Advokátní kancelář Dub & Beránek Mgr. Vít Beránek, advokát Na Baště sv. Jiří 258/7 160 00 Praha 6
T +420 222 211 123 E
[email protected] Datová schránka: bmjbd6c
Magistrátu hl. m. Prahy prostřednictvím Úřadu městské části Prahy 4 odbor stavební Antala Staška 2059/80b 140 46 Praha 4 ELEKTRONICKY Ke sp.zn. P4/064151/10/OST/AMBR Č.j. P4/007119/15/OST/STEF V Praze dne 15.07.2015
Odvolatelé:
manželé Ing. Zdeňka Krejčová, nar. 14.6.1962 a Ing. Luboš Krejčí, CSc., nar. 20.4.1962, oba bytem Praha 4 - Kunratice, K Betáni 1088/27
zastoupeni:
Mgr. Vítem Beránkem, advokátem, ev.č. ČAK 14240 se sídlem Na Baště sv. Jiří 7/258, 160 00 Praha 6
ODVOLÁNÍ PROTI ÚZEMNÍMU ROZHODNUTÍ - rozhodnutí o umístění stavby: zděné oplocení na pozemku parc.č. 1979/27, 1979/2 a 1979/30 v katastrální území Kunratice u rodinného domu č.p. 1089 v ul. K Betáni 25, Praha – Kunratice
Přílohy: - plná moc - půdorys dešťové kanalizace se zakreslenými pilíři navrhovaného oplocení
ev. č. ČAK 14240 IČ: 73733652
www.akancelar.cz
I. Dne 24.06.2015 bylo vyvěšeno územní rozhodnutí sp.zn. P4/064151/10/OST/AMBR, č.j. P4/007119/15/OST/STEF ze dne 16.06.2015 ve věci žádosti Bc. Barbory Milerové, nar. 12.09.1965, bytem Praha 4 - Modřany, Mádrova 3032/3, týkající se o umístění stavby zděného oplocení na pozemku par.č. 1979/27, 1979/2 a 1979/30 v katastrální území Kunratice u rodinného domu č.p. 1089 v ul. K Betáni 25, Praha – Kunratice. Odvolatelé tímto podávají odvolání proti citovanému územnímu rozhodnutí.
II. Předně odvolatelé napadají procesní postup úřadu, a to zejména způsob doručení napadaného rozhodnutí. Dle ustanovení § 92 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění – dále jen „SZ“, platí, že územní rozhodnutí se doručuje podle § 87 odst. 1 až 3 SZ. Dle ust. § 87 odst. 1 SZ platí, že oznámení o zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků. Dle ust. § 144 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění – dále jen „SŘ“, platí, že nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozumí se řízením s velkým počtem účastníků řízení s více než 30 účastníky. V daném řízení, jehož výsledkem je napadané územní rozhodnutí, se o řízení s velkým počtem účastníků v žádném případě nejednalo. Účastníky, kteří jsou uvedeni v předmětném rozhodnutí, jsou kromě žadatele a obce, na jejímž území má být požadovaný záměr realizován, už jen 4 (čtyři) vlastníci sousedních pozemků, počítaje v to odvolatele a Obec Hlavní Město Praha - se svěřenou správou MČ Praha - Kunratice a konečně osoba, o níž tak stanoví zvláštní právní předpis, a to MČ Praha Kunratice, celkem tedy 6 (šest). S ohledem na uvedené pak předmětné územní rozhodnutí nebylo odvolatelům účinným způsobem doručeno.
