ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PROVOZ A EKONOMIKA
KATEDRA EKONOMICKÝCH TEORIÍ
TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI
Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaroslava Burianová Vypracovala: Kateřina Balušíková
Praha, 2004
Jak název práce napovídá, mojí snahou je v diplomové práci „Aktuální problémy na trhu práce v Královéhradeckém regionu“ zdokumentovat dosavadní vývoj nezaměstnanosti v České republice a v Královéhradeckém kraji. Nezaměstnanost představuje jedno z nejdiskutovanějších témat současnosti. Obavy lidí ze ztráty zaměstnání, společenské i individuální důsledky staví toto téma do popředí zájmu veřejnosti. V České republice se považuje za nezaměstnaného osoba, která: •
není v pracovním nebo obdobném vztahu,
•
nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
•
nepřipravuje se soustavně pro povolání,
•
osobně se u úřadu práce uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání [1].
Nezaměstnanost je úzce spjata s vývojem ekonomiky, pokud její výkon klesá, zužuje se prostor pro pracovní uplatnění tisíců lidí. Podstatnou úlohu zde tvoří stát, který je asi nejdůležitějším subjektem podílejícím se na politice zaměstnanosti, ale svou roli zde hrají i zaměstnavatelé, odbory, obce či jiné instituce. Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce pro efektivní využití pracovních sil [2]. Politika zaměstnanosti se dělí na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje na vytvoření podmínek pro získání vhodného zaměstnání uchazeči o zaměstnání v co nejkratší době. Zatímco pasivní politika zaměstnanosti umožňuje člověku, který je bez zaměstnání, využít služeb úřadu práce nebo soukromých zprostředkovatelen. Financování politiky zaměstnanosti probíhá ze státního rozpočtu, z plateb příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který ze zákona [3] platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé). Od druhé světové války v bývalém Československu rostla zaměstnanost a problém nezaměstnanosti se z naší republiky vytratil. Dynamický růst zaměstnanosti pokračoval i v polovině padesátých let. V 60. letech podobně jako ve vyspělých zemích, se i v Československu objevila nutnost využívat nové zdroje hospodářského rozvoje. Od roku 1969 se kladl hlavní důraz na upevnění pracovní kázně. A v 70. a 80. letech pokračoval rychlejší růst zaměstnanosti než počtu obyvatel a obyvatel v produktivním věku, čímž se zvyšovala míra ekonomické aktivity obyvatelstva. Vývoj na českém trhu práce po roce
1990 je možno shrnout do dvou kvalitativně odlišných období. První (1991 – 1996) lze charakterizovat jako období relativní stability s nízkou mírou nezaměstnanosti. Ve druhém období (1997 – 2003) dochází k nárůstu nezaměstnanosti jako důsledku narůstajících problémů v ekonomice v rozmezí od 4 % až k necelým 10 % na konci roku 2003. Zatím historicky největší nezaměstnanost byla zaznamenána na počátku roku 2004, kdy v únoru dosáhla 10,9 %. V rámci regionálního pohledu na nezaměstnanost, dosáhla registrovaná míra nezaměstnanosti v některých regionech 15 % - zejména pak v severních Čechách a na severní Moravě. Jelikož jde převážně o strukturální nezaměstnanost, je potřeba zvýšit mobilitu obyvatelstva, která je v ČR velmi nízká. Co se týká situace v Královéhradeckém regionu, tak míra nezaměstnanosti v první polovině 90. let nepřevýšila hranici 4 % a spíše se pohybovala kolem 3 %. Někteří uvolnění pracovníci využili možnosti a odešli do předčasného důchodu, zbylí pracovníci poměrně rychle našli uplatnění v nově vznikajících soukromých firmách. V roce 1995 došlo oproti předchozímu roku ke snížení průměrné roční míry nezaměstnanosti, která činila kolem 2,3 %. Míra nezaměstnanosti byla po celý rok 1995 nižší než průměrná míra za celou republiku. Nezaměstnanost na Královéhradecku od roku 1995 do roku 1999 neustále rostla, ve stejném trendu jako se vyvíjela nezaměstnanost České republiky. V první polovině roku 2003 došlo v kraji ke snížení počtu nezaměstnaných, tento trend byl vyvolán poklesy ve všech okresech kraje. V druhé polovině tohoto roku došlo naopak k nárůstu počtů uchazečů o zaměstnání. Z dlouhodobého hlediska se nezaměstnanost v kraji postupně zvyšuje, zejména díky okresům Trutnov a Náchod. Nejvíce jsou nezaměstnaností zasaženy pohraniční horské oblasti. Co se týká věkové struktury uchazečů o zaměstnání v Královéhradeckém kraji, největší skupina nezaměstnaných je ve věkové skupině 20 až 24 let, jedná se o 17,6 %-ní podíl na celkových nezaměstnaných. Ve věku do 25 let jsou nezaměstnaní mladí lidé, kteří často nemají dostatečné vzdělání či požadovanou kvalifikaci. Struktura volných pracovních míst v Královéhradeckém regionu zůstává každoročně téměř neměnná. Dlouhodobě neobsazená místa jsou pro pracovníky v oborech šička, švadlena a svářeč. Mizivá poptávka je také po nekvalifikovaných dělnících a po administrativních pracovnících, kterých je v evidenci ÚP velký počet. Naopak
