Česká Kanada Krajina lesů, skal, rybníků a památek

ISSN 1803-7267 MK ČR E 18760

Časopis nejen pro dialyzované pacienty

2015

3

Česká Kanada

Krajina lesů, skal, rybníků a památek

Kontakty

Přímořský pobyt: Chorvatsko, Poreč Hotel Delfín, 5.–12. 9. 2015

š Svoboda

MUDr. Luká

om

[email protected]

lukas.svobod

l Dušek Mgr. Micha raun.com bb .dusek@

michal

015 do 30. 6. 2 ji ě d z o jp e n Přihlášky .cz www.skdat

V září bývá v Poreči příjemné počasí a moře je ještě teplé. Dialýza proběhne jako obvykle v dialyzačním středisku v Rovinji. Cena: dospělá osoba (1/2 balkonu na moře) 5 930,–, dospělá osoba (1/2 balkonu do parku) 5 690,–, dospělá osoba (1/1 balkon) 6 170,–, dítě do 12 let na přistýlce se 2 dospělými zdarma Doprava: vlastní (parkování pro hosty zdarma), autobus z ČR za 1950,–Kč, nebo z SR za ekvivalent v eurech, lze zajistit svoz na místo odjezdu 4. 9. v ČR i SR. Příjezd zpět 13. 9., cesty přes noc Program: rehabilitační – denní jógové cvičení s Šarlotou, sportovní, poznávací a společenský Dialýza: v Rovinji, stačí EHIC karta pojišťovny, dopravu na dialyzační centrum v Rovinji zařídíme zdarma Po celou dobu zájezdu bude přítomen zdravotník Ceny zahrnují služby CK: 7x ubytování s polopenzí formou švédského stolu na snídani i večeři, povlečení, výměnu ručníků, pobytovou taxu, službu delegáta CK, zákonné pojištění CK Cena neobsahuje: pojištění léčebných výloh v zahraničí a pojištění storna zájezdu, možno zakoupit v CK při objednání zájezdu

B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz

Z OBSAHU VYBÍRÁME Lidé kolem nás

4

Rozhovor s primářkou Kliniky nefrologie ve Všeobecné fakultní nemocnici Janou Lachmanovou. Začínala jako sanitářka, dnes patří ke špičkám ve svém oboru.

Reportáž

8

Cyklus výstav fotografií Krása Okamihu představuje dojemný pohled na svět očima těch, kteří bojují s vážnou nemocí.

Víte, že Vážené čtenářky, vážení čtenáři, probouzí se léto, pro velkou část z vás nejoblíbenější roční období. Vyrážíte na dovolené a můžete se těšit z času stráveného se svými blízkými. Nás zase těší obrovský zájem veřejnosti o osvětu spojenou se Světovým dnem ledvin a celkově o problematiku onemocnění ledvin. Nezapomeňte, že ledvinová kalkulačka stále běží! A protože osvěty nejen z oblasti nefrologie není nikdy dost, zpracovali jsme pro vás nová témata z oblasti Lepší péče. O tom, jak se podařilo primářce Kliniky nefrologie v pražské Všeobecné fakultní nemocnici Janě Lachmanové stát se lékařkou, ačkoliv jí režim nebyl nakloněn, se dočtete v rozhovoru na straně 4. Nově jsme pro vás připravili cyklus Krása okamihu v Dialogu. V následujících číslech postupně uveřejníme fotografie pacientůfotografů, kteří čekají na transplantaci nebo ji podstoupili, a představíme vám jejich příběhy. Chceme tak podpořit odkaz, kteří autoři ve fotografiích zanechali: „O transplantacích a dárcovství orgánů se hovoří málo. Mluvme o nich víc!“ A pokud ještě nevíte, kam na dovolenou, můžete se vypravit třeba do České Kanady. Proč lidé začali říkat tomuto kousku české země právě Kanada, se dozvíte na straně 14. Hezké počtení vám přeje vaše redakce

12

12. květen je mezinárodním dnem ošetřovatelství. Víte, proč právě tento den? Přečtěte si příběh Florence Nightingalové...

Cestujeme

14

Hluboké lesy, chladnější a vlhčí klima, skalní útvary, bažiny a rybníky, to je Česká Kanada. Množství kulturních i technických památek pak už je jen příjemným bonusem, který dá vaší dovolené ten pravý náboj.

Dnes na téma

19

Nová témata Lepší péče: prevence na prvním místě, průvodce operací kyčelního a kolenního kloubu, vše o kýle a její léčbě, lepší péče pro pacienty se vzácným onemocněním.

Hobby

24

Nalákejte na zahradu zpěvné ptáky. Nejen­ že krásně zpívají, ale také Vám pomůžou zbavit se otravného hmyzu. Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267 Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktorka: Marie Polášková, Redakce: Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA, a Pavel Cindr Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, tel. +420 -271 091 111, fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s ošetřujícím lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.

3

lidé kolem nás

Od sanitářky k primářce rozhovor s primářkou Kliniky nefrologie Janou Lachmanovou Režim jí nechtěl dovolit studovat gymnázium, pak nemohla nastoupit na lékařskou fakultu. Doktorka Jana Lachmanová se ale nevzdala a dnes pracuje jako primářka nefrologické ambulance. Specializuje se na selhání ledvin a hemodialýzu. „Nakonec jsem si mohla splnit svůj sen,“ říká.

4

lidé kolem nás Prim. MUDr. Jana Lachmanová ukončila studia na Lékařské fakultě UK v Praze v roce 1969. Její cesta k medicíně však nebyla snadná. Než byla přijata ke studiu, musela z politických důvodů pracovat jeden rok jako sanitářka v Thomayerově nemocnici. Po absolutoriu strávila tři roky na Interním oddělení nemocnice v Příbrami a od roku 1972 až dosud pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde je primářkou Kliniky nefrologie. Úspěšně složila atestace I. a II. stupně z vnitřního lékařství a z nefrologie. Ve svém volném čase se rekreačně věnuje tenisu, cyklistice a lyžování. Preferuje českou kuchyni a ráda vaří i pro hodně hostů. Paní primářko, proč jste šla studovat medicínu? Byl někdo z vašich rodičů lékařem? Moji rodiče neměli s medicínou nic společného. Maminka byla učitelka a můj otec měl řeznic­ tví. Velmi si přál, aby se léka­ řem stal můj bratr, protože on sám chtěl vždy studovat me­ dicínu, ale povinnost pracovat na rodinném gruntu mu to ne­ umožnila. Sen pracovat v  ne­ mocnici si můj tatínek splnil až na stará kolena, kdy se nechal zaměstnat jako sanitář v  IKE­ Mu. Shodou okolností byl pří­ tomen u  prvních transplantací ledvin. Já sama jsem chtěla být do  páté třídy učitelkou, a  po­ tom už jsem si šla za  tím, že chci studovat medicínu. Hlav­ ním motivem bylo onemocnění mého staršího bratra, který měl hemofilii A, a já jsem se o něj už jako malá starala. V té době jsem se poprvé setkala s  I. in­ ternou na Karlově náměstí, kde vlastně pracuji dodnes. Bylo snadné dostat se na lékařskou fakultu začátkem 60. let minulého století? Zjednodušeně by se dalo říct, jak pro koho. Já jsem byla dce­ ra živnostníka, navíc tatínek byl členem strany, kde půso­ bila Milada Horáková, takže

už v  osmé třídě, ačkoliv jsem měla stále samé jedničky, mi byla nabídnuta pouze dvouletá zemědělská škola, ze které by nebylo možné hlásit se na  lé­ kařskou fakultu.

mocnicí, a  tak jsem nastoupila jako sanitářka do  Thomaye­ rovy nemocni­ ce.

To pro vás musela být dost bezvýchodná situace. Jak to tedy nakonec dopadlo? Zařídil to můj otec. Ačkoliv byl vždy spíše klidné povahy, velmi se rozčílil, a  šel rovnou za předsedou místní organizace

A za rok to vyšlo? Vyšlo, i když ne úplně přesně, jak jsem si přála. Opět jsem nedostala doporučení stranic­ ké organizace ke studiu na vy­ soké škole, ale moje maminka

Z archivu MUDr. Jany Lachmanové

„ Začínala jsem jako sanitářka, chtěla jsem být v kontaktu s nemocnicí“

KSČ, kterého znal už od mládí. Tehdy mu důrazně vysvětlil, že dcera na  gymnázium patří, a v roce 1962 jsem s vyzname­ náním odmaturovala. V cestě stát se lékařkou už vám tedy nic nestálo? Bohužel, tak jednoduché to nebylo. Vzhledem ke svému kádrovému profilu jsem po úspěšném složení přijímacích zkoušek nebyla na  lékařskou fakultu přijata. Byla jsem smut­ ná, ale zároveň rozhodnutá, že to za  rok určitě vyjde. Chtě­ la jsem být v  kontaktu s  ne­

zjistila, že přihlášku musí za­ městnavatel odeslat i  bez do­ poručení, takže jsem nakonec byla přijata na  1. lékařskou fakultu UK, ale na  stomatolo­ gický směr. Znamená to tedy, že jste se mohla stát zubní lékařkou? Stomatologický směr byl v tehdejší době brán jako méně prestižní, ale hlavně já jsem věděla, že se na tuhle speciali­ zaci vůbec nehodím. Měla jsem štěstí a po druhém ročníku se mi povedlo přestoupit na vše­ obecné lékařství.

