Česká zemědělská univerzita Praha, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb Czech Univerzity ofagriculture Prague, Technical

6

Ministerstvo zemědělství České republiky, Ministry of Agriculture of The Czech Republic Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha, Research Institute of Agriculture Engineering Prague Sdružení pro výrobu bionafty Praha, Association for Biodiesel Production Prague Česká zemědělská univerzita Praha, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb Czech Univerzity of Agriculture Prague, Technical Faculty, Department of Technological Equipment of Buildings

Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Sdružení pro výrobu bionafty Praha ČZU v Praze, TF, Katedra technologických zařízení staveb s podporou Ministerstva zemědělství ČR Research Institute of Agricultural Engineering Prague Association for Biodiesel Production Prague Czech University of Agricultural Prague, Technical Faculty, Department of Technological Equipment of Buildings under the auspices of the Ministry of Agriculture of the Czech Republic

Biogenní pohonné hmoty Biogenic fuels for transport Sborník přednášek a odborných prací mezinárodního semináře Proceedings the international seminar

Prosinec 2005 December 2005

Tento seminář byl za VÚZT proveden v rámci řešení výzkumného záměru MZE0002703101etapy 6 „Výzkum nových možností efektivního využití zemědělských produktů k nepotravinářským účelům“. This seminar was realizad in behalf of the Research Institute of Agricultural Engineering Prague in the framework of solution of the research project MZe 0002703101- stage 6 „Research of new possibilities of effective utilization of agricultural products for non-food purposes“.

Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Sdružení pro výrobu bionafty Praha Ministerstvo zemědělství Praha Česká zemědělská univerzita Praha, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb Ó Petr Jevič, Zdeňka Šedivá ISBN 80-86884-08-2

Biogenní pohonné hmoty

OBSAH CONTENT 1.

Transpozice směrnice 2003/30/EC pro tržní uplatňování motorových biopaliv v České republice Transposition of Directive 2003/30/EC for market application of motor biofuels in the Czech Republic

2

2.

Legislativní a technická příprava Programu využití bioethanolu v České republice Legislative and technical preparation of the Program of bioethanol utilization in the Czech Republic

7

3.

Nejlepší případové studie výroben bionafty v Evropě Best Case Studies on Biodiesel Production Plants in Europe

11

4.

Možnosti využití biopaliv pro dopravní účely v České republice do roku 2010 Possibilities of biofuels utilization for transport purposes in the Czech Republic till 2010

55

5.

Užití biopaliv v sortimentu benzinu a motorové nafty na trhu České republiky - pohled oboru paliv Use of biofuels within assortment of petrol and motor diesel market – view of the fuel branch

58

6.

Pěstování a marketing řepky olejky jako rozhodující suroviny pro výrobu bionafty 70 Growing and marketing of rapeseed as decisive raw material for biodiesel production

7.

Zkušenosti s mezinárodním trhem FAME a souvisejících produktů Experience with FAME international market and associated products

8.

Důsledky výroby bioethanolu a methylesteru mastných kyselin z biosurovin pro bilanci energie a skleníkových plynů Consequences of bioethanol and FAME production from bio-raw materials for energy balance and greenhouse gases

9.

Produkce a marketing biopaliv z řepky olejné Production and marketing of biofuels based on rapeseed

1

74

79

93


Transpozice směrnice 2003/30/EC pro tržní uplatňování motorových biopaliv v České republice Ing. Jiří Trnka – Ministerstvo zemědělství České republiky Praha v dopravě na trhu ČR pro období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2012 bylo zrušeno. „OLEOPROGRAM“, podpora výroby MEŘO, byl vládou na dobu více jak rok po vstupu ČR do EU přerušen. Přes veškerou snahu MZe prosadit reálnou podporu výroby MEŘO, platí v současné době tento program dle systému nastaveného v Nařízení vlády č. 148/2005 Sb., který danou situaci neřeší vzhledem k tomu, že program je omezen pouze na II. pololetí roku 2005, čímž způsobuje podnikatelskou nejistotu a ztrátu trhu a odběratelů v ČR. Vedle dalších věcných i administrativních komplikací se tak tento systém ukazuje jako neefektivní, čehož důkazem je objem podpořené výroby MEŘO v roce 2005 ve výši pouze necelých 3 tis. tun MEŘO. Původní kalkulace Programu přitom předpokládala podporu výroby pro rok 2005 ve výši 50 tis. tun. Důsledkem je vývoz valné většiny výrobních kapacit MEŘO v ČR mimo území České republiky. Vzhledem k poměrně kritické situaci v oblasti naplňování cílů vyplývajících ze Směrnice 2003/30/ES vláda v poslední době přijala řadu zásadních dokumentů, které z krátkodobého i dlouhodobého pohledu řeší problematiku uplatnění biopaliv na českém trhu. Z hlediska dlouhodobého jde především o přijetí „Dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR“ usnesením vlády č. 1308 ze dne 12. října 2005, kterou předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento materiál počítá s přimícháváním 5% MEŘO do motorové nafty od roku 2007 a s uplatněním míchání bioetanolu do motorových benzínů až od roku 2008. Vzhledem k zatím neexistujícím výrobním kapacitám pro uplatnění bioetanolu v motorových benzínech v letech 2006 – 2007 je zřejmé, že klíčovou roli bude minimálně v dalších 2 letech hrát v oblasti uplatnění biopaliv v ČR MEŘO. Předpokládaný podíl biopaliv v roce 2006 ve výši 2 % by měl být dle Strategie dosažen při uplatnění 110 – 150 kt MEŘO a to především jako směsná nafta 30%, dále 5% nebo v čisté formě. Materiál konstatuje, že plošná výroba motorové nafty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/EC, o podpoře používání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě, ukládá členským státům Evropské unie zajistit minimální podíl biopaliv a jiných alternativních pohonných hmot na jejich národních trzích a v tomto ohledu uvádí referenční hodnoty pro stanovení národních indikativních cílů jednotlivých států pro použitá množství biopaliv – pro rok 2005 je referenční hodnota 2 % energetického obsahu (e.o.) a pro rok 2010 je 5,75 % (e.o.). Členské státy měly za povinnost uvést v platnost zákony, směrnice a právní předpisy ve shodě s touto Směrnicí a to nejpozději do 31. prosince 2004 a následně podávat každý rok zprávu Evropské komisi o provedených opatřeních. Cíle, které si v této souvislosti Česká republika předsevzala, byly stanoveny v souladu s předpokládanou realizací OLEOPROGRAMU – programu podpory výroby MEŘO a Programu Podpora výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzínů, pro záměnu metanolu při výrobě methylesteru řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu, kdy resort zemědělství má dostatek obilí pro naplnění stanoveného cíle výrobou bioetanolu v tuzemsku. ČR oznámila v červenci minulého roku Evropské komisi, že v roce 2006 bude podíl 1,56 % methylesteru řepkového oleje na prodeji motorové nafty a 1,82 % bioetanolu na prodeji benzínů, v roce 2010 potom 1,76 % methylesteru řepkového oleje a 2,17 % bioetanolu (e.o.). Do dnešního dne však nejsou vytvořeny ze strany státu podmínky pro zajištění uvedených cílů z tuzemských zdrojů. Pro výrobu bioetanolu v tuzemsku nejsou zatím zajištěny kapacity ani pro rok 2006 ani pro rok 2007. Výběrové řízení, které bylo vyhlášeno na základě usnesení vlády ČR č. 825 ze dne 1. 9. 2004 za účelem rozdělení stanoveného objemu 2 mil. hl. bioetanolu ročně, určeného výhradně pro palivové účely 2


-

s obsahem do 5 % není v roce 2006 možná vzhledem k minimální současné funkční kapacitě. Na tento materiál bezprostředně navazuje „Program podpory výroby biopaliv v návaznosti na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/EC“, jehož zpracovatelem je Ministerstvo zemědělství spolu s Ministerstvem životního prostředí, který byl schválen vládou rovněž 12. října 2005 usnesením č. 1307. Tento materiál je zaměřen na krátkodobější výhled a zároveň se konkrétně zabývá vlastní implementací uplatnění jak MEŘO tak bioetanolu v následujících 2 letech. Zároveň se Program zabývá konkrétními zásadami přidělení podílu na stanoveném objemu jak MEŘO tak bioetanolu pro dopravní účely oprávněným výrobcům biopaliv od roku 2007. Tyto zásady se pro obě biopaliva v některých drobnostech liší, ale materiál jednoznačně vymezuje pojmy povinné osoby, která uvádí paliva do volného daňového oběhu, oprávněného výrobce biopaliv (jak MEŘO, tak bioetanolu) a koordinační úlohu Správy státních hmotných rezerv. Mezi úkoly uvedenými v usnesení vlády č. 1307 je rovněž obsažen úkol pro ministra zemědělství připravit a do 31. října 2005 vládě předložit návrh krátkodobého řešení v oblasti využití methylesteru řepkového oleje pro rok 2006 formou novely nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje. Tento úkol Ministerstvo zemědělství splnilo a vláda uvedenou novelu nařízení vlády schválila dne 7. 12. 2005. Vzhledem k tomu, že novela obsahuje některé úpravy stávajícího řešení, byla koncem listopadu tohoto roku Evropské komisi zaslána zjednodušená notifikace tohoto Programu, aby bylo umožněno jeho rozjetí hned od začátku roku 2006. Vedle prodloužení platnosti stávajícího nařízení vlády jsou předmětem novely následující úpravy stávajícího systému: - zjednodušení a zrychlení podmínek pro vyplacení dotace žadateli a zároveň snížení administrativní náročnosti dotačního titulu úpravou systému předkládání dokladů žadatelem,

-

návrh nové výchozí výše dotace stanovené na období 6 měsíců vypočtené na základě stávajícího systému výpočtu, tj. výpočtového vzorce používaného v roce 2005 a na základě průměru cen rozhodných proměnných (tj. cena řepky olejné, cena pokrutin a cena motorové nafty) za hospodářský rok 2004/2005, prodloužení intervalu přepočítávání výše dotace z měsíční frekvence na frekvenci pololetní z důvodu větší stability a jistoty podnikatelského prostředí dotačního titulu pro žadatele.

Konkrétními změnami v Programu je: 1. jeho vyhlášení na dobu 1 roku, tj. od 1.1.2006 do 31.12.2006, 2. změna výchozí výše dotace ve výši 6570 Kč na tunu vyrobeného MEŘO, která bude konstantní minimálně po celé první pololetí roku 2006. Poté dojde k přepočítání výše dotace dle stávajícího vzorce, v němž jsou rozhodujícími proměnnými cena motorové nafty, cena řepky olejné a cena pokrutin. Pokud po dosazení průměrných hodnot těchto proměnných za první pololetí roku 2006 dojde k odchylce od výchozí dotace o více než 15%, dojde pro druhé pololetí k úpravě dotace ve smyslu nově vypočtené hodnoty. 3. změna v systému předkládání dokladů uvedených v §6 odst. 2, které jsou vázány na výrobu směsného paliva a jeho uvedení do volného daňového oběhu. Nově nebude na tyto doklady vázáno proplacení dotace a tyto doklady budou moci být předkládány dodatečně, a to až do konce února roku 2007. 4. navýšení množství MEŘO, na které bude poskytnuta dotace, a to z 50 tis. tun v roce 2005 na 125 tis. tun v roce 2006, 5. změna účinnosti nařízení od 15. 12. 2005, přičemž termín pro předkládání žádostí o zařazení do Programu bude do 31. 12. 2005. Věříme, že těmito změnami bude Program podpory výroby MEŘO v roce 2006 pro výrobce dostatečně atraktivní a svým zapojením do Programu přispějí k naplnění úkolů, které pro Českou republiku vyplývají ze Směrnice 2003/30/EC. 3


Transposition of Directive 2003/30/EC for market application of motor biofuels in the Czech Republic Jiří Trnka, MA – Ministry of Agricultural Prague capacities neither for the year 2006 nor the year 2007. The tender announced on basis of the Czech Government Decree No. 825 from September 1, 2004 for the purpose to divide the volume of 2 mio. hl of bioethanol annually, determined exclusively for the fuels in transport on the Czech market for the period from 1.1.2007 to 31.12.2012 was cancelled. The “OLEOPROGRAM” for FARME production support was interrupted by the Government for a time longer than 1 year after the CR accession to the EU. Despite the effort of the Ministry of Agriculture to enforce the real support of the FARME production, this program is currently valid according to the system laid down in the Government Decree No. 148/2005, which does not solve the given situation due to the fact, that the program is limited only to the 2nd half of 2005, what causes the business uncertainty and market and customers loss in the Czech Republic. Apart from other real and administrative complications this system is non-effective. This is proved by the volume of the supported FARME production in 2005, i.e. below 3000 ton. The initial calculation of the Program has assumed the production support for 2005 in amount of 50 000 tons. The result is the export of predominated majority of the FARME production capacity from the Czech Republic. With regard to relative critical situation in the field of the targets fulfilment resulting from the Directive 2003/30/EC the Government gas recently adopted a lot of principal documents solving the problems of biofuels application on the Czech market from both short-term and long-term point of view. From the long-term view in concerns mainly the acceptance of the “Long-term strategy of biofuels utilization in the Czech Republic” through the Government resolution No. 1308 from 12.10.2005, submitted by the Ministry of Industry and Trade. This material anticipates the 5 % blending of FARME with the motor diesel fuel to 2007 and with application of biethanol blending with the

The Directive of the European Parliament and Council 2003/30/EC on support of biofuels utilization or other renewable fuels for transport imposes to the Member states of EU to promote minimum share of the biofuesl and other alternative fuels for transport on their national markets and presents in this term the referential values for the national indicative targets of individual states determination for used quantity of biofuels – for the year 2005 the referential value is 2 % of energy content (e.c.) and for the year 2010 it is 5,75 % (e.c.). The Member states are obliged to put into force the laws, directives and legal regulations in accordance with this Directive before the December 31, 2004 and consequently to submit the report for the European Commission on implemented measures. The targets of the Czech Republic in this regard were determined in compliance with the assumed implementation of the OLEOPROGRAM, i.e. the program for support of FARME production and the program “Support of bioethanol production”. It regards the bioethanol blending with gasoline, exchange of methanol for production of rapeseed oil methylester and methyl-tercial-butylether and as an alternative fuel with support of its application on domestic market, when the agricultural sector has sufficient quantity of grain to fulfil the determined target of the bioethanol production in our country. The Czech Republic has announced in July of the past year to the European Commission that in 2006 the share of the rapeseed oil methylester will reach 1,56 % from the total sale of the motor diesel fuel and 1,82 % of bioethanol from the gasoline sale, in 2010 then 1,76 % of FARME and 2,17 % of bioethanol (e.c.). Nevertheless, so far there are not formulated conditions of the State administration for promotion of the mentioned targets from the domestic resources. For the bioethanol production in the Czech Republic there are not so far provided 4


adaptations of the existing solution, the European Commission was informed about the amendment by the simple notification to be possible to start this solution immediately at the beginning of 2006. Besides the validity prolongation of the existing Governmental Decree the subject of the amendment are the following adaptations: - simplification and acceleration of conditions for subsidy pay out for the applicant and at the same time to reduce the administrative steps of the subsidy title by means of adaptation of the documents submission system, - proposal of the new subsidy sum determined for the period of 6 mouths, calculated system, i.e. the calculation formula utilized in 2005 and on the basis of prices average of the decisive variables (i.e. rapeseed price, oil cakes price and motor diesel price) within the economic year 2004/2005 - prolongation of the interval for the subsidy conversion from the mouth frequency into the half-year one due to the higher stability of the business environment.

motor gasoline until 2008. Regarding the so far not existing production capacities for bioethanol application in the motor gasoline within 2006 – 2007 it seems to be evident that the bey role will play the FARME within next 2 years in the field of the biofuels application in the Czech Republic. The assumed share of biofuels in 2006 in amount of 2 % should be reached at application of 110 – 150 kt of FARME mainly as a blended diesel fuel (30 %), 5 % or in pure form. The material presents the fact, that the excessive production of motor diesel fuel with contend to 5 % is not possible in 2006 due to minimum current functional capacity. This material follows the “Program of biofuels production support in connection with the European Parliament and Council Directive 2003/30/EC”. Author of this material is the Ministry of Agriculture together with the Ministry of Environment, approved by the Government on 12.10.2005 by the Decree No. 1307. This material is aimed to the short-time outlook and is dealing with the proper implementation of application of both FARME and bioethanol within the next 2 years. The Program also determines the concrete principles for share allocation from the determined volume of FARME and bioethanol for transport to the authorized biofuels manufactures since 2007. These principles vary for the both fuels, nevertheless the material unambiguously specifies the term of the mandatory persons who introduce the fuels into the free tax circulation, authorized biofuels manufacturer (FARME and bioethanol) and the coordination role of the Control Board of the State Material Reserves. Among the tasks presented in the Government Decree No. 1307 is also included the task for the Minister of Agriculture, i.e. to prepare and till 31.10.2005 to submit to the Government the proposal of the short-term solution in the field of FARME application for 2006 in form of the Government Decree No. 148/2005 amendment on determination of condition for subsidy allocation for non-food utilization of rapeseed d for FARME production. This task was fulfilled by the Ministry of Agriculture and the Government has approved this material on 7.12.2005. With respect to the fact, that the amendment contains some

The concrete chance in the Program is: 1. Its announcement for the period of 1 year, i.e. from 1.1.2006 to 31.12.2006, 2. The change of the starting subsidy of 6570 CZK per 1 ton of produced FARME, which will be constant at least during the first-half of the year 2006. After this step the conversion of the subsidy will be determined according to the existing formula involving the decisive variables, i.e. diesel, rapeseed and oil cakes prices. It there with be find out the deviation from the starting subsidy by more than 15 % after the average values application of these variables, then the subsidy will be adapted for the second- half of the year in terms of the newly calculated value. 3. The change of the system of the documents submission as presented in Paragraph 6, clause 2, which are bound with the blended fuel production and its introduction into the free tax circulation. The subsidy pay out will not be bound with these documents and those will be submitted

5


additionally until the end of February 2007. 4. For the increased amount of FARME will be allocated subsidy for 125000 tons in 2006 (compare 50000 in 2005). 5. The regulation force change since 15.12.2005, whilst the term for submission of the application forms for inclusion in the Program will be to 31.12.2005. We guess that these changes will make the Program for FARME production support attractive for the manufacturers and they will contribute to the fulfilment of tasks, resulting from the Directive 2003/30/EC. Kontakt: Ing. Jiří Trnka Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17 117 05 Praha 1 tel.: 222182660 e-mail: [email protected]

6


Legislativní a technická příprava Programu využití bioetanolu v České republice Ing. Leoš Voleský – Ministerstvo zemědělství České republiky Praha 5. V oblasti strojírenství a stavebnictví (výroba zařízení pro lihovary – výrazný rozsah v letech 2006 až 2007), 6. Snížení škodlivých emisí ve výfukových zplodinách spalovacích motorů, 7. Snížení závislosti na dovozu ropy (cca o 150 tis. tun ročně), 8. Významný příspěvek k ekonomickému růstu ČR z důvodu zvýšení zaměstnanosti, zlepšení platebně obchodní bilance státu (snížení dovozu ropy, sóji aj.), významné investice do výstavby závodů na výrobu bioetanolu, zvýšení HDP.

Úvod – základní informace o Programu výroby a využití bioetanolu Bioetanol je název pro kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný líh, který je vyráběn za účelem jeho zapracování do pohonných hmot. Přestože bioetanol lze vyrobit teoreticky ze všech surovin obsahujících sacharidy rostlinného původu, tak z praktického hlediska se jako nejvhodnější suroviny jeví zemědělské plodiny zejména pak hustě seté obiloviny, neboť z nich lze bez větších komplikací vyrábět bioetanol celoročně. Vzhledem k tomu, že při výrobě bioetanolu lze využít významné množství obilovin, kterých je v České republice dlouhodobě značný přebytek představuje výroba a využití bioetanolu významnou možnost stabilizace tuzemského zemědělství. Pomoc tuzemskému zemědělství, však není zdaleka jediným přínosem výroby a využití bioetanolu.

Legislativní podmínky výroby a využití bioetanolu Oficiální počátky Programu „Bioetanol“ začaly již v druhé polovině devadesátých let minulého století, kdy vláda ČR svými usneseními č. 125 ze dne 14.2.1996 a č. 420 ze dne 17.6.1998 dala podnět k zahájení nepotravinářského využití zemědělských surovin v nepotravinářské sféře. Na základě těchto usnesení došlo k úpravě zákona č. 61/1997 Sb., o lihu ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. Těmito úpravami došlo jednak k vymezení možnosti vyrábět líh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný líh (bioetanol) pro energetické účely a dále byla zavedena možnost daňového zvýhodnění pohonných hmot obsahujících bioetanol. V současné době je již však zřejmé, že výroba a využití bioetanolu má podstatně větší význam a pro jeho rozvoj je nezbytné zajistit širší legislativní podporu. V tomto směru bylo dne 6.8.2003 schváleno usnesení vlády č. 833, které vytvoření této legislativní podpory ukládá ministrům do jejichž kompetence řešení dané problematiky také zapadá. Na základě uvedených skutečností byla provedena novela zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, bylo schváleno nařízení vlády č. 66/2005 Sb., o minimálním množství

Realizace Programu bioetanol umožní současné řešení několika problémů: 1. V oblasti zemědělské prvovýroby využití více jak 130 000 ha produkčních ploch pro nepotravinářské využití zemědělských surovin, 2. V oblasti osivářské využití cca 15 000 ha produkčních ploch pro výrobu požadovaných osiv, 3. Zvýšení zaměstnanosti ve všech zúčastněných sektorech o několik tisíc pracovních míst jedná se zejména o tyto sektory: a. zemědělská prvovýroba, b. průmysl navazující na zemědělskou prvovýrobu (skladování, výroba postřiků atd.), c. doprava a logistika, d. lihovarnický průmysl, e. ostatní průmysl, 4. V oblasti krmivářství – využití obilných výpalků, které mají vysokou nutriční hodnotu a mohou téměř nahradit dovoz sóji či masokostní moučku, 7


biopaliv. Dále byla vydána vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 229/2004 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, která definuje bioetanol a formy jeho použití. Mimo to byla Parlamentu ČR předložena novela zákona č. 61/1997 Sb., o lihu ve znění pozdějších předpisů, která upravuje také zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 353/2003 Sb., ruší a nahrazuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních). Uvedené novely zákonů o lihu a o spotřebních daních vymezují pojem bioetanol, který do té doby legislativa neznala a upravují možnosti aplikace tzv. vratky spotřební daně tak, aby odpovídala požadavkům vyplývajícím ze současné situace v zemědělství tj. potřebě vyrábět bioetanol v ČR z tuzemských zemědělských surovin. Záměrem MZe je, aby po provedených úpravách byl v legislativních normách obsažen takový systém, který odpovídá zásadám schválených dne 12.10.2005 usnesením vlády č. 1307. Tímto usnesením byl schválen materiál „Program podpory výroby biopaliv v návaznosti na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES“. Cílem tohoto materiálu je vytvořit transparentní systém podpory využití biopaliv vyrobených v ČR ze zemědělských surovin vypěstovaných na území ČR, avšak tak, aby nebyl v rozporu s primárním právem EU a bylo jej možno notifikovat Evropskou komisí. Uvedený vládou schválený systém lze v podstatě rozdělit do dvou etap, kdy první řeší výběr subjektů se statusem oprávněného výrobce bioetanolu a MEŘO a v druhé etapě si povinné osoby resp. subjekty s povinností uvádět na trh s pohonnými hmotami biopaliva vybírají dodavatele těchto biopaliv, který musí mít status oprávněného výrobce bioetanolu či MEŘO. Je třeba uvést, že status oprávněného výrobce získá každý, kdo splní požadovaná kritéria, tzn. nehrozí žádné spekulace. Kritéria pro udělení statusu oprávněného výrobce jsou nastavená tak, aby podpořila výrobu bioetanolu vyrobeného na území ČR ze zemědělských surovin vypěstovaných v ČR.

