Jak žijí houby v lese?

HOUBY A STROMY Jak žijí houby v lese? Na obrázku jsou tři houby. Každá houba ti o sobě něco říká. Ale text jí utekl z obrázku a navíc se pomíchala některá slova. Ve větě prohoď zaměněná slova pomocí šipek tak, aby věty dávaly smysl. Vrať každé houbě její povídání tím, že do bubliny vpíšeš opravený text. Do rámečků na stromech napiš, jak se strom, se kterým houba roste, jmenuje.

Jsem václavka smrková. Jsem dřevo a beru smrkům živiny a poškozuji jejich parazit. Když kdysi rostly smrky jen v pařezech, mohli jste mě najít více na horách než na živých stromech. Ale od té doby, co se smrky rozšířily v smrcích, kde se jim nedaří, najdete mne hlavně na živých nížinách, protože jsou v nížinách slabší a neubrání se mi. Jsem svazčitá třepenitka. Jsem rozkladač a rostu na listnáčů a mrtvých kmenech různých pařezech i jehličnanů. Na živých stromech nikdy. Rozkládám mrtvé živiny a získávám tak dřevo. Rozkladem látek pomáhám koloběhu dřeva v lese. Jsem kozák březový. Žiji v soužití s věrný a jsem jí břízou. Bříza mne má také ráda. Dodávám bříze látky a minerální vodu a beru si od ní živiny.

17 Ministerstvo životního prostředí České republiky

Vydalo © Sdružení TEREZA, Praha 2008 Garantem a podporovatelem programu jsou Lesy ČR, s. p. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska LČR, s.p. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Do obrázku doplňte jména stromů. Podle tabulky s textem doplňte jména hub a odpovězte na jejich otázky. Zakroužkujte, zda je to houba saprofytická, mykorhizní či parazitická, co pro ni neplatí, škrtněte.



Za tajemstvím hub v lese Kdo chodí do lesa na houby, obvykle je chce k jídlu. My se ale budeme o houby zajímat z jiného hlediska, než zda je možné je sníst. Dnes se z vás stanou mykologové. V lese se nejprve rozdělte do skupin. Vyberte si místo, kde vytyčíte výzkumnou plochu 20 x 20 m. Na této ploše prozkoumejte všechny houby, které najdete.

Při zkoumání hub hledej odpovědi i na své otázky, které jsi si zapsal o houbách před výpravou. Houby hledejte nejen na zemi, ale i na pařezech, padlých stromech a i na stromech živých. Nalezené houby si zapište do tabulky a vyplňte ji na základě toho, co znáte. Pokud můžete, houby nafoťte. Až budete mít vyplněno vše kromě kolonky „Jak se živí podle atlasu“ a případně „Jméno houby“, požádejte vyučujícího o atlas hub a dohledejte, co jste nevěděli. Až budete mít v tabulce všechny houby ze své výzkumné plochy, pokuste se na prázdný papír nakresli její plánek. Pokud by vám tabulka nestačila, nakreslete si další na prázdný papír.



6. 5.

na pařezu na živém stromě

JAK SE HOUBA JMENUJE?

NÁČRTEK HOUBY

POPIŠ JAK VYPADÁ JEJÍ PLODNICE.

JAKÝ VLIV MÁ NA STROM A LES?

NA / POD KTERÝM STROMEM ROSTE?

JAK SE ŽIVÍ PODLE ATLASU

JAK SE ASI ŽIVÍ? MŮJ ODHAD

v půdě KDE HOUBA ROSTE?

POŘADOVÉ ČÍSLO HOUBY / SKUPINY HUB

1.

2.

3.

4.



HOUBY A STROMY

METODIKA PRO UČITELE

VELKÁ MYŠLENKA: Les by bez hub vypadal úplně jinak, než jak ho známe. ZÁSADNÍ OTÁZKY: Jak by vypadal les bez hub? Jak houby žijí? Jak může houba ovlivnit strom? Co je symbióza? Jak moc se stromy a houby navzájem potřebují? Čím houby přispívají a čím škodí stromům v lese? TRVALÉ POROZUMĚNÍ: Žáci vysvětlí funkci hub v lese a důležitost některých hub pro zdravý růst stromů, jiných pro rozkladné procesy a koloběh látek v přírodě a roli některých druhů jako parazitů. Vědí, že existují tři základní typy hub, které se dělí podle různého způsobu získávání výživy. Vědí, že některé houby rostou jen pod určitými stromy. VZDĚLÁVACÍ OBORY: Člověk a jeho svět (tématický okruh Rozmanitost přírody), Přírodopis, Český jazyk a literatura, Výtvarná výchova. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Environmentální výchova. POPIS: Téma se zabývá funkcí hub v lese. Základní činnosti v tématu Tajemný svět lesních hub na sebe navazují. Předpokládáme, že se začne aktivitou Jak žijí houby v lese, naváže se Houba a strom „ruku v ruce“ a pokračuje se prací v terénu s využitím pracovního listu a metodiky Za tajemstvím hub v lese. Jednotlivé aktivity lze použít i nezávisle, jen je třeba dát pozor na znalosti a dovednosti dětí vzhledem k předpokladům aktivity. Předpokládáme, že mladší děti (4. – 5. ročník) mají základní znalosti z morfologie hub (vědí, co je to plodnice a podhoubí) a starší děti (6. – 7. ročník) z morfologie hub (vědí, co je to plodnice a podhoubí) a ze základů ekologie (znají potravní řetězce). Dále předpokládáme zběžné pochopení významu pojmů parazit a symbióza (případně na prvním stupni pojmu soužití, podle toho, co jsou děti zvyklé používat).

Tyto pracovní listy pojednávají o funkci hub v lese, která je dána způsobem jejich výživy. Svým obsahem zahrnují v podstatě pouze stopkovýtrusné houby, tedy ty, které vytvářejí všem známé plodnice, které děti znají a mohou vidět.

