Posuzování bezpečnostní dokumentace podle zákona o prevenci závažných havárií vzhledem k implementaci směrnice 2012/18/EU (SEVESO III) do českého právního řádu Ing.Vilém Sluka, Ing. Martina Pražáková, Ing. Emanuel Dušek Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. (VÚBP, v.v.i.) Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) Jeruzalémská 9, 116 52 Praha 1 Tel.: +420 221 015 865, e-mail:
[email protected] http://www.vubp.cz/oppzh.php
Souhrn: Od 1. června 2015 bude v Evropské unii platit směrnice 2012/18/EU (SEVESO III). V rámci implementace této směrnice do českého právního řádu bude vydán nový český zákon o prevenci závažných havárií. Na základě této změny je třeba podle zkušeností zkvalitnit posuzování bezpečnostní dokumentace: bezpečnostního programu prevence závažné havárie (provozovatelé zařazení do skupiny A), bezpečnostní zprávy a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy (provozovatelé zařazení do skupiny B). Příspěvek se věnuje hlavně oblasti analýza a hodnocení rizik.
Úvod Pro objekty a zařízení, v nichž jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky (nově chemické směsi), je stanoven systém prevence závažných havárií s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí a životní prostředí. V zemích EU je určující právní úprava vycházejí z řady tzv. směrnic Seveso. První byla Směrnice 82/501/EEC (Seveso I) ze dne 24.6.1982, druhá byla Směrnice Rady 96/82/ES (Seveso II) ze dne 9.12.1996, která byla změněna Směrnicí 2003/105/ES ze dne 16.12.2003. Protože došlo v oblasti chemických látek ke změnám, hlavně v systému klasifikace nebezpečných látek, byla směrnice Seveso II revidována. Výsledkem je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (Seveso III) ze dne 4.7.2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES (Seveso II). Směrnice Seveso II bude zrušena ode dne 1.6.2015. Členské státy EU musí do 31.5.2015 uvést do souladu s novou směrnicí Seveso III své právní předpisy v oblasti prevence závažných havárií. V rámci implementace směrnice Seveso II byla v České republice přijata tato právní úprava: zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů, který byl změněn zákonem č. 488/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 254/2006 Sb. o kontrole nebezpečných látek; vyhláška č. 256/2006 Sb. o podrobnostech systému prevence závažných havárií; vyhláška č. 255/2006 Sb. o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie; vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B; a vyhláška č. 103/2006 Sb. o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. Připravuje se nový zákon o prevenci závažných havárií.
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
Povinné dokumenty v prevenci závažných havárií Co se týká dokumentů, které je třeba vytvořit v rámci plnění povinností podle zákona o prevenci závažných havárií, jedná se o následující: Seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek [definovaných dle § 2, odst. d) zákona o prevenci závažných havárií] umístěných v objektu nebo zařízení; podle množství nebezpečných látek buď Protokol o nezařazení nebo Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B; Bezpečnostní program prevence závažné havárie (objekt zařazený do skupiny A); Bezpečnostní zpráva (objekt zařazený do skupiny B); Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení (skupiny A i B); Vnitřní havarijní plán (skupina B); Podklady pro stanovení zóny havarijního plánování (skupina B) a pokud dojde k závažné havárii, pak se jedná o Hlášení o závažné havárii a Konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie. Na základě potřeby aktualizace jsou vypracovány pak příslušné aktualizované dokumenty. Povinností provozovatele je také v příslušné časové lhůtě posoudit bezpečnostní zprávu a vypracovat Zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy. Zákon o prevenci závažných havárií určuje, které dokumenty provozovatel předkládá orgánům státní správy a jakým způsobem orgány státní správy vykonávají státní správu na úseku prevence závažných havárií.
