Český les - měsíčník o lese a zvěři

Adresa redakce: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: [email protected], www.bohemica.cz

SB „Český les“ - měsíčník o lese a zvěři

• Lesnictví a myslivost v Pardubickém kraji • Reportáže od Suchého vrchu po Malou Hanou • Kdo lesnicky a myslivecky hospodaří u Zemské brány? • Česká Třebová není jen železniční uzel • Vyšla nová multimediální Myslivecká encyklopedie

4 Správa Parishových lesů - sídlo polesí Zaječiny

2005 cena 24,- Kč foto Jiří Junek

Nejvût‰í svûtov˘ lesnick˘ veletrh

1. aÏ 4. ãervna 2005 Jönköping, ·védsko Kontakt v ČR: Agentura J.H. COM, s.r.o. - Nata‰a Raevová Mobil: +420 607 173 466 • E-mail: [email protected] Lesnická práce, s.r.o. - Oto Lasák Mobil: +420 604 211 166 • E-mail: [email protected]

PILOUS – pásové pily spol. s r.o.

www.pilous.cz

Kšírova 118 b, 619 00 BRNO, CZ tel. 543 25 20 10, fax 543 25 20 11 e-mail: [email protected]

NEJVĚTŠÍ ČESKÝ VÝROBCE PÁSOVÝCH PIL

NEA 52 - 15 990,- Kč obsah: 51,7 cm3 výkon: 2,6 PS

K 28 - 8 790,- Kč obsah: 28,3 cm3 výkon: 1,1 PS ∅ max. 640 mm

M 47 13 990,- Kč obsah: 44,9 cm3 výkon: 2,2 PS

CTR 650 S CTR 650 M

Vrtáky: 80x800 100x800 120x800 150x800 180x800 200x800

152.000 Kč

CTR 650

118.000 Kč

149.000 Kč

∅ max. 830 mm

Kultivátor 4 990,- Kč

Kompletní sortiment

∅ max. 970 mm

The Power of Dreams

CTR 800 196.000 Kč

HONDA H O31 - 12 990,- Kč čtyřtaktní motor HONDA obsah: 31 cm3, výkon: 1,5 PS H 035 za 13 790,- Kč (obsah motoru: 36 cm3, výkon 1,6 PS)

RW 35 12.800 Kč

CTR 950 Hydraulik 480.000 Kč

KATALOG WERCO ZAŠLEME ZDARMA ®

Dovozce pro ČR: WERCO spol. s r. o. U Mototechny 131, 251 53 Tehovec, tel. 323 661 347 fax 323 661 348, e-mail [email protected] www.werco.cz

P I L O V É

P Á S Y

Svařené na požadovanou délku – ceny včetně svaru

OR 50 25.500 Kč

PILOUS 170 Kč/m, rozměr 40×0,9 mm LENOX 160 Kč/m, rozměr 35×0,9 mm MUNKFORS 150 Kč/m, rozměr 35×0,9 mm STANWOOD 80 Kč/m, rozměr 35×1,1 mm

WS 100 2.900 Kč

Veškeré ceny jsou bez DPH 19%. Uvedené ceny odpovídají strojům v základním provedení.

Kontaktujte nás, rádi Vám zašleme nový katalog!

6a

Obsah 2 0 0 5

4

6b

7

PARDUBICKÝ KRAJ:

4 • 6. díl seriálu „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“ • ZELENÉ STRÁNKY Pardubického kraje 6 • PARDUBICKÝ kraj - Pestrá mozaika informací (6a) • Lesní hospodářství a myslivost v Pardubickém kraji (6b) 7 • O lesnictví a myslivosti v pardubickém regionu hovoří ředitel KI LČR, s. p., Ing. Jaroslav Matička (7) 8 • Na Lesní správě Nasavrky po sloučení s LS Ronov nad Doubravou (8a) • Historie a současnost obory bílé jelení zvěře ve Žlebech (8b) 9 • Lesní správou Lanškroun od Suchého vrchu po Českou Třebovou (9) 10 • Lesní správou Svitavy od Hartinkova po Zálesí (10) 11 • Rozhovor s jednatelem Okresního mysliveckého spolku Svitavy (11a) • Na návštěvě v lesích okolí Žamberka ve vlastnictví rodu Parishů (11b) 13 • Wood-Mizer zve na výstavu Ligna+ 14 • Dosud málo známými lesními zákoutími v okolí České Třebové (14) 16 • Lesní družstvo Vysoké Chvojno (16) 17 • Pozvání na neobyčejnou výstavu o přírodě v pardubickém zámku (17) • V. ročník SVÁTKŮ DŘEVA v Žamberku 18 • Soubor lidových staveb Vysočina • Vynikající stromy kraje Pardubice 19 • Firma bratrů Řehákových z České Třebové BRDY - FLE PRAHA: 19 • Letošní zima na Brdech • Nové obory studia na FLE ČZU v Praze ZPRACOVÁNÍ DŘEVA - ZAHRANIČÍ - VELETRHY: 20 • Veletrh pro střední Evropu 21 • Z lesů Slovenska: Lesy SR nominované na prestížnu cenu - Štátni lesníci majú nový pracovný poriadok - Grizzly brothers od dnes v akcii - „hryzú“ drevo (21) • Elmia Wood otevírá on-line muzeum starých lesnických strojů 22 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI 23 INZERCE, CENÍK INZERCE 26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE

21

8a

8b

9

10

11a

16

11b

14

17

SB

3

LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR

15. dílný seriál „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“ Přinášíme Vám sedmou část seriálu „Lesnictví a myslivost v regionech ČR“. V každém čísle uvádíme základní informace o lesnictví a myslivosti v daném kraji. Cílem seriálu je poskytnout čtenářům ucelený soubor informací o lesnictví a myslivosti v jednotlivých regionech. Součástí každého čísla je i regionální adresář institucí a firem „Zelené stránky“. Zaměření předchozích čísel: 10/2004 Hlavní město Praha, 11/2004 Karlovarský kraj, 12/2004 Královéhradecký kraj, 1/2005 Liberecký kraj, 2/2005 Moravskoslezský kraj, 3/2005 Olomoucký kraj. V čísle 4/2005 se věnujeme Pardubickému kraji a v čísle 5/2005 se zaměříme na Středočeský kraj. Dále budou čísla zaměřená na následující regiony: Plzeňský (6), Ústecký (7), Vysočina (8), Jihočeský (9), Jihomoravský (10) a Zlínský (11). V čísle 12/2005 přeneseme

adresy řazeny jednak abecedně, případně podle zaměření a podle PSČ. Katalog obsahuje pouze adresy těch subjektů, které zaslaly vyplněný dotazník nebo jinak potvrdily údaje do adresáře v našem kalendáři. Příspěvky a objednávky inzerce do č. 5/2005, které bude zaměřeno na

ZELENÉ STRÁNKY PARDUBICKÉHO KRAJE Školy, vzdělávání Schulen / Schools Integrovaná střední škola technicko-hospodářská Vysoké Mýto, Kpt. Poplera 272, 566 01 Vysoké Mýto, T 465 424 532, F 465 421 911, E [email protected] • obory zaměřené na zemědělské a LH Střední odborné učiliště včelařské Včelařské vzdělávací centrum, o.p.s. Slatiňanská 135, 538 25 Nasavrky T 469 677 128, F 469 677 469 E [email protected] W www.souvnasavrky.cz • výuka učebního oboru Včelař, další vzdělávání v oboru včelařství formou přednášek, kurzů a seminářů Univerzita Pardubice, Fakulta chemickotechnologická, Katedra dřeva, celulózy a papíru, Studentská 95, 532 10 Pardubice T/F 466 038 039 E [email protected] W www.upce.cz • problematika zpracování dřeva

Státní správa, ústředí State, headquarters / Statliche Unternehmen Krajský úřad Pardubického kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství Komenského nám. 125, 530 21 Pardubice T 466 026 350, F 466 026 392 E [email protected] W www.pardubickykraj.cz Okresy: Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí

Obce s rozšířenou působností: = okresy + tyto další: Česká, Třebová, Hlinsko, Holice, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Přelouč, Vysoké Mýto, Žamberk

Obce s pověřeným obecním úřadem: Heřmanův Městec, Choceň, Chrast, Chvaletice, Jablonné nad Orlicí, Jevíčko, Lázně Bohdaneč, Letohrad, Nasavrky, Skuteč, Třemošnice Česká společnost krajinných inženýrů Ing. František Kulhavý, CSc., Nová 209, 530 09 Pardubice, T/F 466 512 241 E [email protected] W web.quick.cz/cski

Lesy České republiky, s. p. viz článek - s. 7 • Krajský inspektorát Choceň Pernerova 75, 565 01 Choceň T 465 473 048, F 465 473 049, GSM brána 724 524 237 E [email protected] W www.lesycr.cz

4

Pardubický kraj, posílejte do 20. dubna. Jednotlivá čísla jsou podle zaměření cíleně distribuována všem potencionálním zájemcům a zákazníkům. Prezentace a inzerce se Vám určitě vyplatí! Pokud máte zájem o zveřejnění adresy v následujících dílech regionálního adresáře, dejte nám vědět na adresu redakce. Kromě reportáží a rozhovorů Regionální každou část seriálu doprovází množ1/05 zaměření čísel ství fotografií. Pro zpestření spektra 7/05 našich spolupracovníků redakce i čte12/04 náři uvítají články a fotografie od 10/04 11/04 autorů z příslušných regionů. Vedle regionální tématiky samozřejmě 4/05 2/05 budeme i nadále přinášet četné infor5/05 3/05 mace o aktuálních tématech a zajíma6/05 vostech. 8/05 Těšíme se tedy na Vaše příspěv11/05 ky a spolupráci. 9/05 10/05 Silva Bohemica Staropramenná 17, Praha 5 tel./fax 257 327 829 mobil 721 500 495 GREEN PAGES - Pardubice region / die Grüne Seiten - Region Pardubice e-mail: [email protected] závěrečnou rekapitulaci a vazby na Evropskou unii. Regionální lesnický a myslivecký adresář vychází v podobě obdobné jako na Zelených stránkách v našem kalendáři. Základní řazení adres je provedeno do 19 rubrik (ne všechny jsou vždy využity). Uvnitř rubrik jsou

• Lesní správa Choceň Pernerova 75, 565 01 Choceň T 465 472 612, F 465 472 613, GSM 724 524 305, E [email protected] • Lesní správa Lanškroun viz článek - s. 9 Dobrovského 56, 563 01 Lanškroun T 465 321 022, F 465 322 717, GSM 724 524 293, E [email protected] • Lesní správa Nasavrky viz článek - s. 8 538 25 Nasavrky 2 T 469 677 570, F 469 677 248, GSM 724 524 249, E [email protected] • Lesní správa Svitavy viz článek - s. 10 Vančurova 1/1298, 568 02 Svitavy - Předměstí, T 461 530 951, F 461 534 997, GSM 724 524 278, E [email protected] • expozice lesnických měřících přístrojů a starých porostních map v Boršově Krajská veterinární správa pro Pardubický kraj, Husova 1747, 530 03 Pardubice T 466 263 219, F 466 261 840 E [email protected] Správa ochrany přírody W schko.ten.cz • Správa CHKO Železné hory Náměstí 317, 538 25 Nasavrky T 469 677 420, F 469 677 729 E [email protected] W zelhory.schkocr.cz

Státní veterinární ústav, Štrossova 239, 530 03 Pardubice, T/F 466 611 964 E [email protected] W sweb.cz/SVU.HK • příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zemědělství zabývající se veterinárním lékařstvím a službami Východočeské muzeum v Pardubicích Zámek 2, 530 02 viz článek - s. 17 T 466 799 240, F 466 513 056 E [email protected] W www.vcm.cz • nová expozice Příroda východního Polabí, • stálá expozice zbraní

Lesní společnosti Forestry companies / Förstliche Unternehmungen

ČESKOMORAVSKÁ LESNÍ, a.s., Vančurova 1298/1, 568 02 Svitavy, T 461 541 373, F 461 541 363; pobočka Cerekvice n. Loučnou 65: T/F 461 633 173, M 777 550 748 E [email protected] W www.cmlesni.cz Forest Svitavy, a.s., Pražská ul. 920/69, 568 11 Svitavy, T 461 541 127, 461 541 170, F 461 541 268, E [email protected] W www.sv.lascz.cz Lesy Pacov, s.r.o., Havlíčkova 304, 538 03 Heřmanův Městec, T/F 469 696 368 E [email protected]

Optima Lanškroun, s.r.o. Wolkerova 448, 538 03 Lanškroun T/F 465 322 387, M 603 582 439 E [email protected] W www.optimalanskroun.com • pěstební a těžební činnost, výkup surového dřeva, výkon funkce odborného lesního hospodáře, poradenská činnost, výroba a prodej řeziva

Obecní a měst. lesy Communal forests / Gemeindewälder Lesní hospodářství s.r.o., Smetanova 25, 538 62 Hrochův Týnec, T 469 344 352 Lesy Luže, s.r.o., náměstí Plk. Josefa Koukala 1, 538 54 Luže, T/F 469 671 101 E [email protected] W www.luze.cz výměra lesů: 363 ha LESY, SPORT s.r.o., náměstí 5. května 4, 561 64 Jablonné nad Orlicí T 465 461 550, F 465 461 551 W www.jablonneno.cz Městečko Trnávka, správa lesů, 569 41 T 461 329 119, F 461 329 189 E [email protected] Město Březová nad Svitavou, Moravské náměstí 1, 569 02, T 461 521 280, F 461 521 812, E [email protected] Město POLIČKA, Lesy města Poličky 569 71 Pomezí 351, T/F/Z 461 729 428 E [email protected] v. l.: 2060 ha Městské lesy Chrudim, s.r.o., Resslovo n. 77, 537 01 Chrudim, T/F 469 622 251 W www.muchrudim.cz vým. lesů: 460 ha Městské lesy Litomyšl, Strakov 15, 570 01 Litomyšl, T/F 461 639 263 E [email protected] výměra lesů: 1950 ha Městské lesy Vysoké Mýto, spol. s r. o. Voštice 130, Litomyšlské předměstí, 566 01 Vysoké Mýto, T 465 420 883, F 465 422 968 E [email protected] W home.tiscali.cz/lesy.vm v. lesů: 980 ha Obec Bojanov, správa lesů, 538 26 Bojanov 18, T/F 469 675 208, T 469 675 014 E [email protected] v. lesů: 264 ha Obec Borušov, správa obecních lesů 571 01 Borušov 60, T 461 312 142 Obec Březina, správa obecních lesů 569 23 Březina 81, T/F 461 321 117 E [email protected] Obec Čistá, 569 56 Čistá u Litomyšle 376, T 461 634 903, E [email protected] Obec Dětřichov, správa obecních lesů 568 02 Dětřichov 46, T 461 593 140

Obec Janov u Litomyšle, 569 55 Janov 216, T 461 639 206, E [email protected] Obec Kamenná Horka, 568 02, čp. 29 T 461 543 277, E [email protected]

Obec Karle, 568 02 Karle 4, T 461 634 919 E [email protected] Obec Koclířov, správa lesů, 569 11 Koclířov 123, T 461 543 116 E [email protected] Obec Krasíkov, 563 01, č. 64, T 465 381 234, E [email protected] Obec Mikuleč, 568 02 Mikuleč 29 T 461 532 615 Obec Opatov v Čechách, 569 12 Opatov 159, T 461 593 154, F 461 593 810 Obec Rychnov na Moravě, čp. 63, T 461 323 125, E [email protected]

Obec Tatenice, 561 31 Tatenice 86 T 465 381 230, F 465 381 167 E [email protected] Obecní úřad, náměstí Josefa Haška 93, 538 63 Chroustovice, T 469674137 E [email protected] v. l. 62 ha Obecní úřad Býš, 533 22 Býš 133 T 466 989 234, F 466 989 234 E [email protected] W www.byst.czv. l. 46 ha Obecní úřad Hodonín, 538 25 Nasavrky T 469 677 459 E [email protected] v. lesů: 92 ha Obecní úřad Trhová Kamenice, Raisovo nám. 4, 539 52, T/F 469 333 101 E [email protected] v. l. 243 ha Správa městských lesů Choceň, Jungmannova 301, 565 15 Choceň, T 465 461 947, M 604 534 561 E [email protected] v. l. 283 ha 05

Soukromé lesy Private forests / Privatwälder

Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o. viz článek na s. 16 Soběslavova 82, 533 21 Vysoké Chvojno T 466 923 811-3, F 466 923 812 E [email protected] [email protected] Správa Parishových lesů v Žamberku viz článek na s. 11 Zámecká 422, 561 12 Žamberk T 465 612 594-5, 465 544 603, F 465 614 453, E [email protected] výměra lesů: 3000 ha Správa zámku a parku Františka Kinského, Komenského 1, 517 41 Kostelec nad Orlicí T 494 323 271, 494 320 056-8

Silva Bohemica - 4/2005

06 Myslivost, lovectví

Hunting / Jägergesellschaften

Českomoravská myslivecká jednota W www.cmmj.cz Okresní myslivecký spolek Chrudim Opletalova 690, 537 01, T/F 469 620 524 E [email protected] Okresní myslivecký spolek Pardubice Hůrka 1789, 530 21, T 466 263 411 E [email protected] • Okresní myslivecký spolek Svitavy Vančurova 1298/1, 568 02 Svitavy T 461 532 367 viz článek - s. 10 • Okresní myslivecký spolek Ústí nad Orlicí, Malé Hamry 355, 562 01 T 465 525 661, E [email protected] LESOŠKOLKY s.r.o., Řečany nad Labem Středisko zpracování zvěřiny Kolín, Jateční 77, 282 02 Kolín, T 321 723 930 F 321 728 845, E [email protected], W www.zverina-kolin.cz • výkup a zpracování zvěřiny, prodej zvěřinových výrobků Obora Janovice, 538 02 Janovice, W www.lesycr.cz • režijní honitba LČR o rozloze 612 ha, chov jelení, daňčí a mufloní zvěře Obora Žleby, 285 61 Žleby 104, W www.lesycr.cz viz článek - s. 8 • režijní honita LČR, bílá jelení zvěř Obora Dětřichov, 569 12 p. Opatov v Čechách • obora o rozloze 59 ha Obora Svárava, 281 26 Labské Chrčice • chov daňčí zvěře v oboře o rozl. 78 ha Slavická obora, 538 23 p. Licibořice • plocha 680 ha, jelení a mufloní zvěř 08

Školkařství Nursery production / Baumschulen

LESOŠKOLKY s.r.o., 1. máje 104, 533 13 Řečany nad Labem, T 466 933 827-8, F 466 932 103, GSM 605 294 192 E [email protected] [email protected] W www.lesoskolky.cz • lesní sazenice prostokořenné • lesní sazenice krytokořenné • okrasné sazenice • vánoční stromky Marek Havlíček, V Uličce 9, 533 52 Srch T/F 466 400 602, 602 776 972 E [email protected] W www.webpark.cz/drevinyhavlicek/ Vaněk Květoslav, Ing. - školky a výsadby Chrudim, Čáslavská 795, 537 01 Chrudim T/F 469 688 613, M 602 437 628 E [email protected] W www.skolky-vanek.cz Vrána František, 539 41 Kameničky 96 T 469 318 212, M 602 250 948 • provoz školky Mariánská Hu u obce Herálec, pověřený pěstitel LČR 09

Pěstování, těžba

Silviculture, harvesting / Waldbau, Holzeinschlag

B i G POLIČKA - Báča & Grubhoffer, Střítežská ul. 270, 572 22 Polička, T 461 724 760, M 602 239 811, F 461 721 134, W www.bigpolicka.cz N+N spol. s r.o., Medkovy Kopce 26, 539 01 Hlinsko v Čechách, T/F 469 311 957 RUNT a spol., 561 86 Bohousová 47 T 465 629 110, M 603 520 060 Syrový Josef, Polsko 1108, 564 01 Žamberk T 603 778 214, 776 678 214 W www.sweb.cz/proles

Lesní těžba

10

Harvesting / Holzeinschlag

AB Proles s.r.o., 538 54 Střemošice 62 T 469 000 444 • zpracování dřevní hmoty SB

FORESTCON s.r.o., Wilsonova 368, 539 01 Hlinsko v Čechách, T 777 130 010, 777 267 972, F 469 315 257, E [email protected] W www.forestcon.cz • lesnictví, těžba dřeva Jindřich Šmöger, 566 01 Bučina 76, T 465 485 250, E [email protected] W ww.retis.cz/agro-smoger/ Jiří Stárek, Na Drahách 109, 533 21 Vysoké Chvojno, T/F 466 682 151 E [email protected] W www.starek.autodoprava.com LES VALMET s.r.o., Gruna čp. 42, 571 01 Moravská Třebová, T 461 318 014 LESEB s.r.o., Slunečná 804, 569 43 Jevíčko T 461 325 187 LESODO - Bednář D., 569 55 Janov u Litomyšle 290, T 461 639 212, 461 639 010-2 Martin Rolc, Kunětická 100, 530 09 Pardubice, T 603 799 007, W www.forestgreen.cz N+N spol. s r.o., Medkovy Kopce 26, 539 01 Hlinsko v Čechách, T/F 469 311 957 Prospera Silvestris, a.s., Kocléřov 1, 544 61 Vítězná, T 499 395 281 Radek Drahoňovský, Erno Košála 995, 530 12 Pardubice, T 607 975 416 W www.mujweb.cz/obchod/lesy/ Tomáš Prášek, 533 04 Rokytno 104 T 603 246 723, W www.prasekvlese.wz.cz Zdeněk Kaplan, JUDr. Krpaty 416, 530 03 Pardubice, T 777 206 303 W www.kacenistromu.cz 11 Zpracování

dřeva

Woodworking / Holzbearbeitung

Brookhuis, Ing. Michal Koropecký Jiránkova 2274, 530 02 Pardubice T 466 300 397, F 466 335 035, M 602 412 822, E [email protected] W www.brookhuis.com • vlhkoměry značky BROOKHUIS na měření vlhkosti dřeva a jiných materiálů DIPRO, výrobní družstvo invalidů 539 44 Proseč u Skutče 149 T 469 321 191, F 469 321 168 E [email protected] W www.dipro-prosec.cz • výroba a sušení řeziva DREMO, spol. s r.o., Možděnice 10, 539 01 Hlinsko v Č., T/F 469 333 300/013, M 602 290 204, W www.dremo.cz DŘEVOCENTRUM TINS s.r.o., Hradecká 324 535 01 Přelouč, T/F 495 217 485, W www.tins.cz

Dřevozávod Pražan s.r.o., T. Novákové 315, 572 17 Polička, T 461 722 173, F 461 722 195

W www.drevozavod-prazan.cz Dýha Chrast s.r.o., Osady Ležáků 317, 538 51 Chrast u Chrudimě, T 469 666 130-6, F 469 667 590, W www.dyhachrast.cz Hemt spol. s r.o., 569 82 Oldřiš 267, T/F 461 747 148, W sweb.cz/hemt MEDUNA, 538 23 Licibořice 33 T 469 679 155, F 469 679 177 E [email protected] MMF Holice s.r.o., Hradecká 475, 534 01 Holice v Čechách, T 466 681 231-3, F 466 681 234, W www.mmfholice.cz Optima Lanškroun, s.r.o. Wolkerova 448, 538 03 Lanškroun T/F 465 322 387, M 603 582 439 E [email protected] W www.optimalanskroun.com • pěstební a těžební činnost, výkup surového dřeva, výkon funkce odborného lesního hospodáře, poradenská činnost, výroba a prodej řeziva Pila Podroužek, v.o.s., 539 45 Nové Hrady T/F 469 325 180 • pořez kulatiny PILANA, dřevovýroba - s.r.o., Hálkova 2134/9, 568 02 Svitavy, T 461 532 753, F 461 534 640, E [email protected] Zemědělská akciová společnost Býš 533 22 Býš čp. 169, T 466 989 210 • pila

12Poradenství,

taxace

Consulting, taxation, research / Beratungsdienst

Ing. Vratislav Carvan, Wolkerova 448, 563 01 Lanškroun, T/F 465 322 387, M 603 582 439 E [email protected] • soudní znalec v oboru lesního hospodářství GEODET A LES a.s., T.G. Masaryka 771, 538 21 Slatiňany, T 469 620 234, 469 621 990, F 469 630 272, W web.telecom.cz/geodet

KšK system, Jiří Kopún, Kpt. Nálepky 59, 568 02 Svitavy, T 461 535 637 W www.sweb.cz/ksksystem/ • poradensko technická činnost v oblasti zemědělství a lesnictví 13

Stroje, zařízení

Machines, equipment / Maschinen, Geräte Agrointer spol. s r.o., 533 04 Rokytno 168 T/F 466 689 374, W www.agrointer.cz • záhonovače a stroje pro lesní školky BÝČEK-HUSQVARNA, Havlenova 10, 564 01 Žamberk, T 465 612 770 E [email protected] Grindex s.r.o., Vysokomýtská 154, 534 01 Holice, T/F 466 920 640 W web.quick.cz/grindex/ • pilové pásy Hakve spol. s r.o., Dražkovice 12, 533 33 Pardubice, T 466 303 315, W www.hakve.cz • prodej a servis zahr. a lesní techniky HALBRŠTÁT, Pickova 699, 562 01 Ústí nad Orlicí, T/F 465 525 370 E [email protected] • Husqvarna Ladislav FUCHS - HSQ-Servis, 561 61 Červená Voda 224, T/F 465 626 478 E [email protected] W www.husqvarna.cz • prodej a servis výrobků firmy Husqvarna MB PROFESIONáL s.r.o., T. G. Masaryka 96, 562 01 Ústí nad Orlicí, T 465 523 017, W www.edb.cz/mb-profesional • prodej a servis pil a křovinořezů NATURA 2000, s.r.o., Tyršova 272, 570 01 Litomyšl, T 461 613 006, M 603 255 747 E [email protected] • Husqvarna POLÁK, Masarykova 161, 563 01 Lanškroun T 465 320 012, E [email protected] • Husqvarna

PROCHÁZKA, 538 24 Svídnice 65, T 604 722 401, W www.azcomputers.cz/husqvarna

REN, Adámkova třída 277, 539 01 Hlinsko T/F 469 311 700, 469 315 297-9 E [email protected] •Husqvarna Škýz s.r.o., 561 51 Letohrad 130, T/F 465 622 189, W www.skyz.letohrad.cz • Lesní a zahradní technika STRATÍLEK, 565 44 Sruby 111 T 465 486 112 E [email protected] W www.hus-strat.cz • prodej a servis výrobků firmy Husqvarna TMT, spol. s r.o., Tovární 290, 537 01 Chrudim, T 469 606 111, F 469 606 140 W www.tmt.cz • les. nástavby apod. TMW, a.s., Strojírny Libáň, č. 26, 538 25 Nasavrky, T 469 677 206, E [email protected] W www.lemex.cz • přívěsy pro odvoz dřeva Tom service s.r.o., Nádražní 273, 534 01 Holice, T 466 009 311, F 466 681 954 W www.tomservice.cz • technika pro přepravu dřeva TOS Svitavy a.s., Říční 1, 568 17 Svitavy T 421 563 111, W www.tos.cz • dřevoobráběcí stroje Vladimír Zeman, Pod Prokopem 163, 570 01 Litomyšl, T/F 461 613 259 W www.naradi-zeman.svitavsko.com • broušení pil, lesní a zahradní program 14 Zbraně střelivo, Arms / Waffen

...

