Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy

VÝVOJ TECHNOLOGIE GYMNASTICKÉHO NÁŘADÍ A JEJÍ VLIV NA ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN VE SPORTOVNÍ GYMNASTICE A NA ŠKOLÁCH

Diplomová práce magisterská

Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Otakar Mojžíš

Autor: Jan Veselý Studijní obor: učitelství pro 2. stupeň ZŠ tělesná výchova-technická a informační výchova

Praha 2006

P r o h l a š u j i , že j s e m d i p l o m o v o u práci z p r a c o v a l s odbornou použité

pomocí

literární

PaedDr.

a odborné

Otakara zdroje

Mojžíše,

a řídil

samostatně

uvedl

všechny

se z á s a d a m i

vědecké

etiky.

J: 7

V Praze dne

2

D ě k u j i v e d o u c í m u p r á c e - P a e d D r . O t a k a r u M o j ž í š o v i za p o m o c a c e n n é r a d y , k t e r é mi p o s k y t l p ř i z p r a c o v á n í d i p l o m o v é p r á c e .

3

Obsah: 1. Úvod 2. Problém a cíl práce 3. Teoretická východiska 3.1 Vznik a vývoj gymnastiky a školní TV 3.1.1 Filantropisté 3.1.2 Pokračovatelé Filantropismu 3.1.3 Turnerské hnutí 3.1.4 Švédský tělovýchovný systém 3.1.5 Školský tělocvik v Německu 3.1.6 Školní tělesná výchova na našem území 3.1.7 Sokol a jeho vznik 3.1.8 Rozvoj nářaďového tělocviku - nástup sportovní gymnastiky 4. Hypotézy 5. Metody a postup práce 6. Výsledková část 6.1 Cvičení prostná muži/ženy 6.1.1 Pohybový obsah a jeho vývoj 6.1.2 Metodika a technika cvičebních tvarů 6.2KM našíř 6.2.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj 6.2.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů 6.3 Kruhy 6.3.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj 6.3.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů 6.4Přeskok 6.4.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj - muži/ženy 6.4.2 Konstrukce a vývoj odrazových můstků 6.4.2.1 Odraz a princip odrazu 6.4.3 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů muži/ženy 6.5 Bradla 6.5.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj 6.5.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů 6.6Bradla o nestejné výši žerdí 6.6.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj 6.6.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů 6.7. Hrazda 6.7.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj 6.7.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů 6.7.2.1 Řemínky (mozolníky) 6.8Kladina 6.8.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj 6.8.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů 7. Diskuse 8. Závěry 9. Použitá literatura 10. Přílohy

5 6 7 9 9 9 10 11 12 13 14 15 18 19 20 20 20 23 28 28 29 32 32 34 37 37 39 41 41 45 45 46 50 50 52 55 55 57 59 61

61 63 67 73

76

4

1. Úvod Gymnastika, vzniku

zajímavým

cvičení,

stejně jako vývojem.

které mělo mládež

každý

Ve

sport, prošla

svých

utužovat

počátcích

od d o b šlo

vlastně

a p ř i p r a v o v a t ji pro

v l a s t i . M ě l a v é s t ke k á z n i a ke z d r a v é m u r o z v o j i t ě l a . B ě h e m d l o u h é h o v ý v o j e , ale prošla m n o h a z m ě n a m i , které ji

svého o

obranu svého

nasměrovaly

až k e d n e š n í p o d o b ě s p o r t o v n í g y m n a s t i k y . B ě h e m t o h o t o v ý v o j e se vyvíjelo i gymnastické

nářadí, které je s gymnastikou

nerozlučně

spjato. A právě vývoj nářadí je předmětem této práce. Toto

téma

jsem

si

vybral

m o ž n o s t n ě k o l i k let p r o v o z o v a t

z několika

důvodů.

Měl

jsem

sportovní gymnastiku a tento druh

s p o r t u se mi v e l i c e z a l í b i l . Je to s p o r t , k t e r ý r o z v í j í t ě l o v m n o h a s m ě r e c h . Je to s p o r t e s t e t i c k ý a n á r o č n ý . P r o t o j s e m se s n a ž i l v t é t o práci

shromáždit

t o , co t e n t o

sport ztělesňuje, jeho

vznik,

vývoj

Pro svou práci jsem použil pouze sekundární prameny, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

5

2. Problém a cíl práce Cílem práce je jednotlivých

druhů

sjednotit a popsat hlavní změny v konstrukci

gymnastického

které s těmito změnami vývoj pohybového

výrazně

nářadí souvisí

a uvést

cvičební

a zjistit, jaký

tvary,

vliv

o b s a h u na p o h y b o v é s c h o p n o s t i c v i č e n c ů .

měl Dále

z j i s t i t , j a k se z m ě n y v k o n s t r u k c i n á ř a d í p r o j e v i l y ve š k o l n í t ě l e s n é výchově

a v metodice

nácviku

cvičebních

tvarů.

konstrukční vlastnosti a parametry jednotlivých Práci

se p o k u s í m

zpracovat

jako

Současně

popsat

nářadí.

historický

celek,

který

z m a p u j e v ý v o j g y m n a s t i k y a g y m n a s t i c k é h o n á ř a d í od p o č á t k ů , do

dnešní

doby.

poznatky

o

všem,

cvičením

souvisí.

V této co

práci

se

pokusím

s gymnastickým

V konečné

nářadím,

shrnout jeho

až

základní

vývojem

fázi by m ě l a být p r á c e

a

provázaným

d í l e m , k t e r é by č t e n á ř e m ě l o n e j e n p o u č i t , ale i z a u j m o u t .

Vyplývající problémy: J a k ý m z p ů s o b e m se v y v í j e l o g y m n a s t i c k é n á ř a d í ? V y v í j e l se t í m t o n á ř a d í m i c v i č e b n í o b s a h a j a k ý m s m ě r e m ? Souvisela s vývojem cvičebního obsahu i metodika nácviku? J e r o z d í l m e z i c v i č e b n í m o b s a h e m g y m n a s t i k y na z á k l a d n í c h školách

a sportovní

gymnastiky?

M ě l v ý v o j c v i č e b n í h o o b s a h u v l i v na s c h o p n o s t i

cvičenců?

6

3. Teoretická východiska Při

psaní

odborné

diplomové

literatury,

sportovními

rozhovorů

trenéry.

samotných

Použil

výrobců

cizojazyčné.

Tyto

práce

jsem

s odborníky

jsem

i

gymnastického informace

vycházel

jsem

-

z doporučené gymnasty

informací

a

z internetu

nářadí,

které

byly

doplnil

vlastními

od

převážně úvahami

n á z o r y z a l o ž e n ý m i na t ě c h t o o d b o r n ý c h z d r o j í c h . D ů l e ž i t é p r o byly i názory a rady vedoucího diplomové práce PaedDr.

a mě

Otakara

Mojžíše. Při t v o r b ě d i p l o m o v é p r á c e j s e m v y c h á z e l z n á s l e d u j í c í c h z d r o j ů : ( 1 ) , ( 2 ) t y t o p u b l i k a c e se z a b ý v a j í o b e c n ě d ě j i n a m i

tělesné

v ý c h o v y a to od n e j s t a r š í c h d o b do r o k u 1 9 4 8 a od r o k u 1 9 4 8 do současnosti kapitoly.

(70.léta 20. století). Použil j s e m j e pro tvorbu

Kapitola

se n e t ý k á

přímo

gymnastiky,

tvoří

první

přehled

o

r o z v o j i t ě l e s n é v ý c h o v y , s m ě r e c h a j e j í c h p ř e d s t a v i t e l í c h . D á l e se zabývá

vznikem

nářaďového

školní

tělesné

tělocviku.

výchovy

Kapitola

tedy

a zrodem popisuje

gymnastiky vývoj

a

tělesné

v ý c h o v y , k t e r ý s m ě ř u j e od f i l a n t r o p i s t ů ke s p o r t o v n í g y m n a s t i c e do p a d e s á t ý c h a š e d e s á t ý c h let 2 0 . s t o l e t í . ( 3 ) T a t o p u b l i k a c e j e r o z č l e n ě n a na č á s t h i s t o r i c k o u a č á s t technickou. kapitolu.

Z části Tyto

nářaďového

historické

historické

čerpal

informace

týkají

jen

první

historie

jsem použil informace o rozměrech nářadí, materiálech a

testování

předpisu

jednotlivých

FIG.

gymnastiky.

pro

technické

dle

a sportovní

se

informace

Z části

nářadí

tělocviku

jsem

V práci jsem

použil

technické

nákresy

nářadí.

( 4 ) O b s a h e m p u b l i k a c e j e g y m n a s t i k a m u ž ů , t e d y c v i č e n í na nářadí

-

Publikace

prostná, je

kůň

obsahově

na

šíř,

kruhy,

členěna

na

přeskok, témata.

bradla Použil

a

jsem

i n f o r m a c e t ý k a j í c í se m é d i p l o m o v é p r á c e , t e d y h i s t o r i c k ý jednotlivých nářadí a jejich změny, metodiku, techniku

hrazda. jen vývoj

cvičebních

tvarů a vliv c v i č e n í na o r g a n i s m u s . 7

( 5 ) P u b l i k a c e m á p o d o b n é č l e n ě n í j a k o p u b l i k a c e ( 4 ) t ý k á se g y m n a s t i k y žen a nářadí žen - prostná, přeskok, bradla o nestejné výši žerdi

a kladiny.

jednotlivých cvičebních

nářadí tvarů

Čerpal jsem a

jejich

a působení

na

z kapitol změnách,

lidský

o historickém metodice,

organismus.

vývoji technice

Publikace

se

z a b ý v á v ý v o j e m do roku 1973. (6) Z i n t e r n e t o v ý c h stránek

výrobce Baenfer jsem

získával

t e c h n i c k é i n f o r m a c e o n á ř a d í . V ý r o b c e se v ě n o v a l t a k é m e t o d i c k ý m pomůckám, jejichž grafické znázornění jsem využil.

Informace

doplňují

předchozí

ve s v é p r á c i

publikace

rovněž

neboť

ty

z a b ý v a j í v ý v o j e m n á ř a d í do 7 0 . let 2 0 . s t o l e t í . O p o z d ě j š í m

se

vývoji

jsem informace získával z jiných zdrojů viz.: Použitá literatura. (7)

Z tohoto

zdroje jsem

získával

informace

o

novinkách

v oblasti gymnastického nářadí (např. klenbovitý stůl). Použil jsem technické informace a obrázkové přílohy. (8) Tento z d r o j d o p l ň u j e z d r o j e (6) (7) a (9). Využil

jsem

některé obrázkové informace. (9) Z i n t e r n e t o v ý c h

stránek jsem čerpal obrázkové

Obsahují informace o použitém materiálu, technický popis detaily jednotlivých

nářadí,

která jsou

klíčová

přílohy. nářadí,

pro j e h o rozvoj i

rozvoj pohybového obsahu.

8

3.1 Vznik a vývoj gymnastiky a školní TV Jednu z prvních myšlenek

o tělesné výchově

vyslovil

Lock ( 1 6 3 2 - 1 7 0 4 ) . Ř e k l , že h l a v n í m ú k o l e m v ý c h o v y j e

John

vypěstovat

z d r a v é h o d u c h a ve z d r a v é m těle, r o z v i n o u t kázeň t ě l e s n o u a kázeň duševní. Dalším z velikánů byl Jean Jacques R o u s s e a u Jeho

dílo

„Emil

výchovy.

Tyto

čili

o

výchově"

Rousseovy

(dítěte) později převzali

popisovalo

myšlenky

na

(1712-1 778).

důležitost

zdravý

tělesné

vývoj

člověka

Filantropisté v Německu.

3.1.1 Filantropisté Z a k l a d a t e l e m f i l a n t r o p i s m u byl Jan B e r n a r d B a s e d o w , roku

1774

tělesnou

založil

výchovu,

Filantropinum jako

cviků. Filantropisté

předmět

měli tělesnou

v Dessavě. do

škol

a byl

výchovu

který

Bassedow

zavedl

autorem

dalších

2 až 3 h o d i n y

denně.

V y u č o v a l o se t a n c i , j í z d ě na k o n i a š e r m u . D á l e z d e b y l D e s s a v s k ý p e n t a t h l o n , k t e r ý se s k l á d a l z b ě h u , s k o k u , š p l h u , n o š e n í b ř e m e n a c v i č e n í r o v n o v á h y . Pro c v i č e n í r o v n o v á h y v y n a l é z a l nové náčiní a nářadí. K těmto cvikům používal žebříky, prkna, kladiny,

provazy

a p o d . V ě n o v a l se i p l a v á n í .

3.1.2 Pokračovatelé Filantropismu V Basseadově ( 1 7 4 4 - 1 8 1 1).

Měl

vliv

učení

dále

na

některé

pokračoval české

Christian

a slovenské

Salzman ústavy

(F.

Čupra). Dalším

z pokračovatelů,

který

následoval

po

Salzmanovi,

byl Fridrich GutsMuth ( 1 7 5 9 - 1 8 3 9 ) . Tento muž utvořil již určitou soustavu tělesných cvičení, která popsal v knize - „Gymnastik fůr d i e J u g e n d " . V p ř e k l a d u to z n a m e n á T ě l e s n á v ý c h o v a p r o m l á d e ž . Ř í k á se o n ě m , ž e se s t a l p r a o t c e m n ě m e c k é h o t ě l o c v i k u ,

protože

9

základě

j e h o p r á c e se s t a l a z t ě l o c v i k u v ě d a , k t e r á m á s v o u t e o r i i

a p r a x i . P o j e m g y m n a s t i k a byl pro něj systém c v i č e n í , který

má

tělo zdokonalit. Začátky školského tělocviku jsou v německé Dessavě.

Mimo

jiné Filantropisté uplatňovali i Komenského didaktické principy.

3.1.3 Turnerské hnutí Jedním nářaďového

z hlavních

představitelů

tohoto

hnutí

a

zakladatel

tělocviku byl Bedřich Ludvík Jahn ( 1 7 7 8 - 1 8 5 2 ) .

s t a v ě l na z n a l o s t e c h G u t h M u t h s e a j e h o z á s l u h o u d o s t a l o tělovýchovné tělocvik.

hnutí

Cvičení

tu

mělo

správnou původně

tvář.

Jednalo

politický

se

podtext.

o

Jahn

německé nářaďový

Jedním

z jeho

h l a v n í c h cílu bylo p ř i p r a v o v a t m l á d e ž na o b r a n u v l a s t i . Jahn třídil cvičence podle věku a vyspělosti. Obsahem prostná sám

cvičení, pořadová

budoval.

Byla

a hlavně tělocvik

to c v i č e n í

na k o n i ,

C v i č i l o se n a v e ř e j n ý c h c v i č i š t í c h

nářaďový,

koze,

hrazdě

a

byla

který

on

bradlech.

v létě a v zimě v tělocvičnách.

Po t o m t o v z o r u byla v N ě m e c k u z a k l á d á n a c v i č i š t ě - T u r n p l a t z y

a

skrytá cvičiště v době nepříznivého počasí - Turnhalle. Jahn měl

své s p o l u p r a c o v n í k y . N e j b l i ž š í m z nich byl A r n o š t

E i s e l e n . Spolu s Jahnem z p r a c o v a l i učebnici tělocviku pod j m é n e m „Die

deutche

Turnskunt".

V překladu

tento

název

„ N ě m e c k é t ě l o c v i č n é u m ě n í " . Na této teorii j e p o s t a v e n a

znamená podstata

t u r n e r s k é h o t ě l o c v i č n é h o systému. „ U č e b n i c e o b s a h u j e pět kapitol nazvaných podle zaměření: 1. T ě l e s n á c v i č e n í ( T u r n ü b u n g e n ) o b s a h u j í c í t z v . C v i č e n í p ř i r o z e n á (chůze, běh, skok atd.) a nářaďová (hrazda, bradla atd.). 2.Tělocvičné hry 3.Zakládání a zřizování tělocvičného cvičiště (Turnplatz). 4 . Z p ů s o b , j a k c v i č e n í p r o v á d ě t a j a k ý m i z á k o n y se p ř i c v i č e n í ř í d i t . Je to t u r n e r s k á m e t o d o l o g i e a i d e o l o g i e ( t u r n e r s t v í ) . 10

5 . T ě l o c v i č n o u b i b l i o g r a f i i a v ý k l a d k p l á n u c v i č i š t ě . " (1, s . 2 5 ) . Když podobný

se d o t k n e m e

pozdějšímu

turnerskému

hnutí

cvičebního

obsahu

vzniká

J a h n ů v s y s t é m se p o z d ě j i

obsahu, je podle Dr.

sokolskému

první

(1).

odborné

Díky

Tyrše

Jahnovi

tělocvičné

a

názvosloví.

z a č í n á š í ř i t do c e l é h o s v ě t a . P r v n í

stát,

k d e se j í m z a č a l i z a b ý v a t , b y l o Š v ý c a r s k o - B e r n .

3.1.4 Švédský tělovýchovný systém Ve

Švédsku

zakladatelem budoval

byl

vedl

založení roku

Petr

soustava

Jindřich

na z n a l o s t e c h

GutsMuthsovu by

vzniká

mládež

ke

ústředního

1 8 1 4 ve S t o c k h o l m u .

lidského

a síle.

tělocviku.

(1776-1839).

Tuto

těla. Zajímal

Chtěl vybudovat

zdraví

Královského

Ling

anatomie

gymnastiku.

zdravotního

Jejím

soustavu se t a k é o

takový systém,

Podílel

se

tělocvičného

velkou ústavu

který

měrou

na

postaveném

Působil zde jako hlavní učitel.

Napsal

dílo „Několik slov o gymnastice". „ G y m n a s t i k a stejně jako hry je pro něj n e j l e p š í m p r o s t ř e d k e m ke z v ý š e n í z d a t n o s t i školní

mládeže

a v o j á k ů " ( 1 , s. 2 0 8 ) .

Tento

V jeho

práci

systém

se

pokračoval

stal

hlavně

hlavním

jeho

syn

tělovýchovným

Hjarmal

systémem

Ling. ve

30.

l e t e c h 19. s t o l e t í ve s k a n d i n á v s k ý c h z e m í c h a z a č í n a l se d o s t á v a t i do

škol.

Právě

přizpůsobit pronikat

Lingův

potřebám

i do

ostatních

syn

Hjarmal

pedagogické evropských

se

tento

praxe.

Ve

zemí.

Ling

40.

systém letech

mladší

se

snažil začal svými

spolupracovníky shrnul teorii švédského systému v díle „Všeobecné z á k l a d y g y m n a s t i k y " . „Tato p u b l i k a c e o b s a h u j e šest částí.

1.

Zákony lidského organismu

2.

Základy pedagogické

gymnastiky 11

3.

Základy vojenské gymnastiky

4.

Základy léčebné gymnastiky

5.

Základy estetické

6.

P r o s t ř e d k y a p o m ů c k y g y m n a s t i k y . " ( 1 , s. 2 0 9 ) . Švédská

potřeby.

Ling

cvičením.

gymnastiky

gymnastika vytýkal

byla

budována

německému

Z tohoto důvodu

hlavně

tělocviku,

pro

léčebné

že m á n á ř a d í

se s n a ž i l v y t v o ř i t

nejdříve

zdravotně,

hygienicky účelné cviky a podle nich teprve nářadí: ribstol, stoličky,

lavičky,

kladiny,

kvůli

lana, žebříky, které bylo možné

boom, různě

stavět a s p o j o v a t . V y t v o ř i l také hry a p r o s t n á , při nichž kladl důraz na d e c h o v á c v i č e n í .

v

3.1.5 Školský tělocvik v Německu Po ú t l u m u t ě l o c v i k u , k d y b y l z a k á z á n t ě l o c v i k v N ě m e c k u Turnsperre, Tělocvik

se z a č í n á

se z a č í n á d o s t á v a t

(1810-1858).

Šlo

mu

rozvrhu. Vybudoval dílo

tělocvik

„Die

19.

století

aby

tělocvik

byl

systém cvičení pořadových der

o

čtyřiceti

opět

rozvíjet.

i do š k o l . O to b o j o v a l A d o l f

o to,

Lehre

tělocvičném

koncem

Turnskust"

v překladu

svazcích

bylo

přímo

nazýváno

Spiess

zařazen

a prostných. Nauka

-

o

do Jeho

umění

gramatikou

tělocvičného vědění. „Metodicky je rozvrženo takto:

1.

svazek:

Das

Geschechter 2.

svazek:

Das

Turnen

in

den

Freiübengen

für

beide

Hangübungen

für

beide

Stemmübungen

für

beide

Gemeinübungen

für

beide

(prostná), Turnen

in

den

Geschechter (visy), 3.

svazek:

Das

Turnen

in

den

Geschechter (podpory) 4.

svazek:

Das

Turnen

in

den

G e s c h e c h t e r ( p o ř a d o v á ) " (1, s . 2 1 1 ) .

12

Adolf

Spiess

patří

mezi

významné

metodiky

školní

tělesné

výchovy.

3.1.6 Školní tělesná výchova na našem území Na myslet

našem

v období

území

se n a

tělesnou

Tereziánských

výchovu

reforem,

ale

to

ve

škole

se

týkalo

v ě t š í c h š k o l v e m ě s t e c h . V o b d o b í 19. s t o l e t í b y l t ě l o c v i k

začalo spíše

dostupný

hlavně pro zámožnější občany. První,

kdo

k nám přinesl

poznatky

z Německa,

byl

Rudolf

Stephany, žák Eiselena. Stephany vyučoval tělocvik v Ledeburském paláci v Praze. Mezi jeho žáky patřil i Miroslav Tyrš. Roku

1 8 4 8 si z ř í d i l t ě l o c v i č n ý ú s t a v v P r a z e J a n

Malypetr.

T e n t o muž j e z d i l po světě a sbíral p o z n a t k y o t ě l e s n é m Jednalo

se

hlavně

o

Německo.

„Malypetr

je

výcviku.

prvním

českým

u č i t e l e m t ě l o c v i k u " (1, s . 2 4 1 ) . M a l y p e t r v y c h á z e l ze z n a l o s t í J a h n a a E i s e l e n a . S M a l y p e t r e m se s e z n á m i l i T y r š . Pozdější tělesnou

vznik

výchovu,

předmětem.

ale

Sokola zatím

měl

velký

tělocvik

význam

stále

zůstává

i pro

školní

nepovinným

O z a v e d e n í p o v i n n é t ě l e s n é v ý c h o v y byl z á j e m .

