Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha
Rodina protokol TCP/IP, verze 2.2
Ji í Peterka, 2005
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
• úvod – vznik TCP/IP, proces standardizace • celková koncepce TCP/IP • adresy a jména • sí ová vrstva – IP a navazující protokoly (ARP, RARP, ICMP, …) – sm rování – IPv6
• transportní protokoly J.Peterka, MFF UK, 2005
Syllabus • aplika ní protokoly – – – –
p enos a sdílení soubor el. pošta WWW adresá ové služby
• bezpe nost • správa a konfigurace – SNMP, DHCP, BOOTP, …
• r zné – mobilita, ….. 2
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Literatura - anglická
Douglas E. Comer: Internetworking with TCP/IP
Volume 1, Principles, Protocols and Architecture Prentice Hall, ISBN 0-13-216987-8
3rd edition, 1995
2nd edition, 1991
Douglas E. Comer: Computer Networks and Internets Prentice Hall, ISBN 0-084222-2 2nd edition, 1999 J.Peterka, MFF UK, 2005
http://netbook.cs.purdue.edu 3
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Literatura - esky Dostálek, Kabelová: Velký pr vodce protokoly TCP/IP a systémem DNS Computer Press, ISBN 80-7226-193-2 1999, 419 K (doporu ená cena)
Dilip C. Naik: INTERNET – standardy a protokoly
Computer Press, ISBN 80-7226-146-0 1999, 275 K (doporu ená cena) J.Peterka, MFF UK, 2005
4
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Literatura - esky Pužmanová, Šmrha: Propojování sítí s TCP/IP
Kopp nakladatelství, ISBN 80-7232-080-7 1999, 119 K (doporu ená cena)
Libor Dostálek: Velký pr vodce protokoly TCP/IP - bezpe nost
Computer Press, ISBN 80-7226-513-X 2001, 690 K (doporu ená cena) J.Peterka, MFF UK, 2005
5
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
On-line zdroje
• tato p ednáška: – http://www.earchiv.cz (sekce p ednášky) • TCP/IP Resources: – http://www.jump.net/~curt/jweb/tcpip_resources.html
• TCP/IP Resources list: – http://www.best.com/~mphunter/tcpip_resources.html • Gary C. Kessler: An Overview of TCP/IP Protocols and the Internet, – http://www.garykessler.net/library/tcpip.html J.Peterka, MFF UK, 2005
6
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Historické ko eny TCP/IP
• 1957: Sputnik
• 1969: sí ARPANET
– Ameri ané se lekli, za ali investovat do v dy a výzkumu – jeden z kanál , kudy šly finance: armádní grantové agentury (ARPA)
• 60. léta: koncepce paketového p enosu (packet switching) – výzkum probíhá v USA a UK – snaha ov it myšlenku, že paketový p enos je použitelný – lze prakticky ov it jen na skute né síti
J.Peterka, MFF UK, 2005
– buduje akademická sféra za peníze od vojenské grantové agentury ARPA – má za cíl ov it funk nost paketového p enosu • a další d ležité koncep ní rysy
– byl použit experimentální protokol NCP (Network Control Protocol) – po ov ení byla sí p edána do rutinního používání akademické sfé e
1.1.1983: 1.1.1983:ARPANET ARPANETpp echází echází na naprotokoly protokolyTCP/IP TCP/IP
7
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Historie TCP/IP
– 1973: p edstava TCP/IP poprvé prezentována (konference v UK) – sloužil k experimentálnímu – 1974: koncepce TCP/IP publikována v ov ení, nebyl vhodný pro IEEE Transactions on Computers (Cerf, rutinní použití Kahn) • protokoly TCP/IP vznikly – 1977: první praktické zkoušky jako " ádná náhrada" NCP – 1978-9: TCP/IP získává dnešní podobu – pro rutinní použití sít ARPANET (pozd ji p em n né – 1980: DoD akceptuje protokoly TCP jako perspektivní v Internet) – 1982: DoD p ikazuje použití TCP/IP u • vývoj protokol TCP/IP všech sítí, nov p ipojovaných k – zajiš ovala akademická sféra Internetu – platili vojáci (skrze agenturu – 1.1.1983: celý Internet p echází na ARPA, p ejmenovanou na protokoly TCP/IP DARPA) • tehdy cca 200 sm rova