III. Odvolatelé dále sumarizují výhrady, resp. odvolací důvody „technické rázu“ a poukazují na jednotlivá pochybení obsažená v napadaném územním rozhodnutí: V napadaném územním rozhodnutí absentují podmínky pro provádění stavby a výkopu. Zeď v uliční části má být umístěna před domem odvolatelů a má zasahovat ke hraně vrat ve výklenku u garáže, tj. pod dům odvolatelů. Výkop pro základy oplocení, který byl navržen v projektu Ing. Boreckého, který byl odvolatelům stavebním úřadem předložen, měl hloubku asi 1 m. Základ stavby je širší než samotná zeď, takže výkopové práce nutně ohrozí stabilitu vjezdu do garáže odvolatelů (v současné době je tam nasypán kačírek a pro vjezd jsou dva betonové pruhy – viz příloha č.1.) Navrhovaný pilíř oplocení zasahuje přímo do nosné zdi domu odvolatelů a do základů jejich domu. K tomuto faktu a vzdálenostem od sousedních objektů se podmínky vůbec nevyjadřují. V podmínkách územního rozhodnutí nejsou uvedeny vzdálenosti plotové zdi od fasády domu č.p. 1088 ani od hranice pozemků. Rovněž samotné provádění stavby není nijak řešeno, přičemž se nabízí řada nejasností. Stavebníci budou k výkopu a ke stavbě přistupovat jen z pozemku žadatelky? Budou vstupovat na pozemek odvolatelů? Budou dostatečným způsobem zpevňovat (pažit) výkop, aby nedocházelo k poškození vjezdu do garáže odvolatelů a aby nebyla omezena možnost vjezdu do garáže? Kam budou házet vykopanou hlínu? Jakým způsobem (a bez souhlasu
2
odvolatelů) budou bourat stávající plot na zahradě, který je postaven na hranici pozemků, tedy částečně leží i na pozemku odvolatelů p.č. 1979/3? V bodě 5 se uvádí, že když bude poškozena zemní část hromosvodu, bude žadatelka odvolatele neprodleně informovat. Zemnící soustava je zrevidována a tento proces je časově i finančně náročný. Chybí povinnost žadatelky bezodkladně a na své náklady a riziko odstranit škody, zajistit a uhradit novou revizní zprávu a předat ji odvolatelům. Pokud jde o oplocení zahrady – v územním rozhodnutí absentuje podmínka, týkající se ukončení navržených plotových zdí u domů, není stanovena žádná minimální vzdálenost od fasády ani od hranice sousedních pozemků. Odvolatelé mají v místech navržené plotové zdi před i za domem podzemní potrubí dešťové kanalizace odvádějící dešťovou vodu ze severní i jižní části střechy a je zde pod zemí napojen i odvodňovací žlab před garáží a svod dešťové vody z terasy ústící do jímky dešťových vod na zahradě p.č.1979/3 (viz příloha 2). Odstup navrhovaného oplocení od domu neumožňuje údržbu a opravy fasády odvolatelů v celé její šířce. V projektu Ing. Boreckého chybí ve výkresech řezů výškové kóty. Výška terénu pod oplocením na zahradě není stejná po celé délce. Terén zahrady žadatelky se směrem ze zahrady k domu postupně snižuje a u domu navazuje na betonové zápraží, které je 45 cm pod úrovní terénu zahrady odvolatelů. U domu žadatelky je na jižní straně domu betonové zápraží 45 cm pod úrovní terénu zahrady odvolatelů. Územní rozhodnutí povoluje max. výšku oplocení 180 cm a není uveden žádný výškový rozdíl ani specifikace. V napadeném rozhodnutí absentuje údaj, odkud bude maximální výška plotu měřena. Od nivelety plochy betonového zápraží u domu žadatelky? Ze strany odvolatelů? To není zřejmé. Ovšem rozdíl bezmála půl metru zřejmý je. Obdobná situace je na severní straně domu. V roce 2009 zbourala žadatelka část původní