Omezování úvěrového rizika u stavební spořitelny

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

Omezování úvěrového rizika u stavební spořitelny Credit risk restriction in Bulding Society Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Miroslav SPONER, Ph.D.

Bc. Marie FALTÝNKOVÁ

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:

FALTÝNKOVÁMarie

Obor:

Finance

Název tématu:

OMEZOVÁNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA U STAVEBNÍ SPOŘITELNY Credit risk restriction in Building Society

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zhodnotit současné metody řízení úvěrového rizika u stavební spořitelny a navrhnout moţná zlepšení procesu řízeni úvěrového rizika.

Postup práce a pouţité metody: Úvod a stanovení cíle práce, Úvěrové riziko a jeho řízení, Řízení úvěrového rizika u stavební spořitelny, Návrh procesu řízení úvěrového rizika, Závěr, potvrzení definovaných cílů.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 124 s. ISBN 80-210-3481-5. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 635 s. ISBN 80-7169-579-3. ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 341 s. ISBN 80902243-1-8. KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010. 142 s. ISBN 9788086929637. Úvod do řízení úvěrového rizika. Translated by Vlastislav Navrátil. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 315 s. ISBN 80-85603-49-7.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Miroslav Sponer, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

J mé n o a p ř í j me n í a u t o r a :

Marie Faltýnková

N á z e v b a ka l á ř s k é p rá c e : Omezování úvěrového rizika u stavební spořitelny N á z e v p r ác e v a n g l i č t i n ě :

Credit risk restriction in Building Society

Katedra:

Financí

Ve d o u c í di p l o mo v é p r á c e :

Ing. Miroslav Sponer, Ph.D.

R o k o b h a jo by :

2013

Anotace Předmětem

bakalářské

práce

„Omezování

úvěrového

rizika

u

stavební

spořitelny“

je zhodnocení metod řízení úvěrového rizika u stavební spořitelny, včetně návrhů moţného zlepšení. První část práce sevěnujeúvěrovému riziku, jeho členění a vztahu k zisku, likviditě a úrokovému riziku. V druhé části textu je provedena analýza řízení úvěrového rizika. Poslední část bakalářské práce se zabývá hodnocením metod řízení úvěrového rizika u Wüstenrot – stavební spořitelny, a.s. a návrhy moţného zlepšení.

Annotation The objective of the bachelor thesis: “Credit risk restriction in Building Society” is the evaluation of the risk management methods in Building Society, including proposals for potential improvement. The first part deals with credit risk, its structure and its relation to profit, liquidity and interest rate risk. The second part includes the analysis of the risk management methods. The final part of the bachelor thesis consists of evaluation of the risk management methods in Wüstenrot – Building Society, Plc. and proposals for potential improvement.

Klíčová slova Úvěrové riziko, úvěry, stavební spoření, překlenovací úvěry, stavební spořitelna

Keywords Credit risk, loans, building savings, bridging loans, Building Society

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Omezování úvěrového rizika u stavební spořitelny vypracovala samostatně pod vedením Ing. Miroslava Sponera, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 13. května 2013 vlastnoruční podpis autorky

Poděkování Tímto

bych

chtěla

poděkovat

Ing.

Miroslavu

Sponerovi,

Ph.D.

za

odborné

rady

a připomínky, které provázely vznik této práce. Bc. Aneţce Faltýnkové děkuji za pomoc s korekturou práce a Bc. Karlu Bartákovi za mnoţství nápadů a rad.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................................... 9 1 ÚVĚROVÉ RIZIKO ............................................................................................................................... 11 1.1 SLOŽKY ÚVĚROVÉHO RIZIKA ................................................................................................................................ 13 1.2 ČLENĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA .............................................................................................................................. 14 1.3 PŘÍČINY VZNIKU ÚVĚROVÉHO RIZIKA ..................................................................................................................... 15 1.4 VZTAH ÚVĚROVÉHO RIZIKA, ZISKU, LIKVIDITY A ÚROKOVÉHO RIZIKA ............................................................................. 16 2 ŘÍZENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA ...................................................................................................................... 18 2.1 IDENTIFIKACE ÚVĚROVÉHO RIZIKA ........................................................................................................................ 22 2.2 MĚŘENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA ............................................................................................................................... 23 2.3 ZAJIŠTĚNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA ............................................................................................................................. 24 2.4 SLEDOVÁNÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA ........................................................................................................................... 24 3 ŘÍZENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA U STAVEBNÍ SPOŘITELNY ............................................................................... 27 3.1 PŘEDSTAVENÍ STAVEBNÍ SPOŘITELNY ..................................................................................................................... 27 3.2 ANALÝZA METOD ŘÍZENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA .......................................................................................................... 27 3.2.1 Metodika řízení úvěrových rizik ........................................................................................................... 28 3.2.2 Měření úvěrového rizika...................................................................................................................... 29 3.2.3 Znehodnocení a zásady tvorby opravných položek ............................................................................. 32 3.2.4 Maximální expozice vůči úvěrovému riziku před zohledněním zástav a jiných úvěrových zabezpečení ..................................................................................................................................................................... 40 3.2.5 Pohledávky za klienty .......................................................................................................................... 41 3.2.6 Hodnota zajištění získaná dražbou či exekucí...................................................................................... 45 3.2.7 Pohledávky za bankami a investiční cenné papíry držené do splatnosti ............................................. 45 4 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ .............................................................................................................................. 46 ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 49 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................................... 51 MONOGRAFIE ....................................................................................................................................................... 51 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................................................. 52 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 53 SEZNAM OBRÁZKŮ...................................................................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................................... 53