• protokol NCP
J.Peterka, MFF UK, 2005
8
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Dnešní podoba TCP/IP
• je to celá soustava (rodina) protokol – TCP/IP Protocol Suite • obsahuje více jak sto protokol
– je to celá sí ová architektura • sou ástí je i p edstava o vrstvách a jejich úkolech
• do problematiky TCP/IP pat í i další praktické "v ci": – IP adresy a systém jejich distribuce – jmenný prostor DNS, pravidla pro tvo ení domén, "vrchol" stromu DNS – standardiza ní proces J.Peterka, MFF UK, 2005
– systém publikace informací – parametry protokol
• Otázka vlastnictví TCP/IP – p vodní podoba vyvinuta za peníze da ových poplatník USA • díky tomu jsou specifikace protokol ve ejným vlastnictvím
– dnešní vývoj probíhá za peníze komer ní sféry • dosavadní otev enost z stala zachována
• Kdo dnes rozhoduje o TCP/IP? – stále širší odborná ve ejnost, na principu konsensu, skrze ú ast na standardiza ním procesu
9
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Vztah TCP/IP k Internetu
• Internet je více než TCP/IP
• TCP/IP je více než Internet
– TCP/IP vzniklo “v l n ” Internetu – – TCP/IP je "technologie", Internet je “produkt” – – TCP/IP vychází z filosofie Internetu – – TCP/IP je hlavní technologií Internetu • ale dnes již není jedinou
použití TCP/IP není vázáno na p ipojení k Internetu ... ... TCP/IP se používá i mimo Internet k rozvoji TCP/IP p ispívají i subjekty (firmy), které nejsou p ímo zainteresovány na Internetu
• Vztah TCP/IP k Unixu – TCP/IP je "sí ová technologie" – protokoly TCP/IP nejsou vázány na žádnou konkrétní SW platformu – dnes existují implementace TCP/IP snad pro všechny opera ní systémy – Unix byl pouze prvním OS, na jehož platform bylo TCP/IP masov využíváno J.Peterka, MFF UK, 2005
10
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Lidé kolem TCP/IP
• úst ední postavou byl Vinton G. Cerf – do r. 1972 postgraduální student na UCLA – od r. 1972 docent na Stanfordu – po ádá sí ové seminá e (ú astní se nap . Robert Metcalfe, Jack Haverty a další) – na t chto seminá ích se pod vedením V. Cerfa postupn zrodily protokoly TCP/IP J.Peterka, MFF UK, 2005
11
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Tradice dokument RFC
• ARPANET byl technickým lákadlem, který p itáhnul pozornost mnoha lidí – nap . doktorand na univerzitách, které ARPANET propojoval – nejvíce aktivit bylo na UCLA a Stanfordu
• doktorandi na UCLA publikovali své myšlenky, návrhy, p edstavy názory apod. ve form dokument neformálního statutu ... – ... které nazvali Request for Comment (doslova: “žádost o komentá ”)
J.Peterka, MFF UK, 2005
• tradice dokument RFC vydržela dodnes... – i když jejich význam je jiný
• dnes jsou dokumenty RFC obecným "publika ním mechanismem" Internetu • používají se k publikování: – – – –
standard , informa ních materiál návrh , výzev, … výsledk experiment
Všechny Všechnystandardy standardyInternetu Internetu mají majípovahu povahudokument dokument RFC RFC
dnes dnesjiž jižexistují existujíi ivýjimky: výjimky:standardy standardyweb-u web-u
12
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Charakter dokument RFC
• nikdy se nem ní – neexistují od nich neaktuální kopie
• jsou íslovány po adovými ísly – RFC1234
• p i pot eb zm ny je vydán nový dokument RFC – s novým po adovým íslem), který “zastará” (obsoletes) p vodní RFC
• dokumenty RFC jsou voln ši itelné
• existují dv hlavní “v tve”, kterými se ubírají všechny dokumenty ur ené k publikování: – standards track (pro skute né standardy)
– off-track (pro ostatní dokumenty) • po etn p evažují ne-standardy zdaleka zdalekane nekaždý každýdokument dokument RFC RFCjejestandardem standardemInternetu Internetu!!!!
