ESI Fondy pro investice do zdravotnictví Slovenský národní workshop Bratislava 26. května 2014
Page 1
Program jednání
Časový rozvrh: 10:00 – 16:00
01
Představení účastníků workshopu
02
Představení projektu a cílů workshopu
03
Diskuze o roli národních subjektů při řízení a implementaci ESIF ve zdravotnictví
04
Prezentace výstupů projektu formou diskuze k pokrytým tématům s účastníky
05
Závěr a zpětná vazba účastníků
Page 2
01 Představení účastníků workshopu
Page 3
02 Představení projektu a cílů workshopu
Page 4
Cíle workshopu 1. Seznámit účastníky workshopu s výstupy (Guide a Toolkit) a získat jejich zpětnou vazbu k výstupům ► ► ►
Představení hlavních částí výstupů Diskuze o využitelnosti a relevanci doporučení (Guide) a technických příruček (Toolkit) Diskuze o zkušenostech a příkladech dobré praxe účastníků k vybraným tématům
2. Prodiskutovat efektivní roli slovenských národních institucí v implementaci ESI Fondů pro investice do zdravotnictví ►
►
Role Ministerstva zdravotnictví SR při plánovaní a implementaci ESI fondů Způsob spolupráce s řídícími orgány operačních programů a partnery
3. Pilotní otestování přístupu k realizaci národních workshopů
Page 5
Cíle projektu ►
Poskytnout asistenci členským státům při implementaci ESI fondů pro investice do zdraví
►
Pomoci členským státům zvýšit úspěšnost a efektivitu implementace ESI fondů jako součásti jejich celkové strategie investic do zdraví ►
Podat informace a ponaučení z financování z evropských fondů v minulém programovém období a z těchto zkušeností vyvodit rady pro programové období 2014-2020
►
Vytvořit manažerské a technické nástroje určené k usnadnění získávání investic do zdraví z ESIF
►
Pomoci vybudovat partnerství mezi ministerstvy zdravotnictví a řídícími orgány operačních programů (především tam, kde ministerstva zdravotnictví nepůsobí jako zprostředkující subjekty) a informovat je o jejich roli a možnostech spolupráce při dosahování efektivních investic
Page 6
WP1 WP2
WP3
WP4
Výstupy projektu WP 1: Mapping report
WP 2: Guide
WP 3: Toolkit
Mapuje implementaci strukturálních fondů ve zdravotnictví ve všech členských státech EU
Příručka o efektivním investování do zdraví z ESIF
Soubor technických a manažerských nástrojů doplňujících Guide
► ►
Přehled období 2007 2013 Plánované použití ESIF pro financování priorit ve zdravotnictví v období 2014 - 2020 stanovených v Dohodách o partnerství a operačních programech
►
► ►
Doporučení pro ministerstva zdravotnictví a řídící orgány ohledně efektivních postupů při investování z ESIF Ponaučení (příklady dobré a špatné praxe) Role a spolupráce ministerstev zdravotnictví a řídících orgánů při dosahování efektivity
► ► ► ► ► ►
ESIF nástroje a mechanismy v 2014-2020 Řízení výzev pro podávání žádostí o dotaci Indikátory Udržitelné a účinné modely a koncepty ve zdravotnictví Manuál k investicím Metody hodnocení investičních projektů
WP 4: Roll out do členských států: webové stránky, národní workshopy ve vybraných zemích, regionální workshopy
Page 7
Náš přístup & zasazení projektu
Kontext projektu ► ►
Členské státy již rozhodly o národních prioritách, které se budou financovat z ESIF Dohody o partnerství mezi jednotlivými členskými státy a Evropskou unií a operační programy jsou v této chvíli ve většině členských států již téměř finalizovány
Přístup EY EY si klade za cíl poskytnout praktické rady členským státům jak efektivně naplňovat operační programy v období 2014 – 2020 a jejich cíle k financování priorit v oblasti zdraví, a to v souladu: ► s národními strategiemi ► s pravidly a principy kohezní politiky.
Page 8
Kontext projektu a workshopu
►
Projekt, ani tento workshop nejsou součástí vyjednávání členských států s Evropskou komisí ►
Zadavatelem projektu je DG SANCO, které se přímo neúčastní vyjednávání
►
Doporučení prezentovaná dále odrážejí výsledky prováděných analýz, příklady dobré praxe a odborný názor a zkušenosti EY
►
Cílem projektu bylo vytvořit materiály podporující členské státy při nastavování podmínek pro efektivnější využití ESI Fondů ve zdravotnictví a jejich následné implementaci do praxe
Tato prezentace nevyjadřuje stanovisko Evropské Komise a není součástí vyjednávání. Konečné stanovisko Evropské Komise k otázkám implementace ESIF v České republice v programovacím období 2014-2020 proto nemusí být ve shodě s doporučeními prezentovanými v této prezentaci. Page 9
03 Role národních subjektů
Page 10
Role národních subjektů při financování investic do zdraví z ESIF Ministerstvo zdravotnictví v řídicí struktuře OP ve třech možných rolích
►
Řídicí orgán Zprostředkující subjekt Odborný garant
►
MZ jako příjemce dotace u významných strategických projektů
► ►
Jaké pravomoci a povinnosti má MZ v jednotlivých rolích? Jak může být efektivně zajištěna spolupráce MZ s Řídicími orgány OP, i pokud MZ není ZS? ► ► ► ► ► ►