ÚVOD Úvěrové riziko je základním a zároveň nejstarším rizikem bankovního podnikání. Existovalo uţ od doby, kdy vznikly úvěry. Kdyţ stavební spořitelna někomu půjčí, vzniká riziko, ţe dotyčný nedostojí svým závazkům podle podmínek, na kterých se se stavební spořitelnou dohodl. Na řízení úvěrového rizika jsou různé metody, které se snaţí toto riziko eliminovat nebo alespoň sníţit na poţadovanou úroveň s ohledem na výnosnost úvěrového obchodu. Řízení rizik je podstatné z pohledu stavební spořitelny (mikroekonomický pohled), neboť kvalitní řízení rizik zvyšuje ziskovost a zajišťuje kontinuitu podnikání. Z makroekonomického pohledu kvalitní řízení rizik ve finančních institucích je klíčové pro stabilitu bankovního sektoru a také se tím podporuje ekonomický růst. Nestabilita v bankovním sektoru ovlivňuje celý finanční systém, coţ ohroţuje růst ekonomiky. Vzhledem k tomu, jak je stav bankovního sektoru propojen s celou ekonomikou a ekonomiky jsou propojeny navzájem, existuje reálné riziko šíření negativního vývoje do dalších zemí. Řízení finančních rizik tudíţ není věcí pouze konkrétní finanční instituce, ale stává se záleţitostí, která vyţaduje mezinárodní regulaci. Tento fakt si uvědomili bankovní regulátoři zemí G-101 a společně s centrálními bankami (tzv. Basilejský výbor pro bankovní dohled) vytvořili v roce 1988 globální standardy pro regulaci kapitálové přiměřenosti. Basel I. byla formou pouhého doporučení a vztahovala se k řízení úvěrového rizika (v dodatku pak i k řízení trţního rizika). V roce 1999 byla vypracována Basel II., ve které byl nově přidán poţadavek kapitálové přiměřenosti k operačnímu riziku. Nově přichází globální koncepce Basel III.

1

Belgie, Francie, Holandsko, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Švédsko, USA, Velká Británie

9

Stavební spořitelny se v České republice vyskytují od roku 1993, kdy byl přijat zákon o stavebním spoření (č. 96/1993 Sb.). Motivací pro zavedení stavebních spořitelen do našeho bankovního systému bylo to, ţe v zahraničí se tento nástroj pro podporu financování bydlení osvědčil. Podstata stavebního spoření spočívá v kombinaci spoření a následné poskytnutí úvěru (výjimku tvoří překlenovací úvěry). Stavební spořitelny jsou bankami podle zákona o bankách. Z toho vyplývá, ţe se na ně vztahuje stejný reţim jako na univerzální banky. Navíc se však musí řídit speciálním zákonem o stavebním spoření, který se liší zejména, co se týká rizikovosti aktiv, jenţ smí stavební spořitelny nabývat. Důsledkem jsou niţší příspěvky do Fondu pojištění vkladů. Stavební spořitelny jsou tedy specializované banky, které mohou provádět pouze stavební spoření nebo další činnosti, které jsou přesně vymezené zákonem.2 Mezi stavební spořitelnou a bankou je rozdíl v tom, ţe úvěry stavební spořitelny (neplatí pro překlenovací úvěry) jsou poskytovány pouze z vkladů účastníků, kteří jsou ve fázi spoření. Banky samozřejmě také pouţívají vklady svých klientů k poskytování úvěrů, není to však jejich jediným zdrojem. Pokud banka nemá v daném okamţiku zdroje na pokrytí úvěru, můţe si vypůjčit od jiné banky nebo emitovat dluhopisy. Překlenovací úvěry stavebních spořitelen jsou specifické v tom, ţe úrokové sazby nejsou zákonem regulovány a nemusí být ani pevné aţ do splatnosti (na rozdíl od úvěrů ze stavebního spoření). Stavební spořitelna můţe získat zdroje pro poskytování překlenovacích úvěrů například půjčkou na mezibankovním trhu nebo emisí cenných papírů. Pokud se pouţívají externí zdroje na překlenovací úvěry, stavební spořitelna se chová de facto jako klasická banka. Z toho vyplývá, ţe pro řízení aktiv a pasiv se v tomto případě vyuţívá klasických „bankovních“ postupů. Nicméně platí zásada, ţe stavební spořitelna můţe poskytovat překlenovací úvěry pouze v případě, ţe tím neomezí poskytování „normálních“ úvěrů ze stavebního spoření. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit současné metody řízení úvěrového rizika u stavební spořitelny. Výstupem bakalářské práce bude navrhnutí moţného zlepšení procesu řízení úvěrového rizika. Práci jsem rozdělila do tří částí. V první části bakalářské práce se věnuji úvěrovému riziku, jeho členění a vztahu k zisku, likviditě a úrokovému riziku. V druhé části analyzuji řízení úvěrového rizika a způsoby jeho zajištění. Ve třetí části hodnotím metody řízení úvěrového rizika u Wüstenrot – stavební spořitelny, a. s. a následně navrhuji moţná zlepšení.

2

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. ISBN 807201515x, s. 123-124.