Proč štěstí? Studium stomatologie bylo to­ tiž poměrně fyzicky náročné a já, protože jsem z gymnasti­ ky měla úraz páteře, jsem zku­ sila požádat o přestup ze zdra­ votních důvodů. Na  ortopedii jsem dostala k  přestupu klad­ né doporučení, ale opět se to zastavilo na  stranické úrovni. Byla jsem úplně zoufalá a od­ hodlala jsem se napsat dopis tehdejšímu prezidentovi No­ votnému. Nikdy mi neodpově­ děl, ale můj přestup prošel a já jsem v roce 1969 mohla úspěš­ ně promovat s vyznamenáním, a splnit si tak svůj sen. Stala jste se lékařkou. Kam jste jako mladá absolventka medicíny nastoupila? Zůstala jste v Praze? Nezůstala, a  to proto, že pro­ fesor Šmahel, ke kterému jsem chodila na nepovinné přednáš­ ky, mi řekl: ,,Paní doktorko, běžte na dva až tři roky na ně­ 5

lidé kolem nás

jakou dobrou internu a  já vás pak vezmu zpátky k nám.“ Po­ dala jsem si přihlášky na různá místa, a  nakonec jsem se do­ stala na internu do nemocnice v Příbrami. Věděla jste, že chcete dělat interní obor? Rozhodla jsem se už ve třetím ročníku medicíny a chtěla jsem

se věnovat buď hematologii, nebo nefrologii. Pracovala jsem jako pomocná vědecká síla na  biochemii a  přes zkoumání acidobazické rovnováhy jsem dospěla k  tomu, že mým obo­ rem by mohla být nefrologie. Už když jsem nastoupila do Pří­ brami, jezdila jsem na  schůze nefrologické společnosti, které se konaly na  Strahově, a  po­ znala jsem profesory Válka, Er­ bena, Schucka a mnoho dalších ikon české nefrologie. Jak dlouho jste v Příbrami zůstala? Necelé tři roky. Velmi ráda na to dodnes vzpomínám, pro­ tože jsem se tam hodně naučila zejména od primáře Kadeřábka, který věděl, že mě zajímá nefro­ logie. Doporučil mě na II. inter­ ní kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde zrovna sháněli „lékaře na umělou led­ vinu“. Nastoupila jsem tam 1. července 1972.

Křížový výslech MUDr. Jana Lachmanová primářka Kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze • Hudba: Antonín Dvořák: Novosvětská • Kniha: Dívka, která spadla z nebe (Simon Mawer), Moje šílené století II. (Ivan Klíma) • Roční období: jaro • Znamení: ryby • Barva: zelená • Nápoj/jídlo: pivo, pečená kachna, bramborový knedlík, zelí; těstoviny s lososem na bílém víně 6

Jak v roce 1972 vypadal provoz dialýzy? Oddělení mělo čtyři lůžka a probíhal tam zejména akutní program, i když jsme se starali i  o  chronické pacienty. Pama­ tuji si, jak mne fascinovalo, že tam byl pacient, který přežíval díky umělé ledvině už tři roky. Chronický program probíhal pouze ve  všední den a  jedna hemodialýza trvala osm až de­ set hodin, o víkendech se dialy­ zovaly jen akutní případy. Zku­ šenosti jsem ze začátku čerpala hlavně od sester. Naučila jsem se napojovat pacienty i obslu­ hovat umělou ledvinu. Při mém nástupu bylo v  chronickém programu osm pacientů.

Dialyzačních středisek bylo v té době v tehdejším Československu jen několik. Jakým způsobem probíhal výběr pacientů k zařazení do dialyzačního programu? Byla to dost šílená záležitost. Měla jsem třeba v  ambulant­ ní péči pacienty, o  které jsem se několik let starala, až to došlo do  fáze, kdy museli na­ stoupit na umělou ledvinu, ale my jsme měli až do roku 1987 pouze čtyři až pět lůžek. Zna­ menalo to, že pokud neprošli

„Výběr pacientů do dialyzačního programu byla dost šílená záležitost“ komisí v  naší nemocnici, mu­ sela jsem je svěřit do péče spá­ dové nemocnici, což prakticky znamenalo nechat je zemřít. Jaké bylo složení takové komise? Komise se skládala ze zástupce kliniky, tedy nefrologa, kraj­ ského internisty, zástupce ředi­ telství a  předsedy zdravotnic­ kého odboru z  kraje. Komise zasedala jednou měsíčně nebo byla svolána akutně. Pacient, který mohl být zařazen, nesměl být diabetik, musel být mladší padesáti let a  nesměl mít při­ družená onemocnění. Došlo do roku 1989 k nějakým pozitivním změnám? Ke  konci 80. let začala vznikat nová dialyzační centra, a  ka­ pacita se rozšiřovala. Občas se už zařazovali i šedesátiletí

pacienti a diabetici. Pro moje pracoviště byl přelomový rok 1987, kdy jsme se přestěhova­ li do  nových prostor a  rozšířili kapacitu na devět lůžek a dialy­ zovalo se všechny dny v týdnu. Hlavní přelom v dialyzační péči nastal samozřejmě až po  pádu komunismu, kdy došlo k  další­ mu navýšení počtu dialyzačních středisek a zařazení pacientů už náleželo jen lékařům. Do repub­ liky se zároveň díky vstupu za­ hraničních firem začaly dostávat i  léky, které ovlivňovaly i  kva­ litu života nemocných: v první řadě erytropoetin, vitamin D aj., a také nové technologie. Rozšíření sítě dialyzačních středisek muselo zákonitě znamenat i navýšení počtu nefrologů. Bylo jich dost? Já sama jsem atestovala z nefro­ logie až v roce 1988, protože do té doby samostatná nefrologická atestace nebyla. Máte pravdu, že po revoluci nastal boom dia­ lyzačních středisek, chyběli však nejenom lékaři, ale i odborná li­ teratura. Rozhodla jsem se proto založit Klub mladých nefrologů při ČNS, který byl určen léka­ řům-nefrologům do 35 let. Dva­ krát ročně jsme s podporou růz­ ných firem pořádali víkendový „vzdělávací kurz“. Mnozí z těch­ to mladých nefrologů jsou dnes vedoucími lékaři dialyzačních středisek nebo profesory ve  fa­ kultních nemocnicích. Z vašeho vyprávění cítím, že jste nefrologií a vůbec medicínou žila. Jak se vám podařilo skloubit pracovní povinnosti s rodinou? Měla jsem velkou výhodu, že jsme žili v jednom domě s ro­

Reportáž

diči. Hlavně maminka mi hodně pomáhala, ale zároveň se mi dařilo vést děti k  samostatnosti, zejména ve školních povinnostech. Dnes už jsou velké, mají svoje vlastní rodi­ ny a já z nich mám velikou radost.

Dialyzační středisko a nefrologická ambulance B. Braun Avitum ve Slavkově u Brna se na rok stěhují Slavkov u Brna – Na ošetření ledvin jezdí od března na novou adresu pacienti slavkovského dialyzačního střediska a nefrologické ambulance B. Braun Avitum. Důvodem je rekonstrukce dosavadních prostor v Lázeňském domě ve Slavkově u Brna, která probíhá od března tohoto roku. „Dlouhodobě se snažíme o zvyšování komfortu pacientů. Stávající prostory už našim vysokým požadavkům nevyhovovaly, proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci, a tedy i do­ časné přestěhování,“ vysvětluje MUDr. Martin Kuncek, ředitel společnosti B. Braun Avitum. O pacienty se ve všech přestěhovaných provozech stále stará stejný personál. Rekonstrukce Lázeňského domu bude trvat zhruba do jara příštího roku. Pak by se všechny provozy opět měly sestěhovat do nově a moderně zrekonstruovaných prostor. redakce Dialogu

Když už se bavíme o rodině, v jakém příbuzenském vztahu jste s Halinou Pawlovskou? Halina je moje sestřenice a protože taky ráda vařím jako ona, tak jsem v  jejím pořadu o  vaření (U  Haliny v kuchyni) připravila ledvinky, kte­ ré ona tak miluje...

Provozy lázeňského domu jsou přesunuty na níže uvedené adresy:

Jakou předpovídáte oboru nefrologie budoucnost? Budoucnost vidím jednoznačně v  transplantacích a  jsem ráda, že i vzhledem k našim zákonům a roz­ voji příbuzenských transplantací se v poměrně krátkém čase hodně pa­ cientů své nové ledviny dočká. Naši společnost bude určitě sužovat cuk­ rovka II. typu, způsobena dnešním životním stylem a nárůstem obezi­ ty, dokonce už v dětském věku.

7 6 1 2

5

6 7 1 9 7 8

4

Nefrologická ambulance Poliklinika Slavkov, Malinovského 551 tel. 778 710 092 (dospělí), tel. 721 281 397 (děti)

Interní ambulance Poliklinika Slavkov, Tyršova 324 tel. 544 227 710

Domov s úsměvem Poliklinika Uherský Brod, Partyzánů 2174 tel. 724 109 288

Sudoku

8 9 5

1 5 5 9 1 3 6

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž řádku opakovat dvakrát

 Žádná číslice se nesmí ve čtverci 3x3 opakovat dvakrát

6

7 4 2 8 1 2 3

Rehabilitace Poliklinika Slavkov, Malinovského 288 a 551 tel. 544 227 486

 Žádná číslice se nesmí v jednom sloupci opakovat dvakrát

9 5 4

Ultrazvuková ambulance Poliklinika Slavkov, Malinovského 551 tel. 544 220 407

Plánovaná doba rekonstrukce je 8–12 měsíců. Děkujeme za pochopení.

