Evropský inovační a technologický institut (EIT)

Evropský inovační a technologický institut (EIT)

10. října 2014

Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.

Autor:

Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.

Verze (10. 10. 2014)

2

Evropský inovační a technologický institut (EIT, European Institute of Innovation and Technology) byl jako samosprávný subjekt EU zřízen v roce 2008. Jeho hlavním posláním je podporovat konkurenceschopnost členských států propojením špičkových institucí v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumných středisek a podniků. EIT se snaží reagovat na jeden z nejpalčivějších sociálních problémů současnosti, jímž je nezaměstnanost evropské mládeže. Vedle toho EIT reaguje na „evropský paradox“. Tak je označováno relativní dosažení významného množství vědeckých výsledků, ale nízká schopnost přenášet inovace na trh. Základ EIT je tedy v podpoře budování ekosystému inovací.

Obrázek 1.: Shrnutí klíčové filozofie EIT – inovace vznikají ze znalostí, výzkumu a nápadů; zdroj: web EIT. EIT má úzkou tematickou souvislost s ostatními nástroji partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP, Private-public Partnerships) a mezi nimi především s Evropskými inovačními partnerstvími (EIP, European Innovation Partnerships) a Společnými programovými iniciativami (JPI, Joint Programming initiatives). Významný příspěvek EIT je k adaptaci vzdělávání více směrem k požadavkům trhu. EIT je chápáno jako katalyzátor pro řešení problematiky nezaměstnané mládeže tížící mnoho členských zemí a jako model vhodný následování ze strany iniciativ regionů, členských států a dalších poskytovatelů vzdělávání.

Verze (10. 10. 2014)

3

Obrázek 2.: EIT jako katalyzátor: 1. Nápadu ve zboží, 2. Vědeckého objevu v ekonomickou hodnotu, 3. Studenta v podnikatele, zdroj: web EIT.

Znalostní a inovační společenství (KIC) Svých cílů se EIT snaží dosáhnout prostřednictvím Znalostních a inovačních společenství (KICs, Knowledge and Innovation Communities). Jedná se o originální koncept partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. KIC je flexibilní forma partnerství, přičemž smluvní vztahy v rámci KIC jsou jen jeho záležitostí. Jednotlivé KICs jsou chápány jako „inovační továrny“ zaměřené na jedno konkrétní téma na základě konkrétního byznys-plánu.

Verze (10. 10. 2014)

4

Obrázek 3.: „Znalostní trojúhelník“ Evropského inovačního a technologického institutu; zdroj: web EIT, vlastní překlad.

Znalostní trojúhelník Základním konceptem EIT je „znalostní trojúhelník“ mezi výzkumnou sférou, průmyslem a vzděláváním, přičemž jeho posláním je převádět vědecké výsledky na trh a školit studenty v mladé podnikatele. EIT tak reaguje na potřebu modernizace vysokého školství prostřednictvím výchovy budoucích vědců napomáhajících účinnějšímu technologickému transferu.

Mezi dosavadní milníky EIT patřila první výzva pro KICs v roce 2009. V roce 2010 došlo k přesunu sídla EIT do Budapešti. V roce 2011 byla vyhlášena Strategická inovační agenda (SIA), jejíž návrh byl prezentován Radě a Parlamentu. Evropská komise vyčlenila v Horizontu 2020 (H2020) rozpočet ve výši 2,8 miliardy eur, který má umožnit rozšíření EIT a konsolidaci jeho stávajících KICs zaměřujících se na následující společenské výzvy:  změnu klimatu (Climate KIC),  udržitelnou energii (KIC Innoenergy) a  informační a komunikační technologie (KIC EIT ICT Labs).

Verze (10. 10. 2014)

5

Obrázek 4.: EIT a první jeho tři KICs, zdroj: web EIT. V roce 2014 byly otevřeny následující výzvy:  Inovace pro zdravý život a aktivní stárnutí (Innovation for healthy living and active ageing),  Suroviny – udržitelný průzkum, dobývání, procesování, recyklace a substituce (Raw materials - sustainable exploration, extraction, processing, recycling and substitution). V roce 2016 se plánuje otevření dalších dvou výzev:  Potraviny pro budoucnost – udržitelný zásobní řetězec od zdrojů ke spotřebitelům (Food4Future - sustainable supply chain from resources to consumers),  Výroba s přidanou hodnotou (Added-value manufacturing). A v roce 2018 by měla být otevřena poslední výzva s tématem:  Městská mobilita (Urban mobility).