Hlavní změny v SEVESO III oproti SEVESO II Co se týče změn nebo doplnění v nové směrnici oproti stávající směrnici, pak vzhledem k zaměření příspěvku směrem k posuzování části analýza a hodnocení rizik v předkládaných bezpečnostních dokumentech lze zdůraznit následující: • seznam kategorií nebezpečných látek je uveden podle obecné klasifikace nebezpečnosti v souladu s nařízením CLP, čímž dochází k řadě změn u kategorií, • seznam jmenovitě uvedených nebezpečných látek nebo skupin látek se rozšiřuje o bezvodý amoniak, fluorid boritý, sulfan (sirovodík) a v položce ropných produktů o těžký topný olej, • do působnosti směrnice přibyl nový zdroj rizika - podzemní skladování plynu, • politika prevence závažných havárií musí být úměrná nebezpečí závažné havárie a musí být vypracována písemně; pro závody s podlimitním množstvím může být povinnost provádět tuto politiku splněno pomocí jiných vhodných prostředků, struktur a systémů bezpečnosti, které jsou úměrné nebezpečí závažné havárie, • ustanovení o domino efektu se vztahují na závody s nadlimitním i podlimitním množstvím dotčených nebezpečných látek; výměna informací se sousedními závody se týká i těch, které nespadají do oblasti působnosti směrnice; je potřeba řešit scénáře závažných havárií zohledňující možný dominový efekt a scénáře s dopadem na životní prostředí při vnějším havarijním plánování, • je-li to možné, lze spojit postupy územního plánování s postupy podle směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a podobných právních předpisů; zavádí se možnost požadovat po závodech s podlimitním množstvím dostatek informací o rizicích v těchto závodech, které jsou nezbytné pro účely územního plánování, • zpřesňují se požadavky na informovanost veřejnosti, • posilují se dosavadní požadavky týkající se kontrol, • je kladen důraz na využití zkušeností získaných z dřívějších havárií.
Zkušenosti s prevencí závažných havárií v ČR ohledně bezpečnostní dokumentace Provozovatel musí riziko vzniku závažné havárie identifikovat, kvantifikovat a účinně řídit, přijmout taková přiměřená technická a organizační opatření, aby snížil pravděpodobnost vzniku a omezil následky závažných havárií na stanovené příjemce rizika v objektech a zařízeních a v jejich okolí. O tomto musí přesvědčivě informovat orgány státní správy TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
a dotčenou veřejnost v příslušných bezpečnostních dokumentech. Vypracované příslušné dokumenty posílá na krajský úřad, který je rozešle na MŽP, dotčené správní úřady a dotčené obce. MŽP a dotčené správní úřady pošlou své vyjádření zpět na KÚ, stejně jako dotčené obce, které posílají své vyjádření a vyjádření veřejnosti. Následně KÚ vydá rozhodnutí, které posílá provozovateli a MŽP pro informaci. MŽP pro posouzení bezpečnostní dokumentace využívá služeb Odborného pracoviště pro posuzování bezpečnostní dokumentace (OPPZH) ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. (VÚBP, v.v.i.). Výsledkem posouzení je dokument Vyjádření k bezpečnostní dokumentaci, které obsahuje tyto kapitoly: Identifikační údaje o objektu nebo zařízení provozovatele; Posouzení rizika vzniku závažné havárie a jejích možných následků; Posouzení preventivních bezpečnostních opatření a Doporučení k doplnění dokumentace. Příloha vyjádření obsahuje stanovisko k systémovým částem dokumentu (celkové cíle a zásady prevence závažné havárie, systém řízení bezpečnosti, organizace prevence závažných havárií, řízení provozu objektu nebo zařízení, řízení změn v objektu nebo zařízení, havarijní plánování, sledování plnění programu, kontrola a audit). Ověřování plnění povinností v rámci prevence závažných havárií včetně kontroly udávaných informací provádí integrovaná inspekce prevence závažných havárií v čele s Českou inspekcí životního prostředí. OPPZH kromě posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti posuzovaných bezpečnostních dokumentů také spolupracuje při odborné přípravě pracovníků státní správy pro plnění činností vyplývajících ze zákona o prevenci závažných havárií a jiných organizací a vykonává poradenskou činnost k aplikaci zákona o prevenci závažných havárií ohledně odborných otázek. Od roku 2000 došlo postupně ke zkvalitnění zpracování bezpečnostní dokumentace, přesto však řada nedostatků přetrvává. Co se týče základních informací o objektu nebo zařízení, provozované činnosti a okolí objektu a zařízení, pak někdy poskytnuté informace, jak verbální, tak grafické, neumožňující kvalitní komunikaci mezi provozovatelem a příslušným orgánem státní správy a v řadě případů nedávají aktuální informaci v daném časovém období. Rovněž pak u aktualizovaných dokumentů není vždy adekvátně reagováno na požadavek odstranění nedostatků z předchozích vyjádření. Také se vyskytují gramatické chyby ve zpracování textu. Je třeba respektovat doporučení k přípravě bezpečnostní dokumentace podle zákona o prevenci závažných havárií. Důležitá je také kvalifikace zpracovatelů bezpečnostní dokumentace.