Technické podmínky výroby a využití bioetanolu – normalizace Záměrem Ministerstva zemědělství je, aby ve všech případech kde je to nutné bylo dodržování požadovaných standardů podporováno zavedením daných technických norem, ale na druhou stranu tam kde to nezbytné není, aby se technické normy nezaváděly. To znamená, že je třeba dbát na to, aby výsledný produkt, kterým je motorových benzín s obsahem bioetanolu splňoval veškeré technické normy vztahující se na tento produkt tj. zejména normu ČSN EN 228. Dále je důležité, aby pro výrobu tohoto produktu byl dodán bioetanol požadovaných kvalit tj. odpovídající normě ČSN 65 6511 (viz. tab. č. 1). Co se týče surovin pro výrobu bioetanolu, kterými jsou zejména obiloviny, tak přestože by bylo ideální, aby tyto byly dodávány v jednotné kvalitě, není v tomto případě žádoucí zavádět normu na suroviny pro výrobu bioetanolu. Zavedení normy by totiž mohlo mít negativní dopady právě na zemědělce kvůli kterým je celý tento program vytvářen, neboť jak je známo kvalitativní znaky obilovin se významně mění v závislosti na neovlivnitelných faktorech jako např. počasí apod. Vzhledem k tomu, že je však potřeba nastavit určitá pravidla pro výkup obilovin určených k výrobě bioetanolu, byla vytvořena informační tabulka pro nejvhodnější druhy obilovin (viz. tab. č. 2), která udává základní požadované vlastnosti z hlediska lihovarnické výroby. Na základě těchto ukazatelů si pak mezi sebou mohou účastníci dodávky obilovin vytvořit systém jejich výkupu a to například zavedením daných kritérií jako základ a v případě rozdílných vlastností uplatnit systém bonusů a srážek.

8


Tabulka 1 – ČSN 65 6511 – Všeobecné požadavky a metody zkoušení pro kvasný líh bezvodý denaturovaný určený k přímému mísení do automobilových benzinů nebo k výrobě ETBE Vlastnost

Jednotka

Mezní hodnoty

Zkouší se podle

minimálně maximálně Vzhled

čirý, bez zákalů a sedlin ČSN 66 0805

Obsah ethanolu před denaturací

% (V/V)

99,7

-

Obsah vody

% (V/V)

-

0,39

kg/m

791

-

ČSN ISO 758; ČSN 66 0805

Obsah ethanolu po denaturaci

% (V/V)

95,6

-

Vyhl. MZe ČR č. 82/2000 Sb., čl.I odstavec 2 (1)c) metodou plynové chromatografie

Obsah volných kyselin

mg/le2)

-

50

ČSN ISO 1388-3,4; ČSN EN 228

2)

-

15

ČSN 66 0805

2,0

4,0

Nestanovuje se, výrobce zaručuje provedení denaturace dle příslušného právního předpisub

o

Hustota (při 20 C)

1)

3

Odparek

mg/le

Obsah denaturačního prostředku3)

% (V/V)

1)

ČSN 66 0805 ČSN ISO 760; ČSN ISO 1388-1

viz Úřední alkoholometrické tabulky – Vyhláška MZe ČR č. 141/97 Sb.příloha část A

2)

le - litr ethanolu - jednotka stanovená Zákonem o lihu č. 61/97 Sb. § 2 odst. j) Pro přímé mísení do benzinu se k denaturaci použije benzin Natural 95 (Super), pro výrobu ETBE se k denaturaci použije ETBE (ethylterciární butyléter) 3)

Obsah aldehydů se řídí Vyhl. č. 141/1997 Sb. pro líh kvasný bezvodý ke zvláštním průmyslovým účelům

Tab. 2 - Technologické znaky obilovin k výrobě bioetanolu Pšenice

Tritikale

vlhkost v % (m/m), nejvýše

14,0

14,5

objemová hmotnost v kg/hl, nejméně

73,0

68,0

příměsi v % (m/m), nejvýše

12,0

12,0

3

3

0,5

0,5

150 300

-

60,0

60,0

nečistoty v % (m/m), nejvýše, z toho organické nečistoty v % (m/m), nejvýše číslo poklesu (ze zkušebního vzorku 7 g) v s, (nutno v úvahu text uvedený v poznámce) obsah škrobu v sušině v % (m/m) nejméně (nutno vzít v úvahu text uvedený v poznámce)

Metody zkoušení jednotlivých znaků Pšenice ČSN ISO 712 (46 1014) Obiloviny a výrobky z obilovin – Stanovení obsahu vody (Praktická referenční metoda) ČSN ISO 7971-2 (46 1013) Obiloviny-Stanovení objemové hmotnosti zvané „hektolitrová váha“- Část 2: Praktická metoda Jedná se o hmotnostní podíl ze 100 g vzorku vyjádřený v % s přesností na 0,1 % Definice příměsí: ČSN 46 1100-2 Jedná se o hmotnostní podíl ze 100 g vzorku vyjádřený v % s přesností na 0,1 % Definice nečistot: ČSN 46 1100-2 ČSN ISO 3093 Obiloviny – Stanovení čísla poklesu (46 1018)

Tritikale ČSN ISO 712 (46 1014) Obiloviny a výrobky z obilovin – Stanovení obsahu vody (Praktická referenční metoda) ČSN ISO 7971-2 (46 1013) Obiloviny-Stanovení objemové hmotnosti zvané „hektolitrová váha“- Část 2: Praktická metoda Jedná se o hmotnostní podíl ze 100 g vzorku vyjádřený v % s přesností na 0,1 % Definice příměsí: ČSN 46 1200-5 Jedná se o hmotnostní podíl ze 100 g vzorku vyjádřený v % s přesností na 0,1 % Definice nečistot: ČSN 46 1200-5 -

ČSN 56 0512-16 Metody zkoušení mlýnských výrobků; část 16: Stanovení škrobu podle Ewerse

ČSN 56 0512-16 Metody zkoušení mlýnských výrobků; část 16: Stanovení škrobu podle Ewerse

Údaje uvedené v tabulce mají pouze informativní charakter. Definice znaků a způsob stanovení vychází ze stávajících skupin norem Obiloviny potravinářské ČSN 461100, Obiloviny ČSN 461200, Metody zkoušení mlýnských výrobků ČSN 560512.

9


that for this product production is used the bioethanol of required quality, it means corresponding with the standard ČSN 65 6511. As the raw materials for bioethanol production concerns, i.e. cereals in particular, it would be ideal these would be supplied in uniform quality. In this case is not desirable to introduce standard for raw materials used for bioethanol production. The standard introduction would have a negative impact just on farmers although this program is developed for them, because the qualitative sights of cereals vary in dependence on inaffectable factors as for example weather etc. With regard to the fact, that certain rules must be set up for cereals purchase, determined for bioethanol production, there was established an informative table for the most suitable types of cereals. The table gives the basis required properties from point of view of the distillery production. On basis of these indicators then the delivery partners can create the system of cereals purchase e.g. by introduction of given criteria as a basis and in case of different properties to apply the system of bonuses and reductions.

Kontakt: Ing. Leoš Voleský Ministerstvo zemědělství České republiky Těšnov 17 117 05 Praha 1 tel.: 222182248 e-mail: [email protected] Summary: Legislative and technical preparation of the “Program of bioethanol utilization in the Czech Republic Implementation of the program “Bioethanol” would provide to use more as 130000 ha of productive acreage in the field of agricultural primary production. The intention of the Ministry of Agriculture is to maintain the required standards by introduction of existing technical standards where necessary, bud on the other hand to avoid that introduction of the technical standard in case it is not necessary. It means that emphasize should be put on the fulfilment of all technical standards regarding this product, i.e. particularly the standard ČSN EN 228. Further is important

10


11


12


13


14


15


16


17


18


19


20


21


22


23


24


25


26


27


28


29


30


31


32


33


34


35


36


37


38


39


40


41


42


43


44


45


46


47


48


49


50


51


52


53


Kontakt: Dr. Werner Koerbitz Austrian Biofuels Institute Graben 14/3 P.O.Box 97 A-1014 Vienna Austria tel.: +43-1-53456-33 e-mail: [email protected]

54


Možnosti využití biopaliv pro dopravní účely v České republice do roku 2010 Ing. Vladimír Třebický, CSc. – Ústav paliv a maziv, a.s. Praha zbytkovému obsahu metanolu, obsahu alkalických kovů a kovů alkalických zemin a fosforu. Důvodem je to, že obsah kontaminujících látek významně ovlivňuje vlastnosti MEMK, zejména jeho oxidační stálost. Ve 100% formě by bylo použití tohoto paliva možné v samostatné distribuční síti např. v zemědělství a lesnictví nebo ve stavebnictví. Druhou možností využití biopaliv je použití bioetanolu. Bioetanol lze použít pro automobilové benziny samostatně nebo jako složku pro výrobu ETBE náhradou za metanol používaný pro výrobu MTBE, který se používá jako zvyšovač oktanového čísla. V ČR platí pro bioetanol jakostní norma ČSN 65 6511, předpokládá se následné zavedení evropské jakostní normy. Toto využití v praxi nepředstavuje žádné problémy, naopak ETBE je výhodnější než MTBE z pohledu ochrany vod. Možnosti výroby v ČR jsou dobré, je možno využít výrobní kapacitu pro MTBE. Během posledního období byla v ČR vydána řada legislativních předpisů pro využití biopaliv, v současné době probíhá příprava na realizaci programu přídavku bioetanolu a MEŘO. Bioetanol v potřebné kvalitě a množství má být k dispozici v ČR od roku 2007. Kvalitu bioetanolu pro využití jako složky paliv nebo pro výrobu ETBE stanovuje ČSN 65 6511. Tato norma definuje zejména požadavek na čistotu etanolu, maximální obsah vody a stopových nečistot, jeho kyselost a obsah netěkavého podílu. V platném jakostním standardu ČSN EN 228 je stanoven maximální obsah etanolu 5%V/V a limit pro obsah kyslíku na 2,7%m/m. V současné době není připravována novelizace, protože pro uvažované zvýšení povoleného limitu pro obsah etanolu (10%V/V) a kyslíku (3,7%m/m) požadují výrobci automobilů provedení ověřovacích zkoušek. Etanol je využíván ve světě kromě uvedených možností ve směsích s benzinem s podílem etanolu nad 10 %V/V (v USA 15 %V/V, Brazílie 22 %V/V) a dále jsou vyráběna paliva s minoritním obsahem benzinu typu E-

V rámci evropského programu snižování emisí produkovaných dopravními prostředky byla vytvořena směrnice 2003/30/EC, která stanoví indikativní cíle stanovující podíl biopaliv v produkovaných palivech. Důvodem pro stanovení těchto cílů je, kromě snižování úrovně emisí, i snaha o postupné snižování závislosti evropských států na fosilních palivech a podpora zemědělské produkce pro nepotravinářské účely. Indikativní cíle stanovují podíl biopaliv pro rok 2005 na 2 % a pro rok 2010 na 5,75 % z celkové spotřeby paliv, vyjádření je na základě energetického obsahu. Zatím je přístup jednotlivých členských států k této problematice velmi rozdílný a proto není vyloučeno, že pokud se členské státy nezaváží dobrovolně a v dostatečné míře k naplňování směrnice 2003/30/EC, bude se Evropská komise snažit o zavedení povinných nikoli jen indikativních cílů. V rámci využití kapalných biopaliv je možné uvažovat o bioetanolu a metylesterech mastných kyselin (v ČR se předpokládá MEŘO). Pro metylestery mastných kyselin byla v roce 2004 zavedena jakostní evropská norma ČSN EN 14214. Toto palivo může být v množství do 5%V/V přidáváno do motorové nafty (podle novelizace jakostní normy pro naftu ČSN EN 590 z roku 2004). V ČR má tradici i používání směsné motorové nafty s obsahem MEŘO nad 30%. Využití tohoto paliva je závislé na jeho zvýhodnění a výsledné ceně ve srovnání s motorovou naftou. V dalším období se počítá i s plošným přídavkem 5 % MEŘO do produkce motorové nafty. S daňovým zvýhodněním tohoto paliva se počítá od roku 2007. Kromě přídavku MEMK do motorové nafty je možno toto palivo používat i ve 100% formě, pro použití je nutno získat souhlas výrobce motoru. Důvodem je to, že je nutno věnovat významnou pozornost kvalitě použitého MEMK a splnění požadavků jakostní normy. Důraz je kladen zejména na jeho složení a dodržení limitů pro kontaminující látky jako jsou voda, obsah volného a vázaného glycerolu, obsahu slabých kyselin, 55


splnění indikativního cíle pro rok 2010. Je nutno předpokládat intenzifikaci kapacit pro výrobu obou typů biopaliv a jejich uplatnění ve vyšším podílu (paliva pro FFV s obsahem etanolu 85 % - palivo E-85) a využití MEŘO v koncentrované podobě ve vybraných sektorech (zemědělství, lesnictví, stavebnictví). Zájem o využití biopaliv a splnění stanovených indikativních cílů, zejména pro období 2007 až 2010, bude záviset na užitných vlastnostech a kvalitě vyráběné produkce, na vytvořené legislativě, daňovém zvýhodnění a dotační politice, na jejich výsledné ceně. Pro další rozvoj v ČR budou důležité i případné změny evropské legislativy a jejich využití v okolních státech.

85 (85 %V/V etanolu ve směsi s benzinem). Paliva s vysokým obsahem etanolu však nelze používat v běžných automobilech se zážehovými motory, ale pouze upravených vozidlech pro toto palivo nebo v automobilech označených flexi fuel cars, ve kterých je možno používat alternativně benzin a etanol. Bioetanol je možné použít i pro pohon vznětových motorů, i když v tomto případě nelze počítat s běžnou distribucí na čerpací stanice, ale pouze pro uzavřené vozové parky např. pro autobusy. Je možné vytvořit směsné palivo na bázi motorové nafty s obsahem až 15 %V/V etanolu. Směs je nutno aditivovat přídavkem emulgátoru a případně i zvyšovače cetanového čísla a antikorodantu. Pro stejné účely lze použít i palivo pouze na bázi etanolu. V tomto případě je také nutné použití přísad pro zvýšení cetanového čísla, úpravu mazivosti a zlepšení protikorozních vlastností. Etanol jako palivo pro vznětové motory je využíván pro pohon autobusů např. ve Švédsku již více než 15 let. V roce 2000 jezdilo ve Stockholmu více než 300 autobusů, dnes jezdí v celém Švédsku více než 400 autobusů. Pro použití je vesměs třeba upravit kompresní poměr vznětového motoru. Možnosti využití bioetanolu jsou kromě uvedených států studovány v dalších zemích, např. v Indii. Kombinací možností využití bioetanolu a esterů mastných kyselin jsou etylestery mastných kyselin (EEMK-EEŘO) s obdobnými vlastnostmi jako mají MEMK (MEŘO). Jedná se o perspektivní palivo, ale je potřeba jeho ověření v praxi. Evropská normalizace připravuje pro toto palivo jakostní standard. V současné době ČR neplní indikativní cíl stanovený pro rok 2005. K dispozici je pouze MEŘO, ale jeho využití brání nedokonalá legislativa, zejména v daňové oblasti a z toho vyplývající nestabilní podnikatelské prostředí. Důsledkem toho je vývoz většiny produkce ze současných výrobních kapacit do zahraničí. Pro naplnění indikativního cíle pro rok 2005 (2 % e.o.) by do roku 2007 postačovalo 150 kt a pro roky 2007 až 2009 170 kt. Výrobní kapacity pro výrobu lihu budou ČR v plné míře k dispozici pravděpodobně až v roce 2008. Využití současné kapacity pro MEŘO a předpokládané kapacity etanolu neumožní

Použitá literatura Šebor G., Pospíšil M., Třebický V.: Možnosti využití biopaliv v České republice do roku 2020, studie pro MPO ČR 2005 Kontakt: Ing. Vladimír Třebický, CSc. Ústav paliv a maziv, a.s. Praha U trati 1226/42 100 00 Praha 10 tel.: 274 021 330 e-mail: [email protected] Summary: Possibilities of biofuels utilization for transport purposes in the Czech Republic till 2010 For the Czech Republic is presented prognosis of transport fuels consumption development and necessary biofuels quantity for their partial replacement to 2010 from a view of EU regulations as well as different possibilities of their promotion including appropriate agricultural production. Presented also are the possible risks of the different possibilities aimed to the fuels consumption assurance in relationship to the EU requirements and the steps which are necessary to be done in the framework of these differences implementation in the both technical and legislative field. In the field of 56


be used for the vehicle gasoline individually or as a component for MTBE production through replacement of methanol used for MTBE production. The MTBE is being used as an agent for octave number increasing. In the Czech Republic there is valid the quality standard ČSN 65 6511 for bioethanol, assumed is the consequent introduction of the European quality standard. This application in practice does not represent any problem, in contrary the ETBE is more suitable than MTBE from a view of water protection. The concern for biofuels utilization and fulfilment of determined indicative targets, mainly for period 2005 – 2010 with depend on the use properties and quality of production, legislation, tax allowance and subsidy policy and last but not leas on their final price. The future development in the Czech Republic will also depend on eventual changes of European legislation and its utilization in other States.

the liquid biofuels utilization can be considered the bioethanol and FARME. For the FARME was in 2004 introduced the European quality standard ČSN EN 14214. That fuels can be blended up to 5 %V/V with the motor diesel (according to amendment of the quality standard for diesel ČSN AN 590 from 2004). Traditional in the Czech Republic also is utilization of blended motor diesel containing FARME above 30 %. This fuel utilization depends on its leading position and final price in comparison with the motor diesel. In the next time period is assumed the addition of 5 % of FARME into motor diesel production. The tax allowance of that fuel is anticipated since 2007. Besides the FARME addition in the motor diesel this fuel can be used in the 100 % form but its utilization is subject to motor manufacturer agreement. The reason of this measure is a fact that increased attention should be paid to quality of the used FARME and fulfilment of the quality standard requirements. The second possibility of biofuel utilization is the bioethanol application. The bioethanol can

57


Užití biopaliv v sortimentu benzinu a motorové nafty na trhu České republiky – pohled oboru paliv Ing. Miloš Podrazil - České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Praha předpisů nepředcházelo zpracování strategické studie o užití biopaliv a srovnání se situací v zemích EU. Vláda tuto dlouhodobou strategii využití biopaliv v dopravě projednala dne 12. října 2005 a přijala usnesení č. 1308. Pro řešení problematiky uplatnění biopaliv v dopravě bude velmi účelné, aby legislativa byla pozměněna v souladu se závěry přijatými vládou ČR k dlouhodobé strategii využití biopaliv v ČR a výsledky jednání mezirezortní pracovní skupiny, která byla ustavena v souladu s usnesením vlády č. 1308.

1. Úvod Zelená kniha Evropské komise ukládá členským státům EU povinnost nahradit do roku 2020 v silniční dopravě minimálně 20 % fosilních pohonných hmot alternativními pohonnými hmotami, z toho 8 % (podle energetického obsahu) má být nahrazeno biopalivy. V členských zemích Evropského společenství je problematika užití biopaliv v dopravě řešena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře používání biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v dopravě. Cílem směrnice je částečná náhrada neobnovitelných zdrojů fosilních paliv (ropy) biopalivy, ochrana životního prostředí a podpora zemědělského sektoru. Obsahem směrnice je definice biopaliv pro dopravu a určení referenčních hodnot náhrady benzinu a motorové nafty k termínu 31. 12. 2005 a 31. 12. 2010 jako doporučení pro členské státy ke stanovení jejich národních indikativních cílů užití biopaliv. Referenční hodnota vypočítaná na základě energetického obsahu komponent pohonných hmot je stanovena takto: Do 31. 12. 2005 nahradit biopalivy 2 % veškerého benzinu a motorové nafty pro dopravní účely a do 31. 12. 2010 5,75 %. Implementace Směrnice 2003/30/ES je v gesci Ministerstva zemědělství a dalších státních orgánů jako je Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Ministerstvo dopravy. Směrnice byla do české legislativy transponována zákonem č. 92/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů a dalšími legislativními předpisy.

