ESI Fondy pro investice do zdravotnictví Workshop Česká republika Praha 20. srpna 2014
Strana 1
Program jednání I. Dopolední blok (9:00 – 12:00) 01 Představení účastníků workshopu 02 Představení projektu a cílů workshopu 03 Seznámení s výstupy projektu 04 Kontext investic do zdravotnictví v programovacím období 2014-2020 05 Investice do zdravotnictví podporované v programovacím období 2014-2020 06 Skupinová aktivita
II. Odpolední blok (13:00 – 15:30) 07 Role MZd při zajišťování investic do zdravotnictví z ESIF 08 Přístupy k organizačnímu zajištění nových rolí MZd 09 Kritické faktory úspěchu investičních akcí
10 Závěr a zpětná vazba účastníků
Strana 2
01 Představení účastníků workshopu
Strana 3
02 Představení projektu a cílů workshopu
Strana 4
Cíle workshopu 1. Seznámení účastníků workshopu s výstupy projektu a sdílení zkušeností v oblastech pokrytých výstupy projektu ► ► ►
Představení souboru výstupů z projektu Představení tematických oblastí pokrytých zpracovanými výstupy Diskuse nad tzv. kritickými faktory úspěchu investičních projektů financovaných z ESIF identifikovanými v rámci projektu na základě zkušeností z programovacího období 2007-2013
2. Diskuse o efektivní roli Ministerstva zdravotnictví ČR v oblasti podpory implementace ESI Fondů při investicích do zdravotnictví ►
►
Představení koordinační role ministerstva zdravotnictví zaštiťující efektivní implementaci ESIF pro účely zdravotnictví jako celku Spolupráce ministerstva zdravotnictví s řídicími orgány OP Zaměstnanost a Integrovaného regionálního Operačního Programu a s řídicími orgány dalších Operačních Programů v období 2014-2020
3. Identifikace investic v oblasti zdravotnictví v rámci investičních priorit transponovaných do národních Operačních Programů v období 2014-2020 Strana 5
Cíle projektu ►
Poskytnout asistenci členským státům při implementaci ESI fondů při investicích do zdravotnictví
►
Pomoci členským státům zvýšit úspěšnost a efektivitu v implementaci ESI fondů jako součásti jejich celkové strategie investic do zdraví ►
Sdílet informace a ponaučení z financování z evropských fondů v minulém programovém období a z těchto zkušeností vyvodit doporučení pro období 2014-2020
►
Zprostředkovat manažerské a technické nástroje umožňující efektivní investování do zdravotnictví v rámci ESIF
►
Pomoci vybudovat partnerství mezi ministerstvy zdravotnictví a řídicími orgány operačních programů (především tam, kde ministerstva zdravotnictví nepůsobí jako zprostředkující subjekty) a informovat je o jejich roli a možnostech spolupráce při dosahování efektivních investic
Strana 6
Výstupy projektu WP 1: Mapping report
WP 2: Guide
WP 3: Toolkit
Mapuje použití strukturálních fondů ve zdravotnictví ve všech členských státech EU
Příručka o efektivním investování do zdravotnictví z ESIF
Soubor technických a manažerských nástrojů doplňujících Guide (rámcový přehled)
► ►
Přehled období 2007 2013 Plánované využití ESIF pro financování priorit ve zdravotnictví v období 2014 - 2020 stanovených v Dohodách o partnerství a operačních programech
►
► ►
Doporučení pro ministerstva zdravotnictví a řídicí orgány ohledně efektivních postupů při investování z ESIF Příklady dobré a špatné praxe Role a spolupráce ministerstev zdravotnictví a řídicích orgánů při dosahování efektivity
► ► ► ► ► ►
ESIF nástroje a mechanismy v 2014 - 2020 Management výzev pro předkládání žádostí o dotaci Indikátory Udržitelné a účinné modely a koncepty ve zdravotnictví Manuál k investicím Metody hodnocení investičních projektů
WP 4: Národní a regionální workshopy ve vybraných členských státech WP 5: Webové stránky zpřístupňující výstupy a relevantní informace
Strana 7
Kontext projektu a workshopu
►
Projekt, ani tento workshop nejsou součástí vyjednávání členských států s Evropskou komisí ►
Zadavatelem projektu je DG SANCO, které se přímo neúčastní vyjednávání
►
Doporučení prezentovaná dále odrážejí výsledky prováděných analýz, příklady dobré praxe a odborný názor a zkušenosti EY
►
Cílem projektu bylo vytvořit materiály podporující členské státy při nastavování podmínek pro efektivnější využití ESI Fondů ve zdravotnictví a jejich následné implementaci do praxe
Tato prezentace nevyjadřuje stanovisko Evropské Komise a není součástí vyjednávání. Konečné stanovisko Evropské Komise k otázkám implementace ESIF v České republice v programovacím období 2014-2020 proto nemusí být ve shodě s doporučeními prezentovanými v této prezentaci. Strana 8
03 Seznámení s výstupy projektu
Strana 9
Výstupy projektu
1/4
WP 1: Mapping report
WP 2: Guide
WP 3: Toolkit
Mapuje využití strukturálních fondů ve zdravotnictví ve všech členských státech EU
Příručka o efektivním investování do zdraví z ESIF
Soubor technických a manažerských nástrojů doplňujících Guide (rámcový přehled)
► ►
Přehled období 2007 2013 Plánované použití ESIF pro financování priorit ve zdravotnictví v období 2014 - 2020 stanovených v Dohodách o partnerství a operačních programech
►
► ►
Doporučení pro ministerstva zdravotnictví a řídicí orgány ohledně efektivních postupů při investování z ESIF Příklady dobré a špatné praxe Role a spolupráce ministerstev zdravotnictví a řídicích orgánů při dosahování efektivity
► ► ► ► ► ►
ESIF nástroje a mechanismy v 2014 - 2020 Management výzev pro předkládání žádostí o dotaci Indikátory Udržitelné a účinné modely a koncepty ve zdravotnictví Manuál k investicím Metody hodnocení investičních projektů
WP 4: Národní a regionální workshopy ve vybraných členských státech WP 5: Webové stránky zpřístupňující výstupy a relevantní informace
Strana 10
WP1
WP 1 Mapping report Zpráva z mapování ►Cíl: ► Poskytnout přehled investic do zdravotnictví financovaných ze strukturálních fondů / ESIF v členských státech EU v obdobích 2007 – 2013 a 2014 – 2020 (plánované aktivity) ► Poskytnout vstupní informace pro další výstupy: Guide, Toolkit a pro fázi Roll-out
►Aktivity: ► Sběr dat o investicích do zdravotnictví ze SF uskutečněných v období 2007 – 2013 v jednotlivých členských státech včetně výše celkových finančních alokací ze SF pro oblast zdravotnictví a příkladů konkrétních projektů ► Interview se zástupci řídicích orgánů / ministerstev zdravotnictví o dřívějších investicích i budoucích prioritách ► Analýza dostupných návrhů Dohod o partnerství a operačních programů ► Finalizace dat na základě schválených verzí DoP a OP.
►Výstupy: ► Zpráva shrnující investice v oblasti zdraví ze SF / ESIF, identifikující hlavní kategorie investic v období 2007 – 2013, různé přístupy k financování napříč členskými státy a hlavní priority pro období 2014 – 2020 ► Informační přehledy za jednotlivé státy popisující investice do zdravotnictví v jednotlivých členských státech
Komplexní zdroj informací o implementaci SF ve zdravotnických investicích, inspirace a informace, na kterou ze zemí se v případě potřeby lze obrátit pro zkušenosti z praxe v konkrétních oblastech / projektech. Strana 11
Výstupy projektu
2/4
WP 1: Mapping report
WP 2: Guide
WP 3: Toolkit
Mapuje využití strukturálních fondů ve zdravotnictví ve všech členských státech EU
Příručka o efektivním investování do zdraví z ESIF
Soubor technických a manažerských nástrojů doplňujících Guide
► ►
Přehled období 2007 2013 Plánované použití ESIF pro financování priorit ve zdravotnictví v období 2014 - 2020 stanovených v Dohodách o partnerství a operačních programech
►
► ►
Doporučení pro ministerstva zdravotnictví a řídící orgány ohledně efektivních postupů při investování z ESIF Ponaučení (příklady dobré a špatné praxe) Role a spolupráce ministerstev zdravotnictví a řídících orgánů při dosahování efektivity
► ► ► ► ► ►
ESIF nástroje a mechanismy v 2014-2020 Management výzev pro předkládání žádostí o dotaci Indikátory Udržitelné a účinné modely a koncepty ve zdravotnictví Manuál k investicím Metody hodnocení investičních projektů
WP 4: Národní a regionální workshopy ve vybraných členských státech WP 5: Webové stránky zpřístupňující výstupy a relevantní informace
Strana 12
WP 2 Guide Guide pro efektivní investice do zdravotnictví financovaných z ESIF ►Cíle: ► Vypracovat praktickou příručku pro orgány členských států EU, která podpoří efektivitu investic do zdraví a zdravotní péče v programovém období 2014-2020
►Aktivity: ► ► ► ► ►
Analýza řady příkladů z praxe týkajících se investic do zdraví, zdravotnictví a souvisejících oblastí Rozhovory s řídicími orgány a ministerstvy zdravotnictví o úspěšných projektech a jejich zkušenosti Identifikace rozhodujících faktorů úspěchu Souhrn ponaučení z reálných příkladů (dobrá a špatná praxe) Návrh souboru doporučení
►Výstupy: ► Doporučení týkající se postupů, které povedou k účinnému nastavení jednotlivých aktivit v oblasti zdraví financovatelných z ESI fondů v novém programovém období 2014 - 2020
Zdroj řady případových studií z různých zemí EU a doporučení v oblasti efektivního čerpání peněz z ESIF do investic podporujících sektor zdravotnictví a příjemce v sektoru zdravotnictví.