Způsobem výživy houby připomínají živočichy, neboť jsou odkázány přímo či nepřímo na zdroje vytvářené rostlinami. Většina hub získává organické látky z odumřelých těl rostlin a živočichů, řadíme je mezi rozkladače = saprofyty. Mnoho zástupců hub získává živiny přímo z živých buněk rostlin, živočichů nebo jiných druhů hub, patří tedy mezi parazity. Tzv. saproparazité jsou navíc schopni, poté co jako parazité usmrtí hostitele, změnit svůj způsob výživy a přežívat jako saprofyté. Část hub získává organické látky symbioticky, ať již soužitím s cévnatými rostlinami (mykorhiza) nebo bezcévnými (lišejníky). Většina hub jsou houby saprofytické. Tvoří podstatnou složku půdní mikroflóry. Saprofytické houby spolu s půdními bakteriemi jsou nejvýznamnější složkou rozkladných potravních řetězců. Podhoubí těchto hub totiž rozkládá zbytky odumřelých organismů. Část těchto látek použijí houby ke své výživě, rozrůstání podhoubí a stavbě plodnic. Ostatní pak rozloží až na minerální látky, které se vracejí do koloběhu látek v přírodě. Kdyby nebylo hub a bakterií rozkládajících odumřelé organismy a jejich části, nebyl by možný život na zemi. Představme si například les, ze kterého by najednou zmizely všechny půdní bakterie a saprofytické houby: všechno opadané listí, jehličí, kůra, větve i padlé stromy, uhynulí živočichové i zbytky živočichů po ulovení, to vše by zůstávalo na místě beze změny. Vrstva odpadu by byla stále vyšší. Do půdy by se navracely minerální látky jen velmi pomalu.



Parazitické houby napadají rostliny, živočichy i člověka. Vzhledem k tomu, že se v pracovních listech zabýváme funkcí hub v lese, zaměřili jsme se na houby dřevokazné a pokud mluvíme o parazitických houbách, mluvíme tedy o těch, které napadají stromy. Hostitelem parazita je vždy živá dřevina, která mu poskytuje veškeré látky potřebné k životu. Výtrus houby proniká do stromu nejčastěji v místě poranění nebo mechanického poškození dřeviny (odlomené větve, poraněná místa po okusu zvěří, poškozené kořenové náběhy a báze kmene, poškození po úderu blesku apod.). Dřevokazná houba svou enzymatickou činností rozkládá základní složky dřeva, celulózu a lignin, na jednodušší sloučeniny, které pak buňky hub umí využít jako živiny. Tím způsobuje oslabení až smrt dřeviny. Pravý parazit stanoviště po odumření dřeviny opouští (může však přečkávat i několik let po smrti dřeviny). Ale většina houbových parazitů usmrtí strom a později na jeho dřevě žije jako saprofyt (př. václavka smrková). Ve zdravém lese mají dřevokazné houby svou nezastupitelnou funkci při obnově lesa. Tím, že napadají poškozené stromy, uvolňují postupně místo semenáčkům, ze kterých může vyrůst a volné místo zaplnit nový, zdravý strom. Problémem, způsobeným člověkem, ale je přemnožení parazitických hub v poškozených smrkových monokulturách (kořenovník vrstevnatý, václavka smrková). Více informací o kořenovníku a václavce najdete na www.mezistromy.cz

Mykorhiza je symbióza dvou partnerů, zelené rostliny a houby. Nejznámější mykorhiza je tzv. ektomykorhiza. Je zjistitelná pouhým okem. Nejjemnější kořínky rostliny jsou obaleny pláštěm tvořeným podhoubím. Je typická hlavně pro dřeviny a stopkovýtrusné houby. Soužití stromů s mykorhizními houbami může výrazně ovlivňovat růst a zdravotní stav stromů, které mají lepší příjem anorganických látek a vody, větší odolnost vůči těžkým kovům či patogenům. Kalamitní odumírání lesů v průmyslově vyspělých oblastech souvisí s tím, že na stromy působí jednak znečištěné ovzduší a navíc, díky okyselení půd, které poškozuje i samotné stromy, dochází k odumírání mykorhizních hub. Tento typ soužití pro strom není nezbytně nutný, ale pro houbu ano. Houba od stromu získává asimiláty (produkty fotosyntézy, cukry), které nemůže získat jinak. Např. kozáka březového nikdy bez břízy nenajdete. Strom díky houbě lépe přijímá vodu a minerální látky, má chráněny kořeny, ale dokáže bez houby žít. Zasadíte-li ve městě břízu, poroste, i když v půdě nebude přítomno podhoubí žádné mykorhizní houby (výtrusy se ke stromu dostanou vzduchem až během času). Stromům se ale v mykorhizním společenství žije lépe a absence mykorhizních hub může spolu se znečištěním ovzduší způsobit, že strom v daných podmínkách nepřežije.

Zdroj: Kalina, T., Váňa, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2005. http://www.ibot.cas.cz/mykosym/mykorhiza.html http://ohoubach.blogspot.com/



Jak žijí houby v lese? (pro mladší) Dílčí cíl :

