sál ● Farní kavárna
Farní list Řk farnosti u kostela Narození Panny Marie Praha–Michle, Baarova 52/23, Praha 4, 140 00; tel. 241 485 428; e-mail pro zasílání příspěvků do farního listu:
[email protected] (nebo možno nechat texty příspěvků v sakristiích kostelů), e-mail farnosti:
[email protected]; www.michlehabrovka.cz. Redakce textů: Kateřina Kyralová; doprava FL na faru: Zdeněk Hučín. Žádáme autory o pochopení pro redakční a jazykovou úpravu zaslaných textů. Vychází 23.2. 2014. Náklad 300 výtisků. Uzávěrka příspěvků do příštího čísla bude ve středu 19. 3. 2014 ve 23:59. Příští číslo vyjde 30. 3. 2014.
12