Strana 13
WP 2
WP2
WP 2 Guide Struktura dokumentu ESIF programování & implementace
Kontext projektu ►
►
Současné zdravotní systémy v EU ► Výzvy ► Udržitelné koncepty Investice do zdraví v období 2014 - 2020 ► Principy financování z ESIF ► Činnosti v oblasti zdraví pod jednotlivými tematickými cíli
Strana 14
►
►
Modely zapojení ministerstev zdravotnictví do operačních programů ► Zprostředkující subjekt ► Expert / poradce pro danou oblast Zapojení ministerstev zdravotnictví při implementaci OP: ► Výzvy k podání žádostí ► Příprava projektů a jejich provedení ► Evaluace & monitorování
Doporučení pro efektivní investice ►
Hlavní příčiny neefektivity investic
►
Doporučení v oblastech považovaných za rozhodující faktory úspěchu vytipovaných na základě příkladů z praxe, rozhovorů se zástupci MZ / ŘO a zkušeností EY
►
Přehled příkladů z praxe a případových studií
Výstupy projektu
3/4
WP 1: Mapping report
WP 2: Guide
WP 3: Toolkit
Mapuje využití strukturálních fondů ve zdravotnictví ve všech členských státech EU
Příručka o efektivním investování do zdravotnictví z ESIF
Soubor technických a manažerských nástrojů doplňujících Guide (rámcový přehled)
► ►
Přehled období 2007 2013 Plánované použití ESIF pro financování priorit ve zdravotnictví v období 2014 - 2020 stanovených v Dohodách o partnerství a operačních programech
►
► ►
Doporučení pro ministerstva zdravotnictví a řídicí orgány ohledně efektivních postupů při investování z ESIF Příklady dobré a špatné praxe Role a spolupráce ministerstev zdravotnictví a řídicích orgánů při dosahování efektivity
► ► ► ► ► ►
ESIF nástroje a mechanismy v 2014 - 2020 Management výzev pro předkládání žádostí o dotaci Indikátory Udržitelné a účinné modely a koncepty ve zdravotnictví Manuál k investicím Metody hodnocení investičních projektů
WP 4: Národní a regionální workshopy ve vybraných členských státech WP 5: Webové stránky zpřístupňující výstupy a relevantní informace
Strana 15
WP 3 Toolkit Technický toolkit ►Cíle: ► Zprostředkovat soubor nástrojů, které budou podporovat subjekty v členských státech v dosahování udržitelných a efektivních investic do zdravotnictví z ESI fondů a doplňovat Guide
►Výstupy: ► Soubor dokumentů, které poskytují technické rady ke klíčovým otázkám týkajícím se investic do zdraví z ESI fondů
►Oblasti pokryté v rámci Toolkitu: ► Nástroje a mechanismy v rámci programového období 2014 – 2020 a jejich relevance pro oblast zdravotnictví ► Checklist pro úředníky zapojené do managementu výzev pro oblast zdravotnictví v období 2014 - 2020 ► Soubor indikátorů umožňujících objektivní hodnocení dopadů realizovaných projektů / financovaných aktivit ve zdravotnictví ► Představení možných konceptů a modelů ve zdravotnictví ► Příručka pro řízení kapitálových investic směřujících do oblasti zdravotnictví ► Příručka pro výběr metod pro hodnocení investičních projektů v oblasti zdravotnictví
Zdroj řady případových studií z různých zemí EU a doporučení v oblasti efektivní implementace ESIF v sektoru zdravotnictví.
Strana 16
WP3
WP3
Toolkit
Kategorizace nástrojů a mechanismů pro období 2014 - 2020
1/6
Nástroje
Mechanismy
Způsoby podpory z ESIF:
Mechanismy financování:
► Dotace (nenávratná pomoc)
► Přispění k cílům strategie Evropa 2020
► Finanční nástroje (návratná pomoc)
► Předběžné podmínky (Ex-ante
a možnosti jejich využití ve zdrav. investicích
Conditionalities)
Podpora územního rozvoje z ESIF:
► Synergie, koordinace a komplementarita
► Integrovaný přístup k územnímu rozvoji
► Tematická koncentrace
(CLLD, ITI, Integrovaný udržitelný rozvoj měst) ► Evropská územní spolupráce – přeshraniční, meziregionální a mezinárodní programy
► Důraz na výsledky
Komunitární programy:
► Koncentrace
► Horizont 2020
► Programování
► „Health Programme“
► Partnerství
► Výkonnostní rezerva
Principy politiky soudržnosti:
► Doplňkovost (adicionalita)
Strana 17
Toolkit
Nástroje a mechanismy využitelné v období 2014 - 2020 ► ►
Většina investic z ESIF bude financována formou nenávratných dotací Obecně ze strany EK důraz na vyšší podíl finančních nástrojů; v oblasti zdravotnictví je však velmi omezené: ► ►
►
Potenciál přeshraničních a mezinárodních programů pro zvýšení efektivity zdravotní péče ►
► ► ► ► ►
►
Malé a střední podniky podnikající v oblasti zdraví a zdravotnictví Inovace v oblasti zdravotnických technologií
Kooperace zdravotnických zařízení v příhraničních regionech (zejména s cílem zvýšení dostupnosti zdravotní péče v blízkosti bydliště) Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií a nových metod diagnostiky a léčby Sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe, zavádění nových trendů Spolupráce systémů pohotovostní záchranné služby Společné transfúzní stanice a krevní banky, spolupráce při transplantacích Mobilita lékařského i nelékařského personálu
Ex-ante kondicionality (předběžné podmínky) ► ►
Hlavní: Existence strategie veřejného zdraví Dále podle příslušných tematických cílů, např. TO 8: existence opatření pro aktivní a zdravé stárnutí Strana 18
WP3
Toolkit
Referenční checklist: aspekty vyhlašování výzev
2/6
Management výzev
Posouzení a hodnocení žádostí o dotaci
► Příprava harmonogramu vyhlašování výzev ► Nastavení milníků ► Absorpční kapacita ► Synergie a doplňkovost
► Hodnotící proces: ► Administrativní kontrola žádosti ► Kontrola způsobilosti ► Ohodnocení kvality předkládaných projektů
► Nastavení a zveřejnění jednotlivých výzev ► Zacílení na specifická zdravotní témata ► Zvýšení povědomí zdravotnických subjektů o možnostech financování
► Hlediska kvality projektů: ► Vliv na efektivitu nákladů a udržitelnost ► Schopnost zmírnit překážky v přístupu ke zdravotní péči ► Relevance (pokrytí potřeby / poptávky) ► “Value for money” ► Proveditelnost
► Evaluace výzev ► Vyhodnocení jejich úspěšnosti vč. důvodů ► Možné přehodnocení a aktualizace harmonogramu výzev a jejich zaměření
► Analýza rizik
► Výběr projektů pro financování ► Přidělení dotací
Strana 19
Toolkit
Management výzev ►
Zapojení ministerstva zdravotnictví do nastavování výzev, v jejichž rámci mohou být podporovány investice do zdravotnictví či s pozitivními dopady na zdraví a zdravotní péči ►
►
►
Zvážení zacílení výzev na zdravotnická témata / subjekty / oblasti se zvýšenou potřebou zkvalitnění dostupnosti péče. Příklady ze Slovenska: ► ►
►
Výzvy musí umožnit podporu projektů naplňujících strategii zdravotní péče v částech, kde se počítá s využitím ESI fondů Zajistit přístup zdravotnických subjektů do vyhlašovaných výzev
Výzvy v oblasti výzkumu metod léčby a diagnostiky onemocnění (OP Výskum a inovácie) Výzvy na preventivní programy v oblasti ochrany zdraví (OP Ľudské zdroje)
Nastavení hodnotících kritérií pro výběr projektů: Spolupráce s MZ a experty na zdravotní tematiku při tvorbě kritérií ► Kritéria by měla mj. zohledňovat dopady na efektivitu, udržitelnost a dostupnost zdravotní péče Příklady kritérií: ► Jsou náklady projektu opodstatněné ve vztahu k deklarovanému zvýšení efektivity při poskytování daného typu zdravotní služby / dopadů na zdraví, které projekt přinese? ► Prokazuje předkládaný projekt pozitivní příspěvek k udržitelnosti systému zdravotní péče? ► Vyjadřuje projektová žádost dostatečně a přesvědčivě, jakým způsobem budou dosaženy deklarované cíle a efekty projektu? ►
Strana 20
WP3
Toolkit
3/6
Indikátory pro oblast zdravotnictví Indikátory v kontextu ESI fondů ► Indikátory operačních programů (§ 27 CPR) ► Finanční indikátory ► Indikátory výstupů ► Indikátory výsledků ► Požadavky na indikátory výstupů ► Jednotné indikátory výstupů dané nařízeními ► Specifické indikátory výstupů pro jednotlivé programy ► Požadavky pro výsledkové indikátory ► Odpovídající stanovenému cíli ► Jednoznačné ► Vypovídající ► Umožňující včasný a pravidelný sběr dat
Strana 21
Indikátory pro hodnocení opatření ve zdravotnictví financovaných z ESIF ► Výběr možných indikátorů pro opatření ve
zdravotnictví financovatelné z ESI fondů ► Indikátory byly vybrány z existujících souborů ukazatelů: ► Eurostat ► DG Sanco (European Community Health
Indicators - ECHI) ► Národní statistické úřady
Indikátory pro oblast zdravotnictví ►
Vyhodnocení investičních opatření ve zdravotnictví může být hodnoceno indikátory nastavenými v rámci OP pouze v omezené míře (omezený počet, agregované údaje) ► ►
►
Jaké indikátory týkající se zdraví / zdravotnictví jsou nastaveny v rámci českých OP? Bylo do jejich tvorby zapojeno ministerstvo zdravotnictví / zdravotní experti, příp. v jaké míře?