Analýza a hodnocení rizik v bezpečnostní dokumentaci Jak již bylo dříve zdůrazněno, základem prevence závažných havárií je analýza a hodnocení rizik. Tato analýza rizika by měla poskytnout výstupy pro hodnocení přijatelnosti rizika u zdrojů rizik provozovatele, havarijní plánování (vnitřní a vnější havarijní plánování) a územní plánování. Kromě toho na základě analýzy rizik lze ocenit stávající bezpečnostní opatření, zda jsou přiměřená zjištěnému riziku, a podle toho organizovat prevenci i represi. Provozovatel ve svém bezpečnostním dokumentu prezentuje postup a výsledky provedené analýzy a hodnocení rizik. Posuzovatel bezpečnostní dokumentace má od začátku jeden zásadní handicap – v příslušném objektu nebo zařízení nebyl, technologii prakticky nezná, výrobní, skladovací a transportní zařízení a okolí objektu a zařízení neviděl, takže je odkázán „jen“ na příslušný bezpečnostní dokument. Nemalou roli v tomto případě hraje jeho vzdělání a zkušenost v oboru a možnost získat doplňující informace o předmětném problému, např. informace o okolí veřejně dostupné na Internetu. Mnohokráte byl uveřejněn výčet slabých míst ve zpracování jednotlivých kapitol analýzy a hodnocení rizik, proto zde toto nebude opakováno, ale jen shrnuto do několika závěrů: • Od roku 2000 je patrný kvalitativní růst prací v oblasti analýz rizik, přesto některé nedostatky přetrvávají. • Provozovatel je v řadě případů náchylný k analýzám rizik, které jsou „laciné“, a mohou svým skromným rozsahem některé zdroje rizika opomenout, tím spíše, že řada analýz dříve provedených a dosud neaktualizovaných již dnes nemusí odpovídat reálnému nebezpečí, byť byly tyto analýzy v minulých létech schváleny.
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
•
•
•
•
Vývoj v analýze rizik, ať už jde o modelování scénářů závažných havárií, volba a použití prahových hodnot dopadů pro účely zjištění míry zasažení stanovených příjemců rizika či postupy a postoje při hodnocení rizika aj. jde stále kupředu; avšak ne všichni zúčastění v procesu vytváření, posuzování a schvalování bezpečnostní dokumentace s tímto vývojem drží krok. Na základě zjištění, že v posledních létech nebyla v ČR nějaká velmi závažná havárie, by bylo možné konstatovat, že je vše v pořádku; ale vývoj ve světě, kdy došlo k závažným haváriím ve společnostech, které věnují bezpečnosti nemalé prostředky, ukazuje, že takové soudy mohou být velmi ošidné; proto je třeba neustále dbát, aby prevence závažných havárií nebyla po splnění zákonných požadavků odložena „do šuplíku“, tím spíše, že implementace nové směrnice Seveso III přináší určité změny, které se odrazí ve výkonu povinnosti provést, zhodnotit a uplatnit analýzu rizik ve všech potřebných oblastech. Při posuzování úrovně analýz a hodnocení rizika se především neakceptuje: nedostupnost souvisejících vstupních údajů, náhodný či neodůvodněný výběr zdrojů rizik do analýzy rizik, chybějící stanovení příčin vzniku závažné havárie, chybějící hodnocení spolehlivosti lidského činitele, verbální určení míry rizika a chybějící přehled a hodnocení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření; to by se mělo odrazit i při zpracovávání aktualizací dokumentů či vytváření nových dokumentů. Větší pozornost by se také měla věnovat nedostatkům v oblasti posuzování dopadů na životní prostředí.