Jinou formou možnosti zapojení se aktivit EIT jsou takzvané Outreach activites. Jedná se o způsob podpory subjektů z těch členských zemí, které se neúčastní EIT. Mohou mít formu doktorských stipendií, výměnných pobytů pro vědce, studenty nebo podnikatele a případně i dalších forem strategické institucionální spolupráce na agendě, která je v zájmu konkrétních KICs.

Verze (10. 10. 2014)

6

Příklad EIT ICT Labs Outreach acitivity X-Labs Europe Jedním z asociovaných partnerů KIC EIT ICT Labs je nejstarší a nejvýznamnější maďarská Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti. Ta nabízí magisterské studium certifikované EIT (Master's Programme in ICT innovation) zakončené titulem MSc. Titul je možné získat ve dvou studijních programech Design and Engineering (SDE) a Security and Privacy (SaP). Studenti jsou v úzkém kontaktu s kolokačními centry EIT ICT Labs v Berlíně, Eindhovenu, Helsinkách, Paříži, Stockholmu, Tridentu a Londýně a během dvouletého magisterského programu by měli strávit alespoň jeden semestr na jedné z univerzit spolupracujících s těmito kolokačními centry. Tyto univerzity se pak specializují i na další obory, jako jsou Digital Media Technology (DMT), Distributed Systems and Services (DSS), Embedded Systems (ES), Human Computer Interaction and Design (HCID) a Internet Technology and Architecture (ITA). Studenti neplatí žádné školné a ti z nich, kteří pochází ze zemí neúčastnících se v KIC EIT ICT Labs mohou požádat o stipendium. O krátkodobé stipendijní pobyty pak mohou požádat i výzkumníci a učitelé z těchto zemí. Kontakt pro zájemce: Prof. Dr. Zoltán Horváth, [email protected]

EIT a regiony EIT klade velký důraz na geografickou blízkost jednotlivých stran „znalostního trojúhelníku“. Zájem EIT o regiony souvisí s probíhající změnou ve filozofii Strukturálních fondů, kdy jsou dosavadní tvrdé investice do infrastruktury nahrazovány měkkými investicemi do vzdělání, transferu technologií atp. V současném programovacím období bude klíčové zejména propojení EIT s Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF, European Regional Development Fund). Ten alokuje část prostředků na agendu související s „chytřejším, zelenějším a inkluzivnějším“ přístupem (smarter, greener and more inclusive), přičemž znalostní infrastruktura s těmito tématy úzce souvisí. Vizí pro financování KICs v H2020 je alespoň 15% finančních prostředků pocházejících z regionálních rozpočtů. Klíčovým kritériem EIT je excelence. Naproti tomu kohezní politika zaručuje především překonání regionálních disparit. KICs budou muset citlivě vyvážit tento rozpor, a to především cíleným rozšiřováním do těch regionů, kde je kritická masa potenciálních výzkumných institucí.

Verze (10. 10. 2014)

7

Regionální inovační schéma (RIS) Novým mechanismem EIT v H2020 je Regionální inovační schéma (RIS). To bude cílit především na nové členské státy. Konsorcia budou poskytovat konkrétní mechanismus pro šíření osvědčených postupů a rozšíření účasti pro činnosti KICs. Tento systém bude nejen poskytovat nové účastníky pro KICs zvnějšku, ale zaručí i příležitost získat odborné znalosti, usnadní interakci a poskytne pobídky k plnému využití znalostí a know-how získaných v oblastech mimo KICs, čímž dojde ke zvýšení inovační kapacity v celé EU. Dále budou účastníci RIS muset prokázat jasný tematický soulad s odkazem na příslušné regionální inovační strategie, zejména strategie inteligentní specializace s cílem zajistit strategický dopad svých aktivit. Program bude prováděn na dobrovolném základě KICs a podle potřeby bude podporován z EIT. Fakticky ale zatím nedošlo k jeho realizaci a informace ze strany zárodků konsorcií pro výzvy KICs z roku 2014 nasvědčují tomu, že pravděpodobně převládne „makroregionální“ přístup identifikující instituce zapojené do RIS z přeshraničních celků zemí, jako jsou země Visegrádské čtyřky, Západního Balkánu ad.

Přestože je na úrovni EIT formulována podmínka geografické blízkosti jednotlivých uzlů dílčích KICs, otevřeně „mikroregionální“ rozměr obsahuje z existujících KICs zatím jen Climate KIC s odkazem na přirozenou roli regionu v klimatických otázkách. Regiony a města ale mají primární zájem i o témata rekuperace odpadu související s výzvou 2014 věnovanou surovinám, aktivního stárnutí ve výzvě věnované zdraví a v neposlední řadě samozřejmě i v očekávaných výzvách souvisejících s městskou mobilitou.