David Vacek, DiS. divize B. Braun Avitum

3

Dialýza Nemocnice Vyškov, Purkyňova 36 tel. 544 227 488, 271 091 470

6 1 2 5

složitější

2 7

4 2 průměrné

3 4 9

5 6

4 9

3

5 3

8 7

Reportáž

K 

valita života ľudí žijúcich s ochorením je veľmi níz­ ka. Po orgánovej transplantácii sa však výrazne mení k  lep­ šiemu. Títo ľudia sa vracajú späť do plnohodnotného života a  prostredníctvom fotografií odkazujú: „Transplantácie za­ chraňujú ľudské životy“. Na počiatku bola fotografická súťaž Projekt na podporu transplan­ tácie a  darcovstva orgánov je založený na  fotografic­ kých záberoch, ktorých au­ tormi sú ľudia po  orgánovej transplantácii, chorí čakajúci na  transplantáciu, prípadne pacienti prežívajúci závaž­ né ochorenie. Spoločnosť B. Braun spolu so Spoločnosťou dialyzovaných a  transplanto­ vaných pacientov na  Sloven­ sku podporila projekt čiastkou približne 4 tisíc eur. Vyhlásená fotografická súťaž niesla názov „Krása okamihu“. Úlohou fotografa bolo zachy­ tiť emócie prežitého okamihu, radosť zo života, zážitok z pre­ žitého dňa, očakávanie či spl­ nenie snov a túžob. Fotografie vyhodnotila odborná porota

Krása okamihu Projekt na podporu transplantačného programu a darcovstva orgánov na Slovensku a  víťazných autorov ocenila vecnými cenami, ale aj vysta­ vením ich prác na  fotografic­ kých výstavách v  rámci pro­ jektu Krása okamihu. Druhou etapou projektu bola realizácia putovnej fotografic­ kej výstavy, ktorú mohla navští­ viť široká verejnosť v trinástich mestách Slovenska. Vybrané fotografie majú teraz možnosť vidieť účastníci slávnostného otvorenia pavilónu B. Braun Dialóg na pražskej Bulovke. Cieľom fotografickej súťa­ že aj následných výstav bolo poukázať na  nespochybniteľ­

Ladislav Lesay: Na zastávke

8

nosť významu orgánových transplantácií, ktoré zachra­ ňujú a  skvalitňujú životy ľudí na celom svete. Keď transplantácia zachraňuje ľudské životy Autormi fotografií neboli pro­ fesionáli, ale veľmi vážne chorí ľudia, dokonca život mnohých smeroval ku koncu. Vďaka transplantovanému orgánu sa mohli vrátiť do plnohodnotné­ ho života. Týmto ľuďom nešlo o  to, aby sa osobne zviditeľ­ nili. Vo fotografiách zanecha­ li odkaz: „O  transplantáciách

a darcovstve orgánov sa hovorí málo. Hovorme o nich viac! Zamyslime sa nad týmto moderným a  často jediným možným spôsobom liečby. Zamyslime sa nad nesmiernym významom darcovstva orgánov.“ Každá zo zúčastnených pa­ cientskych organizácií prebra­ la záštitu nad výstavami, s  ktorými boli spojené ďalšie sprievodné aktivity. Ich cieľom bolo prezentovať transplantá­ cie ako moderný spôsob liečby, zvyšovať povedomie o darcov­ stve orgánov, vážnych cho­ robách, ich liečbe a  prevencii a  pozitívne ovplyvňovať ve­ rejnú mienku v citlivej otázke darcovstva orgánov po smrti. Projekt sa začal realizovať 1. júna 2013 a skončil 31. mar­ ca 2015. Záštitu nad ním pre­ vzalo občianske združenie Dar života v  spolupráci s  part­ nerskými organizáciami OZ

Reportáž

úda. Neprajeme si smrť iného, ale túžime, aby tí, čo už odišli z  tohto sveta, pomohli tým, ktorí na pomoc čakajú, aby ne­ chali svoje orgány tu, na zemi, lebo „tam hore“ ich už nikto potrebovať nebude. Podporu­ jeme program živých darcov. V transplantáciách je možnosť kvalitnej modernej liečby, ná­ vratu pacientov so závažným ochorením späť do  plnohod­ notného života. Máme snahu pomôcť vlastnými poznatkami a prežitými skúsenosťami pris­ pieť k  šíreniu osvety, pozitív­ nej mienky o transplantáciách a darcovstve orgánov po smr­ ti. Našimi aktivitami chceme prispieť na dobrú vec a pomôcť tomuto programu a tým aj pa­ cientom, ktorí sú na transplan­ táciu odkázaní.

Roman Papež: Rýchlo na Strečno

Transplantovaná pečeň, OZ Šanca pre pečeň, Združenie pacientov s  pľúcnou hyper­ tenziou, Spoločnosť dialyzo­ vaných a  transplantovaných, ktoré sú pacientskymi orga­ nizáciami združujúcimi oso­ by prevažne po  orgánovej transplantácii, prípadne osoby žijúce so závažným ochore­

ním, ich rodinných príslušní­ kov a sympatizantov. Prečo to robíme? Sami sme prešli obdobím, ktoré bolo ťažké nielen pre nás, ale aj pre našich blízkych. Závažné ochorenie nám zasiahlo do ži­ vota. Mnohí z nás v súčasnosti s  ochorením zápasia, ďalší sú

čakatelia, ale veľa chorých sa aj vyliečilo. Sú aj takí, ktorým práve transplantácia orgá­ nu od  darcu zachránila život. Mnohí sa však nedočkali. Legislatíva v SR je priaznivo nastavená transplantačnému programu, napriek tomu dar­ covská aktivita má stagnujú­ cu tendenciu. Chorých prib­

Mgr. Vlasta Pagáčová

predsedníčka OZ Dar života

Mgr. Jozef Franer

člen prezídia Spoločnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientov na Slovensku

Teplice Litoměřice

Duchcov

Roudnice n. L. Praha

Homolka

Slavnostně jsme zahájili provoz dialyzačního střediska v Duchcově Plzeň

stnili: Slavnostního přestřižení pásky se zúča ie Studenovská, Mar r. MUD , zleva Ing. Petr Macoun, PhD. ek Kunc tin Mar r. Zbyněk Šimbera a MUD

Nusle

Bruntál

Černý Most Bulovka

Ostrava

Ústí nad Orlicí

Bílovec

Olomouc

Český Těšín Třinec

Vyškov Slavkov u Brna Ivančice

Uherský Brod

Od prosince loňského roku mohou pacienti s onemocněním ledvin využívat nové dialyzační středisko B. Braun Avitum v  nemocnici Duchcov. Ta tak poskytuje místním dialyzovaným pacientům ošetření přímo v  místě bydliště. Slavnostní zahajovací ceremoniál proběhl letos na jaře. Zástupci nemocnice Duchcov a ve­ řejných městských zastupitelů slavnostně přestřihli pásku 5. března. redakce Dialogu 9

Reportáž

V 

  rámci Světového dne ledvin otevřela společ­ nost B.  Braun Avitum v  Čes­ ku devatenáct a  na  Slovensku patnáct dialyzačních středisek a nefrologických ambulancí. D o  dialyzačních středisek a  nefrologických ambulancí B.  Braun Avitum v  České re­ publice i  na  Slovensku přišlo osobně na  preventivní vyšet­ ření celkem 2 924 lidí, z nichž 703 bylo odesláno k  další­ mu podrobnějšímu vyšetření. V Česku se prohlídce podrobi­ lo 2  338 lidí a  620 jich bylo odesláno na  další vyšetření, na  Slovensku lékaři vyšetři­ li 586 lidí a  83 jich odeslali na  podrobnější prověření rizi­ ka onemocnění ledvin. Preventivní prohlídka one­

Světový den ledvin Na osobní preventivní prohlídku letos přišlo bezmála tři tisíce lidí, čtvrtina z nich neměla výsledky v pořádku mocnění ledvin byla zdarma, bez objednání, a  jako kaž­ dý rok o  ni byl velký zájem.

Preventivní vyšetření využily i  známé tváře: Dominik Feri, Michal Horáček či Peter Ná­

dasdi. „Jsme velmi rádi, že je prevence tak žádaná. Za  posledních pět let jsme v Česku na Světový den ledvin vyšetřili zhruba 11 500 lidí, z nichž 2  058 nemělo ledviny zcela v  pořádku a  muselo na  další vyšetření. Na  Slovensku, kde máme o něco méně středisek, pak bylo vyšetřeno 4 292 lidí a přes 800 z nich bylo odesláno na  další vyšetření,“ doplňuje statistiku MUDr.  Martin Kuncek, šéf sítě dialyzačních středisek B. Braun Avitum CZ/ SK. V Česku i na Slovensku je tak záchyt rizikových skupin prakticky stejný. V  průměru se jedná kolem osmnácti pro­ cent všech preventivně vyšet­ řených. redakce Dialogu

Preventivní vyšetření na dialyzačních střediscích B. Braun Avitum využily i známé tváře: Peter Nádasdi v Kráľovskom Chlmci, Dominik Feri v Teplicích či Michal Horáček v Roudnici nad Labem.

20 % 10

Téměř dvacet procent lidí, kteří přišli v posledních pěti letech na prohlídku v rámci výzvy Světového dne ledvin, nemělo výsledky v pořádku.

poradna

? 