+ K s.r.o., Štefánikova 1053, 530 02 Pardubice, T/F 466 530 975, • zbraně a střelivo Čepet s.r.o., Příční 1842, 560 02 Česká Třebová, T 465 532 378, F 461 724 393 E [email protected] • opravy zbraní. Výroba pásových pil

CEVOX s.r.o., Sladkovského 486, 530 02 Pardubice, T 466 614 585, W www.cevox.cz • zbraně, lov. potřeby DruLov, výrobní družstvo, Smetanovo n. 81, 570 01 Litomyšl, T/F 461 615 451, E [email protected] • výroba zbraní Ing. Čestmír Marek, T.G. Masaryka 12, 563 01 Lanškroun, T/F 465 323 228 E [email protected] • potřeby pro lov Jiří Drábek-dřevovýroba, 569 67 Osík 274 T 602 819 116, W www.mujweb.cz/obchod/drabek

• skříně na lovecké zbraně Josef KÁLES, Na širokých schodech 109, 537 01 Chrudim 2, T/F 469 622 468 E [email protected] • zbraně Kupec Pavel, areál Hůrka, objekt č. 6, 530 02 Pardubice, T/F 466 501 557, M 603 284 341 W www.kupec.guns-info.cz • puškařství Mgr. Alice Mlynářová, Kostelní 94, 530 02 Pardubice, T 731 170 577 W www.poradenstvi-mh.cz • poradenství pro myslivce, zbraně OAZA obchodní podnik, 533 75 Dolní Ředice 8, T/F 466 821 980, E [email protected] • prodejna zbraní, střeliva, Pardubice, Třída Míru 69, T/F 466 614 374 OvP Trading spol. s r.o., Riegrova 239, 572 01 Polička, T/F 461 724 422, M 728 348 848, W ovptrading.cz • prodejna zbraní PARFILEX AG, Sladkovského 388, 530 02 Pardubice, T/F 466 612 122 W www.parfilex.cz • nožířské zboží Petr Stifter, E. Beneše 577, 572 01 Polička T/F 461 721 295, W zbrane.webz.cz Petr Tomášek, Dašická 1758, 530 03 Pardubice, T 466 301 550, M 602 939 425 W loveckepotreby.wz.cz Řehák & Řehák, Chorinova 23, 560 02 Česká Třebová, T/F 465 535 390 • zbraně Sportovní střelecký klub - sdružení Kunětická 658, 533 04 Sezemice, T 466 930 470, W mujweb.cz/Sport/ssksezemice SYNTHESIA a.s., 532 17 Pardubice - Semtín č. p. 103, T 466 821 111, F 466 821 020 W www.synthesia.cz • prach pro lov. zbr. 16

Různé Others / Verschiedenes

BESUKO, 530 22 Mikulovice 13, T/F 466 303 468, W www.besuko.pardubicko.com • nákup a prodej surových kožek a kůží Česká asociace pro geoinformace W www.megasphera.cz/gis.sec • pořádatel 17. mez. konferenci „GIS ve veřejné správě“ 8. - 10. 6. 2005, Seč Dům dětí a mládeže Lanškroun, Vančurova 46, 563 01 Lanškroun, T 465 322 515 W www.lanskrounsko.cz/ddm • výtvarné soutěže „Mé toulky za zvěří“ Dvořák František, 561 24 Třebovice u Lanškrouna 259, T 465 394 212, M 602 151 258 • chovná stanice welsh teriérů SOU obchodu, řemesel a služeb Žamberk Zámek 1, 564 01, T 465 614 225, 465 614 226, W www.orlicko.cz/zamek • 5. ročníku Svátků dřeva 17.-18. 6. 2005 Soubor lidových staveb Vysočina, Veselý kopec, 539 01 Hlinecko, T 469 326 415 W www.hrady-zamky.cz/sls-vysocina DIBAQ a.s., Helvíkovice 90, 564 01 Žamberk T 465 613 265, F 435 613 267 E [email protected] W www.dibaq.cz • výživa zvířat, krmiva pro psy, koně a hospodářská zvířata Ekocentrum Podorlicko, U Stadionu 602, 560 02 Česká Třebová, T 465 535 762 W www.csop-uo.cz • vyvěšování budek Jamenská a.s., 561 65 Jamné nad Orlicí 289 T 465 649 146, 465 649 141 W www.jamenska.cz • minerální lizy LESANA, 561 41 Přívrat 11, T 465 585 352 • sdružení soukr. podnikatelů v lesnictví Myslivecká restaurace, Jindřišská 276, 530 02 Pardubice, T 466 613 625, M 602 339 749 Občanské sdružení Devět skal, 539 01 Hlinsko 362 (Betlém), T 469 312 238 W www.devetskal.xaz.cz • propagace přírodě blízkého lesnictví

Z E L E N É S T R Á N K Y PARDUBICKÉHO K R A J E

Václav Stome - lesy, s.r.o., Litošice 1, 535 01 Přelouč, T 466 977 145, 466 977 322, 327 399 366 - obora, F 466 977 324, W www.stome.cz www.obora-zehusice.cz

5

PARDUBICKÝ KRAJ

Pestrá mozaika informací Pardubický kraj se rozkládá ve východní části Čech. Zahrnuje okresy Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Svojí rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je pátým nejmenším krajem ČR. K 31. 12. 2003 v něm žilo 505 486 obyvatel, což představuje 5,0 % celkového počtu obyvatel ČR. Na čtvereční kilometr připadá v Pardubickém kraji průměrně 112 obyvatel (průměrná hustota zalidnění v celé ČR je 129,4 osob na km2). Střed a severozápad kraje tvoří úrodná Polabská nížina, jihozápad, jih a jihovýchod vyplňují vrchovinné oblasti Železných hor a Žárských vrchů, severovýchod tvoří západní svahy Hrubého Jeseníku a jižní část Orlických hor. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), nejnižší bod se nachází na hladině Labe při západní hranici kraje (202 m n. m.). Z celkové výměry kraje připadá 61 % na zemědělskou půdu (orná půda tvoří 44,5 %), lesní pozemky pokrývají 29,3 % rozlohy kraje. K 1. 1. 2004 bylo v Pardubickém kraji 452 obcí, z toho 32 se statutem města. V obcích nad 10 000 obyvatel žije 41 % obyvatelstva kraje, v obcích s méně než 500 obyvateli 14 %. Největší města Kraje jsou Pardubice (88 741 obyvatel, tj. téměř 18 % všech obyvatel kraje), Chrudim (23 630 obyvatel) a Svitavy (17 427). Na území kraje je více než 500 km železničních tratí; krajské město tvoří jeden z nejvýznamnějších železničních uzlů v republice. Silniční sí dosahuje celkové délky 3 580 km (z toho je 445 km silnic I. třídy). Zásadní změnu v silniční dopravě

PARDUBICKÝ KRAJ

MAPA Pardubického kraje zdroj: PJsoft by mělo do budoucna přinést dokončení stavby dálnice od stávajícího úseku Praha - Poděbrady dále na východ. K říční dopravě se využívá pouze krátký úsek řeky Labe. Nutnou podmínkou pro realizaci přístavní dopravně logistické zóny v Pardubicích je splavnění 23 km dlouhého úseku Pardubice - Chvaletice. Pak budou Pardubice napojeny nejen na významný námořní přístav Hamburk, ale také na celou sí evropských vodních cest. V létě roku 2000 započala pravidelná sezónní osobní říční doprava na trase Kunětice - Pardubice - Přelouč, která patří k zajímavým turistickým atrakcím. V Pardubicích je veřejné mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Na území Pardubického kraje zasahují tři chráněné krajinné oblasti

(Železné hory, Žárské vrchy a Orlické hory). Nachází se v něm tři národní přírodní rezervace, z nichž jedna zahrnuje celou oblast Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm. Dále jsou tu dvě národní přírodní památky, 30 přírodních rezervací (z toho 11 v oblastech CHKO) a 53 přírodních památek (z toho 20 v CHKO). K ochraně výjimečných krajinných hodnot bylo v Pardubickém kraji vyhlášeno deset přírodních parků. Kromě zvláště chráněných území je zde množství památných stromů a významných krajinných prvků. Pardubický kraj je mimořádně významnou oblastí z vodohospodářského hlediska, s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak i povrchových. Je pramenní oblastí toků bez

přísunu znečištění z jiných povodí. Největší vodní plochy kraje jsou nádrž Seč (na Chrudimce), Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). K turisticky atraktivním oblastem patří zejména severní a východní část okresu Ústí nad Orlicí - podhůří Orlických hor, lyžařský areál Buková hora-Suchý vrch a oblast Králického Sněžníku. Řada rekreačních center je v chrudimském okrese (okolí Sečské přehrady, oblasti u Horního Bradla, Bojanova či Křižanovic v Železných horách). V podhorských částech kraje se rozvíjí agroturistika, zvláště se zaměřením na tradiční chov koní. Z významných kulturních zařízení kraje je třeba připomenout Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, státní zámek Slatiňany a jeho hipologické muzeum, skanzen Vysočina na Veselém Kopci, pardubický zámek s expozicemi Východočeského muzea a Východočeské galerie, pozdně gotický hrad na Kunětické hoře a Africké muzeum v Holicích, věnované tamnímu rodákovi - cestovateli dr. Emilu Holubovi. Čím dál více návštěvníků zavítá každoročně do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který kromě pravidelných prohlídek pořádá nejrůznější akce pro milovníky koní. Z okresu Ústí nad Orlicí jsou známé zříceniny hradů Lanšperk, Litice, Žampach a historická jádra měst. Tradici již má operní festival Smetanova Litomyšl i hudební festivaly v Poličce. Ke školství v kraji neodmyslitelně patří Univerzita Pardubice se čtyřmi fakultami a soukromá vysoká škola Institut restaurování a konzervačních technik v Litomyšli. redakce

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOST PARDUBICKÉHO KRAJE Lesy jsou pro kraj důležitým přírodním fenoménem. Jejich výměra je menší oproti ostatním krajům a dosahuje pouze 64 % krajského průměru. Podíl soukromých majetků je vyšší a dosahuje 122 % krajského průměru. Velmi nevyhovující je vlastnická struktura, kdy plných 73 % vlastníků hospodaří na výměře do 1 ha! Lesy nejsou příliš zatíženy omezeními z titulu ochrany přírody. Podíl lesů v ZCHÚ dosahuje jen 59 % průměru. Přijatelná je i míra vlivu škodlivých činitelů, kde kraj dosahuje výrazně podprůměrných hodnot, s výjimkou škod klikorohem borovým, což je způsobeno velkým rozsahem borových výsadeb. Lesy jsou nadprůměrné svým hospodářským výnosem. Existuje však rezerva zvýšení ekonomického potenciálu lesů vytvořením společenstevních forem obhospodařování soukromých lesů malých výměr. Z celkové výměry kraje (4 518 km2) připadá 60,7 % na zemědělskou půdu a lesní pozemky pokrývají 29,3 % kraje. V současné době se projevuje tendence zalesňovat nelesní pozemky a převádět je mezi po-

6

zemky určené k plnění funkcí lesa. Proto se dá předpokládat, že se výměra lesů v Pardubickém kraji bude zvyšovat. Celková výměra lesů v kraji činí 130 080 ha. Většina lesů v Pardubickém kraji náleží státu. V okrese Chrudim je struktura vlastnictví lesů: 65 % státní, 27 % soukromé, 8 % obecní lesy; v okrese Pardubice je tato struktura: 40 % státní, 30 % soukromé, 30 % obecní lesy; v okrese Svitavy: 65 % státní, 24 % soukromé, 11 % obecní lesy a v okrese Ústí nad Orlicí: 52 % státní lesy a 48 % lesy soukromé a obecní. Hospodaření v lesích kraje je zajišováno jednak vlastníky samotnými, jednak Lesními akciovými společnostmi, Sdruženími soukromých vlastníků lesa, společnostmi s.r.o. a fyzickými osobami podnikajícími na základě živnostenského listu. Na území Pardubického kraje nejsou vážnější problémy s restitucí lesních pozemků, pouze v okrese Chrudim jsou doposud nevyřešené církevní a šlechtické restituce. Kraj spolu s krajem Vysočina a Jihočeským krajem dosahuje jeden z nejlepších hospodářských výsledků z 1 ha lesa za lesnickou činnost (bez finančního příspěvku). Myslivecké hospodaření v lesích a jejich blízkosti má rostoucí význam pro realizaci produkčních i mimoprodukčních cílů lesního hospodářství. Prosazovaná revitalizace lesa

v zájmu plnění všech funkcí lesů v podmínkách výrazných a těžce předvídatelných změn předpokládá i adekvátní myslivecké hospodaření se zvěří. Podíl zvěře na nezdaru zalesnění se v kraji pohybuje okolo 121%. Náklady na ochranná opatření proti škodám zvěří překračují peněžní výnos z myslivosti a proto je vyvážený vztah mezi stavy zvěře a stavem lesa jednou z podmínek obnovení stability lesních ekosystémů. V zájmu zajištění přiměřených stavů zvěře je nutno sledovat výskyt a rozsah nově vznikajících škod zvěří např. zakládáním a vyhodnocováním kontrolních oplocenek, kontrolovat zda skutečné stavy zvěře odpovídají vykazovaným stavům, zda jsou plněny plány lovu, zda je správný poměr pohlaví a věková struktura chované zvěře, nejsou zaváděny do dalších honiteb chovy nepůvodních druhů zvěře (muflon, jelen sika). Významným praktickým problémem je zvyšování úživnosti lesa pro zvěř a hledání racionálních způsobů aplikace ochranných opatření, např. místo mimo celoplošné ochrany chránit budoucí kostru porostu. V Pardubickém kraji je evidováno 5224 držitelů platných loveckých lístků, kteří vykonávají v honitbách právo myslivosti. Znamená to, že myslivostí se zabývá cca 1 % občanů PK. V Pardubickém kraji je uznáno 352 honiteb. Celková výměra honební plochy činí 387 489 ha, průměrná velikost je honitby

BUKOVÁ HORA v Orlických horách

1 101 ha. Průměrná velikost honitby převyšuje více než dvakrát zákonem stanovenou minimální výměru honitby. Z hlediska mysliveckého hospodaření se zvěří je to jistě pozitivní skutečnost, z hlediska objektivity myslivecké statistiky a prevence před škodami zvěří je to však okolnost, zhoršující stav. Myslivecká veřejnost vyvíjí snahu o co největší honitby, kterou odůvodňuje lepším uplatněním chovatelských zásad na větších celcích. Otázkou je, zda i současné výměry nejsou pro uplatnění těchto zásad nedostačující a zda by neměly být tyto zásady uplatňovány v oblastech chovu, stanovených nad větším počtem honiteb. Je obecnou zkušeností, že v menších honitbách je přístup ke sčítání, plnění plánu lovu a prevenci proti škodám zvěří odpovědnější a dodržování chovatelských zásad, stanovených pro větší oblasti, by kvalitu chovu naplnilo možná lépe, než vysoká průměrná velikost honitby. Důležitou okolností však je kompetence orgánů státní správy, které mají omezenou možnost výměru honitby ovlivnit. Proto je v této věci určující politika velkých vlastníků a samozřejmě správců státních pozemků, tedy LČR a Pozemkového fondu. Z informací poskytnutých pracovníkem odboru životního prostředí a zemědělství KÚ Pardubice Ing. Martinem Vlasákem připravil -jnk-

Silva Bohemica - 4/2005

O lesnictví v pardubickém regionu Pardubický kraj nedosahuje lesnatostí celostátního průměru, který činí 33,4 %; lesy v něm zaujímají 130 080 ha z celkové výměry 491 900 ha, což činí jen něco přes 26 %. Na jednoho obyvatele Pardubického kraje tak připadá něco přes 0,25 ha lesa, což odpovídá celorepublikovému průměru. Území kraje je rozděleno pruhem mezi Pardubicemi, Heřmanovým Městcem, Litomyšlí a Holicemi, kde se les ve většině katastrálních územích v podstatě vůbec nevyskytuje, na západní a východní části kraje s nadprůměrnou lesnatostí. Lesní hospodářství v Pardubickém kraji zasahuje do sedmi lesních vegetačních stupňů a šesti přírodních lesních oblastí. Nejnižší polohy jsou na území KI Choceň na západě kraje v Polabí (u Řečan n. L. – 211 m n. m.) a nejvyšším místem je Suchý vrch (995 m n. m.) na severovýchodě kraje. V majetku státu, který spravují v Pardubickém kraji Lesy České republiky, je asi 52 % z celkové výměry všech lesů, což činí asi 67 tisíc hektarů. V majetku obcí (včetně lesních družstev) je asi 13 % a zbytek je ve vlastnictví soukromých vlastníků, kterých je 25,5 tisíce. Průměrná velikost lesního majetku bez státních lesů je jen 2,36 ha a průměrná velikost lesního majetku ve vlastnictví soukromých vlastníků nedosahuje ani 1,7 ha. V rámci KI Choceň hospodaří v Pardubickém kraji od roku 2005 na majetku státu čtyři lesní správy se 48 revíry. Jsou to lesní správy Nasavrky, Choceň, Lanškroun a Svitavy. Dohromady hospodaří na 59 233 ha; z toho je 88 % hospodářských lesů. Zbytek tvoří převážně lesy zvláštního určení (genové základny). Při optimalizaci organizační struktury LČR byly na západní a jižní hranici Pardubického kraje přizpůsobeny hranice KI Choceň hranici kraje. K LS Choceň byly připojeny tři revíry z bývalého LHC Polička, které byly do té doby součástí LS Nové Město na Moravě. Lesní správy Ronov nad Doubravou a Nasavrky byly zrušeny a byla zřízena nová lesní správa se sídlem v Nasavrkách. Na severovýchodě kraje v oblasti Králík a Lanškrouna přizpůsobení organizační struktury LČR hranicím Pardubického kraje neproběhlo, a v této oblasti obhospodařují ještě dalších více než 7,5 tis. ha lesa lesní správy Hanušovice a Ruda nad Moravou, které organizačně patří pod KI Šumperk. Výkon odborného lesního hospodáře pro drobné vlastníky lesů vykonávají lesní správy v působnosti KI Choceň na dalších 23,5 tis. ha lesů. V rámci KI Choceň působí řada větších i menších firem, které se zabývají dodávkami lesnických prací. Mezi nejvýznamnější patří Forest Svitavy, a. s., Lesní společnost HraSB

dec Králové, a. s., a Less&Forest s. r. o. Menší, ale významné firmy jsou Progres v. o. s., Lespol Olomouc s. r. o., Malesspol s. r. o., Pilana s. r. o. a řada fyzických osob. K významnějším zpracovatelům dřeva patří v našem regionu pila Pražan v Poličce. Nejvýznamnějším nadregionálním zpracovatelem dřeva je pila Stora-Enzo ve Ždírci nad Doubravou, která leží těsně za jihozápadní hranicí kraje. V kraji chybí jak střední, tak i menší dřevozpracující průmysl, a na listnaté dříví v současné době prakticky neexistují zpracovatelské kapacity. V současné době probíhající změny v obchodní politice LČR směřují i k podpoře rozvoje zpracování dříví v regionu, a tím i ke zvýšení zaměstnanosti. V rámci KI LČR Choceň se ročně vytěží více než 360 tis. m3 dříví. Rozlohou lesů v Pardubickém kraji a úkoly souvisejícími s jejich obhospodařováním náleží KI Choceň v rámci státního podniku LČR k těm menším. Ročně obnovujeme les na více než 450 ha, výchovné zásahy v porostech do 40 let jsou každoročně prováděny na více než 2 200 ha. Podíl nahodilých těžeb v posledním desetiletí potěšitelně klesal (ze 71 % v roce 1993 až na 8 % v roce 2001). Výjimkou byl rok 2004, kdy v důsledku větrné kalamity z konce roku 2003 a počátku roku 2004 na Lanškrounsku, Moravskotřebovsku a Svitavsku dosáhly nahodilé těžby znovu téměř 50 %. Přes tyto kalamity a opakované suché roky se můžeme pochlubit celkem přijatelným stavem v ochraně lesa proti hmyzím škůdcům (zejména kůrovcům). Samozřejmě tato skutečnost je zaplacena nejen zvýšenými finančními náklady, ale i značným úsilím pracovníků jak LČR, tak i dodavatelských firem. V rámci grantu vypsaného na základě regionálního problému se žloutnutím a odumíráním smrkových porostů na Suchém a Anenském vrchu byl zadán a v letech 2003 a 2004 řešen výzkumný úkol, který přinesl řadu významných poznatků. Na jejich základě již byla provedena konkrétní opatření spojená s výživou těchto ohrožených porostů. Vzhledem k těmto skutečnostem je nutno příznivě vnímat snahu o přírodě blízký způsob obhospodařování lesů s narůstajícím podílem přirozené obnovy a zvyšujícím se podílem melioračních a zpevňujících dřevin v obnovovaných porostech. Tento způsob hospodaření sice přináší větší pracnost a zvýšené finanční náklady na obnovu porostů s vyšší biodiverzitou, ale je naším vkladem do budoucna. Proti našim snahám pak působí vliv zvěře, zejména v oblastech se zvýšenými stavy. V Pardubickém kraji sice nejsou v podstatě závažnější problémy se škodami zvěří působenými jelenem lesním, v jihový-

chodním cípu kraje, na Moravskotřebovsku, však ještě přetrvávají problémy se škodami působenými jelenem sika. Největší škody, díky svému rozšíření po celém území kraje, působí zvěř srnčí. Ročně v rámci KI Choceň vynakládáme (i přes klesající tendenci) stále ještě více než 9 mil. Kč na ochranu proti škodám zvěří. Naší snahou je proto působit na všechny uživatele honiteb tak, aby byly udržovány normované stavy, nebo stavy, při nichž by obnovované lesní porosty mohly odrůstat bez nákladných ochranných opatření. Jde nám o nastolení rovnováhy mezi zvěří a jejím životním prostředím, tedy i lesem. V rámci KI Choceň bylo LČR uznáno 47 honiteb, z toho jsou tři obory. Pronajatých honiteb je 39, režijních šest a dvě obory. V oboře Janovice je chována jelení a mufloní zvěř. Obora Žleby slouží hlavně pro chov a šlechtění bílé jelení zvěře.Tento chov sem byl přemístěn ze Žehušické obory, která byla v rámci restitucí vrácena původním vlastníkům. V letním období je ve Žlebské oboře pro veřejnost připravována v příjemném prostředí i řada zajímavých ukázek. Hospodaření v lesích je na rozsáhlém území významně ovlivňováno existencí velkoplošných i maloplošných chráněných území, zejména CHKO Železné hory a Žárské vrchy. V kraji se nachází celá řada přírodních rezervací a národní přírodní rezervace Lichnice-Kaňkovy hory a Bohdanečské rybníky. V několika posledních letech je věnována zvýšená pozornost uplatnění veřejného zájmu v lesích, zejména jejich rekreační funkci. Na každé lesní správě jsou budovány naučné stezky, altány a odpočinková místa. Obnově studánek a vodních nádrží se nejvíce věnují lesní správy Svitavy, Lanškroun a Choceň. Od roku 2000 vynaložily Lesy České republiky na tyto akce jen v rámci KI Choceň více než 10 milionů korun. Velice nás však mrzí, že musíme čím dál tím větší část těchto finančních prostředků vynakládat na opravu zničeného, nebo dokonce odcizeného zařízení, které je v lesích budováno pro jejich návštěvníky. V lesích LS Choceň, poblíž Hradce Králové, se rozbíhá budování lesnického arboreta. Jedná se o projekt nadregionálního významu, který nebude využíván jenom lesníky, ale vzhledem k předpokládané návštěvnosti bude i zdrojem informací o hospodaření v lesích pro širokou veřejnost. Vkladem do budoucnosti je i spolupráce našich pracovníků se školami a mladými ochránci přírody. Jsem přesvědčen, že pro zachování zdravého lesa pro budoucí generace je třeba pochopení veřejnosti pro potřeby lesa a pochopení lesníků pro zájmy veřejnosti. K tomu je nutná dobrá a stálá komunikace mezi lesníky a veřejností.

PARK a skalní útvary v Pelinách v blízkosti KI Choceň

BUDOVA KI a LS Choceň

Cesta ke Krajskému inspektorátu LČR, s. p., v Chocni vede od rekonstruovaného choceňského nádraží přes upravený park a kolem bývalého zámku Kinských. Budova krajského inspektorátu patřila spolu se sousedním bývalým pivovarem k zámeckému areálu. Jeho okolí dává tušit zajímavé přírodní prostředí na březích meandru řeky Tichá Orlice. Proto jsem přijal pozvání pana ředitele k malé exkurzi po části nejbližšího okolí Chocně. Nejprve jsme vyjeli památnou lipovou alejí se sedmi poutními kaplemi, kde obvod nejmohutnějšího stromu měří přes 560 cm, k baroknímu poutnímu kostelu v obci Hemže. Od tohoto kostela z roku 1683 je hezký výhled na celé Choceňsko i k části Přírodního parku Orlice. V údolí Tiché Orlice mezi Chocní, Brandýsem nad Orlicí a Letohradem se zachovaly velmi pěkné bučiny. S panem ředitelem jsme navštívili i naučnou stezku kolem Orlice v Pelinách, kde na opukových skalách nad řekou rostou na lesnatých svazích takové vzácnosti, jako například lilie zlatohlávek, samorostlík klasnatý nebo udatna lesní. A to všechno jen několik desítek metrů od inspektorátu. Ale na tyto květy si musíme počkat na opravdové jaro, které snad i letos přijde. Dovětek Jiří Junek

PARDUBICKÝ KRAJ - LČR

hovoří ředitel KI LČR, s. p., Ing. Jaroslav Matička

7

Na Lesní správě Nasavrky po sloučení s LS Ronov nad Doubravou

Zleva lesní správce Ing. Jan ZNOJEMSKÝ a revírník Ing. Pavel STARÝ v Chitussiho údolí

PARDUBICKÝ KRAJ

Pohled přes ZMLAZUJÍCÍ se porosty na Železné hory

KAPLE sv. Jana na okraji NPR Lichnice - Kaňkovy hory

Zmlazení JEDLE na revíru Běstvina

Jednou z lesních správ LČR, s. p., které k 1. lednu 2005 prošly organizačními změnami, je LS Nasavrky. Vznikla po zrušení LS Ronov nad Doubravou a Nasavrky, po tomto opatření vznikla ze dvou jedna Lesní správa Nasavrky. Lesním správcem je Ing. Jan Znojemský. Bývalý revír Bratčice byl po zrušení LS Ronov přičleněn k LS Kácov, z bývalé LS Nasavrky přešel revír Lány k LS Nové Město na Moravě, revíry Maleč a Přibyslav k LS Ledeč. Z revírů Slatiňany, Proseč, Bradlo a Vortová vznikly sloučením revíry Slatiňany, Hlinsko a Bradlo. Lesní pozemky LS Nasavrky v současnosti zasahují do čtyř krajů: převážně do Pardubického kraje, dále již v menším rozsahu do krajů Středočeského, Královéhradeckého a kraje Vysočina. Nyní LS Nasavrky hospodaří na LHC Nasavrky a Ronov na 15 846 ha lesních pozemků ve vlastnictví státu a činnost OLH vykonává na 3 444 ha. Výměry státního lesa jsou obhospodařovány dvanácti revíry a jeden vykonává funkci OLH. Celkový roční etát je 87 tis. m3 těžby. Lesní správa se člení na 6 smluvních územních jednotek. V rámci nové obchodní strategie státního podniku LČR se i LS Nasavrky zapojila do obchodu se dřívím. Zajišuje prodej 40 % dříví, zbytek obchodují smluvní partneři. Vodopisně náleží LS do povodí Chrudimky a Doubravy. K významným tokům nyní na LS patří i řeka Labe. Po stránce geologické je oblast velice pestrá. Na severu se nachází opuka a břidlice, v Polabí štěrkopísky a váté písky, v oblasti Železných hor a Žárských vrchů sem zasahuje krystalinikum Českého masivu s hojným výskytem rul. Druhová skladba porostů je poměrně pestrá, obdobně jako přírodní podmínky. Na hřebenech Železných hor převažují smrkové monokultury,

v Polabí bory. Smrk je celkově zastoupen 65 %, borovice 14 %, jedle 1 %. Významný podíl listnáčů (celkově 18 %) je ve 3. LVS. V oblasti LS se nachází řada rekreačních center, mezi nimiž je nejznámější okolí údolní nádrže Seč. Podél řeky Doubravy lze dojít romantickým Chitussiho údolím do Ronova nad Doubravou, kde lze navštívit obrazovou galerii. Odtud je možno pokračovat do Žlebů a navštívit zámek a ukázkovou obůrku bílých jelenů, která byla vybudována u Obory Žleby, o které se zmiňujeme v následujícím článku Ing. Zdeňka Nevoleho. Právo myslivosti vykonávají pracovníci LS ve čtyřech režijních honitbách: Obora Žleby - chov bílé jelení zvěře, Obora Janovice - chov jelena lesního a bílého, v honitbě Požáry je zvěř srnčí a černá. V oboře Strádov probíhá útlum mufloní zvěře při prosazování lesnických priorit. Jednou z jedenácti pronajatých honiteb je i známá obora Slavice s chovem jelení zvěře. Na území nynější LS Nasavrky se nachází CHKO Žárské vrchy a CHKO Železné hory. Ve Žárských vrších, významné části Českomoravské vysočiny, se po organizačních změnách nachází revír, příslušející LS Nasavrky - Hlinsko. V minulosti se zde vyskytovala klimaxová lesní společenstva kyselých jedlobučin, ve vyšších partiích jedlové smrčiny. V současné době zde rostou ve velké míře jehličnaté lesy s dominantním zastoupením smrku. Revír Hlinsko částečně náleží do oblasti chovu jelení zvěře Žárské vrchy. V 70. letech došlo ke zvýšení stavu této zvěře. To se odrazilo na lesních porostech ve velkých škodách loupáním. Oblast Žárských vrchů a Železných hor je hojně využívána k rekreaci. Jejich přírodní krásy si