Žák na konkrétních příkladech tří hub zjistí, pomocí textu a obrázku, jakou mají houby v lese funkci v závislosti na způsobu získávání výživy. Vzdělávací obory: Člověk a jeho svět (tématický okruh rozmanitost přírody), Český jazyk a Literatura. Průřezová témata: Environmentální výchova Metodická poznámka: Pokud děti necháte psát povídku či příběh, nejen krátkou báseň, bude pravděpodobně času potřeba více než 45 minut. Aktivitu můžete rozdělit do dvou hodin a část, kdy děti píší, zadat jako domácí úkol. Pak je třeba mít 15 minut na první část a 15 minut v další vyučovací hodině na reflexi, případně společné přečtení některých prací. Pomůcky: namnožený pracovní list pro každé dítě, do dvojic atlas hub či skládačku „Houby na stromech a pod stromy“. POSTUP: Evokace: Dětem dejte otázky k námětu, na které si do sešitu zapíší odpovědi. Několik dětí může říct celé třídě odpověď, kterou si zapsaly, ostatní si udělají představu, jaké mohou být další úhly pohledu. V této chvíli však nepodávejte informace a děti neopravujte. Za chvíli vše samy vyhledají v textu. OTÁZKY: Jakým způsobem se houby živí? Jaký vliv mají houby na stromy a les? Uvědomění: Dětem dejte pracovní list a atlas hub nebo skládačku „Houby, na stromech a pod stromy“, aby si mohly najít, jak vypadají houby z obrázku v pracovním listu (kde jsou malé, černobílé). Nejprve děti přeskupí správně pořadí slov ve větách. Text poté přepíší do bubliny správné houby. Při tom by také měly poznat, co mají v obrázku za stromy (vlevo je smrk, vpravo bříza). Pak svůj text v bublinách u hub proberou ve dvojicích a nakonec v rámci třídy. Každé dítě si vybere houbu, může to být jedna z pracovního listu nebo jakákoliv jiná, o které máme dostatek informací o jejím způsobu získávání výživy (atlas hub). Posledním úkolem na závěr je napsat krátkou povídku, pohádku, příběh či báseň ze života houby. Mohou je zaměřit zamilovaně, detektivně či jako horor, podle toho, jakým způsobem se houba živí. Reflexe: Na závěr proberte znova otázky z úvodu celé aktivity a odpovědi na ně. Děti mohou do svých původních poznámek podtrhnout to, co věděly a potvrdily si, opravit, co si myslely jinak a doplnit nové. Pokud byla literární tvorba zadána jako domácí úkol, je třeba v další hodině otázky znovu zopakovat (napsat na tabuli). • Jakým způsobem se houby živí? • Jaký vliv mají houby na stromy a les? TEXT Z POVÍDACÍCH BUBLIN HUB Z PRACOVNÍHO LISTU (tučně jsou vyznačena slova, která mají děti v pracovním listu přehozená): Jsem václavka smrková. Jsem parazit a beru smrkům živiny a poškozuji jejich dřevo. Když kdysi rostly smrky jen v horách, mohli jste mě najít více na pařezech než na živých stromech. Ale od té doby, co se smrky rozšířily v nížinách, kde se jim nedaří, najdete mne hlavně na živých smrcích, protože jsou v nížinách slabší a neubrání se mi. Jsem třepenitka svazčitá. Jsem rozkladač a rostu na pařezech a mrtvých kmenech různých listnáčů i jehličnanů. Na živých stromech nikdy. Rozkládám mrtvé dřevo a získávám tak živiny. Rozkladem dřeva pomáhám koloběhu látek v lese. Jsem kozák březový. Žiji v soužití s břízou a jsem jí věrný. Bříza mne má také ráda. Dodávám bříze vodu a minerální látky a beru si od ní živiny.



Jak žijí houby v lese? (pro starší) Dílčí cíl:

Žák pomocí textu zjistí, jakou mají houby v lese funkci v závislosti na způsobu získávání výživy. Získané informace aplikuje na konkrétní příklady hub. Vzdělávací obory: Člověk a jeho svět (tématický okruh rozmanitost přírody), Přírodopis, Český jazyk a Literatura. Průřezová témata: Environmentální výchova Metodická poznámka: Aktivitu můžete rozdělit například tak, že práci s textem a obrázkem začnete v jedné hodině - 30 minut, pak zadáte literární tvorbu za domácí úkol a pak v další hodině věnujete 10 – 15 minut reflexi. Pomůcky: namnožený pracovní list – obrázek a text z přílohy pro každé dítě, nakopírované zvlášť na dva různé listy (děti budou pracovat nejprve jen s textem, až později i s obrázkem), do dvojic atlas hub, takový, ve kterém je uveden způsob výživy a případné soužití s určitým stromem/stromy a nebo skládačku „Houby na stromech a pod stromy“. POSTUP: Evokace: Dětem předložte otázky k námětu, na které si do sešitu zapíší odpovědi. Několik dětí může říct celé třídě odpověď, kterou si zapsaly, ostatní si udělají představu, jaké mohou být další úhly pohledu. V této chvíli však nepodávejte informace a děti neopravujte. Za chvíli vše samy vyhledají v textu. NÁVRHY OTÁZEK: Jakým způsobem se houby živí? Jaký vliv mají houby na stromy a les? Uvědomění: Poté dětem dejte k přečtení první část pracovního listu – text a zároveň atlas hub nebo skládačku „Houby na stromech a pod stromy“, aby si mohly najít, jak vypadají houby z textu. Text doporučujeme číst tzv. metodou I.N.S.E.R.T., kdy si děti při čtení vpisují do textu poznámky označující důležitost, pochopení, pochybnosti, apod. (www.kritickemysleni.cz, Steelová, J.; Meredith, K.; Temple, Ch.; Walter, S.: Čtením a psaním ke kritickému myšlení, Příručka 1, Co je kritické myšlení, str. 20).

Udělejte fajfku na okraji textu, jestliže něco z toho, co čtete, potvrzuje, co jste věděli nebo si mysleli, že víte.

–

Udělejte mínus, jestliže informace, kterou čtete, je v rozporu s tím, co víte nebo co jste slyšeli.

+

Udělejte plus, jestliže informace, kterou se dozvíte, je pro vás nová.

?

Udělejte otazník, jestliže se objeví informace, které nerozumíte, která vás mate nebo o které byste se chtěli dozvědět více.

