Epidemiologická situace u zadržených migrantů a zdravotní rizika zavlečení infekčního onemocnění CHLÍBEK R., SMETANA J., ŠOŠOVIČKOVÁ R., ŠPLIŇO M. KATEDRA EPIDEMIOLOGIE FAKULTA VOJENSKÉHO
ZDRAVOTNICTVÍ
UO
ČESKÁ VAKCINOLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP HRADEC KRÁLOVÉ, 2015
Medicína katastrof, 26.-27.11. 2015, Hradec Králové
Riziko zavlečení infekčních nemocí migranty Primární riziko - možnost zavlečení infekčních onemocnění ze zemí původu spalničky, tuberkulóza, poliomyelitida, kožní záškrt
Sekundární riziko - možnost šíření v ČR běžně se vyskytujících infekčních onemocnění v komunitě uprchlíků ARO, chřipka, meningokokové infekce, varicella, spalničky, virové gastroenteritidy, VHA
Migrační trasy
OTÁZKY Preventivní opatření – potřebujeme je pro migranty? Jsou migranti rizikem pro rezidenty v ČR? Jsou sami migranti v riziku onemocnění? Jsme připraveni diagnostikovat a léčit infekční onemocnění, která se běžně nevyskytují v naší zemi? Jaká opatření jsou nezbytná pro imigranty – azylanty, kteří zůstanou v naší zemi?
Očkování migrantů? Migranti
pouze prochází naším územím jsou zde omezeně krátkou dobu kontakt s místními lidmi je minimální a omezený, nejdříve s dobrovolníky a speciálními týmy
Obecná pravidla
ochrana vlastních obyvatel, kteří jsou v profesním kontaktu s migranty vzdělávání zdravotníků o možném výskytu u nás se nevyskytujících infekcí opatření vztažená k věku (novorozenci↔ kojenci↔ dospělí ↔ senioři)
Specifická pravidla pro očkování US migrantů (CDC) Očkování musí odpovídat věku v souladu s ACIP
doporučením pro US populaci Vakcinace musí chránit před nemocí s
epidemickým potenciálem Vakcinace musí chránit před nemocí, která byla
eliminována v USA nebo její eliminace probíhá Pouze písemná dokumentace může být
akceptována jako evidence předchozích očkování Zdroj: CDC, 2009, Technical Instruction for Panel Physicians for Vaccinations /Immigrant and Refugee Health/ CDC
Celková proočkovanost, svět, 2014
Současná situace v očkování Afghánistán zdravotní péče je dostupná na 82% území zbytek je bez péče (proočkovanost?)
Sýrie před válečným konfliktem byla proočkovanost u dětí 90 % nyní se odhaduje na 68 % 2013, očkovací kampaň / 1,6 mil dětí - polio + MMR
Somálsko nejnižší proočkovanost na světě, 30 - 40% (MMR, záškrt, tetanus)
Infekční onemocnění u migrantů v EU – míra rizika Tuberkulóza - míra rizika je nízká – nutný úzký a dlouhodobý kontakt, „efekt zdravého migranta“ VHA – míru rizika lze omezit dodržováním zásad osobní hygieny, zamezit kontaminaci potravin a vody VHB – míra rizika je omezena používáním jednorázových pomůcek a minim. předpokladem sex kontaktu s migranty VHC – míra rizika je značně omezena pro jednorázové pomůcky a vzácným přenosem při sex. kontaktu HIV/AIDS - míra rizika je značně omezena používáním jednorázových pomůcek a minim. předpokladem sex kontaktu s migranty Záškrt – jistá míra rizika pro dospělou populaci, u osob >40 let – pokles protilátek
Infekční onemocnění u migrantů v EU – míra rizika Poliomyelitida – míra rizika je nízká, díky vysoké proočkovanosti a enviromentální surveillance Syfilis – míra rizika je nízká, viz VHB Spalničky – jistá míra rizika existuje pro neočkované osoby, nebo pouze 1 dávka Břišní tyfus/paratyfus/bacilární úplavice/APO - míru rizika lze omezit dodržováním zásad osobní hygieny, trvalé riziko při poklesu hyginey poravin a vody Střevní parazitózy – míra rizika je nízká vzhledem k nepřítomnosti mezihostitelů u většiny parazitárních onemocnění Malárie – míra rizika je nízká, riziko přenosu na rezidenty jen místním vektorem - přenosy v Řecku, Turecku, Tadžikistánu – import z Pakistánu, Sýrie, Afghánistánu
TBC notifikace dle zemí 2013, hlášeno 64 844 TBC případů v EU/EEA, notifikace 12,7 / 100 000 ( 3,4–83,5) TBC notifikace na 100 000 obyvatel podle zemí EU/EEA, 2013
< 5 / 100 000 5 - 9 / 100 000 10 – 19/ 100 000 20 – 49 / 100 000
≥ 50 / 100 000 Chybí data/ nehlášeno
13
TBC případy u cizinců 2013, podíl TBC případů u cizinců v EU/EEA byl 28,0% (0,3–94,7%)
Procento TBC případů u cizinců v EU/EEA, 2013
< 1%
1 – 24,9% 25 – 49,9% 50 – 74,9% ≥ 75% Chybí data/nehlášeno 14
Výskyt TBC V ČR 2005 – 2014 ROK
CELKEM
na 100 000 obyvatel
2005
1007
9,9
2006
973
9,5
2007
871
8,4
2008
879
8,4
2009
710
6,8
2010
680
6,5
2011
609
5,8
2012
611
5,8
2013
502
4,8
2014
514
4,9 Zdroj: Registr TBC
TBC v ČR podle země narození nemocného, 2014 Cizinci tvoří 13-21 % všech TBC v ČR (2005-2014)
Země
Počet
Na 100 000 obyv.*
1.