1868 byl t ě l o c v i k

z a v e d e n do o b e c n ý c h

Roku

škol a o rok p o z d ě j i

byl

z a v e d e n do r e á l n ý c h š k o l na M o r a v ě . V Č e c h á c h t o m u b y l o v r o c e 1874.

„Rozhodujícím

krokem

pro

zavedení

tělocviku

v nižším

š k o l s t v í byl z á k l a d n í ř í š s k ý zákon o školách o b e c n ý c h , který přijat po b o u ř l i v ý c h Byly

to

dvě

hodiny

rozpravách tělocviku

dne

14. k v ě t n a

týdně.

V této

1869" (2, době

se

byl

s.32).

začínají

budovat tělocvičny a plochy pro tělesnou výchovu. Můžeme že v t é t o d o b ě b y l a t ě l e s n á v ý c h o v a z a v e d e n a do š k o l . R o k u

tvrdit, 1870

byl vydán školní a vyučovací řád, který současně stanovil účel a o b s a h t ě l o c v i k u . „ P r v n í o s n o v y b y l y v y d á n y až r o k u 1 8 7 4 a v z o r e m j i m b v l v S p i e s s o v v o s n o v y . " ( 2 , s. 3 2 ) .

13

3.1.7 Sokol a jeho vznik Sokol a jeho hnutí vzniká také s cílem morálně zvítězit

nad

n ě m e c k o u n a d v l á d o u a p o z v e d n o u t tak s l o v a n s k ý duch. V této době se d o s t á v á do p o p ř e d í j i ž d ř í v e z m i ň o v a n ý D r . M i r o s l a v T y r š . J e h o myšlenkou

bylo

založit

český

tělocvičný

spolek.

Jeho

myšlenka

byla podpořena. Byla svolána schůze českého tělocvičného 16.

února

1862.

Malypetra.

Starostou

Fůgner.

O rok

zajímal

o

byla

poznané

tělocviku", Podle

konání

schůze

Tělocvičné jednoty

později

dosud

„Základové soustavu.

Místem

mého

zahájena

Pražské

stavba

tělovýchovné

v němž názoru

tělocvična se s t a l

a

soustava

Tyrš

napsal

sokolskou

J.

Jindřich

tělocvičny.

systémy

vytvořil tato

byla

spolku

se dílo

tělocvičnou

ovlivnila

i

školní

tělesnou výchovu. „Tělesná cvičení prováděná tehdy v Sokole dělil T y r š na čtyři s k u p i n y . 1. C v i č e n í b e z n á ř a d í a b e z p o m o c i n e b o o p o r y c v i č e n c ů j i n ý c h : 2. c v i č e n í p r o s t á , c v i č e n í p o ř a d o v á 3. C v i č e n í n á ř a ď o v á

a) n a n á ř a d í b) c v i č e n í s n á č i n í m

4. C v i č e n í t o l i k o p o m o c í j i n ý c h 5. Ú p o l y

u nichž

bez

náčiní,

proveditelná buď

s náčiním,

odpor

síly

živé

přemáháme: odpory, zápasy, šermování sekem a bodem." ( 2 , s. 2 4 ) . Tyrš školní

vytvořil

tělesnou

posledního obsahem patrné, známých

půl

výchovu. století

sokolského že

české

tělocvičné

názvosloví.

Podporoval

D o v o l u j i si t v r d i t , ž e š k o l s t v í v o b d o b í

a osnovy

tělesné

výchovy, jsou

ovlivněny

systému a také švédského systému. Avšak je

Tyrš

vypracoval

systémů,

o které

obsah se

opíral.

svého

systému

Dnešní

tělesná

podle

dosud

výchova

je

mnohem více vědecky podložena.

14

3.1.8 Rozvoj nářaďového tělocviku - nástup sportovní gymnastiky V Sokole soutěže

se

pořádaly

v jeho

počátcích

samotné

jednoty.

pořádaly

Nebylo

to

soutěže.

jen

Tyto

v nářaďovém

t ě l o c v i k u , ale v b ě z í c h , s k o c í c h , v z á p a s e c h atd. P o z d ě j i , když zvýšila

kvalita

častěji.

Ale

jednota

svá p r a v i d l a . K a ž d ý z á v o d n í k

které

mu

cvičení

protože

a

závodníků,

závody

vyhovovalo.

začaly

pořádaly

„Závody

se

jednoty

pořádat

samy,

závody

měla

mohl cvičit na tom

byly

vypisovány

se

každá nářadí,

na

hrazdě,

b r a d l e c h , v p ř e s k o c í c h přes k o n ě našíř, p o z d ě j i i ve skoku d a l e k é m z m ů s t k u , ve v z p í r á n í b ř e m e n , ve šplhu a d a l š í c h d i s c i p l í n á c h . " (3, s . 1 4 ) . „ C v i č i l o se v z e p ř e n í , v ý m y k y , t o č e a m e t y " (3 s. 1 4 ) . N ě k t e r é n e b e z p e č n é c v i k y b y l y z a k a z o v á n y , a l e to se s v y s p ě l o s t í

cvičenců

měnilo a závodníci později cvičili i cviky náročnější. Sestavy byly n e j d ř í v e k r á t k é o k o l o tří p r v k ů . O b t í ž n o s t b y l a r o z d ě l e n a do d v o u t ř í d . T ř í d a n i ž š í a t ř í d a v y š š í . T ř í d a v y š š í se dá o b s a h e m k dnešní

III.

výkonnostní

zlepšovali, lze ji se p ě t i b o d o v o u

třídě.

přirovnat

stupnicí.

A

později,

jak

ke I I . v ý k o n n o s t n í t ř í d ě .

přirovnat

se

cvičenci

Známkovalo

P r o b l é m byl v tom, že c v i č e n c i kteří

se

o r i e n t o v a l i j e n na s v á o b l í b e n á n á ř a d í , n a o s t a t n í c h n á ř a d í c h c v i č i l i podprůměrně.

Proto

byly

od

roku

1887

zaváděny,

místo

d o s a v a d n í h o z p ů s o b u z á v o d ě n í , t ě l o c v i č n é v í c e b o j e . Po z ř í z e n í ž u p , se z r o d i l y l e p š í p o d m í n k y p r o p o ř á d á n í a r o z v o j z á v o d ů . pro

tento

Poprvé

rozvoj

tomu

bylo

1 889

v Paříži.

začíná

měnit

rovnoměrně s obraty

byla

Na a

švih,

objevují

na

komunikace

se s p o r t o v c i

sjezdu

francouzských

základě

rozvíjet tah

a

i cviky

Unie

výměny obsah

výdrže. tahové,

zkušeností

cvičení. Na

„Do

hrazdě

váhy

Důležitá

v jiných

státech.

gymnastů

s jinými sestav

se

kromě

ve v i s u

vpředu

roku

státy

se

se

vkládá veletočů i

vzadu,

o b r a t y ve v á z e , m e t y z e s t o j ů n a r u k o u : s k r č k y , r o z n o ž k y , p ř í p a t k y a t d . N a k o n i n a š í ř se c v i č í d e l š í p l y n u l é s e s t a v y , k t e r é už o b s a h u j í i v ý d r ž e ( p ř e d n o s y , váhy o p o r e m , stoje na r u k o u ) a t a h o v á c v i č e n í . Starý způsob

závodění

v jednotlivých

disciplínách zcela zaniká a

v š u d e se v y ž a d u j e v š e s t r a n n á v y c v i č e n n o s t . " ( 3 , s. 15).

15

Velice rozměrech Přesný

důležitou

událostí,

bylo

stanovení

a výšce nářadí. Bylo tomu přibližně

rok

zavedení

se

mi

předpisů

okolo roku

nepodařilo

zjistit

ani

ČOS

ústřední

o

1890.

z odborné

literatury. Od závody

roku

však

tělocvik.

1891

stále

Atletické

pořádá

obsahují běhy,

velké

i jiná

prostý

cvičení,

TV,

a

než

další

závody. jen

Tyto

nářaďový

disciplíny.

Délka

sestav byla stále větší a obsahová stránka byla obohacena o těžší cviky. V roce přebor s.16).

ČOS,

1907 byl pro n e j l e p š í z á v o d n í k y z a v e d e n „ Z á v o d o který

„ Obsahoval

povinná

cvičení)

tehdy

byl

kromě

ještě

nejtěžším

dnes

celou

vícebojem

obvyklého

řadu

dalších

7m

a vzpírání

břemene

světě"

dvanáctiboje disciplín,

v y s o k ý , d a l e k ý a o t y č i , b ě h n a lOOm, v r h k r y c h l í laně

na

50kg jednoruč

(3

(volná

např.

a

skok

15 k g , š p l h na

i obouruč

(3,

s.16).

V této době z á v o d i l o více m u ž ů , než žen. R o z v o j g y m n a s t i k y

žen

p ř i c h á z í o n ě k o l i k let p o z d ě j i . Po p r v n í s v ě t o v é v á l c e se o b s a h s o k o l s k é h o c v i č e n í r o z š i ř u j e o

švédskou

gymnastiku

s jejím

speciálním

nářadím

(

lavičky,

žebřiny, p r ů l e z y atd.). Pod vlivem hlavně n ě m e c k ý c h a švýcarských g y m n a s t ů se r o k u 1 9 3 4 z a v á d ě j í j e n n á ř a ď o v é z á v o d y . se z á v o d í tělocvik

i v jiných tak

disciplínách

nastartoval

svou

(tělocvik

vlastní

prostý),

epochu.

Samozřejmě ale

nářaďový

Závodění

žen

bylo

o v l i v n ě n o c v i č e n í m m u ž s k ý m . A v š a k roku 1928 ženy v y p r a c o v á v a j í svůj

vlastní

obsah

cvičení.

V době

2.

světové

války

byl

Sokol

r o z p u š t ě n , m n o h o z á v o d n í k ů p ř e š l o do j i n ý c h o r g a n i z a c í , j a k o b y l o DTJ a g y m n a s t i c e se v ě n o v a l i i n a d á l e . Z á v o d i l o se n a n á ř a d í , ve volných sestavách a prostných. Po 2. s v ě t o v é v á l c e se o b n o v i l a c e l á t ě l o v ý c h o v n á N a š i s p o r t o v c i se t a k s n a ž i l i d r ž e t k r o k se s v ě t o v o u

činnost.

gymnastikou.

„ G y m n a s t i k a se v n o v é m s y s t é m u z a č a l a d ě l i t n a 1. g y m n a s t i k u z á k l a d n í a h y g i e n i c k o u 2. g y m n a s t i k u se s p o r t o v n í m z a m ě ř e n í m ( s p o r t o v n í

gymnastika)

16

3. g y m n a s t i k a p o m o c n á ( l é č e b n á g y m n a s t i k a ) " ( 3 , s. 2 0 ) . Pro

nářaďový

gymnastika od

tělesné

p o d m í n k y pro

rokem

gymnastika.

výchovy.

speciální

rozvoj cvičebního

1949

se

začíná

závodní

obsahu 1950

Toto

oddělení

trénink,

a zvyšování

název

Sportovní

se

tedy

na

Gymnastique)

schůzi

rozhodnuto,

že

b u d o u j e n na n á ř a d í l e h k o a t l e t i c k ý c h Pro

rozvoj množiny

cviků

poznatků, jako jsou

užívá

závody

pro

závodníků.

názvu

výkonnostní

(Fédération všechny

výborné

což má kladný vliv

oficiálně

FIG

vytvořilo

kvality cvičení

T é ž se z a v á d ě j í j e d n o t l i v é

bylo

vědeckých

užívat

a z a k l á d á si s v o u v l a s t n í o r g a n i z a c i . T í m se o d d ě l u j e

základní

Počínaje

tělocvik

Sportovní

třídy. V roce

Internationale

de

i Olympijské

hry

disciplín.

a kvality

se s t á l e v í c e

biomechanika,

anatomie.

využívá Přispívá

k tomu i vývoj nářadí. Po 2. s v ě t o v é v á l c e d o š l o k r o z v o j i ž e n s k é g y m n a s t i k y a to h l a v n ě v e s v é m o b s a h u . Z a č í n a j í se c v i č i t c v i k y , k t e r é b y l y

dosud

z a k á z á n y . D ů v o d e m byl r y c h l ý n á s t u p s o v ě t s k ý c h g y m n a s t e k ,

které

se z a č í n a j í

prosazovat

závodů

dán

je

Charakter dále hlavní

se

nářadím,

nářaďového rozvíjí.

rysy

poznatky, vyhovovalo

již

jak

ve s v ě t o v ý c h které

se

soutěžích. v závodech

letech,až

do

nemění.

Výrobci

nářadí

cvičencům

mužů

charakter nepoužívá.

tělocviku je již v těchto dobách položen

V dalších

nářadí

Ženský

po

konstrukční

a oni

tak

současné

stránce

mohli

doby,

přicházejí vylepšit,

vylepšovat

své

se

a

jeho

na

nové

aby

lépe

výkony.

S v ý v o j e m s p o r t o v n í g y m n a s t i k y m u ž ů i ž e n se v y v í j í i m a t e r i á l n í v y b a v e n í . M e z i n á r o d n í g y m n a s t i c k á f e d e r a c e FIG p ř e d e p i s u j e nové m o d e r n í typy n á ř a d í , p r u ž n é m ů s t k y a p o d l a h y a v y t v á ř í tak

lepší

p o d m í n k y pro zvyšování sportovních výkonů

17

4. Hypotézy Hypotéza l t P ř e d p o k l á d á m ,

že obsah

cvičení je ovlivněn

konstrukcí

jednotlivých druhů nářadí.

Hypotéza2:Předpokládám,

že z m ě n y v k o n s t r u k c i

nářadí ovlivnily i

metodiku nácviku jednotlivých cvičebních tvarů.

Hypotéza 3: P ř e d p o k l á d á m , ž e v l i v e m r o z v o j e c v i č e b n í h o o b s a h u

se

z v ý š i l y n á r o k y na p o h y b o v é s c h o p n o s t i c v i č e n c ů .

18

5. Metody a postup práce P r o h y p o t é z u 1,2 a 3 b y l a p o u ž i t a -metoda

historická-komparační

-metoda historická-indukce,

Shromažďování

poznatků

z rozhovorů

odborníky.

zpracován

s do

kapitol,

byl

z doporučené Obsah obohacen

literatury,

poznatků o

vlastní

byl

dedukce

internetu

a

rozčleněn

a

úvahy

a

názory

z a l o ž e n é na z í s k a n ý c h i n f o r m a c í c h .

19

ó.Výsledková část 6.1 Cvičení prostná muži/ženy Obr. 1 : Pružná podlaha (6)

6.1.1 Pohybový obsah a jeho vývoj „ P o h y b o v ý o b s a h se s č a s e m z n a č n ě v y v í j e l " (5, s . 5 3 ) . D ř í v e nešlo

o

cvičení

jednotlivců,

jako

to

je

dnes,

ale

cvičila

d r u ž s t v a j a k o j e d e n v e l k ý c e l e k . C v i č i l o se na v ě t š í c h

celá

cvičebních

p l o c h á c h na tvrdé zemi. Tehdy p r o s t n á neměla j e š t ě nic společného s dnešním

švihovým

cvičením.

„Nejdříve

se

cvičily

jednoduché

elementární pohyby s geometrickou přesností a četnými Lze je

přirovnat

ke

dnešním

základním

cvičením

výdržemi.

prostným"

(4,

s.201). Prvními cvičení

průkopníky,

prostná

pojal prostná poznatky

byli

Pestalozzi,

P.H.Ling,

a jeho

kteří

který

se

snažili

Eiselen

se ř í d i l

systematicky

a Spiess.

Mírně

utřídit odlišně

anatomicko-fyziologickými

cílem bylo cvičení ovlivňující zdravotní

stránku

cvičence. „Po jednoty

založení

Pražské

samostatného

v roce

1862

se

českého cvičení

spolku prostná

-

Tělocvičné

stala

nedílnou

s o u č á s t í c e l é n a š í t ě l e s n é v ý c h o v y " ( 5 , s . 5 3 ) . Od t o h o t o r o k u , po delší dobu, mělo cvičení mužů a žen stejný charakter. Podobně jako tomu

bylo

u jiných

disciplín,

cvičební

obsah

žen

c v i č e b n í h o o b s a h u m u ž ů . „ Z h r u b a do 1. s v ě t o v é v á l k y

vycházel

ze

naplňovaly

o b s a h c v i č e n í , k t e r á b y l a s t a t i c k á , d b a l o se na e s t e t i c k o u

stránku,

z d ů r a z ň o v a l a se g e o m e t r i c k á p ř e s n o s t a v ý d r ž e . J e d n a l o se s p í š e o

20

p o h y b y n a m í s t ě s m í r n ý m i v ý d r ž e m i " ( 5 , s . 5 3 ) . O v š e m do n a š í z e m ě b y l y p ř e n e s e n y p o z n a t k y z F r a n c i e od p á n ů D e m é n y h o

a Héberta.

Tento

pohyb

směr

prostných

cvičení

propagoval

názor,

že

při

p r o s t n ý c h c v i č e n í c h má být p l y n u l ý a ne s t a t i c k ý . P r o s t n á by m ě l a rozvíjet

ohebnost

těla,

rytmicko-gymnastický dynamický

a

doprovázený zavedeny

vytrvalost

směr

navodil

statický

pohyb

hudbou.

„Volné

v roce

1920,

kdy

a

svalovou pohyb,

sílu.

ve

Tento

kterém

se

uspořádaný

do

rytmických

sestavy

byly

v našich

se k o n a l

VII.

Slet.

Tyto

nový střídal řad

zemích

sestavy

o b s a h o v a l y n e j e n e l e m e n t á r n í p o h y b y , ale již i n ě k t e r é

a

již

akrobatické

p r v k y " (4, s . 2 0 1 ) . Ž e n y se z a č a l y z ú č a s t ň o v a t z á v o d ů až od r o k u 1 9 2 8 , k d y b y l vypsán

první

závod

jednotlivkyň

o

Přebor

ČOS.

V tuto

dobu

e x i s t o v a l a p r o s t n á j i ž j a k o s a m o s t a t n á d i s c i p l í n a . Obsah byl podobný sletovému

cvičení. „Až v roce

1931 šlo o p r v n í

povinné

s e s t a v y " (5, s.53). V této době byly ženám stále z a k a z o v á n y a akrobatické válce

tvary

dochází

z estetických

k rozvoji

důvodů.

prostných

Teprve

směrem

po

stále

skoky

2.

světové

k dnešnímu

pojetí.

Z a č í n á se s t á l e v í c e o d l i š o v a t c v i č e n í m u ž ů a ž e n . V r o c e 1 9 4 9 b y l a prostná

cvičení

ovlivněna

sovětskými

gymnastkami.

„Šlo

již

o

p ř e m e t y z v o l n a , k t e r é u n á s n e b y l y d o s u d p o v o l o v á n y " ( 5 , s. 5 3 ) . Mezi

naše

slavné

akrobatickou

gymnastky

stránku

a

patří

taneční

Eva

Bosáková.

přípravu.

Její

Skloubila

sestavy

byly

charakterizovány velkým rozsahem pohybů a akrobatickými

prvky

v ě t š í o b t í ž n o s t i . „V r o c e 1 9 5 0 b y l do p o v i n n ý c h s e s t a v poprvé

zařazen

rychlý

objevil v technicky

přemet

vpřed.

O deset

n á r o č n ě j š í v a z b ě po r o n d á t u

prostných

let p o z d ě j i

se

již

a skoku s celým

o b r a t e m . V roce 1970 na m i s t r o v s t v í světa v Lublani o b s a h o v a l a j i ž P o v i n n á s e s t a v a t é m ě ř v š e c h n y d r u h y p ř e m e t ů " ( 5 , s. 5 4 ) . N e j d ř í v e se z a ř a z o v a l y až d v ě a k r o b a t i c k é ř a d y . Od r o k u

1950 p r ů m ě r n ě 4

akrobatické řady s přemety vzad, překoty vpřed a vzad.Další

naší

vynikající gymnastkou byla Věra Čáslavská, jejíž sestava byla svou

dobu

velice

obtížná.

Donedávna

se

akrobatické

na

řady

21

realizovaly

po

přímkách

a

diagonálách.

Dnes

cvičení

spěje

k využití celé cvičební plochy. P o h y b o v ý obsah je p e s t r ý , patří sem cvičení statická, v e d e n á a

švihová.

cvičenců

koordinaci,

o r i e n t a c i a s v a l o v ý c i t . J e k l a d e n n á r o k i na p a m ě ť o v é

schopnosti,

na

Tento

přesnost

výběr

pohybů

podmínkách.

pohybů

a

„Dnešní

rozvíjí

ovládání

sestavy

mají

u

vlastního hlavně

těla

v různých

dynamický

charakter

( p ř e m e t y , s a l t a s p o h y b y o k o l o os t ě l a ) " ( 4 , s . 2 0 1 ) . P o h y b y s t a t i c k é a

silové jsou

užívány

v co

nejmenší

míře.

Dnešní

sestavy

mají f

z h r u b a o k o l o 15 t v a r ů to j e p ř i b l i ž n ě 5 0 - 7 0 s e k u n d . K rozvoji dynamického charakteru cvičení výrazně přispěl i vývoj

cvičebních

plstěných

a

ploch.

Od

molitanových

cvičení

na

plochách,

tvrdé

které

zemi,

neměly

později téměř

na

žádné

p r u ž n é v l a s t n o s t i , k t e r é b y c v i č e n e c m o h l v y u ž í t k o d r a z u , se d n e s cvičí

na

velice

pružných

plochách.

Mají

velké

amortizační

vlastnosti. S moderní pružnou podlahou přišla firma Reuter. Jde o systém pospojovaných překližek, které mají gumový podklad. desky

jsou

konstrukce mít

stejnou

pospojovány musí

splňovat

pružnost

po

čepy. mnoho celé

Na

první

požadavků.

své ploše.

pohled Každá

jednoduchá z desek

Na p ř e k l i ž k á c h

Průřez

takovéto

podlahy můžeme

musí

je

n a l e p e n ý g u m o v ý p o v r c h , na j e h o ž v r c h n í části j e p ř i l e p e n á tkanina.

Tyto

dále

odolná

vidět na o b r á z k u

(viz.