Spolupráce na tvorbě Operačního programu, s cílem umožnit financování zdravotních priorit Spolupráce při nastavování indikátorů Spolupráce při nastavování výzev a kritérií pro hodnocení a výběr projektů Znalost prostředí žadatelů a příjemců z řad zdravotnických subjektů a její promítnutí do OP Poskytování expertní podpory ŘO / žadatelům a příjemcům Monitoring a evaluace zdravotnických projektů
Page 11
Skupinová aktivita č.1
Rozdělení rolí v novém programovacím období ►
Cíl: ►
► ►
Identifikace/komplexní zmapování rolí klíčových institucí v novém programovacím období
Časový fond: 15 minut Zadání: ►
►
Rozdělíte se na 3 skupinky; v každé skupince by měli být přítomni zástupci různých institucí Každá skupinka dostane vlastní zadání, konkrétně: ► ►
Přiřazení odpovědností jednotlivým institucím v procesu programování Přiřazení odpovědností jednotlivým institucím v procesu implementace podle toho, jakou roli v ní bude mít MZ, tj. ► ►
MZ v roli zprostředkujícího subjektu MZ v roli odborného garanta
Po uplynutí stanovené doby představí jeden zástupce řešenou situaci zpracovanou svou skupinou V závěru předpokládáme diskusi o roli MZ v novém programovacím období s cílem zhodnotit klady a potenciální rizika tohoto modelu ►
►
Page 12
Skupina č.1
Role a kompetence jednotlivých subjektů v procesu programování
►
Ministerstvo zdravotnictví jako řídící orgán
Ministerstvo zdravotnictví jako garant
Realita: slovenské MoH není ŘO
Realita: slovenské MoH funguje mimo svou roli ZS také jako garant
MoH jako ŘO píše operační program
Ministerstvo zdravotnictví jako zprostředkující subjekt Realita: slovenské MoH je ZS pro OP Ľudské zdroje a pro IROP pod Ministerstvem Pôdohospodárstva ►
MoH se podílí na přípravě OP
Page 13
Role MoH v roli věcného garanta: ►
Nastavování demarkačních linií
►
Mapping ostatních operačních programů
►
Lobbing
►
Připomínkování v rámci pracovních skupin
►
Tvorba ukazatelů
Další instituce ►
Centrální koordinační orgán (CKO)
►
EK
►
Úřad vlády
►
Ministerstvo financí ►
Auditní orgán
►
Certifikační orgán
►
Samosprávné kraje
►
Specifičtí partneři
Skupina č.2
Role a kompetence jednotlivých subjektů v procesu implementace a) MZ v roli zprostředkujícího subjektu v implementační struktuře (scénář nejbližší realitě na Slovensku)
Ministerstvo zdravotnictví (zprostředkující subjekt) ►
Vyhlašování výzev
►
Příjem žádostí
Řídící orgán (IROP - Ministerstvo Pôdohospodárstva) ►
Řeší aktivity související s úrovní operačního programu
Hodnocení
►
Smlouva o delegování pravomocí
Stanovisko o rozhodnutí
►
Řídící dokumentace
Smlouva (právní akt o poskytnutí dotace)
►
Aktualizace
►
Metodické pokyny
►
Monitoring
►
Vytvoření monitorovacího výboru
►
Administrativní kontrola
►
►
Identifikace nesrovnalostí (možná spolupráce s ŘO)
Monitoring a hodnocení OP a specifických cílů
►
Naplňování ex-ante kondicionalit
► ► ►
Page 14
Další instituce
►
CKO
►
EK
►
Certifikační orgán
►
Orgán auditu
►
OLAF (centrální kontaktní útvar)
Skupina č.3
Role a kompetence jednotlivých subjektů v procesu implementace b) MZ v roli odborného garanta v implementační struktuře
Ministerstvo zdravotnictví (odborný garant) ►
Vytyčení důležitých oblastí, analýza identifikovaných potřeb ve zdravotnictví
►
Lobbing
►
Legislativně – technická podpora (připomínkování)
► ►
Řídící orgán
Příjemci ►
►
Aktivní komunikace s partnery a potenciálními příjemci
►
Vyhlášení výzev
►
Pracovní skupiny
►
Publicita a informovanost
Obsahový garant
►
Implementace projektů
Komunikace se zahraničím
►
Monitoring
►
Evaluace
Možné zapojení Ministerstva zdravotnictví jako příjemce
Další instituce
Page 15
►
Mimovládní
►
Příspěvkové
►
Asociace
Diskuse nad rolí MZ v novém programovacím období
Page 16
04 Zpráva z mapování WP 1
Page 17
Zpráva z mapování Zpráva z mapování ►Cíl: ► Podat kompletní přehled investic do zdraví pocházejících ze strukturálních fondů / ESIF ve členských státech EU v obdobích 2007 – 2013 a 2014 – 2020 (plánované aktivity) ► Poskytnout vstupní informace pro další výstupy: Guide, Toolkit a pro fázi Roll-out
►Aktivity: ► Shromáždit informace o investicích do zdraví ze SF uskutečněných v období 2007 – 2013 v jednotlivých členských státech včetně výše celkových finančních alokací ze SF pro oblast zdravotnictví a příkladů konkrétních projektů ► Interview se zástupci řídících orgánů / ministerstev zdravotnictví o dřívějších investicích i budoucích prioritách ► Analýza dostupných draftů Dohod o partnerství ► Analýza draftů dostupných operačních programů
►Výstupy: ► Zpráva shrnující investice v oblasti zdraví ze SF / ESIF, identifikující hlavní kategorie investic v období 2007 – 2013, různé přístupy k financování napříč členskými státy a hlavní priority pro období 2014 – 2020 ► Informační přehledy za jednotlivé státy popisující investice do zdraví v jednotlivých členských státech ► Využití pro členské státy:
Komplexní zdroj informací o implementaci SF pro zdravotnické investice, inspirace a informace, na kterou ze zemí se lze obrátit pro zkušenosti z praxe v konkrétních oblastech zdravotnických investic Page 18
WP1
05 Guide pro efektivní investice do zdraví z ESIF WP 2
Page 19
Guide pro efektivní investice do zdraví z ESIF Úvod
Guide ►Cíle: ► Vypracovat praktickou příručku pro orgány členských států EU, která podpoří efektivitu investic do zdraví a zdravotní péče v programovém období 2014-2020
►Aktivity: ► ► ► ► ►
Analýza řady příkladů z praxe týkajících se investic do zdraví, zdravotnictví a souvisejících oblastí Rozhovory s řídicími orgány a ministerstvy zdravotnictví o úspěšných projektech a jejich zkušenosti Identifikace rozhodujících faktorů úspěchu Souhrn ponaučení z reálných příkladů (dobrá a špatná praxe) Návrh souboru doporučení
►Výstupy: ► Doporučení týkající se postupů, které povedou k účinnému nastavení jednotlivých aktivit v oblasti zdraví financovatelných z ESI fondů v novém programovém období 2014 - 2020
Page 20
WP 2
Guide pro efektivní investice do zdraví z ESIF Struktura ESIF programování & implementace
Kontext projektu ►
►
Současné zdravotní systémy v EU ► Výzvy ► Udržitelné koncepty Investice do zdraví v období 2014 - 2020 ► Principy financování z ESIF ► Činnosti v oblasti zdraví pod jednotlivými tematickými cíli
Page 21
►
►
Modely zapojení ministerstev zdravotnictví do operačních programů ► Zprostředkující subjekt ► Expert / poradce pro danou oblast Zapojení ministerstev zdravotnictví při implementaci OP: ► Výzvy k podání žádostí ► Příprava projektů a jejich provedení ► Evaluace & monitorování
Doporučení pro efektivní investice ►
Hlavní příčiny neefektivity investic
►
Doporučení v oblastech považovaných za rozhodující faktory úspěchu vytipovaných na základě příkladů z praxe, rozhovorů se zástupci MZ / ŘO a zkušeností EY
►
Přehled příkladů z praxe a případových studií
WP2
WP2
Guide pro efektivní investice do zdraví Faktory úspěchu
07
01
Udržitelnost investic
06
Monitoring & Evaluace
Strategické plánování
Rozhodující faktory úspěchu
Zadávání veřejných zakázek 05
Vytváření partnerství Finanční plánování 04
Page 22
Budování kapacit
03
02
Faktory úspěchu
Strategické plánování Problémy ►
►
Doporučení
Není definována strategie rozvoje zdravotní péče ► Absence jasných, definovaných priorit ► Investice nejsou zaměřeny na dosažení konkrétních cílů ► Investice negenerují přidanou hodnotu (nevytváří výsledky v oblasti veřejného zdraví / efektivity poskytování péče) ► Neudržitelnost investic ► Diskontinuita opatření v případě změny politické reprezentace Nedostatečná koordinace při tvorbě strategií ► Mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy ► Pro jednotlivé typy zdravotní péče (ambulantní x nemocniční péče; primární x specializovaná péče) ► Napříč regiony ► Napříč sousedícími státy
Neefektivní využívání veřejných prostředků Nedochází k uskutečnění systémových změn
Page 23
►
Vytvoření komplexní strategie zdravotní péče, založené na analýze potřeb a podložné evidencí
►
Koordinace procesu tvorby strategie na všech úrovních s cílem zajistit maximální platnost strategie a širokou míru jejího přijetí
►
►
►
Identifikace a zapojení partnerů a všech relevantních aktérů
►
Seznámení se s dalšími existujícími a vyvíjenými strategiemi
Založení strategie na vyváženém a vzájemně se doplňujícím přístupu, který bude maximalizovat efekt investic ►
Infrastrukturní investice
►
Investice do rozvoje lidských zdrojů
►
Investice do prevence a podpory zdraví
Zajištění finančních prostředků pro realizaci strategie a výběr částí strategie, které mohou být spolufinancovány ze zdrojů ESIF v rámci národních / přeshraničních OP
Příklad nedostatečného strategického plánování Maďarsko, období 2007 - 2013 Kontext ► Maďarsko alokovalo v období 2007 – 2013 do projektů v oblasti zdraví a zdravotnictví nejvíce prostředků ze SF ze všech členských států (cca 1,3 mld. EUR, tj. 5,5 % celkového objemu SF) ► Neexistovala však jednotná strategie zdravotnictví a prostředky nebyly čerpány systematicky ► K diskontinuitě ve financování přispívaly změny vlád
Konkrétní důsledky ► Byly podporovány projekty, které nebyly podpořeny fakty, nepřinesly proto deklarované výsledky ► Možným přínosům projektů pro oblast veřejného zdraví nebyl věnován při výběrů projektů dostatečný význam, byly proto podporovány projekty bez jasných přínosů pro tuto oblast ► Čerpání prostředků bylo řízeno cílem vyčerpat prostředky, nikoli podpořit strategická opatření, což způsobovalo neefektivitu jejich vynakládání ► Nedocházelo ke koordinaci, na regionální úrovni nedocházelo k žádnému plánování, ani k harmonizaci kapacit ►
►
Investiční opatření týkající se regionálních nemocnic nebyla koordinována s opatřeními v oblasti ambulantní primární péče Opatření pro výstavbu specializovaných onkologických center nebyla koordinována s rozvojem regionálních nemocnic.