zaměstnavatelé obtížně shánějí kuchaře, číšníky, servírky, kovomodeláře, mechaniky – opraváře, prodavače, řidiče autobusů a nákladních automobilů, soustružníky a zámečníky. V nabídce prací pro středoškoláky a vysokoškoláky se objevuje zájem především o obchodní zástupce, pojišťovací poradce, technické pracovníky, učitele odborných předmětů a lékaře specialisty. Mezi rizikové skupiny nezaměstnaných v Královéhradeckém regionu patří zejména absolventi škol bez praxe, dále osoby se změněnou pracovní schopností, nezaměstnaní v mikroregionech s omezenými možnostmi nalézt práci v místě bydliště, osoby bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnaní, národnostní menšiny a podobně. U absolventů škol je v evidenci značný pohyb (jejich počty po maximu v září pravidelně klesají a lze jim významně přispět pomocí aktivní politiky zaměstnanosti), počet osob se ZPS je prakticky neměnný a podpora pracovních míst v rámci aktivní politiky zaměstnanosti je velmi vzácná. Co se týká situace v jednotlivých mikroregionech kraje, tak z dlouhodobějšího vývoje se výrazně nezměnila. Nejvíce problémových oblastí je stále na hranici s Polskem. Další, avšak méně zasaženou je oblast kraje hraničící s okresem Nymburk. Nejhorší oblasti byly v okrese Trutnov (Trutnovsko a Královédvorsko), pak Novobydžovsko v okrese Hradec Králové a Broumovsko v okrese Náchod. Ke
sladění
poptávky
a
nabídky na
trhu
práce
přispívají
úřady
práce
v Královéhradeckém regionu aktivní politikou zaměstnanosti, konkrétně vytvářením veřejně prospěšných prací, společensky účelných pracovních míst, chráněných pracovišť, rekvalifikačních kursů a uzavíráním dohod o zabezpečení odborné praxe absolventů škol. V roce 2003 činily celkové finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti 416 791 tis. Kč. Z toho výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti činily 357 124 tis. Kč a výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti činily 55 716 tis. Kč. Co se týká prognózy na další období (rok 2004), nezaměstnanost bude nepochybně růst a dosáhne maximálních hodnot od roku 1990. Pro vývoj na trhu práce kraje v nejbližším období by měl být zřejmě rozhodující příchod nových absolventů škol. Letos ukončí studium na středních školách kraje cca 4 350 osob, což vede k předpokladu zvýšení nezaměstnanosti asi o 850 osob. Lze tedy očekávat všeobecně zvyšování nezaměstnanosti, které by mělo být na konci roku 2004 o 1 až 1,5 % vyšší než současné. Počet nezaměstnaných tedy pravděpodobně vzroste o 2 000 až 3 500 osob. Z celorepublikového pohledu by v kraji nemělo dojít k posunu v zařazení kraje, který je v ČR pátý s nejnižší nezaměstnaností.
Z analýzy Královéhradeckého kraje plyne, že by měla být věnována pozornost, a řešena všeobecně nezaměstnanost, zejména v horských oblastech pohraničí kraje s Polskem. Jde o oblasti v okresech Trutnov, Náchod a Rychnov nad Kněžnou. V problémovějších částech kraje by byli vítáni zaměstnavatelé a noví investoři malé nebo střední velikosti. Dalšími oblastmi vyžadující zvýšenou pozornost jsou původní zemědělské oblasti na jihozápadě kraje, kde nezaměstnanost byla vždy vyšší a v současné době dosahuje nejvyšších hodnot v kraji. Více než dříve je zřejmé, že by měla být přijata opatření, a to jak politická, tak ekonomická, k rozšíření nabídky a přitažlivosti kraje pro nové investory. Důvodů je více, zejména však je dál třeba prohlubovat změny ve struktuře zaměstnavatelské sféry. V neposlední řadě by byla na místě i snaha zvýšit úroveň příjmů obyvatel. Jedním ze záměrů vlády je podpora drobného a středního podnikání. V oblasti státní politiky zaměstnanosti je nutné posílit možnosti úřadů práce, a také by měl být kladen důraz na opatření aktivní politiky zaměstnanosti a podporovat podle potřeby trhu rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelné pracovní místa, odborné práce apod.. Většina nezaměstnaných spoléhá pouze na pomoc státu, neuvědomují si, že hlavní pomoc musejí očekávat sami od sebe, tj. aktivně se zapojit do procesu hledání práce. Je nutné mít na zřeteli, že jakákoliv byť sebelepší snaha pomoci se může snadno zneužít nebo zvrátit nežádoucím směrem.
Výběr ze seznamu použité literatury 1.
Knoll, O. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, duben 1993
2.
Krebs, V., Durdisová, J., Poláková, O., Žižková, J.: Sociální politika. Codex Bohemia, Praha 1997
3.
Zákon č. 589/1992 Sb., o sociálním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
4.
http://hk.uradprace.cz/
5.
http://www.mpsv.cz/