Přehled legislativních předpisů ČR: a) Zákon č. 92/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Tímto zákonem jsou obecně definována biopaliva (musí být podrobně definována ve zvláštním právním předpise), biomasa a jiná paliva z obnovitelných zdrojů. Zákon zároveň uložil výrobcům, dovozcům a distributorům zajistit, aby jimi uváděný sortiment benzinů a motorové nafty obsahoval minimální množství biopaliva stanovené od 1. května 2004 prováděcím právním předpisem. Ten však v uvedeném termínu nenabyl účinnosti a byl zpracován dodatečně jako Nařízení vlády č. 66/2005 Sb. Na základě poslanecké iniciativy byly některé dikce tohoto zákona v části týkající se biopaliv pozměněny a doplněny prostřednictvím novely zákona o ochraně ovzduší, která byla vložena do zákona č. 180/2005 Sb. b) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů) Zákon č.180/2005 Sb., mění dikce platného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., a zákona č. 695/2004 Sb., které se týkají užití biopaliv takto:

2. Česká legislativa k užití biopaliv Problematika užití biopaliv je v ČR ošetřena celou řadou legislativních předpisů (zákony, vyhlášky, nařízení a usnesení vlády ČR). V řadě případů je legislativa neprovázaná a je v rozporu s unijním právem. Nedostatkem je i skutečnost, že schválení legislativních 58


· nově definuje v § 2 odst. 1 pojmy: stanovený objem biopaliv, oprávněný výrobce biopaliv, určené období; · mění § 3 odst. 10 stanovení povinnosti uvádět biopaliva na trh; určuje, že tato povinnost se týká osob uvádějících motorové benziny a motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území ČR; tyto osoby jsou povinny zajistit, aby jimi uváděný sortiment pohonných hmot obsahoval stanovený objem biopaliv určený prováděcím právním předpisem; tímto právním předpisem se také určuje období , na které se stanovený objem vztahuje (viz Nařízení vlády č. 66/2005 Sb.); · v § 3 se doplňují tři nové odstavce, kterými se určeným osobám stanoví povinnost: - každoročně informovat Generální ředitelství cel o celkovém množství paliv dodaných na trh a o podílu použitých biopaliv na tomto množství, - vykupovat v rámci stanoveného objemu od oprávněných výrobců biopaliv jimi vyráběná biopaliva v množství odpovídajícím jejímu podílu na trhu s palivy pro dopravní účely na území ČR a v přepočtu podle jejich energetického obsahu, a to za minimální výkupní ceny stanovené podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů) vyjma bioetanolu pro dopravní účely, přímo, bioetanol od Správy státních hmotných rezerv (SSHR ) dle zvláštního právního předpisu (zákon č. 97/1997 Sb., o působnosti SSHR, ve znění pozdějších předpisů); bioetanol vykupuje SSHR za minimální výkupní ceny stanovené podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 526/1992Sb.) ve stanoveném objemu od oprávněných výrobců ve výši jejich podílu na stanoveném objemu, - zaplatit, pokud nevykoupí stanovené množství bioetanolu od SSHR, Správě cenu, za kterou SSHR nevykoupené množství vykoupila, náklady spojené s výkupem a sankci ve výši

jednonásobku stanovené ceny za nevykoupené množství; · v § 37 se doplňují tři nové odstavce, které stanoví povinnost pro státní orgány podávat vládě a EU informace o užití biopaliv; · v § 40 se doplňují tři nové odstavce, které určují pokuty povinným osobám, a to za nesplnění informační povinnosti (100 tis. Kč), za nevykoupené množství biopaliv v rozsahu svého podílu na trhu (5 mil. Kč) a za nezajištění, aby jí uváděný sortiment pohonných hmot obsahoval minimální množství biopaliva (5 mil. Kč); · do zákona se vkládá nový § 45a, kterým se stanoví základní pravidla pro tvorbu minimálních výkupních cen biopaliv. Novela zákona o ochraně ovzduší zapracovaná do zákona č. 180/2005 Sb. zároveň vyvolává potřebu změnit Nařízení vlády č. 66/2005 Sb. Tato úprava legislativy vážící se k biopalivům vyvolala zásadní nesouhlas petrolejářského průmyslu, který změny považuje za nesystémové, odporující unijnímu právu a volné hospodářské soutěži a stanoví duplicitní sankce za neplnění povinností stanovených tímto zákonem. Proto petrolejářský průmysl vyvinul úsilí směřující, alespoň k částečné nápravě. Prostřednictvím poslanecké iniciativy byl podán pozměňující návrh k novele zákona o ochraně ovzduší, kterou v červnu 2005 ve druhém čtení projednala a ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu. Podstatou pozměňovacího návrhu je: · zrušení duplicitních sankcí (pokuty za neodběr bioetanolu prostřednictvím SSHR a za nevykoupené množství biopaliv v rozsahu podílu povinných osob na tuzemském trhu pohonných hmot); · stanovení nejpozdějšího termínu zahájení používání biopaliv od 1. 1. 2007; · zpracování prováděcího právního předpisu k odběru bioetanolu prostřednictvím SSHR. Pozměňovací návrhy jsou obsaženy v zákonu č. 385/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

59


Zákon umožňuje tyto daňové úlevy pro použití biopaliv pro dopravní účely: · Motorové benziny (Bezolovnaté automobilové benziny) - vratka za spotřebovaný bioetanol do benzinu až do výše 5 %V/V - vratka za spotřebovaný bioetanol pro výrobu bio- ETBE ve výši 47 % V/V a nezreagovaný bioetanol (cca 1 až 2 %). · Směsná motorová nafta (motorová nafta s obsahem MEŘO 30 % m/m a více) Palivo má sníženou sazbu spotřební daně na 6866 Kč za 1000 litrů. · Bionafta (čisté MEŘO) Je osvobozena od spotřební daně. · Kvasný zvláště denaturovaný líh (bioetanol) Je osvobozen od spotřební daně, pokud je použit jako palivo pro pohon. V zákoně jsou definovány náležitosti žádosti o vracení zaplacené spotřební daně za použitá biopaliva ve směsích pro pohon, povinnosti správce daně a zásady pro vracení daně.

c) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 229/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty a způsob sledování a monitorování jejich jakosti Vyhláška definuje motorová paliva a biopaliva a jejich směsi pro pohon motorových vozidel v podmínkách ČR a určuje jakostní znaky biopaliv a jejich směsí podle evropských norem takto: · Motorové benziny (ČSN EN 228 Motorová paliva – Bezolovnaté automobilové benziny – Technické požadavky a metody zkoušení) ČSN EN 228 umožňuje: - 100% náhradu metyltercbutyléteru (MTBE) bio-etyltercbutyléterem (bioETBE); norma povoluje obsah éterické složky až do 15 % V/V, - přímé přidávání bioetanolu až do 5 % V/V, - současné přidávání dvou anebo více kyslíkatých komponent, přičemž celkový obsah kyslíku nesmí překročit 2,7 % m/m. · Motorová nafta (ČSN EN 590 Motorová paliva – Motorová nafta – Technické požadavky a metody zkoušení) ČSN EN 590 umožňuje přímé mísení motorové nafty s nejvýše 5 % V/V FAME (metylesterů mastných kyselin), např. metylesterů řepkového oleje (MEŘO). · Směsná motorová nafta (ČSN 65 6508 Motorová paliva – Směsné motorové nafty, obsahující MEŘO – Technické požadavky a metody zkoušení) ČSN 65 6508 umožňuje mísení min. 30 % m/m MEŘO se standardní motorovou naftou. · Biopalivo pro vznětové motory (BIONAFTA - čisté FAME/MEŘO) (ČSN EN 14 214). · Bioetanol (kvasný zvláště denaturovaný líh) (ČSN 65 6511). Uvedené ČSN jsou právně závazné (Vyhláška č. 229/2004 Sb.).

e) Zákon č. 217/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. Zákon rozšiřuje daňové úlevy formou vratky za spotřebovaná biopaliva na tyto směsi biopaliv s fosilními pohonnými hmotami: · motorovou naftu s obsahem nejvýše 5 % V/V MEŘO, · motorové benziny obsahující bio-ETBE a dodatečně přidaný bioetanol až do obsahu aktivního kyslíku max. 2,7 % m/m. Míchání směsí biopaliv s fosilními pohonnými hmotami je výrobou a musí probíhat v daňovém skladu. Účinnost pro vracení zaplacené spotřební daně je stanovena až od 1. 1. 2007. Státní podpora biopaliv a jejich směsí formou daňových úlev s výjimkou směsné nafty (notifikace platí do 30. 6. 2010) však není notifikována EU, což může program biopaliv ohrozit. f) Usnesení vlády ze dne 6. srpna 2003 č. 833 k Programu Podpora výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do automobilových benzinů a motorové nafty, pro záměnu

d) Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních Zákon transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady č.2003/ 96 /ES do české legislativy. 60


h) Usnesení vlády č. 902 z 15. září 2004, o složení hodnotící komise, pověřené k vyhodnocení výběrového řízení na rozdělení kvóty na dodávku 2 mil. hektolitrů bioetanolu ročně pro období od 1. června 2006 do 31. prosince 2013 Usnesení mění usnesení vlády ze dne 1. září 2004 č. 825 v bodě I/3 o ustanovení hodnotící komise pověřené k vyhodnocení řízení na rozdělení kvóty na dodávku 2 mil. hektolitrů ročně. Jmenuje nové složení hodnotící komise.

metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu. Usnesením č. 833 vláda ČR schválila Program Podpory výroby bioetanolu … a uložila jeho realizaci Ministerstvu zemědělství s tím, že má vytvořit podmínky pro výrobu potřebného množství bioetanolu k 1. 1. 2006. Uložila vytvořit právní rámec (novelou zákona o lihu, živnostenského zákona a o spotřebních daních) pro použití bioetanolu vyrobeného v tuzemsku z tuzemských zdrojů k výrobě pohonných hmot. Uložila zpracovat novelu vyhlášky , kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti, která biopaliva se mohou používat jako pohonné hmoty nebo jejich příměsi do nich, novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterou se stanoví zákaz používání pohonných hmot na bázi metanolu vyráběného z fosilních zdrojů, zajistit financování programu a navrhnout systém pravidelné obměny nouzových zásob pohonných hmot spravovaných Správou státních hmotných rezerv za skutečnosti, že se do nich budou přidávat biosložky podle směrnice 2003/30/ES.

i) Usnesení vlády č. 1095 z 3. listopadu 2004 o Zásadách dalšího postupu řešení problematiky stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu metylesteru řepkového oleje Usnesení ukládá ministru zemědělství dopracovat návrh o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské využití semene řepky olejné pro výrobu MEŘO včetně vyčíslení dopadů na rozpočet a ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s místopředsedou vlády pro ekonomiku, ministry dopravy, financí, zemědělství, životního prostředí a předsedou Správy státních hmotných rezerv zpracovat návrh dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR. První část usnesení je splněna Nařízením vlády č. 405 z roku 2005.

g) Usnesení vlády č. 825 z 1. září 2004 o zajištění minimálního množství biopaliva nebo jiného paliva z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzinů v návaznosti na Program Podpora výroby biotenolu pro jeho přimíchávání do benzinů, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu Usnesení stanovuje minimální roční výrobní kvóty pro výrobu bioetanolu 2 mil. hektolitrů ročně počínaje rokem 2007 a konče rokem 2013 a stanovuje zásady rozdělení kvóty pro výrobu bioetanolu. Usnesení bylo nahrazeno usnesením vlády č. 288 ze dne 9. března 2005.

j) Usnesení vlády č. 22 ze dne 5. ledna 2005 k pravidelné obměně nouzových zásob pohonných hmot spravovaných Správou státních hmotných rezerv Usnesení umožňuje, aby skladování nouzových zásob pohonných hmot spravovaných SSHR a jejich pravidelné obměny probíhaly i v budoucnu, včetně uvolnění do volného daňového oběhu, bez přídavku biosložky s výjimkou benzinu s přídavkem bio-ETBE v souladu s ČSN EN 228 a s obsahem nejvýše 0,3 % obj. volného bioetanolu v benzinu. k) Nařízení vlády ze dne 2. února 2005 č. 66 o minimálním množství biopaliv nebo jiných obnovitelných paliv v sortimentu benzinů a motorové nafty na trhu v ČR 61


poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu metylesteru řepkového oleje Nařízení stanoví výši dotace na 7000 Kč za tunu MEŘO vyrobeného pro účely dopravy. Podpora může být vyplacena v rozptylu plus minus 15 % podle ceny řepky olejné a po prokázání spotřeby MEŘO pro pohon. Dotace se má vyplácet do konce roku 2005 a pak se předpokládá přechod na mísení 5 % MEŘO do motorové nafty. Nařízení vlády bylo schváleno usnesením vlády č. 148.

Nařízení vlády stanoví mimo jiné minimální výrobní kvóty ve výši 2 mil. hektolitrů pro bioetanol a 200 tis. tun MEŘO ročně v období od roku 2007 až 2012; povinnost užívat biopaliva pro subjekty, které skladují a ochraňují nouzové zásoby a zásoby SSHR, se posouvá až od 1. 1. 2009 a definuje minimální množství biopaliv uváděných do volného daňového oběhu v ČR. Nařízení vlády č. 66 je prováděcím předpisem ve smyslu § 3 odst. 10 zákona č. 92/2004 Sb., o ochraně ovzduší. Toto nařízení nabytím účinnosti zákona č. 180/2005 Sb., pozbylo platnosti a v současné době se připravuje jeho novela. Petrolejářský průmysl konstatuje, že v této podobě je nařízení nepřijatelné, neboť stanoví nereálné kvóty biopaliv (minimální výrobní kvóty jsou v rozporu s ČSN EN 228 a 590) a zvýhodňuje některé subjekty na trhu, což je v rozporu s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže. Proto navrhl jeho úpravu. Nařízení vlády bylo schváleno usnesením vlády č. 163.

n) Usnesení vlády ČR ze dne 15. června 2005 č. 782, o zajištění obsahu minimálního množství biopaliva nebo jiného paliva z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzinů v návaznosti na Program Podpora výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzinů, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu, a o zrušení souvisejícího usnesení Usnesení zrušuje usnesení vlády ze dne 15. září 2004 č. 902, o složení hodnotící komise, pověřené k vyhodnocení výběrového řízení na rozdělení kvóty na dodávku 2 mil. hektolitrů bioetanolu ročně pro období od 1. června 2006 do 31. května 2013, ve znění usnesení vlády ze dne 16. února 2005 č. 215 a usnesení vlády ze dne 9. března 2005 č. 288 a mění usnesení vlády ze dne 1. září 2004 č. 825, o zajištění obsahu minimálního množství biopaliva nebo jiného paliva z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzinů, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu, ve znění usnesení vlády ze dne 15. září 2004 č. 902 a usnesení vády ze dne 9. března 2005 č. 288, tak, že se zrušuje bod I/3 a III/1c uvedeného usnesení. Usnesení ukládá ministru životního prostředí ve spolupráci s ministry financí, dopravy, průmyslu a obchodu a zemědělství předložit vládě do 31. 8. 2005 návrh dalšího postupu řešení Programu Podpora výroby

l) Usnesení vlády ČR č. 288 ze dne 9. března 2005 o změně usnesení vlády č. 825 ze dne 1. září 2004 o zajištění obsahu minimálního množství biopaliva nebo jiného paliva z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzinů v návaznosti na Program Podpora výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do benzinů, pro záměnu metanolu při výrobě metylesterů řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu, ve znění usnesení č. 902 ze dne 15. září 2004 Usnesení dává do souladu pojmy a termíny v oblasti vyžití biopaliv. Dále dává do souladu minimální objem výroby bioetanolu pro palivové účely v dopravě v roce se systémem finanční podpory ve vazbě na Nařízení vlády č. 66/2005 Sb. a zvláštního režimu zákona o spotřebních daních. m) Nařízení vlády č. 405 ze dne 6. dubna 2005, kterým se stanoví podmínky pro 62


předpisů a zveřejnit jmenované zásady. SSHR ukládá provést přidělení podílu na stanoveném objemu bioetanolu a MEŘO oprávněným výrobcům těchto produktů a zajistit vybudování míchacích zařízení biopaliv s fosilními palivy na terminálech společnosti ČEPRO. MF ukládá uvést do souladu zákon o spotřebních daních s výsledky notifikace u EK.

bioetanolu pro jeho přimíchávání do automobilových benzinů a motorové nafty, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutyléteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu. o) Zákon č. 385/2005 Sb.,kterým se mění zákon č. 86/200 2Sb., o ochraně ovzduší Tímto zákonem se pro užití biopaliv stanoví nejpozdější termín zahájení využívání biopaliv na 1. 1. 2007, ruší se pokuta za neodběr bioetanolu od Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a stanoví povinnost zpracovat a vydat prováděcí předpis pro obchodování s bioetanolem pro dopravní účely prostřednictvím SSHR. Účinnost od 1. 10. 2005.

r) Usnesení vlády ČR ze dne 12. října 2005 č. 1308 k návrhu Dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR Usnesení ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) koordinovat postup uplatnění biopaliv v dopravě. K tomu účelu byla zřízena mezirezortní pracovní skupina složená se zástupců ministerstev zemědělství (MZe), financí (MF), dopravy (MD), životního prostředí (MŽP), průmyslu a obchodu, obrany (MO), Správy státních hmotných rezerv a kabinetu místopředsedy vlády pro ekonomiku. Do 30. 6. 2005 má MPO předložit návrh konkrétních variant využití biopaliv pro jednotlivé roky včetně ekonomického rozboru a strategie. Na základě těchto variant navrhnout podíly biopaliv, které bude možné uplatnit v období 2006 až 2010 v dopravě. MPO má zajistit, aby do 1. 1. 2008 byla na terminálech společnosti ČEPRO vybudována zařízení pro mísení biopaliv. Dlouhodobě bude možné v zásobách SSHR skladovat pouze benzin s ETBE a obsahem volného bioetanolu do 0,75 % jeho obsahu. V rámci členství v Evropské standardizační komisi (CEN) urychlit přijetí EN na paliva s vyšším obsahem bioetanolu (E85, E95, E15). Prověřit možnosti výroby motorů poháněných palivy s vyšším obsahem bioetanolu a uplatnění bionafty a směsné nafty pro pohon průmyslových motorů. K 31. 5. 2006 dlouhodobou strategii doplnit a upravit. MZe usnesení ukládá prověřit reálné možnosti výroby biopaliv v období od roku 2006 do roku 2010, upravit závazné podíly biopaliv a nahlásit je EK a zajistit ekonomické podmínky pro prodej směsné nafty a bionafty od roku 2006. Navrhnout v souladu předpisy EU systém státní podpory při výstavbě potřebných kapacit

p) Usnesení vlády ČR ze dne 29. září 2005 č. 1254 o nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 148/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotace na nepotravinářské užití semene řepky olejné pro výrobu metylesteru řepkového oleje Tímto usnesením byla změněna dotace na jednu tunu MEŘO na 3 680 Kč (podle nařízení č. 148/2005 Sb., byla 7500 Kč za tunu). Platnost do konce roku 2005. q) Usnesení vlády ČR ze dne 12. října 2005 č. 1307 k Programu podpory výroby biopaliv v návaznosti na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES Usnesení schvaluje nový program využití biopaliv ve vazbě na Směrnici 2003/30/ES. V programu je zahrnuta i výroba MEŘO. Stanoví zásady přidělení podílu na stanoveném objemu biopaliv (bioetanol, MEŘO) pro dopravu. Stanoví, že SSHR je orgánem státní správy, který bude zabezpečovat hospodaření s bioetanolem a MEŘO pro užití v dopravě. K tomu jsou stanoveny Zásady přidělení podílu na stanoveném objemu bioetanolu a MEŘO pro dopravní účely pro určené období oprávněným výrobcům biopaliva. Ukládá neprodleně zajistit notifikaci státní podpory biopaliv u Evropské komise, změnit usnesení vlády č. 66/2005 Sb. a zákon č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších 63


5 %) se od roku 1999 dařilo v ČR vyrábět a prodávat cca 170 až 260 tis. tun směsné motorové nafty ročně, což představovalo přibližný podíl 1,4 % na všech v té době spotřebovaných pohonných hmotách (benzinu a motorové nafty). Směsná motorová nafta byla v prodeji zhruba u 500 čerpacích stanic a vzhledem k ceně, která byla o cca 2 Kč menší než standardní motorová nafta vyrobená z ropy, šla velmi dobře na odbyt. Tato příznivá situace skončila zvýšením DPH z 5 na 19 % a naším vstupem do EU a s tím spojeným zrušením dotace pro výrobu MEŘO, kdy jediným zvýhodněním směsné motorové nafty zůstala nižší sazba spotřební daně směsné nafty. Podmínky pro využití MEŘO pro pohon se na tuzemském trhu výrazně zhoršily, a proto směsná nafta po 1. 5. 2004 rychle zmizela z trhu. Výroba MEŘO však pokračuje a produkt se výhodně vyváží do SRN, kde existují příznivé ekonomické podmínky.

lihovarů a při realizaci nutných investic u výrobců a distributorů pohonných hmot. Prověřit možnosti výstavby technologií výroby etylesterů řepkového oleje (EEŘO). MŽP usnesení ukládá navrhnout nezbytné legislativní úpravy stávajících předpisů k využití biopaliv a novelizovat Usnesení vlády č. 66/2005 Sb. MF usnesení ukládá vypracovat ekonomický rozbor dopadů snížení výběru spotřebních daní z uplatňování biopaliv. MD usnesení ukládá ve spolupráci s MPO prověřit možnosti uplatnění vysokoprocentních směsí bioetanolu a benzinu v oblasti veřejné silniční dopravy. ČAPPO požádala o účast v mezirezortní pracovním skupině organizované MPO, ale bez úspěchu. 3. Historie používání biopaliv v ČR Historie používání biopaliv u nás začíná již po první světové válce, kdy se začaly vyrábět a prodávat lihobenzinové směsi. Pod názvem Dynakol se prodávaly směsi s obsahem 50 % etanolu, 30 % benzenu a 20 % benzinu. Až do roku 1932 konkuroval tento výrobek autobenzinu obsahujícímu jen ropný benzin. V letech 1926 až 1936 bylo v Československu zavedeno ze zákona povinné mísení 20 % bezvodého etanolu s benzinem. S rostoucí spotřebou pohonných hmot bylo tak umožněno vymíchat asi 50 tis. tun etanolu do benzinu ročně, což bylo v roce 1935 20 % spotřeby. Používání lihobenzinových směsí zaniklo u nás až počátkem padesátých let minulého století a dosud nebylo obnoveno. Další etapa využití biopaliv byla u nás zahájena v roce 1992 tzv. Oleoprogramem, který byl dotován státem. Program byl zaveden pro podporu výroby a užití metylesterů řepkových olejů v rámci cíleného osazování orné půdy řepkou olejnou. V letech 1992 až 1996 byla podpora poskytována formou návratných finančních výpomocí na výstavbu a nákup technologií a od roku 1997 pro uplatnění přídavku min. 30 % MEŘO do motorové nafty pro výrobu směsné nafty. Výraznou ekonomickou podporou výroby MEŘO (dotace ceny řepkového semene cca 4688 Kč za tunu, osvobození MEŘO od spotřební daně a do konce roku 2003 sazba DPH

4. Biopaliva v dopravě V českém rafinérském průmyslu je připravováno využití biopaliv v těchto druzích: a) bioetanol jako součást automobilových benzinů, a to buď přímo nebo prostřednictvím bio-ETBE; do budoucna se předpokládá i možné využití víceprocentních směsí bioetanolu s benzinem jako např. E85 pro pohon vozidel hromadné dopravy v městských aglomeracích; b) metylestery řepkových olejů jako součást motorové nafty (buď v množství do 5 % V/V nebo jako směsná motorová nafta) nebo jako čisté MEŘO (bionafta) pro pohon. 4.1 Bioetanol jako přísada do automobilových benzinů pro pohon zážehových motorů Uplatnit bioetanol v tuzemských podmínkách se předpokládá: a) přímým mísením kvasného zvláště denaturovaného etanolu v množství maximálně 5 % V/V; bioetanol musí splňovat jakostní znaky ČSN 65 6511 a jeho prodejní cena by měla být nastavena tak, aby nedocházelo ke zdražení motorových benzinů přidáním bioetanolu, b) náhradou přísady do benzinu metyltercbutyléteru bio64


etyltercbutyléterem; náhrada je možná až do výše 15 % V/V MTBE v benzinu - tuto variantu upřednostňuje petrolejářský průmysl, c) kombinací náhrady MTBE bio-ETBE a dodatečným přídavkem bioetanolu do obsahu aktivního kyslíku ve směsi max.2,7 %.

Zhodnocení uvedených způsobů - mísení MEŘO do motorové nafty vyžaduje (vyjma rafinérie PARAMO) výrazné investice do mísících zařízení - motorová nafta s 5 % MEŘO je stabilnější při skladování a přepravě než směsná motorová nafta - výroba MEŘO vyžaduje ekonomickou podporu (dotace, daňové úlevy) - čisté MEŘO a směsná motorová nafta pro pohon vyžadují souhlas výrobce motorů. Všechny výše uvedené směsi biopaliv jsou z pohledu legislativy a technických předpisů přijatelné a měly by být na trhu k dispozici. O jejich využití dále pak rozhodnou ekonomické podmínky jejich výroby a poptávka, tj. trh v ČR.

Zhodnocení způsobů - náhrada MTBE bio-ETBE je možná prakticky ihned - bio-ETBE je méně rozpustný ve vodě v porovnání s MTBE a má nižší tlak par - automobilový benzin obsahující bio-ETBE má lepší vlastnosti (ETBE působí jako kosolvent) pro skladování a přepravu než benzin obsahující jen bioetanol - kapacita náhrady MTBE bio-ETBE je omezená (zdroj isobutenů) - ekonomika výroby bio-ETBE je provozně méně výhodná než přímé mísení bioetanolu - přímé mísení bioetanolu do benzinu vyžaduje investiční činnost na realizaci mísících zařízení - benzin obsahující volný bioetanol má nepříznivé vlastnosti pro přepravu a dlouhodobé skladování (vliv přítomnosti vody, chování směsi a změny některých vlastností) - kombinace náhrady MTBE bio –ETBE zvyšuje potenciál využití biolihu a zlepšuje stabilitu směsi při dopravě a skladování. V budoucnu existuje možnost vyrábět vysokoprocentní směsi benzinu s bioetanolem (např. E85 pro zážehové motory nebo E95 pro vznětové). Tyto směsi by bylo možné užívat v uzavřených segmentech autodopravy.

