Český les - měsíčník o lese a zvěři

Adresa redakce: Silva Bohemica, Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: [email protected], www.bohemica.cz

SB „Český les“ - měsíčník o lese a zvěři

• Toulky západními Čechami • Energetické využití štěpky • Chov koní v Ostřetíně dosud nezanikl Wood-Mizer-Servis, s.r.o.

S pásovou pilou Wood-Mizer ® můžete řezat cokoliv ... • prodej a servis pásových pil na pořez kulatiny • prodej omítacích pil • prodej brusek na ostření pilových pásů • prodej pilových pásů Wood-Mizer-Servis, s.r.o., Miroslav Greill, Osvaldova 91, 339 01 Klatovy - Luby tel. 376 312 220, fax 376 319 011, mobil 602 439 799 e-mail [email protected] nebo [email protected], web www.woodmizer.cz

1

2006 cena 24,- Kč

Hřebec DOLAN ze střediska chovu koní v Ostřetíně, foto Jiří Junek

PILOUS – pásové pily spol. s r.o.

www.pilous.cz

Kšírova 118 b, 619 00 BRNO, CZ tel. 543 25 20 10, fax 543 25 20 11 e-mail: [email protected]

NEJVĚTŠÍ ČESKÝ VÝROBCE PÁSOVÝCH PIL

∅ max. 640 mm

s.r.o.

CTR 650 S CTR 650 M 118.000 Kč

Písek

152.000 Kč

CTR 650 149.000 Kč

∅ max. 830 mm

Generální distributor ∅ max. 970 mm CTR 800

®

196.000 Kč

Dodavatel řezacích systémů pro HARVESTORY (špičkové ceny, rychlost dodávek) RW 35 12.800 Kč

ŘETĚZY - 16H (.404" 1,6mm)

CTR 950 Hydraulik

18H (.404" 2,0 mm)

480.000 Kč

P I L O V É

P Á S Y

Svařené na požadovanou délku – ceny včetně svaru

OR 50

- všechny druhy dle délky, šířky drážky, montážního upevnění

25.500 Kč

PILOUS 170 Kč/m, rozměr 40×0,9 mm LENOX 160 Kč/m, rozměr 35×0,9 mm MUNKFORS 150 Kč/m, rozměr 35×0,9 mm STANWOOD 80 Kč/m, rozměr 35×1,1 mm

INZERCE

LIŠTY

ŘETĚZKY - pro všechny typy strojů WS 100 2.900 Kč

Kontaktní adresa: AGROLES, s.r.o., Pražská 446,

Veškeré ceny jsou bez DPH 19%. Uvedené ceny odpovídají strojům v základním provedení.

397 01 Písek, Tel: 382 272 104, 382 272 106, Fax: 382 272 105 e-mail: [email protected], web: www.agroles-oregon.cz

Kontaktujte nás, rádi Vám zašleme nový katalog!

LOVECKÉ POTŘEBY spol. s r. o.

NABÍZÍME • zbraně: CZ, BERETTA, BETTINSOLI, BLASER, SAUER, STEYR, MANNLICHER, TAURUS, S & W, BROWNING • střelivo: S & B, RWS, NORMA, LAPUAFIOCCHI, RC, přebíjíme nestandardní ráže • oděvy, nože a doplňky pro myslivce, rybáře i turisty • optika: MEOPTA, ESCHENBACH, STEINER, ZEISS, SWAROVSKI, BUSCHNER, HAKKO • opravy, nastřelování, komisní prodej, pažby na míru, individuální výrobu zbraní na zakázku (trojčata, dvojáky apod.) • zprostředkování poplatkových lovů • znalecké posudky, soudní odhady

KONTAKTY: Plzeň, Plánská 2, 301 64 Plzeň tel./fax: 377 259 608, e-mail: [email protected]

Antiparazitární přípravky pro spárkatou zvěř Cermix

*

CERMIX pulvis ad us. vet. CERMIX premix ad us. vet. účinný proti podkožní a hltanové střečkovitosti a proti ektoparazitům (zákožky svrabové, vši aj.).

Rafendazol

*

RAFENDAZOL pulvis ad us. vet. RAFENDAZOL premix ad us. vet. působí proti motoličnatosti a hltanové střečkovitosti.

Preparáty mají širokospektrý účinek proti oblým červům zažívadel a plic. Přípravky se vyrábějí v balení â 5 kg, podávají se zvěři v jadrném krmivu v poměru 1 : 9. * Cermix premix ad us. vet. a Rafendazol premix ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky určené k výrobě medikovaných krmiv ve schválených mísírnách medikovaných krmiv. Cermix pulvis ad us. vet. a Rafendazol pulvis ad us. vet. jsou veterinární léčivé přípravky určené pro individuální léčbu - přímé zamíchání do krmiva. Spárkaté přežvýkavé zvěři se krmivo s přípravkem (dále jen MK) podává dva po sobě následující dny jako jediné krmivo. Balení vystačí na ošetření 100 - 125 kusů srnčí zvěře, 25 kusů jelení, 40 kusů daňčí, 60 kusů mufloní nebo 75 kusů kamzičí zvěře. Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad us. vet.) je vhodný k léčbě parazitóz u divokých prasat (metastrongylóza, askaridóza aj., ektoparazitózy). MK připravené výše uvedeným způsobem je nutné dále smíchat (1 kg MK s 6,5 kg čistého sypkého krmiva). Tato směs se podává po dobu 5 dnů v množství 0,5 kg/10 kg ž. hm. a den. Balení přípravků Cermix (Cermix pulvis ad us. vet., Cermix premix ad usum vet.) postačí při 5ti denní aplikaci k ošetření 1500 kg ž. hm. černé zvěře.

Přípravky se vydávají na předpis veterinárního lékaře. Cena (bez DPH) činí za 1 balení (5kg) u přípravku: Cermix pulvis ad us. vet a Cermix premix ad us. vet. 1428 Kč Rafendazol pulvis ad us. vet a Rafendazol premix ad us. vet 1409 Kč

Objednávky přijímá distributor: INTERLOV PRAHA, s. r. o., Praha - Spořilov, U Michelského lesa 1858, 141 00 Praha 4, (tel., fax: 272 763 116) INTERLOV PRAHA, s. r. o., Tři Sekery, 353 01 Tři Sekery (tel.: 354 694 634, 354 694 618, fax: 354 694 690) INTERLOV PRAHA, s. r. o., Hradec Králové, Hradečnice 718/6, 500 09 Hradec Králové (tel.: 495 263 631, fax: 495 263 903) INTERLOV PRAHA, s. r. o., Přerov, Přerov - Osmek 751 52 (tel.: 581 735 790, 581 735 820, fax: 581 735 832)

Vyrábí a odborné informace, porady a konzultace poskytuje: BIOPHARM - Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv a. s. Pohoří-Chotouň, 254 49 Jílové u Prahy, (tel.: 241 950 383-5, 261 395 254, 261 395 208, fax: 241 950 503; e-mail: [email protected])

2

4

5

PLZEŇSKÝ A KARLOVARSKÝ KRAJ 4 • Regionální zaměření čísel časopisu Silva Bohemica v roce 2006 • Myslivost v Karlovarském kraji (4) • Jelen 5 • Dříví jako zdroj energie • Energetické využití štěpky (5) ve výtopně na spalování biomasy ve Žluticích 6 • Taková byla Lesní správa Žlutice (6) 7 • Městské lesy Žlutice (7) 8 • Před organizačními změnami na závěr roku na LS Teplá (8) 9 • Ostřetínští koně v minulosti a v současnosti (9) 10 • Lesní správa Železná Ruda patří k nejhezčím a nejznámějším (10) 12 • Stanovisko starostů a zástupců obcí a měst na území NP Šuma7 va • Na návštěvě Střední lesnické školy Žlutice (12) 13 • Z historie a současnosti Lesů města Rokycan (13) 14 • Kašperskohorské lesy se rozkládají od hradu Kašperka po Horskou Kvildu a řeku Vydru (14) 16 • Nová centrální výtopna na dřevěnou štěpku v Kašperských Horách 17 • Zajímavosti a novinky z Lázeňských lesů Karlovy Vary (17) 18 • Co děti pochopily? PŘIPRAVOVANÉ A USKUTEČNĚNÉ AKCE, AKTUALITY 19 • Strom roku Karlovarského kraje „Maxův klen u Kozího potoka“ • Památné stromy západních Čech (19) • O službě lesníků u pečlivě střežené státní hranice 20 • Čím správně přikrmovat živočichy v přírodě? (20) • Víte, čím krmit ptáčky? • Nadace Partnerství vyhlašuje nové 8 granty pro rok 2006 • Stavy černé zvěře zřejmě dále porostou 21 • ŠLP Křtiny vyhlašuje fotografickou soutěž Adamovské lesy v zimě a na jaře • Vážení příznivci České lesnické společnosti • Lesnické podvečery a zájezdy ČLS • Plán odborných seminářů ČLS • Provoz a řízení myslivosti - nový studijní obor na fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze • Lyžařské závody lesníků v Beskydech 23 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI 24 INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PLZEŇSKÉHO A KARLOVARSKÉHO KRAJE, KUPÓN + CENÍK 9 26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE

Obsah 2 0 0 6

1

6

10

12

13 20

19

17

14

SB

3

LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR

Regionální zaměření čísel časopisu Silva Bohemica v roce 2006

4

V roce 2006 budeme pokračovat v současné koncepci časopisu, tedy opět lesnictví a myslivosti v jednotlivých krajích. Jen jsme jejich pořadí přeskupili, abychom někam nejezdili jen v zimě a jinam zase stále na podzim. Cílem seriálu je poskytnout čtenářům ucelený soubor informací o lesnictví a myslivosti v jednotlivých regionech. Součástí každého čísla je i regionální adresář institucí a firem „Zelené stránky“ (na straně 23). V tomto čísle 1/2006 se věnujeme Plzeňskému a Karlovarskému kraji. Další pořadí bude tedy takové: 2 - Ústecký, 3 - Liberecký, 4 - Královéhradecký, 5 - Jihomoravský, 6 Zlínský, 7 - Moravskoslezský, 8 Olomoucký, 9 - Vysočina, 10 - Jihočeský, 11 -Praha a Středočeský a 12 - Pardubický. Regionální lesnický a myslivecký adresář vychází v podobě obdobné jako na Zelených stránkách v našem kalendáři. Základní rozdělení adres je provedeno do tématických rubrik,

Silva Bohemica

3

2

1 - Karlovarský a Plzeňský, 2 - Ústecký 3 - Liberecký, 4 - Královéhradecký 5 - Jihomoravský, 6 - Zlínský 7 - Moravskoslezský 4 8 - Olomoucký 9 - Vysočina

20. 1. 2006.

Kromě reportáží a rozhovorů každou část seriálu doprovází množství fotografií. Pro zpestření spektra našich spolupracovníků 12 11 7 redakce i čtenáři uvítají články a fotografie od 1 autorů z příslušných regionů. Vedle regionál8 ní tématiky samozřejmě i nadále přinášíme 9 četné informace o aktuálních tématech a zají6 mavostech. 10 5 Těšíme se tedy na Vaše příspěvky a spo10 - Jihočeský SB 11 - Praha a Středočeský lupráci a v novém roce přejeme Vám, našim 12 - Pardubický čtenářům a příznivcům hodně zdraví, štěstí a pohody! uvnitř kterých jsou adresy řazeny abecedně, údaje. Prezentace na těchto stránkách je pro Kolektiv redakce Silva Bohemica případně podle zaměření a podle PSČ. Kata- odběratele a inzerenty našeho časopisu nebo Staropramenná 17, Praha 5 log obsahuje pouze adresy těch subjektů, kalendáře zdarma, ostatním je účtováno 50 Kč tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495 které zaslaly adresu nebo jinak potvrdily za řádek. Jednotlivá čísla jsou podle zaměření e-mail: [email protected]

1

Myslivost v Karlovarském kraji

KRAJSKÝ ÚŘAD Karlovarského kraje

cíleně distribuována bezmála všem potencionálním zájemcům a zákazníkům. Prezentace se Vám určitě vyplatí! Pokud máte zájem o prezentaci v čísle 2/2006 dejte nám vědět do

Karlovarský kraj rozlohou sice patří mezi nejmenší v ČR, avšak lesnatostí přibližně 43 % z celkového území dává předpoklad pro úspěšný rozvoj myslivosti. Myslivecká sdružení v Karlovarském kraji hospodaří na honební ploše 252 944 ha. Z toho s 127 881 ha převažuje lesní půda, dále zemědělská půda s 109 632 ha, 2 563 ha vodní plochy a zbytek tvoří ostatní pozemky. Vzhledem k tomu, že v kraji převládá držba větších pozemkových celků jediným vlastníkem, proběhla povinnost uvést stávající honitby do souladu se zákonem o myslivosti na přelomu roku 2002 a 2003 až na několik výjimek bez větších problémů. V Karlovarském kraji je uznáno 174 honiteb vlastních a 9 honiteb společenstevních, ve kterých se chová a lovem obhospodařuje zvěř spárkatá jako je zvěř srnčí, jelení, sičí a mufloní a zvěř černá. Ze zvěře drobné se myslivecky obhospodařují převážně bažant a kachna, ale i husa a zajíc, který se podle posledních statistik vyskytuje čím dál tím vzácněji. Největší problematikou v kraji jsou škody působené zvěří na lesních porostech okusem, loupáním a ohryzem, které patří svým rozsahem stále k největším škodlivým vlivům, na nichž má především podíl zvěř jelení (lesní a sika), ale také zvěř srnčí a mufloní. Zanedbatelné nejsou rovněž ani škody na zemědělských plochách působené zvěří černou. Tato skutečnost přímo souvisí s početností zvěře, neustálým zvyšováním jejích stavů a mírným odstřelem. Redukce zvláště zvěře sičí, která se přemisuje podle tlaku lovců z jedné honitby do druhé se v současnosti jeví největším problémem. Stavy tetřívka obecného, kterého bylo v osmdesátých letech dostatek, se v kraji se

vlivem meliorací a zvyšující se populace černé zvěře snižují. Zajímavostí je pozorování výskytu rysa ostrovida v počtu 3-4 ks v oblasti CHKO Slavkovský les. Dále nelze opomenout sokolnictví, které se rovněž v Karlovarském kraji provozuje. Mezi akce, které stojí za návštěvu, patří ukázky různých dravců v zámeckém parku Lázní Kynžvart. Cílem dnešního sokolnictví není jen výchova pro lov, ale především ochrana a chov dravých ptáků. Jedním z míst úzce spjatých s myslivostí v Karlovarském kraji je obec Kladská, ležící 7 km od Mariánských Lázní poblíž Lázní Kynžvart v nadmořské výšce 814 m. Největšího rozkvětu v této oblasti zaznamenala za knížete Schönburg - Waldenburga (1866-1936), který byl vášnivým milovníkem přírody a lovu. Za něho měla Kladská přes 1 000 kusů vysoké a byla druhým největším revírem vysoké v Čechách. Když Schönburg 11. 11. 1936 zemřel, byl pochován v blízkosti zámečku, jak si přál. O jeho smrti se traduje, že souvisela se zastřelením bílého jelena, jehož střelec, podle myslivecké pověsti, do roka zemře. Na Kladské u Mariánských Lázní bude v červnu 2006 uspořádán již 12. ročník mezinárodní soutěže mysliveckých trubačů. V Karlovarském kraji se také v poslední době diskutuje snaha o vytvoření oblasti chovu jelení zvěře, která byla v minulých letech ustanovena na území západního Krušnohoří. Tato problematika je se všemi klady i zápory s vlastníky a nájemci honiteb diskutována a bude zřejmě předmětem diskusí i v budoucnu. Jan Klíma Ilustrační foto Jiří Junek

JELEN K popisované události došlo koncem měsíce ledna r. 1974 na Tachovsku. Vašek a Franta, oba lesní dělníci, dřevorubci, dokončili svou práci na jednom pracovišti. „Co myslíš, Franto, nepřeneseme si ještě dnes to nádobíčko? Čas ještě máme. Stejně bychom tu jen mrzli než pro nás přijedou.“ Přesun na další pracoviště probíhal poklidně. Jen občas Franta i Vašek střídavě sakrovali na bláto, kterého bylo natruc lednovému období víc než dost. Franta, který šel vpředu, se najednou zastavil. „Ty, Vašku, koukej, jelen!“ bylo slyšet šepot. „Stojí tam jako socha, půjdeme si ho prohlídnout!“ Složili nářadí a začali se plížit ke zvířeti. Nimrod by to dokázal lépe, ale mokré větve jim pod nohami nepraskaly, vítr měli dobrý, a tak se jim podařilo dostat se docela blízko k jelenovi, který jako by o ně nejevil vůbec zájem. O čem dumal s pohledem upřeným na západ, to by bylo záhadou i pro slavné jelenobijce z lesního závodu. Natož pak pro dva chlapy. „Franto, je to živý?“ „Koukej mu na uši, kejvá s nima.“ „No, jo, ale proč neutíká?“ „Asi se mu líbíš…“ „Mně se to ale už nelíbí. Co když se otočí a nabodne nás na parohy? Prý se to někdy stává. Slyšel jsem to vypravovat o jednom fořtu. Jelen ho nabodl, zvedl ho a nosil po oboře.“ „A přitom mu zpíval ukolébavku až fořta uspal a pak ho položil do mechu“. „Jen si z toho dělej legraci. Může tě také vzít kopytem, a to se pak nasměješ. Necho už dál! Co když má vzteklinu?!“ Vaškovy nervy byly už napnuty jako telefonní dráty za třeskutých mrazů. Něco do nich brnklo, lesem se ozval zvuk připomínající hladového vlka. Jelen se zachvěl, podlomily se mu nohy a klesl do borůvčí. „No, nazdar! Vašku, průser. Te ho z toho tvého řvaní trefil šlak a máme ho na svědomí. Co te?“ Chvíle ticha. Jako na schůzi, když se má rozvinout diskuze. „Možná, že bychom mu mohli ještě nějak pomoci. Půjdeme se na něj podívat.“ Když byli od jelena už asi jen 10 metrů, jelen se normálně zvedl, uběhl asi 50 metrů a tam, tentokrát bez Vaškova řvaní, padl na zem znovu. Když se za chvíli Vašek a Franta připlížili, zůstal jelen ležet na zemi. Co te? Chlapi si nevěděli rady. Nedaleko se válely nějaké provázky. Přinesli je, svázali jelenovi nohy a zatímco Vašek běžel do vsi pro mysliveckého hospodáře, Franta jelena hlídal, aby něco neprovedl. Pak už následovalo jen telefonování na ONV, příjezd kompetentního pracovníka a povolení mimořádného odstřelu. Zda u vystaveného povolení bylo i obvyklé poučení o možnosti se odvolání do 15 dnů, to nevím. To mi pracovník ONV, který mi příběh vyprávěl, zapomněl říct. Ing. Ilja Andrš

Silva Bohemica - 1/2006

N

egativní důsledky rozvoje konzumní společnosti vyvolaly globální společenský otřes, na který reagovala osvícená část lidstva formulací filozofie trvale udržitelného rozvoje. Součástí této filozofie je i využívání obnovitelných zdrojů energie spolu s údržbou krajiny. Přestože je filozofie trvale udržitelného rozvoje obecně známa, její prosazování do denní praxe není jednoduché, protože stálý růst osobní spotřeby je považován za rozhodující ukazatel úspěšnosti ekonomiky. A proto jen málokterý politik dokáže svým voličům sdělit, že bezbřehé stupňování konzumu je cestou do pekla. Orientace na obnovitelné zdroje energie, která je součástí energetické, zemědělské a environmentální koncepce EU (za kterou zaostáváme), sleduje zvýšení regionální energetické soběstačnosti, snížení přepravní náročnosti, vytváření účelné zaměstnanosti na venkově, zachování krajinného rázu a udržení peněz za energie v regionu. Vzhledem k tomu, že pěstování a zpracování energetických plodin (včetně dřevin) vyžaduje větší vklady práce a energie než dobývání fosilních paliv, je zjevné, že bez státní podpory obnovitelných zdrojů energie bude jejich schopnost konkurovat palivům fosilním omezená. Tržní ekonomika zná dva způsoby státní podpory využívání obnovitelných zdrojů energie: dotace a umělé „zdražení“ fosilních paliv daněmi za znečišování ovzduší a za využívání neobnovitelných zdrojů. Ekonomiku využívání obnovitelných zdrojů energie však může výrazným způsobem ovlivnit i prodej emisních limitů. Systém dotací vyžaduje vyhodnocování podmínek pro jejich udělování a agendu při udělování a kontrole správnosti vynaložených prostředků. Navíc jsou v zásadě nesystémovým opatřením. Teplofikace města Žlutice byla pojata jako celkové řešení dodávek tepla ve městě. Důvodem bylo především dosluhující zařízení třech uhelných kotelen situovaných u panelových sídliš. Tyto kotelny přispívaly značnou měrou ke znečišt'ování ovzduší v době topné sezóny, ale i mimo ni, nebo v nich probíhala také příprava teplé užitkové vody mimo topnou sezónu. Jelikož město není plynofikováno, bylo jako nejoptimálnější řešení rekonstrukce tepelného hospodářství zvoleno vytápění biomasou a radikální rekonstrukce stávajících čtyřtrubkových rozvodů tepla. Nutno poznamenat, že v příslušné době byl výběr tohoto projektu městskými zastupiteli velice odvážný. Centrální výtopna na spalování biomasy v současné době dodává tepelnou energii do 70 % objektů ve městě, které má kolem 2 600 obyvatel. Není osazen žádný záložní zdroj tepla na jiné palivo, čímž jsou Žlutice u nás skutečnou raritou ve svém osazeném výkonu a v plné závislosti na teple z biomasy. Odběrateli tepla jsou obyvatelé panelových bytů, občané žijící ve starší bytové zástavbě, úřady sídlící ve městě, školy, obchody a též majitelé rodinných domků, kteří projevili zájem

SB

Logičtějším řešením je zpoplatnění fosilních paliv, protože po vytvoření mechanizmu zpoplatnění systém funguje automaticky. V České republice zatím mezi politiky převládají neoliberální představy, a proto lze druhé řešení v dohlednu jen těžko očekávat. Jedině zelené rostliny jsou schopny produkovat organickou hmotu, a to zjednodušeně z vody, CO2 a sluneční energie, a při současné produkci kyslíku. Organická hmota - biomasa, představuje „energetickou konzervu“, která se tvoří v době přebytku sluneční energie, a kterou můžeme „otevřít“ kdykoliv energii potřebujeme. A protože sluneční energii získáváme prostřednictvím rostlin „bezplatně“, zajímá nás účinnost transformace sluneční energie na takovou „energetickou konzervu“ jen okrajově. Získávat organickou hmotu pro energetické využívání lze v zásadě bud' využíváním odpadů, nebo záměrným získáváním - pěstováním energetických plodin. Při využívání odpadů se jedná současně i o řešení problematiky likvidace odpadů - může tedy jít o zdroj relativně levný, zatímco u záměrného pěstování jsou z pohledu ekonomiky rozhodující výnosy absolutní sušiny z plochy, nákladnost sklizně a náročnost na dočasné uskladnění. U stromové dendromasy je významné, že kmenové dříví s kůrou představuje jen 60-65 % vyprodukované hmoty. Zbývající objem je ve větvích a vršku (15-25 %) a pařezu a kořenech (10-15 %). Tento dosud omezeně využívaný materiál představuje objemově významnou zdroj dendromasy, která vzhledem ke své kvalitě může být sotva využita jinak, než energeticky. Na druhé straně je však třeba vidět, že tento materiál je značně prostorově rozptýlen, může být znečištěn a má nestandardní rozměry. Vzhledem k tomu lze konstatovat, že náklady na jeho získání jsou relativně vysoké v poměru k tomu, kolik materiálu a v jaké kvalitě získáme. Teoreticky nadějnější je energetické využití odpadů vznikajících při zpracování dříví, protože současné technologie zpracování dřeva využívají dodané dříví na konečný výrobek cca z 80 %. Znamená to, že 1/5 vytěženého dříví se v různých fázích zpracování mění na odpad. Tento odpad je prostorově koncentrovaný a svým způ-

sobem homogenizovaný - např. piliny. Významné je, že jej není třeba koncentrovat v samostatné operaci, protože jeho soustředění do jednoho místa je výslednicí technologického procesu, a náklady na toto soustředění jsou součástí nákladů na finální výrobek. Zdánlivě se tedy jedná o velmi laciný zdroj. Protože technologie zpracování dříví procházejí permanentním vývojem, přechází stále větší část odpadů do kategorie sekundárních surovin (papírenské štěpky místo krajin, piliny jako vstup pro výrobu MDF, atd.), a tím se prostor pro energetické využití těchto odpadů zužuje. Dalším významným faktorem je skutečnost, že odpad je zdarma, nebo laciný jen tehdy, pokud o něj není zájem. Pokud zájem o tyto odpady, jako zdroje energie vzrůstá, stává se z těchto odpadů komodita s rostoucími cenami. Podobný proces probíhá i u palivového dříví jako takového. V současné době se z celkových těžeb jehličnatých vydruhuje asi 6 % paliva, a z listnatých těžeb asi 20 %. Tyto podíly dosud klesaly v souvislosti se zdokonalováním technologií zpracování dříví, např. zpracováním dříví postiženého hnilobou na celulózu. Současné zvýšení podílu paliva tedy nemá důvody technologické, ale stojí za ním zvýšení zájmu o palivové dříví. To v řadě regionů zvedlo cenu palivového dříví nad úroveň cen dříví rovnaného průmyslového. Obdobně byl narušen dosavadní vztah mezi cenami štěpek pro technologické zpracování a pro energetické využití, po vstupu ČEZ na trh se štěpkami. Rozkolísání relativně stabilních cenových relací je přirozeným jevem, pokud je výslednicí tržní nabídky a poptávky. V případě štěpek se však jednalo o rozkolísání vzniklé dotační politikou státu. Ceny dendromasy pro energetické využití mohou být v blízké budoucnosti ovlivněny zemědělskou produkcí energetických rostlin a pěstováním energetických lesů na nelesní půdě. Současné problémy na trhu s biomasou pro energetické využití lze charakterizovat následovně: - dřevní odpad se vlivem vystupňování poptávky stal komoditou, jejíž narůstající cena zkomplikovala situaci těm provozovatelům energe-

tických zdrojů na dendomasu, jejichž cenové kalkulace vycházely z „bezcennosti“ odpadů - dotace v některých případech narušily dosavadní cenové relace mezi technologickým a energetickým využitím dříví - majetková struktura lesů komplikuje nasazení výkonnějších technologických uzlů pro zpracování těžebního odpadu - zažité kontinuální technologie v těžbě a dopravě dříví nejsou optimální z hlediska energetického využití těžebního odpadu Narůstající zájem o energetické dříví představuje reálné i zatím potenciální přínosy: - zpracování těžebních odpadů zlepšuje čistotu lesa - tržby za dosud obchodně nerealizovatelné sortimenty zlepšují hospodářskou situaci vlastníků lesů - poptávka po energetickém dříví umožní zvýšení těžeb, se všemi doprovodnými pozitivními efekty - provozovatelům energetických zdrojů přístup k palivu schopnému konkurovat fosilním palivům, přístup k některým dotačním titulům a za jistých okolností možnost obchodovat s imisními limity. Protože je energetické využívání dříví přínosné jak pro vlastníky lesů a zpracovatele dříví, tak podnikatele v energetice, lze předpokládat rozvinutí spolupráce mezi nimi. Postupné krystalizování obchodních vztahů si vyžádá precizaci obchodních podmínek. Od původního obchodu na základě objemu či hmotnosti dodávky se přechází na obchod na bázi absolutní sušiny (vlhkosti), a lze očekávat další precizaci podle podílu minerálních příměsí a poměru velikostních frakcí. Lze předpokládat, že vzhledem k trendu cen v energetice bude cena energetického dříví kopírovat cenu GJ tepla či kWh elektrické energie. Rozvoj energetiky na bázi biogenních paliv bude vyžadovat uvážlivou dotační politiku státu, a zejména soulad mezi energetickou koncepcí, zemědělskou a lesnickou politikou, záměry v rozvoji venkova, a koncepcí ochrany přírody. Doufejme, že na vládní úrovni k takovému jednotnému přístupu dojde, a pak nic nebrání tomu, abychom v energetice vstoupili do „doby dřevěné“. Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc. LDF, MZLU Brno , [email protected]

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ŠTĚPKY

DŘÍVÍ JAKO ZDROJ ENERGIE

DŘÍVÍ JAKO ZDROJ ENERGIE

ve výtopně na spalování biomasy ve Žluticích o připojení na centrální teplovody. Stavba byla zahájena v dubnu r. 2001, do zkušebního provozu byla uvedena v prosinci r. 2001, do trvalého provozu v květnu 2002. V rámci teplofikace města byl po městě natažen nový teplovod řešený jako dvoutrubkový předizolovaný, který byl vzhledem ke značnému výškovému převýšení výtopny a odběrových míst rozdělen do dvou tlakových pásem. Výtopna byla postavena na místě jedné z výše uvedených uhelných kotelen a teplovodem spojena s dalšími dvěma kotelnami. Jelikož poloha těchto kotelen je na třech krajních částech města, podařilo se teplovodem propojit celé město tak, že natažení teplovodu je ekonomicky velice příznivé. K teplovodu byly napojeny veškeré objekty patřící městu a dále všechny objekty těch majitelů objektů, kteří projevili zájem o zřízení tepelné přípojky, a k nimž bylo natažení tepelné přípojky spočítáno jako ekonomicky přijatelné. Potrubí je dlouhé cca 12 km, počet odběrových míst 121. Tlaková pásma: větev „A“ - tlak 4 bar, délka 5692 m, větev „B“ - tlak 9 bar, délka 5964 m. Centrální výtopna má instalovaný výkon 7,9 MW. Je osazena jedním kotlem o výkonu 2,5 MW a třemi kotli o výkonu 1,8 MW. Všechny kotle jsou schopné spalovat pouze biomasu. Princip spalování spočívá ve zplynění paliva v hořáku a následném dohořívání plynu v plamenci výměníku, který má pro tento účel dohořívací komory.