10

1 ÚVĚROVÉ RIZIKO „Úvěrové riziko (credit risk) je rizikem ztráty ze selhání (default) partnera (dluţníka) tím, ţe nedostojí svým závazkům podle podmínek kontraktu, a tím způsobí drţiteli pohledávky (věřiteli) ztrátu.“3 Úvěrové riziko je jedno ze základních bankovních rizik a jeho řízení má rozhodující význam pro úspěch nebo neúspěch stavební spořitelny. Výše úvěrového rizika závisí na tom, jaký typ úvěru byl poskytnut a komu (popřípadě jaká je kvalita zajištění). I kdyţ se tato práce zaměřuje na úvěrové riziko, je dobré seznámit se s ostatními typy rizik (obrázek č. 1). Kdyţ banka provádí obchodní transakci a je při ní vystavena potenciálním ztrátám, vzniká finanční riziko. Finanční riziko dělíme na transakční riziko, provozní riziko a likviditní riziko. Transakční riziko se dále člení na cenové a úvěrové riziko. Cenové riziko zahrnuje měnové riziko, riziko hedgingu, likvidity trhu a úrokové riziko. Provozní riziko se týká situací, při kterých je banka vystavena riziku ztráty v důsledku chyb, nedostatečné kontroly nebo nedbalosti. Likviditní riziko je spojeno se situací, kdy má banka vyrovnat své platné finanční závazky.4

3

JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 635 s. ISBN 80-716-9579-3, s. 15.

4

Úvod do řízení úvěrového rizika. Translated by Vlastislav Navrátil. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 315 s. ISBN 80-85603-49-7, s. 29.

11

Obrázek č. 1: Finanční rizika Klient Riziko nesplnění závazku druhou stranou

Země Transfer Koncentrace

Úvěrové riziko Jistina Úrok Inherentní riziko produktu

Náhradní obchod Platba Zajištění

Transakční rizika

Úroková sazba Likvidita trhu Cenová rizika

Měna

Obchod Směna Základ

Hedging Reinvestice Přepáţka Backoffice Provozní rizika Počítačové systémy Vlastní likvidita

Likviditní riziko

Zdroj: Upraveno autorkou podle Úvod do řízení úvěrového rizika. Translated by Vlastislav Navrátil. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994, s. 28.

12

1.1 Složky úvěrového rizika Úvěrové riziko se skládá ze dvou sloţek5: 

Riziko nesplnění závazku druhou stranou – je dané odhadem pravděpodobnosti vzniku ztráty. V rámci rizika nesplnění závazku existují následující druhy rizik:  Obchodní riziko (riziko zákazníka) – jedná se o riziko, ţe zákazník nebude moct splnit své závazky vůči bance (nebo nebude chtít).  Riziko země – jde o riziko, ţe selţou některé nebo všechny ekonomické subjekty (včetně vlády) dané země z nějakého společného důvodu. Nebudou schopny splnit své závazky.   Riziko transferu – tohle riziko vzniká v případě, ţe stát není schopen nebo ochoten splnit své mezinárodní finanční závazky, neboť má nedostatek devizových prostředků. K této situaci můţe dojít i v případě, ţe většina organizací v dané zemi bude v místní měně nesolventní.   Riziko z koncentrace – můţe být způsobeno nedostatečnou diverzifikací úvěrového portfolia banky mezi různá odvětví, regiony nebo počet zákazníků. Tohle riziko můţe způsobit značné ztráty.



Inherentní riziko produktu – je dané odhadem ztráty, která nastane, kdyţ druhá strana nesplní závazek. V rámci inherentního rizika produktu rozlišujeme několik typů rizik:  Riziko z jistiny a úroků – jedná se o riziko, ţe banka nebude v době splatnosti schopna získat zpět jistinu a úroky.  Riziko náhradního obchodu – se týká např. termínových devizových obchodů, swapů, opčních obchodů. Riziko obvykle představuje pouze malá část nominální hodnoty obchodu. Tohle riziko vzniká, kdyţ smluvní strana nesplní daný úkon a sazby se mezitím změní natolik, ţe banka musí zaplatit rozdíl proti původně dohodnuté částce obchodu.

5

Úvod do řízení úvěrového rizika. Translated by Vlastislav Navrátil. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 315 s. ISBN 80-85603-49-7, s. 30-33.

13

 Platební riziko – vzniká v případě, ţe partner banky nevyrovná své závazky (nezaplatí) nebo je vyrovná po uplynutí lhůty splatnosti. Riziko zajištění – tomuto riziku ztráty se banka vystavuje u zajištěného úvěru, pokud není schopna obhájit své nároky vyplývající ze zajištění nebo nad jistotou nemá kontrolu. A i kdyţ má banka účinnou kontrolu nad jistotou, můţe být vystavena riziku poklesu hodnoty jistoty a následným ztrátám.

1.2 Členění úvěrového rizika Úvěrové riziko můţeme rozdělit do čtyř kategorií6: 

Přímé úvěrové riziko – jedná se o riziko ztráty ze selhání partnera u tradičních rozvahových poloţek v plné nebo částečné hodnotě (např. u úvěrů, půjček, vkladů, dluhopisů, směnek). Je to nejstarší finanční riziko a stále zůstává nejdůleţitějším rizikem finančního trhu.



Riziko úvěrových ekvivalentů – týká se to rizika ztráty u podrozvahových poloţek (např. u poskytnutých záruk, poskytnutých úvěrových příslibů, poskytnutých dokumentárních akreditivů, derivátů)



Měnové vypořádávací riziko – je to riziko ztráty díky selhání transakcí v procesu vypořádávání dodávky. Vzniká v situaci, kdy hodnota partnerovi byla dodána, ale partner selhal (tj. hodnota od něj ještě není k dispozici). Chyba nemusí být vţdy zaviněna partnerem, můţe to být způsobeno například technickými problémy.



Riziko úvěrové angaţovanosti (riziko koncentrace portfolia) – jedná se o riziko ztráty z angaţovanosti vůči určitému partnerovi, skupinám partnerů, zemi, ekonomickému sektoru, jednotlivým kontraktům.

6

JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 635 s. ISBN 80-716-9579-3, s. 16.