plotové zdi u domu na zahradě. Od té doby je zde obnažená část zdi domu odvolatelů, která byla původně pod zemí. Teď je neošetřená, neohozená, odkrytá. Pokud by do těchto míst bylo umístěno zakončení nové plotové zdi, dešťová voda by z terénu stále stékala až do těchto míst (kde není žádné odvodnění), neměla by se kam vsakovat ani kam odtékat a dlouhodobě by i nadále podmáčela dům odvolatelů. Rovněž není nijak řešeno, kdo a jak provede opravu narušené fasády odvolatelů. Rozhodnutí zakládá na další spory, které nepochybně vzniknou z toho důvodu, že část domu odvolatelů bude za plotovou zdí a oni k němu nebudou mít přístup. Odstup plotové zdi 5 cm od domu žádnou reálnou péči odvolatelům neumožní. Pokud jde o urbanistické a architektonické řešení stavby – je pravda, že všechny domy mají ploty, resp. plotové zdi různě vysoké, různých tvarů a velikostí, ale vždy bezvýjimky navázané na nosné zdi domů. Je lhostejné, zda některé domy v ulici mají vyměněny jakékoli konstrukce či snad vjezd do garáže zazděn. Navrhovanou stavbou zdi před domem souseda se výrazně mění vzhled domu odvolatelů, který je proveden dle stavebního povolení č.j. P4/34078/07/OST/MATO/972 s nabytím právní moci dne 8.6.2007. Takováto změna stávajícího stavu i přes situaci s vlastnictvím pozemků vyžaduje výrazně jiný přístup k věci. V napadaném územním rozhodnutí se mj. uvádí: „Z doplněných výkresů z archivního spisu je zřejmé, že odvodňovací žlab před garáží není v kolizi s navrhovaným řešením. Dne 26.1.2015 obdržel stavební úřad doplnění vyjádření žadatelky. O skutečnosti, že spis byl doplněn o nové podklady stavební úřad informoval účastníky řízení přípisem ze dne 2.2.2015 pod č.j. P4/014751/15/OST/STEF. K doplněným podkladům se dne 18.2.2015 vyjádřili manželé Krejčí“. K tomuto máme zcela zásadní výhrady. Výkres dešťové kanalizace citovaný v územním rozhodnutí obsahuje nejen odvodňovací žlab, ale i jeho napojení vodorovným PVC potrubím 3
na hlavní řad dešťové kanalizace vedený pod základovou deskou domu odvolatelů. Je s podivem, že zástupce úřadu tuto skutečnost z výkresu dešťové kanalizace nevyčetl a i na místě samém napojení odvodňovacího žlabu do plastového potrubí přehlédl. Pokud by byli bývali odvolatelé na toto místní šetření přizváni, mohli příslušného zástupce úřadu seznámit s trasováním dešťové kanalizace in natura. Hloubku uložení dešťové kanalizace je možno ověřit po otevření čistících kusů dešťové kanalizace, umístěných v suterénu domu. Pilíř oplocení před domem odvolatelů je navržen v místě tohoto dešťového potrubí a bez jeho demolice nelze navrhovanou stavbu provést. Toto dešťové potrubí je součástí stavby rodinného domu odvolatelů již od kolaudace v roce 1991. Obdobná situace je pak i za domem na zahradě. Pilíř navrhovaného oplocení stojí na dešťové kanalizaci odvolatelů a technicky nelze toto oplocení provést bez poškození jejich dešťové kanalizace. Proto požadují, aby nebylo zasahováno do přes 20 let trvajícího pokojného stavu a aby oplocení bylo vedeno v původní trase (tedy s odskokem před fasádou domů). Ve výkresu Ing. Boreckého nejsou v zahradní části oplocení žádné kóty vzdálenosti od os domů (možná záměrně), což je v územním řízení podstatnou vadou projektu. Pro názornost přikládáme v územním rozhodnutí zmiňovaný výkres dešťové kanalizace domu odvolatelů s červeně vyznačenými pilíři navrhovaného oplocení. Stavebním