Inkubátory Climate KIC v regionech      

West Midlands, Spojené království: Entrepreneurs for the future, Birmingham tech incubator Emilia Romagna, Itálie: ASTER S. Cons. p. A. Valencijské společenství, Španělsko: Ayuntamiento de Castellón Hesensko, Německo: TU Darmstadt Energy Center Dolní Slezsko, Polsko: Dolnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A. Střední Maďarsko: MyCorporation | The Smart Office

Verze (10. 10. 2014)

8

Přehled partnerů a klíčových lokalit stávajících KICs

Partneři Cimate KIC:                        

Amsterdam Airport Schiphol ARCADIS ASTER Birmingham City Council Commissariat à l’énergie atomique et aux énergies alternatives Deltares DSM ETH Zurich – Swiss Federal Institute of Technology Forschungszentrum Jülich GDF Suez German Research Centre for Geosciences Imperial College London Institute for Sustainability KLM L’Institut national de la recherche agronomique Netherlands Organisation for Applied Scientific Research (TNO) Potsdam Institute for Climate Impact Research Technische Universität Berlin Technische Universiteit Delft Université de Versailles Saint-Quentin-en-Yvelines Université Pierre et Marie Curie (UPMC) Universiteit Utrecht Valencian Institute of Business Competitiveness (IVACE) Wageningen University

Verze (10. 10. 2014)

Klíčové lokality EIT ICT Labs:      

9

Berlín Eindhoven Helsinky Paříž Stockholm Trident

Klíčové lokality KIC Innoenergy              

Barcelona Lisabon Eindhoven Lovaň Grenoble Lyon Marseille Cadarache Stuttgart Karlsruhe Stockholm Uppsala Katovice Krakov

Financování EIT Spolufinancování Evropské komise je ve výši pouhých 25% celkového rozpočtu. Evropská komise se tak profiluje jako seed investor snažící se za použití veřejných zdrojů překonat tzv. „údolí smrti“ mezi uvedením produktu na trh a úspěchem byznys-plánu.

Obrázek 5. – „Údolí smrti“; grafika Osawa and Miyazaki (2006) via Forbes; vlastní překlad.

Během prvních čtyř let existence EIT se k 170 mil. investovaných eur podařilo najít 600 mil. eur spolufinancování (listopad 2012). Spolufinancovat lze jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Typickým spolufinancováním z veřejných zdrojů by v tomto programovacím období mělo být využití prostředků Strukturálních fondů (vynaložených v souladu se strategiemi inteligentní specializace).

Verze (10. 10. 2014)

10

Obrázek 5.: Přehled dosavadního financování tří prvních KICs (data z přelomu 2013/2014), zdroj: web EIT, vlastní překlad. Z hlediska financování EIT je třeba rozlišit:   

Běžné aktivity (25% podpory EIT/75% financování z jiných zdrojů), Aktivity s přidanou hodnotou (100% podpory EIT /0% financování z jiných zdrojů), Komplementární aktivity (0% podpory EIT /100% financování z jiných zdrojů).

Je třeba zdůraznit, že poměr 25% podpory EIT k 75% financování z jiných zdrojů by měl být zachován během celého cyklu existence jednoho KIC. Je tak možné a žádoucí konkrétní KIC například v prvním roce existence podpořit pro přípravu byznys plánu a vzniku právní entity z prostředků EIT ve výši až 100% (tzv. start-up fáze) a jeho financování postupně snižovat tak, aby celková podpora dosáhla právě max. 25%. Obdobně je možné podporu ze strany EIT různě rozdělit mezi jednotlivé účastníky téhož KIC. Veřejná výzkumná instituce tak může být podpořena např. 80%, firmy např. jen 10%. Podpora ze strany EIT KIC jako celku ale nesmí přesáhnout 25%. Z hlediska KICs dochází k soutěži o zdroje EIT. Ty jsou rozdělovány každoročně. EIT s KICs uzavírá dvě smlouvy – sedmiletou Framework Partnership Agreement (bez finančních závazků) a každoroční Grant Agreement, na jejímž základě dochází k periodickému uvolňování prostředků EIT.

Verze (10. 10. 2014)

11

Webové odkazy http://eit.europa.eu/ http://www.climate-kic.org/ http://www.kic-innoenergy.com/ http://www.eitictlabs.eu/ Další informace Národní kontaktní pracovník (NCP) evropských Rámcových programů Technologické centrum AV ČR Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6 www.tc.cz | www.fp7.cz/

Verze (10. 10. 2014)

12