Extending credit & Risk assesment of Czech companies aneb Jak banky posuzují kredibilitu českých firem

EQUA BANK „Extending credit & Risk assesment of Czech companies“ aneb „Jak banky posuzují kredibilitu českých firem“

Sympozium Credit Matters 2013 Listopad 13/14, Brno

AGENDA 1) EQUA BANK - představení 2) Vývoj na trhu financování firem 3) Jak banky reagovaly na krizi? 4) Jak banky posuzují rizikovost? 5) Credit collection a Risk management


EQUA BANK ▪ Nová banka – 2 roky na trhu

– Nabídka jak pro retailové tak pro firemní klienty ▪ Před 2 lety vstoupila na trh po převzetí Banco Popolare ČR ▪ Vlastněná společností Equa Group limited (EQL) – EQL je ve vlastnictví fondů, kterým poskytuje poradenství britská společnost Anacap Financial Partners LLP – Anacap – private equity fond – Ve skupině také další banky mimo ČR

Firemní bankovnictví

Equa Bank – celorepublikové pokrytí Centrála Amazon Reprezentativní kancelář Firemní bankéři na pobočce Depositní bankéři

2

Litoměřice

2 10

2 4

2

Olomouc

2

1

2 Zlín

2 4

České Budějovice

1

2

ZÁKLADNÍ ČÍSLA

PRODEJNÍ SÍŤ ▪

Firemní bankéři

▪

▪

3 regiony / # 30

Morava – Brno, Ostrava, Zlin, Olomouc # 10 Čechy S/V – Praha, Liberec, Litomerice, HK 10 Čechy J/Z – Praha, Plzen, CB # 10

#

Depositní bankéři 1 tým / # 6

Depositní bankéři se zaměřují primárně na akvizici nových klientů se zajímavými depozitními zůstatky.

Počet bankéřů

# 36

Firemní bankéři Depositní bankéři

# 30 #6

▪

Zastoupení # 11

▪

Poskytnuté úvěry firmám přes 5 mld. Kč Vklady firem přes 2 mld. Kč

▪

Struktura poskytnutých úvěrů kolem 5 mld. Kč

❑ ❑ ❑ ❑

Equa bank – universální banka poskytující všechny základní typy komerčních úvěrů Ekoenergetické projekty tvoří 17% / Nemovitostní financování 21% Investiční a provozní úvěry 62% poskytnutých úvěrů Equa bank – aktivní také v oblasti syndikovaných úvěrů


Úvěry firmám tvoří 76% trhu Stav ke konci roku 2012. Celkové úvěry jsou ve výši 1 103 mld. Kč (rezidenti).

mil. Kč

❑ Přibližně 17% úvěrů je poskytnutých v cizích měnách (převážně EURO). ❑ Nefinanční podniky tvoří nejvýznamnější část trhu komerčních úvěrů. ❑ Nefinanční podniky jsou jediný rostoucí tržní segment v posledních 2 letech. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

1997: začátek konce polostátních bank 2008: konec euforie / začátek krize mil. Kč

❑ První vlna růstu úvěrů dokumentuje financování privatizace podniků prostřednictvím úvěrů a následné čištění portfolia jednotlivých bank (převod do ČKA) před jejich privatizací. Trh dosud nepřekonal vrchol z 90. let. ❑ „Poprivatizační“ období je nejprve ve znamení rychlého růstu trhu a následného poklesu v důsledku dopadu finanční krize. Trh se dosud nevrátil na předkrizovou úroveň. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Krátkodobé úvěry krizí zasaženy nejvíce mil. Kč

31% trhu

❑ Jedná se především o úvěry provozního charakteru (splatnost do 1 roku). ❑ Banky realizovaly protikrizová opatření velmi razantně v oblasti uzavírání / snižování rámců provozních úvěrů na konci roku 2008 (hlavně nezajištěných, resp. zajištěných pohledávkami). ❑ Trh dosud zůstal hluboko pod rokem 2008. Banky své zpřísněné předpisy neupravily na předkrizovou úroveň. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Střednědobé úvěry stagnují mil. Kč

18% trhu

❑ Jedná se úvěry s dobou splatnosti do 5 let. ❑ Tato skupina úvěrů nebyla krizí postižená tak jako úvěry krátkodobé. ❑ Trh se nicméně stále nevrátil na úroveň roku 2008. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Dlouhodobé úvěry pokračují v mírném růstu