Page 24
Faktory úspěchu
Budování kapacit Problémy ►
Doporučení
Nedostatek kvalifikovaných administrativních kapacit pro správnou implementaci investic na Ministerstvu zdravotnictví i na ŘO / ZS ►
Neznalost pravidel programu
►
Nedostatek znalostí a zkušeností v oblasti projektového a finančního managementu
►
Chybějící zdravotnická expertíza
Vysoká fluktuace zaměstnanců Nedostatečné znalosti a kapacity žadatelů a příjemců, nedostatečná informační podpora
►
Příprava standardních vzdělávacích plánů pro kapacity MZ / ŘO / ZS v následujících oblastech: strukturální fondy, zdravotnická politika, projektové a finanční řízení
►
Individuální vzdělávací plány nad rámec standardních, které budou odrážet potřeby jednotlivých zaměstnanců
►
Využití prostředků technické asistence pro vzdělávání ve zvýšené míře
►
►
►
Nedostatečné zkušenosti s řízením projektů
►
Nedostatek povědomí o vypisovaných výzvách
►
Nedostatečná podpora žadatelů ve fázi přípravy projektů
►
Nedostatečná podpora příjemců při realizaci projektu a jeho řízení
Vysoká míra chybovosti v projektech Nízká kvalita projektů Page 25
►
Standardní vzdělávání
►
Spolupráce se zahraničními partnery
►
Dostatečná podpora zaměstnanců při výkonu jejich úkolů a motivace ke zvyšování kvality jejich práce
►
Budování pocitu sounáležitosti pravidelnými společnými aktivitami formálního i neformálního charakteru
►
Zlepšení strategie náboru zaměstnanců
►
Aktivnější role MZ při budování absorpční kapacity, osobní kontakt s příjemci z řad zdravotních subjektů
Faktory úspěchu
Vytváření a řízení partnerství Problémy ►
►
►
Doporučení
Partneři nejsou v dostatečné míře zapojeni do tvorby strategií: ► zdravotní péče ► dohody o partnerství ► operačních programů Nejsou zapojení všichni relevantní partneři ► Veřejnost ► Odborná veřejnost ► Zahraniční partneři Nedostatečné řízení partnerů v procesu implementace strategií, programů a projektů ► Nevhodně nastavený proces konzultací a sdílení informací, způsobující nedorozumění a odmítání ► Nejasné vymezení rolí a odpovědností ► Nedostatečně pružný rozhodovací proces Zpoždění nebo zablokování realizace programu / projektu Nedosažení očekáváných výsledků
Page 26
►
Vždy věnujte dostatek času a pozornosti identifikaci, oslovení a zapojení partnerů projektu
►
Již v začátku nastavte systém spolupráce s partnery a systematicky podle něj postupujte ►
Jasně definujte role, odpovědnosti a pravomoci jednotlivých partnerů
►
Veškerá klíčová rozhodnutí a změny s partnery konzultujte a snažte se vytvářet vzájemný konsenzus.
►
Jmenujte osobu odpovědnou za řízení partnerů (koordinátora, mediátora), který bude nestranný, avšak zároveň bude disponovat potřebnou autoritou
►
Věnujte pozornost potřebám partnerů, na jejichž zohlednění závisí úspěšnost realizovaného opatření
Faktory úspěchu
Finanční plánování Problémy ► ►
►
►
►
Doporučení
Nedostatečně rozpracovaný finanční plán investice Nesprávné či zcela chybějící využití dostupných technik finančního plánování a metod investičního hodnocení ► Cost-benefit analýza, cost-effectivness analýza ► Health technology / impact assessment Nesprávné posouzení dostatečnosti a reálnosti finančního plánu předkládaných projektových žádostí při výběru projektů a přidělení dotace i projektům s chybně stanoveným finančním plánem a nízkým přínosem investice Prodražování investic a překračování nákladů stanovených v rozpočtu projektu Neudržitelnost investic z důvodu chybného posouzení provozních nákladů
Neefektivní využití veřejných prostředků
Page 27
►
Jako instituce odpovědná za tvorbu investičních projektů / jejich posouzení a výběr vytvořte pravidla pro využívání metod finančního plánování a investičního hodnocení a dbejte na jejich využívání
►
Aplikujte přístup založený na evidenci – při plánování / hodnocení využívejte existujících informací o nákladech a přínosech obdobných investic (benchmarking)
►
Pravidelně a průběžně sledujte vývoj nákladů projektu a v případě odchylek od finančního plánu včas přijměte potřebná opatření
►
Vzdělávejte administrativní kapacity ve finančním managementu
►
Nastavte proces výběru projektů v rámci výzev tak, aby byl v maximální míře zajištěn výběr projektů s realistickým finančním plánem a byla zajištěna efektivnost investice.