4.3 Současný stav a výhled používání biopaliv v dopravě V polovině roku 2005 byla zahájena zkušební výroba směsné motorové nafty v rafinérii společnosti PARAMO, Pardubice a může být zahájena i výroba motorové nafty s obsahem nejvýše 5 % V/V MEŘO (kapacita cca 200 tis. tun v roce), ovšem za podmínky, že bude platit účinnost vratky za zaplacenou spotřební daň za spotřebované MEŘO. Společnost zkušební výrobu směsné nafty však po cca čtyřech měsících zastavila z důvodu změny ekonomických podmínek (snížení dotace). BENZINA zahájila v polovině roku 2005 opět prodej směsné motorové nafty u cca 50 čerpacích stanic. Prodej je však malý. Česká rafinérská připravuje na rok 2006 provozní pokus výroby bio-ETBE a jeho použití jako náhradu MTBE v benzinu. ČEPRO připravuje na rok 2006 pilotní pokus mísení biopaliv (bioetanol a MEŘO) do fosilních pohonných hmot na jednom z terminálů společnosti. Je možné, pokud budou dotace na výrobu MEŘO, obnovit i ve větším rozsahu výrobu směsné nafty u malovýrobců. Zahájení mísení biopaliv ve společnosti Česká rafinérská se předpokládá v průběhu roku 2007 a na terminálech společnosti ČEPRO v průběhu roku 2008. Dovoz směsí biopaliv s fosilními palivy ze zahraničních rafinérií se bude odvíjet od zahájení výroby v okolních rafinériích,

4.2 Metylestery řepkových olejů jako součást motorové nafty pro pohon vznětových motorů Uplatnit metylestery řepkových olejů v tuzemských podmínkách se předpokládá: a) přímým mísením MEŘO v množství maximálně 5 % V/V do motorové nafty; MEŘO musí splňovat jakostní znaky ČSN EN 14 214 b) jako komponenty pro výrobu směsné motorové nafty ve smyslu ČSN 65 6508 c) přímo jako pohonnou hmotu pro vybraný segment vozidel.

65


legislativě a zájmu českého trhu. V Rakousku bylo zahájeno mísení MEŘO do motorové nafty v množství cca 4,5 % od října 2005, zatím však pro rakouský trh. Na Slovensku se mísí MEŘO do motorové nafty pro vybrané sektory hospodářství. V budoucnu by bylo výhodné používat v uzavřených segmentech dopravy vysokoprocentní směsi biopaliv s fosilními pohonnými hmotami nebo dokonce čistá paliva. Ojedinělou příležitost má v těchto případech především zemědělský sektor, kde je možné uplatnit čisté MEŘO jako pohonnou hmotu a navíc ušetřit státnímu rozpočtu zdroje zrušením tzv. zelené nafty. V současné době Český normalizační institut z iniciativy podnikatelské sféry zahajuje diskusi ke zpracování české technické normy pro směs bioetanolu s benzinem E85.

benzinu, motorové nafty a ropy. Ekonomická efektivita pak ještě na investičních a provozních nákladech pro mísení biopaliv do fosilních paliv. Vyvolané provozní náklady představují spotřebu energií, dopravné, údržbu, osobní náklady nových pracovníků a náklady na změnu mísících receptur. Oficiální podporou v rámci legislativy EU (Směrnice 2003/96/ES) je forma daňového zvýhodnění biosložek, které jsou osvobozeny od sazby spotřební daně. Efekt pro petrolejářský průmysl bude větší při předpokládaném zvyšování sazeb spotřební daně za pohonné hmoty. Efektivita pro celý řetězec užití biopaliv poroste i se zvyšující se úrovní ceny ropy a pohonných hmot. V současné době se nepředpokládá úplné promítnutí zvýšených nákladů na výrobu směsí do maloobchodní ceny.

5. Problémy mísení biopaliv do motorových paliv

5.2 Investiční činnost v rafinériích a distribuční síti Mísení biosložek do fosilních paliv předpokládá investiční činnost v rafinériích a u distributorů pohonných hmot. Věcně přidávání biosložek do pohonných hmot představuje instalaci zásobníků, stáčecích zařízení, čerpadel, mísících zařízení, zavedení příslušného měření a regulace a vybavení laboratoří pro kontrolu kvality. V rafinériích České rafinérské investice pro uplatnění bioetanolu a MEŘO představují celkem cca 370 mil. Kč a v největší distribuční společnosti ČEPRO cca 940 mil. Kč. Předpokládá se, že v rafinériích České rafinérské bude možné zahájit mísení v roce 2007 a ve společnosti ČEPRO v roce 2008.

5.1 Ekonomika Bioetanol Cena bioetanolu z nových lihovarů se předpokládá na úrovni 17 až 19 Kč za litr, což je více než současná výrobní cena motorového benzinu. Bioetanol je osvobozen od spotřební daně. Kompenzace užití bioetanolu v benzinu je již řešena vratkou zaplacené spotřební daně za spotřebovaný líh, ať již přímo nebo prostřednictvím bio-ETBE. Současná světová cena benzinu je pro mísení bioetanolu příznivá. To však nemusí platit, pokud dojde i k mírnému snížení současných cen ropy. MEŘO Cena se v současné době pohybuje na úrovni cca od 20 do 22 tis. Kč za tunu, což je ve srovnání s výrobní cenou motorové nafty téměř dvojnásobek. MEŘO je osvobozeno od spotřební daně. Zatím jediná kompenzace pro jeho použití v motorové naftě s obsahem do 5 % je vratka spotřební daně. Ta je schválena zákonem 217/2005 Sb., až od 1. 1. 2007. Ani současná světová cena motorové nafty neumožňuje v nastavených podmínkách ekonomické využití MEŘO. Přijatelné ceny biosložek pro užití v dopravě závisí, jak ukazuje graf č. 1 pro bioetanol a č. 2 pro MEŘO, na mezinárodních cenách

5.3 Přeprava a skladování Přeprava a skladování pohonných hmot s přídavkem biopaliv sebou nese složité technické problémy, které vyplývají z rozdílného charakteru biosložek a fosilních paliv. Problémy se projevují při dlouhodobém skladování změnou některých jakostních ukazatelů (změna tlaku par u benzinu, stabilita směsí benzinu, lihu a vody, zákal, tvorba pryskyřic). Z uváděných směsí je bez problémů pouze benzin s obsahem bio-ETBE. Technickým řešením k odstranění problémů je přídavek biopaliv těsně před použitím těchto 66


- dodržováním standardních podmínek volného trhu v rámci pravidel podnikání v EU - stanovením nediskriminačních ekonomických a daňových pravidel pro všechny účastníky trhu - vyřešením všech otevřených technických a organizačních problémů výroby, skladování, přepravy a distribuce směsí fosilních pohonných hmot s biopalivy - jasnou deklarací automobilového průmyslu, jaká biopaliva a směsi lze v autoparku vozidel používat - realizací investičních opatření v rafinériích a distribučních subjektech - vyřešením postavení společnosti ČEPRO jako neopominutelného článku užití biopaliv v dopravě - nápravou stávající české legislativy (sankce, realita výrobních kvót, účinnost vratky za spotřebované MEŘO při přidávání do motorové nafty, obměna dlouhodobě skladovaných zásob pohonných hmot bez biosložek).

směsí jako motorového paliva a nebo vhodná aditivace, což však sebou nese zvýšené náklady. Opatrně bude nutné postupovat i při mísení různých kvalit směsí a dlouhodobého skladování v nádržích automobilů u motoristů zvláště za vyšších teplot. 5.4 Rovnováha na trhu pohonných hmot Automobilový průmysl uvádí, že pokud budou mít pohonné hmoty s přídavkem biopaliv jakostní ukazatele podle Evropských norem a budou používány v homologovaných automobilech, nebude docházet k problémům či dokonce poškození motoru. Petrolejářský průmysl proto z těchto důvodů doporučuje rovnocenné podmínky pro uplatnění jak čistých fosilních paliv a čistých biopaliv, tak jejich směsí při zachování stejných a spravedlivých tržních podmínek pro všechny subjekty. V současné době je trh s pohonnými hmotami v ČR závislý z cca 40 % na dovozech z okolních zemí a asi 60 % dodávek je distribuováno prostřednictvím sítě terminálů společnosti ČEPRO. Od 1. 7. 2005 se tato společnost stala daňovým skladem a vztahují se na ni povinnosti spojené s užitím biopaliv. Je proto velmi důležité a pro program užití biopaliv rozhodující, aby společnost ČEPRO vybudovala potřebná mísící zařízení na přidávání biopaliv do pohonných hmot a platila pro ni stejná pravidla jako pro ostatní účastníky trhu.

Petrolejářský průmysl doporučuje: - upravit legislativu v souladu se standardy práva EU a na základě doporučení návrhu Dlouhodobé strategie využití biopaliv v ČR - stanovit reálné roční národní indikativní cíle uplatnění biopaliv v dopravě jako náhrady benzinů a motorové nafty vycházejíc z platných evropských norem, předpokládané spotřeby motorových paliv a vývoje vozové parku - zavést pro vybrané segmenty dopravy použití vysokoprocentních směsí biopaliv s fosilními pohonnými hmotami a čistých biopaliv.

6. Stanovisko Petrolejářský průmysl podporuje užití biopaliv v dopravě a cítí se jedním ze základních článků tohoto procesu. Nemůže však být iniciátorem. Užití biopaliv podmiňuje: - stanovením reálných výrobních kvót pro uplatnění biosložek v pohonných hmotách - uplatněním spravedlivých a rovných tržních podmínek pro všechny druhy motorových paliv, a to jak čistých fosilních pohonných hmot, tak čistých biopaliv a směsí těchto látek - notifikací daňových úlev za použitá biopaliva ve směsích s fosilními pohonnými hmotami a stanovení podmínek pro příjem těchto úlev

7. Závěr Petrolejářský průmysl bude užívat biopaliva pro mísení s fosilními pohonnými hmotami, pouze tehdy, pokud to pro to něj bude ekonomicky výhodné a technicky možné. To znamená, že budou stanovena průhledná a spravedlivá daňová pravidla a budou notifikovány daňové úlevy za použití biopaliv Evropskou komisí. Petrolejářský průmysl prohlašuje, že směsi biopaliv s fosilními pohonnými hmotami bude vyrábět a dodávat na trh pouze v sortimentu a 67


kvalitě podle platných evropských a českých technických norem. Požaduje, aby biopaliva určená pro dopravu splňovala evropské normy a podléhala certifikaci. Chce se tak vyhnout zbytečným reklamacím ze strany automobilistů a dopravních firem. Petrolejářský průmysl konstatuje, že pro efektivní naplnění směrnice 2003/30/ES (splnění indikativních cílů), zajištění spravedlivých podmínek pro všechny účastníky trhu s pohonnými hmotami a plynulé zásobování trhu pohonných hmot je nutné, aby společnost ČEPRO mísila biopaliva do paliv také. Petrolejářský průmysl předpokládá, že v roce 2007 bude reálné zahájení dodávek směsí biopaliv s fosilními pohonnými hmotami na domácí trh a pro vývoz. Podmínkou však je dostatek biopaliv v předepsané kvalitě. Petrolejářský průmysl upozorňuje automobilisty a dopravní firmy provozující automobilovou dopravu, aby si ve vlastním zájmu ověřili u výrobců vozidel možnost provozovat vozidla na čistá biopaliva nebo jejich směsi s fosilními motorovými palivy. Zároveň s cílem vyvarovat se pozdějším reklamacím upozorňuje na možné technické problémy vyplývající z dlouhodobého skladování biopaliv a jejich směsí, a to i v nádržích vozidel. Proto preferuje, aby na trhu motorových paliv byly k dispozici čisté fosilní pohonné hmoty, čisté biokomponenty a jejich směsi.

Summary: Utilization of biofuels within an assortment of gasoline and motor diesel on the Czech Republic market – overview of the fuels sphere Presentation of the legislation summary for biofuels utilization, history of biofuels utilization in ČR and problems with biofuels blending in the motor fuels. The oil industry with use the biofuels for blending with fossil transport fuels only in case when it would be suitable from economical point of view and technically feasible. It means that clear and fair tax rules will be determined and tax exemptions notified for biofuels utilization by the EC. The oil industry declares that the blends of biofuels with the fossil fuels will produce and deliver on market in assortment and quality according to valid European and Czech technical standards. The industry requests that the biofuels determined for transport will comply with the European standards and being subject to certification. The intention is to avoid the unnecessary complaints of the car users and forwarding companies. The oil industry states that for the effective meeting of the Directive 2003/30/EC (indicative targets implementation), provision of fair conditions for all marketers with the fuels for transport and continual market supply it is necessary that the ČEPRO company will blend the biofuels in the fuels, too. The oil industry assumes that in 2007 will be real to launch the biofuels and fossil fuels blends distribution on domestic market and for export. But the precondition is sufficient quantity of biofuels in stipulated quality. The oil industry call attention of the car users and forwarding companies dealing with transportation to verify in their own interest the possibility to run the vehicles with pure biofuels or their blends with the fossil motor fuels. At the same time, with the aim to avoid the later complains the industry warns to possible technical problems resulting from the long-term biofuels and their blends storing even in the vehicles tanks. For that reason the industry prefers provision of pure fossil fuels availability on the market, pure biocomponents and their blends.

8. Použité prameny Firemní materiály členských firem ČAPPO (2004 a 2005) Interní rozbory ČAPPO (2003 až 2005) Kontakt: Ing. Miloš Podrazil generální sekretář ČAPPO U trati 1226/42, 100 00 Praha 10 tel.: 274 817 509, fax: 274 815 709, e-mail: [email protected]

68


Přílohy Graf č. 1: Mezní cena lihu v Kč/l v závislosti na ceně benzinu a ropy Brent bez pokrytí investičních a provozních nákladů. 21

20

19

Kč/l

18

17

Cena biolihu

16

15

14 Cena BA 95 Cena ropy Brent

259 20

337 30

415 40

492 v USD/t 50 v USD/bbl

Graf č. 2: Mezní cena MEŘO v Kč/l v závislosti na ceně motorové nafty a ropy Brent bez pokrytí investičních a provozních nákladů 21 20 19 18 Kč/l

17 16 15

Cena methylesteru

14 13 12 11 cena MN Cena ropy Brent

200 20

304 30

408 40

69

511 v USD/t 50 v USD/bbl


Pěstování a marketing řepky olejky jako rozhodující suroviny pro výrobu bionafty Ing. Martin Volf, Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s.r.o. Praha rok byl úrodný v celé Evropě, zpracovatelské kapacity nebyly schopny zpracovat vypěstovanou produkci a světová cena této komodity rychle klesla z 250 €/t až na 190 €/t. Dostatek suroviny ve všech evropských zemích a nízké ceny prakticky zastavily export a řepka zůstala na skladech a zásobách až do nové sklizně v roce 2005. Pěstitelé v ČR na snížení nákupní ceny okamžitě reagovali snižováním osevní plochy a zde nastává rozpor mezi vývojem pěstování řepky v EU, kde se poslední dva roky zvyšuje osevní plocha, a současnou situací v ČR, kde naopak plocha klesá či stagnuje.

Pěstování řepky v České republice má dlouholetou tradici. Po roce 1990 došlo narozdíl od většiny ostatních komodit k dalšímu rozvoji pěstování této plodiny. Významně vzrostla osevní plocha a výnosy se stabilizovaly na úrovni cca 2,6 t/ha. V druhé polovině devadesátých let nastaly výrazné změny v oblasti odbytu a zpracování. Od roku 1995 se Česká republika stala soběstačnou v produkci řepky a o dva roky později jsme se stali i významným evropským exportérem. V tomto období rychle rostla produkce řepky a současně došlo k rozvoji využití řepky pro nepotravinářské účely. Pěstitelského vrcholu jsme dosáhli v letech 1999 – 2001, kdy se sklízelo cca 340 tis. ha s produkcí kolem 900 tis. tun. Po tomto období však dochází k postupnému snižování pěstitelské plochy pod vlivem poklesu světových cen i problémů s dotační podporou metylesteru v ČR. Tento negativní trend platí i dnes, kdy ostatní evropští pěstitelé rozšiřují pěstitelské plochy a řepka díky bionaftě zažívá obrovský boom. I přes rozvoj využití řepky na bionaftu nedošlo u nás k zvyšování zpracování řepky, neboť docházelo k menšímu využití řepkového oleje v potravinářství. Domácí zpracovatelské kapacity zůstaly zachovány, ale změnil se poměr využití řepky k potravinářským a energetickým účelům. Zatímco i přes problémy s dotačním systémem roste zpracování řepky na metylester, díky konkurenci levných sojových olejů klesá zpracování řepky pro lidskou výživu. Přitom co do kvality je řepkový olej výrazně lepší než olej sojový. Jak se však ukázalo, rozhodujícím kritériem pro spotřebitele je cena oleje a ta je u sojového oleje nižší.

Důsledkem nízkých nákupních cen pro pěstitele (5.333 Kč/t - srpen 2005) ve sklizni 2005 byla pak nízká osevní plocha ozimé řepky pro rok 2006. Na této situaci bohužel již nic nezmění fakt, že dva měsíce po sklizni zaznamenáváme v Evropě obrovskou poptávku po řepkovém oleji pro výrobu MEŘO, růst ceny olejů o 100 €/t a současně stížnosti potravinářů u Evropské komise na nedostatek řepkového oleje pro potravinové využití.

Po vstupu do Evropské unie se Česká republika zařadila mezi největší evropské pěstitele řepky. Velkoplošné pěstování nejlepších liniových i hybridních odrůd bylo základem velmi dobré kvality domácí suroviny, o kterou je i v zahraničí velký zájem. Další zlom úspěšného pěstování nastal po rekordní sklizni v roce 2004. Tento

Cena řepky v ČR je sice určována světovou cenou této olejniny, ale obchodníci se při stanovování ceny pohybují v určitém rozmezí podle aktuální situace. Jestliže je v ČR řepky dostatek, je stanovována nákupní cena tak, že pro pěstitele je konečná cena na úrovni světová cena až méně 1 200 Kč (SC 1.200 Kč/t). Naopak v případě nedostatku

Osevní plochy řepky v ČR (tis.ha) 375 350 325 300 275 250 225

70

06

05

20

04

20

03

20

02

20

01

20

00

20

99

20

98

19

97

19

96

19

19

19

95

200


·

byly ceny v minulosti 200 – 300 Kč pod cenou světovou (SC – 250 Kč/t). Toto rozmezí je velmi široké a za současných podmínek výrazně ovlivňuje rozhodnutí pěstitele, zda zvýšit či snížit osevní plochy. Zjednodušeně lze říci, že v případě, že by pěstitel dostal za řepku nad 6 500 Kč/t, nebudou v ČR v následujícím roce problémy s produkcí. Naopak, jak se letos ukázalo, ceny kolem 5 500 Kč rozhodně nezajišťují dostatek suroviny pro následující rok pro české zpracovatele a obchodníky. Současná marketingová situace v ČR vychází ještě z předchozí sklizně. Před sklizní 2005 se všeobecně neočekával rekordní výnos, ale na druhé straně byly porosty dostatečně dobré a tak nebyla produkce roku 2005 zásadním problémem pro cenu. Problémem byly zásoby řepky z rekordní sklizně v roce 2004 ve výši 960 tisíc tun. Ty nebyly ještě v době žní zpracovány a znemožňovaly jakékoliv diskuze o ceně. Podle světové ceny stanovili obchodníci nákupní cenu na 5.000 Kč/t., později pod tlakem růstu ceny dopláceli cenu na 5.500 Kč/t. Negativním důsledkem tohoto okamžiku pak byla nízká osevní plocha pro rok 2006, protože pěstovat řepku za 5.500 Kč není pro pěstitele žádná lukrativní záležitost. Toto není žádné ekonomické hodnocení, ale konstatování faktu.

·

·

·

·

Farmářská cena řepky v ČR v srpnu (Kč/t) 7250 7000

Během prvního pololetí roku 2005 došlo k postupnému zvyšování ceny ropy, což učinilo výrobu bionafty v EU velice atraktivní a čeští výrobci MEŘO vyváželi většinu své produkce bez dotací do Německa, neboť vysoké ceny metylesteru to bez problémů umožňovaly. K 1.7.2005 byla v ČR schválena dotace na MEŘO ( nařízení vlády č. 148/2005 Sb.), ale s nízkou cenovou podporou, což nemotivovalo výrobce MEŘO k použití bionafty na českém trhu. Hurikán Katrina v USA způsobil na konci srpna další skokový růst cen ropy, což se odrazilo v růstu cen benzinů a nafty. Tato situace umožnila další růst zpracování řepky na MEŘO v celé Evropě a čeští výrobci MEŘO bez problémů vyváželi metylester do Německa. Navíc podle kalkulačního vzorce pro výpočet výše dotace v ČR byla původní výše dotace na MEŘO (7.000 Kč/ na 1 tunu methylesteru řepkového oleje) snížena na 3.680 Kč. To bylo dáno vysokými cenami motorové nafty a nízkými cenami šrotů a řepky. Důsledkem těchto vlivů je fakt, že přestože výrobci MEŘO požádali v druhém pololetí o dotace na 78.000 t MEŘO a v roce 2005 vyrobí asi 110.000 t MEŘO dotačním systémem projde pouze 5.000 t. Pouze toto nepatrné množství tak skončí na českém trhu, ostatní metylester byl bez dotační podpory státu vyvezen do Německa a ČR v roce 2005 rozhodně nesplní směrnici EU o použití biopaliv.

6750

Přestože nebyly v prvním pololetí roku 2005 dotace na metylester, změna poměru cen umožnila zpracování řepky na MEŘO a následný prodej do Německa. To v konečném důsledku znamenalo, že se v ČR zpracovalo nečekaně velké množství řepky a zásoby ze staré sklizně, které snížily nákupní cenu řepky, se velmi rychle tenčily. Mezitím obchodníci v červenci nakoupenou řepku za 5.500 Kč velmi rychle vyváželi za nízké ceny a doslova se řepky zbavovali. Během července až října se vyvezlo 118.000 tun řepky, většinou do Německa. Na konci října se rychle mění marketingová situace, neboť ceny řepkových olejů jsou na vysoké úrovni a

6500 6250 6000 5750 5500 5250 5000 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Jaký je tedy poslední vývoj v oblasti marketingu na českém trhu? · Přestože nabídka řepky převyšovala poptávku, nebyla v prvním pololetí 2005 schválena dotace na výrobu metylesteru.

71


současně v České republice není již téměř žádná řepka. Pokud zpracovatelé (hlavně výrobci MEŘO) nemají zajištěnu v tomto období řepku do konce sezóny, budou později shánět řepku jen velmi těžko a určitě za podstatně vyšší ceny. Současně se objevuje nový problém, a to nízká osevní plocha pro rok 2006, která je 285 tis. ha. Přestože jsou porosty relativně dobré, je nutno počítat s minimálními zaorávkami 15 tis. ha za předpokladu, že průběh zimy bude příznivý. Jestliže v příštím roce dosáhnou pěstitelé alespoň průměrného výnosu, lze očekávat produkci kolem 700 tis. tun. V případě, že klimatické podmínky budou horší a výnosy nižší, nebude v ČR ani 700 tis. tun, což je množství, které bylo zpracováno již v sezóně 2004/05. Tento stav by znamenal, že řepky bude nedostatek pro zpracování na metylester či na potravinářské využití. Posledním momentem, který může ještě ovlivnit celkovou produkci řepky, jsou předpokládané nákupní ceny. Pěstitelé totiž vloží do řepky finanční prostředky v závislosti na předpokládané ceně. Výše těchto intenzifikačních nákladů ovlivní celkovou produkci v roce 2006, ale tyto náklady musí pěstitel vynaložit v období březen – květen. Dalším kritickým momentem bude nákupní cena v době žní, protože ta se každoročně odráží ihned v novém osevu pro další sezonu. Je třeba si uvědomit, že v případě, že je pěstitel s nákupní cenou nespokojen, dochází k stagnaci nebo dokonce ke snižování osevní plochy. Tím si však zpracovatelé a obchodníci velmi výrazně komplikují situaci pro následující hospodářský rok. Je třeba si uvědomit, že řepku zasetou v srpnu 2006 budou zpracovatelé využívat v roce 2007/08 a v té době bychom měli zpracovávat cca 850.000 tun řepky a navíc je třeba vždy počítat s určitým exportem.