51% trhu

❑ Jedná se o úvěry s dobou splatnosti nad 5 let. ❑ Krizová opatření bank se projevila hlavně v poklesu nových objemů a zmírněním tempa růstu celého portfolia (stávající úvěry se splácejí velmi pomalu). ❑ Delší úvěry se výrazně pomaleji splácejí Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Firemní depozita dlouhodobě stabilně rostou mil. Kč

❑ Depozita nefinančních podniků průběžně rostou – ve srovnání s cyklickým vývojem úvěrů. ❑ Vklady v době krize průběžně rostly. Firmy jednak více řídily provozní náklady a dále odkládaly investice, a to z důvodu nejistého ekonomického vývoje (jak se budou vyvíjet zakázky?), a dále z důvodu restrikcí bank v oblasti parametrů firemních úvěrů. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Český úvěrový trh je schopen se financovat z lokálních bankovních vkladů*

❑ Celý trh je schopen se financovat z vlastních zdrojů (na rozdíl od zahraničí). ❑ Poměr vklady/úvěry od začátku krize u firem výrazně narostl ze 70% na 86% – firmy šetří a odkládají investice. ❑ V dalších letech lze očekávat větší nárůst poptávky po úvěrech na obnovení / rozšíření výrobních kapacit a na profinacování krátkodobých aktiv (zásoby, pohledávky). * Tabulka zobrazuje poměr vkladů a portfolia úvěrů – vždy ke konci roku – v případě roku 2013 se jedná o stav ke konci ledna. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Marže bank klesá / podíl problémových úvěrů se pomalu začíná vracet na předkrizovou úroveň

❑ Banky čelí poklesu celkové marže způsobené ▪ poklesem tržních sazeb (vyhlašovaná REPO sazba je na historickém minimu 0,05%) ▪ zvýšením příspěvku do fondu pojištění vkladů ▪ depozitními sazbami na téměř nejnižší možné úrovni ❑ Prostor k refinancování úvěrů prostřednictvím snižování sazby se výrazně snížil. ❑ Rizikovost úvěrů již začala klesat, nicméně pořád se ještě nevrátila na předkrizovou úroveň. Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Vývoj v roce 2013 – nové úvěry

❑ Nové úvěry reprezentují objem podepsaných obchodů nikoli načerpaných. ❑ Jedná se také o refinancování stávajících úvěru u jiných bank a pravidelné roční „otočky“ provozních úvěrů. ❑ Objem nových úvěrů v roce 2013 meziročně klesá – přibližně o 25% (vývoj ve 3.čtvrtletí se mírně zlepšuje) ❑ Pokles nových obchodů se projevuje také do celkového objemu úvěrů – meziroční pokles cca o 10 mld. Kč (2%) ❑ Pokles nových obchodů je způsoben jak na straně nabídky tak poptávky ❑ Poptávka - nejistá očekávání ohledně vývoje (skončila u krize) – porostou zakázky? ▪ Podniky raději šetří, odkládají investice, případně financují z vlastních zdrojů. ▪ Zkušenosti s reakcí banky v roce 2008 / 2009 – snaha o restrukturalizaci podnikových dluhů. ❑ Nabídka – banky už začínají úvěrové standardy pomalu uvolňovat (hlavně pro velké podniky) ▪ Příznivě působí zvyšující se konkurence na trhu a lepší vybavenost bank likviditou. ▪ Nepříznivě působí plošná opatření v některých odvětvích, nejistota ohledně dalšího vývoje, klesající úvěrová marže a zvyšující se požadavky na kapitálovou vybavenost bank. . Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD


Protikrizová opatření bank se nejvíce projevila v poklesu objemu nově uzavíraných obchodů

> ❑ Nové úvěry reprezentují objem podepsaných obchodů nikoli načerpaných. ❑ Jedná se také o refinancování stávajících úvěru u jiných bank a pravidelné roční „otočky“ krátkodobých provozních úvěrů. ❑ Objem nových úvěrů nefinančním podnikům po roce 2008 výrazně poklesl (v roce 2011 nové úvěry tvořily pouze 69% nových objemů z roku 2008). ❑ Trh začal opět růst až v roce 2012 – objem nových obchodů byl ale pořád pouze na úrovni 80% roku 2008. ❑ Pokles sazeb úvěrů je způsoben ▪ Poklesem tržních sazeb (PRIBOR – od léta 2008); významná část úvěrů má sazby navázané na PRIBOR ▪ Poklesem sazeb nových úvěrů . Zdroj dat – ČNB, databáze ARAD