Ve dvou kotlích je spalována jen biomasa ve formě obřích balíků, v jednom kotli jen biomasa ve frakci do 6 cm - dřevní štěpka, piliny a jeden kotel je kombinovaný, což znamená, že má přivedené palivové cesty pro oba zmíněné charaktery paliva. Doprava paliva do kotlů je řešena pomocí šnekových dopravníků. Palivové cesty dřevní hmoty jsou osazeny před hořákem třídičem, eliminujícím vstup případných větších frakcí obsažených v tomto materiálu. Palivové cesty na dopravu balíkovaného materiálu jsou osazeny rozdružovadly paliva a šnekovými dopravníky. Odvod popela do sběrného kontejneru mimo kotelnu je řešený centrálně, pomocí šnekových dopravníků osazených pod jednotlivými kotli. Vzhledem k charakteru spalovaného materiálu, je popel odvážen na pole a využíván jako hnojivo. Charakter paliva - sláma: vlhkost do 18 %, druh - obilná, řepková, hořčičná, forma - obří balíky o rozměru max 1,00 x 1,00 x 2,00 m, váha cca 180 kg. Energetické rostliny: vlhkost do 18 %, druh - energetický šovík, saflor (zatím jen kladná zkouška), forma - obří balíky o rozměru max 1,00 x 1,00 x 2,00 m, váha do 200 kg. Dřevní hmota: vlhkost do 50 %, druh - piliny, hobliny, lesní štěpka, hnědá štěpka, forma frakce max cca 6 cm. Ing. Pavlína Voláková, ředitelka společnosti Žlutická teplárenská a.s. [email protected]

DOPRAVNÍ cesta paliva - štěpky

ZADNÍ STRANY KOTLŮ

CELKOVÝ POHLED na teplárnu

MANIPULACE s palivem

ROZDRUŽOVADLA slámy

5

Taková byla

LESNÍ SPRÁVA ŽLUTICE

KARLOVARSKÝ KRAJ - ŽLUTICE

LESNÍ SPRÁVCE Ing. Bohdan Koždoň

BUDOVA LS ŽLUTICE

ZÁTIŠÍ u lesního rybníčku

MRKVIČKŮV PRAMEN

6

Tak dlouho jsem se chystal na Lesní správu Žlutice, až byla v rámci organizačních změn u LČR, s. p., zrušena a 1. lednem 2006 sloučena s LS Teplá v nově ustavenou LS Toužim. Sídlila v nově upravené budově v blízkosti žlutického náměstí - sympatického městečka na břehu řeky Střely pod vrchem Nevděk. Tak jsem si jen povzdechl, že ve městě s bohatou lesnickou tradicí ta nejvýznamnější lesnická organizace zaniká. Upravovat všechny údaje, které mně na lesní správě poskytli pro tento článek, by bylo dost náročné, proto si v tomto prvním a současně bohužel posledním článku o této správě zahrajme ještě chvíli na přítomnost, ale začněme nedávnou historií. Platnost lesního hospodářského plánu pro původní lesní hospodářský celek (LHC) Žlutice zanikla ke dni 31.12.2002. K původnímu území LHC byl připojen revír Žlutice z LHC Sokolov patřící dosud k LS Kraslice s platností LHP 2000-2010. Jednalo se o rekultivované pozemky dříve využívané jako dobývací prostory důlních společností. S platností od 1.1.2003 byl na takto vzniklém území lesní správy (LS) vytvořen lesní hospodářský celek Žlutice. Hranice LHC vede z Lokte zhruba přes Bochov, Toužim, kolem Lubence k Sokolovu. Celková plocha původního LHC Žlutice činila 21 091,60 ha. V průběhu platnosti LHP byla část lesních pozemků vydána v rámci restitucí 5527 ha restitucí a historických majetků obcí včetně přídělů a majetků přisloučených obcí, dále 60 ha z titulu navrácení užívacího práva a 681 ha drobným vlastníkům. Přesto ještě nejsou vlastnické vztahy dořešeny a v řízení jsou požadavky některých subjektů na cca 200 ha lesů spravovaných Lesní správou Žlutice. Výměra lesních pozemků LS činí 13 934,20 ha. LHC se nachází ve třech krajích: Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském. Převážná část území spadá do kraje Karlovarského, jehož krajský úřad je také příslušným orgánem státní správy schvalujícím LHP. V roce zpracování plánu byly orgány státní správy okresní úřady Karlovy Vary , Sokolov, Plzeň sever a Louny. K 31.12.2002 byly okresní úřady zrušeny a jejich pravomoci přešly na úřady krajské a na obecní úřady obcí s rozšířenou působností (pověřené obce). V Karlovarském kraji spadá území LHC do územní působnosti pověřených obcí Karlovy Vary a Sokolov, v Plzeňském kraji do působnosti pověřené obce Kralovice a v Ústeckém kraji do působnosti pověřené obce Podbořany. Lesní správa je členěna na revíry Cihelny, Hůrka, Pila, Olšová Vrata, Přílezy, Smilov, Buč a Chyše. K 1.1.2003 nebylo obsazeno místo revírníka na revíru Pila, protože původní revírník Ing. Miroslav Koždoň byl k tomuto datu jmenován vedoucím lesní správy. Po zrušení LS Žlutice se Ing. Koždoň vrací na tento revír. Po stránce orografické patří LS do Sokolovské pánve, Doupovských hor, Tepelské vrchoviny a Karlovarské vrchoviny. Hydrograficky patří celé území oblasti do úmoří Severního moře, hlavního povodí I. řádu (říční soustava) Labe, v západní části hlavní povodí Ohře, ve východní části potom Střely. Hydrologicky lze zájmové území rozdělit na dvě odlišné části. Větší asi dvoutřetinovou, která je odvodňována řekou Střelou s přítoky a zabírá východní část území a menší, západní, která je odvodňována Ohří s hlavním přítokem Teplou. Vzhledem k velké rozkolísa-

POHLED Z VÝHLEDŮ k Doupovským vrchům

nosti průtoků na většině toků v povodích, byly na Lomnickém potoce vybudovány vodní nádrž Stanovice a na řece Střele vodní nádrž Žlutice . Obě slouží jako zdroj pitné vody. Na řece Teplé se dále nachází přehradní nádrž Březová s hlavní funkcí rekreační a retenční, která tvoří hranici LHC. Dalšími vodními plochami jsou rybníky, které v okolí Toužimi a Bochova tvoří soustavy. Oblast v okolí Karlových Varů je významná pro infiltraci karlovarských pramenů (ochranná pásma). LHC se nachází v pěti přírodních lesních oblastech - Podkrušnohorské pánve, Karlovarská vrchovina, Doupovské hory, Rakovnicko-Kladenská pahorkatina a Západočeská pahorkatina - což je výsledkem poměrně složité geologické skladby území. Západní část území, nacházející se v Sokolovské pánvi (PLO 2 - Podkrušnohorské pánve), je tvořena především tercierními sedimenty starosedelského a cyprisového souvrství, v západním okraji LHC i vulkanodetritického souvrství. Četné vyvýšeniny představují obnažené partie podložního krystalinika (zvl. žuly). Kvarter je zde zastoupen především aluviálními sedimenty toků a deluviálními nánosy na úpatí svahů podél zlomových linií. Nejmladší (holocénní) nivní sedimenty Ohře jsou písčité až písčitohlinité s vložkami štěrků. Údolní nivy menších toků jsou převážně hlinité. Po klimatické stránce náleží podstatná část území do mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 6˚C, v oblasti Sokolovské pánve a na Chyšecku 7˚C. Průměrné roční srážky se pohybují od 500 mm ve východní části území do 700 mm v oblasti Hůrky. Směrem k západu pak průměrné srážky opět klesají až na 600 mm. Délka vegetační doby se pohybuje mezi 140 120 dny na většině území, v Sokolovské pánvi a jejích přilehlých úbočích a na Chyšecku je to pak 140-160 dní. Na území LHC jsou zastoupeny převážně tyto lesní vegetační stupně (plocha porostní půdy): 5 - jedlobukový 8392,70 ha, 3 - dubobukový 2892,71 ha, 6 - smrkobukový 1439,29 ha, a 2 - bukodubový 534,02 ha. Lesní správu v nedávné minulosti trápily nahodilé těžby - kalamity především z konce minulého decenia, jejichž likvidace probíhala ještě v prvních letech decenia tohoto. Na ně pak navazovala kalamita kůrovcová. V současné době, kdy jsou podíly nahodilých těžeb větrem na minimum a kůrovec je v základním stavu, se nahodilé těžby stabilizují. Připadají většinou na větrem otevřené porostní stěny resp. torza pokalamitních porostů, které trpí také námrazou (vrcholové zlomy). Nejvyšší plošné zastoupení z jehličnanů (81,87 %) má SM (61,96 %) a BO (15,62 %). Z listnáčů (18,13 %) významně převažuje BR (6,79 %). Z ostatních hospodářsky významných dřevin je více zastoupen BK (2,60 %), OL (2,23 %) a DB (2,17 %). Zastoupení SM by se mělo snížit a to zejména v důsledku přeměny SM porostů na hospodářském souboru 231 (na BO a DB). Dalším důvodem je zavádění podílu melioračních a zpevňujících dřevin, především BK a JD, kterého je v současných porostech oproti cílové druhové skladbě výrazný nedostatek . Zastoupení JD by se mělo zvýšit - jedná se o meliorační a zpevňující dřevinu, která po BK byla nejvíce zastoupena v přirozené druhové skladbě. Vzhledem k obtížné kultivaci BK, který v místních podmínkách často vymr-

MOHUTNÁ JEDLE na polesí Hůrka foto archiv LS Žlutice

VRCH TRAVEN z Výhledů zá a následné nižší využitelnosti jeho dříví, se JD jeví jako vhodná alternativa MZD. Především je vhodné její využití v okolí vodních nádrží v PHO I.stupně, kde je zastoupení listnáčů omezeno. V přirozené druhové skladbě výrazně dominovaly BK a JD. Podmínky pro podrostní způsob hospodaření jsou na území LHC poměrně příznivé. Vhodné podmínky pro přirozené zmlazení SM jsou od 4. lesního vegetačního stupně především na kyselých stanovištích, která se nacházejí cca na 5470 ha. Podrostní způsob hospodaření však není na LS Žlutice příliš rozšířený. Důvodů pro tento stav je několik. Lesní porosty na LHC jsou často postihovány větrnými kalamitami. Také v roce zpracování LHP 2002 - postihl území LS ojedinělý jev - tornádo a na podzim následně vichřice. Obnovní těžba je proto téměř neustále ve vleku těchto nahodilých těžeb a nevytváří se tak dostatečný prostor pro uplatňování organizačně náročnějšího podrostního způsobu hospodaření. Vysoký podíl nahodilých těžeb má dále za následek zanedbávání výchovy především v porostech nad 40 let věku porostu. Porosty pak vstupují do mýtného věku často přehoustlé, v řadě případů se zakmeněním vyšším jak 10, což již samo o sobě přirozenou obnovu silně omezuje. Na území LHC Žlutice se kromě zvěře srnčí vyskytuje plošně zvěř jelena siky, na revírech Smilov a Chyše zvěř mufloní, která se nejvyšší měrou podílí na škodách okusem, ohryzem i loupáním. Během decenia se nepodařilo i přes výrazná zvýšení odstřelu podstatně snížit stavy siky a mufloní zvěře a škody na

Silva Bohemica - 1/2006

VIKLAN ve žlutických lesích foto archiv LS Žlutice

mořadí princezny Marie“, VKP Louky u Pily a přírodní park „Horní Střela“. Do lesů zvláštního určení byly zařazeny tyto lokality: územně celistvé části 1. zóny CHKO Slavkovský les: PR Vladař, PP Údolí Ohře a PP Olšová vrata. Plocha lesů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod je 5730,69 ha. Na revíru Cihelny a přilehlé části Hůrky a v menší míře i v jižní části revíru Buč nachází řada archeologických lokalit. Na velké části území LHC byly již od prehistorických dob dobývány různé nerosty, cínem v době bronzové počínaje a uranem v minulém století konče. V současné době se hornická činnost omezuje pouze na těžbu uhlí v Sokolovské pánvi a na zbytku LHC je v činnosti pouze několik povrchových lomů různých hornin. S pane správcem Ing. Koždoněm jsme navštívili i několik míst, která má rád a které také lesní správa upravila v rámci Programu 2000. Rozcestí U červeného kříže, altánky a odpočivadla u Staré Karlovarské cesty, postáli jsme u mohutného buku - Významného stromu LČR a u Mrkvičkovy studánky na revíru Pila jsme zavzpomínali na polesného Mrkvičku a další lesníky, kteří na Žluticku sloužili. Připravil a foto Jiří Junek

MOHUTNÝ BUK na revíru Pila je Významným stromem LČR

ŠEBNICKÁ SKÁLA je významnou dominantou Žluticka foto archiv LS Žlutice

MĚSTSKÉ LESY ŽLUTICE

Ing. Václav KONOPÍK - ředitel ML a technička lesního provozu Ing. Michala BOUŠOVÁ

SÍDLO MĚSTSKÝCH LESŮ

SB

Na východním okraji Karlovarského kraje ve vzdálenosti 31 km od krajského města leží město Žlutice. Rozkládá se na svahu obráceném k jihu, v jehož dolní části protéká řeka Střela. Město leží na rozhraní Tepelské vrchoviny a Doupovských hor v nadmořské výšce kolem 450-550 m. Například Velké náměstí leží ve výšce mezi 510- 520 m. Na okrajích je město lemováno vrchy Nevděkem (630 m), Dlouhým vrchem (691 m) a Hlínovcem (606 m n. m.).Ve městě žije kolem 2 700 obyvatel. První důvěryhodná informace o obci Žlutice je z roku 1186, městem se staly ve druhé polovině 13. století. Prohlídka města začíná přirozeně od Velkého náměstí, kde sídlí radnice, muzeum, informační centrum, kde mně ochotná paní věnovala informační brožuru. Blízko náměstí do organizačních změn sídlí i Lesní správa LČR, s. p., Žlutice a další lesnické organizace. V létě kvetou pod stromy na téměř celé ploše náměstí kolem kašny záhony růží. Na své si přijdou i milovníci historie. Žlutice jsou totiž historickým městem s husitskou minulostí. Pod téměř všemi domy na naměstí jsou dvoupatrové sklepy a chodby, některé z nich jsou přístupné při prohlídce muzea. Ale to je otevřeno jen v turistické sezoně, tak jsem vymýšlel „co s načatým odpolednem“. Schylovalo se k večeru, po dni plném zážitků a setkání na Žluticku jsem zatoužil po chvilce klidu a samoty a tedy třeba po malé procházce k řece Střele, která teče na jižním okraji města pod svahy vrchu Nevděk. Ale všechno dopadlo jinak. Kousek pod žlutickým náměstím směrem ke kostelu stojí hezky upravený dům, k němuž vede několik schůdků. U dveří je nápis Lesy Žlutice. Uvnitř se už svítilo, od počítače zvedla hlavu sympatická tmavovláska, moje zvědavost se tedy znásobila. Také postřehla, že se k domu blíží někdo v zeleném, tak „bzučákem“ mi otevřela dveře i bez zvonění. Otevřela sice

CHATOVÁ OBLAST v údolí Strely

neznámému chlapovi (pokud se tak ještě mohu titulovat), ale hned jsem pochopil její jistotu. Zpod stolu poštěkával lovecký pes a za stolem seděl její kolega. Tak se aspoň mohli v informacích o městských lesích doplňovat. Ta slečna je lesní inženýrka Michala Boušová, je techničkou lesního provozu, kolega Ing. Václav Konopík je ředitelem městských lesů. „Od vidění“ se známe, tak vzájemné oukávání mohlo být zkráceno. Nyní se již můžeme věnovat lesům. Lesy Žlutice, s. r. o., jež jsem navštívil, spravují historický lesní majetek města o výměře 723 ha. Vykonávají i funkci OLH na 142 ha lesů obce Čechalov. Jedinými technickými pracovníky jsou zmínění Ing. Konopík a Ing. Boušová. Těžba, doprava dříví i pěstební činnost je zajišována dodavatelským způsobem. Roční těžba představuje 3,5 tis. m3 dříví, převážně smrku a borovice, ale také břízy a osiky, těží se převážně v přestárlých porostech. Obnova lesa činí asi 12 ha, využívají přirozené obnovy smrku, javoru, jasanu i jedle. Tyto dřeviny do porostů také vysazují a ochraňují i za pomoci studentů žlutické lesnické školy. Lesy města Žlutic se nacházejí v Tepelské vrchovině v mírně teplé oblasti, průměrná teplota činí 7 oC, průměrné srážky 550 mm a vegetační doba 140-160 dnů. Současný lesní hospodářský plán je platný do roku 2012. Lesní vegetační stupně jsou zastoupeny od 0 do 5. jedlobukového LVS. Druhová skladba dřevin představuje 66 % smrku, 18 % borovice, 4 % modřínu, 5 % břízy, 2 % javoru a 1 % buku, který je uměle vnášen jako MZD. Dvacet procent výměry žlutických městských lesů se nachází v Přírodním parku Horní Střela, ochranné lesy jsou na stráních nad Žlutickou vodní nádrží na pitnou vodu. V povodí Střely se podél řeky rozprostírá rekreační oblast, hojně využívaná letními dětskými tábory. Lesníci usměrňují pobyt dětí v lese, vedoucí táborů s lesníky konzultují akce v přírodě. Nedochází tedy k vážnějším problémům. Les-

LESY zvláštního určení - ochranné pásmo vodní nádrže

MĚSTSKÉ LESY - pohled od přehrady níci jejich ohleduplnost k přírodě oceňují zásobováním táborů odpadním palivovým dřívím. Nezapomínají ani na turisty, kteří navštíví tento krásný kraj. Podél cyklotrasy podél Střely ze Žlutic do Toužimi pro ně vybudovali dva odpočinkové altány. Žlutice nejsou sice velké město, ale i s krásným okolím určitě stojí za návštěvu za historií i přírodou. Jiří Junek

KARLOVARSKÝ KRAJ - ŽLUTICE

porostech tudíž rostou. Výskyt daňčí zvěře v některých lokalitách revírů Smilov, Přílezy a Buč nemá větší vliv. Určitý posun během decenia lze pozorovat ve věku porostů poškozených loupáním a ohryzem jelenem sikou. Těžištěm výskytu již nejsou tyčoviny cca 20-ti let věku, ale naopak kultury na hranici zajištěnosti ve stáří okolo 10-ti let. Zvěř mufloní se na škodách podílí hlavně ohryzem kořenových PŘIROZENÉ ZMLAZENÍ náběhů a loupáním v tyčovinách. Zvěř srnčí se smrku, buku a jedle podílí bočním okusem a vytloukáním. Dřeviny uznané ke sběru osiva se nacházejí v porostech na celkové ploše 346,93 ha, což tvoří 2,5 % plochy LHC. Na LHC jsou v současnosti evidovány celkem 4 výběrové stromy BO, z toho dva na revíru Pila a dva na revíru Olšová Vrata. Výběrové stromy byly uznány v r. 1996 OÚ Karlovy Vary. Na území LHC se nachází jedna genová základna na revíru Olšová Vrata a to GZ č. 214 Olšová Vrata - na BK a SM. Porosty nacházející se na území genové základny byly zařazeny do katePODPORA stability a meliorace mladých lesních porostů hnojením gorie lesa zvláštního určení. Na území LHC se nacházejí tyto lokality s různými stupni ochrany přírody: CHKO Slavkovský les, NPP Jan Svatoš, PR Vladař, PP Údolí Ohře, PP Moučné pytle, PP Čedičové varhany u Hlinek, PP Olšová vrata - Šemnická skála, PP Viklan, památné stromy „Stro-

7

Před organizačními změnami na závěr roku

na Lesní správě Teplá

KARLOVARSKÝ KRAJ - TEPLÁ

SÍDLO LS Teplá

Průvodcem po lesích Teplá byl zástupce lesního správce Dan LINDENBERG

VÝHLED z Třebouňského vrchu (824 m n. m.) k Ostřetínu

TOUŽIM - sídlo budoucí lesní správy

VNÁŠENÍ JEDLE A BUKU na Třebouňském vrchu

8

Lesní správa (LS) Teplá se nachází v Karlovarském regionu na území bývalých okresů - Karlovy Vary (52 % rozlohy LS), Cheb (28 %), Tachov (12 %) a Plzeň-sever (8 %). Významnými sídelními centry jsou města Teplá, Mariánské Lázně, Bečov nad Teplou a Toužim. Městečko Teplá, kde lesní správa sídlila do 31. 12. 2005 na náměstí v historické budově bývalé radnice a potom okresního soudu, zejména proslavil klášter premonstrátů, který v roce 1193 založil český šlechtic - blahoslavený Hroznata. Nejstarší, dosud dochovanou architektonickou částí, je románsko - gotický trojlodní halový kostel Zvěstování Páně. Na přelomu 17. a 18. století postavil Kryštof Diezenhofer na místě původních gotických budov, zničených požárem, barokní prelaturu a konvent. Hospodářské budovy vznikaly postupně v 15.19. století.Knihovna a muzeum jsou novobarokní z let 1902-1910. Už na počátku své existence umožnil klášter osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje. Téměř 800 let nepřetržité historie kláštera ukončilo v roce 1950 jeho vyvlastnění. Areál kláštera poté sloužil jako kasárna. Knihovna a muzeum pod správou úřadu památkové péče byly roku 1958 zpřístupněny veřejnosti k prohlídkám. Od roku 1990, kdy byl klášter navrácen řádu premonstrátů, postupně probíhá rekonstrukce celého areálu. V kostele jsou pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám a konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Ze znárodněného majetku v roce 1950 vznikl Lesní závod Teplá, který obhospodařoval 14 171 ha lesů a 386 ha zemědělské půdy. Vybudoval lesní školky, s moderní technologií, dílny a manipulační sklady dřeva. Jeden z nich s moderní manipulační linkou byl postaven v Teplé za železniční tratí. Lesní závod se staral také o 400 včelstev s roční produkcí 1 610 kg medu. Lesní závod zaměstnával 325 stálých pracovníků. Ještě krátce se vrame k okolí Teplé. V současné době se v Dobré Vodě - Novém Dvoře buduje klášter trapistů. Od LS Teplá získal výměnou 118 ha lesů, které tvoří prstence kolem kláštera. Mariánské Lázně jsou světoznámé lázeňské středisko. Na zámku Bečov nad Teplou se nachází velmi vzácná historická památka - nově zrekonstruovaný relikviář Svatého Maura. V obci Ostřetín je prakticky poslední farma v České republice zabývající se chovem koní pro lesní hospodářství - chladnokrevníků norického typu. LS Teplá jako organizační jednotka LČR vznikla k 1. 9. 1992 transformací bývalého lesního závodu Teplá (součást bývalého podniku Západočeské státní lesy). Při svém vzniku obhospodařovala 14 500 ha lesů v majetku státu. V současné době obhospodařuje 12 050 ha státních lesů, organizačně je členěna na 8 revírů. Lesním správcem byl do 31. 12. 2005 Ing. Jaroslav Vlášek. Zdejší lesní majetky patřily v minulosti z části státu, z části církvi. Rovněž významné bylo vlastnictví lesů měst a obcí. Naprostá většina navráceného majetku v restitučním procesu od roku 1992 představuje lesy (2450 ha) měst a obcí. Restituce drobným vlastníkům jsou zanedbatelné. V současné době LS zajišuje výkon funkce odborného lesního hospodáře na 93 ha lesů drobných vlastníků (107 případů). Území LS vytváří většinou náhorní planina Tepelské vrchoviny. Převládají polohy zvlněné náhorní plošiny s mírným sklonem k severu a východu. Plochý reliéf je pomístně přerušován nevýraznými vrcholy a hřbety hornin a dále je modelován hluboce zařezanými vodními toky. Území je součástí tepelského antiklinorního pásma s převahou metamorfovaných hornin tepelského krystalinika a mariánskolázeňského metabasitového komple-

xu algonkinického stáří. Z půdotvorných hornin jsou nejvíce zastoupeny: amfibolity - 30 %, dvojslídé svory a pararuly - 25 %, svorové ruly - 15 %, žula - 10 %. V zastoupení půdních typů převládají: oligotrofní hnědozem - 39 % (kyselé lesní typy), mezotrofní hnědozem - 21 % (živé lesní typy), pseudogleje - 20 % (vodou ovlivněné lesní typy). Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5-7 ˚C, průměrná délka vegetační doby 120-140 dnů, průměrné roční srážky 650 mm, průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 60-80. Nadmořské výšky se pohybují v rozmezí 500 až 847 m (Podhorní vrch). Z hlediska hydrografického patří převážná část území do povodí Ohře a je odvodňováno řekou Teplá a jejími přítoky. Území LS je pramennou oblastí s četnými krátkými vodotečemi. Oblast je infiltračním územím pramenů minerálních vod mariánskolázeňských charakterů kyselek nebo vod s příměsí sirouhlíku. Území LS spadá do přírodní lesní oblasti Karlovarská vrchovina (100 %), lesní vegetační stupně: převládá 5. LVS - 59 %, dále 6. LVS 35 %, 7. LVS - 3 %, 3. LVS - 1 %. V současné druhové skladbě tvoří jehličnaté dřeviny 92 % a listnaté dřeviny 8 %. Cílová skladba lesů předpokládá 75 % dřevin jehličnatých a 25 % dřevin listnatých. Hlavní dřevinou je smrk se zastoupením 83 %, v cílové skladbě se předpokládá snížení na 70 %. Ostatní jehličnaté dřeviny - jedle, douglaska, modřín - by měly mít kolem 5 %. Z listnatých dřevin by se měl buk ze současných 2 % zvýšit na 14 %, javor z 1 % na 7 %. Rovněž i ostatní listnáče zvýší svoje zastoupení. Lesnatost je 23 %. Území LS spadá do jednoho lesního hospodářského celku Teplá. Lesní hospodářský plán (LHP) byl schválen již podle nového lesního zákona č. 289/1995 Sb. dne 24. 6. 1998 s platností na dobu od 1. 1. 1998 do 31. 12. 2007. Nová kategorizace lesů byla provedena podle nového lesního zákona. Lesy obhospodařované LS Teplá jsou zařazeny do těchto kategorií: lesy ochranné - 54 ha, lesy zvláštního určení - 5528 ha, lesy hospodářské - 6468 ha. Prioritním cílem je uplatnění principu trvale udržitelného hospodaření, zvýšení podílu přirozené obnovy a zajištění trvalého plnění všech funkcí obhospodařovaných lesů. Hlavními hospodářskými způsoby uplatňovanými na LS jsou hospodářský způsob násečný a podrostní s maximálním využitím přirozené obnovy a přípravy pro přirozenou obnovu všude tam, kde je to možné. Smrkové komplexy jsou rozpracovávány a vkládají se do nich předsunuté obnovní prvky z melioračních a zpevňujících dřevin. Při těžbě dřeva je kladen důraz na šetrné provádění těžebních zásahů, především s využitím sortimentních technologií. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při výsadbě je v LHP stanoven ve výši 25 %.Tento podíl je od roku 1998 v jednotlivých letech každoročně naplňován, např. v roce 2001 činil 26,3 %. Minimální plošný rozsah výchovy porostů do 40 let je v LHP stanoven na 3337 ha, za 4 roky platnosti LHP je plnění 1741 ha, tj. 52,1 %. Rozsah obnovy je ovlivněn zpracováním vzniklých kalamit a za dobu platnosti LHP představuje 477 ha prvního zalesnění. Zásoby dřevní hmoty představují na LS 276 m3/ha, celkem 3,5 mil. m3. Stanovená těžba představuje 6,35 m3/ha/rok. Za rok 2001 dosáhla těžba 6,38 m3/ha/rok. Lesní správa pečuje i o další majetek státu. Jde hlavně o 182 km lesních cest a svážnic a 28 budov. Na opravy těchto prostředků je vynakládána ročně částka okolo 5,5 mil. Kč. Ve správě je i 14 ha lesních školek, které jsou pronajaty pověřeným pěstitelům k pěstování sadebního materiálu pro lesní správu. LS pronajímá 13 vlastních honiteb a 1 honitbu obhospodařuje ve vlastní režii. V honitbách je zastoupena především zvěř srnčí a černá. V některých honitbách se vyskytuje částečně zvěř mufloní a zvěř sika.

