ZIMA V LESE. PracovnÌ listy. DoplÚujÌcÌ pracovnì listy k projektu Les ve ökole ñ ökola v lese

ZIMA V LESE PracovnÌ listy

DoplÚujÌcÌ pracovnÌ listy k projektu Les ve ökole ñ ökola v lese

Obsah: PRACOVNÕ LISTY 1. ZimnÌ krajina

1

2. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘

3

3. Pobytov· znamenÌ

5

4. Rostliny v zimÏ

7

5. Zima a lesnÌci

9

METODIKA PRO U»ITELE 1. ZimnÌ krajina

11

2. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘

13

3. Pobytov· znamenÌ

15

4. Rostliny v zimÏ

17

5. Zima a lesnÌci

19

PÿÕLOHY 1. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘ (p¯Ìloha k pracovnÌmu listu 2)

21

2. Sezn·menÌ se stromy v zimÏ (p¯Ìloha k pracovnÌmu listu 4)

27

3. Nemocn˝ strome ñ kde jsi? (p¯Ìloha k pracovnÌmu listu 5)

28

VYSVÃTLIVKY K IKON¡M: hra

dovnit¯

ËtenÌ

˙kol

ven

informace

1. ZimnÌ krajina V û·dnÈm roËnÌm obdobÌ se ûivot v lese nezmÏnÌ tak jako v zimÏ. Krajina, kter· je pokryt· snÏhem, zÌsk·v· zcela novou podobu. Ztr·cÌ se z nÌ pestrÈ barvy, ale i ¯ada zvuk˘, kterÈ tlumÌ snÏhov· pokr˝vka. Zima je obdobÌm klidu. KaûdÈ roËnÌ obdobÌ je z·vislÈ na poloze ZemÏ v˘Ëi Slunci a na zemÏpisnÈ öÌ¯ce. ZaË·tek a konec zimy m˘ûete snadno najÌt v kalend·¯i. Pro p¯Ìrodu vöak nenÌ rozhodujÌcÌ datum, ale dÈlka dne a teplota, kter· v naöich zemÏpisn˝ch öÌ¯k·ch v zimÏ Ëasto kles· pod bod mrazu. ZIMA V RŸZN›CH MÕSTECH SVÃTA Zima nenÌ na vöech mÌstech na Zemi stejn·. U n·s v zimnÌch mÏsÌcÌch, tj. od prosince do ˙nora, panujÌ nÌzkÈ teploty a sr·ûky padajÌ p¯ev·ûnÏ snÏhovÈ. Ale vÌte, jakou podobu m· zima nap¯Ìklad na druhÈ stranÏ polokoule? PodÌvejte se do knih a na internet a do obr·zku zemÏkoule vyznaËte:

tmavÏ modrou barvou mÌsta, kde leûÌ snÌh po cel˝ rok svÏtle modrou barvou mÌsta, kde leûÌ snÌh pouze v obdobÌ zimy zelenou barvou mÌsta, kde se v zimÏ vyskytujÌ pouze deöùovÈ sr·ûky Ëervenou barvou mÌsta, kde se m˘ûete i v obdobÌ zimy vykoupat v mo¯i ûlutou barvou mÌsta, kde se v˝raznÏ liöÌ teploty mezi dnem a nocÌ

1 Vydalo © SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006 PracovnÌ list byl vytvo¯en za finanËnÌ podpory st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky.

JAK› JE SNÕH? Pom˘cky: Ëern˝ kartÛn, lupy SnÌh tvo¯Ì souvislou bÌlou plochu, vÌte vöak, jak vypad· jedna snÏhov· vloËka? VezmÏte si Ëern˝, tvrd˝ kartÛn a zachyùte na nÏj buÔ padajÌcÌ vloËky nebo na nÏj rozprost¯ete Ë·st snÏhu ze zemÏ. PomocÌ lupy jednotlivÈ vloËky pozorujte. Jakou majÌ strukturu? Jsou vöechny stejnÈ? Jednu z nich si vyberte a zkuste ji nakreslit.

SNÕH ñ V›ZNAMN› ZDROJ VL¡HY Pom˘cky: lopatky na odbÏr vzork˘ snÏhu, n·doby na vzorky, p·smo, odmÏrn˝ v·lec SnÌh p¯edstavuje v˝znamn˝ zdroj vl·hy pro les. VÌte, kolik vody skuteËnÏ obsahuje snÏhov· pokr˝vka? v lese vymÏ¯te a vyznaËte Ëtverec o stranÏ 5 m ve Ëtverci na 5 mÌstech zmÏ¯te v˝öku snÏhu od zemÏ tak, aby byla zastoupena nejvyööÌ i nejniûöÌ vrstva a vypoËÌtejte jejÌ pr˘mÏrnou v˝öku odmÏrn˝m v·lcem odmÏ¯te objem n·doby, do kterÈ budete nabÌrat snÌh naplÚte n·dobu snÏhem a nechejte ho rozpustit ve t¯ÌdÏ odmÏ¯te vodu, kterou jste zÌskali z rozt·tÈho snÏhu vypoËÌtejte objem snÏhu na vymÏ¯enÈ ploöe a potÈ vypoËÌtejte, kolik vody by z tohoto mnoûstvÌ snÏhu vzniklo V˝öka snÏhu

Pr˘mÏrn· v˝öka snÏhu

Objem n·doby

Objem vody v n·dobÏ

Objem snÏhu na ploöe

Objem vody na ploöe

1. 2. 3. 4. 5. Pozn.: hodnoty zaznamen·vejte v metrech a litrech.

LiöÌ se hodnoty objemu vody a snÏhu? Pokud ano, vysvÏtlete proË:


2. P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘ N·stup zimy znamen· pro mnohÈ ûivoËichy poË·tek boje o holou existenci. Jara se doËkajÌ jen ti, kte¯Ì si vytvo¯ili spr·vnou strategii p¯eûitÌ. P¯edstavte si, ûe jste jeden ze ûivoËich˘ uveden˝ch v pracovnÌm listu a zkuste o nÏm nalÈzt co nejvÌce informacÌ. ZamÏ¯te se p¯edevöÌm na n·sledujÌcÌ ot·zky: 1. 2. 3. 4. 5.

Co je mou potravou? LiöÌ se m· potrava v lÈtÏ a v zimÏ? Jak vypad· moje srst/pe¯Ì? Kde a jak tr·vÌm zimu? Jak vypad· mÈ obydlÌ?

Jelen lesnÌ 1. 2. 3. 4. 5.

MedvÏd hnÏd˝ 1. 2. 3. 4. 5.


Ror˝s obecn˝ 1. 2. 3. 4. 5.

Sviöù horsk˝ 1. 2. 3. 4. 5.

Na n·sledujÌcÌch obr·zcÌch naleznete vûdy dvojici ûivoËich˘ stejnÈho druhu. Na prvnÌ pohled v·s jistÏ upout·, ûe se vz·jemnÏ liöÌ. Dok·ûete rozdÌly popsat a zd˘vodnit jejich p¯ÌËinu?

liöka obecn·

liöka pol·rnÌ

zajÌc polnÌ

zajÌc pol·rnÌ


3. Pobytov· znamenÌ Zima je obdobÌm, kterÈ je vhodnÈ pro pozorov·nÌ ûivota v p¯ÌrodÏ. Ne vûdy budete mÌt ötÏstÌ a zvÏ¯ zahlÈdnete. O jejÌ p¯Ìtomnosti se vöak m˘ûete p¯esvÏdËit z nejr˘znÏjöÌch stop, aù uû to jsou p¯Ìmo otisky tlapek nebo nejr˘znÏjöÌ p¯Ìbytky, zbytky ko¯isti, trus Ëi v˝vrûky. Z takov˝chto n·lez˘ m˘ûete usuzovat na p¯Ìtomnost nÏkterÈho ze ûivoËich˘ Ëi dokonce zrekonstruovat jeho Ëinnost. NejËastÏjöÌm znamenÌm b˝vajÌ otisky tlapek Ëi kop˝tek. Chcete-li si takovou stopu odnÈst dom˘, m˘ûete si ji odlÌt. ODL…V¡NÕ STOP Pom˘cky: s·dra, n·dobka na mÌch·nÌ, lûÌce, voda, karton, prov·zek, n˘û, vazelÌna P¯ipravte si cca 5 cm öirok˝ p·sek kartonu, stoËte ho do ruliËky a p¯evaûte prov·zkem tak, aby se nerozvinul. ZatlaËte ho do snÏhu kolem stopy, aby byl asi 2 ñ 3 cm venku a vytvo¯il tak formu pro odlÈv·nÌ. Potom si v misce rozmÌchejte vodu se s·drou. S·dru p¯isyp·vejte opatrnÏ, smÏs by mÏla z˘stat hust· jako kaöe. M˘ûete do nÌ p¯idat takÈ kus snÏhu, aby zÌskala niûöÌ teplotu a snÌh pod nÌ nerozt·l. SmÏs opatrnÏ nalijte na stopu tak, aby zaplnila formu aû po vrch. S·dru nechejte tuhnout nejmÈnÏ 15 min. Kdyû je odlitek tvrd˝, vyjmÏte ho ven a oËistÏte. Stopa je teÔ obr·cen·, ale to nevadÌ, protoûe si ji po p¯Ìchodu do t¯Ìdy m˘ûete znovu vtisknout do s·dry, aby vypadala jako ta, kterou jste p˘vodnÏ odlÈvali. Odlitek pot¯ete tenkou vrstvou vazelÌny a poloûte ho na rovnou plochu. Obklopte ho prouûkem kartonu, namÌchejte s·dru a vylijte ji do formy. Pokud chcete hotov˝ odlitek pozdÏji povÏsit na zeÔ, vloûte do s·dry kousek dr·tku. Odlitek nechejte 2 hod. tuhnout. PotÈ opatrnÏ odstraÚte formu, oddÏlte obÏ p˘lky a ot¯ete z nich vazelÌnu. Povrch oökrabejte noûem tak, aby byl hladk˝. Je-li odlitek ˙plnÏ such˝, m˘ûete vnit¯ek stopy vybarvit Ëernou barvou a napsat jmÈno ûivoËicha, kterÈmu stopa pat¯Ì.


VÌte, jak se liöÌ stopa psa a koËky? VÌte, jak se pozn· stopa srnce od divoË·ka? VÌte, co znamen· ˙zk· r˝ha mezi stopami myöice lesnÌ?

