červenec, srpen 2 0 1 0
www.cb.cz/hradec.kralove
Úvodník Dva vlci v nás Který vyhraje? Jednou
sboru Církve bratrské v Hradci Králové
vyprávěl
starý
indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v
Vyučování Milí sourozenci, vážení hosté, dnes se jedná o historicky druhou Bohoslužbu Mládeže.A asi to znáte, vždycky, když se něco děje podruhé, tak tomu lidé nevěnují už takovou pozornost.Už si totiž myslí, že ví, co bude následovat. Do jisté míry podobné je to i v našem životě s Pánem. Také je to na počátku našeho vztahu s Ním jiné, než později. A právě na toto téma bych chtěl zaměřit dnešní slovo. Kým je pro Vás Bůh? Uvědomujete si, že je tady a teď s námi? Asi ano. Ale uvědomujete si, že je s vámi, i když jste doma? V práci? Po pravdě řečeno, sám často ztrácím uvědomění si, kým Bůh je. Např. že je všemocný. Že založil tento svět, stvořil člověka, že pro něj není nic nemožné… Prostě na to zapomenu a sklouzávám do toho, že bych měl něco a nějak dělat. Pamatuji si období ve svém životě, kdy mne všechny ty předpisy už štvaly. Chtěl jsem být dobrý křesťan, snažil jsem se být milý, hodný a činit všechno tak, jak bylo potřeba. Upřímně jsem chtěl to nejlepší pro druhé i pro Pána. Byl jsem zrovna na jedné křesťanské konferenci, přišel jsem do pokoje a chtěl si přečíst noviny. Zároveň jsem věděl, že bych si měl číst Bibli, protože ten den jsem si ji ještě nečetl. Začal jsem číst Bibli a po chvíli jsem toho nechal. Uslyšel jsem takový tichý hlas: „Klidně si přečti noviny. Já jsem dobrý Bůh a budu tě mít rád, i když si budeš číst noviny!“ Najednou se mi celý svět rozboural, uvědomil jsem si, že si nemusím nic zasloužit!!! Že vztah s Bohem není o tom, že budu plnit závazky, které jsem si předsevzal. A že Bibli čtu proto, abych více poznal Boha. Ne proto, abych si dokázal, jak jsem dobrý! Pro dnešní den, jsem vybral text 1. Kor 2,9 – 3,3 Ale jak je psáno: ´Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.´ Nám však to Bůh zjevil svým Duchem, neboť Duch zkoumá všechny věci, i Boží hlubiny. Kdo z lidí rozumí člověku než jeho vlastní duch? Stejně tak Bohu nerozumí nikdo, než Boží Duch. My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom rozuměli, čím nás Bůh obdaroval. O tom právě mluvíme (nikoli slovy, jimž učí lidská moudrost, ale slovy, jimž vyučuje Duch svatý), když vykládáme duchovní věci duchovními slovy. „Neduchovní člověk ovšem nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou pro něj bláznovstvím, a nemůže je pochopit, neboť se jim dá rozumět
nitru
každého
člověka.
Řekl mu: "Chlapče,
ta
bitva
v
každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky. Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, sebestřednost a
nenávist, falešnost.
Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, naděje,
laskavost,
dobrota,
empatie, štědrost,
věrnost, soucit, důvěra a víra." Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: "A který vlk vyhraje?" Starý indián odpověděl: "Ten, kterého krmíš..."
