ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
Teze k diplomové práci Společnost s ručením omezeným
autor: Gabriel Ryšavý ročník: 5. PEF, obor PaE 2002/2003 vedoucí diplomové práce: Mgr. Jiřina Bartůšková
2003 ©
Rozvoj možností kapitálové účasti ve společnosti s ručením omezeným a institut manželství V současné ekonomické situaci se vytvářejí stále příznivější podmínky pro rozšiřování soukromého podnikání. Velice často této situace využívají a zahajují podnikatelskou činnost i manželé. Bohužel jen menšina z nich si uvědomuje a je schopna domyslet důsledky z nejrůznějších právních odvětví, které mohou z takovéto činnosti vyplývat, konkrétněji vyjádřeno důsledky často velice nepříjemné. Nicméně navzdory této skutečnosti stále přibývá manželských párů nebo případně jednotlivých manželů, kteří se rozhodnou pro podnikání ve formě kapitálové účasti v obchodní společnosti nebo zahájením podnikání na základě živnostenského oprávnění. Jen málokdo z manželů si však hned na začátku připustí možné komplikace, problémy a rizika, když cílem zahájení podnikatelské činnosti a kapitálové účasti v obchodní společnosti jsou zejména mnohé výhody z podnikání plynoucí, které však nebývají příliš zdůrazňovány, neboť se obvykle považují za samozřejmost.
Poznatky právníků z každodenní praxe však ukazují, že se obecně podceňuje občanskoprávní úprava společného jmění manželů ve vztahu k podnikatelské činnosti či kapitálové účasti manželů či jen jednoho z manželů v obchodních společnostech. Z ustanovení §§ 143 až 150 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších změn a doplňků, tj. z ustanovení upravujících společné jmění manželů, by měl vycházet každý z manželů rozhodnutý k zahájení jakékoli podnikatelské aktivity a tím si do budoucna ušetřil mnohé problémy, spory a zklamání. Jedná se v podstatě o to, že pokud se podnikající manžel dostane do situace, kdy se při podnikatelské činnosti nebo kapitálové účasti v obchodní společnosti projeví finanční problémy a je zachováno společného jmění manželů, spadají případné závazky z podnikání (za předpokladu, že nepřesahují míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů) a z kapitálové účasti v obchodní společnosti s omezeným ručením (akciová společnost a společnost s ručením omezeným) do společného
2
jmění manželů, jsou tedy kryty majetkem ve společném jmění manželů. Je proto nanejvýš výhodný postup odpovědných manželů – podnikatelů (nebo společníků), kteří si před zahájením podnikatelské činnosti upraví společné jmění manželů tak, aby v případě nečekaných nepříjemných okolností nebyla postižena nespravedlivě v důsledcích celá rodina. Platná právní úprava občanského zákoníku umožňuje všem podnikajícím manželům se zmíněnému problému vyhnout.
Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a společné jmění manželů Praktický právní problém, kterým se zabývám v praktické části mé diplomové práce spočívá v hledání odpovědí na otázky, zda jsou nebo nejsou obchodní podíl ve společnosti, a výnosy s ním spojené, součástí společného jmění manželů (SJM).
Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným představuje podle § 114 odst.1 ObchZ práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Výše obchodního podílu se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Podle § 114 odst.2 ObchZ může mít každý společník pouze jeden obchodní podíl.
Společné jmění manželů je právní institut, který se objevil po novelizaci zákona č. 94/1965 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění zákon č. 210/1998 Sb.), s účinností
od 1.8. 1998 a nahradil dřívější bezpodílové
spoluvlastnictví manželů. Společné jmění manželů představuje základní úpravu majetkových vztahů mezi manžely. Je výrazem jednoty manželství a rovného postavení muže a ženy po hospodářské stránce. SJM může vznikat a existovat pouze mezi manžely. Skutečnost, že manželé spolu nežijí, nemá právní relevanci z hlediska trvání SJM.
3
Řešení praktického právního problému Odborné názory na řešení problému, zda jsou nebo nejsou obchodní podíl ve společnosti, a výnosy s ním spojené, součástí společného jmění manželů, se značně liší. Přestože existují odlišné názory, autoři těchto názorů jsou při formulování závěrů opatrní a připouští zcela odlišné řešení od vlastního prezentovaného odborného názoru. Je proto nutné, aby se nový občanský zákoník nebo obchodní zákoník výslovně vypořádal s výše nastíněnou situací, a to jasně a srozumitelně.
Podle mého názoru by právní úprava společného jmění manželů měla jasně určit následující:
- obchodní podíl a s ním spojená práva a povinnosti ve společnosti s ručením omezeným nabyté za trvání manželství a za prostředky SJM by měli být výlučným majetkem manžela, který je společníkem společnosti.
- hodnota obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným ke dni vypořádání SJM by měla být předmětem vypořádání společného jmění manželů. To znamená, že by se bralo v úvahu i zhodnocení, případně znehodnocení obchodního podílu ke dni vypořádání SJM. Při určení hodnoty obchodního podílu by se pak mělo podle mého názoru vycházet z výpočtu Čistého obchodního majetku (ČOM) společnosti(= celková aktiva – celkové závazky).
HOP – hodnota obchodního podílu HOP = (celková aktiva – celkové závazky) x (vklad / základní kapitál) HOP = čistý obchodní majetek společnosti x obchodní podíl
Suma hodnoty obchodního podílu by se pak měla dělit v poměru 1:1 mezi manžele. To znamená, že manžel, který je společníkem společnosti vyplatí 50 % hodnoty
4
obchodního
podílu
ke
dni
vypořádání
společného
jmění
manželovi,
který
společníkem ve společnosti není.
- výnosy z obchodního podílu (bez ohledu na to, byl-li obchodní podíl ve společnosti pořízen za nebo před trváním manželství) vzniklé za trvání společného jmění manželů (t.j. podíl na zisku společnosti, podíl na likvidačním zůstatku společnosti, vypořádací podíl a úplata za převod obchodního podílu) by podle mého názoru měly být jeho součástí.
- výnosy z obchodního podílu v roce vypořádání společného jmění manželů by se měly dělit v poměru, v jakém každý z manželů přispíval na chod domácnosti. Existuje tu však možnost, že manžel společník tyto peníze utratil nebo daroval. V tom případě při vypořádání SJM i tak tyto výnosy připadnou v úvahu, neboť z účetnictví společnosti nebo z daňového přiznání bude zřejmé, že zisk mezi společníky rozdělen byl.
Z mého pohledu je nejrozumnějším řešením se v případě rozvodového řízení dohodnout na rozdělení majetku, nebo předem myslet na případné problémy ohledně majetkových vztahů manželů už před uzavřením manželství a upravit si budoucí majetkové vztahy smlouvou, která má formu notářského zápisu (§ 143a OZ odst. 3). Další možností je také vyhrazení vzniku celého nebo jen části společného jmění manželů ke dni zániku manželství, a to smlouvou ve formě notářského zápisu (§ 143a OZ odst. 2).
V Praze 15.4.2003
Gabriel Ryšavý
5