JAK SE ZAJÕC S LIäKOU PÿELI O TO, KDO M¡ KR¡SNÃJäÕ STOPU PomÏ¯ovali si zajÌc s liökou, kdo m· vÏtöÌ a kr·snÏjöÌ stopu. ÑKoukej zajÌci, uk·ûu ti, jak vypad· po¯·dn· stopa,ì ¯ekla liöka a rozebÏhla se po snÏhem zapadanÈ lesnÌ m˝tinÏ. Opsala kr·snou pravidelnou osmiËku a pyönÏ si sedla vedle zajÌce. ÑPche, to nic nenÌ, chceö-li vidÏt opravdovou po¯·dnou stopu, tak koukej,ì oponoval hnedle zajÌc a zaËal sk·kat po m˝tinÏ jak zbÏsil˝. VidÏt z nÏj byl jen bÌl˝ oc·sek a plandajÌcÌ uöi. S ˙smÏvem usedl vedle liöky, ÑteÔ se podÌvej, jak vypad· po¯·dn· stopa.ì Liöka se mu zaËala sm·t Ñtvoje stopy ûe jsou lepöÌ neûli moje? Chachaaa, to jsi mÏ zajÌci pobavilì. Jenûe zajÌc se nesm·l a trval si na svÈm. Netrvalo dlouho a mezi liökou a zajÌcem se strhla ostr· h·dka. ZajÌc prskal a liöka vrËela aû ze strom˘ zaËaly padat hroudy snÏhu. ZajÌc vöak po Ëase znejistÏl a zaËal se ob·vat, aby se na nÏj liöka nevrhla a nezakousla ho. Vöechno pozoroval z vÏtve nedalekÈho stromu vrabec. ZajÌc na nÏj tedy zavolal aù je p¯ijde rozsoudit. Vrabec slÈtl na zem a znalecky zkoumal obÏ stopy. Najednou za sebou uslyöel mohutn˝ smÌch. ZajÌc i liöka se v·leli ve snÏhu a smÌchy se popadali za b¯icho. ÑNejvÏtöÌ a nejkr·snÏjöÌ stopu bude mÌt asi vrabË·k, co liöko?ì ÑJojo, ten by to urËitÏ vyhr·l, takovÈ pah˝lky to se jen tak nevidÌì dÏlali si legraci z malÈho vrabË·ka. ÑVûdyù ty tvoje stopy nejsou ani po¯·dnÏ vidÏt, ty n·s tak sotva m˘ûeö rozsoudit.ì Vrabec se vöak neurazil. ÑDobr·, dobr·,ì ¯ekl klidnÏ, Ñnechù v·s tedy rozsoudÌ t·mhleten ËlovÏk s puökou p¯es rameno, kter˝ sem kr·ËÌ. Ten bude zajistÈ dobr˝m znalcem. A kdyû ne on, tak jeho psi v·s zajistÈ rozsoudÌ,ì ¯ekl a vzlÈtl zpÏt na vÏtev. SmÌch obou zvÌ¯at se zmÏnil ve v˝k¯ik zdÏöenÌ. Netrvalo dlouho a liöka i zajÌc se strachy krËili kaûd˝ ve svÈ no¯e. Tiöe proklÌnali velikost sv˝ch tlap, jejichû otisky zanechaly ps˘m tak jasnou cestu aû k jejich obydlÌ.

RAZÕTKA Z BRAMBOR Vyrobte si stopy postav z p¯ÌbÏhu a zkuste je otisknout do pracovnÌho listu nebo na papÌr tak, jak by vypadaly, kdyby se tento p¯ÌbÏh v p¯ÌrodÏ skuteËnÏ odehr·l. Pom˘cky: brambory, razÌtkov· barva, poduöka, tuûka, menöÌ n˘û, prkÈnko, atlas stop zvÏ¯e Postup: Nejprve rozkrojte bramboru na polovinu. Na jednu rozkrojenou Ë·st nakreslete stopu. NynÌ si vezmÏte mal˝ noûÌk a opatrnÏ o¯ÌznÏte obrys stopy tak, aby trochu vyËnÌvala. VyrobenÈ razÌtko namoËte do poduöky s barvou a otisknÏte na papÌr.


4. Rostliny v zimÏ VnÏjöÌ podmÌnky, kterÈ u n·s v zimÏ panujÌ, jsou pro vÏtöinu rostlin nep¯ÌznivÈ. Rostliny se vöak bÏhem svÈho v˝voje nauËily tÏmto podmÌnk·m Ëelit. St¯Ìd· se u nich obdobÌ r˘stu a obdobÌ odpoËinku, tzv. vegetaËnÌho klidu, kterÈ nast·v· s p¯Ìchodem chladn˝ch dn˘. VÏtöina strom˘ je v tomto obdobÌ hol·, byliny ho p¯eËk·vajÌ v podobÏ podzemnÌch oddenk˘, hlÌz nebo cibulÌ. ZMÃNA BARVY LISTŸ A JEJICH OPAD P¯ed opadem list˘ doch·zÌ ke zmÏnÏ jejich barvy. Jedn· se o velmi zajÌmav˝ dÏj, kter˝ by v·m nemÏl uniknout. Vyberte si v okolÌ ökoly nÏkolik strom˘ r˘zn˝ch druh˘ a zmÏnu barvy list˘ pozorujte. Zapiöte si n·zev stromu a do tabulky zapisujte sv· pozorov·nÌ. N·zev stromu: Datum

Barva list˘* List Ë. 1

List Ë. 2

List Ë. 3

Pozn·mky List Ë. 4

*Barvou listu je myölena takov· barva, kter· pokr˝v· vÌce neû 50% plochy listu. Pokud list obsahuje i jinÈ barvy, zapiöte je do pozn·mek. 7 Vydalo © SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006 PracovnÌ list byl vytvo¯en za finanËnÌ podpory st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky.

Co zp˘sobuje ûlutÈ a oranûovÈ zbarvenÌ list˘? ProË se nÏkterÈ listy zbarvujÌ do Ëervena? Co zp˘sobuje opad list˘? Opadnou na podzim vöechny listy?

SEZN¡MENÕ SE STROMY V ZIMÃ Pom˘cky: klÌË k urËov·nÌ d¯evin v bezlistÈm stavu, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy KaûdÈ roËnÌ obdobÌ m· svÈ kouzlo. Kdyû ze strom˘ opad· listÌ, vynikne vzhled nevöednÏ zvr·snÏn˝ch nebo naopak hladk˝ch kmen˘ nÏkter˝ch d¯evin. V zimÏ dob¯e vynikne i tvar koruny a postavenÌ vÏtvÌ. ProhlÈdnÏte si Ñv·öì strom a odpovÏzte na n·sledujÌcÌ ot·zky: Jak· vypad· borka, je hrub· nebo hladk·? Jak˝ tvar m· koruna stromu? Ov·ln˝ nebo spÌöe kulat˝? Rostou vÏtve stromu spÌöe vzh˘ru nebo kolmo ke kmenu? ProhlÈdnÏte si takÈ vÏtviËku. Jak˝ tvar majÌ pupeny? Jakou majÌ pupeny barvu? V jakÈm jsou postavenÌ? M· vÏtviËka nÏjakÈ dalöÌ zajÌmavÈ znaky? Pokud ano, popiöte je:


5. Zima a lesnÌci Zima je nejvhodnÏjöÌm obdobÌm pro tÏûbu d¯eva. Stromy jsou v obdobÌ vegetaËnÌho klidu, takûe v nich neproudÌ mÌza. Povrch p˘dy a ko¯eny na jejÌm povrchu jsou chr·nÏny snÏhem, proto nejsou tolik poökozov·ny p¯i vleËenÌ pok·cen˝ch kmen˘. Z lesa se v tomto obdobÌ odv·ûÌ zejmÈna kalamitnÌ d¯ÌvÌ, tj. d¯ÌvÌ poökozenÈ siln˝m vÏtrem nebo tÏûk˝m snÏhem. To je velmi d˘leûitÈ, protoûe spadanÈ a leûÌcÌ d¯ÌvÌ l·k· r˘znÈ hmyzÌ ök˘dce. LesnÌci se tak br·nÌ, aby nedoölo k jejich p¯emnoûenÌ. SEZN¡MENÕ S KŸROVCEM Nejzn·mÏjöÌ ök˘dce smrkov˝ch les˘ je l˝koûrout smrkov˝. Jedn· se o nen·padnÈho, asi 5 mm velkÈho ËernÈho lesklÈho brouËka, kter˝ dok·ûe nap·chat velikÈ ökody. Z n·sledujÌcÌho textu se dozvÌte o zp˘sobu jeho ûivota, avöak text je rozh·zen˝ a vaöÌm ˙kolem je jednotlivÈ body se¯adit do spr·vnÈho po¯adÌ:

kdyû larva dospÏje, rozöÌ¯Ì chodbu v kom˘rku, kde se zakuklÌ na ja¯e, kdyû stoupne teplota, se sameËci zaËÌnajÌ rojit a p·trajÌ po vhodn˝ch stromech samiËka, kter· p¯iletÌ, zaËne vyhlod·vat pod k˘rou rovnobÏûnÏ s vl·kny l˝ka mateËnÌ chodbu, do kterÈ na obÏ strany klade vajÌËka v˝mÏöky tr·vicÌho ˙strojÌ, kterÈ obsahujÌ tzv. feromony l·kajÌ samiËku k p·¯enÌ dospÏl˝ k˘rovec p¯ezimuje pod k˘rou strom˘, ve kterÈm se vyvinul po 14 dnech se z kukly vylÌhne dospÏl˝ jedinec

po 5-14 dnech se lÌhnou larvy, kterÈ kolmo na mateËnÌ chodbu hlodajÌ chodbu larvovou sameËci se zavrt·vajÌ do strom˘ a zaËÌnajÌ vyhlod·vat takzvanou snubnÌ kom˘rku

V˝voj l˝koûrouta: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9 Vydalo © SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006 PracovnÌ list byl vytvo¯en za finanËnÌ podpory st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky.

Zima je hlavnÌ sezÛnou pro sbÏr öiöek smrku, borovice a mod¯Ìnu. Ze öiöek se zÌsk·vajÌ semena, kter· jsou pouûita pro pÏstov·nÌ semen·Ëk˘. Pokud je p¯ÌznivÈ poËasÌ, zaËÌnajÌ lesnÌci s p¯Ìpravou p˘dy pro jarnÌ zalesÚov·nÌ. I vy si uû postupnÏ m˘ûete p¯ipravit substr·t pro v˝sev semÌnek lesnÌch d¯evin, kter· jste dostali v balÌËku. Zima je obdobÌm, kdy m· zvÏ¯ nedostatek potravy a lesnÌci proto musÌ chr·nit malÈ sazenice p¯ed okusem. ObtoËÌ je krytem z pletiva Ëi plastu nebo pouûijÌ chemickou ochranu. V tomto p¯ÌpadÏ se öpiËka a konce vÏtviËek stromk˘ nat¯ou ochrann˝m p¯Ìpravkem, kter˝ zvÏ¯ odpuzuje, ale stromku neublÌûÌ. Avöak ani velkÈ stromy nejsou v bezpeËÌ. ZvÏ¯ poökozuje jejich kmeny ohryzem, loup·nÌm nebo p¯i shazov·nÌ paroûÌ. LESNÕ PRŸZKUM Pom˘cky: p·smo, klubko prov·zku, 4 kolÌky pro jednu skupinu, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Vypravte se do lesa a proveÔte pr˘zkum ökod zp˘soben˝ch zvÏ¯Ì. Na urËenÈm mÌstÏ vytyËte Ëtverec 3 x 3 m. PoËet, druh stromk˘ a poökozenÌ zaznamenejte do pracovnÌho listu:

Druh stromu

PoËet jedinc˘

Pr˘mÏrn· v˝öka

PoËet jedinc˘ se stopami ökod od zvÏ¯e

Druh ökody


1. ZIMNÕ KRAJINA ñ Metodika pro uËitele CÌl: Sezn·mit û·ky s pr˘bÏhem zimy u n·s i v jin˝ch Ë·stech svÏta. BlÌûe je sezn·mit se snÏhem a jeho r˘zn˝mi formami. VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP: VO: »esk˝ jazyk a literatura, Matematika a jejÌ aplikace, InformaËnÌ a komunikaËnÌ technologie, »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis , ZemÏpis, Chemie, V˝tvarn· v˝chova PT: Environment·lnÌ v˝chova, V˝chova k myölenÌ v evropsk˝ch a glob·lnÌch souvislostech Popis: V ˙vodu se û·ci sezn·mÌ se zmÏnami typick˝mi pro zimnÌ obdobÌ, pomocÌ atlas˘ a internetu zjistÌ, jak vypad· zima na r˘zn˝ch mÌstech ZemÏ. PotÈ se v terÈnu zamyslÌ nad tÌm, jakÈ vlastnosti m· snÌh, pomocÌ lupy prozkoumajÌ snÏhovÈ vloËky. MÏ¯enÌm a praktick˝m v˝poËtem zjistÌ objem snÏhu a vody z urËitÈ plochy.