14

1.3 Příčiny vzniku úvěrového rizika Obecné příčiny vzniku úvěrového rizika dělíme do dvou základních skupin7: 

interní příčiny – vznikají jako důsledky bankovních obchodů (např. kdyţ se banka špatně rozhodne a alokuje zdroje do nekvalitních aktiv; kdyţ banka nezvládne úvěrový proces)



externí příčiny – nezávisí na rozhodnutí banky (např. získání úvěru podvodem, negativní vývojové trendy v ekonomice)

Příčiny problémových úvěrů můţou být na straně:  klienta – často jsou způsobeny špatným řízením, které se promítá do jeho ekonomiky (např. příliš nákladný provoz, špatné finanční výsledky) a způsobí neschopnost splácet úvěr  banky – většina problémů zde je způsobena špatným řízením banky a problémů v práci úvěrových pracovníků Konkrétní rizika úvěrového procesu, která většinou vedou k rizikovým úvěrům8: příliš vysoká koncentrace úvěrů poskytnutých určité skupině klientů, případně do určitého odvětví banka není dobře personálně ani technicky připravena na poskytování určitého druhu úvěru, určité skupině klientů nebo do určitého odvětví špatně nastavené zásady úvěrování (neúčinné, nevhodně definované) nedostatečně nebo nesprávně zaškolení zaměstnanci banky, nízká odborná úroveň, nedostatečná metodická příprava zaměstnanců systém na hodnocení kvality úvěrového portfolia je nedostatečný nedostatečné

monitorování

úvěrů,

zpracování

smluvních

dokumentů

a podcenění kontroly prostředků, které zabezpečují poskytnutý úvěr novelizace zásad a technik úvěrování probíhá se značným časovým zpoţděním nebo je vyuţíváno zastaralých poznatků

7

PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 167 s. ISBN 8021025034., s. 19. 8 PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 50-51.

15

Rizikové počínání banky ovlivňuje kvalitu úvěrových aktiv. Za rizikové počínání banky je povaţováno9: poskytování úvěrů vysoce zadluţeným osobám poskytování úvěrů začínajícím podnikatelům poskytování úvěru podnikatelským subjektům, kteří ztrácejí konkurenceschopnost a jejich podíl na trhu se zmenšuje poskytování úvěru s nedostatečnou podkladovou dokumentací poskytování úvěrů bez přiměřené analýzy a s nedostatečnou kontrolou schopnosti dluţníka úvěr splatit poskytování úvěru koncentrovaných pouze mezi několik klientů nebo do jednoho odvětví

1.4 Vztah úvěrového rizika, zisku, likvidity a úrokového rizika10 Jedním z hlavních cílů stavební spořitelny je to, aby byla zisková. Dosahování ziskovosti je však většinou v rozporu s dalším důleţitým cílem a to je dostatečná likvidita. Vztah úvěrového rizika k zisku Úvěrové riziko ovlivňuje zisk dvěma způsoby: 

povinností vytvářet opravné poloţky a rezervy,



sniţováním úrokového příjmu. Úvěr se skládá ze dvou částí – jistina (to, co je půjčováno) a úrok (to, za kolik je

půjčováno). V účetnictví se jistina zobrazuje v rozvaze (bilanci). Pokud jsou pochybnosti o tom, zda bude dluţník schopen úvěr splácet, vytvoří se na příslušný úvěr opravná poloţka nebo rezerva. Zobrazuje to názor na to, s jakou pravděpodobností dluţník úvěr splatí. Je-li opravná poloţka nebo rezerva v plné výši jistiny, pak si je banka jista tím, ţe úvěr nebude splacen. Opravná poloţka nebo rezerva je nákladem ve výkazu zisků a ztrát. Nesplacení úvěrů má ještě jeden záporný vliv na zisk. Banka kromě jistiny přijde i o úroky. Ztráta úroků se projeví jako neplánované sníţení úrokových výnosů, pokles úrokové

9

PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 51. 10 ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 341 s. ISBN 80-902243-1-8, s. 166.

16

marţe, výnosnosti aktiv, výnosnosti kapitálu. Vztah úvěrového rizika k likviditě I kdyţ úvěr přestává být splácen, stále to neznamená, ţe nemůţe mít ţádnou hodnotu. Ve skutečnosti úvěr, který je například dobře zajištěn zástavou, má hodnotu. Tato hodnota však většinou nemá okamţitou likviditu (nelze pouţít k hrazení pohledávek). Místo procesu přeměny nelikvidního

aktiva

(úvěru)

na

likvidní

aktivum

(postupným

splácením

úvěru

v hotovosti), zůstává v bilanci nelikvidní poloţka. Vztah úvěrového rizika k úrokovému riziku Existuje významná souvislost mezi úvěrovým a úrokovým rizikem, neboť někteří dluţníci mohou přestat s placením úvěru, kdyţ vzrostou úrokové sazby. Tahle souvislost se v minulosti prokázala například při pádu malých českých bank.