Lesnická naučná STEZKA v Železných horách oblíbili i naši vynikající malíři, například Antonín Slavíček. Velkému zájmu se těší známý skanzen v přírodě Veselý Kopec či okolí Sečské přehradní nádrže. Významnou součástí CHKO Železné hory je NPR Lichnice - Kaňkovy hory, kde jsou zastoupeny na skalnatých výběžcích reliktní bory a v hřebenovém pásmu středního úseku Železných hor přirozená lesní společenstva květnatých bučin. V této části se nalézá také genová základna buku. Ve spolupráci s CHKO byla podél hranice NPR vybudována naučná stezka, která seznamuje návštěvníky s přírodními krásami tohoto území. Po její části jsme procházeli s lesním správcem a s revírníkem revíru Běstvina Ing. Pavlem Starým, který je na jedné straně pozorným lesním hospodářem, současně však i ochráncem přírody. Jeho postoj k oběma pohledům na les je důkazem, že se nemusí vzájemně vylučovat. Po několika kilometrech je možno navštívit i zříceninu hradu Lichnice na hřebeni Železných hor nad Třemošnicí. Z hradu je široký výhled do Polabí a Hornosázavské pahorkatiny, i pohledy do rezervace. Nedaleko hradu se v obci Podhradí nachází památný Žižkův dub, jehož stáří je odhadováno až na 800 let. V oblasti LS Nasavrky je řada lokalit, z nichž každá sama o sobě by mohla být předmětem zajímavé reportáže či návštěvy laické i odborné lesnické veřejnosti. Jiří Junek

Historie a současnost obory bílé jelení zvěře ve Žlebech

SÍDLO oborníka ve Žlebech

8

Od počátku letošního roku je součástí Lesů České republiky, s. p. lesní správy Nasavrky obora Žleby, která se nachází na západ od Čáslavi, v sousedství stejnojmenného zámku, téměř na úpatí Železných hor. Organizačně k této správě připadla po zrušení LS Ronov nad Doubravou, kam dříve patřila. Majetky, náležející k někdejšímu panství Žleby, patřily z hlediska lovu hlavně drobné zvěře v okolí vždy k nejlepším, a to zejména díky systému žlebských bažantnic. O její hojnosti svědčí například výřad dvoudenního lovu za srpna roku 1753, kdy při návštěvě císaře Františka I. bylo uloveno 4418 zajíců, 646 bažantů, 2563 koroptví a množství jiné zvěře. Od těch dob bylo veškeré další dění na panství spojeno se jménem šlechtického rodu Auerspergů. O chovu spárkaté zvěře jsou informace velmi skromné. V roce 1629 kupuje Žleby Jan Rudolf Trčka z Lípy a v jeho majetku je již mimo jiné uváděna i obora u zámku. Mnoho ZÁMEK Žleby - pohled z parku

informací však o ní nenalezneme. Snad jen tolik, že byla určena k chovu srnčí zvěře, jež byla údajně velmi kvalitní. V roce 1927 je uváděna plocha tohoto objektu 132,71 ha. Po druhé světové válce je však již nefunkční a dřevěný plot byl časem rozebrán. Novodobá historie začíná rokem 1972, kdy je zde zahájena výstavba obory pro chov a šlechtění bílé jelení zvěře, pro kterou se od roku 1973 stává jejím dalším domovem na území České republiky. Současná Obora Žleby o rozloze 121 ha leží na částech katastrálních území Žleby, Zehuby a Ronov nad Doubravou, jižně od obce Žleby v izolovaném lesním komplexu zvaném Háj. V těsné blízkosti severního okraje protéká řeka Doubrava, přímo oborou pak její přítok Hostačovka. Podle své polohy patří obora do pěstební oblasti č. 10 - Středočeská pahorkatina a severního okraje klimatické oblasti B3 - mírně teplá, okrsek mírně vlhký s mírnou zimou - pahorkatinný. Průměrná roční teplota je do foto: Jiří Junek

10 ˚C a průměrné roční srážky do 600 mm. Geologicky tvoří podloží Moldanubikum s dvojslídnými až biotitickými jemnozrnnými až hrubě šupinatými svory a svorovými rulami, místy pak amfibolity. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240270 m n. m. Z výše zmíněné celkové výměry zaujímají 112 ha lesní pozemky, 8 ha zemědělské a ostatní plochy a 1 ha plocha vodotečí a malých vodních nádrží. Druhová skladba lesních porostů je velmi pestrá. Největší zastoupení, více než 30 %, mají dub letní a zimní , ostatní listnaté dřeviny pak 42 %. Z jehličnatých dřevin, jejichž zastoupení při obnově porostů stále klesá, je nejčastější dřevinou smrk. Příjemná klima, členitý reliéf bez extrémních lokalit a vhodná druhová skladba lesních porostů vytvářejí velmi dobré podmínky pro chov zdravé a prosperující populace. Původ bílých jelenů není jednoznačně prokázán. S velkou pravděpodobností byla však jejich domovem Persie (DOBRORUKA, TUREK) a lze je

Silva Bohemica - 4/2005

dou k poraněním, ale málokdy k úhynu některého ze soků. Kritickým rokem v tomto ohledu byl rok 1998, kdy počátkem říje nešastně zranil hlavního dvanáctiletého jelena jménem Dědek druhý nejsilnější, o dva roky mladší Muchnička. Na konci dlouhé říje byl sám nalezen uhynulý s mnoha bodnými ranami. Jeho trofej byla ohodnocena na 194,70 bodů CIC. Dědek své zranění, i když s následky, přežil. Příští rok se však již hlavní říje neúčastnil a byl 28. 10. 1999 uloven. Jeho trofej byla ohodnocena 195,20 bodů CIC (nejsilnější ulovený jelen v oboře). Přesto, že je zvěř chována v poměru pohlaví až 1 : 4 ve prospěch samičí zvěře a tlupy bývají plošně odděleny, k těmto ztrátám dochází. Někoho možná překvapí, že jeleni mají jména. Je to mnoho let zavedená a osvědčená praktika sloužící pro orientaci u kvalitních bílých jelenů. Značným zásahem do stability populace byl přesun zvěře do obory Kopidlno, kam bylo v letech 1995-8 převezeno 91 kusů bílé jelení zvěře. Z původních 118 kusů v roce 1995 poklesly stavy až na 41 v roce 2000. Jistá setrvačnost snižování stavů byla pak ještě zapříčiněna odlovem většího počtu divoce zbarvených jedinců, kteří nebyli do přesunu zahrnuti. Chov se podařilo brzy úspěšně stabi-

lizovat a v současnosti je žlebská obora domovem šedesáti kusů bílé jelení zvěře. Již v roce 1999 byla obora vybrána jako pilotní objekt pro výzkum s použitím molekulárně genetických metod při šlechtění populace bílých jelenů u LČR, s. p., a v tomto projektu je nyní ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou universitou v Brně a Farmaceutickou fakultou UK v Hradci Králové pokračováno. Do povědomí návštěvníků obce se již dostala od května do září otevřená ukázková obůrka za zámeckým parkem, kde je možno zblízka vidět nejen bílé jeleny, ale i mnoho dalších zvířat z naší přírody a dvakrát denně pak sokolnické ukázky doplněné výkladem o chovu a ochraně dravců a historii sokolnictví. Objekt navštíví ročně až dvacet tisíc dětí a dospělých. Snahou je nabídnout stále něco nového, a tak letos budou dokončeny výběhy pro daňky a divočáky a ještě dva další včetně malé nádrže pro vodní ptáky. Vysazeny a označeny budou i některé druhy lesních dřevin, instalovány různé typy ptačích budek a lavičky. Tradiční jarní program pro školní výlety, kdy kromě ukázek letu a výcviku dravců a sov vystupuje se zdařilým pásmem scének, soubojů

Jelen BĚLOUŠEK s laněmi

PŘEDSTAVENÍ sokolníků foto: Jan Kuchynka a mluveného slova skupina historického šermu, nachází vzhledem k aktivnímu zapojení dětí do programu stále více příznivců. Areál ukázkové obůrky je příspěvkem LČR pro zvýšení rekreačních funkcí lesů v turisticky velmi využívané oblasti a společně s návštěvou romantického zámku Žleby je ideálním tipem pro jednodenní výlet. Ing. Zdeněk Nevole

Lesní správou Lanškroun od Suchého vrchu po Českou Třebovou

Zleva lesní správce Ing. Radislav KORÁB s revírníkem Ing. Zdeňkem PAPÍKEM

Lesní správa LČR, s. p., Lanškroun obhospodařuje lesy v severní části východního cípu Pardubického kraje. Po transformaci Lesního závodu Východočeských státních lesů v roce 1992 hospodaří na LHC Lanškroun, který zahrnuje převážnou část okresu Ústí nad Orlicí a zasahuje do okresů Svitavy a Rychnov nad Kněžnou. Největší část lesního celku tvoří bývalé majetky velkostatků Lanškroun (majetek Lichtensteinů), Letohrad (Arnošt ze Studenberga) a Králíky (rod Altánů). V současné době LS Lanškroun hospodaří na 12 000 ha státního lesa a na 9 380 ha vykonává funkci OLH. Katastrální výměra území, kde správa hospodaří, je větší než 80 tis. ha. Organizačně je členěna na 7 revírů na státním lese a 5 revírů, kde zajišuje výkon činnosti OLH. Do území LS Lanškroun zasahují

tři přírodní lesní oblasti: 25 – Orlické hory (22 %), 26 – Předhoří Orlických hor (14 %) a 31 – Českomoravské mezihoří (64 %). Podle rozdělení na klimatické oblasti náleží celá oblast do mírně teplé a okrajově, v nejvyšší partii, i do chladné oblasti (Suchý vrch, Buková hora). Průměrná roční teplota je 6-8˚ C, roční úhrn srážek se pohybuje od 600 do 1 100 mm. Nebezpečné větry přicházejí od Z a SZ, místy bývají potlačeny nebezpečným bořivým SV větrem. Po stránce geologické je území LHC velmi pestré. Nejvyšším bodem (995 m n. m.) je Suchý vrch, nejnižší bod (320 m n. m.) se nachází v katastru obce České Heřmanice. Oblast Orlických hor náleží v geologickém členění do východního krystalinika soustavy Lužické (ortoruly a magmatity, dále svory a pískovce). Na tuto oblast navazuje Český křídový útvar s převahou opuk. Z půd převládají hnědé půdy mezo- a oligotrofní. Dle kategorizace lesů je 86,0 % státního lesa lesem hospodářským, 1,1 % lesem ochranným, 0,3 % lesem zvláštního určení v chráněných územích a 12,6 % lesem zvláštního určení v genových základnách. Na LHC byly vyhlášeny přírodní rezervace Psí kuchyně, Třebovské stěny, Sutice, Selský les a přírodní památka Čenkovička. Hlavní zásadou hospodaření je, že hospodářský způsob vychází z pěstebních a obnovních možností, ekologických nároků jednotlivých dřevin, stanovištních podmínek, cílů přírodě blízkého hospodaření, z poBUČINY v údolí Moravské Sázavy

SB

třeby ochrany a zajištění stability porostů a v neposlední řadě i ochrany půd proti erozi. S cílem zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin jsou v lesích daleko více než v minulosti uplatňovány hospodářské způsoby podrostní. Prvotní příčinu většiny škodlivých vlivů je nutno hledat v činnosti člověka. Na zdravotním stavu lesa se působení civilizačních procesů projevuje přímo i nepřímo. Průmyslové exhaláty jsou ve vztahu k biologickým škůdcům prvotním činitelem. V současné době převažuje mírné až střední poškození porostů, v pásmu B (nejvyšší partie revíru Mladkov a Albrechtice) je část smrkových porostů poškozena silně. Po potlačení kůrovcové kalamity v létech 1992 až 1996 se objevil v roce 2000 v 7. vegetačním stupni další činitel způsobující odumírání kultur, a to houbové onemocnění Ascocalyx abietina. Toto onemocnění však v dalším roce odeznělo. V současnosti je největším problémem vyšších poloh lesní správy žloutnutí smrkových porostů s následným úhynem některých kultur a nárostů. Moderní lesník si uvědomuje, že les není jen zdrojem dřeva, ale také nenahraditelným relaxačním prostředím. Lesní správa proto vybudovala v lesích řadu odpočinkových míst, obnovila několik lesních studánek a pramenů, podílela se na vybudování naučné stezky a na vybudování lyžařských běžeckých tratí v oblasti Bukové hory a Suchého vrchu. V první fázi realizace Programu 2000 byly obnovovány a čištěny lesní KARLOVA STUDÁNKA v údolí Skuhrovského potoka

Lesnická naučná STEZKA Údolím Skuhrovského potoka

PARDUBICKÝ KRAJ

tedy zařadit k poddruhu jelena kavkazského (Cervus elaphus maral). Leucistická forma jelení zvěře v oboře má stejný genetický základ a barevnou variabilitu jako v nedaleké Žehušické oboře, odkud byla do Žlebů dovezena. V Žehušické oboře žilo v roce 1973 celkem 51 kusů jelení zvěře a do obory Žleby byli, až na výjimky, vybíráni pouze divoce zbarvení jedinci, pro stávající chov postradatelní. Do nového domova si však nesli i vlohy pro bílou barvu a vlivem cílené šlechtitelské práce se postupně měnila barevná struktura stáda ve prospěch převážně bílých jedinců. Také s ohledem k počátkům zavedení chovu není však ve stádu tolik jedinců, o kterých by bylo možné říci, že jsou čistě bílí. Většinu populace tvoří zvěř převážně bílá s různými variantami zbarvení. Hlavním kriteriem při průběrném lovu není trofej, ale v první řadě zdravotní stav, následuje kvalita bílého zbarvení. Pozdě kladení kolouši (pokud nejsou vysoce kvalitní) jsou co nejdříve loveni. I tím se daří zvolna zkracovat pro bílou jelení zvěř typickou dlouhou dobu říje. Její délka je náročná především pro jeleny, kdy vlivem vyčerpání je bohužel nezřídka hlavní jelen proboden, a to často jelenem normálně stojícím v sociální hierarchii hluboko pod ním. Souboje na počátku říje ve-

SUCHÝ vrch od Čenkovic

PENZIONEK v Čenkovicích je určen k rekreaci lesníků

9

LESNATÉ údolí Moravské Sázavy studánky.V některých případech to byly studánky, které byly již vybudovány v minulosti, jinde byly vybudovány nové poblíž míst navštěvovaných lidmi, především u turistických cest nebo vycházkových tras. Od roku 1999 do letošního roku jich bylo obnoveno čtrnáct. Mezi nejvýznamnější patří studánky „U Radioaktivního pramene“, „U Korýtka“ a „U Bo-

říkovického kolotoče“ v revíru Mladkov, „U Karlova mostu“ v revíru Damníkov nebo „Nad Václavem“ v revíru Černovír. Další objekty vybavenosti lesa jsou lavičky a odpočívadla podél lesních cest, u studánek nebo vyhlídek. V současné době jich je po lese umístěno třiaosmdesát. V rámci obnovy a zachování tradic byl v roce 2002 v revíru Černovír u „Janderovy chaty“ při příležitosti vycházky České lesnické společnosti po stopách Lichtenštejnských lesníků po 102 letech odhalen pamětní kámen. Následně byly restaurovány dva pomníčky v revíru Damníkov a opraven historický mezník „U Tří pánů“ v revíru Mladkov na hranici

bývalých panství Altánů, Studenbergů a Lichtenstejnů. Mimo tyto akce se lesní správa Lanškroun finančně podílela na vybudování a údržbě lyžařských tras v Mladkovské vrchovině a Bukové hoře a na realizaci naučné stezky „Údolím Skuhrovského potoka“. S některými návštěvníky lesa je ale spojen vznik černých skládek. Na jejich likvidaci lesní správa vynakládá značné finanční prostředky. Nicméně je nutno konstatovat, že před pěti léty tyto náklady přesahovaly 100 tisíc Kč ročně a do letošního roku klesly na třetinu. Již několik let se personál LS věnuje i budování biologické ochrany lesa ve formě vyvěšování ptačích

budek, především pro sýkory. Dnes jich je ve vybudovaném systému po lese přes 3000 ks. Bohužel se jich každoročně mnoho ztratí a mnoho jich návštěvníci lesa rozbijí. V roce 2004 bylo v akci Formica přistoupeno k mapování mraveniš. Pro realizaci této akce hledáme partnery. V současné době se podařilo částečně zabezpečit a ochránit mraveniště pouze na revíru Dolní Čermná. Poctivou snahou LČR, s. p., a všech jeho zaměstnanců je vytvořit v lese takové podmínky, aby les plnil jak funkce hospodářské, spjaté s produkcí dřeva, tak všechny ostatní – mimoprodukční, pro uspokojení všech návštěvníků lesa. Ing. Radislav Koráb, lesní správce

PARDUBICKÝ KRAJ

Lesní správou Svitavy od Hartinkova po Zálesí

Lesní správce Ing. Miroslav BAČOVSKÝ

VÝSTAVKA starých lesnických map v sídle revíru Boršov

OBNOVNÍ TĚŽBA na revíru Hartinkov

10

Jsou na světě místa, kam se člověk rád vrací. Jsou něčím výjimečná, mají zvláštní půvab. No řekněte sami: jedete sice hezkou, ale ničím příliš zajímavou krajinou ze Svitav směrem k Moravské Třebové. Ale po chvíli se objeví lesy, v létě plné borůvek, u vyhlášené hospůdky stojí kostelík, kousek dál altánek s výhledem až za Moravskou Třebovou. Najednou celkem poklidná krajina změní ráz. Těmto místům se říká Hřebečský hřbet. Zlomí se do prudkých strání, které nabízí mnoho tajemství. Úzkokolejka bývalé průmyslové a také trochu lesní železnice vede porosty bohaté na tisy. Na jiném místě východních svahů jsou kvalitní smíšené porosty, které byly dokonce vybrány jako Demonstrační objekt Boršov. Dává možnost posouzení vlivu hospodářské úpravy lesů a lesnického hospodaření na stav lesního ekosystému. Tak to bylo řečeno učeně, ale jinak jsou tam docela hezké lesy se studánkami a loveckou chatkou v lese u jezírka nad revírem v Boršově. V budově sídla revíru Boršov, které ukrývá chronologicky seřazenou sbírku starých lesnických map revíru a topografických přístrojů, vybudovala lesní správa vkusně vybavené konferenční středisko, které čeká na využití. O tom všem jsme ale již v našem časopise psali. Tak jsme se dohodli s lesním správcem LS Svitavy Ing. Miroslavem Bačovským, že tentokrát se podíváme na jiná zajímavá místa, kterými lesní správa oplývá. Nejprve je však potřeba připomenout několik základních údajů. Lesní správa zaujímá 81 300 ha katastrální výměry, z toho les se rozkládá na 27 645 ha. Lesnatost tedy činí 34 %. Lesní správa Svitavy v obvodu své působnosti obhospodařuje 18 600 ha lesních pozemků ve vlastnictví státu, což je asi 67 % z celkové výměry lesů. Na 3 300 ha nestátních lesních pozemků vykonává LS funkci odborného lesního hospodáře. Území LS je rozděleno již vzpomenutým Hřebečským hřbetem, který tvoří bývalou zemskou hranici mezi Čechami a Moravou, na dvě odlišné části. Severní a západní část Revír ZÁLESÍ, nectavské údolí, domek uprostřed se provozní budova podokapové školky

má charakter zvlněných plošin s převahou smrku. Jižní a východní část je členitější s pestřejší druhovou skladbou dřevin. Geograficky LS zaujímá Svitavskou plošinu, severovýchodní výběžky Českomoravské vysočiny, severní částí Českomoravského mezihoří a brázdu Malé Hané. Nadmořská výška se pohybuje od 285 m n. m. v údolí Třebůvky, která se i letos při jarním tání nebezpečně vylila z břehů, po 684 m n. m. na vrcholu kopce Drašarov u Stašova. Největší část území LS (65 %) náleží do 4. - bukového lesního vegetačního stupně, 31 % do 5. LVS- jedlobukového a 3 % do 3. LVS dubobukového. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 13,2 a 13,6 oC, průměrné srážky v rozmezí 630-677 mm a vegetační doba trvá 149-157 dní. Organizačně je LS Svitavy tvořena dvanácti revíry, pro zajištění výkonu OLH jsou vyčleněny tři revíry. Současný lesní hospodářský plán pro LHC Svitavy je platný do 31. 12. 2008. Velká část lesů je nositelem významných mimoprodukčních funkcí, což se odráží v kategorizaci lesů. Z dřevin je nejvíce zastoupen smrk - 62 %, buk 9 %, borovice 15 % a modřín 7 %, jedle prozatím jen 1,5 %. Prioritou je zvýšení zastoupení jedle, buku a dubu při využití přirozené obnovy. Průměrná zásoba dřeva na LS Svitavy je 292 m3 na hektar, roční těžba představuje průměrně 120 tis. m3. Tentokrát jsme s panem lesním správcem nenavštívili lesy Hřebečského hřbetu, ale lesy revíru Hartinkov, které byly v minulosti poškozovány zejména jeleny sika a muflony. Lesníci se zde snaží zvyšovat podíl listnáčů a jedle, který je ale stále podmíněn ochranou kultur před okusem zvěří. Na revír Hartinkov jsou hezké pohledy od obce Vranová Lhota do Maratovského údolí. Na jeho počátku návštěvníky občerství lesníky upravená studánka. V porostech v údolí nad ní jsme zastihli lesní dělníky při obnovní těžbě a uvolňování přirozené obnovy buku. Od půvabné horské obce Březinky jsme pohlíželi do Nectavského údolí do revíru Zálesí. Poblíž bývalé hájenky se věnuje Podvečer na lovecké chatě U BORŠOVA

Výhled do údolí MALÉ HANÉ revírník Jan Zouhar pěstování sazenic jedle a douglasky v podokapové školce ze zaškolkovaných semenáčků vyzvednutých ze semeniš. Z téměř horských partií revírů Zálesí jsou hezké pohledy do smíšených lesů s přirozeným zmlazením. Než jsme se vydali na poslední zastávku naší malé exkurze, zavedl mne pan správce do Biskupic do zámeckého parku. Naproti vyhlášené Biskupické pálenici je v parku za potokem památný strom - rozložitý platan. Potom jsme již vystoupili na vyhlídku nad Zálesím, odkud je od altánu v místě bývalého hradiště vyhlídka na Malou Hanou a do širokého okolí, v dálce se rýsuje lesnatý Hřebečský hřbet. Jiří Junek

Pohled z „LETIŠTĚ“ směrem k Zálesí

Silva Bohemica - 4/2005

Rozhovor s jednatelem Okresního mysliveckého spolku Svitavy stránce krajinářské, ale hlavně po stránce myslivecké. Jsou vysoce úživné, také proto se v nich daří srnčí, černé, ale zejména vysoké zvěři, zejména jelenům sika. Tehdy byly režijní honitbou. Pro vysoké stavy zvěře byl o lov v ní velký zájem, stala se i svým způsobem honitbou pro reprezentační účely. Vysoké stavy zvěře však zapříčinily velké škody na lesních porostech. Současné stavy zvěře představují jen asi dvacet procet tehdejšího stavu, což lesu prospívá.“ • Stavy drobné zvěře jsou všeobecně na nízké úrovni.Věnují se myslivci na Svitavsku třeba chovu bažantů? „Do loňského roku jsme provozovali líhňařské středisko chovu bažantů. Tlak dravců a neukázněných „pejskařů“ na bažanty je tak vysoký, že se nevyplatí se chovu bažantů věnovat.“ • V zasedací místnosti OMS ve Svitavách bylo v době mojí návštěvy vyloženo 34 kvalitních a zajímavých trofejí - 28 srnčích, 3 jelenů sika a 3 kňourů. Zeptal jsem se pana Kosteleckého - k jaké příležitosti tam byly připraveny? „Každých pět let se na výstavě NATURA VIVA v Lysé nad Labem koná výstava trofejí. Tento výběr byl náročný, například z asi pěti tisíc srnčích trofejí. Pro ilustraci v loňském roce bylo na Svitavsku uloveno 1028 trofejových srnců.“ Náš rozhovor přerušil telefon. Předseda zahrádkářské organizace

a příznivec myslivosti se ptal pana Kosteleckého, jestli se budou v okolí zahrádkářské kolonie vypouštět bažanti, že by rád ještě někdy uslyšel za zahrádkami zakodrcat bažanta. Pan Kostelecký mu odpověděl, že to bohužel asi nebude možné, protože by je neukáznění pejskaři se svými miláčky brzy zlikvidovali. Ale pochválil jej za podporu hejnka koroptví a z praxe mu doporučil jejich ochranu pod hromadami větví. Jednatel OMS pan Kostelecký mne jako Brňáka a obdivovatele lesů v okolí této moravské metropole zaujal i tím, že je absolventem již dávno zaniklého lesnického učiliště, někdejšího Střediska pracovního dorostu Veveří, které sídlilo v prostorách středověkého hradu v krásných lesích na břehu Brněnské přehrady. Hrad před několika lety doslova povstal z ruin, do kterých se za léta nezájmu pomalu dostával. Postupně je rekonstruován, v letní sezóně je zejména díky kastelánovi panu Fedorovi místem mnoha kuturních akcí. Možná by zasloužil i díky mnohaleté „lesnické minulosti“ pozornost a přízeň našeho lesnictva. Ale abych nezapomněl - pan Kostelecký vyslovil přání, aby se mu ozvali jeho bývalí spolužáci z lesnického učiliště na Veveří ročníku 1952 - 1954. Také redakce SB bude potěšena, pokud se prostřednictvím našeho časopisu sejdou kamarádi ze školy. Jiří Junek

Jednatel OMS Svitavy Josef KOSTELECKÝ s trofejí jelena siky

TROFEJE připravené na přehlídku na výstavě NATURA VIVA

PARDUBICKÝ KRAJ

Ve stejné budově jako Lesní správa Svitavy sídlí také Okresní myslivecký spolek. Zastihl jsem tam jeho jednatele Josefa Kosteleckého. Člověka se širokým rozhledem a zkušenostmi nejen myslivce, ale původním povoláním lesníka. Je potřeba, aby pohled na problematiku myslivosti nebyl jednostranný, proto takové obsazení významného postu je ideální. Nezklamal mne ani svými názory. Ale nejdříve - co předcházelo jeho ustanovení. Po absolvování lesnického učiliště začínal jako hajný v Lačnově a po absolvování Střední lesnické školy v Trutnově a státní zkoušky byl technikem na polesí Mendryka, působil i na tehdejší Lesním závodě Svitavy. Od mládí se věnoval myslivosti. Ze svého lesnického působení ale nejraději vzpomíná na dobu, kdy od roku 1992 až do odchodu do důchodu v roce 1998 pracoval jako revírník Lesů České republiky na revíru Brant. Jak sám říká, byla to ta správná lesařina, kterou si pořádně vychutnal. Režijní honitba státních lesů byla tehdy na polesí Hartinkov. Hartinkovské lesy jsme s lesním správcem navštívili i při reportáži, začněme s nimi i rozhovor s panem Kosteleckým. • Polesí Hartinkov mělo za Východočeských státních lesů výsadní postavení. Čeho se týkalo? „Lesy na tehdejším polesí Hartinkov jsou atraktivní nejen po

První dochované zmínky o žambereckých lesích pocházejí ze 14. a 15. století. V 15. století náležely tyto lesy vévodovi Minsterberskému a koncem tohoto století, pravděpodobně roku 1495, je získal Vilém z Pernštejna. V roce 1556 bylo panství rozděleno a část Litic kupuje Arnošt falckrabí na Rýně a roku 1558 Václav Okrouhlický z Kněžic. V roce 1562 kupuje Litice Mikuláš Vratislav z Bubna, který obě části opět spojuje v roce 1575 a ze Žamberka a Doudleb s Jelením utvořil majorát. V majetku Bubnů zůstalo panství do roku 1809, kdy po smrti Františka Adama bylo prohlášeno alodem a prodáno Windischgrätzům. V roce 1815 koupil žamberecké panství John Parish.