úřadem citované vyjádření žadatelky ze dne 26.1.2015 v plné jeho šíři odvolatelé odmítají. Zmíněné doplnění podkladů přineslo pouze dvě nové informace – o kabelu O2 (přípojka pro 5 domů) a o našem hromosvodu. Dešťovou kanalizací našeho domu se stavební úřad vůbec nezabýval. Pouze konstatoval, že nedojde ke kolizi s navrhovaným oplocením žadatelky, což není pravda. Dne 02.07.2014 pod čj. P4/059604/14/OST/STEF stavební úřad územní řízení na dobu 50 dní přerušil a současně vyzval žadatele k doplnění podkladů. Tyto byly doplněny dne 27.08.2014. Ze spisu vedeného příslušným stavebním úřadem se odvolatelům nepodařilo zjistit, kdy byla výzva doručena žadatelce (ve spise není doručenka). Je tedy možné, že uvedená lhůta byla překročena a v takovém případě měl stavební úřad řízení zastavit. K úřadem tvrzené úplnosti a přehlednosti projektové dokumentace odvolatelé poznamenávají: U detailů napojení na stávající objekt chybí kóty a podmínky provedení. Stávající domy a oplocení mají již 25 let vybudované základy a podzemní inženýrské sítě (hromosvod, dešťová kanalizace). V projektu Ing. Boreckého je ve výkresu oplocení plotový betonový pilíř 40 x 40 cm před garáží odvolatelů umístěn tak blízko, že stojí na dešťové kanalizaci odvolatelů a zasahuje do nosné zdi a základu domu odvolatelů. V podmínkách musí být jasně dána vzdálenost mezi pozemky p. č. 1979/3 a p.č. 1979/49, a na zahradě vzdálenost mezi pozemky p. č. 1979/3 a p.č. 1979/1, maximální vzdálenost zde umístěných nových zdí od sebe navzájem, (vzdálenost vnějších stěn základů oplocení!) i od domu. Musí být jasné, že se stavba vejde do pozemku o šířce 7,40 m. Chybí zde kóty! Podle původních projektů (i podle katastru) je šířka jednotlivých pozemků 7,4 m. Žadatelka má ve svém projektu uvedenou šířku pozemku 7,45 m.
IV. Odvolatelé opětovně zdůrazňují v této věci dále uvedený pokyn Magistrátu hlavního města Prahy, obsažený v rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odbor stavební a územního plánu, sp.zn. S-MHMP 41547/2014/SUP/Fr, č.j. MHMP 569809/2014 ze dne 23.04.2014, kterým bylo rozhodnutí nadepsaného úřadu č.j. P4/076861/13/OST/STEF, sp. zn. 4
P4/064151/10/OST/ AMBR ze dne 01.10.2013 zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání se v této věci uvádí: „Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební a územního plánu (dále jen MHMP SUP) je toho názoru, že stavební úřad je povinen hodnotit otázku, zda v dané lokalitě, za daného věcného stavu pozemkových parcel, je navrhovaná ohradní zeď, která ztíží i případné majetkoprávní vypořádání, které by napravilo závadný stav posunutých parcel, nezbytným a vhodným řešením.“ Splnění této povinnosti se příslušný stavební odbor vyhnul, resp. alibisticky konstatoval, že „… mu nepřísluší posuzovat komplikované sousedské vztahy. Stavební úřad je při rozhodování o záměru vázán platnými právními předpisy, kterými jsou stavební zákon a prováděcí vyhlášky k němu. Vzhledem k výše uvedenému stavební úřad námitce nevyhověl a námitku zamítl.“ Že existují a musí být respektovány i jiné platné právní předpisy nežli stavební zákon a prováděcí vyhlášky k němu, zejména pak občanský zákoník, stavební úřad v potaz nebere a nevzal. Odvolatelé opakují, že takto navrhovaná stavba oplocení bez zjevného přínosu pro žadatelku zásadně poškozuje jejich nemovitost, její užívání a údržbu a zásadně snižuje cenu jejich nemovitosti. Zejména z tohoto důvodu zcela odmítají stavbu oplocení na hranici pozemku parc.