Salvatore Liporace
DUB KORKOVÝ Text: Alessandra CappellettiFotografie: Botanické studio Miláno, Obrázky: Ruben Roig Benardo
Sardinie je ostrovem, kde se sluncem prozářená členitá pobřeží otvírají v desetitisíce pohádkových zátok. Jsou to místa, která berou svou malebností dech každému jeho návštěvníkovi a po nichž v Létě dychtí každý turista. Ten, kdo však obrátí svůj zrak na opačnou stranu do vnitrozemí, aby pohlédl na zdejší vegetaci, užasne nad botanickými divy tohoto ostrova. Rozmanité subtropické druhy stromů, přestože se rozšířily i do jiných středozemních oblasti', snad pouze v těchto místech dosahují tak majestátného vzhledu. Zdá se, že k člověku, který zná jejich hodnotu, promlouvají, šeptajíce mu svou minulost... Korkové duby (Quercus suber) mají botanické jméno podle své silné korkové kůry. Ta pokrývá nejstarší části dřeva těchto jedinečných stromů, nabývá rok po roce na mohutnosti a svými nesčíslněkrát se opakujícími zářezy jakoby připomínala vzhled pobřeží. Korkový dub, po staletí využíván především v průmyslové výrobě na zpracování korku, vstoupil teprve nedávno mezi bonsajisty a zaujal zde výsadní místo mezi nejoceňovanějšími druhy stromů. Oblastí rozšíření korkového dubu je především Středomoří, zahrnující Itálii, kde roste bujný porost na Sicílii a v Toskánsku, dále je to Tunis, Maroko, Francie a Portugalsko. Tento stálezelený strom, náležící k druhu Fagaceae, může dosáhnout výšky až dvaceti metrů. Z členitého kmene o průměru 120-150 cm vyrůstají zkroucené větve, jež jsou taktéž pokryté korkovou kůrou se silnými zářezy. Tmavězelené listy, bělavé na spodní straně, jsou oválné, na okraji hladké nebo vroubkované. Květy, rozkvétající od dubna do května, se vyvíjejí v samčí z nažloutlých, dolů visících trsů, a v samicí, které vyrůstají v listovém úžlabí. Obojí květ se nachází na stejném stromě. Plody jsou žaludy o délce 2 - 3 cm, zpoloviny pokryté šupinatou kopulí, která pokračuje stopkou. Porosty středomořských korkových dubů se vyskytují na území s převládající křemičitou půdou a zasahují až do vyprahlých území ve výšce 700 m. n. m., kde v zimě snášejí teploty i několik stupňů pod bodem mrazu. Ale pěstovaný strom, ze kterého již byl jednou proveden sběr kůry, vyžaduje zvláštní pozornost a péči. Špatně snáší nevlídné podnebí. Trpí výkyvy teploty i nedostatkem vody, a proto potřebuje časté zalévání. V severněji položených oblastech, je-li pěstován v kontejneru jako mobilní zeleň, vyžaduje v zimním období přístřeší zimní zahrady nebo skleníku. Přestože je korkový dub stromem vhodným k pěstování, z bonsajistického pohledu není lehké ho nalézt a použít. Ceněné přednosti, jako jsou křivolakost kmene a větví, jakož i silná korková kůra zvedající se do hřebenu, lze najít jen výjimečně, a to u stromů 1 bonsai
rostoucích desetiletí v těžkých životních podmínkách, Sběr tohoto botanického druhu z volné přírody je velmi obtížný vzhledem k extrémní choulostivosti kořenového balu, který je složen z tenkých a křehkých kořínků. Nesmíme ani zapomenout, že si dub vytváří již od malého semenáčku silný kůlový kořen, který je třeba, nejlépe postupně, odstranit. Následné ujmutí se dubu je proto dost obtížné. Ačkoli korkový dub, jak již bylo zmíněno, potřebuje časté zalévání, nepřítelem číslo jedna pro jeho kořenový bal je přebytek vody. Proto je potřeba umístit ho do vzdušného substrátu, nejlépe do čisté akadamy, jejíž větší zrno dáme na dno květináče. K dokonalé drenáži nám dobře poslouží vrstva jemného štěrku. Tak zabráníme přemokření substrátu. Použití lávového kamene, přestože je výživný a vzdušný, se neosvědčilo, neboť tenké kořeny dubu jím hluboce prorostou a každý pokus o jejich odstranění ze substrátu znamená nenapravitelné potrhání těchto jemných kořenů. Série snímků s označením B představuje dub v srpnu v jižní Itálii po jeho vyzvednutí z přírody. Po tomto sběru, který je charakteristický razantním prořezáním, aby se snížila výška stromu, následuje období zakořenění. V této době je vhodné dub umístit na stanovišti stíněném stříškou z průhledné fólie, která vytváří vhodné mikroklima. Přesto všechno od okamžiku získání takové yamadori je zapotřebí ozbrojit se