Dobrá Voda - Nový Dvůr - KLÁŠTER TRAPISTŮ vlastní 118 ha lesů („V žalu nad slučováním správ vstoupil náš šéfredaktor do kláštera ... “)

VNÁŠENÍ BUKU do smrkových monolultur LS se snaží o dosažení únosných stavů zvěře a rovnováhy mezi stavy zvěře a stavem lesních porostů. Na území LS se dále nachází 15 honiteb jiných vlastníků - převážně Pozemkového fondu. Na území LS zasahuje Chráněná krajinná oblast Slavkovský les výměrou 7497 ha. V této oblasti je vyhlášeno na základě zákona č. 114/1992 Sb. šest přírodních rezervací a dvě přírodní památky. PŘÍRODNÍ REZERVACE: Prameniště Teplá - posláním rezervace je ochrana komplexu podmáčených luk a lesních porostů s výskytem vzácných rostlin a živočichů, výměra 44,89 ha. Smra och - zřízena k ochraně lesního rašeliniště s vývěry minerálních vod a výrony CO2, výměra 7,90 ha. Nachází se v okolí Mariánských Lázní, přístup k rezervaci je po vyznačené turistické trase, na části s nově vybudovanými dřevěnými chodníky a vyhlídkami. Údolí Teplé - ochrana krajinného celku průlomového údolí řeky Teplá se suovými porosty a vegetací, výměra 62 ha. Holina - ochrana zbytků přirozených smíšených (jedlových) bučin místy až pralesovitého charakteru, výměra 40,84 ha. Lazurový vrch - posláním je ochrana suových lesů představující klimaxovou vegetaci na strmých skalnatých svazích a ochrana zimoviš netopýrů, výměra 23,15 ha. Podhorní vrch - posláním rezervace je ochrana Podhorního vrchu jako unikátního reliktu třetihorní sopečné aktivity a ochrana rostlinných společenstev blízkým klimaxové vegetaci. PŘÍRODNÍ PAMÁTKY: Sirňák - ochrana geologického fenoménu skupiny sirouhličitých výronů (mofet), výměra 0,289 ha. Milhostovské mofety - ochrana geologického fenoménu - skupiny sirouhličitých výronů (mofet), výměra 0,2378 ha. Při provádění hospodářské činnosti je kladen důraz na respektování zájmů ochrany přírody, vzájemné pochopení a respektování pracovníků CHKO. Vyvěšují se ptačí budky pro podporu hnízdních možností hmyzožravého ptactva, ponechávají se doupné stromy, v určitých lokalitách částečně i mrtvé dřevo. Ve spolupráci s ČSOP zajišovala lesní správa realizaci projektu FORMICA (inventarizace mraveniš). Protože na území LS leží světoznámé Mariánské Lázně, je rekreační funkce lesů v okolí tohoto města prioritou. Tyto aktivity mají v okolních lesích dlouholetou tradici (stezky, pěšinky, odpočívadla, altánky, vyhlídky atd). Lesní správa ve spolupráci s CHKO Slavkovský les se podílí na zřizování jak cyklotras, tak lyžařských tras pro rozvoj lázeňských sezón. LS vybudovala pro naplnění rekreační funkce lesa řadu objektů a zařízení. Bylo vyčištěno a obnoveno devět studánek, šest odpočinkových míst, čtyři turistické stezky, jedna vyhlídka. Ročně se na tyto účely vynakládá částka asi 200 tis. Kč. Nejvíce zajímavých lokalit se nachází v okolí Mariánských Lázní. Poblíž města se nalézá „Král smrků“, kde je krásné odpočinkové místo. Přístup je vyznačen turistickými značkami. Dále je v okolí několik naučných stezek, všechny dobře značené. Na základě organizačních opatření LČR, s. p., Hradec Králové byla LS Teplá 31. 12. 2005 zrušena a sloučena se zrušenou LS Žlutice v nově ustavenou LS Toužim. Připravil -jnk-

Silva Bohemica - 1/2006

OSTŘETÍNŠTÍ KONĚ v minulosti a v současnosti

LESNÍ SPOLEČNOST TEPLÁ, a. s. Společnost vznikla transformací Západočeských státních lesů - Lesního závodu Teplá k 1. 9. 1992. Od počátku existence až do dnešní doby poskytuje dodavatelským způsobem služby státnímu podniku Lesy ČR na ploše 10 - 11 tis. hektarů. KONĚ U LESNÍ SPOLEČNOSTI TEPLÁ Zejména terénní zvláštnosti Tepelské vrchoviny hovoří ve prospěch používání koní, kteří se zde uplatňují mnohem více, než je celostátní průměr (30 % celkově přiblížené hmoty proti 5-10 % v ČR). Společnost zaměstnává 5-6 vlastních pracovníků s koňmi a přibližně stejný počet dodavatelsky pracujících kočích. Pracují především v probírkách při odstraňování lapáků a v roztroušených nahodilých těžbách. Na řadě lokalit je předepsaná kombinovaná technologie soustře ování dříví - vyklizování koněm a přibližování traktorem. Celkový objem dříví přiblíženého koňmi osciluje okolo 20 tis. m3 za rok. NORICKÝ KŮŇ Název norického koně je odvozen od místa jeho vzniku, starořímské provincie Nori-

dků mohou být zařazeny do chovu. Hodnotí se původ, exteriér, užitkové vlastnosti a výkonnost. Komise posoudí jednotlivá kritéria známkami z desetistupňové škály a podle součtu jsou klisny zařazeny do pěti tříd (Super Elita, Elita, I. - III. třída), které určují jejich chovnou hodnotu. Současné chovné stádo v Ostřetíně se skládá z 17 klisen z nichž 11 je zapsáno v Hlavní plemenné knize (Super Elita, Elita) a 6 v Plenenné knize (I. třída). Perspektivní hřebečci jsou vykupováni v době odstavu (5-6 měsíců stáří) píseckým hřebčincem, kde procházejí zkouškami a mohou působit v chovu. Speciální výcvik zaměřený na soustře ování dříví není přímo ve středisku reálný, kočí preferují vlastní docvičení a zvýšená cena, která by byla důsledkem vyššího stupně výcviku není na trhu uplatnitelná. RECESE CHOVU V době největší poptávky ze strany Západočeských státních lesů v 80. letech dosahoval počet chovaných koní 150-180 kusů. Po transformaci lesního hospodářství počátkem 90. let se většina koní používaných v lese dostala do soukromých rukou, což spolu se zvýšenými náklady na soustředěný chov, nástupem nových těžebních technologií, aj., způsobilo krizi většiny specializovaných chovů. Živnostníci pracující s koňmi v lese nejsou ochotni přistoupit na reálné ceny a používají méně kvalitní koně získané často nelegálními způsoby. V současné době je kalkulovaná cena jednoho koně ostřetínského chovu 150 tis. Kč, avšak tržní cena se pohybuje okolo 30 tis. Kč.

praktiky, které snižovaly kvalitu a zkreslovaly cenu nabízených koní. Nejprve zde byli chováni huculští koně, kteří se v lesnické praxi neosvědčili. Postupně, do roku 1960, se ostřetínský chov pře-orientoval na chladnokrevného koně. V chovném stádě matek s belgicko-norickou krví stále více převládal plemenářským úsilím preferovaný norický typ. Výsledkem je dnešní chovné stádo chladnokrevných klisen s převahou norické krve, jejíž podíl se stabilizoval počátkem 80. let. V současné době tvoří stádo plemenný hřebec, SOUČASNÝ STAV Po převzetí chovu Lesní společností devatenáct chovných klisen a sedm sedmiměTeplá, a. s., v roce 1992 zde bylo asi 100 koní. síčních hřebečků. Přibližně před sedmi lety se začaly výrazně VÝCHOVA A VÝCVIK KONĚ projevovat citelné ekonomické ztráty. Po Koně si od narození zvykají na přítomnost vyhodnocení poptávky, která dlouhodobě ošetřovatele, který jim vštěpuje základní návy- dosahuje 25 koní ročně, byl po konzultaci ky spojené s krmením, ošetřováním a získává s plemenářskými odborníky stanoven optisi jejich důvěru. Přirozený pohyb a styk s ošet- mální počet klisen v chovném stádě na 15 řovatelem jsou hlavní výchovné prostředky s jedním plemenným hřebcem a třemi ročníky u hříbat do dvou let věku (přípravný výcvik). hříbat. Celkový stav by měl být okolo 30 koní. Přibližně od této doby se u chladnokrevných Chovné stádo s 20 klisnami může ročně zajiskoní začíná s výcvikem spojeným s postrojo- tit asi 12 hříbat, což by podle odhadů mohlo váním, uzděním, zapřaháním a zaučováním zvýšit prodejní cenu, protože by roční nabídka v tahu. Vybrané klisničky jsou postupně při- nedosahovala poptávaného množství. Před pravovány na výkonnostní zkoušky, které dvanácti lety byla prodejní cena tříletého koně absolvují ve třech letech a podle jejich výsle- na úrovni 60 tis. Kč a dnešní ceny dosahují v nejlepších případech pouze 40 tis. Kč. Méně kvalitní koně se prodávají za 25-30 tis. Kč. Mezi odběrateli dominují se 70% podílem živnostníci v lesním hospodářství a jedna třetina celkového počtu prodaných koní se dostává k majitelům se zájmem o rekreační ježdění. Přibližně tři koně ročně se prodají k těmto účelům i do Spolkové republiky Německo.

KARLOVARSKÝ KRAJ - TEPLÁ

cum, která ležela v alpské části Německa a Rakouska. S povozy obchodníků se tito koně dostávali do Čech, kde se stali základem např. STŘEDISKO netolického chovu a v 19. století byli nejpouchovu koní Ostřetín žívanějším plemenem. Tito koně jsou všestranně využitelní, vhodní do zápřahu i pod sedlo, ale těžiště jejich práce vždy bylo Jeden z posledních soustředěných chovů v zemědělství a lesnictví. Pro práci v lese je chladnokrevných norických koní pro lesní norik nejvhodnější plemenem, protože svými hospodářství v České republice je ve Středis- vlastnostmi - optimálním poměrem tažné síly ku chovu koní Ostřetín, Lesní společnosti a pohyblivosti v lesních terénech, skromností, Teplá, a. s. Využívání koní pro práci v lese se tvrdou konstitucí a dobrými kopyty - předčí v posledním půlstoletí výrazně snížilo, ještě svého konkurenta, chladnokrevného koně v roce 1955 koně v ČR přibližovali 95 % vytě- chovaného na podkladě belgické krve. Nevýženého dříví a z 50 % zajišovali i jeho odvoz. hodou norika je pozdější dospívání. KombinaV 80. letech se podíleli již jen na přibližování ce genetické výbavy a drsnějších klimatických a to z 30 %. Nyní koně přibližují mezi 5 -10 % podmínek ostřetínského chovu v Tepelské celkově přiblíženého dříví. Představenstvo vrchovině dávají předpoklad dobrých užitkospolečnosti se i přes snížený zájem odběrate- vých vlastností a otužilosti koní nejenom pro lů snaží zachovat cenný genetický potenciál práci v lesním hospodářství. chovného stáda s využitím prostředků plynoucích ze zisku celé akciové společnosti a dotač- POČÁTKY OSTŘETÍNSKÉHO CHOVU ních titulů poskytovaných Ministerstvem Chov koní v Ostřetíně byl založen v roce zemědělství České republiky. Zatím jedinou 1952. Důvody, které k tomu lesníky vedly, cestou k udržení chovu je přerozdělování pro- pramenily z poválečné situace. Koní byl nedostředků v rámci všech aktivit společnosti. statek a na trhu se uplatňovaly handlířské

PŘIDRUŽžENÉ ČINNOSTI A STÁTNÍ PODPORA Provoz střediska chovu koní v minulosti zajišovalo i 19 zaměstnanců, nyní zde pracuje pět dělníků. Protože samotný chov koní není ekonomicky soběstačný, v rámci střediska chovu koní je chován masný typ skotu (50100 kusů). Základem je český strakatý skot připouštěný býkem plemene Aberdeen Angus, které je vhodné pro extenzivní chov i v náročných podmínkách s nízkými požadavky na Pokračování na straně 10

SEDMIMĚSÍČNÍ HŘEBEČCI SB

Plemenný hřebec DOLAN ve stáji i ve výběhu

9

Pokračování ze strany 9

ošetřovatelskou péči. Středisko obdělává asi 25 hektarů orné půdy, kde pěstuje obilí pro vlastní spotřebu. Společnost čerpá dotace na provoz střediska ze zemědělských titulů, nejvíce jich plyne na údržbu travních porostů. Z dotací zaměřených na chov koní převažuje příspěvek na odchov hříbat od plemenných klisen a na mladé klisny zapsané do plemenné knihy. Dotace na podporu šlechtitelské práce nepřipadá u norika ostřetínského chovu v úvahu, protože není původním českým plemenem. Pouze na chov koní dosahují státní dotace asi 100 tis. Kč ročně, v přepočtu na jednoho prodaného koně je to 5 tis. Kč. Dotace celkem ze všech zemědělských titulů jsou ve výši 900 tis. Kč za rok. V roce 2005 jsme nezískali žádnou dotaci z titulu chovu koní.

ZÁPADNÍ ČECHY - ŽELEZNÁ RUDA

Předmětem zájmu hřebce DOLANA byly KLISNIČKY

PERSPEKTIVY CHOVU Celková situace akciové společnosti byla v minulých letech příznivá i přes ztrátu chovu koní, která v roce 2000 dosáhla 2 mil. Kč. Letošní rok zatím nevypadá tak dobře, zejména díky poklesům cen pilařské kulatiny i vlákniny. Vedení předpokládá v letošním roce jen mírný zisk. Pokud budou v dalších letech výsledky hospodaření celé firmy v oblasti zisku není důvod k obavám o ostřetínský chov. Pro akciovou společnost hraje významnou roli zachování historické tradice chovu koní a jeho ojedinělost v České republice, protože zůstal jako jeden z posledních dřívějších rozmnožovacích chovů norika. Představenstvo Lesní společnosti Teplá, a. s., vyslovilo podporu chovu koní a počítá s jeho

Blahopřejeme lesníku Ing. Josefu Budkovi z Teplé

VÝBĚH v Ostřetíně

pokračováním. Podmínkou je nulová ztráta střediska, což se v současnosti druhým rokem daří plnit. Z ekonomického hlediska je situace samostatného chovu neúnosná. Hlavním úkolem je s podporou státu překonat nepříznivé období a nalézt nové způsoby uplatnění chladnokrevných norických koní. Jedna z cest vede přes využívání koní v agroturistice. Ze strany státu by měla vycházet motivace k obnově a rozvoji venkova a s tím spojeného návratu chladnokrevných koní k vesnickému koloritu i v jiných úlohách než jako tažná síla v lesnictví a zemědělství. Za použití internetových stránek Lesní společnosti Teplá, a. s., upravil a aktualizoval -jnk-

Celý život zasvětil lesu Ing. Josef Budka z Teplé. Dlouhá léta pracoval pro Západočeské státní lesy Plzeň v různých funkcích na Lesních závodech Planá, Nejdek a Horní Blatná, byl dlouholetým ředitelem Lesního závodu Teplá. Vychoval tři syny, z nichž jeden jde v jeho lesnických šlépějích - Ing. Petr Budka je lesmistrem v Kolowratových lesích na Dianě. V č. 12/2005 SB jsme otiskli jeho článek o tomto lesním hospodářství. Po odchodu do důchodu vypomáhal Ing. Josef Budka ve středisku chovu koní v Ostřetíně, ve velkoškolce v Toužimi, stále spolupracuje s VÚLHM Jíloviště-Strnady. Do listopadu loňského roku pracoval ve školkařském provozu firmy HBR v Teplé. V listopadu se podrobil operaci kolena a je v rekonvalescenci. Dne 10. prosince 2005 se Ing. Josef Budka dožil krásného jubilea 85 let. Lesníci z Tepelska mu blahopřejí, přejí brzké uzdravení a do dalších let hodně zdraví a pohody. jj

LESNÍ SPRÁVA ŽELEZNÁ RUDA patří k nejhezčím a nejznámějším

SÍDLO lesní správy

SÍDLO REVÍRU PANCÍŘ

Povídání o této lesní správě neobvykle začínám otázkami: „Proč nejhezčí? - protože mimo jiné obhospodařuje nejkrásnější lesní partie Královského hvozdu, kde kdysi působil i Ing. Julius Komárek starší, a protože budova lesní správy postavená v horském stylu s aplikacemi dřeva je zasazena do kouzelného prostředí tohoto pohraničního městečka. A proč patří k nejznámějším? V televizním pořadu „Panoráma“ na ČT 2, který diváky seznamuje v přímém vysílání s momentálním počasím, možnostmi turistiky a lyžování v našich horských oblastech, jsou pravidelně záběry i z Železné Rudy. Lesní správa je v záběrech také vidět, stojí asi 150 metrů nad známým železnorudským kostelem s typickou bání. Lesní správa (LS) Železná Ruda leží na západě Šumavy v prostoru Královský Hvozd, Železnorudská kotlina, Hartmanicko, Sušicko a Kašperskohorsko. Vznikla sloučením původní LS Železná Ruda s velkou částí zaniklého LZ Kašperské Hory. Rozprostírá se ve dvou krajích (Plzeňském a Jihočeském), na území čtyř pověřených obcí (Klatovy, Sušice, Vimperk

PANORÁMA Železné Rudy

10

JUBILANT v příjemné společnosti

a Horaž ovice) s katastrální výměrou necelých 70 000 ha, z čehož les zaujímá 27 000 ha. Lesnatost tedy činí 39 %. Kromě hospodaření na 12 651 ha státního lesa vykonává LS funkci odborného lesního hospodáře na dalších 3 432 ha lesů ve vlastnictví fyzických osob a obcí, což představuje celkem 1 496 vlastníků. Lesní správa sousedí s Národním parkem Šumava v délce 40 km a s Bavorskem v délce 10 km. Lesním správcem je Vladimír Skala. Organizačně lesní správa spadá pod KI Plzeň a je členěna na devět smíšených revírů (Můstek, Jezera, Pancíř, Starý Brunst, Čachrov, Hartmanice, Petrovice, Ždánov, Strašín), kde revírníci zabezpečují jak úkoly pro lesy v majetku státu, tak výkon funkce odborného lesního hospodáře. Podle potřeby jim vypomáhají dva adjunkti. Geomorfologicky zasahuje území LS do horského celku Šumava, kterému dominuje Královský Hvozd a Kochánovské Pláně a geomorfologicky členitého Šumavského podhůří se Svatoborskou vrchovinou. Geologicky nejvýznamnějšími horninami v oblasti LS jsou pararuly, svory a ruly pokryté převážně středně skeletovitými půdami kambizemí a kryptopodzolem. Nejníže položeným místem LS je řeka Otava u obce Čepice (445 m n. m.) a naopak nejvyšším bodem je Jezerní hora (1 343 m n. m.). Na území lesní správy se nachází mnoho vrcholů, např. Můstek (1 235 m n. m.), Pancíř (1 214 m n. m.), Špičák (1 202 m n. m.), Borek (859 m n. m.) a Ždánov (1 064 m n. m.). Tento region je významnou pramennou oblastí, prochází zde významné evropské rozvodí, kde Řezná odvádí vodu do Dunaje a Černého moře a Úhlava do Vltavy, Labe a Severního moře.

ROZCESTÍ Gerlova hu

V lesích U ČERNÉHO JEZERA na jeho moréně

Silva Bohemica - 1/2006

SMÍŠENÉ LESY Královského hvozdu

SB

V lesích kolem cesty na Černé jezero je vysoké zastoupení JEDLE

Průměrné roční teploty se zde pohybují v rozmezí 4-7 ˚C a průměrné roční srážky 6001 200 mm, z čehož vyplývá, že jde o oblast příznivou pro zdárný rozvoj lesů. Největší část LS patří do přírodní lesní oblasti 13 - Šumava (65 %), na PLO 12 Předhoří Šumavy a Novohradských hor připadá 35 %. Hlavní hospodářsky významnou dřevinou je především smrk (83 %) a borovice (6 %). Zastoupení ostatních dřevin je: jedle a buk 3 %, olše 2 %, modřín a bříza po 1 %. V cílové druhové skladbě se počítá se snížením zastoupení smrku a borovice ve prospěch melioračních a zpevňujících dřevin, především jedle a buku. Lesní správa měla do konce r. 2003 tři lesní hospodářské celky (LHC). Lesní hospodářský plán s platností od 1. 1. 2004 do 31.12. 2013 byl vyhotoven již jen pro jeden LHC Železná Ruda, který vznikl sloučením LHC Železná Ruda, Keply a Kašperské Hory. Na třech smluvních jednotkách působili v roce 2005 tito dodavatelé prací: Lesní společnost Železná Ruda a.s., Less a.s. Bohdaneč a Solitera Hořovice s.r.o. V obnově lesa je patrný výrazný přechod k podrostnímu způsobu hospodaření. Nejrozšířenějším způsobem obnovy mýtních porostů je použití clonného způsobu s ponecháním výstavků na těžební ploše s následným přirozeným zmlazením v kombinaci s násečným způsobem. V obnově se zvýšil podíl listnatých dřevin, především MZD. Vyžaduje to zvýšené náklady na sadební materiál a zvýšené úsilí i náklady v ochraně proti zvěři. Myslivost je provozována v šesti vlastních honitbách, z nich pět je pronajato fyzickým nebo právnickým osobám a jedna je honitbou režijní. Vyskytuje se zde zvěř jelení, srnčí, černá, tetřev, jeřábek, zajíc a rys. Stavy spárkaté zvěře jsou již i vlivem působení rysa na zvěř silně zredukovány, problémem jsou pouze společenstevní honitby na Sušicku, kde dochází k poměrně vysokým škodám srnčí zvěří v roztroušených lesních porostech, kam se zvěř stahuje z polí. Hospodaření je ovlivněno vysokým zastoupením lesů ochranných (10,4 %), lesů zvláštního určení (7,8 %) a především Chráněnou krajinnou oblastí Šumava, která se rozprostírá na 70 % území LS (8.900 ha). Na území LS se nacházejí tato maloplošná zvláště chráněná území, například NPR Černé a Čertovo jezero - 144,95 ha, Přírodní památka Krá-

lovský Hvozd - 1.527,99 ha, Přírodní rezervace Městišské rokle - 71,53 ha, Prameniště 204,86 ha, Kepelské mokřady - 10,19 ha, Amálino údolí - 22,71 ha, Borek u Velhartic 34,46 ha,Čepičná -1 26,54 ha, Přírodní park Buděticko - 169,97 ha a Oblast klidu Kašperská vrchovina - 821,29 ha. Značná část lesní správy je tedy z hlediska ochrany přírody mimořádně cenná, a proto také v hojné míře vyhledávána tuzemskými i zahraničními turisty. V Programu 2000 bylo dosud postaveno šest stylových přístřešků z masivu pro turisty s posezením - Gerlovka, Ferdinandovo údolí, Můstek, Čertovo jezero, Rozvodí a Ždánov, a osazeny mezníky LČR k vymezení držby a propagaci podniku. Lesní správa se zapojila také do projektu Les ve škole, škola v lese. K nejzajímavějším místům patří především jezera ledovcového původu. Černé jezero (1 008 m n. m.) je největším šumavským jezerem s rozlohou 18,43 ha, maximální hloubkou 40 m a karovou stěnou vysokou 335 m. Čertovo jezero (1030 m n. m.) zaujímá 10,33 ha a jeho maximální hloubka je 37 m. Opomenout nelze ani opravenou zříceninu gotického hradu Kašperk z roku 1356, který však je majetkem města Kašperské Hory, a zvláště dominantu města Železná Ruda barokní kostel Panny Marie Pomocné z let 1727 až 1732 s cibulovou bání a půdorysem šesticípé hvězdy. Technickou zajímavostí na území LS je 1 747 m dlouhý železniční tunel pod kopcem Špičák (1 202 m n. m.) vystavěný v letech 1876 až 1878. Oblast Železnorudska je také největším střediskem zimních sportů na Šumavě s rozsáhlým areálem sjezdového lyžování na Špičáku. Lesní správa spolupracuje s Klubem českých turistů při obnově a údržbě turistického a cykloturistického značení. V místech, která navštěvuji při reportážích, rád se podívám i na zajímavé kulturní akce nebo do muzea. V Železné Rudě jsem v předvánoční době navštívil informační středisko, kde ochotná paní razítkuje obálky a vánoční přání razítkem „Ježíškova pošta“ a v budově muzea, která patřila majitelům někdejších železnorudských skláren, rodu Abellových, jsem viděl obraz s portrétem MUDr. Josefa Klostermanna, rodinného přítele této rodiny a otce známého spisovatele, který v tomto domě často pobýval. Napsal zde jedno ze svých literárních děl - Skláři.

NAKLÁDKA DŘÍVÍ na ŽST Železná Ruda

POHRANIČNÍ STANICE Železná Ruda

LES U BAVORSKÉ CESTY u státní hranice

MUZEUM ŠUMAVY v Železné Rudě

PLZEŇSKÝ KRAJ - ŽELEZNÁ RUDA

BYSTŘINA nad Železnou Rudou

ROMANTICKÁ ZÁKOUTÍ u Černého jezera, lesní správce Vladimír Skala

OTEC spisovatele Karla Klostermanna VÁNOCE na Železné Rudě

Připravil Jiří Junek

11

PLZEŇSKÝ KRAJ - ŠUMAVA - ŽLUTICE

Stanovisko starostů a zástupců obcí a měst na jejich katastrálních územích leží NP Šumava a Regionální sekce Rady Národního parku Šumava Dne 13. prosince 2005 seznámili představitelé Ministerstva životního prostředí ČR a Národního parku Šumava zástupce v titulku zmíněných subjektů s materiálem „Vize, poslání, strategické cíle, strategické kroky“. Po vyhodnocení průběhu jednání o přípravě reformy NPŠ, jakož i po zvážení způsobu přípravy, projednávání a předkládání materiálu „Vize, poslání, strategické cíle, strategické kroky“, dospěli starostové a zástupci měst a obcí Kašperské Hory, Srní, Čachrov, Strážný, Horní Vltavice, Prášily, Horská Kvilda, Rejštejn, Stožec, Hartmanice, Volary, Borová Lada, Kvilda a Nová Pec k rozhodnutí tento materiál nepřijmout. Vedly je k tomu tyto důvody: Obce se přípravy tohoto materiálu neměly možnost zúčastnit. Ministerstvo životního prostředí si vyhradilo právo rozhodnout o připomínkách či doplňcích k tomuto materiálu. Proto za těchto okolností a předem daných omezení diskuse považují uvedené obce a města a Regionální sekce rady NPŠ projednávání tohoto materiálu pouze za formální a za pokus přenést určitý díl odpovědnosti za kroky, které tento materiál předkládá, i na obce a RNPŠ. Předkládaný koncept ochrany a péče o NPŠ výrazně porušuje obecné zásady legislativní ochrany přírody i speciální podmínky péče o NPŠ. Kromě toho výrazně vybočuje i z rámce

a užitečnou. Z podstaty své odpovědnosti vůči občanům i jako správců svého území se dožadují odpovídajícího postavení a zastoupení v této debatě. Obce trvají na tom, že k platnému přijetí případné reformy NPŠ může dojít jedině přijetím zákona o NPŠ. Do té doby současně platný zákonný rámec neposkytuje Ministerstvu životního prostředí ani Správě NPŠ dostatečný mandát k jakýmkoliv konkrétním krokům,které předjímají změny v budoucích reformách poslání NPŠ. Změny navrhované v uvedeném materiálu by se týkaly: - do 5 let 30 % I. zón NP (oproti navrhované době 30 - 50 let) - rozšíření bezzásahového managementu na většině území prvních zón okamžitě po jejich schválení - neřešení zákazu vstupu do všech prvních zón - NP není jen ochrana přírody, ale ochrana životního prostředí celého území, kde vedle sebe stojí a jsou si zcela rovny dva veřejné zájmy vyplývající ze zákona o obcích a zákona o ochraně přírody a krajiny (to znamená také ohrožení sousedních lesů různých vlastníků) - způsob projednávání a schvalování managementu péče o jednotlivé ekosystémy v jednotlivých zónách znamená v první řadě

změnu plánu péče a pak teprve změnu zonace (nejen první zóny) - rozšiřování prvních zón je problematické převážně jen v lesních ekosystémech, kde jsou do těchto prvních zón zahrnovány i porosty (hlavně smrkové monokultury), které vůbec neodpovídají kritériím pro takové zařazení. O ostatních navrhovaných ekosystémech nejsou větší pochybnosti či rozpory a jejich zařazení do prvních zón či rozšíření není rozporováno. Podstatnou součástí této „skryté“ reformy NP je významné rozšíření I. zón a zavedení bezzásahového managementu na velkém území. Jediné, co pro částečnou legalizaci tohoto postupu je zapotřebí, je souhlas obcí s rozšířením 1. zón (§ 20, zák.č.114/92 Sb.). Pokud obce návrh SNPŠ na rozšíření 1. zón schválí, nebudou mít již žádnou legální možnost do reformy NPŠ hovořit. Obce souhlasí se zvětšováním I. zón, ale v delším časovém období, tak jak bylo původně projednáváno, protože lesy nejsou původní a nejsou připraveny na takový zákrok. Proto jsme si jisti, že by po náletu kůrovce uschla téměř celá území. A dále ze smrkové monokultury může vyrůst pouze zase monokultura, proto je potřeba nejprve les připravit a pomoci mu, teprve později připravené části převádět do I. zón. redakčně upraveno

Na návštěvě Střední lesnické školy Žlutice

BUDOVA školy

Zprava ředitel Ing. Josef SVOBODA a student Tomáš TŘESKÝ

PRAKTICKÉ CVIČENÍ na školním polesí

12

proti vůli obcí ministerstvem schváleného Plánu péče. Předložený materiál je pouze jedním z mnoha podkladů předkládaných MŽP a Správou NPŠ k probíhající debatě o reformě NPŠ a v žádném případě nemůže nahradit či obejít řádný demokratický proces, kterým musí být nové pojetí NPŠ konstituováno a kodifikováno - tedy jedině formou zákona. Ve smyslu uvedeného rozboru obce zdůrazňují, že veškerá konkrétní opatření jak managementového tak i správního charakteru - nezasahování proti škůdcům, nepovolování zásahů s odkazem na budoucí zásady reformy, ovlivňování rozhodování ČIŽP - kterými SNPŠ a MŽP předjímá zatím nezakotvenou reformu, považují obce za porušování příslušných zákonných norem. Obce vidí v možném obcházení a ignorování uvedených demokratických mechanizmů ústavně-právních postupů určování a zakotvení veřejného zájmu v předmětných souvislostech riziko destabilizace celého regionu. Obce, na jejichž území leží NPŠ, opakovaně prohlašují, že uchování přírodních hodnot, které byly důvodem vyhlášení NPŠ před patnácti lety, považují za základní předpoklad své existence a rozvoje. Debatu o případné reformě NPŠ považují s ohledem na patnáctiletý vývoj NPŠ i rozvoj celého regionu za oprávněnou

Střední lesnická škola Žlutice vznikla v roce 1988. Jejím zakládajícím ředitelem byl Ing. Václav Šrámek. Budova školy byla vybudována v roce 1927 pro zimní rolnickou školu. Potom v ní působila zemědělská provozně ekonomická škola. V roce 1962 byl ke škole přistavěn internát a v roce 1981 tělocvična s posilovnou. Součástí školy je domov mládeže,školní jídelna , školní polesí a myslivecký revír. Od roku 1989 zde po předchozí provozní praxi učil absolvent lesnického učiliště Křivoklát - Písky, SLŠ Trutnov a brněnské lesnické fakulty Ing. Josef Svoboda, který je od roku 1998 až dosud ředitelem školy. Úkolem školy je příprava lesníků pro práci v lesním provozu. Při přijímacím řízení, kterého se mohou účastnit i děvčata, se hodnotí výsledky dosažené na základní škole. Písemné přijímací zkoušky se konají podle počtu přihlášených zájemců. Během studia studenti získávají teoretické a praktické poznatky o lesním hospodářství, základy pro studium na vysoké škople , základní dovednosti pro práci s motorovou pilou a křovnořezem, lovecký lístek a oprávnění k řízení motorových vozidel skupin M a A, která získají zdarma. Úspěšným ukončením vzdělávacího programu školy dosáhne student středního vzdělání s maturitou. Po předepsané praxi mohou absolventi zastávat funkci odborného lesního hospodáře a dále například soudního znalce z oboru ekonomika se specializací oceňování lesních pozemků a porostů a škod na lesních porostech. Uplatnění mohou získat u Lesů České republiky, s. p., Vojenských lesů a statků, s. p., lesních akciových společností, městských a soukromých lesů, organizací provozujících myslivost, orgánů státní správy a organizací provádějících ozeleňování. Studium na SLŠ Žlutice je čtyřleté. Výuka teorie dle učebního plánu je doplňována praktickými cvičeními v jednotlivých předmětech. Kromě toho mají studenti praktickou výuku jako zvláštní předmět. Součástí výuky, kromě klasických předmětů, jsou i volitelné předměty a samozřejmě

STŘELECKÁ SOUTĚŽ studentů

studium anglického, německého a ruského jazyka a ovládání počítačové techniky. V současnosti se připravuje doplnění počítačových programů o speciální lesnické výukové programy. Pro studenty jsou pořádány i odborné exkurze. Praktické výuce v odborných lesnických předmětech i myslivosti slouží školní polesí, keré se rozkládá na 475 ha na úbočí Chlumské hory ve vzdálenosti asi 12 km od Žlutic. Polesí je současně i režijní honitbou. Školní polesí má na starosti zástupce ředitele Ing. Hynek Týml, lesním je Antonín Kabeš. Ve volném čase se studenti mohou věnovat různým sportům, posilování, střelectví, včelařství i hře na borlice a lesnice. Vážným zájemcům o hru na tyto nástroje škola hradí lekce na Základní umělecké škole ve Žluticích. Maturitní zkouška na závěr studia se skládá ze společné a profilové části. Společná část - tedy státní maturita - se skládá ze zkoušek z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a volitelné zkoušky. Součástí profilové zkoušky jsou teoretické a praktické zkoušky z odborných a volitelných předmětů. Střední lesnickou školu ve Žluticích dosud úspěšně absolvovalo 730 studentů denního studia a na 200 studentů externího studia.Někteří z nich se uplatnili v lesnickém provozu v regionu, jako například ředitel divize Žlutice lesní akciové společnosti Solitera Hořovice Jiří Hasler. V blízké budoucnosti chce škola zavést nový studijní obor - rekultivace krajiny. Juniorský mistr republiky studuje ve žlutické škole Při naší krátké návštěvě žlutické lesnické školy jsme se setkali se studentem čtvrtého ročníku Tomášem Třeským, který pochází z Nové Role u Karlových Varů. Na zámku Ohrada na Hluboké loni vyhrál mistrovsví juniorů ve vábení jelenů. Tento sympatický skromný mladík zatím nepochytil manýry mistrů a tak s námi hovořil o svých začátcích v tomto zajímavém a pro mysliveckou praxi potřebném koníčku. Dětství prožil v Tisové u Nejdku, už tam se zalíbením poslouchal troubení jelenů.