Refinancování úvěrů v Equa Bank Struktura refinancování Refinancované úvěry dle bank

Hlavní důvody

Skupiny bank

Velké banky: 61%

Ostatní banky: 36%

„Kampeličky“: 2.5%

❑ Z nových úvěrů poskytnutých Equa bank firmám se přibližně v 70% jedná o refinancování úvěrů jiných bank. ❑ Equa bank se zaměřuje na refinancování úvěrů klientů všech bank na trhu. ❑ Distribuce refinancovaných úvěrů přibližně odpovídá tržnímu podílu jednotlivých bank.

❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑ ❑

Změna způsobu obsluhy klienta Změna obchodní strategie banky Plošná nařízení v rámci skupiny celé skupiny Koncentrační limity pro určité sektory Změna v pohledu na zajištění Zkracování doby splatnosti Změny v nemovitostním financování Změny v projektovém financování Neakceptování přechodně zhoršených výsledků klienta Nerespektování sezónnosti businessu klienta Šikanózní insolvenční návrhy na klienta Striktní vyžadování avalu směnky Regulovaný provozní rámec Striktní vyžadování dodržení interních „produktových struktur“

Hlavní důvody refinancování - detail

Shrnutí ❑ Úvěry poskytnutém nefinančním podnikům reprezentují 76% trhu. ❑ Úvěry poskytnuté nefinančním podnikům se ještě nevrátily na předkrizovou úroveň z konce roku 2008. ❑ Ekonomická krize měla největší dopad na provozní (krátkodobé) úvěry. ❑ Objemy nově poskytnutých úvěrů se díky krizi propadly v roce 2011 až na úroveň 69% roku 2008, poprvé začaly růst opět až v roce 2012. ❑ Nově poskytnuté úvěry v roce 2013 opět klesají (meziročně cca o 25%). ❑ Do budoucna můžeme očekávat mírný nárůst objemu poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům (růst do 5% ročně). ❑ Vklady firem rostou stabilně, nebyly nijak významně zasaženy krizí. ❑ Výhodou českého bankovního trhu je jeho „samofinancovatelnost“. ❑ Refinancování hraje čím dále významnější roli v oblasti firemních úvěrů. ❑ Existuje mnoho důvodů pro refinancování úvěru – převáženě v oblasti parametrů úvěrového obchodu a optimalizace firemního cash flow.


Co vyžaduje po bankách vyhláška ČNB? Každá banka musí nastavit interní „Systém pro provádění obchodů“

▪ ▪

Banka omezí subjektivní aspekty rozhodovacího procesu, které nepřispívají ke kvalitě. Banka posoudí především:

– – – – – – – – – –

Finanční a ekonomická situace protistrany Účel provedení obchodu Zdroje splácení vč. poměru hodnoty expozice k volným peněžním tokům protistrany (loan to income) Kvalita a dostatečnost zajištění Situace v odvětví protistrany V případě zajištění také poměr hodnoty expozice k hodnotě zajištění (loan to value) Makroekonomické podmínky ve státě sídla protistrany (vč. fáze cyklu)

Podmínky, za nichž má být obchod uskutečněn Rozhodné právo Poměr vlastních zdrojů použitých protistranou k hodnotě financovaného aktiva

▪

Zajištění nemůže nahradit vyhodnocení finanční a ekonomické situace protistrany, nesmí být považováno za alternativní zdroj splácení, ani být použito v rámci interního ratingu.

▪ ▪

Riziko protistrany vždy posuzovat v kontextu ekonomicky spjaté skupiny.

▪ ▪

Nastavit limity pro rozhodovací kompetence.

Pravidelně monitorovat finanční a ekonomickou situaci protistrany, sledovat plnění smluvních podmínek, sledovat ocenění hodnoty zajištění.

