Fiat 12/13 Farní časopis farností Vlachovo Březí, Dub, Předslavice „Hledej Pána v jeslích, Hledej ho tam, kde ho nikdo nehledá, V těch, kdo jsou chudí, prostí a nepatrní. Nehledej ho v třpytu světel velkoměst, Nehledej ho v tom, co je pouhé zdání. Nehledej ho v pohanském systému, Který se nám neustále vnucuje. Hledej ho ve věcech, kde bys ho nehledal, v tom, co tě překvapuje. papež František
Milostiplné Vánoce s přáním, aby se Ježíš narodil v našich srdcích
Tři dary aneb Tříkrálový příběh nejen pro děti Když tři králové odešli a nastalo ticho, Ježíšek zvedl hlavu a díval se ke dveřím. Stojí tam nesmělý, vystrašený kluk. Celý se chvěje. „Pojď blíž,“ řekl mu Ježíšek. „Proč se tak bojíš?“ „Neodvažuji se jít blíž… nemám Ti co dát,“ říká chlapec. „Byl bych rád, kdybys mi něco daroval,“ říká Ježíšek. Kluk zrudl hanbou. „Nemám skutečně nic. Jestli budu něco mít, rád ti to daruji. Podívej!“ Ukázal kapsy svých kalhot. Vytáhl z kapes akorát rezavý nožík, který kdysi našel. „To je všechno, co mám. Jestli chceš, dám ti jej.“ „Ne,“ odpověděl Ježíšek, „Jen si jej nech. Chtěl bych od tebe jinou věc. Chtěl bych od tebe tři dary.“ „Velmi rád,“ – říká kluk, „ale co mohu pro tebe udělat?“ „Přines mi svůj poslední výkres!“ Kluk zůstal nesvůj, znovu zrudnul. Přiblížil se k jesličkám, aby Maria a Josef neslyšeli, co šeptá Ježíškovi: „Nemohu, můj výkres je příliš ošklivý. Nikdo jej nechce ani vidět.“ Právě proto jej chci…“ – říká Ježíšek. „Musíš mi vždy darovat to, co jiní nepřijímají, co se jim na tobě nelíbí.“ Ježíšek hned pokračuje: „Chtěl bych, abys mi daroval svůj talíř.“ „Ale já jsem jej dnes ráno rozbil !“ – říká kluk. „Právě proto jej chci… Musíš mi vždy darovat to, co je rozbité v tvém životě. Chci to napravit.“ „A teď,“ – říká Ježíšek, „zopakuj mi odpověď, kterou jsi dal rodičům, když se ptali, jak jsi rozbil talíř.“ Klukův obličej se zamračil, sklání hlavu a smutně šeptá: „Já jsem lhal. Řekl jsem, že mi talíř vyklouzl z rukou. Ale pravda to nebyla. Rozzlobil jsem se, drcnul jsem vztekem do talíře a shodil jsem jej ze stolu. Padnul na zem a rozbil se!“ „To jsem chtěl od tebe slyšet,“ říká Ježíšek. „Dej mi vždy to, co je zlé: své lhaní, nepěkné řeči, neposlušnost… Chci tě toho zbavit. Chci tě udělat šťastným. Vždy Ti odpustím chyby. Chci, abys od dneška každý den přišel ke mně.“ Z časopisu Posol
Betlémská hvězda Z Matoušova evangelia pro ni můžeme vyvodit tři charakteristické znaky: 1. Byla to hvězda, která se objevila zcela nově. Mt 2,7: „Tehdy Herodes tajně zavolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala.“ 2. Postupovala pomalu hvězdnou oblohou. Králové nejprve „viděli jeho hvězdu na východě“. Pak přišli do Jeruzaléma, odkud je Herodes poslal do Betléma a „hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi.“ Protože Betlém leží téměř přesně na jih od Jeruzaléma, musela hvězda pomalu postupovat od východu na jih, a to po dobu, kterou králové potřebovali k cestě ze své země (Arábie) do Jeruzaléma, tedy asi jeden a půl měsíce. 3. Hvězda „se zastavila“ nad Betlémem. Mt 2,9: „Hvězda šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě.“ Existuje jeden jediný astronomický objekt, který odpovídá výše zmíněným kritériím: kometa s dlouhým ohonem. Kometa se nově objeví na obloze a pomalu postupuje hvězdami prozářenou oblohou, obvykle 1-2 stupně za den. Číňané podrobně sledovali komety a jiné zajímavé hvězdy. Ve starých čínských záznamech je zmínka o pozoruhodné kometě s dlouhým ohonem, která se objevila v roce 5 před Kristem a bylo ji možné sledovat 70 dnů. Jde o jedinou kometu s dlouhým ohonem zachycenou Číňany v období 20 před Kristem – 10 po Kristu. Proto také tuto kometu z roku 5 před Kristem můžeme ztotožnit s Betlémskou hvězdou. Čínské záznamy navíc uvádějí polohu na obloze, kde se tato kometa měla poprvé objevit. Z toho můžeme usuzovat, že poprvé mohli králové tuto kometu skutečně spatřit na východě, tak jak to popisuje Matouš.