Dobrý den, jaký máte názor na pravidelnou přítomnost doprovodu (příbuzného, blízké osoby) u  lůžka pacienta během hemodialýzy (tj. cca 4–5 hod.)? Má na  ni hemodialyzovaný právo, nebo si to „řídí“ každé středisko podle svých zvyklostí? Pacienti dialyzačních středisek jsou dospělí lidé, kteří čtyři až pětihodinovou dialýzu zvládnou bez nutnosti přítomnosti svých příbuzných. Řízení návštěv je v  kompetenci vedení dialyzač­ ního střediska. Musí vzít v potaz zájmy dialyzovaného pacienta, dále musí brát v úvahu velikost prostoru dialyzačního sálu, po­ čet a  skladbu pacientů a  také zohlednit již tak omezené sou­ kromí ostatních pacientů. Souhlas s trvalou přítomnos­ tí další osoby si lze představit v individuálních případech, kdy to vyžaduje změněný psychic­ ký stav pacienta a  přítomnost příbuzného umožní provedení

Poradna Odpovídá MUDr. Roman Kantor z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec

bezproblémové dialýzy. Trvalá přítomnost rodinných přísluš­ níků se může měnit i podle kul­ turních zvyklostí jednotlivých zemí. U nás běžná není.

? 

Dobrý den pane doktore, mám za  sebou asi deset akutních zánětů ledvin,

včetně tuberkulózy pravé ledviny, vyléčené čtyřkombinací antituberkulotik po dobu jednoho roku. Měla jsem být sledována na nefrologii, ale nechala jsem to být... Opakovaně mám krev v  moči, při poslední kontrole (asi před pěti lety) byl kreatinin 568. Mám vysoký tlak při léčbě

Vážení čtenáři, své dotazy nám zasílejte na adresu redakce: Časopis Dialog, B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ–148 00 Praha 4 nebo e-mailem na adresy: [email protected], [email protected] nebo prostřednictvím internetu v poradně na www.ledviny.cz. Dotazy je také možné předat personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum.

do  170/115. V  poslední době jsem hodně unavená, otékají mi nohy od  půlky lýtek a  dost málo močím – maximálně dvakrát denně. Měla bych jít k lékaři, nebo jsem hypochondr? S kreatininem 568 před pěti lety se dá předpokládat, že všechny vaše potíže vyplývají z otravy krve při selhání ledvin a pro přežití potřebujete urych­ leně kontrolu na  nefrologii a  s  největší pravděpodobností urgentní zahájení dialyzační léčby. NA NIC NEČEKEJTE!!!

Ledvinová kalkulačka Rychlý on-line test www.ledvinova-kalkulacka.cz

www.oblickova-kalkulacka.sk

11 11

víte, že…

D 

vanáctý květen je me­ zinárodním dnem oše­ třovatelství. Proč právě 12. květen? Toho dne roku 1820 se zámožným anglickým ro­ dičům narodila v  italské Flo­ rencii Florence Nightingalová (podle města Florencie dosta­ la své jméno). Florence i  její sestru učil již od  mala jejich otec, který sám vystudoval Cambridge, matematiku, děje­ pis, filozofii, ale i  cizí jazyky (francouzštinu, italštinu, něm­ činu, řečtinu a  latinu). V  roce 1837, údajně při procházce v  zahradě Embley, se Floren­ ce rozhodla, že na výzvu Boha věnuje svůj život nemocným: „Bůh ke  mně promluvil a  vy­ zval mne do svých služeb.“ Za­ tímco její rodiče předpokládali, že se brzy výhodně provdá, ona se rozhodla stát se ošet­ řovatelkou. Rodiče však byli proti tomu a  poslali ji do  Ev­ ropy v naději, že ji tam takové myšlenky přejdou. Na  cestách po Evropě však roku 1850 na­ vštívila v  Německu v  Kaiser­

Florence, dáma s lucernou swerthu nemocnici a školu pro diakonky. Následujícího roku se sem vrátila, aby podstoupila tříměsíční studium ošetřova­ telství. Vzhůru do války V  září 1853 začala Krymská válka, která s sebou přinesla ti­ síce zraněných vojáků, na  něž nebyla zdravotnická zařízení v  Turecku připravena. Ministr války Sidney Herbert popro­ sil Florence, aby zorganizo­

vala ošetřovatelskou péči pro zraněné vojáky. Florence dala dohromady 38 zdravotních se­ ster, se kterými 4. října odjela do  Turecka, kde zprvu nena­ šla pochopení a  místní lékaři dokonce nechtěli sestry k  ne­ mocným ani pouštět. Válka přinesla kolem 4  000 mrtvých vojáků, ale mnohem více jich zemřelo vlivem špatné hygie­ ny na  choleru, tyfus a  krvavé průjmy. Proti únavě, špatné výživě a  životním podmínkám

se Florence snažila bojovat hlavně s  pomocí hygienických opatření, jako jsou pravidel­ ná výměněna ložního prádla, adekvátní osvětlení, pravidelné větrání, zdravější strava a  lep­ ší vybavení pro úpravu stravy. Zároveň podporovala aktivitu nemocných a zlepšení dodávek léčiv. Všechna tato opatření přinesla větší šance na  uzdra­ vení zraněných a  nemocných vojáků. Florence se povedlo dát dohromady 125 dobrovol­ ných zdravotních sester a svou činností snížila úmrtnost ze 42 procent na 2 procenta. Rapidní pokles úmrtnosti potvrdil sou­ vislosti mezi hygienou a  zdra­ vím. Získaná praxe byla později podkladem pro její práci pro Královskou komisi pro zdra­ ví armády o  vlivu životních podmínek na  zdraví. Přezdív­ ku „dáma s  lucernou“ získala od vojáků, kteří si ji tak pama­ tovali z jejích večerních obchů­ zek u  pacientů, a  veřejně zná­ mou se stala díky otištění jejího příběhu v anglických Timesech.

Medaile Florence Nightingale – nejvyšší mezinárodní vyznamenání, jakého může zdravotní sestra dosáhnout, je udělována za mimořádnou odvahu a oddanost raněným, nemocným nebo postiženým

12

víte, že… Vzdělání nade vše Po  návratu domů Floren­ ce cítila, že je potřeba hlavně vzdělávat nové sestry. Pro­ to v  roce 1860 otevřela první zdravotnickou školu v  Anglii. Zdravotní sestry a porodní asi­ stentky byly vedeny místními lékaři, kteří vycházeli z vědec­ kých a moderních norem. Tato škola vznikla v  nemocnici sv. Tomáše a dnes se jmenuje Ško­ la Florence Nightingalové pro zdravotní sestry a porodní asi­ stentky. První zde vystudova­ né sestry začaly pracovat roku 1865 v  ošetřovně chudobince v  Liverpoolu. Vzdělání sester vedlo nejen ke zvýšení úrovně zdravotnictví, ale i ke zlepšení kreditu povolání zdravotní se­ stry. Roku 1869 Florence spolu s  Dr.  Elizabeth Blackwellovou otevřely vysokou školu medi­ cíny pro dívky. Pokrokový přístup Florence od útlého věku vyni­ kala v  matematice, a  stala se tak průkopnicí v  použití stati­ stických údajů v oblasti epide­ miologie a  analýzy veřejného

zdraví. Pod jejím vedením brit­ ská vláda zavedla systematické shromažďování statistických údajů o  počtu obyvatel. Byla taky průkopnicí ve  vizuální

2 7 1 4 8 6 9 8 7 6 5 1 8 9 7 3 9 9 6 4 5 1 6 3 7

prezentaci informací a  sta­ tistických grafů, a  to hlavně ve  svých zprávách pro členy parlamentu a  úředníky, kteří neradi četli klasické statistické

Sudoku

Luděk Hajský s využitím www.wikipedia.cz

4 8

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž řádku opakovat dvakrát  Žádná číslice se nesmí v jednom sloupci opakovat dvakrát  Žádná číslice se nesmí ve čtverci 33 opakovat dvakrát

průměrné

zprávy. Mimo jiné hojně použí­ vala tzv. koláčový graf. Floren­ ce se stala příkladem nejen pro Anglii, ale i pro celý svět. Sám Jean Henri Dunant, zakladatel Červeného kříže, roku 1864 po­ tvrdil, že největším příkladem pro něj byla právě Florence: „Sice jsem zakladatelem Červe­ ného kříže a tvůrcem Ženevské konvence, ale o  úctu, které se mi dostalo, se dělím s  jednou anglickou dámou. Jet během války do Itálie na bitevní pole u Solferina a pomáhat tam mě přiměl velký vzor, který nám Florence dala na Krymu.“ Florence, přestože od  její­ ho úmrtí uběhlo už sto let, je dodnes pro sestry inspirací a vzorem svou pílí a odhodlá­ ním pomáhat nemocným. Flo­ rence Nightingalová zemřela 13. srpna 1910 doma v  Lon­ dýně. Jako uznání své práce obdržela od  královny Viktorie Červený kříž a jako první žena také britský Řád za zásluhy pro britské impérium.

obtížné

6 5

1 7 9 3

1 8 1 5 9 4

1 3 7 4

6 7 4 3 5 2 9 13

CESTUJEME

Česká Kanada Krajina lesů, skal, rybníků a památek

Proč je kousek Česka nazýván Kanadou, je zřejmé každému, kdo sem zavítá a zdejší krajinu zažije na vlastní kůži – hluboké lesy, chladnější a vlhčí klima, skalní útvary, bažiny, mech a rybníky. Množství kulturních i technických památek pak už je jen příjemným bonusem, který dá vaší dovolené ten pravý náboj.