Je možno zvolit i jiné značení podle zvyklostí třídy. Pokud s třídou tuto metodu začínáte, je vhodné zvolit na začátek jen dvě znaménka. Po samostatném čtení si děti své poznámky porovnají ve dvojicích a objasní si vzájemně, pokud něčemu nerozuměly. Poté proberte postupně odstavec po odstavci s celou třídou. Rozdejte dětem druhou polovinu pracovního listu – obrázek. Za pomoci informací z přečteného textu a atlasu hub či skládačky nechte děti pracovní list doplnit. Reflexe: Pak si každé dítě vybere jednu houbu, může být z pracovního listu nebo jakákoliv jiná, o které ale máte dostatek informací o jejím způsobu získávání výživy (atlas hub). Poslední úkol na závěr je napsat literární dílko „ze života“ z hlediska houby. Podle způsobu výživy můžete navrhnout přiléhavou formu, jako např. milostný román či báseň pro mykorhizní houby, thriller či napínavý příběh pro parazity, horor pro saprofyty apod.). Nebo děti mohou volným psaním řešit otázku „Jak by vypadal les bez hub?“. Do horní části stránky si napíšou zadání zkoumaného problému: „Jak by vypadal les bez hub?“. Pak už bez přerušení zapisují všechny myšlenky, které je napadnou. Při zápisu se nehledí na gramatickou správnost. Píše se tak, aby tužka „neopustila“ papír, píše se vše, co přijde na mysl. Pro začátek nechte děti psát tak 3 minuty (www.kritickemysleni.cz, Steelová, J.; Meredith, K.; Temple, Ch.; Walter, S.: Čtením a psaním ke kritickému myšlení, Příručka 2, Rozvíjíme kritické myšlení, str. 26).



Na závěr proberte znova otázky z úvodu celé aktivity a odpovědi na ně. Děti si ve svých původních poznámkách mohou podtrhat co věděly a potvrdily si to, opravit, kde se mýlily, a doplnit o čem nevěděly vůbec. Pokud jste zadávali literární tvorbu jako domácí úkol, je třeba v další hodině otázky znovu zopakovat (napsat na tabuli). • Jakým způsobem se houby živí? • Jaký vliv mají houby na stromy a les? ODPOVĚDI NA OTÁZKY Z PRACOVNÍHO LISTU: HŘIB ŽLUČNÍK je nejedlá mykorhizní houba, žije v symbióze převážně se smrky, lze ji nalézt i pod borovicemi. Jako mykorhizní houba dodává stromu vodu a minerální látky, bere si od něj látky organické (produkty fotosyntézy). Jsem houba saprofytická – mykorhizní – parazitická. KOTRČ KADEŘAVÝ je jedlá houba. Nejčastěji se vyskytuje jako kořenový parazit na bázi borovic a také jako saprofyt na pařezech. Jsem houba saprofytická – mykorhizní – parazitická. VÁCLAVKA SMRKOVÁ je jedlá dřevokazná houba. Napadá kořenový systém stromů, a tím způsobuje, že stromy odmírají, aniž jsou poškozeny hnilobou v kmenové části. Jako parazit odnímá svému hostiteli průběžně živiny (organické i anorganické látky, vodu). Poškozuje dřevo tím, že rozkládá celulózu na jednodušší cukry, které využívá jako zdroj organických látek pro svůj život. Na smrkových porostech způsobuje velké škody obzvláště tam, kde nemají smrkové porosty optimální podmínky k růstu nebo jsou nějakým způsobem poškozeny. Jsem houba saprofytická – mykorhizní – parazitická. TŘEPENITKA SVAZČITÁ je jedovatá dřevokazná saprofytická houba. Roste od března do prosince v trsech na pařezech listnáčů, méně často jehličnanů. Rozkladem dřeva získává organické látky potřebné k životu (rozkládá celulózu na jednodušší cukry). Jsem houba saprofytická – mykorhizní – parazitická. KOZÁK BŘEZOVÝ jako mykorhizní houba dodává stromu vodu a minerální látky, bere si od něj látky organické (produkty fotosyntézy). Kozák březový žije v symbióze (mykorhiza) jen s břízami. Jsem houba saprofytická – mykorhizní – parazitická. BŘEZOVNÍK OBECNÝ jako parazit odnímá svému hostiteli průběžně živiny (organické i anorganické látky, vodu) a poškozuje jej. Poškozuje dřevo tím, že rozkládá celulózu na jednodušší cukry, které využívá jako zdroj organických látek pro svůj život. Jsem houba saprofytická – mykorhizní – parazitická.

Možné pokračování Pomůcky: do skupin atlasy hub, nejlépe takové, ve kterých je uveden způsob výživy a případné soužití s určitým stromem/stromy a nebo skládačku „Houby na stromech a pod stromy“, případně přístup k počítačům nebo papíry a výtvarné potřeby podle zvolené formy prezentace. Pokračovat můžete prací ve skupinách. Skupinky si rozeberou houby z pracovního listu a pokusí se o nich co nejvíce zjistit. A to nejen o způsobu výživy, vázanosti na určité druhy stromů, ale i informace o tom, kdy můžeme houbu najít, zda je jedlá, nejedlá či jedovatá a zajímavosti. Děti vytvoří pro ostatní prezentaci v některé z forem jako např. poster, část nástěnky věnovaná houbě, list do třídní encyklopedie hub, prezentaci na počítači, dramatizaci vystihující způsob výživy houby apod. Výstup připojte nejlépe k výstavě o houbách, viz Tipy na prázdniny, děti mohou vystavit či prezentovat vše, co se o houbách dozvěděly. Možné doplňující otázky, na které děti mají o „své“ houbě hledat odpovědi: • Kde houba v lese roste? Na čem? • Je to houba typická pro listnaté / smíšené / jehličnaté lesy? • Každá houba je součástí potravního řetězce. Jakou funkci má vaše houba v potravním řetězci? • Je vaše houba mykorhizní? Pak hledejte odpověď na otázku „Jak žijí houby mykorhizní?“ • Je vaše houba parazitická? Pak hledejte odpověď na otázku „Jak žijí houby parazitické?“ • Je vaše houba saprofytická? Pak hledejte odpověď na otázku „Jak žijí houby saprofytické?“ • Ve které části roku můžete najít její plodnice? • Udělali byste z ní smaženici či nějaké jiné jídlo?