Událo se ve farnosti Na první adventní neděli se u krásně ozdobeného vánočního stromu sešlo hodně rodin s dětmi Před slavnostním rozsvícením požehnal strom jáhen František Benda. Uvedl, že tak jako jsme se zde všichni sešli - můžeme si vzpomenout - až zase půjdeme kolem vánočního stromu, že všichni patříme do jednoho společenství. Popřál všem pokoj do srdcí a požehnanou adventní dobu.
Tradičně do kostela dorazili Mikuláš a andělé s nadílkou. Bylo hezké, že přišly všechny generace. V chrámu jsme si mohli poslechnout krásné básničky, písničky a dokonce i modlitbu.
Krásné rorátní zpěvy doprovázené hudebnímu nástroji mají v adventu u nás dlouhou tradici. Děkujeme všem, kteří se tuto tradici snaží zachovat.
1. LEDNA SLAVNOST PANNY MARIE MATKY BOŹÍ Bůh si vyvolil svou Matku a zahrnul ji veškerými dary a milostmi. Bůh ji miloval víc než všechna stvoření dohromady. Věnoval jí takovou lásku, že ji obdařil hojností svých milostí dokonce více než všechny anděly a svaté. Uchránil ji od poskvrny hříchu či nedokonalostí, takže není možné představit si krásnější a svatější stvoření, než je ta, která byla vyvolena, aby se stala Matkou Spasitele. Mariino mateřství – jak učí sv. Tomáš Akvinský – přesahuje veškeré charismata, např. dar proroctví, dar řeči, dar konat zázraky. Sv. Tomáš A. se ptá: „Co bys dělal ty, kdyby sis ji musel vybrat? Myslím, že ty i já bychom vybrali tu,co máme, a obdařili ji veškerými milostmi. Totéž učinil Bůh. A proto hned po Nejsvětější Trojici následuje Maria. Naše Matka. S mateřskou starostlivostí prokazuje naše Paní svému Synu i nadále skutky lásky, které pro něj konala zde na zemi. Nyní se tak chová také k nám, neboť jsme údy tajemného těla Kristova: vidí Ježíše v každém člověku. Co je psáno v Bibli – to je o našem životě. Známe úryvek z Janova evangelia (2,1-10) o svatbě v Káně galilejské. Při krátké meditaci můžeme odkrýt dvě vrstvy. První vrstva – „Došlo víno“.Víno je na svatbě důležité. Když dojde víno, je rodina zahanbena. Panna Maria vidí nouzi rodiny a přimlouvá se u Ježíše a stane se zázrak proměnění vody ve víno. Kristus může i pro nás cokoliv udělat. Maria vidí také potřeby naší rodiny, přimlouvá se a Ježíš jí naslouchá. Druhá vrstva – „Když na svatbě chybí víno – chybí i sladkost. Chybí sladkost pouze v Káně? Ne… I v mé rodině chybí sladkost, chybí víno. V našich rodinách chybí sladkost v podobě absence víry, těžkých nemocí , rodových zátěží, finanční krize, samoty, deprese, nezaměstnanosti apod. Jděte za Pannou Marií a sdílejte to s ní. Prosme jí o přímluvu u Pána. Ona má právo se přimlouvat. Maria nás chápe – ona je žena, matka, manželka, vdova. Prošla všemi těmito stádii. Ona také zná bolest, když je člověk sám. Využijme počátek roku k předsevzetí, že jím budeme procházet ruku v ruce s Marií. Nikdy se totiž nebudeme cítit bezpečněji. Zachovejme se jako svatý Jan, když mu Ježíš odevzdal – a skrze něj i nám všem Pannu Marii za Matku: Od té chvíle si ji ten učedník vzal k sobě (Jan 19.27). S jakou láskou a laskavostí ji přijal k sobě! Právě tak máme činit i my, nejen každý den tohoto nového roku, ale i v budoucnu. F. Carvajal , P. Anthony