P ř í l o h y , O b r . 2 a , b ) . T a k o v á to p o d l a h a m u s í m í t r o z m ě r y m i n i m á l n ě 12000 x 12000 mm. Tyto vlastnosti,

kvalitní avšak

gymnastické

jsou

oddíly.

cvičební velice Na

plochy drahé.

mají

Vlastní

gymnastických

výborné je

pouze

soutěžích

pružné špičkové

jsou

dnes

s a m o z ř e j m o s t í . D ř í v e se u ž í v a l p l s t ě n ý k o b e r e c ( v i z . P ř í l o h y ,

Obr.

3). T e n t o k o b e r e c , ale není tak p r u ž n ý , slouží spíše k t l u m e n í p á d ů . V mnoha školách a oddílech je i dnes nedílnou součástí tělocvičny.

Je

obdivuhodné,

jak

gymnasté

vybavení

v dřívějších

dobách

z v l á d l i z a c v i č i t n á r o č n é p r v k y na d a l e k o m é n ě p r u ž n é p o d l a z e . Pro správné

provedení

cviků

jako

jsou

přemety,

salta

s vruty

a

22

podobně,

je

rozhodující

právě

odrazová

síla,

která

ovlivňuje

parabolickou křivku letové fáze.

6.1.2 Metodika a technika cvičebních tvarů C v i č e n í p r o s t n á m ů ž e m e r o z č l e n i t n a n ě k o l i k s k u p i n . J s o u to a) S t a t i c k é p o l o h y - j s o u t a k o v é p o l o h y , k d e s e t r v á v á t ě l o n e b o část těla v určité p o l o z e ve v ý d r ž i . V ě t š i n o u tyto p o l o h y m a j í rovnovážný

charakter.

síla.Rovnováha nervosvalovou

je

U

rovnováhy

neustále

činností.

těžiště těla nachází

je

důležitá

statická

zajišťována

složitou

reflexní

Nejefektivnější je

nad místem

poloha,

kdy

se

opory, čím výše těžiště

je,

tím větší j e úsilí k z udržení r o v n o v á h y . Čím je těžiště od

místa

opory,

tím

je

udržení

rovnováhy

dále

obtížnější.

„ R o v n o v á ž n o s t p o l o h y je tedy u r č o v á n a statickými účinky sil, kdy

vnitřní

s.13).

Tato /

vychýlení jsou

síly

svalové A

působnost

zapojení

je

tím

sil

vnějších"

větší,

čím

na

prostorovou

vzpřímené,

(10,

větší

je

.

těla z ideální rovnovážné polohy. Statické

náročné

v poloze

vyrovnávají

orientaci,

ale i p o l o h á c h

protože

střemhlav.

z á v i s l á na z r a k u , k i n e s t e t i c k é m a v e s t i b u l á r n í m

polohy

nejsou

jen

Orientace

je

aparátu.

b) P o h y b y v e d e n é - j s o u t a k o v é p o h y b y , k d e d o c h á z í k e z m ě n á m polohy

celého

těla

či

částí

vzhledem

k zemi.

„Vedenými

p o h y b y nazýváme tedy všechny pohyby částí těla a všechny pohyby

celého

regulovatelný fázi

těla,

do té m í r y ,

měnitelná

pohybového

jejichž

nebo

že r y c h l o s t

pohyb

může

může být být

silou

v kterékoli

v kterékoli

můžeme

realizovány pohybů

pohyby

švihové.

s.15).

fázi

pohyby z této skupiny mají větší rychlost provedení, i jako

(10,

svalovou

některé

brát

zastaven"

je

Pokud

je

článku

průběh

Pohyby

vedené

mohou

b u ď na m í s t ě , n e b o z m í s t a na m í s t o . U

převažuje

působení

sil

vnitřních

(svalových)

být

těchto nad

silami vnějšími.

23

D á l e v e d e n é p o h y b y d ě l í m e na v e d e n é p o h y b y , při nichž se p o h y b u j e c e l é t ě l o , n e b o j e n č á s t t ě l a . Z d e j e t a k é svalová

síla

Vedené

pohyby

c h a r a k t e r i z u j í p o h y b y p r o v á d ě n é z v o l n a se z n a č n ý m

svalovým

napětím. v místě

a

kloubní

Cvičenec opory.

se

Při

při

pohyblivost.

nutná

pohybech

pohybech

neustále

těla

vpřed

a

dotýká vzad

země

dochází

k p ř e t á č e n í těla kolem n ě k t e r ý c h z os. Patří sem např. kotouly vpřed, kotouly vzad, přemety zvolna a podobně. Poslední podskupinou vedených a tahových pohybů jsou takové

pohyby,

které

provádíme

na

místě

a

svalová

síla

p ů s o b í b u ď ve s m ě r u n e b o p r o t i s m ě r u ( g r a v i t a c e ve s v i s l i c i ) . Tyto

pohyby

směru

.

vyžadují

působení

značné

zapojení

svalové

síly

proti

gravitace.

V

c) Š v i h o v é c v i č e b n í t v a r y Jsou

náročné

na

se č a s t o o z n a č u j í j a k o

rychlou

reakci,

svalovou

akrobatické. koordinaci

o r i e n t a c i , p r o t o ž e j e d n o t l i v é p r v k y na sebe r y c h l e „Cvičení

švihová

pohybových

představují

činností

velmi

uplatňující

se

a

navazují.

složitý v průběhu

soubor jednoho

p o h y b o v é h o č l á n k u . P o h y b o v á s l o ž i t o s t v y p l ý v á p ř e d e v š í m ze s t ř í d a v é h o p r o t i p ů s o b e n í v n ě j š í c h a v n i t ř n í c h sil v z á v i s l o s t i na j e m n é

a časově přesné diferenciované koordinaci

dílčích

p o h y b ů " ( 1 0 , s. 17). P r o t y t o t v a r y j e t y p i c k á j e d n a či d v ě l e t o v é

fáze a často u

n i c h d o j d e k p ř e t o č e n í t ě l a k o l e m o s y . V l e t o v é f á z i na t ě l o působí jen

síly vnější. Cvičenec

fázi letové příliš nebo

odrazové.

(výslednici ovlivněno

sil

nemůže

průběh pohybu

o v l i v n i t . To j e m o ž n é j e n ve f á z i L z e tak o v l i v n i t

vnějších

působením

průběh následného

a vnitřních). výslednice

sil.

Přetočení Je

oporové pohybu

těla pak

zde

ve

vidět,

je jak

pružnost odrazové plochy ovlivňuje následný pohyb. Směřuje li v ý s l e d n i c e sil do t ě ž i š t ě , k r o t a c i t ě l a n e d o j d e .

Výslednici

sil m ů ž e m e o v l i v n i t š v i h e m , t r č e n í m . K ú s p ě š n é m u

provedení 24

j e n u t n é , a b y v ý s l e d n i c e sil s m ě ř o v a l a e x c e n t r i c k y

vzhledem

k těžišti-před

fáze

nebo

za

něj.

Bez

oporová

c h a r a k t e r i s t i c k á z r y c h l e n í m či z p o m a l e n í m r o t a č n í h o Cvičenec těla

svou

svalovou

rovnoměrně

následně měněn Pohyby skupinou těla.

sílu užívá k tomu,

rozložena moment

Provádí

pohybu.

aby byla

těžiště

těla

a

na

skupiny.

hmota tím

je

setrvačnosti.

švihové

jsou

kolem

je

můžeme

pohyby,

kdy

se h l a v n ě

ve

dělit

tělo

není

přetočeno

smíšených

Jednou

kolem

podporech.

osy

Pohyb

je

uskutečněn odrazem nebo švihem nohou a pohybem paží. Další

podskupinou

s částečným

přetočením

švihových těla.

Je

pohybů též

jsou

ovlivněna

pohyby odrazem,

š v i h e m a t r č e n í m . Patří sem n a p ř í k l a d z lehu v z n e s m o trčením s t o j n a r u k o u , s k o k do s t o j e na r u k o u . Poslední

podskupinou

přetočením

vpřed,

vzad

uskutečňuje

odrazem,

jsou či

švihem

pohyby

švihové

stranou. paží

a

Tento

s úplným pohyb

trčením.

se

Přetočení

p r o b í h á při p o s t u p n é n e b o s o u č a s n é o p o ř e r u k o u , nebo v bez o p o r o v é f á z i . P r v k y se p r o v á d í z m í s t a n e b o z r o z b ě h u . C v i k y s oporou

jsou

tedy

snazší

s oporou

patří

například

pro

přetočení

kotoul

letmo.

těla. A

Mezi

mezi

cviky

prvky

bez

opory například salto. M ů ž e m e si v š i m n o u t , j a k d ů l e ž i t o u s l o ž k o u m ů ž e b ý t o d r a z , je dnes, právě díky

který

akrobatickému povrchu, dokonalejší .

P ř i n á c v i k u se n a c v i č u j í n e j p r v e j e d n o d u š š í p r v k y , P r v k y s l o ž i t ě j š í . To p l a t í i ve š k o l e , ž á c i b y m ě l i z v l á d a t P r v k y . M ě l y b y se u č i t v p o ř a d í

leh v z n e s m o ,

později základní

s t o j na

lopatkách,

s t o j na h l a v ě , s t o j na p ř e d l o k t í c h , s t o j n a r u k o u , k o t o u l

vzklopmo,

P ř e m e t a t d . R o n d á t n a c v i č u j e m e až p o z d ě j i . S a l t a či p ř e m e t y v z a d můžeme

nacvičovat

t e p r v e po z v l á d n u t í

Vrcholem je spojení prvků měly být p r o v á d ě n é

těchto

základních

prvků.

v řady. Pokud jde o řady, nejprve

by

v pořadí - vpřed, vzad, stranou a nakonec je

25

k o m b i n o v a t . N e j v ě t š í z a s t o u p e n í p r v k ů v ř a d ě , by m ě l y být z

prvků

š v i h o v é h o c h a r a k t e r u . A b y b y l y s p l n ě n y p o ž a d a v k y na řadu,

musí

na sebe p r v k y n a v a z o v a t b e z p r o s t ř e d n ě po sobě. Mezi j e d n o t l i v ý m i prvky

nesmí

být

přebytečné

kroky,

skoky,

a pohyby paží.

Prvek

musí být p r o v e d e n takovým z p ů s o b e m , aby j e h o k o n e č n á fáze byla počáteční

následující.

Je d ů l e ž i t é

mít

na p a m ě t i ,

že

akrobatická

ř a d a s l o ž e n á ze š v i h o v ý c h p r v k ů m á tu v l a s t n o s t , ž e se j e j í v průběhu třeba

zrychluje a nejvyšší

volit

prvky

tak,

aby

t e m p o j e na konci

velikost

rychlosti

tempo

řady. Proto

odpovídala

je

jeho

p r o v e d e n í . S e s t a v a t r v á v p r ů m ě r u o k o l o 5 0 - 7 0 s e k u n d . N e j p r v e se nacvičují j e d n o t l i v é prvky, pak části řady a nakonec celá řada. Při n á c v i k u s t a t i c k ý c h p r v k ů je dobré využít pevné a b y c h o m z a b r á n i l i z b y t e č n ý m vlivům v n ě j š í c h sil. Například

opory, oporu

o z e ď p ř i s t o j i n a r u k o u , či c v i č e n í v e d v o j i c í c h . Při

nácviku je

nutné

pomocí

průpravných

cviků

zvyšovat

f l e x i b i l i t u či p o s i l o v á n í m z v y š o v a t s v a l o v o u s í l u . Je m o ž n é v y u ž í t např. žebřin pro protažení

těla v oblasti

využívat

i

různé

metodické

Například

nakloněná

rovina

zad a p o d o b n ě .

pomůcky,

usnadní

které

nácvik

provedení

kotoulu.

Můžeme usnadní. Ta

může

b ý t v y t v o ř e n a z o d r a z o v é h o m ů s t k u p o k r y t é h o ž í n ě n k o u , či p o m o c í zavěšených zajistíme

laviček. lančem.

trampolínku. pružné

Bezpečnost U

Je o v š e m

podlahy je jiný.

návratem

pružin.

Ale

otáčivých

překotových důležité Odraz lze

ji

vědět,

prků

prvků že

můžeme

odraz

z trampolínky je využít

pro

v letové

fázi

využít

z trampolínky mírně

upevnění

i a

opožděný orientace

v p r o s t o r u . C v i č e n c i by n i k d y n e m ě l i c v i č i t na t v r d é z e m i , p r o t o ž e dopady a rázy ničí klouby a jsou bolestivé. V d n e š n í m š v i h o v é m p o j e t í j e d ů l e ž i t ý o d r a z , k t e r ý z á v i s í na odrazové síle. Proto musíme posilovat flexory a extenzory

dolních

k o n č e t i n . D n e š n í o d r a z o v é p l o c h y š e t ř í k l o u b y d o l n í c h k o n č e t i n a to se p r o m í t á

i v tom,

že d o b a

tréninku je delší.

Můžeme

využít i

o d r a z o v ý c h můstků. Odrazem nastavíme vlastnosti pro letovou fázi.

26

To j e r y c h l o s t , v ý š k a o d r a z u a s m ě r d r á h y . V l e t u j i ž m o c š a n c í p r o ovlivnění pohybu není.

27

v

O T7* ° v 6 .2Kun nasir

6.2.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj Kůň našíř patří mezi hlavní mužská nářadí. Obr. 4: Kůň našíř (7)

Jedná

se

o

pohybový

nářadí

obsah

metací,

ustálil

díky

protože

vývojem

cvičení

metů.

u ž í v a l a k r é t s k o - m y k é n s k á k u l t u r a " ( 4,

tohoto

nářadí,

se

„Podobné

nářadí

již

s. 1 7 3 ) . M a k e t y z e d ř e v a i

ž i v á z v í ř a t a p o u ž í v a l i v o j á c i p r o v ý c v i k . V e z n á m ě j š í p o d o b ě se j i ž vyskytoval

ve

školách

Filantropistů.

Samozřejmě

nechyběl

v německém tělovýchovném systému Jahna a Eiselena. Toto p o u ž í v a l i D r . T y r š . „V t é t o d o b ě

nemá kůň zcela dnešní

ani

nářadí

podobu,

a l e m á z v ý š e n ý a p r o d l o u ž e n ý k r k . " ( 4 , s. 1 7 3 ) . K r k e m

nazýváme

vzdálenější

i

konec

a hřbetem

konec

bližší.

Kůň

míval

oháňku

v y r o b e n o u z e ž í n í a s e d l o . S e d l o se p o s t u p e m č a s u n a h r a d i l o d v ě m i Plnými

oblouky.

Tehdejší

délka nářadí

se m ě n i l a ,

pohybovala

kolem 2 m. K o v o v á madla, která byla pro lepší u c h o p e n í kůží, obsahu

se n a h r a d i l a

madly z tvrdého

dřeva. „Vývojem

potažena

pohybového

byl o v l i v n ě n tvar k o n ě n a š í ř " (4, s . 1 7 4 ) . Šířka koně

změněna,

délka

právě rozmach

se z m ě n i l a P

postupně

rovádějmh_metů.

až na

se

byla

160 c m . Z p ů s o b i l

Krk začal mít s t e j n o u

to

podobu,

jako hřbet. Tvar koně našíř, který známe dnes, spatřil světlo

světa

r o k u 1 9 3 6 d í l e m J. S e i d l a .

28

T ě l o d n e š n í h o k o n ě j e v y r o b e n o ze s i l n ý c h b o r o v ý c h

fošen.

Uvnitř koně je drcené kamení, aby kůň byl d o s t a t e č n ě těžký. Nohy k o n ě j s o u d u t é a m a j í r o z m ě r y 95 x 95 m m s n á s t a v c i p r o Nástavce

mají rozměry

zaobleny

a

výšky jsou

výsuvný

40 x 40 mm.

systém

navrtávány

jistí

Nohy jsou

pérová

pro

západka.

d í r y p o 50 m m . M a x i m á l n í

výšku.

bezpečnost

V nástavcích výška koně je

1350 mm ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 5 a , b ). Č a l o u n ě n í j e p o t a ž e n o p l á t n e m a h o v ě z í kůží. V dnešní době je již kůže nahrazena koženkou nebo moderním materiálem

podobných

vlastností.

Nejnovější

podoba

závodního

koně n e m á j i ž 4 nohy, ale dvě n o h y u p e v n ě n é ve středu spodní části těla.

Na

dolních

koncích

nohou

je

zakončení

tvaru

zajišťuje stabilní kontakt

s podlahou

(viz Obr. 4). Touto

byl

cvičení

v oblasti

rozšířen

Nastavení

prostor

výšky

pro

nohou

již

i

nejistí

pérové

po

T,

které

změnou

stranách

západky,

koně.

ale

otáčivé

šrouby.

Madla jsou vyrobena z jasanu a mají ocelovou vložku (viz.

Přílohy,

Obr.

6).

nahrazuje tvrdými

Díky

dnešním

hmotami.

výrobním

Madla

technologiím

se

se d a j í z k o n ě o d e j m o u t

jasan díky

m a t i c í m , k t e r é j e j z e s p o d u t ě l a k o n ě f i x u j í ( v i z . P ř í l o h y O b r . 7) a k ů ň se d á p o u ž í t k p ř e s k o k u . V z d á l e n o s t m e z i m a d l y se p o h y b u j e od 4 0 0 m m do 4 5 0 m m . K o n ě j e m o ž n é u p e v n i t ze s p o d u k p o d l a z e ř e t ě z e m a f r a n c o u z s k ý m i m a t i c e m i , ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 8).

6.2.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů K ů ň se p o u ž í v a l a p o u ž í v á n a ř a d u d a l š í c h č i n n o s t í . M ů ž e se u ž í v a t j a k o p ř e k á ž k a p ř i h r á c h . C v i č e b n í o b s a h m ů ž e m e r o z d ě l i t na P ř e s k o k y a m e t á n í ve v z p o r u , p o d p o r u a s e d u . Z p o č á t k u se na k o n i našíř prováděly pouze jednotlivé prvky. Výjimečně i v počtu s p o j e n ý c h p r v k ů . Ke s p o j o v á n í p r v k ů v s e s t a v y došlo p o d l e »V

roce

1 887

na

závodech

v Českém

Brodě,

konaných

třech Libry: místo

z a k á z a n é h o II. S l e t u . C v i č i l i tímto z p ů s o b e m k r a j a n é z A m e r i k y a tam také p o p r v é ukázali i p r o v e d e n í o p a k o v a n ý c h kol o d b o č m o " (4,

29

s. 1 7 3 ) . V z n i k a l a i j i n á m e t a c í n á ř a d í , j a k o k o z a s m a d l y , k t e r á a l e měla

spíše

funkci

zařazovaly

prvky

pomocného jako

nářadí..

přešvihy,

„Do

kola

Provedení těchto prvků umožňovalo

a

stálého

stříže"

obsahu

(4,

s.

sc

173).

snížení krku do s t e j n é

polohy

j a k o u h ř b e t u . „ P o v z o r u i t a l s k ý c h z á v o d n í k ů (A. B r o g l i a ) b y l y do sestav

zařazovány

přechody.

Vliv

jednonož

a

jednonož.

Čeští

s obraty,

mety

odbočmo,

Švýcarů

stříži

která

se

projevil

odbočmo

závodníci se d o s u d

zánožmo,

i

ve

obohatili

ve

únožmo

vysokém

vazbách náplň

v mezinárodních

s obraty

provádění

metů

rozmanitých

sestav

o kolo

zkratkách

a

metů

odbočmo

označují

jako

Č e s k é k o l o " (4, s . 1 7 4 ) . Obsah dnešní gymnastiky ovlivnila hlavně ruská škola. Dnes jde

vývoj

směrem

ke z m í r n ě n í

opakovaných

činností.

Rozvíjí

se

m e t y s n o ž m o s o b r a t y a s e z m ě n a m i m í s t o p o r y n a m a d l e c h či t ě l e koně. P r o c v i č e n í na koni j e d ů l e ž i t á i f y z i c k á v y s p ě l o s t Důležité jsou

svaly

pletence

ramenního,

svaly

paží,

cvičence.

svaly

zad

a

břicha. Cvičení také zatěžuje klouby zápěstní a loketní. Koncepce

dnešních

sestav

obsahuje

„u

III.

výkonnostní

třídy r ů z n é v ý š v i h y , j e d n o t l i v é stříže, p ř e š v i h y a k o l a " (4, Ve

II.

výkonnostní

třídě jsou již

„stříže,

které

se

s.175).

opakují,

kola

o d b o č m o a p ř e c h o d y n a t ě l o k o n ě z m a d e l " ( 4 , s. 1 7 5 ) . T y t o s e s t a v y obsahují

až

15

tvarů.

V I.

výkonnostní

třídě

jsou

již

opravdu

»mistrovské" prvky. P o h y b n a k o n i se d á r o z d ě l i t n a d v ě s k u p i n y a) P o h y b y n o h o u

stranou

b) P o h y b y n o h o u po k r u h o v é t r a j e k t o r i i T y t o s k u p i n y s e c v i č í n a m a d l e c h i t ě l e k o n ě a m o h o u se v z á j e m n ě kombinovat.

Hlavní

článek

pohybu,

který

na

základě

činnosti

c v i č e n c e u r č u j e p r ů b ě h p r o v á d ě n é h o p o h y b u , j e při c v i č e n í na koni n a š í ř u s k u t e č ň o v á n v ž d y v p r ů b ě h u d v o u o p o r o v é f á z e . To z n a m e n á , že o b ě r u c e se z á r o v e ň d o t ý k a j í n á ř a d í . V t z v . j e d n o o p o r o v é f á z i j e 30

pohyb řízen hlavně vlivem v n ě j š í c h sil. Během d v o u o p o r o v é

fáze

dochází k n e j v ě t š í m u zrychlení hlavně u špiček nohou. V této fázi je nejprve uplatněna svalová síla, která je také hnací silou pohybu. Pro n á c v i k na koni n a š í ř j e tedy, j a k j s e m j i ž u v e d l , d ů l e ž i t á dostatečná

síla

některých

osvojení některých těla,

přenášení

svalových

skupin.

specifických pohybů

váhy

a

přesnost

je

nutné

a návyků, jako je

držení

dohmatů.