Indikátory by měly být stanoveny a sledovány ve větší míře detailu s cílem umožnit vyhodnocení pokroku k naplnění cílů strategie ►
►
Indikátory musí být relevantní ve vztahu ke konkrétnímu cíli, tj. musí vystihovat stupeň jeho naplnění V rámci seznamu indikátorů připraveném EY jsou uvedeny pouze vybrané indikátory pro hlavní oblasti investic, které je možné financovat v období 2014 – 2020 z ESIF ► ► ► ► ► ►
eHealth Zdravotnická infrastruktura a komunitní péče Dostupnost péče Zdravotnický personál Prevence, podpora zdraví a aktivní a zdravé stárnutí Zdravotní stav obyvatelstva
Strana 22
Indikátory pro oblast e-Health ICT infrastructure Physicians using a computer Physicians using a computer during consultation (to display a patient's file, to get supporting information when making treatment or medication decisions) Physicians with broadband connection with speed above 50 MBps Physicians having a website Physician using email to communicate with patients Use of eHealth applications Physicians with an electronic appointment booking system Physicians using electronic storage of patient’s data Use of electronic networks for transfer and exchange of patient medical data (i.e. exchange of clinical information, laboratory results, medication information etc.) Use of electronic networks for transfer and exchange of patient administrative data (i.e. for reimbursement purposes between care providers and health insurance companies) Physician with integrated system to send electronic discharge letters Physicians with an integrated system for tele-medicine (tele-radiology, tele-homecare/tele-monitoring services to outpatients) Physicians monitoring patients remotely at their home Physicians using electronic networks to transfer prescriptions electronically to dispensing pharmacist (ePrescribing) Data security % of physicians using coded data to store and exchange information % of physicians using e-signatures Strana 23
Indikátory pro oblast Dostupnost zdravotní péče Equity of access to healthcare services Proportion of people (all population) with self-declared unmet needs for healthcare services due to either financial barriers, waiting times or travelling distances
% of population
% of population with highest Proportion of people whose highest level of education is ISCED 0, 1, or 2 with self-declared unmet needs for healthcare services due to either financial level of education is ISCED 0, 1, or 2 barriers, waiting times or travelling distances % of population in the first Proportion of people in the first quintile of equalized income (20 % lowest quintile of equalized income income group) with self-declared unmet needs for healthcare services due to either financial barriers, waiting times or travelling distances Proportion of people (all population) with self-declared unmet needs for dental care services due to either financial barriers, waiting times or travelling distances
% of population
% of women aged 50 - 69, whose highest level of education is ISCED class 0, 1 or 2 (lower secondary), reporting a mammography in the past two years
% of women with highest level of education is ISCED class 0, 1 or 2 % of population with highest level of education is ISCED 0, 1, or 2
Percentage of persons (aged 50-74), whose highest level of education is ISCED class 0, 1 or 2 (lower secondary), reporting a colorectal cancer screening in the past two years
Waiting time for certain types of surgeries Cancer treatment delay Access to primary care Number of inhabitants per one general practitioner, by region Number of women per one gynecologist, by region Number of inhabitant per one dentist, by region Strana 24
Number of inhabitants Number of women Number of inhabitants
WP3
Toolkit
4/6
Přehled (nových) konceptů a modelů Použití informačních technologií
Klinické směrnice a modely, předepisování receptů
E-Health koncepty: ► Elektronické zdravotní záznamy
► Model DRG
► ePrescription –
► Deinstitucionalizace
elektronické recepty ► Telemedicína,
„m-Health“ ► Networking, sdílení
znalostí a výměna zkušeností
Strana 25
► Nákladově efektivní užívání léčiv ► Nákladově efektivní směřování zdravotní péče ► Komunitní péče a dlouhodobá péče
Koncepty orientované na populaci
► Aktivní a zdravé stárnutí ► Propagace zdravého životního stylu a prevence ► Přenesení odpovědnosti na pacienty (Patient empowerment)
Ostatní
► Zdravotní turistika
► Přeshraniční zdravotní spolupráce
WP3
Toolkit
5/6
Manuál k investicím Příručka strategických investic
Kategorizace finančních mechanismů
Plánování investic:
Další zdroje financování mimo ESI fondy:
► Identifikace strategie
► Půjčky / záruky
► Finanční plánování
► Akciový kapitál / rizikový kapitál
► Definování projektu ► Řízení rizik
► Iniciativy Evropské komise + EIB
Implementace investic:
►
JESSICA (Sustainable Investment in City Areas)
► Ministerstvo jako zprostředkující subjekt ► Příprava výzev pro podávání žádostí o dotace
►
JEREMIE (Micro & Medium Enterprises)
►
JASPERS (Projects in European Regions)
►
JASMINE (Microfinance Institutions)
►
Hodnocení a výběr projektů
►
Implementace
► Ministerstvo jako příjemce ► Příprava projektových žádostí ►
Implementace investic
Udržitelnost investic
Strana 26
► Kombinace více nástrojů
WP3
Toolkit
6/6
Hodnocení investic Obecné principy ekonomického hodnocení
Metody hodnocení investic
Klíčové kroky hodnotícího procesu:
Kvantitativní metody hodnocení použitelné pro investice do zdravotnictví:
Identifikace problému & vymezení problému 2. Vymezení alternativ pro řešení problému 3. Zhodnocení nákladů a benefitů 1.
►
Cost Benefit Analýza (CBA)
►
Option Appraisal (OA)
►
Seznam všech nákladů a benefitů
►
Cost Consequence Analýza (CCA)
►
Kvantifikace / popis všech nákladů a benefitů
►
Cost Effectiveness Analýza (CEA)
►
Přiřazení kvantifikovatelných hodnot jednotlivým indikátorům
Kalkulace – liší se v závislosti na typu zvoleného ekonomického hodnocení 5. Rozhodnutí 4.