Faktory úspěchu
Veřejné zakázky Problémy ►
►
►
►
►
►
Doporučení
Komplikovanost a časté změny pravidel pro zadávání veřejných zakázek, rozdílnost napříč OP Chybně nastavená zadávací dokumentace (typicky při nákupu zdravotnické technicky, technologií): ► Diskriminační podmínky ► Nedostatečně specifické podmínky Nevhodně stanovený předmět zakázky ► Příliš rozsáhlý předmět zakázky vylučuje možné uchazeče z řad specializovaných dodavatelů ► Naopak nelze dělit související plnění Stanovení přiměřené předpokládané hodnoty v souladu s cenami na trhu obvyklými Nedostatečné znalosti a zkušenosti zadavatelů i dodavatelů s veřejnými zakázkami Nedostatečná podpora příjemců – zadavatelů ze strany administrativních kapacit ŘO / ZS Zpoždění realizace projektů Nezpůsobilé výdaje související se zakázkou Ukončení realizace projektu bez dosažení cílů Nenávratnost vložených prostředků Page 28
►
Jednoduchost pravidel OP pro zadávání zakázek ►
Nevytvářet další pravidla nad rámec zákonných předpisů
►
Neměnnost pravidel, pokud není dána změnou zákona
►
Vyšší míra podpory příjemců – zadavatelů (vzory, formuláře, semináře, konzultace)
►
Dostatek času pro přípravu a zadání zakázky
►
Předběžná kontrola zadávací dokumentace za předpokladu dostatku kapacit s potřebnou odborností
►
Zapojení odborných expertů (IT, zdravotní technika,…) do přípravy / předběžné kontroly technické specifikace
►
Zapojení znalců při posouzení cen obvyklých
►
Stanovte požadavek na podložení předpokládané hodnoty evidencí (průzkum trhu, ceny obdobných zakázek)
Příklad dopadů chybného zadávacího procesu
Slovinsko – vytvoření a implementace „eZdravje“ Charakteristika projektu ► Národní projekt pro zavedení eHealth v letech 2007 – 2015 s plánovanými náklady 67 € ► Zakázky na technologickou realizaci systému eHealth financované z ESF Hlavní problémy ► Zadávání zakázek trvalo výrazně déle, než se předpokládalo ► Předmět zakázek byl stanoven příliš široce, což znemožnilo účast menších specializovaných dodavatelů ► Předmět zakázky byl stanoven nedostatečně konkrétně, nebo naopak diskriminačně, se zaměřením na jedinou technologii ► Nedostatečné zapojení IT expertů při formulaci zadávacích podmínek ► Provádění předběžné kontroly zadávacích podmínek výrazně zdržovalo zadávání zakázek kvůli nedostatečným kapacitám ► Hlavní zakázky na systém eHealth byly právně zpochybněny
Realizace projektu národního významu je opožděna, navyšují se vynaložené náklady.
Page 29
Faktory úspěchu
Evaluace a monitoring Problémy
Doporučení
►
Nedostatek dat a jejich nedostatečná kvalita za účelem monitorování dosaženého pokroku
►
Definujte relevantní a jednoznačné monitorovací indikátory
►
Nejasná definice indikátorů, mající za následek neporovnatelnost dat a nemožnost správně vyhodnotit dopady intervence
►
Zahrňte MZ a další zdravotnické partnery do Monitorovacího výboru
►
Používejte evaluace nejen pro OP, ale i pro hodnocení:
►
►
►
Nesprávně zacílená podpora na opatření, která nesměřují k dosažení stanovených cílů a v důsledku nevyužití evaluace nedojde k jejímu přesměrování
►
zdravotnické strategie,
►
částí OP (prioritních os / výzev) zaměřených na zdravotnictví
Nedochází k identifikaci příčin dopadů či nedostatečných výsledků intervence
►
zdravotnických programů a projektů
Nedostatek informací, sloužících jako podklad pro kvalifikované rozhodování managementu
Nedostatek informací pro vyhodnocení veřejné intervence a pro dosažení lepších výsledků při budoucích intervencích.
Page 30
►
Stanovte si cíle každé evaluace, a zvolte odpovídající načasování a metody
►
Zvyšujte kvalitu evaluátorů systematickým vzděláváním a výměnou zkušeností
►
Provádějte evaluace ve všech fázích investičního procesu
►
V maximální míře využívejte výsledků provedených evaluací
Příklad dobré praxe
Evaluace a monitoring – Polsko 1. Evaluace preventivních programů v oblasti nemocí z povolání podpořených z OP Lidský Kapitál ►
Čtyři specifické cíle evaluace: ►
► ► ►
Vyhodnocení efektivnosti programů Identifikace slabých a silný stránek programů zaměřených na prevenci a vytvoření dobré praxe Evaluace školení, konferencí a vzdělávacích setkání pro účastníky projektů Vytvoření podpůrného modelu pro preventivní programy v období 2014 - 2020
2. Vybudování komplexního evaluačního systému v Polsku ► ► ►
Pochopení evaluace jako cenného zdroje zpětné vazby Budování kapacit evaluátorů prostřednictvím vzdělávání a networkingu Využití evaluace jako: ► ► ► ► ►
Nástroje pro tvorbu strategií založených na evidenci Nástroje pro vytváření odpovědnosti Informačního zdroje pro management Zdroje „Lessons learned“ a doporučení Ověření teoretických úvah za strategiemi a opatřeními
Page 31
Faktory úspěchu
Udržitelnost investic Doporučení
Problémy ►
Příliš vysoké provozní náklady, s nimiž nebylo při plánování investice počítáno ►
►
►
►
►
Vysoké náklady na léčbu využívající nových technologií