HON na školním polesí

STUDENTI SLŠ Žlutice - Národní soutěž juniorů ve vábení jelenů

Vábení se začal věnovat až na škole ve 3. ročníku na popud paní profesorky Ing. Evy Hanušové. Dala mu i tip na lesníka Petra Nováka a absolventa žlutické školy revírníka LS Horní Blatná Karla Štěrbu,kteří se vábení věnují. Měl již i možnost si vábení vyzkoušet v praxi při hostování u mysliveckého sdružení Bílý Kámen Vejprty, kdy se mu podařilo přivábit nejprve mladého, potom středně starého jelena. Zúčastnil se i kurzu, který loni na jaře pořádala na Ohradě redakce časopisu Myslivost. Na soutěže jej nyní připravuje MVDr. Antonín Rudolf z Karlových Varů. V letošním roce se 22. února spolu s Josefem Kaprasem a Milanem Janíkem zúčastní Mistrovství Evropy ve vábení jelenů v Salcburku. Přejeme mu na něm hodně úspěchů, stejně jako ostatním dvěma našim reprezentantům české myslivosti a mysliveckých tradic. A Tomášovi úspěšné složení maturity a přijetí na brněnskou lesnickou fakultu. Přes své mládí má již o své budoucnosti jasno. Chce být dobrým lesníkem. text a první 2 foto vlevo Jiří Junek, ostattní foto archiv SLŠ Žlutice

Silva Bohemica - 1/2006

Z historie a současnosti LESŮ MĚSTA ROKYCAN

Město Rokycany vlastní svůj lesní majetek od druhé poloviny 14. století, kdy mu byla arcibiskupem Olbramem ze Škvorce poskytnuta práva a název města svobodného a potvrzeno, že může volně nakládati svým majetkem. Majetek města byl pak postupně rozšiřován, zejména v roce 1557. Tehdy patřily k rokycanským statkům i obce Čížkov a Přešín na Nepomucku, kde má město Rokycany svůj lesní majetek i v současné době. V dřívějších dobách byl význam lesů často zužován na lov zvěře. Odtud pramenil i zájem českého krále Rudolfa II., který byl nejen velkým milovníkem umění a věd, ale i náruživým lovcem. Svoji honitbu chtěl co nejvíce rozšířit a proto uzavíral se sousedícími obcemi smlouvy o užívání jejich pozemků k lovu. Taková smlouva byla v r. 1599 uzavřena i s obcí rokycanskou. Rokycany postoupily lov zvěře v lesích na vrchu Ž ár a na okolních polních a lesních pozemcích města „k zábavě Jeho Milosti Královské“. Zdá se ale, že královská komora z rokycanské honitby v té době valný prospěch neměla. Brzy si totiž zbirožský hejtman Kolenc postěžoval nejvyššímu jagermistru (lovčímu) Království Českého, že z revíru rokycanského ani tolik příjmu není, aby „ten fořknecht, k obstarávání revíru toho ustanovený, mohl být placen“. Oním fořtknechtem byl tehdy fořt v Hůrkách a jeho služné činilo 68 zlatých a 32 krejcarů. Nejvyšší královský jagermistr ale zřejmě stál na svém, rozmohla se zvěř v okolím Rokycan natolik, že v roce 1652 se ve zbirožském urbáři říká: „V tomto revíru jest zvěře pernaté a srstnaté mnoho. Lesy pak k obci rokycanské náležejí a tam se fořknecht toliko k opatrování chová“. Tato zpráva se týká hlavně honitby na Ž áru. Rozloha lesů města Rokycan se soustavně zvyšovala koupěmi lesních pozemků. V roce 1811 vlastnilo město 2 420 ha, v roce 1914 2 974 ha. V tom roce, podobně jako v současnosti, hraničily lesy města Rokycan na východě převážně s lesy velkostatku Zbiroh, na jihu s lesy velkostatku Šáhlavského, na západě

SB

který je jedním z jednatelů společnosti a zároveň je vedoucím provozu. Druhým jednatelem společnosti je Václav Blecha, který má na starosti těžbu a odbyt dříví. Společnost v současnosti hospodaří na 3 680 ha městských lesů. Město Rokycany patří mezi největší vlastníky obecních lesů v republice. Městské lesy se rozprostírají na 21 katastrech a dvou okresech. Dvě třetiny výměry lesů je režijní honitba. Podstatná část městských lesů se rozprostírá v prstenci kolem Rokycan. Ve společnosti je zavedeno dvoustupňové řízení, vedoucí provozu přímo řídí polesné. Polesí již nejsou rozčleněny na lesnické úseky. Největší výměru má polesí Ž ár - 879 ha. Následuje polesí Cháchov - 846 ha, Doubrava - 750, Čilina -735 ha, Vršíček - 300 ha a Příkosice 174 ha. Dvě polesí s nejmenší výměrou spravují polesní sousedních polesí. V polesí Doubrava na okrese Plzeň - jih u obce Sedliště se nachází na 40 ha obora daňčí a mufloní zvěře. Funkci oborníka zastává polesný. Dosahuje zde dobrých chovatelských úspěchů, zejména trofeje daňčí zvěře dosahují hodnot bronzových medailí. Lesy města Rokycan se rozkládají v přírodních lesních oblastech Západočeská Pahorkatina a Brdská vrchovina (polesí Ž ár a Příkosice), hospodaří dle dvou lesních hospodářských plánů - Rokycany 1 a Rokycany 2. Nejvyšším místem je vrch Ž ár - 629 m, nejnižším je u Klabavy v 360 m n. m. Klima je mírně teplé a mírně vlhké, vrchovinné. Průměrná roční teplota je 6 oC. Lesy náleží do povodí Berounky. Těžba dříví u městských lesů představuje kolem 18 tis. m3 dříví, část - 8,5 tis. m3 je manipulováno na manipulačním skladu u nádraží v Rokycanech, který je na železnici napojen vlečkou. U skladu je pilařský provoz dřevařské výroby, který ročně vyrobí k 4000 m3 borového a smrkového řeziva. Společnost vlastní čtyři lesní školky o výměře 4,75 ha, ve kterých pěstuje sazenice smrku, borovice, jedle, buku a dubu. Ve výrobě sazenic je soběstačná, sazenice dodává i okolním obcím. Semena lesních dřevin, včetně jedle, sbírá z uznaných semenných porostů. Zastoupení dřevin v lese představuje 60 % smrku, 20 % borovice, 3 % modřínu, do 1 % jedle, 6 % dubu, 5 % břízy, 2 % buku, 1 % olše, asi 2 % dalších listnáčů. Obnovu lesa společnost provádí na 35 ha, z toho je 30 % listnáčů. Z celkové obnovy je do 10 % přirozené obnovy. Pěstební činoost a dřevařský provoz společnost zajišuje vlastními pracovníky, na těžbu a odvoz dříví si najímá stálé dodavatele živnostníky. Lesy města Rokycan mají kromě hospodářské i rekreační funkci. Asi 4,5 km od Rokycan se nachází v hřebenové partii lesnatého vrchu přírodní rezervace Ž ár. Posláním tohoto území je ochrana přirozených porostů na skalnatém kopci s vyvinutými suovými porosty bučinného charakteru a kamenným mořem s význačnou lišejníkovou flórou. zalesněném vrchu. Vyskytují se zde například květnaté bučiny, jednotlivš tis červený, z živočichů různé druhy dravců a sov. K rezervaci vede od ž árské hájenky asi 2 km dlouhá naučná stezka s informačními tabulemi a městskými lesníky vybudovanými místy pro odpočinek návštěvníků. Připravil Jiří Junek

POLESNÝ Vlastimil Tomášek před sídlem polesí Žár

PŘIROZENĚ se zmlazuje borovice a buk

ŘEDITEL lesů města Rokycan Ing. Stanislav Suda

HISTORICKÁ porostní mapa polesí Žár, které jsme navštívili

SMÍŠENÉ POROSTY kolem lesní cesty

PLZEŇSKÝ KRAJ - ROKYCANY

SÍDLO správy Městských lesů Rokycany

s městskými lesy plzeňskými. V té době byly lesy města Rokycan organizačně rozčleněny na těchto 7 revírů: Ž ár 668 ha, Hrádecký vrch 179 ha, Kotel 357 ha, Cháchov 420 ha, Čilina 779 ha, Litohlavy 211 ha, Čížkov 360 ha. Revíry byly řízeny lesním úřadem, v jehož čele byl lesmistr. Lesní účetnictví po stránce peněžní vedl aparát městského úřadu. Městský lesmistr vedl dozor „nad veškerým lesním hospodářstvím a nad taxační evidencí“, vedl evidenci městského katastru a jako autorizovaný civilní geometr obstarával veškeré příslušné zeměměřičské práce. Pro výpomocné práce nebyla na lesním úřadě trvale zaměstnávána žádná pracovní síla. Hmotnou kontrolu prodávaného dříví, lesní účetnictví a drobný prodej dříví zajišoval lesní, bydlící na Vršíčku, s ohledem na to, že mu bylo svěřeno nejmenší polesí Litohlavy. V lesním provozu bylo zaměstnáno celkem 5 lesních a 10 hajných. Podle dosažitelných pramenů byli správou městských lesů pověřeni následující lesníci: 1814-1835 polesný Jan Markus, 1835-1872 polesný Václav Bohutinský, 1872-1896 lesmistr Josef Šmerhovský, 1896-1908 lesmistr Augustin Valentin, 19081926 lesmistr Josef Jakobe a 1927-1953 lesní rada Ing. František Ševčík. Výměrem KNV v Plzni byl s platností od 1. ledna 1954 odňat městu Rokycany jeho historický lesní majetek a předán správě státních lesů. Správám lesního hospodářství Zbiroh a Spálené Poříčí předalo město Rokycany pozemky o celkové výměře 3 785,9 ha, z toho 3 753,2 ha lesní půdy. Státní lesy začlenily tyto lesy do SLH Zbiroh (polesí Ž ár), SLH Spálené Poříčí (polesí Kotel, Cháchov, Příkosice, Sedliště, Čilina) a do SLH Plzeň (polesí Litohlavy). V roce 1965 předal podnik Západočeské státní lesy Plzeň na základě požadavku ministerstva národní obrany do užívání významnou část tohoto majetku odštěpnému závodu Vojenských lesů a statků v Sušici. Předána byla bývalá polesí Kotel, Cháchov, Čilina, a část bývalého polesí Sedliště, celkem 1 853 ha. V roce 1991 přijala Česká národní rada zákon č. 172 o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. To se týkalo i lesního majetku města Rokycany, který byl spravován organizacemi státních lesů. Pro zbytek roku 1991 (červen-prosinec) uzavřelo město Rokycany s lesními závody Zbiroh, Spálené Poříčí a Plzeň - Bílá Hora dohodu o obhospodařování jeho lesního majetku a o podílu města na zisku, který z obhospodařování vyplýval. Zákon se však netýkal té části historického majetku města, který v roce 1991 obhospodařovaly organizace Federálního ministerstva obrany. Tyto lesy byly městu navráceny v roce 1998. Od 1. ledna 1992 zřídila Rada města Rokycan vlastní rozpočtovou organizaci Lesní úřad Rokycany a pověřila ji správou městských lesů. Lesní úřad byl umístěn do budovy na Palackého ulici 162. Jeho řízením byl pověřen Doc. ing. Zdeněk Blu ovský, DrSc. Společnost Lesy města Rokycan s.r.o. vznikla 1. 9. 1997. V současné době vede Lesy města Rokycan ředitel Ing. Stanislav Suda,

LESNÍ CESTA od budovy polesí na vrchol Žáru

JEDNA Z TABULÍ lesní naučné stezky polesím Žár

13

Pohledy do našich lesů z turistických stezek

Kašperskohorské lesy se rozkládají od hradu Kašperka po Horskou Kvildu a řeku Vydru

ŘEDITEL městských lesů Ing. František Zahradník

SÍDLO Kašperskohorských městských lesů

PANORAMA Kašperských hor

okrsku Horské služby. Nejhezčí pohledy na Kašperské Hory nabízí Liščí vrch a Šibeniční vrch s možnostmi zajímavých fotografických záběrů. Pro turisty může být zajímavá také návštěva romanticky položeného hradiště Obří hrad na hoře Valy (1 010 m), na jejímž skalnatém suovém svahu se zachoval i původní porost borovice (asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor). Pro sledování počasí pracovala v části města zvané Cikánka (východně

ve směru na Stachy a Vimperk) meteorologická observatoř 2. řádu. Na stanici se také prováděla fenologická pozorování a experimenty s ochranou materiálů proti korozi. Klimatické údaje byly nepřetržitě zjišovány od roku 1951 učitelem Emanuelem Bouškou. Srážkoměrná stanice, patřící do sítě Státního hydrologického ústavu, byla však v Kašperských Horách již od roku 1897. Průměrná roční teplota činí 4-6 oC. Nejchladnějším měsícem roku je leden s průměrem -3.34 oC. Průměrné roční množství srážek je 838,3 mm. Nejvíce (asi třetina ročního úhrnu) jich spadne od června do srpna (jen samotný červen má v průměru 120,4 mm). Největší množství vodních srážek za 24 hodin bylo v Kašperských Horách naměřeno 30. května 1940, kdy napršelo 163 mm. Průměrné trvání slunečního svitu je 1 728,2 hodiny ročně. Vhodné Iyžařské terény v okolí města doplňují dobré sněhové podmínky, nebo ročně v průměru napadá 221,2 cm sněhu (nejvíce v únoru: 47,5 cm). Na utváření zdejšího podnebí má rozhodující vliv vítr západního až jihozápadního směru, nazývaný šumavský fén. Říční sí patří do povodí Otavy, tedy k úmoří Severního moře. Otavu a její přítoky počítáme ke středoevropskému typu vodních toků s maximálními vodními stavy v jarních měsících v důsledku tání sněhu na Šumavě. Minima nastávají na počátku podzimu, v září a říjnu. Řeka Otava vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily nad Rejštejnem. Vodností je druhou největší šumavskou řekou (po Vltavě). Vyznačuje se čistou vodou a po-

měrně velkým spádem na horním toku, který dosahuje 6,8 promile. Průměrný roční průtok Otavy po soutoku obou jejích zdrojnic činí 7,35 m3 za sekundu a představuje značnou energii, kterou využívá hydroelektrárna Čeňkova Pila. Turisticky atraktivní je celá oblast Povydří (pěší naučná stezka) s kamenným mořem a s tzv. obřími hrnci v řečišti Vydry. Tyto zajímavé přírodní útvary, vzniklé vířivou výmolnou činností vody, se nalézají zejména u Turnerovy chaty. Význačným výškovým bodem v oblasti Povydří je hora Křemelná (1125 m n. m.) mezi Srním a Dobrou Vodou. Z významnějších přítoků Otavy je možno uvést Losenici o délce asi 15 km, která pramení v rašeliništích nad Horskou Kvildou u Zlaté Studny. Protéká úzkým zalesněným údolím a po přijetí Pěnivého potoka a Zlatého potoka se vlévá do Otavy v Rejštejně. Severovýchodně od Kašperských Hor (při silnici do Nezdic) pramení další pravostranný přítok Otavy, Opolenecký potok. Vodní toky jsou využívány především pro rekreační účely, jako je sportovní rybolov, kanoistika, případně koupání. Na území katastru Kašperských Hor zcela chybí rybníky a jezera. Půdní poměry jsou poměrně jednotvárné, ovlivněné geologickým podkladem, v němž jako půdotvorný substrát převažují pararuly. Půdy lze charakterizovat jako převážně středně hluboké (v závislosti na reliéfu dosahuje jejich mocnost 30 až 100 cm). Většinou se jedná o půdní druhy označované jako hlinitopísčité a písčitohlinité půdy, s různým obsahem štěrku, kypré a dobře provzdušněné. Z hlediska zemědělského využití jsou převážně minerálně chudé. Nejčastějším půdním typem jsou hnědé horské lesní půdy s převládající reakcí kyselou až silně kyselou (pH nižší než 4,5). Hnědé lesní půdy jsou výrazně vyvinuty zejména pod zbytky původních přirozených lesních porostů. Jsou poměrně dost bohaté na humus, obsahují však méně rostlinných živin, především vápna. Mezi staré obory lidské činnosti na Šumavě patřilo železářství. Snad nejvíce hamrů bylo u Horské Kvildy na Hamerském potoce. V okolí Kašperských Hor byla dobývána malá ložiska železných rud a na Zlatém potoce pracoval v 18. století hamr. V údolí Losenice pod Lídlovými Dvory je v 17. století uváděn provoz vysoké pece a zkujňovací hutě. Na stejném místě pak v roce 1699 vznikla papírna a prvním papírníkem zde byl Sebestián Lindner. Papír se zde vyráběl až do poloviny 19. století. Nejznámější z pootavských papíren (v Prášilech) se proslavila výrobou kvalitního ručního papíru. Zanikla po požáru roku 1933. Významným zdrojem bohatství byly i pro Kašperské Hory rozsáhlé lesy. Uvádí se, že město vlastnilo jeden z největších městských

EXPOZICE Karla IV. na hradě

majetků v Čechách. V raném středověku se však o obnovu lesů a zalesnění stále ubývajících lesů prakticky nikdo nestaral. Prvním příkladem snahy o hospodaření v lesích byl návrh zákoníku Majestas Carolina připravený z podnětu samotného císaře Karla IV. Jaký byl osud lesů a dějinný vývoj lesního hospodářství na střední Šumavě? Tato oblast patřila v raném středověku do zbytku hercynského lesa (Silva hercynica starých Římanů), jehož podstatnou částí na našem území byl Královský Hvozd, rozsáhlý pralesový val, táhnoucí se od dnešního Nýrska po Vimperk. Staletí zůstával nedotčený a jeho neprostupnost byla po vzniku českého státu významným obranným prvkem západní hranice. Teprve rýžovníci zlata, postupující ze stále chudších výskytů v Otavě proti toku začali rýžovat i v horní části řeky a potocích. A objev zlatého ložiska pod skalou v Rejštejně zaznamenal posun osídlení do okraje Hvozdu v okolí Kašperských Hor. Vlastní okrajové narušování lesů začíná až kolem 13. století vcelku však nepatrně klučením a pastvou dobytka, pokračuje zakládáním usedlostí a vesnic svobodných sedláků - Králováků, objevují se první sklárny a postupně se dokončuje i majetkoprávní změna na většině území, které původně patřilo králi. Město Kašperské Hory získalo královským darem v r. 1345 pralesy na území dnešní Kvildy, Horské Kvildy a Zhůří, koupilo od císaře podstatnou část území v okolí hradu Kašperku v r. 1584 a později i hrad samotný s dalšími lesy. Královská komora prodává Lobkovicím velké území v r. 1640 a další prodeje následují. Od počátku 17. století začíná vnitřní narušování Hvozdu zakládáním dalších obcí. S vybudováním Vchynicko-tetovského plavebního kanálu v letech 1799-1800 dochází kintenzívnějšímu využívání dřeva nejen z lesů Kašperských Hor, ale i z panství Prášily, které původně patřilo hraběti Filipu Kinskému a od roku 1799 knížeti Josefu Schwarzenbergovi. Značné množství dřeva se zpracovávalo na pilách, které na Šumavě vznikaly hlavně po přírodních pohromách v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století. Již od počátku 19. století se zpracovávalo rezonanční dřevo v Modravě, později se výroba rozšířila i na Kvildu. Dřevěné zboží se na Šumavě vyrábělo především podomácku - tzv. dřevěný drát, šindele, dřeváky, síta, různé nářadí, krabičky, pouzdra a pod. Sirkařskou výrobu představovaly přímo v Kašperských Horách podniky B. Fortha a H. Šimlika. Královský hvozd S někdejším panstvím města Kašperských Hor bezprostředně sousedil tzv. Královský hvozd (Hvozd, Království), v rámci feudálního členění země mimořádné území při jihozápadní hra-

nici Čech. Královský hvozd představoval rozsáhlou hornatou oblast porostlou neproniknutelným lesem, tvořící tak přirozenou hranici země. Počátky jeho osídlení spadají až do pozdního středověku, z největší části do 16. století. Hvozd byl rozdělen na osm svobodnických rychet (Hojsovostrážská, Hamerská, Stodůlecká, Zejbišská, Zhůřecká, Kochánovská, Svatokateřinská a Stašská) v čele s vrchním rychtářem. Osídlenci zvaní Králováci využívali řady práv (lovu, vaření piva, pálení kořalky apod.). Svá práva byli nuceni hájit v dlouholetých sporech, podporovaných vědomím, že sídlí na královské půdě a že jsou přímo majetkem královským. Spory se táhly až do 18. století, kdy jednotlivé rychty připojili ke svým panstvím okolní feudálové. Romantická tvrzení o strážní funkci Králováků jsou v rozporu s historickou skutečností, v nejmenším nemají oporu v pramenech. Královský hvozd se jako panovníkův majetek dostával často ve formě zástav do držení šlechtických rodů. Kašperské Hory v 18.- 20. století Kašperské Hory byly známy i v novějším období jako horní město. Aktivně se tu dobývalo zlato v letech 1806-1846. Ve svahu Friedlholz byla ražena štola František a do svahu Suchého vrchu na pravém břehu Losenice byly hnány tři nové dědičné štoly Josef, František a Kristina. Náklady na jejich provoz převyšovaly výnos, a proto rakouský stát v roce 1868 prodal doly a rýžoviště v dražbě. Teprve I. světová válka a vydání s ní spojená vedla v roce 1916 ke snaze obnovit i málo rentabilní práce ve starém revíru Kašperských Hor. V roce 1917 se vyskytlo i ryzí zlato a z některých naleziš zkoušky vykazovaly obsah 30-85 g/t Au. Roku 1918 tu práce převzalo Kašperskohorské zlatodůlní těžařstvo, které pracovalo se střídavým úspěchem do roku 1923. Geologický průzkum na Kašperskohorsku sleduje obsahy zlata ve větších hloubkách. Kašperské Hory sdílely osud těžby. 0 někdejším životě a těžké práci obyvatel kašperskohorské části Šumavy od 60. let devatenáctého století vypráví řada románů a povídek Karla Klostermanna (1848-1923). S dílem a životem tohoto spisovatele je úzce spjato i město Kašperské Hory a jeho nejbližší okolí. Přímo do Hor umístil Klostermann děj románů Hostinný dům, Pozdní láska, povídky Odyssea soudního sluhy aj. Sem jezdíval mladý Klostermann za svými rodiči. Spisovatelův otec MUDr. Josef Klostermann zde působil jako lékař. Kašperské Hory jsou i dnes přirozeným centrem střední Šumavy. Významná památka - radnice v Kaš perských Horách - původně renesanční dům, ve kterém bydlíval tajemník krále Ferdinanda l. a zástavní držitel hradu Kašperka, humanisticky vzdělaný Jiří z Lokšan. Dům spolu s pivovarem, k němuž byl zřízen dřevěný vodo-

vod, si v roce 1551 koupili měšané a roku 1597 jej upravili v radnici. Na konci 17. století se radnice přestavovala. Východní průčelí jednopatrové budovy bylo spojeno třemi barokními štíty, ozdobeno štukovou fasádou a hodinovou vížkou. V přízemí i v prvním patře se dochovaly klenuté místnosti (placky) i cely bývalého městského vězení. V Kašperských Horách sídil do r. 1993 lesní závod, který byl výměrou lesní půdy největší v Západočeském kraji a patřil k největším v ČSR. Hospodařil na území o katastrální výměře 120 tisíc hektarů. (Z toho bylo 33 000 hektarů lesní plochy.) Oblast působnosti závodu, který měl přes 500 zaměstnanců, sahal od Sušicka a Velharticka až po hranice s Německem, severní hranice probíhala po čáře Myslív, Defurovy Lažany, na východ zasahovala po Střelské Hoštice. Ročně se těžilo průměrně 116 000 m3 opracované dřevní suroviny. Část vyrobeného dřeva byla exportována zejména do NSR, Rakouska a některých dalších západních zemí. Práce v lese a dřevozpracujícím průmyslu byla zaměstnáním velké části obyvatel Kašperskohorska. V rámci lesního závodu pracovalo v místě od roku 1960 středisko přidružené dřevařské výroby. Provozy sušického podniku Solo v Kašperských Horách, Rejštejně a Červené byly podniky se starší tradicí. V kašperskohorském provozu podniku Solo se od roku 1949 mimo jiné vyráběly také smetákové hole, které byly zčásti určeny pro export do Nizozemska a Velké Británie. Kašperskohorské městské lesy s. r. o. vznikly v roce 1992. Hospodaří na výměře 6 015 ha lesů na jednom LHC, který byl vytvořen z původně tří celků: Kašperské Hory, Rejštejn a Modrava. Rozkládá se převážně na území okresu Klatovy. Na území Národního parku Šumava je 4 834,38 ha lesů, z toho v 1. zóně je 614 ha. Hranice majetku je v SZ části tvořena od soutoku Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily, kde vzniká Otava, touto řekou směrem na sever k obci Anín. Zde hranice uhýbá na východ a pokračuje k dílci 4F a na Trnovy Dvory. Odtud směřuje na samotu Nový Dvůr a k oddělení 5. Zde se hranice stáčí jižním směrem k osadě Žlíbek. Dále jihovýchodním směrem po lesní cestě k samotě Zdaniv. Hranice pokračuje jižním směrem, stáčí se k jihozápadu a napojuje se na silnici k penzionu Kačerov. Zde směřuje k obci Červená, uhýbá se severovýchodním směrem k obci Nicot, dále severozápadně k obci Horské Kvilda. Od Vydřího Mostu se hranice stáčí na jihozápad a pokračuje kolem kvildské slatě k Čeňkově pile k Otavě. Území je charakterizováno značným rozpětím nadmořské výšky. (700-1220 m n. m. Tomu odpovídá zastoupení čtyř lesních vegetačních stupňů. V severovýchodní části území

TURNEROVA CHATA

ŘEKA VYDRA tvoří hranici mezi městskými lesy a lesy NPŠ

KAŠPERSKÉ HORY

KAŠPERSKÉ HORY

HISTORICKÁ RADNICE v Kašperských Horách

V malebném kraji severně nad Kašperskými Horami, mezi Sušicí a Stachy, uprostřed nádherné přírody se na zalesněném kopci vypíná silueta tajemného hradu Kašperk. Proč tajemného? Z dáli vypadá jako „lepší zřícenina“, z blízka však poutníka překvapí opravený jeden z paláců, věž i hradby. Pravda, část hradu je zřícenina, ale upravená a stabilizovaná. A co tam upoutá lesníka? Kromě krásných dalekých výhledů v okolí hradu v lesních porostech množství jedlí, která se i úspěšně zmlazují. Okolní lesy stejně jako hrad patří do vlastnictví města Kašperské Hory. Také proto jsme naše putování tímto krajem začali právě na Kašperku. Kastelán Zdeněk Svoboda se pečlivě stará o expozici o mládí zakladatele hradu, císaře a českého krále Karla IV: Jedna z vystavených mapek znázorňuje rozlohu území, kterému Karel IV. vládl. Škoda, že nám nevládne takový Karel IV. Český stát by měl jiné postavení v Evropě! Ale vrame se k povídání o Kašperskohorsku. Z geologického hlediska náleží okolí Kašperských Hor k části krystalinika Českého masívu, nazývané šumavská větev moldanubika. Převládajícími horninami jsou krystalické břidlice, které se při horotvorných pochodech dostaly do větších hloubek zemské kůry a tam vlivem vysokých teplot a tlaku změnily své minerální složení a strukturu. Břidlice tak byly přeměněny na ruly nebo svory, které místy obsahují vložky jiných hornin, například zlatonosné křemeny. Ke sledování současných seizmických jevů byla v těsné blízkosti Zlatého potoka v Amálině údolí (při silnici Kašperské Hory - Červená) zřízena v roce 1961 seismografická observatoř Geofyzikálního ústavu ČAV. Kolektiv odborníků vedený ing. V. Kárníkem, DrSc., zde vybudoval jednu z nejmodernějších seizmografických stanic s částečně automatizovaným provozem po celých 24 hodin. Základní zařízení pro měření otřesů půdy tvoří seismometry umístěné v bývalé štole Kristina, 387 metrů dlouhé, pod nadložím 30 až 70 m. Stanice ročně zaznamenává až 4 000 zemětřesení s epicentry po celé zeměkouli. Horopisně patří Kašperské Hory do Šumavské soustavy a podsoustavy Šumavská hornatina. Katastr města leží na rozmezí Šumavy a Šumavského podhůří, na hranici Šumavských plání a Svatoborské vrchoviny. K těmto geomorfologickým celkům náleží i významné.výškové body v okolí Kašperských Hor: severovýchodně od města Ždánov (1063 m n. m) a Javorník (1089 m), na východě Chlum (962 m), jižně od města jako pohledová dominanta Huská hora (1185 m) a Liščí vrch (798 m) a na západě Šibeniční vrch (805 m). Na severním svahu jsou lyžařské vleky (nejmodernější z nich s kapacitou 500 osob za hodinu) a pod svahem byla vybudována chata