(Autor neznámý)
červenec, srpen 2 0 1 0 jen duchovně. Kdo však je duchovní, může rozumět pokoj, trpělivost, a třeba i porozumění Božímu slovu všemu, ačkoli jemu nikdo nerozumí. Vždyť: Kdo po- i další věci, které za to stojí. znal Hospodinovu mysl, kdo by mu mohl poradit? V textu se ale mluví ještě o třetí skupině lidí. My ale máme mysl Kristovu! Apoštol Pavel mluví o lidech tělesných. (viz třetí obJenže já jsem s vámi, bratři, nemohl mluvit jako s rázek). Jsou to lidé, kteří poznali Boha, vědí, kdo je duchovními, ale jako s tělesnými, jako s nemluvňaty v On, ale svůj život si řídí sami. Také se můžete podívat Kristu. Krmil jsem vás mlékem, ne hutným na to, že všechny činnosti, které tito lidé činí, nejsou pokrmem, neboť jste ho ještě nemohli snést a ani v souladu. Zatímco na předchozím obrázku všechny činnosti směřovaly k Bohu, tak zde tomu tak není. dosud nemůžete, neboť jste stále tělesní. Lidé si totiž nenechají do svého života mluvit Bohem. V tomto textu se mluví o třech skupinách lidí. A.W. Tozer k tomu píše: Bůh dal každému člověku V první skupině jsou lidé, kteří Boha neznají. O nich moc uzamknout své srdce a usadit se ve vlastní temné se píše: „Neduchovní člověk ovšem nepřijímá věci noci, právě tak dal každému schopnost přijmout Božího Ducha, neboť jsou pro něj bláznovstvím, nabídku milosti. a nemůže je pochopit, neboť se dají pochopit jen duDo tohoto stavu se někdy dostáváme tím, že chovně.“ Na prvním obrázku můžete vidět, že Ježíš je oddělený od člověka a člověk si žije svůj vlastní zapomínáme na to, jak moc nás Bůh miluje, co život. Jeden od druhého jsou odděleni. Lidé nemohou všechno pro nás udělal, že je náš Tatínek. Před časem chápat Boha, protože Ho neznají. Nebo se ho poznat tu P. Doležal mluvil o tom, že největšími nepřáteli bojí a jinak Ho odmítají. Je to člověk, který nepřijal zbožného života jsou hluk, dav a spěch – tito tři Krista jako svého Pána. Svůj život si řídí sám a ani nepřátelé a další záležitosti světa i útoky toho Zlého nevěří tomu, že je tu někdo, kdo by o Něj zájem měl. nás odvádějí od života s Pánem. Přestáváme Bohu důvěřovat, jsme mu neposlušní, máme strach před Bůh, ale je věrný, tzn., že On o lidi zájem má. druhými lidmi. V Bibli se píše „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a Ponechat si Pána Ježíše na trůně života, není úplně budu s ním večeřet a on se mnou.“ A jestli tady dnes jednoduché. Pokud totiž chceme, aby někdo vedl náš někdo takový, kdo ještě nepřijal Pána do svého srdce život, tak se ho musíme ptát, kam chce, abychom šli. je, tak bych ho chtěl povzbudit, ať Pánu otevře dveře Jestli máme někam jít, tak když nevíme, kam je to svého života. Můžu říci, že to stojí za to. Že je to správné, tak se musíme zeptat. Samozřejmě je spousta krásný život. věcí, kdy se ptát nemusím. Vím, že nemám lhát, krást, atp. Ale jsou další, složitější věci… Chtěl bych se Většina z vás už asi pozvala Ježíše do svého života. podívat na fotbal, ale neměl bych být někde jinde, Zde se jedná o druhou skupinu lidí. Já také. Když jsem třeba s něčím doma pomoci? Naprosto triviální věc. se poprvé setkal s opravdovými křesťany, tak jsem byl Ale mám odvahu se na to zeptat Pána? Mám odvahu okouzlen vztahy, které mají. Viděl jsem jejich lásku, se zeptat Pána na to, jestli nemám skončit s prací že přijímají jeden druhého. A oni my říkali, že to nejsou oni sami, ale že to v nich způsobuje Bůh. učitele a jít studovat teologii? Mám odvahu nechat Takového Boha lásky jsem chtěl poznat. Nebo že by Boha rozhodovat za sebe např. v otázce, koho si jako věřící nikdy nechodili s nevěřícím. Ono to zní vezmu? Pustím Ho do všech oblastí svého života? směšně, ale šokovalo mně to. Takové pevné zásady. Co když řekne ne? Další reakcí může být – vždyť mi stejně neodpoví… To ale není pravda! Bůh je skutečně Že by byl Bůh dostačující i v této oblasti.. živý, s Bohem se musíme naučit mluvit. V pasáži, Asi ve dvě hodiny v noci jsem šel do tamní kou- kterou jsme četli, se píše, že apoštol Pavel musel pelny a modlil jsem se. Pane, jestli jsi, tak se mi dej Korintské krmit mlékem. Je to období, kterým budeme poznat. Modlil