Banky mají povinnost postupovat obezřetně

Předpoklady systému provádění obchodů dostatečně zdokumentovat a pravidelně revidova.t

Finanční analýza – důležitý nástroj Vychází z výkazů společnosti

– Rozvaha a Výsledovka – Cash flow – Statická vs. dynamická Postavena na poměrových ukazatelích – Ukazatele likvidity – Ukazatele aktivity (efektivnosti) – Ukazatele zadluženosti – Ukazatele ziskovosti, krytí Banky na základě statistických analýz budují interní rating – Zahrnuje nejen finanční analýzu (např. také obor, dobu podnikání) – Nejznámější Altmanův model (Z skóre)

„Zlatá pravidla“ – Dlouhodobý majetek je krytý dlouhodobými zdroji – Krátkodobý majetek je krytý krátkodobými zdroji – Okamžitá likvidita – přibližně 1 – Zadluženost < 70%

Finanční analýza – je samospasitelná? Limitovaná vypovídací schopnost výkazů ▪

▪

Rozvaha –

Nereflektuje přesně současnou hodnotu aktiv (oceňování historickými cenami, odpisy)

–

Stavové hodnoty – nezachycuje dynamiku

–

Není možné zachytit „zhodnocování“ majetku (např. nemovitostí)

–

Některé položky je potřeba odhadnout (pohledávky z hlediska návratnosti, zásoby z hlediska prodejnosti)

–

Nezachycuje určité neocenitelné hodnoty (lidské zdroje, zkušenosti, patenty)

Výsledovka –

Tokové veličiny na kumulativní bázi (výkyvy díky např. sezónnosti, neopakovatelnosti)

–

Hospodářský výsledek není ekvivalent v „cash“

–

Časový nesoulad mezi příjmem a výnosem, výdajem a nákladem

Limitovaná vypovídací schopnost finanční analýzy ▪

Často se měnící předpisy, krátká historie, diskutabilní zkušenosti ze zahraniční

▪

Kreativní účetnictví, daňová optimalizace

▪

–

Uplatňování „nepodnikatelských nákladů“

–

Realizování zakázek bez fakturace s „diskontem“ pro zákazníka

–

Kreativní práce s DPH (např. uplatňování DPH na vstupu na fakturách od neplátců DPH)

–

Window dressing (hotovost, mimobilanční financování, zkreslení tržeb, nadhodnocení nákladů, přecenění, atd.)

Daňová optimalizace je často využívána, pokud vlastník je stejná osoba jako jednatel

Co banka hlavně hodnotí? ▪

Prověření úvěruhodnosti klienta

– – – – – – – ▪

Internet (insolvence, exekuce, soudní spory, reference, veřejné dražby) Historická zkušenost (platební morálka), interní Black listy Kvalita a zkušenosti managementu, vlastníků - jejich historický „trackrecord“ Ekonomicky spjatá skupina Kvalita pohledávek a závazků klienta Schopnost splatit úvěr ze stávajícího/budoucího cash flow Nejen v ideálním případě, ale také pro stresový scénář

Skin in the game – vlastní zangažovanost investora / sponsora / klienta Kvalita projektu

– – – – ▪

Registry (CRU, FU, ČSSZ, BRKI, NRKI, Solus, atd.)

DSCR – Debt service coverage ratio

– – ▪ ▪

Finanční výkazy

Cash flow generované projektem Kvalita zajištění, případně dozajištění Struktura financování (vlastní zdroje, bankovní úvěr, dodavatelský úvěr) Zkušenosti dodavatele, investora

Perspektiva odvětví (trhu), unikátnost produktu, postavení na trhu (tržní podíl)

Základní pravidla pro firemní úvěry Úvěrování respektuje ekonomickou realitu

▪

Doba návratnosti < doba splatnosti < doba životnosti

▪

Výše úvěru < hodnota objektu úvěru x koeficient akceptace

▪

Cena zdrojů < Úroková sazba úvěru < výnosnost projektu

▪

Typ úvěru (investiční, provozní) respektuje typ aktiva (dlouhodobé, krátkodobé)

▪

Investiční úvěr – financování dlouhodobého aktiva, velký rozdíl v účelovosti – Nákup – Rekonstrukci – Výstavbu

▪

Úvěr na výstavbu (nejsložitější) – potřeba spoluúčast investora, zainteresovat dodavatele (motivace na úspěšném dokončení), dozajistit jinou zástavou nebo garancí za kvalitu dodávky, nutnost pravidelně kontrolovat čerpání úvěru s rozpočtem na stavbu a fyzickým průběhem stavby

▪

Provozní úvěr – financování krátkodobého aktiva – Zásoby – Pohledávky

Pár tipů na závěr Na co se zaměřit? ▪ Klient vytváří dostatek zdrojů z existující činnosti k budoucímu splácení ▪ Projekt generuje dostatek zdrojů