Kvalitativní metody hodnocení použitelné pro investice do zdravotnictví: ►
Cost Utility Analýza (CUA)
►
Health Impact Assessment
►
Health Technology Assessment (HTA)
Jaké jsou Vaše zkušenosti s využíváním metod pro hodnocení investic u zdravotnických projektů? Máte stanoveny požadavky na provedení analýz u předkládaných projektů? Strana 27
Výstupy projektu
4/4
WP 1: Mapping report
WP 2: Guide
WP 3: Toolkit
Mapuje použití strukturálních fondů ve zdravotnictví ve všech členských státech EU
Příručka o efektivním investování do zdravotnictví z ESIF
Soubor technických a manažerských nástrojů doplňujících Guide (rámcový přehled)
► ►
Přehled období 2007 2013 Plánované použití ESIF pro financování priorit ve zdravotnictví v období 2014 - 2020 stanovených v Dohodách o partnerství a operačních programech
►
► ►
Doporučení pro ministerstva zdravotnictví a řídicí orgány ohledně efektivních postupů při investování z ESIF Příklady dobré a špatné praxe Role a spolupráce ministerstev zdravotnictví a řídicích orgánů při dosahování efektivity
► ► ► ► ► ►
ESIF nástroje a mechanismy v 2014 - 2020 Management výzev pro předkládání žádostí o dotaci Indikátory Udržitelné a účinné modely a koncepty ve zdravotnictví Manuál k investicím Metody hodnocení investičních projektů
WP 4: Národní a regionální workshopy ve vybraných členských státech WP 5: Webové stránky zpřístupňující výstupy a relevantní informace
Strana 28
WP5
WP5 Webová stránka Webová stránka ►Cíle: ► Vytvoření online platformy pro podporu rozšíření výstupů projektu a znalostí sesbíraných v průběhu projektu
►Výstupy: ► Webová stránka představující jednotný přístupový bod k relevantním informacím o možnostech financování zdravotnictví v programovém období 2014 - 2020 a k nejaktuálnějším verzím dokumentů vytvořených v průběhu projektu
www. .eu
Strana 29
04 Kontext investic do zdravotnictví v programovacím období 2014 - 2020 [Prezentace výstupů projektu]
Strana 30
Zdravotnictví v kontextu PO 2014 - 2020 ►
►
Ačkoliv zdravotnictví zůstává tématem financovatelným z ESI Fondů v 2014 - 2020, není mu přímo vyhrazen žádný tematický cíl V rámci vydefinovaných tematických cílů nicméně zdravotnictví figuruje, a to přímo i nepřímo ►
►
Přímé investice do zdravotnictví pod tematickými cíli Investice pod investičními prioritami přímo zacílenými na problematiku zdravotnictví a jeho zefektivňování; u tohoto typu investic je vhodné zapojit MZd do jejich implementace. Nepřímé investice do zdravotnictví pod tematickými cíli
Investiční priority, které primárně neadresují tématiku spojenou se zdravotnictvím, ale zdravotnické subjekty v rámci nich mohou být potenciálními příjemci.
Jedním z cílů tohoto projektu a informací sdílených dále je podpora ministerstev zdravotnictví v členských státech ve snaze o maximálně efektivní implementaci ESIF v oblasti zdravotnictví, vč. subjektů v tomto sektoru působících. Důraz je přitom kladen na dosahování cílů definovaných národními strategiemi a Strategií 2020 a respektování existující relevantní legislativy (nařízení, směrnice, národní legislativa apod.). Strana 31
Zdravotnictví v kontextu PO 2014 - 2020 Schématické znázornění
Ilustrativní obrázek
Evropský strategický rámec
EUROPE 2020 Další EU strategie
TC 1
TC 3
TC 2 PO 2
PO 1
TC 4
TC 5 PO 3
…
TC 9
TC 10
TC 11
PO 6
PO 7
PO 8
Ministerstvo zdravotnictví Krajské/regionální nemocnice V&V instituce
Národní strategický rámec
Lékaři a zdravotnický personál
Ministerstvo zdravotnictví Obvodní lékaři
Záchranná služba
Fakultní nemocnice
Strana 32
Poskytovatelé specializované péče
05 Investice do zdravotnictví podporované v programovacím období 2014-2020 [Prezentace výstupů projektu]
Strana 33
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací ►
Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu
►
Podpora podnikových investic do inovací a výzkumu a vytváření vazeb a součinnosti mezi podniky, středisky výzkumu a vývoje a vysokoškolským vzděláváním, zejména prostřednictvím vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací, ekologických inovací, aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace a podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby, zejména v oblasti klíčových podpůrných technologií a šíření technologií pro všeobecné použití
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 1? ► ► ► ►
Inovace ve zdravotnictví Vývoj nových diagnostickým metod a způsobů léčby Spolupráce ve výzkumu vzácných chorob Výzkum v oblasti IT infrastruktury včetně podpory zdravotního informačního systému
Strana 34
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 2 Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií ►
Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podpora zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství
►
Vyvíjení produktů a služeb v oblasti ICT, elektronický obchod a zvyšování poptávky po ICT
►
Posilování aplikací v oblasti ICT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 2? ► ► ► ► ►
►
Posilování ICT aplikací pro e-Health e-Health řešení kompatibilní s EU standardy a zajišťující (přeshraniční) interoperabilitu IT systémů Použití jednotných elektronických zdravotnických informačních systémů Vytvoření právního rámce pro e-Health Zdokonalení IT nástrojů pro koordinaci likvidace ohrožení životů a zdraví Rozvoj ICT řešení a služeb pro potřeby stárnoucí populace
Strana 35
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 3 Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků ►
►
►
Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů Vyvíjení a zavádění nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 3? ►
►
►
Rozšiřování povědomí MSP o příležitostech a know-how ve zdravotnictví Podpora MSP, které se zaměřují na potřeby starších lidí, nebo podpora podnikání související s trendem stárnoucí populace (např. zajišťování individuální péče nebo asistence při ochabování fyzických a kognitivních dovedností), včetně start-upů a podnikání samotných seniorů Stimulace soukromých a státních podniků, aby hrály větší roli v PPP (public-private partnerství) v oblastech reagujících na trend stárnoucí populace
Strana 36
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 4 Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích ► ►
►
►
►
► ►
Podpora výroby a distribuce energie získané z obnovitelných zdrojů Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení Vyvíjení a zavádění nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu Podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské multimodální mobility a příslušných adaptačních opatření pro zmírnění změny klimatu Podpora výzkumu, inovací a zavádění nízkouhlíkových technologií Podpora využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 4? ► ► ►
Podpora energetické účinnosti zdravotnických zařízení Podpora komunit starších lidí s nízkými příjmy se zavedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti Podpora aktivit vedoucích ke snížení používání pevných paliv (uhlí a dřeva), které skrze znečištění ovzduší negativně ovlivňuje lidské zdraví Strana 37
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik ►
Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů krizového řízení
►
Podporování přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik podporou investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 5? ►
►
► ►
Investice do opatření pro předcházení rizikům a řízení rizik, které mají dopad na lidské zdraví, včetně ochrany, připravenosti, schopnosti reagovat a následné adaptace Vytvoření systému včasného varování a investic do systému zdravotní péče v případě pohrom a přírodních katastrof Podpora snížení plýtvání s vodou v budovách zdravotnických zařízení Investice do snížení rizika záplav ve zdravotnických zařízení
Strana 38
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 6 Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů ►
►
►
►
►
Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů investicemi do odpadového hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů: investicemi do vodního hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů přijímáním opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields) (včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů ochranou a obnovou biologické rozmanitosti a půdy a podporou ekosystémových služeb, včetně prostřednictvím sítě Natura 2000 a ekologických infrastruktur Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 6? ► ►
Investice do odpadového hospodářství ve smyslu ochrany před nebezpečným nemocničním odpadem Snižování potenciálních rizik pro lidské zdraví z kontaminovaných území (brownfields)
Strana 39
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TO 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách ►
►
►
►
Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do TEN-T Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů Rozvoj a zlepšování dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní mobilitu Rozvoj a obnova komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů a podpora opatření na snižování hluku
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 7? ► ►
►
Zlepšení dostupnosti (skrze infrastrukturu) a mobility ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče Zvýšení úrovně bezpečnosti na dopravní síti Podpora zelené infrastruktury pro snížení obezity a vytvoření podmínek pro zdravější životní styl
Strana 40
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 8 Podpora udržitelné zaměstnanosti kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil ► ►
►
► ►
►
Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce Rovnost žen a mužů ve všech oblastech, včetně přístupu k zaměstnání a kariérní postup, sladění pracovního a soukromého života a prosazování stejného ohodnocení za stejnou práci Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám Modernizace institucí trhu práce, jako jsou veřejné a soukromé služby zaměstnanosti a přispívání k adaptaci na potřeby trhu práce, včetně prostřednictvím opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků Podpora růstu podporujícího zaměstnanost rozvojem vnitřního potenciálu jako součásti územní strategie pro konkrétní oblasti, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zlepšení dostupnosti a rozvoje zvláštních přírodních a kulturních zdrojů
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 8? ►
► ► ► ► ►
Podpora kvalifikované pracovní síly ve všech oblastech skrze adaptaci a doplňování znalostí a podpora mobility pracovníků Opatření vedoucí k aktivnímu a zdravému stárnutí Podpora zaměstnanosti skrze uplatnění zdravotnického personálu Propagace zdravého životního stylu a prevence nemocí Zdraví na pracovišti Podpora bezpečnostních podmínek na pracovišti a prevence pracovních úrazů Strana 41
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci 1/2 ►
► ►
►
► ►
►
►
Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociálního začlenění díky lepšímu přístupu k sociálním, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje Poskytování podpory sociálním podnikům
Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu Podpora sociálního podnikání a profesního začlenění do sociálních podniků a sociální a solidární ekonomiky, s cílem usnadnit přístup k zaměstnání Komunitně vedené strategie místního rozvoje
Strana 42
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci 2/2 Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 9? ► ►
►
► ► ► ► ► ► ► ► ►
Aktivní začleňování zvyšující šance na získání zaměstnání Začlenění znevýhodněných lidí (postižených, trpících psychickými poruchami, chronicky nemocných) na pracovní trh Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví (odstranění nerovností obyvatel v oblasti přístupu ke zdravotnictví) Rovný přístup k dostupné zdravotní péči a léčivům Podpora aktivního zapojení pacientů do vlastní léčby (+ patient empowerment) Zajištění přístupu všech obyvatel k přijatelným standardům bydlení a hygieny Investice do zdravotní a sociální infrastruktury Přispění ke zvýšení rentability a udržitelnosti zdravotního systému Podpora specializace a koncentrace nemocniční péče Přechod od nemocniční péče k péči v komunitách Posílení primární a ambulatorní péče Deinstitucionalizace dlouhodobé péče, pooperační péče a psychiatrické péče, posílení domácí péče
Strana 43
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 10 Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení ►
►
►
Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání, včetně odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy Zlepšování kvality a účinnosti a přístupu k terciárnímu a rovnocennému vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 10? ►
►
►
Podpora terciárního vzdělávání za účelem zajištění dostatečně početné a dostatečně kvalifikované pracovní síly, které by odráželo výpadky v počtech odborníků v některých specializacích (např. všeobecní lékaři) Přizpůsobení vzdělávacího systému pro zajištění dostatečného počtu zdravotních sester a jejich dostatečné kvalifikace, aby mohly některé výkony provádět samostatně Celoživotní vzdělávání pro přizpůsobení zaměstnanců novým metodám, novým typům léčby, tréninky k eHealth Strana 44
Programové období 2014 – 2020
Zdravotnictví pod jednotlivými tematickými cíli TC 11 Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran účinné veřejné správy ►
►
Investice do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy (ESF) Zvyšování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím opatření pro posilování institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy (ERDF)
Které oblasti zdravotnictví se dají financovat z TC 11? ►
►
►
Budování administrativních kapacit pro oblast zdravotnictví: podpora institucionálních a řídících kapacit Zvyšování efektivity administrativních kapacit ve zdravotnictví za účelem zajištění jejich kvality a udržitelnosti a umožnění provedení reforem zdravotního systém Podpora přeshraniční spolupráce členských států Evropské unie v oblasti zdravotnictví
Strana 45
06 Skupinová aktivita
Strana 46
Skupinová aktivita ►
Cíl aktivity: ►
►
Komplexně zmapovat oblasti možné podpory zdravotnictví a subjektů s vazbou na sektor zdravotnictví z operačních programů, které jsou vyjednávány s Evropskou komisí.
Zadání aktivity: ►
Aktivita vyžaduje rozdělení účastníků do tří skupin; v každé skupině by měli být přítomni zástupci různých institucí.
►
Každá skupinka dostane vlastní zadání, v podobě 2 – 3 vybraných operačních programů a jejich prioritních os, u kterých bude mít na základě předchozí části prezentace určit: ►
Které oblasti zdravotnictví/témata by mohli být financovatelné v rámci každé prioritní osy,
►
Kdo jsou potenciální příjemci (mezi subjekty s vazbou na zdravotnictví) u každé z identifikovaných oblastí/témat.
►
Skupiny mají 15 minut na řešení aktivity.
►
Po uplynutí stanovené doby představí jeden zástupce řešení zpracované skupinou.
Po prezentaci skupinových řešení očekáváme společnou diskusi nad identifikovanými řešeními. Strana 47
Podklad pro skupinovou aktivitu Skupina č. 1 TC
Operační program, prioritní osy
1
IROP
2 3 4
PO 1 – Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony PO 2 – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů PO 3 – Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí
5 6
PO 4 – Komunitně vedený místní rozvoj
7 8 9 10 11
OP D PO 1 – Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu PO 2 – Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu PO 3 – Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T
Strana 48
Financovatelné aktivity ve zdravotnictví
Potenciální příjemci
Podklad pro skupinovou aktivitu Skupina č. 2 TC
Operační program, prioritní osy
1
OP PIK
2
PO 1 – Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace
3
PO 2 – Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti MSP
4
PO 3 – Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a OZE, nové technologie … PO 4 – Rozvoj vysoko-rychlostního internetu a ICT
5 6 7 8 9 10
OP Z PO 1 – Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly PO 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou PO 3 – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce PO 4 – Efektivní veřejná správa
11
Strana 49
Financovatelné aktivity ve zdravotnictví
Potenciální příjemci
Podklad pro skupinovou aktivitu Skupina č. 3 TC
1 2 3
Operační program, prioritní osy
OP PPR PO 1 – Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací
PO 2 – Udržitelná mobilita a energetické úspory PO 3 – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě PO 4 – Vzdělání a vzdělanost a podpora zaměstnanosti
4
OP VVV
5
PO 1 – Posilování kapacit pro kvalitní výzkum
6
PO 2 – Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj
7 8 9
PO 3 – Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání
OP ŽP PO 1 – Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní PO 2 – Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech
10
PO 3 – Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika
11
PO 4 – Ochrana a péče o přírodu a krajinu PO 5 – Energetické úspory
Strana 50
Financovatelné aktivity ve zdravotnictví
Potenciální příjemci
Diskuse nad výstupy skupinové aktivity
Strana 51
Přestávka na oběd
Strana 52
07 Role MZd při zajišťování investic do zdravotnictví z ESIF [Prezentace výstupů projektu]
Strana 53
Východiska ►
Ministerstvo zdravotnictví bude v programovém období 2014 - 2020 pouze příjemcem, zprostředkujícím subjektem není v žádném z operačních programů
►
Téměř každý operační program skýtá možnosti pro podporu projektů realizovaných subjekty s vazbou na zdravotnictví