jsem se k Ježíši, Duchu svatému i s mojí ženou asi za chvíli procházet. Když se narodí k Bohu Otci, protože jsem v tom všem měl zmatek. malé děťátko, tak začíná být kojeno. Díky tomu Ale chtěl jsem poznat Boha, díky kterému budu moci získává veškeré potřebné živiny. Na určité období dávat více lásky druhým. Pokud přijmeme Krista do téměř jednoho roku je mateřské mléko to jediné, co svého života, tak se stáváme Božími dětmi. miminko dostává! Musím říci, že takovým nasáváním Tzn., že Bůh vstupuje do kruhu našeho života. Ve verši byl pro mne čas strávený ve vysokoškolském 12 se píše „Přijal jsem Ducha, který je z Boha, abych studentském hnutí Studenti pro Krista. Pravidelně rozuměl, čím mne Bůh obdaroval.“ (viz druhý obrá- jsem chodil na modlitební setkání, četl Bibli, evangezek). Tito lidé otevřeli Pánu Ježíši dveře, pozvali Ho lizoval. Měl jsem svého vedoucího, který se mi do svého života. On jim ale nejen vládne, ale dává věnoval.Učil mne, jak využívat Bibli ve svém vztahu jim i sílu. Sílu k tomu, aby rozdávali lásku, radost, s Bohem. strana 2
červenec, srpen 2 0 1 0 U křesťana je to určitě v něčem podobné jako u toho miminka. Ono také potřebuje péči, aby mohlo vyrůst do zralého dospělého člověka. Křesťan, který tímto obdobím „kojení“ neprojde, je pak náchylný k různým nemocem. Podobně, jako tomu je u miminka. Pokud chceme žít tak, aby na trůnu našeho života byl Bůh, tak se musíme umět zastavit. Musíme se – alespoň na chvíli - umět zříci světa, soustředit se na Pána a naslouchat tomu, co nám říká. Vyjděte si na chvilku ven na procházku sami, udělejte si den (studenti) nebo půlden (pracující) nebo aspoň několik hodin s Bohem. Je to krása. Naše osobní komunikace s Bohem a naše poslušnost je jistě v tom všem nejdůležitější. Důležité je ale určitě i to, zda máme ve svém okolí někoho, kdo je ochoten se nám věnovat a spolupracovat na našem duchovním rozvoji. A také to, zda jsme ochotni takové rady přijmout.
Nevěřící člověk
Věřící člověk
Tělesný křesťan
Svědectví Milí bratři a milé sestry, dostala jsem krásný úkol o sobě něco napsat do sborového listu a představit se vám. Pocházím z Mariánských Lázní a o Ježíši jsem poprvé slyšela v 17 letech od svých věřících přátel. Následující roky mi jejich zájem a vřelé vztahy, které měli mezi sebou, neustále ukazovaly na to, kým může Bůh být. V prvním ročníku na vysoké škole v Hradci Králové jsem pochopila, že potřebuji Spasitele – někoho, kdo mi odpustí a přijme mne takovou, jaká jsem. Poté jsem byla zapojená ve službě Studentů pro Krista a v neděli jsem zavítala do vašeho sboru. S radostí jsem vnímala, jak Bůh pracoval v mé rodině a stále pracuje. Moje sestra se stala křesťankou a také moje mamka uvěřila, že Ježíš žije. Jsem zvědavá, jaké další záměry má Bůh s naší rodinou. Nyní pracuji v základní škole Sion jako učitelka. Bůh mne přivedl do sboru Církve bratrské a můžu sloužit ve Všestarech v mateřském centru, kde vyučuji angličtinu. Jsem vděčná za přátelství rodiny Doležalových a dalších lidí ze sboru.Těším se, že zde ještě více poznám Pána skrze bratry a sestry a nové výzvy, které pro mne chystá.
„ Ať už kdo na tom základě staví ze zlata, stříbra, drahého kamení, z dříví, sena nebo slámy, dílo každého vyjde najevo.“ (1. Kor 3, 12) Před Pánem není nic skrytého. Buď teď začneme a řekneme Pánu, tady jsem – Tobě k dispozici – a necháme se vést. Nebo se budeme skrývat a žít si život tak, že si jej budeme řídit my sami. Co si vyberete? Chtěl bych vám říci, že tahle volba může ovlivnit váš život daleko více, než volby, které proběhly. Mimochodem, voleb do sněmovny se nezúčastnilo 37 % občanů. Tito občané spí. Žijí, jako by se jich volby vůbec netýkaly. Nejsou studení, ani horcí. Přitom jedině účastí ve volbách mohou lidé něco změnit! Volba poslušnosti Bohu je důležitá. Jedině tak, si vás totiž Bůh může použít! Chtěl bych připomenout verše ze začátku dnešního textu: „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“ Toto bude platit pro vás, když si vyberete Boží cestu. A mimochodem, možná, že to co nám ani na mysl nepřišlo, budou moci skrze vás zažít i někteří lidé, které máte rádi.