Nejdříve

K tomu

využívá plno pomůcek, které ulehčují nácvik

se

cvičebního

dnes

již

obsahu,

( v i z . P ř í l o h y , O b r . 9 a , b , c ) . I to j e j e d e n z h l a v n í c h d ů v o d ů , ž e se t o t o n á ř a d í d n e s na š k o l á c h p ř í l i š n e u ž í v á . C v i č e n í n a t o m t o n á ř a d í b ě ž n á p o p u l a c e n e z v l á d á b e z d e l š í p ř í p r a v y . S n á c v i k e m se z a č í n á u c h l a p c ů od 12 l e t . M ů ž e m e t a k é v y u ž í v a t v i s o v é n á ř a d í j a k o v y s o k á bradla,

kruhy,

pod

kterými je

postaven

kůň

našíř.

Používá

se i

k o z a , k t e r á s v ý m i r o z m ě r y n á ř a d í u l e h č u j e m e t á n í . P r o t e n t o ú č e l se užívá i hříbek (viz. Přílohy, Obr. 32c). U některých prvků je možné užít i metody dopomoci.

Při n á c v i k u se m a j í p r v k y u č i t „v t o m t o p o ř a d í : 1. p ř e š v i h ú n o ž m o 2. k o l o ú n o ž m o 3. s t ř í ž o d b o č m o 4. k o l o p ř e d n o ž m o 5. k o l o z á n o ž m o 6. k o l o ú n o ž m o v z a d 7. k o l o o d b o č m o " ( 4 , s. 1 7 8 ) .

31

6.3 Kruhy 6.3.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj

Nejdříve

se

zmíním

v mnoha tělocvičnách

o

kruzích

mechanických,

které

a školách a jsou předchůdci dnešních

jsou kruhů

závodních. Z a č n u n e j p r v e j e j i c h r o z m ě r y - š í ř k a 68 c m , v ý š k a 4 3 , 5 cm a h m o t n o s t 56kg. J e j i c h p e v n é o s a z e n í musí být p r o v e d e n o

takovým

z p ů s o b e m , aby délka závěsů byla 550 cm. Jejich k o n s t r u k c e z oceli je rozebíratelná. Navíjecí cívka je vyrobena z jasanového dřeva, je p ř e k l i š k o v á n a a o t á č í se na h ř í d e l i ve s t ř e d u k o n s t r u k c e . N a o k r a j i c í v k y j e k o v o v é m e z i k r u ž í , do n ě h o ž z a s k a k u j e o c e l o v ý k o l í k , k t e r ý zajišťuje nastavenou dnes

i z pertinaxu,

výšku kruhů. Kruhy jsou a mají

ocelovou

vložku.

vyrobeny z jasanu, Visí

na

řemenech.

Výška je upravována přes kladky dvěma konopnými lanky.

Průměr

k r u h ů j e 18 c m a t l o u š ť k a 2 , 8 c m (viz P ř í l o h y , O b r . 11). Kruhy závodní s kovovou konstrukcí svými vlastnostmi

lépe

vyhovují dnešním požadavkům vrcholové gymnastiky.

32

Tyto

kruhy,

výkonnosti

svým

provedením,

cvičenců.

Jejich

dávají

parametry

větší přesně

prostor

k rozvoji

stanovují

předpisy

FIG. K r u h y j s o u t v o ř e n y 5 5 0 0 mm v y s o k o u r á m o v o u na j e j í m ž

vodorovném

kruhovitá

držadla

speciálních otáčení

nosníku

(viz Přílohy,

otočných

lanka

jsou Obr

ložiscích,

kolem

svislé

volně

lankách

zavěšena

12). L a n k a j s o u z a v ě š e n a

které

osy

na

konstrukcí,

a

zajišťují

také

na

bezproblémové

částečně

brání

svým

provedením nežádoucím vibracím kovové konstrukce (viz.

Přílohy,

obr.

vypínací

13).

Krom

kovové

konstrukce jsou

součástí

čtyři

lanka a dva kroužky. Celá sada v rozložené podobě znázorněna (viz P ř í l o h y , o b r . 1 4 ) . O t o č n á z a ř í z e n í b r á n í k r o u c e n í l a n e k , m u s í b ý t co nejvýše

a j e j i c h hmotnost nesmí přesáhnout 600g. Rám musí

kónický

tvar.

odolná

v tahu.

Řetězy

na

Vypínací Nářadí je

konci

zařízení

musí

vypínáno

lanek

nesmí

být

lehkého

pomocí být

provedení

francouzských

delší,

než

mít a

matek.

500mm,

aby

n e d o c h á z e l o ke c h v ě n í při c v i č e n í . Mezi z á v ě s n ý m i lanky a k r u h y j e u m í s t ě n ř e m e n z k ů ž e , k t e r ý m á r o z m ě r y 7 0 0 x 35 m m a t l o u š ť k u 4 mm.

Závěsná

130kg/mm2. průměr mají

lanka

Napínací

6-7mm.

obrovskou

mají průměr lanka

5-6 mm

a jsou

odolná

v tahu

této konstrukce jsou ocelová a mají

Všechny

tyto rozměry

funkční

důležitost.

musí být vždy d o d r ž e n y Vzdálenost

mezi

a

sloupky

k o n s t r u k c e j e 2 8 0 0 m m ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 15). Pro zařízení,

splnění otočná

parametrů

zařízení

jsou

a závěsná

zatížením

300kg.

zařízením

musí být k o n t r o l o v á n o

kruhy lanka

testovány. musí

K a ž d ý ze čtyř s p o j ů mezi zatížením

být

Napínací

kontrolována

sloupky a

napínacím

600kg. Kroužky

musí

u n é s t z á t ě ž 2 5 0 k g (viz P ř í l o h y , Obr 16).

33

6.3.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů Množina

pohybů,

kterou

je

možno

na

této

nářaďové

konstrukci provádět, je převážně visového charakteru a proti jiným n á ř a d í m j d e o n á ř a d í p o h y b u j í c í se v p r o s t o r u . „ C v i č e n í m ů ž e m e r o z d ě l i t do d v o u s k u p i n a) v h u p u b) v k l i d u a) N á ř a d í se p o h y b u j e z á r o v e ň se c v i č e n c e m a r o z p ě t í p o h y b u j e značně velké. Tento

druh

cvičení

Pohyb nářadí je totožný s pohybem

cvičení je

dnes

spíše

používán

cvičence.

jako

průpravné

koordinace.

b) N á ř a d í

je

v klidu

nebo

v nepatrném

pohybu

ve

směru

opačném, než je pohyb cvičence, tento zákon akce a reakce n u t í c v i č e n c e z ů s t a t na m í s t ě ve s v i s l i c i . T e n t o t y p c v i č e n í j e d o m i n a n t n í v mužském závodním c v i č e n í " (4). Pohyblivost pohyb musí Pohyb

nářadí

reagovat.

těžiště

ve

ovlivňuje

cvičení

a cvičenec

na

Je zde tedy n e m o ž n é získat p e v n o u svislici,

omezuje

pohyb

tento oporu.

v prostoru,

což

z n e m o ž ň u j e p ř e v o d e n e r g i e z p o l o h o v é do k i n e t i c k é . To j e z v l á š t ě v přechodu disponovat

do

vzporových

značnými

poloh

silovými

znatelné

schopnostmi.

a

cvičenec

Přítomnost

musí

lanek,

na

n i c h ž k r u h y v i s í , z n e m o ž ň u j í z a ř a d i t o b r a t y a m e t y ve v z p o r u . T y t o cviky j s o u zde nahrazovány cviky síly, takže toto nářadí

vyžaduje

značné silové nároky. Na tomto nářadí j e z výše uvedených

důvodů

rozvoj švihových tvarů omezen. Hlavními cviky jsou cviky silové a statické (sešiny, rozpory, váhy, stoje atd.). Kvalita

konstrukce

Pohybový

obsah.

Dříve

železnými

kruhovými

se

během užívaly

držadly,

svého málo

vývoje pružné

působila

na

konstrukce

se

o b š i t ý m i k ů ž í . J e š t ě n e ž se

začala

Používat kruhová držadla, byla držadla tvaru trojúhelníku. Držadla b y l a n a h r a z o v á n a p r u ž n ě j š í m i . Z a v á d ě l a se z á v ě s n á l a n a a p o p r u h y

34

a měnil

se i m e c h a n i s m u s j e j i c h z á v ě s u .

dřevěných

Změnily

se i

vlastnosti

k r o u ž k ů , k t e r é se s t a l y p r u ž n ě j š í m i . V d n e š n í d o b ě

má

k o n s t r u k c e rámu upevněného k zemi táhly i vlastní kruhová držadla konstantní

pružnosti

i materiálovou

shodu, což z a r u č u j e

neměnné

podmínky cvičení kdekoliv. Rozvojem

cvičení

během

století

se

obohacoval

pohybový

o b s a h . Z t a h o v ý c h a p o l o - t a h o v ý c h v z e p ř e n í se v y v i n u l y

přechody

z v i s u do v z p o r o v ý c h p o l o h š v i h e m , p o z d ě j i n a p o j o v a n é n a v ý k r u t y a p r o v á d ě n é i s n a p j a t ý m i p a ž e m i . S t o j i na r u k o u , d ř í v e pokrčenými průchodem zlepšená

pažemi

a

rovnou

dotahování

do

pružnost

stoje

na

konstrukce.

silou, rukou.

se

provádí

Tomu

Natažené

prováděné

paže

švihovým

napomohla dále

ona

napomohly

rozvoji veletočů. V zakončení sestav je dnes možno vídat obraty a p ř e k o t y z p r o s t a . Š v i h o v á c v i č e n í se s i l o v ý m i a s t a t i c k ý m i v p o m ě r u 2 : 1 d á v a j í n á r o k y i na o r g a n i s m u s Z hlediska cvičení

na

biomechaniky

bradlech

či h r a z d ě .

cvičenců. je

cvičení

Těžiště

těla

v klidu

odlišné

neopouští,

nebo

v e l m i m á l o s v i s l o u r o v i n u n á ř a d í , p o h y b j e r e d u k o v á n do Výkyv

těla

způsobený

nohama

vpřed,

je

kompenzován

k r u h ů . To má pro c v i č e n í d ů s l e d e k v tom, že n e l z e p l n ě

od jen

přímky. pohybem využívat

v ě t š í p o l o h o v é e n e r g i e , p r o t o ž e p ř i n e b r ž d ě n é m p o h y b u ve v o l n é m pádu

by

došlo,

v okamžiku

závěsu,

k utržení,

nelze

tedy

v y u ž í v a t m e c h a n i c k ý c h m o ž n o s t í . P o h y b t ě ž i š t ě t ě l a ve s v i s l i c i

plně má

charakter rychlého a krátkého pohybu. Načasování užití síly musí b ý t p ř e s n é a r y c h l é . V ý j i m k o u j s o u n a p ř í k l a d v e l e t o č e na k r u z í c h , k d e se t ě ž i š t ě c v i č e n c e p o h y b u j e p o k r u h o v é t r a j e k t o r i i .

Veletoče

v z n i k l y d í k y z d o k o n a l e n í s t o j e na r u k o u , které j i ž c v i č e n c i d o k á z a l i zacvičit

s napjatými

dosahováno

technikou

jsou

které

prvky,

se

pažemi. švihu dají

na

Těchto

stojů

a ne d o t a h o v á n í sebe

snadno

na silou

rukou

bylo

paží.Veletoče

navazovat

a v závěru

sestav umožňují několikanásobné obraty.

35

D a l š í m r o z d í l e m o p r o t i j i n ý m n á ř a d í m j e s k u t e č n o s t , že z d e nedojde

k puštění

a opětovnému

uchopení

kruhů.

Takže

tu

není

riziko špatného dohmatu. N a š k o l á c h se p ř i n á c v i k u p o u ž í v á r ů z n é v ý š k y k r u h ů , cvičenci

můžeme

pomoci

překonat

kritickou

hranici.

Cvičí

základní prvky, které rozvíjí základní pohybové schopnosti obratnost. Důležité je

kde

specifické posilování potřebných

se síla

svalových

s k u p i n . Ve s p o r t o v n í

g y m n a s t i c e m o h o u být p o u ž í v á n y i m e t o d i c k é

pomůcky,

posílení,

zlehčených

jak

pro

podmínkách

tak

procházet

nácvik. určité

Cvičenec cvičební

může

polohy

ve (viz.

P ř í l o h y , O b r . 17 a , b , c ) . „Cvičební tvary tedy můžeme podle Libry rozdělit: I.

Cvičební tvary švihové a) k m i h e m v e v i s u -předkmihem -zákmihem v podporu

-předkmihem -zákmihem

b) z visu v z n e s m o c) t o č e II. III.

cvičební tvary vedené c v i č e b n í t v a r y s t a t i c k é ( v ý d r ž e ) " (4, s.87). Švihové

Podpory paží. bez

zásahu

tvary jsou

prováděny

hlavně

pohybem

nohou

Tvary silové jsou pomalé pohyby v celém

vnějších

sil.

Pohyb

musí

být

za

průběhu

stejnoměrný.

Velké

zapojení svalů. Tvary statické jsou tvořeny minimálně třívteřinovou výdrží v dané poloze. V oblastech úchopů vznikají velké

momenty

síly, které c v i č e n e c musí svou silou p ř e k o n á v a t .

36

6.4Přeskok 6.4.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj - muži/ženy Z á v o d n í m n á ř a d í m na p ř e s k o k j e kůň. Muži skáčí přes k o n ě n a d é l b e z m a d e l , a l e v y s k y t o v a l se i s m a d l y . Ž e n y s k á č í p ř e s k o n ě našíř bez

madel,

který má menší

výšku -

110 c m . „ P r o

přeskok

m u ž ů j e t ě l o r o z d ě l e n o n a ú s e k y b í l ý m i č a r a m i o š í ř c e 10 m m t a k , že

první

úsek

na

obou

koncích

(od

vertikální

roviny

vedené

o k r a j e m k o n ě ) k první čáře j e 400 mm, d r u h ý úsek 200 mm a třetí ( s t ř e d n í ) úsek 400 m m " (3, s . 2 7 6 ) . (viz. P ř í l o h y , Obr. 18). V posledních

letech

se

na

gymnastických

soutěžích

o b j e v u j e n o v é n á ř a d í pro p ř e s k o k , j a k pro m u ž e , tak pro ženy. Toto nářadí má název V a u l t i n g table, což v překladu z n a m e n á

klenbovitý

stůl (viz. Obr. 19). Obr. 19: Vaulting table (7)

Je

velice

pravděpodobné,

dosavadního

koně.

gymnastických Tvar

tohoto

cvičebních pohne

některých

několik

soutěžích nářadí

tvarů.

vývoj

Již

toto let

a objevilo

nabízí

daleko

A pravděpodobně

pohybového

našich

že

obsahu

špičkových

se

nářadí objevuje

nastoupí

místo

v mezinárodních

se i na O l y m p i j s k ý c h lepší se

možnosti

díky

kupředu.

tomuto Jak

jsem

gymnastů, je klenbovitý

hrách.

k provádění nářadí zjistil stůl

opět od

daleko

37

bezpečnější.

Tvarem

vychází

z kombinace

stolu

a koně.

jazyk zmenšuje mnohonásobně pravděpodobnost při

nepovedeném

odrazu

po r o n d á t u

z

zranění,

můstku.

Zahnutý například

Velká

a

měkká

p l o c h a n á s l e d k y n á r a z u d o s t i z m í r ň u j e . Je i š i r š í n e ž k l a s i c k ý k ů ň , t a k ž e c v i č e n e c n e m u s í p ř e k o n á v a t tak v e l k o u p s y c h i c k o u b a r i é r u a je

si j i s t ě j š í

v samotném

následující. Výrobce nastavitelná

a

to

dohmatu.

uvádí

délku

v rozmezí

Rozměry

tohoto

120 cm, š í ř k u

od

105

cm

do

nářadí

jsou

95 c m , v ý š k a

135

cm.

je

Stabilitu

zajišťuje mohutná noha, která je u podlahy zakončena dvojitou T podstavou.

Tato

uprostřed

pod

klenbovitým stolem, takže vzniká bezpečný, prázdný prostor

okolo

celého

se

nářadí.

nastavovat materiál

konstrukce

Hmotnost

po

5

na bázi

cm.

je

tohoto

Povrch

koženky.

zhotovena

nářadí

tvoří

A je

je

130

moderní

díky

kg.

Výška

zdrsněný

své k o n s t r u k c i

a

dá

měkký

vhodné

pro

všechny věkové kategorie. P r o p ř e s k o k se t a k é p o u ž í v á , či p o u ž í v a l o n á ř a d í j a k o b e d n a (viz

Přílohy,

Přílohy,

Obr.

Obr.

průpravné,

20),

22).

proto

koza

Toto

je

také

(viz

nářadí tak

Přílohy, se

Obr.

dnes

hojně

21)

používá

využíváno

na

a stůl

(viz

spíše

jako

základních

š k o l á c h . N a z á k l a d n í c h š k o l á c h se u ž í v á h l a v n ě b e d n a a k o z a . N a t o m t o n á ř a d í se s k á č e j a k n a d é l , t a k n a š í ř . Koza má základní výšku

108 c m , d é l k u 65 c m , a š í ř k u

cm. Její hmotnost je

50 k g . V ý š k u

výšky

se s k l á d á

150 c m .

vyrobena

ze

Koza

šedé

litiny.

Tělo

lze zvyšovat

z těla, je

nohou

vyrobeno

po 5 cm až

a kopyt,která

32 do

jsou

z měkkého

řeziva,

n a p l n ě n é d r c e n ý m k a m e n í m . Je č a l o u n ě n o p l s t í a p o t a ž e n o

hladkou

hovězí kůží. B e d n a j e v y r o b e n a z e s m r k o v é h o d ř e v a . Je 105 cm v y s o k á . Je s l o ž e n a z e s e d m i d í l ů . J e j í h m o t n o s t j e 57 k g . S p o d n í d í l rozměry

má

1 3 0 x 170 c m . H o r n í díl m á r o z m ě r y 130 x 34 c m . H o r n í

díl j e p o t a ž e n h o v ě z í kůží, dnes k o ž e n k o u . M e t a c í stůl má délku 140

kg.

Deska je

smrkového

1 8 0 c m a š í ř k u 100 c m . H m o t n o s t j e dřeva,

potažena

hovězí

kůží,

dnes 38

koženkou.

Nohy

jsou

vyrobeny

ze

dřeva

bukového.

Nohy

jsou

v y s u n o v a t e l n é a j s o u z v y š o v a t e l n é p o 5 c m do v ý š k y 1 5 0 c m . Přeskok „Používala

patřil

k nejstarším

ho j i ž k r é t s k o -

pohybovým

činnostem.

m y k é n s k á k u l t u r a " (4, s.63).

Později

b y l k ů ň p o u ž í v á n k b r a n ý m c v i č e n í m . P r o d n e š n í s o u t ě ž e se v ý š k a u p r a v u j e v r o z m e z í od 120 cm d o 135 c m . S přeskoky

a

pohybovým

obsahem

těsně

souvisí

odraz

r o z b ě h ( v i z . K a p . 1 0 . 1 . 1 ) . „ O d r o k u 1 9 3 4 se p r o v á d í p ř e s k o k

a

přes

koně nadél"(4, s.64).

6.4.2 Konstrukce a vývoj odrazových můstků Důležitou odraz.

složkou

u přeskoku je nejen rozběh,

„Technika

přeskoků

rozměry,mechanickými

a

je

fyzikálními

ale

silně

hlavně

ovlivněna

vlastnostmi

nářadí

a

odrazového zařízení"(5, s.103). Obr. 23: Odrazový můstek (9)

Odrazové můstky již vynalezl Arnošt Eiselen. Tyto

můstky

n e m ě l y d n e š n í p o d o b u , a l e b y l y to s p í š e s k l o n ě n é d ř e v ě n é p l o š i n y . Časem

se v y v i n u l a

Vznikaly

můstky

konstrukce, pérové

která dosahovala

z listových

per.

větší

Můstky

pružnosti. s dřevěnou

P r u ž i n o u ( p ř e k l i ž k a ) - š v é d s k é ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 2 4 ) . P o u ž í v a j í se i malé

trampolíny.

historii

naší

Dnes

se

gymnastiky jsou

užívají

můstky

přeskoky

přes

systému kozu

Reuter.

„V

s oddalováním

m ů s t k u z a z n a m e n á n y v r o c e 1 8 6 4 " ( 4 , s . 6 4 ) . D n e s se u ž í v a j í

také 39

!

můstky

pružinové,

kde

barva

pružiny

udává

tuhost

můstku

P ř í l o h y , O b r . 2 5 ) . V y r á b ě j í se i m ů s t k y , j e j i c h ž o d r a z o v á není

tvořena

hmota

ze

díky

pružinám,

syntetických

ale

vláken

místo (viz.

pružin je Přílohy,

schopnost

použita

Obr.

(viz.

pružná

26).

Široké

s p e k t r u m k o n s t r u k c í o d r a z o v ý c h m ů s t k ů se v y u ž í v á j a k p r o t r é n i n k , tak pro z á v o d y , j e o d s t u p ň o v á n o podle h m o t n o s t i z á v o d n í k ů a také podle jejich zkušeností. P r u ž n o s t p o d l e F I G m u s í b ý t t a t o . Při z a t í ž e n í j e

dovoleno

s n í ž e n í p ř e d n í h r a n y o 97 m m s t o l e r a n c í 5 m m . Z a t í ž e n í p ů s o b í c í na plochu

můstku

zatížení 60cm.

je

300

300

mm

kg.

Rozměry

Hmotnost

můstku

od

se

předního můstku

okraje jsou-

pohybuje

můstku

délka

okolo

23

a

120 kg.

velikost

cm,

šířka

Důležité

je

splnění pravidel o pružnosti podle FIG. O d r a z j e z a l o ž e n na N e w t o n o v u z á k o n u a k c e a r e a k c e . , k t e r ý z a j i š ť u j e , p r o t i s m ě r n o u reakcí síly, zpětné vypružení můstku, které tak

složením

sil

znásobí

sílu

odrazu

nohou.

Při

odrazu

dochází

k tzv. amortizaci m ů s t k u - o b d o b í d e f o r m a c e v době napětí extenzorů dolních k o n č e t i n . Odraz je pak v ý s l e d k e m této extenze a zpětného vypružení

můstku.