Oblast systémů řízení prevence závažné havárie v bezpečnostní dokumentaci Jak již bylo dříve zdůrazněno, základem prevence závažných havárií je analýza a hodnocení rizik. Ta je i podkladem pro zpracování informace o systému řízení prevence závažné havárie v objektu nebo zařízení. Tato část dokumentu dělá mnohdy zpracovatelům značné potíže. Už samotná předmětná terminologie používaná v právních předpisech je nejednotná a metodický pokyn je třeba také aktualizovat. Z poznatků při posuzování obsahu bezpečnostního dokumentu vyplývá, že u popisu systému řízení prevence závažných havárií se především neakceptuje pouhý opis položek z přílohy č. 2 k vyhlášce č. 256/2006 Sb., který následně obsahuje pouhá proklamativní sdělení. Tato sdělení pak nejsou podpořena uvedením soustavy důkazních prostředků a postupů pro jednotlivé položky, jakým způsobem, formou a s využitím jakých nástrojů jsou vyhláškou požadované tématické položky, významné pro prevenci závažné havárie, v objektu systémově řešeny. Také nejsou uvedeny aktuální odkazy na interní organizačně řídící předpisy, na základě kterých by měly být konkrétní činnosti prováděny. Celá tato oblast je velmi rozsáhlá, ale zde je nutno uvést alespoň následující: Pro objektivní posouzení stavu popisu systému řízení prevence závažných havárií je třeba pochopit a ztotožnit se se záměrem zákona a navazujících prováděcích předpisů v této oblasti. Je třeba porozumět nejen liteře zákona, ale především duchu zákona, a pak bude zřejmý i smysl, účel, význam a rozsah informací, které mají být provozovatelem uvedeny v bezpečnostních dokumentech podle zákona. Při silně zjednodušeném pohledu by se mohlo zdát, že smyslem právní úpravy je získat od provozovatele jakési prohlášení, reprezentované zpracovaným bezpečnostním dokumentem, který by pravděpodobně popisoval dosažený, rizikům přiměřený a vyhovující stav v oblasti řízení a zajišťování prevence závažné havárie. Dotčeným orgánům státní správy a veřejnosti v dotčených obcích by následně poskytoval informace o uspokojivém, fungujícím a rizikům přiměřenému stavu řízení bezpečnosti v objektu tím, že je zpracován dokument, který je dle názvu zaměřen na oblast systému řízení prevence závažných havárií. Toto však je pouze částí poslání směrnice Seveso. Pouhá existence dokumentu, byť z hlediska počtu stran rozsáhlého, sama o sobě ještě nezaručuje vyšší úroveň provozní bezpečnosti v objektu nebo zařízení. Podstatným posláním směrnice Seveso je přivést provozovatele do pozice, kdy
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
sám začne rizika v objektu vyhledávat a hodnotit; kdy si provede utřídění a zhodnocení existujících preventivních opatření; kdy sám začne analyzovat a posuzovat, zda tato preventivní opatření jsou ve vztahu k identifikovaným rizikům dostatečná; zda existující systém řízení bezpečnosti je vzhledem k existujícím skutečnostem komplexní, vyhovující a optimální. Bohužel tento významný záměr směrnice Seveso se při následném rozpracování do české legislativy poněkud zamlžil, až téměř vytratil, a proto pro některé odborníky na průmyslovou havarijní prevenci a pro veřejnost zůstávají záměr, význam a obsahové požadavky zákona č.59/2006 Sb. dodnes poněkud nejasné. Aby provozovatel mohl vypracovat obsahově vyhovující dokumenty Bezpečnostní program prevence závažné havárie nebo Bezpečnostní zpráva, musí management předmětného objektu nebo zařízení nejprve proniknout do bezpečnostní problematiky, tj. pochopit význam řešení problematiky prevence závažné havárie a ztotožnit se s požadavkem zákona na stanovení a realizaci preventivních opatření, která budou dostatečná a přiměřená k existujícím rizikům. Jedním z výstupů má být ucelená a smysluplná představa provozovatele o optimální a přijatelné úrovni prevence závažné havárie v dotčeném objektu nebo zařízení, kde se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky (směsi). Tuto stanovenou optimální a přijatelnou úroveň preventivních opatření provozovatel zdokumentuje a zdůvodní v příslušné části bezpečnostního dokumentu, v části zaměřené na tématiku „Politika, zásady a cíle prevence závažné havárie“. Druhým požadovaným a očekávaným výstupem má být, podle směrnice Seveso a zákona o prevenci závažných havárií, ucelená a smysluplná představa provozovatele o optimálním, komplexním a