Z kázání P. Bachmanna
Radka Flajšmanová
Báseň : Dar času „V rukou Tvých jsou časové moji.“ Ž 31,16 Od pólu k pólu, od Sahary k mořím, od rána k večeru, Znovu a zas – nikdy to nepůjde: zastavit čas! Vzácný a drahý dar velké ceny, s námi vždy přítomný dokud jsme živi, je v rukou Božích: čas přívětivý. Až jednou skončí se lhůta dnů tvých, otázku polož si: zdalipak zůstane jméno tvé vyryté na dlaních Kristových? Miroslav Všetečka strana 3
červenec, srpen 2 0 1 0 K zamyšlení Červencové křesťanské svátky – více než dny volna
„Život bez svátků, je jako dlouhá cesta bez hospod.“ Řekl prý kdysi antický filosof Demokrites. Znova a znova si hloubku těchto jednoduchých slov uvědomuji při slavení různých svátků křesťanských i svátků občanských. Když srovnávám ideál s realitou. Pravidelná zastávka v občerstvovně s nápisem „svátek“ je věcí vítanou a pro duchovní i občanský život jistě věcí výživnou. O tom nepochybuji! Jenže popravdě.., jak na tom v naší české kotlině ve skutečnosti jsme? Nic moc, jako obvykle…A tak se mi nedivte, že si často zastesknu. Když se rozhlížím kolem po Evropě, říkám si, jak ty mnohé národy dovedou krásně slavit. Jak si dovedou říci: „tož dnes žádná práce! Hezky vyvalíme sudy, vyndáme stoly a židle ven a budeme slavit, společně pobudeme, zaplésáme…“ Tak nějak tomu bude, milí rozhlasoví posluchači, právě zítra v Norsku - v mé oblíbené zemi. 17. květen je totiž státním svátkem tamního malého národa čítajícího 4 miliony lidí. Zítra tam všude zavlají státní vlajky, budou se konat průvody, slavnostní koncerty. Všichni budou slavit. Ti, kteří mají doma tradiční kroj, tak si jej hrdě obléknou a vyrazí do ulic slavit přijetí norské ústavy v roce 1814. A tak, když toto říkám, trošku smutně si vybavuji významné dny a svátky našeho národa. Cyrila a Metoděje. Památku Mistra Jana Husa. 28. říjen. Vybavuji si sice předpisově vyvěšené státní vlajky na budovách různých institucí, avšak prázdné ulice. Místo národní hrdosti, slavnostních projevů a písní, drnčí cirkulárka a řve travní sekačka. Našim národním krojem jsou nejspíše montérky. A patronem Béďa Trávníček! Neuvěřitelně pilný národ, ti Češi. Ani na chvíli nevypnou… nezvolní... pořád pracují. Neměl bych je spíše pochválit?! Nepochválím! Demokritovo slovo stále platí: „Život bez svátků, je jako dlouhá cesta bez hospod.“ Jestli že se neumíme zastavit a pořadně něco oslavit. Jestliže čekáme toliko na zlato z Mistrovství světa, abychom se pořádně zaradovali a vyrazili do ulic s vlajkami. Pokud neumíme i jinak slavit, tak se brzy jako národ vnitřně vyčerpáme. Cesta bez zastavení a občerstvení vede nutně k vysílení a následně pádu jednotlivce i národa. A tak, když si takto přemýšlím o našem národě, budoucnosti, jeho možnostech a úskalích, říkám si, že se musíme znova naučit slavit. Radovat se společně z toho, co se stalo a s očekáváním vyhlížet budoucnost. Žel i my křesťané máme v naší národní situaci tendenci slavení opomíjet. Ve čtvrtek například poněkud zaniknul svátek Nanebevstoupení Páně. Asi nevíme, co s tím.. Vánoce a strana 4
Velikonoce ještě pochopíme. Avšak co si počít s tímto zvláštním svátkem Nanebevstoupení!? Pro mě je tento svátek především, svátkem pozvednutí zraků výše, od tohoto pozemského světa k hodnotám vyšším, které jej přesahují. Uprostřed malicherností, divných sporů a předvolebního kydání hnoje, je tento svátek průzorem do duchovního světa, jemuž jsme jinak ve své dnešní konzumní realitě tak vzdáleni. Jsem si jist, že kdyby křesťané uměli lépe slavit své svátky, a kdyby i celý náš národ dovedl věnovat více pozornosti kvalitnímu slavení svých svátků, byla by naše realita hodně odlišná o té, nad níž neustále lamentujeme a hudráme. Přeji nám všem, aby všechny následující svátky a jejich slavení byly pro nás onou pomyslnou hospodou na putování životem. Naslyšenou! Farář Radim Žárský z evang.církve v Černilově (Slovo na neděli vysílané v Českém rozhlase H. Králové)
Anketa dětská CBHK 13.6.2010 1)
Kam se a na co se nejvíc těšíš o letošních prázdninách?