Nejúčinnější je kolmé

působení

na m ů s t e k

ve

směru normály můstku. Nejnovější »Tyto

pružiny

můstky

jsou

jsou

vyráběné

vyráběné z oceli,

z pyramidových která

pružin.

obsahuje

příměsi

křemíku a chrómu. Tento systém dovoluje vyvolat odrazovou

sílu

až 4 0 0 0 N " ( 7 ) . S n i ž u j e h l u k p ř i o d r a z u . M e z i o d b o r n í k y m á n á z e v W S S - W h i s p e r S p r i n g S y s t e m . V y r á b í se n ě k o l i k v e r z í

odrazových

m ů s t k ů o d s t u p ň o v a n ý c h p o d l e t v r d o s t i - od m ě k k ý c h až p o t v r d é . K moderním vybavením patří i rozběhová dráha a ochranné žíněnky okolo odrazových

můstků, které bezpečnost

při

přeskoku

z v y š u j í ( v i z P ř í l o h y , O b r . 2 7 ) . M ů s t k y b ý v a j í o d d á l e n y od

nářadí

180 - 2 4 0 c m . R o z b ě h o v á d r á h a se p o h y b u j e v r o z m e z í 16 až 20 m.

40

6.4.2.1 Odraz a princip odrazu Nejlepšími výborně

gymnasty

rozběh

a

odraz

na a

přeskoku

mají

jsou

dobré

ti,

kteří

orientační

ovládají

schopnosti

v různých polohách v prostoru a dobrý časový odhad. Rozběhem cvičenec získá velkou kinetickou energii, v y u ž i j e k o d r a z u a k d a l š í m u p o h y b u . T ě l o se p o o d r a z u

kterou

pohybuje

p o b a l i s t i c k é k ř i v c e š i k m é h o v r h u . R y c h l o s t b y m ě l a b ý t asi o k o l o 8 m / s . Při n e s p l n ě n í t ě c h t o p o d m í n e k n e n í m o ž n é p r o v é s t obtížné

přeskoky.

snožný

dopad

Shrneme

li

Před

na

odrazem

můstek.

dosavadní

je

Jeho

fáze

délka

poznatky,

náskoku,

která

pohybuje

okolo

se

je

všechny

skok

ovlivněn

určuje 2

m.

hmotností

cvičence, druhem můstku a tvarem (výškou) trajektorie skoku. Jak jsem

se j i ž

zmínil,

odraz

navodí

trajektorii

šikmého

v r h u v z h ů r u a z á r o v e ň o t á č í t ě l o k o l e m j e h o t ě ž i š t ě až do o k a m ž i k u dohmatu, může i způsobit rotaci těla kolem podélné osy. Odraz je p o p i s o v á n ú h l e m o d r a z u ( r o v i n a v o d o r o v n á se s p o j n i c í t ě l a v m í s t ě odrazu

a polohy těžiště těla), akčním

přímka

s tečnou

nohou

dráhy

s můstkem).

těžiště

Drsný

těla

povrch

úhlem (svírá jej v okamžiku

můstku

má

vodorovná

přerušení za

účel

styku zbrzdit

»vlečným t ř e n í m " špičky nohou a donutit v pohyb vpřed zbylé části těla.

Pro

nácvik

stupňovaného

odrazu

běhu

se u g y m n a s t ů

ke

zvýšení

a dětí ve školách,

rychlosti

běhu.

Pro

užívá

nácvik

o d r a z u se p o u ž í v á o d r a z z e z e m ě , ze ž í n ě n k y , z p e v n é h o

síly

můstku,

d v o u m ů s t k ů na s o b ě či t r a m p o l í n k y . P r o n á c v i k k r o k ů a n á s k o k u j e možné užít laviček jako překážky.

6.4.3 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů muži/ženy Během díky kterým obsah

značně

odrazové

dlouholetého se d o s á h l o změnil.

energie,

velké

nářadí

odrazové

Gymnasté

kterou

Využití přeskokového

vývoje

využijí

jsou při

a odrazových

schopnosti, schopni

realizaci

n á ř a d í na š k o l á c h

se

můstků, pohybový

dosáhnout obtížných

s p o č í v á h l a v n ě ve

velké prvků. snaze 41

naučit

žáky jednoduché

prvky,

při

kterých

si u p e v ň u j í

základní,

a v š a k d ů l e ž i t é n á v y k y . N a z á k l a d n í š k o l e se p o u ž í v á h l a v n ě b e d n a a koza,

kde

žáci

nejvíce

nacvičují

skrčky

a roznožky.

Nářadí

použít i pro j i n é účely, například pro rozvoj obratnosti,

lze

rychlosti

a p o d . Z t ě c h t o n á ř a d í se m o h o u s t a v ě t p ř e k á ž k o v é d r á h y , k t e r é ž á c i musí překonat

a t í m si t y t o s c h o p n o s t i

rozvíjí. Pokud

se

budeme

věnovat čistě p ř e s k o k ů m , m ů ž e m e podle Libry rozdělit nářadí „Na nářadí, jež můžeme překonat a) P ř e s k o k e m

zprosta

(bez

dohmatu

rukama

nebo

nohou,

nebo

jinou částí těla) b) P o d p o r e m ( z p r a v i d l a v z p o r e m , v z á c n ě k l i k e m ) c) D o t e k e m

nohou

(přeběhem,

výskokem),

či j i n o u

částí

těla

(kotoulem) d) V i s e m ( p ř e s k o k p ř e s n i ž š í ž e r ď na v y š š í " ( 5 , s. 1 0 2 ) . P o k u d j d e o o d r a z , t e n l z e r o z d ě l i t na a) O d r a z j e d n o n o ž b) O d r a z o b o u n o ž Odraz j e d n o n o ž j e m o ž n é dále r o z d ě l i t na o d r a z s n o ž m o ,

nejvíce

u ž í v a n ý p r á v ě na š k o l á c h a o d r a z s t ř í d n o n o ž . Co se t ý k á r u k o u , l z e je opět rozdělit. Libra je dělí „na a) D o h m a t na k r k ( v z d á l e n ě j š í č á s t n á ř a d í ) b) D o h m a t na h ř b e t ( r o z b ě h u b l i ž š í č á s t n á ř a d í ) c) D o s e d l a ( n a s t ř e d n á ř a d í ) d) K o m b i n o v a n ý d o h m a t ( n a r ů z n é č á s t i n á ř a d í ) Dohmat

je

zpravidla

prováděn

souruč,

v

některých

případech

s t ř í d m o r u č " (4, s.64). P o k u d j d e o v ý š e u v e d e n é s k o k y v z p o r e m , r o z d ě l í m e j e na Přeskoky

přímé

a převratové.

Zde je rozdíl

v přetočení

cvičence

42

okolo

jeho

těžiště

mezi

fází

odrazu

a fází

dohmatu

a

doskoku

(skrčka). Druhý

typ

skoku

prováděných

vzporem

jsou

převratové. Zde je v obou fázích směr přetáčení těžiště

skoky

souhlasné,

j a k ve f á z i p r v n í , t a k i f á z i d r u h é ( p ř e m e t ) . T e n t o p ř e s k o k m ů ž e b ý t dokonale přetočený (přemet), nebo s vychýlením kyčelních (překoty),

či p r o h n u t é

náskoky

do s t o j e na r u k o u ,

kde

kloubů

následuje

s c h ý l e n í v d r u h é části letu - po d o h m a t u . Díky provádět fázi.

dnešním

odrazovým

obraty kolem podélné

Nebo

provádět

zařízením,

osy jak

prvky, jako jsou

je

možné

např.

v p r v n í , tak d r u h é

letové

přemet

stranou

s obratem,

přemet s dvojným obratem. S k o k y p ř e s n á ř a d í lze r o z d ě l i t na n ě k o l i k fází 1. R o z b ě h , k d e c v i č e n e c n a b í r á co n e j v ě t š í r y c h l o s t , a b y získal požadovanou kinetickou energii. 2. O d r a z , t a t o a k č n í f á z e o v l i v ň u j e c e l ý n á s l e d n ý p o h y b . Zde je část kinetické energie využita k odrazu. 3. L e t v z d u c h e m , rukou.

V této

ovlivněnou vzhůru.

to j e f á z e m e z i o d r a z e m a d o h m a t e m fázi

trajektorii

Tělo

cvičenec

získává

letu, podobnou

cvičence

se

přetáčí

odrazem

šikmému

vrhu

kolem

osy

procházející těžištěm. 4. F á z e

dohmatu

a druhá

letová

fáze

až

do

doskoku.

O v l i v ň u j e j e ve s m y s l u r o t a c e t ě l a p o d é l s v i s l ý c h vodorovných

os t ě l a . Z á l e ž í

o jaký druh skoku

a

jde.

Z d a o s k o k y p ř í m é či p ř e v r a t o v é . 5. D o s k o k , j e to č á s t a m o r t i z a č n í . T í m se u t l u m u j e z b y l á e n e r g i e a s k o k k o n č í v p o s t a v e n í n o h o u ve s m ě r u l e t u . Pro

nácvik

lze

použít

mnoho

průpravných

cvičení

d r u h ů n á ř a d í . Při n á c v i k u j e d ů l e ž i t é u z p ů s o b i t p s y c h i c k o u a

utlumit

pocity

strachu.

Toho

dosáhneme

krátkým

a

více

stránku

rozběhem

na

43

nízké

nářadí

postupně

s pružnějšími

můstky

zvyšujeme. Odrazové či

žíněnky,

za a s i s t e n c e

schopnosti použitím

záchrany.

Nářadí

se d a j í n a c v i č i t

odrazy

z tvrdé

podlahy

švihadel

usnadní

n e j p r v e c v i č e n í na n á ř a d í p o s t a v e n é m

a

laviček.

našíř. První

f á z e se r e g u l u j e d o p o m o c í , o d r a z r u k a m a se u p e v ň u j e

Obr.

28)

-

velkých

duchen.

Obzvláště

letová

posilováním

p l e t e n c e r a m e n n í h o . P r o d o p a d se u ž í v á m ě k k é h o d o s k o č i š t ě Přílohy,

Vše

na

(viz.

základních

š k o l á c h , kde t e c h n i c k á v y s p ě l o s t c v i č e n c ů není tak v e l k á , u m o ž ň u j í měkké dopadové plochy provádět

cviky, které v případě

neúspěchu

n á s l e d k y z m í r n í . N á ř a d í se m ů ž e i p r o d l u ž o v a t n a p ř . d v ě k o z y za sebou.

44

6.5 Bradla 6.5.1 Konstrukce nářadí a j eho vývoj Bradla, hrazda a kůň našíř patří k nejstaršímu nářadí. Jejich t v ů r c e b y l F. L. J a h n ( v i z . K a p . 1). V z h l e d b r a d e l se od d o b s v é h o zrození téměř nezměnil. Obr. 29: Bradla závodní (7)

Můžeme hrazdy,

kde

srovnat

je

například

provedení

více

s konstrukcí

závodních

odlišné

svých

od

V n a š i c h z e m í c h se na b r a d l e c h z a č a l o c v i č i t z h r u b a ve letech

předminulého

století.

Do

našich

zemí

se

kruhů

a

předchůdců. čtyřicátých

bradla

dostala

z N ě m e c k a , k d e se t e h d y p r u d c e r o z v í j e l n á ř a ď o v ý t ě l o c v i k . O v š e m k většímu nedávné

rozmachu doby

s nízkými

se

cvičení

dochází

vyráběly

sloupky,

dva

až

druhy

pod

vlivem

bradel.

Byla

Sokola. to

kde v ý š k a žerdí byla p ř i b l i ž n ě po pás.

Do

bradla Druhý

t y p b r a d e l m ě l s l o u p k y v y š š í , v ú r o v n i h l a v y . T a t o b r a d l a se m o h l a v y s u n o v a t až n a v ý š k u d o s k o č n o u . D é l k a ž e r d í b y l a č t y ř m e t r o v á . Dnešní bradel

je

bradla

mohutný

mají

kovový

sloupky

kovové-trubkové.

ocelové

tyče,

potřebnou

které

výšku.

jsou

již

sloupky

rám, Do

do

Vysunování

kterého

těchto

výsuvné

nižší.

Základem

jsou

sloupků jsou a

mohou

se

těchto

ukotveny

čtyři

zasunuty

plné

nastavovat

zajišťuje mechanismus,

který

na tyto

45

tyče svírá a z á r o v e ň jistí proti p r o p a d u (viz P ř í l o h y , Obr 30). Na těchto tyčích jsou upevněny dvě dřevěné žerdě (viz. Přílohy,

Obr.

3 1 ) , k t e r é m a j í v s o b ě p r u ž n o u o c e l o v o u t y č ( v l o ž k u ) o p r ů m ě r u 12 m m . V ý š k a n á ř a d í m ů ž e b ý t u p r a v e n a v ý j i m e č n ě až do v ý š k y mm.

Žerdi

musí

být

hladké

a rám

nesmí

mít

žádné

ostré

1750 hrany.

Stanovený materiál pro žerdi je dřevo nejčastěji jasan s ocelovou vložkou,

aby bylo

dosaženo

předepsané

pružnosti

a zabránilo

se

zlomení žerdi. Všechny parametry nářadí, stejně jako u předchozích musí

být

dodrženy,

mechanické

protože

vlastnosti

jiné

nářadí

a to

parametry se

nářadí

způsobují

samozřejmě

jiné

projevuje

cvičení. R o z m ě r y bradel j s o u uvedeny v příloze (viz Příloha, 3 2 ) . I ž e r d ě b r a d e l p o d l é h a j í k o n t r o l e . Ž e r d i se n a s t a v í do

při Obr.

výšky

1 4 0 0 m m a k a ž d á ž e r ď se z a t í ž í u p r o s t ř e d b ř e m e n e m o h m o t n o s t i 135 k g . K a ž d á ž e r ď se m u s í p r o h n o u t o 60 m m s t o l e r a n c í 6 m m . Po odstranění Přílohy,

břemene

se m u s í ž e r d i

Obr. 33). Před každými

v r á t i t do p ů v o d n í významnými

polohy

(viz.

z á v o d y se u n á ř a d í

p r o v á d ě j í tyto kontroly pod dohledem technické komise FIG.

6.5.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů

Nejdříve později

se

prováděly

dvojprvkové

soustavě

cvičení

a dokonce bylo

také

s t o j e na

žerdi" cvičit

podporech

(4,

vliv,

tříprvkové

nejprve

jednotlivé vazby.

prvky,

V Tyršově

procvičování

různých

c v i č e n í ve „ s m í š e n ý c h v i s e c h , ve

stoje na rukou

Podle

t a k é na b r a d l e c h

samozřejmě

jen

a sedech, dále ručkování, jednoduché

ramenu,

s.141).

bradlech až

cílem

c v i č e b n í c h t v a r ů . P r o v á d ě l a se smíšených

na

jako

Appelta

se „ o d

doskočných" u

i stoje na h l a v ě

ostatních

roku

mety,

na

jedné

1902 z a č a l o

u nás

( 4 , s. 1 4 1 ) . V ý v o j ž e r d í nářadí,

na

rychlost

měl

rozvoje

46

cvičení a vznik nových prvků. Původní žerdi byly celodřevěné, nebyly

tak

Později

pružné.

byly

V těchto

dobách

celodřevěné

převládaly

konstrukce

silové

a

cviky.

nahrazeny

žerděmi

z j a s a n o v é h o d ř e v a , do n i c h ž b y l y v l o ž e n y c e l o k o v o v é p r u t y .

Tato

b r a d l a se s t a l a b e z p e č n ě j š í m i , j e l i k o ž se s n i ž o v a l o r i z i k o p r a s k n u t í ž e r d í . S t a l y se s t a b i l n ě j š í m i a j e š t ě p r u ž n ě j š í m i . „ Z h r u b a o č t y ř i c e t let p o z d ě j i ,

co b y l a v n a š i c h

zemích

bradla zavedena,

cvičily

t v a r y , j a k o k o t o u l v z a d do s t o j e na r u k o u , p ř e k o t a p ř e m e t

se

vpřed

p ř í č n ě n e b o na k o n c i ž e r d í " ( 4 , s . 1 4 1 ) . Úpravy parametrů

na

byla

ovlivněna

nových

výrobních

obsahu.

Výrobci

Výběr

konstrukcích

rozvojem

technologií, se

možností,

snažili

které

společně

při

s volbou

průmyslu,

ale i h l a v n ě

materiálu

tudíž

vývojem

vývojem

pohybového

přizpůsobit

požadavkům

cvičení

bradlech

na

a

cvičenců.

vznikají,

je

obrovský. Konstrukce bradel umožňuje zaujímat různé druhy poloh. Tyto p o l o h y m o h o u být v r o v i n ě b o č n í , čelné a p ř í č n é .

Postavení

m ů ž e b ý t u p r o s t ř e d , v n ě i u v n i t ř ž e r d í , či na k o n c í c h ž e r d í č e l e m do bradel,

nebo

naopak

cvičení, jako loket

a

byly

podobně,

ven z b r a d e l . Jak j s e m

například začaly

obraty

se j i ž z m í n i l ,

v přednosu,

uvolňovat

cestu

váhy

silová

s oporou

cvičením

o

švihovým.

U m o ž ň o v a l y to i n o v é p r u ž n ě j š í ž e r d i . J a k j s e m se j i ž z m í n i l v k a p . 1, p o v y ř a z e n í

lehkoatletických

d i s c i p l í n z g y m n a s t i c k é h o v í c e b o j e , se m n o h o c v i č e n c ů jen

na

gymnastická

cvičení

a vývoj

cvičení

soustředilo

šel r y c h l e

kupředu.

Zrychlení vývoje cvičení urychlovala i rivalita závodníků z různých krajů a škol. „Sovětští gymnasté ovlivnili délku a obtížnost

sestav

n a b r a d l e c h " ( 4 , s. 1 4 2 ) . „Znakem

n e j m o d e r n ě j ších

sestav

švihových cvičebních tvarů, prováděných rozpětí, bezprostřední

je

výbušné

pojetí

v maximálním rozsahu a

s p o j o v á n í t ř í až č t y ř n e j o b t í ž n ě j š í c h

prvků,

větší počet o b r a t ů a větší počet tvarů, při nichž dochází k puštění žerdí a v závěrech sestav k uplatňování obratových a převratových kombinací"

(4,

s.142).

I zde, jako

u hrazdy

a kruhů,

se

začaly 47

užívat

řemínky

(mozolníky)

pro

kvalitnější

kontakt

se

žerděmi.

S n i ž o v a l o se o d í r á n í k ů ž e n a d l a n í c h , k t e r é v z n i k a l o i d l o u h o d o b ý m t r é n i n k e m . B r a d l a se d a j í v y u ž í t n e j e n p r o z á v o d n í g y m n a s t i k u , a l e i j a k o p r o s t ř e d e k k posilování, pro průpravná cvičení (viz Přílohy, O b r . 34 a , b ) a k p ř e k o n á v á n í p ř e k á ž e k ( T y r š o v a s o u s t a v a ) . D n e s se s e s t a v y p r o ž á k y c v i č í n a b r a d l e c h po p á s a p o č e t tvarů

se

pohybuje

komíhání,

od

kotoulů,

čtyř

stojů

do na

šesti.

Cvičební

ramenou,

obsah

zánožek,

či

se

týká

přednosů.

D o r o s t e n c i j i ž cvičí na b r a d l e c h po h l a v u . P o h y b o v á n á p l ň o b s a h u j e různá

vzepření

-

předkmihem,

prohnutě, zákmihem

zákmihem,

vzklopmo,

kotouly

s t o j e n a r u k o u či s e s k o k y s o b r a t y .

P ř i n á c v i k u se k r o m ě b r a d e l u ž í v á p o m o c n é n á ř a d í , j a k o j s o u např. stálky ( v i z P ř í l o h y , O b r . 35 a , b ) . J s o u to v l a s t n ě z m e n š e n é , l e h c e

přenosné

žerdi a slouží k metodickému nácviku různých prvků. Nízká o d s t r a ň u j e p s y c h i c k é z á b r a n y a s l o u ž í ke z p e v n ě n í později

se

pomocným

přejde

ke

nářadím

cvičení

na

doskočných

a posilováním,

se o b s a h

výška

návyků.Teprve

bradlech.

cvičení

I

díky

zrychluje

a

r o z v í j í , n e b o ť p o m á h a j í k n a c v i č e n í t ě ž š í c h , či n e b e z p e č n ý c h c v i k ů . P o t é j e p ř e c h o d g y m n a s t y na z á v o d n í n á ř a d í snazší. Pro d o d r ž e n í s p r á v n é t e c h n i k y c v i č e n í , která j e pro správný rozvoj

potřebná,

podmínky,

je

nutné

charakteristické

znát pro

i

fyzikální

specifické

a

biomechanické

pojetí

gymnastického

pohybu. Každý

pohyb

na n á ř a d í

vyžaduje

určitou

energii,

která

je

n u t n á p r o j e h o v y k o n á n í . Je to e n e r g i e p o t e n c i á l n í a k i n e t i c k á . Z d e silně

ovlivňuje

pružnost.

cvičení

Vzdálenost

i

mechanická

těžiště

od

vlastnost

místa

opory,

nářadí, doba

jako

je

působení

g r a v i t a c e n a p l o c h u t ě l a , to j s o u č i n i t e l é o v l i v ň u j í c í p o h y b . V y u ž i t í přeměny Při

polohové

švihových

bradlech

je

energie v kinetickou,

tvarech,

vystaven

které

vnějším

vycházejí silám

se na b r a d l e c h z komíhání.

(gravitace,

uplatňuje Pohyb

odstředivá

na síla,

48

reakce

pružnosti

žerdí).

Odstředivá

síla

Naopak

tomu

silových

pohybech

malá.

Nasazení

síly musí

být k o o r d i n o v á n o

žerdí (amortizací)

do p ů v o d n í

je

a

reakce

při

se s i l o u

žerdí

švihovém

je

při

cvičení.

vzniklou

návratem

p o l o h y . P ř i c v i č e n í na b r a d l e c h

se

u p l a t ň u j e p o h y b p o s u v n ý a o t á č i v ý . O t á č i v ý p o h y b se d ě j e k o l e m tří os. „ K o l e m

osy pevné,

které

vzniká

spojením

dohmatu

rukou

v z p o r u a v e v i s u a s p o j n i c í r a m e n v p o d p o r u na p a ž í c h , k o l e m pohyblivé, vzporu

dané

nebo

procházející

ve

spojnicí visu,

těžištěm

ramen kolem

při

při k y v a d l o v i t é m osy

volné,

převratech

pohybu

podélné

nebo

nebo

obratech

těla

ve osy ve

příčné,

s puštěním

ž e r d í " (4, s . 1 4 4 ) . V ě t š i n o u j d e na b r a d l e c h o p o h y b v j e d n é

rovině

- předozadní, která je dána konstrukcí nářadí. Další biologické,

z podmínek, jsou

určeny

k t e r é na c v i č e n í p ů s o b í , j s o u úrovní

pohybových

a

podmínky

psychických

vlastností cvičence. R o z h o d u j í c í je svalová síla a vztah k vnějším s i l á m . P ř i c v i č e n í n a b r a d l e c h se u p l a t n í s í l a s t a t i c k á d y n a m i c k á a výbušná.