Zpracování řepky (tis.t) na MEŘO (dle směrnice EU)

900 800

2,75 %

5,75 %

700 600 500 400 300 200 100 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Kontakt: Ing. Martin Volf Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s.r.o. Na Fabiánce 146 181 00 Praha 8 - Březiněves tel.: 283 099 512, fax: 283 099 519 e-mail: [email protected] Summary: Growing and marketing of rapeseed as decisive raw material for biodiesel production The rapeseed growing in the Czech Republic has a long-time tradition. After 1990 has occurred a large development of this crop in comparison with most of other commodities. the acreage has increased and the yield is stabilized on level about 2.6 t/ha. In the second half of the 90`s have emerged considerable changes in the purchase and processing. Since 1995 the Czech Republic is self-sufficient in the rapeseed production and two years later we have became even significant European exporter. Within this time period the rapeseed production has rapidly grown and at the same time the rapeseed was grown for the non-food purposes. The top level of rapeseed growing was reached within 1999 – 2001 when about 340 thousands ha was harvested with production about 900000 tonnes. After this period begins the gradual reduction of the acreage under the pressure of the world prices drop and problems with subsidies for methylester in ČR. This negative trend is 72


under the world price (250 CZK/t). This range is too wide and under the current conditions significantly affects the grower decision it to increase or decrease the acreage. It may be stated in simple way that in the case the grower income for rapeseed is above 6500 CZK/t, there will be no problems with this crop in the next year. In contrary the price about 5500 CZK surely do not provide sufficient amount of raw material for a next year for the Czech processors and traders.

valid also today when other European growers enlarge the growing area and the rapeseed is in a huge boom thanks to biodiesel. The rapeseed price in the ČR is given by the world price but the traders are moving in the range according to the update situation. When there is a sufficient amount of the rapeseed in the ČR the purchase price is set up in such way that for the growers the final price is on level less than 1200 CZK (1,200CZK/t). In contrary in case of the lack of rapeseed the price in the past was between 200 – 300 CZK

73


Zkušenosti s mezinárodním trhem FAME a souvisejících produktů Dr. Jaroslav Kováč – Commodity trading s.r.o. & Glycona s.r.o. Periodické cykly cen a poptávky I když se to někomu bude zdát v současné době nereálné, trh FAME zřejmě zákonitě bude respektovat každoroční trend poklesu poptávky a s tím spojený pokles cen a zájmu o FAME. K největšímu poklesu odbytu a produkce FAME dochází v 1. kvartálu roku. Je asi bláhové se domnívat, že pokud tomu tak bylo v šesti předchozích letech, že tomu bude letos jinak. V tomto období klesá obecně spotřeba paliv pro dopravu. Jak ukázal průběh letošního roku, ani vysoké ceny ropy v tomto období nevedly k vzestupu poptávky a cen FAME, bylo tomu přesně naopak. Na druhé straně ve 4. kvartálu tohoto roku, kdy došlo k zásadnímu poklesu cen ropy z historických maxim přes 70 USD/barel na ceny 56 – 57 USD/barel, ceny FAME neklesaly a naopak dosahovaly svých maxim přes 850 REUR/tunu CPT. Tento pokles cen FAME v 1. kvartálu je také umocňován synergickým poklesem cen surovin – olejů pro jeho výrobu. Pro rostlinné oleje existuje řadou let prověřený cyklus poklesu poptávky a cen olejů v tomto období. I přes enormní nedostatek olejů v současném období – zejména řepkového oleje, zde není fundamentální předpoklad, že by v celosvětovém měřítku měly oleje měnit tento pravidelně se opakující cyklus poklesu cen v 1. kvartálu. Řepkový olej může být v Evropě jistou výjimkou, zejména proto, že se nebude obchodovat, protože již byl kontrahován v tomto roce. Vzhledem k stále rostoucímu rozsahu trhu s MEŘO však pokles odbytu MEŘO v zimním období může vést k zásadní změně na trhu s oleji. 50% výpadek kapacit na dobu 14 dní, což bylo reálné v loňském roce, může v Evropě znamenat během krátké doby 100 000 tun oleje navíc. V loňském roce trvala recese prodeje MEŘO déle než 4 měsíce. Jenom v ČR byla koncem června 2005 odhadnuta

Obchod v roce 2004 a dnes Od srpna 2004, kdy vlastně došlo k zahájení reálného masového vývozu RME z Čech a Slovenska do EU, zejména Německa, došlo k zásadním změnám. Ať již v oblasti vlastního obchodu s metylesterem, tak i v oblasti jeho výroby a obchodu s vedlejšími produkty. Pokud byl počátek tohoto exportu charakterizován malým počtem firem schopných MEŘO reálně vyvážet a rovněž menším počtem firem, které MEŘO v zahraničí nakupovaly, enormní poptávka po MEŘO v Německu vedla k tomu, že MEŘO nyní obchoduje celá řada firem, které předtím nikdy nic společného s biopalivy neměly. Konkurence firem obchodujících FAME je jistě přínosem pro vlastní výrobce, ale na druhé straně tento stav přináší i jistá rizika pro budoucnost. Za největší riziko považuji to, že ne všechny firmy obchodující FAME příliš neřeší otázky kvality, dlouhodobější strategii trhu atd. a jsou orientovány pouze na rychlý výnos. V Německu došlo k podobnému vývoji v oblasti obchodu s FAME. Vedle tradičních obchodních firem majících vlastní skladové kapacity, vlastní dobře fungující logistiku, se k obchodu s touto komoditou dostaly firmy malé, finančně méně silné, bez skladového, logistického a laboratorního zázemí. Tyto firmy dávají trhu s FAME patřičnou flexibilitu, pokud budeme hovořit o spotových obchodech v neměnících se podmínkách. Pokud však dojde k zásadnímu poklesu poptávky, vzniká při přílišné orientaci na tyto menší firmy problém s odbytem, s platbami, s dodržováním podmínek kontraktů uzavíraných za vysokých cen. V momentě, kdy ceny přestávají být tak atraktivní a poptávka klesá, začínají se stále častěji objevovat reklamace na kvalitu, na hmotností rozdíly, dochází k častějším změnám termínů dodávek atd.

74


Jiná otázka je samozřejmě výroba FAME ze směsi řepkového a sojového oleje. Pokud je tento produkt deklarovaný jako MEŘO, je zde velké riziko případných penále, pokud tento podvod bude zjištěn na straně kupujícího. Není již výjimečné, že se spektrum metylesterů stanovuje. Poměrně jednoduchým způsobem, jak rozeznat MEŘO od jeho směsí s jinými metylestery, je stanovení jodového čísla a CFPP. Dle zkušenosti z mezinárodního trhu bych proto doporučoval již při kontraktaci stanovit, o jaký produkt se bude jednat, zda o čisté MEŘO, čistý sojový metylester, čistý palmový metylester nebo FAME, u kterého se potom uvede jeho původ. Tímto způsobem se většinou odstraní případné kvalitativní a cenové tahanice, a přitom se nic na trhu s biopalivy nepokazí. Pro FAME totiž nemůže být nic horšího, než když se u něho deklarují jiné parametry, než které skutečně má. Ne všechny druhy FAME mají stejné uplatnění na trhu. Např. rafinérie, které přimíchávají MEŘO jako mazivostní přísadu do nafty vyžadují striktně čistý MEŘO, v zimě navíc bez aditiv. Rovněž někteří distributoři využívající systém kontroly kvality členové AGQM, prodávají čistě řepkový metylester. Na druhé straně znalost skutečné kvality umožňuje velkým obchodním firmám míchat v definovaných poměrech různé kvality FAME a tak zajistit stabilní kvalitu konečného biopaliva. Novým hitem v oblasti alternativních surovin se může stát v budoucnu i superoleinová frakce palmového oleje – tzv. superolein. Není žádným tajemstvím, že Malajsie, jako největší exportér olejů na světě velmi aktivně usiluje o vybudování esterifikačních kapacit na výrobu metylesteru palmového oleje. V roce 2006 by měly být vybudovány minimálně tři velké esterifikační jednotky dotované Malajskou vládou. Vedle těchto „státních“ firem vznikly a vznikají nové kapacity bez statní podpory. Podobné investiční snahy má i druhý největší, v budoucnu jistě

zásoba oleje na 10 000 tun. Dnes v období nedostatku olejů je snad i těžké si na toto nedávné období vzpomenout. Pokles cen MEŘO vede k opakujícímu se cyklu snah nahradit čistý MEŘO metylestery vyrobenými z alternativních surovin. Pokud to kvalitativní parametry dovolí, jsou zejména v období poklesu poptávky v kurzu metylestery sojového oleje, metylestery palmového oleje, popř. metylestery vyrobené z použitých olejů. Pokud se oba obchodní partneři na změně výchozí suroviny dohodnou, je to dobře a nehrozí kvalitativní problémy. Bohužel se na trhu setkáte i s výrobci, popř. obchodníky, kteří se domnívají, že je možné dlouhodobě prodávat jako MEŘO směs metylesterů různých olejů. Tento přístup k obchodu s biopalivy je opravdu krátkozraký. Velká část seriózních distributorů MEŘO v Německu vyžaduje vedle klasické normy EN 14214 také deklaraci obsahu jednotlivých metylesterů MK. U rafinérií typu AGIP, Shell, Esso je to součástí kontraktačních podmínek. Na trhu se běžně obchoduje FAME, kde skutečně nejde o to, zda je to produkt vyrobený čistě z řepky, ale o to, že se jedná o produkt splňující normu EN. Je pravdou, že normu EN je možné splnit při použití celé řady surovin a mísících poměrů. Alternativní suroviny Další podstatnou změnou na trhu s FAME je fakt, že současný stav na trhu je charakterizován absolutním nedostatkem surového nebo rafinovaného oleje pro jeho výrobu. Jestliže tedy v minulosti byl trend využití alternativních olejů určován především snahou zlevnit finální produkt, nyní k tomuto primárnímu zájmu o alternativní suroviny přibyla nutnost vůbec nějaké suroviny pro výrobu FAME zajistit. Do kurzu se tedy dostává opět sojový olej, téměř opomíjený ještě v období květen – srpen, kdy i čeští výrobci olejů měly olejů přebytek. Pokud je výrobce schopen produkovat kvalitní FAME ze sojového oleje, je prodej čistého SME nyní možná zajímavější, než prodej MEŘO.

75


produkci biopaliv, bez ohledu na původ surovin k ní použitých. Protože EU a zejména němečtí výrobci FAME získali již roční zkušenost s PME, lze očekávat určité změny i na trhu s tímto produktem. Zatímco doposud byly kupujícím PME převážně firmy vyrábějící klasický MEŘO a měly tedy možnost přímo ve své produkci PME míchat s MEŘO – což bylo nezbytnou podmínkou zajištění kvalitativních parametrů finálního produktu – zejména CFPP, budou v budoucnu tyto firmy spíše nakupovat palmový olej, popř. jeho frakce a PME budou vyrábět sami. Na druhé straně distribuční firmy, které měly doposud jisté obavy z užití PME budou po zkušenostech z posledního roku více ochotny PME sami využívat a distribuovat.

největší, producent palmového oleje Indonésie. Největší současní výrobci metylesteru palmového oleje jsou především výrobci vitaminu E a karotenu. Metylester představuje pouze vedlejší produkt. Většina PME je exportována do EU, nově se otevírají trhy v Austrálii a USA. Do EU se vozí asi 3000 tun PME/měsíc. V příštím roce by to mělo být až 20 000 tun/měsíc. Toto je samozřejmě vize Malajské strany. Malajci jsou si dobře vědomi nedostatku klasického PME – velmi vysokého CFPP. Nově projektované výrobní kapacity budou produkovat PME, který bude splňovat i tento doposud problematický parametr. CFPP – 20oC pro zimní období chtějí dosahovat výrobou PME ze superoleinové frakce a aditivy popř. frakcionací PME vyráběného z klasického palmového oleje nebo palmoleinu. Tekutá frakce PME by byla použita pro palivářské účely, tuhá frakce PME potom pro další využití v oleochemii. Biodieselové jednotky se budou potom skládat z vlastní esterifikační jednotky a jednotky frakcionační. Vedle klasických vedlejších produktů výroby PME, jako jsou glycerol a mastné kyseliny, zde bude podstatným přínosem také vitamínový koncentrát. Esterifikační jednotka tedy bude stát „obchodně“ na více nohách – nebude tedy produkovat pouze biopalivo, ale velmi cenné suroviny pro oleochemický průmysl (tuhá frakce PME) a výrobu vitamínů. Vzhledem k velmi nízkým cenám palmového oleje oproti oleji řepkovému (dnes více než 200 USD) a sojovému, bude ekonomika takové jednotky velmi zajímavá. Problémem projektu výroby v Malajsii je zatím to, že se zcela zatím orientuje na export a neřeší dotační politiku ve vlastním státě. Přestože evropská legislativa umožňuje dovoz a prodej PME, lze při nasazení masové produkce a vývozu do EU očekávat jisté protitlaky z hlediska ochrany trhu. EU si musí ujasnit, zda výroba biopaliv je zejména zdůvodněna realizací zemědělské produkce jednotlivých zemí nebo tím hlavním důvodem je snaha zajistit

Logistika Vedle kvality vyvážených metylesterů je vzhledem k stále rostoucí produkci v ČR a na Slovensku zásadní funkčnost logistických cest. Orientace na automobilovou dopravu vede k omezení možnosti exportu na klíčové odběratele – velké rafinerie. Tento segment bude hrát v budoucnu podle mého názoru stále větší roli. Rafinérie většinou odebírají MEŘO pouze v železničních cisternách. Posílení této logistické cesty může v budoucnu zásadně pomoci realizovat FAME v zahraničí. Autocisternami se především dodává FAME do segmentu čistého metylesteru – na čerpací stranice nebo na logistická a distribuční centra obchodníků s pohonnými hmotami. Vedle železniční přepravy je v ČR a na Slovensku značně podceněna možnost dlouhodobějšího skladování FAME v případě výkyvu produkce a poptávky. S touto problematikou nesouvisí pouze nutnost zajistit dostatečné skladovací kapacity, ale také získat reálnou zkušenost s ošetřením kvality skladovaného metylesteru. Tento problém se poprvé otevřel na jaře 2005, kdy odbyt FAME v EU značně zaostával nad jeho produkcí. V období duben – červenec se řada

76


v chemických výrobách (destilovaný glycerin) a v oblasti krmiv (surový a rafinovaný glycerin). Hodně se diskutuje o využití glycerinu na výrobu DBG (dibutoxy-glycerol), přísady do paliv (ekvivalent MTBE v benzínu). V omezené míře funguje i použití glycerinu resp. glycerinové fáze pro výrobu bioplynu. Pro české výrobce FAME bude snad zajímavé, že i v Čechách existuje velký projekt na využití glycerinu v chemickém průmyslu. Kapacity nutné k naplnění tohoto cíle se již budují. Nový projekt přinese potřebu až 20 000 tun glycerinu za rok. Projekt by měl začít fungovat koncem roku 2006 a snad přinese jistou stabilitu na trh se surovým glycerinem. Tohoto projektu se účastní mimo jiné i firma GLYCONA s.r.o., která buduje novou destilační kapacitu na surový glycerin. Pro výrobce MEŘO je snad zajímavé zjištění, že mnohem větší šanci na zobchodování má nyní glycerin s obsahem sodných solí (NaCl), než glycerin s draselnými solemi. Z toho vyplývá, že i glycerinová fáze se sodnými mýdly je pro výrobce glycerinu zajímavější než s mýdly draselnými. Tak jako u ostatních komodit je možné očekávat i u glycerinu cenové výkyvy. Bohužel u této komodity bude směřovat dlouhodobý trend směrem dolů. Nízká cena glycerinu otevře této komoditě cestu do celé řady aplikací a celková potřeba trhu vzroste. V případě zásadního poklesu poptávky po FAME a s tím spojeným zásadním poklesem produkce glycerinu, mohou být cenové fluktuace potom vyšší než nyní. Nově vytvořené aplikace glycerinu budou tuto surovinu potřebovat. Paradoxně tak mohou nynější nízké ceny přinést velké cenové fluktuace v budoucnu. Zejména proto, že produkce glycerinu je závislá na produkci FAME a ta je bohužel značně závislá na politických a rozpočtových rozhodnutích. A jak většina z Vás, výrobců MEŘO prakticky poznala a poznává, tato rozhodnutí jsou však často špatně předvídatelná. Myslím, že většina výrobců MEŘO může být s končícím se hospodářským rokem

distribučních firem potýkala s problémem nevyhovující oxidační stability dlouhodobě skladovaného FAME. V době dobrého odbytu FAME v podstatě nikdo tomuto parametru nevěnoval zásadní pozornost. Situace, kdy FAME nejde na odbyt se budou opakovat i v budoucnu. Pro případ takové situace je nutné mít připraveny možnosti, jak zajistit vyšší oxidační stabilitu produktu, tak aby i po delším skladování splnil normu. První rok zkušeností se skladováním MEŘO přinesl nový poznatek, a to ten, že některé antioxidanty mohou nejenom stabilizovat oxidační stabilitu, ale mohou hodnotu oxidační stability FAME zvýšit. Např. pro MEŘO s oxidační stabilitou 4 hodiny (2 hodiny pod normou), stačilo aplikovat 0,5 kg antioxidantu BHT tunu MEŘO, aby bylo dosaženo hodnoty 7,5 hodiny. Nejednalo se o laboratorní experiment, ale o ošetření 1000 tun v skladovém tanku. Glycerin Jestliže produkce a obchod s FAME zažívají zlaté časy, zcela opačný vývoj je možné pozorovat na trhu s glycerinem. Glycerin, zejména surový se z žádaného produktu stává problematickou komoditou. která místo dodatečného inkasa pro výrobce FAME představuje nákladovou položkou. Cena surového glycerinu je totiž pod jeho výrobními náklady. Cenový propad surového glycerinu je způsoben značným zvýšením jeho produkce v souvislosti s rostoucí produkcí FAME. EU se stává vývozcem rafinovaného a surového glycerinu na americký a asijský trh. Problémem je, že i na těchto trzích, které byly velmi zajímavé ještě v září 2005, začíná být glycerinu přetlak. Plány na podstatné zvýšení kapacity výroby PME a výstavba nových štěpících jednotek v těchto regionech tento trend dále prohlubují. Glycerin se stává nejlevnějším polyolem na trhu a tento fakt dává snad záruku, že se v brzké budoucnosti naleznou nové oblasti jeho uplatnění na trhu. V poslední době jsou velmi reálné jeho zcela nové aplikace

77


spokojena. Bohužel český metylester plnil německé automobilové nádrže a neměl prostor zapustit pevné kořeny na domácím trhu. Vzhledem k současnému stavu legislativy v ČR a vzhledem k již kontrahovaným objemům na vývoz se bohužel asi na českém trhu nic v brzké době nezmění. Bylo by však škodou, a snad i hazardem pro české výrobce MEŘO, rezignovat na český trh a bláhově se domnívat, že náš velký německý soused bude mít stále finanční prostředky na dotace naší výroby. Poslední kroky nové německé vlády naznačují, kam by se mohl trh s FAME dále ubírat. Navrhované daňové změny v oblasti biopaliv a stále se rozšiřující německé kapacity dávají tušit, že kapsa německého rozpočtu a otevřenost německého trhu není nekonečná.

price has occurred from historical maximum over 70 USD/barrel, the price of 56 – 57 USD/barrel of FAME did not decrease but in contrary it reached the maximum over 850 EUR/ton. The FARME price decrease leads to repeated cycle of effort to replace the pure FARME by the methylesters produced from the alternative feedstock. When the qualitative parameters are sufficient then popular are the soyabean oil methylesters, palm oil methylesters, or methylesters produced from the used oils within the period of demand decrease. In case the both partners will agree with the raw material change it is suitable and the qualitative problems do not threaten. Unfortunately on the market is possible to meet the manufacturers or dealers which are sure that the blend of methylesters of different oil can be sold as FARME. It is not exceptional that the methylesters spectrum is specified. Through the relative simple method is possible to recognize FARME from its blends with other methylesters, i.e. the iodine number and CFPP determination. A new hit in the field of alternative raw material could in future be also the superolein fraction of the palm oil – so called superolein. From point of view of logistics the orientation to the car transport leads to the export limitation to the key customerslarge refineries. This segment will play in a future probably still more significant role. The refineries mostly purchase FARME only in the railway tanks. The market with glycerine is problematic. Glycerine becomes to be the cheapest polyoil on market and this fact gives a guaranty that in a near future will be find new field of its application on market. Recently very real are its quite new applications in the chemical producing plants (distilled glycerine) and in the field of feeds (raw and refined glycerine). It is frequently discussed the glycerine utilization in DBG (di-butoxy-glycerol) production, additive to fuels (MTBE equivalent in gasoline). In limited amount the glycerine could be used for biogas production.

Kontakt: Dr. Jaroslav Kováč Glycona, s.r.o., Tř. T. Bati 1635 765 82 Otrokovice tel. i fax: 577663939 e-mail: [email protected] Summary: Experiences with FAME international market and associated products The competition of the companies dealing with FAME is a contribution for the producers but on the other hand this situation brings certain risks for a future. I consider the highest risk the fact than not all companies making business with FAME do not solve problems of quality, long-term market strategy etc. and they are oriented only to rapid earnings. At the moment when the prices are being to start non-attractive and demand decreases there are still more and more frequent complains about quality, differences in mass and usual are the changes in supply terms. As evident from this year course even crude oil high prices in this period did not lead to the increases demand for FAME. Moreover, the situation was quite contrary. On the other hand, in the 4th quarter of this year, when principal decrease for crude oil

78


Důsledky výroby bioethanolu a methylesteru mastných kyselin z biosurovin pro bilanci energie a skleníkových plynů Ing. Petr Jevič, CSc.1,2, Ing. Jan Malaťák, Ph.D.2, Doc. Ing. Miroslav Přikryl, CSc.1,2, Ing. Jiří Bradna1) 1 Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 2 Česká zemědělská univerzita v Praze, TF, Katedra technologických zařízení staveb 2. Ekobilance výroby a užití bioethanolu Z hlediska vlivu podnebí je nezřídka pokládáno používání bioethanolu jako obnovitelného paliva dosud za kontroverzní [2]. Kritici zejména poukazují, že z důvodu komplexních procesů přeměny nebyly vyžadované a limitované zisky energie, rovnováha skleníkových plynů při výrobě bioethanolu a její využití příliš příznivé. Současné studie o rovnováze energie a skleníkových plynů uvádějí velký rozsah výsledků, závisející na přijatých předpokladech. Mnoho studií zatím neobsahuje zlepšení účinnosti výroby zemědělských surovin ani optimalizace a inovace v konverzním procesu. Navíc se nezohledňuje využívání vedlejších produktů. Záměrem této studie bylo vytvořit a zhodnotit rovnováhu energie a skleníkového plynu pro výrobu bioethanolu, přičemž jsou vzaty do úvahy nové výrobní procesy a technologie. Systematická analýza výběru nejdůležitějších ze současných studií byla počátečním bodem této studie. Hlavní zaměření je na Evropu, ale pro účely srovnání jsou zahrnuty do analýzy také studie o situaci v USA a Brazílii. Tento přehled si neklade za cíl být vyčerpávající, avšak uvádí některé obecné výsledky. Zohledňují se účinky nových technologií, úspory z velkovýroby, optimalizace energie a zlepšené využívání vedlejších produktů. Dále používání různých surovin pro výrobu bioethanolu je též bráno do úvahy. Kromě tradičních procesů je analyzována výroba bioethanolu založená na lignocelulóze, což je pokládáno za velice slibné v celosvětovém měřítku jak z hlediska ekologického, tak i ekonomického.