Zima v r˘zn˝ch mÌstech svÏta VÏkov· skupina: 5. ñ 9 . t¯Ìda Zä »as: 45 min. ñ 90 min. Prost¯edÌ: t¯Ìda Pom˘cky: ökolnÌ atlasy, encyklopedie, internet, psacÌ pot¯eby, pastelky, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Postup: RozdÏlte û·ky do skupin a do kaûdÈ skupiny rozdejte nakopÌrovanou prvnÌ stranu pracovnÌho listu. Nechejte û·ky, aby pracovnÌ list vyplnili, tj. oznaËili mÌsta s r˘zn˝m pr˘bÏhem zimy podle n·vodn˝ch ot·zek. K dispozici mohou mÌt ökolnÌ atlas, encyklopedie, p¯ÌpadnÏ internet. V˝sledkem jejich pr·ce je odliöenÌ jednotliv˝ch podnebn˝ch p·sem s r˘zn˝m pr˘bÏhem zimy. V druhÈ Ë·sti tÈto aktivity vyzvÏte û·ky, aby si vybrali jednu zemi z urËitÈho p·sma (pracujÌ opÏt ve skupin·ch, kaûd· skupina by si mÏla vybrat zemi z jinÈho p·sma) a zjistili bliûöÌ informace o pr˘bÏhu zimy v danÈ oblasti. K tÈto Ë·sti jim m˘ûete poloûit nÏkolik ot·zek, na kterÈ by se mÏli zamÏ¯it: Co je charakteristickÈ pro pr˘bÏh zimy v danÈ oblasti? Jak· je pr˘mÏrn· teplota? JakÈ je mnoûstvÌ a forma sr·ûek? Jak· je dÈlka trv·nÌ dne? Co vöechno ovlivÚujÌ klimatickÈ podmÌnky danÈ oblasti? é·ci by se mÏli zamÏ¯it p¯edevöÌm na vegetaci, zp˘sob ûivota lidÌ apod. D·le se m˘ûete û·k˘ zeptat, zda znajÌ nÏkoho, kdo bydlÌ v nÏkterÈ z vybran˝ch zemÌ a vyzvat je, aby p¯edstavili ostatnÌm, jestli se jejich zp˘sob ûivota liöÌ od naöeho. VÏtöinu informacÌ mohou takÈ nalÈzt v turistick˝ch pr˘vodcÌch dan˝ch zemÌ. Pozn.: St¯Ìd·nÌ roËnÌch obdobÌ je z·vislÈ na poloze ZemÏ ke Slunci. Polokoule, na kterÈ je zima, je odvr·cena od Slunce a dopad· tak na ni mÈnÏ sluneËnÌho z·¯enÌ. To v principu vede k niûöÌm teplot·m. Astronomick· zima zaËÌn· zimnÌm slunovratem (na severnÌ polokouli 21. prosince, na jiûnÌ 21. Ëervna) a konËÌ jarnÌ rovnodennostÌ (na severnÌ polokouli 21. b¯ezna, na jiûnÌ 21. z·¯Ì). V meteorologii jsou souhrnn˝m termÌnem zima oznaËeny mÏsÌce prosinec, leden a ˙nor (Ëerven, Ëervenec a srpen na jiûnÌ polokouli). Projevy zimy jsou v˝raznÏjöÌ, ËÌm je zemÏpisn· öÌ¯ka vyööÌ (tj. mÌsto vÌce vzd·lenÈ od rovnÌku). ExtrÈmnÌ podmÌnky panujÌ na pÛlech. TeplotnÌ extrÈmy zmenöujÌ oce·ny, neboù vzduch nad nimi se pomaleji otepluje i ochlazuje. Vysok· vlhkost vzduchu Ëasto zp˘sobuje vysokÈ mnoûstvÌ sr·ûek. »Ìm d·le jdeme do vnitrozemÌ, tÌm ub˝v· sr·ûek a zvÏtöujÌ se teplotnÌ rozdÌly mezi dnem a nocÌ a mezi lÈtem a zimou.

Jak˝ je snÌh? VÏkov· skupina: 1. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: 45 ñ 90 min. Prost¯edÌ: venkovnÌ, snÏhov· pokr˝vka Pom˘cky: hodinky pro kaûdÈho û·ka, Ëern˝ kartÛn, lupy, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Postup: Vydejte se s û·ky do terÈnu, nejlÈpe do lesa, mimo mÏsto. Nechejte û·ky, aby zaznamenali vöe, co se zmÏnilo s p¯Ìchodem zimy. PotÈ je nechejte rozejÌt po okolÌ na vzd·lenost cca 50 m nejlÈpe tak, aby na sebe nevidÏli. Na mÌstÏ û·ci zav¯ou oËi a zaposlouchajÌ se do zvuk˘ p¯Ìrody. Po 5 ñ 10 min. se sejdÏte a vyzvÏte û·ky, aby si vymÏnili svÈ zkuöenosti. é·ci zkusÌ urËit, kolik r˘zn˝ch zvuk˘ k nim za tak kr·tkou dobu dolehlo. Pokud nenÌ venku p¯Ìliö velk· zima, m˘ûete pro hru vyhradit 15 ñ 20 min. Kaûd˝ û·k si na svÈ stanoviötÏ vezme tuûku a papÌr a pokusÌ se zakreslit zvukovou mapu mÌsta, kde se nalÈz·. VyznaËÌ smÏr, sÌlu, charakter zvuk˘, m˘ûe urËit kdo zvuky vyd·val a posoudit, zda se mu lÌbily. VÏtöinu Ëasu pravdÏpodobnÏ uslyöÌ ticho. Pr·vÏ v zimÏ lze ticho v p¯ÌrodÏ zaûÌt nejlÈpe, neboù ona sama je dÌky hlubokÈ snÏhovÈ pokr˝vce tich·. Po n·vratu na mÌsto setk·nÌ si sdÏlÌ svÈ pocity z ticha, pravdÏpodobnÏ se shodnou, ûe opravdovÈ ticho je slyöet vz·cnÏ, protoûe i do p¯Ìrody obËas zalehne zvuk civilizace. Tuto hru m˘ûete zopakovat v nÏkterÈm z dalöÌch roËnÌch obdobÌ a zamÏ¯it se na rozdÌly v mnoûstvÌ a charakteru zvuk˘. Upraveno podle: Neuman, J.: DobrodruûnÈ hry a cviËenÌ v p¯ÌrodÏ. Port·l, Praha 1998 Po ˙vodnÌ aktivitÏ û·ky vyzvÏte, aby se zamysleli nad vlastnostmi snÏhu. LidÈ ûijÌcÌ v pol·rnÌch oblastech majÌ vÌce neû 20 jmen pro snÌh. VyzvÏte û·ky, aby zkusili vyjmenovat co nejvÌce vlastnostÌ snÏhu. M˘ûete to provÈst buÔ venku nebo ve t¯ÌdÏ za pomocÌ tabule metodou Ñbrainstormingì. é·ci ¯ÌkajÌ, co je napad· a jeden ËlovÏk vöe zapisuje. ⁄kol je moûnÈ takÈ zadat jako pr·ci do skupin, kdy si jednotlivÈ skupiny po skonËenÌ pr·ce svÈ n·pady navz·jem p¯edstavÌ. P¯Ìklady vlastnostÌ: studen˝, mokr˝, p¯emrzl˝, bÌl˝ apodÖ V terÈnu û·ky rozdÏlte do mal˝ch skupin. M˘ûete k tomu vyuûÌt nap¯. r˘znÈ p¯Ìrodniny, kterÈ si vyt·hnou ze s·Ëku. MnoûstvÌ p¯Ìrodnin zvolte podle toho, kolik skupin budete chtÌt vytvo¯it. Do kaûdÈ skupiny rozdejte jeden Ëern˝ kartÛn a lupu a vyzvÏte û·ky, aby pozorovali jednotlivÈ snÏhovÈ vloËky pod lupou. V z·vÏru aktivity û·ci odpovÌ na ot·zky z pracovnÌho listu a jednu vybranou vloËku nakreslÌ. VloËky je moûnÈ ztv·rnit i jin˝m zp˘sobem ñ vyuûÌt jinÈ v˝tvarnÈ techniky apod.


SnÌh ñ v˝znamn˝ zdroj vl·hy VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: 45 min. Prost¯edÌ: venkovnÌ, snÏhov· pokr˝vka, t¯Ìda Pom˘cky: lopatky na odbÏr vzork˘ snÏhu, n·doby na vzorky - star˝ kastrol nebo vÏtöÌ k·dinky na rozpuötÏnÌ snÏhu, p·smo, odmÏrn˝ v·lec, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Postup: viz pracovnÌ list Pr˘mÏrn· v˝öka = (souËet namÏ¯en˝ch v˝öek)/5 [m] Objem = a*b*c., tj. 5*5*pr˘mÏrn· v˝öka [m3], pro ˙daj v litrech hodnotu objemu vyn·sobÌme 1000, neboù 1m3 = 1000 dm3 = 1000 l Pozn.: SnÌh obsahuje znaËnÈ mnoûstvÌ vzduchu, kter˝ ze snÏhu p¯i jeho rozpouötÏnÌ unik·, proto bude hodnota objemu snÏhu niûöÌ neû hodnota objemu vody. Pro menöÌ dÏti lze tuto aktivitu zjednoduöit tak, ûe naplnÌ sklenici (Ëi jakoukoli jinou pr˘hlednou n·dobu) snÏhem a oznaËÌ si, kam aû byla naplnÏna. Aû snÌh roztaje, zjistÌ, ûe voda zdaleka nedosahuje ke znaËce. Upraveno podle: ÑPojÔme na to od lesaì - P¯ÌruËka ekologickÈ v˝chovy a lesnÌ pedagogiky, Spr·va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003 SnÌh p¯edstavuje v˝znamn˝ zdroj vl·hy, avöak jeho t·nÌ na ja¯e je Ëastou p¯ÌËinou povodnÌ. Na tuto aktivitu m˘ûete nav·zat diskuzÌ o jejich problematice a o retenËnÌ schopnosti lesa ñ viz pracovnÌ listy Les a voda vydanÈ TEREZOU v roce 2004.


2. PÿEZIMOV¡NÕ éIVO»ICHŸ ñ Metodika pro uËitele CÌl: Sezn·mit û·ky s r˘zn˝mi strategiemi p¯ezimov·nÌ ûivoËich˘. VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP: VO: »esk˝ jazyk a literatura, InformaËnÌ a komunikaËnÌ technologie, »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis PT: Environment·lnÌ v˝chova Popis: é·ci se rozdÏlÌ do skupin a spoleËnÏ vyhled·vajÌ informace o p¯ezimov·nÌ vybranÈho ûivoËicha. PotÈ si skupiny svou pr·ci navz·jem p¯estavÌ a na konkrÈtnÌch druzÌch zvÏ¯e si osvojÌ r˘znÈ strategie p¯ezimov·nÌ. Na z·vÏr si celou l·tku zopakujÌ prost¯ednictvÌm stolnÌ hry.