funkčním systému řízení bezpečnosti v objektu, včetně časové představy zavedení tohoto řídícího systému. Popis optimálního, komplexního a funkčního systému řízení bezpečnosti v objektu včetně konkrétních termínů zavedení tohoto řídícího systému provozovatel zdokumentuje v bezpečnostním programu prevence závažné havárie nebo v bezpečnostní zprávě, v části „Popis systému řízení bezpečnosti“. Pokud úvodní přípravná etapa pochopení a ztotožnění se s problematikou prevence závažné havárie byla ze strany managementu zodpovědně naplněna a byla formulovaná přijatelná limitní úroveň rizika, může provozovatel přistoupit k jednotlivým etapám, fázím, které v souhrnu vytvářejí uzavřený cyklus řízení prevence závažné havárie. Za jednotlivé úkony (etapy), vedoucí k nepřekročení stanovené limitní úrovně rizika můžeme považovat: • důsledné zmapování stávajícího stavu řízení prevence závažné havárie, • seriozní analýza efektivnosti současného stavu organizace a řízení v objektu nebo zařízení, posouzení, přehodnocení, • návrhy nových organizačních pravidel a postupů, • posouzení a přehodnocení efektivnosti dosavadních technických preventivních opatření, • návrhy nových konkrétních technických řešení, • stanovení časového plánu realizace obou typů preventivních opatření, • organizačně řídící činnosti spojené s realizací preventivních technických a organizačních opatření, • sledování a vyhodnocování účinnosti přijatých opatření, • zavedení pravidel a postupů pro systematické i operativní provádění úprav a korekcí v zájmu neustálého zdokonalování řídícího systému. Při posuzování úrovně dokumentů se poměrně záhy zjistí, zda se jedná o seriozní dokument, který obsahuje konkrétní jednoznačné informace, které mají oporu ve výstupech z analytické části a závěrech učiněných v tvůrčí části procesu, tedy v procesu uskutečněném provozovatelem před zpracováním dokumentu. Také se může zjistit, že se jedná o obsahově nesourodý spis čerpající z obsáhlé škály abstraktní laické slovesnosti, který je z exaktního hlediska pouhým brakem. Když se důkladněji zaměříme na obsahovou složku předkládaných dokumentů, často z textu a informací vyzařuje rozdílný přístup jednotlivých provozovatelů k samotné problematice prevence závažné havárie. Nejvýrazněji se toto projevuje právě v části zaměřené na popis systému řízení prevence závažné havárie. Zpracování dokumentu typu bezpečnostní program prevence závažné havárie nebo bezpečnostní zpráva bývá
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
provozovatelem zajištěno dvojím způsobem - buď je pověřen zpracováním dokumentu vlastní zaměstnanec, nebo je využito služeb externí firmy (toto převažuje). Řešení použití služeb externí firmy jednoznačně převládá v případě části bezpečnostního dokumentu zaměřené na analýzu a hodnocení rizika, protože zde je třeba značných znalostí, vědomostí a zkušeností z této problematiky. Běžný provozovatel však zpravidla takovými odborníky nedisponuje. Zcela jiná situace nastává u popisu systému řízení prevence závažné havárie. Pokud se zvolí externí firma, pak zvolený postup je přinejmenším diskutabilní. Pro specialisty z externích firem jsou koncepce, zásady, pravidla, vazby, hierarchie nástrojů řízení a obsah jednotlivých organizačně řídících dokumentů u neznámého provozovatele neznámého objektu ještě méně známé, než pro objednávajícího, tedy pro management a zaměstnance vlastní firmy. Neznalost koncepce, zásad, pravidel, neznalost podrobného obsahu všech interních předpisů, nejasná jejich vertikální a horizontální provázanost, to jsou hlavní příčiny, které neumožňují externí firmě vypracovat v relativně krátké době a s nízkými finančními náklady dokument s vyhovující obsahovou úrovní. Zcela zákonitě, v zájmu ekonomického přežití externí odborné firmy, jsou pak těmito firmami vyráběny dokumenty značného objemu, kde neznámé konkrétní informace a konkrétní data z oblasti systému řízení prevence závažné havárie jsou nahrazovány neúměrným množstvím balastního textu, případně je vícenásobně využíván text již dříve zpracovaný pro zcela jiný objekt a zcela jiného objednavatele. Není výjimkou, že v dokumentu jsou popisována organizační opatření, týkající se minimalizace havarijních dopadů na provoz železničních tratí a silničních tahů, které vůbec nejsou v dané lokalitě situovány; jsou