Na návštěvě v lesích okolí Žamberka ve vlastnictví rodu Parishů Velkostatek Žamberk měl v roce 1815 4235 ha lesa a 1628 ha polí, celkem tedy 5863 ha. Sídlo bylo v Žamberku a k tomuto panství patřilo dále 24 okolních vesnic. Po smrti Johna Parishe v roce 1856 se stává nástupcem synovec George. Ten v roce 1869 přikoupil k tomuto panství též statek Brandýs nad Orlicí a Žampach, který následně prodává a ponechává si pouze část Hrubý les. V roce 1881 se následovníkem na celém panství stává jeho synovec Oskar Parish, který přebírá panství až v roce 1895 (v mezidobí dohlíží na správu panství Gustav de Godeffroy, JUDr. Smeykal a ředitel Kutschera). Při první pozemkové reformě přišlo panství o veškeré dvory na Brandýsku a o část lesů na Žamberku (více jak 2000 ha). Po smrti Oskara v roce 1925 přebírá panství syn Charles. Oba velkostatky zůstaly v majetku Parishů, s výjimkou válečného období, kdy na panství byla uvalena nucená správa, až roku 1948. Dle zákona č. 142/1947 přichází rodina Parishů o veškerý majetek a 5. května 1948 je nucena tajně opustit svůj domov a přes Německo emigruje do Kanady. V roce 1990 se vrací zpět do vlasti Charlesův syn Jan Marmaduk Parish, kterému se dle SB

zákona č. 229/1991 Sb. o půdě v průběhu roku 1993 navrací zpět větší část majetku. Jan Marmaduk Parish v roce 1998 převádí majetek „Notářským zápisem smlouvy darovací“ na syna Davida Parishe, současného vlastníka. LHC Žamberk o výměře lesní půdy vznikl k 1. 1. 2001 sloučením lesních porostů vlastníka na území bývalých LHC Rychnov n. Kn., LHC Lanškroun a Vojenských lesů Borohrádek. Výměra LHC činí 3166,69 ha. Ředitelem firmy Jan Parish Správy Parishových lesů je Ing. Jiří Fišera. Správa lesů sídlí v Žamberku. Je organizačně členěna na 2 polesí a 6 lesních úseků. Polesí Žamberk vede polesný Miroslav Valeš a je rozděleno na lesnické úseky Brandýs nad Orlicí, Litice nad Orlicí a Helvíkovice, polesí Zaječiny vede polesný Pavel Bílek st. a je rozděleno na lesnické úseky Kunačice, Zaječiny a Klášterec nad Orlicí. První zmínky o zařízení žambereckých lesů jsou dochovány z let 1785 -1786. Nejúplnější dochovanou úpravou žambereckých lesů je plán z roku 1832, jehož autorem byl lesní rada Emil André. Hospodářskými cíli a záměry nového LHP jsou: rozdělení lesa při-

způsobit majetkovým poměrům s cílem dosažení jeho trvalosti, diferenciace způsobu hospodaření dle rozdílných stanovištních poměrů, plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa a stanovení dlouhodobě platných základních charakteristik hospodářských souborů, zhodnocení stavu lesa, stanovení přírůstových a produkčních možností majetku ve vztahu dlouhodobé produkční a ekonomické vyrovnanosti hospodaření, vymezení a revize genových zdrojů, jejich ochrana a využití pro obnovy ostatních porostů, úprava vnitřního a vnějšího pořádku porostů vedoucího k zajištění bezpečnosti a trvalosti produkce, ekonomicky únosná přeměna druhové skladby porostů a postupná obnova smrkových porostů silně poškozených zvěří. Plochy pozemků dle kategorií lesa: les hospodářský 2 625,87 ha, les ochranný 128,62 ha a les zvláštního určení 412,69 ha. Část výměry LHC - 703,69 ha tedy 22 % - zasahuje do CHKO Orlické hory. Na území LHC se nachází zvláště chráněná území Přírodní rezervace Zemská brána, ve které je předmětem ochrany krajinářsky cenná lokalita původního balvanitého řečiště Divoké Orlice se zají-

PŘIROZENÉ ZMLAZENÍ smrku na polesí Zaječiny

Zprava David PARISH a Ing. Jiří FIŠERA

11

PYTLÁCKÁ LÁVKA přes Divokou Orlici v Zemské bráně. Vlevo polesný Pavel BÍLEK. Dole je původní lávka těsně před odplavením rozvodněnou řekou

PARDUBICKÝ KRAJ

spodní foto archiv SPL

mavými skalními útvary a s vysokou pestrostí flóry a fauny. Převažují zde svažité terény, místy se skalními výstupy, s lesními porosty tvořenými geneticky hodnotnou populací smrku ztepilého s příměsí jedle bělokoré a buku lesního. Výměra porostní půdy je 84,31 ha. V Přírodní památce Údolí Záhorského potoka je předmětem ochrany lokalita bledule jarní. Výměra por. půdy je 3,40 ha. Přírodní památka Hradní kopec Litice - předmětem ochrany je zachování kulturně a historicky památného návrší se zachovalou zříceninou hradu v uzavřeném meandru Divoké Orlice, včetně smíšených lesních porostů se zvýšenou půdoochrannou a krajinotvornou funkcí. Výměra por. půdy je 5,09 ha. Orografické poměry v části Brandýs nad Orlicí se vyznačují krátkými až středně dlouhými strmými svahy a zaříznutými údolími v okolí vodotečí. Tyto extrémní svahové poměry vedly k tomu, že řada lesních porostů byla zařazena do kategorie lesa ochranného a v ostatních porostech

Nad nádražím hrad LITICE s chráněnými lesními porosty

12

převažují exponované lesní typy vedoucí k zařazení do cílového hospodářství exponovaných stanoviš středních poloh. Nadmořské výšky se v této části pohybují v rozmezí 390 m n. m., v okolí Orlice až po 546 m n. m. Prudké až strmé svahy se vyskytují též v oblasti Litic nad Orlicí. Část Zaječiny již patří do oblasti Orlických hor s mírně zvlněným reliéfem, středně svažitými a středně dlouhými svahy. Pouze v okolí Divoké Orlice jsou svahy středně až prudce svažité. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 500 m n. m. u Klášterce nad Orlicí až 700 m n. m. v odd. 401. Průměrná nadmořská výška lesního komplexu je 600-650 m n. m. V povodí Divoké Orlice se vyskytuje řada drobných vodních toků, jež jsou levo i pravostrannými přítoky řeky Orlice. Jsou to např. Orlička, Rokytenka, Suchá, Kunvaldský potok. Největším vodním dílem je Pastvinská přehrada na řece Orlici. Vzhledem k rozsáhlosti majetku jsou i klimatické poměry LHC různorodé. Podle mapy klimatických oblastí zasahuje LHC do čtyřech klimatických okrsků. Například oblast Zaječin se vyznačuje mírně chladným průběhem klimatu se středně dlouhou a chladnou zimou a kratším obdobím léta. Dle geologické mapy ČR se nachází lesní porosty LHC na různorodých geologických podkladech a na nich vyvinutých půdách. LHC se rozprostírá ve třech lesních oblastech s rozdílným zastoupením a významem pro diferenciaci způsobu hospodaření dle rozdílných přírodních podmínek. Největší výměra lesních porostů se nachází v PLO 25 - 43,5 %, dále v PLO 26 - 34,2% a v PLO 31 22,3 %. PLO 25 je pouze na polesí Zaječiny. Nejvíce zastoupenými soubory lesních typů jsou kyselá smrková bučina - 649,28 ha, tj. 20,50 %, svěží bučina - 233,49 ha, tj. 7,37 % a svěží jedlová bučina -198,61 ha, tj. 6,27 %. Plošné zastoupení lesních vegetačních stupňů dle PLO: smrkobukový 35,2, bukový 29,4, dubobukový18,6 a jedlobukový 16,8 %. Zastoupení věkových stupňů je mírně nevyrovnané s plošně nadnormálním zastoupením porostů starších 110 let. Plošné a zejména pak hmotové zastoupení věkových stupňů ovlivňuje výši stanoveného etátu a výhledu těžebních možností v následujících deceniích. Plošné zastoupení věkových stupňů na jednotlivých polesích je zcela rozdílné, hlavně pokud se jedná o zastoupení mladších věkových tříd. Průměrný věk lesních porostů v části deduktivního etátu je 59 let, z toho jehličnatých 58 let a listnatých 67 let. Podíl porostů starších 100 let je v části deduktivního etátu 14 %, v části induktivního etátu, tj. v lesích ochranných a PR Zemská brána 36 %, celkem na majetku 16 %. Z toho vyplývá i vyšší průměrný věk lesních porostů v lesích ochranných. Doporučená výše obnovních těžeb na LHC a její umístění do jednotlivých porostních skupin by mělo vést k částečnému vyrovnání zastoupení věkových stupňů s cílem zachování částečné plošné a hmotové nad-

normality zastoupení porostů starších 80 let, tak aby v následujících deceniích mohl být postupně snižován plošný nedostatek porostů III. věkové třídy bez následků do celkové výše těžeb. I při této snaze o přiblížení se normalitě může vznikat plošně mírně nadnormální 1. věkový stupeň. Současné zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin je ovlivněno vegetační stupňovitostí lesního majetku a dosavadním způsobem hospodaření zaměřeným převážně na smrkové hospodářství středních a vyšších poloh. Podíl jehličnatých a listnatých dřevin je 85,9 % : 14,1 %. Při porovnání s druhovou skladbou lesních porostů při minulém zařízení došlo k poklesu zastoupení smrku a nárůstu podílu listnatých melioračních a zpevňujících dřevin o 0,9 % (podíl jehličnatých a listnatých dřevin činil 86,8 % : 13,2 %). Tento pozitivní nárůst zastoupení listnatých dřevin odpovídá cílové druhové skladbě lesních porostů, kdy by za dobu obmýtí, tj. cca za 100 let mělo dojít k nárůstu zastoupení těchto dřevin o cca 8%. Genová základna Zaječiny, pro dřevinu SM, o výměře porostní půdy 112,35 ha je zde vyhlášena pouze na majetku Davida Parishe. Jádrovou částí této genové základny je porostní skupina 410 C13/2 o výměře 5,68 ha. Genová základna Litice, Potštejn je tvořena z více částí nacházejících se v lesních porostech více vlastníků. Tato genová základna je vyhlášena pro dřevinu BK a její jádrová část se nachází mimo území LHC. Těžby mýtní jsou induktivně umístěny do porostů mýtného stáří (starších 80 let) diferencovaně dle porostního typů a stanoviš. Celkově je v LHP na obou polesích plánována obnova maloplošným holosečným způsobem na 12 % plochy, násečným způsobem na 24,5 % a podrostním způsobem na 63,5 % obnovované plochy. Hlavním cílem podrostního způsobu hospodaření je minimalizovat plochu 1. věkového stupně vedle porostu, tak jak je tomu v jádrové části polesí Zaječiny, kde z celkové plochy 1. věkového stupně 85,69 ha je pod porostem 42,18 ha a vedle porostu pouze 43,51 ha, tj. 50,8 %. Naopak by mohlo dojít k zašetření části zásob HS 531, a to z důvodu uplatňování podrostního způsobu hospodaření, kdy v případě nedostatečné vyspělosti spodní etáže by nemuselo docházet k úplnému domycování etáže horní. Z celkového rozsahu probírek vyplývá průměrný roční úkol výchovy na polesí Žamberk 94 ha, na polesí Zaječiny 95 ha a na celém LHC 189 ha. Na území LHC se nachází dvě účelová myslivecká zařízení obhospodařovaná Správou Parishových lesů, a to uznaná obora Vidlice a samostatná bažantnice Park. Mimo tato účelová zařízení je myslivecké hospodaření se zvěří prováděno v rámci jednotlivých mysliveckých sdružení, honebních společenstev zasahujících do lesních porostů LHC. Mimo vlastní honitby Zaječiny (1844 ha) je zde 19 honiteb. Připravil a vyfotografoval Jiří Junek

Opravená hájenka LITICE

Silva Bohemica - 4/2005

LOVECKÝ ZÁMEČEK Helvíkovice - Bažantnice

Rozhovor s panem Davidem Parishem • Pane Parishi, v kterém roce jste se vrátil do Čech? „Nejprve jsem se přijel podívat do Žamberka v roce 1992, z Kanady jsem se přestěhoval za otcem, který zde již sídlil, v roce 1993.“ • V jakém stavu byl lesní majetek, který Vaše rodina převzala? „V lesích byla přemnožená jelení zvěř, která lesy výrazně poškodila. Zvěř do lesa samozřejmě patří, ale v únosné míře. Nyní jsou stavy zvěře asi třetinové a na lese je to znát.“ • Někteří vlastníci větších lesních majetků mají i lesnické vzdělání. Řadíte se mezi ně? „V Kanadě jsem absolvoval dvouleté bakalářské studium lesnictví.“ • Mohl byste dvěma větami charakterizovat kanadské lesní hospodářství? „V Kanadě převažuje státní vlastnictví lesů, stát pořádá dražby dříví. Zde jsou holoseče omezeny jedním hektarem, tam jsou i tisícihektarové holoseče, na východě Kanady se těží méně kvalitní dříví na vlákninu a ke stavebním účelům, na západě převážně kvalitní sortimenty.“ • Co byste navrhl ke zlepšení lesního hospodářství u nás? „Nelíbí se mně, že lesní zákon není postaven na ochraně vlastníka lesa a všechny zákony jsou nadřazeny zákonu lesnímu. Jiné evropské státy nemají tak omezující lesní zákony vzhledem k vlastníkovi.“ • Kromě lesů vlastníte i dřevozpracující provoz? „V roce 1994 jsme vybudovali pilu Forota, kde vyrábíme stavební řezivo a vazby pro stavební firmy. Zpracováváme středně kvalitní hmotu, roční kapacita pily je 2,5 tis. m3 řeziva. U pily je manipulační sklad.“ • Dovolte, abychom se vrátili k myslivosti. „V oboře chováme jelena Dybovského a daňka, v loňském roce jsme tam ulovili kapitálního jelena, jehož trofej má hodnotu zlaté medaile. Bude vystavena na NATUŘE VIVĚ v Lysé nad Labem. Ve volné přírodě chováme jelení, srnčí, černou a mufloní zvěř. V zámeckém parku je na výměře 270 ha samostatná bažantnice, ročně vypouštíme 1200 bažantů. Máme zaveden voliérový chov bažantů. Ani u spárkaté ani u pernaté zvěře však nejsme zavedeni na poplatkové lovy. Na lovy zveme přátele a obchodní partnery.“ Na závěr našeho rozhovoru pan David Parish zdůraznil: „S ředitelem lesního hospodářství se snažíme hospodařit co nejlépe pro firmu, ale i pro les.“

ZÁPAD slunce nad Zaječinami

Wood-Mizer zve na výstavu Ligna+ Hannover, Německo. 2. - 6. květen 2005. Stánek FG-JO3 na volném prostranství Firma Wood-Mizer oznamuje, že na výstavě Ligna+ v Hannoveru bude k vidění celá řada pásových pil, které nyní vyrábí.

Průmyslový komplex LT300 Každý, kdo se zabývá velkoobjemovou výrobou velice různorodého řeziva, se jistě bude zajímat o průmyslový komplex LT300, který bude sestaven a během výstavy předváděn v akci. V současnosti je LT300 nejrychlejší pilou ve své třídě. Hydraulická nosná plocha kmene a nakloněný pásový dopravník pro odebírání prken vytváří systém, který nepotřebuje žádné další dělníky. Všechny funkce LT300 ovládá jediný operátor: sedí na operátorském stanovišti, které má funkci ‘regulace rychlosti’ pro řezání kmenů maximální rychlostí. Na konci linky nabízí Wood-Mizer použití pneumatického dopravního stolu pro třídění prken. LT300 se stává v Evropě stále oblíbenějším nejen kvůli úspoře dřeva a energie, dosahované použitím úzkého pilového pásu, ale i proto, že k obsluze celého zařízení s vysokou produktivitou je zapotřebí jen pár lidí. Například bulharská firma ‘Vita-02’ produkuje 2,5 až 4,0 m3 řeziva za hodinu v závislosti na druhu dřeva a rozměru prkna. Během prvních 9 dnů práce s LT300 zde pořezali 200 m3 dubu. Klíčem k produktivitě jakékoli pily s vratným pohybem je udělat co

možná nejméně řezů a vytvářet tvary (krajiny, hranoly) pro další pořez na prkna na rozmítacím zařízení, instalovaném v lince za hlavní pilou. Letos WoodM i z e r předvádí najednou dva nové stroje pro následný pořez. Novinka! Průmyslová omítací pila Toto obíhací zařízení poskytuje dodatečné zvýšení produktivity o 2030 %. Omítání dvěma pilovými listy s automatickým řízením rychlosti podávání pro různé tloušky prkna, s lasery a dálkovou elektronickou stupnicí pracovního nastavení pro rychlé nastavení rozměru prkna. Minimální rozměr řezu je 25 x 4 cm, maximální 70 x 10 cm. Zařízení vyrábí závod Wood-Mizer v USA. Novinka! Jednoduchá rozmítací hlava Stroj s vodorovnou jednoduchou rozmítací hlavou je určen pro výrobu prken na palety, materiál na ploty a na další následný pořez velkého množství kusů. Hlava je usazena nepohyblivě a řezané hranolky procházejí systémem pilových listů na dopravník rychlostí až 30 m/min. Minimální tlouška posledního prkna je 4 mm. A co víc, hlavu možno sklonit v úhlu 0 až 9 stupňů pro výrobu klínového profilu. Je možno zkombinovat jednu nebo více hlav k vytvoření vícehlavé jednotky (MultiHead unit).

*

Novinka! Modulární sušárna Pro ty, kdo chtějí vyrábět konečné výrobky, vyvinul nyní WoodMizer vlastní modulární sušárenský systém, který může být namontován bu do izolované dodané nebo samostatně k tomu účelu zbudované komory. Toto levné řešení umožňuje zvýšit přidanou hodnotu řeziva. Bu
te vítáni u našeho stánku na výstavě Ligna+ v Hannoveru! Pro další informace se prosím obrate na naše oblastní zástupce Wood-Mizer: Wood-Mizer Servis s.r.o. Luby 91 339 01 Klatovy tel/fax 376 312 220 [email protected] Wood-Mizer Moravia s.r.o Sovadinova 6, 690 02 Břeclav tel/fax 519 322 443

* stroje + suroviny + pouzˇití

Wood-Mizer v současné době vyrábí 4 řady oranžových pásových pil pro řezání dřeva; všechny – stacionární i mobilní – budou na výstavě představeny. • Řada LT70 se využívá ve vysoce produktivním pilařském provozu. Dálkově ovládaná LT70 je k dispozici s dopravníkem pro manipulaci se dřevem – stejným, jako má průmyslový komplex LT300; • Řada LT40 bude prezentována pilou, která může řezat kmeny dlouhé až 8,6 m; • Řada LT20 – mobilní pila pro řezání dřeva přímo v lese nebo u zákazníka; • Novinka! Řada LT15. Tato nová verze bude vybavena elektrickým pohonem řezné hlavy nahoru/dolů, novou konstrukcí sekcí lože, novým upínáním a několika dalšími inovacemi. V kombinaci s přiměřeně nízkou cenou se tento model stává pro pilaře ještě zajímavějším.

Nové podneˇty pro rozvoj.

www.ligna.de

SB

13

Další informace, předprodej vstupenek a katalogů: ing. Eva Václavíková, výhradní zastoupení Deutsche Messe AG, Hannover v ČR, Myslbekova 7, 169 00 Praha 6, tel.+fax 220 510 057, 220 517 837, 220 516 218, 220 514 284, [email protected], www.hf-czechrepublic.com Autobusové zájezdy a individuální ubytování: cestovní kanceláře BVV FAIR TRAVEL, s. r. o. Brno, tel. 541 159 190, fax 541 159 172, [email protected], www.bvv.cz/ft a FRACTAL, s. r. o. Praha, tel. 222 512 000, fax 222 515 000, [email protected], www.fractal.cz

Pohledy do našich lesů z turistických stezek

Dosud málo známými lesními zákoutími v okolí České Třebové

Románský KOSTELÍK sv. Kateřiny

NAUČNÁ STEZKA „Údolím Skuhrovského potoka“

KARLŮV PRAMEN v údolí Skuhrovského potoka

ky s románským kostelíkem Sv. Kateřiny ze 13. století, který je jedinou dochovanou románskou rotundou ve východních Čechách. Pro obdivovatele památných stromů je důležitá informace, že kostelík je obklopen skupinou starých lip. Toto místo je po celý rok oázou klidu nad rušným městem, ale jednou za rok ožívá nebývalým ruchem. V sobotu před sv. Kateřinou, která se světí 25. listopadu, se na volných prostranstvích osady U kostelíčka koná kateřinská „Jabkancová pou“. Kromě bohatého programu sem lákají návštěvníky jabkance, na plotně pečené, sladkým tvarohem plněné a pocukrované bramborové placky. Prý jsou vynikající i plněné strouhanými jablky se skořicí. Po sladkém jabkancovém zhřešení si můžete vybít energii v přírodě v okolí Třebové. Přijměte pozvání do lesů a na výhledy na Kozlovský kopec a do jeho okolí, který je cílem turistů v každém ročním období. Kozlovský kopec nebyl v minulosti často navštěvován. Zabloudili sem snad jen houbaři nebo sběrači borůvek a malin.Vedly sem jen neudržované a špatně schůdné cesty, využívané spíše obyvateli nedalekého Kozlova k cestám za prací , nákupem či k návštěvám kostela. Významný Třebovan filozof F. M. Klácel za svých prázdninových pobytů vycházel až na temeno Kozlovského kopce se svými třebovskými přáteli. Situace se změnila po ustavení místního odboru Klubu československých turistů v České Třebové v roce 1923. Nově značená Jiráskova horská stezka z Jablonného nad Orlicí na Litomyšl vedla přes lesy nad Třebovou přes Kozlovský kopec a třebovští turisté si vybrali jeho vrchol pro vybudování chaty. V letech 1923-24 byla vybudována silnice z České Třebové od parku Javorka, která se klikatí lesy po úbočí Kozlovského hřbetu na jeho vrchol. Silnice o délce přibližně 3 km, známá pod označením „Serpentina“, byla později nazvána „Alejí Maxe Švabinského“. Silnice je lemována stromořadím, tvořeným v nižších partiích břízou bradavičnatou, na vrcholu

Zprava ředitelka muzea Mgr. Jana VOLESKÁ a odborný lesní hospodář Petr HÝBL u kaple na Horách

Kozlovského kopce pak i jeřábem, javory klenem i mléčem a dubem letním v celkovém počtu 987 stromů. Vysadil je zde klavírní virtuos Karel Vejrych, který s rodinou sídlil na Kozlově a byl kdysi v příbuzenském vztahu s Maxem Švabinským. V současné době však většina stromů dožívá, mnohé z nich jsou napadeny chorobami a prosychají. Bude tedy nutno přistoupit k postupné obnově a omlazení celé aleje. V roce 1929 byla postavena na Kozlovském kopci dřevěná triangulační věž s plošinou, která současně sloužila jako rozhledna. Po čase však byla snesena. Podle plánů stavitele Adolfa Šimka byla postavena a 9. července 1933 otevřena turistická chata. Třebovští využili dřívějších letních pobytů Mistra Maxe Švabinského v nedaleké vsi Kozlově a jeho Městský znak a výhled na ČESKOU TŘEBOVOU a Kozlovský hřbet vztahu k Třebovsku a vyslali za ním delegaci do místa jeho letního pobytu v Pohorelskej Maši na slovenském Horehroní, aby chata mohla nést jeho jméno. V roce 2000 využilo vedení města České Třebové záměru vybudování telekomunikační věže v blízkosti chaty a dohodlo se s investorem na vybavení ocelové konstrukce věže schodištěm a vyhlídkovou plošinou ve výšce 32 m. Tak se návštěvníkům třebovských lesů, Kozlovského kopce a Švabinského chaty vrátila možnost dalekých panoramatických výhledů do kraje - za dobré viditelnosti až na Krkonoše, Orlické hory a Jeseníky. Pohledem z rozhledny se vracíPAMÁTNÉ lípy u kostelíka ROZHLEDNA na Kozlovském me k tomu, kvůli čemu jsem do Třekopci u Švabinského chaty bové vlastně přijel - k lesům města České Třebové. Rozlohou nepatří mezi největší, mají výměru 238 ha, ale kromě funkce produkční mají velký význam rekreační. Zejména ve dvou větších komplexech lesů v okolí Skuhrovského potoka a na úbočí Kozlovského hřbetu. Tam jsou protkány turistickými, cykloturistickými i lyžařskými trasami. Část výměry městských lesů je rozdrobena do menších od sebe vzdálených celků. Snahou vedení města je výměnou a případným odkupem tyto ploChaloupka Maxe ŠVABINSKÉHO VEJRYCHŮV STATEK v Kozlově, chy scelit, aby mohly být bez problév Kozlově, ve štítu malba v průčelí malba žnečky sv. Václava

STUDÁNKA s léčivou vodou u poutní kaple na Horách

VÝLETNÍ MÍSTO na Horách s vysazenou alejí lip

mů rekreačně využívány. Lesy města České Třebové jsou převážně smrkové se zastoupením modřínu a borovice, místně se vyskytuje i jedle, dokonce se i zmlazuje. Semenáčky jsou však atakovány zvěří a bude třeba je ochraňovat. Podíl listnatých dřevin představuje asi 10 %, z celkové obnovy představuje přirozená obnova asi 30 %. V lese jsme se na chvíli prošli s jejich odborným lesním hospodářem lesníkem Petrem Hýblem. V okolí rekreačně, kulturně a historicky významného místa na úbočí Kozlovského hřbetu - na Horách se snaží vytvořit lesopark. Jedním z prvních počinů je i nově vysazená lipová alej od poutní kaple k bývalým klimatickým lázním na Horách, které navštívila se svými dětmi a s přáteli Božena Němcová. Na závěr se na chvíli projděme lesní naučnou stezkou Údolím Skuhrovského potoka, kterou vybudovalo město ve spolupráci s místní organizací ČSOP a Lesy České republiky, s. p., Lesní správou Lanškroun. Spolupráci s lesníky si vedení města pochvaluje, kladně hodnotí vzájemnou komunikaci. Smyslově naučná stezka začíná u obce Rybník, původně části České Třebové, a po osmi kilometrech a šestnácti zastaveních končí u Přírodní rezervace Třebovské stěny u obce Skuhrov. Nedaleko začátku trasy postavili třebovští trempové a chataři totem nejvyšší u nás. Jednotlivá zastavení trasy stezky pojednávají například o ptactvu, vztahu zvířat a rostlin, o lesním hospodaření a úpravě vodních toků. U Karlova mostu je součástí trasy i hezky upravená studánka. To je jen malá nabídka přírodních a lesních krás v okolí České Třebové. Jejich návštěvu mně umožnili, informace ochotně poskytli a byli mými obětavými průvodci místostarostka České Třebové Ing. Jaromíra Žáčková, ředitelka muzea Mgr. Jana Voleská, odborný lesní hospodář Petr Hýbl a kronikářka Marie Pechancová. Patří jim mé poděkování. Jiří Junek

Téměř tři kilometry dlouhá BŘEZOVÁ ALEJ kolem silnice Serpentiny z Třebové na Kozlov

ŠVABINSKÉHO CHATA na Kozlovském kopci

PARDUBICKÝ KRAJ

PARDUBICKÝ KRAJ

NÁMĚSTÍ v České Třebové, uprostřed radnice

Pokaždé, když vjíždím rychlíkem od Prahy do České Třebové, nezapomenu se na vjezdovém zhlaví ohlédnout doprava, kde se pod lesem rozkládá půvabný park Javorka. Park s bohatým pramenem, altánem, jezírkem a sochou Šárky. Jako kluk jsem často a rád doprovázel tátu železničáře při jeho služebních cestách na osobních vlacích z Brna do České Třebové. Mezi vlaky měl několik hodin volno, a tak jsme chodili do Javorky, kde mne lákaly klapající mlýnky na potoce, který teče do jezírka, „chráněného“ vodníkem. Jeden mlýnek představoval mlynáře, druhý kováře, další třeba selku stloukající máslo. Potok byl později sice upraven, ale některé mlýnky jsou dodnes vystaveny v parku. Když bylo času více, vyšli jsme si lesními stezkami třeba na Švabinského chatu nebo na Hory. A právě o vztah k tomuto kraji bych se chtěl s vámi podělit. Česká Třebová leží na samém pomezí Čech a Moravy, na okraji České tabule, je jedním z řady sídel, založených v protáhlé Třebovskosvitavské brázdě. Ta je na východní straně ohraničena Hřebečským hřbetem, jehož městu nejbližší část je známa pod pojmenováním Hříva, s nejvyšší kótou Palice (613 m n. m.). Západní hranici Třebovsko-svitavské brázdy pak tvoří pásmo Kozlovského hřbetu, táhnoucího se od Kostelce nad Orlicí k Bystrému u Poličky. Na Českotřebovsku dominuje Kozlovskému hřbetu vrchol Kozlovského kopce (601 m n. m.). Oba tyto hřbety jsou v okolí města tvořeny usazenými horninami svrchnokřídového původu. Jedná se o opuky, které často poskytují zkamenělé zbytky druhohorních organismů. Kozlovský kopec byl pro svoji odlehlost zahalen rouškou tajemnosti. Vyprávěla se o něm řada pověstí. Lidé byli přesvědčeni, že uvnitř kopce je velké jezero, jehož vody daly vznik vydatnému českotřebovskému prameni Vrbovka. Něco pravdy na tom možná bude, vždy českotřebovské pivo mělo určitě i díky vodě vynikající kvalitu. Předchůdcem města byla česká osada na pravém břehu řeky Třebov-

Památná LÍPA a DUB nad Švabinského Kozlovem

ALTÁN v městském parku Javorka

Z městského parku JAVORKA

14

NEJVYŠŠÍ TOTEM u nás stojí u stezky

Silva Bohemica - 4/2005

SB

15

Lesní družstvo Vysoké Chvojno

BUDOVA lesní správy, Lesní družstvo Vysoké Chvojno, s.r.o.

