Epidemiologie akutních virových respiračních onemocnění Doc. MUDr. A. M. Čelko, CSc.
Univerzita Karlova 3. Lékařská fakulta
Odd. Epidemiologie Centrum preventivního lékařství
CÍLE Podat základní informace o ARO a chřipce a možnosti její prevenci očkováním: Chřipka jako zdravotní, sociální a ekonomický problém Očkování proti chřipce
Klinická klasifikace ARO Infekce horních cest dýchacích
Akutní virová rhinitis Akutní virová faryngitis Akutní virová laryngitis Akutní virová otitis
Infekce středních cest dýchacích
Croup - epiglottitis - laryngitis - tracheitis - laryngotracheobronchitis
Infekce dolních cest dýchacích
Akutní virová tracheobronchitis Akutní virová bronchitis Akutní virová bronchiolitis Akutní virová pneumonie
Přehled virů vyvolávajících ARO Virus
Orthomyxovirus influenzae
Sérotypy A, B, C
Myxovirus parainfluenzae
1, 2, 3, 4
Respiratorně Syncytialní virus
1
Adenoviry
1 - 41
Rhinoviry
asi 120
Coronaviry
asi 12
Enteroviry - Coxsackie A - Coxsackie B - Echoviry - Enterovirus
10, 21, 24 1-6 1, 11, 19, 20, 22 68
Klinické syndromy vyvolané respiračními viry Agens
Influenza virus typy A, B
Klinický syndrom
Rhinoviry všechny typy
Chřipka, Pharyngitis, Bronchitis, Pneumonia Nasopharyngitis, Konjunktivitis Bronchiolitis, Pneumonia, Nasopharyngitis Croup Bronchiolitis, Pneumonia Nachlazení Akutní febrilní pharyngitis Pharyngokonjunktivální horečka Pneumonia Konjunktivitis Epidemická keratokonjunktivits Akutní respirační onemocnění u vojenských nováčků (USA) Nachlazení, Akutní virová rhinitis
Coronaviruses typy 229E, OC43, B814
Nachlazení, Akutní virová rhinitis
Coxsackie A typy 1-6, 8, 10, 22 typ 10 Coxsackie B typy 1, 2, 3, 5, 6 Echovirus typy 1, 6
Vesikulární pharyngitis (Herpangina) Lymphonodulární pharyngitis Epidemická pleurodynie (Bornholmská n.) Epidemická pleurodynie
typ C
RS virus Parainfluenza viry typy 1,2 typ 3 typ 4 Adenoviry typy 1, 2, 3, 5 typy 3, 7, 14 typy 3, 7 typy 6, 7, 19 typy 8, 19 typy 4, 7, 21
Chřipka Epidemická chřipka zůstává velkým nekontrovatelným morem lidstva. Její vážnost spočívá v rychlosti s jakou se epidemie vyvíjí, vysoké morbiditě a závažností komplikací, zejména virovými a bakteriálními pneumoniemi Infekční agens:
Orthomyxovirus influenzae typ A
- subtyp H1N1 - subtyp H2N2 - subtyp H3N2
Orthomyxovirus influenzae typ B Orthomyxovirus influenzae typ C Typ viru je určován antigenními vlastnostmi antigenně stabilního nukleoproteinu
Chřipkový virus
elektronová mikroskopie
Řez virem chřipky
Chřipka Influenza A se dělí na subtypy podle povrchových glykoproteinů: - Hemaglutinin H - Neuraminidasa N Tři subtypy hemaglutininu (H1, H2, H3) and dva subtypy neuraminidasy (N1 a N2) jsou známé mezi viry chřipky A. Antigenní shift je objevení se úplně nového subtypu. Shifty vznikají v nepravidelných intervalech pouze u typu A a jsou odpovědné za pandemie. Antigenní drifty jsou malé antigenní změny jedného nebo obu povrchových glykoproteinů a jsou odpovědné za každoročné epidemie a regionální výskyt. Influenza A subtypy - jsou spojovány s pandemiemi a rozsáhlými epidemiemi Influenza B - vyvolává rozsáhlé i regionální epidemie Influenza C - vyvolává lokalizované epidemie a sporadické případy
Čína
Periody dřívější prevalence virů chřipky typu A Virus
Antigenní subtyp
Prevalence
A/Japan/305/57-like
H2N2
1890 - 1901
A/Hong Kong/68-like
H3N2
1902 - 1917
A/Swine/1973/31-like
Hsw1N1 ?