č. 1979/27. Požadují, aby před vydáním územního rozhodnutí ke stavbě plotu došlo k výměně pozemků před a za domy. Stávající stav znehodnocuje nejen jejich nemovitost, ale i cenu domu B. Milerové. Pozemky parc.č. 1979/49 a 1979/28 (na kterém stojí část domu B. Milerové) koupili odvolatelé právě proto, aby je mohli vyměnit za parc.č. 1979/26 a pruh před a za domem tak, aby přispěli k nápravě stávajícího stavu, způsobeného chybným založením staveb. Nové uliční oplocení má být realizováno nikoli ve stopě stávajícího oplocení, ale nově na hranici pozemku navrhovatelky B. Milerové parc.č. 1979/27, tj. dojde k jeho posunutí o cca 60 cm, tj. do prostoru vjezdu garáže odvolatelů. Odvolatelé opětovně poznamenávají, že v žádném případě nezpochybňují vlastnické právo žadatelky k uvedenému pozemku, jsou však přesvědčeni, že se v daném případě jedná o šikanózní výkon vlastnického práva a současně zřejmý zásah do pokojného stavu. Původní uliční oplocení mezi pozemky parc.č. 1979/25 a parc.č. 1979/27, bylo vybudováno před cca 25 lety. Jeho navrhované přemístění na hranici pozemku žadatelce nepřináší dosažení žádného hospodářského cíle a účelu sledovaného zákonnou normou, nýbrž především a možná výhradně poškození či znevýhodnění odvolatelů, a to, jak se oni domnívají, z důvodu komplikovaných a vyhrocených sousedských vztahů. Posunutí oplocení na hranici pozemku nijak významně nezvýší využitelnou plochu pozemku žadatelky před jejím domem č.p. 1089, ale naopak významným způsobem ztíží možnost užití pozemku odvolatelů, zejména vjezd do garáže, který je součástí domu č.p. 1088. Stejně tak znemožní řádnou péči a údržbu nemovitosti. Takovéto počínání je nepochybně v rozporu s dobrými mravy, bude zřejmým zásahem do řadu (minimálně 15) let trvajícího pokojného stavu a jako takové nemůže požívat jakékoli ochrany. O rozporu s dobrými mravy lze uvažovat vždy v případě, když se postup účastníka, který jinak odpovídá zákonu, jeví asociálním, nepřiměřeně tvrdým, šikanózním nebo nepoctivým. Současně odvolatelé znovu zmiňují úpravu obsaženou v novém občanském zákoníku: § 1020 - Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Odvolatelé apelují na nadepsaný úřad, aby pečlivě zvážil výše uvedené. Odvolatelé současně zdůrazňují, že se opakovaně obraceli na navrhovatelku s návrhy na řešení stávající situace, způsobené chybným založením staveb rodinných domů. Na jejich přípisy (korespondence 5
právního zástupce ze dne 06.11.2013 a 06.05.2014) nikdy nereagovala. Celá věc má velmi jednoduché řešení, kterým je např. směna pozemků, resp. jejich vzájemný prodej. Žadatelka nemá o jakékoli řešení situace zájem, jejím jediným zájmem je zcela zjevná šikana odvolatelů. Jak jinak vnímat investici do stavby plotu, který kvůli odsazení tvrzenému účelu neposlouží, a to před domem, který, byť je ve vlastnictví žadatelky, ona sama neužívá.
V. S ohledem na vše výše uvedené navrhují odvolatelé, aby Magistrát hl. m. Prahy, odbor stavební jako odvolací správní orgán rozhodnutí o umístění stavby: zděné oplocení na pozemku par.č. 1979/27, 1979/2 a 1979/30 v katastrální území Kunratice u rodinného domu č.p. 1089 v ul. K Betáni 25, Praha – Kunratice zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání.
Ing. Zdeňka Krejčová
Ing. Luboš Krejčí, CSc.
6