Ukrajina
22
21
2.
Vietnam
20
35
3.
Slovensko
14
15
4.
Rumunsko
9
133
5.
Bulharsko
7
77
Ostatní
24
NA
Celkem
96
22
ČR
418
4
6. – 22.
Zdroj: Registr TBC, *vztaženo na počty cizinců žijících v ČR k 31. 12. 2013 dle ČSÚ
TBC v zemích původu migrantů, WHO odhad incidence, 2014 ZEMĚ
Počet
/100 000 OBYVATEL
Afghánistán
60 000
189
Eritrea
4 000
78
Irák
15 000
43
Irán
17 000
22
K přenosu je potřeba dlouhodobý a těsný kontakt
Libye
2 500
40
Nákaza po 8 - 40 h
500 000
270
Sýrie
3 100
17
kontaktu s nemocným (s mikroskopickou/kultivační pozitivitou)
Ukrajina
43 000
94
514
4,9
Pákistán
ČR
Riziko při > 40/100 tisíc Zdroj: www.who.int
ID: 4 týdny až 2 roky
Kožní diftérie v EU ?
Zdroj: internet
Výskyt kožní diftérie v EU (červen - červenec 2015)
7 případů kožní diftérie (toxigenic C.diphteriae )
Dánsko Německo Švédsko 2 případy ožní diftérie (non – toxigenic C.diphteriae )
Eritrea, Libya, Ethiopia, Syria Zdroj: WHO
Opatření k redukci rizika kožní diftérie
Cestovatelé do endemických zemí kontrola primovakcinace před odjezdem přeočkování při > 10 let od posledního očkování (v ČR všichni dospělí) Uprychlíci, azylanti bez evidence očkování – nechránění očkování DT/DTP vakcínou podle národních doporučení Informovanost zdravotníků – vyšetření kožních vředů – referenční laboratoř
Zdroj: WHO
Riziko poliomyelitidy v EU
Zdroj: WHO 2013
Svět, 2015: - 39 případů (Pakistán 30, Afghánistán 9) - WPV 1 - 13 případů vyvoláno cVDPV1: Madagascar (9), Nigeria (1), Ukraine (2), Mali (1)
Zdroj: WHO, ECDC
Opatření z úrovně MZ ČR Expertní tým pro ochranu obyvatelstva ČR k
prevenci infekčních nemocí v souvislosti s migrační vlnou Složení
Zástupci MZ Zástupci MV KHS (Moravskoslezský kraj) Odborné společnosti ČLS JEP (vakcinologická, pneumoftizeologická, infekčního lékařství, epidemiologii a mikrobiologii) Infekční klinika nemocnice Na Bulovce SZÚ
První jednání 8.10. 2015
Plánovaná zasedání 1 x měsíčně
Epidemiologická situace u migrantů, 2015 (stav k 2.10. 2015) K 31.8. 2015 zajištěno 2 354 osob Výskyt infekčních nemocí u zajištěných cizinců v roce 2015
25 20 15
10 5 0
Nelegální migrace 1.1.-31.7.2015,
4 095 osob 1. 2. 3. 4. 5.
Sýrie (16,8 %) Ukrajina (16,8%) Afghánistán (7,7 %) Rusko (6,4 %) Kosovo (5,7 %)
Kdo chce v ČR azyl (% žádostí)? 1. 2. 3. 4.
Ukrajina (47 %) Kuba (11 %) Sýrie (7 %) Vietnam (6 %)
Preventivní opatření u migrantů žádající o azyl Základní laboratorní screening
HAV + HBV (IgG a IgM anti-AV, HBsAg) Syfilis (treponemový a netreponemový test) Diftérie (výtěr HCD, + kůže při poranění) Břišní tyfus, paratyfus, shigelóza ( 2x kultivace stolice) TBC (IGRA test, tuberkulin.t., skiagram) Střevní parazitózy ( 2x vyš. stolice)
Rozšířený screening
HCV (operační výkon) HIV (těhotné, dárci) Poliomyelitis (vyš. stolice) – endemické oblasti
Očkování
1 dávka MMR Doplnit dle kalendáře – při absenci dokladu o očkování
Závěr Základním opatřením je laboratorní screening a včasná diagnostika Migranti by neměli být novým zdrojem vakcinací preventabilních nákaz v zemích s vysokou proočkovaností
Očkování = individuální ochrana migrantů (vhodná ochrana pro osoby v profesionálním kontaktu) • zahájení co nejdříve je to možné, zejména v případě spalniček
Děkuji za pozornost
[email protected]
XII. HRADECKÉ VAKCINOLOGICKÉ DNY 6. – 8. 10. 2016 Hradec Králové
www.vakcidny.cz