PARDUBICKÝ KRAJ

Lesní družstva jsou v naší republice

méně známou formou vlastnictví lesních pozemků, i když jejich historie sahá do 30. let minulého století. V tomto období vzniklo i LD obcí ve Vysokém Chvojně. Lesní majetek obhospodařovaný LD Vysoké Chvojno s.r.o. má velmi bohatou minulost a v historii patřil k panství různých vlastníků. V 19. století tento majetek patřil k Pardubickému velkostatku, který byl později transformován do velkostatku Dašice. Velkostatek spravoval lesní pozemky o výměře cca 7000 ha a velké množství zemědělské půdy. Zhruba v polovině 19. století se majetek dostal do velkých ekonomických potíží, které se rozhodl vyřešit prodejem lesní půdy, nebo půda zemědělská byla v té době daleko více ceněna. Kupcem se stal továrník Liebig, provozující textilní továrny v Náchodě. Jeho přístup k lesnímu hospodaření byl velmi kořistnický, a v průběhu asi 10 let majetek z velké části vytěžil a poté prodal šlechtici italského původu markraběti Pallaviccinimu. Nový vlastník se projevil jako prozíravý lesní hospodář a začal velkoryse obnovovat vytěžené porosty, opravovat hájenky a další inventář patřící k lesnímu majetku. Jeho zásluhou byla jako bezzásahová část v roce 1884 vyčleněna z lesního hospodaření současná rezervace Buky u Vysokého Chvojna na výměře cca 5,80 ha. V roce 1898 markrabě založil arboretum ve Vysokém Chvojně, které se rozkládá na výměře cca 6 ha a je tvořeno dřevinami z celého světa. Po 1. světové válce vešla v platnost ustanovení 1. pozemkové reformy a vzhledem k tomu, že zastupitelstvo obce Vysoké Chvojno odmítlo vystavit Pallaviccinimu československé občanství, vztahovala se ustanovení pozemkové reformy i na jeho majetek. V době sporů o majetek v roce 1928 přepadla majetek větrná smrš, které padlo za obě asi 350.000 m3 dřeva. V roce 1929 markrabě definitivně prohrál svůj majetkový spor u soudního dvora v Haagu a majetek čekal na nového vlastníka. Část majetku o výměře cca 1.800 ha zakoupi-

PŘÍRODNÍ REZERVACE „Buky u Vysokého Chvojna“

16

lo město Hradec Králové a připojilo jej ke svému stávajícímu historickému majetku. Protože v místě již neexistoval podobný silný kupec, doporučilo tehdejší ministerstvo zemědělství obcím soudního okresu Holice, aby vytvořily svazek obcí, a ten jako celek aby se ucházel o nákup větší části lesního majetku. Svazek obcí okresu Holického vznikl v roce 1930, a již v roce 1931 bylo založeno Lesní družstvo Vysoké Chvojno, zapsané jako společenstvo s ručením omezeným. Majetek za účelem prodeje byl oceněn tzv. závodními podíly, jejichž počet byl 767, a jednotlivé obce podle své ekonomické situace nakoupily majetkové podíly. V roce 1931 se obce prostřednictvím Lesního družstva ujaly hospodaření a z výsledku hospodaření splácely zakoupený majetek. Hospodaření LD bylo přetrženo německou okupací, kdy na majetek byla udělena nucená správa, ale i v této těžké době se dá říci, že lesní hospodářství vzkvétalo. V roce 1945 po osvobození se obce okamžitě ujaly opět svého práva hospodaření v lesích. V roce 1959 byl celý movitý i nemovitý majetek LD bez náhrady zestátněn. Nové společenské poměry po roce 1989 vzbuzovaly naděje na navrácení tohoto majetku obcím, avšak legislativa restituci tohoto druhu majetku nepřála. Obrat nastal až 15. 3. 1995, kdy byl obcím, podílníkům v Lesním družstvu Vysoké Chvojno, majetek navrácen prostřednictvím vládního usnesení. Toto vládní usnesení bylo nakonec uzákoněno prostřednictvím zákona č. 114/2000 Sb. První valná hromada LD Vysoké Chvojno se konala 1. 9. 1995 a na ní byla založena společnost určená k obhospodařování společného majetku obcí s dnešním názvem Lesní družstvo Vysoké Chvojno s.r.o., která na majetku začala hospodařit 6. 12. 1995. V současné době majetek patří do vlastnictví 16 obcí Pardubického a Královéhradeckého kraje a jeho výměra činí cca 4.800 ha převážně lesní půdy (4730 ha). Lesní majetek je zařazen do lesní pěstební oblasti 17 - Polabí - a nachází se v nadmořské výšce kolem 280 m n. m. Z geologického hlediska jsou půdy lesního majetku tvořeny jednak slíny z tzv. „Holické křídové tabule“ a dále pak písky a štěrkopísky, které jsou pozůstatkem činnosti řeky Orlice. V současné době je na majetek zpracován nový LHP s platností od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2014. Celková porostní zásoba majetku činí 1.224.850 m3 bez kůry, což odpovídá průměru 265 m3/ 1 ha. Jehličnaté dřeviny jsou zastoupeny 80 % a převládají dřevinou je BOR na výměře 51 % a SM ztepilý na výměře 26 %. Listnaté dřeviny jsou zastoupeny 20 %, z nichž 8,5 % zaujímají duby, 3 % olše, 2,5 % bříza a zbytek je tvořen ostatními listnáči (OS, JS, HB, LP, BK). V hospodaření LD se významně uplatňuje přírodě blízké hospodaření s diferencovaným přístupem k jednotlivým porostům s důrazem na přirozenou obnovu lesa, a to zejména v oblasti genové základny borovice lesní. Podíl přirozené

obnovy z 1. zalesnění u LD výrazně překračuje celostátní průměr. Na majetku jsou dvě kategorie lesa, a to lesy zvláštního určení a hospodářské lesy. Lesy zvláštního určení jsou na majetku jednak z titulu dvou přírodních rezervací, a to rezervace Buky u Vysokého Chvojna na výměře 28 ha a dále rezervace U Parku 4 ha. Do zvláštního statutu spadá 104 ha lesa, nacházejících se v Přírodním parku Orlice. Nejvýznamnější část lesů zvláštního určení tvoří genová základna, borovice lesní o výměře 1 728 ha porostní půdy. Z cílových HS jsou zastoupeny HS 13, 23, 43, 25, 45, 27, 29 z nichž nejvyšší zastoupení mají HS 23, 25, 27. Polovina lesních porostů se nachází na stanovištích ohrožených větrem, a to na SLT 2O, 2P, 2Q. Lesním hospodářským plánem byly stanovena závazná ustanovení dle zákona č. 289/95 Sb. takto: maximální celková výše těžeb 280 tis. m3 hroubí bez kůry, minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku 1 212.89 ha, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově je stanoven v souladu s platnou legislativou. Lesy Lesního družstva Vysoké Chvojno s.r.o. jsou v rámci Pardubického kraje největším nestátním lesním majetkem. Ve svém počátku bylo LD členěno na 3 organizační jednotky – polesí, ve kterých se nacházelo 8 lesnických úseků (LÚ) a celkově byl majetek řízen z lesní správy (LS). V současné době je organizace firmy dvoustupňová, s tím, že jednotlivé lesnické úseky jsou řízeny přímo z LS. Mimo správu „historického majetku“, který je obhospodařován na základě nájemní smlouvy, LD vykonává funkci OLH a hospodaří v lesích dalších drobných vlastníků z řad fyzických osob i obcí na výměře cca 1500 ha. Nejvyšším orgánem LD je valná hromada, která je tvořena starosty jednotlivých obcí, a kontrolní činnost je svěřena DR. V čele LD je jednatel, který je zároveň ředitelem společnosti, OLH a mysliveckým hospodářem. Na řídící činnosti se dále podílí 18 TH pracovníků, z nichž někteří mají ve své pracovní náplni především oblast služeb pro jiné vlastníky lesů. V rámci svých aktivit provozuje LD tyto činnosti: lesnictví, rybníkářství, autodoprava, výroba oplocenkových dílů, myslivost, poradenství v oblasti lesnictví a myslivosti, drobná zemědělská výroba a všechny tyto činnosti nabízí jako službu dalším subjektům. Výnosy z veškerých činností slouží jednak k výplatě nájemného vlastníkům a jednak k údržbě nemovitostí a pochopitelně k zajištění pěstební činnosti. V honitbách LD se roční lov spárkaté zvěře skládá z cca 150 kusů zvěře srnčí, 80 kusů zvěře dančí a 200 až 250 kusů černé zvěře. Produkce vlastní zvěřiny činí ročně až 8 tun, a proto je v areálu LS zřízeno sběrné místo zvěřiny, které slouží i okolním mysliveckým subjektům. LD obhospodařuje asi 25 ha rybníků dvouhorkovým způsobem s roční produkcí kolem 120 q ryb. V rámci služeb pro ostatní vlast-

Důsledné MANIPULOVÁNÍ dřevní hmoty je zárukou dobrého zpeněžení

PŘÍRODNÍ PARK Orlice v jarních záplavách

VÝSTAVKOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - zdařilá přirozená obnova borovice lesní a modřínu evropského níky lesů ročně vykupuje LD kolem 5000 m3 dřevní hmoty a pomáhá tak drobným vlastníkům lesů zobchodovat jejich produkci. Pro svoji činnost je firma vybavena odpovídající technikou, mezi kterou patří přibližovací a pěstební traktory, odvozní souprava, vyvážecí souprava, drtička klestu Merri, čelní nakladač Volvo a další drobná technika. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců firmy je 55, přičemž pokrytí pěstební činnosti vlastními zaměstnanci je cca 80 % a těžební činnosti cca 30 %, na zbylou volnou kapacitu jsou uzavírány smlouvy o dílo s místními podnikatelskými subjekty. Pro lepší vydruhování dřevní hmoty, zejména z rozptýlených těžeb a z výkupů, slouží malý manipulační sklad s roční kapacitou 12.000 m3 hmoty. Firma je držitelem certifikátů PEFC a C-o-C a její hospodaření je plně v souladu s principy trvale udržitelného hospodaření v lesích. V rámci svého majetku LD umožňuje odborné praxe studentům lesnických škol a pravidelně pořádá exkurze zaměřené zejména na pěstování lesa. LD zároveň na svém majetku pořádá i další odborné akce pro pracovníky státní správy a ve spolupráci s Mze na jeho majetku proběhla i exkurze pro pracovníky státní správy ze všech krajů ČR. V roce 2001 se LD podílelo s ČLS a LČR s. p. na pořádání odborného semináře „Dub - dřevina budoucnosti“. Lesní družstvo Vysoké Chvojno s. r. o. je členem Sdružení vlastníků obecních lesů v ČR. Základním cílem LD je kvalitní obhospodařování lesního majetku přírodě blízkým způsobem v souladu s pravidly trvale udržitelného rozvoje a s maximálním využitím ekonomického potenciálu. Vzhledem k tomu, že majetek obhospodařovaný LD VCH je majetkem komunálním, společnost plní i významnou sociální funkci z hlediska pracovních příležitostí pro obyvatelstvo z řad obcí a měst spoluvlastnících majetek. Lesy LD dále plní velmi významných způsobem rekreační funkci a majetkem prochází několik cyklostezek, v jeho prostoru se nacházejí 3 chatové oblasti a dále jeho územím vede nově zřízená Poorlická naučná stezka. Dá se říci, že nejhlavnějším cílem hospodaření LD je obhájit u široké veřejnosti podstatu lesnického hospodaření v lesích jako cestu k jejich trvalé udržitelnosti. Radomír Charvát

Silva Bohemica - 4/2005

Pozvání na neobyčejnou výstavu o přírodě v pardubickém zámku

Lektorka Mgr. Pavla Procházková beseduje s dětmi nad jejich VÝKRESY ZVÍŘAT A PTÁKŮ

EXPOZICE lesní zvěře

lesnímu prostředí, přírodě ve městech, kolem rybníka, kolem domu, kde bydlíme, ale i v různých po přírodní stránce významných místech této části východních Čech, jako například na Kunětické hoře.“ • Mezi dětskými hlasy jsou slyšet i jiné zvuky. Odkud pocházejí? „U každé expozice jsou umístěna tlačítka, kterými si můžete vybrat hlas zvířete nebo ptáka, který jako typický druh v tom kterém prostředí v přírodě žije.“ • Jak dlouho tato výstava v pardubickém muzeu potrvá? „Výstava Příroda východního Polabí byla připravena jako výstava stálá. A po jejím zhlédnutí můžete navštívit i výstavy skla, zbraní nebo třeba starých pohlednic.“ Pohled na hodinky mně přivedl do reality, paní Procházkovou již čekali zvědaví a rozverní školáci s kresbami zvířátek a ptáků, kteří se jim na výstavě nejvíce líbili, a těšili se na pochvalu, jak se jim kresby povedly. Paní lektorka s dětmi procházela po výstavě a povídala si s nimi o obrázcích a o exponátech, které namalovaly. Po návštěvě této neobyčejné výstavy zůstane v paměti dětí i dospělých návštěvníků určitě hlubší stopa, než po návštěvě běžné výstavy. Jiří Junek Vpravo ukázka prostředí SMRKOVÉHO LESA

UKÁZKA PROSTŘEDÍ kolem lidských obydlí

DĚTI jsou pravidelnými návštěvníky stálé výstavy o přírodě

PARDUBICKÝ KRAJ

ZÁMEK v Pardubicích, sídlo Východočeského muzea

Ve druhém patře Východočeského muzea v Pardubicích, které sídlí v pardubickém zámku, se to každé ráno ještě před otvírací dobou hemží školními dětmi. Přicházejí sem navštívit naučně populární cyklus, který pro ně připravili pracovníci muzea s odborníky RNDr. V. Lemberkem, Ing. V. Veselovskou, Mgr. J. Dolanským a Ing. J. Šurou, autory scénáře výstavy, která má název Příroda východního Polabí. Nepatří ale mezi klasické výstavy, které si prohlédnete a potom odejdete za jinými zájmy a zakrátko zapomenete, že jste ji navštívili a co na ní bylo vlastně zajímavého. Přiměje totiž návštěvníky aktivně vnímat její témata a exponáty. O tom, co je vlastně tou výjimečností pardubické výstavy o přírodě, jsme ve chvilce, které děti věnovaly občerstvení mezi dvěma částmi programu, hovořili s pracovnicí muzea a lektorkou Mgr. Pavlou Procházkovou: • Všiml jsem si, že na vitrinách nejsou názvy exponátů. Jaký to má smysl? „Každému návštěvníkovi, dítěti i dospělému, zapůjčíme pracovní sešit, kde jsou jednotlivé expozice vyobrazeny i s názvy jednotlivých exponátů. I to, že si je sám vyhledá, přispívá k lepšímu zapamatování.“ • Kolek těch vitrin zde vlasně je? „Je jich jednadvacet a každá z nich je určena jednomu tématu. Například

V. ročník SVÁTKŮ DŘEVA v Žamberku 17. a 18. června, areál Městského muzea v Žamberku areál zámku v Žamberku - SOU služeb, obchodu a řemesel

Organizátoři Svátků dřeva pokračují v započaté tradici konání této akce, která je příležitostí prezentovat um a dovednost současných i v minulosti působících zástupců jednotlivých řemesel. Letošní pátý jubilejní ročník je zaměřen na malovaný a jinak zdobený nábytek. Během Svátků dřeva bude otevřena výstava s názvem Nábytek – teplo domova, kde budou prezentovány jedinečné kusy lidového i slohového nábytku ze sbírkových fondů nejbližších muzeí. Zároveň se během svátků představí mistři řemesel z různých oborů své působnosti a našimi hosty budou firmy a pokračovatelé výroby dřevěného nábytku a jejich restaurátoři. Svátky dřeva jsou také příležitostí, jak oslovit také mladé návštěvníky muzea. Pro ně bude vypsána soutěž Babiččin pokojík a 17. 6. bude vytvořena v areálu SOU obchodu a řemesel výtvarná dílna, kde z připravených polotovarů a za dozoru mistrů řemesel mohou zhotovit dřevěnou skládací stoličku. Odborná porota pak posoudí jejich práce a následující den vyhodnotí tři nejúspěšnější zhotovitele. Během celého dne se budou v areálu zámku prezenSB

tovat firmy, které se zabývají výrobou dřevěného nábytku, speciální prostor bude vytvořen pro firmu intarzisty pana Jana Maříka. Pro žamberské školy i školy z okolí bude připraven celodenní bohatý program: děti se budou moci seznámit pomocí počítačového programu se druhy dřev, uvidí ukázky soustružení, cizelování, intarzování i vypalování dřeva. Mnohé techniky si budou moci vyzkoušet. Bude zde také výstavka prací oboru truhlář. Dále proběhnou soutěže v lukostřelbě, v porážení kuželek, zatloukání hřebíků, navlékání dřevěných korálů a pod. Spolupráce s odborným učilištěm obchodu a řemesel se ukazuje jako velmi vhodná, protože jsou k dispozici dobře vybavené pracovny a odborný dohled. Také ze strany učitelů a škol je tato akce velmi příznivě přijímána. V loňském roce využilo této možnosti více než 1000 žáků a studentů různých škol. Druhého dne budou akce probíhat paralelně jak v muzeu, tak i v areálu žamberského zámku. Během oficiálního zahájení v muzeu dne 18. června bude vzdán hold dřevu a všemu krásnému, co je ze dřeva vyrobeno, úvodní slovo zhodnotí význam Žamberka jako centra nábytkářské výroby a připomene také firmy a zhotovitele z okolních měst a obcí, kteří se specializovali na výro-

bu nábytku a nábytkářských doplňků. Po krátkém představení přítomných pokračovatelů této tradice bude otevřena výstava lidového a slohového nábytku - Teplo domova, která bude ke zhlédnutí téměř do konce července. Po té proběhne veletrh řemesel s prezentací řezbářství, soustružení, malby na dřevo a intarzování. Návštěvníci budou moci sledovat ukázky prací a seznamovat se s jejich výrobky. V odpoledním programu nebude chybět hudební vystoupení, příběh z Dekameronu v podání Spolku divadelních ochotníků ze Žamberka a vyhodnocení obou soutěží. Večer zakončí celodenní program vystoupení skupiny historického šermu LUCREZIA. Návštěvníci si budou moci v sobotu na zámku prohlédnout výstavu nábytku současných firem, které zhotovují nábytek výhradně ze dřeva. Zastoupeni budou také restaurátoři nábytku a specialisté designu. Věříme, že tento bohatý program osloví naše stálé návštěvníky, máme radost, že na tuto akci spontánně reagují senioři i mladí zpracovatelé dřeva, že okruh mistrů, který se v muzeu touží prezentovat, stále vzrůstá. Věříme, že letošní jubilejní rok přinese zajímavou nabídku, která přinese našim návštěvníkům nejen pobavení, ale také poučení a potěšení. Mgr. M. Otavová foto: archiv Muzeum Žamberk

17

Soubor lidových staveb Vysočina

PARDUBICKÝ KRAJ - VÝZNAMNÉ STROMY

Soubor lidových staveb Vysočina je jedinou rozsáhlejší expozicí lidového stavitelství v Pardubickém kraji. Jednotlivé expoziční celky se nalézají v několika osadách obce Vysočina a ve městě Hlinsku. Jedná se o tyto expoziční celky: Veselý Kopec, Svobodné Hamry a památkovou rezervaci Betlém v Hlinsku. Nejstarším celkem je expozice na Veselém Kopci, kde byl první objekt zpřístupněn v roce 1972. Pardubický kraj, který od výšky Labe u Chvaletic (205 m n. m.) dosahuje až k vrcholu Králického Sněžníku (1422 m n. m.), je velmi rozmanitý a má mnoho krásných, monumentálních a památných stromů. Osobní vzpomínka: Území dnešního Pardubického kraje mne osudově přitahuje. Po skončení lesnické školy v Trutnově před 55 lety jsem krátce nastoupil na umístěnku a sloužil na úbočí Králického Sněžníku na polesí Horní Morava a obdivoval tam tehdy ještě zcela zdravé mohutné porosty ke státní hranici, k rozvodí tří moří. Po vysoké škole jsem byl umístěn na lesní závod Ronov nad Doubravkou na tehdy končící krajské správě lesů Pardubice ve Slatiňanech, a dodnes obdivuji krásnou lísku tureckou v Ronově nad Doubravkou a vynikající stromy zámeckého parku ve Slatiňanech, zejména buk lesní kultivar červenolistý (největší svého druhu u nás). Pardubický kraj – a zejména území okresů Ústí nad Orlicí a Svitavy – je naprosto výjimečný výskytem lip mimořádných rozměrů: Vejvodova lípa, Pastviny obvod 1 252 cm/výška 25 m/stáří 550 let; Lukasova lípa, Telecí 1 170/18/700 Tománova lípa, Klášterec n. O. 870/20/550 Knapovec 870/30/300 Bratrská lípa, Kunvald 834/32/450

(Podle pověsti zde Čeští bratři před nuceným odchodem z vlasti v roce

Přenesené objekty se nacházejí v původním krajinném prostředí a vytvářejí osadu volně rozptýlených zemědělských usedlostí. Přinášejí svědectví o životě a způsobu hospodaření drobných zemědělců od poloviny 19. století do 50. let 20. století. Zemědělské usedlosti doplňuje kolekce lidových technických památek na vodní pohon: mlýn s varnou povidel, olejna, pila a stupník na tříslo. Veselý Kopec je místem, kde se pořádají četné kulturní programy. V blízkosti Veselého Kopce se nalézá osada Svobodné Hamry, která se může pochlubit bohatou malířskou tradicí (pobývali zde malíři F. Kaván a G. Macoun). V této osadě je zpřístupněný vodní kovací hamr, který připomíná zaniklou železářskou výrobu. Na hamr je napojena mlýnice s ukázkou zařízení na výrobu jahel

a krup. V blízkosti hamru se nalézá původní roubená hospoda a zámeček ze 17. století. V roce 1990 byla zahájena rekonstrukce roubených objektů ve čtvrti zvané Betlém v Hlinsku. V současné době mohou návštěvníci obdivovat všech jedenáct opravených roubených objektů, které pocházejí z poloviny 18. století. Původními obyvateli byli drobní řemeslníci, zpočátku především hrnčíři a tkalci. Betlém Hlinsko je jedinečným urbanistickým celkem roubených domků drobných řemeslníků ve středu města, proto také byl v roce 1995 prohlášen památkovou rezervací lidové architektury. V opravených objektech návštěvníci naleznou ukázky dílen a bydlení původních obyvatel, prodejnu upomínkových předmětů, bylinek, kavárničku, prostor pro

Vynikající stromy kraje Pardubice Motto: Hledej v člověku strom, hluboké kořeny, pevný kmen, košatou korunu. (Japonské přísloví)