Houba a strom „ruku v ruce“ ve třídě či v počítačové učebně

Dílčí cíle: Žák si zodpoví otázky Může růst jakákoli houba v lese pod jakýmkoli stromem? a Jak se stát úspěšným houbařem? Žák s pomocí atlasu přiřadí k jednotlivým druhům stromů houby, které s nimi žijí v symbióze (mykorhize). Určí některé mykorhizní houby. Vzdělávací obory: Člověk a jeho svět (tématický okruh Rozmanitost přírody), Přírodopis Průřezová témata: Environmentální výchova Metodické poznámky: Aktivita navazuje na „Jak žijí houby v lese?“. Práce probíhá ve skupinách po cca 4 dětech. V případě výtvarného zpracování závěrečné příručky pro houbaře či fotografy bude potřeba dalších 20 – 45 minut, podle zvolené náročnosti výtvarných technik. Je třeba vytisknout materiály z portálu www.mezistromy.cz i v případě, že budete realizovat aktivitu s dětmi bez počítačů. Pokud se rozhodnete pro variantu bez počítačů, potřebujete čas na přípravu na rozstříhání karet s obrázky, karty můžete rozdat dětem, aby je rozstříhaly – cca 15 min. VARIANTA V POČÍTAČOVÉ UČEBNĚ Pomůcky: počítač do skupiny po max. 4 dětech a atlas hub, ve kterém je uvedeno, na které stromy jsou houby vázané, nebo skládačku „Houby na stromech a pod stromy“, děti mohou využít i atlasy hub na internetu, vhodný je např.: http://houby. naturfoto.cz/. POSTUP: Hru najdete pod odkazem: http://www.mezistromy.cz/cz/index.php?page=hry-a-zabava/houba-a-strom Hrou vás povedou instrukce ke hře na počítači. Pokud si chcete udělat představu předem, přečtěte si metodiku ke hře bez počítače. Princip je obdobný, počítač umožňuje využít barevné obrázky bez tištění, jednoduchou kontrolu přiřazování počítačem, zpracování příručky ve vašem textovém či grafickém editoru. VARIANTA V KLASICKÉ TŘÍDĚ Poznámka: Pro vytištění materiálů z portálu je třeba znát přístupové jméno a heslo – být účastníkem programu Les ve škole – škola v lese. Pokud nejste, využijte volně přístupnou verzi hry na počítači, viz výše. Materiály ke stažení a tisku najdete na www.mezistromy.cz pod sekcí Vzdělávání/Les ve škole, škola v lese/Download. Pomůcky: pro každé dítě: vytištěný komiks „Sherlock Holmes a případ podivného houbaře“, list s černobílými houbami a doplňovačkou názvů hub (oboje viz odkaz výše), alespoň dvakrát na skupinu skládačku „Houby na stromech a pod stromy“ nebo atlas hub (vhodné předem zkontrolovat, zda v něm jsou všechny houby z aktivity a zda je v něm uvedeno, na které stromy je houba vázaná), do skupiny sadu kartiček se siluetami a názvy stromů (k tomu, pokud to je možné, listy, větve či plody příslušných stromů) a vytištěnou sadu barevných kartiček s houbami (viz výše odkaz na materiály k tisku). V případě výtvarného zpracování závěrečné příručky jsou třeba výtvarné potřeby (velké papíry, vodové barvy nebo pastelky apod.) Tip: Pokud se barevné kartičky hub zalaminují, lze je používat velmi dlouho. POSTUP: Evokace: Rozdáme dětem komiks a dáme jim čas, aby si ho přečetly (mladší děti se mohou střídat v předčítání nahlas). Poté dětem položíme otázku: • Které skutečnosti pomohly Holmesovi poznat, že asi nejde o houbaře a že lže, když tvrdí, že neví, kde bydlí tulák Matthews? Odpovědi: • v košíku sebraný jedovatý hřib satan → není to houbař; • v košíku klouzci modřínoví (sliční), rostou jen pod modříny (příklad mykorhizy) a ty rostou jen v okolí Matthewsovy chaty; • na košíku jehličí jedle bělokoré, která roste opět jen u Matthewsovy chaty.



Až děti najdou odpovědi ke komiksu, položte jim další otázky uvádějící do tématu. Děti si odpovědi na otázky zapisují do sešitu, abyste je pak společně ve třídě probrali. Při odpovídání se radí ve skupince, ale odpovědi si každý píše sám. Několik dětí nechte říct celé třídě odpověď, kterou si zapsaly. V této chvíli však nepodávejte informace a děti neopravujte. Návrhy otázek: • Když jdete do lesa na houby, máte svá konkrétní místa, kam chodíte na určité druhy hub? Všimli jste si, jaké jsou na vašich místech stromy? • Čím se řídíte, když chcete najít nějaký konkrétní druh houby, např. klouzek nebo kozák? • Co je to symbióza? Vysvětlete ji na nějakém příkladu. • Může růst libovolná houba v lese pod libovolným stromem? Uvědomění: Poté dětem rozdejte všechny pomůcky a vysvětlete, že se budete zabývat symbiotickým soužitím hub a stromů. V 6.-7. ročníku žáci pracují s novým pojmem – mykorhiza. Ve 4.–5. ročníku je aktivita bez problémů použitelná pouze s použitím pojmu symbióza (nebo soužití), který by děti měly znát. Pokud máte možnost, přineste živé přírodniny. Děti určí části stromů a přiřadí je k obrázkům stromů. Pomocí atlasu či skládačky doplní názvy hub v doplňovačce. Houby v doplňovačce jsou stejné (identické obrázky) jako barevné kartičky (je to proto, aby se na barevné kartičky nepsalo a vydržely vám). Podle atlasu hub či skládačky „Houby na stromech a pod stromy“ děti najdou každé houbě stromy, se kterými žije v mykorhize. Barevné kartičky s obrázky hub pak děti přiřadí ke kartičce stromu, se kterým houba žije v symbióze. Najdou houbě „její“ strom. Reflexe: Pak každá skupina navrhne pro začínající houbaře vzdělávací příručku „Jak se stát úspěšným houbařem?“. Do ní by děti měly dát své návrhy na tipy a fígle, jak se vrátit z hub s úlovkem co největšího množství různých druhů jedlých hub. Nehoubaři mohou pro začínající fotografy navrhnout vzdělávací příručku „Jak se stát úspěšným fotografem-mykologem?“. Vzhledem k tomu, že v tomto případě může jít i o nejedlé a jedovaté houby, musí to být navíc u každé uvedeno. Forma návrhu příručky může být buď jen text, nebo může být výtvarně zpracovaná. Na závěr projděte znova otázky z úvodu celé aktivity a odpovědi na ně. Děti mohou do svých původních poznámek podtrhnout to, co věděly a potvrdily si, opravit, co si myslely jinak a doplnit nové. Pokud byla aktivita výtvarným zpracováním příručky rozdělena do další hodiny, je třeba dětem otázky z úvodu připomenout (napsat znovu na tabuli).