1. Úvod V diskuzi o environmentálních účincích různých paliv se brzy projevilo, že pouhé srovnání výfukových emisí není dostatečné, ale že musí být také brány do úvahy negativní dopady výroby paliva, jeho přeměny a dopravy. Tudíž byly vyvinuty různé metody pro hodnocení ekologických rizik biopaliv „od kolébky do hrobu“. Na počátku 80tých let byly zavedeny energetické bilance, srovnávající různé zdroje energie podle jejich vztahu mezi vstupem energie a výstupem použitelné energie. Z důvodu rostoucího si uvědomění ekologických problémů byla tato metoda rozšířena v 90tých letech o vytvoření hodnocení životního cyklu (LCA = ekobilance), jakožto účinného prostředku pro srovnání požadavku na konečné zdroje a emise určitých ekologicky relevantních sloučenin v průběhu celého životního cyklu paliva [1]. Hodnocení životního cyklu je srovnatelně novým oborem vědy, takže metody použité různými týmy jsou vzdáleny uniformitě a interpretace výsledků nezřídka odráží zájem určitých klientů. V roce 1997 vyústily aktivity ve standardizaci postupů pro LCA normami ISO 14040/43. Nicméně analýzy životního cyklu je stále obtížné srovnat, neboť jen zřídka používají stejný referenční scénář. Cílem analýzy životního cyklu je srovnání určitých kategorií ekologického dopadu obnovitelného energetického zdroje a konečného energetického zdroje, který může být nahrazen. Tato práce poskytuje přehled a shrnutí různých literárních prací o ekologických bilancích methylesteru mastných kyselin (FAME) – především řepkového oleje (MEŘO) a bioethanolu.

79


Tabulka 1: Bilance nové energie a skleníkových výrobních postupů [2] Společnost Kapacita Surovina 3 Abengoa 176 000 m obiloviny (bioetanol Galicia) vinný alkohol Nedalco 90 000 m3 melasa C-škrob Agroetanol 50 000 m3 obiloviny (zejména pšenice) 3 KWST 30 000 m melasa 3 60 000 m obiloviny (všechny typy) Südzucker 90 000 m3 cukrovka Iogen 220 000 m3 pšeničná sláma Agricultural 9 000 m3 zrniny (řepkové Distillers semeno)

plynů na základě skutečných a budoucích

Celkem bylo detailně posuzováno devět současných výrobních postupů a budoucí koncepty sedmi různých výrobců (viz tab. 1). Mnoho dřívějších studií o energetické rovnováze a rovnováze skleníkových plynů bylo založeno na zastaralých předpokladech a údajích, týkajících se technologií používaných v zemědělské výrobě a při přeměně zemědělských surovin na bioethanol. Studie z 80tých let a z počátku 90tých let docházely někdy dokonce k závěru, že neexistuje žádný prospěch čisté energie, tj. vstupy energie během celého procesu výroby energie byly vyšší než je obsah energie v konečném produktu – bioethanol (viz obr. 1). Studie z období přelomu tisíciletí a předpovědi IEA již prokázaly zlepšené výsledky a významné úspory čisté energie. Dvanáct nedávno vypracovaných studií, které byly vybrány, jsou obzvláště relevantní pro současnou studii a byly začleněny do analýzy za účelem provedení přehledu o současném stavu rovnováhy energie a skleníkových plynů pro výrobu bioethanolu, jak je popsáno v literatuře. Tyto studie potvrdily trend směrem k neustálému zlepšování rovnováhy energie a skleníkových plynů. Všechny tyto studie uvádějí značný zisk čisté

energie, přičemž největší zisky energie jsou zjištěny mezi 8 – 15 MJ/l (viz obr. 2). Nicméně rozdíly ve výsledcích jsou docela významné a to zejména z důvodu odchylek v přístupu k ekologickému a ekonomickému hodnocení vedlejších produktů a dále v přeměně zemědělských surovin na bioethanol a z důvodu rozdílnosti limitů stanovených pro různé systémy. Výsledky současných studií pro rovnováhu skleníkového plynu, které byly analyzovány, ukazují rozsah mezi 0,5 kg úspor CO2 ekv. na 1 litr při výrobě bioethanolu z pšenice a 2,2 kg při výrobě bioethanolu z cukrové třtiny v Brazílii. Pro bioethanol vyrobený v Německu [2] je nejlepší hodnota 1,5 kg úspor CO2 ekv. při výrobě z cukrovky (viz obr. 3).

80

Vhodnost pro studii vedoucí pozice na evropském bioethanolovém trhu vedoucí pozice na tradičním evropském trhu, využívá vedlejší toky vedoucí výrobce bioetanolu ve Skandinávii, výrobna střední kapacity, dodávka energie současně největší výrobce etanolu v Německu, projektová inovace, výrobní procesy s úsporou energie cukrovka jako surovina lignocelulóza jako surovina malý zemědělský provoz versus velké průmyslové výrobny


Pšenice

Cukrovka

Re in hard t/Yem anek

35

et. a l.

Obr. 1: Grafické vyjádření vstupní fosilní energie MJ.l-1 pro výrobu bioethanolu z pšenice a cukrovky [2]

Zrniny

Cukrová třtina

Zisk energie v MJ/l

30 25 20 15 10 5

al. de C avalh o et.

Gartn er

Schm itz

al. Moto rs et.

al. Gene rals

Els a yed et.

jonk

Stely er

Ams t rong

al. Shap oun et.

Wa g ne

r/Ige lspa che r

Senn /Luc a

0

2,5 Pšenice

Cukrovka

RME

Cukrová třtina

2 1,5 1 0,5

al. o et. de C av alh

n er G ar t

S chm itz

M oto rs e t. al. G en e

rals

et. a l. yed E ls a

jonk

em a n ek ardt /Y Re in h

S tely er

al. ng e t. Am s t ro

t. al. oun e S hap

er pach Wa g ne

r/Ige ls

/Luc a

0

S en n

Úspory skleníkového plynu v kg CO 2 - ekv./l ethanolu

Obr. 2: Výnosy čisté energie při výrobě bioethanolu a pšenice, cukrovky, zrna (kukuřice) a cukrové třtiny podle různých studií [2]

Obr. 3: Úspory skleníkových plynů CO2ekv. u bioethanolu z pšenice, cukrovky, cukrové třtiny a řepkového methylesteru (RME) podle různýchstudií [2] 81


výrobního řetězce konečného produktu bioethanolu a jeho přeměna na ETBE. To zahrnuje výrobu zemědělské suroviny, výstavbu výrobny na bioethanol, proces přeměny a dopravu k zákazníkovi. Pomocný výrobní materiál a vedlejší produkty jsou také vzaty do úvahy. Konečně analýza je založena na mezinárodních normách pro ekobilance. Tab. 2 ukazuje charakteristiky devíti různých výrobních procesů založených na energetickém konceptu použitých zdrojů. Jsou analyzovány čtyři výrobní procesy s konverzí, založené výhradně na zdrojích fosilní energie (lignit, zemní plyn a těžký topný olej) a pět založených na zdrojích nefosilní energie (bioplyn a odpad). Surovinovou základnu různých výrobních procesů tvoří melasa, cukrovka, pšenice, C-škrob, různé další plodiny a sláma.

2.1 Bilance energie a skleníkového plynu pro současné a budoucí výrobní procesy Cílem této studie je stanovit bilanci energie a skleníkového plynu pro současná zařízení výroby ethanolu a pro budoucí modely výroby. Toto bylo provedeno pro devět různých výrobních procesů, z nichž pět je již využíváno komerčně a 4 jsou koncepty pro budoucnost. Tyto výrobní procesy byly odvozeny od výše uvedených sedmi výrobců v pěti různých zemích. Z důvodu srovnatelnosti se předpokládalo, že výrobní jednotky byly realizovány v Německu 2. Tudíž rovnováha energie a skleníkového plynu neodráží skutečnou situaci v příslušných státech a neměly by být interpretovány jako rovnováha energie nebo skleníkového plynu specifických společností. V každém případě byly hodnoceny vstupy energie a emise skleníkového plynu v průběhu celého

Tab. 2: Výrobny bioethanolu podle suroviny a energetického konceptu [2] Konverzní výrobny používající Konverzní provozovny používající energii nejen z fosilních energii z fosilních zdrojů zdrojů Melasa (těžký topný olej) Obiloviny II (ospad) Cukrová štáva (lignit) Obiloviny/bioplyn I (kvašení rmuti, použití bioplynu C-škrob (zemní plyn) Obiloviny/bioplyn II (kvašení rmuti, použití bioplynu) Obiloviny I (zemní plyn) Sláma I (drtící zařízení na slámu poháněné naftou, slámový lignin a zemní plyn) Sláma II (drtící zařízení na slámu poháněné naftou, slámový lignin samotný)

24

Energetický obsah ethanolu = 21,2 MJ/l (referenční hodnota) Vstup energie MJ/l

19 14,8

14,6

14,6

14

12,3

9

6,7

4

5,5 2

1,1

-0,1 I

II Sl ám a

S lá m a

I

O bi lo II vi ny /b io O pl bi yn lo I vi ny /b io pl yn II

O bi ln in y

O bi ln in y

-š kr ob C

šť áv a

Cu kr ov á

M el as a

-1

Obr. 4: Hodnoty vstupní energie pro výrobu bioethanolu z různých biosurovin [2] 82


6,7 MJ/litr bioethanolu, neboť odpad nespadá do kategorie „fosilní“. Ovšem to není typický případ, který by mohl být aplikován ve větším měřítku. Nejnižší vstup fosilní energie je požadován koncepty obiloviny/bioplyn a pro výrobu ethanolu, založenou na slámě. V modelech obiloviny/bioplyn je okrajový tok lihovarských výpalků přeměněn na bioplyn, který potom pokrývá potřebu energie konverzního procesu. To vyústilo v zisk čisté energie od 15,7 do 21,3 MJ/litr bioethanolu pro obiloviny/bioplyn a konverzi slámy. Použití odpadu jako zdroje energie vede k zisku čisté energie 14,5 MJ/litr. Současné výrobní procesy založené na různých fosilních zdrojích energie a použití melasy, C-škrobu a obilovin jako zemědělské suroviny, vykazují podobný vstup fosilní energie a dosahují úspory čisté energie mezi 6,4 a 8,9 MJ/litr. To také dokazuje, že konverzní proces zemědělské suroviny na bioethanol zajišťuje největší potenciál pro optimalizaci energetických bilancí.

Z obr. 4 je patrný vstup energie pro výrobu bioethanolu z různých biosurovin. Prvních pět sloupců je z výroben, které jsou skutečně v provozu, další čtyři jsou založeny na modelech a testech v pilotních jednotkách. Zdroji energetického vstupu jsou použitá energie, zemědělský výrobní řetězec a přínosy z vedlejších produktů. Čtyři z pěti stávajících operací vyžadují vstup fosilní energie 12,3 – 14,8 MJ/litr. Většina spotřebované energie je požadována jako energie na zpracování při konverzi (přibližně 65 – 80 % celkové energie). Další hlavní prvek je vstup energie pro surovinu. Vstup energie pro dopravu, výstavbu a odstranění staveb výrobny a pro pomocný materiál hraje pouze okrajovou roli v celkové energetické bilanci. Využití vedlejších produktů zlepšuje energetickou bilanci ve většině případů o 10 – 20 %, avšak, když se aplikuje společná výroba tepla a el. elektřiny, je to mnohem více. Provoz na zpracování obilního odpadu jako zdroje energie vyžaduje pouze

Emise CO2 ekv. na 1 litr bioethanolu

2 1,6 1,5 1,1

1

1

0,8

0,7

0,7 0,4

0,5

0,3 0,04

I

II Sl ám a

II yn

Sl ám a

I op l /b i in y lo v O bi

II ny O bi

lo vi ny /

bi op ly n

I ln i O bi

ny ln i O bi

a šť áv

-š kr ob C

M

Cu kr ov á

el

as a

0

Obr. 5: Hodnoty emisí CO2ekv. na 1 l bioethanolu vyrobeného z různých biosurovin [2] Obr. 5 přináší přehled výsledných emisí skleníkového plynu u různých výrobních procesů. Výroba bioethanolu založená na slámě produkuje nejmenší emise skleníkového plynu z důvodu použité suroviny a vyžaduje málo fosilní energie pro konverzní proces. Za těchto okolností činily emise skleníkového plynu pouze 0,04 a 0,3 kg CO2 ekv./litr bioethanolu. Dále výroba ethanolu

založená na pšenici zdvojená s výsledky výroby bioplynu vykazuje relativně nízké emise skleníkového plynu. V rámci skupiny již postavených výroben vykazuje konverzní proces založený na C-škrobu a obilovinách spolu s odpadem jako zdrojem energie pro konverzní proces nejlepší výkonnost. Zde emise činí 0,8 kg a 0,7 kg CO2 ekv./litr bioethanolu. Nejvyšší emise skleníkového plynu vznikají z výroby 83


Zisk čisté energie, redukční potenciál skleníkových plynů různých biosurovin, zdrojů energie a výrobních procesů je zřetelný ze souhrnné tab. 3.

založené na cukrovce a použití lignitu jako fosilní zdroj energie (1,6 kg CO2 ekv./litr bioethanolu). 2.2 Bilance zisků čisté energie redukční potenciál pro bioethanol

a

Tabulka 3: Srovnání bilancí energie a skleníkových plynů [2] Snížení skleníkových plynů/litr Konverzní cesta/ Zisk čisté energie/litr ethanolu (CO2 ekv./0,647 litru použitá energie ethanolu (výstup MJ benzínu /kg CO2 ekv./litr ethanolu /MJ fosilní vstup) Melasa/topný olej S 6,4 MJ 0,8 kg Cukrová řepa/lignit 6,6 MJ 0,3 kg C-škrob + melasa/zemní plyn 8,9 MJ 1,1 kg Zrno/zemní plyn 6,6 MJ 0,7 kg Zrno/odpad 14,5 MJ 1,1 kg Zrno/bioplyn Sláma/bioplyn 15,7 – 20,1 MJ 1,8 kg 3. Ekobilance výroby a využití methylesterů mastných kyselin V uplynulých letech se dramaticky zvýšila obliba bionafty (MEŘO, FARME) zejména v Německu, Francii, Rakousku, Itálii a ČR. Od začátku 90tých let porovnal rozsáhlý výzkum dopady MEŘO na životní prostředí s konvečním naftovým palivem. Např. Ústav pro energii a výzkum životního prostředí – IFEU (Gärtner, Reinhardt a Braschkat 2003) provedl podrobnou environmentální analýzu této záležitosti a pokračuje v aktualizaci a rozvoji těchto hodnocení. Také rozbory IFEU vyústily do mnoha důležitých závěrů, které byly potvrzeny dalšími institucemi jak v Německu, tak i v cizině. MEŘO nabízí pozitivnější výsledky ve srovnání s naftovým palivem, je-li cílem zakonzervovat fosilní energii a omezit skleníkový efekt. Ovšem je-li důležitější snížit okyselení, které zabraňuje vstupu živin do půd a povrchových vod a omezit vyčerpání ozónu, potom konvenční naftové palivo nabízí uspokojivější výsledky. S tímto obecným výsledkem dospěla diskuze o výhodách či nevýhodách MEŘO ve srovnání s motorovou naftou částečně ke konci a zdá se, že systém může být spolehlivě hodnocen.

Zisk čisté energie je vypočítán odečtením požadovaného vstupu energie pro výrobu ethanolu (viz obr. 4) od referenční hodnoty ethanolu (21,2 MJ/litr). Získaná hodnota jasně ukazuje, že všechny současné výrobní procesy mají zisk čisté energie a že inovační výrobní postupy zlepšují nadále celkovou situaci. Druhý sloupec v tab. 3 ukazuje snížení skleníkových plynů na 1 litr ethanolu za předpokladu, že 1 litr ethanolu nahrazuje 0,647 l benzínu. Emise skleníkových plynů budou sníženy ve všech případech, avšak spektrum je široké. Použití lignitu jako zdroje energie pro bioethanol má za následek relativně nízké emise skleníkových plynů (0,3 kg), přičemž použití zemního plynu, odpadu nebo bioplynu má velice pozitivní dopad na redukční potenciál. Nejvyšší redukční potenciál skleníkových plynů může být dosažen použitím slámy jako suroviny a bioplynu jako zdroje energie (1,6 – 1,8 kg snížení skleníkových plynů na 1 litr ethanolu). Použití zrna a současně slámy pro výrobu ethanolu a bioplynu by mělo za následek významné zvýšení výnosů energie na 1 ha, což by přispělo ke zlepšení celkové globální konkurenceschopnosti výroby bioethanolu v Evropě. 84


kuchyňského oleje (RFO-ME) obsahují alespoň 1,9násobné množství fosilní energie, která byla spotřebována během jejich produkce. Srovnatelně široký rozsah výsledků může být vysvětlen aplikací různých bilančních metod, neboť ty studie, které nebraly do úvahy zdvojené produkty, nebo je uvažovaly jen zčásti (srovnej s Grass a Heim, 1991), došly k poněkud nižším energetickým hodnotám.

3.1 Energetická bilance Energetické bilance jsou navrženy pro znázornění vztahu mezi vstupem fosilní energie, nezbytné pro výrobu specifického nosiče energie a obsaženou užitečnou energií (vztah vstup : výstup). Jak je znázorněno v tab. 4, všechny uváděné studie hlásí pozitivní energetickou bilanci pro bionaftová paliva. Methylestery mastné kyseliny odvozené od řepky (MEŘO), sóji (SME) nebo recyklovaného

Tab. 4: Typické výsledky energetické bilance pro různé typy bionaftových paliv a pro fosilní motorovou naftu [1] Studie Energetická bilance Odkaz Typ paliva aplikovatelná pro (vztah vstup : výstup) MEŘO Švýcarsko 1:1,88 + Grass a Heim (1999) MEŘO Evropa 1:3,0 Scharmer a Gosse (1995) MEŘO Německo 1:2,6 Becher a kol. (1997) MEŘO Německo 1:2,3 Kaltschmitt a kol. (1997) MEŘO Německo 1:2,28 – 2,96 Scharmer (2001) MEŘO Velká Británie 1:2,29 Horne a kol. (2003) SME USA 1:3,21 Sheehan a kol. (1998) RFO-ME Německo 1:5,51 + Süß (1999) MN Německo 1:0,90 Becher a kol. (1997) MN USA 1:0,83 Sheehan a kol. (1998) +

Zdvojené produkty nejsou zamýšleny ve prospěch bionafty v příslušných výpočtech.

Výroba bionafty vyžaduje vstup fosilní energie pro výrobu dusíkatých hnojiv, pro výrobu oleje lisováním a extrakcí a pro výrobu methanolu použitého pro reesterifikaci. První dva kroky nejsou relevantní k recyklovanému kychyňskému oleji jako odpadnímu produktu. Tudíž methylestery recyklovaného kuchyňského oleje vykazují vztah vstup:výstup, který je dokonce více pozitivní, než je tento vztah u bionaftových paliv z jiných zdrojů, ačkoliv zdvojené produkty nebyly uvažovány ve prospěch RFO-ME v příslušných výpočtech provedených Süssem (1999). V případě fosilní motorové nafty (MN) souhlasí uvedení výzkumní pracovníci s negativní energetickou bilancí. Důvodem toho je fakt, že až 20 % obsažené energie je použito pro výrobu paliva.

3.2 Analýzy životního cyklu V uplynulých letech nastal další pokrok v oblastech zemědělského výzkumu, jako jsou emise skleníkových plynů v zemědělství nebo účinek předplodiny řepky na výnosy následné plodiny. Navíc nedávné zvýšení produkce řepky vedlo k větší dostupnosti vedlejších produktů (např. řepkového medu) a k inovaci využívání těchto produktů (jako je fermentace řepkových šrotů pro tvorbu bioplynu), což může být schopné samostatné existence z ekonomického hlediska. Rozbory těchto účinků byly předmětem studia prováděného IFEU v zastoupení Union for the Promotion of Oil and Protein Plants (Svaz pro podporu olejnatých a bílkovinných plodin) na začátku roku 2003. Se začátkem celkového srovnání mezi MEŘO a konvenční motorovou naftou se vyšetřování zaměřilo na 4 klíčové aspekty (viz obr. 6). 85


bilance MEŘO včetně důvěryhodných ekvivalentních produktů, které jsou nahrazeny řepkovým medem a jeho vedlejšími výrobky. IV. Tvorba bioplynu z řepkových šrotů Namísto využívání řepkových šrotů jako krmiva pro zvířata (což je v současné době její nejběžnější využívání) mohou být fermentovány v provozech na výrobu bioplynu a následně používány pro tvorbu energie. Tato aplikace je uvažována v současných studiích v souladu s obr. 10.

I. Účinek předplodiny Na základě její charakteristiky ovlivňuje řepkové semeno výnosový potenciál následné plodiny. Do úvahy jsou brány výsledky nedávného výzkumu (obr. 7, 8). II. Emise N2O Uvolňování oxidu dusného (N2O) z půdy je způsobeno mikrobiální aktivitou. Protože emise jsou závislé na různých faktorech, jsou brány do úvahy odpovídající výsledky výzkumu (obr. 9). III. Výroba medu Výroba medu a jeho vedlejší produkty – včelí vosk a pyl – jsou začleněny do životní cyklus životní cyklus motorové nafty MEŘO analýza 1 extrakce předúprava ropy

hnojivo

semeno

naftové palivo

pesticidy

analýza 2 N2O

N2O

zemědělství

neobdělávaná půda

analýza 3 med sušení, čištění

doprava

extrakce, rafinace

řepkové šroty

řepkový olej zpracování

reesterifikace

konven. mot. nafta

MEŘO

použití v osobních vozech

použití v osobních vozech

glycerin

výrobek

pomazánky

včelí vosk jiné

ekvival. produkty

krmení pro zvířata

sójové šroty

fermentace

elektřina, teplo

analýza 4

proces

chem.glycerin

ekvival. systém

Obr. 6: Schéma životního cyklu motorové nafty a MEŘO zohledňující účinek předplodiny, emise N2O, výrobu medu a metanogenezi bioplynu z řepkových šrotů [3]

86


% a teplo 55 %, požadavek systému na energii 10 % výstupu energie provozu CHP, požadavek systému na teplo 20 % výstupu tepla (IFEU 2003 na základě Gegner 2003, Keymer 2003 a Krämer 2003), podíl N ve zbytku dostupném pro provozy, odpovídající 100% bilanci živin: 76 kg N na 1 ha a 1 rok, horní a spodní limit emisí čpavku 0,3, resp. 0,12 g NH3–N/g N (IFEU 2003 podle Edelmann et al. 2001 a Krämer 2003), emisní faktory provozu CHP jsou založeny na IFEU 2003, zbývající údaje na základě Edelmann et al. (2001).