NAUČNÁ STEZKA podél řeky Vydry

Pokračování na straně 16

HRAD KAŠPERK a výhledy

KAMENNÉ MOŘE nad řekou Informační a odpočinkové místo POD KAŠPERKEM

14

Silva Bohemica - 1/2006

SB

15

Pokračování ze strany 15

VCHOD do štoly bývalých zlatých dolů

KAŠPERSKÉ HORY

BESEDA o Vánocích na Šumavě

BETLÉM z Kašperských hor

nové městské kotelny, která spaluje výhradně dřevěnou štěpku (viz samostaný článek) V současnosti na pile řežou stavební a užitkové řezivo v objemu asi 4 tis. m3. Provoz a výrobu však budou dále rozšiřovat, včetně vysoušení řeziva. Závěr svého pobytu v Kašperských Horách jsem si vychutnal na zajímavé besedě o Vánocích na Šumavě, kterou vedl historik kašperskohorského Muzea Šumavy PhDr. Vladimír Horpeniak. Na besedu přinesl dřevěný vyřezávaný betlém, který kašperskohorský betlémář vyřezal před čtyřmi roky. Je dobře, že bohatá tradice místních betlémářů je stále udržována. Jiří Junek

EXPOZICE v kašperskohorském Muzeu Šumavy

ŘEKA VYDRA na Modravě

Nová centrální výtopna na dřevěnou štěpku v Kašperských Horách

NOVOSTAVBA centrální výtopny

ZÁSOBNÍKY na štěpku

16

v oblasti kolem města Kašperské Hory prolíná pátý LVS - jedlobukový, se šestým LVS - smrkovým, s nadmořskou výškou 700-800 m n. m. Ve střední části po linii Zlatá studna - Zhůří - Horská Kvilda - Hamerský potok - převládá šestý LVS - smrkobukový, často doplňovaný sedmým LVS - bukosmrkovým (převážně vlhké až zamokřené lesní typy). Nadmořské výška se pohybuje od 700 do 1100 m n. m. Jižní část - vrchovinná až pláně, nejvyšší a nejchladnější polohy lesů města, je charakteristická pro osmý LVS - smrkový. Pouze směrem s severu je promíšen se sedmým LVS - bukosmrkovým. Nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 1100 až 1220 m n. m. V dřevinné skladbě na LHC Lesy města Kašperské Hory má největší zastoupení smrk 83 %, borovice 3 %, jedle 2 %, z listnatých dřevin má největší zastoupení buk - 7 %. Na lesním majetku na základě hodnocení aktuálního stavu ekologické stability vznikl systém bioceter, která byla vhodně propojena biokoridory. Mezi biocentra patří známé slati Tetřevská, Kvildská, Mezilesní, Horskokvildská a Zhůřská, dále Hamerské svahy, Horní Antýgl a Vydří most. Jsou propojena Výhledským a Slatinným biokoridorem a Hamerským potokem. Ředitelem Kašperskohorských městských lesů je bývalý ředitel Lesního závodu LČR Kašperské Hory Ing. František Zahradník. Organizačně jsou městské lesy rozděleny na devět lesnických úseků - Chlum, Hrad, Červená, Bílý Potok, Vysoká Mý, Výhledy, Antýgl, Hanišpork a Zlatá Studna. Od roku 2003 městské lesy provozují jako samostatné středisko pilu, která je umístěna v sousedství

„Víte jak se japonsky řekne Kašperské Hory? - Samajama!“ Tento vtip koloval po Kašperských Horách, když probíhaly zemní práce při zavádění nového systému vytápění ve městě. A jaký bonmot tam můžete slyšet nyní? „Dobrý den, tak co už topíte?“ „Bohužel ne, já se nepřihlásil.“ „Škoda, to je ale pohodlí.“ Tak asi tímto způsobem mohl začít běžný rozhovor dvou obyvatel v Kašperských Horách koncem září roku 2005. To, co se mohlo při zahájení prací v květnu 2005 zdát jako nemožné, se opravdu podařilo. Mnoho lidí tomu nevěřilo, ale 20. září 2005 se ve dvou švýcarských kotlích od firmy SCHMID zatopilo a začala dodávka tepla z nové centrální výtopny do domácností. Samozřejmě se i nadále pokračovalo v dopojování dalších objektů, při současném provádění zemních prací, stavebních úpravách na výtopně a dokončování povrchů. Celkem bylo v Kašperských Horách nainstalováno 104 předávacích stanic o celkovém nasmlouvaném výkonu 22 tis. GJ. Při provádění zemních prací pro bezkanálové rozvody bylo využito výkopů a mohly být realizovány tři kanalizační sběrače do kterých se napojilo celkem 14 objektů, kterým dosud tato výhoda nebyla umožněna. Nové asfaltové povrchy v celé šíři byly položeny v části ulic Smetanova a Besední. Stavba pro zlepšení životního prostředí byla provedena s finanční podporou státu. Generálním projektantem a generálním dodavatelem byla společnost EVČ s. r.o. Pardubice. Zdrojem tepla je kotelna na biomasu dřevní štěpku, švýcarské kotle firmy Schmid

TRANSPORTNÍ ZAŘÍZENÍ štěpky ke kotlům

o výkonu 2,4 a 1,6 MW. Celková délka rozvodů je cca 10 km. Rozvody tepla po městě předizolovaným potrubím ISOPLUS, potrubí uložené ve výkopech v pískovém loži tj. bezkanálovém vedení tepla BVT. Souběžně byly položeny dispečerské komunikační kabely, které zajistily propojení centrálního velínu v kotelně se všemi odběry tepla a umožňují sledování spotřeby tepla v jednotlivých objektech a tím i řízení výroby tepla v kotelně. V objektech jsou osazeny objektové předávací stanice, které mají samostatnou kontrolu a řízení odběrů tepla v závislosti na venkovní teplotě. O zdrojích kterými jsou uhlí, ropa a plyn hovoříme jako o zdrojích neobnovitelných, či vyčerpatelných, to znamená že jejich zásoby jednou dojdou. V odborných kruzích se zásoby odhadují na 20 - 50 let. Při vstupu do 3. tisíciletí se právem opakovalo téma boje o nové energie. Dřevní štěpka patří do obnovitelných zdrojů - zatím vždy dorostla. Vybudováním centrální výtopny, rozvodů, kotelny a skladového hospodářství vznikla s významným přispěním státu mnohamilionová investice, kterou městu nikdo neodebere, která zde zůstane k užívání. Stejně tak budou zhodnoceny nemovitosti napojené na centrální zdroj vytápění. Při jejich případném převodu se zvyšuje jejich kupní cena. O zlepšení životního prostředí a ovzduší ve městě, zatraktivnění města pro turisty a možné investory, tak o tom snad není nutno dlouho polemizovat. Jeden z důležitých faktů, který je třeba si připomenout je, že životnost výtopny se uvádí na cca 50 let. Připravil Jiří Junek

ŠVÝCARSKÉ KOTLE od firmy SCHMID

DISPEČER KOTELNY

ÚPRAVNA VODY

Silva Bohemica - 1/2006

cesty a také blízké dětské hřiště. Projekt úprav dokončila paní Broumová v roce 2002. Žádost o dotaci ze Státního fondu ŽP převzali úředníci 18. 12. 2002, ale postupně se musela ještě doplňovat podle jejich dalších požadavků. Mezitím nabylo

Cesta V rokli (Napajedla) Cesta V rokli je zkratkou z Tuhnic směrem do nitra lázeňských lesů. Spojuje Tuhnickou a Rohanovu cestu. Celkem tato spojnice měří asi 650 metrů. V dolní části je místy široká až 4 m a od Smrkového srubu se zužuje na 3 m. Nad křižovatkou s Tuhnickou cestu stojí zmíněný vodojem. Další rezervoár se pak nachází asi v polovině dolní části cesty a kousek nad ním je ještě jedna menší jímka. Při jarním tání voda vymílala celé části této komunikace. Blízká vodoteč navíc opakovaně zanášela kanály u Tuhnické cesty. Voda se pak valila vrchem a nánosy bahna pokrývaly velkou část Tuhnické platnost stavební povolení (13. 9. 2003). Dne 23. 6. 2004 přišla z Prahy dobrá zpráva, dotace byla schválena. Ministra ŽP Libora Ambrozka osobně o stavbě informoval poslanec parlamentu ČR Josef Mikuta. V červnu roku 2005 byla sepsána smlouva s dodavatelskou firmou Lesing plus Plzeň. Následující měsíc převzala firma staveniště a ihned zahájila práce. Vlastní stavba netrvala dlouho. Od 10. 11. začala cesta opět sloužit veřejnosti. Stavba se v podstatě skládala ze dvou částí. Vlastní opravy cesty včetně odvodnění a k tomu se vázaly doplňkové stavby, včetně celkové úpravy okolí. V roce 2002 se na křižovatce cesty V rokli s Lesmistrovo cestou objevil nový objekt, tzv. Smrkový srub. Nad tímto srubem má cesta V rokli na krátkém úseku nejprudší spád, 38%. Před rekonstrukcí bylo změřeno celkové převýšení cesty a to od křižovatky s Tuhnickou cestou po křižovatku s cestou Rohanovo. Rozdíl činí 106 metrů. Průměrný spád cesty, při známé celkové vzdálenosti 645 metrů, činí tedy 17%. Opěrné zdi Nedílnou součástí mnohých cest v karlovarských lázeňských lesích jsou opěrné zdi. Z nedokončených pokusů o jejich statistické podchycení vyplývá, že celkově měří asi 50 kilometrů. Jsou různě vysoké SB

a lze předpokládat, že na jejich stavbu bylo v průběhu staletí použito více než 10 000 m3 kamene. Některé opěrné zdi dokonce s cestami přímo nesouvisejí. Zpevňují totiž i svahy nad jednotlivými pěšinami a nebo zajišují některé zajímavé skalní útvary. Například skály Jeleního skoku, jejichž bloky evidentně trpí jak vodní, tak i větrnou erozí. Další zídky pomáhaly svého času zadržovat na odlesněných stráních nejen vodu, ale i drobné částečky půdy. Každé zpomalení odtékající vody, mělo velký přínos pro rychlejší vytváření vrstvy půdy, do které pak bylo možné vysázet první sazenice. Okolí města bylo totiž ve středověku holé a teprve koncem 18. století se začal měnit přístup karlovarských občanů k pozemkům a původně převážně lesnatým statkům, které jim zanechal zakladatel lázní, Karel IV. Opěrné zdi, kromě své praktické funkce, dotvářejí romantický kolorit jednotlivých stezek. Estetický vzhled dobře postavené zdi, se každoročně mění, postupně zarůstá mechem, lišejníky, ve štěrbinách pak vedle kapradin vyrůstá i tráva, a časem, pokud nezasáhne údržba, naruší zídku svými kořeny stromek, který zde vyroste z náhodně uchyceného semínka.Taková byla i zídka u tzv. Modré cesty, která spojuje karlovarskou předměstskou část Hůrky s lesními komplexy v okolí Gogolova altánu. Stará, by velmi romantická „opěrka“ se postupně hroutila a původně dostatečně široká cesta se málem stala neprůjezdnou. Rozšíření cesty sice obstarala technika, ale původní technologie výstavby kamenných opěrných zdí, ruční skládání kamenů „na sucho“ se nezměnila. Po skončení hrubých úprav nastoupila firma pana Rožánka a dělníci začali skládat kamení. Jak se jim jejich dílo podařilo, můžete posoudit sami (fotografie). Přímé náklady na postavení nové opěrné zdi činily cca 88 000 Kč. V roce 2005 se v karlovarských lázeňských lesích opravovaly cesty na mnoha místech a mezi zajímavé stavby patřila oprava mostků na tzv. Jubilejní cestě. Cesta je bu částečně vylámána ve skále, anebo některé průrvy přemosují jednoduché lávky. Organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary použila na jejich opravu vlastní řezivo a šikovní truhláři si trochu pohráli se zábradlím. Lázeňští hosté jejich práci obdivují při svých procházkách, které většinou směřují ke Kamzíkovi a nebo do vyhlídkové restaurace Jelení skok.

Ecce Homo pod Kladivcem Koncem června roku 2003 byla definitivně dokončena rekonstrukce střechy kaple Ecce Homo. Tato cihlová, v současné době stále odsvěcená, církevní stavbička se nachází na křižovatce promenádních cest, v sedle mezi Výšinou přátelství a kopcem, který měl již řadu jmen. Kladivec patří asi mezi ty méně známé, ale malou rozhlednu, Vyhlídku Karla IV., kterou na tomto kopci dalo město Karlovy Vary postavit v roce 1877, zná většina návštěvníků karlovarských lesů. Kaple Ecce Homo svoji současnou podobu získala v roce 1900 a právě v červnu téhož roku byla slavnostně vysvěcena. Její velmi pěkný vzhled, bohatou výzdobu a vnitřní vybavení dokumentují dobové fotografie. Organizace Lázeňské lesy, která spravuje mnohé stavby v lesích okolo města, získala v roce 1999 na opravu kaple sponzorský dar. V rámci generální opravy byly také zpevněny dveře, aby kaple lépe odolávala útokům vandalů. Věčně rozbité sklo ve výplních oken a dveří nahradilo pružnější plexisklo. Nové nátěry fasády a také interiéru kapličku prosvětlily. Sedlová střecha, pokrytá zvláštní krytinou, ale nakonec úspěšnou rekonstrukci zbrzdila. Chybějící a rozbité keramické, polévané tašky a „hřebenáče“ se nedařilo sehnat. Nakonec se jejich výroby ujal pan Baloun. Po sérii pokusů přišel na správné složení hmoty, vyrobil vzorky a posléze požadovaný počet kusů. Klempíři mohli nastoupit. V březnu roku 2000 střechu odkryli, ale ve chvíli, kdy se práce již blížily k závěru, zjistili, že budou tašek potřebovat více. Vzhle-

KARLOVARSKO

Zajímavosti a novinky z Lázeňských lesů Karlovy Vary

17

dem k ceně materiálu se objednané tašky totiž počítaly na desítky kusů, ale nakonec se při překládání střechy ukázalo, že těch rozbitých je mnohem víc. Pan Baloun byl samozřejmě ochoten potřebné množství tašek dodělat, ale opět zasáhl osud. Nejdříve musel na operaci, pak se mu rozbila pec a nakonec odjel do Kanady. Čas běžel, a tak pracovníci organizace LLKV oslovili pana Janečka, jehož polévané tašky a „hřebenáče“ nakonec také pokryly, vedle Balounových a vedle těch původních, malou plochu stříšky kapličky. Oprava kaple Ecce Homo tedy úspěšně skončila, ale zároveň se připravuje její další vylepšení. Další prostředky by měly stačit na obnovu původních mříží a už snad nebude tak často terčem nájezdů vandalů. Velký dík patří všem, kteří obnovu kaple nevzdali, a všem, kterým není lhostejný osud památek na časy dávno i nedávno minulé.

KARLOVARSKO

Aranyho lavice Ma arský básník Arany János navštívil v letech 1869-1876 Karlovy Vary 8x, poprvé v srpnu r. 1869. Pravidelně se vydával na ranní, tříhodinové procházky do měst-

18

ských lesů. Zaujala ho legenda o objevení Vřídla, z tohoto motivu čerpal při psaní eposu Toldiho láska. Kamennou lavici poblíž kaple Ecce Homo dali postavit Aranyho obdivovatelé. Geniální umělec bohužel trpěl celou řadou nemocí (zánět jater a střevních kanálků). Přesto vstával v pět hodin ráno a po vypití cca 5 pohárků Zámeckého pramene se vydával na tříhodinovou procházku do lesů. Pak posnídal v domě Hannover (dnes Chebský dvůr) a po krátkém odpočinku šel opět pěšky do Poštovního dvora. Zde vždy našel své krajany. K radám lékařů byl ale trpící Arany dost skeptický, o čemž svědčí jeho jedna poznámka z té doby: „Kdyby karlovarské vody nebyly lepší než lékaři, byli bychom ztraceni…“ Arany János [araň], ma arský básník, * 1817 - † 1882; spolu se S. Petöfim nejvýznamnější klasik ma arské poezie 19. století, představitel lidového národnostního směru. V roce 1982 zařazen (UNESCO) mezi nejvýznamnější osobnosti světové kultury

Pupp, a nebo naopak vystoupat po jiné pěšině směrem k Vyhlídce Karla IV. Chopinův altán patří mezi typické karlovarské lázeňské altány, postavené na vysoké kamenné podezdívce. Dřevěnou, bohatě profilovanou konstrukci kryje sedlová střecha. Informace o rozsáhlých opravách tohoto objetu jsou z roku 1958 a v roce 1983 zedníci betonovali novou podlahu. Pod ní pravděpodobně zůstaly původní betonové dlaždice o rozměrech 25x25 cm. Střechu od poslední rekonstrukce pokrývaly hliníkové šablony. V roce 2005 neznámý pachatel zcizil část střechy a zbytek nenávratně poškodil. V tomtéž roce organizace Lázeňské lesy Karlovy Vary zahájila obnovu krytiny. Práce v hodnotě 107 000 Kč provedla dodavatelsky firma ZEPOK. Findlaterův altán Lord Findlater navštívil Karlovy Vary na přelomu 18. a 19. století celkem čtrnáctkrát. Tyto návštěvy měly zřejmě velmi pozitivní vliv na jeho zdraví, takže na oplátku věnoval nemalé prostředky na zušlechtění karlovarského okolí, tedy lesů. Skotský šlechtic tehdy přispíval nejen na zřizování v té době velmi oblíbených lesních promenád, ale na zvláš vybraném místě s kouzelným výhledem do údolí říčky Teplé, nechal postavit jeden z prvních karlovarských lesních altánů (v r. 1801). Tento altánek, záměrně postavený v tehdy velmi oblíbeném romantickém, antickém slohu, je jednou z mála památek na empírovou zástavbu, která tehdy městu vtiskla charakteristický vzhled (např. první kolonáda u Vřídla, budova Panoramy nad městem apod.).

Dne 3. 7. 1812 se u tohoto altánu sešla společnost, která doprovázela rakouského císaře Františka I. Císař den předtím přijel do města i se svojí dcerou Marií Luisou. Při malé slavnosti byly právě zde předány panovníkovi a jeho dceři básně, jejichž

autorem byl kníže básníků J. W. Goethe. Císař je převzal na hedvábném polštáře z rukou dívky jménem Klára, což byla dcera lázeňského lékaře Damma. Marie Luisa je dostala od Wilhelminy Mitterbachové, dcery dalšího zasloužilého lázeňského lékaře Bernharda Mitterbachera. Hlavní část prací na této dodnes velmi neobvyklé stavbě (včetně umístění - stojí totiž přímo v cestě) odvedl karlovarský tesař Knoll. Altán v průběhu staletí ztratil vyhlídkovou funkci, údolí Teplé zarostlo, ale i nadále láká návštěvníky k zastavení a k odpočinku. Poslední opravu sponzorovala v roce 1994 realitní kancelář Recom, jenže zub času hlodá bez ustání dál a zdá se, že by Findlaterův altán opět nějakého mecenáše potřeboval. Velká školka = školka Linhart Přesný datum jejího založení neznáme. Vznikla pravděpodobně na počátku 19. století, kdy město začalo se zalesňováním luk v okolí bývalé vsi Obora. Školka se rozkládá na celkové ploše 3.7 ha. Má tvar velmi nepravidelného obdélníku a v roce 2005 byla dokončena oprava plotu. Náklady na pořízení tohoto plotu se vyšplhaly na 400 tis. Kč. Produkční plocha školky činí 2.7 ha. Na této ploše LLKV k 1. 12. 2005 evidovaly celkem 25 tis. ks sazenic jedle, dále 53 tis. ks smrků a 2,3 tis. kusů různých listnáčů. K areálu školky patří sociální zařízení pro zaměstnance, malý sklad, garáže na školkovací techniku a přístřešek, pod kterým se za nepřízně počasí vyrábí oplocenky, nebo díly na individuální ochranu zasázených stromků. Okolo nejdelší strany školky vede Sovova stezka, nejznámější karlovarská promenádní cesta, která spojuje výletní restauraci Linhart se zříceninou stejnojmenného kostela. Tato stezka pak končí až na Zámeckém vrchu, ze kterého je to jen

skok (pověstný jelení) ke Vřídlu. Dříve se tato cesta též nazývala „Slavkovská“ a svého času bývala velmi frekventovaná. Do města horkých pramenů se po ní dovážel materiál na výrobu cínového nádobí. Postupně karlovarští cínaři dosáhli vysokého stupně mistrovství, což dokumentuje řada jejich výrobků, které jsou uloženy v karlovarském muzeu. Pavel REISER

Co děti pochopily? Již dnes se nám úročí celoroční práce s dětmi na poli lesní pedagogiky. Protože vždy nezapomínáme připomínat i zvěř, která žije v našich honitbách. Poukazujeme na škody jež právě v zimě, díky nedostatku potravy, způsobuje. Zároveň vysvětlujeme, že je třeba ji právě v zimním období přikrmovat a nechat ji v klidu. Děti sebraly cca 3.700 kg kaštanů, které jsme vykoupili a nejpilnějším jsme ještě věnovali vánoční smrček. Věra Bartůňková Autorka článku Věra BARTŮŇKOVÁ

Chopinův altán Altán stojí u významné křižovatky lesních cest poblíž kapličky Ecce Homo. Otevřený je směrem k cestě lorda Findlatera, ze které směrem do údolí Teplé odbočují dvě cesty, Odpolední a Boutourlinova. U kapličky stojí také významná památka na návštěvy ma arského básníka Aranyho. Kamenná lavice je sice trochu studená, ale vydrží věky. Cesta od ní stoupá směrem k Dianě. Okolo kaple se dá sejít nad Grand hotel

Silva Bohemica - 1/2006

KRÁL SMRKŮ v Mariánských Lázních

Památné stromy západních Čech

LÍPY na Vavřinečku u Domažlic Vzpomínky mohou být příjemné i nemilé. Ty druhé časem trochu vyblednou a může z nich zbýt to, co má dokonce i humorný nádech. Tak to aspoň vidí lesníci, kteří dlouho sloužili u západní hranice bývalé ČSSR. Byl jsem služebně přeložen na Lesní závod Tachov na jaře 1961. V tom roce se stavěla „berlínská ze “ a mezinárodní klima se ochladilo. V tomtéž roce se začalo na LZ Tachov se svahovou těžbou dřeva. Protože asi málo čtenářů ví, co to bylo, měl bych to vysvětlit. V prostoru „za dráty“, tj. mezi státní hranicí a drátěným plotem s vysokým elektrickým napětím, se lesníkům zajišovaly úkoly velmi špatně. Bdělí strážníci státní hranice tam neradi někoho pouštěli. I doprava dřeva z těchto míst byla velmi obtížná. Sí cest tam byla tehdy velmi řídká. Byly lokality, kde se muselo dřevo přibližovat i na vzdálenost 3.000 metrů. Dříve totiž část těchto lesů patřila bavorským obcím. Dřevo se tedy dopravovalo na druhou stranu. Svahová těžba měla navázat na to, co kdysi bylo. Pracovní postup byl kombinovaný a v době studené války byl možná raritou. Český lesník vyznačil těžbu dřeva, organizoval práci bavorských lesních dělníků, českých přibližovacích prostředků, dřevo přijímal společně s německým obchodníkem nebo pilařem, kteří dřevo kupovali. Po proclení dřeva na odvozním místě bavorským celníkem, odvážela dřevo německá auta. Některé domy bavorské vesnice Neudorf stojí přímo u státní hranice. Když se tam prvně setkali čeští a bavorští účastníci svahové těžby, panovaly rozpaky. Propaganda na obou stranách nevytvářela podmínky pro přátelskou spolupráci. Mezi místními obyvateli, kteří zvědavě přihlíželi, byly i děti. Ty prolomily bariéru váhání. Němečtí kluci si přišli zblízka prohlédnout uniformu našich pohraničníků. Když se osmělili, požádali naše strážce hranic, aby si mohli zkusit brigadýrky vojáků. Chudáci vojáci. Klukům vyhověli, ale nadřízení dalekohledy zdálky sledovali dění na hranici a dospěli k názoru, že takové jednání může ohrožovat bezpečnost státu. Provinilci již nikdy nesměli přijít do styku s Němci a kdož ví, zda nepřišli o nárok na dovolenou. Bdělost strážců hranice byla příkladná. Jednou se přiřítilo vozidlo pohraniční stráže. Náš kočí přibližující dříví, musel okamžitě opustit pracoviště. Kontrarozvědčík pohraniční stráže

LÍPA v Pasečnici

O službě lesníků u pečlivě střežené státní hranice totiž zjistil, že se kočí doma pohádal s manželkou. Z toho vyplývalo nebezpečí, že by mohl odejít do Německa. Za dráty už od té doby pracovat nesměl. Příkladů bdělosti a ostražitosti strážců hranice by bylo možno uvést hodně. Uvedu některé z nich. Ředitel lesního závodu mi až na ministerstvu vnitra, pod které pohraniční stráž spadala, obstaral povolení, abych mohl fotografovat i v hraničním a zakázaném pásmu. Při pochůzce mě zaujal zvláštní růst jednoho smrčku. Vytáhl jsem z brašny fotoaparát chystal se, že si smrček vyfotografuji. Přítomný vyšší důstojník PS mi v tom rázně zabránil. Ukázal jsem mu povolení k fotografování. Důstojník si je přečetl, vrátil mi je a prohlásil: „To mě nezajímá. Tady rozhoduji já. Já ručím za tento úsek státní hranice!“ Můj civilní mozek nepochopil jak jsem vyfotografováním smrku na pasece mohl ohrozit bezpečnost státu. Při vyjednávání s německým obchodníkem na státní hranici za mnou stáli dva příslušníci PS se samopaly. To už na mě bylo přece jen trochu moc. Po návratu jsem řekl veliteli roty PS, že nemám chu hrát roli přísně střeženého kriminálníka. Chce-li tak dále postupovat, a si chodí s cizinci vyjednávat sám. Od té doby mě doprovázeli důstojníci bez samopalu. Důkazem bdělosti také bylo, že můj pes, který mě doprovázel, za dráty nesměl. Propustku neměl, to je pravda. Musím ovšem přiznat, že ne všichni důstojníci PS jednali podle předpisů. O tom, že někteří používali také svůj rozum, jsem se vícekrát přesvědčil. S výjimkou svahových těžeb jsme měli zakázáno hovořit s občany jiného státu. Měli jsme to napsáno na propustce do pásma. Při chůzi „po zemi nikoho“, asi 2 metry širokém pruhu po státní hranici, se mnou šel důstojník PS z nějaké vyšší složky této organizace. Potkali jsme staršího Bavoráka. Pozdravili jsme se a důstojník, který byl vzácnou výjimkou, protože mluvil i německy, zahájil rozhovor. Když jsme pak šli dále, neodpustil jsem si tak trochu pichlavou otázku, zda se to smí, když máme mluvení s cizinci zakázáno. „Cožpak jsme takoví hulváti?“ byla odpově . V tomto směru to ale v té době na druhé straně státní hranice nebylo o moc lepší. Při jiné příležitosti, když jsem šel

Mohutný, hustě zavětvený solitérní javor klen roste v Potůčkách pod chalupou č. p. 6 v úpatí svahu na pravém břehu Kozího potoka. V roce 1997 byla chalupa vypálena neznámým žhářem. Požár zanechal zlé stopy i na koruně blízkého javoru. Dnes je chalupa znovu opravená a také javor zvolna regeneruje. Od roku 2004 je chráněný jako památný strom. Obvod kmene 488 cm, výška 26,5 m, stáří 150 let. Strom se umístil na 1. místě (1.115 hlasů) regionální ankety v Karlovarském kraji.

s vedoucím našeho polesí, jsme potkali mladší Němku , která nosívala při svahové těžbě dřeva lesníkům do lesa obědy. Po chvilce rozhovoru s námi byla Němka nervózní. Že jsou sledováni, zda nemluví s Čechy. K jinému případu, kdy velitel roty PS nedbal na služební příkazy, došlo v létě r. 1968, kdy na státní hranici panovaly civilizovanější poměry. Potkali jsme bavorského „grenčáka“, příslušníka Grenzpolizei. Slovo dalo slovo a bavorský strážce hranice nás pozval na kávu do místní hospody. Ta je dále od hranic, uprostřed vesnice. Naše objevení tam by vyvolalo zbytečný rozruch. Tak jsme se posadili ke stolu na dvoře bavorské usedlosti blízko státní hranice. I tak hleděli němečtí turisté s údivem na československého důstojníka popíjejícího kávu ve společnosti „grenčáka“ na bavorském území. Dnes se něco takového považuje za samozřejmost, tehdy to bylo velmi vážné porušení služebního řádu. Vstup do prostoru za dráty se měl správněji nazývat podlez. Brány v drátech se otevíraly jen výjimečně. Nebylo možno se tomu divit. V prostředním ze tří plotů bylo napětí 600 voltů. Proud musel být na tu dobu přerušen, čímž byla narušena bezpečnost státní hranice. Častěji jsme tedy museli lézt tunelem pod dráty, který nebyl nijak komfortní. Nebyl nijak široký, ale hlavně byl nízký. Bez hlubšího předklonu by jím prošel jen trpaslík. Jednou se příslušníku PS nepodařilo odemknout visací zámek na druhém konci tunýlku. Nezbylo nám než se vrátit. V úzké noře nebylo možné se otočit. Mohu na základě vlastní zkušenosti potvrdit, že ustupovat v hlubokém předklonu, takřka potmě v silní vrstvě bahna, je docela zajímavé. Příjemné vzrušení bývalo také, když nás v prostoru za dráty zastihl pořádný déš. Ukrýt se nebylo kde. Žádné přístřešky tam být nemohly, protože by mohly sloužit diverzantům vnikajícím na naše území ze západu. Klíče od podlezu měla hlídka a ta nám přišla otevřít až v dohodnutou hodinu. Možnost dovolat se nebyla tehdy žádná. Občas se v blízkosti našich pracoviš objevili bavorští grenčáci. Jejich chování bylo odměřené a nikdy nevstoupili na území našeho státu. Já se pamatuji jen na jednu výjimku. Uzavírala se práce na jednom větším pracovišti, a tak se to

u ohně v blízkosti státní hranice trochu oslavilo. Alkohol některé lidi přitahuje a následně jim jazyk rozvazuje. Vždy ve svém vystupování odměřený grenčák ke mně přistoupil a řekl mi: „Měli byste se vykašlat na Rusy, my na Američany a mohli bychom tu žít v přátelství“. Kdož ví, jak by to s ním dopadlo, kdyby se o jeho výroku dozvěděli jeho nadřízení. Mimořádné podmínky za dráty vyvolávaly imimořádná řešení. Po holých těžbách zůstávalo na pasekách hodně klestu. Bez jeho odklizení nebylo možno plochu zalesnit. Měli jsme málo pracovníků a natož pak těch, kteří směli pracovat za dráty. Marně jsem se snažil přesvědčit Bavoráky, aby si klest vzali na topení. Nechal jsem tedy vyklidit klest na okraji paseky a pak za příznivého počastí se klest zapálila na jednom konci paseky a na druhém konci se oheň zastavil. Bavorští lesní dělníci pálili a hlídali, aby oheň nepřeskočil a na rotě PS byli připraveni vyrazit hasit, kdyby to nevyšlo dle plánu. Vyklizování klestu po těžbě a stavba oplocenek jsou práce namáhavé, ale mohou je vykonávat i brigádníci. Mechanizační prostředky pro tyto práce jsme tehdy ještě neměli. V těchto pracích nám někdy pomáhali i příslušníci lidových milicí. Ti mohli pracovat i za dráty. Příslušníci PS předem připravili ohradníky obehnané dráty. Podobně se v té době ohrazovaly pastviny pro dobytek. Uvnitř ohradníků pracovali milicionáři a hlídky se psy je hlídaly. Připadalo mi to pro pracující nedůstojné. Hlavně nám ale vadilo, že milicionáři nesměli pracovat v menších skupinkách a udělat i jiné práce, které nás za dráty čekaly. Přesvědčoval jsem důstojníka z praporu PS, aby nám to umožnil. Jeho rázné odmítnutí mě přimělo k tomu, že jsem při jednání řekl: „Tak komu se v tomto státě důvěřuje, když už ani milicionářům ne?“ Dostal jsem stručnou, ale přesvědčivou odpově : „Kdybyste věděl kolik z těch milicionářů už sedělo v kriminále, tak byste to neříkal!“ Dnes je možné vzpomínat na režim hraničního pásma i s humorem. Tehdy to bylo jiné. I lesní dělníci si přišli na své. Někdy to trvalo hodně dlouho než jim bylo dovoleno vstoupit za dráty. Časové ztráty jim nikdo nezaplatil. Stávalo se, že takové odbavení trvalo i 30 minut. Jsou byrokraté, kteří rádi zdůrazňují svou moc. Lidé takového typu se našli v řadách PS. Obrana proti nim byla velmi obtížná. Ing. Ilja Andrš, Přimda 17. 11. 2005

SB

ZÁPADNÍ ČECHY / STROMY

Lomikarova památná lipová alej v Trhanově

Strom roku Karlovarského kraje „Maxův klen u Kozího potoka“

19

AKCE / AKTUALITY

Čím správně přikrmovat živočichy v přírodě?