Za tajemstvím hub v lese ve třídě

v terénu

ve třídě

Dílčí cíle – žáci: pozorují houby v lese, dají si do souvislosti místo výskytu se způsobem života (výživy) hub, ověří si v reálu, zda platí to, co se dověděly v předchozích aktivitách (Jak žijí houby v lese, Houba a strom „ruku v ruce“), procvičí si pozorování a zaznamenávání pozorovaného (záznam pozorování do tabulky a vytvoření plánku výskytu hub na daném území). Vzdělávací obory: Člověk a jeho svět (tématický okruh Rozmanitost přírody), Přírodopis, Matematika Průřezová témata: Environmentální výchova Metodická poznámka: aktivita navazuje na Jak žijí houby v lese, volně také na Houba a strom „ruku v ruce“. Předpokladem je, že děti vědí, že existují různé způsoby výživy hub. Práce probíhá ve skupinách po cca 4 dětech. Před výpravou do terénu doporučujeme, aby si učitel udělal procházku nebo rodinný výlet na konkrétní místo, aby při výpravě s dětmi už znal podmínky (a aby se ujistil, že houby rostou). Pomůcky: pásma na vyměření ploch, každému dítěti ofocený pracovní list, pro skupiny skládačku „Houby, na stromech a pod stromy“ a (nebo) atlas hub, ve kterém je uveden způsob výživy a případná vázanost s určitým druhem stromů (př. Gerhardt, E.: Sbíráme houby, ale správně, Knižní klub, Praha, 2006). Dále děti potřebují s sebou soupis svých otázek (viz začátek aktivity), pevnou podložku velikosti A4 např. desky, propisku, tužku, pastelky (základní barvy), pravítko, prázdné papíry, případně fotoaparát. Pokud se rozhodnete, že následně uspořádáte výstavu hub (viz Doplnění a pracovní list Na prázdniny), budete potřebovat košík na sběr hub.



POSTUP: 1. VE TŘÍDĚ: Evokace: Proberte s dětmi následující vědeckou výpravu Za tajemstvím hub v lese. Oznamte jim, že se na čas stanou mykology (vědci zabývajícími se houbami) a vypraví se do lesa (řekněte, kam konkrétně) na výzkum a zadejte úkol. Při formulaci otázek (viz dále) mohou děti mít k dispozici materiály, které v rámci třídy vytvořily při aktivitách Jak žijí houby v lese a Houba a strom „ruku v ruce“ ( pracovní listy, nástěnku, povídky, „Příručku dobrého houbaře“ apod.) ÚKOL: Položte si otázky, na které budete v lese hledat odpovědi. Každý vědec si před zahájením výzkumu musí položit otázky, na které chce svým zkoumáním nalézt odpovědi. Vzhledem k tomu, že o houbách a jejich způsobu života něco víte, zformulujte si každý tři otázky (podle věku, stačí i jedna) týkající se života hub v lese, na které byste chtěli přímo v lese najít odpovědi. Otázky mohou být jak všeobecné, tak týkající se nějakého konkrétního druhu. Děti otázky zapisují na papír. Budou je brát s sebou do lesa, kde budou k otázkám psát odpovědi. Poté, co už své otázky mají, upozorněte děti, že se může stát, že některé houby pro své otázky nemusí hned najít, protože daná houba právě v tu chvíli neroste nebo ji nenajdete. Vědcům také trvá většinou velmi dlouho, než naleznou odpovědi na své otázky (ve svém výzkumu děti mohou pokračovat i na výletech rodiči). A fakt, že např. houbu ze své otázky nenajdou je vlastně také odpovědí: ona nerostla, protože bylo sucho, v tuto část roku neroste (např. václavku na začátku září spíše nenajdeme), v našem lese nerostou stromy na které je vázaná apod. Pokud děti nějakou dobu nebudou umět začít, může jako nápovědu své vlastní otázky formulovat učitel. Např: • Žije kozák březový opravdu jen pod břízou? • Najdeme více václavek na mrtvých či živých stromech? • Je na stromě s parazitickou houbou vidět nějaké poškození? 2. V LESE: Nejprve byste měli probrat pravidla chováni a k tomu se zaměřit i na následující otázky: • Co si vezmete do lesa na sběr hub (igelitový pytlík, košík, plátěnou tašku…)? Co ano a co byste si nevzali a proč? • Jak se houby suší? • Smějí se houby zmrazovat? • Víte, kde na území ČR houby nikdy nesmíme sbírat? • Pokuste se stanovit pravidla pro to, jak se chovat k houbám obecně a jak v momentě, když najdete výborné jedlé houby. Uvědomění: V lese se děti rozdělí do skupin. Každá skupina má svou plochu. Pokud možno necháme děti, ať si vyberou samy umístění své plochy o velikosti 20 x 20 metrů. Na této ploše zmapují výskyt hub, zaznamenají je do tabulky v pracovním listu. Každé dítě vyplňuje svůj pracovní list. Na prázdný list papíru zakreslí mapku. Děti se nejprve bez atlasů pokusí na základě zkušenosti a znalostí získaných při předchozích aktivitách vyplnit skoro celou tabulku s výjimkou kolonek „Jak se živí podle atlasu“ a „Jak se houba jmenuje“. Pak dostanou skupinky od učitele atlasy a dohledají si zbytek. Teprve potom kreslí mapu. Pokud máte k dispozici fotoaparát, mohou děti svou plochu a houby na ní nafotit. Vzhledem k tomu, že jste na vědecké výpravě, měly by být vaše fotografie dokumentární a mělo by se z nich poznat i to, jak je houba velká. To zajistíme přiložením měřítka nebo nějakého předmětu o známé velikosti jako např. propiska, jízdenka, mince. V rámci třídy by děti měly najít alespoň jednu houbu parazitickou, saprofytickou a mykorhizní. Na nich zopakujete a ukážete různé způsoby výživy hub. Po průzkumu děti provedou ostatní na exkurzi na své ploše. Měly by ostatním ukázat: • jaké stromy na své ploše našly • jaké houby na nich /pod nimi našly. • zda jsou to parazité, rozkladači či houby žijící v soužití se stromem. Ostatní při exkurzi mohou pomoci s problémy při určení hub a klást „domovské“ skupině otázky. Také by všichni měli dávat pozor, aby houby neušlapali.