2)
Kde se Ti zatím nejvíc líbilo a proč?
3)
Kam jezdíš pravidelně o prázdninách?
K.P., 6 let 1. Do Itálie, protože tam bude teplo a budou tam v moři ryby. 2.
Líbil se mi nejvíc tobogán na Slovensku.
3. Pravidelně jezdíme k babičce do Mistrovic, bude tam bratranec i sestřenice. G.P. 7 let 1. Těším se k babičce na Krym, budu se tam koupat v moři. 2.
U babičky na Krymu…
3.
K babičce….
M.K. 6 let 1. Těším se k moři, že se budem koupat, budeme tam mít vlastní záchod… 2. Hezký to bylo na sborové dovolené v Jeseníkách, byl tam ten bazén… 3. Pravidelně jezdíme k babičce do Smiřic a na chatu.
červenec, srpen 2 0 1 0 D.B. 12 let 1. Pojedeme ke strejdovi do České Kamenice, protože tam je zábava (PC hry…) a jezdíme tam na výlety.
25+ uvádí… Milí čtenáři sborového listu,
Možná jste poslední dobou zjistili, že se trochu 2. Pěkný to bylo u strejdy na Valašsku, jezdili jsme rozšířil blok oznámení. Konkrétně o skupinu, která tam na traktorech a tak… zatím nese pracovní název 25+. Jestli jste zvědaví a 3. Pravidelně k babi na Křižánky. chcete se o této skupině dozvědět něco více, čtěte dále. M.P. 10 let V našem společenství je stále více mladých lidí, 1. Nejvíc se těším na tábor ve Vranicích, protože jsem mimo dům a rodiče. Mám tam kamarády, je tam kteří již pracují, ale ještě nezaložili rodinu. A protože sranda, hry a tak. jsme chtěli v mládeži dát prostor spíše studující gene2. Supr to bylo v Bulharsku, bylo tam moře, raci, rozhodli jsme se mít prostor svůj vlastní. Jak to výborná zmrzka a chytala jsem medůzy. Přivezla jsem vypadá? Scházíme se k biblickému studiu, kde se střísi pěknou čepici a taky jsem tam potkala kluka z USA, dáme v programu a čerpáme z něj a našeho přátelství se kterým jsem si povídala. naději, radost a povzbuzení, abychom se pak znovu 3. Pravidelně na tábory a k babičce a s rodiči na mohli vrhnout do pracovního procesu a měli sílu být dovči. světlem tam, kam nás Pánbůh postavil. A protože (i když je nás zatím málo) jsme společenství akční, M.N. 6 let pestré a kreativní, hledáme i další možnosti jak trávit aktivně volný čas, jak se pobavit a relaxovat. Právě o 1. Těším se na tábor (Vranice) i na dovču s rodiči. tom jsou akce, na které jste měli již možnost spatřit 2. Líbilo se mi v Peci pod Sněžkou, bylo to tam hezké pozvánky. Do budoucna by to mohly být příležitosti, a lezli jsme na Sněžku. kam zvát také naše nevěřící přátele a kolegy. Věříme, že Bůh v nás pracuje a může způsobit, že lidé budou 3. Na tábory a k babičce. v naší společnosti nacházet jeho lásku a svobodu, D.P. 8 let budou se cítit přijatí a milovaní a na základě toho budou chtít poznat toho, kdo tak štědře všechny tyto 1. Těším se do Itálie, budu stavět hrady z písku, a věci poskytuje. Budeme rádi za každého, kdo k nám taky mě tam baví koukat na mořské ježky. zavítá. Můžete i jen tak nahlédnout pod pokličku a 2. Pěkný to bylo v Benátkách, jezdili jsme tam na popřemýšlet, jestli je to pro vás to pravé, můžete lodích. přijít jen občas. Budeme také velmi rádi za vaše modlitby. 3. Pravidelně jezdíme do Itálie a k babičce. Jestliže jste v tomto krátkém odstavci nenašli odpověď na svou otázku, kým vlastně jsme, můžete se Dále 2 děti z dětského domova, jména jsou změněna: obrátit na nás osobně nebo se přijďte podívat. Na závěr chceme poděkovat Lydii a Martinovi Legátovým za Filip 9 let jejich podporu a citlivé vedení. 1. Těším se na tábor, můžem hrát hry a když máme volno, můžem si dělat co chcem. Je to tam dobrý. Kontakt: Radka Flajšmanová 736734770 2. Pěkný byl tábor na Eldorádu, protože jsme tam hráli fotbal. 3.