Nedostatek pacientů pro daný typ zařízení nezajišťující návratnost investice Zdravotnický personál nezískal potřebné školení, aby dokázal plně využít potenciál investice (eHealth, nové metody diagnostiky a léčby) Investice není v souladu se středněa dlouhodobými potřebami a trendy ve zdravotnictví a nereaguje na neudržitelnost současné nákladné zdravotní péče Nízká podpora programů prevence a podpory zdraví
Page 32
►
Posouzení udržitelnosti konkrétní investice před jejím schválením a zahájením její realizace
►
Posouzení budoucích provozních nákladů investice
►
Zohlednění udržitelnosti investice v rámci hodnotících kritérií pro výběr projektů
►
Udržitelnost musí být zajištěna také z hlediska dostatečného počtu kvalifikovaných lidských zdrojů
►
Podpora projektů v následujících oblastech: ►
Monitoring efektivnosti zdravotní péče
►
Zavádění klinických postupů a pokynů upravujících předepisování léků
►
Omezování nadbytečné péče specialistů
►
Prevence a podpora zdraví
Příklad dobré praxe Udržitelné investice / investice do udržitelnosti – Finsko ►
►
Ve Finsku dojde do roku 2030 ke zdvojnásobení populace nad 75 let a existující systém zdravotní péče se stane neudržitelným Vláda navrhla s pomocí prostředků ERDF zrealizovat ambiciózní plán reformy s cílem zajistit udržitelnost pomocí: ► ►
►
Snížení o 10% současné provozní náklady na akutní nemocniční péči Zdvojnásobení dostupnosti zdravotní péče pro starší občany při zachování současných provozních nákladů a současného počtu zaměstnanců
Hlavními prvky reformy jsou: ► ► ►
► ►
Integrace zdravotní péče a sociálních služeb Reorganizace poskytování nemocniční péče, zvýšení efektivity a efektivnosti Rekonstrukce residenčních zařízení pro starší občany poskytující lepší podmínky pro aktivní a zdravé stárnutí Zkvalitnění rehabilitačních služeb Intenzifikace investic do prevence onemocnění
Page 33
Skupinová aktivita č. 2
Page 34
Skupinová aktivita č.2 Budování absorpčních kapacit ►
Cíl: ►
►
Zadání: ►
►
►
►
Identifikace potenciálních příjemců s vazbou na zdravotnictví a diskuse nad rolemi MZ a ŘO při budování povědomí o možnostech čerpání u příjemců
V rámci této aktivity nebudete rozdělováni do skupin, předpokládáme volnou diskusi a příspěvky od všech zúčastněných Předmětem této aktivity bude identifikace možných oblastí podpory a potenciálních příjemců dotací z různých operačních programů v souladu s pravidly a principy kohezní politiky Na tuto aktivitu navážeme mapováním stávajícího nastavení rolí a odpovědností mezi MZ a ŘO jednotlivých operačních programů
V závěru předpokládáme diskusi nad formami efektivního zapojení MZ do budování absorpčních kapacit u příjemců s vazbou na zdravotnictví
Page 35
Identifikace možných oblastí podpory a potenciálních příjemců s vazbou na zdravotnictví Operační program
Prioritní osa
Integrovaný regionální OP
PO 2
OP lidské zdroje
PO 2
OP lidské zdroje
PO 3
OP lidské zdroje
PO 4
OP efektivní veřejná správa
PO 1
OP výzkum a inovace OP integrovaná infrastruktura
PO 7
OP kvalita životního prostředí
PO 3 PO 4
Page 36
Typy podporovaných projektů
Možní příjemci s vazbou na zdravotnictví
Role ministerstva zdravotnictví
Budování absorpčních kapacit
Přístup k budování kapacit a rozdělení rolí a odpovědností Operační program ►
Integrovaný regionální OP
►
OP lidské zdroje
►
OP efektivní veřejná správa
►
OP výzkum a inovace
►
OP integrovaná infrastruktura
►
OP kvalita životního prostředí
Page 37
Řídící orgán
Ministerstvo zdravotnictví
Diskuse nad formami efektivního zapojení MZ do budování absorpčních kapacit u příjemců
Page 38
06 Technický Toolkit
Page 39
WP 3
WP3
Toolkit Úvod
Technický toolkit ►Cíle: ► Vyvinout soubor nástrojů, které budou podporovat národní orgány v dosahování udržitelných a efektivních investic do zdraví z ESI fondů a doplňovat Guide
►Aktivity: ► ► ► ► ► ►
Zhodnocení nástrojů a mechanismů programového období 2014 – 2020 a jejich relevance pro oblast zdraví Příprava kontrolního seznamu pro úředníky zapojené do řízení výzev pro oblast zdraví v období 2014-2020 Příprava souboru indikátorů umožňujících objektivní hodnocení projektů / financovaných aktivit ve zdravotnictví Zmapování nových konceptů a modelů ve zdravotnictví Příprava manuálu pro řízení kapitálových investic mířených do oblasti zdravotnictví Příprava příručky hodnocení investičních projektů v oblasti zdraví
►Výstupy: ► Soubor dokumentů, které poskytují technické rady ke klíčovým otázkám týkajícím se investic do zdraví z ESI fondů
Page 40
WP3
Toolkit
Kategorizace nástrojů a mechanismů pro období 2014 - 2020
1/6
Nástroje
Mechanismy
Způsoby podpory z ESIF:
Mechanismy financování:
► Dotace (nenávratná pomoc)
► Přispění k cílům strategie Evropa 2020
► Finanční nástroje (návratná pomoc)
► Ex-ante kondicionality
a možnosti jejich využití ve zdrav. investicích
► Synergie, koordinace a komplementarita
Podpora územního rozvoje z ESIF:
► Tematická koncentrace