3. VE TŘÍDĚ: Reflexe: Při práci zachovejte skupinky z lesa. Děti mají u sebe své vyplněné pracovní listy a papír se svými otázkami a odpověďmi. Zhodnoťte, jak se povedlo najít odpovědi na otázky z pracovního listu a na své vlastní. Každé dítě by své otázky a odpovědi mělo rozdělit do tří kategorií, na ty, kde odpověď nalezena byla, nebyla a nebo jen částečně. Pro rozdělení můžete použít barvy, zeleně mám odpověď, červeně nemám, hnědě částečně. Barvami děti budou podtrhávat otázky v pracovním listu i své vlastní. Také posoudí, proč některé odpovědi nalezeny byly a některé ne a zapíše si to. Hodnocení děti porovnají nejprve ve skupině, pak je proberte v rámci třídy. Pokuste se v rámci třídy dořešit nenalezené nebo sporné odpovědi. Na nedořešené otázky odpovídají přednostně děti, ne pedagog. Skupina může jako domácí práci ověřit správnost odpovědí a podívat se i na otázky, na které dosavad odpověď nemají. K otázkám se můžeme vracet i v dalších hodinách. Zastavte se u otázek z tabulky: Jak se asi živí? Jaký vliv má na strom a les? A srovnejte odhad s informací z atlasu. Hodnocení výpravy zkuste s dětmi také zhodnotit statisticky: POČET DRUHŮ NA NAŠÍ PLOŠE

% Z HUB NA NAŠÍ PLOŠE

POČET DRUHŮ NA VŠECH PLOCHÁCH

% Z HUB NA VŠECH PLOCHÁCH

PARAZITICKÉ HOUBY SAPROFYTICKÉ HOUBY MYKORHIZNÍ HOUBY CELKEM

100%

100%

Doplnění: Na aktivitu se může navázat výstavkou hub s prezentací dokumentace. Více viz aktivita Na prázdniny. Pokud je k dispozici fotoaparát, mohou děti svůj průzkum pro ostatní zdokumentovat pomocí fotek. Odpovědi na otázky z úvodu k práci v terénu: • Houby nikdy nedáváme do igelitu, protože vzhledem k vysokému obsahu bílkovin relativně snadno podléhají zkáze. • Nejdůležitější houbařské pravidlo: Pokud si nejsme 100% jisti, že nalezená houba je jedlá, raději ji necháme v lese. 95% jistota při určení podle atlasu naprosto stačí na zapsání do pracovního listu, ale ne na riskování otravy! • Houby se suší ve stínu, v suchém větraném prostoru v teple při asi 30-40 °C. • Zmrazovat houby se doporučuje pouze po tepelném zpracování a nejdéle na jeden rok. Bez tepelného zpracování by se měly mrazit pouze mladé, tvrdé plodnice a měly by se spotřebovat nejdéle za tři měsíce. Při následné konzumaci se houby před tepelnou úpravou nerozmrazují. Čím delší zmrazování a čím pomalejší rozmrazování, tím je větší pravděpodobnost vzniku a uvolnění se toxických látek při spotřebě. Ze stejného důvodu by se neměla konzumovat žádná houba, která byla zmrzlá vícekrát. Proto se také nesbírají zmrzlé houby v lese, nevíme zda houba není zmrzlá poněkolikáté. • Na území ČR se houby (ani jiné lesní plody) nikdy nesmí sbírat na území národních přírodních rezervací a první zóny v národních parcích. Je to spojeno se zákazem vstupu mimo značené cesty. Při sběru hub v chráněných územích se předem informujte o pravidlech upravených v jeho návštěvním řádu. http://www.ochranaprirody.cz/res/data/115/015567.pdf • Staré a poškozené houby nesbíráme, aby mohly vytvořit výtrusy a rozmnožit se. • Bylo zjištěno, že kromě komplexní změny biotopu v důsledku globálního znečištění (změna kyselosti půdy, zvýšení obsahu organických látek) škodí houbám nejvíce sešlapávání půdy a vyhrabávání plodnic na lokalitě. Je to poměrně překvapivé zjištění. Naproti tomu se prokázalo, že na růst hub nemá žádný vliv jejich šetrné vysbírávání na lokalitě (v pokusu se provádělo z lávek zhotovených z prken), ani způsob sběru - vytrhnutí nebo uříznutí. http://www.myko.cz/index.php?action=ochrana_hub • Lokality s nálezy ohrožených druhů hlásíme do ústředí České mykologické společnosti http://www.myko.cz/ nebo na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR www.ochranaprirody.cz • Seznam ohrožených druhů, chráněných podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/92: http://www.myko.cz/index.php?action=ochrana_hub