éivoËichovÈ v zimÏ VÏkov· skupina: 2. - 9. t¯Ìda Zä »as: 45 min. Prost¯edÌ: t¯Ìda Pom˘cky: encyklopedie, p¯ÌpadnÏ internet, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Postup: Nejprve nechejte û·ky vyjmenovat r˘znÈ zp˘soby, jak se oni sami mohou chr·nit p¯ed zimou. PotÈ je rozdÏlte do Ëty¯ skupin. M˘ûete k tomu vyuûÌt kartiËky s n·zvy ûivoËich˘ z pracovnÌho listu (jelen, medvÏd, ror˝s, sviöù), kterÈ si vylosujÌ z ob·lky. é·ci pracujÌ ve skupin·ch a podle n·vodn˝ch ot·zek doplÚujÌ do pr·zdnÈho mÌsta v pracovnÌm listu informace o p¯ezimov·nÌ danÈho ûivoËicha. K dispozici mohou mÌt encyklopedie, p¯ÌpadnÏ vyhledat pot¯ebnÈ informace na internetu. Ve druhÈ Ë·sti tÈto aktivity jednotlivÈ skupiny p¯edstavÌ svou pr·ci ostatnÌm spoluû·k˘m. Na z·vÏr nebo pro zopakov·nÌ tÈto l·tky m˘ûete vyuûÌt n·sledujÌcÌ hru:

P¯ezimov·nÌ ûivoËich˘ »as: 15 min. Pom˘cky: nakopÌrovanÈ a rozst¯ÌhanÈ kartiËky, hernÌ pl·n (p¯Ìloha Ë. 1), figurky ze hry Ñ»lovÏËe nezlob seì, hracÌ kostka Postup: CÌlem tÈto hry je, aby kaûd˝ hr·Ë, tj. ûivoËich, dostal svou figurku co nejrychleji do ÑdomeËkuì, kter˝ p¯edstavuje jeho zimoviötÏ. To je moûnÈ pouze za p¯edpokladu, ûe spr·vnÏ zodpovÌ vöechny ot·zky, kterÈ p¯edstavujÌ ˙kony, kterÈ musÌ ûivoËich udÏlat, aby p¯eûil zimu. RozdÏlte û·ky do skupin tak, aby v kaûdÈ z nich byl z·stupce jednoho ze ûivoËich˘ (m˘ûete k tomu opÏt vyuûÌt kartiËky, kterÈ si û·ci vylosovali na zaË·tku). Do kaûdÈ skupiny rozdejte hernÌ pl·n z p¯Ìlohy Ë. 1, Ëty¯i r˘znÏ barevnÈ figurky a hracÌ kostku. Hr·Ëi h·zÌ kostkou a p¯esunujÌ kaûd˝ svou figurku, podobnÏ jako u hry Ñ»lovÏËe nezlob seì, po jednotliv˝ch polÌËk·ch. Pokud jim padne lichÈ ËÌslo, posunujÌ se o jedno polÌËko, pokud padne sudÈ, p¯esunujÌ se o dvÏ polÌËka. Jakmile dos·hnou polÌËka oznaËenÈho ot·zkou, t·hnou si kartiËku z p¯ipravenÈ hrom·dky urËenÈ pro jejich ûivoËicha. ⁄kolem je ot·zku nahlas p¯eËÌst a spr·vnÏ na ni odpovÏdÏt. P¯i spr·vnÈ odpovÏdi se hr·Ë posunuje o dvÏ polÌËka dop¯edu, p¯i öpatnÈ odpovÏdi o dvÏ polÌËka zpÏt. VÌtÏzÌ hr·Ë, kter˝ se jako prvnÌ dostane do cÌle. Na z·vÏr hry mohou hr·Ëi znovu p¯edstavit p¯ezimovacÌ strategie vybran˝ch ûivoËich˘ a zd˘raznit, jak˝m zp˘sobem se dan˝ ûivoËich musÌ na zimu p¯ipravit. V p¯Ìloze naleznete i volnÈ kartiËky, na kterÈ si m˘ûete ke kaûdÈmu ûivoËichovi vymyslet a napsat libovolnÈ ot·zky. Pozn.: Pro p¯eûitÌ zimy ûivoËichovÈ zpravidla vyuûÌvajÌ jednu ze t¯Ì strategiÌ: ï StÏhov·nÌ (sezÛnnÌ migrace) ñ p¯edevöÌm tah pt·k˘; taûnÌ pt·ci se stÏhujÌ do teplejöÌch oblastÌ (SevernÌ Afriky Ëi St¯edomo¯Ì), jako prvnÌ odlÈtajÌ hmyzoûravÌ pt·ci (nap¯. ror˝s obecn˝ nebo vlaötovka obecn·), kter˝m s klesajÌcÌ teplotou ub˝v· potravnÌ nabÌdka. Mezi poslednÌmi odlÈtajÌ pt·ci zrnoûravÌ (nap¯. h˝l rud˝, holub doupÚ·k i h¯ivn·Ë, hrdliËka divok· apod.). V zimnÌch mÏsÌcÌch se u n·s naopak objevujÌ pt·ci hnÌzdÌcÌ na severu, aby tu str·vili nep¯Ìjemnou Ë·st roku (nap¯. brkoslav severnÌ nebo pot·plice severnÌ). Za vlÌdnÏjöÌmi podmÌnkami se nep¯esunujÌ jenom pt·ci. StÏhovat se mohou takÈ savci, p¯edevöÌm kopytnÌci sestupujÌ z vyööÌch poloh do nÌûin, kde nenÌ tolik snÏhu a snadnÏji zde najdou potravu. ï ZimnÌ sp·nek (pasivnÌ p¯ezimov·nÌ) ñ jedn· se o zvl·ötnÌ fyziologickou adaptaci, teplota tÏla kles· do rozmezÌ 0,2-5 oC, kles· dechov· frekvence a tep. éivoËichovÈ, kte¯Ì spÌ tzv. prav˝m zimnÌm sp·nkem (nap¯. jeûek, sviöù, plch) neopouötÏjÌ sv· obydlÌ. V pr˘bÏhu lÈta a podzimu si vytvo¯Ì tukovou z·sobu dosahujÌcÌ aû ¼ hmotnosti tÏla, ze kterÈ v pr˘bÏhu zimy ËerpajÌ pot¯ebnÈ ûiviny. NÏkte¯Ì ûivoËichovÈ (nap¯. medvÏd, jezevec) upadajÌ do tzv. zimnÌho klidu. Teplota jejich tÏla kles· nepatrnÏ a Ëasto se budÌ. PodobnÏ na tom je nap¯. veverka, kter· je schopna bÏhem nep¯ÌznivÈho obdobÌ prospat aû nÏkolik dnÌ. Na zimu si dÏlajÌ d˘kladnÈ z·soby, ze kter˝ch ËerpajÌ. ï ÿada ûivoËich˘ (nap¯. sp·rkat· zvÏ¯) vöak z˘st·v· ve sv˝ch domovech a tr·vÌ zimu aktivnÏ (aktivnÌ p¯ezimov·nÌ). K tomu, aby p¯eûili, musÌ mÌt dostatek potravy (vysok˝ p¯Ìsun energie), kterou celou zimu hledajÌ. Na zimu majÌ zvl·ötnÌ srst Ëi pe¯Ì. LesnÌci v zimÏ zvÏ¯ p¯ikrmujÌ a upravujÌ cesty ke krmelc˘m.


Jelen lesnÌ (Cervus elaphus) Jelen pat¯Ì mezi ûivoËichy, kte¯Ì jsou p¯es zimu aktivnÌ. V lÈtÏ m· rezavÏ hnÏdou, v zimÏ hustöÌ, öedohnÏdou srst. Na zimu sestupuje z vyööÌch horsk˝ch poloh do nÌûin, kde jsou p¯ÌznivÏjöÌ podmÌnky a snadnÏji zde najde potravu. éivÌ se travinami, bylinami, listÌm, pupeny a v˝honky d¯evin a lesnÌmi plody. V zimÏ je jelenÌ zvÏ¯ hojnÏ p¯ikrmov·na. V obdobÌ nejsilnÏjöÌch mraz˘ zvÏ¯ zalehne do houötiny, kde je alespoÚ trochu chr·nÏna p¯ed ostr˝m vÏtrem a snÏhem. Setrv·v· zde v klidu, snaûÌ se tak zamezit ztr·t·m energie. MedvÏd hnÏd˝ (Ursus arctos) MedvÏd v zimÏ neupad· do pravÈho zimnÌho sp·nku doprov·zenÈho v˝razn˝mi fyziologick˝mi zmÏnami, ale pouze do tzv. zimnÌho klidu, obËas p¯eruöovanÈho probuzenÌm, p¯i kterÈm vych·zÌ ven napÌt se a vypr·zdnit. Brloh medvÏda m˘ûe b˝t upraven· jeskynÏ ve sk·le, jindy zalehne pod v˝vratem nebo si vyhrabe pelech pod siln˝m stromem, jehoû vÏtve sahajÌ aû k zemi, a nech· se zapadat snÏhem. V lednu Ëi ˙noru medvÏdice v ˙krytu rodÌ jedno nebo dvÏ ml·Ôata. Ml·Ôata se rodÌ takhle brzo, aby stihla v pr˘bÏhu jara a lÈta zesÌlit a p¯eûila dalöÌ zimu. MedvÏd je vöeûravec. éivÌ se ko¯Ìnky a plody, hmyzem, medem divok˝ch lesnÌch vËel, mal˝mi savci, ptaËÌmi ml·Ôaty, mröinami nebo odpadky. Od jara do podzimu se intenzivnÏ vykrmuje, aby dos·hl hmotnosti pot¯ebnÈ k zimnÌmu sp·nku. Ror˝s obecn˝ (Apus apus) Ror˝s obecn˝ je taûn˝ druh. Zimuje v tropick˝ch oblastech Afriky jiûnÏ od Sahary. K n·m se vyd·v· na pouhÈ t¯i mÏsÌce (ze zimoviöù se vracÌ na sklonku dubna a poË·tkem kvÏtna, odlÈt· jiû od druhÈ poloviny Ëervence a v srpnu), aby tu vyvedl mladÈ. Z˘st·v· u n·s nejkratöÌ dobu ze vöech taûn˝ch pt·k˘. Ror˝si d¯Ìve hnÌzdili pouze ve skalnÌch ötÏrbin·ch nebo v dut˝ch stromech, rozvoj mÏst jim ale p¯inesl nep¯ebernÈ mnoûstvÌ nov˝ch hnÌzdnÌch moûnostÌ. Potravou je hmyz (u n·s i na zimoviötÌch), kter˝ lovÌ v letu. Ror˝sÌ tÏlo je dokonale p¯izp˘sobeno ûivotu ve vzduchu, kde tr·vÌ vÏtöinu svÈho ûivota, v˝jimkou je pouze obdobÌ hnÌzdÏnÌ. Aby pt·ci cestu na zimoviötÏ p¯eûili, musÌ mÌt ¯·dnou tukovou z·sobu a nepoökozenÈ pe¯Ì. Proto vÏtöina pt·k˘ po hnÌzdÏnÌ p¯epe¯uje, na mÌstÏ star˝ch a poökozen˝ch letek jim vyr˘stajÌ letky novÈ, neporuöenÈ. Pozn.: N·vrat taûn˝ch druh˘ pt·k˘ m˘ûete pozorovat a zapojit se tak do mezin·rodnÌho internetovÈho projektu, kter˝ po¯·d· spoleËnost BirdLife International. Projekt se jmenuje N·vrat jara (v origin·le Spring Alive) a jeho cÌlem je sledovat n·vrat Ëty¯ ptaËÌch druh˘ z africk˝ch zimoviöù na evropsk· hnÌzdiötÏ. KromÏ ror˝se obecnÈho m·te moûnost spolu s dÏtmi z celÈ Evropy sledovat p¯Ìlet vlaötovky obecnÈ, kukaËky obecnÈ a Ë·pa bÌlÈho. Sv· pozorov·nÌ m˘ûete na internetu sami zad·vat a n·slednÏ pak na mapk·ch a v tabulk·ch sledovat, jak se jaro postupnÏ öÌ¯Ì Evropou. VÌce informacÌ naleznete na str·nk·ch »eskÈ spoleËnosti ornitologickÈ www.cso.cz nebo na: www.springalive.net (str·nky jsou i v ËeskÈm jazyce). Sviöù horsk˝ (Marmota marmota) Sviöù horsk˝ se na zimu ukl·d· v hlubok˝ch, senem vystlan˝ch nor·ch k zimnÌmu sp·nku, kter˝ trv· öest aû sedm mÏsÌc˘. P¯i nÏm se jeho tÏlesn· teplota sniûuje na cca 3 oC, kles· dechov· frekvence i tep. ZimnÌ sp·nek sviötÏ b˝v· p¯eruöovan˝, nep¯ijÌm· vöak p¯i nÏm potravu. Pot¯ebnou energii Ëerp· z tukov˝ch z·sob, kterÈ si vytvo¯il bÏhem lÈta. P¯es zimu ztratÌ aû polovinu svÈ hmotnosti. Na ja¯e po probuzenÌ zaËÌn· p¯ijÌmat ihned potravu a brzy zase ztloustne. Potrava sviötÏ je v˝hradnÏ rostlinn·, tvo¯Ì ji tr·vy, horskÈ byliny a v˝honky d¯evin. Aby ûivoËichÈ v zimÏ co nejmÈnÏ prochladli, musÌ mÌt co nejmenöÌ povrch tÏla. TakÈ vyËnÌvajÌcÌ Ë·sti, jako jsou konËetiny, uöi, Ëum·k Ëi ocas, musÌ b˝t co nejmenöÌ. Proto majÌ ûivoËichovÈ ûijÌcÌ v chladnÏjöÌch oblastech kratöÌ nÏkterÈ Ë·sti tÏla neû ûivoËichovÈ stejnÈho druhu ûijÌcÌ v teplejöÌch oblastech (tzv. Allenovo pravidlo).