trpělivostí a předtím, než přistoupíme k dalším úpravám či přesazování stromu, dáme přednost jeho dokonalému zakořenění. To poznáme podle bujného nárůstu nových výhonů. Případné zásahy musí být provedeny pouze rukama odborníka nebo pod jeho dohledem, aby nedošlo k poškození kořenového balu stromku a tím k jeho uhynutí. Budoucí bonsai je také dobré na jaře a na podzim přihnojovat, a to nejlépe organickým materiálem (Bio Gold, Anagakoro, chlévská mrva). Prořezávání koruny dubu probíhá pak opakovaně během vegetačního období, abychom udrželi a vyrovnali explozivní růst stromu, především výhonků rašících kdekoliv na starém dřevě. Tato vlastnost dubu korkového, i když se po drastickém snížení výšky stromu musíme smířit s rychlým růstem mnoha nových větví rašících z báze rostliny blízko kořenových náběhů, přesto přináší nemalé těžkosti při naší snaze dosáhnout souměrného zavětvení. Abychom zamezili tendenci růstu "trsu" tvořeného z množství větví, které raší z každé části kmene
Klasická rafinovaná elegance se snoubí se gf starobylostí silného kmene stromu, vytvořeného časem. Tento dub jakoby vypráví o prožitých těžkostech, jež uchovává v duši záhybů své korkové kůry, vyjadřuje získanou vyrovnanost starého moudrého šamana... Dub korkový Patnzie Capellaro De Martino vybraný P na Gmkgo 2003, který též obdržel čestné uznání « na evropském kongresu Areo di Trento 2005.
a neuspořádaně se natahuji do všech stran, musíme okamžitě provést důkladný výběr větvi a neustále sledovat a eliminovat častý růst nevhodných výhonků. Základní primární větve necháváme relativně volně růst, tak aby rychle zesílily,
zatímco obrost koruny často štípeme. Tím dosáhneme jejího rychlého otištění. Bezprostředně po řezu, což je zásah téměř vždy viditelný, je prozíravé nechat po nezbytně dlouhou dobu jednu větev volně růst a tím umožnit rychlé zacelení ran. U tohoto druhu navíc
vytékající míza z větve stimuluje množení buněk listů nebo dřeva, což nám dovoluje brzy v naší práci pokračovat. Naše fotografie různých podob dubu korkového představují pouze malou část rozmanitosti tvarů, kterými vyniká tento fascinující prostý strom, dřevina silného charakteru, která se ale přesto v rukách zkušeného umělce mění na poddajnou. Jedná se o italské yamadori, opracovávané během mnoha let a v mnoha případech jsou to díla ještě nedokončená. Všechny tyto stromky bez rozdílu jsou předurčené stát se mistrovským dílem, nehledě na to, co tradiční umění bonsají definuje jako vážné nedostatky: nezapěstované nebari jinak charakteristické pro tento botanický druh, viditelné stopy po prořezávání, absence ideální souměrnosti větví a prozatím nedokonalý tvar koruny. Křivolakost, kónický tvar a starobylá kůra, která modeluje povrch kmene a vytváří představu rychle za sebou následujících mořských vln, kontrastují s desetitisící větviček nově rostoucích a vyrážejících jako chapadla medúzy od vrcholu tohoto
bonsai
2^5
stromu ukazuje foto A2. Základní prořezání (foto A I ) viditelné na zadní straně stromu ve spojení s chybějícím výběrem větví umožnilo růst dvou vrcholů, ze kterých vyrostlo množství neuspořádaných větviček. Naprosto chyběly hlavní větve. Rána po řezu kmene, ještě otevřená, byla pokryta vrstvou hojivé pasty (foto A3). Jeden ze dvou vrcholů byl odstraněn, druhý ponechán, aby - kromě jiného - převzal funkci "odváděcího komína" mízy a tím urychlil zhojení rány. Bylo rozhodnuto, že se strom nechá rok odpočívat, nebude se prostřihávat ani proštípávat, čímž se zvětší průměr větví a za houstne olistění (foto A 4 - A5). V následujícím roce (foto A6) byl aplikován drát na větve poté, co byla nakloněna velká kultivační nádoba pro nalezení konečné pozice bonsaje. Tento sklon maximálně zvýrazní krásu tvaru kmene stromu. Foto A7 znázorňuje tvarování kosterních větví koruny. Větve stromu nyní působí neuspořádaným dojmem. Na levé straně stromu (foto A8) se začíná projevovat počátek formování tvaru budoucí bonsaje. Pokračoval jsem v zamaskování řezu (foto A9) a upravil jsem sklon bonsaje umístěním podpěry tak, aby i zadní strana bonsaje podpořila vzhled opečovávaného, harmonického stromku, jak si tento ceněný exemplář zaslouží.