S cílem využít možnosti financování zdravotnictví z ESI Fondů, koordinační úloha ministerstva zdravotnictví nabírá na důležitosti a váze
Strana 54
Princip koordinační úlohy ministerstva zdravotnictví Aktivní koordinace s dalšími institucemi zapojenými do implementace ESI Fondů v ČR umožňuje: Významně omezit riziko neefektivních a duplicitních investic Plně využít finanční podpory zdravotnictví, které ESI Fondy nabízejí
► ►
Vertikální koordinace
Horizontální kooperace ►
Napříč tematickými operačními programy
Vertikální kooperace
►
Horizontální kooperace
Strana 55
►
Národní strategie
►
Dohoda o partnerství
►
Operační programy
►
Případné regionální strategie
Klíčové role ministerstva zdravotnictví v období 2014 – 2020 I. Koordinace čerpání z ESIF a dopadů na sektor zdravotnictví jako celek
Identifikace a zajištění finančních prostředků pro rozvoj zdravotnických subjektů
Zajištění rovného přístupu k zdravotní péči na celém území ČR
►
►
Odborný garant a koordinátor investic Případný koordinátor rozvoje zdravotnictví na úrovni krajů
Strana 56
1/2
II. Implementace klíčových národních priorit
Zajištění implementace projektů strategického významu (příjemce)
►
Příjemce dotací
Klíčové role ministerstva zdravotnictví v období 2014 – 2020
2/2 Ilustrativní obrázek
Národní strategie zdravotnictví Strategické priority
Oblasti podpory
Zdravotnické subjekty
Vertikální koordinace investic do zdravotnictví
OP
SP 2
SP 1
SP 4
SP 3
OP Zaměstnanost
IROP
Modernizace nemocnic
Podpora zdraví a prevence
SP 5
OP VVV
Reforma psychiatrické péče
Podpora výzkumné činnosti
SP 6
OP Životní prostředí
OP PIC
Energetické úspory
Podpora MSP
MZd jako odborný garant a koordinátor
MZd jako příjemce Implementace klíčových národních priorit
Krajské spádové nemocnice
Regionální nemocnice
Fakultní nemocnice
Výzkumné organizace
Zdravotnický personál
Horizontální koordinace investic do zdravotnictví
Strana 57
Záchranná služba
VZP
I. Koordinace implementace ESIF ve zdravotnictví 1/2 Odborný garant a koordinátor investic Role a odpovědnosti MZd jako odborného garanta a koordinátora investic do zdravotnictví
Fáze Programování
► Vytvoření národní strategie zdravotnictví (ex ante kondicionalita) ► Mapování připravovaných operačních programů a identifikace všech možností financování investic do zdravotnictví z těchto operačních programů ► Spolupráce s NOK a dalšími ministerstvy při přípravě Dohody o partnerství a operačních programů pro nové programovací období ► Otevřená jednání s řídícími orgány operačních programů, kde MZd identifikovalo možnosti získání podpory pro zdravotnický sektor o možnostech zapojení MZd do příprav a implementace těchto operačních programů
Implementace
► Omezení případů, kdy by příjemci ze sektoru zdravotnictví byli vyloučeni ze seznamu možných příjemců ► Podpora ŘO při budování absorpční kapacity mezi zdravotnickými subjekty ► Případná podpora příjemců při tvorbě projektové žádosti ► Jednání o možnostech poskytnutí odborné podpory při hodnocení projektových žádostí, pokud jsou podány zdravotnickými subjekty ► Odborná podpora při monitorování průběhu projektů realizovaných subjekty s vazbou na sektor zdravotnictví (např. odborná podpora při kontrolách realizovaných na místě apod.) ► Odborná podpora při evaluaci projektů / programu se zdravotnickou tématikou
Uzavírání
► Zhodnocení efektů pro celý systém zdravotnictví ► Vyhodnocení zkušeností a tzv. „lessons learned“
Strana 58
I. Koordinace implementace ESIF ve zdravotnictví 2/2 Koordinátor rozvoje zdravotnictví na úrovni krajů
Fáze
Role a odpovědnosti MZd jako koordinátora investic na úrovni krajů
Programování
► Iniciace vytvoření více či méně formalizované koordinační platformy, kde budou zastoupeny jednotlivé kraje a MZd ► Aktivní zapojení krajů do přípravy strategie/í a zohlednění rozvojových potřeb jednotlivých krajů při přípravě strategií a konkrétních akčních plánů ► Otevřená jednání s kraji o dopadech strategických rozhodnutí na krajské úrovně a nalezení shody na podobě budoucího vývoje zdravotnictví/investic v jednotlivých krajích ► Podpora krajů v identifikaci dalších možných zdrojů financování jejich potřeb v oblasti zdravotnictví (i těch, které přímo nenavazují na strategii MZd)
Implementace
► Udržování aktivního zapojení krajů v přípravách důležitých rozhodnutí a nastavených koordinačních strukturách ► Iniciace sdílení zkušeností a spolupráce mezi kraji ► Shromažďování informací o projektech v oblasti zdravotnictví realizovaných v jednotlivých krajích ČR a monitorování změn/úrovně zdravotnictví napříč kraji
Uzavírání
► Zhodnocení efektů pro celý systém zdravotnictví ► Vyhodnocení zkušeností a tzv. „lessons learned“
Strana 59
II. Implementace klíčových národních priorit Příjemce dotací Fáze
Role a odpovědnosti MZd jako příjemce dotací
Programování
► Identifikace priorit financovatelných z ESIF ► Komunikace s koordinátorem implementace ESIF na MZdr o možnostech potenciální podpory v období 2014 - 2020
Implementace
► Důkladná příprava projektového plánu – důkladné odůvodnění potřebnosti projektu, finančního plánu i udržitelnosti projektu ► Příprava projektové žádosti v souladu se všemi požadavky a podmínkami ► Nominace kompetentních členů projektového týmu ► Klíčovou odpovědností na straně MZd je zajištění správné a bezproblémové implementace projektů realizovaných s podporou ESIF (zadávání veřejných zakázek, řízení rizik a změn, naplňování indikátorů ap.) ► Zajištění návazností v průběhu implementace a relevantních lidských zdrojů ► Zajištění návaznosti individuálních projektů na národní strategické priority ► Případná koordinace s dalšími odbory a specializovanými odděleními na MZd
Uzavírání
► Udržitelnost realizovaných projektů
Strana 60
08 Přístupy k organizačnímu zajištění nových rolí MZd [Zjištění EY]
Strana 61
Organizační zajištění představených rolí Dobrá praxe
1. Realizátor projektů financovaných z ESIF i.
Implementace projektů financovaných z ESIF (kde MZd jako příjemce) realizována relevantními odděleními či Projektovou kanceláří (PK)
2. Koordinátor investic do zdravotnictví ii. Specializované oddělení ve struktuře MZd, které by se zaměřovalo výhradně na horizontální a vertikální koordinaci investic do zdravotnictví (nejen z ESIF) = dále referováno jako oddělení pro koordinaci realizace strategií iii. Platforma pro koordinaci strategií a investic do zdravotnictví sdružující zástupce výše zmíněného oddělení na MZd, zástupce krajů a příp. i dalších řídících orgánů = dále referováno jako koordinační skupina
Jedním z principů pro fungování výše představeného přístupu je důkladné institucionální oddělení výkonu jednotlivých rolí a eliminace duplicitních kompetencí
Strana 62
Organizační zajištění představených rolí i. Realizace projektů financovaných z ESIF ►
V rámci přístupů ministerstev k zajišťování povinností souvisejících s rolí příjemce a realizátora projektů, existují dva základní modely: i. Relativně malé množství realizovaných projektů může být efektivně řízeno v rámci Není případ ČR oddělení s relevantní odborností
ii. V případě realizace většího počtu projektů je relevantním řešením jejich řízení přes projektovou kancelář
Projektová kancelář ►
►
►
Jedním z klíčových přínosů projektové kanceláře je implementace standardizovaných manažerských postupů v projektovém řízení Pokud je projektová kancelář rovněž zodpovědná za implementaci projektů, toto uspořádání s sebou zpravidla nese snížení nákladů a časové náročnosti díky koncentraci zkušených manažerských i administrativních kapacit v jednom oddělení Zjednodušuje vzájemnou koordinaci projektů a monitoring realizovaných projektů
Zajištění kompetentních projektových manažerů je klíčovým předpokladem úspěchu projektu, bez ohledu na formu organizačního zajištění implementace projektů Strana 63
Organizační zajištění představených rolí ii. Oddělení pro koordinaci realizace strategií ► ►
►
Koordinační orgán ve strukturách MZd Měl by být součástí oddělení strategií nebo být alespoň úzce na toto oddělení navázán Klíčové kompetence a odpovědnosti: ► ►
►
►
Tvorba strategií a na ně navázaných akčních plánů Mapování témat financovatelných z připravovaných/existujících operačních programů Koordinace s relevantními řídicími orgány v oblastech vyplývajících z analýzy a vyjednávání o roli a zapojení MZd v implementační struktuře ESI Fondů v ČR v programovém období 2014 - 2020 Průběžná koordinace s řídicími orgány Operačních programů i s regiony [může probíhat na formálnější i méně formální bázi]
Lze konstatovat, že základním a nutným předpokladem pro to, aby takové oddělení vzniklo a bylo schopno efektivně vykonávat všechny výše zmíněné role, je politická podpora ze strany vedení resortu a dostatečný mandát pro výkon koordinační činnosti.