► Integrovaný přístup k územnímu rozvoji
► Silné zaměření na výsledky
(CLLD, ITI, Integrovaný udržitelný rozvoj měst) ► Evropská územní spolupráce – přeshraniční, meziregionální a mezinárodní programy
► Výkonnostní rezerva
Principy politiky soudržnosti: ► Koncentrace
Komunitární programy:
► Programování
► Horizont 2020
► Partnerství
► „Health Programme“
Page 41
► Doplňkovost (adicionalita)
Toolkit
Nástroje a mechanismy pro období 2014 - 2020 ► ►
Většina investic z ESIF bude financována formou nenávratných dotací Úsilí o větší využití finančních nástrojů; v oblasti zdravotnictví je však velmi omezené: ► ►
►
Potenciál přeshraničních a mezinárodních programů pro zvýšení efektivity zdravotní péče ►
► ► ► ► ►
►
Malé a střední podniky podnikající v oblasti zdraví a zdravotnictví Inovace v oblasti zdravotnických technologií
Kooperace zdravotnických zařízení v příhraničních regionech (zejména s cílem zvýšení dostupnosti zdravotní péče v blízkosti bydliště) Spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií a nových metod diagnostiky a léčby Sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe, zavádění nových trendů Spolupráce systémů pohotovostní záchranné služby Společné transfúzní stanice a krevní banky, spolupráce při transplantacích Mobilita lékařského i nelékařského personálu
Ex-ante kondicionality (předběžné podmínky) ►
►
Hlavní: Existence strategie veřejného zdraví Dále podle příslušných tematických cílů, např. TO 8: existence opatření pro aktivní a zdravé stárnutí
Page 42
WP3
Toolkit
Referenční checklist: Faktory pro úspěšné vyhlašování výzev
2/6
Řízení výzev
Zhodnocení žádostí o dotaci
► Příprava harmonogramu vyhlašování výzev ► Výkonnostní rámec OP, stanovené milníky ► Absorpční kapacita ► Synergie a doplňkovost
► Hodnotící proces: ► Administrativní kontrola žádosti ► Kontrola způsobilosti ► Ohodnocení kvality projektů
► Nastavení a publikace jednotlivých výzev ► Zacílení na specifická zdravotní témata ► Zvýšení povědomí zdravotnických subjektů o možnostech financování
► Aspekty kvality projektů: ► Vliv na efektivitu nákladů a udržitelnost ► Schopnost zmírnit překážky v přístupu ke zdravotní péči ► Relevance (pokrytí potřeby / poptávky) ► “Value for money” ► Proveditelnost
► Evaluace výzev ► Vyhodnocení jejich úspěšnosti vč. důvodů ► Možné přehodnocení a aktualizace harmonogramu výzev a jejich zaměření
► Analýza rizik
► Výběr projektů pro financování ► Přidělení dotací
Page 43
Toolkit
Řízení výzev ►
Zapojení Ministerstva zdravotnictví do nastavování výzev, v jejichž rámci mohou být podporovány investice do zdraví či s pozitivními dopady na zdraví a zdravotní péči ►
►
►
Zvážení zacílení výzev na zdravotnická témata / subjekty / oblasti se zvýšenou potřebou zkvalitnění dostupnosti péče, např.: ► ►
►
Výzvy musí umožnit podporu projektů naplňujících strategii zdravotní péče v částech, kde se počítá s využitím ESI fondů Zajistit přístup zdravotnických subjektů do vyhlašovaných výzev
Výzvy v oblasti výzkumu metod léčby a diagnostiky onemocnění (OP Výskum a inovácie) Výzvy na preventivní programy v oblasti ochrany zdraví (OP Ľudské zdroje)
Nastavení hodnotících kritérií pro výběr projektů: Spolupráce s MZ a experty na zdravotní tematiku při tvorbě kritérií ► Kritéria by měla mj. zohledňovat dopady na efektivitu, udržitelnost a dostupnost zdravotní péče Příklady kritérií: ► Jsou náklady projektu opodstatněné ve vztahu k deklarovanému zvýšení efektivity při poskytování daného typu zdravotní služby / dopadů na zdraví, které projekt přinese? ► Prokazuje předkládaný projekt pozitivní příspěvek k udržitelnost systému zdravotní péče? ► Vyjadřuje projektová žádost dostatečně a přesvědčivě, jakým způsobem budou dosaženy deklarované cíle a efekty projektu? ►
Page 44
WP3
Toolkit
Indikátory pro evaluaci provedených opatření Indikátory v kontextu ESI fondů ► Indikátory operačních programů (§ 27 CPR) ► Finanční indikátory ► Indikátory výstupů ► Indikátory výsledků ► Požadavky na indikátory výstupů ► Jednotné indikátory výstupů dané nařízeními ► Specifické indikátory výstupů pro jednotlivé programy ► Požadavky pro výsledkové indikátory ► Odpovídající stanovenému cíli ► Jednoznačné ► Vypovídající ► Umožňující včasný a pravidelný sběr dat
Page 45
3/6
Indikátory pro hodnocení opatření ve zdravotnictví financovaných z ESIF ► Výběr možných indikátorů pro opatření ve
zdravotnictví financovatelné z ESI fondů ► Indikátory byly vybrány z existujících ukazatelů: ► Eurostat ► DG Sanco (European Community Health
Indicators - ECHI) ► Národní statistické úřady
Indikátory ►
Vyhodnocení investičních opatření ve zdravotnictví může být hodnoceno indikátory nastavenými v rámci OP pouze v omezené míře (omezený počet, agregované údaje) ► ►
►
Jaké indikátory týkající se zdraví / zdravotnictví jsou nastaveny v rámci slovenských OP? Bylo do jejich tvorby zapojeno Ministerstvo zdravotnictví / zdravotní experti?