17

2 ŘÍZENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA Řízení finančních rizik stavebních spořitelen probíhá ve dvou rovinách. Rizika jsou řízena externím subjektem – tzv. regulátorem nebo interně (samotnou spořitelnou). V České republice plní roli regulátora Česká národní banka. Spořitelny mají manévrovací prostor na řízení rizik omezen hranicemi, které stanovuje bankovní regulace a dohled. To znamená, ţe interní řízení rizik vychází z externího řízení a musí s ním být v souladu. Důvody, proč regulovat bankovní sektor, jsou zřejmé a vychází ze špatných zkušeností. Opakované krachy bank v minulosti způsobovaly ekonomické a sociální problémy. Zejména kvůli ochraně vkladatelů a celého sektoru se regulační autority rozhodly přistoupit k regulaci bank. Regulace bank má své nesporné výhody, ale také nevýhody v podobě nemalých nákladů. Je důleţité mít na mysli, co všechno má smysl regulovat a jak daleko má regulace jít, aby ještě převládaly výhody nad nevýhodami. První mezinárodní dokument, který se zabýval regulací finančních rizik, vznikl v roce 1988. Tento dokument se nazývá Kapitálová dohoda a byl vydán Basilejským výborem pro bankovní dohled. Basel I. byla formou pouhého doporučení, přesto se jím řídily některé banky ve vyspělých zemích. V základní formě se jednalo pouze o kapitálový poţadavek zacílený na řízení úvěrového rizika. Později se k tomu přidal dodatek o trţním riziku. Další obměna proběhla v roce 1999, kdy vznikla Basel II. (tzv. Nová basilejská kapitálová dohoda). Basel II. se nově zabývala kapitálovým poţadavkem k operačnímu riziku.11 Úplně nejdříve se kapitálový poţadavek týkal poměru vlastních zdrojů (kapitálu) a aktiv banky. Později se to zpřísnilo tím, aby bylo dostatečné mnoţství kapitálu kryto rizikově váţenými aktivy. RVZ (Rizikově váţená aktiva) jsou součtem rizikově váţených rozvahových a podrozvahových aktiv. Jednotlivým rozvahovým a podrozvahovým aktivům se přiřazovala riziková váha, podle čehoţ byly některé skupiny aktiv plně započítány ve své plné účetní hodnotě a jiné v ukazateli kapitálové přiměřenosti prakticky nefigurovaly.12

11

VALOVÁ, Ivana. Řízení rizik podle Basel II: se specifickým zaměřením na interní rating v rámci úvěrového rizika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 187 s. ISBN 9788021054103, s. 16-18. 12 PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 91-92.

18

Pravidla, kdy se kapitálová přiměřenost počítá s uváţením rozdílné rizikovosti aktiv, známe pod názvem Basel I. V České republice se tato pravidla začala pouţívat od roku 1992. Kapitálová přiměřenost je definována jako „riziko neadekvátnosti kapitálu banky vzhledem k podstupovaným rizikům, tj. výše moţné ztráty z těchto rizik je vzhledem ke kapitálu nebezpečná, například tím, ţe vytvořený zisk by tyto ztráty kryl pouze částečně a mohlo by dojít k výraznému, a regulátory neakceptovatelnému, sníţení kapitálu banky.“13 Vzhledem k tomu, ţe banky stále více zahrnovaly do své činnosti i investiční bankovnictví, reagoval v roce 1996 Basilejský výbor pro bankovní dohled tím, ţe k Basel I. přidal dodatek o řízení trţního rizika. Tak se definice kapitálové přiměřenosti rozšířila o trţní riziko. Výpočet kapitálové přiměřenosti vypadal tak, ţe se kapitál vydělil kapitálovými poţadavky na krytí úvěrových a trţních rizik.14 V roce 2007 došlo k další změně. Kapitálové poţadavky se rozšířily, aby pokryly i operační riziko. Původní poţadavek, ve kterém se porovnával kapitál banky s aktivy, se změnil. Nyní kapitál banky porovnáváme s kapitálem, který je potřeba na pokrytí bankou podstupovaných rizik. Pravidla Basel II. jsou zaloţené na tom, ţe kapitálem banky se kryjí minimální kapitálové poţadavky vztahující se k riziku trţnímu, úvěrovému a operačnímu. Trţní riziko v sobě zahrnuje čtyři podskupiny rizik – úrokové, akciové, měnové a komoditní. Basel II. je v porovnání s Basel I. zaloţen na třech pilířích. Původní pilíř „minimální kapitálové poţadavky“ byl rozšířen o pilíře „proces dozoru“ a „trţní disciplína“. Druhý pilíř „proces dohledu“ zajišťuje, ţe dostatečnost kapitálu banky je hodnocena rugulátorem. Kaţdá banka by měla mít zavedeny přiměřené vnitřní procesy, které jí umoţní vyhodnotit adekvátnost jejího kapitálu s ohledem na bankou postupovaná rizika. Regulátor má pravomoc poţadovat dokonce vyšší kapitálový poţadavek, neţ bankou vypočítaný. Týká se to případu, kdy kapitálový poţadavek stanovený bankou neodpovídá jejímu rizikovému profilu. Třetí pilíř „trţní disciplína“ cílí na průhlednost bank a zveřejňování informací. Záměrem je, aby se zvýšila trţní disciplína tím, ţe o sobě budou banky zveřejňovat více informací. Díky tomu budou mít všichni účastníci trhu větší přehled o rizikovém portfoliu banky a adekvátnosti její kapitálové pozice.15

13

ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 341 s. ISBN 80-902243-1-8, s. 177. 14 PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 92-93. 15 PÁNEK, Dalibor a Ivana VALOVÁ. Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 48 s. ISBN 9788021047266, s. 44.