1547 zasadili těsně vedle sebe tři lípy: za víru, za lásku a za naději, že se do vlasti vrátí. Lípy srostly v jediný trojkmen s krásnou pravidelnou korunou. V roce 1930 se při bouřce odlomil třetí kmen, Naděje. Lípa však vymladila a za dalších 70 let Naděje zesílila. Nyní je korunou opět pravidelná, sahá až k zemi, takže přicházíte-li ke kmeni, musíte se poklonit; koruna má průměr 22 m.) Lipka 840/32/600 Králíky 770/24/250 Trpín 760/22/450 Bystřec 750/28/350 Kameničky 742/29/450 Žamberk 720/25/300 Vendolí 700/25/400 H. Heřmanice 700/28/300 Třináct takhle velkých lip v jediném kraji, jako rostou v bývalých okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy, u nás nikde jinde nenajdete, blíží se tomu pouze Klatovsko. Území se může pochlubit též několika lesními velikány. Vopařilova jedle (460/45/300) je největší jedlí u nás, je u ní Kniha vzkazů, přání a pozdravení na způsob vrcholové knihy. Slavický smrk (485/33/200) v oboře Slavice patří mezi našich pět největších smrků. Poblíž byl v roce 1988 uloven kapitální jelen, v té době u nás druhý největší po úlovku knížete Schwarzenberga z roku 1730 z Českého Krumlova. Borovice u Biskupic (390/13/150) prý byla v minulém roce značně poškozena; škoda, také je to jedna z největších. V parcích je možno obdivovat dva monumentální platany u zámku v Cholticích (616 a 591/34/150) a naši nekrásnější babyku v Riegrově sadu v Ústí nad Orlicí (434/19/100). Pod hradem Lichnice v Železných horách je velmi známý Žižkův dub (922/28/600-800) opředený pověstmi. Největší hrušeň u nás je nad obcí Rybník, má 420/10/300. U starého

domku uprostřed obce Sklené je velebný tis 319/14/400. Těžko se hledá topol černý u Hrobické tůně u Labe nad Pardubicemi (635/35/200). Rozložitý javor klen je v Jamném nad Orlicí (525/18/300). Malebný je buk v Koclířově (500/26/250). Ojedinělá je památná březová alej Maxe Švabinského, dlouhá 3,2 km, od České Třebové ke Kozlovu. Kaštanka je vlastně ovocný sad na náměstí v Nasavrkách s největším kaštanem jedlým zvaným Knížák a největším stromem, který má obvod 637 cm; byla vysazena v roce 1776. Chvíli se zastavíme u jilmu Facír (448/30/220) u hájovny Přemilov. Hájovna Přemilov je samota, vzdálená 18 km JJZ od Chrudimi. Jilm roste vpravo při říčním km 61,3 Chrudimky, 10 km severně od Chotěboře. Z Dolního Bradla jsou po modré značce do Přemilova 4 km, od Seče po zelené a dále po modré 8 km. Hájovna a osada leží v půvabném zákrutu Chrudimky a je připomínána roku 1628. Strom je kupodivu zdravý, ačkoliv většina jilmů v našich zeměpisných polohách podlehla nebo podléhá grafióze. Jilm je ošetřen a má i informační tabuli. Kmen se větví v osmi metrech na dvoják, výška koruny je 24 m, šířka koruny 23 m. Strom stojí u opuštěné hájovny, kterou chránil před bleskem, protože ji dvakrát převyšuje. Facír, dnes již zapomenuté slovo, býval potulný lesnický vyučenec z doby mistrů a mistrovských lesnických škol. S doporučením ve výučním listě obcházel myslivny, aby si po způsobu vandrovníků vydělal na živobytí. Slovo facír je odvozeno od německého výrazu vacieren – být zaměstnán. Tak jako krajánci putovali od mlýna k mlýnu, tak facíři chodili po hájovnách, lesovnách a myslivnách zpravidla po stálých trasách. Vyřizovali pozdravy, přinášeli zprá-

výstavy, informační středisko chráněných krajinných oblastí Žárské vrchy a Železné hory. Letošní návštěvnická sezona na Veselém Kopci bude zahájena dne 23. 4. programem nazvaným Přišlo jaro do vsi. K programům, které poutají na Veselém Kopci pozornost návštěvníků, patří Veselokopecký jarmark (16. a 17. 7.), Jak se dříve hospodařilo (20. a 21. 8.) nebo Bramborová sobota (1. 10.). Sezonu tradičně uzavírá vánoční výstava, ta letošní se na Veselém Kopci uskuteční od 26. 11. do 4. 12. a v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku pak od 10. 12. do 1. 1. příštího roku. Expoziční celky Souboru lidových staveb Vysočina se mohou stát cílem příjemného rodinného výletu, vedle poznání kousku historie zde na návštěvníky čeká i pěkné přírodní prostředí. Ilona Vojancová foto: archiv SLS Vysočina vy, nové poznatky a zkušenosti, byli dobrými vypravěči a pobavili, naštípali dříví a po několika dnech pozdravili a šli dál. Nikdy o nikom nemluvili špatně. Facírovalo se od zrušení nevolnictví až do 50. let 20. století. Facírů nebylo mnoho a věděli o sobě. Prý se jedenkrát za dva až tři roky setkávali v Přemilově u hájovny a u jilmu, aby se pozdravili, stanovili si příští setkání a znovu se vydali do světa lesních samot Železných hor, Žárských vrchů, Polabí, Podkrkonoší a dalších krajů. Krajská správa lesů ve Slatiňanech byla zrušena v roce 1960, hájovna Přemilov byla po 372 letech opuštěna v roce 2000, Lesní správa v Ronově nad Doubravou zrušena v roce 2005. Tak pomalu zaniká stopa lesníků v krajině a pamě na zašlé a idylické doby českého lesnictví. Za dob Jana Vrby, tj. asi před 100 lety, hajný musel znát každý strom, srnu, lišku, každého dřevaře, uhlíře či pytláka. Dnes jdeme cestou vysoké produktivity a velkovýroby. Alespoň zachováním památných stromů, pomníčků, studánek, kapliček, odpočívadel a upravených výhledů vzdejme čest krajině. Ing. Pavel Kyzlík, Dobřichovice tajemník České lesnické společnosti BŘEZOVÁ ALEJ Maxe Švabinského v České Třebové foto: Jiří Junek

PLATAN v zámeckém parku v Biskupicích

18

Omluva redakce: Ing. Pavel Kyzlík je rovněž autorem článku „Platan javorolistý v Bartošovicích“ v čísle SB 2/2005 na str. 12-13, kde omylem nebylo uvedeno jeho jméno.

Silva Bohemica - 4/2005

Letošní zima na Brdech cům pod názvem Řehák a Řehák, sídlí v novém. Úspěšně se rozvíjející obchodní aktivity vedly majitele k přestěhování prodejny. Sídlí sice i nadále v renovovaném domě na Starém náměstí, avšak prodejna se nyní nachází v prvním poschodí. V těchto větších prostorách firma nabízí množství dlouhých i krátkých palných zbraní, loveckých potřeb a doplňků pro pobyt v přírodě. Proti původní prodejně se zde podstatně zvýšila kultura prodeje. Obchod sám se nachází na ploše 86 m2, na dalších 90 m2 je zázemí, kde je připravován a objednáván veškerý sortiment a kde je též puškařská dílna. Poslední změnou se stala přeměna společnosti z „eseróčka“ na veřejnou obchodní společnost. V. Havelík

V

akademickém roce 2005/2006 budou na fakultě lesnické a environmentální (FLE) ČZU v Praze poprvé otevírány dvouleté návazné magisterské obory. Dosud byli studenti přijímáni pouze do pětiletých inženýrských, nebo tříletých bakalářských oborů. Otevření přijímacího řízení do magisterských oborů vyplynulo z přistoupení ČZU k tzv. Boloňskému procesu (EU), důsledně dělícímu univerzitní studium na bakalářský a magisterský stupeň, návazně ještě na stupeň doktorský, spojený s náročnou vědeckou přípravou. V červnu roku 2005 tak budou mít bakaláři, kteří získali svoji hodnost jak na vlastní fakultě, tak i na ostatních fakultách ČZU a univerzitách v ČR, možnost započít ve studiu v celé řadě tradičních i nově akreditovaných magisterských oborů, což v podmínkách ČZU znamená oborů inženýrských. Tento systém dává studentům možnost podle svého uvážení samostatně určovat a eventuálně upřesňovat směr svého dalšího studia po absolvování prvního, bakalářského stupně studií a získat titul inženýra v oboru podle svého nejlepšího uvážení. K tradičním oborům patří: Lesní inženýrství, vychovávající všestranně uplatnitelné odborníky v lesním hospodářství, státní správě lesního hospodářství, vodním hospodářství, dřevařské prvovýrobě i v ochraně přírody a životního prostředí. V poslední době je o absolventy mimořádný zájem i v zahraničí, zejména v Latinské Americe. Krajinné inženýrství, které je nejstarším oborem vyučovaným na obnovené LF v Praze, dnešní FLE. Navazuje na bývalý meliorační obor VŠZ. Obor krajinné inženýrství poskytuje vysokoškolské vzdělání v oblasti komplexní péče o krajinu, student je vychováván pro kvalifikované činnosti v oborech zemědělských, lesnických, vodohospodářských, technicko-ekologických a zejména pak v kombinacích těchto oborů. Absolventi se uplatní ve složkách projekčních, prováděcích, investorských, provozních, výzkumných, řídících, plánovacích a správních. Absolventi SB

přiblížit objekt. Předposlední den v únoru měl můj známý, lesní pan Hejduk z hájovny Jelení palouky, nevšední zážitek. Večer seděl na posedu a zdálo se mu, že slyší dančí rochání. Skutečně pak zanedlouho vyběhla z lesa daněla (stará!) následovaná daňkem. Probíhala opožděná říje, to se někdy stává, ostatně o podobném případu pozdní říje, tři roky po sobě se opakujícím, jsem před lety psal. Dne 3. března (teplota -21 oC v 7,30) jsem v zámeckém parku v Březnici pozoroval velké hejno brkoslavů severních. Tito ptáci se v Evropě objevující vždy jednou po několika letech. 9. března se odhodlal mladý jelen přibližně až k prvním domům vesnice a ve sněhu si zde vyhledával spadaná jablka. 13. 3. přišlo srnče přímo do vesnice! Velice živě si pamatuji na krutou zimu v letech 1969-70. Tehdy se velice dobře krmilo, přesto v jedné z teh-

získávání kvalifikační předpoklady k odborným činnostem na úsecích: organizace půdního fondu a pozemkové úpravy, úprava a revitalizace malých vodních toků, protierozní ochrana půdy, revitalizace vodních ekosystémů, kultivace a rekultivace půd, hydromeliorace, lesnicko-technické meliorace, inženýrské lesnické stavby, hrazení bystřin, rybníky a malé vodní nádrže, vodní hospodářství, hydroinformatika, urbanismus a výstavba venkova, zemědělské stavby, územní plánování atd. Aplikovaná ekologie. Absolventi jsou připraveni na řešení ekologických a technicko-ekologických problémů se zohledněním ekonomických aspektů. Uplatní se ve složkách výrobních, provozních, správních, řídících, prognostických, výzkumných, poradenských, a v mezinárodních institucích, dále jsou vytvořeny předpoklady pro uplatnění i v oblastech střetu zájmů zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu. Získávají kvalifikační předpoklady k odborným činnostem na úsecích: ochrana a tvorba životního

a výroby nábytku. Výjimkou nejsou ani nabídky zahraničních firem. V roce 2005 budou poprvé otevřeny nově akreditované obory: Regionální environmentální správa. Studijní obor Regionální environmentální správa je zaměřen na přípravu správních úředníků, technických pracovníků pro takové funkce, jako je posuzování a řešení problémů v územních celcích, obcích, extravilánech. Reaguje na požadavky státní správy a jejích subjektů. Orientace na trvale udržitelný rozvoj, modelování v rozhodovacích procesech v životním prostředí, lesní a vodní hospodářství, správu vodních toků i zemědělství umožní mj. uplatnění absolventů v resortech Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, správách chráněných krajinných oblastí atd. Environmentální modelování. Studijní obor environmentální modelování poskytuje vysokoškolské vzdělání v oblasti procesů probíhajících v životním prostředí, jejich poznání,

Nové obory studia na FLE ČZU v Praze prostředí, ochrana půd, ovzduší a vody, obhospodařování a racionální využívání přírodních zdrojů, oceňování přírodních zdrojů, tvorba a plánování územních systémů ekologické stability (ÚSES), posuzování vlivů činností na životní prostředí, ekonomika a politika životního prostředí, ochrana přírody, revitalizace vodních ekosystémů, státní správa a samospráva všech stupňů, poradensko expertní činnost ve vládních i nevládních institucích, ekologické aplikace v krajině, zavádění environmentálních systémů, řízení v podnicích, prognózy vývoje stavu životního prostředí v regionech, posuzování ekologických zátěží a realizace sanačních opatření. Dřevařské inženýrství. Tento obor patří z hlediska studentů k nejobtížnějším, ale z hlediska absolventů k nejúspěšnějším oborům na ČZU. Uplatnění najdou v těžařských firmách, pilařských provozech i v podnicích chemického zpracování dřeva

popisu, modelování a predikci jejich vývoje s cílem řešit celou škálu praktických problémů, týkajících se environmentu a ekologie. Absolvent najde uplatnění ve složkách provozních, správních, řídících, poradenských, prognostických i výzkumných. Absolventi získají kvalifikační předpoklady k odborným činnostem na úsecích ekologie, vodního hospodářství a řešení šíření znečištění v ovzduší, v povrchových a podzemních vodách, jakož i v modelování extrémních jevů, např. povodní, ekologických katastrof, na úseku hydroinformatiky, numerického modelování proudění povrchových a podpovrchových vod, hydrologických procesů, včetně zahrnutí stochastičnosti, posuzování dopadů antropogenní činnosti na životní prostředí, modelování těchto procesů, návrhů řešení a predikce vývoje, posuzování ekologických zátěží a realizace sanačních opatření. Budou připraveni i na činnosti v mezinárodních expert-

Budova FLE v Praze foto Karas

KRMELCE pro srnčí byly do rána vždy prázdné, jelení zvěř stačila obejít celou honitbu a všechny jesle doslova vyčistila. Níže STÁDO jelení zvěře asi tak, jak jsem je viděl z cca kilometrové vzdálenosti očima. dejších honiteb o výměře asi 1100 ha jsme na jaře našli 52 padlých kusů srnčí, skutečnost jsme mohli ovšem pouze odhadovat. Václav Havelík ních a výzkumných týmech. Druhým rokem pak bude otevřen obor přednášený v angličtině: Forestry, Water and Landscape Management. K řádným studentům tohoto oboru, kteří jej budou absolvovat v průběhu dvou let, jsou zařazováni i studenti, kteří přijíždějí ze zahraničních univerzit, převážně v rámci programu Socrates/Erasmus. Pro české studenty, kteří do oboru nastupují, je pak naopak připravena řada výjezdů na dobu alespoň jednoho semestru, převážně do Británie, Německa, Španělska, Portugalska, ale i na Slovensko. Tam mohou studovat dohodnuté předměty, které jim po návratu budou uznány. S univerzitou v Madridu je pak připraven program v rámci Double-degree diploma: studenti studium absolvují na partnerské fakultě a po ukončení studia je jim přiznán diplom obou fakult. V daném případě pak kromě diplomu daného českého oboru získají diplom lesního inženýra od Escuela Técnica Superior Ingerieros de Montes v Madridu. Jak již bylo uvedeno, ve všech případech se jedná o dvouleté návazné magisterské obory, do kterých se budou v rámci průběžného studia hlásit absolventi bakalářských studijních oborů FLE, ale jsou plně otevřeny i pro zájemce – absolventy jiných fakult, kteří absolvovali podobný typ studia, nebo složili úspěšně přijímací zkoušky, které jsou určeny na 1. července t. r. Při dostatečném souladu bakalářských či magisterských oborů s nově otevíranými pak lze uvážit přijetí i bez přijímacího řízení a uznání zkoušek. Prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. děkan FLE ČZU v Praze Doc. Ing. Pavel Pech, CSc. Proděkan pro pedagogickou činnost Podmínky přijímacího řízení na www.czu.cz

PARDUBICKO - BRDY - FLE PRAHA

Firma bratrů Řehákových z České Třebové, známá mysliv-

Jak vypadala zima na Brdech, nejvyšší vnitrozemské vrchovině (Tok a Praha oba 862 m n. m.)? Přestože zvěř byla přikrmována, strádala. Jelení hledala potravu v krmných zařízeních pro srnčí, tedy daleko mimo oblast chovu. Potulovala se prakticky po krajině. Koncem února jsem vyjel obhlédnout situaci na Hostomicku. Nebe bylo pokryté olověnými mraky, věštícími další nadílku sněhu. U silnice jsem objevil čtyři koroptve, když zpozorovaly, že zastavuji, pár metrů se brodily v prašanu, pak už ale šetřily energií. Po třech kilometrech jizdy jsem zpozoroval, že z Plešivce vyšlo 86 kusů jelení zvěře na pole. Zvířata vycítila další příval sněhu a instinktivně doplňovala zásoby potravy, v 35 cm vrstvě sněhu se prohrabávala k řepce. Bylo 11,55 hodin! Okolnosti je donutily opustit les v tak nezvyklém čase. Litoval jsem, že nemám kameru, která je schopna více

19

VELETRH PRO STŘEDNÍ EVROPU Říjnový WOOD-TEC zřejmě nabídne největší přehlídku dřevozpracující techniky ve své historii Pořadatelé vystavovatelský zájem podněcují řadou pobídek – cenami, které i přes vzrůst vstupů zůstávají na úrovni roku 2003, zlevněním některých služeb (například speditérských), možností slevy z pronajaté plochy v případě odevzdání přihlášky do termínu jejich řádné uzávěrky 15. května 2005. Navíc za poslední tři roky dvakrát modernizovali pavilon Z, který je částečně klimatizován. WOOD-TEC dále proběhne v pavilonech F a G1 a na přilehlých volných plochách před pavilony Z, R, R1 a P. Vystavovatelé, ale i návštěvníci veletrhu mohou také pohodlně přijet přímo na parkoviště Rekord počtvrté za sebou? jak z tunelu směrem od dálnice braPořadatelům, připravujícím devánou číslo 8, tak branou číslo 4. tý mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevoRozhoduje kvalita a design za zpracující průmysl WOOD-TEC, správnou cenu který se uskuteční v Brně ve dnech Na otázku, zda mají tuzemští 18. - 21. října 2005, hraje do karet tolik příznivých skutečností, že výrobci možnost prosadit se i na traodborníci nemají žádné pochybnosti dičně vysoce náročných trzích, odpoo opětovných rekordních ambicích vídá předseda výstavního výboru veletrhu. Ty by se měly konkrétně veletrhu WOOD-TEC a současně pohybovat kolem 13.000 m2 čisté také děkan Lesnické a dřevařské výstavní plochy, když série tří fakulty Mendelovy zemědělské a lesposledních rekordních ročníků se nické univerzity v Brně doc. ing. naposledy, v roce 2003, „zastavila“ Ladislava Slonka, CSc., kladně: na údaji zhruba 11.800 m2. Do Brna „Ano, mohou se prosadit kvalitou, by měl letos také přijet větší počet designem a odpovídající světovou vystavujících firem, a to okolo 350; cenou. Toho lze docílit moderními naposledy se jich sešlo 331. Za jistou efektivními technologiemi a nízkými věc se přitom považuje i nárůst počtu vnitřními náklady.“ Výrobci pro finální zákazníky vystavovatelských zemí, jichž při posledním ročníku bylo včetně České musí neustále sledovat vývoj technologií a ve správný okamžik se rozrepubliky třináct. hodnout, kdy nějakou efektivní novinkou nahradit starší stroj či o ni Trumfy a lahůdky letošního své výrobní prostředky doplnit. ročníku Netřeba příliš zdůrazňovat, že návštěKombinace dvou největších pořava odborného veletrhu je pro ně tou datelských trumfů – zaprvé, že se nejlepší cestou, jak si udržet přehled letošní WOOD-TEC premiérově – vše mají na jednom místě a vystauskuteční po vstupu České republiky vovatelé jim budou vycházet maxido Evropské unie, a zadruhé, že na málně vstříc. Pro vystavující firmy veletrhu proběhne významné setkání pak znamená veletržní účast dobrou prezídia nejvlivnější světové organimožnost v podpoře výroby a vývozu, zace v oboru dřevozpracujícího průzískávání nových informací, seznámyslu EUMABOIS – vytváří magmení s konkurenčními technologienet, který přitahuje zájem nejen ještě mi, možnost efektivně oslovit cílové většího počtu firem z tradičně silných skupiny a uzavírat kontrakty. vystavovatelských zemí (zejména Doc. Slonek předpokládá, že sousedních), ale také ze zemí, odkud letošní nabídka exponátů bude pravvystavovatelé do jihomoravské metděpodobně nejvíce zaměřena na ropole dosud příliš nejezdili (napříodběratele střední třídy, které se klad Španělsko, Portugalsko, Rusko, budou vystavovatelé na svých stáni některé asijské země).

VELETRHY - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

„WOOD-TEC je momentálně jediným veletrhem ve střední Evropě mimo Německo pro zpracování dřeva, který podporujeme. Je tedy hodnocen jako spojnice mezi starými a novými členy Evropské unie a bude i vstupním veletrhem do těch států, které do EU vstoupí v příštích deseti letech.“ Tak hodnotí současnou i budoucí roli největšího dřevařského veletrhu ve střední a východní Evropě ing. Jiří Odvárka, prezident českého Svazu dřevozpracujících strojů a zařízení a člen řídícího výboru sdružení EUMABOIS.

20

cích snažit zaujmout „... například novinkami v kvalitě dělení dřeva, novými nástroji, novými řeznými rychlostmi. Dají se očekávat stroje, které budou energeticky méně náročné než jejich předchůdci, lepší po stránce ergonomie a bezpečnosti práce.“ Co je EUMABOIS? Ve světě dřevozpracujícího průmyslu představuje Evropské sdružení výrobců dřevozpracujících strojů EUMABOIS pojem, který nemá obdoby: jde o nejsilnější celosvětové uskupení svého druhu, jehož garance veletržním akcím výrazně pomáhají zájmu o účast na nich ze strany rozhodujících vystavovatelů. V současnosti k EUMABOIS náleží přibližně 900 výrobců, kteří reprezentují roční výrobu v hodnotě přes 4 600 milionů Euro, tedy zhruba 60 % celosvětové produkce. Vliv sdružení neustále stoupá i mimo Evropu. EUMABOIS bylo založeno jako dobrovolné sdružení evropských výrobců dřevozpracujících strojů a zařízení. V současné době jej tvoří tucet národních asociací (Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, SRN, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie). Řídící centrum federace je v Belgii, řídící výbor je složen z pěti členů různých zemí, mezi něž patří i Česká republika. Dne 20. října se na veletrhu WOOD-TEC uskuteční výjezdní zasedání a 21. října také valná hromada EUMABOIS. K této skutečnosti vedoucí manažer veletrhu ing. Karel Torn, CSc., poznamenává: „Prezidenti národních svazů uvidí na vlastní oči prostředí, kvalitu pavilonů, seznámí se s kvalitou poskytovaných služeb... To všechno přináší příležitost k dalším kontaktům a další perspektivní spolupráci.“

dřeva a dřevní hmoty. Letos například poskytujeme záštitu těmto mimoevropským veletrhům: FIMMA v Brazílii, FITECMA v Argentině, ASEANWOOD-WOODTECH v Malajsii a VIETNAMWOOD ve Vietnamu, na nichž vystavovatelům z našich členských zemí mimo jiné garantujeme maximální přípustnou cenu za 1 m2. Na výstavách a veletrzích navíc poskytujeme členským státům bezplatný informační servis (informační stánek zdarma, reklamu EUMABOIS v katalogu apod.). V oblasti propagace a práce s veřejností máme za cíl publikovat informace o aktivitách našeho sdružení a dát je ve známost v celém světě. Jedním z dalších cílů EUMABOIS je rovněž podílet se na tvorbě a vývoji evropských norem pro dřevozpracující stroje a zařízení CEN TC 142.“ Ve vztahu k brněnskému veletrhu má sdružení EUMABOIS jasno: „WOOD-TEC hodnotíme jako nosný v celém středoevropském makroregionu. Svým dopadem se řadí k takovým veletržním akcím, jako je LIGNA Hannover nebo XYLEXPO Milán. Členstvím v EUMABOIS se WOODTEC dostává na světovou úroveň a figuruje ve světových katalozích, informace o jeho konání se dostávají do všech tiskovin nejen federace EUMABOIS, ale i WOOD TECHNOLOGY CLUBu – což je volné sdružení světových organizací, jehož je EUMABOIS členem a garantem. To vše pozici a prestiž brněnského veletrhu výrazně posiluje. Pro každého něco

Dva roky, které uplynuly od minulého ročníku veletrhu WOODTEC, jsou ve dřevozpracujícím průmyslu dlouhou dobou na to, aby producenti představili řadu inovací a skutečných novinek. Finální výrobci budou mít opravdu nad čím přemýšlet a z čeho vybírat. Odborníkům EUMABOIS zvolilo WOOD-TEC je určen doprovodný program, sestavený ze tří tématických celků „EkoIng. Jiří Odvárka, zastávající nomika dřevozpracujícího průmysv současnosti funkci člena řídícího lu“, „Dřevo v životním prostředí“ výboru EUMABOIS, charakterizuje a „Dřevo – zdroj energie“. aktivity sdružení následovně: „Naším cílem je hájit zájmy členů, soulad v propagaci a spolupůsobení mezi Bližší informace: Veletrhy Brno, a.s. členy tohoto sdružení. Hlavní aktivity Výstaviště 1, 647 00 Brno slouží zejména k podpoře exportu Tel.: 541 153 297 jeho členských států. Tato podpora je Fax: Tel.: 541 153 054 patrná na veletrzích a výstavách E-mail: [email protected] nejen v Evropě, ale také v ostatních www.wood-tec.cz zajímavých oblastech pro zpracování

Silva Bohemica - 4/2005

Lesy SR nominované na prestížnu cenu Projekt „Etický kódex ako prejav novej podnikovej kultúry štátneho podniku Lesy SR“ bol v kvalitnej konkurencii projektov renomovaných firiem nominovaný na HR (human resources) Oskara. Piaty ročník tejto súaže bol súčasou 11. ročníka odbornej konferencie „Nové trendy v personálnom manažmente 2005“, ktorá sa uskutočnila v dňoch 15. až 16. marca 2005 v kongresovej sále hotela Holiday Inn v Bratislave. Záštitu nad poduAutor článků Mgr. Peter GOGOLA, jatím prevzal podpredseda vlády tiskový mluvčí LSR, s. p. SR Ivan Mikloš. V štátnom podniku Lesy SR dnes nadobudol účinnos nový pracovný poriadok. Jeho hlavným cieom je zabezpeči dodržiavanie pracovnej disciplíny prostredníctvom bližšie vymedzených práv a povinností zamestnávatea a jeho zamestnancov v pracovnoprávnych vzahoch. Mesiac po tom, ako vstúpil do platnosti nový etický kódex, tak majú štátni lesníci alší dokument, ktorý svojím obsahom a rozsahom posúva Lesy SR o krok bližšie k moderným a štandardne sa správajúcim firmám na Slovensku.