N 

a mapě Českou Kanadu najdete na ji­ hovýchodě Čech přibližně mezi městy Jindřichův Hradec, Kunžak, Dačice, Slavo­ nice a Nová Bystřice. Je to oblast, která byla v  minulosti z  části v  pohraničním pásmu s Rakouskem a po válce tady bylo mnoho obcí vysídleno a srovnáno se zemí. Panu­ je zde chladnější, vlhčí klima, a proto tady nacházíme také více lesů než polí. A  jsou to lesy opravdu hluboké, plné mechů, ra­ šelinišť, skal, ale také malých vojenských pevnostních objektů, které les už téměř

14

vstřebal a skryl. V České Kanadě se vyžijí jak turisté, kteří milují dlouhé procházky neporušenou přírodou, tak ti, co na  cestě rádi navštíví nějaký hrad nebo technickou zajímavost. Na své si přijdou i všichni ama­ térští biologové, protože Česká Kanada je natolik cenným kouskem přírody, že zde byl na její ochranu zřízen přírodní park. Místem, kde většina turistů své putová­ ní Českou Kanadou začíná, je Jindřichův Hradec. Je to menší, moc hezké historic­ ké město, s  městskou památkovou zónou

plnou starých domů a zákoutí. Jindřicho­ vu Hradci dominuje hrad a zámek, kde se v létě koná řada kulturních událostí. Hrad i  zámek nabízejí několik prohlídkových okruhů a  všechny stojí za  to. Doporuču­ ji zejména noční tajuplné divadelní po­ hádkové romance pro dospělé i  děti, při nichž potkáte mimo jiné bílou paní. Hned u zámku je další symbol města, rybník Va­ jgar. Na  jeho březích můžete chvilku po­ sedět a sledovat klidnou hladinu a ostrov, který v  rybníce nechal uměle vybudovat

CESTUJEME

hrabě Černín v polovině 19. století pro svou manželku. Z Jindřichova Hradce vede do České Kanady úzkokolejná trať, která je ide­ álním dopravním prostředkem všech romantických turistů. Motorové vlaky (nebo spíše vláčky) jezdí několikrát den­ ně a v období prázdnin jede navíc kaž­ dý den jeden historický parní vlak. Trať vede do Nové Bystřice a celá cesta za­ bere něco přes hodinu (parním vlakem téměř dvě hodiny). Jízda sama je velice příjemným zážitkem. Cestou projíždíte krásnou krajinou a míjíte stará zrekon­ struovaná nádraží. Ta jsou mimocho­ dem přestavěna do  podoby ubytování pro turisty. Není to lákavé, pronajmout si na  dovolenou vlastní nádraží? Za­ jímavým místem na  trati, které nelze opomenout, je zastávka Kaproun. Sem se sjíždějí všichni příznivci Járy Cimr­ mana podívat se na  místo, kde byl při cestě na premiéru své hry Němý Bobeš vyhozen z vlaku. Údajně pak hrozil utr­ ženou brzdnou hadicí za  vlakem a  vo­ lal: „To je vrchol!“ A  tak tu naleznete nejen odlitek Cimrmanova těla, jak leží

vyhozen z  vlaku na  zemi, ale také vr­ cholovou knihu. Prozkoumat městečko Nová Bystřice, kde trať úzkorozchodky končí, stojí ur­ čitě za to, ale mnoho času vám to neza­ bere. Rozhodně se však odtud vypravte pěšky na  zříceninu hradu Landštejn – asi nejznámější památku České Kana­ dy. Cesta je sice jen jedenáct kilometrů dlouhá, ale doporučuji si na  ni vyhra­ dit celý den. Turistická značka vás totiž na zříceninu vede přes další významné místo, osadu Klášter. Zde, asi v  jedné třetině cesty, stojí kostel Nejsvětější Tro­ jice, který je jednou z nejvýznačnějších památek jihočeské raně barokní archi­ tektury. Kdysi býval součástí rozlehlého kláštera, z něhož však nezbylo praktic­ ky nic. Lákavou možností je prohlídka krypty pod kostelem a části podzemních chodeb. Po  dalších několika kilometrech při­ jdete k muzeu československého opevně­ ní. Tady vás čeká celá řada zrekonstru­ ovaných vojenských objektů s náležitým vybavením a informovanými a nadšený­ mi průvodci. Můžete si být jisti, že zde

Shora: Zámek Český Rudolec (Malá Hluboká); motorový vlak úzkorozchodné železnice; podzemní chodby ve Slavonicích jsou opravdu velmi těsné; zámek Jindřichův Hradec; vlevo Slavonice

15

CESTUJEME Historický vlak na úzkorozchodné trati z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice; Jindřichův Hradec od rybníku Vajgar; Slavonice; zřícenina hradu Landštejn; na protější straně Slavonice

strávíte více než hodinu dobře využi­ tého času. Vždy se přece vyplatí při­ pomenout si pohnuté události nedáv­ né doby. Ke  zřícenině hradu vám pak zbývá poslední třetina cesty. Landštejn je prý nejrozsáhlejší a  nejlépe docho­ vanou zříceninou. Určitě se vydejte po  schodišti na  věž, odkud je možné přehlédnou velkou část České Kanady a hlavně vidět vše hezky najednou. Je to sice pořádně vysoko, ale kdo ví, kdy se sem zase podíváte, ne? Renesanční perlou nejen České Ka­ nady je městečko Slavonice. Se svým zrekonstruovaným historickým ná­ městím se štítovými domy je to jed­ no z nejkrásnějších měst jižních Čech. Průčelí mnoha domů zdobí sgrafita s  různými náměty. Určitě vyhledej­ te dům s  vyobrazením běhu života od desíti do sta let nebo dům s portréty osob inspirovanými knižními grafika­ mi. Půjdete-li do informačního centra na  náměstí, podívejte se v  mázhausu

16

domu na  strop. Je zde k  vidění sklípková klenba, která je údajně světovým unikátem. Co se ale ve  Slavonicích vynechat oprav­ du nedá, je podzemí. Pochází z dob vzniku města ve  12. století a  vzniklo propojením sklepů hned v  několika patrech. Spodní patra jsou dnes zaplavená, ale to, co zby­ lo, je i  tak dostatečně působivé. Náměstí je doslova provrtané podzemními chodba­ mi, které jsou z  části přístupné. U  vstupu do podzemí dostanete vysoké holínky, pře­ hoz na  tělo a  svítilnu a  průvodci vás pod náměstím doslova protáhnou. Chodby jsou totiž v průměru asi 1,5 metru vysoké a jen kolem padesáti centimetrů široké. Zájem­ ce objemnějších postav průvodci do  cho­ deb nepustí, a kdo má jen trochu strach ze stísněného prostoru, ať se do chodeb raději nevydává. Ke Slavonicím je vztahována také jedna všeobecně známá, přesto neznámá „osob­ nost“. Schválně. Znáte Johanna Georga Grasela? Jsem si jistý, že jeho jméno jste slyšeli nesčetněkrát, ale kdo to byl, to mož­

ná nevíte. Také jsme to nevěděl, než jsem si v  průvodci po  Sla­ vonicích přečetl jeho počeštěné jméno. Pojmenování „Grázl“ už je podstatně známější... Proslulý lupič J. H. Grasel prý často po­ býval ve  slavonické hřbitovní kapli a ukrýval zde svou kořist. Vydejte se po  některé z  Grase­ lových naučných stezek, které protkávají celou oblast, a dozví­ te se mnoho zajímavého nejen o lupiči a jeho zločinech. Trochu smutnou památkou na  východním okraji České Kanady je zámek Český Ru­ dolec, známější pod názvem Malá Hluboká. Zámek Hlubo­ kou připomíná skutečně věrně, až na  stav, v  jakém se nachá­ zí. Ten se spíše blíží označení

zřícenina než zámek. Naštěstí byla alespoň zajištěna střecha a v okolí se opravují historické budovy, tak snad dojde jednou i  na  zámek. Za  prohlídku ale­ spoň zvenku však bezesporu stojí i teď. Na  Českou Kanadu budete potřebovat více času než jen víkend a  troufám si tvrdit, že i týden nebude dost. Berte proto tento článek spíš jako pozván­ ku na letní dovolenou. V České Kanadě se spolehlivě schováte před letními třicetistupňovými vedry a prožijete klid lesů i ruch na  hradech a  zámcích, jak to komu vyhovuje… Mgr. Petr Pavelčík DS Uherské Hradiště 17

Čeká vás operace kolena nebo kyčle? Trápí vás kýla? Podstoupíte laparoskopii? Bojíte se stomie? Zajímá vás, jak správně jíst během nemoci?

www.lepsipece.cz

NEBOJTE SE, ZEPTEJTE SE Hlavní témata

Inkontinence

Klouby

Laparoskopie

Kýla

Ledviny

Retence moči

Stomie

Výživa v nemoci

DNES NA TÉMA…

S 

kupina B. Braun na svém portálu Lepší péče podpo­ ruje již čtvrtým rokem osvětu a  povědomí o  medicínských tématech, která mohou pacien­ ti řešit se svým lékařem. Také mohou konzultovat možnosti léčby chorob vztahujících se k těmto tématům. Prevence na prvním místě Projekt Lepší péče měl od  za­ čátku jasný cíl, a  to šíření osvěty a podporu dialogu mezi pacienty a  lékaři, jehož ne­ dílnou součástí je i  zaměření na  prevenci. Ukázkově se to daří například v  tématu led­ viny. „Klademe velký důraz na  prevenci a  zdravý životní styl. Připravili jsme deset jed­ noduchých pravidel týkajících se zdraví ledvin. Také však konkrétně vysvětlujeme, jaký vliv má na zdraví pitný režim,“ říká o webu MUDr. Lukáš Svo­ boda z  Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v  Nemocni­ ci Na  Homolce. „Pacienti jsou v  dnešní době zvyklí hledat informace na internetu. Naším cílem je ukázat jim nejen nej­ modernější metody léčby, ale také zmínit možnosti, jak riziko onemocnění minimalizovat.“ Praktický průvodce operací kyčelního a kolenního kloubu Téma klouby je určeno pacien­ tům, kteří se připravují na ope­

ho řešení. V neposlední řadě se zde apeluje na ty, kteří operaci kýly odkládají.