3. POBYTOV¡ ZNAMENÕ ñ Metodika pro uËitele CÌl: NauËit û·ky pozorovat a odlÈvat stopy zvÏ¯e, sezn·mit je s rozdÌly mezi stopami nejbÏûnÏjöÌch druh˘ zvÏ¯e. VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP: VO: »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis, »lovÏk a svÏt pr·ce PT: Environment·lnÌ v˝chova Popis: V terÈnu û·ci hledajÌ v mal˝ch skupin·ch stopy zvÏ¯e, podle n·vodu v pracovnÌm listu je odlÈvajÌ. Ve t¯ÌdÏ potÈ nav·ûe v˝roba zvÌ¯ecÌch stop z brambor, pomocÌ otisku z bramborov˝ch razÌtek û·ci ztv·rnÌ p¯ÌbÏh z pracovnÌho listu.

OdlÈv·nÌ stop VÏkov· skupina: 2. - 9. t¯Ìda Zä »as: 45 min. Prost¯edÌ: venkovnÌ, zmrzl· snÏhov· pokr˝vka Pom˘cky: s·dra, n·dobka na mÌch·nÌ, lûÌce, voda, karton, prov·zek, n˘û, vazelÌna Postup: viz pracovnÌ list Stopy zvÏ¯e se nejlÈpe najdou na mÌstech, kde se zvÏ¯ shromaûÔuje jako jsou okraje les˘, vodnÌ zdroje, krmelce apod. Pozn.: ï Ve stopÏ psovit˝ch öelem se otiskujÌ i dr·py, kterÈ ve stopÏ koËkovit˝ch öelem zpravidla nenajdeme, neboù je zatahujÌ do ochrannÈho pouzdra (ve stopÏ je otiskujÌ v˝jimeËnÏ, nap¯. p¯i skoku na ko¯ist). ï Ve stopÏ prasat se pravidelnÏ otiskujÌ i pasp·rky, kterÈ jsou za sp·rky otiötÏny tak doöiroka, ûe m· cel· stopa lichobÏûnÌkovit˝ tvar. Pasp·rky ostatnÌch sudokopytnÌk˘ (tedy i srnce), se otiskujÌ jen p¯i prudöÌm pohybu a v mÏkËÌm podkladu, pak leûÌ v jednÈ linii za sp·rky, takûe stopa m· obdÈlnÌkovit˝ nebo Ëtvercovit˝ tvar. ï Myöice se pohybujÌ skokem a zadnÌ tlapky vûdy p¯edhazujÌ p¯ed otisky p¯ednÌch konËetin. Uprost¯ed mezi stopami se otiskuje mÏlk· ˙zk· r˝ha od dlouhÈho oc·sku. Stopa po oc·sku m˘ûe probÌhat st¯edem stop, ale m˘ûe se objevovat i v podobÏ oblouËk˘, otiskovan˝ch vedle stopnÌ dr·hy.

RazÌtka z brambor VÏkov· skupina: 2. ñ 5. t¯Ìda Zä »as: 45 min. Prost¯edÌ: t¯Ìda Pom˘cky: brambory, razÌtkov· barva, poduöka, tuûka, menöÌ n˘û, prkÈnko, atlas stop zvÏ¯e Postup: viz pracovnÌ list Tato aktivita navazuje na p¯ÌbÏh ÑJak se zajÌc s liökou p¯eli o to, kdo m· kr·snÏjöÌ stopuì. Nejprve nechejte dÏti, aby si p¯ÌbÏh p¯eËetly a potÈ je vyzvÏte, aby vyhledaly informace o tom, jak vypad· stopa jednotliv˝ch postav z p¯ÌbÏhu. K dispozici mohou mÌt atlas stop zvÏ¯e, pop¯ÌpadÏ mohou nÏkterÈ informace najÌt na internetu. MÏly by nejenom zjistit, jak vypad· otisk jednotliv˝ch stop zvÏ¯e (na stopÏ se sleduje velikost, poËet a postavenÌ prst˘, prstnÌ mozoly, v˝skyt pasp·rk˘, otisky pe¯Ì Ëi srsti na okrajÌch stop atd.), ale takÈ, jak˝m zp˘sobem je zvÌ¯e otiskuje p¯i ch˘zi Ëi bÏhu. ZajÌc polnÌ (Lepus europaeus) P¯ednÌ stopa zajÌce m· pÏt prst˘, ale palec je zpravidla tak zakrnÏl˝, ûe se ve stopÏ neotiskuje. Na zadnÌ tlapce jsou Ëty¯i prsty a cel· tlapka je delöÌ a o m·lo öiröÌ neû tlapka p¯ednÌ. V otiscÌch vöech tlapek jsou vytlaËenÈ ostrÈ dr·py. ZajeËÌ chodidlo postr·d· jakÈkoli mozoly. MÌsto nich je cel· spodina tlapky pokryta hustou, tuhou srstÌ, kter· je zvl·öù vyvinut· na b¯Ìök·ch prst˘, proto se v mÏkkÈm podkladÏ otiskujÌ ve stopÏ Ëty¯i jamky, kterÈ p¯ipomÌnajÌ otisky prstov˝ch mozol˘. StopnÌ dr·ha je velmi charakteristick· uloûenÌm sledu tlapek. ZajÌc se pohybuje r˘znÏ dlouh˝mi poskoky a to tak, ûe svÈ tÏlo prot·hne a nar·z pokrËÌ. ZadnÌ bÏhy klade p¯ed p¯ednÌ a otiskuje je aû po paty, proto jsou jejich otisky dlouhÈ. Otisky p¯ednÌch bÏh˘ jsou vytlaËeny mÌrnÏ öikmo za sebou. PrchajÌcÌ zajÌc se p¯i svÈm bÏhu pohybuje dlouh˝mi skoky. OpÏt klade zadnÌ bÏhy p¯ed p¯ednÌ, ale p¯ednÌ bÏhy jsou posunuty ponÏkud dozadu. Otiskuje se pouze p¯ednÌ Ë·st zadnÌch bÏh˘, neboù zajÌc doölapuje jen na prsty. älÈpÏje p¯ednÌch bÏh˘ jsou kladeny v p¯Ìmce za sebou. Liöka obecn· (Vulpes vulpes) LiöËÌ stopa m· velmi pravideln˝, elipsovit˝ tvar s v˝raznÏ vytlaËen˝mi dr·py. Na p¯ednÌ konËetinÏ m· liöka pÏt prst˘, ale palec je posazen tak vysoko, ûe se ve stopÏ nem˘ûe otisknout. ZadnÌ tlapka m· Ëty¯i prsty. Oba st¯ednÌ prsty se ve stopÏ otiskujÌ tÏsnÏ vedle sebe a jsou na stejnÈ ˙rovni. StejnÏ pravidelnÏ se otiskujÌ nÌûe poloûen· b¯Ìöka vnÏjöÌch prst˘ i st¯edov˝ mozol. Uprost¯ed mezi vöemi polöt·¯ky vznik· pomÏrnÏ velk˝ voln˝ prostor. NejobvyklejöÌ formou liöËÌho pohybu je mÌrn˝ klus. StopnÌ dr·ha je charakteristick· p¯Ìmou Ëarou, neboù mezi otisky tlapek nevznik· rozkroËenÌ. Do otisk˘ p¯ednÌch bÏh˘ se otiskujÌ i zadnÌ bÏhy, neboù liöka klade zadnÌ bÏhy do otisk˘ p¯ednÌch bÏh˘. Rychl˝ bÏh aû ˙prk se dÏje dlouh˝mi skoky. P¯i skocÌch liöka vysunuje zadnÌ bÏhy daleko p¯ed p¯ednÌ, ËÌmû otisknutÈ stopy tvo¯Ì lichobÏûnÌk. Tento obrazec se st¯Ìd· ve svÈm postavenÌ, jeho delöÌ z·kladna smÏ¯uje jednou dovnit¯ stopnÌ dr·hy a jednou ven, coû se pravidelnÏ opakuje.


Pes dom·cÌ (Canis lupus familiaris) P¯ednÌ stopa psa m· pÏt prst˘, palec se vöak pro sv˘j zakrnÏl˝ vzr˘st a pro vysokÈ umÌstÏnÌ na chodidle ve stopÏ neotiskuje. ZadnÌ tlapka je Ëty¯prst·. V kaûdÈ stopÏ se z¯etelnÏ otiskujÌ i dr·py. Stopy psa jsou na rozdÌl od stopy liöky uprost¯ed vyplnÏnÈ, mezi prstnÌmi mozoly nevznik· tÈmÏ¯ û·dn˝ prostor. Prost¯ednÌ dva prsty jsou rozev¯enÈ a smÏ¯ujÌ öpiËkami ven. ZatÌmco u liöky jsou stopy p¯i Ë·rov·nÌ kladeny v tÈmÏ¯ dokonalÈ p¯Ìmce, je Ë·rov·nÌ psa charakteristickÈ vÏtöÌm nebo menöÌm rozkroËenÌm. Vhodn˝m pr˘vodcem pro pozorov·nÌ stop je kniha: Bouchner, M.: Stopy zvÏ¯e. Ottovo nakladatelstvÌ, Praha 2003. Obr·zky jednotliv˝ch stop takÈ naleznete na: http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=221


4. ROSTLINY V ZIMÃ ñ Metodika pro uËitele CÌl: Sezn·mit û·ky s obdobÌm vegetaËnÌho klidu d¯evin, nauËit vöÌmat si rozdÌl˘ mezi jednotliv˝mi druhy strom˘. VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP: VO: »esk˝ jazyk a literatura, »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis PT: Environment·lnÌ v˝chova Popis: é·ci budou nejprve pozorovat zmÏnu barvy a opad list˘ d¯evin, uvÏdomÌ si rozdÌly ve vzhledu strom˘ v lÈtÏ a v zimÏ. NauËÌ se urËovat jednotlivÈ druhy d¯evin v bezlistÈm stavu, budou pozorovat puËenÌ list˘ a vytvo¯Ì si herb·¯ d¯evin.