přijímána razantní organizační opatření pro konkrétní nebezpečné látky, které se v daném objektu nevyskytují; v popisných částech dokumentu jsou uváděny plánky a mapové výřezy, bez jakékoliv souvislosti s popisovaným objektem. V kapitolách věnovaných organizačních schématům a popisům pracovních pozic bývá v některých případech věnována neopodstatněná pozornost funkcím (pracovním pozicím), jejichž existence vzhledem k charakteru provozovaných činností se nejeví příliš pravděpodobná a jsou málo smysluplná. Praktiky méně seriózních externích firem se v existujícím pseudotržním prostředí dají z ekonomického pohledu pochopit. Obtížně pochopitelná a zarážející jsou však zjištění, že nekvalitní bezpečnostní dokumenty jsou provozovatelem předkládány příslušným krajským úřadům, aniž by provozovatelé objednanému a dodanému dílu věnovali alespoň minimum pozornost (ověření správnosti a relevantnosti informací, které jsou v dokumentu externím zpracovatelem uváděny). Takové občas se vyskytující skutečnosti podporují vznik názoru, že někteří provozovatelé se zjevně s bezpečnostní problematikou neztotožnili a tudíž nepřistupují k obsahové úrovni předkládaných dokumentů dostatečně kvalifikovaně a zodpovědně. Tento popsaný jev je pochopitelně z hlediska požadavku na maximální provozní bezpečnost objektů nebo zařízení zcela nežádoucí. Nabízí se dva druhy možného vysvětlení. První možností je malý zájem managementu o problematiku PZH, druhou nabízející se možností je nízká úroveň znalostí a zkušeností řídících pracovníků z oblasti organizace a řízení bezpečnosti. Nedostatečný zájem managementu o problematiku řízení PZH se zpravidla projevuje i nesystémovým přístupem k řízení bezpečnosti v objektu a nedůsledností řízení. Management nevěnuje patřičnou pozornost tzv. okrajovým nevýrobním oblastem, tedy oblastem, které přímo nesouvisejí s objemem a kvalitou produkce, odbytem výrobků, ekonomikou, oblastem, které nepřinášejí okamžité pozitivní ekonomické výsledky. Budeme-li se chtít zabývat příčinami a důsledky vyplývajícími z nízké úrovně znalostí a zkušeností řídících pracovníků v oblasti organizace a řízení bezpečnosti, je pro pochopení účelné učinit tak z retrospektivního pohledu. Pro pamětníky by neměl být neznámým pojmem útvar OTŘ (organizace a technika řízení). Tyto útvary OTŘ bývaly v souladu se zásadami socialistického řízení podniků vždy zařazeny na vrcholových pozicích v organizačních schématech podniků a institucí. Obecným jevem nové doby a nového myšlení byla snaha o provádění jakýchkoli zásadních změn, a to mnohdy bez většího rozmyslu a bez uvědomění si dopadů těchto změn. Leckdy se jednalo o neškodné a bezvýznamné úpravy, např. změny názvů ulic, změny názvů institucí, přejmenování dosavadních vedoucích pracovních pozic. Mnohdy však změny představovaly závažnější zásah s dalekosáhlými dopady. Za poměrně významnou změnu se závažným dopadem můžeme považovat stav, kdy v některých podnicích a institucích byl, zpravidla bez
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
rozmyslu, opuštěn léty prověřený model klasického organizačního uspořádání. Jedním z projevů takové nepromyšlené změny je absence útvarů s gescí na tvorbu a zavádění organizačních a řídících norem v některých českých firmách a institucích. Zajišťování úkolů z oblasti organizace a řízení mnohdy suplují útvary odlišného zaměření, kde na koncipování a zpracovávání organizačně řídících předpisů se podílejí pracovníci bez patřičných znalostí, bez naučených dovedností, bez získaných zkušeností a mnohdy i bez kapacitních možností. V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy se provozovatel (management) rozhodne akceptovat moderní trendy a vylepší image firmy tím, že přiřadí úkoly a činnosti typické pro útvary organizace a techniky řízení do útvarů tendenčně glorifikovaných, např. do útvaru informatiky, případně do jiných útvarů, převzatých ze zahraničních manažerských systémů (např. dnes významná úloha pracovní pozice „public relations“). Za extrémně iracionální přístup pojetí organizace a řízení prevence závažných havárií je možné označit stav popsaný v dokumentu jednoho tuzemského provozovatele, kdy pro stanovení koncepce organizace a aplikace vhodných technik řízení, včetně sestavování a zavádění interních předpisů (organizačně řídících dokumentů) zaměřených