Internetový portál

Lepší péče

přináší lepší informace pro pacienty a veřejnost raci kolenního nebo kyčelního kloubu. Praktické brožury do­ stupné v ambulancích ortopedů najdou zájemci na  webových stránkách v  elektronické po­ době. O jednotlivých výkonech hovoří lékaři na videích a sro­ zumitelné texty připraví pacien­ ty nejen na zákrok, ale přinesou jim informace i ohledně rekon­ valescence a  následné úpravy životní stylu. Pacienti se mo­ hou seznámit i  s  výhodami operační techniky a  dostanou

odpovědi na  nejčastěji poklá­ dané otázky. Vše o kýle a její léčbě Novým tématem jsou kýly. Toto téma přináší praktické ná­ vody pro pacienty před opera­ cí, pacienty operované i pro tu část veřejnosti, která kýlou trpí a zajímá se o možnosti léčby. Pacienti zde naleznou vy­ světlení všech souvislostí mezi vznikem kýly, jejím typem a  možnostmi jejího operační­

Lepší péče i pro pacienty se vzácným onemocněním Kromě nemocí, které trápí po­ měrně velkou část populace, jako je například artróza, in­ kontinence, ledvinová onemoc­ nění nebo již zmiňovaná kýla, jsou na webu přehledně zpraco­ vána i témata velmi specifická, týkající se malého počtu paci­ entů. Jako příklad uveďme do­ mácí parenterální výživu, jež je součástí rozsáhlejší sekce o vý­ živě klinické. Téma je pravidel­ ně aktualizováno a návštěvníci stránek získávají přehled o tom, co pacientům s  domácí paren­ terální výživou může usnad­ nit jejich život. Současně jsou doplňovány odkazy mapující problematiku jejich diagnózy v  médiích a  přinášející pohled z jiné strany. Portál se také vě­ nuje změnám legislativy. In­ formoval například o  tom, že od  ledna letošního roku hradí veškeré pomůcky pro mobilní parenterální výživu zdravotní pojišťovna. Pro některé paci­ enty může být tato informace nová, přitom mobilní pumpa znamená neuvěřitelnou změnu kvality jejich každodenního ži­ vota. Ing. Mária Molková oddělení marketingu

19

HOBBY

Z 

20

kuste svoji zahradu upra­ vit a osadit tak, aby ptá­ kům sama poskytla jak dosta­ tek potravy, tak úkrytů. Podle ornitologů platí, že čím pest­ řejší zahrada, tím rozmanitější je druhové složení jejích pta­ čích obyvatel, kteří si trochu péče ze strany člověka jedno­ značně zaslouží. Na  druhové složení ptactva má přitom vliv jak konkrétní umístění zahrady, tak její na­ bídka potravy, vhodných míst k  hnízdění a  vody. V  tomto směru mají majitelé zahrad vý­ razně lepší výchozí pozici než majitelé balkonů. Přikrmování ptactva by se však mělo omezit čistě na zimní měsíce.

dotěrného hmyzu,

Jaké vybrat na zahradu stromy a keře jako zdroj potravy? Pokud jde o stro­ my, nic nelámej­ te přes koleno a  do  menších zahrad vysazujte spíš jen subtil­ nější stromy, kte­ ré příliš nestíní a  na  podzim ptá­ kům přinesou plo­ dy. Například jeřáby, které jsou pastvou pro ptáky i pro oko. Co se ovocných stromů týká, ptáci si užijí jabloně, třešně i hrušně, ocení ale i oře­ šák nebo kaštan. Například na jabloni je ideální nechat pár jablek až do  zimy, u  mnoha okrasných kultivarů na stromě vydrží až do prosince. Jehličnany jako smrk, jedle, borovice či tis pak ptactvu po­ skytují potravu z šišek po celý rok, ale i cenné možnosti úkry­ tu například zvonkům nebo konopkám.

I keře hodně nabídnou Celá řada původních i  exotic­ kých keřů v době květu přiláká hmyz, na kterém si pochutnají hmyzožraví ptáci, a na podzim nabídnou zásoby bobulí, které jednak plní dekorativní funk­ ci, ale navíc jsou pro ptactvo zdrojem potravy až do  zimy. Obecně platí, že husté keře a  hromady dřeva jsou pro zi­ mující ptáky výborným útočiš­ těm, navíc tam může zahnízdit červenka nebo střízlík. Škála keřů, ze kterých lze v  tomto směru vybírat, je po­

Nalákejte na zahradu likvidátory stačí jim i pár keřů

měrně široká. Překvapivě je významnou medonosnou rost­ linou i vítanou zásobárnou bo­ bulí pro ptáky například břečťan (Hedera). Ten navíc nabízí i  vhodná místečka pro stavbu hnízd a zimování hmyzu. Rakytník řešetlákovitý (Hippopae) je zase velmi oblíbený pro svůj vysoký obsah vitaminu C jak u lidí, tak právě i u ptáků. Radost jim ale udělá i oby­ čejný bez (Sambucus), dřišťál (Berberis), cesmína (Ilex), hloh (Cratageus), hlohyně (Pyracantha), kalina (Vibur-

num), růže (Rosa), pámelník (Symphoricarpus), muchovník (Amelanchier) či skalníky (Cotoneaster). Zároveň tím získá na  kráse i  vaše zahrada. Vý­ razné červené plody jsou velmi dekorativní. Karel Kuneš ze zahradnictví v Klenčí pod Čerchovem dopo­ ručuje z  vhodných keřů ještě svídu bílou (Cornus alba), aronii neboli temnoplodec a  pro větší zahrady svídu krvavou (Cornus sanguinea) či dřín (Cornus mas). Pokud je vaše zahrada na  výsadbu stromů či keřů moc malá, zkuste to jinak. Vy­ sadit můžete alespoň některé okrasné trávy, letničky a trval­ ky, jejichž květy lákají hmyz. I  jejich semena jsou posléze pro ptáky zdrojem potravy. Ptákům navíc nejde jen o seme­ na a  bobu­ le, zdaleka se jimi ne­ živí všich­ ni. Někteří – jako kosi, drozdi, rehkové nebo střízlíci – prostě loví hmyz, larvy a  další kořist. A  to jak v  okolí vody, kompostu, tak kolem záhonů květin, hromad dřeva, skalek, v  záhonech s  mulčovací kůrou nebo v okolí kvetoucích stromů. Odměnou vám bude ptačí zpěv, možnost pozorovat ptá­ ky při krmení, stavbě hnízda i vyvádění mláďat. Převzato z

publikováno 23. dubna 2015

ČARUJEME V KUCHYNI

  

20 g vepřového plecka 2 20 g cibule 100 g mrkve 15 g rostlinného oleje

   

 g hrubé mouky 5 muškátový květ citronová šťáva sůl a pepř

Rady lékaře, průvodce dietou

Maso nakrájíme na kostky, osolíme a opepříme. Na oleji zpěníme cibuli nakrájenou na kostičky, přidáme maso a orestujeme. Podlijeme vodou a za občasného podlévání dusíme téměř doměkka. Očištěnou mrkev nakrájíme na kolečka, zakapeme citronovou šťávou, přidáme k masu a dusíme ještě cca 5 min. Zaprášíme hrubou moukou a krátce povaříme. Dochutíme špetkou muškátového květu.

Petra Pokorová, DiS.



Recepty převzaty z knižní publikace Petry Pokorové Výživa dialyzovaných pacientů

(2 porce)

Výživa dialyzovaných pacientů Petra Pokorová, DiS.

Výživa dialyzovaných pacientů

Vepřové kostky v mrkvi

1 porce = energie: 1 451 kJ, bílkoviny: 20 g, sacharidy: 7 g, tuky: 27 g, draslík: 421 mg, fosfor: 209 mg

www.bbraun-avitum.cz | www.bbraun-avitum.sk

Špagety po milánsku     

20 g špaget 1 160 g mletého masa 20 g rostlinného oleje 40 g cibule 70 g rajčatového protlaku

   

(2 porce)

0 g sýru Eidam 30% 3 česnek sůl provensálské koření

1 porce = energie: 2 307 kJ, bílkoviny: 28 g, sacharidy: 50 g, tuky: 27 g, draslík: 443 mg, fosfor: 337 mg

Na oleji zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme osolené mleté maso, lisova­ ný česnek a provensálské koření. Smícháme s rajčatovým protlakem, podlijeme vo­ dou a dusíme doměkka. Špagety vložíme do osolené vroucí vody a vaříme al dente. Scedíme a zakapeme olejem. Hotový pokrm posypeme nastrouhaným Eidamem.