20
bonsai
1
bonsaje prázdné prostóry a vytvarovat z jeho zelené hmoty ideální obsah tam, kde předtím byla pouhá spleť vegetace ^ """" (foto A10). * , Během několika let, pozorným a opakovaným zaštipováním a zkracováním obrostu, dosáhneme konečného žádaného olistění. Stejným postupem dosáhneme i prodloužení spodních ¡-< větví až
^mmím
rvíbS
k ideálnímu kónickému tvaru bonsaje. Kresba > představuje budoucí vzhled stromu.
^iŠÍli
mít schopnost představivosti, projekce budoucnosti a hlubokou znalost druhu. Jen tak se můžete pustit do v \ P dobrodružství, které však mnohým méně zkušeným přinese pouze nemilá překvapení a frustraci. Tento dub korkový, fotografovaný v Botanickém studiu v Miláně, sice dosáhl majestátného kmene, í ale vyrůstá z něj pouze několik málo útlých větviček, což je pravděpodobně způsobeno jeho nedostatečným zakořeněním. Tato polystyrénová nádoba totiž postrádá dostatečnou drenáž, která by zabezpečila správný odtok přebytečné vody. Odborník okamžitě pozná schopnosti a potenciál exempláře, aniž by se nechal oklamat smutným dojmem a viditelnými stopami po řezech na přední straně stromu (foto Bl). Po okamžitém odrátování větví bylo rozhodnuto, že se nějaký rok počká, dokud strom nedosáhne dokonalejšího zavětvení a dostatečného nárůstu kořenů. Po ozdravění stromu, což nám potvrdil jeho čilý růst, bylo přistoupeno
Často vídám holé, téměř bezlisté korkové kmeny, jak jsou ponižovány a týrány na úkor vzhlednějších stromů nekompetentní a urychlenou péčí jejich majitelů. Zkušené oko bonsajisty však vidí i na takto obnaženém kmeni zárodek velikosti stromu, kterou dokáže rozvinout pouze čas a šikovná ruka pěstitele. Je zapotřebí
28
bonsai
k přesazení. Tato delikátní operace považovaná za riskantní, vzhledem k osobitým vlastnostem kořenového balu korkového dubu, jak bylo výše popsáno, začala rozříznutím polystyrénové nádoby (foto B3 - B4 - B5). Tím se opatrně obnažily tenké kořínky, aniž by byly polámány a utrpěly trauma. Hutný nepropustný substrát smíchaný s lávovým kamenem byl s velkou opatrností za , pomoci dřevěných hůlek odstraněn, tak aby nebyly poškozeny vrcholky kořenů. Rostlina byla přesazena (foto B6, čelní pohled) do obdélníkové nádoby, kterou vyžadoval masivní kmen, změkčený liniemi rýhování korkové kůry. Barva připomínala sluncem vysušenou půdu, ze které korkový dub pochází. Pár let trpělivosti bylo odměněno vyzrálou dokonalostí, která stromu umožnila zúčastnit se prestižních výstav (obrázek Bl).
bonsai
J.Q
Iv tomto třetím případě jakoby nás příroda ; chtěla ohromit rozmanitostí tvarů, jakými |f dovede vymodelovat stromy. Takovým je i jedinečný dub ve tvaru polokaskády - hankengai (foto C1-C2). Tato H forma jakoby se vzpírala zákonům botaniky, ¿¡v jež by chtěly určovat, aby duby rostly rovně jako sloupy, a to i na územích více sužovaných atmosférickými vlivy. Kmen zkroucený do hadovité spirály působí dojmem, jako by se vrhal do propasti, ale náhle se obrací k nebí, aby svůj vrchol směřoval ke slunci a k životu. Tento strom svou originalitou, majestátností a vzdorem vůči železným zákonům přírody, jinými slovy svým silným povahovým rysem, o sobě prozrazuje, že má v genech tvrdohlavost divokého koně. Chtěl jsem se postavit čelem k tomuto ; nesnadnému úkolu a vytvořit elegantní ť bonsai beztoho, aniž bych tento jedinečný strom jakýmkoli způsobem ovládl. Naopak jsem se snažil zvýraznit co nejvíce jeho nespoutaný osobitý charakter (foto C3 - C4 - C5). Musel jsem přitom respektovat biologický čas rostliny, který si žádal vždy alespoň jeden rok pauzy mezi jednotlivými zásahy. Budoucí vzhled bonsaje je znázorněn opět na skice. Překlad z italštiny Dagmar Součková