– .. a skute n voln dostupné J.Peterka, MFF UK, 2005
http://www.rfc-editor.org
13
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Standards track vs. off-track
• standard postupn prochází t emi fázemi (úrovn mi): – Proposed Standard
• min. 6 m síc , 2 nezávislé implementace
– Draft Standard
• min. 3 m síce, provozní zkušenosti
– Internet Standard
• Best Current Practice – návody a doporu ení
• Informational, Experimental – slouží pouze k informování odborné ve ejnosti, shrnuje stav a výsledky experimentu, týká se omezeného okruhu zainteresovaných
• Historic – takové dokumenty, které již jsou p ežité, p ekonané, neaktuální, ...
nem nem že žese sestát, stát,aby abyse sestandardem standardem stalo stalonn co conefunk nefunk ního, ního, ii neimplementovatelného neimplementovatelnéhoapod. apod. J.Peterka, MFF UK, 2005
• d íve též: – Prototype • zatím ve stádiu experimentu, ale se zám rem nastoupit v budoucnu cestu “standards track” a stát se standardem 14
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Dokumenty STD, FYI a BCP
• nelze mít neaktuální verzi konkrétního dokumentu RFC
RFC 2500
STD 1
– když se nikdy nem ní …
– v tom smyslu, že stejná problematika je ešena dokumentem RFC s vyšším po adovým íslem – je to problém hlavn u standard
•
ešení: – dokumenty STD, FYI a
BCP
J.Peterka, MFF UK, 2005
zastarává
zastarávání
• lze mít dokument RFC, který již je zastaralý (obsoleted)
RFC 2400 RFC 2300
vždy vždysvázán svázáns s konkrétní konkrétní problematikou problematikou aktuálním aktuálnímobsahem obsahem dokumentu STD dokumentu STDjejeten ten dokument RFC, který dokument RFC, který problematiku problematiku eší ešíaamá má nejvyšší po adové íslo nejvyšší po adové íslo
STD STD––standardy, standardy, FYI FYI––informa informa nínídokumenty dokumenty (For (ForYour YourInformation) Information)
BCP BCP––doporu doporu ení, ení,návody návody
(Best (BestCurrent CurrentPractices) Practices)
15
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Kdo se stará o vývoj TCP/IP
• po áte ní vývoj: – lidé z akademické sféry (kolem V. Cerfa) na základ grant – ídí p ímo agentura (D)ARPA
• další vývoj ídí: – 1979: ICCB (Internet
Configuration and Control Board)
– 1985: ICCB se m ní na IAB (Internet Activities Board)
– 1992: vzniká Internet
Society, IAB p echází pod ISOC a m ní se na Internet Architecture Board
J.Peterka, MFF UK, 2005
– do roku 1989 se vývojem protokol TCP/IP zabývala p ímo IAB – 1989: došlo k odd lení "výzkumných aktivit" do samostatných orgán :
• IETF – Internet Engineering Task Force, zabývá se praktickými otázkami
• IRTF – Internet Research Task Force, zabývá se dlouhodob jším výzkumem
16
Rodina protokol
TCP/IP
Vývoj Internetu
v. 2.2
páte : NSFNET platí: USA (civil.) agentura: NSF ídí: IAB
Internet se otevírá komer nímu využití
páte : ARPANET platí: DoD (vojáci) agentura: (D)ARPA ídí: ICCB
1969
vzniká ISOC vzniká ICANN
1995
1983 1986
cca 1990-….. 1998 finan cování p ebírá komer ní sféra
p echod na TCP/IP J.Peterka, MFF UK, 2005
kon í financování Internetu od NSF liberalizace Internetu v R
ízení p ebírá ICANN 17