19

Finanční krize na začátku 21. století ukázala, ţe bankovní systémy ve vyspělých zemích jsou nestabilní a tato nestabilita ovlivňuje celou reálnou ekonomiku. Basilejský výbor pro bankovní dohled na to odpověděl přepracováním, doplněním a rozšířením Nových basilejských kapitálových dohod (Basel II). Nová verze regulatorních pravidel (Basel III.) vznikla v roce 2010. S uplatňováním pravidel se počítá po roce 2013, v plném rozsahu po roce 2018. Basel III se budou dokonce implementovat do evropského práva prostřednictvím směrnice o kapitálových poţadavcích. Klíčové změny regulatorní koncepce Basel III16: 

je kladen větší důraz na kvalitu a celkovou výši kapitálu,



implementace nového ukazatele (tzv. pákový poměr), jehoţ cílem je drţet pod kontrolou rozsah bilance a mimobilančních poloţek,



věnování pozornosti řízení krátkodobé a dlouhodobé likvidity, zavedení ukazatelů krátkodobé likvidity a dlouhodobé likvidity,



zlepšení krytí trţního rizika a rizika protistran. Zásadními regulatorními pravidly obezřetného podnikání bank v oblasti řízení úvěrového

rizika jsou: 

poţadavky na řízení úvěrového rizika



pravidla kapitálové přiměřenosti bank



regulace úvěrové angaţovanosti



zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných poloţek a rezerv

Obecně pro řízení úvěrového rizika je potřeba zvládnout čtyři základní součásti systému jeho řízení – identifikaci rizika, jeho měření, zajištění a sledování. Obvykle řízení úvěrového rizika probíhá v několika rovinách – na úrovni jednotlivých úvěrů, na úrovni úvěrového portfolia a na úrovni bankovního portfolia.

16

BaselCommittee on BankingSupervision: Basel III: a globalregulatoryframeworkfor more resilientbanks and

bankingsystems, prosinec 2010, revize červen 2011, vydal Bank forinternational settlement, dostupné k 13. 5. 2013 na http://www.bis.org/publ/bcbs189.pdf, str. 1

20

Poskytování úvěru je proces, který má pevně stanovená pravidla. Tento úvěrový proces začíná ţádostí klienta o úvěr, ohodnocením jeho důvěryhodnosti, ekonomické způsobilosti a jeho moţností zabezpečit úvěr poţadovanými hodnotami. V průběhu úvěrového procesu se mohou vyskytnout faktory, které vedou k problémovým úvěrům. Tyto faktory mohou být na straně klienta, ale i banky. Banka můţe podstatně sníţit podstupované riziko, kdyţ provede finanční analýzu úvěrového dluţníka.17 Kaţdá stavební spořitelna má svou strategii, jak řídit úvěrové riziko. Tato strategie v krátkodobém horizontu určuje dílčí cíle a v dlouhodobém horizontu ovlivňuje směřování spořitelny. Obecné zásady zmírňující úvěrové riziko bank při poskytování úvěrů jsou následující18: úvěrové riziko je spojeno s kaţdým úvěrem ţádný úrok není dost vysoký, aby pokryl případné ztráty způsobené nesplacením úvěru při rozhodování o poskytnutí úvěru musí banka posuzovat hlavně bonitu dluţníka (jeho schopnost splatit úvěr včas a v plné výši) čím je úvěr větší a doba splatnosti delší, tím větší význam má posuzování dluţníka nezajištěné úvěry by měly být poskytovány jen zcela výjimečně a jenom těm klientům, u kterých není pochyb o jejich úvěrové schopnosti i zdánlivě 100% zajištěné úvěry v sobě nesou určité riziko nesplacení hodnoty, které zajišťují úvěr, musí banka přeceňovat v závislosti na inflaci a s tím souvisejících změnách trţních cen

17

PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 59. 18 PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 51.

21

2.1 Identifikace úvěrového rizika19 Při identifikaci úvěrového rizika odlišujeme toto riziko od ostatních bankovních rizik a zajištění, s kterými produkty a aktivitami je toto riziko spojené. Identifikací úvěrového rizika analyzujeme vznik úvěrového rizika. Zjišťujeme kdy, kde a v jaké míře vzniká. Příčinou úvěrového rizika můţe být například: 

riziko klienta



riziko země



riziko koncentrace

Identifikace úvěrového rizika a jeho znalost je základem pro to, abychom mohli riziko ocenit a vytvořit pravidla pro jeho řízení. Ocenění úvěrového rizika můţeme rozdělit z různých pohledů: 

subjektu Nejméně rizikové jsou subjekty, které mají stabilní historii příjmů. Tyto příjmy nejsou

závislé na jednom zdroji. Takţe je menší pravděpodobnost, ţe subjekty zbankrotují nebo se stanou z nějakého jiného důvodu platebně neschopnými. Za nejméně rizikový subjekt je povaţován stát, niţší samosprávné celky, obce a banky. U obyvatel, kteří pracují, se riziko odhaduje podle oboru práce (případně podnikání). Nejrizikovější skupinou jsou začínající podnikatelé, bez zázemí, historie, obchodní sítě. 

objektu Riziko úvěrového obchodu se posuzuje podle míry pravděpodobnosti, ţe

podnikatelský záměr uspěje nebo neuspěje a podle toho, jaká je míra závislosti splacení úvěru na úspěchu či neúspěchu tohoto záměru. Rozhodující je tedy charakter úvěru a další zdroje dluţníka. 

zajištění úvěrového obchodu Rozhodující je kvalita zajištění, kterým si banka pojišťuje alternativní zdroje pro

splacení úvěru. 

výška moţné ztráty V závěrečné fázi oceňování rizika se určí pravděpodobná výška ztráty. Počítá se to na

základě pravděpodobnosti neúspěchu obchodu a velikosti případné ztráty.

19 PAVELKA, František, Dagmar BARDOVÁ a Radka OPLTOVÁ. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut - vysoká škola, 2001, iv, 279 s. ISBN 8072650378, s. 168 – 172.