Srovnání bilancí životního cyklu, popsaných v této kapitole, byla provedena opět podle normy hodnocení životního cyklu (ISO 14040/43). Většina základních údajů je převzata z Borken et al. (1999), Reinhardt et al. (1999) a Gärtner a Reinhardt (2001) [3]. Pro dodatečné výpočty byly použity následující údaje: · Pro základní scénář: Aktualizace dodávek dusíkatého hnojiva přicházejících od Patyk a Reinhardt (1997): 12 g N2O na 1 kg dusíkatého hnojiva. Emise N2O ve výrobě sóji: 2 kg N2O na 1 ha a rok IFEU (2003). · Pro účinek předplodiny u řepky: Konverze přebytku následnou plodinou podle Kaltschmitt a Reinhardt (1997). · Pro výrobu medu (výběr nejdůležitějších údajů): Výnos: 80 kg řepkového medu, 2 kg včelího vosku, 2 kg propolisu. Vstup: cukerný roztok 60 kg, síra 0,2 g, chemická činidla 50 g, elektrická energie 0,35 kWh (všechny údaje na 1 ha a 1 rok, IFEU (2003) podle Härtl (2003). Med ze zahraničí – hmotnostní ekvivalent, doprava 10000 km, používání třtinového cukru; jahodová marmeláda – hmotnostní ekvivalent, 60 % obsah cukru, potřeba páry 1,3 MJ/kg; melasa – hmotnostní ekvivalent, potřeba páry 1,5 MJ/kg; čokoládová pomazánka s lískovými oříšky – hmotnostní ekvivalent, cukr 38 kg, rostlinný olej 14 kg, lískové oříšky a kakao – každý 10 kg, doprava lískových oříšků 5000 km, kakaa 8000 km, požadavek páry 1,3 MJ/kg; léky a léčiva 100 g na 1 ha a 1 rok; karnaubový vosk – hmotnostní ekvivalent, doprava 10000 km, požadavek páry 1,3 MJ/kg (všechny údaje IFEU 2003). · Pro fermentaci řepkových šrotů (výběr nejdůležitějších údajů): Výnos plynu 350 l/kg řepkových šrotů, účinnost kombinovaného provozu teplo/elektřina (CHP) – el. energie 35

V základním scénáři a scénářích „výroba medu“ a „fermentace řepkových šrotů“ je uveden rozdíl mezi MEŘO a naftovým palivem na obr. 6. Pro scénář N2O je uveden vztah k základnímu scénáři. Navíc jsou výsledky stručně diskutovány s uvedením nejdůležitějších zjištění. Pro popis dopadů na životní prostředí a výpočet výsledků byla dána přednost srozumitelným termínům před abstraktními vědeckými termíny (např. „okyselování“ namísto „potenciální okyselování na základě ekvivalentů SO2“). 3.3 Analýza dopadů na životní prostředí Popis dopadů na životní prostředí, které jsou analyzovány v této studii, je uveden v seznamu v tab. 5. Smysluplné a kvalitní bilance pro uvažované kategorie lidské toxicity a ekotoxicity v současné době podle našeho mínění není možné vypočítat, neboť databáze v oblasti spalování paliv jsou nedostatečné. Pro další dvě kategorie dopadů na životní prostředí DIN-NAGUS – tj. hluk a využívání půdy – není obecně přijatelný bilanční postup stále k dispozici.

87


Tab. 5: Analýza dopadů na životní prostředí – LCA motorové nafty a MEŘO [3] Dopad na životní prostředí Popis Úspora energie V tomto vyšetřování je propočítána ochrana zdrojů neobnovitelných nosičů energie, tj. neobnovitelných fosilních paliv, ropy, zemního plynu, uhlí a uranové rudy. Dále v textu jsou výsledky této kategorie dopadů, založené na jednotné tendenci, označeny termínem „úspora energie“. Skleníkový efekt Globální oteplování jako následek uvolnění skleníkových plynů člověkem. Nejdůležitější skleníkový plyn: oxid uhličitý (CO2) z důvodu spalování nosičů fosilní energie. Zde to jsou emise CO2, methan a N2O. Okyselování Posun rovnováhy kyselé báze v půdách a vodních plochách způsobený kyselinami (klíčové slovo „kyselý déšť“). Příčinou jsou zejména emise SO2, N2O, čpavku a HCl. Vstup živin Vstup živin do půdy a vodních ploch (klíčové slovo „řasový zákal“). Jsou zaznamenány N2O a čpavek. Foto smog (letní smog) Tvorba specifických reaktivních látek, např. ozonu, za přítomnosti slunečního záření ve spodní atmosféře (klíčové slovo „ozonové ohrožení“). Jsou uvažovány uhlovodíky. Ochuzení ozonu Ztráta ochranné ozonové vrstvy ve stratosféře, způsobená některými plyny, jako CFCs nebo N2O (klíčové slovo „ozonová díra“). Zde je zaznamenán N2O. živiny odejmuté řepkou

hnojivo

řepka

zbývající živiny představující vliv předplodiny na následující plodinu

následující plodina

Obr. 7: Schéma skutečné aplikace hnojiv zbývající zbytky plodiny hnojivo

řepkové semeno

řepka Obr. 8: Schéma odejmutí živin N2O

dusíkaté hnojivo

vegetace řepky olejné pole

N2O neobdělávaná půda v osevním postupu

Obr. 9: Uvolňování oxidu dusného (N2O) z dusíkatých sloučenin přítomných v půdě

88


šrot fermentován v bioplynových provozech. Bioplyn je přeměněn na elektrickou energii a teplo v malých provozech s kombinací tepla a elektřiny (CHP). Teplo je používáno pro vyhřívání substrátu a kompenzaci za tepelné ztráty s určitým přebytkem teplotního zbytku (obr. 10).

V současné době jsou řepkové šroty téměř výhradně používány jako krmení pro zvířata (základní scénář). Avšak volba používání řepkových šrotů pro tvorbu energie je brána na zřetel také z politických důvodů. Z tohoto pohledu je možné několik různých scénářů. Za prvé, po extrakci oleje může být výsledný řepkový řepka

přímé spalování

T

lehký olej

základní scénář extrakce, rafinace

řepkový olej

řepkové šroty

T

T

T

krmivo pro zvířata

sojové šroty

smíchaný hnůj

smíchaný hnůj

elektrický mix

kofermentace

produkt

bioplyn

proces

malý CHP

elektřina teplo

ekv. systém

T

T

fermentace

elektřina

bioplyn

teplo

malý CHP

lehký olej, zemní plyn

doprava minerální hnojivo ferment. substrát

T

hnojení

hnojení

T

ferment. substrát

Obr. 10: Schéma využití řepkových šrotů pro výrobu bioplynu [3] skleníkový efekt. Na druhé straně doplňkové úvahy o výrobě medu a jeho vedlejších produktech z řepkových polí, jakož i nejnovější výsledky účinku předplodiny při pěstování řepky, nevykazují žádné významné změny výsledků LCA. Potenciální fermentace řepkových šrotů ovšem významně zlepšuje

3.4 Závěry pro MEŘO U MEŘO jsou hodnocení životního cyklu jedny z nejpropracovanějších a současná analýza obsahuje mnoho modifikací. Jako doplněk k základnímu scénáři vykazují numericky aktualizované základní údaje o emisích N2O příznivější výsledky v kategoriích ochuzení ozonu a 89


pro zvířata environmentální výhody, tak i nevýhody pramení z rozdílného používání řepkových šrotů. Z tohoto důvodu je možné, vědecky ospravedlnitelné, objektivní hodnocení. Avšak je třeba poznamenat, že výhody a nevýhody jsou téměř stejné jako při srovnání MEŘO s motorovou naftou: výhody v kategorii úspora energie a skleníkový efekt, nevýhody v kategoriích okyselení a vstup živin. S ohledem na ochuzení ozonu má tvorba bioplynu dodatečnou výhodu ve srovnání s volbou krmení pro zvířata. Tedy může být stanoven následující závěr: je-li učiněno rozhodnutí ve prospěch MEŘO místo motorové nafty na základě hodnotového opatření – jako důsledek téměř stejného hodnotové opatření, potom tvorba bioplynu z řepkových šrotů musí mít jasnou přednost před jejím používáním jako krmivo pro zvířata. · Při srovnání využití řepkových šrotů „pro krmení zvířat versus spalování“ a „tvorba bioplynu versus spalování“ mohou být analogicky učiněny podobné závěry, jestliže řepkové šroty jsou spalovány přímo namísto jejich používání jako krmiva pro zvířata nebo v bioplynových stanicích. Pro srovnání „krmení pro zvířata versus spalování“ je dávána přednost u MEŘO pro spalování - viz [Gärtner a Reinhardt 2001]. Pro srovnání „tvorba bioplynu versus spalování“ má spalování určitou nevýhodu pouze v kategorii ochuzování ozonu. Na základě stejných hodnotových opatření, jak je výše uvedeno, je spalování

hodnocení životního cyklu MEŘO. Tím lze výsledky shrnout následovně: · S ohledem na účinek předplodiny neuvádějí ani nedávné publikace žádné nové poznatky pro hodnocení životního cyklu MEŘO. · V úvahách o účinku „předplodiny“ neexistují žádné významné změny v současném hodnocení MEŘO při srovnání s předcházejícím hodnocením. · Výklad nejnovějších výsledků o emisích N2O z řepkových polí a z neobdělávané půdy v osevním postupu přináší nové základní údaje, které ve skutečnosti potvrzují fundamentální výsledky a číselně zlepšují současné hodnocení MEŘO: · MEŘO na rozdíl od motorové nafty šetří skleníkové plyny a uvolňuje více N2O. · V současných studií jsou úspory skleníkových plynů u MEŘO větší než v předešlých studiích, zatímco přebytek emisí N2O je menší. · Je možné doporučit používání nově odvozených základních údajů v hodnoceních životního cyklu o přínosy z výroby medu a z výroby bioplynu z řepkových šrotů. · Úvahy o výrobě medu a jeho vedlejších produktech (včelí vosk, propolis, pyl a mateří kašička) z řepkových polí jsou částí hodnocení MEŘO. · Nicméně i za extrémních předpokladů ovlivňují úvahy o výrobě medu a jeho vedlejších produktech celkové hodnocení pouze okrajově a mohou být nahrazeny buď výhodami nebo nevýhodami MEŘO v závislosti na příslušném scénáři. · Vedlejší produkty včelí vosk a propolis a výsledné druhy odpovídajících alternativních produktů hrají pouze minimální roli. · Při srovnání tvorby bioplynu z řepkových šrotů versus krmení 90


GmbH Germany, IFEU, May 2003. 20 s.

zřetelně příznivější než fermentace řepkových šrotů. · Při obecném hodnocení srovnání „krmení pro zvířata, tvorba bioplynu nebo přímé spalování řepkových šrotů“ může být učiněn následující závěr: na základě hodnotového opatření, které favorizuje MEŘO před motorovou naftou z důvodu přínosů týkajících se úspory energie a skleníkového efektu, může být výběr klasifikován následovně: přímé spalování řepkových šrotů je vhodnější než fermentace, co se týče množství vytvořeného bioplynu, který na druhé straně je vhodnější než používání řepkových šrotů pro krmení zvířat. · Z hlediska významnosti je současné hodnocení tvorby bioplynu prováděno na základě průměrných specifických podmínek. Stručně řečeno, výsledky odvozené pro možnosti krmení zvířat, fermentace nebo spalování řepkových šrotů v této studii mohou být pokládány za spolehlivé.

Kontakt: Ing. Petr Jevič, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně tel.: 233022303, fax: 233312507 e-mail: [email protected] Ing. Jan Malaťák, Ph.D. Česká zemědělská univerzita, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb Kamýcká 129, 161 12 Praha 6 - Suchdol tel.: 224383205 e-mail: [email protected] Summary Consequences of bioethanol and FAME production from bio-raw materials for energy balance and greenhouse gases The study provides an overview and summary of different literary references on energy and ecological balances of biothanol and FAME produced from bioraw materials. The net energy gain is calculated by deducting the energy input required for the production of ethanol from the reference value of ethanol (21.2 MJ/liter). It is clear that all current production processes have net energy gains, and that innovative production approaches, which are currently in the pipeline, will improve the overall situation further. In all cases greenhouse gas (GHG) emissions will be reduced, however the spectrum is broad. Using lignite as energy source for bioethanol results in relatively low GHC emission reductions (0.3 kg) while the use of natural gas, waste or biogas have a very positive impact on the reduction potential. The highest GHG reduction potential can be achieved by using straw as feedstock and biogas as energy source (1.6 – 1.8 kg GHG reduction per liter of ethanol). Using grain and at the same time straw for ethanol and biogas production would result in a substantial increase of energy yields per hectare which

Literatura 1. Mittelbach, M., Remschmidt, C.: Biodiesel – the comprehensive handbook. First Ed. Vienna, 2004. 332 s. 2. Schmitz, N., Henke, J.: Innovations in the production of bioethanol and their implications for energy and greenhouse gas balances. World Ethanol & biofuels report, vol. 3, No. 24/12.08.2005, F.O.Licht GmbH, s. 494 – 498 3. Gärtner, S. O., Reinhardt, G. A.; Braschkat, J.: Life Cycle Assessment of Biodiesel: Update and New Aspects. [Final Report]. Heidelberg, Institute for Energy and Environmental Research Heidelberg

91


energy saving and greenhouse effect limitation. From the view of acidification and ozone depletion reduction the engine diesel offers more favorable results. The additional considerations on honey production and its secondary products from the rapeseed fields as well as the newest results of the pre-crop effect indicate not too considerable changes of the LCA life cycle results. The potential fermentation and rapeseed meal energy utilization significantly improve the LCA FARME.

would contribute to an improvement in the overall global competitiveness of bioethanol production in Europe. The results show the same advantages and disadvantages of rapeseed oil and rapeseed oil methylester (FARME). Industrial acquisition of oils from extractions is preferred before the decentralized pressing if the validity system is applied preferring the rapeseed fuels before the engine diesel fuel. FARME utilization offers more positive results as compared with the engine diesel fuel with respect to the fossil

92


Produkce a marketing biopaliv z řepky olejné Ing. Petr Jevič, CSc., Ing. Zdeňka Šedivá – VÚZT & SVB Praha diskutované problematiky konečnosti fosilních nosičů energie zde existuje, to se 1. Výchozí podmínky pro bionaftu projevuje také ve značném zvyšování cen V současné společnosti nabývá pohonných hmot v posledních měsících, mobilita značného významu. Příslušně také problém jistoty zásobování, protože důležité je bezpečné zásobování interní produkce ropy oproti spotřebě je pohonných hmot. Zásobování pohonných zanedbatelně malá. hmot v ČR spočívá převážně na fosilním nosiči energie – ropě (viz tab. 1). Vedle Tabulka 1: Hrubé dodávky motorové nafty a motorových benzinů na trh České v letech 2000 – 2004 (v tis. t) Ukazatel 2000 2001 2002 2003 1) Motorová celkem 2 393,1 2 668,4 2 837,8 3 211,1 nafta z toho import 1 093,6 1 314,6 1 241,2 1 278,6 Motorové 2) celkem 1 917,8 1 974,4 1 976,0 2 156,5 benziny z toho import 936,2 949,6 936,3 983,4

republiky 2004 3 487,2 1 241,7 2 267,5 864,6

Zdroj: Česká asociace petrolejářského průmyslu Bez pohybu zásob včetně motorové nafty pro výrobu směsné motorové nafty SMN 30 2) Bez pohybu zásob

1)

Kyotskému protokolu snižující emise v dopravním sektoru je závažný problém. Proti tomuto vývoji se má také působit významnějším uplatněním biogenních pohonných hmot na trhu s motorovými palivy. Ve směrnici 2003/30/EC z 8. května 2003 k „Podpoře využití biopaliv nebo dalších obnovitelných pohonných hmot v dopravním sektoru“ [1] jsou tyto cíle konkretizovány v podstatě požadavkem zvýšit tržní podíl biopohonných hmot z 2 % v roce 2005 na podíl až 5,75 % v roce 2010. S ohledem na požadavek udržení celkového objemu energie je toto množství stanoveno z energetického obsahu paliv a biopaliv, tudíž i počet ujetých kilometrů zůstává neměnný také při použití biopaliv. Co se týká rostlinných olejů, tak zatím řepkový olej je nejvýznamnějším druhem tohoto typu obnovitelného alternativního paliva nahrazujícího motorovou naftu. Počítá s ním i výše zmiňovaná směrnice, která také uvádí deset různých biopohonných hmot, z toho „bionafta“: methylestery vyráběné z rostlinného nebo živočišného oleje, stejné kvality jako motorová nafta a

Přitom existuje konkurenční situace na trhu ropy vzhledem k rychle se rozvíjejícímu hospodářskému vývoji Asie. Tak značně stoupla spotřeba ropy v Číně ze 195 mil. t v roce 1997 na 263 mil. t v roce 2003. Také se těžiště produkce ropy nachází většinou v politicky nestabilních regionech. Vzhledem k těmto okolnostem musí být spolehlivost v zásobování motorovými palivy v budoucnu zabezpečena mnohem významněji než dosud. Přesto je spolehlivost zásobování pouze jedna stránka problému, která je spojena s dnešní dopravou. Fosilní nosiče energie uvolňují jak známo dosud vázaný uhlík v podobě dioxidu uhlíku (CO2). Protože CO2 platí za klimaticky důležitý plyn, probíhají již roky opatření, která mají vést ke snížení emisí CO2. Záměrem EU je snížit její celkové emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní r. 1990 o 8 % v období 2008 – 2012 [2, 4]. Dopravní sektor významně přispívá k celkovým emisím CO2 a je zodpovědný za hlavní část zvýšení CO2. Tudíž v souvislosti se závazkem EU ke

93


uvedené ve směrnici EU, osvobodit od daně z minerálních olejů [6]. Ve všech zemích EU jsou však různé úrovně spotřebních daní (viz obr. 1) na motorová paliva, a proto i výše podpor je různá. Oddaněním a případnou další podporou by však nemělo dojít k nadměrné kompenzaci biopaliv. Tato klauzule o překompenzaci znamená, že tyto podpory nesmí přesáhnout rozdíl ve výrobních nákladech na biopaliva a ceně fosilních paliv při zohlednění rozdílné energetické účinnosti. Nicméně zatímco toto zajišťuje velice atraktivní podnět v těch zemích, které mají vysoké daňové sazby a 100% daňovou výjimku s nižší sazbou daně se potýkají i po oddanění s problémem uplatnění motorových biopaliv na vlastním trhu, který je však z pohledu členství v EU volný. Z důvodu rychlého zvyšování kapacity pro Německo (viz obr. 2) je třeba analyzovat rizika spojená s možnou změnou současného příznivého daňového režimu.

čistý rostlinný olej: olej vyrobený z olejnatých plodin pomocí lisování, extrakce nebo srovnatelných postupů, nezpracovaný nebo rafinovaný, avšak chemicky nezměněný, je-li kompatibilní s typem motoru, pro který je určen a s odpovídajícími emisními požadavky, jsou alternativami vhodnými k motorové naftě. 2. Výroba a marketing s methylesterry řepkových olejů v podmínkách EU V současné době je trh s bionaftou a především MEŘO nejrozšířenějším v Evropě. Technologický proces výroby bionafty je poměrně vysoce vyzrálý. Zpracovatelské náklady jsou značně ovlivňovány velikostí závodu a z hlediska technologie počtem operací a provozních souborů pro zajištění normované kvality výsledného produktu. Akceptace pohonných hmot z obnovitelných surovin, a tedy i MEŘO, v rozhodující míře závisí na výši zdanění. Členským zemím EU se proto od roku 2005 otevírá možnost biopohonné hmoty,

EU - 25: Daň z nafty EU za 1 l (květen 2004)

80 70 60 50 40 30 20 10 0 GB

D

F

I

NL DK

IR

S SK SF

H

B

A

CZ

P

SLO

E

L

MAL EST LIT GR CYP PL LV

UFOP 2005

Obr. 1: Výše daňového zatížení motorové nafty v zemích EU 25 v EURO centech na litr (zdroj: UFOP 2005) Současné daňové stimuly skončí ke konci roku 2009. Ovšem existuje volba pro ně, totiž jejich rozšíření na maximum pro dalších 6 let. Navíc tyto stimuly musí být ročně zrevidovány za účelem zjištění, existuje-li zde překompenzace či nikoliv. Investoři v tomto sektoru si musí být vědomi tohoto rizika, neboť „pravidla

překompenzace“ mohou vyústit do situace, kdy výhody levnějších dodávek surovin mohou být ohroženy vyššími daněmi. Toto dilema může být odstraněno tehdy, jestliže biopalivový průmysl prvotně zpracovává domácí suroviny. Ke konci června 2005 zaslalo ministerstvo financí svoji první zprávu o 94


Pro rok 2005 počítá německá vláda s překompenzacemi na čistou bionaftu (B100) ve výši 5 centů za litr a na bionaftu ve směsích ve výši 10 centů za litr.

problému kompenzace německému spolkovému sněmu (viz tab. 2). Zpráva pouze pokrývá bionaftu, neboť množství použitého bioethanolu byla velice malá.

Německo - produkce bionafty (1 000 t)

2500 2000

2000 1500

1500

1000

1100

1100

2003

2004

730 460

500 200

50

14

1998

1999

0

2000

2001

2002

2005

2006

UFOP 2005

Obr. 2: Rozvoj produkčních kapacit bionafty v Německu v 1000 t (zdroj: UFOP 2005) Tabulka 2: Výpočet překompenzace podle zprávy federální vlády Německa u čisté bionafty a ve směsi s motorovou naftou (EN 590) v EUR centech Bionafta Ukazatel čistá ve směsích Řepkový olej (cena z olejového mlýna) 49 49 Rafinace řepkového oleje 4 4 Reesterifikace mínus dobropis glycerinu 7 7 Náklady na míchání 0 3 Logistika 8 8 Dodatečné technické náklady 3 0 Vyšší spotřeba 5 0 Průměrná cena nafty (2004) 81 81 Překompenzace 5 10 Zdroj: Deutsche Bundestag Drucksache 15/5816, UFOP 2005

dovozů ze třetích zemí, jako jsou Brazílie, USA nebo Malajsie, a to buďto konečných produktů nebo surovin pro výrobu biopaliv. Tento vývoj posouvá národní daňová pravidla k přísnější kontrole. Na úrovni společenství není kvantitativní cíl stanovený v biopalivové směrnici EU závazný.Tudíž politická vůle po rozšíření používání biopaliv se odráží v národních daňových zákonech. Dále s ohledem na lišící se omezené spotřební režimy existuje také nesoulad mezi členskými státy s ohledem na cíle míchání pro rok 2005, které musí národní vlády

Podle posledních německý informací [3] by však biopaliva ve směsích (EN 590 a EN 228) měla být od poloviny roku 2006 zdaněna a současně německá vláda rozhodla zavést povinné míchání podle výše uvedené biopalivové směrnice. To znamená, že do konce roku 2006 bude muset podíl biopaliv v palivech dosáhnout 2,75 %. Značný rozvoj výroby a využívání bionafty a bioethanolu si vynucuje projednat a schválit budoucí fiskální politiku a strategii. Tato debata se stává ještě naléhavější z důvodu zvýšených

95


nasazovat naftové filtry částic se samočinnou regenerací. Samočinná regenerace a tím vypalování filtrů částic se děje cestou zvýšení teploty toku výfukových plynů dodatečným vstřikováním motorového paliva. Bionafta není proto z důvodu nepříznivého průběhu varu v porovnání s klasickou motorovou naftou vhodná. Branže bionafty musí tedy akceptovat, že při uvedení na trh motorů Euro-4 a filtrů na naftové částice může vypadnout možnost pro provoz s čistou bionaftou, a tím se může snížit odpovídající odbytový potenciál. Pro traktorové motory nejnovější generace platí II. stupeň výfukových plynů. V závislosti na výkonové třídě leží mezní hodnota pro částice v rozmezí od 0,2 g/kW pro motory o výkonu 130 – 560 kW do 0,8 g/kW pro motory 18 - 37 kW. Stupeň III, který má platit od roku 2006, předvídá dosud pouze snížení mezní hodnoty NOx a též pro částice pouze ve výkonové třídě 19 –37 kW na 0,6 g/kW. Tento požadavek může být splněn ještě s opatřeními uvnitř motoru, např. chlazením plnícího vzduchu, navracením výfukových plynů a zvýšením vstřikovacího tlaku. Od roku 2010 bude platit III B stupeň výfukových plynů s mezní hodnotou 0,025 g/kW pro částice bez diferenciace výkonových tříd. Následně to znamená zavedení filtrů částic u všech výkonových tříd traktorů. Pořizovací náklady traktorů, sklizňových strojů atd. se podmíněně zvýší nejen zabudováním filtrů částic, ale také nezbytnými konstrukčními změnami – systém filtrů částic vyžaduje místo. Přezkoumání vyžaduje ovšem i otázka, zda vynaložení těchto nákladů na provozní požadavky s ohledem na množství prodaných traktorů má ekologickopolitický smysl.

nahlásit EU komisi. Společný trh pro biopaliva neexistuje, musí zde proto být zájem, aby se ministři financí zaměřili na sladění různých právních rámců. Rozdílná daňová politika má za následek vyšší vývozy i dovozy biopaliv. Nutnou podmínkou dalšího vývoje je přísné dodržování kvalitativních norem. 3. Diskuze o regulovaných emisích vznětových motorů - částice Bionafta se využívá v naftových motorech buď v čisté formě nebo jako menšinový mísící komponent, vždy však s kvalitou danou technickými normami a v souladu s platnou legislativou. Z hlediska vlivu MEŘO na životní prostředí a se zřetelem na motorové aspekty je nutné zdůraznit, že v porovnání s konvenční motorovou naftou jsou zákonem limitované komponenty výfukových plynů uhlovodíků (HC), oxidu uhelnatého (CO), částic a čísla kouřivosti menší, pouze oxidy dusíku (NOx) mohou lehce stoupnout. Redukce je v rozmezí 10 – 40 % při použití katalyzátorů značně vyšší, až 90 %. Z důvodu velmi nízkého obsahu síry (max. 10 mg.kg-1) mohou být v provozu s čistou bionaftou použity také oxidační katalyzátory s vysokými redukčními účinky. V praxi však často dochází ke střídavému provozu na bionaftu a konvenční naftu. K tomu jsou nezbytné motory s ovládáním pole charakteristik, které mohou prostřednictvím senzorů permitivity rozlišit různé pohonné hmoty. Vývojové práce pro odpovídající řízení vznětového motoru jsou u úspěšného konce. Dosud nejsou odhadnuty následky uvedení na trh bionafty v oblasti osobních automobilů na základě intenzivně proběhlé diskuse o uvolňování částic k omezení zatížení jemným prachem ve městech. V oblasti užitkových vozidel je možno posuzovat situaci volněji, protože pro užitková vozidla Euro-4 a Euro-5 nejdůležitější výrobci motorů dali zelenou provozu s bionaftou. Pro sériovou produkci se podniky skupiny Volkswagen rozhodly

4. Bionafta v České republice Vývoj a podpora MEŘO v ČR prakticky začaly v roce 1990. Přehled výroby, vývozu a dovozu do ČR ukazuje tab. 3. Výrobní kapacity jsou uvedené v tab. 4.