PŘIKRMOVÁNÍ

BRKOSLAV severní patří mezi naše nejkrásnější a nejvzácnější zimní hosty foto Dušan Boucný

Nejvhodnější potravou pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, z nichž nejrozšířenější je slunečnice, mák či řepka. Vhodná jsou i rozsekaná jádra vlašských ořechů, obilniny, jablka, případně hovězí či skopový lůj. Dnes však není problém koupit speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Vyvarovat bychom se však měli předkládání pečiva a soleným či kořeněným zbytkům jídel z kuchyně. Rovněž nevhodné jsou těstoviny a zdraví opeřenců neprospěje zplesnivělé, zapařené či jinak zkažené zbytky potravin. A jaké opeřence na jaké krmení přilákáme? Semena, především slunečnice, drcený oves, len, proso, konopí, semínka trav a bodláků přilákají vrabce, zvonky, stehlíky a sýkorky. Ovoce se pak stane lahůdkou především pro kosy a kvíčaly. Nejrůznější bobule jsou pochoutkou pěnkav jikavců či hýlů. Ořechy se hodí pro čížky a odřezky masa rádi zkonzumují sojky, straky či havrani. Kousky loje či speciální lojové koule přilákají nejspíše strakapoudy a brhlíky. Pokud máme tu možnost a můžeme ptákům zajistit přístup k nezamrzlé vodě, jistě to ocení nejen jako zdroj uhašení žízně, ale i pro koupání, které je nezbytné pro udržení dobrého stavu opeření. A jak přikrmovat zvěř? Zde je situace trochu složitější, nebo existuje celá řada krmiv, která jsou velice důležitá pro zvěř, ale jejich nevhodné použití může způsobit problémy. Z hlediska jejich významu je dělíme na objemová, jadrná a dužnatá. Zvláštní skupinou jsou však i minerální soli. Objemová krmiva, mezi něž patří jetel, vojtěška, letnina (usušené větvičky nejrůznějších stromů a keřů - dub, lípa, vrba, osika, maliník, kopřiva) obsahují nejen řadu výživných látek, ale jejich význam spočívá především v odstranění pocitu hladu a zlepšení průchodnosti natrávené potravy spárkaté zvěře. K objemovým krmivům počí-

Víte, čím krmit ptáčky?

DROZD kvíčala - autor Adolf Goebel

20

Zima je tady a s ní každoročně nastává volně žijícím zvířatům těžké období. Sníh, který zakryje zdroje potravy, bývá totiž horší než běžné mrazy. Ptáci žijící poblíže lidských sídel mají velkou výhodu. Tou je dlouholetá tradice krmítek a vstřícný vztah lidí k ptactvu. Jak tedy krmit a neuškodit? Především zásadně krmíme kvalitní potravou. Rozhodně by nemělo krmítko být způsobem, jak se zbavit kuchyňských zbytků nebo plesnivějícího chleba. Potravu dáváme do krmítka v takovém množství a stavu, aby neplesnivěla a nehnila a z hygienických důvodů provádíme také pravidelnou kontrolu a úklid krmítka a jeho okolí. Ptáky zásadně nekrmíme chlebem, uzeninami, slanými potravinami, suchými těstovinami ani kynutými výrobky, protože způsobují vážné zažívací potíže. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít strouhanou housku, na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Kosi, kvíčaly a brkoslavi se v zimě v přírodě živí převážně bobulemi ptačího zobu, kaliny, černého bezu, jeřabin, případně plody hrušek a jablek. Máme-li jablka, která nás svým vzhledem nelákají (samozřejmě nesmějí být nahnilá nebo plesnivá), prokážou ještě snadno ptactvu neocenitelnou službu. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy, vrabci, pěnkavy, strnadi a další pěvci ani hrdličky zahradní určitě nepohrdnou obilninami nebo strouhanou houskou. Koneckonců, v dnešní době není problém koupit si již namíchanou směs pro krmítka i lojové koule se slunečnicovými semínky. Je to možná o něco dražší, ale zato snadno dostupný způsob, jak pomoci. Adolf Goebel jednatel Moravského ornitologického spolku smp ČSO, mobil: 776 064 743 VRABEC domácí - autor Adolf Goebel

táme také ohryzové větve zejména z ovocných stromů pro zajíce a králíky. Jadrná krmiva, mezi něž počítáme především semena - žaludy, kaštany, bukvice, ale i zrno našich obilnin, obsahují nejdůležitější stavební a energetické látky nezbytné pro život zvěře. Podle nejnovějších poznatků z oblasti výživy zvěře by měla být jadrná krmiva podávána nejvíce ještě před obdobím zimního přikrmování, právě z důvodu vysokých energetických hodnot, nebo pak dochází k útlumu. Známá jsou i nejrůznější granulovaná jadrná krmiva používaná pro zimní přikrmování. Dužnatá krmiva mezi něž patří brambory, topinambury, krmná řepa a jiná jsou nezbytným zdrojem tekutin. Obsahují též i některé druhy vitamínů. Dužnatým krmivem jsou i jablka, hrušky, jeřabiny, ale i siláž. Přikrmovat volně žijící zvěř lze tedy celou řadou krmiv či potravin z domácnosti (suché neplesnivé pečivo, chléb). Vždy je však vhodné domluvit se s odborníky a neprovádět přikrmování samostatně, právě z důvodu možných zdravotních potíží. Máte-li zájem o bližší informace o přikrmování živočichů v přírodě či činnosti Českého svazu ochránců přírody, kontaktujte nás na adrese: ZO ČSOP Rokycany, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany nebo telefonujte na 603 239 922 či e-mailujte na [email protected]. text a foto Pavel MOULIS

Přes třicet lidí se vydalo na povánoční PŘIKRMOVÁNÍ živočichů pořádané rokycanskými ochránci přírody, detail loga, logo v držení malých ochránců přírody

KONTROLA zdravotního stavu puštíka obecného před vypuštěním

Ze

PUŠTÍK dostal svobodu

Nadace Partnerství vyhlašuje nové granty pro rok 2006 Program Strom života Nadace Partnerství vyhlašuje nová grantová schémata pro rok 2006. „V příštím roce rozdělíme na projekty zlepšující životní prostředí více než 3,5 milionů korun, které jsme získali mimo jiné veřejnou sbírkou v průběhu ankety Strom České republiky roku 2005, a zejména díky podpoře společnosti Skanska, generálního partnera programu Strom života. Obce, školy, nevládní neziskové organizace i jednotlivci mohou žádat o finanční podporu svých projektů až do 31. ledna 2006,“ uvádí Mirka Drobílková z Nadace Partnerství. Program Strom života Nadace Partnerství v roce 2006 podpoří nejen výsadby stromořadí a další zeleně podél cest a ve volné krajině, ale také obnovu stávajících a vytváření nových zelených veřejných prostranství, parků, či výsadbu sadů ovocných dřevin, které najdou využití v místní ekonomice. Důležitým prvkem všech projektů je aktivní partnerství, tedy zapojení veřejnosti - občanů, dětí, rodičů, místních neziskových organizací nebo firem do přípravy, a především realizace projektů, které přispějí ke zkvalitnění životního

prostředí. „Nejvyšší částky budeme rozdělovat na projekty obnovy stávajících a vzniku nových zelených veřejných prostranství, parků a dětských hřiš se zapojením veřejnosti. Chceme, aby místní občané, jako budoucí uživatelé těchto míst spolurozhodovali o jejich podobě a měli možnost prostranství přizpůsobit vlastním přáním a potřebám,“ dodává Mirka Drobílková. Zajímavostí grantového schématu jsou „zaměstnanecké granty“. Až desetitisícový příspěvek mohou získat projekty iniciované zaměstnanci společnosti Skanska, kteří se společně s obcí, místními spolky, rodiči, školami či neformálními skupinami chtějí zapojit do zlepšování životního prostředí v místě svého bydliště. Generálním partnerem programu Strom života Nadace Partnerství je společnost Skanska. Projekty, které získají finanční podporu grantového programu Strom života Nadace Partnerství budou známy v polovině března příštího roku. Podrobné informace a formuláře žádostí naleznete na www.nadacepartnerstvi.cz nebo www.stromzivota.cz.

Stavy černé zvěře zřejmě dále porostou 13. července 2005 v ranních hodinách jsem ulovil lončáka; jak se později ukázalo, jednalo se o velmi slabou bachyňku (27 kg), jež měla v sobě jen jedno, již zcela vyvinuté sele. Dlouhodobě sleduji vývoj početních stavů černé zvěře u nás. Zpočátku to byla zvěř velice vzácná a vzbuzovala i u myslivců někdy až nepřiměřený respekt. Při naháňkách se lovci kryli za hráně palivového dřeva, ti méně odvážní raději volili místo na žebřících. Do doby přibližně před 25 lety šla černá zvěř pravidelně do chrutí jen jednou za rok (v zimě), potom ale nastal zvrat, některé bachyně metaly selata dvakrát ročně. Stávalo se tak vždy následně po semenném roku dubu nebo buku. V poslední době se díky zvýšené

potravní nabídce, ale i oteplování klimatu setkáváme se selaty prakticky celoročně. V roce 2005 měl můj kamarád Ladislav Lebeda lovit srnce v jedné z honiteb v Českém Krasu. Když jsme se pak sešli, řekl mi: „Konečně jsem viděl -prvně v životě - taky chrutí prasat. Nečekal bych ale, že se to stane o srnčí říji, 20. července!“ V. Havelík

Silva Bohemica - 1/2006

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vyhlašuje fotografickou soutěž

Adamovské lesy v zimě a na jaře Den vyhlášení fotografické soutěže - 1. prosinec 2005 Uzávěrka fotografické soutěže - 11. červen 2006 Vyhlášení výsledků a vernisáž výstavy - 23. červen 2006 v 15.00 h na zámku Křtiny Předmět soutěže - přírodní krásy na území ŠLP Křtiny Digitální fotografie barevná - max. velikost 2 Mb ve formátu JPG Klasická fotografie barevná - velikost mezi 10x15 a 20x30 cm Kriterium hodnocení - výtvarná a dokumentární hodnota Adresa pro zaslání - [email protected] nebo ŠLP - fotosoutěž, 679 05 Křtiny 175 Zaslané fotografie se nevracejí Ze zimního křtinského lesa a dění ŠLP Křtiny si vyhrazuje právo Ing. Pavel Mauer užití soutěžních fotografií pro svoje potřeby Případné další informace a dotazy na www.slpkrtiny.cz/fotosoutez Odborná porota vybere a odmění 3 nejlepší příspěvky 1. cena - digitální fotoaparát 2. cena - fotografická tiskárna 3. cena - DVD přehrávač dále odmění 4. - 10. místo tričkem Děkujeme za aktivní účast a těšíme se na Vaše příspěvky, nezapomeňte prosím uvádět svoje jméno, klasickou i elektronickou adresu a mobilní telefon!

Vážení příznivci České lesnické společnosti, na začátku nového roku dovolte trochu bilancování roku 2005: V loňském roce jsme uspořádali roce 21 odborných akcí, některé samostatně, některé ve spolupráci s jinými organizacemi, například s pobočkami ČLS, LČR, s. p., lesními správami, VLS ČR s. p., Sdružením lesních školkařů ČR a jinými subjekty a hlavně za vydatné pomoci mnoha jednotlivců. Snažili jsme se o pestrou nabídku programů, kdy se hovořilo o problémech lesnictví a zdravého hospodaření v lese, což není v současné době vždy jednoduché a lehké. Našich akcí se zúčastnilo přibližně 2 800 lidí a semináře se konaly v různých částech naší republiky. Ke každému odbornému vzdělávacímu programu byly vydány kvalitní sborníky, o jejichž kvalitě svědčí i velký dodatečný zájem veřejnosti (některé ještě možno získat za úhradu). Všem účastníkům našich seminářů děkujeme za aktivní účast na odborných akcích, přednášejícím za práci, ochotu a laskavost, organizátorům za vydatnou pomoc při hladké

Lesnické podvečery a zájezdy ČLS Mineralogie - svČtové i domácí zvláštnosti DĤm ýS VTS Etiopie - pĜíroda a lesy „ Pozoruhodné rybáĜství „ Stromy a lesy v poezii „ CHKO ýeské StĜedohoĜí „ Zájezd lesnických podveþerĤ Hlasy ptákĤ „ ZáĜí Když tamtamy doznívají DĤm ýS VTS Zájezd les. podveþerĤ - vyhlášení modĜínu ěíjen Co o myslivosti nevíte DĤm ýS VTS Listopad O dĜevinČ roku u LýR - o modĜínu „ Prosinec PĜedvánoþní rozjímání „ Leden Únor BĜezen Duben KvČten ýerven

Počínaje akademickým rokem 2006/2007 bude na fakultě lesnické a environmentální (FLE) České zemědělské univerzity v Praze vyučován nově akreditovaný bakalářský studijní obor Provoz a řízení myslivosti. Obor byl koncipován pro potřeby státní správy v oblastech myslivost, rybářství a včelařství, s velkým přesahem do obecně ekologického základu, tak jak odpovídá celkovému zaměření studia na FLE. Třebaže je zařazen do studijního programu Lesnictví, je řazen k tzv. oborům profesním, s omezenou možností pokračovat přímo v návazných magisterských oborech. Přímo lze pokračovat v oboru Regionální environmentální správa, zájemci o obor Lesní inženýrství si musejí doplnit základní předměty z bakalářského oboru Lesnictví. Primárně se ale počítá s ukončeným studiem na úrovni bakaláře, pro zaměstnance přímo ve státní správě a samosprávě v příslušném oboru. Vhodný je i pro pro-

fesionální myslivce. Na výuce se kromě kmenových pracovníků fakulty podílejí významní specialisté externí, například předmět střelectví a balistika přednáší učitel z policejní akademie. Předpokládáme otevření denního, prezenčního studia v Praze, s využitím terénního zázemí v Kostelci nad Černými lesy, a kombinovaného studia (v akademickém roce 2006/2007) v distančním středisku na SLŠ a VOŠ v Trutnově, později i v Písku. V Praze otevřeme studium pro 60 zájemců a v Trutnově pro 40. Přijímací zkoušky se budou konat z biologie, díky charakteru oboru bude požadován i psychotest. Zájemci o studium se mohou informovat na www stránkách fakulty nebo na studijním oddělení FLE. Prof. Ing. Vilém PODRÁZSKÝ, CSc. Děkan FLE ČZU v Praze Doc. Ing. Jiří VIEWEGH, CSc. proděkan pro studium lesnických a dřevařských oborů

Leden

Bĝezen

Duben

Kvčten

SB

název: 50 let od založení ýeskoslovenské vČdecké spoleþnosti lesnické, která pokraþovala jako ýLS VþelaĜství (se Svazem vþelaĜĤ) Setkání lesníkĤ tĜí generací Vztahy a vazby ochrany lesĥ na ostatní odvčtví LH Novela zákona 149/2003 o obchodu s reprodukÿním materiálem les. dĝevin Kurz odborné nČmþiny Stromy památné a významné Den v lese - regionální akce Povolování kácení stromĤ - nácvik výbČru , hodnocení jedincĤ (pro pracovníky OÚ) Myslivecká akce: Další vývoj myslivosti po vstupu þR do EU

místo:

odborný garant: RV ýLS

DĤm ýS VTS

taj. Peroutka Ing. Holuša DĤm ýS VTS. Ing. JanþaĜík Hradec Králové Ing. Mansfeld Silvia Ing. Krystým Lobeþ u MČlníka Ing. Slabý DĤm ýS VTS Ing. Kyzlík þlenové RV Ing. Kyzlík Brno

Ing. Janota

Hradec Králové

Ing. Kalina, Ing. Kreþmer

Praha

Ing. Slabý

þerven

Snčm lesníkĥ: Hlavní problémy lesnictví

Srpen

UplatnČní NLP II pro léta 2007 – 2013, semináĜ, diskuse 100 let lesnického odborného tisku s LP, (100 let od zahájení vydávání prav. mČsíþníku ýLJ a 100 let od zahájení vydávání pravidelného Lesnického týdeníku – Rozmara) 11.vycházka Klubu pro lesnictví a myslivost v Klatovech (Háj þ. 35, 1906 72-75, 90-92

Kostelec n. ý.L. Ing. Ota Lasák

Význam lesnické typologie pro souÿasné LH

KĜtiny

HospodaĜení v mČstských a pĜímČstských lesích

Ostravsko

Záĝí

Klatovy

RybáĜství (s ýeským rybáĜským svazem) DĤm ýS VTS (kormoráni, norci; protipovodĖová bezpeþnost rybníkĤ) Legislativa a krajinotvorné programy

Lyžařské závody lesníků v Beskydech Ve dnech 19. - 22. LEDNA 2006 se bude v Beskydech - ve Velkých Karlovicích konat 11. ROČNÍK LYŽAŘSKÝCH ZÁVODŮ LESNÍKŮ ČR (LSL) konaný pod záštitou Ing. Vladimíra Blahuty - Generálního ředitele LČR, s. p. Právo účasti: 1. Lesníci (THP), lesní dělníci, vlastníci lesa nad 500 ha, zaměstnanci sekce LH MZE, VLS, orgánů státní správy lesů a ochrany přírody, institucí lesnického vzdělávání, jejich žáci a studenti. 2. Rodinní příslušníci oprávněných ke startu ve skupině 1 manžel, manželka a děti od 16 do 26 let). 3. Hosté na zvláštní pozvání organizátorů. Místo konání závodů: Velké Karlovice (Běh se střelbou - standardní běžecké tratě, Obří slalom (OS) - sjezdovka Razula - Velké Karlovice). Závodní kancelář: Hotel Horal, 756 06 Velké Karlovice 583, fax: 571 444 786 e-mail: [email protected]. Internet: www.valachy.cz

RNDr. Fojtík Ing. Štipl RNDr. PoupČ Ing. Foltánek M. Košner Ing. Kyzlík RNDr. J. Škopek Ing. Ota Setzer Mgr. Kubátová Ing. D. Vaca Ing. Kyzlík Mgr. Kubátová

Plán odborných seminářů ČLS mčsíc:

Únor

Provoz a řízení myslivosti - nový studijní obor na fakultě lesnické a environmentální ČZU v Praze

organizaci, kdy nám zajišovali občerstvení či stravování nebo dopravu. Děkujeme všem, kteří nás podpořili v našem úsilí o zdravý pohled na les a hospodaření v něm, děkujeme za podporu Ministerstvu zemědělství ČR v Praze, Lesům České republiky, s. p., Vojenským lesům a statkům ČR, s. p., Akreditační komisi MV ČR. Těšíme se na shledání v příštím roce na dalších vzdělávacích programech, jejichž příprava vrcholí a přejeme všem hodně zdraví, osobních i pracovních úspěchů, klid, pohodu, spokojenost a odpočinek o vánočních svátcích také pak zdárný nástup do nového roku 2006. Za Českou lesnickou společnost pracovníci kanceláře

Ĝíjen

Plošné poškození lesĥ zpĥsobené povčtrnostními vlivy (meteorologické pĜedpoklady, pČstební opatĜení, zkušenosti, krizové plány OS pro pĜír. prostĜedí Remízky- regionální akce Pro okresy s nízkou lesnatostí

PrĤhonice

Listopad

Dny modĝínu – 1.den semenáĜství školkaĜství, pČstování, exkurze; 2.den využití ve dĜevozpracujícím prĤmyslu Kurz odborné nČmþiny (možnost výjezdu do SRN – Hamburk) Kapacity výroby a zpracování surového dĝíví s využitím výsledkĥ inventarizace Les a dĜevo jako souþást udržitelného rozvoje zemČ

Ing. Koldinský Ing. Najman Ing. V. Mansfeld, Dr. MackĤ Doc. Ing. Kupka p. Kwapulinski taj. Štípek, Ĝed. Hejda - TĜeboĖ RNDr. J. NČmec Ing. P. Kyzlík Ing. Draštík

Pardubice nebo Vilémov

SemináĜ ve spolupráci se školkaĜi Využití alternativních metod HÚL v podmínkách NP Šumava

PŘIPRAVOVANÉ AKCE / AKTUALITY

Motto: Každému, kdo vlastní fotoaparát, se čas od času povede dokonalá fotografie, která by neměla zapadnout pouze v rodinném albu!

Šumava Dlouhá Voda, okr. Bruntál

Ing.V. Foltánek, Ing. P. Kotrla Ing. StanČk MŽP Ing. Mansfeld, Ing. Kaluža Ing. Kubaþka Ing. KubĤ Ing. Slabý

Hradec Králové

Ing. KubĤ

DĤm ýS VTS

Ing. KubĤ

21

V Hranicích vzniká speciální učebnice pro lesníky Na speciální učebnici pro lesníky v rámci mezinárodního projektu Paws pracují odborníci ze Střední lesnické školy v Hranicích společně s partnery z Finska, Německa, Rakouska a Slovenska.. Škola na projekt získala celkem 30 tisíc euro, tedy zhruba 870 tisíc korun. Výsledkem společné práce bude, výukový interaktivní CDROM a učebnice., která má sloužit lesníkům, aby se lépe pedagogicky připravili na působení na veřejnost, děti a mládež , klienty se speciálními potřebami či seniory. Z učebnice by se měli vzdělávat nejen lesníci v Česku, ale i v ostatních zemích, které se do projektu zapojily.

AKTUALITY - KRIMI

Státu hrozí žŽaloby kvůli Lesům ČR Státu hrozí žaloby o miliardy korun kvůli sporu s lesnickými firmami. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezrušil platnost výběrových řízení státního podniku Lesy ČR, které považuje za neprůhledné i Evropská komise. Nově uzavřené smlouvy na lesnické práce, podle výsledků údajně netransparentních výběrových řízení, tak k 1.lednu vstoupily v platnost. Předseda ÚOHS Martin Pecina uvedl, že od 1. ledna musí všechny smlouvy platit, i když, přestože stanovisko Bruselu je velmi vážní. Evropská komise v polovině prosince uvedla, že Lesy ČR při zadávání veřejných zakázek se vší pravděpodobností nedodržely předpisy EU. Zákon umožňuje zrušit výběrové řízení v okamžiku, kdy nejsou uzavřeny smlouvy. Pokud se Úřad pro hospodářskou soutěž dozví, že výběrové řízení nebylo v souladu se zákonem, má možnost udělit pokutu až do výše pěti procent z ceny zakázky. Podnikatelé v tom případě hodlají na státu požadovat odškodné za to, že přes kritiku Bruselu nové smlouvy potvrdil. Následky toho, že smlouvy od Nového roku platí, ponesou státní úřady a firmy mohou požadovat odškodné - zřejmě především od státních lesů, které může přesáhnout miliardy korun.

Lesy ČR chtějí v Číně zalesnit půdu Státní podnik Lesy České republiky chystá v Číně účast v projektu Zelená Čína na zalesnění až 10 000 hektarů nevyužívané půdy kolem Žluté řeky (Chuang-che). V Číně chtějí státní lesy hlavně uplatnit své zkušenosti a dovednosti v lesnickém oboru. Náklady spojené se zahájením projektu a vznikem společného podniku by měla hradit čínská strana, která na to již vyčlenila asi 2,5 milionu dolarů (62 milionů korun). Nyní LČR připravují vyslání expertní skupiny, která by měla přímo v Číně, jejíž premiér Wen Ťia-pao ve čtvrtek navštíví Česko, důkladně analyzovat místní podmínky.

Myslivci střílejí kormorány Kormorán je postrachem rybářů. Tento dravý pták dokáže spořádat přes půl kila ryb každý den. Pro rybáře tak představuje noční můru. Je totiž také chráněn zákonem a jeho odstřel byl až doposud vyloučen. Nyní se ale situace změnila. Myslivci na Přerovsku, Mladoboleslavsku, Olomoucku a jinde zahájili jejich odstřel. Výjimku k jejich hubení udělují rybářům krajské úřady. Kormorán se živí výhradně malými rybami. Velké jen poraní, což je pro ně často smrtelné. Na jednu ulovenou rybu připadá až deset poraněných ryb. Za zimní období uloví jeden kormorán ryby v hodnotě asi pět tisíc korun.. Navíc jsou opeřenci velmi chytří a myslivci je smějí střílet pouze za letu. Proti povolení protestovali ornitologové. Podmínky jsou ale rozumně nastaveny a populaci odstřel neohrozí. Dalšími predátory rybích společenstev jsou volavka popelavá a vydra. Jejich lov ryb ale není pro rybáře většinou tak významný.

22

území Brd kromě vojáků cvičí i policisté, hasiči a další složky integrovaného záchranného systému. Je tu i trhací jáma, do které se vozí k likvidaci nalezená munice z Prahy a středních Čech. Určitě tento pro nás velmi strategický prostor neopustíme,“ uvedl Čírtek. Na území vojenského prostoru v Jincích má podle nového armádního návrhu do roku 2008 vzniknout celkem 92 kilometrů značených stezek pro turistiku, cykloturistiku a pro lyžaře - běžkaře. Stezky v Brdech by měli vyznačit členové Klubu českých turistů (KČT) a armáda by se mohla na vyznačení tras částečně podílet i finančně. Armáda počítá například i s tím, že zde vybuduje například naučné stezky s infopanely o vojenském využití újezdu. S návrhem ministerstva obrany však nesouhlasí autoři Projektu Brdy. „Trváme na tom, aby vojáci VVP Jince opustili. Ovšem než odejdou, musí zde být právně zajištěna ochrana přírody. V Brdech musí vzniknout národní park, nebo alespoň chráněná krajinná oblast,“ řekl Pavel Čámský, spoluautor Projektu Brdy. Pokud nebude příroda dostatečně ochráněna před otevřením prostoru pro veřejnost, vzniknou zde podle Pavla Čámského nenahraditelné škody. „Domnívám se, že toto živelné zpřístupnění Brd je to nejhorší, co se může stát. Zakládáme proto občanské sdružení, jehož cílem bude především zahájit veřejnou diskuzi o budoucnosti Brd,“ uvedl Pavel Čámský. Naopak návrh vojáků na otevření Brd pro veřejnost považuje za dobrý nápad zoolog Hornického muzea Příbram a znalec brdské přírody David Fischer. „Pokud lidé nebudou chodit na přírodně cenná místa, pak z hlediska ochrany přírody považuji tuto takzvanou měkkou turistiku pod dohledem armády za nejlepší z dosud navrhovaných řešení,“ uvedl.

Národní parky se chtějí sloučit Národní parky Šumava a Bavorský les chtějí v budoucnu splynout v jedno velké chráněné území. V Železné Rudě podepsaly memorandum, ve kterém slibují postupné sjednocení managementu obou parků. Ekologové z Hnutí DUHA tuto iniciativu podporují. Proti memorandu naopak protestuje řada šumavských obcí, které neschvalují další rozšiřování zón s přísným ochranářským režimem. Během příštích jedenácti let by se Národní parky Šumava a Bavorský les měly postupně propojovat tak, až splynou v jediné velké chráněné území.Vzniklo by takjedno z největších a nejucelenějších území ve střední Evropě. Na obou stranách šumavské hranice by měla platit stejná pravidla ochrany přírody. Sjednocený park by měl společné vedení a cíle. Společná by měla být také prezentace a vstup do mezinárodních institucí. Větší rozloha by přinesla území také více evropských peněz. Podle Davida Holuba, mluvčího NP Šumava nové vedení za poslední tři roky zcela změnilo koncepci boje proti kůrovci. V bezzásahových zónách už dřevo netěží. A stromy napadené kůrovcem nechává suché stát. Stejně už mnoho let přistupuje k prvním zónám i správa Národního parku Bavorský les.

Pucličtí dostali zpátky dalších 50 hektarů lesa

Vojáci otevřou Brdy pro turisty

Obecní lesy Puclice na Domažlicku se pár týdnů před Vánocemi zvětšily o 50 ha. „Pro nás to byla opravdu radostná zpráva,“ usmívala se během řeči starostka Marie Machová, „Při digitalizaci přišli na Lesní správě v Horšovském Týně na to, že mají našich padesát hektarů lesa. Přepsali je nám a máme te tedy 177 hektarů. Ty ztracené hektary se nacházejí například po levé straně z Doubravy na Semošice nebo u Malého Malahova směrem na Bukovec.“ Lesy jsou pro Puclice důležitým zdrojem příjmů. „Výtěžek se pochopitelně každý rok liší, ale ztrátoví nejsme, máme dobrého hospodáře, pana Pacíka. Jen nás mrzí, že se snížily dotace na zalesňování. Bývaly v plné výši, od letoška ale už jen šedesátiprocentní.“

Do Vojenského výcvikového prostoru (VVP) Jince v Brdech se již brzy budou moci podívat turisté. Tento prostor, stejně jako zbývající čtyři vojenské újezdy v Čechách a na Moravě, se do tří let otevřou veřejnosti. Podle mluvčího Ministerstva obrany bude v době, kdy se zde nebude konat vojenský výcvik, umožněno turistům, cyklistům a v zimě též lyžařům, tento vojenský prostor navštěvovat Vojáci tedy zůstanou i ve VVP Jince. „Jde o jediný vojenský prostor v Česku, kde mohou cvičit dělostřelci. Navíc na

Obec Choltice požádala Lesy České republiky o navrácení tisícihektarové chráněné zámecké obory. Choltický zámek po třinácti letech soudních sporů v roce obec pravomocně uhájila. Zámek obci Choltice patří od konfiskací po skončení 2. světové války. Byly zde zámecký park a zámecká obora, která má svoje hranice, jež měla své oplocení, svoji plochu. Te se to obec pokouší vracet zpět.