Súaž HR Oscar je špeciálnou prezentáciou projektov z oblasti riadenia udských zdrojov, ktoré boli nominované na udelenie Ceny za najlepší projekt v oblasti HR na Slovensku za rok 2004. Poslaním tejto súaže je ocenenie najlepších projektov v oblasti rozvoja a riadenia udských zdrojov, ktoré výrazne prispeli k rozvoju svojho podniku. Lesy SR, š. p. prihlásili do tejto prestížnej súaže projekt s názvom „Etický kódex ako prejav novej podnikovej kultúry štátneho podniku Lesy SR“, ktorý postúpil až do finálovej skupiny štyroch najúspešnejších. Napriek tomu, že sa projektu

Štátni lesníci majú nový pracovný poriadok Nový pracovný poriadok napríklad striktne definuje nulovú toleranciu voči zamestnancom pod vplyvom alkoholu alebo omamných a psychotropných látok a ich prítomnos na pracovisku považuje za závažné porušenie pracovnej disciplíny s následným okamžitým skončením pracovného pomeru. Za závažné porušenie pracovnej disciplíny považuje aj odmietnutie podrobi sa skúške s cieom preukázania požitia alkoholu. Následkom je opä okamži-

té ukončenie pracovného pomeru. To isté sa týka aj porušenia ustanovenia o konflikte záujmov. Poda neho zamestnanec Lesov SR môže popri svojom zamestnaní, vykonávanom v pracovnom pomere, vykonáva zárobkovú činnos, ktorá je zhodná alebo obdobná s predmetom činnosti zamestnávatea, len s jeho predchádzajúcim písomným súhlasom. Nový pracovný poriadok každého zamestnanca Lesov SR okrem iného zaväzuje aj k tomu, že nebude

v mimoriadne vyrovnanej konkurencii nepodarilo ocenenie HR Oscar získa, nominovanie do najužšieho výberu je významným signálom, že v oblasti riadenia udských zdrojov a prístupu k zamestnancom sa Lesy SR, š. p. dostávajú na úroveň renomovaných spoločností európskeho formátu, čo potvrdili aj početné reakcie mnohých účastníkov konferencie. „Na tomto bezpochyby významnom úspechu Lesov Slovenskej Republiky sa podie
ali autori projektu Ing. Ivana Špiláková, RNDr. Ivan Rusko a Ing. Slavomír Valný, ktorých inovatívny prístup priniesol svoje zaslúžené ovocie,“ povedal generálny riadite Lesov SR, š. p. Karol Vinš. Peter Gogola prijíma provízie, rabaty, finančné prémie, či iné nepeňažné výhody v súvislosti s dodávkami alebo nákupom, sprostredkovaním alebo akýmkovek iným právnym aktom súvisiacim s predmetom podnikania štátneho podniku Lesy SR. Dokument nezabúda ani na rešpektovanie zásady rovnakého zaobchádzania a zakazuje diskrimináciu z dôvodu manželského stavu a rodinného stavu, farby pleti, jazyka, politického alebo iného zmýšania, odborovej činnosti, národného alebo sociálneho pôvodu, majetku, rodu alebo iného postavenia. Peter Gogola

Dva nové štiepkovacie stroje značky Grizzly za 25 miliónov Sk dostali 10. marca 2005 regionálne centrá (RC) novovytvoreného strediska Biomasa, š.p. Lesy SR v Trenčíne a Rimavskej Sobote. Stroje vyrobené v Nemecku a vybavené švédskymi štiepkovacími agregátmi dokážu denne vyprodukova 80 – 160 ton energetickej štiepky. Nová technológia, zameraná na spracovanie korunovej časti stromov, dáva priestor na zvýšenie produkcie biomasy až o 20% vaka spracovaniu nehrúbia (drevná hmota do hrúbky 7 cm), zvyšuje produktivitu práce pri súčasnom znížení nákladov a rieši spracova-

Grizzly brothers od dnes v akcii - „hryzú“ drevo nie doteraz nepredajného nehrúbia z lesných porastov. „Nárast cien vykurovacích médií núti prevádzkovate
ov teplární h
ada cesty znižovania nákladov na výrobu tepla. Projekt výroby štiepky, ktorý v stredisku Biomasa rozbiehajú Lesy Slovenskej republiky, je šancou ušetri na nákladoch a prejs na technológiu výroby tepla z obnovite
ných zdrojov. Dreva, vhodného na štiepkovanie, je na Slovensku dos – koniec koncov je to jeden z mála energetických zdrojov, ktorý nemusíme dováža. Navyše je ekologický – pyrolytické spa
ovanie štiepky vracia do

šie dva štiepkovacie stroje, ktoré budú v RC Revúca a Čadca vyrába prostredia len to
ko CO2, ko
ko pri lesnú štiepku zo zbytkov po spracofotosyntéze stromy spotrebovali.“ vaní ihličnatých kalamitných ažieb. Peter Gogola hovorí o projekte výroby štiepky vedúci strediska Biomasa Ing. Ján Farkaš. ŠTIEPKOVAČ Grizzly Štiepkovač pridelený RC v Trenčíne bude zabezpečova energetickú štiepku pre teplárne v Novej Dubnici, Handlovej a Partizánskom, štiepkovač odovzdaný RC v Rimavskej Sobote má zásobova energetickou štiepkou nové energetické projekty teplární vo Zvolene, Jelšave, Tisovci, Hnúšti, nemocnicu v Revúcej a Smrečinu v Banskej Bystrici. Už v apríli tohto roka kúpia Lesy SR al-

Během března letošního roku Elmia zprovozní na internetu muzeum starých lesnických strojů. Cílem je shromáždit informace o všech typech starých lesnických strojů, umístěných na webových stránkách veletrhu Elmia Wood, a zhotovit jejich fotografie. „Stroje tvoří důležitou část lesnické historie“, vysvětluje Torbjörn Johnsen, vedoucí manažer Elmia Wood. Elmia má dlouhodobé plány s málo publikovanými databázemi starých lesnických strojů. Nebylo snadné získat tyto informace. Problém byl z velké části vyřešen, když Elmia vstoupila do kontaktu s Jimmim Svenssonem, sběratelem, který sídlí ve Smålandsstenar ve Švédsku. Jeho kolekci tvoří více než 4 000 prodejních prospektů, servisních manuálů apod. Jimmi přemýšlel o tom, že zpřístupní tento kulturní poklad lesního hospodářství pro opravdové zájemce. Nyní se to podařilo díky pomoci společnosti Elmia.

Favoritem je Kockums Jimmi též založil spolek lidí, majících zájem o staré lesnické stroje. Stanovil limit stáří strojů – veteránů na 20 let. Klub se nazvá Skogskultur (Lesnická kultura) a má dnes již kolem dvaceti členů. Jimmi osobně upřednostňuje velké stroje: jeho favority jsou Kockums 850 a Lokomo 933. Kde se u Jimmiho vzala láska ke starým lesnickým strojům? Jeho otec

Budou i sběratelské pohlednice Řada lidí s ním souhlasí. Proto Elmia Wood vydává výběr jeho sbírky na internetu. Některé ze skvostů budou zvěčněny do podoby sběratelských pohlednic, podobně jako se vydávají pohlednice s filmovými hvězdami. „Stroje jsou hvězdami lesa“, říká Torbjörn. Díky nim jsou skandinávské lesnické společnosti schopny držet krok s konkurencí. Je to rozvoj strojírenství, který položil

SB

Elmia Wood otevírá on-line

muzeum starých lesnických strojů byl dřevorubcem, on sám studoval lesařinu na lesnickém učilišti a pracoval jako operátor vyvážecího traktoru. Nyní pracuje s čelním nakladačem na pile, avšak po vichřici, která se v lednu přehnala nad Švédskem, pracuje opět jako sezónní operátor na vyvážecím traktoru. „Jsou to ty nejlepší stroje“, říká. „Nic jiného se jim nevyrovná“.

Z A H R A N I Č Í - V Ý S T A V Y - VELETRHY

Z lesů Slovenska

na jednom místě pro získání dalších nadšenců pro lesnické stroje. Informace o tom, jak lze kontaktovat Jimiho, je rovněž umístěna na webových stránkách. PR Elmia AB Pro více informací kontaktujte: Torbjörn Johnsen tel. +46 36-15 22 54 nebo e-mail: [email protected] Oficiální zastoupení v ČR a SR: Agentura J.H.Com s.r.o. Mgr. Nataša Raevová tel. +420 607 17 34 66

základy švédského a finského nejvýznamnějšího exportního sektoru. Unikátní sbírka starých lesnických strojů bude zpřístupněna pomocí webových stránek Elmia Wood, www.elmia.se/wood. Jimmi Svenson doufá, že mnoho lidí navštíví webové stránky, a další fandové přispějí chybějícími brožurami a servisními manuály. Účelem je shromáždit vše SBĚRATEL Jimmi Svensson

21

Soutěž My a příroda 2005 bude v Klatovech v červnu

V hranické lesnické škole bylo vystaveno unikátní paroží

Farmář dostal od senátu za útok na myslivce podmínku

O termínu soutěže "My a příroda 2005" rozhodl pořádající Okresní myslivecký spolek v Klatovech. Bude se konat v sobotu 4. června v sále klatovského kulturního domu Družba, kde budou zápolit účastníci kategorií zpěv a troubení mysliveckých signálů. V atriu už v té době bude k vidění výstava soutěžních výtvarných prací. Přihlášky i výkresy určené pro pátý ročník tohoto klání je možno posílat už te na adresu okresního mysliveckého spolku.

Třináctikilové paroží mimořádné ceny bylo hlavním lákadlem letošního 12. ročníku výstavy trofejí, kterou si zájemci prohlédli v polovině března v areálu Střední lesnické školy v Hranicích. Jedinečný kousek měl stejně jako dalších 139 exponátů původ v honitbách na Libavé. Podle pořadatelů byla letošní výstava nejkvalitnější za dobu jejího konání v lesnické škole. Důvodem je nejen vysoký počet trofejí jelenů odlovených v loňském roce, ale také atraktivní exponáty. Je to například paroží jelena čtyřiadvacateráka, který byl uloven v září u Velkého Újezdu. Jde o nejcennější trofej jelena žijícího ve volné přírodě v historii u nás. Je ohodnoceno na 241,78 bodů mezinárodní myslivecké stupnice CIC. Další atrakcí byla i největší loňská trofej muflona, také z Libavé. Spolu s Vojenskými lesy se na pořádání akce spolupodílí také lesnická škola. Studenti mohou získat praktické zkušenosti pro výkon práva myslivosti. Čtyřicet z vystavených trofejí se zúčastní i mezinárodní výstavy Natura Viva 2005 v Lysé nad Labem.

Farmáře M. Z. potrestal Okresní soud v Bruntále podmínkou za to, že napadl u Dětřichova nad Bystřicí člena myslivecké stráže S. S. Za ublížení na zdraví, z něhož byl M. Z. obžalován, mu soud udělil podmínku na dva roky a přiznal zbitému myslivci právo na odškodné ve výši dvaceti tisíc korun. Rozsudek zatím není pravomocný, farmář si nechal lhůtu pro odvolání.

Sněhová pokrývka začátkem března podle myslivců dávno překročila kritickou mez pro srnčí a jelení zvěř. Veškeré krmivo, které jí do krmelců přinesou, do druhého dne zmizí. Stává se to často i na Jablonecku. Otřesný pohled se myslivcům naskytl v prostoru lesa zvaném Šupák, kde na ochozech srnčí zvěře našli sedm nastražených ok. Od jednoho místa vedl ve sněhu znatelný pruh, kudy pytlák či pytláci táhli upytlačené zvíře až k cestě, kde je zřejmě naložili do auta.

V oborách pytlačí sběrači paroží

V oboře u Otova střílel pytlák

AKTUALITY - KRIMI

O sídle CHKO Český Les stále není rozhodnuto Rozčarováni odcházeli 21. března účastníci slavnostního vyhlášení CHKO Český Les, které se konalo v Poběžovicích na Domažlicku. Neshody panují při určení správního centra oblasti. Zástupci okresů Tachovska a Domažlicka se nedokázali sjednotit na stejném názoru, a tak sídlo parku stále ještě nebylo stanovené. Největší naději má v současnosti Přimda, která je relativním středem oblasti, argumentuje proto dopravní dostupností. Správě parku nabízí objekt po bývalé lesní akciové společnosti, navíc má k dispozici i byty pro nové úředníky. Dalšími kandidáty na centrum správy CHKO Český les jsou Bělá nad Radbuzou, Klenčí pod Čerchovem a Domažlice. Bělá připravila v centru města pozemek, Klenčí renovuje historickou Starou poštu. Domažlice ustoupily trochu do pozadí, patrně proto, že se na sídle správy zatím nedohodly. Rozhodnutí ministerstva by mělo padnout co nejdříve, poté ho musí ještě schválit parlament. V úvahu připadají i úřady dva, hlavní sídlo a pobočka. Správci CHKO by měli začít fungovat od letošního prvního srpna.

Lesáci již nebudou na Flájích, učiliště končí Střední odborné učiliště lesnické na Flájích je k 1. září 2005 zrušeno. Obory, které se zde vyučují, na Mostecku zůstanou, budou se vyučovat v Meziboří. Projekt na zachování výuky a další fungování učiliště přebírají Střední školy Educhem, které jsou soukromou společností. Vedení Educhemu před časem přislíbilo, že zajistí provoz lesnického učiliště formou samostatného střediska. O zrušení středního odborného učiliště lesnického na Flájích (SOUL) rozhodlo zastupitelstvo Ústeckého kraje. Neúměrně vysoké provozní náklady na jednoho žáka jsou jedním z hlavních důvodů, proč se zastupitelé rozhodli spojit flájské učiliště se Středními školami Educhem a.s. Provozní náklady na jednoho žáka neklesly v posledních třech letech pod 30 tisíc korun ročně. Zvláštní je, že Středním školám Educhem, které jsou soukromou společností, vysoké náklady na žáka nevadí.

Lovci chtějí za odměnu chytit živého losa Na Šumavu vyrážejí lovci. Touží získat cenu, kterou správa národního parku vypisuje za dopadení živého losa evropského. Tomu se chystá nasadit obojek s vysílačkou, aby mohla sledovat jeho pohyb. Jakou cenu dostanou, to lovci nevědí, ale nepochybují, že velkou, když její výši vedení šumavského národního parku tají. Nalézt losy je velmi obtížné, hodně migrují a populace je navíc velmi malá. Na Šumavě jen v jedné lokalitě - na Lipensku. Dosud byli na Šumavě sledováni pouze rysi. Nyní hodlá správa parku sledovat také deset jelenů a třicet srnců a jednoho losa. Právě jeho odchyt bude nejsložitější. Čas rychle utíká a je třeba využít sněhové pokrývky, která hledání usnadní.

Město Liberec chce směnit sto hektarů lesa Směnit část některých lesů chce město Liberec. Důvodem jsou plány na postupné rozšiřování Sportovního areálu Ještěd, kterému však brání lesní porost patřící státnímu podniku Lesy ČR.

22

Kalamita ve Švédsku Experti lesnické společnosti CE Wood odjeli v neděli 13. března do Švédska vyjednávat o zakázkách při likvidaci kalamity způsobené vichřicí. Ta postihla skandinávskou zemi v rozsahu dvacetkrát větším než nedávná smrš ve Vysokých Tatrách. V rámci svých kapacit se uchází o smlouvu na vytěžení až 150 tisíc kubíků dřeva. Lesy jsou ve Švédsku z 85 procent v soukromém vlastnictví a CE Wood nemusí podstupovat výběrová řízení. V jednání je likvidace polomů, transport dřeva po území Švédska, zalesnění a péče o mladé porosty. Je tam práce na pět až sedm let.

Myslivců stále ubývá Od druhé poloviny 70. let minulého století, kdy se k českým myslivcům hlásilo přes 120 tisíc obyvatel Čech a Moravy, členů Českomoravské myslivecké jednoty stále ubývá. Na konci roku 2003 bylo v Česku už pouze 97 525 myslivců. Podle analýzy, kterou myslivci zveřejnili na svých internetových stránkách, hrozí, že při současném trendu do deseti let klesne jejich počet na 80 tisíc. Chybějí hlavně mladí myslivci. Myslivci nedokážou „čelit ekologicky smýšlející veřejnosti, která je dezinformována médii“.

Posílejte nominace na Cenu Josefa Vavrouška Do 8. dubna může kdokoliv pomocí jednoduchého formuláře, který je k dispozici na webových stránkách Nadace Partnerství, nominovat svého kandidáta, jenž se významně zasloužil o prosazování trvale udržitelného způsobu života či svou činností aktivně přispěl k ochraně životního prostředí. Informace na www.nadacepartnerstvi.cz.

Lišky na Lounsku a Žatecku postihla nebezpečná prašivina Nedotýkat se uhynulých lišek, nepouštět k nim psy. Takové upozornění zaznívá od veterinárního inspektorátu v souvislosti s informacemi o výskytu prašiviny u lišek. Údaje o takto postižených zvířatech vzešly od myslivců. Prašivina může při kontaktu s postiženým zvířetem postihnout i domácí zvířata jako psy a kočky. Letos se už nebude na území Lounska, Žatecka a Podbořanska provádět vakcinace proti vzteklině. Okres i stát je už prostý této nemoci. Vakcinace se ovšem bude v případě Ústeckého kraje provádět v příhraničních okresech, aby se zabránilo proniknutí choroby ze zahraničí. Odstřelené lišky se budou nadále vyšetřovat tak, aby se v případě objevení ohniska neprodleně začalo s bojem a prevencí.

Do lesů na Podluží vyrazili pytláci. Láká je paroží, které v únoru a březnu shazuje vysoká zvěř. Lesníci v oboře Soutok proto zpřísnili kontroly, o pomoc požádali dokonce pohraniční policii. Podle zákona se totiž hledači paroží dopouštějí trestného činu pytláctví. Ke sběru shozů musí mít každý sběrač povolenku od uživatele honitby. Sběrači paroží dobře vědí, že shozy najdou v lese právě v tomto čase. Přistihnout pytláka při činu je ale podle lesníků problém. Když je spatří při kontrolních obchůzkách po lese, paroží zahodí a dají se na útěk. Pytláci, kteří paroží sbírají, připravují polesí o výdělek. Jelení a daňčí shozy totiž lesní závod každoročně prodává výrobcům mysliveckých doplňků a stylového nábytku. Nejvíce ale pytláci ubližují zvěři, která se v mrazivých dnech, kdy je les pokryt sněhem, stahuje ke krmelcům. Zvěř je po dlouhé zimě vysílená a potřebuje klid, aby nemusela zbytečně vydávat energii. Pytláci ji ruší.

Myslivec málem umrzl Drama se šastným koncem se odehrálo mezi obcemi Boč a Stráž v Krušných horách. Fyzičku hasičů i kvalitu teplého prádla tam vyzkoušel 140kilový myslivec K. H. (62). Nemít štěstí, nejspíš by v ledové rokli umrzl. Podnikatel a myslivec chtěl vyzkoušet v horské honitbě zánovní sněžný skútr. V rokli uvnitř loveckého revíru však havaroval, převrátil skútr a poranil si nohu a kyčel. Proležel ve sněhu čtyři hodiny. Od umrznutí ho zachránil myslivec Jiří Plovský, který ho v rokli našel a přivolal pomoc. K zásahu ale přijel jen řidič a sestra rychlé zdravotní pomoci z Ostrova. Když zjistili, že pod skútrem leží zraněný 140kilový myslivec, přivolali na pomoc vazouny od hasičů. Ti museli odnést zraněného hlubokým sněhem a po ledu přes 400 metrů.

Srnčí zvěř hyne, platí za řepku ozimou příliš vysokou cenu Ochránci přírody evidují desítky případů uhynulé srnčí zvěře v přírodě. Patologickoanatomický nález potvrzuje otravu řepkou ozimou. Řepkové onemocnění končí vždy smrtí zvířete. Podivné chování srnčí zvěře, ztráta plachosti, dezorientace, nízká reakce na zrakové, sluchové a pachové vjemy. Takové jsou příznaky řepkového onemocnění, které postihuje zejména loňská mláata srnčí zvěře. Těch na upozornění lidí přijali pracovníci Stanice pro handicapovaná zvířata ve Vlašimi za poslední měsíc celou desítku. Ani jedno z mláat však nepřežilo. Zvířata neměla dostatek jiné potravy a koncentrovala se na pro ně dostupných řepkových polích.

Na vysílenou zvěř číhají pytláci

Pytlák zastřelil v oboře u Otova na Poběžovicku chovného daňka. Nejde zdaleka o jediný případ pytláctví. Členové Mysliveckého sdružení Otov přišli o zhruba 30 tisíc korun. To je papírová hodnota daňka maarského původu. Chovatelská cena je asi třikrát vyšší. Byl to nádherný kus s metrákem živé váhy v období před shozem.

Dvojice pytláků půjde před soud Policejním komisařem byla obviněna dvojice pytláků ze Žandovska. Ti v lednu skolili jeden kus srnčí zvěře, a to nelegálně drženou střelnou zbraní. Srnku upytlačili v lese mezi obcí Okřešice a Srní u České Lípy. Navíc byli obviněni i z trestného činu nedovoleného ozbrojování. Oba pachatele policie zadržela krátce po činu, když se snažili před hlídkou ujet v terénním vozidle.

Policie zabavila na Chrudimsku zařízení k odchytu ptáků V odpoledních hodinách dne 2. března t. r. provedla Česká inspekce životního prostředí za asistence Policie ČR kontrolu v obci Paseky poblíž Skutče na okrese Chrudim. Inspektoři životního prostředí z Hradce Králové při ní našli klec k odchytu zpěvného ptactva, jejíž dvířka byla ovládána z okna rodinného domku. Jeho majitel měl opodál další klec s čerstvě odchycenými ptáky, jedním zvonkem zeleným a pěti čížky lesními. Ptáky prý odchytává opakovaně, přitom se o ně špatně stará, a ptáci po odchytu často hynou. Inspektoři ČIŽP chycené ptáky odebrali a umístili je v záchranné stanici v Pasíčkách. Policie ČR zabavila i odchytové zařízení.

Hajnému zbyly jenom parohy Prázdnou hájovnu pod Liščím vrchem našel v Odeři na Karlovarsku lesník. Nezvaný host mu v noci vykradl dům i s kůlnou. Odnesl veškeré nářadí, dva počítače s databází polesí i revíru zvěře a hajného osobní věci. Nevšiml si jen loveckých trofejí. Pachatel vloupačky musel jít najisto. Vyčíhl si okamžik, kdy 42letý nájemce hájenky a hajný v jedné osobě byl na obhlídce mimo budovy polesí.

Železná past nastražená na vydry může zranit děti

Nejspíš vážné osobní problémy stojí za tragickou smrtí osmnáctiletého mladíka z Prakšic na Uherskobrodsku. Ten v pokoji rodinného domu nabil brokovnici a střelil se do hlavy. Smrtící zbraň vlastnil legálně, jeho koníčkem byla myslivost. Před časem absolvoval zkoušky a získal i zbrojní průkaz.

Nezákonným způsobem se kdosi rozhodl zatočit s chráněnou vydrou říční na rybnících v jižních Čechách v okolí Chlumského potoka. Podle svědectví místních dětí byla dokonce jedna vydra chycena a člověk, který pasti nalíčil, ji měl poté zastřelit. Pracovníci Správy CHKO Blanský les se na místo vydali a jednu nalíčenou past skutečně objevili. Vydra je zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožených. Pokud napáchá škody například rybářům, mohou dostat náhradu. Lovit se však rozhodně nesmí. Železné pasti však nelze používat při lovu žádného zvířete. Zákon o myslivosti používání želez zakazuje. V případě, že by ho porušil myslivec, hrozí mu až dvě stě tisíc korun pokuty. Pracovníci Správy CHKO upozornili policejní oddělení ve Křemži a postoupili případ České inspekci životního prostředí.

redakce

Silva Bohemica - 4/2005

Mladý myslivec si vzal život ránou z brokovnice

01

Stroje a auta, pily

Prodám terén. NIVA 21214, téměř nové (jen 7 tis. km) a výměn. Kola R15, za 260 tis. Kč. Důvod: náhlé úmrtí. Tel.: 376 312 853 KOUPÍM ŽELEZNÝ KŮŇ - LPV - 20, tel.: 602 877 090 Prodám ruční vlečku na vlečení nejen zvěře, do 270 kg váhy, za 140,- Kč + poštovné. Tel.: 603 907 940 Lesní společnost Opočno, a. s. prodá APOS. Tel.: 777 240 528 Zemědělskou a lesnickou mechanizaci nabízí firma Milisterfer Jiří - AGROM,

Volyňská ul. 97, 386 01 Strakonice, tel.: 383 324 405-6, fax 383 321 103, mobil 777 993 399, e-mail: [email protected]

Semena, sazenice, stromky Prodám sazenice Picea omorica. Výška 75-100 cm. Ing. Brabec, Velehrad. Tel. 603 872 916. Lesní školka Hostivice ARNIKA, Ing. Zdeněk Poslušný Sazenice SM, BO, JD, MD, BK, DB, JV, OL, odrostky, alejáky. Tel./fax: 257 960 260, mobil: 606 689 898, e-mail: [email protected]

Forsythia spol. s r. o. nabízí prostokořené sazenice, poloodrostky, odrostky a stromky listnatých a jehličnatých dřevin. Kostelík 16, 270 41 Slabce tel: 603 893 372, tel./fax 318 588 373 www.forsythia.zde.cz e-mail: [email protected] ČEKO AGRO s. r. o. Chlum 41, 338 08 Zbiroh, nabízí sazenice SM, BO, DB, BK. Tel.: 371 796 003, mobil 736 485 572

Nabízíme osiva směsek pro

Lovečtí psi, kynologie

biopásy, zvěřní políčka a květnaté i produkční louky

Prodám štěňata NKO - oba rodiče VZ I.c. J. Kraus, Semice, tel.: 325 568 138.

Futerová-Myslivecký servis Tenisová 955/18 102 00 Praha 10 - Hostivař tel./fax: 274 869 324 mobil: 605 264 633, 777 722 560 e-mail: [email protected]

BRAKÝŘ jezevčíkovitý, štěňata (feny) po lovecky vedených rodičích. Telefon: 607 167 890

Štěňata německého dlouhosrstého OHAŘE prodá J. Říha, tel.: 352 672 219, mobil: 607 635 520. Prodám štěňata českých FOUSKŮ a maarských ohařů krátkosrstých. Po výborných rodičích. Tel.: 602 488 671

JEZEVČÍK drsn. trp. - král., štěňata s PP, rodiče CACIB, lovecké zkoušky. Tel: 603 398 878.

INZERCE

ODPOVĚDI označené číslem, případně značkou, zasílejte na adresu: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 tel./fax +420 257 327 829 mobil +420 721 500 495 Adresy inzerentů nesdělujeme.





KUPÓN pro podání inzerátu do měsíčníku Silva Bohemica

inzerát nebo předplatné můžete objednat i bez tohoto kupónu, příp. na tel./fax: 257 327 829, mobil: 721 500 495, e-mail: [email protected]

Označte inzertní rubriku: 1. Stroje a auta 2. Oděvy a doplňky 3. Semena, sazenice, stromky 4. Lovečtí psi, kynologie 5. Zbraně, optika, doplňky 6. Shozy a trofeje 7. Preparace, činění kůží 8. Umělecké předměty, šperky 9. Knihy, časopisy 10. Zaměstnání, práce, brigády 11. Akce, výstavy, hony 12. Kontakty, seznámení 13. Vzkazy, blahopřání, jubilea 14. Dřevo, výrobky ze dřeva 15. Lesní produkty 16. Různé

Žádám o zveřejnění inzerátu v časopisu:

plošný barevný o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 80 Kč, 1. strana +20 %, zadní +10 %) plošný černobílý o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 50 Kč) komerční řádkový (1 řádek /cca 40 znaků/ = 50 Kč, pro předplatitele 40 Kč) soukromý (nekomerční prodej, koupě, výměna, první dva řádky zdarma, další řádky 40/50 Kč)

počet zveřejnění: ...... (při opakování 2 až 3krát sleva 10%, 4 - 6krát 20%, celoroční 30%) počet reklamních výtisků: ...... (na každých cca 300 Kč vložených do inzerce možno zaslat 1 výtisk zdarma) Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu je příplatek do 10 %. Rovněž za 2. barvu (zelená) je příplatek 10 %.

TEXT (pište čitelně, s rozlišením velkých a malých písmen):

Předplatné: (složenku či fakturu zašleme)

na jeden rok (384 Kč; včetně poštovného a stolního kalendáře)

pouze na ...... měsíců (měsíc = 24 Kč + 8 Kč poštovné)

pouze kalendáře - ks:

Zveřejnit adresu v inzerátu: ano ne (pouze značku) ne (pouze telefon) Datum:

Adresa (včetně čitelného jména):

Podpis (razítko):

(80 Kč + 16 Kč poštovné) SB

23

CENÍK REKLAMNÍ INZERCE V MĚSÍČNÍKU SILVA BOHEMICA Ceny inzerce v měsíčníku Silva Bohemica Černobílá Barevná Reklamní řádková Soukromá řádková

inzerce: inzerce: inzerce: inzerce:

50 Kč/1 cm2 80 Kč/1 cm2 50 Kč/1 řádek první dva řádky ZDARMA

Možné slevy: při opakování inzerátu (10-30 %), při platbě předem (10 %), za reklamní články a rozhovory (50 %) a pro předplatitele sleva na komerční řádkovou inzerci (20 %).

1/1 20 x 30 cm (600 cm2) čb. 30.000,bar. 48.000,-

1/2 20 x 15 cm (300 cm2)

1/3 20 x 10 cm

čb. 15.000,bar. 24.000,-

čb. 10.000,bar. 16.000,-

(200 cm2)

1/4 10 x 15 cm (150 cm2) čb. 7.500,bar. 12.000,-

Standardní grafické zpracování inzerátu je zdarma, za náročnou grafickou úpravu (např. složité tabulky nebo grafické efekty dle přání zákazníka) je příplatek do 10 %. Černobílé i barevné fotografie či pérovky se započítávají do plochy inzerátu (cena tedy zůstává stejná). Příplatky: titulní strana 50 %, zadní strana obálky 25 %. Ceny inzerce jsou uváděny bez DPH (+19 %). Na každých cca 300 Kč vložených do inzerce můžeme na přání zákazníka zaslat jeden výtisk zdarma, případně rozeslat dle dodaného adresáře. Za zprostředkování plošné inzerce platíme 15% provizi, stačí připojit k objednávce adresu zprostředkovatele, na kterou zašleme peníze.