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Internet Society
• založil Cerf et. al. v roce 1992 – jako sdružení "lidí, kte í cítí odpov dnost za Internet"
• konkrétní cíl: – bylo to v dob , kdy probíhal p echod Internetu z rukou akademické sféry do rukou komer ní sféry – vláda USA dosud držela v rukou "oprat " Internetu, a pot ebovala je n komu p edat • šlo mj. o koordinaci a zast ešení r zných aktivit, financování, …
J.Peterka, MFF UK, 2005
• Internet Society se stala hodn "akademickou" organizací" – p sobili v ní p edevším lidé z "akademického Internetu" – získala si velkou morální autoritu – poda ilo se jí p evzít pod svá k ídla standardiza ní proces
• ISOC neusp la ve vztahu ke komer nímu Internetu – nezískala si dostate nou podporu "komer ního Internetu" – selhala v ešení závažných "politicko-etických" problém Internetu 18
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Standardiza ní orgány pod ISOC • ISOC: (http://www.isoc.org) – zast ešuje, reprezentuje v i jiným organizacím a orgán m
IAB IRSG
• IAB: (http://www.iab.org) – ídí standardiza ní práci, p ijímá strategická rozhodnutí, formáln vydává dokumenty RFC
IESG
• IESG,IRSG: IRTF IRTF
oblast
v decko-výzkumné skupiny
– "Steering Groups", ídí práci IETF a IRTF, které mají velmi "volnou organizaci"
IETF IETF oblast
• "vnáší ád do chaosu" (kompenzují to, že samotné IETF a IRTF nemají žádné ádné formální lenství ….)
pracovní skupiny
J.Peterka, MFF UK, 2005
19
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Internet Engineering Task Force http://www.ietf.org/ • je to spíše otev ená platforma pro odbornou diskusi nad standardy
IESG
– pracovní skupiny IETF jsou p ístupné komukoli, kdo se chce podílet se na jejich práci – sta í ú astnit se zasedání, nebo alespo komunikovat prost ednictvím e-mailu – p edpokládá se spíše ú ast zainteresovaných jedinc , než formáln delegovaných zástupc – lenství v IETF je spíše “duševním rozpoložením” než formální záležitostí
IETF IETF oblast
oblast
• v rámci IETF jsou z izovány tematicky zam ené "oblasti" – nap . oblast pro novou verzi protokolu IP (IPng, IPv6),
pracovní skupiny
• v rámci jednotlivých oblastí jsou z izovány pracovní skupiny (Working Groups), – nap . pro specifikace IPv6, zavád ní IPv6, koexistenci IPv4 a IPv6, m ení délky života IPv4
J.Peterka, MFF UK, 2005
20
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Shrnutí standardiza ního procesu
http://www.isoc.org • standardy vydává ISOC – formáln IAB
http://www.w3c.org • výjimkou jsou standardy týkající se WEB-u
• ISOC nemá statut standardiza ní organizace – její standardy nemají statut standard de jure – jde o standardy de facto • p esto jsou v praxi velmi d sledn dodržovány
– standardy týkající se TCP/IP jsou publikovány formou dokument RFC (STD) J.Peterka, MFF UK, 2005
– nap . k HTML, XML, CSS, PICS, PNG – ty vydává konsorcium W3C jako svá doporu ení • candidate recommendation • proposed recommendation • recommendation
– je dohoda o tom, že relevantní doporu ení W3C budou publikovány též jako dokumenty RFC 21
Rodina protokol
TCP/IP
Kdo fakticky p ipravuje standardy?