Choltice chtějí zpět i oboru

Poškození stromů u Dvora Králové Za obcí Nové Lesy u Dvora Králové nad Labem si neznámí pachatelé vybrali starý ale zdravý les. Nařezali borovice, smrky, modříny i buky na rozloze 4,5 hektaru. Některé stromy ve větru padly. Škodu odborníci odhadli na 14 milionů. Motivací je prodej poškozeného dříví. Podle lesníků se nezodpovědným majitelům porostů nabízejí profesionálové, kteří les nařežou a zničí na tichou objednávku. Např. v Šanově na Broumovsku bude muset padnout 700 až tisíc stromů vážně poškozených v listopadu. Pachatelé měli zájem vytěžit co největší část lesa, kterou by jim úřady nikdy vytěžit nepovolily. Jen za poslední půlrok nařezali neznámí pachatelé na východě Čech téměř 12 hektarů porostů. Škoda přesáhla 30 milionů korun. Vypátrat a usvědčit viníka bývá obtížné. Např. vlastník zničeného lesa u Dvora žije stovky kilometrů odtud v jižních Čechách. Inspektoři životního prostředí ho zatím nenašli.

Zloděj si z lesa odvezl cizí dřevo Neznámý zloděj se vypravil za Salaš na Slovácku k místu, kterému se říká Padlích, a již nachystané klády naložil a odvezl. Zatím neznámý pachatel ukradl 12,5 kubíku dřeva a majiteli tak způsobil třináctitisícovou škodu.

Myslivci z Dobřan hrozí ažŽ pět let vězení Policisté 29. 12. 2005 obvinili z ublížení na zdraví třiašedesátiletého myslivce z Dobřan na Plzeňsku, který ve středu vpodvečer v lese při čekání na divočáka omylem zastřelil svého o pět let staršího kamaráda. Důchodci hrozí až pět let vězení a podle právníků přijde i o zbrojní průkaz. Oba lovci čekali v lese na posedech, až na vytipované místo v lese u Dobřánek přijdou divočáci, které tam v minulosti vídali. I když se na vzdálenost několika desítek metrů myslivci opakovaně vzájemně dorozumívali, starší z nich zřejmě nečekaně slezl z posedu na zem. Pak se pravděpodobně oklikou vydal za mladším z myslivců. Dostal se ale do místa, ze kterého druhý z lovců čekal příchod zvěře. Myslivec v domnění, že míří na divoké prase, vystřelil z legálně držené kulovnice a smrtelně zasáhl kolegu do hrudníku na vzdálenost téměř čtyřiceti metrů.

Pytlák měl doma trofeje za více nežŽ čtyři miliony Cenu sbírky paroží, kterou kriminalisté v říjnu zabavili pytlákovi z Ořechova na Brněnsku, odhadli zatím soudní znalci na 4,5 milionu Kč. Do konce roku 2005 ocenili jen 60 % z více než 1200 trofejí, které policie u pachatele našla. Lze předpokládat, že cena trofejí bude mnohem vyšší. Jen proto, aby byli policisté schopni četné paroží převézt, museli sehnat sto krabic od banánů. Mezi trofejemi jsou i rarity: například paroží takzvaného zlatého jelena v ceně okolo 300 000 korun. Původně se cena paroží odhadovala na přibližně dva miliony korun. Od chvíle, kdy je začali oceňovat odborníci, se částka zvyšuje. Podle Křetínského lze předpokládat, že vyšetřování kauzy bude uzavřeno v únoru 2006. Muži z Ořechova hrozí za pytláctví až osm let vězení. Je více než pravděpodobné, že kolekce trofejí se stane po vynesení rozsudku majetkem státu.

Za zabití mladého mužŽe na dva roky do vězení Za zastřelení devatenáctiletého myslivce Jiřího Zavadila z Přemyslovic na Prostějovsku poslal pravomocně brněnský krajský soud na dva roky na tvrdo do vězení nezodpovědného třicetičtyřletého lovce Martina Moška z Velkých Karlovic. Moško se od začátku snažil tvrdit, že se zkušený myslivec Zavadil zastřelil loni v listopadu sám. Soud však měl k dispozici díky expertizám přesvědčivé důkazy. Je dokázáno, že se střílelo z Moškovy brokovnice a že Zavadil byl střelen z takové vzdálenosti a pod takovým úhlem do srdce, že je zcela vyloučeno, aby se střelil sám. Život mladého muže byl zmařen kvůli nezodpovědnosti svátečního lovce, který porušil snad všechny zákony a předpisy o myslivosti a manipulaci se zbraněmi. Moško Zavadila střelil, když si hrál s kohoutkem nezajištěné brokovnice. Moško se dodnes ani neomluvil rodičům zabitého. Nebyl ani na vyhlášení rozsudku u nalézací-

ho soudu a k odvolacímu soudu, kam se odvolal, nepřišel vůbec.

U Prachatic pytlák nastražŽil oka Pytlák se objevil v honitbě nad Hubrů mlýnem u Dubu u Prachatic. Na zvěř nastražil drátěné oko, do něhož se chytlo srnčí. Místní hajný při obhlídce narazil v křoví na srnčí zachycené v oku. Oko v honitbě pytlák nastražil zřejmě někdy od Štědrého dne do čtvrtka 29. 12. 2005. Hajný neváhal a ohlásil případ policistům, kteří po pachateli tohoto trestného činu pátrají.

Člen myslivecké strណe pytlačil Člen myslivecké stráže pytlačil s nelegální součástí zbraně v lese u Libouchce na Ústecku. Při vyvrhování tříletého desateráka ho ale přistihl kolega, který uslyšel výstřel. Cena jelena se pohybuje kolem 17 000 Kč. Pytlák přijel na kraj lesa autem a jako návnadu použil řípu. Myslivec, který byl nejblíž, společně s policistou svého kolegu zadržel.

Mladík si přivlatnil ulovené divočáky Škodu za osmnáct tisíc Kč způsobil pětadvacetiletý muž Mysliveckému sdružení „Borek“ Březí na Strakonicku. V době od září roku 2002 do září 2003 v honitbách ulovil jedenáct divokých prasat - sedm tzv. lončáků a čtyři selata. Svůj úlovek neoznámil mysliveckému hospodáři, maso neodevzdal a ponechal si jej pro svoji potřebu. Policisté mladíka obvinili z trestného činu krádeže.

Pytlák na Slovácku skončil na policii Překvapení čekalo před Vánocemi na policisty při kontrole třiatřicetileté dvojice z Kostelan nad Moravou. Když začali strážci zákona prohlížet v chatové oblasti u Břestku jejich auto, našli pod sedadlem kulovnici s puškohledem a náboji. Na první pohled bylo na této zbrani poznat, že ji majitel nemá pro sportovní či jiné legální účely. Puška bez patřičného oprávnění byla prostá výrobního čísla a navíc měla sklopnou pažbu a tlumič výstřelu. Policisté při dalším šetření velmi rychle přišli na to, že muž touto zbraní ulovil právě v okolí Břestku sele divokého prasete. Dotyčný tak dostal obvinění hned ze dvou trestných činů - nedovoleného ozbrojování a pytláctví, za což může jít až na pět let do vězení.

Policie z Blanska vyšetřuje dva zloděje a pytláky Dva muže ve věku 38 a 45 let vyšetřuje policie. U obce Unín nedaleko objektu kasáren odcizili u silnice zaparkovaný malý motocykl značky Jawa Babeta v hodnotě sedm a půl tisíce Kč. Dále tito muži u obce Rohozec z motorového vozidla neoprávněně zastřelili dva kusy srnčí zvěře, kterou pak naložili do automobilu a snažili se odjet. Policejní hlídka je pronásledovala až do obce Hluboké Dvory. Tam u nich ulovenou zvěř nalezla. Oba muži jsou stíháni pro trestný čin krádeže a pytláctví, za což jim hrozí trest odnětí svobody až na dva roky.

Nad zraněním myslivce na honu visí otazník Osmnáctiletý myslivec z Hosína u Českých Budějovic utrpěl při naháňce 23. 11. 2005 na divočáka na Českovelenicku těžké zranění třísel. Mohla ho zasáhnout jak střela některého z dalších lovců, tak i z vlastní zbraně. Policie případ šetří jako podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví. Událost je o to nešastnější, že hon měl být podle dostupných informací pro mladého muže premiérovým lovem.

Policie kontrolovala, zda myslivci střílí střízliví Policie na stále častějšíh kontrolách na honech dává myslivcům fouknout do přístrojů na měření alkoholu. Alkoholem opojeného myslivce zarazila loni např. na Ž ársku až policie, která mu naměřila 0,34 promile alkoholu, další dva honci také nadýchali. Jednalo se údajně o zbytkový alkohol. Střelec bude postoupen ke správnímu řízení, hrozí mu až patnáct tisíc pokuty a odebrání zbraně. V regionu se nejedná o ojedinělou situaci, lloni zjistili policisté pět takových přestupků, nejvíce přístroj ukázal 1,12 promile. redakce

Silva Bohemica - 1/2006

GREEN PAGES - Pilsner and Karlovy Vary region / die Grüne Seiten - Pilsner und Karlsbad Region

Schulen / Schools Střední odborné učiliště lesnické, Odborné Učiliště a Učiliště Abertamy Hornická 286, 362 35, T 353 892 292, T/F 353 892 291, E [email protected] W soul.abertamy.cz Střední odborné učiliště lesnické a zemědělské a Učiliště, Mládežníků 228, 337 01 Rokycany, T/F 371 722 032; 371 795 241 - Březina č. 34, 338 24 Břasy I W www.soulzro.aktualne.cz Střední lesnická škola Žlutice Žižkov 345, 364 52 Žlutice T 353 393 167, F 353 393 237 E [email protected] W slszlutice.misto.cz (viz článek na str. 12)

Státní správa, ústředí 2 State, headquarters / Statliche Unternehmen Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor živ. prostředí, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, T 377 195 111, GSM 606 659 897 E [email protected] W www.kr-plzensky.cz Krajský úřad Karlovarského kraje Oddělení lesního hospodářství, myslivosti a rybaření (viz článek na str. 4) Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary T 353 502 111, 353 502 296, F 353 331 509 E [email protected] W www.kr-karlovarsky.cz Lesy České republiky, s. p. www.lesycr.cz • Krajský inspektorát Plzeň Sukova 40, 301 00 Plzeň, T 377 241 795, GSM 724 524 650, E [email protected] • Krajský inspektorát Karlovy Vary Krušnohorská 7, 360 01 Karlovy Vary T 353 447 111, F 353 447 119, GSM 724 524 790, E [email protected] Muzeum Šumavy, náměstí Svobody 2, 342 01 Sušice, T 376 528 850 W sweb.cz/muzeum.sumavy/ Správa Národního parku a CHKO Šumava W www.npsumava.cz sídlo je v Jihočeském kraji - ve Vimperku, v Plzeňském kraji je ale několik informačních středisek (IS), lesních správ (LS) a dalších pracoviš: IS Alžbětín (Železná Ruda), IS Kašperské Hory (Sušická 399), IS Rokyta (Antýgl), LS Hartmanice, LS Křemelná, LS Modrava, LS Prášily, LS Srní, Pracoviště CHKO v Nýrsku (Strážovská 529), Odbor CHKO v Sušice (Nuželická 60), ... Správa ochrany přírody W schko.ten.cz • Správa chráněné krajinné oblasti Český les CHKO o rozloze 473 km2 nám. Republiky 110, 348 00 Přimda T 374 796 243, E [email protected] W www.ceskyles.ochranaprirody.cz • Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les CHKO o rozloze 610 km2 Hlavní 540, 353 01 Mariánské Lázně T 354 624 081, F 354 620 081 E [email protected] Vojenské lesy a statky ČR s. p. W www.vls.cz • divize Karlovy Vary, Mattoniho nábřeží 203/130, 360 20 Karlovy Vary T 353 239 411, F 353 942 124 E [email protected] správy divize Karlovy Vary: • LS Dolní Lomnice, T 353 941 126 • LS Klášterec n. O., T 474 375 007 • LS Valeč, T 353 399 741 • správa pily Bochov, T 353 902 240 • SpS Bražec, T 353 901 453 • divize Hořovice sídlo divize je ve Středočeském kraji v Hořovicích, v Plzeňském kraje je ale několik lesních správ a dalších pracoviš: LS Háje - Dnešice, LS Mirošov, LS Nepomuk, Středisko služeb Mirošov, ... SB

23

Od roku 2006 jsou inzertní stránky spojeny s regionálními adresáři institucí a firem nazývanými „Zelené stránky“. V tomto čísle 1/2006 jsou stránky zaměřeny na Plzeňský a Karlovarský kraj (samostatné Zelené stránky pro tyto kraje vyšly v čísle 6/2005, respektive v čísle 11/2004). Další pořadí krajů je patrné z níže otištěného kupónu, který slouží zároveň jako objednávka prezentace. Uzávěrka do čísla 2/2006: 20. 1. 2006. Krajské muzeum Sokolov, Zámecká 1, 356 01 Sokolov, T 352 623 930, F 352 602 217 E [email protected] W www.omks.cz • unikátní archiv fotografií a informací o starých a památných stromech 3

Lesní společnosti

Forestry companies / Förstliche Unternehmungen

Jihozápadní dřevařská a.s., Nádražní 166/2, 342 01 Sušice, T/F 376 521 001, W www.jz-drevarska.cz KLATOVSKÁ LESNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 340 36 Předslav - Němčice 50 T 376 395 397 Lesní společnost Bečov, s.r.o., Karlovarská 305, 364 64, T 353 999 264-5, F 353 999 316 E [email protected] W www.lesybecov.cz Lesní společnost Cheb, spol. s r.o. Svobody 49, 350 02 Cheb T 354 433 430, W www.eStav.cz/lesni Lesní společnost Františkovy Lázně, a.s. Nezvalova 34/8, 351 01 Františkovy Lázně T/F 354 542 395, GSM 602 306 277 E [email protected] Lesní společnost Královský Hvozd, a.s. Klatovská 289, 340 22 Nýrsko, T 376 312 893, 376 313 279, E [email protected] Lesní společnost Petermann a.s., Nekmíř, Lhotka 10, PSČ 331 52, T/F 373 394 410, M 777 654 698, E [email protected] Lesní společnost Planá u Mar. Lázní, a.s. Dukelských hrdinů 90, 348 15 Planá T 374 794 101-2, E [email protected] Lesní společnost Plasy a.s. viz článek - s. 12 Lipová 8, 331 11, T 373 322 251-3, F 373 322 254, W www.lasplasy.cz Lesní společnost Přimda, a.s. náměstí Republiky 110, 348 06 Přimda T 374 796 241, W www.lasprimda.cz Lesní společnost Stříbro, a.s., Plzeňská 250, 349 11, T 374 633 411 W www.lsstribro.cz Lesní společnost Teplá, a.s. Masarykovo nám. 1, 364 61 Teplá u Toužimi T 353 392 421-2, F 353 392 611 E [email protected] W www.lesytepla.cz (viz článek na str. 9)

Lesní společnost Železná Ruda, a.s. Pancířská 348, 340 04 Železná Ruda T 376 397 508, E [email protected] Lesnictví Vitriolka, Zdeněk Drobílek, Chodov 93, 364 64 Bečov nad Teplou T 353 999 223, F 353 999 262 E [email protected] Lespra, s.r.o., Plánská 270, 349 58 Černošín T/F 374 692 198, E [email protected] NEVDĚK, spol. s r.o., Nádražní 201, 364 52 Žlutice, T 353 393 221, F 353 393 646 E [email protected] LST, a.s., 345 33 Trhanov č. 48, T 379 794 291, F 379 794 364, W www.lst.cz SALTICA, spol. s r. o., Stupno 139, 338 24 Břasy, T/F 371 781 380 E [email protected] W www.saltica.cz 4 Obecní

a měst. lesy

Communal forests / Gemeindewälder

Domažlické městské lesy spol. s r.o., Tyršova 611, 344 01, T 379 722 389, F 379 725 923, E [email protected] v. l.: 3700 ha Horšovskotýnské lesy, spol. s r.o., 345 45 Blížejov 6, T 379 428 902 Kašperskohorské městské lesy s.r.o. Dlouhá 95, 341 92 Kašperské Hory T 376 503 211, F 376 582 521 E [email protected] W www.khory.cz výměra lesů: 6015 ha (viz článek na s. 14) Kladrubské lesy, s.r.o., Milevská 359, 349 61 Kladruby, T 374 631 955, W www.kladruby.cz

Lázeňské lesy Karlovy Vary Na Vyhlídce 35, 360 01 (viz článek na s. 17) T 353 224 468, F 353 224 561 E [email protected] W www.lazenskelesykv.cz výměra lesů: 2188 ha Lesní úřad města Jáchymov, Mathesiova 209, 362 51 Jáchymov, T 353 811 211, F 353 811 221, E [email protected] W www.mestojachymov.cz výměra lesů: 3660 ha LESNÍ ÚŘAD obce Bochov, n. Míru 1, 364 71, T 353 902 216, M 724 006 024, E [email protected] výměra lesů: 852 ha

Lesy města Klatov, s.r.o., Točník čp. 47, 339 01, T 376 322 570, F 376 322 571 E [email protected] vým. lesů: 1150 ha Lesy města Rokycan, s.r.o., Soukenická 2/III., 337 01 Rokycany, T/F 371 724 537 E [email protected] výměra lesů: 3780 ha (viz článek na str. 13) Lesy města Stříbra, Palackého 1418, 349 01 Stříbro, T 374 622 504, T/F 374 624 710 E [email protected] v. l.: 1500 ha

Městské lesy Kraslice, s.r.o., Havlíčkova ulice 1918, 358 01 Kraslice, T 352 686 815, F 352 686 812, E [email protected] W www.kraslice.cz výměra lesů: 830 ha Lesy Žlutice, s.r.o. (viz článek na str. 7) Dukelských hrdinů 98, 364 52 Žlutice T 353 398 101 výměra lesů: 723 ha Město Horní Slavkov, Poštovní 628/1, 357 31 Horní Slavkov, T 352 688 046 (Technické služby),M 724 090 270 - OLH E [email protected] v. l.: 438 ha Město Kaznějov, správa lesů, Ke Škále 220, 331 51,T/F 373 332 163 v. l.: 98 ha Město Kdyně, správa obecních lesů, 345 06, T 379 731 206, F 379 732 252 v. l.: 460 ha Město Kralovice, OŽP, Manětínská 493, 331 41, T 373 300 255; myslivost, lesy T 373 300 257, E [email protected] Město Plánice, správa lesů, 340 34 Plánice T 376 394 103 výměra lesů: 330 ha Město Radnice, Lesní správa, náměstí Kašpara Šternberka 363, 338 28 Radnice T 371 740 811, F 371 785 233 v. l.: 220 ha Město Starý Plzenec, správa městských lesů Smetanova 932, 332 02 Starý Plzenec T/F 377 966 679 výměra lesů: 466 ha Městské lesy Dobřany, příspěvková organizace, Náměstí T.G.M. 1, 334 41 Dobřany T 377 972 666-7, F 377 972 668 v.l.: 750 ha Městské lesy Kraslice, s.r.o., Havlíčkova ulice 1918, 358 01 Kraslice, T 352 686 815, F 352 686 812, E [email protected] W www.kraslice.cz výměra lesů: 830 ha Městské lesy Manětín, 331 62 Manětín 88 T 373 392 475, T/F 373 392 217 Obec Boží Dar, 362 62 Boží Dar č.p. 1, T/F 353 815 143, E [email protected] v. l.: 399 ha

KALENDÁŘE (1 ks za 80 Kč, 10 až 29 ks: 72 Kč/ks, 30 ks a více: 64 Kč/ks):

. . . ks

PŘEDPLATNÉ ČASOPISU SILVA BOHEMICA Za 384 Kč ročního předplatného (včetně poštovného) obdržíte zdarma stolní kalendář a v průběhu roku 12 čísel časopisu: (Při odběru dvou a více ročních předplatných získáte 10% slevu)

. . . ks

JEDNOTLIVÉ VÝTISKY ČASOPISU (každoročně / jednorázově) Zakroužkujte regionálně zaměřená čísla (24 Kč časopis + 8 Kč poštovné): . . . ks 1 - Karlovarský a Plzeňský, 2 - Ústecký Bohemica

Silva

3

2

4

1

3 - Liberecký, 4 - Královéhradecký 5 - Jihomoravský, 6 - Zlínský 7 - Moravskoslezský 8 - Olomoucký 9 - Vysočina

12

11

8 9

SB

časopis o lese a zvěři Staropramenná 17

PRAHA 5

7

1 10

Silva Bohemica

5

6 10 - Jihočeský 11 - Praha a Středočeský 12 - Pardubický

1 5 0 0 0




Školy, vzdělávání

INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PLZEŇSKÉHO A KARLOVARSKÉHO KRAJE

INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PLZEŇSKÉHO A KARLOVARSKÉHO KRAJE

INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PLZEŇSKÉHO A KARLOVARSKÉHO KRAJE

Obec Bušovice, 338 23 Bušovice 48, T 371 781 531, F 371 781 674 Obec Ctiboř, Ctiboř, 347 01 Tachov, T 374 783 370 Obec Hlavňovice, 341 42 Hlavňovice, T/F 376 588 142 vým. lesů: 167 ha Obec Hůrky, 337 01 p. Holoubkov, T 371 751 270 vým. l.: 140 ha Obec Kařízek, 338 07 Kařízek 8, T/F 371 784 454 Obec Kozojedy, Kozojedy 100, 331 41 Kralovice, T/F 373 398 232 vým. lesů: 600 ha Obec Kyšice, 337 01 Kyšice 136, T 377 945 325 vým. l.: 160 ha Obec Mlečice, 338 11 Mlečice 11, T 181 966 410, vým. l.: 180 ha Obec Nezdice na Šumavě, 341 64, T/F 376 587 225 výměra lesů: 250 ha Obec Petrovice u Sušice, 341 82, čp 53, M (správa lesů): 606 390 522 v. l.: 251 ha Obec Strážov, 340 21 Janovice, T 376 392 465, T/F 376 392 485 Obec Studánka, 347 01 Studánka, T/F 374 723 345 Obec Velhartice, 341 42 Velhartice, T/F 376 583 330 v. l.: 263 ha Obec Všenice, 338 24 Břasy 1, T 371 791 690 výměra lesů: 53 ha

Správa lesů Žihle, 331 65 Žihle 53 T 373 395 114, F 373 395 684 v. l.: 500 ha Správa majetku a údržby Tachov s.r.o., Americká 1515, 347 01, T 374 751 015, F 374 722 811, E [email protected] Správa obecních lesů Břasy, 338 24, čp 350 T 371 791 291, F 371 791 003 v. l.: 292 ha Správa obecních lesů Chodský Újezd s.r.o. 348 11, čp 71, T 374 782 346, F 374 782 346 Správa obecních lesů Chyše, Žižkovo nám. 18, 364 53 Chyše, T 353 396 207 Správa obecních lesů Kolinec, 341 42 Kolinec, T 376 594 154 výměra lesů: 700 ha Správa veřejného statku města Plzně, městské lesy, U Velkého rybníka 24, 323 00 Plzeň, T 377 519 516-9 E [email protected] W info.plzen-city.cz/svs/ v. lesů: 4025 ha Sušické městské lesy, s.r.o., Volšovská 1214/II, 342 01 Sušice, T 376 526 602 E [email protected] W www.lesysusice.cz Zájmové sdružení vlastníků obecních lesů 338 28 Vejvanov 47, T 371 785 270, v. l.: 1152 ha

05

Soukromé lesy Private forests / Privatwälder

Obecní Správa Lesů obce Krásno, Radniční 1, 357 47 Krásno, T 732 955 195 E [email protected] W www.obec-krasno.cz Obecní lesy Hrádek, 342 01 Hrádek u Sušice 78, T/F 376 508 128, 376 594 383 (pila Černá), E [email protected] v. l.: 420 ha Plánské lesy s.r.o., Tachovská 491, 348 15 Planá, T/F 374 798 413 v. l.: 1200 ha Přimdské lesy s.r.o., nám. Republiky 112, 348 06 Přimda, T 374 796 235, F 374 796 251 SMCHP, příspěv. org., Pohraniční Stráže čp. 129, 348 13 Chodová Planá, T 374 798 432 Správa lesů Mnichov, čp. 1, 354 83 Mnichov, T/F 354 692 126 E [email protected]

Družstvo Pavinová Mokrosuky, 341 89 Mokrosuky, p. Hory Matky Boží, T 376 594 743 Herrero Michal, Libákovice 37, 334 45 Řenče, T/F 371 523 752, T 371 520 426-8 Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld, Lesní a rybniční správa Zbiroh, Švabínská č.p. 279, 338 08 Zbiroh, T 371 794 531-3, F 371 794 551, GSM brána 606 604 772 E [email protected] W www.lesyzbiroh.cz KOLOWRATOVY LESY, Zámek Diana, 348 07 Rozvadov 11, T 374 795 178, 374 795 034, E [email protected] Libštejnské lesy, s.r.o., Nádražní 28, 301 49 Plzeň Pavel Dyr: Dyr & spol., Díly 11, 345 35 Postřekov, T 379 795 273 Sternberg, POLESÍ SKŘEŽ, 338 28 Radnice, T 371 785 461, E [email protected]

Časopis Silva Bohemica (Český les) vychází od roku 1991 (16. ročník), ISSN 1211-3239. Roční předplatné je 384 Kč (včetně poštovného a stolního kalendáře), za jednotlivý měsíc 24 Kč (+ 8 Kč poštovné). Při odběru více výtisků

poskytujeme slevu 10 % a prodejcům rabat 25 %. Studenti mají slevu 33 %. V časopisu Silva Bohemica je kladen důraz na aktuality, obchodní informace, reklamu a inzerci. Je distribuován převážně poštou přímo




6

Myslivost, lovectví Hunting / Jägergesellschaften

Českomoravská myslivecká jednota W www.cmmj.cz Okresní myslivecký spolky: • Domažlice, Náměstí míru 35, 344 11 T/F 379 722 587, E [email protected] • zve na chovatelskou přehlídku trofejí 6. - 12. 6.2005 v Horšovském Týně • Cheb, Karlova 392/17, 350 02, T 354 433 186 • Karlovy Vary, Bulharská č. 33, 360 21 T 353 223 044 • Klatovy, Denisova 212/I, 339 01, T 376 310 287, E [email protected] • Plzeň - jih, Ruská 16/2358, 307 05 Plzeň T 377 247 520, M 736 206 248 E [email protected] • Plzeň - sever, Ruská 16, 307 05 Plzeň T/F 377 247 823 E [email protected] • Rokycany, Plzeňské předměstí 399/III, 337 03 T 371 722 531, E [email protected]

• Sokolov, Nádražní 64, 356 01 T 352 628 187 • Tachov, Nádražní 779, PS 37, 347 01 T 374 722 265, E [email protected] Interlov, závod Tři Sekery, 354 73 Tachovská Hu, T 354 694 634, F 354 694 690 E [email protected] W www.interlov.cz Klatovské rybářství a.s., K Letišti 442, 339 01 Klatovy, T 376 323 301, F 376 323 305 E [email protected] W www.klatryb.cz • chov kachen, honitba, poplatkové hony 8

Školkařství Nursery production / Baumschulen

Arboretum Sofronka, P.O.Box 125, 304 25 Plzeň 1, T 377 521 886, M 603 726 696, E [email protected] W www.sofronka.cz ČEKO AGRO s.r.o., Chlum 41, 338 08 Zbiroh, T 371 796 003, F 371 796 004, M 736 485 572 nebo 4, E [email protected] Chmela a spol. v.o.s., Čilá 27, 338 13 Zvíkovec, T 371 796 523, M 737 877 476

k adresátům, systematicky ke všem lesnickým, mysliveckým a partnerským firmám. Hlavním cílem je informování všech potencionálních partnerů (každoročně je obesláno cca 60 000 adresátů). Ti, kteří využívají naše služby

Silva Bohemica • časopisy • kalendáře • inzerce • prezentace Objednat lze i bez tohoto kupónu na tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: [email protected]

Časopisy i kalendáře Silva Bohemica (Český les) využívají každoročně desetitisíce lidí, vesměs velmi aktivních v tomto oboru. Inzerce nebo prezentace zde se Vám vyplatí. Každé číslo časopisu má své regionální zaměření (viz mapka na druhé straně). V úvodní části kalendáře je tradičně zařazen přehled připravovaných akcí, následuje katalog nazývaný ZELENÉ STRÁNKY, a dále doby říje, páření a lovu zvěře. V jednotlivých týdnech kalendáře jsou kresby populárního humoru, časy východu a západu slunce i měsíce a řada užitečných a aktuálních informací. Kalendář získávají každý rok zdarma i všichni předplatitelé časopisu. TEXT (pište čitelně, s rozlišením velkých a malých písmen):

OPAKOVÁNÍ, SLEVY: VELIKOST, FORMA: plošný inzerát o velikosti: v číslech časopisu: . . . . . . . . . . (1 cm2 = 100 Kč) reklamní článek o velikosti: . . . . . (1 cm2 = 50 Kč) v kalendáři komerční řádkový (50 Kč/řádek, předplatitelé 40 Kč/řádek) v časopisu i v kalendáři (30% sleva) nekomerční řádkový (koupě a výměna, první dva řádky zdarma, další po 50 Kč) (opakování 2-3x sleva 10%, 4-6x 20%, více 30%) OTIŠTĚNÍ ADRESY: ano ne (pouze telefon) ne (pouze značku)

ADRESA (včetně čitelného jména):

DATUM: PODPIS (razítko):

OZNAČTE RUBRIKY: 1 Školy, vzdělávání, kurzy, knihy 2 Státní správa, stavovské org., ústředí 3 Spol. poskytující komplexní les. servis 4 Obecní a městské lesy 5 Soukromé lesy, družstva vlastníků 6 Myslivost, lovectví 7 Semenářství, genetika, šlechtění 8 Školkařství, sazenice 9 Pěstování lesa, odborné hospodaření 10 Těžba, přibližování a doprava dřeva 11 Zpracování dřeva, obchod dřevem 12 HÚL, GIS, taxace, výzkum 13 Stroje, zařízení, servis 14 Zbraně, střelivo, příslušenství 15 Kynologie, potřeby pro psy 16 Trofeje, shozy, preparace, činění 17 Výstavy, propagace, reklama, tisk 18 Ochrana, chemické a bio. prostředky 19 Různé (oděvy, zaměstnání, seznámění, ...)