na prevenci závažných havárií byla vedením firmy stanovena kumulovaná funkce „správce počítačové sítě – servisní technik IT“. Výsledkem podobných „geniálních“ manažerských rozhodnutí je vydávání interních organizačně řídících dokumentů, které se vyznačují chatrnou koncepcí, minimální vertikální a horizontální provázaností, tématickou izolovaností, nekomplexním přístupem k problému, obsahovou i formulační nesrozumitelností, a to mnohdy i pro samotného zpracovatele. Netřeba snad ani dodávat, že nejsou zvláštností organizačně řídící dokumenty, které vůbec neobsahují části tématicky zaměřené na stanovení konkrétních personálních odpovědností a konkrétních realizačních lhůt a části definující sankční pravidla a konkrétní postupy pro případy nedodržování povinností interním předpisem uložených. Se škálou podobně „kvalitních“ organizačně řídících výstupů, které jsou vytvářeny bez hlubšího proniknutí a pochopení tématiky, ale s plným akceptováním současných moderních přístupů a trendů, je možné se setkat nejenom u některých provozovatelů objektů nebo zařízení podléhajících zákonu o prevenci závažných havárií, ale i na vyšších řídících úrovních, včetně tvůrců zákonů a obecně platných právních předpisů z jakékoliv oblasti. Aby tento popis současného stavu v oblasti řízení prevence závažné havárie poskytl i požadovaná očekávání, přinesl přiměřený optimismus a naději, lze si jen přát, aby intenzivní technický vývoj a pokrok, s kterými se denně setkáváme, byl, když ne doprovázen, tak alespoň následován, vývojem a pokrokem ducha a intelektu. To by se pak mělo projevit i v serioznějším a kvalitativně hodnotnějším přístupu k systému řízení prevence závažné havárie, a to nejenom u provozovatelů objektů nebo zařízení podléhajících zákonu o prevenci závažných havárií. Samozřejmě to zpětně klade vysoké nároky na kvalitu analýzy a hodnocení rizik.
Vývoj a potřeba změn v posuzování analýzy a hodnocení rizik Vývoj v analýze a hodnocení rizik navozuje potřebu změn v posuzování analýzy a hodnocení rizik a zahrnuje tyto oblasti: • Pokrytí požadavků implementované směrnice Seveso III: identifikace zdrojů rizik na základě nové klasifikace nebezpečných látek a rozšíření působnosti směrnice; identifikace relevantních scénářů možných závažných havárií na základě určení příčin vzniku těchto havárií včetně řešení otázky domino efektů s využitím zkušeností z dříve proběhlých havárií. • Zpřesnění postupu analýzy a hodnocení rizik na základě připravované certifikované metodiky analýzy a hodnocení rizik. • Zlepšení kvality posuzování provedené analýzy a hodnocení rizik. S tímto jsou i spojené některé další otázky: • Řešení organizačních otázek výkonu posuzování bezpečnostní dokumentace. • Zlepšení výkonu kontrolní činnosti. • Zlepšení podpůrné činnosti v osvětové a výukové oblasti.
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče
Závěr Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) ve VÚBP, v.v.i. vnímá všechny uvedené skutečnosti s vědomím, že je třeba v návaznosti na implementaci směrnice Seveso III do českého právního řádu existující problémy řešit. Proto v rámci spolupráce při řešení níže uvedených projektů (informace o projektech v přednášce Dítě, M.: Příprava implementace SEVESO III) hledá adekvátní východiska pro řešení stávajících i možných budoucích problémů v oblasti prevence rizik: • Projekt TD010097 z programu OMEGA TAČR ČR: Optimalizace inspekčních a kontrolních postupů u nebezpečných chemických instalací, včetně vývoje specifického kontrolního nástroje • Projekt TB010MZP059 z programu Beta TAČR ČR: Výzkum potřeb a nového přístupu k analýze a hodnocení rizik průmyslových havárií a systémům řízení bezpečnosti jako nástroje zvýšení bezpečnosti v podnicích s vysokým rizikovým potenciálem. Další důležitou podporou pro aktivity v oblasti prevence závažných havárií je Centrum prevence a omezování rizik, které je vybudováno za podpory EU v rámci OPŽP, se záměrem řešit klíčové úlohy v oblasti prevence závažných havárií, podporovat provozovatele rizikových technologií a shromažďovat relevantní informace v integrovaném informačním a znalostním systému MAPIS (Major Accident Prevention Information System), o jehož uvedení do provozu budeme informovat na webových stránkách < www.vubp.cz >.
TVIP 2014, 23. - 25.4.2014, Hustopeče