ZmÏna barvy list˘ a jejich opad VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: cca 10 n·vötÏv terÈnu v rozmezÌ nÏkolika dn˘, kaûd· n·vötÏva zabere p¯ibliûnÏ 15 min. Prost¯edÌ: okolÌ ökoly Pom˘cky: klÌË k urËov·nÌ d¯evin, barevn· lepicÌ p·ska, n˘ûky, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Postup: Tato aktivita je zaloûena na cca 10 n·vötÏv·ch terÈnu. Na poË·tku je t¯eba vytipovat vhodnÈ mÌsto pro pozorov·nÌ. VybranÈ mÌsto by mÏlo b˝t v okolÌ ökoly, tedy snadno dostupnÈ, a mÏlo by se na nÏm nach·zet nÏkolik r˘zn˝ch druh˘ listnat˝ch d¯evin. RozdÏlte û·ky do mal˝ch skupin (nejlÈpe podle poËtu druh˘ d¯evin, kterÈ jsou na v·mi vybranÈm stanoviöti k dispozici). Do kaûdÈ skupiny rozdejte klÌË k urËov·nÌ d¯evin a nechejte û·ky urËit druh stromu, kter˝ budou pozorovat. PotÈ je vyzvÏte, aby si vybrali na kaûdÈm stromu z jednÈ vÏtve 4 listy a ty oznaËili p·skou, aby je p¯i dalöÌ n·vötÏvÏ terÈnu poznali. P¯i znaËenÌ je nutnÈ db·t na to, aby û·ci strom nijak nepoökodili. ZnaËku umÌstÏte tÏsnÏ pod list, ne na Ëepel listu, aby neznemoûnila postupnÈ sledov·nÌ zmÏny barvy. DalöÌ n·vötÏvy terÈnu podnikejte zhruba 2-3kr·t za t˝den. N·vötÏvy je vöak dobrÈ p¯izp˘sobovat aktu·lnÌ situaci. NÏkdy bude doch·zet k barevn˝m zmÏn·m rychleji, jindy pomaleji, z·visÌ na poËasÌ a mÌstnÌch podmÌnk·ch. P¯i kaûdÈ dalöÌ n·vötÏvÏ prov·dÌ û·ci ve skupink·ch pozorov·nÌ sv˝ch oznaËen˝ch list˘. SledujÌ, zda-li se na zelenÈm pozadÌ objevujÌ barevnÈ skvrnky, sledujÌ jejich barvu a jak velkou plochu listu zabÌrajÌ. Z poË·tku bude p¯evaûovat zelen·, pozdÏji se stane dominantnÌ jin· barva listu. é·ci sv· pozorov·nÌ zapisujÌ do pracovnÌch list˘, vûdy si poznaËÌ datum pozorov·nÌ. Pozorov·nÌ prov·dÌ tak dlouho, dokud list neodpadne nebo jiû d·le nemÏnÌ barvu. Pozn.: ZmÏna barvy listu jde ruku v ruce s procesem st·rnutÌ listu. Pro letnÌ mÏsÌce je typick· zelen· barva listu. Zp˘sobujÌ ji zelen· barviva zvan· chlorofyly. V listech se kromÏ chlorofyl˘ nach·zejÌ takÈ dalöÌ barviva, jako jsou karotenoidy, kter· majÌ ûlutÈ a oranûovÈ zbarvenÌ. Tato barviva jsou vöak v letnÌch mÏsÌcÌch zcela p¯ekryta zelen˝mi barvivy. Chlorofyly jsou spojeny s fotosyntÈzou, kter· je pr·vÏ v letnÌch mÏsÌcÌch, dÌky intenzivnÌmu sluneËnÌmu z·¯enÌ a dostatku sr·ûek, velmi intenzivnÌ. Na konci lÈta zaËÌnajÌ listy st·rnout, kles· intenzita fotosyntÈzy, chlorofyl se zaËÌn· rozkl·dat a postupnÏ mizÌ. OstatnÌ barviva obsaûen· v listu, ûlutÈ a oranûovÈ karotenoidy, jsou v˘Ëi tomuto rozkladu odolnÏjöÌ, a tak jejich zbarvenÌ v listu zaËne postupnÏ vynikat, aû zcela p¯evl·dne. élutÈ zbarvenÌ je typickÈ nap¯Ìklad pro vrbu nebo topol. V listech nÏkter˝ch d¯evin, jako jsou javory a duby, zaËnou postupnÏ p¯evl·dat barviva zvan· antokyany. Ty zp˘sobujÌ ËervenÈ a purpurovÈ zbarvenÌ list˘. Na podzim se takÈ Ëasto setk·me s hnÏd˝m zbarvenÌm list˘. To je zp˘sobenÈ kombinacÌ velkÈho mnoûstvÌ t¯Ìslovin a karotenoid˘ v listech. V˝slednÈ zbarvenÌ list˘ z·visÌ na zastoupenÌ jednotliv˝ch barviv v listu. Na zbarvenÌ m· vliv i poËasÌ, kterÈ nenÌ kaûd˝ rok stejnÈ a tak kaûd˝ barevn˝ podzim je vûdy jin˝ neû ten p¯edeöl˝. Opad list˘ zp˘sobuje odluËovacÌ korkov· vrstva, kter· se vytv·¯Ì v ¯apÌku listu a p¯eruöuje tak p¯Ìvod vody. Listy zaËnou usychat a opad·vajÌ k zemi. Tento proces je podporov·n rostlinn˝m hormonem ethylenem, naopak rostlinn˝ hormon auxin zp˘sobuje setrv·nÌ listu na stonku, coû je zn·mÈ nap¯. u dub˘, na kter˝ch listy setrv·vajÌ aû do jara, tedy do doby, neû vyraöÌ novÈ. (Zde m˘ûete vhodnÏ nav·zat poh·dkou ÑAû opad· listÌ z dubuì od Jana Wericha, z knihy Fimf·rum, nakl. Albatros, Praha 2003). Upraveno podle Kdyû probouzÌ se strom a veËer zase usÌn·. Mgr. Zuzana Jakobov·, SdruûenÌ TEREZA, Praha 2005.

Sezn·menÌ se stromy v zimÏ VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: 45 min. Prost¯edÌ: okolÌ ökoly, t¯Ìda Pom˘cky: klÌË k urËov·nÌ d¯evin v bezlistÈm stavu, n˘ûky, psacÌ pot¯eby, voskovky nebo k¯Ìdy, ËistÈ papÌry, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Postup: Nejprve û·ky vyzvÏte, aby si prohlÈdli strom, u kterÈho pozorovali zmÏnu barvy a opad list˘ (mohou pracovat ve stejn˝ch skupin·ch jako v p¯edchozÌ aktivitÏ). é·ci by svÈ pozorov·nÌ mÏli zamÏ¯it tak, aby byli schopni odpovÏÔet na ot·zky z pracovnÌho listu. Aby bylo pozorov·nÌ snadnÏjöÌ, mohou opatrnÏ noûÌkem od¯Ìznout z kaûdÈ d¯eviny jednu vÏtviËku. é·ci by si mÏli uvÏdomit vöechny rozdÌlnÈ znaky jednotliv˝ch d¯evin, zejmÈna rozdÌlnÈ uspo¯·d·nÌ pupen˘ (vst¯ÌcnÈ, st¯ÌdavÈ), d·le jejich barvu, tvar, poËet öupin, p¯Ìtomnost chloupk˘ Ëi lepkavost. P¯estoûe uû û·ci budou n·zev d¯eviny z p¯edchozÌ aktitity zn·t, mohou ho zkusit znovu urËit podle vÏtviËky v bezlistÈm stavu. PotÈ mohou dohledat dalöÌ druhy d¯evin se stejn˝m uspo¯·d·nÌm pupen˘. P¯Ìklady: vst¯ÌcnÈ ñ javor, jasan, bez; st¯ÌdavÈ ñ dub, buk, habr, lÌpa, jilm,; st¯ÌdavÈ pupeny jsou buÔ postaveny ve spir·le nebo dvoj¯adÈ, vst¯ÌcnÈ pupeny jsou buÔ p¯Ìmo vst¯ÌcnÈ (pupeny jsou ve stejnÈ v˝öi) nebo öikmo vst¯ÌcnÈ (jeden pupen je v˝öe neû druh˝), nÏkdy jsou pupeny nahlouËenÈ. Vhodn˝ klÌË naleznete nap¯. v knize Pikula a kol.: StromovÈ a ke¯ovÈ d¯eviny les˘ a volnÈ krajiny »eskÈ republiky, Cerm, Brno 2004.


P¯inesenÈ vÏtviËky m˘ûete d·le vyuûÌt, dalöÌm krokem m˘ûe b˝t pozorov·nÌ puËenÌ list˘ Ëi zaloûenÌ herb·¯e d¯evin. PuËenÌ list˘ m˘ûete prov·dÏt nejd¯Ìve zaË·tkem prosince, neboù do tÈ doby se rostliny nach·zejÌ v dobÏ vegetaËnÌho klidu. ObdobÌ vegetaËnÌho klidu probÌh· u rostlin v naöem zemÏpisnÈm p·smu v ¯Ìjnu a listopadu, potÈ probÌh· nÏkolikamÏsÌËnÌ obdobÌ poklidovÈ neboli postdormanËnÌ. Pr·vÏ v tomto obdobÌ, kterÈ nast·v· zaË·tkem prosince, je moûnÈ zmÏnou podmÌnek (doba osvitu, teplota) vegetaËnÌ klid rostlin p¯eruöit a nechat rostliny napuËet (viz Ñbarborkyì). Doba klidu pupen˘ je totiû d·na geneticky, proto na podzim, bÏhem obdobÌ vegetaËnÌho klidu, nenÌ moûnÈ tyto procesy umÏle ovlivnit (tj. po p¯enesenÌ do t¯Ìdy nenapuËÌ). Pokud budete chtÌt zaloûit herb·¯, m˘ûete vyuûÌt p¯Ìlohu Ë. 2, do kterÈ û·ci nalepÌ vÏtviËku z danÈ d¯eviny, v pr˘bÏhu roku k nÌ mohou doplnit vylisovanÈ listy a plody. é·ci takÈ mohou vytvo¯it otisk (frot·û) k˘ry stromu a nalepit ho do pracovnÌho listu. Na k˘ru stromu p¯iloûÌ list papÌru a voskovkou Ëi k¯Ìdou po nÏm ÑjezdÌì, dokud se nevytvo¯Ì otisk. DoporuËujeme otisk vytvo¯it nejprve na Ëist˝ papÌr a do pracovnÌho listu ho vyst¯ihnout a nalepit.


5. ZIMA A LESNÕCI ñ Metodika pro uËitele CÌl: Sezn·mit û·ky s pracÌ lesnÌk˘ v zimÏ. VzdÏl·vacÌ obory a pr˘¯ezov· tÈmata dle RVP: VO: »lovÏk a jeho svÏt, P¯Ìrodopis PT: Environment·lnÌ v˝chova Popis: é·ci se nejprve teoreticky sezn·mÌ s v˝znamem tÏûby d¯eva v zimnÌm obdobÌ, v pracovnÌm listu sestavÌ v˝voj l˝koûrouta smrkovÈho a prost¯ednictvÌm hry se prakticky sezn·mÌ s pr˘bÏhem n·letu hmyzu. Pozorov·nÌm v terÈnu se sezn·mÌ s vlivem okusu zvÏ¯e na vegetaci.