1918 - 1928
A/PR/8/34
H0N1
1929 1933 - 1943
A/FM/1/47
H1N1
1947 - 1957
A/Japan/305/57
H2N2
1957 - 1968
A/Hong Kong/68
H3N2
1968 - 1978
A/New Jersey/8/76
Hsw1N1 ?
1976
A/USSR/90/77
H1N1
1977 -
A/ Hong Kong
H5N1
1997
Chřipková vakcína pro sezónu 2005-2006 Podle doporučení WHO
¾A/New Caledonia/20/99(H1N1) ¾ A/California/7/2004(H3N2)
¾ B/Shanghai/361/2002
Cílové populační skupiny pro speciální očkovací programy ¾ ¾
¾
¾
¾
Osoby nad 65 let věku Obyvatelé domovů důchodců, LDN, domovů s pečovatelskou službou a jiných zařízení ubytovávajících osoby s chronickými onemocněními bez ohledu na jejich věk Dospělí a děti s chronickými nemocemi respiračního nebo kardiovaskulárního systému včetně dětí s astmatem Děti a dospělí potřebující pravidelnou lékařskou péči nebo hospitalizaci v průběhu předchozího roku pro chronické metabolické nemoci (včetně diabetes mellitus), renální dysfunkce hemoglobinopatie, nebo v imunosupresi Děti a dospívající ( 6 měsíců -18 let ) v dlouhodobé terapii salicyláty a proto v možném riziku rozvoje Reyeova syndromu
Protivirové preparáty proti chřipce A Specifická aktivita proti virům chřipky typu A
Amantadine hydrochloride Rimantadine hydrochloride Tyto preparáty interferují s replikačním cyklem typu A (ale ne typu B) chřipkových virů. Oba léky mají přibližně 70-90% účinek v zabránění onemocnění vyvolaném kmeny typu A chřipkových virů, když se podávají profylakticky před a během epidemického období. Amantadine a Rimantadine snižují závažnost a trvání příznaků a symptomů chřipky A, když se začnou podávat během 48 hodin od začátku onemocnění. Rezistence chřipkových virů typu A na Amantadine a Rimantadine se může objevit pří terapeutickém použití. (zkřížená rezistence)
Doporučení pro užívání Amantadinu a Rimantadinu Profylaxe
K dosažení maximálního účinku musí být lék užíván denně po celou dobu prevalence chřipky v dané oblasti. Chemoprofylaxe - indikace u osob v imunodeficienci, zejména u osob v pokročilém stádiu HIV onemocnění. Chemoprofylaxe by měla být vhodným opatřením u osob ve velkém riziku s kontraindikací očkování. Chřipková vakcina je kontraindikována u osob s vážnou anafylaktickou hypersensitivitou k vaječným proteinům i jiným složkám obsaženým ve vakcině. Doporučené dávkování: děti 1-9 let 5mg/kg/den ve dvou denních dávkách 10-64 let 100 mg dvakrát denně >65 let <100 mg/den
Terapie
Amantadine a Rimantadine mohou snižovat závažnost a zkracovat délku trvání chřipky typu A, když se začnou podávat do 48 hodin od začátku onemocnění. Délka léčby: 5 - 7 dní Dávkování: stejné jako při profylaktickém podávání
Protivirové preparáty proti chřipce A a B Nová třída neuraminidázových inhibitorů
Zanamivir Oseltamivir Zanamivir (Relenza) léčba i profylaxe chřipky A i B dospělých a dětí nad 12 let prášek k inhalaci Dávkování: inhalace 2x denně pod dobu 5 dnů Cena: cca 700 Kč Oseltamivir (Tamiflu) léčba i profylaxe chřipky A a B osob nad 18 let tobolky
Chemoprofylaxe nenahrazuje očkování
Epidemiologie Reyeova syndromu
Reyeův syndrom, poprvé popsán v r. 1963, je vzácné, akutní život ohrožující onemocnění, charakterizované zvracením a letargií které mohou progredovat v delirium a kóma. Reyeův syndrom se nejčastěji vyskytuje u dětí zotavujících se z virové infekce, zejména chřipky a planých neštovic. Onemocnění bývá často popisováno jako bifázické. Dítě onemocní akutním virovým onemocněním, např. chřipkou nebo planými neštovicemi. Jak se symptomy onemocnění začínají ztrácet, objeví se náhlá změna vědomí a objeví se intenzivní zvracení.