22. letní hry dialyzovaných a transplantovaných sportovců ČR 15.-21. srpna 2015 | Beskydy • Lokalita: obec Morávka leží v údolí stejnojmenné řeky, v krásné lokalitě CHKO Beskydy (www.moravka.info). • Hotel Lipový (www.lipovy.cz) je rekonstruovaný hotel uprostřed lesů, s venkovním koupalištěm a multi­ funkčním hřištěm. Uvnitř 2 tělocvičny, společenský sál, herna, stolní tenis a soft-tenis, vířivka, bar, taneční parket. Ubytování s plnou penzí stojí 350,– Kč/den pro pacienty a členy SK DaT a děti do 10 let, pro ostatní 380,– Kč/den. Pokoje jsou 2, 3 a 4lůžkové se sociálním zařízením. Strava: snídaně formou švédských stolů, obědy a večeře jednotné, pitný režim. Parkování u hotelu zdarma. • Program zajišťuje Sportovní klub dialyzovaných a transplantovaných: turistika, cykloturistika, orientační sport, tenis, stolní tenis, plavání a hry ve vodě, kolektivní sporty, koně, poznávací výlety do okolí, večer společenské hry, soutěže, tanec. • Dialyzační léčba zajištěna v Dialyzačním středisku B. Braun Avitum v Českém Těšíně a dialyzačním centru Nemocnice Frýdek–Místek. Přeprava vozem nebo sanitou na večerní (Frýdek-Mistek) nebo odpolední (Český Těšín) směnu. • Přihlášky s lékařskou zprávou zašlete poštou nebo mailem do 30. června na: [email protected], [email protected], adresa: SK dialyzovaných a transplantovaných, Roentgenova 2, 150 30 Praha 5

SK

DaT

Sportovní klub dialyzovaných a transplantovaných

21

S ÚSMĚVEM

Premiéra Z 

ase nemá co na sebe. A zrovna dneska! Otevře skříň a dlouze do ní hledí. Nakonec zúží výběr na dva modely – křiklavě červenou ha­ lenku s mašlí, která je dost sexy, ale zase jí přidává pár kil, což by mohlo být právě dnes večer nepříjemné. Nebo černé úzké šaty, v nichž sice její špíčky nejsou tak schované, ale kupodivu v nich přesto Monika vypadá štíhlejší. Zkoumavě přikládá ty dva modely k tělu, a nakonec se rozhod­ ne pro černé šaty. Holt trochu zatáhne břicho a vezme si ty stahovací kalhotky. V divadle se stejně převážně sedí, tak co. Když si dává dlouhou sprchu, přemýšlí o tom, co ji dnes večer asi čeká. Pozvánku na  premiéru dostala pod rukou od  kamarádky Kláry, která v místním divadle pracuje jako šatnářka. Byl to nejkrásnější dárek k letošním pětačtyřicátinám. Klára věděla, že Monika letos měla těžký rok. Ten dlouhý rozvod s tím jejím ťuhýkem Milanem, děti na studiích kdovíkde, sama v  baráku jen s  dvěma kočkami a  sekačkou na  trávu, kterou neumí zapnout, a exmanželovi kvůli tomu rozhodně volat ne­ hodlá. Zarůstá tam trávou stejně jako zahrada domu, která ještě pořád vypadá zachovale, její stav by se dal nazvat zpustlou romantikou – ale brzy už to bude na pováženou. Když Monika večer z okna ložnice hledívá do té zahrady, z postele, kde už je jen jeden polštář a jedna peřina (alespoň nemusí pořád prát!), představuje si, že tu s ní z okna kouká i On. Úplně ho vidí, jak se nenu­ ceně rozvaluje vedle ní v jejím růžičkovém povlečení (pro tyto účely by samozřejmě druhou peřinu z  prádelníku vytáhla!), jak ji oblažuje tím svým neodolatelným úsměvem, jak se k ní se sklenkou vína v ruce na­ klání, aby ji políbil. Jestli to povlečení polije, tak to slast té chvíle tro­ chu naruší, ale rozhodně méně, než když Milan tehdy zlil prostěradlo bohemkou tak, že z matrací smrděla ještě rok. Byl jako hrom do police, ještě že už má od něj pokoj, za ten rok rozvodových tahanic to stálo. Monika vyleze ze sprchy a rychle zažene myšlenku na Milana. Proč si na něj vůbec vzpomněla, zrovna když myslí na Něj, na nejkrásnějšího chlapa v celém městečku. Co na tom, že tu nebydlí, jen sem na oblast dojíždí z Prahy, to mu jen dodává světáckého šarmu. Od Kláry Monika ví, že herci tu po  premiérách přespávají na  nějaké ubytovně, takže po premiéře se určitě ještě zdrží a Monika snad bude mít konečně příle­ žitost říct mu do očí, jak hrozně ho obdivuje, a třeba z toho bude i něco víc, člověk nikdy neví. Monice se až zatočí hlava při té představě, že... co vlastně? Asi se nechá překvapit, usměje se sama pro sebe a začne se soukat do těch těsných černých šatů. K divadlu přichází včas, ona byla vždycky dochvilná, Milanovi to až lezlo na nervy, ten měl vždycky na všechno spoustu času. Připadá si trochu trapně jako vždycky, když někam přichází bez doprovodu, jako kudlanka na lovu. Má pocit, že se na ni všichni dívají a v duchu si říka­ jí, že je chudinka, když ani do  toho divadla s  ní nikdo nejde. Hrdě všechny případné pohledy ignoruje a kráčí mezi lidmi, kteří se pomalu

22

shromažďují před divadlem, ve svátečních šatech, v nichž si připadají nepatřičně. Ve  foyer už jsou také hosté premiéry, Monika se prodere k šatně a kývnutím hlavy se zdraví s Klárou, která má zrovna spoustu práce s kabáty hostů. Klára na ni významně kývne a gestikuluje, aby šla Monika blíž, Monika se k ní tedy nakloní a Klára jí z druhé strany s ho­ rečným výrazem cosi šeptá. „Cože?“ „Že je tady!“ „Ale kdo?“ „No... on přece.“ „No ještě aby tu nebyl – je to jeho premiéra, ne?“ „Ale ne On. On!“ Monika znovu na Kláru nechápavě koukne a pak sleduje směr jejího významného pohledu. U zrcadla kousek opodál stojí Milan a nerozhod­ ně se prohlíží v  saku stejně nepadnoucím jako všechna ostatní saka kolem. Monika to sako zná – Milan v  něm kdysi promoval. Pak se v něm ženil, absolvoval s ním všechny významné události v životech jejich dětí, a nakonec se v něm i rozváděl. Od té doby ho Monika nevi­ děla. Až teď a musí přiznat, že prokoukl, to odloučení mu kupodivu asi svědčí. Ale proč by nesvědčilo, jí přece také. Stejně se jí ale za ním ne­ chce, taky proč by měla, nic už ji s ním nespojuje. Chvíli tam tak stojí a  pak Milan samozřejmě, jako by její pohled vytušil, koukne přímo na ni. Je už pozdě na to, aby se od něj Monika odvrátila, a tak mu jen rychle kývne na  pozdrav. Dav mezi nimi je už naštěstí docela hustý, takže víc není třeba. Místností se ozývá první zvonění a  Monika se rychle prodírá davem k sálu. Nenechá si přece tenhle slavnostní večer zničit přítomností Milana. Usadí se na své místo a snaží se zase dostat

7)

Irena Hejdová (197

. Je autorkou scénáje česká scenáristka dokuseriálu Čtyři ře filmu Děti noci či pravidelně publikuje v tom, své povídky h nakladatelství v knižních souborec dičovské dovolené Listen. Nyní je na ro ojčaty. s dvouapůlletými dv

PRO LEPŠÍ S ÚSMĚVEM NÁLADU

do té povznesené nálady, kterou zažívala během příprav na tento večer. Skoro se jí to podaří, když konečně zhasnou světla v sále, když se rozhr­ ne opona a na podiu se objeví On. Vypadá božsky jako vždycky a Moni­ ka na něm může oči nechat. Zapomene na Milana a nechává se unášet představením pryč od něj, pryč od lidí kolem sebe, pryč z tohoto sálu. Připadá si, jako by se vznášela nad ním, snad přímo v náručí Jeho, muže, nad kterého není, kam se ostatní hrabou. Probere ji až povzdech vedle ní, jakási žena se tam nespokojeně vrtí a něco si posměšně šeptá se svým partnerem. V té chvíli Monice dojde, že kolem sedí i další podobně ne­ klidné páry, a než je začne okřikovat, tak najednou pochopí příčinu toho neklidu. On na podiu je špatný a ta hra také – neví, jestli je On špatný proto, že je špatná hra, nebo ta hra je špatná proto, že je špatný On. Ka­ ždopádně výsledek je asi stejný – opravdu se na to moc nedá koukat. Monika soucítí se svým idolem na pódiu, najednou vidí, jak se tam On trápí, jak hrozně mu ta role nesedí, jak příšerná je scéna, kostýmy i celá režie. Tohle je čiré utrpení – pro publikum i účinkující. Když se návštěv­ níci o přestávce vymotají do foyer, jsou z davu slyšet hurónské výbuchy smíchu, Monice je za ostatní diváky trapně. Jasně že je to špatné, ale jak se asi teď ti herci musí cítit? Soucítí s nimi a umíní si, že Jeho, ale nejen Jeho půjde po představení podpořit. Dali do toho tolik energie a tohle si nezaslouží. Nesouhlasně sleduje kolot kolem, když kohosi vedle sebe za­ znamená. Je to samozřejmě Milan, stojí vedle ní, jako by se nechumelilo. „Čau.“ „Nazdar.“ „Sluší ti to.“ „Tobě taky.“ „Co na to říkáš?“ „Na co?“ „No na tu hru přece. Je děsná, co?“ „Mně se to docela líbí, abys věděl. Hele, už zvoní, musím jít.“ Ani se po něm neohlédne, i když ví, že on tam dál stojí u zrcadla a kouká za ní. Nemohla a nechtěla se s ním v názoru na hru ztotožnit,