Sezn·menÌ s k˘rovcem VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: 15 min. Prost¯edÌ: venkovnÌ, nejlÈpe smrkov˝ les Pom˘cky: nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy, psacÌ pot¯eby Postup: VysvÏtlete û·k˘m v˝znam zpracov·nÌ d¯eva v zimnÌm obdobÌ. D¯ÌvÌ poch·zejÌcÌ ze zimnÌ tÏûby je kvalitnÏjöÌ neû d¯ÌvÌ z tÏûby letnÌ, neboù v dobÏ vegetaËnÌho klidu v nÏm neproudÌ mÌza. D¯evo b˝v· v zimÏ mÈnÏ infikov·no d¯evokazn˝mi houbami, p¯ilnavost k˘ry je vyööÌ a nedoch·zÌ tak k jejÌmu strûenÌ. ZimnÌ tÏûba m· i dalöÌ v˝hody ñ povrch p˘dy a povrchovÈ ko¯eny jsou chr·nÏny snÏhem, proto nejsou tak poökozov·ny p¯ibliûovacÌmi prost¯edky a vleËen˝m d¯ÌvÌm. Zmrzl· p˘da je vÌce soudrûn· a neb˝v· tolik naruöov·na a poökozov·na erozÌ. DneönÌ d¯evozpracujÌcÌ pr˘mysl vöak vyûaduje neust·l˝ p¯Ìsun d¯eva, proto jsou tÏûby prov·dÏny v pr˘bÏhu vöech roËnÌch obdobÌ. (P¯esto se tÏûÌ mÈnÏ d¯eva neû p¯ir˘st·, a tak se celkov˝ vÏk porost˘ neust·le zvyöuje.) UpozornÏte û·ky na v˝znam zpracov·nÌ d¯eva z kalamit, potÈ jim rozdejte pracovnÌ listy a nechejte je doplnit v˝voj l˝koûrouta smrkovÈho. é·ci mohou v˝voj k˘rovce doplnit buÔ p¯Ìmo do pracovnÌho listu nebo je moûnÈ jim mÌsto pracovnÌho listu rozdat nakopÌrovanÈ a rozst¯ÌhanÈ kartiËky s jednotliv˝mi v˝vojov˝mi f·zemi. é·ci je srovnajÌ tak, jak n·sledujÌ za sebou, potÈ si udÏlajÌ pozn·mku do pracovnÌho listu. Pracovat mohou i ve skupin·ch. Tuto aktivitu m˘ûete provÈst i ve t¯ÌdÏ, vhodnÏjöÌ vöak je spojit ji s n·vötÏvou lesa a vyhled·nÌm k˘rovcov˝ch strom˘. Tam m˘ûete dÏtem uk·zat chodbiËky k˘rovce, tzv. poûerky. L˝koûrout smrkov˝ je mal˝, p¯ibliûnÏ 5mm hnÏdoËern˝ leskl˝ brouËek, kter˝ ûije ve vöech smrkov˝ch lesÌch. Zavrt·v· se pod k˘ru smrk˘ a ûivÌ se l˝kem. Po v˝raznÈm naruöenÌ tÏchto vodiv˝ch pletiv strom usych·. DospÏlÌ k˘rovci p¯ezimujÌ pod k˘rou strom˘, ve kter˝ch se vyvinuli, nÏkte¯Ì tÈû v hrabance pop¯. v souöÌch. VylÈt·vajÌ na ja¯e, kdyû venkovnÌ teplota dos·hne cca 17 oC. SameËek vyhled·v· vhodnÈ smrky, do kter˝ch se zavrt·v· a vyhlod·v· v l˝ku tzv. snubnÌ kom˘rku. Tam jej vyhledajÌ samiËky, kterÈ oplodnÌ. SamiËky (nejËastÏji dvÏ) po tÈ hlodajÌ v l˝ku tzv. mateËnÈ chodby (rovnobÏûnÏ s vl·kny l˝ka), ve kter˝ch kladou na obÏ strany vajÌËka. Celkem naklade samiËka pr˘mÏrnÏ 60 vajÌËek. Z vajÌËek se vylÌhnou po 5-14 dnech larvy, kterÈ hlodajÌ chodby kolmo na chodbu mateËnou. äkodÌ tÌm ze vöech v˝vojov˝ch st·diÌ k˘rovce nejvÌce. P¯eruöÌ totiû znaËn˝ poËet vl·ken vodiv˝ch pletiv. Kdyû larva dospÏje, rozöÌ¯Ì chodbu v kom˘rku, kde se zakuklÌ. St·dium kukly trv· p¯i p¯ÌznivÈm poËasÌ okolo 14 dn˘, p¯i p¯ezimov·nÌ i nÏkolik mÏsÌc˘. VylÌhl˝m brouk˘m trv· nejmÈnÏ 3 t˝dny neû pohlavnÏ dospÏjÌ. V tÈ dobÏ se ûivÌ l˝kem nejËastÏji v okolÌ kom˘rky. Ve velmi p¯Ìzniv˝ch podmÌnk·ch trv· celkov˝ v˝voj k˘rovce 7 t˝dn˘, v mÈnÏ p¯Ìzniv˝ch podmÌnk·ch se prodluûuje. BÏhem jednoho roku se takto m˘ûe vyvinout 1ñ2, v˝jimeËnÏ i 3 pokolenÌ. Aby dÏti lÈpe pochopily riziko p¯emnoûenÌ ök˘dc˘, m˘ûete nav·zat n·sledujÌcÌ hrou:

Nemocn˝ strome ñ kde jsi? VÏkov· skupina: 4. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: 30 min. Prost¯edÌ: venkovnÌ, nejlÈpe smrkov˝ les Pom˘cky: rozst¯ÌhanÈ kartiËky (p¯Ìloha Ë. 3), barevnÈ kartiËky (ËervenÈ, zelenÈ) vyst¯ÌhanÈ z barevnÈho papÌru Postup: Podle poËtu ˙ËastnÌk˘ si nakopÌrujte kartiËky z p¯Ìlohy Ë. 3 a rozdÏlte je û·k˘m podle n·sledujÌcÌho klÌËe: nemocnÈ stromy 40%, zdravÈ stromy 40%, k˘rovci 20% ˙ËastnÌk˘. Nejprve û·k˘m rozdejte kartiËky Ñk˘rovecì Ëi Ñstromì. Strom˘m jeötÏ p¯idÏlte barevnÈ kartiËky (Ëerven· = strom je nemocn˝, zelen· = strom je zdrav˝). NÏkte¯Ì ˙ËastnÌci p¯edstavujÌ zdravÈ stromy, nÏkte¯Ì nemocnÈ. Navz·jem nevÌ, kdo jak˝ strom p¯edstavuje, nevÌ to ani k˘rovec. ⁄ËastnÌci se rozmÌstÌ v blÌzkÈm okolÌ a op¯ou se o stromy. K˘rovci na povel zaËnou nalÈt·vat na stromy (n·hodnÏ zvolenÈ) a potichu se ptajÌ, zda-li se jedn· o strom nemocn˝ nebo zdrav˝. K˘rovec se m˘ûe zavrtat jen do nemocnÈho stromu a tÌm p¯eûÌt. Aby naöel nemocn˝ strom, smÌ udÏlat jenom 20 krok˘. Pokud ho bÏhem 20 krok˘ nenajde, vyhladovÌ a umÌr·. Pokud k˘rovec nalezne nemocn˝ strom, m˘ûe se do nÏj zavrtat - rozmnoûit. Pak m· opÏt dvacet krok˘, aby mohl najÌt dalöÌ nemocn˝ strom. Pokud se do jednoho nemocnÈho stromu zavrt· jiû pÏt k˘rovc˘, strom umÌr· a ˙ËastnÌk se st·v· takÈ k˘rovcem. PotÈ si role vymÏnÌ. Moûnost rozöÌ¯enÌ: Hru m˘ûete jeötÏ rozöÌ¯it o ˙ËastnÌky, kte¯Ì budou p¯edstavovat p¯irozenÈ nep¯·telÈ k˘rovce, nap¯. datla. Pak musÌ b˝t zhotoveny jeötÏ kartiËky datel. Datel m· k dispozici vÌce krok˘ neû k˘rovec (30 krok˘). K˘rovci dostanou n·skok, aby mÏli dostatek Ëasu se rozmnoûit. Teprve pak p¯ich·zÌ do hry datel. Sezobnut˝ k˘rovec si musÌ sednout do d¯epu a tÌm vypad·v· ze hry. Kaûd˝ k˘rovec dod·v· datlovi energii ñ dalöÌch 30 krok˘. Hra by mÏla pouk·zat na velk˝ reprodukËnÌ potenci·l k˘rovc˘. P¯evzato z: ÑPojÔme na to od lesaì - P¯ÌruËka ekologickÈ v˝chovy a lesnÌ pedagogiky, Spr·va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003


L˝koûrout smrkov˝ je p¯irozenou souË·stÌ smrkov˝ch les˘, kterÈ hostÌ stovky druh˘ hmyzu. Kaûd˝ druh, tedy i k˘rovec, m· v ekosystÈmu svou nezastupitelnou funkci. Uûitek k˘rovce spoËÌv· v tom, ûe si p¯ednostnÏ vybÌr· smrky starÈ, nemocnÈ, poökozenÈ a jinak oslabenÈ. NejvyvinutÏjöÌm smyslem k˘rovce je Ëich. DÌky nÏmu rozezn·v· chemickÈ l·tky, kterÈ stromy uvolÚujÌ a jejichû sloûenÌ se mÏnÌ podle jejich zdravotnÌho stavu. Smrk napaden˝ k˘rovcem m· nÏkolik moûnostÌ obrany. Kdyû brouk vnikne pod k˘ru, poökodÌ prysky¯iËnÈ kan·lky a z nich se na nÏj vy¯ine mÌza, kter· jej p¯ilepÌ a zahubÌ. Schopnost smrku vyr·bÏt obrannÈ l·tky z·visÌ na jeho zdravotnÌm stavu. ZatÌmco zdrav˝ smrk se ubr·nÌ i velkÈmu n·letu k˘rovc˘, oslaben˝ strom snadno podlehne. P¯i velk˝ch kalamit·ch vöak k˘rovec dok·ûe udolat i silnÈ stromy. StejnovÏkÈ, monokulturnÌ lesy oslabenÈ nap¯. imisemi vöak dnes p¯edstavujÌ pro k˘rovce doslova prost¯en˝ st˘l. Pr·vÏ dostupnost potravy je jednÌm z limitujÌcÌch faktor˘ p¯emnoûenÌ k˘rovce. Proto takÈ ve smÌöen˝ch lesÌch nedoch·zÌ k velk˝m kalamit·m.