Jedu rád na fotbal do Kunčic a taky na tábor.
2. Moc se mi líbil tábor Eldorádo, protože tam byli kámoši a dobří vychovatelé. 3.
775092054
Na tábory.
Saša 10 let. 1.
Petra Stodůlková
Pro zasmání - odposlechnuto ze života Přijdou vnoučata k babičce. “Co chcete k jídlu?” “Ano, ale hlavně nic zdravého.”
Na tábory. strana 5
červenec, srpen 2 0 1 0 MLÁDEŽ Z programů Tak je tu zase jaro! Oblíbené téma učitelů češtiny, když zadávají fejeton. Zvířata se probouzejí zimního spánku, lidi z deprese, nebo alespoň ze špatné nálady. Naše mládež se naštěstí moc probouzet nemusela, protože aktivně žila celou zimu. A v nejrůznějších akcích jsme pokračovali i na jaře. Několik z nás podniklo návštěvu internátu, kde propagovali naši Mladesh a akce jako English Camp. Ale přiznejme si, že každý z nás se těší na léto. 19. června proběhla poslední schůzka mládeže pod vedením Pavla Bachmanna, kterého ve vedení mládeže od září vystřídá Víťa Hlásek. Pavlovi děkujeme a Víťovi přejeme hodně Božího požehnání, které bude potřebovat. Hned z kraje prázdnin hodně z nás jede na English Camp, někteří budou koncem července pomáhat na „besídkáči“ a rýsuje se i mládežnická dovolená. Ještě v zimě se pět z nás rozhodlo dát se pokřtít, čtyři z nich 27. 6., takže je dost možné, že v době, kdy čtete tento list, už pokřtěni jsou. Každopádně se z toho můžeme všichni radovat. Radovat z toho, že se další lidé rozhodli pro zbytek života s Kristem.
některé z nich, že podobná oběť byla podstoupena pro ně? Že kdysi dávno také Někdo umřel, abychom my všichni mohli žít? Že jsme také takoví neposlušní chlapci, kteří chtějí nebeskému Otci uniknout do kolejiště, že se musel rozběhnout, vystrčit nás a sám zahynout? A uvede nás do stejného šoku tento fakt, jako to, že na druhém konci republiky zachránila matka své dítě? Přeju všem, aby tento šok prožili
Informace ze staršovstva Staršovstvo bylo na své pravidelné schůzi dne 7. 6. 2010 hospodářem sboru br. J. Potočkem seznámeno s průběžnými výsledky hospodaření sboru. Starší dále hovořili s br. P. Bachmannem a br. V. Hláskem o práci s mládeží. Br. P. Bachmann končí ve funkci vedoucího mládeže a nahradí jej br. V. Hlásek. Staršovstvo sboru vyjádřilo br. P. Bachmannovi věčnost za jeho službu. Staršovstvo bylo seznámeno s pracovním materiálem RCB, týkající se seniorátů a jejich fungování. Starší se pak věnovali některým pastoračním situacím v rámci sboru. Martin Legát