Tahák tabulky v pracovním listu: • Co zkoumat? Prozkoumejte svůj čtverec. • Kde houba roste? Máme čtyři možnosti, v půdě, na živém stromě, na pařezu /uhynulém stromě. • Jak se asi živí? Houby rostoucí na živých stromech bývají parazité, živí se na úkor stromu. Houby žijící na mrtvých stromech se živí rozkladem jejich mrtvých těl, jsou to rozkladači (saprofyté). Některé houby žijí na živých i mrtvých stromech a podle příležitosti jsou parazité nebo rozkladači. • Houby žijící v půdě se vyživují buď pomocí mykorhizy (symbiozy) se stromem tak, že houba stromu poskytuje vodu a minerální látky a strom houbě živiny, které vytvořil při fotosyntéze, nebo jako rozkladači. • Na jakém stromě houba roste? Pokud roste pod stromy, který/které jsou nejblíže? • Jak vypadá její plodnice? Má třeň a klobouk? Má jen klobouk bez třeně? Má pochvu a prsten (mladá plodnice má plachetku)? Zespodu na klobouku jsou lupeny nebo rourky? Je plodnice tvrdá či měkká? (Některé houby, které žijí na stromech mají trvanlivé plodnice – ty jsou velmi tvrdé). Jakou má plodnice barvu? Jak je plodnice asi velká?

ZDROJE: Bielli, E.: Velký průvodce přírodou. Houby. Obsáhlý rádce pro určování a sběr hub. Ikar. Knižní klub, Praha, 2001 Čechura, R.; Štecker, M.: Sherlock Holmes a případ podivného houbaře, Čtyřlístek č. 22, Muší kapky, 1984 Čechura, R.; Štecker, M.: Sherlock Holmes a případ podivného houbaře in kol..: Eldorádo kreslených příběhů. Albatros, Praha 2001. Gerhardt, E.: Sbíráme houby – ale správně. Knižní klub, Praha 2006 Gerhardt, E.: Houby. Klíč ke spolehlivému určování, 3 znaky. Průvodce přírodou. Rebo productions 2003 Kalina, T.; Váňa, J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2005 Kibby, G.: Průvodce přírodou. Houby. Projekty. Experimenty. Pozorování. Fragment, Havlíčkův Brod, 1999 Česká mykologická společnost: http://www.myko.cz/ Dřevokazné houby, atlas saprofytických a parazitických dřevokazných hub: http://ohoubach.blogspot.com/ Ekologie a význam hub: http://www.sci.muni.cz/botany/mycology/ekolhub.htm Mykorhiza: http://www.ibot.cas.cz/mykosym/mykorhiza.html Obrázky hub, atlasy: http://houby.naturfoto.cz/, http://idsystem.cz/mushrooms/fotoframe.htm Systém ochrany přírody a krajiny v České republice aneb Kam na houby smíme a kam ne: http://www.ochranaprirody.cz/res/data/115/015567.pdf



JAK ŽIJÍ HOUBY V LESE

PŘÍLOHA 3

Hodně hub se živí rozkladem mrtvého dřeva, spadaného listí, jehličí, odpadlé kůry či tlejícího dřeva. Berou si z nich minerální látky i látky organické (např. celulózu, která tvoří dřevo, rozkládají na cukry, kterými se živí). Tím jsou nepostradatelné pro koloběh látek v přírodě. Odborně se tito rozkladači nazývají saprofytické houby. Jsou jednou ze základních součástí rozkladného potravního řetězce. •

třepenitka svazčitá (žije na mrtvém dřevě listnatých i jehličnatých stromů)

•

václavka smrková (žije na smrku)

•

kotrč kadeřavý (má raději borovice, ale žije i na smrcích a modřínech)

Mykorhizní houby jsou houby, které žijí v soužití (symbioze) se stromy. Jejich jemné podhoubí obaluje kořínky stromů, proniká do nich a pomáhá tím stromu přijímat vodu a minerální látky. Houba naopak získává od stromu hlavně cukry, které vytvořil při fotosyntéze. Mykorhizní houby většinou nemohou žít bez „svého“ stromu, ale stromy bez hub ano. Nicméně se stromům s mykorhizními houbami žije mnohem lépe a proto jsou tyto houby pro zdravý vývoj lesa nepostradatelné. •

hřib žlučník (žije pod smrkem, ale i borovicí)

•

kozák březový (žije jen pod břízou)

Některé houby napadají jiné živé organismy a škodí jim tím, že si od nich berou jejich živiny (látky minerální i organické) a vodu. Jsou to parazitické houby. Napadají rády stromy, kdy stačí drobné poranění v kůře, aby výtrusy parazitické houby do stromu vnikly. Tomu brání pryskyřice (smůla) stromu, nebo také ochranné nátěry lesníků. Někteří parazité napadají jeden určitý druh stromu, jiné napadají více druhů stromů. Parazitické houby zhoršují mechanické vlastnosti dřeva a způsobují hnilobu. V důsledku napadení může dojít například ke zlomení větve zdánlivě zdravého stromu. Pokud se tyto houby přemnoží, škodí lesu, a lesníci s jejich likvidací mají plné ruce práce. •


•


•

březovník obecný (žije jen na břízách)

Některé houby jsou za určitých podmínek paraziti za jiných rozkladači – saprofyté. Většinou neexistuje ostrá hranice mezi houbami parazitickými a saprofytickými. Jedna houba může růst na pařezu a vedle na kořenu živého stromu. Nebo jako parazit napadne živý strom a po jeho uhynutí se na něm dále živí už jako saprofyt. •


•




Jak žijí houby v lese?

Recommend Documents