LesnÌ pr˘zkum VÏkov· skupina: 6. ñ 9. t¯Ìda Zä »as: 45 min. Prost¯edÌ: venkovnÌ, les Pom˘cky: p·smo, klubko prov·zku, 4 kolÌky pro jednu skupinu, psacÌ pot¯eby, nakopÌrovanÈ pracovnÌ listy Popis: Nejprve je t¯eba najÌt vhodn˝ oplocen˝ ˙sek zmlazujÌcÌho se porostu, kter˝ pokud moûno hraniËÌ s porostem stejnÈho vÏku, avöak neoplocen˝m. K tÈto aktivitÏ je vhodnÈ kontaktovat lesnÌho hospod·¯e, kter˝ se o les ve vaöem okolÌ star· a domluvit se na vhodnÈm mÌstÏ pro pozorov·nÌ. V obou Ë·stech porostu bude prov·dÏn pr˘zkum ökod zp˘soben˝ch zvÏ¯Ì. Vytvo¯te 2 skupiny û·k˘ (1 skupina bude pracovat v oplocenÈ Ë·sti, druh· mimo ni). Kaûd· skupina si prov·zkem vymezÌ Ëtverec 3 x 3 m (m˘ûe odkrokovat nebo pouûÌt p·smo). é·ci nejprve zaznamenajÌ druhy a poËet stromk˘ ve svÈm ˙seku. PotÈ zaznamenajÌ poËet poökozen˝ch jedinc˘ a druh poökozenÌ do pracovnÌch list˘. Nakonec zmÏ¯Ì v˝öku stromk˘. Po p¯Ìchodu do t¯Ìdy dÏti svÈ v˝sledky srovn·vajÌ. Je vhodnÈ nav·zat diskuzÌ o vlivu okusu zvÏ¯e na vegetaci, o p¯emnoûenÌ a regulace populacÌ zvÏ¯e, zp˘sobech ochrany apod. Tuto aktivitu je vhodnÈ prov·dÏt po delöÌ dobu (i nÏkolika let) a srovn·vat r˘st zdrav˝ch a poökozen˝ch stromk˘. KromÏ zaznamen·nÌ druh˘ a poËtu stromk˘ a mnoûstvÌ ökod je vhodnÈ obÏ sledovanÈ plochy i jednotlivÈ sazenice takÈ fotografovat. DoporuËujeme vytvo¯it vûdy dva snÌmky v pr˘bÏhu jednoho roku, prvnÌ vûdy v obdobÌ r˘stu, druh˝ v obdobÌ vegetaËnÌho klidu. Po nÏkolika letech je moûnÈ takÈ oplotit i neoplocenou srovn·vacÌ plochu, aby bylo moûnÈ pozorovat, jak˝m zp˘sobem poökozenÈ sazenice reagujÌ na n·slednou ochranu. Na tuto aktivitu lze nav·zat hrou:

Strom ñ srnec ñ rys »as: 30 min. Pom˘cky: rozst¯ÌhanÈ zelenÈ kartiËky, 2 molitanovÈ mÌËky Prost¯edÌ: venkovnÌ, volnÈ prostranstvÌ Postup: VytyËte hracÌ plochu o v˝mÏ¯e p¯ibliûnÏ 10 x 20 m. Podle poËtu û·k˘ si nast¯Ìhejte ze zelenÈho papÌru kartiËky (na jednoho û·ka cca 5 kartiËek). é·ky rozdÏlte do dvou skupin podle n·sledujÌcÌho klÌËe: srnec 90%, rys 10% a kaûdÈmu srnci rozdejte dvÏ kartiËky. Podle jednÈ kratöÌ strany hracÌho pole rozh·zejte zbylÈ kartiËky, kterÈ budou p¯edstavovat stromy. CÌlem kaûdÈho hr·Ëe je zÌskat co nejvÌce zelen˝ch kartiËek, kterÈ p¯edstavujÌ potravu ñ srnec okusuje stromy, rys lovÌ srnce. Hr·Ëe rozestavte v hracÌm poli tak, aby na jednÈ kratöÌ stranÏ st·li srnci, na druhÈ stranÏ byly umÌstÏny kartiËky p¯edstavujÌcÌ stromy, uprost¯ed stojÌ rysi. Snahou srnc˘ je dostat se za potravou, po cestÏ vöak na nÏ ËÌh· rys. Pokud srnce ulovÌ, srnec mu odevzd·v· jednu kartiËku. Pokud dobÏhne na druhou stranu hracÌho pole, smÌ si naopak jednu kartiËku vzÌt a vracÌ se zp·tky. OpÏt na nÏho ËÌh· rys, kter˝ ho m˘ûe ulovit. Aby mohl srnec pokraËovat ve h¯e, musÌ mÌt u sebe alespoÚ jednu kartiËku. Pokud ji ztr·cÌ, vypad·v· ze hry. Po cca 5-10 minut·ch hru p¯eruöte a povÌdejte si s û·ky o jejÌm pr˘bÏhu. V tÈto f·zi hry by mÏla b˝t situace vyrovnan· ñ p¯Ìroda je v rovnov·ze, neboù srnci majÌ dostatek sv˝ch p¯irozen˝ch nep¯·tel, kte¯Ì regulujÌ jejich populaci a nedovolÌ jim p¯emnoûit se a decimovat tak lesnÌ porosty. Zahrajte si hru znovu od zaË·tku, avöak pozmÏÚte pravidla tak, ûe p¯idÏlÌte cca 10% û·k˘ roli ËlovÏka. »lovÏk stojÌ vnÏ hracÌho pole a jeho cÌlem je ulovit öelmu ñ rysa. M· k dispozici molitanov˝ mÌËek, kter˝m Ñst¯ÌlÌì. Jakmile rysa zas·hne, rys vypad·v· ze hry a odch·zÌ mimo hracÌ pole. Hru ukonËete tehdy, kdyû zb˝v· poslednÌ rys. Diskutujte s û·ky o tom, co by se stalo, kdyby doölo k vyhubenÌ vöech öelem (- k p¯emnoûenÌ sp·rkatÈ zvÏ¯e) a zda by mohlo dojÌt k p¯emnoûenÌ rysa, kdyby nezas·hl ËlovÏk (- nemohlo, rys se mnoûÌ pouze tak, aby se uûivil). ZvÏ¯ m· v souËasnosti velk˝ vliv na zdravotnÌ stav les˘. äkodÌ okusem letorost˘, pupen˘, jehlic nebo list˘ sazenic, dalöÌ ökody vznikajÌ loup·nÌm a ohryzem k˘ry, vytlouk·nÌm paroûÌ Ëi odÌr·nÌm kmen˘. Ohryzem a loup·nÌm k˘ry trpÌ p¯edevöÌm smrk, borovice, jedle a cel· ¯ada listn·Ë˘, okusem trpÌ p¯edevöÌm mladÈ sazenice, zejmÈna jedle a buk. SnÌûenÌ ökod zvÏ¯Ì lze dos·hnout jednak p¯Ìm˝mi opat¯enÌmi (mechanick· ochrana ñ oplocenky, chemick· ochrana ñ p¯Ìpravky proti okusu zvÏ¯e), jednak nep¯Ìm˝mi opat¯enÌmi, a to snÌûenÌm poËetnÌho stavu zvÏ¯e. Redukce na p¯irozenÏjöÌ ˙roveÚ, aù jiû odst¯elem nebo p¯ÌrodnÌ selekcÌ, je nanejv˝ö û·doucÌ. »lovÏk vöak vyst¯Ìlel velkÈ öelmy, a tak nÏkterÈ druhy zvÌ¯at, zejmÈna sudokopytnÌci, ztratily svÈ p¯irozenÈ nep¯·tele. »lovÏk (myslivec) vöak tyto öelmy nedok·zal plnohodnotnÏ nahradit. Jeleni, daÚci i srnci se proto p¯emnoûili, je jich nynÌ v lesÌch mnohon·sobnÏ vÌce, neû odpovÌd· p¯ÌrodnÌ rovnov·ze. Sp·s·nÌm mlad˝ch stromk˘ a poökozov·nÌm porost˘ ohroûujÌ existenci lesa, kter˝ nenÌ schopen se bez pomoci lesnÌk˘ samostatnÏ obnovit. Informace o reintrodukci rysa (a dalöÌch öelem) naleznete na webov˝ch str·nk·ch HnutÌ Duha http://www.hnutiduha.cz/aktivity/lesy/ selmy.html äkody na porostech (ale i na polÌch) zp˘sobujÌ i divok· prasata. Na druhou stranu jejich aktivita p¯i hled·nÌ potravy m· pozitivnÌ dopad, neboù rozr˝v·nÌm p˘dy vytv·¯ejÌ vhodnÈ podmÌnky pro uchycenÌ semen a r˘st semen·Ëk˘ lesnÌch d¯evin.


P¯Ìloha Ë. 1 ñ PÿEZIMOV¡NÕ éIVO»ICHŸ

Jak vypad· moje srst v zimÏ?

Co je mou potravou v lÈtÏ?

M˘ûeme se v zimÏ potkat?

ProË mohu b˝t v zimÏ snadnou ko¯istÌ öelem, nap¯. vlka?

Jak vypad· moje srst v zimÏ?

Co tvo¯Ì mou potravu v lÈtÏ?

M˘ûeme se v zimÏ potkat?

LiöÌ se moje hmotnost v lÈtÏ a v zimÏ?

Co je mou potravou v obdobÌ zimy?

Kde se v zimÏ ukr˝v·m p¯ed nep¯ÌznÌ poËasÌ?


Jak tr·vÌm zimu?

21

22

Kde je mÈ letnÌ obydlÌ?

Mohu k v·m p¯iletÏt v zimÏ do krmÌtka?

Kde potravu lovÌm?

Je mÈ pe¯Ì stejnÈ v lÈtÏ i v zimÏ?

Pochutn·m si na ûÌûale?


Jak vypad· m˘j p¯Ìbytek v zimÏ?

Jak· je moje tÏlesn· teplota v zimÏ?

Co je mou potravou v lÈtÏ?

Co je mou potravou v zimnÌm obdobÌ?

LiöÌ se moje hmotnost p¯ed zaË·tkem a koncem zimy?

Jak tr·vÌm zimu?

23

24

P¯Ìloha Ë. 1 ñ PÿEZIMOV¡NÕ éIVO»ICHŸ


P¯Ìloha Ë. 2 ñ SEZN¡MENÕ SE STROMY V ZIMÃ


P¯Ìloha Ë. 3 ñ NEMOCN› STROME ñ KDE JSI?

STROM STROM STROM STROM




KŸROVEC KŸROVEC KŸROVEC KŸROVEC 28

Pouûit· literatura: Bouchner, M.: Stopy zvÏ¯e. Ottovo nakladatelstvÌ, Praha 2003 Dolejö, K.: SkautskÈ stopa¯stvÌ. Merkur, Praha 1991 Jakobov·, Z.: Kdyû probouzÌ se strom a veËer zase usÌn· aneb Fenologick˝ pr˘vodce. SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006. kolektiv autor˘: PojÔme na to od lesa. P¯ÌruËka ekologickÈ v˝chovy a lesnÌ pedagogiky, Spr·va NP a CHKO äumava, Vimperk 2003 kolektiv autor˘: P¯ÌruËka pro vlastnÌky lesa. Ministerstvo zemÏdÏlstvÌ, Praha 2001 Neuman, J.: DobrodruûnÈ hry a cviËenÌ v p¯ÌrodÏ. Port·l, Praha 1998 Pikula a kol.: StromovÈ a ke¯ovÈ d¯eviny les˘ a volnÈ krajiny »eskÈ republiky, Cerm, Brno 2004

DÏkujeme vöem, kte¯Ì pracovnÌ listy p¯ipomÌnkovali: Bc. Aneûka Pavliöov· ñ Lesy »eskÈ republiky, s. p. Michal Podhrazsk˝ ñ »SOP KadaÚ ÑZelenou stopouì Mgr. Zuzana Jakobov·, Petra äimonov·, Ing. Dana Vot·pkov· ñ SdruûenÌ TEREZA

PracovnÌ listy ZIMA V LESE ñ doplÚujÌcÌ pracovnÌ listy k projektu Les ve ökole ñ ökola v lese Autor: Ing. Iva MaröÌkov·, Mgr. Zuzana Jakobov· Ilustrace: © Jan SmolÌk Grafick· ˙prava: Dita BabouËkov· ñ Studio Vav¯inec Vydalo: © SdruûenÌ TEREZA, Praha 2006 PracovnÌ listy byly vytvo¯eny za finanËnÌ podpory st·tnÌho podniku Lesy »eskÈ republiky.

ZIMA V LESE. PracovnÌ listy. DoplÚujÌcÌ pracovnì listy k projektu Les ve ökole ñ ökola v lese

Recommend Documents