Epidemiologická definice Reyeova syndromu 1. Akutní nezánětlivá encefalopatie s
Microvesikulární tukovou metamorfosou jater potvrzenou pitvou nebo ALT, AST nebo NH3 více než trojnásobně vyšší
2. Jestliže je vyšetřován mozkomíšní mok, může obsahovat maximálně 8 leukocytů v mm3 3. Nesmí existovat žádné jiné vysvětlení pro neurologické a jaterní abnormality
Reyeův syndrom Klinická patologie
Hepatomegalie Dehydratace Acidoza Zvýšená krvácivost Renální nedostatečnost Edém mozku
Metabolické poruchy
Sérové transamnináz- zvýšené Prothrombinový čas - zvýšený Hypotenze Patologie v metabolismu amk, - metabolismu elektrolytů - metabolismu tuků
Tuková metamorfoza jater (pankreatu)
Viry izolované ve vztahu k Reyeovu syndromu Virus
Adenovirus Coxsackie A Coxsackie B Cytomegalovirus Dengue Echo Epstein-Barr Herpes simplex Influenza Mumps Parainfluenza Poliomyelitis Reovirus Respiratory syncytial Rotavirus Rubella Vaccine Rubeola Varicella - zoster
Type
2, 3 9, 10 1, 4, 5 1 8, 11 A, B 1, 2, 3, 4 1 1, 2, 3
Wild, vaccine
Epidemiologické charakteristiky Reyeova syndromu Věková distribuce Reyeův syndrom je pediatrická klinická jednotka, ale potvrzené případy byly popsány od neonatálního období až po dospělost. Věková distribuce koresponduje se specifickým attack rate souvisejícího virového onemocnění (Chřipka B, Chřipka A, Varicella) a je obyčejně 5-9 let. Mortalita a Incidence Od dob prvních zpráv o Reyeovu syndromu smrtnost výrazně poklesla, ale nyní zůstává stabilní kolem 30 %. Incidence poklesla z 0.9 / 100 000 osob mladších 18 let v 80. létech na téměř 0. 0 / 100 000 osob nyní. Předchozí virová infekce Nejvyšší hlášená incidence Reyeova syndromu byly pozorována během primární aktivity virů chřipky B, chřipky A (H1N1) a viru planých neštovic. Sérologické a virové izolační techniky prokázaly řadu jiných virů souvisejících s onemocněním, předcházejícím rozvoji Reyeova syndromu.
Etiologie Reyeova syndromu Interakce virus-hostitel-exogenní toxin zůstává nejpřijatelnější hypotézou etiologie Reyeova syndromu.
Salicyláty jsou třídou exogenních toxinů, které pravděpodobně hrají zásadní roli v etiologii Reyeova syndromu. Je známo hodně detailů podporujících tuto hypotézu, ale epidemiologické a metabolické struktury předpokládané interakce zůstávají neznámé. Nepřítomnost zánětlivé odpovědi organismu a široká škála biologických a epidemiologických rozdílů mezi různými viry spojovanými se syndromem naznačují, že virová infekce je pouze první stadium dalších jevů. Tato kombinace následních jevů rezultuje v metabolické změny manifestující se jako Reyeův syndrom.
Reyeův syndrom se tedy zdá být multifaktoriálním onemocněním , vznikajícím jako výsledek možných interakcí řady různých faktorů, zahrnující také virové infekce a některá farmaka.
Ptačí chřipka
Typy hemaglutininu chřipkového viru
Infekce lidí virem ptačí chřipky 1997 - 2005 Kmen Geogr. lokalizace Rok Klinika H5N1
Hong Kong
1997
18 případů chřipky, 5 úmrtí
H9N2
Čína
1999
2 nefatální případy u dětí
H7N2
Virginia
2002
1 asymptomatický případ
H7N7
Holandsko
2003
7 případů chřipky, 1 úmrtí, 78 případů konjunktivitídy
H5N1
Hong Kong a Čína
2003
2 případy chřipky, 1 úmrtí
H5N1
Thajsko, Vietnam, Kambodža
2003-5
88 případů chřipky, 50 úmrtí
H9N2
Hong Kong
2003
1 nefatální případ chřipky
H7N2
New York
2003
1 nefatální případ chřipky
H7N3
Kanada
2004
konjunktivitídy
Protiepidemická opatření v Hong-Kongu 1997
Kumulativní počty hlášených pravděpodobných případů SARS STÁT Austrálie
Počty nahlášených případů
Počet úmrtí 6
0
251
43
Čína
5327
349
Čína, Hong Kong
1755
299
346
37
Francie
7
1
Německo
9
0
Itálie
4
0
Mongolsko
9
0
14
2
238
33
9
2
Spojené státy (USA)
27
0
Vietnam
63
8
8096
774
Kanada
Čína, Taiwan
Filipiny Singapur Thajsko
Celkem