Indikátory by měly být stanoveny a sledovány ve větší míře detailu s cílem umožnit vyhodnocení pokroku k naplnění cílů strategie veřejného zdraví ►
►
Indikátory musí být relevantní ve vztahu ke konkrétnímu cíli, tj. musí vystihovat stupeň jeho naplnění V rámci seznamu indikátorů připraveném EY jsou uvedeny pouze vybrané indikátory pro hlavní oblasti investic, které je možné financovat v období 2014 – 2020 z ESIF ► ► ► ► ► ►
eHealth Zdravotnická infrastruktura a komunitní péče Dostupnost péče Zdravotnický personál Prevence, podpora zdraví a aktivní a zdravé stárnutí Zdravotní stav obyvatelstva
Page 46
Indikátory pro oblast
e-Health ICT infrastructure Physicians using a computer Physicians using a computer during consultation (to display a patient's file, to get supporting information when making treatment or medication decisions) Physicians with broadband connection with speed above 50 MBps Physicians having a website Physician using email to communicate with patients Use of eHealth applications Physicians with an electronic appointment booking system Physicians using electronic storage of patient’s data Use of electronic networks for transfer and exchange of patient medical data (i.e. exchange of clinical information, laboratory results, medication information etc.) Use of electronic networks for transfer and exchange of patient administrative data (i.e. for reimbursement purposes between care providers and health insurance companies) Physician with integrated system to send electronic discharge letters Physicians with an integrated system for tele-medicine (tele-radiology, tele-homecare/tele-monitoring services to outpatients) Physicians monitoring patients remotely at their home Physicians using electronic networks to transfer prescriptions electronically to dispensing pharmacist (ePrescribing) Data security % of physicians using coded data to store and exchange information % of physicians using e-signatures Page 47
Indikátory pro oblast
Dostupnost zdravotní péče Equity of access to healthcare services Proportion of people (all population) with self-declared unmet needs for healthcare services due to either financial barriers, waiting times or travelling distances
% of population
% of population with highest Proportion of people whose highest level of education is ISCED 0, 1, or 2 with self-declared unmet needs for healthcare services due to either financial level of education is ISCED 0, 1, or 2 barriers, waiting times or travelling distances % of population in the first Proportion of people in the first quintile of equalized income (20 % lowest quintile of equalized income income group) with self-declared unmet needs for healthcare services due to either financial barriers, waiting times or travelling distances Proportion of people (all population) with self-declared unmet needs for dental care services due to either financial barriers, waiting times or travelling distances
% of population
% of women aged 50 - 69, whose highest level of education is ISCED class 0, 1 or 2 (lower secondary), reporting a mammography in the past two years
% of women with highest level of education is ISCED class 0, 1 or 2 % of population with highest level of education is ISCED 0, 1, or 2
Percentage of persons (aged 50-74), whose highest level of education is ISCED class 0, 1 or 2 (lower secondary), reporting a colorectal cancer screening in the past two years
Waiting time for certain types of surgeries Cancer treatment delay Access to primary care Number of inhabitants per one general practitioner, by region Number of women per one gynecologist, by region Number of inhabitant per one dentist, by region Page 48
Number of inhabitants Number of women Number of inhabitants
WP3
4/6
Toolkit
Přehled (nových) konceptů a modelů Použití informačních technologií
Klinické směrnice a modely, předepisování receptů
E-Health koncepty: ► Elektronické zdravotní záznamy
► Model DRG
► ePrescription –
► Deinstitucionalizace
elektronické recepty ► Telemedicína,
„m-Health“ ► Networking, sdílení
znalostí a výměna zkušeností
Page 49
► Nákladově efektivní užívání léčiv ► Nákladově efektivní směřování zdravotní péče ► Komunitní péče a dlouhodobá péče
Koncepty orientované na populaci
► Aktivní a zdravé stárnutí ► Propagace zdravého životního stylu a prevence ► Přenesení odpovědnosti na pacienty (Patient empowerment)
Ostatní
► Zdravotní turistika
► Přeshraniční zdravotní spolupráce
WP3
Toolkit
5/6
Manuál k investicím Příručka strategických investic
Kategorizace finančních mechanismů
Plánování investic:
Další zdroje financování mimo ESI fondy:
► Identifikace strategie
► Půjčky / záruky
► Finanční plánování
► Akciový kapitál / rizikový kapitál
► Definování projektu ► Řízení rizik
► Iniciativy Evropské komise + EIB
Implementace investic:
►
JESSICA (Sustainable Investment in City Areas)
► Ministerstvo jako zprostředkující subjekt ► Příprava výzev pro podávání žádostí o dotace
►
JEREMIE (Micro & Medium Enterprises)
►
JASPERS (Projects in European Regions)
►
JASMINE (Microfinance Institutions)
►
Hodnocení a výběr projektů
►
Implementace
► Ministerstvo jako příjemce ► Příprava projektových žádostí ►
Implementace investic
Udržitelnost investic
Page 50
► Kombinace více nástrojů
WP3
Toolkit
6/6
Hodnocení investic Obecné principy ekonomického hodnocení
Metody hodnocení investic
Klíčové kroky hodnotícího procesu:
Kvantitativní metody hodnocení použitelné pro investice do zdravotnictví:
Identifikace problému & vymezení problému 2. Vymezení alternativ pro řešení problému 3. Zhodnocení nákladů a benefitů 1.
►
Cost Benefit Analýza (CBA)
►
Option Appraisal (OA)
►
Seznam všech nákladů a benefitů
►
Cost Consequence Analýza (CCA)
►
Kvantifikace / popis všech nákladů a benefitů
►
Cost Effectiveness Analýza (CEA)
►
Přiřazení kvantifikovatelných hodnot jednotlivým indikátorům
Kalkulace – liší se v závislosti na typu zvoleného ekonomického hodnocení 5. Rozhodnutí 4.
Kvalitativní metody hodnocení použitelné pro investice do zdravotnictví: ►
Cost Utility Analýza (CUA)
►
Health Impact Assessment
►
Health Technology Assessment (HTA)
Jaké jsou Vaše zkušenosti s využíváním metod pro hodnocení investic u zdravotnických projektů? Máte stanoveny požadavky na provedení analýz u předkládaných projektů? Page 51
07 Zpětná vazba účastníků
Page 52
Děkujeme za Vaši účast!
Dagmar Svobodová Senior konzultant, poradenské služby
[email protected]
Kamila Polášková Konzultant, poradenské služby
[email protected]
Page 53
EY | Assurance | Tax | Transactions | Advisory
About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com.
© 2014 Ernst & Young, s.r.o. | Ernst & Young Audit, s.r.o. | E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved.
This material has been prepared for general informational purposes only and is not intended to be relied upon as accounting, tax, or other professional advice. Please refer to your advisors for specific advice.
ey.com
Page 54