Krátké zamyšlení Asi před měsícem se v jakési železniční stanici stala tragédie. Zahynula při ní matka 5letého chlapce. Možná se zamyslela, nebo na chvíli nedávala pozor, zkrátka malý chlapec unikl její pozornosti a rozběhl se do kolejiště přímo pod projíždějící rychlík. Matka si toho naštěstí včas všimla a chlapce z kolejí odstrčila, ale sama už utéct nestihla a vlak ji srazil. Když se nad tím zamyslíte, tak vám z toho plynou dvě skutečnosti. Chlapec se na matku mohl stoprocentně spolehnout a matka byla ochotna za své dítě položit život. Matčin čin všichni obdivujeme. Zkusme se na chvíli vcítit do role přeživšího chlapce. Jak mu asi bude, když bude žít život s vědomím, že kvůli němu umřela vlastní matka? Že žije jenom díky tomu, že ona je mrtvá? Pro všechny lidi, kteří se o této události dozvěděli, to byl šok. Možná pro celou republiku. Ale napadlo
Sbor Církve bratrské v Hradci Králové V Kopečku 89, 500 03, Hradec Králové http://www.cb.cz/hradec.kralove číslo účtu: 1080114319/0800 Kazatel sboru: Martin Legát Starší sboru: Jan Verner Tomáš Jochec Martin Polívka Josef Potoček Oldřich Rec Petra Stránská
tel. 495 513 224 tel. 495 533 217 tel. 774 866 271 tel. 495 513 771 tel. 775 037 247 tel. 495 212 106 tel. 725 298 386
Do tohoto čísla přispěli: P. Šnobl, P.Bachman, R. Flajšmanová, P. Stodůlková, L. Geldnerová, P. Stránská, M. Legát a Š. Potočková Jazyková korekce: L. Geldnerová Grafické zpracování, tisk: M. Čáslavský P O Z O R: Uzávěrka dalšího čísla 22. 8. 2010. Příspěvky posílejte na:
[email protected] . Prosíme o dodání příspěvků včas kvůli jazykové korekci a grafickému zpracování. Děkujeme. strana 6
červenec, srpen 2 0 1 0
program na červenec 2010 Datum
Den
Shromáždnění
Čas
Slovo/moderování
1 2
Čt Pá
3
So
4
Ne
5
Po
6 7 8 9 10
Út St Čt Pá So
11
Ne
12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Po Út St Čt Pá So Ne Po Út St Čt Pá So
HK
25
Ne
HK Hořice
10.00 14.00
M.Polívka M.Legát
26
Po
27
Út
Nechanice
18.30
M.Legát
28
St
29
Čt
30 31
Pá So
Poznámka
Narozeniny
3.7. - 10.7.: English camp HK - VP
10.00
M.Legát/M. Legát Hanuš Miroslav Zaňka Vlastimil Stodůlková Petra
Kouba Pavel
HK Hořice
10.00 14.00
M.Legát/M. Legát T.Jochec
Ouzký Jan ml.
Hanušová Blanka
Škrobáková Jana
10.00
J.Šrámek/ J. Verner Havel Petr Kantor Štěpán
Verner Jan
25.7. - 1.8.: pobyt dětí Kočnarová Jana Vonášková Dana Hušek Jan ml. Kočová Jindřiška Polívka Martin
strana 7
červenec, srpen 2 0 1 0
program na srpen 2010 Datum
Den
Shromáždnění
Čas
Slovo/moderování
1
Ne
HK - VP
10.00
M.Legát/M. Legát
2
Po
3
Út
4
St
5
Čt
6
Pá
7
So
8
Ne
9
Po
10
Út
11
St
12
Čt
13
Pá
14
So
15
Ne
16
Po
17
Út
18
St
19
Čt
20
Pá
21
So
22
Ne
23
Po
24
Út
25
St
26
Čt
27
Pá
28
So
29
Ne
30
Po
Potoček David
31
Út
Vernerová Lenka
strana 8
Poznámka
Narozeniny
Kučerová Jana Doležal Vojtěch
7.8. - 14.8.: společný pobyt v Orlických horách HK
10.00 M.Polívka/M. Polívka Recová Simona Kolařík Tomáš
HK
10.00
J.Šrámek/ M. Legát
Hořice
14.00
M.Legát Jochec Filip Koubová Kateřina Fiedlerová Jana Švojgrová Věra
HK
10.00 D.Neumann/J. Verner
Hořice
14.00
M.Legát
Nechanice
18.30
M.Legát
Hlásek Vít ml.
Hamáčková Alice
HK
10.00
M.Legát