Strana 64
Organizační zajištění představených rolí iii. Koordinační skupina ► ►
Platforma pro koordinaci investic napříč jednotlivými kraji Více či méně formalizovaná skupina klíčových zástupců MZd a krajů ► ►
►
Minimálně však lze doporučit formalizaci v následujících oblastech: ► ►
►
Předsedajícím orgánem oddělení pro koordinaci realizace strategií Členové ze strany relevantních resortů MZd a zástupců jednotlivých krajů (orgánů odpovědných za oblast zdravotnictví v jednotlivých krajích) Role jednotlivých subjektů Rozhodovací proces
Klíčové kompetence a odpovědnosti: ►
►
Nalezení shody na klíčových zdravotnických prioritách a formě jejich implementace na krajské úrovni Posouzení a kategorizace plánovaných investic: ►
►
Investice strategického významu (schvalování projektů i vlastní realizace v součinnosti s koordinační skupinou) Investice regionálního významu (realizace zůstane v kompetenci jednotlivých regionů)
►
Koordinace a monitorování investic strategického významu napříč jednotlivými kraji z perspektivy efektivního rozvoje celého zdravotnictví
►
Evaluace strategií a dosahování vytčených priorit prostřednictvím dílčích projektů Strana 65
Organizační zajištění představených rolí Schematické znázornění efektivní organizační platformy
Ilustrativní obrázek Ministerstvo zdravotnictví
Stakeholdeři
PMO Jednotlivé odborné sekce a oddělení
ŘO operačních programů
VZP
Odbor EU fondů
Oddělení poradců a strategií
Oddělení pro koordinaci realizace strategií
Záchranná služba
Fakultní nemocnice
Krajské a oblastní nemocnice
Koordinační skupina Oddělení pro koordinaci realizace strategií
Zástupci krajských samospráv
Zástupci krajských institucí
Zástupci sociální sféry Koordinační role MZd Koordinační role krajských zástupců
Strana 66
09 Kritické faktory úspěchu investičních akcí [Prezentace výstupů projektu]
Strana 67
Kritické faktory úspěchu investičních akcí Přehled
07
01
Udržitelnost investic
06
Monitoring & Evaluace
Strategické plánování
Kritické faktory úspěchu
Zadávání veřejných zakázek 05
Budování kapacit Finanční plánování 04
Strana 68
Budování partnerství
03
02
WP2
Kritické faktory úspěchu Otázky k diskusi
Otázka 1: ► Dokážete identifikovat silné/slabé stránky České republiky mezi výše představenými faktory? i. Ve kterých oblastech může česká zkušenost sloužit jako příklad dobré praxe i pro ostatní členské státy? ii. Ve kterých oblastech narážíte na problémy a uvítali byste příklady dobré praxe z jiných členských států? Otázka 2: ► Zahrnuli byste do výčtu nějaké další oblasti, které považujete za kritické pro úspěšnou implementaci zdravotnických projektů podporovaných z ESIF?
Page 69
Strategické plánování Problémy ►
►
Doporučení
Není definována strategie rozvoje zdravotní péče ► Absence jasných, definovaných priorit ► Investice nejsou zaměřeny na dosažení konkrétních cílů ► Investice negenerují přidanou hodnotu (nevytváří výsledky v oblasti veřejného zdraví / efektivity poskytování péče) ► Neudržitelnost investic ► Diskontinuita opatření v případě změny politické reprezentace Nedostatečná koordinace při tvorbě strategií ► Mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy ► Pro jednotlivé typy zdravotní péče (ambulantní x nemocniční péče; primární x specializovaná péče) ► Napříč regiony ► Napříč sousedícími státy
Neefektivní využívání veřejných prostředků Nedochází k uskutečnění systémových změn
Strana 70
►
Vytvoření komplexní strategie zdravotní péče, založené na analýze potřeb a podložné evidencí
►
Koordinace procesu tvorby strategie na všech úrovních s cílem zajistit maximální platnost strategie a širokou míru jejího přijetí
►
►
►
Identifikace a zapojení partnerů a všech relevantních aktérů
►
Seznámení se s dalšími existujícími a vyvíjenými strategiemi
Založení strategie na vyváženém a vzájemně se doplňujícím přístupu, který bude maximalizovat efekt investic ►
Infrastrukturní investice
►
Investice do rozvoje lidských zdrojů
►
Investice do prevence a podpory zdraví
Zajištění finančních prostředků pro realizaci strategie a výběr částí strategie, které mohou být spolufinancovány ze zdrojů ESIF v rámci národních / přeshraničních OP
Příklad nedostatečného strategického plánování Maďarsko, období 2007 - 2013 Kontext ► Maďarsko alokovalo v období 2007 – 2013 do projektů v oblasti zdraví a zdravotnictví nejvíce prostředků ze SF ze všech členských států (cca 1,3 mld. EUR, tj. 5,5 % celkového objemu SF) ► Neexistovala však jednotná strategie zdravotnictví a prostředky nebyly čerpány systematicky ► K diskontinuitě ve financování přispívaly změny vlád
Konkrétní důsledky ► Byly podporovány projekty, které nereagovaly na vydefinované potřeby, nepřinesly proto deklarované výsledky ► Možným přínosům projektů pro oblast veřejného zdraví nebyl věnován při výběrů projektů dostatečný význam, byly proto podporovány projekty bez jasných přínosů pro tuto oblast ► Čerpání prostředků bylo řízeno cílem vyčerpat prostředky, nikoli podpořit strategická opatření, což způsobovalo neefektivitu jejich vynakládání ► Nedocházelo ke koordinaci, na regionální úrovni nedocházelo k žádnému plánování, ani k harmonizaci kapacit ►
►
Investiční opatření týkající se regionálních nemocnic nebyla koordinována s opatřeními v oblasti ambulantní primární péče Opatření pro výstavbu specializovaných onkologických center nebyla koordinována s rozvojem regionálních nemocnic.
Strana 71
Vytváření a řízení partnerství Problémy ►
►
►
Doporučení
Partneři nejsou v dostatečné míře zapojeni do tvorby strategií: ► zdravotní péče ► dohody o partnerství ► operačních programů Nejsou zapojení všichni relevantní partneři / zainteresované strany ► Veřejnost ► Odborná veřejnost ► Zahraniční partneři Nedostatečné řízení partnerů v procesu implementace strategií, programů a projektů ► Nevhodně nastavený proces konzultací a sdílení informací, způsobující nedorozumění a odmítání ► Nejasné vymezení rolí a odpovědností ► Nedostatečně pružný rozhodovací proces Zpoždění nebo zablokování realizace programu / projektu Nedosažení očekáváných výsledků
Strana 72
►
Alokace dostatečného množství času a pozornosti identifikaci, oslovení a zapojení zainteresovaných stran v rámci programu
►
Potřeba již v začátku nastavit systém spolupráce s partnery a systematicky podle něj postupovat (je spolupráce v rámci Monitorovacího výboru dostatečná?) ►
Jasná definice role, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých partnerů
►
Konzultace veškerých klíčových rozhodnutí a změn s partnery a snaha vytvořit vzájemný konsenzus
►
Jmenování odpovědné osoby za řízení partnerů (koordinátora, mediátora), která bude nestranná, avšak zároveň bude disponovat potřebnou autoritou
►
Nutnost věnovat pozornost potřebám partnerů, na jejichž zohlednění závisí úspěšnost realizovaného opatření
Budování kapacit Problémy ►
Doporučení
Nedostatek kvalifikovaných administrativních kapacit na ministerstvu zdravotnictví i na ŘO / ZS ►
Neznalost pravidel programu
►
Nedostatek znalostí a zkušeností v oblasti projektového a finančního managementu
►
Chybějící zdravotnická expertíza
Vysoká fluktuace zaměstnanců Nedostatečné znalosti a kapacity žadatelů a příjemců, nedostatečná informační podpora
►
Zlepšení strategie náboru zaměstnanců
►
Dostatečná podpora zaměstnanců při výkonu jejich úkolů a motivace ke zvyšování kvality jejich práce
►
Příprava standardních vzdělávacích plánů pro kapacity MZ / ŘO / ZS v následujících oblastech: strukturální fondy, zdravotnická politika, projektové a finanční řízení
►
Individuální vzdělávací plány nad rámec standardních, které budou odrážet potřeby jednotlivých zaměstnanců
►
Využití prostředků technické asistence pro vzdělávání ve zvýšené míře
►
►
►
Nedostatečné zkušenosti s řízením projektů
►
Nedostatek povědomí o vypisovaných výzvách
►
Nedostatečná podpora žadatelů ve fázi přípravy projektů
►
Nedostatečná podpora příjemců při realizaci projektu a jeho řízení
►
Fluktuace osob v rámci realizovaného projektu
Vysoká míra chybovosti v projektech Nízká kvalita projektů Strana 73
►
Standardní vzdělávání
►
Spolupráce se zahraničními partnery
►
Budování pocitu sounáležitosti pravidelnými společnými aktivitami formálního i neformálního charakteru
►
Aktivnější role MZ při budování absorpční kapacity, osobní kontakt s příjemci z řad zdravotních subjektů