22

Ocenění úvěrového rizika bankovních obchodů je základem pro stanovení rizikové tolerance banky a vytvoření systému řízení úvěrového rizika. Pojem riziková tolerance banky znamená míra schopnosti banky finančně unést ztrátu z neúspěšných úvěrových obchodů. Kaţdá banka si musí sama posoudit, jak vysoké ztráty z úvěrových obchodů je schopna unést a podle toho stanovit úvěrovou politiku. Maximum této tolerance se odvíjí od vytvořených opravných poloţek, rezerv a vlastního kapitálu. ČNB povaţuje za maximum tolerance souhrn opravných poloţek a rezerv a polovinu základního kapitálu. Pokud dosáhnou ztráty z obchodů tohoto objemu, je banka povinna svolat mimořádnou valnou hromadu a vyhlásit konkurz. Obchodní politika banky se odvíjí od toho, jakou si stanoví mez maximální rizikové tolerance. Vybírá si pouze takové úvěry, které nemůţou ohrozit existenci banky (minimalizace vnějších rizik). Banka přijímá různé metodické a organizační opatření ke zkvalitnění realizace úvěrových obchodů. Dále vyhodnocuje skutečnou potřebu tvorby opravných poloţek.

2.2 Měření úvěrového rizika Cílem měření úvěrového rizika je vyčíslit moţnou ztrátu z úvěrových obchodů banky. Na základě tohoto výpočtu se banka rozhodne, zda obchod realizuje, jaká bude výše úrokové sazby, způsob zajištění, tvorba opravných poloţek nebo rezerv a jak bude úvěrový obchod dále sledovat. Způsob měření úvěrového rizika lze rozdělit do dvou základních skupin20: 

metody zaloţené na absolutní pozici v úvěrovém riziku Tyto metody uvádějí objem bilančního aktiva, který je vystaven úvěrovému riziku.

Uvěrové riziko je představováno celou hodnotou úvěru (i se splatnými úroky a poplatky), přičemţ v případě existence kvalitní zástavy je moţná korekce. Při této metodě banka netvoří k prodaným úvěrům rezervy ani opravné poloţky. K jejich tvorbě dochází pouze, kdyţ dojde k porušení podmínek úvěrové smlouvy ze strany klienta, jako výraz moţné ztráty z úvěru. 

metody zaloţené na očekávané míře nesplácení úvěrové pohledávky Kromě výše předpokládané ztráty tato skupina metod odhaduje i pravděpodobnost, ţe

se tak stane. Výše potenciální ztráty (celková riziková částka) se vypočítá jako součin pravděpodobnosti a výše ztráty. Hned při prodeji je úvěr zařazen do příslušné rizikové kategorie a je stanovena jeho riziková váha. Příslušnosti k určité rizikové kategorii ovlivňuje rozhodnutí o tom, jaká bude skutečná poskytnutá výše úvěru, výše úrokové sazby, způsob sledování úvěrové pohledávky, výše rezerv a opravných poloţek, charakter zajištění úvěru.

20

PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 56.

23

Zjištění očekávané míry nesplacení se dá vyuţít při stanovení cen úvěru. V zásadě platí, ţe úvěrová marţe (rozdíl mezi úrokovou sazbou z úvěrů a bezrizikovou úrokovou sazbou) je odměna věřiteli (bance) za riziko, které je vyjádřené očekávanou mírou nesplacení.

2.3 Zajištění úvěrového rizika Účelem zajištění je sníţit úvěrové riziko. Banka se tak pojišťuje proti případné ztrátě. Zajištění probíhá buď formou ručení samotného klienta, nebo za klienta ručí třetí osoba nějakým aktivem. Podle charakteru zajištění se rozlišuje zajištění: 

osobní – bance za pohledávku ručí třetí osoba (nebo i jiná banka),



majetkové (věcné) – banka má právo na určitou majetkovou hodnotu toho, kdo zajištění poskytuje (právo na jeho nemovitost nebo movitou věc). Zajišťování pohledávek z úvěrových obchodů má dvě hlavní zásady:



zajištění funguje jako prevence a ochrana banky (v pozici věřitele),



kromě samotné funkce zajišťovací tvoří pouze druhotný zdroj splácení. Hodnota zajištění (např. nemovitosti nebo movité věci) se vypočítá tak, ţe se stanoví trţní

cena (nominální hodnota zajištění). Reálná hodnota zajištění se zjistí pouţitím sráţkového koeficientu podle bankovního katalogu zajištění. Ceny se v čase mění, takţe probíhá i pravidelné přeceňování zajištění. Obvykle se tak děje při pravidelném monitoringu klientů. Činnosti, které jsou spojované s oceňováním nemovitostí přijímaných jako zajištění podnikových a retailových pohledávek, nejsou závislé na obchodních procesech. Interní specializovaný útvar řídí a kontroluje proces oceňování. Často se tak děje ve spolupráci s externími experty.

2.4 Sledování úvěrového rizika I kdyţ banka identifikuje, změří a zajistí úvěrové riziko, stále nemá vyhráno. Nic není definitivně dané, situace se můţe změnit. Řešením je sledovat úvěrové riziko. Analyzovat změny a trendy ve vývoji rizikovosti úvěrového portfolia banky a jednotlivých úvěrů. Důleţité je neopomenout sledovat změny v makroekonomickém a mikroekonomickém vývoji. Nejobecnější zásadou při sledování úvěrového rizika je to, ţe čím je vyšší úvěrové riziko pohledávky, tím častější a komplexnější pozornost by měla být věnována na monitorování vývoje úvěrového obchodu. Frekvence, intenzita a způsob sledování úvěrového rizika by se měla odvíjet od rizikovosti jednotlivých úvěrů.