96


legislativního prostředí, technické a logistické připravenosti. Jeho splnění je málo reálné také proto, že realizace programu bioethanolu je výrazně opožděna. Na výhledové hodnoty uvedené v tab. 5 je však nutno pohlížet jako na pohyblivé cíle, neboť spotřeba paliv se může významně změnit oproti prognóze.

Podíl bionafty, zatím téměř jediného motorového biopaliva na trhu ČR, na celkové spotřebě kapalných hmot značně kolísá (viz tab. 5). ČR oznámilo v červenci 2004 v souladu s úkoly danými směrnicí EK, že celkový podíl biopaliv na prodeji motorových paliv bude v roce 2006 3,7 % [9]. Tento cíl je mnohem ambicióznější, než je skutečný stav

Tabulka 3: Přehled výroby, vývozu, dovozu a spotřeby MEŘO v České republice Ukazatel Produkce Vývoz z ČR Dovoz do ČR Celková spotřeba v ČR

Jednot1996 1997 1998 1999 2000 2001 ka tis. tun 19,3 tis. tun

3,2

tis. tun

27,6 15,7 1,5

30,63 67,2

71,1

2002

2003 2004

2005 I.-XI.

104,4 113,5

77,13 105,2

31,3

30,5 102 1)

0,08

0,03

0,072 22,4

8,7

11,4 25,8

20,2

3,2

2,9

0,04

tis. tun 24,8

37,5 41,4

50,77 70,4

51,6

73,06

43,5 0,06

-

70,06 46,63

3,22)

1)

Odhad SVB Praha Zdroj: SZIF Praha – VII., VIII., IX., X., XI. 2005 Ó VÚZT - SVB Praha 2005 2)

výši 2,22 – 3,89 % by mohl být dosažen při uplatnění min. 175 - 200 kt MEŘO. Plošná výroba motorové nafty s obsahem do 5 % v/v není v roce 2006 možná vzhledem k nízké technické připravenosti rafinérií, státního produktovodu a k daňovému nezvýhodnění tohoto způsobu.

Vzhledem ke stávajícím výrobním kapacitám je z krátkodobého pohledu nezbytným předpokladem splnění závazku minimálního podílu biopaliv v období 2006, resp. 2007 řešené prostřednictvím MEŘO. Předpokládaný podíl biopaliv ve

97


Tabulka 4: Výrobní kapacity MEŘO v České republice - využití 330 dní za rok v třísměnném provozu (stav k 30.9.2005) Firma Kapacita Typ výrobny Technologie reesterifikace Zahájení A.B.C., s.r.o. 2900 t vlastníkem je zeKoropecký Pardubice (CZ) 1995 Bransouze mědělský podnik AGRICOS, s.r.o. 660 t vlastníkem je zeKoropecký Pardubice (CZ) 1996 Stod u Plzně mědělský podnik 1995 Agrochem, a.s. 2550 t vlastníkem je zeKoropecký Pardubice (CZ) + Lanškroun mědělský podnik MDT, a.s. Martin (SK) rekonstrukce (výroba destilovan. FARME) 2001 1995 AGROPODNIK, 70000 t regionální Heid Saattechnik (A) + a.s. Jihlava AT Agrar-Technik&Co KG – rekonstrukce proces Campa Biodiesel 2001 a 2004 Ochsenfurt (D) Primagra, a.s. 4800 t decentralizovaná ATEKO, a.s. Hradec Králové 1995 vlastníkem je zem. Milín, Žatec (CZ) nákupní podnik

BIO Petrol, a.s. Praha, Nová Ves pod Pleší FABIO produkt, s.r.o. Holín ZS Kratonohy, a.s. Setuza, a.s.: - závod Olomouc

3750 t

decentralizovaná

FARMET, a.s. Česká Skalice (CZ)

1995

6200 t

decentralizovaná

1994

1000 t

vlastníkem je zemědělský podnik

FARMET, a.s. Česká Skalice (CZ) + MDT, a.s. Martin (SK) BG-Servis Pardubice (CZ)

39000 t

průmyslová

- závod Mydlovary 13000 t

průmyslová

1994

Vogel+Noot Industrienlagenbau GmbH Graz (A) Chemmal Pardubice (CZ)

1994

ATEKO, a.s. Hradec Králové (CZ)

1997

decentralizovaná pilotní jednotka vlastníkem je fyzická osoba vlastníkem je fyzická osoba

vlastní RPN Chrudim (CZ) spolupráce s VÚZT Praha Koropecký Pardubice (CZ)

1991

vlastní + FARMET, a.s. Česká Skalice (CZ)

2003

decentralizovaná

MDT, a.s. Martin (SK)

2004

vlastníkem je zem. podnik, experimentální jednotka vlastníkem je fyzická osoba

ATEKO, a.s. Hradec Králové (CZ)

1993

Koropecký Pardubice (CZ)

1995

1995

(dříve regionální)

Jarimex Hradec Králové, Hněvčeves RPN, s.r.o. Chrudim KL-OIL Lužany HH Corporation – Jan Horák, Česká Třebová PAVEX, s.r.o. 1) Pardubice 2) ZD Dolany Václav Kavan Bílý Kostel CELKEM 1)

7050 t

decentralizovaná vlastníkem je fyzická osoba

2050 t 2000 t 17450 t 15000 t 1500 t 1150 t 190060 t

1994

Nebyla podána žádost o licenci na státní podporu.2) Nebyla podána žádost o licenci na státní podporu. Výrobna je pronajatá firmě ENERGEA CZ, s.r.o. Olomouc a zpracovává použité kuchyňské oleje a tuky na FAME. © SVB Praha, 2005

98


Tabulka 5: Výroba biopaliv (MEŘO a bioethanol), prodej motorové nafty a benzinu v období 2001 – 2004 jako výchozí údaje pro předpokládanou výrobu biopaliv a prodej motorových paliv na období 2005 – 2010 podle jejich energetického obsahu Údaj Výroba MEŘO 5) Výroba biolihu 6) Prodej motorové nafty v ČR 7) Prodej motorových benzínů v ČR 8) Prodej motorových paliv v ČR (motor. nafta + motor. benzín) Podíl MEŘO na prodeji motorové nafty v ČR Podíl biolihu na prodeji motor. benzínu v ČR Podíl biopaliv na množství prodávaných fosilních paliv

Rok

Měrná jednotka tis. t tis. toe 1) tis. t tis. toe 2) tis. t tis. toe 3) tis. t tis. toe 4)

2001 51,6 41,9 2668 2761,4 1974 2112,2

minulost 2002 2003 73 70,1 59,3 56,9 2838 3211 2937,33323,4 1976 2157 2114,3 2308

2004 2005 46,6 50 37,8 40,6 3487 3600 3609 3726 2268 2320 2426,8 2482,4

výhled 2006 2007 175 200 142,1 162,4 158 94,8 3750 3900 3881,3 4036,5 2360 2410 2525,2 2578,4

2010 250 203 220 132 4050 4191,8 2470 2642,9

tis. toe 4873,6 5051,65631,4 6035,8 6208,4 6406,5 6615,2 6834,7 % (energ. 1,52 obsahu) % (energ. obsahu) % (energ. 0,86 obsahu)

2,01

1,71

1,05

1,09

3,66

4,02

4,84

-

-

-

-

-

3,68

4,99

1,17

1,01

0,63

0,65

2,22

3,89

4,9

1)

Pro MEŘO je přepočítávací faktor 0,812 toe.t-1, kde toe je tuna ropného ekvivalentu. Pro biolíh je přepočítávací faktor 0,600 toe.t-1 a 1 toe = 41,868 GJ. 3) Pro motorovou naftu je přepočítávací faktor 1,035 toe.t-1. 4) Pro motorový benzín je přepočítávací faktor 1,070 toe.t-1. 5) Zdroj pro rok 2001 – 2004: SVB Praha, 2005 – 2010: předpoklad MZe ČR 6) Předpoklad MZe ČR 7) Zdroj ČAPPO 8) Zdroj ČAPPO 2)

Použití MEŘO k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla je jak z daňového hlediska, tak i legislativního, možné. V tomto případě je MEŘO osvobozeno od spotřební daně. Nutnou podmínkou je jeho prodej přes daňový sklad. Problémem je však pro významnější použití nepřipravenost trhu. Co se týká potenciálu řepkového oleje jako motorového paliva, standardizovaný řepkový olej je z místního a regionálního hlediska perspektivní biopalivo nejen pro pohon upravených traktorů a vozidel, ale i obdobných motorů pracujících ve stacionárním provozu pro výrobu elektrické energie, vhodně napojených na decentralizované provozy

zemědělského typu pro zpracování řepky olejné. Nutnou podmínkou proto zůstává dokončení vývoje vznětového motoru na řepkový olej do sériové zralosti za přijatelných finančních nákladů a urychlení normování jako předpokladu dalšího vývoje, resp. přizpůsobení technickotechnologických požadavků u výrobců řepkového oleje a rovněž pro vývoj referenčního motorového paliva pro typovou registraci. V Německu je již vydána přednorma E DEN 51605 „Jakost řepkového oleje jako pohonné hmoty“ [3].

99


Procedurou notifikace státní podpory N206/2004 [7] (podané 29.04.2004 a schválené 30.06.2004) a N223/2005 [8] (podané 10.05.2005 a schválené 5.07.2005), zaměřené na úlevu spotřební daně a poskytnutí provozních subvencí na bionaftu, došlo ke snížení dotace z původně oznámených 9 500 Kč.t-1 MEŘO na 7 000 Kč.t-1 MEŘO. Výše dotace pro první polovinu roku 2006 je patrná z tab. 6

4.1 Výroba směsné motorové nafty s objemovým obsahem 31 % MEŘO (SMN 30) v roce 2006 Vzhledem k tomu, že v roce 2006 se nepředpokládá uplatnění jiných forem biopaliv z důvodu neexistence výrobních kapacit, je uplatnění SMN 30 v uvedeném roce jedinou možností, jak přispět ke splnění závazků, ke kterým se ČR v roce 2004 v souvislosti s přijetím výše uvedené evropské směrnice. Toto řešení je v plném souladu s Dlouhodobou strategií využití biopaliv v ČR, která byla dne 12.10.2005 schválena vládou jejích usnesením č. 1308.

Tabulka 6: Náklady a cena směsného paliva ve srovnání s motorovou naftou v souladu s notifikací N223/2005 pro variantu „hospodářský rok 2004/2005“ dotace: 6572 Kč.t-1 MEŘO Kč.(1000 l)-1 Náklady na MEŘO (31 % x 22518/1,13636) 6 142,9 Přímá dotace (31 % x 6572/1,13636) 1 792,8 Náklady na motorovou naftu (69 % x 10261) 7 080,1 Náklady na míchání směsného paliva 500 Spotřební daň na směsné palivo 6 866 Celkem prodejní cena směsného paliva 18 796,2 Korekce za nižší energetický obsah (7 %) 1 414,8 Prodejní cena motorové nafty 20 211 Náklady na motorovou naftu (100 % x 10261) 10 261 Spotřební daň na motorovou naftu 9 950 Prodejní cena motorové nafty 20 211 Pozn.: bez DPH

za rok 2004 byla 18,67 Kč.l-1, za 1. – 52. týden 2005 je 21,32 Kč.l-1, průměr za hospodářský rok 2004/2005 více vystihuje kolísání cen motorové nafty. Její výrazný pokles však lze ztěží očekávat.

Průběhy velkoobchodních cen motorové nafty podle jednotlivých týdnů v roce 2004 a sledované části roku 2005 jsou patrné z obr. 3 a 4. Průměrná hodnota

Velkoobchodní ceny motorové nafty v roce 2004 (bez DPH)

Kč.l-1

20

15 -1 -1

Průměr = 18,67 Kč.l kč.l

10 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Obr. 3: Velkoobchodní ceny motorové ceny v ČR v roce 2004 (bez DPH)

100


Velkoobchodní ceny motorové nafty v roce 2005 (bez DPH) 25 24 23 22

Kč.l-1

21 20 19 18

-1

Průměr = 21,32 Kč.l

17 16 15 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52

Obr. 4: Velkoobchodní ceny motorové ceny v ČR v části roku 2005 (bez DPH) Použití SMN 30 v zemědělství jako zelené nafty přináší také výhodu vratky spotřební daně (80 %). Např. při velkoobchodní ceně motorové nafty 22,25 Kč.l-1 činí cena „zelené“ klasické nafty po vratce spotřební daně 16,28 Kč.l-1 a u SMN 30 jako „zelené“ nafty 15,20 Kč.l-1.

distribuční společnosti nejsou technicky vybaveny pro plošnou aplikaci biopaliv). Snahou o nápravu vzniklé situace jsou přijatá usnesení vlády ČR z 12.10.2005 č. 1307 a 1308. Výroba biopaliv na bázi řepky olejné a zejména MEŘO je rozhodující oblastí v uplatnění semene řepky vypěstované tuzemskými pěstiteli a která by také měla umožnit zvýšení jejich ekonomické stability. Z pohledu potenciálu produkce řepky olejné pro výrobu biopaliv, daného omezením v osevním postupu, je reálné vypěstovat řepku pro výrobu 200 – 250 tis. tun MEŘO, tedy v množství 550 – 700 tis. tun semene a dále cca 200 tis. tun řepky pro potravinářské využití. ČR byla mezi prvními zeměmi v Evropě, kde již začátkem devadesátých let bylo zahájeno budování trhu s bionaftou. Realizace tohoto trhu není jednoduchá záležitost a přerušení na delší dobu jako v případě MEŘO a SMN 30 znamená ztrátu trhu, přeorientaci zákazníků na klasické palivo a jejich pracné získávání zpět po opětovném zavedení systému. V roce 2001 byl podíl MEŘO na prodeji motorové nafty v ČR podle energetického obsahu 1,52 %, v roce 2002 2,01 %, v roce 2003 1,71 %, v roce 2004 1,05 % a v roce 2005 nepřekročí 0,2 %. Oproti roku 2005, kde se v důsledku zavedení dotačního titulu od 1.7.2005 předpokládala výroba MEŘO pro

5. Závěry Trh s bionaftou je v současné době nejrozvinutější v Evropě a rozhodující surovinou pro její výrobu je řepkový olej. Je v zájmu EU výrobu dále rozšiřovat, což potvrzují přijaté směrnice obsahující regulační a fiskální rámec podpory biopaliv. Stále více se naléhá, aby všechny členské státy zvýšily svoje závazky na vývoj strategie alternativních paliv pro dopravu, řešily jejich zaváděním závislost na palivech ropného původu a environmentální problémy. To je velká výzva pro pěstitele řepky olejné v ČR, protože pro další období je dán jasný signál o odbytu. Na tom nemění nic ani současná situace v plnění ambiciózních plánů ČR v oblasti uplatnění biopaliv na vnitřním trhu, které oznámila Evropské komisi. Vlastní výroba MEŘO pro domácí trh a bioethanol v deklarovaných ročních cílech nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2006 není reálná. Důvodem byla absence dlouhodobějšího efektivního systému státní podpory v rámci ČR, nevytvoření technických předpokladů pro aplikaci biopaliv (chybí lihovary, 101


9.

domácí trh ve výši 50 000 t, však skutečný prodej na domácím trhu nepřekročí 5000 t MEŘO. V roce 2006 se předpokládá podpora produkce MEŘO ve výši 125 000 t pro výrobu SMN 30. Toto navýšení je způsobeno jednak celoroční podporou výroby a jednak nižší poptávkou po SMN 30 v roce 2004 vlivem ročního výpadku uplatnění tohoto paliva na trhu. Toto množství se blíží požadovanému 2% obsahu biopaliv na trhu v roce 2006 dle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/30/EC.

The European Commission notifies Member States on delyas in implementing European legislation on biofuels. IP/05/318. Brussels, 16. March 2005

Kontakt: Ing. Petr Jevič, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně tel.: 233022303, fax: 233312507 e-mail: [email protected]

Literatura 1. Directive 2003/30/EC of the European parliament and of the council of 8 may 2003 on the promotion of the use of biofuels or other renewable fuels for transport. Official Journal of the European Union. L 123/42 – L 123/46, 17.5.2003 2. Branndörfer, M.: Biodiesel – Perspektiven. Landtechnik, 59, 2004, no. 6, s. 340 – 341 3. UFOP – Union zur Förderung von Oel und Proteinpflanzen e.V. Bericht 2004/2005, Juli 2005, Berlin, s. 37 48 4. Raps für die Biodieselproduction. Neue Landwirtsaft, 12.2004. s. 21 5. Eder, B., Eder, F.: Pflanzenöl als Kraftstoff. 1. Auflage 2004. Ökobuch Verlag, Staufen bei Freiburg 2004. 109 s. 6. Council Directive 2003/96/EC of 27 October 2003 restructuring the Community framework for the taxation of energy products and electricity, s. L 283/51 – L 283/70 7. Zdroj: Státní podpora N206/2004 – Česká republika – Státní podpora za účelem podpory biopaliv – 30.06.2004 C(2004)2203 fin. 8 s. 8. Zdroj: Státní podpora č. N223/2005 – Česká republika. Změna úlevy spotřební daně a provozních subvencí na bionaftu. V Bruselu dne 05.07.2005 K(2005)2669. 8 s.

Summary: Production and marketing of rapeseed biofuel The biodiesel market is currently the most developed in Europe and rapeseed oil is the most important raw material for its production. The EU concern is to extend that production as confirmed with the approved directives containing both regulation and fiscal framework of biofuels support. It is still more and more insisted upon the Member States to increase their commitments for development of alternative fuels for transport strategy and thus to solve their dependence on fossil fuels and environmental problems. This is a significant call for the rapeseed growers in the Czech Republic because the clear signal on sale is given for a next time period. This fact is consistent even under current situation regarding the ambitions plans fulfilment of the Czech Republic in the field of biofuels application on domestic market. These plans have been submitted to the European Commission. The proper FARME production for domestic market and bioethanol in declared annual targets is not real nor for year 2006 nor 2007. The reason is absence of the long-term effective system of the State subsidies in the Czech Republic, lack of technical possibilities for biofuels application (lack of distilleries, distribution companies are not equipped by appropriate technology for extensive biofuels

102


towards the classical fuels. In 2001 the FARME share on the motor diesel sale in ČR according to the energy content was 1.52 %, 2.01 % in 2002, 1.71 % in 2003, 1.05 % in 2004 and in 2005 it does not exceed 0.2 %. In contrast to the year 2005 (when the FARME production since 1.7.ě005 was anticipated in amount of 50 000 tonnes for domestic market as a consequence of the subsidy title introduction) but the actual sale will not exceed 5 000 tonnes of FARME on domestic market. In 2006 the FARME production support is assumed in amount of 125 000 tonnes for SMN 30 production. This increasing is caused by the annual production support on the one hand and by the lower demand for SMN 30 in 2004 on the other hand. This situation is affected by the annual falling out of this fuel application on market. This amount approaches the required biofuels content of 2% on the market in 2006 as stated by the Directive of the European Parliament and Council No. 2003/30/EC.

application). The effort to solve that situation is involved in the accepted Governmental Decrees from 12.10.2005 No. 1307 and 1308. The biofuels production on basis of the rapeseed and in particular FARME is the most significant sphere in application of rapeseed grown by the domestic growers and which also could provide increasing of their economical stability. From a view of the rapeseed production potential for biofuels production given by the crop rotation reduction, it is real to produce rapeseed for production of 200 – 250 000 tonnes of FARME, thus amount of 550 – 700 000 tonnes of rapeseed for food purposes. The Czech Republic belongs among the first counties in Europe where even at the beginning of the 90`s was realized the biodiesel market development. Implementation of this market is a complicated even and its interruption for a longer time would mean the market loss as it was in case, of FARME and SMN 30 as well as over-orientation of customers

103


Název:


Title:

Biogenic fuels for transport

Vydavatel:

Výzkumný ústav zemědělské techniky (VÚZT) pod koordinací a gescí Sdružení pro výrobu bionafty (SVB) Ministerstvo zemědělství České republiky (MZe ČR) Česká zemědělská univerzita, Technická fakulta, Katedra technických zařízení staveb (ČZU - TF KTZS)

Organizer:

Research Institute of Agricultural Engineering Prague (VÚZT) under the coordination and gestion of the Association for Biodiesel Production Prague (SVB) Ministry of Agriculture of the Czech Republic (MZe ČR) Czech University of Agricultural Prague, Technical Faculty, Department of Technological Equipment of Buildings (ČZU - TF KTZS)

Druh publikace:

Sborník přednášek a odborných prací

Type of publication:

Proceedings of the international seminar

Odborný garant:

Václav Saenger, Agropodnik, a.s. Jihlava

Guarantee:

Václav Saenger, Agropodnik, stock company Jihlava

Gesce:

Petr Jevič, VÚZT & SVB Praha

Gestion:

Petr Jevič, VÚZT & SVB Prague

Editor:

Zdeňka Šedivá

Editor:

Zdeňka Šedivá

Vydání:

první

Edition:

first

Náklad:

75 výtisků

Number of copies:

75

Počet stran:

103

Number of pages:

103

Tisk:

Reprografické služby VÚZT Praha – Ing. Jiří Bradna

Press:

Reprographic services of VÚZT Prague – Jiří Bradna, MA

ISBN

80-86884-08-2

Za věcnou a jazykovou správnost příspěvků odpovídají autoři. The authors take full responsibility for factual and language correctness of the papers.

104

Česká zemědělská univerzita Praha, Technická fakulta, Katedra technologických zařízení staveb Czech Univerzity ofagriculture Prague, Technical

Recommend Documents