Slavnost Zjevení Páně – 6 . ledna Tato slavnost patří k vůbec nejstarším svátkům. Upozorňuje na to, že Kristus přišel na svět, aby přinesl spásu nejen izraelskému národu ale i všem lidem (tři králové nebyli izraelité). Betlémské světlo svítí každému člověku a jeho zář je patrná na celé zemi. Sotva se Ježíš narodil, začal rozdávat světu své světlo a bohatství a svou hvězdou přitahoval lidi z těch nejvzdálenějších končin. Také my jsme se stejně jako mudrci nejednou vydali na cestu, abychom nalezli Krista (v těchto králích tedy spatřujeme sami sebe). Svatý Bonaventura poznamenává, že hvězda, která nás vede, je trojí: za prvé je to Písmo svaté, které máme dobře znát. Druhou hvězdou, která vždy září vysoko, abychom ji viděli a našli správný směr, je naše Matka Maria. Třetí je vnitřní osobní hvězda, kterou tvoří milosti Ducha svatého. Díky této trojí pomoci můžeme kdykoliv nalézt cestu, která vede do Betléma, k Ježíši. Nepřicházejme dnes za Ježíšem s prázdnýma rukama. On naše dary sice nepotřebuje, neboť je Pánem všeho stvoření, ale přeje si, abychom měli velkodušné srdce, jež se darováním rozšíří a bude tak moci přijímat více milostí a dober. Dnes před něj klademe ryzí zlato lásky – touhu více jej milovat, lépe se chovat k druhým. Přinášíme mu rovněž kadidlo modliteb a dobrých skutků, které jsou vlastně také modlitbou. A konečně přinášejme myrhu svých obětí, kterými se stáváme spoluvykupiteli, neboť je připojujeme k oběti kříže neustále zpřítomňované při mši svaté. Tato velká slavnost souvisí se slovem hledat. Touhu hledat Ježíše zasel do našeho srdce sám Pán: Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás (Jan 15,16). Naše nebeská Matka nás prostřednictvím svých zjevení povzbuzuje, abychom kráčeli rychleji, neboť Její Syn na nás čeká. Hvězda, za kterou jsme šli v tomto pozemském životě, za nějaký čas – možná zanedlouho – navěky zazáří nad našimi hlavami. Znovu nalezneme Ježíše sedícího na trůně po pravici Boha Otce v plnosti své moci a slávy a velmi blízko spatříme také jeho Matku. Tehdy nastane dokonalá epifanie (řecky: Zjevení Páně), zjevení Božího Syna v plném světle. Z knihy F. Carvajal. Rozmluvy s Bohem
Vánoční bohoslužby ve farnostech:
24.12. 25.12 26.12 28.12 29.12 31.12 1.1.
Vlachovo Březí 20:00 8:00 8:00
Předslavice
Dub
11:00
16:00 16:00
8:00 18:00 8:00
11:00 11:00
Pravidelné bohoslužby ve farnostech: Vlachovo Březí pondělí úterý středa čtvrtek pátek sobota neděle
Předslavice
Dub
16:30
16:00 8:00
11:00
30 min přede mší svatou je modlitba růžence a příležitost ke svaté zpovědi.
Eucharistická adorace: V adorační kapli na faře každý pátek od 7:00 do 19:00. (V případě zájmu možnost rozšíření adoračních hodin).
Úřední hodiny: Pondělí 16:00-18:00 na faře ve Vl. Březí. Každý pracovní den na faře v Prachaticích.
Kontakty: farář: P.Mgr. Josef Sláčík tel: 388 312 158 (fara Prachatice) mobil: 731 402 888 -------------------------------------------------trvalý jáhen: František Benda mobil: 603 453 044 --------------------------------------------------pastorační asistent: Pavel Benda mobil : 731 230 357 ----------------------------------------------e-mail:
[email protected]