tak zbaběle prchla. Sál po přestávce trochu prořídl, někteří hosté premi­ éry asi druhou půlku rovnou vzdali. Monika si umíní, že ona vydrží až do konce. Rozhodne se nevnímat hru, ale jen Jeho. Představuje si ho u  sebe doma, na  zahradě (umí to vůbec se sekačkou?), v  koupelně i ve své posteli. Různá jeho gesta a dialogy si představuje v situacích z jejich hypotetického společného života. Druhá půlka jí tak rychle ute­ če a na konci i docela nadšeně tleská, možná proto, že hru nevnímala, a také proto, že jinak je potlesk dost vlažný a nezdvořile krátký. Herci dostanou pár kytic a rozpačitě se klanějí, pak poslední opona konečně ukončí jejich trápení. Lidé v sále se zvedají a míří k šatně a k východu, Monika se ale prodírá opačným směrem, k nenápadnému vchodu do zá­ kulisí, který zná od Kláry. Tohle je pro ni ten dlouho očekávaný vrchol večera, i když přesně neví, co bude jeho obsahem. Jde dlouhou chodbou za pódiem, až dojde k šatnám a najde tu s Jeho jménem na dveřích. Dveře jsou pootevřené, stačí vstoupit. Jenže Moni­ ce najednou dojde všechna odvaha, která ji sem dohnala. Stojí neroz­ hodně přede dveřmi a už už by možná i odešla. Ale pak se dveře otevřou a v nich stojí On, trochu překvapený, že přímo proti ní. „Přejete si?“ „Já... mám vás moc ráda. I dneska. Ta hra se mi náhodou docela líbila.“ Herec ji pochybovačně sleduje. „A co byste teda chtěla?“ „Já... nevím.“ „Tak to vám asi nepomůžu. Dovolíte?“ Lehce ji odstrčí a projde kolem ní ze dveří, ani se za ní neohlédne. Monika za ním zkoprněle hledí. Pak se otočí a schlíple odchází dlouhou chodbou zase k těm dveřím do foyer. U  šatny stojí Klára a  před ní Milan s  Moničiným kabátem. Oba ji soustrastně pozorují, jako by věděli, co se vzadu odehrálo. Monika si nechá od Milana nandat kabát a pak přijme i jeho rámě a odcházejí ven do noci. A je mu za to vlastně vděčná. A už teď tuší, že možná dneska přece jen to druhé růžičkové povlečení vyndá.

Osmisměrka „Knihy jsou...TAJENKA.“ Aulus Gellius

VATRA, ŠTÍŘE, KŘÍŽE, ULITY, URETAN, MEDIA, KANIBAL, SOSNA, OBNOS, TUŽIT, OBTÍŽ, BUČET, BABKA, ZVĚST, STÁDO, PROTONY

Návod: Luštěte ve všech osmi směrech a ze zbylých písmenek čtěte po řádcích tajenku. 23

Lázeňská dovolená v Teplicích Zvýhodněná nabídka pro dialyzované pacienty Teplice jsou nejstarší české lázně. Svým návštěvníkům nabízejí zrekonstruovaný komplex s celou řadou lázeňských domů, Krušnohorské divadlo, nový plavecký areál se squashovými kurty či řadu proslulých restaurací a kaváren. K opravdovým zážitkům patří výhledy z Doubravského vrchu, Bořně, Milešovky nebo z Komáří vížky, kam vede sedačková lanovka. V létě lze využít vodní nádrže, v zimě horský terén se sjezdovkami různé obtížnosti a upravované běžecké trasy. Lázeňský dům Beethoven*** Hlavní sezona 9 040 Kč / jednolůžkový pokoj (26. 4.–3. 10.) 8 456 Kč / dvoulůžkový pokoj 9 040 Kč / dvoulůžkový pokoj komfort Vedlejší sezona (4.–31. 10.)

7 873 Kč / jednolůžkový pokoj 7 290 Kč / dvoulůžkový pokoj 7 873 Kč / dvoulůžkový pokoj komfort

Zimní sezona (1. 11.–23. 12.)

6 707 Kč / jednolůžkový pokoj 6 124 Kč / dvoulůžkový pokoj 6 707 Kč / dvoulůžkový pokoj komfort

Cena zahrnuje ƒƒ6x ubytování s polopenzí pro jednu osobu ƒƒ5 lázeňských procedur (pondělí–sobota) podle doporučení lékaře ƒƒ1x denně volný vstup do termálního bazénu na 1 hodinu

Bonusy pro Vá Volně prod s: ejné procedury s 20% slev ou

Rezervace: C  entrum prázdninových dialýz, B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, tel. +420-271 091 922, fax +420-271 091 923, e-mail: [email protected].

B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz

soutěžní křížovka

„To, co lidé nazývají štěstím, je jen okamžik, kdy ...  (tajenka 1–3)“ Gilbert Pierre Cesbron

Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. Jak soutěžit? V Parku 2335/20 Vyluštěte soutěžní tajenku a její 148 00 Praha 4 správné znění odevzdejte personálu (na obálku při­pište „Soutěž“). dialyzačních středisek B. Braun Avitum nebo zašlete poštou Znění tajenky nám případně mů­ na adresu: žete zaslat také e-mailem na adre­ su [email protected] nebo Uzávěrka je 10. 7. 2015.

[email protected] (do před­ mětu e-mailu uveďte „Soutěž“). Neposílejte prosím odpovědi po uzávěrce, již nebudete do slo­ sování zařazeni. Z technických důvodů zasíláme výhry pouze na území ČR a SR. Při vyplňo­ vání svého jména používejte prosím diakritiku, neradi bychom

vaše jméno komolili, až se obje­ víte na výherní listině. Pravidla soutěže naleznete na: www.bbraun-avitum.cz

Výherci z minulého čísla: Jan Lelovics, Blanka Stárková, Jitka Končelová

Ceny pro výherce: tričko s límeč­ kem, fleecová deka, kniha, tužka, blok, antistresové mačkátko, klíčenka se světlem a žetonem

Řešení z minulého čísla: Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.

25

DNES NA TÉMA… Súťažná krížovka

„Možno že by sme boliomnoho sťastnejší, keby sme dávali do obehu ... (tajnička 1–4)“ Ernest Williams Barnes

Uzávierka je 10. 7. 2015

26

Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. V Parku 2335/20 CZ-148 00 Praha 4 (na obálku napíšte „Súťaž“).

[email protected] (do pred­ metu e-mailu napíšte „Súťaž“). Ako súťažiť? Prosím, neposielajte odpovede Vylúštite súťažnú tajničku a jej po uzávierke, nebudete do zloso­ správne znenie odovzdajte vania už zaradení. personálu dialyzačných stredísk Z technických dôvodov zasiela­ B. Braun Avitum alebo ho zašlite Prípadne nám správne znenie me výhry len na území ČR a SR. poštou na adresu: tajničky zašlite e-mailom na adre­ Prosím, pri vyplňovaní svojho su [email protected] alebo mena používajte diakritiku; neradi

by sme vaše meno skomolili, ak sa svetlom a žetónom objavíte na výhernej listine. Pravidlá súťaže nájdete na strán­ Výhercovia z minulého čísla: ke www.bbraun-avitum.cz. Pavol Dvořák, Michaela Krajčovičová Ceny pre výhercov: tričko s golierikom, flísová deka, Riešenie z minulého čísla: kniha, pero, blok, antistresová Žiarlivosť je neresť obmedzeného loptička (oblička), kľúčenka so chápania lásky.

Nově otevřeno

Pavilon B. Braun Dialog Budínova 2464/2b, Praha 8 www.bbraun-dialog.cz Unikátní vzdělávací centrum Aesculap Akademie Dialyzační středisko B. Braun Avitum Odborné ambulance

B. Braun Medical s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 111 | Fax +420-271 091 112 | www.bbraun.cz

Lázně Mšené

program pro dialyzované pacienty Termín pobytu: dle výběru Délka pobytu: 7 dní / 6 nocí Doporučený termín pobytu: pondělí–neděle, po předchozí dohodě je možné nastoupit na pobyt i jiný den v týdnu Ubytování: jedno- nebo dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím a TV Stravování: polopenze (snídaně formou bufetu, večeře výběr ze tří menu), po dohodě je možné zajistit dietní stravování Lázeňské procedury: 1x lékařské vyšetření a individuálně sestavený program v hodnotě 2 000 Kč (nehradí se) na základě vstupního lékařského vyšetření u lázeňského lékaře (program bude obsahovat nejméně šest lázeňských procedur) Bonus programu: balíček bylinkové koupele z Lázní Mšené pro domácí použití; zapůjčení holí na Nordic Walking po celou dobu pobytu Cena pobytu ve dvoulůžkovém pokoji: 5 780 Kč / osoba Jednolůžkový pokoj / příplatek / noc: 200 Kč Cena nezahrnuje lázeňský poplatek ve výši 7,– Kč na osobu a den, hradí se při příjezdu na recepci lázní. Rezervace: Michaela Bohatová, [email protected]

Oáza klidu a pohody nedaleko Prahy

B. Braun Avitum s.r.o. | V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 Tel. +420-271 091 911 | Fax +420-271 091 912 | e-mail: [email protected] | www.bbraun-avitum.cz