v. 2.2
• d íve: – lidé z akademické sféry – p ímo na p d standardiza ním orgán (ICCB, IAB, IETF)
• dnes: – hlavn lidé z podnikové sféry (firmy) – technická ešení vznikají uvnit firem, jako jejich vlastní (proprietární) ešení • v etn financování vývoje
– teprve následn jsou proprietární ešení p edkládána ke standardizaci • navrhována jako standard J.Peterka, MFF UK, 2005
• m ní se charakter standardiza ních orgán jako je IETF – d íve: p ímo vyvíjeli standardy – dnes: spíše vybírají mezi návrhy, zkoumají je, dopracovávají, …. • kde dochází ke konsensu
• pro firmy je velmi prestižní záležitostí, aby se jejich ešení stalo standardem Internetu – první vlaštovkou byl protokol NFS pro sdílení soubor • pochází od Sun Microsystems 22
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
IANA Internet Assigned Numbers Authority
• sou ástí standardiza ního procesu je (byla) i organizace IANA – zast ešuje proces distribuce IP adres – spravuje obsah ko enových name server (obsahov , ne technicky) – rozhoduje o správ TLD domén (hlavn národních ccTLD) • m la se zabývat i vytvo ením nových gTLD
– p id luje a eviduje ísla dob e známých port – ….. J.Peterka, MFF UK, 2005
http://www.iana.org • IANA pracovala pod ISOC, ale formáln byla ízena (a financována) vládou USA – byla jednou z posledních "pák" vlády USA v i Internetu • skrze IANA USA vlastnily jmenný prostor DNS
23
Rodina protokol
ICANN
TCP/IP v. 2.2
Internet Corporation for Assigned Names and Numbers
• když se vláda USA postupn stahovala z "vlády nad Internetem", musela "pustit" i vládu nad IANA
dnes je hlavní osobou v ICANN "otec Internetu" a zakladatel ISOC, Vint Cerf
– vláda USA vyzvala internetovou ve ejnost, aby vytvo ila orgán který vše p evezme • ICANN p evzal odpov dnost IANA za: – výsledkem bylo založení organizace ICANN, ve které jsou – distribuci IP adres zastoupeny všechny – jmenný prostor DNS zainteresované strany z celého – správu a provoz ko enových name sv ta server • zast ešil standardiza ní proces (ISOC) hlavní osobou v ICANN byla p vodn Ester Dysonová J.Peterka, MFF UK, 2005
– IETF, W3C, ITU-T, …..
• navíc eší i další otázky – z oblasti etiky, práva, financování provozu atd.
24
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Organiza ní schéma ICANN
J.Peterka, MFF UK, 2005
p id lování IP adres
zast ešené standardiza ní instituce
problematika týkající se domén a jejich registrací, provider , duševního vlastnictví atd.
25
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
ICANN – další vývoj
• ICANN je privátním subjektem – registrovaným v Kalifornii v USA, podle tamního práva – není vládní organizací, ale spadá pod zákony USA
• jsou v n m zastoupeny subjekty z celého sv ta – ale nejv tší vliv mají USA – Evropa tím není nadšena – "t etí sv t" usiluje o zm nu
J.Peterka, MFF UK, 2005
• WSIS (World Summit on Information Society, 10.12.12.2003, Ženeva): – zem "t etího sv ta" požadují, aby kompetence ICANNu kolem Internetu mu byly odebrány a sv eny bu ITU (Mezinárodní Telekomunika ní Unii), nebo nové organizaci pod OSN • tak aby zde byly zastoupeny vlády celého sv ta
– výsledek: odloženo "ad acta" • byla ustavena komise, která bude problém studovat, a p edloží sv j návrh pro 2. ást zasedání v roce 2005 v Tunisu 26
Rodina protokol
TCP/IP
Co je ve h e?
v. 2.2
• ICANN dnes "drží v rukou" prostor DNS – domény a doménová jména • a deleguje pravomoci
• na obzoru je možnost (oboustranného) provázání prostoru DNS s dalšími prostory – nap íklad s "prostorem" telefonních ísel • projekt ENUM, mapuje mezi DNS a E.164 – p . +420 777 123 456 789 – 9.8.7.6.5.4.3.2.1.7.7.7.0.2.4.e164.arpa
– nap . s prostorem ISBN a ISSN ísel (knihy, asopisy, …)
• m že z stat vše v rukou "privátních" subjekt ? – nebo si to bude chtít p evzít ve ejnoprávní sektor? – bude TÚ spravovat TLD .cz? J.Peterka, MFF UK, 2005
27
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Situace v R: Správa TLD .cz
• p vodn : VC VŠCHT v Praze
– pozd ji: firma CoNET (Internet CZ, Eunet Czechia, …..) – problém: správcem i registrátorem byl jeden ze vzájemn si konkurujících ISP na trhu – pravidla pro z izování domén byla velmi p ísná
restriktivní politika
• jen na jméno firmy (nutná registrace v OR) …
• k 1.11.1997 dochází k zásadní zm n
– správcem TLD .cz se (formáln ) stává sdružení CZ.NIC • jako sdružení eských ISP (formáln : z.s.p.o.)