C v i č e b n í t v a r y na b r a d l e c h m ů ž e m e t e d y r o z d ě l i t na a) S t a t i c k é p o l o h y b) C v i č e n í v e d e n á c) C v i č e n í š v i h o v á

49

6.6Bradla o nestejné výši žerdí 6.6.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj Toto odlišnosti

nářadí

cvičení

vzniklo

z bradel

žen, protože

mužských

ženské

pojetí

a

to

z důvodu

gymnastiky

má

svá

s p e c i f i k a. Obr. 36: Bradla o nestejné výši žerdí (7) MKQH

Bylo

třeba

odlišná

usnadnit

výška

obou

cvičení žerdí

v podporu umožnila

a visu

prostém.

provádět

různá

A

právě

cvičení

ve

smíšeném visu, nebo podporu. B r a d l a o n e s t e j n é výši žerdí j s o u s l o ž e n y ze čtyř t r u b k o v ý c h s t o j a n ů . Ze dvou v y š š í c h lanka

s francouzskými

a dvou nižších. Tyto stojany jistí

matkami.

Tyto

čtyři

stojany

čtyři

jistí

dvě

d ř e v ě n é ž e r d i , ve k t e r ý c h j e o c e l o v ý p r u t o p r ů m ě r u 12 m m . K o n c e stojanů u podlahy spojují příčné rámce. Rozměry bradel o nestejné výši ž e r d í j s o u na o b r á z k u (viz. P ř í l o h y , Obr. 37). Bradla

o

nestejné

výši

žerdí

musí

splňovat

funkční

v l a s t n o s t i . B r a d l a j s o u u p j a t a do č t y ř v ý s u v n ý c h h á k ů j a k o u h r a z d y závodní.

Lanka

musí

mít

správné

předpětí,

na

kterém

závisí

o p t i m á l n í p r u ž n o s t c e l é h o n á ř a d í . T o t o p ř e p ě t í j e s t a n o v e n o na 2 7 5 kg

s tolerancí

5

kg.

Pružnost

žerdi

se

měří

zavěšením

závaží

u p r o s t ř e d ž e r d i o h m o t n o s t i 135 kg a t a t o ž e r ď se m u s í p r o h n o u t o

50

65 m m s t o l e r a n c í 6 m m . Po o d s t r a n ě n í z á v a ž í se m u s í v r á t i t zpět. Délka žerdí musí být 2400 mm s tolerancí vejčitý

tvar

Přílohy,

o

Obr.

snadno

rozměrech 37).

48

x

Vzdálenost

regulovatelná.

42 mezi

mm

3 mm. Žerď

s tolerancí

dnešními

žerď

1 mm

žerděmi

má (viz.

musí

Regulace je prováděna díky zařízení

být

(klice

se z á v i t e m ) , k t e r é t u t o v z d á l e n o s t u p r a v u j e ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 3 8 ) . Při

změně

zasazení jsem

rozpětí

musí

pružnost

žerdí je zobrazen

z j i s t i l od v ý r o b c e ,

žerdí

v příloze

„poslední

zůstat

stejná.

(viz. Přílohy,

materiál,

Obr.

Způsob 39).

ze k t e r é h o

se

vyrábí

žerdi je vrstvené březové dřevo, v jehož středu je skleněné které

zajišťuje

správné

takovýmto materiálem je

mechanické

vlastnosti"

Jak

vlákno,

(7).

Průřez

zobrazen (viz. Přílohy, Obr. 40).

Konce

ž e r d í j s o u u s a z e n y do l i t é s l i t i n y . „ J e d n a z p r v n í c h m y š l e n e k na ú p r a v u p r o v e d e n í b r a d e l

pro

ž e n y z a z n ě l a z ú s t c v i č i t e l k y S o k o l a K . H a n u š o v é v r o c e 1 8 7 5 " (5, s. 1 1 9 ) . D ř í v e n e ž b r a d l a o n e s t e j n é v ý š i ž e r d í z í s k a l a d n e š n í t v a r , vypadala

jinak.

bradlových

žerdí

Z původní a dřevěný

konstrukce povrch.

zůstává

I když

dnešní

pouze kulatý

ž e r d í se od n e d á v n é h o v e j č i t é h o p r ů ř e z u ž e r d í m í r n ě l i š í . dříve nebylo bržděn

tak d y n a m i c k é j a k o

a to až do 2. s v ě t o v é

tvar průřez

Cvičení

dnes. Rozvoj tohoto nářadí

války.

Teprve

v této

době

byl

dochází

k masivní úpravě bradel, jako čistě ženského nářadí. Výška sloupků byla

odlišná,

rám

celé konstrukce

se r o z š í ř i l

a t í m se z v ě t š i l a i

stabilita nářadí. „Změna konstrukce silně ovlivnila obsah

cvičení.

Konstrukce velice podporovala rozvoj dynamického pojetí cvičení" ( 5 , s. 1 2 0 ) . V r o c e 1 9 6 6 f i r m a R e u t e r z a v e d l a d n e š n í t y p k o n s t r u k c e b r a d e l s l a n k o v ý m u p n u t í m . T í m se z m ě n i l a i d é l k a ž e r d í na d n e š n í rozměry

a

nepřečnívají vzdáleností uvolnil

také

způsob,

již

nad

mezi

prostor

jakým

místem

podpůrnými

nad

konci

jsou

opory

žerdi

a jejich

nevýsuvnými

žerdí.

Původní

podepřeny. délka

je

sloupky.

kovový

rám

Žerdě

určována Tímto

se

nahrazují

lanka ukotvená k zemi.

51

6.6.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů Vlivem změnil.

konstrukce

V prvních

mužských,

nářadí

počátcích,

napodobovaly

důvodů

se j e n

málo

Nutnost

respektovat

žen

se

kdy

obsah ženy

cvičení cvičily

cvičení

mužů.

dokázalo

vyrovnat

bradlech

z fyziologických

mužskému

v í c e z d ů r a z ň o v á n a . P r v n í c v i č e n í ž e n a m u ž ů se m o c n e l i š i l a .

„V

mety,

které

pohyby

se z a č í n a j í

představují

a polohami

byla

objevovat jednoduché

aplikaci

prostného

organismu

cvičení. dál

sestavách

ženského

Ale

na

velice

čím

ženských

zvláštnost

žen

cvičení

cvičení"

koni (5,

a

našíř,

s.

složitější prokládané

119).

Prvky

n á r o č n é n a s v a l o v o u s í l u . „ C v i č e n í se z a č í n á p o d o b a t

byly

cvičení

na

h r a z d ě , k t e r é j i ž m á š v i h o v ý c h a r a k t e r " ( 5 , s. 1 1 9 ) . „Po

2.

světové

válce

na

Olympijských

hrách

v Londýně

v r. 1 9 4 8 m ě l o c v i č e n í ž e n j i ž d y n a m i c k ý a š v i h o v ý c h a r a k t e r " ( 5 , s. 119). Nové nářadí

změny

a proto

vyloučena podobat

cvičení

FIG

cvičení

cvičení

ale p ř e k r a č o v a l y

omezila statická

výběr a

cviků.

vedená.

na h r a z d ě " ( 5 , s.

charakter „Ze

cvičení

sestav

Obsah

byla

cvičení

119). Dnešní

se

na také

začíná

pojetí cvičení

je

v e l i c e š v i h o v é . To h l a v n ě p r o t o , ž e k o n s t r u k c e z í s k a l a na p r u ž n o s t i a

ženy

začaly

„Současné přechodů

využívat

sestavy jsou z polohy

doprovázeny cvičení

na

Závěry

sestav

charakteru.

obraty

vyšší

vlastnosti

složeny

hlavně

vyšší

do

kolem

a nižší

bývají

Statický

této

polohy

podélné

žerdi

ukončeny cvik je

by

pro z točů,

nižší,

osy

z žerdi

brán jako

být

metů, které

těla"

měl

prospěch

ve

vyšší chyba.

(5,

cvičení.

vzepření

a

jsou

často

s.121).

Poměr

stejném prvkem Vedený

poměru. švihového pohyb

je

užíván velice zřídka. P ř i c v i č e n í na b r a d l e c h o n e s t e j n é v ý š i ž e r d í m u s í

cvičenky

s p l ň o v a t u r č i t é p ř e d p o k l a d y . Z a t ě ž u j e se z v l á š t ě h o r n í p o l o v i n a t ě l a hlavně v oblasti pletence ramenního. Velké nároky jsou kladeny i na

svaly

břišní,

které

ovlivňují

flexory

pletence

pánevního

u

52

výmyku

a vzepření.

Cvičení

ve v i s u

a podporu

způsobuje

fixaci

h r u d n í k u a tím o m e z u j e činnost d ý c h a c í c h svalů. B r a d l o v á k o n s t r u k c e u m o ž ň u j e r ů z n é p ř e c h o d y z p o d p o r u do visu,

přechody

Dnešní

švihový

p o h y b k l a d e d ů r a z na m a x i m á l n í r o z s a h a r o z p ě t í p o h y b u .

Cvičení

ovlivňuje

na

nižší

článků dolních končetin a pohyb v loketním kloubu. Hlavní

činnost

v oblasti

ovlivňuje

ramenních

změny

Nadbytečné kvalitu

v jednotlivých

a opačně.

pohyb

děje

činnost

žerdi

omezen

se

i

z vyšší

cvičení.

hlediska.

a kyčelních

v postavení

pohyby

v jiných

To

Důležitá

vše

je

kloubech.

kloubů.

páteře

kloubech

ovlivňuje

počáteční

Je

I poloha

(prohnutí mohou

v bedrech).

záporně

cvičení

Ek.

Tato

dochází

k přeměně

potenciální

energie

je

zrychlení,

setrvačnost

otáčivých,

které jsou

důležité veličiny, od

místa

opory,

potenciální

důležitá či

pro

energie

na b r a d l e c h

energie

hodnoty

odstředivá

síla.

velice

Ep=m*g*h,

A

závěsu

atd.

Proto

to

časté,

švihových

Ep v k i n e t i c k o u

veličin

ovlivňující cvičení, působí doba

ovlivnit

z biomechanického

k t e r á z á v i s í n a v z d á l e n o s t i t ě ž i š t ě od z e m ě . A p r á v ě p ř i pohybech

hlavy

jako

je

u

pohybů

důležité.

Na

i vzdálenost

pohyb

těla

jsou

tyto

těžiště

v některých

k l o u b e c h k l a d n ě či z á p o r n ě o v l i v ň u j e k v a l i t u c v i k u . Cvičení zvláštnosti

na

bradlech

v metodice

o

nácviku.

nestejné Je

nutná

výši

žerdí

vyžaduje

i

cvičení

a

soustavnost

ř a z e n í c v i k ů p o d l e o b t í ž n o s t i . Je n u t n é z a č í t s c v i č e n k a m i

mladými

a to v e v ě k u o k o l o 12 l e t . N e j d ř í v e m u s í b ý t u ž i t y c v i k y z a m ě ř e n é na p l e t e n e c r a m e n n í a b ř i š n í s v a l y . P r o t o se n e j d ř í v e z a ř a z u j í c v i k y prováděné

ve

smíšeném

visu

nebo

podporu.

V tomto

věku

c v i č e n k y m a l é d l a n ě , t a k ž e se dá v y u ž í t h r a z d o v á ž e r ď . P ř i prvků

se

postupuje

od

lehčího

k těžšímu.

Musí

být

mají volbě

zařazovány

důležité cviky jako jsou vzepření a výmyky. V době dospívání může výkonnost poklesnout vlivem růstu. Důležitá je psychická pohoda a schopnost potlačit strach. Proto je nutná účelná dopomoc. Dopomoc by m ě l a d o p l ň o v a t i z á c h r a n a . C v i k by měl být n e j d ř í v e n a c v i č o v á n

53

n a n i ž š í ž e r d i a p o t é n a ž e r d i v y š š í . P ř i c v i č e n í na v y š š í ž e r d i j e dobré pro účelné poskytnutí dopomoci využít bednu.

54

6.7. Hrazda 6.7.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj Hrazda

patří

mezi

efektní

nářadí

v mužské

sportovní

g y m n a s t i c e , které má hlavně visový charakter. Nejdříve které

je

stále

se z m í n í m

o hrazdě

vybavením

ve

posuvné,

většině

neboli

školních

dvojhrazdí,

tělocvičen

(viz

Přílohy, Obr. 42). Parametry dvojhrazdí jsou následující: šířka

2 x

240 cm, v ý š k a 540 cm a h m o t n o s t 1 2 0 k g . P e v n ý o c e l o v ý n o s n í k j e U-profilu. Pevný dvojsloupek vysoký 260cm je z ocelových o průměru

48mm.

Vlastní

hrazdové

žerdi jsou

trubek

ze s p e c i á l n í

oceli

s k o n c o v k a m i se s t ř e d o v o u r o z t e č í 2 4 0 c m , z a j i š t ě n é k o l í k y z o c e l i o p r ů m ě r u 1 2 m m . Ž e r d i j s o u n a s t a v i t e l n é po l O c m , p r ů m ě r ž e r d i 28 mm.

Dvojhrazdí

možnost

je

nastavení

šikovné výšky

pro

žerdi

nácvik pomáhá

tvarů při

začátečníků,

dopomoci

kde

a

nácviku

c v i č e b n í c h tvarů. Hrazda j e snadno p o s t a v i t e l n á , což není

náročné

na čas, k t e r ý j e v h o d i n á c h š k o l n í t ě l e s n é v ý c h o v y o m e z e n . d r u h h r a z d y se n e u ž í v á p r o z á v o d n í ú č e l y ve s p o r t o v n í Hrazda

závodní

je

složena

ze

dvou

stojanů

Tento

gymnastice. trubkovitého

p r o f i l u . Tyto s t o j a n y m a j í na spodu b o d c e , k t e r ý m i j s o u

fixovány

k podlaze.

Obr. 41: Hrazda závodní (7)

55

Na

horním

konci

je

nataženo

ocelové

vedení

výsuvné trubky, které jsou zakončeny ocelovými hlavicemi. hlavicemi

prochází

svorníky

s maticemi

pro

upevnění

P ř í l o h y , Obr. 43) a na s t r a n á c h j s o u p ř i p e v n ě n a oka táhel

s řetězy

Výrobci

a francouzskými

dnes

nabízí

stále

matkami

modernější

Těmito

žerdi

pro

(viz.

uchycení

(viz. Přílohy,

vybavení,

pro

Obr.

44).

příkladem

je

i

v e r z e u p e v n ě n í ž e r d i , k t e r á t l u m í p ř e n o s n e ž á d o u c í c h r á z ů do c e l é konstrukce, přitom však p o s k y t u j e dostatečnou pružnost žerdi

(viz

Přílohy,

mm

Obr.

45).

Samotná

s minimální

odolností

výšky

mm

mají

1500

značnou

mechanické

v tahu

do v ý š k y funkční

vlastnosti

ocelová

140kg/mm2.

2500

mm.

důležitost, nářadí

žerď

má

Žerď

Jednotlivé

neboť

(pružnost),

jiné

průměr je

28

stavitelná

od

předpisové

míry

parametry

mění

a to m á p o t é

vliv

i na

s a m o t n é c v i č e n í . P r ů m ě r ž e r d i m u s í b ý t o p ě t 28 m m s t o l e r a n c í 1 m m . D é l k a ž e r d ě , t j . od č e p u k č e p u j e 2 4 0 0 m m s t o l e r a n c í 2 m m . Ž e r ď m ů ž e b ý t i v ý j i m e č n ě z a b u d o v á n a do v ý š k y 2 5 5 0 m m . O c e l o v á lanka,

která

zařízení Vypínací

napínají

musí

být

konstrukci

lehkého

mají

provedení,

průměr ale

6-7

musí

mm.

Napínací

odolávat

v tahu.

lanka nesmí být delší než 500 mm, aby n e d o c h á z e l o

c h v ě n í při c v i č e n í . T e c h n i c k ý n á k r e s z á v o d n í h r a z d y j e

ke

znázorněn

(viz. Přílohy, Obr. 46). Testování

předepsaných

vlastností

hrazdy

a

všech

předepsaných parametrů je znázorněno v příloze ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 4 7 ) . Ž e r ď m u s í b ý t n a s t a v e n a do v ý š k y 2 5 0 0 m m a do j e j í h o s t ř e d u z a v ě š e n o b ř e m e n o o h m o t n o s t i 2 2 0 k g . Ž e r ď se m u s í p r o h n o u t o 100 m m s t o l e r a n c í

10 m m . Po o d s t r a n ě n í

tohoto

b ř e m e n e , se m u s í ž e r ď v r á t i t d o v o d o r o v n é p o l o h y b e z

deformace

materiálu.

sloupek

napínací

Každý táhlo,

ze musí

čtyř být

spojů,

kterými

kontrolován

je

spojen

zatížením

600

kg.

a Po

o d s t r a n ě n í z á t ě ž í , nesmí být p a t r n á ž á d n á d e f o r m a c e m a t e r i á l u .

56

6.7.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů Hrazda hlavně tvoří

svým

pohyby osa

ukotvení

otáčivé

hrazdy žerdi

s kombinací

provedením

-

v rovině

žerdi,

umožňuje

otáčivých

konstrukční

nabízí kolmé

na o s u

zásobu

otáčení.

kterou

cvičenec

svírá

přidávat

i různé

obraty

pohybů

provedení

širokou

hrazdy

tvoří mělo,

efektní během

cviků,

Tuto

v rukou.

Pevné

a mety,

kreace.

osu

které

Dřívější

několika

desetiletí,

v e l k ý v l i v na o b s a h c v i č e n í . Z a é r y E i s e l e n a , J a h n a , a l e i T y r š e , bylo provedení žerdi z dřevěného materiálu. Tehdy sloužila

hrazda

p ř e v á ž n ě pro silová cvičení a j e d n o d u c h é prvky švihové. Bylo pro

mne

těžké

si

tehdy

Později byla konstrukce Kde

dřevo

obalovalo

představit

obsahu.

na

dřevěné

hrazdy tvořena kombinací

ocelovou

žerdi. Těmito revolučními pohybového

veletoč

žerď.

změnami

Později

Tím

hrazdě.

oceli

se z v ě t š i l a

a dřeva.

i

pružnost

se o d s t a r t o v a l r y c h l e j š í

byla

vyráběna

pouze

by

vývoj

z ocelového

m a t e r i á l u , což p o d m í n k y p o t ř e b n é pro r o z v o j š v i h o v ý c h a o t á č i v ý c h cviků

nabízela.

I povrch

již

umožňoval

lepší

držení.

Rozvojem

d y n a m i c k é h o c v i č e n í se z a č a l y v y t l a č o v a t c v i k y t a h o v é a v ý d r ž e . Obsah

se

pomalu

blížil

k dnešnímu

d n e š n í p o j e t í p r a v i d e l se s o u s t ř e d í

obsahovému

pojetí.

I

p ř e v á ž n ě na š v i h o v é c v i k y . P r o

rozvoj obsahu bylo nutné znát základní fyzikální a biomechanické zákonitosti.

A

to

z důvodu

velkého

rozpětí

a rychlosti,

kterým

p o h y b n a h r a z d ě d i s p o n u j e . Z n a l o s t f y z i k á l n í c h v e l i č i n se dá v y u ž í t ve

prospěch

cvičení.

Také

dobrá

kondice

cvičence

je

důležitá, neboť cvičenec musí stále udržovat izometrickou většiny

svalových

partií.

extenzím

těla.

Mimo

provedení

mnohých

orientační

schopnosti.

to

Což je

zabraňuje pevnost

cviků. Cvičenec

nechtěným

potřebná

činnost

flexím

a

k bezpečnému

musí mít i dobré

N e b o ť ta j e p ř i v e l k é m

velice

rozsahu

prostorové otáčivých

pohybů potřebná. Důležitá je i kloubní pohyblivost zvláště ramen a kyčlí a rychlá i přesná nervosvalová U

sestav

gymnastiky,

má

nejnižších cvičenec

koordinace.

stupňů

zvládnout

výkonnosti základní

a

u

kyvadlovitý

školní pohyb 57

těla

ve

visu,

který

je

východiskem

k nejrůznějším

vzepřením

a

v ý m y k ů m . T y t o c v i k y se d o p l ň u j í r ů z n ý m i t o č i k o n a n ý m i z e v z p o r u a podobně. U sestav vyšších stupňů výkonnosti je cílem základních

veletočových

zvládnutí

t v a r ů ve v i s u . P ř i n á c v i k u j e n u t n é

brát

v ú v a h u s í l y p ů s o b í c í na c v i č e n í . „ T y t o s í l y se d ě l í n a a) S í l y v n i t ř n í b) Síly v n ě j š í a) S í l y

vnitřní jsou

výsledkem

činnosti

aktivního

pohybového

systému a j s o u r o z h o d u j í c í při provádění ú m y s l n ý c h Pomocí

nich

jednotlivých

mohou částí

cvičenci

těla,

a

měnit

tím

záměrně

pohybů.

vzájemnou působit,

polohu

pokud

se

n á ř a d í d r ž í n a r y c h l o s t a na d r á h u t ě ž i š t ě t ě l a . b) S í l y v n ě j š í j s o u z vnějšku.

Patří

všechny sem

ostatní

především

síly a p ů s o b í síla

gravitační,

na

cvičence

síla

o p o r y a d a l š í , k t e r é v z n i k a j í za u r č i t ý c h p o d m í n e k

reakce

pohybu."

( 4 , s. 1 0 9 ) U p l a t n ě n í a s p r á v n é v y u ž i t í sil j e d ů l e ž i t é . Sil s v a l o v ý c h se užívá

hlavně

k úhlovým

změnám

poloh

částí

těla

v určitých

k l o u b e c h n e b o k j e h o f i x a c i . V n e v ý h o d ě j s o u ti c v i č e n c i , k t e ř í j s o u méně zpevněni

a mají značnou

elastičnost.