Finanční plánování Problémy ► ►
►
►
►
Doporučení
Nedostatečně rozpracovaný finanční plán investice Nesprávné či zcela chybějící využití dostupných technik a nástrojů finančního plánování a metod investičního hodnocení ► Cost-benefit analýza, cost-effectivness analýza ► Health technology / impact assessment Nesprávné posouzení dostatečnosti a reálnosti finančního plánu předkládaných projektových žádostí při výběru projektů a přidělení dotace i projektům s chybně stanoveným finančním plánem a nízkým přínosem investice Prodražování investic a překračování nákladů stanovených v rozpočtu projektu Neudržitelnost investic z důvodu chybného posouzení provozních nákladů
Neefektivní využití veřejných prostředků Neuznatelnost nákladů
Strana 74
►
Zpracování detailní analýzy potřeb jako podkladu pro formulaci strategií či programů ve zdravotnictví
►
Vytvoření pravidel pro využívání metod finančního plánování a investičního hodnocení z pozice instituce odpovědné za tvorbu investičních projektů / jejich posouzení a výběr; a důraz na jejich dodržování
►
Aplikace přístupu založeného na evidenci – využití existujících informací o nákladech a přínosech obdobných investic (benchmarking) při plánování / hodnocení
►
Pravidelné a průběžné sledování vývoje nákladů projektu a v případě odchylek od finančního plánu včasné přijetí potřebných opatření
►
Vzdělávání administrativních kapacit ve finančním managementu
►
Nastavení procesu výběru projektů v rámci výzev tak, aby byl v maximální míře zajištěn výběr projektů s realistickým finančním plánem a byla zajištěna efektivnost investice
Veřejné zakázky Problémy ►
►
►
►
►
►
Doporučení
Komplikovanost a časté změny pravidel pro zadávání veřejných zakázek, rozdílnost napříč OP Chybně nastavená zadávací dokumentace (typicky při nákupu zdravotnické technicky, technologií): ► Diskriminační podmínky ► Nedostatečně specifické podmínky Nevhodně stanovený předmět zakázky ► Příliš rozsáhlý předmět zakázky vylučuje možné uchazeče z řad specializovaných dodavatelů ► Naopak nelze dělit související plnění Stanovení přiměřené předpokládané hodnoty v souladu s cenami na trhu obvyklými Nedostatečné znalosti a zkušenosti zadavatelů i dodavatelů s veřejnými zakázkami Nedostatečná podpora příjemců – zadavatelů ze strany administrativních kapacit ŘO / ZS Zpoždění realizace projektů Nezpůsobilé výdaje související se zakázkou Ukončení realizace projektu bez dosažení cílů Nenávratnost vložených prostředků Strana 75
►
Jednoduchost pravidel OP pro zadávání zakázek ►
Nevytvářet další pravidla nad rámec zákonných předpisů
►
Neměnnost pravidel, pokud není dána změnou zákona
►
Vyšší míra podpory příjemců – zadavatelů (vzory, formuláře, semináře, konzultace)
►
Dostatek času pro přípravu a zadání zakázky, důkladné plánování v rámci projektu
►
Předběžná kontrola zadávací dokumentace u velkých zakázek za předpokladu dostatku kapacit s potřebnou odborností
►
Zapojení odborných expertů (IT, zdravotní technika,…) do přípravy / předběžné kontroly technické specifikace
►
Zapojení znalců při posouzení cen obvyklých
►
Stanovení požadavku na podložení předpokládané hodnoty evidencí (průzkum trhu, ceny obdobných zakázek)
Příklad dopadů chybného zadávacího procesu Slovinsko – vytvoření a implementace „eZdravje“ Charakteristika projektu ► Národní projekt pro zavedení eHealth v letech 2007 – 2015 s plánovanými náklady 67 € ► Zakázky na technologickou realizaci systému eHealth financované z ESF Hlavní problémy ► Zadávání zakázek trvalo výrazně déle, než se předpokládalo ► Předmět zakázek byl stanoven příliš široce, což znemožnilo účast menších specializovaných dodavatelů ► Předmět zakázky byl stanoven nedostatečně konkrétně, nebo naopak diskriminačně, se zaměřením na jedinou technologii ► Nedostatečné zapojení IT expertů při formulaci zadávacích podmínek ► Provádění předběžné kontroly zadávacích podmínek výrazně zdržovalo zadávání zakázek kvůli nedostatečným kapacitám ► Hlavní zakázky na systém eHealth byly právně zpochybněny
Realizace projektu národního významu je opožděna, navyšují se vynaložené náklady.
Strana 76
Evaluace a monitoring Problémy
Doporučení
►
Nedostatek dat a jejich nedostatečná kvalita za účelem monitorování dosaženého pokroku
►
Nastavení relevantních a jednoznačných monitorovacích indikátorů
►
Nejasná definice indikátorů, mající za následek neporovnatelnost dat a nemožnost správně vyhodnotit dopady intervence
►
Zahrnutí MZ a dalších zdravotnických partnerů do evaluace a monitoringu ve vhodné míře
►
Využití evaluací nejen pro OP, ale i pro hodnocení:
►
►
►
Nesprávně zacílená podpora na opatření, která nesměřují k dosažení stanovených cílů a v důsledku nevyužití evaluace nedojde k jejímu přesměrování
►
zdravotnické strategie,
►
částí OP (prioritních os / výzev) zaměřených na zdravotnictví
Nedochází k identifikaci příčin dopadů či nedostatečných výsledků intervence
►
zdravotnických programů a projektů
Nedostatek informací, sloužících jako podklad pro kvalifikované rozhodování managementu
Nedostatek informací pro vyhodnocení veřejné intervence a pro dosažení lepších výsledků při budoucích intervencích.
Strana 77
►
Stanovení cílů každé evaluace a odpovídajícího načasování a metody
►
Zvyšování kvality evaluátorů systematickým vzděláváním a výměnou zkušeností
►
Evaluace ve všech fázích investičního procesu
►
Maximální využití výsledků provedených evaluací
►
Monitorování projektů v průběhu realizace
►
Provádění kontrol na místě
Udržitelnost investic Doporučení
Problémy ►
Příliš vysoké provozní náklady, s nimiž nebylo při plánování investice počítáno ►
►
►
►
►
Vysoké náklady na léčbu využívající nových technologií
Nedostatek pacientů pro daný typ zařízení nezajišťující návratnost investice Zdravotnický personál nezískal potřebné školení, aby dokázal plně využít potenciál investice (eHealth, nové metody diagnostiky a léčby) Investice není v souladu se středněa dlouhodobými potřebami a trendy ve zdravotnictví a nereaguje na neudržitelnost současné nákladné zdravotní péče Nízká podpora programů prevence a podpory zdraví
Strana 78
►
Posouzení udržitelnosti konkrétní investice před jejím schválením a zahájením její realizace
►
Posouzení budoucích provozních nákladů investice
►
Zohlednění udržitelnosti investice v rámci hodnotících kritérií pro výběr projektů
►
Udržitelnost musí být zajištěna také z hlediska dostatečného počtu kvalifikovaných lidských zdrojů
►
Podpora projektů v následujících oblastech: ►
Monitoring efektivnosti zdravotní péče
►
Zavádění klinických postupů a pokynů upravujících předepisování léků
►
Omezování nadbytečné péče specialistů
►
Prevence a podpora zdraví
Příklad dobré praxe Udržitelné investice / investice do udržitelnosti – Finsko ►
►
Ve Finsku dojde do roku 2030 ke zdvojnásobení populace nad 75 let a existující systém zdravotní péče se stane neudržitelným Vláda navrhla s pomocí prostředků ERDF zrealizovat ambiciózní plán reformy s cílem zajistit udržitelnost pomocí: ► ►
►
Snížení o 10% současné provozní náklady na akutní nemocniční péči Zdvojnásobení dostupnosti zdravotní péče pro starší občany při zachování současných provozních nákladů a současného počtu zaměstnanců
Hlavními prvky reformy jsou: ► ► ►
► ►
Integrace zdravotní péče a sociálních služeb Reorganizace poskytování nemocniční péče, zvýšení efektivity a efektivnosti Rekonstrukce residenčních zařízení pro starší občany poskytující lepší podmínky pro aktivní a zdravé stárnutí Zkvalitnění rehabilitačních služeb Intenzifikace investic do prevence onemocnění
Strana 79
10 Zpětná vazba účastníků
Strana 80
Děkujeme Vám za účast a Vaše příspěvky!
Romana Smetankova Senior manažerka, Poradenské služby
[email protected]
Dagmar Svobodova Senior konzultant, Poradenské služby
[email protected]
Strana 81
Kamila Polášková Konzultant, poradenské služby
[email protected]
EY | Assurance | Tax | Transactions | Advisory
About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com.
© 2014 Ernst & Young, s.r.o. | Ernst & Young Audit, s.r.o. | E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved.
This material has been prepared for general informational purposes only and is not intended to be relied upon as accounting, tax, or other professional advice. Please refer to your advisors for specific advice.
ey.com
Strana 82