liberální politika
– pravidla pro z izování domén se uvol ují
• každý si m že zaregistrovat kolik domén chce • princip "first come, first go" • jediné podmínky:
1600,1600,-KK za zazzízení ízení 800,800,-KK za zaro ro níníprovoz provoz
– fungující name servery, – dvoupísmenné jméno domény 2. úrovn nesmí kolidovat se jménem žádné TLD
• CZ.NIC se fakticky ujímá správy TLD .cz až od zá í 1999 J.Peterka, MFF UK, 2005
28
Rodina protokol
TCP/IP
Vývoj po tu registrací pod TLD .cz
v. 2.2
200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0
1999
2000
2001
2002
2003
2004
domény v zón
47295
80704
117383
128546
153518
183862
registrované domény
48136
83304
126293
171100
156676
186469
J.Peterka, MFF UK, 2005
zdroj: www.tld.cz
29
Rodina protokol
TCP/IP
Zm na pravidel registrace
v. 2.2
• ješt v roce 2002 bylo hodn spekulativních registrací domén: – platil postup: • zájemce požádá o doménu • doména je z ízena za azena do domény • zájemce je vyzván k úhrad – pokud neuhradí, b ží r zné lh ty – doména stále funguje
• v roce 2002 došlo k zm n – nový postup: • zájemce požádá o doménu • zájemce je vyzván k úhrad – zájemce zaplatí
• doména je z ízena a za azena do zóny
• d sledek: – po et spekulativních registrací významn klesnul
– spekulanti to zneužívali, a za blokované domény fakticky neplatili • p esto je blokovali
J.Peterka, MFF UK, 2005
30
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Zakázané domény
• v R nebyl zvolen systém kopírující na 2. úrovni systém generických TLD – nap . cesnet.edu.cz, vlada.gov.cz, firma.com.cz
• domény jako com.cz, edu.cz, gov.cz, int.cz, org.cz atd. byly zakázány – stejn jako domény (ccTLD).cz, nap . sk.cz
• po átkem roku 2002 dochází k uvoln ní "zakázaných domén" • 5 domén dostal stát – konkrétn ÚVIS (Ú ad pro ve ejné informa ní systémy) – gov.cz, edu.cz, mil.cz, int.cz, org.cz
• ostatní domény byly prodány v dražb – výt žek šel na konto Paraple
J.Peterka, MFF UK, 2005
31
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Decentralizace správy TLD .cz • koncem roku 2003 došlo k další zm n
– sdružení CZ.NIC p istoupilo k decentralizaci správy
• delegovalo pravomoc p ijímat a vést registrace na tzv. registrátory
– sám CZ.NIC funguje nadále jen jako
• koordinátor správy TLD .cz (provozuje databáze, …) • LRR (Last Resort Registrar) – registrátor poslední záchrany
• registrace nyní provádí ur ení registráto i – obecn za r zné ceny, které si stanoví sami
• vlastníci musí "p enést" své domény k n kterému z registrátor – využití CZ.NIC jako LRR je velmi drahé
J.Peterka, MFF UK, 2005
32
Rodina protokol
TCP/IP v. 2.2
Rozhodnutí CZ.NIC k IDN (Internationalized Domain Names)
• po átkem roku 2005 se CZ.NIC rozhodl (prozatím) nezavád t do TLD .cz podporu konceptu IDN – Internationalized Domain Names
www.k
• možnost používat národní abecedu (nap . diakritiku) ve jménech domén
www.xn--k-qla0j.cz IP = …..
– na základ studie, která ukázala že zájem není moc velký • pokud by se podmínky zm nily, CZ.NIC by své rozhodnutí p ehodnotil
• v n kterých jiných zemích IDN funguje
.cz
DNS
• koncept IRI (Internationalized Resource Indicators) dosud není zcela dokon en
– umožnil by používat národní abecedy i v – nap . Polsko, N mecko dalších ástech URL (URI) – asijské zem http://žlu ou ký.k .cz/stáj/podestýlka/seno.html – ….
J.Peterka, MFF UK, 2005
doménové jméno schema
p ístupová cesta (v . jména a p ípony)
33