▪ Vlastní zdroje klienta vložené do investice/projektu ▪ Banka má dostatečné zajištění pro případ neočekávané změny ▪ U klienta nebyly identifikovány negativní skutečnosti

Na co si dát pozor? ▪ Verifikace a křížové prověření všech informací (web, social media, registry) ▪ Podezřelé výkyvy ve rozvaze / výsledovce ▪ Potenciální klient figuroval ve společnost v insolvenci, v likvidaci ▪ Poskytované zajištění klient nabyl před krátkou dobou (možnost zpochybnění nabývacího titulu) ▪ Klient často mění hlavní podnikatelskou činnost ▪ Vysoká spotřeba v rozporu s ekonomickou situací klienta


Banka a Credit collection Fáze výrobní

Nedokončená výroba

Výrobní zásoby nákup

Úvěr na výrobky

Úvěr na náklady

Úvěr na zásoby

výroba

Fáze oběhová

dokončení

Úvěr na pohledávky

Pohledávky

Hotové výrobky

Peníze prodej

Obchodní směnky

inkaso

Úvěr směnečný Dodavatel

Financování bankou – provozní úvěry

Zákazník

Interní credit collection

Zisk nevytváří prodej, ale až skutečné inkaso Jak zajistit inkaso? ▪ Interní nastavení procesů a pravidel (credit policy) ▪ Dobré zajištění – Pojištění pohledávek – Obchodní směnka bankou ▪ Předfinancování – Factoring, Forfaiting – Factoringová společnost

– Financování pohledávek bankou

Jak nastavit interní Credit collection? Obsahuje credit policy? ▪ Pravidla poskytování obchodního úvěru ▪ Jak vymáhat pohledávku po splatnosti? ▪ Jak a kdy případně zajistit/pojistit pohledávku? Jak nastavit správný mix (konservativní vs. liberální?) ▪ Konzervativní při poskytování úvěru a liberální při vymáhání:

Nejvíce práce při poskytování úvěru = vede k více ”cash” zákazníkům a méně “credit” zákazníkům; zákazníci s úvěrem dobře prověření a platí včas ▪ Vyvážený přístup Akceptace určitého rizika – pouze např. kontrola referencí, přiměřené collection DSO > než průměr ▪ Liberální poskytování úvěr a konzervativní vymáhání Obchodní úvěr téměř pro každého, velmi striktní vymáhání

Čím lepší credit collection – tím lepší přístup k provozním úvěrům

Dají se využít zkušenosti z Bank? Co může být součástí credit policy? ▪

DSO, CEI

▪

Akceptované procento odepsaných pohledávek

▪

Akceptované procento struktury pohledávek po splatnosti

▪

Roční revize jednotlivých zákazníků

▪

Doba na schválení nového úvěru

▪

Náklady na schvalovací proces

Jak nastavit „evaluation process“? ▪

Kdo a jaké podklady shromáždí od zákazníka

▪

Kdo připraví credit application?

▪

Co zkoumáme? (reference, platební standardy, zkušenosti se zákazníkem, registry, finanční výkazy zákazníka)

▪

Používáme skóring? Pokud ano, tak pro koho?

▪

Vyžadujeme rating, expertní reporty?

Klíčové – identifikovat, nastavit a dodržovat zodpovědnosti ▪

Kdo rozhoduje o poskytnutí úvěru? Kdo rozhoduje o výši úvěru a platebních podmínkách?

▪

Kdo připravuje podklady pro kreditní analýzu?

▪

Kdo rozhoduje o výjimkách?

▪

Kdo rozhoduje rozdílné zájmy mezi sales managerem a credit department?

Přílohy

Kontakty Ing. Vojtěch Záškodný Ředitel firemního bankovnictví Tel. 606661276 Mail: [email protected]

David Řehoř, DiS., MBA Ředitel Business Development Tel. 601393882 Mail: [email protected]

Ing. Miluše Peprníková Regionální manažer (Morava) Tel. 725989570 Mail: [email protected]

Ing. Michaela Holečková Regionální manažer (Čechy jihozápad) Tel. 606661410 Mail: [email protected]

Extending credit & Risk assesment of Czech companies aneb Jak banky posuzují kredibilitu českých firem

Recommend Documents