Dendroekos, Tyršova 102, 340 14 Chudenice, T/F 376 398 121, M 602 428 272 Lesospol Zbiroh, s.r.o., Švábínská ul. 605, 338 08 Zbiroh, T 371 744 534, T/F 371 794 905, M 602 641 503, W www.lesospol.cz Nauš Jiří, Ing., Zahradní 190, 341 92 Kašperské Hory, T 376 582 403, M 728 864 602, E [email protected] Pěstování lesních sazenic Zíka s.r.o., 340 34 Plánice 333, T 376 394 468 RE - ZA Sokolov spol. s r. o., 357 56 Citice 189, T 352 467 534, E [email protected] SOKOLOVSKÁ UHELNÁ, a.s., provoz lesnických rekultivací, U kostela 161, 357 41 Královské Poříčí, T 352 624 372 E [email protected] W www.suas.cz 09

Pěstování, těžba

Silviculture, harvesting / Waldbau, Holzeinschlag

Farkaš Jan, Lesná 158, 347 01 Tachov T 374 784 468, 374 784 460 - Písařova Vesce HLAVÁČEK, Palackého 470, 334 01 Přeštice HOFFMAN, Táborská 237, 342 01 Sušice III T 376 528 692 LESÍK s.r.o., Senecká 24, 330 08 Zruč-Senec, T/F 377 845 798, M 777 244 931, 777 271 762, E [email protected] W www.lesik.cz Obnovitelné zdroje s.r.o., 337 01 Dobřív 287, T/F 371 783 032, M 602 486 530 W www.obnovitelne-zdroje.cz Řeháček, Ve Vilkách 1946, 347 01 Tachov, T/F 374 720 295, W www.rehacek-milota.cz SILVA ET LIGNUM, 342 01 Hrádek 183 T 376 508 557 Valvoda Stanislav, 342 01 Petrovice u Sušice 72, T 376 588 341, M 606 390 522 Žák, Na Výhledech 352, 334 52 Merklín, T 377 912 190 • pěstování, těžba, sazenice

Zpracování 10+11

dřeva

Woodworking / Holzbearbeitung

1. Lesní s.r.o., 357 06 Šindelová 118 T 352 695 256, 352 695 080 E [email protected]

aktivně, volí roční předplatné, nebo získají 20 % slevu na řádkovou komerční inzerci, dostávají zdarma stolní kalendář spojený s katalogem firem. Vydavatel podle zákona není zodpovědný za obsah, kvalitu a pravdivost inzerátů. Písemné podklady nejsou archivovány ani zasílány zpět. Vydavatel si vyhrazuje právo neotisknout takové inzeráty či příspěvky, které nejsou míněny vážně nebo jsou v rozporu se zákonem, nebo by mohly poškodit jméno našeho časopisu. Vydává Bohemica, s.r.o., ISSN 12113239, reg. č. MK ČR E 7877, šéfredaktor Jiří Junek (mobil 723 259 010), redaktor Ing. Jiří Machek. Adresa redakce: SILVA BOHEMICA Staropramenná 17 150 00 Praha 5 - Smíchov tel./fax +420 257 327 829 tel./fayn +420 234 697 539 mobil +420 721 500 495 e-mail: [email protected] web: www.bohemica.cz

Číslo 1/2006 vyšlo 2. 1. 2006. Termín uzávěrky do čísla 2/2006: 16. 1. (objednávky), 20. 1. (podklady) Další uzávěrky: vždy 15. den předchozího měsíce pro zaslání objednávek a 20. den předchozího měsíce pro zaslání podkladů.

24

4

Západočeský dřevařský průmysl, a.s. Nádražní n. 299/8, 353 01 Mariánské Lázně, T 354 623 581, E [email protected]

Poradenství, taxace

12

Consulting, taxation, research / Beratungsdienst

Park Servis Šumava, s.r.o., Na Tržišti 862, 342 01 Sušice, T/F 376 526 487 W www.webpark.cz/parkservis/ Plzeňský lesprojekt, a.s., nám. Gen. Píky 8, 326 00 Plzeň-Slovany, T/F 377 240 109 E [email protected] W www.pl-lesprojekt.cz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů • pobočka Plzeň, n. Gen. Píky 8, 301 58, T 377 447 230, W www.uhul.cz/plzen • pracoviště Karlovy Vary, kpt. Jaroše 318/4 360 06 Karlovy Vary - Dvory T 355 329 790, F 355 329 791, GSM 606 641 390 E [email protected]

Stroje, zařízení

13

Machines, equipment / Maschinen, Geräte Agriimport, s.r.o., Poděbradova 12, 301 32 Plzeň, T/F 377 227 345; Lité - T 373 394 569 Kralovice - Havlíčkova 236 - T 373 312 174, E [email protected] W www.agriimport.cz • lesní a farmářská technika autorizovaný prodejce strojů STIHL SB

AJLi • 17. listopadu 11, 350 02 Cheb T/F 354 544 993 • Chebská 185, 353 01 Mariánské Lázně T 354 602 305, F 354 603 242 • Pohraniční stráže 371/50, 354 71 Velká Hle sebe, T/F 354 603 242 E [email protected] W mujweb.cz/www/ajli • prodej a servis lesní a zahr. techniky AUTOMEGA, Studentská 157/57, 360 07 Karlovy Vary, T 353 322 066, F 353 332 065 E [email protected] • Husqvarna - dealer AT SERVIS s.r.o., Husova 1252/75, 301 17 Plzeň, T 377 221 789; Nepomuk - U Sokolovny 556: T 371 591 635, F 377 223 370 W www.atservis.cz BESTO PRO s.r.o., K. H. Borovského 2141, 356 05 Sokolov, T/F 352 605 429 E [email protected] W www.bestopro.cz • Husqvarna, ... Čech, Malická 4, 301 11 Plzeň - Roudná T 377 541 429, M 608 701 440 W www.volny.cz/stihl/ • STIHL Dřevonástroje Václav Svoboda, Mlýnské Struhadlo, 339 01 Klatovy T 376 394 249, 376 394 154, F 376 394 144 E [email protected] W www.drevonastroje.cz • výroba a prodej dřevoobráběcích nástrojů plochého charakteru - nože, protinože, hoblovací nože atd. • výroba a prodej nožů a dalších nástrojů pro zemědělství • závěsy pro rámové pily GAAN, Americká 239, 347 01 Tachov T 374 725 724, W www.gaan.cz • STIHL JELÍNEK, Míru 12/1, 337 01 Rokycany T 371 725 515 • Husqvarna Klima - vzduchotechnika s.r.o., Kamenný Újezd 57, 337 03 Rokycany, T/F 371 724 806 W www.klima-vzduchotechnika.cz • sušárny řeziva, automatické regulace KOCUM, ul. 5. května 137, 339 01 Klatovy T/F 376 315 170, T 374 725 575 - Tachov 309 E [email protected] • Husqvarna KONOP Josef, Herštýnská 295, 345 06 Kdyně, T/F 379 732 908, M 606 852 201 E [email protected] • lesnické nástavby na malotraktory KRIVOŠ, 311 41 Vysoká Libyně 78 T/F 373 397 762 , E [email protected] • Husqvarna, Jonsered, Partner, ... KŘÍŽ, Jáchymovská 184, 363 01 Ostrov nad Ohří, T/F 353 821 502 E [email protected] • Husqvarna KŮS, Dlouhoveská 5/III, 342 01 Sušice T/F 376 526 865 • Husqvarna LESOTECH - Jaroslav Čech, Chebská 100, 360 06 Karlovy Vary, T/F 353 566 473, M 606 301 303, E [email protected] • prodej a servis - Husqvarna a Jonsered MAŠEK, Nádražní 333, 364 52 Žlutice T 353 393 894, E [email protected] • prodej a servis - Husqvarna MERIMEX s.r.o., Dolní Jadruž 55, 348 15 Planá u M.L., T 374 732 611, W www.merimex.cz • stroje John Deere MIKEŠ, Cukrovarská 6/518, 301 00 Plzeň T 377 325 881 • Husqvarna, Jonsered MOTOROVÉ STROJE s.r.o., Koperníkova 737/4, 301 24 Plzeň, T/F 377 227 142, F 377 223 863, E [email protected] • DOLMAR, HONDA, MAKITA, SOLO NOVOTNÝ Vladimír, Ing., Pila 18, 360 01 Karlovy Vary, T/F 353 331 441, 353 331 441 - prodejna Studentská 137 E [email protected] • lesní a zahradní mechanizace, prodej pil Pajer Pavel, Švabínská 6, 338 08 Zbiroh Švabín, T 371 794 906 • STIHL PILOSTROJ, s.r.o., Plzeňská 1, 353 01 Mariánské Lázně, T 354 625 196, F 354 624 087 E [email protected] W www.pilostroj.cz • zařízení pro dřevařský průmysl, pilnice Průcha, Volšovská 163, 342 01 Sušice T 376 528 940. • STIHL

PLETIVA za skvělé ceny, zdarma dovezeme

160 cm uzlíkové - od 16,4 Kč, 200 cm uzlíkové - od 20,5 Kč Objednávky a dotazy na tel.: 494 544 123, 603 236 042 WIRE METAL, L. Velísek, Tyršova 331, 517 54 Vamberk VYŽÁDEJTE SI NÁŠ KATALOG PRO ROK 2005 TESAS TOP s.r.o., Zelenohorská 403, 335 01 Nepomuk, T 371 591 331, pobočka Plzeň - Skladová 2291/8: T/F 377 227 416 W www.tesastop.com • UNC, WAY LIEBHERR, NEUSON, STAVOSTROJ, LKT, KOBIT, MONTABERT Wood-Mizer-Servis, s.r.o., Osvaldova 91, 339 01 Klatovy - Luby, T 376 312 220, F 376 319 011, M 602 439 799 E [email protected] W www.woodmizer.cz • prodej a servis pásových pil Závod lesní techniky Tachov, a.s., Oldřichovská 438, 347 01, T 374 722 071-2 14

Střelnice LEIKO s.r.o., n. Emila Škody, 301 00 Plzeň, T 377 222 199, W www.leiko.cz • střelnice, zbraně Svatý Hubert, s.r.o., Sladkovského 1250/1, 326 00 Plzeň - Slovany, T/F 377 442 167 W www.plzen-info.cz/firma/svatyhubert/ ŠLAPÁKOVÁ - ZBRANĚ A STŘELIVO, Plzeňská 96, 332 14 Chotěšov, T 377 900 067 U Huberta spol. s r.o., Plánská 447/2, 301 64 Plzeň, T/F 377 259 608, E [email protected] W www.plzen-info.cz/firma/u_huberta U SV. HUBERTA - nám. Republiky 91, 347 01 Tachov , T 374 724 026

Zbraně střelivo, ... Arms / Waffen

Bezucha a Elleder, Skupova 24, 300 01 Plzeň, T 377 423 766, W www.zbraneplzen.cz Flobert, Hrádecká 242, 342 00 Sušice T 376 528 634 • zbraně - střelivo HONS, Školní 44, 312 16 Plzeň-Doubravka T 377 260 429, W www.kadel.cz/hons• nože HQH System s.r.o. - Lovec, Václavská ulice, 339 01 Klatovy, T/F 376 314 287 W www.hqh-system.cz • zbraně, střelivo Jarkovský František, Hlavní tř. 1378, 363 01 Ostrov nad Ohří, T/F 353 844 612, M 606 342 158 • prodejna zbraní a střeliva Kašpar, Plzeňská 32, 349 01 Stříbro T 374 622 478 • lovecké potřeby Koupím vojenské puškohledy a i jinou vojenskou optiku a montáže na ně, i poškozené. Tel.: 606 279 819 LES a LOV, Mariánskolázeňská 5/302, 360 01 K. Vary, T/F 353 224 455 E [email protected] • zbraně, střelivo, myslivecké potřeby LOS - lovecké potřeby, Ke sv. Jiří 10, 312 00 Plzeň, T 377 386 896, W www.los.actual.cz Lošák Ladislav, Mírová 3/976, 352 01 Aš, T 354 526 845 • prodej zbraní a střeliva Lovecké potřeby U Huberta, Kostelní 170, 344 01 Domažlice, T 379 725 577 LOVEX, Na Rybníčkách 59/II., 339 01 Klatovy, T/F 376 310 347, W www.lovex.cz Magnum Karlovy Vary, s.r.o., Svahová 28, 360 01, T 353 220 420 - i střelnice, 353 220 430 rest., E [email protected] Martínek, 345 45 Blížejov 150, T 379 428 594, W www.martinekv.cz • zbraně Mr. Forester s.r.o., Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň, T 377 534 754, M 603 900 994 W www.volny.cz/mrforester • zbraně TOZ Nožířství Otakar POK, Klatovská 10, 301 25 Plzeň, T/F 377 225 518, E [email protected] W www.pok-knives.com Petřík, Pod Kasárny 816, 331 41 Kralovice T 373 397 201, E [email protected] W www.plzen-info.cz/firma/lovecke-potreby

• zbraně, výkup zvěřiny, chov psů Prodám kulobrok Brno 502,3 7x65 R 12. Vystřeleno 30 ran, puškohled 7x50, původní cena 36 000,- nyní 20 000. Tel. 724 206 002 PUŠKAŘSTVÍ - ČÍŽEK, Sedláčkova 16, 301 01 Plzeň, T 377 220 314, M 604 572 435 Scout, s.r.o., ZBRANĚ, Dlouhá 30/27, 350 01 Cheb, T 354 424 796, M 603 178 691 Střelnice Drahovice, 360 01 Karlovy Vary

15

Kynologie Cynology / Kynology

Prodám štěňata jagdterierů po lovecky vedených a využívaných rodičích. Tel.: 776 596 600 Josef Říha, 357 08 Krajková 287 T 352 672 219, 352 672 303 • poradce chovu 19

Různé Others / Verschiedenes

Hotel Diana - Lázně Kynžvart, n. Republiky 88 354 91, T 354 691 286, E [email protected] W www.hotel-diana.cz • ubytování, restaurace, lov (vysoká) Hotel Svatý Hubert - BRETT TOUR s.r.o. 362 62 Boží Dar 22, T 353 815 144 Lázeňský dům Diana, Klostermannova 122/1A, 351 01 Františkovy Lázně T 354 402 111, T/F 354 543 708 E [email protected] W www.diana-ld.com • vlastní honitba, restaurace Lesní stavby, s.r.o., Palackého 764, 340 22 Nýrsko, T 376 571 106, W www.lesnistavby.cz

Mulač Jaroslav, Tlucná 24, 331 52 Dolní Bělá, T 603 996 332, 373 394 480 E [email protected] W www.sweb.cz/preparovani • preparace živočichů, řezbářství a restaur. starožitn., lov. interiéry a nábytek Obchod s trofejemi, 345 34 Klenčí p. Čer. 323, T/F 379 795 016, W web.iol.cz/trophy/ Profesional CZ s.r.o., Na Bořích 5, 317 56 Plzeň, T 377 241 941, F 377 242 626 W www.profesional-plzen.cz • ochranné oděvy, obuv a prostředky

INZERCE + ZELENÉ STRÁNKY PLZEŇSKÉHO A KARLOVARSKÉHO KRAJE

BERY dřevovýroba s.r.o., 337 01 Veselá 16 T/F 371 783 476, M 603 497 586 E [email protected] BESI.CZ a.s., Prešovská 4, 301 00 Plzeň T 377 221 772, F 377 221 797 E [email protected] W www.besi.cz CiMS, a.s., P.O.BOX 260, 305 60 Plzeň 1 T 377 259 696, F 377 259 694, E [email protected] W www.cims.cz Čížek Vladimír, Hlavní 479, 357 47 Krásno 479, T 352 688 114, M 606 456 980 D.K.L., Pila a bednárna Krásný Les 16, 363 01 Ostrov nad Ohří, T 353 893 198, F 353 893 298, GSM 602 480 003, E [email protected] W www.dkl.cz DREVSKOM s.r.o., Provozovna pila Maxov u Všerub, 340 01 Domažlice, T/F 379 779 102, M 602 469 520, 603 949 086 E [email protected] W www.drevskom.cz DŘEVOKONCEPT s.r.o., 351 36 Nový Kostel 5, T 354 599 713 DŘEVOVÝROBA HEPA s.r.o., Husova 266, 336 01 Blovice, T 371 522 054, T/F 371 523 052, E [email protected] W www.hepa.cz Dřevovýroba Stružná, Zdeněk Hodina, 364 72 Stružná 115, T 353 901 152 Forwest, a.s., Na Roudné 276/19, 305 64 Plzeň, T 377 259 826, W www.forwest.cz HAAS FERTIGBAU spol. s r.o., 341 52 Chanovice 102, T 376 535 111, F 376 535 866; E [email protected] W www.haas-fertigbau.cz Ing. Jan Růžička HBR, ČSA 390, 364 61 Teplá, T 353 392 577, F 353 392 370 E [email protected] W www.hbr.cz Kunický Martin, Ležnice 814, 357 31 Horní Slavkov, T 352 698 170, 777 167 714 Pila Kieswetter, s.r.o., Krašovice 26, 330 13 p. Trnová u Plzně, T 373 393 293, F 373 393 294, E [email protected] PILA Tupec, 337 01 Lhota p. Radčem 103, T/F 371 751 092, W web.iol.cz/mtupec PILA PODHRÁZSKÝ MLÝN, 331 41 Mladotice 20, T 373 399 234 Pila Šůs Nepomuk, s.r.o., Dvorec 308, 335 03, T 371 591 435, W www.pilasus.cz PILA TURNER, Mýto 57, 347 01 Tachov T/F 374 728 909; T 374 728 910 - Kostelní SOLO DŘEVAŘSKÁ a.s., Nádražní 166, 342 53 Sušice, T 376 503 715, W www.solo.cz Stora Enso Timber Planá s.r.o., Tachovská 824, 348 15 Planá u Mariánských Lázní T 374 733 700, W www.storaenso.com

Příjmu lesníka, mistra výroby, SŠ nebo VŠ, ubytování zajištěno. Tel.: 602 728 503 Střední odborné učiliště hudebních nástrojů, 351 37 Luby u Chebu, T/F 354 596 028, W web.telecom.cz/souhn • lesnice Záchranná stanice živočichů, Švermova 748/II, 337 01 Rokycany , T 371 722 686, M 603 239 922, W csop.rokycany.zde.cz viz článek - s. 19 Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Pod vinicemi 9, 301 16, T 378 038 301, W www.zooplzen.cz Lesák, 47 let, hledá ženu, SŠ nebo VŠ lesnického nebo ekonomického zaměření, která chce mít ještě rodinu. Zaměstnání ve vlastní firmě. Tel.: 602 728 503

25

Domácí akce 6. 10. 2005 - 22. 6. 2006 Lovecký zámek Ohrada

VŮNĚ DÝMU A JEHLIČÍ výstava o historii a vývoji lesního dopravnictví, zejména lesních železnic, na území Československa (v době od 1. 11. do 31. 3. pouze po telefonické dohodě předem) tel.: 387 965 340, e-mail: [email protected]

BRNO SUPER

XIV. MEZINÁRODNÍ V¯STAVA NOÎÒ 14th INTERNATIONAL KNIVES SHOW

2006

10. - 12. 1. 2006 Pelhřimov, 8. - 10. 2. Klatovy, 7. - 9. 3. Uh. Hradiště, 5. - 7. 4. Most, 26. - 28. 4. Opava, 16. - 18. 5. Liberec

25. mezinárodní veletrh pro lov, kynologii a sportovní rybářství Messe Westfalenhallen Dortmund GmbH, Rheinlanddamm 200 • D-44139 Dortmund tel. +49-231/12 04-521/525 fax +49-231/12 04-678/880 e-mail: messe @westfalenhallen.de web: www.westfalenhallen.de

Mineralogie světové i domácí zvláštnosti lesnický podvečer ČLS1), přednášející: RNDr. Fojtík

9. - 12. 2. 2006 USA - Las Vegas, Nevada SHOT SHOW 28. mezinárodní myslivecký a střelecký veletrh Reed Exhibitions, 383 Main Ave. Norwalk, CT 06851 tel. 203/840-5600 fax 203/840-9600 e-mail: [email protected] web: www.shotshow.org

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

19. - 22. 1. 2006 Beskydy - Velké Karlovice LSL 11. ročník lyžařských závodů lesníků ČR Pořadatel : SPAL-L, písemné přihlášky do 15. 12. 2005 na Hotel Horal Léskové 583, 756 06 Velké Karlovice tel/fax +420 571 444 786 e-mail: [email protected] přihláška je ke stažení na internetu: www.valachy.cz

9. 2. 2006 Praha - ČS VTS

Etiopie - příroda a lesy lesnický podvečer

Nová radnice – Brno, Dominikánské nám. 1 Sobota 11. bfiezna 9–18 hodin Nedûle 12. bfiezna 10–16 hodin Saturday 11th March 9 a.m.–6 p.m., Sunday 12th March 10 a.m.–4 p.m. Vstupné: dospûlí 100 Kã, dûti 20 Kã, dÛchodci 50 Kã Info: Lubomír Maìariã Tel./Fax: +420 541 225 849, GSM: +420 603 265 449, E-mail: [email protected], Web: www.knives.cz

17. - 21. 5. 2006 České Budějovice - výstaviště

ČLS1), přednášející: Ing. Štipl

HOBBY - jaro 2006

11. - 12. 2. 2006 Praha 3 - Národní dům na Vinohradech PVN 2006 pražská výstava nožů a nožířských výrobků

20.- 21. 5. 2006 Litoměřice, KJ ČR Mezinárodní výstava psů web: www.cmku.cz

2. - 5. 2. 2006 Lysá nad Labem

LIGNA BOHEMIA 2006 3. mezinárodní kontraktační a prodejní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o. Masarykova ul. 1727, 289 22 Lysá nad Labem tel. 325 552 158, 325 552 162, fax 325 552 050 e-mail: [email protected] web: www.vll.cz

výstava pro dům, dílnu, zahradu, ...

25. - 28. 5. 2006 Lysá nad Labem - Výstaviště

NATURA VIVA 2006 12. národní výstava všeho pro myslivce, rybáře a včelaře VLL - Výstaviště Lysá nad Labem spol. s r. o., Masarykova ul. 1727 289 22 Lysá nad Labem tel. 325 552 158, fax 325 552 050 e-mail: [email protected] web: www.vll.cz

23. - 25. 2. 2006 Praha - Letňany

Sport Prague 2006 jaro LOV expo 2006 mezinárodní veletrh sportovních potřeb a módy, rybářských a loveckých potřeb, terénní automobilů Terinvest s.r.o., Legerova 15, 120 00 Praha 2 tel. 221 992 143, fax 221 992 119, cell 724 612 050 e-mail: [email protected] web: www.lovexpo.cz www.terinvest.com

2. - 6. 4. 2006 Brno - výstaviště

TECHAGRO - SILVA REGINA - ANIMAL VETEX mezinárodní veletrhy zemědělské, lesnické a veterinární techniky

Veletrhy Brno, a. s., Výstaviště 1, 647 00 Brno tel. 541 152 924 fax 541 153 068 e-mail: [email protected] web www.bvv.cz 20. - 23. 4. 2006 Praha - Výstaviště PVA Letňany PRAGAFLOREA 7. ročník prezentační a prodejní výstavy; Zahrada - Dílna - Chalupa ABF, a. s. Veletržní správa, Václavské náměstí 31, 111 21 Praha 1, tel. 222 891 133-5, web: www.abf.cz 1)

26

ČLS - Česká lesnická společnost, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel. 221 082 384, fax 222 222 155 tajemník ČLS: Ing. Pavel Kyzlík, mobil: 603 163 409 e-mail: [email protected] web: www.cesles.cz

13. mezinárodní specializovaná výstava Incheba, a.s. Viedenská cesta 3-7, 852 51 Bratislava 5, Slovensko, tel. +421-2-6727 2026, fax +421-2-6224 7101.

JAGD & HUND 2006

12. 1. 2006 Praha - ČS VTS

Mezinárodní výstava psů

POOVNÍCTVO A ODDYCH

31. 1. - 5. 2. 2006 SRN - Dortmund

Pořádá: MVDr. Václav Prokop-INPROF tel./fax. 387 200140, gsm 602 832 508 e-mail: [email protected]

11. - 12. 2. 2006 Brno - Výstaviště

26. - 29. 1. 2006 Slovensko - Bratislava, Výstavné a kongresové centrum Incheba

e-mail: [email protected] www.incheba.sk

TRVALE UDRŽITELNÉ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH seminář

23. - 25. 1. 2006 Ostrava, VŠB-TU GIS Ostrava 2006 3. ročník sympozia s mezinárodní účastí Dagmar Adámková, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba tel. 597 325 472, fax 596 918 589 e-mail: [email protected], gis.vsb.cz

Zahraniční akce

10. 6. 2006 Kladská u Mariánských Lázní

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ TRUBAČŮ KLADSKÁ 2006 12. mezinárodní soutěž mysliveckých trubačů Pořádá Klub mysliveckých trubačů při ČMMJ kontakt: Ing. Vaniš Miroslav, Slunečná 371, 354 91 Lázně Kynžvart, tel. 354 691 526, mobil 724 523 413 fax 354 691 281, e-mail: [email protected] web: www.cmmj.cz

Kontakt v ČR: Cestovní kancelář Pražský klub Drahobejlova 6, 190 00 PRAHA 9 tel. 266 311 543 - 5, fax 266 313 166, [email protected] www.prazsky-klub.cz

24. - 26. 2. 2006 Rakousko - Salzburg

Hohe Jagd & Fischerei veletrh pro lovce, rybáře a pro pobyt v přírodě Reed Messe Salzburg GmbH, Am Messezentrum 6 - Postfach 285 A-5021 Salzburg, tel. +43(0)662/44 77-0* fax +43(0)662/4477-415 e-mail: [email protected] web: www.hohejagd.at

26. 2. - 5. 3. 2006 Bosna a Hercegovina - Sarajevo

XXXVIII. EVROPSKÉ ZÁVODY LESNÍKŮ v klasickém lyžování Dotazy: Ing. Záviš Pexidr, CSc. MZe - SPA-L, Těšnov 17 117 05 Praha 1, tel. 222 328 912 e-mail: [email protected] web: www.efns.de 2. - 5. 3. 2006 Maarsko - Budapeš FeHoVa 2006 13. mezinárodní veletrh zbraní, rybaření a lovu Hungexpo Ltd., H-1441, Budapest, Pf. 44 tel. (0036-1)263-6040 263-6047, fax (0036-1)263-6042 e-mail: [email protected] web: www.fehova.hu Zástupce Messe München pro ČR: EXPO-Consult+Service, spol. s r.o. Ing. Jaroslav Vondruška, Příkop 4, 604 45 BRNO, tel. 545 176 158 fax 545 176 159, e-mail: [email protected] web: www.expocs.cz

8. - 11. 3. 2006 Francie, Paříž EXPOBOIS 2006 mez. výstava dřevoobráběcích strojů a zařízení e-mail: [email protected] web: www.expobois.net

23. - 24. 6. 2006 Žehušice

XXIV. Slavnost lesního rohu hudební festival HORNFORUM - česká hornová společnost J.V. Sticha Punto, Alois Sojka, ZŠ 285 75 Žehušice 190, tel. 327 399 135, 327 399 128, mobil 605 054 241 e-mail: [email protected] web: www.zehusice.cz 24. - 25. 6. 2006 Brno - Výstaviště, ČMKJ Mezinárodní výstava psů web: www.cmku.cz

10. - 13. 3. 2006 SRN - Nürnberg IWA 2006 33. mezinárodní veletrh loveckých a sportovních zbraní a příslušenství NürnbergMesse GmbH, Messezentrum, D-90471 Nürnberg, SRN tel. +49-911/86 06-0, fax +49-911/86 06-82 28 e-mail: [email protected] web: www.nuernbergmesse.de 18. - 19. 3. 2006 Slovensko - Nitra - Agrokomplex NitraCanis CAC-SR 10. výstava psov, CAC-SR Nitracanis, P.O.Box 56 F, 949 01 Nitra, tel. +421-37 7734967 web: www.skj.sk www.agrokomplex.sk

Cena inzerce akcí na této straně se stanovuje dle ceníku uvedeného na straně 24. Další akce jsou uvedeny v našem kalendáři. Silva Bohemica

- 1/2006

Kalendář je vytištěn na křídovém papíře a obsahuje nové kresby populárního humoru od dvojice Halama-Jíšová. V úvodní části kalendáře je již tradičně zařazen katalog firem nazývaný ZELENÉ STRÁNKY 2006, a dále i přehled připravovaných akcí, uvedeny jsou zde samozřejmě i doby říje, páření a lovu zvěře a dále časy východu a západu slunce i měsíce.

! J E D O VÝPR A V E L S 20% Objednávky na:

Cena jednoho kalendáře: 64,- Kč (5 ks a více: 56 Kč/ks, 10 ks a více: 48 Kč/ks).

Silva Bohemica Staropramenná 17, 150 00 Praha 5, tel./fax 257 327 829, mobil 721 500 495, e-mail: [email protected], www.bohemica.cz

SPAL-L

VÝZVA ®

Organizační výbor pro přípravu Mistrovství České republiky v práci s motorovou pilou

20

akciová společnost

06

11. ROČNÍK LYŽAŘSKÝCH ZÁVODŮ LESNÍKŮ ČR 19. – 22. LEDNA 2006 Beskydy – Velké Karlovice konaný pod záštitou Ing. Vladimíra Blahuty - generálního ředitele LČR, s. p. Pořadatel: SPAL-L Marketingový partner: INVENTIS CZ s.r.o. Závodní kancelář: Hotel Horal, Léskové 583 756 06 Velké Karlovice Tel./fax: +420 571 444 786 E-mail: [email protected] Internet: www.valachy.cz

vyzývá zájemce o účast na Mistrovství ČR v práci s motorovou pilou - DŘEVORUBEC 2006, které se uskuteční ve dnech 29. června až 1. července 2006 v areálu SOUL Křivoklát - Písky, aby v termínu

do

15.

února

2006

zaslali přihlášku písemně nebo elektronickou poštou na Ministerstvo zemědělství ČR, odbor koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství, Těšnov 17 117 05 Praha 1 - k rukám Ing. Suchopárka (tel. 221 81 28 25 a e-mail: [email protected]). Na přihlášce je nutno uvést jméno, adresu a datum narození, případně i telefonní číslo. O případném konání kvalifikací nebo jiném rozhodnutí budou zájemci informování do 31. března 2006. Ing. Jiří J o h n předseda Organizačního výboru