To z n a m e n á , ž e i p r o

cvičení v r c h o l o v ý c h sestav n e j d e j e n o v l a s t n o s t i nářadí, ale již i o vhodné typy cvičenců. P ř i n á c v i k u o b t í ž n ý c h t v a r ů , a l e i p r o c v i č e n í z a č á t e č n í k ů se užívá

dosažná

dopomáhat

hrazda,

cvičenci,

nebo

hrazda

nízká.

Pak je možné

n e b o l é p e k o n a t z á c h r a n u . N e j d e li to

t y p u c v i k u a h r a z d a m u s í b ý t d o s k o č n á , u m í s t í m e si p ř e d konstrukce

švédskou

aktivně

bednu,

na

níž

zachránce

stojí

kvůli

sloupek

a může

poskytovat záchranu i dopomoc. Obtížné nebezpečné cviky je

tak lépe

p r o v á d ě t p o m o c í l a n č e ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 48 a , b ) . J d e o z á c h r a n n ý pás, který má cvičenec kolem beder a jsou k němu upevněna

dvě

lanka přes kladky zavěšené nad hrazdou. Lanka jistí dvě osoby a z a t á h n u t í m c v i č e n e c z ů s t á v á v p r o s t o r u nad zemí a j e tak z a b r á n ě n o

58

pádu.

Dále

je

možné

využívat

nářadí

postaveného

nad

jámou

v y s t l a n o u k o u s k y m o l i t a n u (viz P ř í l o h y , Obr 49). Ty v e l i c e

zmírní

p ř í p a d n ý p á d a c v i č e n e c j í v y u ž í v á v p o z d ě j š í c h f á z í c h n á c v i k u ke zpevnění

svých

náročných

návyků.

cviků,

proveditelné.

Tyto

které

Podle

prostředky

dříve

Libry

nebyly

můžeme

silně

kvůli

podporují

rozvoj

nebezpečnosti

dobře

cvičební

obsah

shrnout

do

několika skupin: „ J e to I.

Cvičební

tvary

prováděné

kmihem

-

ve

visu

(předkmihem,

zákmihem), v podporu (zákmihem, kmihem stranou,

kružným

kmihem). II.

Cvičební

tvary

prováděné

z visu

vznesmo

-

(předkmihem,

zákmihem). III.

C v i č e b n í t v a r y t a h o v é h o c h a r a k t e r u . " ( 4 , s. 1 1 1 ) Je

prošla

tedy

možno

pestrým

říci,

vývojem

že

a

hrazda

patří

během

mezi

několika

desetiletí

nejatraktivnější

cvičení

mužské gymnastiky.

v

6.7.2.1 Řemínky (mozolníky) Dalším

přínosem

pro

rozvoj

cvičení

byl

vynález

řemínků

( m o z o l n í k ů ) . Ř e m í n k y j s o u v y r á b ě n y p ř e v á ž n ě z k ů ž e , či

koženky.

Jsou k ruce fixovány v zápěstí, kde jsou staženy, dříve zapínáním,

dnes

fixovány

na

Zmírnění

odírání

povrchem

žerdi,

zapínáním

prstech. kůže

na

suchý

Důvodů

používání

na d l a n i

zmírňují

zip.

vlivem

riziko

Z druhého řemínků

třecích

utržení

i z

přeskovým konce

bylo

několik.

sil m e z i důvodu

jsou

dlaní

a

pocení

a

z v y š u j í úspěšnost o p ě t n é h o d o h m a t u (viz Přílohy, Obr. 50). Dnešní p r o v e d e n í ř e m í n k ů má v oblasti dlaně p ř i p e v n ě n y v á l e č k y . jsou

malého

končí pevnější

a

průměru,

přišity

pevně

začínají

prsty.

Toto

držení,

náhmat

či

ke

kůži

zdokonalení opětovný

v oblasti, ještě

dohmat

Válečky kde

dlaň

více

zaručuje

a

zmenšuje

59

pravděpodobnost utržení a následného pádu (toč, letky apod.) (viz. Přílohy,

Obr.

51).

řemínky

mívají užší

Existují

řemínky

profil

a nasazují

i na

bradla

se j e n

a

kruhy,

na d v a p r s t y .

tyto Díky

řemínkům je možné zacvičit veletoč jednoruč.

60

6.8Kladina 6.8.1 Konstrukce nářadí a jeho vývoj Kladina je nářadí čistě ženského charakteru. Obr. 52: Kladina (7)

K l a d i n a j e s l o ž e n a z e t ř í z á k l a d n í c h d í l ů . Je to d ř e v ě n ý t r á m e c a dva

kovové

stojany.

Rozměry

V ý š k a b ř e v n a musí by měl

dnešní

kladiny

jsou

následující.

b ý t v r o z m e z í od 1 0 0 0 m m do 1 2 0 0 m m

n a d z e m í . V ý š k u k l a d i n y j e m o ž n é z v y š o v a t p o 50 m m . P ř i c v i č e n í musí

být

kladina

stabilizována.

zařízení,

aby

bylo

podlaze.

Podstavce

možné mají

Podstavce

kladinu na

musí

stabilizovat

koncích

stojanů

mít i na

vyrovnávací méně

gumové

rovné

podložky.

K l a d i n a m u s í b ý t v y r o b e n a ze d ř e v a , j e d u t á a c v i č e b n í p l o c h a m u s í být h l a d k á a p o v r c h nesmí k l o u z a t (viz. P ř í l o h y , Obr. 53). S t o j a n y jsou

ze

šedé

provedení,

litiny

aby

nebo

mohla

z oceli.

být

Stojany

kladina

ze

musí

všech

být

takového

stran

obložena

ž í n ě n k a m i . C v i č e b n í p l o c h a - š í ř k a b ř e v n a j e 10 c m , v ý š k a b ř e v n a je

16 cm a d é l k a c e l é h o b ř e v n a j e 5 m. K o n s t r u k c e

s t o j a n ů , na

r o z d í l od d ř í v ě j š í c h d o b , u m o ž ň u j e c v i č e n í na c e l é d é l c e Tvar

břevna je

Přílohy,

Obr.

sloupovými

zaoblen. 54).

Ve

kladinami,

Parametry školách

se

připevněné

kladiny jsou stále

zobrazeny

můžeme

i s tzv. (viz.

Přílohy,

O b r . 5 5 ) . T y t o k l a d i n y se d n e s n e p o u ž í v a j í , n e b o

slouží

jen jako

průpravná

protože

stěně

setkat

(viz.

tělocvičny

nářadí,

ke

kladiny.

nesplňují požadavky

dnešních

z á v o d n í c h k l a d i n . Je m o ž n é si v š i m n o u t o m e z e n é h o p r o s t o r u

okolo

kladiny díky provedení stojanů.

61

Samozřejmě i kladina musí všechny tyto parametry splňovat, aby p o d m í n k y cvičení byly pro všechny závodníky stejné. „Kladinu upravíme

do v ý š k y

hmotnosti

1200 mm

a v jejím středu

zavěsíme

závaží

o

135 k g . K l a d i n a se m ů ž e p r o h n o u t m a x i m á l n ě o 8 m m .

D á l e z k u š e b n í z á t ě ž 150 kg p o l o ž í m e n a k l a d i n u v o s e j e d n o h o

ze

s t o j a n ů . K l a d i n a se s m í s n í ž i t na p e v n é p o d l a z e m a x i m á l n ě o 2 m m . Plocha

kladiny

musí

být

rovná

a

ne

zkroucená"

(3,

s.280).

T e s t o v á n í k l a d i n y j e na o b r á z k u ( v i z . P ř í l o h y , O b r . 5 6 ) . T v a r k l a d i n y n e b y l v ž d y t a k o v ý , j a k o j e d n e s . J e j í p o d o b a se vyvíjela stejně, jako „kladiny" s.77).

byly obyčejné kmeny

Toto

prkna.

se v y v í j e l o b s a h

pochází

Kombinací

z dob

těchto

stromů

Héberta. dvou

tvarů

který má tvar obdélníku. Břevno Kladina nářadí

byla nejprve

kladina

na

nejdříve jen do

svého

stojanech

nízká. cvičení

objevila

cvičení.

Samozřejmě

a opracované

Později se

měla

časem

kmeny"

kladina

přešlo

tělocvičný

nezařazoval.

v roce

1920,

„U

kde

i

stojany.

nás ní

se

cvičila

se na ní n a p ř .

rovnováha

a chůze.

toto nízká

ženy

z á v o d i l y " ( 5 , s . 7 7 ) . „ V l i v e m š v é d s k é h o s y s t é m u se k l a d i n a zvyšovat,

tvar

systém

na

(5,

k profilu,

se z a č a l o u p e v ň o v a t na Tyršův

první

V této

již

začala době

mělo břevno již průřez obdélníku, jehož plocha měla rozměry 8 x 15 c m , v ý š k a b ř e v n a nad z e m í b y l a od 50 cm do 120 c m " (5, s . 7 7 ) . O s t r é h r a n y se p o s t u p e m tupé.

Stojany nebyly

času přestaly dělat a nahradily je

dostatečně

stabilní

a omezovaly

hrany

cvičení

na

k o n c í c h k l a d i n y . R o z š í ř e n a b y l a i p l o c h a , n a k t e r é se c v i č í .

Tyto

změny

roce

umožňovaly

rychlejší

rozvoj cvičebního

obsahu.

„Po

1945 j i ž k l a d i n a z a č a l a mít tvar k l a d i n y d n e š n í " (5, s.78).

Místo

s c h ů d k u se z a č í n á u ž í v a t o d r a z o v ý m ů s t e k .

62

6.8.2 Vývoj, metodika a technika cvičebních tvarů

„Kladina se

zaměřením

polovině nich

sloužila nejdříve k nacvičování na

správné

19. s t o l e t í

cvičily

zemích

kladinu

cvičení

těla"

se d a t u j e c v i č e n í

v tělocvičných

dostala

„Obsah

držení

byl

do

spolcích. popředí

jednoduchý,

(5,

rovnováhy,

s.77).

chůze ke

2.

na k l a d i n ě u n á s . Ž e n y

na

Cvičitelka,

Zhruba

která

se j m e n o v a l a byla

to

K.

v našich Hanušová.

chůze

s obraty

i

s k o m b i n a c í p o h y b u p a ž í i c v i k y r o v n o v á h y " ( 5 , s . 7 8 ) . O k o l o 1. s v . války

byla

vlivem

cvičení

Tyrše

na

kladině

cvičilo jen

mírně

v útlumu,

na h l a v n í c h

nářadích,

protože ovšem

se

pod

o pár

let

p o z d ě j i se v n a š i c h z e m í c h z a č a l o n a k l a d i n ě c v i č i t z á v o d n ě . „ B y l o to

v r o c e 1929" (5, s . 7 8 ) . V t é t o d o b ě se r o z v í j e l a g y m n a s t i k a i v j i n ý c h z e m í c h j a k o

b y l a F r a n c i e , M a ď a r s k o a J u g o s l á v i e . „ V l i v e m t ě c h t o z e m í se o b s a h c v i č e n í z a č í n á r y c h l e r o z v í j e t " ( 5 , s. 7 7 ) . D o o b s a h u b y l y p ř i d á n y taneční

kroky

seskokem

a vazby,

prohnutě.

cvičení

„První

začínalo

mezinárodní

výmykem závod

a

žen

zakončovalo

na k l a d i n ě

se

u s k u t e č n i l v B u d a p e š t i v r o c e 1 9 3 4 " ( 5 , s. 7 8 ) . S blížícími

se

olympijskými

hrami

v Berlíně,

se

naše

c v i č e n k y z a č a l y n a t y t o O l y m p i j s k é h r y p ř i p r a v o v a t . V t é t o d o b ě se c v i č e n í z a č í n a l o n á s k o k e m , c v i č i l o se j i ž p o c e l é d é l c e k l a d i n y a cvičení

se u k o n č o v a l o

seskokem.

Vznikaly

různé

obraty,

v y s o k é s k o k y . O b t í ž n o s t byla o r i e n t o v á n a p ř e v á ž n ě na

mety

a

rovnovážné

cviky. Po 2. s v . v á l c e c v i č e n í o v l i v n i l a s o v ě t s k á š k o l a . C v i č e n í j i ž neměla

takový

statický

charakter.A

tyto

cvičenky

měly

t r é n i n k o v é z a t í ž e n í . K t e r é se ve c v i č e n í p r o j e v i l o . „ T y t o měly

větší

pohybový (5,

s.

kloubní

pohyblivost,

což

rozsah, začaly zapojovat

78).

Zapojením

rychlých

mělo

za

akrobatických

cvičenky

následek

i c v i k y ze c v i č e n í cviků

větší

větší

prostnych" se

d y n a m i k a c v i č e n í . O b z v l á š t ě v z á v ě r u s e s t a v se t y t o r y c h l é

zvýšila prvky

63

u ž í v a l y . Šlo h l a v n ě o p ř e m e t y a p ř e k o t y . „ T e n t o p o k r o k lze přiřadit do r o k u 1 9 5 4 , k d y b y l y O l y m p i j s k é h r y v Ř í m ě " ( 5 , s. 7 8 ) . O r o z v o j cvičení

na k l a d i n ě

se z a s l o u ž i l a

Eva Bosáková,

která jako

p ř e d v e d l a p ř e m e t na k l a d i n ě s t r a n o u . „ R y c h l é t e m p o , v e l k ý

první rozsah

p o h y b u , š v i h o v é p o h y b y , o b r a t y a složité cviky, tak j i ž v této době v y p a d a l o c v i č e n í na k l a d i n ě " ( 5 , s. 7 8 ) . P o ž a d a v e k b y l j i ž z a c v i č i t minimálně

7 délek

na

kladině.

Další

naší

výbornou

gymnastkou

byla v 60. letech Věra Č á s l a v s k á . V ý v o j c v i č e n í na t o m t o n á ř a d í p r o š e l b ě h e m d l o u h ý c h l e t od jednoduchých rozsahem.

prvků

Cvičení

ke

složitým

není

moc

sestavám odlišné

s velkou

od

obtížností

cvičebního

a

obsahu

p r o s t n ý c h , ale j e o m e z e n p l o c h o u , na které c v i č e n k y c v i č í . Vlivem zátěž

malé

promítá

cvičební

do p s y c h i k y

plochy

cvičence.

a určité

výšky

se

cvičební

Cvičenky

musí

mít

i

s m y s l p r o r o v n o v á h u . T a t o r o v n o v á h a se m u s í d l o u z e protože

člověk

ji

nemá

vrozenou.

„Dalším

dobrý

nacvičovat,

předpokladem

c v i č e n í na k l a d i n ě j e p o h y b o v á k o o r d i n a c e j a k o v ý s l e d e k

pro

regulace

m o t o r i c k ý c h č i n n o s t í na c e n t r á l n í n e r v o v o u s o u s t a v u . P r o j e v u j e se jako pohyb harmonický, účelný, přesný, rytmický, plynulý, a e s t e t i c k ý " (5, s.79). C v i č e n k y musí mít i v ý b o r n o u

pohyblivost,

c o ž j e z á v i s l é na e l a s t i č n o s t i s v a l s t v a , š l a c h a v a z i v a . P ř i se

uplatňuje

statická

i

dynamická

síla.

Tento

labilní

v p r o s t o r u k l a d e n á r o k y na o r g á n y j a k o j e k i n e s t e t i c k ý ,

pružný

cvičení pohyb

vestibulární

a na z r a k o v é a n a l y z á t o r y . C v i č e n í na k l a d i n ě se dá s h r n o u t do e t a p : a) Ú v o d n í č á s t - n á s k o k , n e b o j i n ý z p ů s o b , j a k ý m

se

c v i č e n e c d o s t a n e na k l a d i n u . b) V l a s t n í c v i č e n í c) Z a k o n č e n í - z p ů s o b , j a k ý m c v i č e n e c o p u s t í k l a d i n u . Dnešní

pojetí

s výraznou

cvičení

dynamikou

na

kladině

cvičení

a

se

vyžaduje střídavým

cvičení tempem

plynulé, pohybu

64

s využitím

tzv.

dvojí

lokomoce

ve

směru

bočném,

čelném

a

p ř í č n é m . D é l k a s e s t a v y m u s í b ý t v č a s o v é m r o z m e z í 80 až 105 s. P ř i n á c v i k u se v y c h á z í z e c v i č e n í p r o s t n ý c h , j e n n ě k t e r é se vyvinuly

specielně

na k l a d i n ě .

Toto

cvičení

se m u s í

přizpůsobit

úzké ploše. Pro udržení r o v n o v á h y musí cvičenka dodržet

několik

z á k l a d n í c h p r a v i d e l . „ J s o u to a) T ě ž i š t ě c v i č e n k y m u s í b ý t v ž d y n a d p l o c h o u Pokud

jde

o

pohyb,

musí

těžiště

místem opory v hlavním pohybovém

opory.

procházet

nad

úseku.

b) S t a b i l i t a j e t í m v ě t š í , č í m m e n š í j e v ý š k a t ě ž i š t ě n a d b o d e m o p o r y " ( 5 , s. 8 0 ) . c) S t a b i l i t a j e t í m v ě t š í , č í m j e v ě t š í p l o c h a o p o r y " ( 5 , s. 8 0 ) . Rovnováhu

je

možné

udržovat

reflexním

napětím

svalstva,

k o n t r a k c í , či j e h o u v o l n ě n í m j a k o r e a k c í na p ů s o b e n í v n ě j š í c h v n i t ř n í c h p o d n ě t ů , k t e r é se d o s t a v u j í se z m ě n o u p o l o h y t ě l a . reakce

řídí

analyzátory,

které

dodávají

mozkové

kůře

či

Tyto

informace

z okolního prostředí. P o k u d c v i č e n k a u d r ž u j e r o v n o v á h u ve v z p ř í m e n í h l a v y , m u s í o č i m a s l e d o v a t v z d á l e n ě j š í b o d k l a d i n y , p o d l e k t e r é h o se o r i e n t u j e . P o h l e d j e v e l i c e d ů l e ž i t ý a to i v p o h y b e c h r o t a č n í c h . H l a v a

musí

vždy předbíhat pohyb těla, aby zrak zjistil okolní podmínky ještě před d o k o n č e n í m pohybu těla a měl nějaký pevný bod. Pokud

odstraňujeme

strach

cvičence,

musíme

postupovat

pomalu, vhodnou dopomocí, bezpečným a měkkým dopadem, malou v ý š k o u k l a d i n y a p o d o b n ě . N a z á k l a d n í c h š k o l á c h se p r o t e n t o ú č e l p o u ž í v a j í l a v i č k y a j i n á n á ř a d í , k t e r á se n e j d ř í v e p ř e l é z a j í a p o t é p ř e c h á z e j í a ž á k si t a k z v y k á n a l a b i l n í p o l o h y . D ř í v e , n e ž se z a č n e se c v i č e n í m musí

se

na k l a d i n ě ,

postupovat

od

měl by lehčího

cvičenec ke

zvládat

složitějšímu

cvik na a

to

ve

zemi, všech

s m ě r e c h . M ů ž e se v y u ž í t p r u h na z e m i , l a v i č k a či n í z k á k l a d i n a n a kterých

se

nacvičuje

hlavně

chůze,

kroky,

obraty

a

jednoduché 65

s e s k o k y a n á s k o k y . K l a d i n a se dá p o u ž í t i k n a c v i č o v á n í pomocí

různých

V závodním

her,

prostředí

jako se p ř i

jsou

souboje,

nácviku

užívá

rovnováhy

přetlačování

apod.

analyticko-syntetické

metody.

66

7. Diskuse D i s k u s e k H y p o t é z e 1: Jako

výchozí

jednotlivých výšce

bod,

od

kterého zavedení

druhů

nářadí,

je

jednotlivých

nářadí.

Přesný

jsem

porovnával

pravidel

rok

o

zavedení

vývoj

rozměrech

pravidel

se

a mi

n e p o d a ř i l o z j i s t i t , p a t r n ě p r o t o , že šlo o z a v e d e n í p o s t u p n á a ani odborná

literatura

pohybuje okolo zahraničními

tento

roku

rok

přesně

neuvádí.

Rok

zavedení

se

kontakty

se

1890, kdy byly navázány první

gymnasty.

Změny

na j e d n o t l i v ý c h

nářadích

můžeme

stručně shrnout: a) C v i č e n í p r o s t n á - m u ž i , ž e n y Pohybový

obsah

se

značně

vyvíjel.

Cvičení

skupin

d r u ž s t e v se z m ě n i l o ve c v i č e n í j e d n o t l i v c ů . Z p ů v o d n í h o

a

cvičení

na t v r d é z e m i se p ř e š l o n a c v i č e n í n a m ě k k ý c h p o d k l a d e c h , k t e r é se

postupem

podkladů

času

stávají

více

pružnější.

Vývoj

měkkých

v e d l až ke v z n i k u d n e š n í p r u ž n é p o d l a h y . C v i č i l y

nejdříve

elementární

výdržemi.

S postupem

pohyby doby,

s geometrickou

a díky

se

přesností

vyvíjejícím

se

a

cvičebním

p l o c h á m , se o b s a h c v i č e n í s t á v á d y n a m i c k ý a p r u ž n ý . V z n i k á i rozdíl

mezi

cvičením

mužů

a žen

a

to

z důvodů

zvláštností

ž e n s k é h o o r g a n i s m u . D n e š n í o b s a h c v i č e n í se s k l á d á ze s k o k ů a akrobatických

prvků

dynamického

charakteru.

K tomu

napomohla vysoká pružnost akrobatické plochy. Pohyby

statické

a silové jsou zařazovány jen v nejmenší míře. Jako příklad,

na

k t e r é m si m ů ž e m e u k á z a t z á v i s l o s t v ý v o j e c v i č e b n í h o o b s a h u na vývoji

nářadí

provézt jen

je

díky

např.

dvojné

pružnosti

salto.

podlahy,

Tento což

dříve

prvek bylo

je

možné

prakticky

nemožné. b) K ů ň n a š í ř Pohybový

obsah

na t o m t o

nářadí

se t a k é z m ě n i l .

kůň měl z v ý š e n ý krk, sedlo a o h á ň k u . Kůň začal mít

Původní charakter

67

metacího

nářadí

právě

díky

provádění

metů.

Rozvoji

metů

a

cvičení vůbec n a p o m o h l o snížení krku, který uvolnil prostor pro cvičení.