Technické údaje: Rozměry (zrcadlo): 200 x 295 mm (s okraji 10 mm), tj. 590 cm2 220 x 315 mm (na spadávku po ořezu) tj. 693 cm2 Podklady je možné posílat poštou (na papíru, na disketě nebo na CD-ROM), nebo elektronickou poštou (velikost naší schránky je dostatečná). Barevné snímky zasílejte v grafickém souboru (tif, jpg, eps, ai, pdf ...) nebo na inverzním filmu (24 x36 nebo 60 x 60 mm). Pro reprodukci je možné použít i kvalitní barevnou fotografii, obtížně všat již vytištěné fotografie (např. vystřižené z barevných prospektů).

Časopis Silva Bohemica (Český les) vychází od roku 1991 (15. ročník), ISSN 1211-3239. Roční předplatné je 384 Kč (včetně poštovného a stolního kalendáře), za jednotlivý měsíc 24 Kč (+ 8 Kč poštovné). Při odběru více výtisků poskytujeme slevu 10 % a prodejcům rabat 25 %. Studenti mají slevu 33 %. V časopisu Silva Bohemica je kladen důraz na aktuality, obchodní informace, reklamu a inzerci. Je distribuován převážně poštou přímo k adresátům, systematicky ke všem lesnickým, mysliveckým a partnerským firmám. Hlavním cílem je informování všech potencionálních partnerů, kterých je cca 60 000. Měsíčně je obesláno průměrně 10 000 adresátů. Ti, kteří využívají naše služby aktivně, volí

roční předplatné, nebo získají 20 % slevu na řádkovou komerční inzerci, dostávají zdarma stolní kalendář spojený s katalogem firem. Vydavatel podle zákona není zodpovědný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátů. Písemné podklady nejsou archivovány ani zasílány zpět. Vydavatel si vyhrazuje právo neotisknout takové inzeráty či příspěvky, které nejsou míněny vážně nebo jsou v rozporu se zákonem, nebo by mohly poškodit jméno našeho časopisu. Vydává Bohemica, s.r.o., ISSN 1211-3239, reg. č. MK ČR 7877, ředitel vydavatelství Fr. Vohralík, šéfredaktor Jiří Junek (mobil 723 259 010), redaktor Ing. Jiří Machek (mobil 721 500 495).

SILVA BOHEMICA Adresa redakce: Staropramenná 17, 150 00 Praha 5 - Smíchov Poštovní adresa: Josefská 4 - P. O. Box 1, 118 00 Praha 1 tel./fax +420 257 327 829, tel./fayn +420 234 697 539 mobil +420 721 500 495 e-mail: [email protected] web: www.bohemica.cz

Číslo 4/2005 vyšlo 1. 4. 2005.




CENÍK INZERCE

Termín uzávěrky do čísla 5/2005: 15. 4. (objednávky), 20. 4. (podklady) Další uzávěrky: vždy 15. den předchozího měsíce pro zaslání objednávek a 20. den předchozího měsíce pro zaslání podkladů.

SILVA BOHEMICA časopis o lese a zvěři Staropramenná 17 150 00 Praha 5




SB

24

Silva Bohemica - 4/2005

Koupím vojenské PUŠKOHLEDY a i jinou vejenskou optiku a montáže na ně, i poškozené. Tel.: 606 279 819.

Preparace, činění

07

Odborná dermoplastická PREPARACE ZVÍŘAT, osteologická a tekutinová, oprava a desinsekce sbírek, činění kůží, řezby, návrhy a realizace loveckých interiérů a prodej. Provádí fa: MULAČ Tlucná 24, 331 52 Dolní Bělá e-mail: [email protected] web: www.sweb.cz/preparovani tel.: 603 996 332, 373 394 480 Koupím parohovinu. Tel.: 516 442 755 08 Umělecké předměty Výstava obrazů IM MEMORIAM Jaroslava Prouzy 27. 5 4. 6. 2005, Mezinárodní výstava NATURA VIVA v Lysé nad Labem. Odznaky, nášivky, medaile, plakety, vyznamenání - lesnické a myslivecké. Platí stále. Hlavně starší a staré, naše i cizí. Možná je i výměna. Antonín Smolka, Přílepy 223 769 01 Holešov, tel. 605 223 483 9

Knihy, časopisy

Prodám knihy: Forst - Ochrana lesů, Mezera - Rostliny našich lesů, Vyskoč - Praktická rukově lesnická, Balcar - Nauka o lese. Tel. 606 785 133

Lesník (s rodinou), 15 let praxe, hledá zaměstnání. Bydlení a myslivost podmínkou. Tel.: 606 375 337.

Seznámení, kontakty Jsem 28 letý štíhlý nekuřák, hledám VESELOU HOLČINU se zájmy o pěší turistiku, lidovou architekturu a ekologii. „Dej mi ruku a vyrazíme. Já J. Č., Ty odkudkoliv.“ zn. 50401 16

Různé

Koupím staré housle. Zašlu katalogy na práci - zašlete známku s obálkou, zašlu okamžitě zpět. Je to práce domácí. Prodám nevydaný pozemek PÚ ČSR 674 m2 za odhad. Odhad vlastním. Vlastimil Sus, Dolní Chřibská 74, 407 44, tel.: 412 381 229 + zázn. Různé ODZNAKY a VYZNAMENÁNÍ koupím. Tel.: 605 745 922 Záchranná stanice živočichů Rokycany (29/01 ZO ČSOP Rokycany) ZDARMA za odvoz NABÍZÍ KRMÍTKA pro zpěvné ptactvo, budky pro drobné ptactvo (typ sýkorník, rehkovník, šoupálkovník a špačník) a speciální budky pro sovy pálené. Budky i krmítka jsou vyráběny žáky základních škol. Dále nabízíme několik použitých klecí pro drobné zpěvné ptactvo, akvária, terária a stojany k chovatelským účelům. Bližší informace rádi sdělíme. Kontaktní osoba: Pavel Moulis, tel. 603 239 922. Valašská OVCE - beránci - prodám. Zl. kraj. Tel.: 723 488 710.

Prodám knihy: Javůrek - Halali, Prodám UDRŽOVANÝ LES Kokeš - Myslivecká péče o zvěř, do 170 ha v Pardubickém kraji. Hromas - Lovecké trofeje čes- Tel. 465 482 127 kých zemí, Faktor -Rukově lov. Prodám mláata SOVY pálené střelectví. Tel. 606 785 133 pro chov i sokolnické létání, Prodám knihy: Fric - Větevnice, k ručnímu dokrmení. Cites kroužMikula - Lov zvěře odstřelem ky a předávací protokol. tel. 516 a odchytem, Čekistka - Až zazní 442 755, mobil: 603 487 971 volání, Hubálek - Obrázky z lesů Hledáme chovatele velkých a polí. Tel. 606 785 133 pavouků a štírů. Poradce v teraristice těchto tvorů. Brno a Mo10 práce Zaměstnání, ravský kras. Mobil: 721 486 144, e-mail: [email protected]. Vyučený dřevorubec, mechanizátor lesní výroby, hledá práci Volná a užitá grafika, tématv lese nebo v příbuzném oboru. ický okruh: myslivost, příroda, Olomouc a okolí. Mám zájem zvěř, výtvarné návrhy širokého i o brigádu (soboty, neděle). Kva- uplatnění vč. realizace (pasovací lifikace: přibližování traktorem, listy, grafické listy, malé tiskovikoně, hydraulika. Řidičské ny pro myslivost). Kloudová Eva, oprávnění A, B, C, T a E. Telefon Burianovo nám. 13, 616 00 Brno, 775 901 949. tel. 5 4924 3267 SB

„Královna českého lesnictví“ Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga, Písek, Lesnická 55, oslaví v roce 2005 již 120. výročí svého založení, které je zároveň výročím souvislé existence veřejného českého lesnického školství v městě Písku (1885 2005). Oslavy „kulatého“ výročí se budou konat ve dvou termínech, a to dne 27. srpna 2005 (sobota) formou setkání všech absolventů školy, a dále dne 1. září 2005 (čtvrtek) pro žáky, studenty, zaměstnance a hosty školy. Program setkání všech absolventů školy (sobota 27. srpna 2005) bude následující: • 8,30 hod. - zahájení srazu absolventů ve školním arboretu (pod slavonskými duby), • 9,00 - 12,00 hod. - den otevřených dveří ve škole, • 10,00 - 12,00 hod. se bude konat VIII. sjezdu „Sdružení absolventů a přátel lesnických škol píseckých“ (školní aula – i patro budovy školní jídelny), • 12,00 - 13,00 hod. oběd, • 13,00 - 13,30 hod. - průvod absolventů ze školy přes starý most na náměstí k radnici (pro méně pohyblivé bude zajištěna doprava mikrobusy), • 13,45 hod. - setkání absolventů se starostou města Písku a oficiální ukončení srazu, • 14,00 - 18,00 hod. - vyjížka na Vyhlídku Píseckých lesníků v Píseckých horách a do školního polesí Hůrky (zdarma) - počínaje 14,00 hod pojede z náměstí každých 30 minut mikrobus, po okružní trase: náměstí - „Živec“ - školní polesí / chata - školní polesí/areál Hůrky - náměstí. Znovu upozorňujeme všechny absolventy a příznivce píseckých lesnických škol na termín absolventského setkání, a dále na možnost zajistit si k této příležitosti ve školním domově mládeže nocleh z pátku 26. 8. na sobotu 27. 8. nebo ze soboty 27. 8. na neděli 28. 8. 2005 (cena za osobu a jednu noc je 250,- Kč), anebo na obě noci (zvýhodněná cena jen 400,- Kč za osobu na obě noci). Pokud by jednotlivé ročníky (event. třídy), zamýšlely organizovat své srazy již v pátek, jsou pořadatelé ochotni vyhovět požadavkům skupin i na noclehy ze čtvrtka 25. 8. na pátek 26. 8. 2005 (cena je pak za osobu a dvě noci 400,- Kč, nebo za osobu a tři noci 600,- Kč). Rovněž je možné objednat si na sobotu 27. 8. 2005 ve školní jídelně snídani (43,-Kč) a oběd (68,- Kč). K příležitosti „kulatého“ výročí bude vydán „Almanach“ - pro členy Sdružení absolventů a přátel se předpokládá, že bude zdarma - ostatní si ho mohou objednat předem (cena 150,- Kč) a pamětní medaile, kterou si lze rovněž objednat předem (cena bude upřesněna, ale max. 400,- Kč) - a to nejlépe na odpovědním lístku níže. Objednávky můžete zasílat poštou (VOŠL a SLŠ Písek, k rukám pí. Machaté, 397 01 Písek, Lesnická 55), faxem (382 506 102, pí. Machatá) nebo E-mailem ([email protected]), pokud možno do 30. dubna t. r. Zaslaná objednávka Vám bude námi potvrzena, ale bude chápána pouze jako předběžná. Pokud pak následně nejpozději do 30. června 2005 zaplatíte na účet čís. 7568860267/0100 částku odpovídající rozsahu Vaší objednávky (spočtěte si sám!), stane se pro nás závaznou!

INZERCE

5 Zbraně, optika, doplňky

Příjmení a jméno: ..................................................................................................... PSČ .................... Bydliště ........................................................................................ Předpokládám, že se zúčastním sjezdu absolventů lesnické školy v Písku, dne 27. srpna 2005 a v této souvislosti si předběžně objednávám následující rozsah služeb: • nocleh z pátku (26. 8.) na sobotu (27. 8. 2005) pro ____ osob á 250,- Kč / osobu / 1 noc = ................... Kč • nocleh ze soboty (27. 8.) na neděli (29. 8. 2005) pro ____ osob á 250,- Kč / osobu / 1 noc = ................... Kč • nocleh z pátku (26. 8.) do neděle (28. 8. 2005) pro ____ osob á 400,- Kč / osobu / 2 noci = .................. Kč • nocleh ze čtvrtka (25. 8.) do soboty (27. 8. 2005) pro ____ osob á 400,- Kč / osobu / 2 noci = ................. Kč • nocleh ze čtvrtka (25. 8.) do neděle (28. 8. 2005) pro ____ osob á 600,- Kč / osobu /3 noci = .................. Kč • snídani v sobotu 27. 8. 2005) á 43,- Kč pro ____ osob

= .................. Kč

• oběd v sobotu (27. 8. 2005) á 68,- Kč pro ____ osob

= .................. Kč

• Pamětní medaili ke 120. výročí českého lesnického školství ____ ks á 400,-Kč = .................. Kč • Almanach ke 120. výročí českého lesnického školství ____ ks á 150,- Kč = .................. Kč Celkem:

.................. Kč

Beru na vědomí, že tato moje předběžná objednávka se stane pro pořadatele sjezdu závaznou, pokud nejpozději do 30. června 2005 zašlu výše uvedenou částku na účet pořadatele čís. 7568860267/0100 u KB Písek. Dne:

Podpis:

POZOR! - ne všichni kolegové (zvláště starší) mají možnost číst lesnické časopisy, prosíme proto, informujte o setkání všechny absolventy školy, které znáte!

25

Domácí akce 7. 4. 2005 Křtiny, Školní lesní podnik

Mechanizace pro přípravu půdy a zalesňování seminář a předvádění strojů MZLU, Školní lesní podnik Masarykův les, fax 516 439 339, e-mail: [email protected] 9.-10. 4. 2005 střelnice Mělník - Chloumek Jarní závod baterie 100 terčů, lovecké kolo SSK - Fox Mělník, tel./fax 267 911 801, 315 695 122, mobil 603 146 072, 603 142 616 e-mail: [email protected] web: www.fox-strelnice.cz

13. 4. 2005 Praha 6 - ČZU - FLE

XI. ročník mezinárodní konference Sekretariát konference: Informační a poradenské centrum PEF ČZU, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, tel. 224 382 280, fax 224 382 276 e-mail: [email protected] web: www.iszl.cz

18. - 22. 5. 2005 České Budějovice - výstaviště

HOBBY - jaro 2005

výstava pro dům, dílnu, zahradu, ...

19. 5. 2005 Kostelec n. Č. l.

Použití chemických metod školkaři ČLS1), odborný garant: Ing. Foltánek 21.- 22. 5. 2005 Litoměřice

Studentský myslivecký spolek 2)

25. - 29. 5. 2005 Šumava, Vimperk NaturVision 2005 mezinárodní filmový festival o zvířatech a filmařský workshop Městský úřad Vimperk, Steinbrenerova 6, 385 01, tel: 388 402 263, 602 236 484, e-mail: [email protected]

23. 4. 2005 ve všech krajích

Den v lese (akce pro veřejnost) ČLS1), odborný garant: Členové RV a RK předsedové poboček 23. 4. 2005 střelnice ve Vinařicích

Velká jarní cena v loveckém kulovém parkuru V. ročník střelecké soutěže Studentský myslivecký spolek

2)

23. - 24. 4. 2005 Liberec - výstaviště

Výstava loveckých trofejí Svod loveckých psů (23. 4. 2005)

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

6. - 10. 4. 2005 SRN - Mnichov

Myslivost a lov na východ od našich hranic přednáška 22. 4. 2005 Praha, Dům ČS VTS Valná hromada ČLS ČLS1)

LVT, a. s., Masarykova 24, 460 58 Liberec tel. 482 710 511, fax 482 710 293 e-mail: [email protected] web: www.lvt.cz

23. - 24. 4. 2005 České Budějovice - Výstaviště

Mezinárodní výstava psů Českobudějovický kynologický klub, Klostermannova 7, 370 21 České Budějovice, tel./fax: 387 330 454 e-mail: vystava.psu-cb@seznam web: www.intercanis.cz

29.-30. 4. 2005 Křtiny, Školní lesní podnik

Pro Silva Bohemica - 10 let od holosečného hospodářství ČLS1), odborný garant: PSB, Prof. V. Tesař 30. 4. - 1. 5. 2005 Praha

Mezinárodní výstava psů 10. 5. 2005 Hranice

Mezinárodní výstava psů

26. 5. 2005 Srní (845 m n. m.)

VIII. sněm lesníků: Šumava - zelená střecha Evropy? 1)

2– 6 May 2005

LIGNA+ 2005

Světový veletrh HANNOVER • GERMANY pro lesní hospodářství a dřevozpracující průmysl ing. Eva Václavíková, výhradní zastoupení Deutsche Messe AG, Hannover v ČR, Myslbekova 7, 169 00 Praha 6, tel./fax 220 510 057, 220 517 837, 220 516 218 e-mail: [email protected] web: www.hf-czechrepublic.com www.ligna.de

Elmia AB, Box 6066, S-550 06 Jönköping tel. +46-36-152000, fax +46-36-164692 e-mail: [email protected] web: www.elmia.se

2005

1. - 2. 6. 2005 Bedřichov, Jablonec nad Nisou

28. - 29. 5. 2005 Slovensko - Nitra CACIB, NITRA 2005 22. mezinárodní výstava psů všech plemen FCI Medzinárodná výstava psov, Dlhá 90 949 01 Nitra, tel. +421-37 733 63 68 web: www.agrokomplex.sk

Turistika, sporty v lesních majetcích a hospodaření v nich

1. - 4. 6. 2005 Švédsko - Jönköping

ČLS1), odborný garant: Ing. J. Čacká, Mgr. I. Kubátová

mezinárodní lesnický veletrh a seminář

4. - 5. 6. 2005 Praha 5 - Divadlo AKCENT PVN 2005 pražská výstava nožů a nožířských výrobků

Elmia AB, Box 6066, S-550 06 Jönköping

Elmia Wood 2005

web: www.nozirstvi.com www.kizlyar.cz

tel. +46-36-152000, fax +46-36-164692 e-mail: [email protected] web: www.wood.elmia.se

9. 6. 2005 Brno - MZLU, ústav HÚL

23. - 25. 6. 2005 Španělsko

Metodika stanovení managementu území se zvláštním statutem ochrany instruktáž

Asturforesta 2005

Přezimovací obůrky a oblasti chovu ČLS1), odborný garant: Ing. J. Janota, Ing. J. Novák 21. 6. 2005 Kaplice

Hospodaření v pohraničním prostoru 40 let nepřístupném, Pochůzka po historické trase v Novohradských horách

5. mezinárodní lesnický veletrh e-mail: [email protected] web: www.asturforesta.com 18. - 22. 8. 2005 Švýcarsko - Luzern Forstmeese 2005 18. švýcarský mezinárodní lesnický veletrh ZT Fachmessen AG, Postfach 56 CH-5413 Birmensdorf tel. +41 562 252 383, fax +41 562 252 373 e-mail: [email protected] www.fachmessen.ch

18. - 23. 8. 2005 Slovensko - Nitra - Agrokomplex

ČLS1), odborný garant: Ing. P. Kordač

AGROKOMPLEX 2005

24. 6. 2005 (předběžný termín) Hluboká n. Vlt. Lovecký zámek Ohrada

32. mezinárodní zemědělský veletrh Agrokomplex – Výstavníctvo, Trade group No. 1, Výstavná 4, 949 01 NITRA (SK), tel. +421/37/657 21 20-5, fax +421/37/653 53 30, e-mail: [email protected] web: www.agrokomplex.sk

4. národní myslivecké slavnosti, národní soutěž ve vábení jelenů tel. 387 965 340 pí Slepičková e-mail: [email protected] web: www.cmmj.cz 26. 8. 2005 Písek

Pochůzka po Píseckých lesích k 120. výročí školy ČLS1), odborný garant: Ing. V. Vlček 27. 8. 2005 Písek

116 68 Praha 1, tel. 221 082 384, fax 222 222 155 tajemník ČLS: Ing. Pavel Kyzlík, mobil: 603 163 409 e-mail: [email protected] web: www.cesles.cz 2) SMS - Studentský myslivecký spolek posluchačů Fakulty lesnické a enviromentální ČZU v Praze Suchdole, Vlastimil Hart - jednatel spolku, mobil: 607 616 903, e-mail: [email protected] web: myslivcovo.misto.cz

2. - 6. 5. 2005 SRN

mezinárodní veletrh pro lov a rybolov

11. národní výstava všeho pro myslivce, rybáře a včelaře VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o., Masarykova ul. 1727 289 22 Lysá nad Labem tel. 325 552 158, 325 552 051 325 552 162, fax 325 552 050 e-mail: [email protected] web: www.vll.cz

Problematika zpracování a využití slabého jehličnatého dřeva ČLS - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5,

21. - 24. 4. 2005, Slovensko - Nitra ENVIRO 10. medzinárodná výstava techniky a technológií ochrany a tvorby životného prostredia Agrokomplex Nitra, tel. 0421-37/657 21 21-5, fax 00421-37/653 53 30, http://www.agrokomplex.sk

Elmia Game Fair 2005

17. 5. 2005 Hradec Králové

1)

tel. (+49-89)949-20640, fax (+49-89)949-20649 e-mail: [email protected] web: www.jagenundfischen.de Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158-60 fax 545 176 159, e-mail: [email protected] web: www.expocs.cz

NATURA VIVA 2005

14. - 15. 6. 2005 VZ Bedřichov, Špindl. Mlýn

ČLS1), odborný garant: Ing. L. Brouček, Ing. P. Draštík

Messe München GmbH Messegelände D-81823 München

5. - 8. 5. 2005 Švédsko - Jönköping

ČLS1), odborný garant: Ing. J. Kubačka, Ing. M. Kutý, Ing. P. Polák

Ve dnech 16. - 17. května 2005 pořádá Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem mezinárodní setkání u příležitosti 70. výročí svého vzniku. Setkání proběhne v Brandýse nad Labem. Vstup je pouze pro pozvané. web: www.uhul.cz

12. mezinárodní veletrh pro lov a sportovní rybářství

27. 5. - 4. 6. 2005 Lysá nad Labem - Výstaviště

ČLS1), odborný garant: Prof. Ing. J. Simon

Mezinárodní setkání u příležitosti 70. výročí Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

JAGEN UND FISCHEN 2005

ČLS , odborný garant: Ing. Š. Kalina, Ing. V. Krečmer, Ing. J. Svoboda

Obnova lesa se zaměřením na přirozené způsoby obnovy; Exkurze Libavá

15. 5. 2005 - uzávěrka soutěže, 27. 5. - zahájení výstav EKOFÓR 2005 soutěž kresleného a fotografického humoru s tématikou životního prostředí Hnutí Brontosaurus, Michalova 4, Brno 628 00, tel. 544 215 585, mobil 777 216 938 (Lucie Nováková), e-mail: [email protected] web: ekofor.brontosaurus.cz

26

Zahraniční akce

17. - 18. 5. 2005 Praha - Suchdol

Informační systémy v zemědělství a lesnictví

Oslava 120. výročí založení píseckých lesnických škol a sraz absolventů Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek, Lesnická 55, 397 01 Písek, tel. 382 506 111, fax 382 506 102 e-mail: [email protected] web www.lespi.cz

14. - 16. 9. 2005 Finsko, Jyväskylä Exhibition Centre

PUU Wood 2005 and Bioenergy 2005 mezinárodní výstava zpravování dřeva a využití bioenergie Jyväskylä Fair Ltd., P.O. Box 127 FIN-40101 Jyväskylä tel. +358 14 334 0000, fax +358 14 610 272 e-mail: [email protected] web: www.jklfairs.fi/puu2005 3. - 4. 9. 2005 Slovensko, Svätý Anton - muzeum Dni sv. Huberta myslivecké slavnosti, mistrovství SR ve vábení zvěře Muzeum ve Svätom Antone tel. 00421-45-6913932 fax 00421-45-6913913 e-mail: [email protected] web: www.muzeumsv-anton.sk

Cena inzerce akcí na této straně se stanovuje dle ceníku plošné inzerce (viz strana 24) Silva Bohemica Další akce jsou uvedeny v našem kalendáři.

4/2005

Nová multimediální pomůcka pro myslivce, lovce i sportovní střelce Českobudějovické elektronické nakladatelství Grand, s.r.o. vydalo koncem minulého roku novou multimediální publikaci „Myslivecká encyklopedie“, určenou pro přátele přírody, myslivce, lovce a sportovní střelce. Obsahem tohoto ojedinělého díla jsou odborné a populární informace o přírodě a myslivosti, která je tvořena širokým spektrem odborných činností vyžadujících znalosti z oblasti kultury, biologie, základů veterinární péče o zvěř, kynologie, střelectví, techniky, stavebnictví, práva až po první pomoc při poranění. Odbornou úroveň této publikace garantuje kolektiv autorů tvořený našimi předními odborníky. Oblast loveckého a sportovního střelectví byla svěřena uznávanému odborníkovi dr. Ing. Jiřímu Hanákovi. Zájemci o lovecké a sportovní zbraně tak mají možnost získat ucelený přehled o loveckých a sportovních zbraních, střelivu a jeho účinnosti. Ti, kteří se ucházejí o získání zbrojního průkazu se mohou díky CD-ROMu „Myslivecká encyklopedie“ velmi dobře připravit na zkoušky, nebo v něm naleznou kompletní zkušební otázky ve formě výukové i testové. Testy jsou upravené do různých variant tzv.

ostrých verzí tak, aby si uchazeč mohl ověřit své znalosti i v časovém limitu pro napsání testu při zkoušce. Cennou součástí publikace je část věnovaná právním normám, ve které jsou v aktuálním znění veškeré platné právní předpisy nejen v myslivosti, ale i v oblastech navazujících, včetně zákona o zbraních a jeho prováděcích předpisů. Dále je zde k dispozici několik tisíc barevných obrázků zvěře a u většiny druhů jsou připojeny i záznamy jejich hlasových projevů, včetně krátkých videosekvencí. Nabízený produkt nahradí zákazníkovi obsažnou odbornou knihovnu, kterou bude moci každoročně doplňovat, nebo záměrem nakladatele je neustále doplňovat nejnovější informace. Proto také zákazníci naleznou v originálním balení poukázku na 25% slevu při zakoupení příští verze této encyklopedie. Alena Smržová GRAND s.r.o., Husova 95/115, 370 05 České Budějovice, tel. 387 312 281, fax 387 319 142 e-mail: [email protected] www.grand-software.cz

s.r.o.

Písek

Generální distributor ®

Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY (špičkové ceny, rychlost dodávek) ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm) 18H (.404" 2,0 mm)

LIŠTY

- všechny druhy dle délky, šířky drážky, montážního upevnění

ŘETĚZKY- pro všechny typy strojů Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446, 397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105 e-mail: [email protected], web: www.agroles-oregon.cz

PLETIVA za skvělé ceny, zdarma dovezeme

160 cm uzlíkové - od 16,4 Kč, 200 cm uzlíkové - od 20,5 Kč Objednávky a dotazy na tel.: 494 544 123, 603 236 042 WIRE METAL, L. Velísek, Tyršova 331, 517 54 Vamberk VYŽÁDEJTE SI NÁŠ KATALOG PRO ROK 2005

3FGFSFODF 03&(0/¥
NÈ
OFKSP[TÈIMFKÝÓ
TPSUJNFOU
OZMPOPWâDI
MBOFL
QSP
WZäÓOBŘF
B
LżPWJOPżF[Z
4UÈMF
[EPLPOBMVKFNF
OBÝF
WâSPCLZ
B
QżFETUBWVKFNF
SFWPMVŘOÓ
OPWÏ
/ÈÝ
'MFYJ#MBEF™
KF
SBEJLÈMOÓ
[EPLPOBMFOÓ

KF
QSVäOÏ
KBLP
MBOLP
B
PTUSÏ
KBLP
OƉä


0TUBUOÓ
OÈT
[LPVÝÓ
LPQÓSPWBU
BMF
OFNPIPV
TF
WZSPWOBU
PSJHJOÈMV
03&(0/¥
TUBOPWVKF
TUBOEBSEZ
QSP
QSPWFEFOÓ
TQPMFIMJWPTU
B
EMPVIPV
äJWPUOPTU

,BäEâ
żF[
KF
EƉMFäJUâ
B
WZ
DIDFUF
[B
TWÏ
QFOÓ[F
LWBMJUOÓ
WâSPCFL
KF
KFO
KFEFO
KBTOâ
WâCŞS

7ZäBEVKUF
PSJHJOÈM

OZMPOPWÏ
MBOLP
[OBŘLZ
03&(0/¥

3PVOEMJOF 4UBSMJOF %VPMJOF /ZMJVN¥ 4RVBSF
/ZMJVN¥ /ZMJVN¥
/ZMTBX™



'MFYJ#MBEF™

"EWBODFE
$VUUJOH
5FDIOPMPHZ XXXPSFHPODIBJODPN