Místo

dosavadního

sedla

byla

zavedena

madla,

u m o ž ň o v a l a l e p š í d r ž e n í a p o h y b po c e l é d é l c e n á ř a d í .

která

Původní

c v i č e n í j e d n o t l i v ý c h p r v k ů se z m ě n i l a ve c v i č e n í p r v k ů n a s e b e n a v a z u j í c í c h . N e j d ř í v e se j e d n a l o o t ř í p r v k o v é ř a d y , a l e p o z d ě j i se

počet

prvků

založený

na

zvýšil.

Cvičení

dynamické

začíná

rovnováze

mít

švihový

cvičence.

charakter

Cvičila

se

kola

j e d n o n o ž , p ř e š v i h y a s t ř í ž e . P o s t u p e m č a s u se o b s a h o b o h a t i l o kolo

odbočmo

s obraty.

Dnes

se

rozvíjí

hlavně

mety

snožmo

s o b r a t y a z m ě n a m i m í s t o p o r y na m a d l e či t ě l e k o n ě , s n i ž u j e se počet

opakovaných

mohli

ukázat

mnoho.

činností.

závislost

Např.

Příkladů,

cvičebního

snížení

krku

na

obsahu

(rozšíření

kterých

bychom

si

nářadí

je

na v ý v o j i

cvičebního

prostoru)

a

z a v e d e n í madel u m o ž n i l o c v i č e n í kol o d b o č m o . c) K r u h y Kruhy materiál měly

příliš

velkými

ze k t e r é h o j e

trojúhelníkový

změnami

konstrukce

tvar,

který

neprošly.

Změnil

vyrobena.

Původní

se

změnil

se

v tvar

pouze

kroužky

kruhovitý.

P ů v o d n ě b y l y v y r o b e n y z e ž e l e z a , a l e p r o l e p š í ú c h o p se z a č a l y vyrábět

ze

dřeva

namontována

s ocelovou

otočná

vložkou.

zařízení,

která

Na

závěsná

zabraňují

lanka

byla

překrucování

lanek. Jde p ř e v á ž n ě o c v i č e n í ve visu a ve v z p o r u . Je zde

oproti

j i n ý m n á ř a d í m r o z d í l v t o m , ž e se k r u h y p o h y b u j í v p r o s t o r u a j e tedy o b t í ž n ě j š í najít pevnou oporu. Právě ona p o h y b l i v o s t nářadí ovlivňuje změny

obtížnost

reagovat.

v prostoru

a

cvičení, Dále

protože

pohyb

převod

energie

cvičenec

ve

svislici

z polohové

musí

na

omezuje na

tyto pohyb

kinetickou.

Přítomnost lanek omezuje prostor a znemožňuje zařadit obraty a m e t y ve v z p o r u .

Právě tyto

důvody

cvičeních

cviky jsou

nahrazovány

a tyto

prováděným

tahovým

a

omezují rozvoj

polotahovým

švihových

cviky síly. Ke

vzepřením

se

dříve

přidaly

68

přechody

z visu

do

vzporu

švihem,

Později

zapojované

na

v ý k r u t y j i ž s n a p j a t ý m i p a ž e m i . Lze t e d y ř í c i , že u t o h o t o n á ř a d í se r o z v o j c v i č e n í

s m ě r e m ke š v i h o v é m u p o j e t í p o s u n u l ,

a l e ve

srovnání

nářadím

vývoje

s jiným

v menší

míře.

Jako

příklad

p o h y b o v é h o o b s a h u m ů ž e m e u v é z t z a ř a z e n í v e l e t o č ů na k r u z í c h . Tento

prvek

byl

rozvinut

díky

zdokonalení

stoje

na

rukou

š v i h e m . D ř í v e d o t a h o v a n ý s t o j na rukou p o m o c í síly, nebyl veletoč

na k r u z í c h

přínosem.

Veletoč

na k r u z í c h j e

pro

švihovým

p r v k e m , k t e r ý j e d n e s h o j n ě z a ř a z o v á n do c v i č e n í .

d) P ř e s k o k m u ž i - ž e n y Změn u nářadí užívaného pro přeskok je mnoho. doby bylo pro přeskok

vyrobeno

vzniklo

klenbovitý

nové

vznikl

nářadí

kombinací

-

švédského

více nářadí. stůl

stolu

V poslední

(vaulting

a

Postupem

koně.

table),

Tento

který

stůl

m o d e r n í m n á ř a d í m pro p ř e s k o k a j e h o p r o v e d e n í u m o ž n í

změnil

díky

prošly

fázemi

dnešní

pružné

zavedení

vývoje

a

od

můstky.

vývoji

odrazových

dřevěných Právě

vývoj

můstku

cvičení

můstků,

nakloněných je

plošin pro

obtížných apod.)

se

velké

odrazové

energie

c v i k ů . Od j e d n o d u c h ý c h obsah

obohatil

o

pro

přeskoků

obtížné

a

žen

se

začalo

odlišovat

až

po

schopni

realizaci

dnešních

(skrčka,

roznožka,

několikanásobné

s p o h y b e m k o l e m os t ě l a , k t e r é m a j í š v i h o v ý c h a r a k t e r . mužů

které

přeskok

k l í č o v ý a ovlivnil i na cvičební obsah. G y m n a s t é jsou dosáhnout

je

patrně

d a l š í r o z v o j c v i č e b n í h o o b s a h u na t o m t o n á ř a d í . O b s a h se

době

také

právě

prvky Cvičení

z důvodů

anatomických. e) B r a d l a Bradla materiál,

příliš ze

velkými

kterého

jsou

změnami vyrobena.

neprošla.

Změnil

Celodřevěné

se

jen

žerdi

již

obsahují kovový prut, který zvyšuje jejich pružnost a pevnost. Nejnovější

bradla již místo

kovového

prutu

obsahují

skleněná

69

vlákna. Konstrukce bradel umožňuje zaujímat různé druhy poloh - v rovině boční, čelné a příčné. Postavení může být vně i uvnitř žerdí,

na

uprostřed,

k o n c i b r a d e l č e l e m do b r a d e l a n a o p a k . Z

t é t o k o n s t r u k c e v y c h á z í i s á m o b s a h c v i č e n í . N e j d ř í v e se c v i č i l y prvky

silové

(váhy,

přednos)

Počet prvků v sestavách prvky

prováděné

a

poté

teprve

cviky

švihové.

se t a k é z v ý š i l . D n e s se c v i č í

v maximálním

rozsahu

švihové

s rychlostními

prvky,

kde dochází k puštění a opětovnému chycení žerdí. Jako

příklad

c v i č e b n í h o o b s a h u m ů ž e m e salto na b r a d l e c h . f) B r a d l a o n e s t e j n é v ý š c e žerdí Bradla

o nestejné

nejdříve

cvičily

na

z důvodů

odlišností

výši

žerdí

klasických ženského

mají

bohatou

bradlech

cvičení,

historii.

jako

které

muži.

má svá

vznikla bradla o nestejné výši žerdí. Bradla klasická silová

cvičení,

která

ne

každá

žena

zvládala.

Ovšem

specifika, vyžadovala

Dnešní

bradel pro ženy má s bradly pro muže společné pouze žerdi a s p o d n í rám. C v i č e n í na b r a d l e c h bylo d ř í v e

Ženy

podoba bradlové

s t a t i c k é . Po

ú p r a v ě b r a d e l , k d y b y l o m o ž n é ž e r d ě o d d a l o v a t , se r o z š í ř i l

rám

k o n s t r u k c e a t í m se z v ý š i l a s t a b i l i t a c e l é k o n s t r u k c e . Z m ě n i l se i způsob

upevnění

žerdí,

čímž

mohla

být

délka

Tomu napomohl i lankový systém. Tyto úpravy

žerdí

změněna.

umožnily

z m ě n y ve c v i č e b n í m o b s a h u . O b s a h má j i ž d y n a m i c k ý

velké

charakter

a p o d o b á se c v i č e n í m u ž ů n a h r a z d ě . g) H r a z d a Hrazda žerdí

a

to

má dnes stále stejnou podobu. z dřevěného

v kovový,

který

Změnil má

se

větší

materiál pružnost.

P ů v o d n í c v i k y b y l y s t a t i c k é a s i l o v é . N e j p r v e se p r o v á d ě l y h r a z d ě j e n j e d n o t l i v é p r v k y , p o z d ě j i se z a č a l y p r v k y

spojovat,

což opět s m ě ř o v a l o k d y n a m i c k é m u pojetí cvičení. Hrazda provedením

umožňuje

pohyby

otáčivé,

kde

osou

na

svým

otáčení

je

hrazda. Pevné ukotvení umožňuje provádět obraty a různé mety a jejich

kombinace.

například

veletoč

Příkladem jednoruč,

vývoje který

je

pohybového možný

obsahu

provádět

je díky 70

řemínkům.

Větší

pružnost

byla

přínosem

pro

prvky jako

jsou

letky obohacené obraty a podobně. h) K l a d i n a Kladina měla také samozřejmě svůj vývoj. Z kmenů stromů a obyčejných

prken,

obdélníkový později

se

průřez

se j e j í

vyvinul kladiny.

výška

kombinací Nejdříve

zvýšila.

Konce

obou byla

těchto

kladina

kladiny

jistily

kladinou

seskoků.

rozšířily

Hrany

cvičební

břevna

byly

prostor

zaobleny.

a umožnily

Původně

nízká, stojany,

k t e r é o v š e m o m e z o v a l y c v i č e n í na o k r a j i k l a d i n y . N o v é pod

tvarů

stojany rozšíření

se c v i č i l a

jen

c h ů z e , v ý d r ž e a r o v n o v á h a . P o s t u p e m č a s u z í s k á v a l o c v i č e n í na kladině podobu

c v i č e n í p r o s t n ý c h . R o z d í l b y l j e n v t o m , ž e se

c v i č e n í o r i e n t o v a l o na ú z k o u c v i č e b n í p l o c h u k l a d i n y . P ř i d á v a j í se o b r a t y , Tím

se

mety a vysoké statické

skoky a nakonec

cvičení

mění

v rychlé

prvky

akrobatické.

dynamické

cvičení

švihového charakteru. Je t e d y m o ž n é ř í c i , ž e c h a r a k t e r c v i č e n í n a v š e c h

závodních

n á ř a d í c h p ř e c h á z e l o z e c v i č e n í s t a t i c k é h o na c v i č e n í d y n a m i c k é . Ze s i l o v ý c h c v i k ů se p ř e c h á z í n a c v i k y , k t e r é j s o u z a l o ž e n y na š v i h u . Vývoj

pohybového

obsahu

jde

stále

kupředu

a

ve

cvičení

se

tvarů

na

gymnastů.

Je

objevují stále technicky náročnější prvky a vazby.

D i s k u s e k H y p o t é z e 2:

Je

však

základních

nutné

školách

rozlišit

a

metodiku

rozdílná. Hlavní odlišností je Cílem

metodiku

„základní

u

cvičebních

sportovních

cíl c v i č e n c ů .

gymnastiky"

na

základní

škole

je

harmonický rozvoj žáka a zvládnutí základních cvičebních prvků. Naproti nejlepšího

tomu

sportovního

cílem

sportovní

výkonu.

Rozdíl

gymnastiky je

například

je

dosažení

ve

velikosti

71

objemu

sportovního

tréninku,

velikosti

zátěže

a

samozřejmě

náročnější prvky žádají náročnější a obtížnější metody nácviku. D á l e m ů ž e m e říci, že r o z v o j e m k o n s t r u k c e z á v o d n í h o

nářadí

se z a č a l o v y v í j e t i n á ř a d í p o m o c n é , d í k y n ě m u ž j e r o z v o j

obsahu

cvičení rychlejší a kladně obohacuje metodiku cvičení.

D i s k u s e k H y p o t é z e 3:

Jak každém

závodním

charakter cvičení tento

vyplývá

nářadí

cvičebního

ke c v i č e n í

posun,

zřetelný.

z této

díky

práce, se m ě n i l

obsahu

charakteru se

cvičebního

obsahu

a vyvíjel. Lze obecně

směřuje

dynamickému

Samozřejmě

charakter

od

statického

a švihovému.

nářadí,

že

každé

nářadím závodní

že

silového

I když u kruhů

oproti jiným

potvrdilo,

a

říci,

na

je

méně nářadí

vyžaduje individuální pohybové schopnosti. Dále je znatelný rozdíl m e z i p o ž a d a v k y n a p o h y b o v é s c h o p n o s t i ž e n a m u ž ů . V š i m l j s e m si t a k é t o h o , že čím větší j e p o s u n c h a r a k t e r u c v i č e n í k d y n a m i c k é m u a

švihovému

pojetí,

biomechanických

tím

zákonitostí

důležitější pro

je

správné

pro

trenéra

provedení

znalost

jednotlivých

p r v k ů . Bez t ě c h t o z n a l o s t í j e n á c v i k z d l o u h a v ý a n ě k d y n e m u s í být ani d o s a ž e n o s t a n o v e n é h o cíle, tj. z v l á d n u t í o b t í ž n é h o

cvičebního

tvaru cvičencem.

72

8. Závěry Hypotéza

1 byla

potvrzena.

Předpoklad

této

hypotézy

se

potvrdil u všech druhů zkoumaných nářadí. Cvičební obsah je plně závislý

na t e c h n i c k é m

provedení

konstrukce jednotlivých

nářadí,

která svým provedením určuje povahu cvičebního obsahu. Předpoklad nářadí.

hypotézy

Metodika

cvičenec spjata

(způsob

dosáhne

2

se

nácviku

vytyčených

se c v i č e b n í m

potvrdil

cílů

obsahem.

u

všech

techniky,

cesta),

(cvičebních

Z jednotlivých

zkoumaných díky

prvků),

kapitol

je

obsah

závislý

můžeme na

z ní

konstrukci

vycházet. nářadí,

Jinými

lze

tvrdit,

že

hypotéza

slovy je

tedy

těsně

vyplývá,

každý cvičební prvek má svou metodiku nácviku. Jelikož 1 se p o t v r d i l a ,

níž

cvičební že

změny

v konstrukci nářadí ovlivnily i metodiku nácviku cvičebních tvarů. Hypotéza rozvíjející Z tohoto

se

Dále

nářadí

je

rovněž

cvičení patrné,

potvrzena. se

že

stává

se

bych

chtěl

zmapovat

prokazatelné,

technicky

zvýšily

zhodnotit

hlavní

nářadí

změny

a cvičební

tuto

že

náročnějším.

nároky

práci.

na

tvary,

pohybové

gymnastického

s těmito

o vývoji

nářadí,

že

jednotlivých

které

i gymnastiky jako sportu. Hlavním vývoje

Myslím

v konstrukci

Tato práce pro mě j e p o u č e n í m

zmapování

Je

cvičenců.

gymnastického souvisí.

byla

obsah

důvodu

schopnosti

povedlo

3

se

mi

druhů

změnami

gymnastického

přínosem

této práce je

cvičebního

obsahu

a

sportovní gymnastiky jako celku. Při

psaní

této

diplomové

práce

jsem

vycházel

z odborné

literatury, rozhovoru s odborníky a z vlastních úvah. Nebylo získávat

potřebné

informace,

neboť

publikací,

které

se

lehké

zabývají

sportovní gymnastikou a její historií, není mnoho. M y s l í m , ž e d ů v o d e m b y l ú t l u m s p o r t o v n í g y m n a s t i k y od d o b Č á s l a v s k é či B o s á k o v é . T e n t o s p o r t n e m ě l v n a š í z e m i t a k

silnou

73

základnu j a k o v zemích kde g y m n a s t i k a silnou základnu má Rusko,

Rumunsko,

Čína,

Japonsko,

ale

dnes

již

USA,

v p o s l e d n í c h l e t e c h d o c h á z í k v e l k é m u p o k r o k u ve c v i č e n í . může být více -

např.:

potřebné vybavení, náročný trénink jak

kde

Důvodů fyzicky,

tak č a s o v ě . Podle m é h o n á z o r u j e n u t n é m l á d e ž m o t i v o v a t k tomu, a b y se n a t e n t o s p o r t d a l a . V d n e š n í d o b ě c h y b í Č á s l a v s k é a j i n é slavné

osobnosti

znásobily.

gymnastiky,

Ale musím

které

by

říci, že s p o r t o v n í

nadšení

k tomuto

gymnastika

sportu

v posledních

letech o sobě opět začíná dávat vědět. N a z á v ě r si d o v o l í m ale

pokračuje.

statických

Obsah

prvků

ke

t v r d i t , že v ý v o j g y m n a s t i k y

cvičení švihovým

svým

charakterem

a vývoj

nářadí

půjde

napomohl

nekončí, dále a

od bude

napomáhat vývoji stále obtížnější prvků a vazeb.

74

9. Použitá literatura 1. Krátký, F. Dějiny tělesné výchovy I od nejstarších dob do roku 1948. PRAHA: OLYMPIA 1974. 2. Kossl, J. a kol. Dějiny tělesné výchovy II od roku 1948 do současnosti. PRAHA: OLYMPIA 1974.

3. Libra, J. Teorie a metodika sportovní gymnastiky I. PRAHA: SPN 1970. 4. Libra, J. Teorie a metodika sportovní gymnastiky II. PRAHA: SPN 1973.

5. Libra, J. Teorie a metodika sportovní gymnastiky III. PRAHA: SPN 1973. 6. BAENFER. 2005. Retrieved 13.7.2005 from the World Wide Web: www.baenfer.de

7. JANS SEN-FRITS EN. 2005. Retrieved 13.7. 2005 from the World Wide Web: www.ianssen.fritsen.nl 8. KOCIAN-SPORT. 2005. Retrieved 14.7.2005 from World Wide Web: www.kocian-sport.cz/produkty.php

9. SPIETH. 2005. Retrieved 13.7. 2005 from World Wide Web: www.spiethgymnastic.com 10. Tůma, Z. a kol. Sportovní gymnastika I. díl. PRAHA: OLYMPIA 1988.

75

10. Přílohy

Obr. 2b: Pružná podlaha-průřez (7)

Obr. 3: Plstěný koberec (7)

Obr. 5a: Kůň našíř - technický nákres (Libra 1970)

/<00-450

Obr. 5b: Kůň našíř - technický nákres (Libra 1970)

77

Obr. 6: Madla (6)

mfĚĚKKĚB

w^

m

, *

w y • WĚĚF

Obr. 8: Fixace koně k podlaze (7)

78

79

Obr 11: Kruhy mechanické-technický nákres (Libra 1970)

r 1

68

. f

Obr 12: Zavěšení kruhových držadel (7)

I

II

I

í

O

O

Obr. 13: O t . M a t i c e ( 6 )

Obr 15' Závodní kruhy-technický nákres (Libra 1970), upraveno

81

Obr. 16: Testování kruhů pod zátěží (Libra 1970)

82

Obr. 17c: Metodické pomůcky (6)

Obr. 18: Rozměry pro přeskok muži/ženy (Libra 1970), upraveno

1600-1630

1000 - 3

83

Obr. 20: Bedna - technický nákres (Libra 1970)

84

Obr. 22: Stůl-technický nákres (Libra 1970), upraveno

Obr. 24: Švédský můstek (6)

Obr. 25: Můstek pružinový (7)

Obr. 26: Můstek ze syntetických hmot (9)

Dopadoyé plochy-duchny (6)

•

fi

Obr. 30: Jištění (9)

86

Obr. 32: Závodní bradla-technický nákres (Libra 1970), upraveno

3500 4 10

87

Obr. 33: Testování žerdí bradel pod zátěží (Libra 1970)

J I

135 kg

88 4

Obr. 35a: Stálky (9)

Obr. 35b: Stálky (9)

37: Bradla o nestejné výši žerdí-technický nákres, (Libra 1970) 2600

Obr. 38: Úprava rozpětí (9)

Obr. 40: Průřez žerdí (9)

90

Obr. 42: Dvojhrazdí-technický nákres (Libra 1970)

fr-

o

J-

240 = 2

240 2,8 i 1

—

—

průměr žerdi

• H H H Obr. 43: Upevnění žerdi

Obr. 46: Závodní hrazda-technický nákres (Libra 1970),

92

Obr. 47: Testování hrazdy pod zátěží (Libra 1970), upraveno

Obr 48a: Laně - Technický nákres provedení (Libra 1970)

93

Obr 48b:Lanč

Mozolníkv (9)

'••mi

94

Obr. 54: Kladina-technický nákres (Libra 1970)

SOOO 10

Obr. 55: Kladina sloupová (Libra 1970)

rn r» I

500

J-

96

Obr. 56: Testování kladiny pod zátěží (Libra 1970)

150 kg

97 4

Vysoká škola: Univerzita Karlova

Fakulta: pedagogická

Katedra: tělesné výchovy

Školní rok: 2004/2005

ZADANÍ d i p l o m o v é

pro

Jana

obor

tělesné výchova - technická a informační výchova

práce

VESELÉHO

Název tématu :

Vývoj technologie gymnastického nářadí a její vliv na rozvoj jednotlivých disciplín ve sportovní gymnastice a na školách

Anotace

a doporučení

pro

vy p r a c ová n í:

Práce by měla poukázat na hlavní změny v konstrukci jednotlivých druhů gymnastického nářadí a uvést gymnastické pivky, jejichž rozvoj s těmito změnami přímo souvisí. Dále pak ukázat, jak tyto změny ovlivnily školní TV a jak se projevují v metodice nácviku vybraných cvičebních tvarů. Doporučují se konzultace s vedoucím diplomové práce podle dohody a podle potřeb diplomanta. Prostudování odpovídající a doporučené literatury a práce s internetem. Shromáždění poznatků z literatury, z ČOS a z Gymnastické federace. Zpracování zjištěných poznatků.

Přílohy k diplomové práci (disketa, CD, apod.):

Seznam odborné literatury: Libra,.!, a kol. Teorie a metodika sportovní gymnastiky. Praha: SPN 1973. Tyrš,M. Základové tělocviku. 1872. Krátký,F. Dějiny tělesné kultury. Praha: SPN 1965. Stumbauer, Kossl, Waic. Stměný nástin dějin tělesné kultury. Praha: 1993. Časopis Sokol.

Vedoucí diplomové pláce:

PaedDr. Otakar Mojžíš

Datum zadání diplomové práce:

25.10. 2004

Termín odevzdání diplomové práce: duben 2006

vedoucí katedrv

V Praze

dne 8.11.2004