24

Banka při monitorování úvěrového rizika hodnotí, zda jsou předkládané podklady od klienta úplné a podávané včas, jaké jsou změny v jeho cash flow, zda dodrţuje splátkový kalendář, jak se mění hodnoty zajištění (pokud se mění), jaký má vliv případný další úvěr na riziko jiţ probíhajícího úvěru a jak se mění makroekonomické podmínky. Takto by se mělo zabezpečit včasné rozpoznání problémového klienta, neboť sledovat plnění úvěrových podmínek aţ v době, kdy má klient ekonomické problémy, uţ je pozdě. Po uzavření úvěrové smlouvy přichází na řadu monitorování úvěru, coţ zahrnuje tyto části21: 

Zadat informace o úvěru do informačního systému a data průběţně aktualizovat.



Zkontrolovat, zda subjekt splnil všechny podmínky, které byly stanovené pro poskytnutí úvěru. Věnovat tomuto kroku pozornost je důleţité, neboť v okamţiku splnění těchto podmínek získá subjekt nárok na čerpání úvěru.



Jsou-li prostředky z úvěru vázány na konkrétní účel, musí banka kontrolovat dodrţování účelovosti. Kontroluje smlouvy, daňové potvrzení a faktury, které musí klient předloţit v dohodnutém termínu. Další moţností je poskytnout peníze přímo dodavateli klienta.



Sledovat platební disciplínu klienta. Posuzovat splácení závazků, které vyplývají ze smlouvy a splácení závazků, které vyplývají z podnikatelské činnosti. Sledovat však pouze platební disciplínu klienta nestačí, neboť to dostatečně nezobrazuje jeho platební situaci. Banka tedy musí sledovat celkovou platební schopnost klienta. Kdyby banka sledovala takto kaţdý úvěr, bylo by to velmi nákladné, proto si stanovuje limit a začíná kontrolovat úvěry aţ od určitého objemu finančních prostředků. Úvěry s nízkými částkami (obvykle úvěry fyzických osob) se začínají kontrolovat, aţ po nedodrţení termínu splátky.



Sledovat plnění ostatních podmínek úvěru ze strany klienta. Ostatními podmínkami úvěru se myslí předkládání dohodnutých finančních výkazů, dodrţování hodnot ekonomických ukazatelů (např. zadluţení), sledování platebního styku (přes běţný účet klienta).



V případě potřeby měnit podmínky úvěru. Přehodnocovat změny na straně dluţníka, změnu situace na trhu, strategii banky, úvěrové politiky. Tohle všechno se přenáší do úvěrového vztahu (negativní i pozitivní skutečnosti).

21

DOROCIAKOVÁ, B., KAPÁŠOVÁ, S.: Riadenie rizika úverového procesu. 1 vyd. Bratislava: Národná banka Slovenska, Inštitút bankového vzdelávania, 2001, 239 s., ISBN 80-8043-068-3, s. 93.

25



Provádět průběţné, komplexní finanční a nefinanční analýzy a porovnávat výsledky vývoje těchto analýz. Měli by se sledovat změny v předpokladech, za kterých se úvěr uzavíral, a to z hlediska odvětvového, mikroekonomického a makroekonomického. Také dávat pozor na hodnotu zabezpečovacích prostředků úvěru.



Hlídat úplnost smluvní dokumentace. Chybění některých dokladů nebo dokumentů, které mají být průběţně předkládány, můţe ohrozit právní vymahatelnost závazku.



Inventarizovat poskytnuté úvěry a definovat míru rizika. V České republice nad tím dohlíţí Česká národní banka. ČNB klade důraz na sledování úvěrových pohledávek, které mají banky ve svém portfoliu. Kategorizace pohledávek z finančních činností je upravená vyhláškou č. 123/2007 Sb. ve znění vyhlášky č. 282/2008 Sb.

26

3 ŘÍZENÍ ÚVĚROVÉHO RIZIKA U STAVEBNÍ SPOŘITELNY 3.1 Představení stavební spořitelny Cílem této bakalářské práce je analyzovat stávající způsob řízení úvěrového rizika u Wüstenrot stavební spořitelny, a.s. a navrhnout případné zlepšení. Historie stavebního spoření na evropském kontinentě a tím i stavební spořitelny Wüstenrot začala v roce 1921, kdy George Kropp zaloţil v městečku Wüstenrot spolek, jehoţ členové přispívali do pokladny a vţdy si jeden z nich mohl pořídit dům (tento šťastlivec byl určen losem). V roce 1924 byl spolek přeměněn na stavební spořitelnu. Zásluhou expanze do mnoha evropských zemí

a

také

spojením

s jednou

z největších

německých

pojišťovacích

společností

Württembergische AG se Wüstenrot stal významnou mezinárodní finanční institucí.22 I v České republice je jméno Wüstenrot spojeno s počátky stavebního spoření, neboť Wüstenrot svou činnost zahájila na podzim roku 1993, kdy byl přijat zákon o stavebním spoření. Stejně jako v mateřských zemích i v ČR měl Wüstenrot v plánu poskytnout klientům komplexní soubor finančních sluţeb z oblasti rodinných financí. Po stavebním spoření následovala v roce 1999 ţivotní pojištění, v roce 2003 přibily v nabídce Wüstenrot hypotéky jako další moţnost financování bydlení. V roce 2006 se rozšířilo portfolio Wüstenrotem nabízených sluţeb o neţivotní pojištění (zaměřené zejména na pojistnou ochranu rodiny, bydlení a pojištění motorových vozidel. Důleţitým mezníkem v rozvoji sluţeb Wüstenrot bylo zavedení depozitiních produktů a internetového bankovnictví na přelomu roku 2010 a 2011. Dnes je Wüstenrot finanční skupinou, která se skládá ze čtyř společností – Wüstenrot stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot ţivotní pojišťovna, a.s., Wüstenrot hypoteční banka, a.s., Wüstenrot pojišťovna, a.s.23 Hospodařské výsledky Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. jsou ukázány v přílohách č. 2, 3, 4 a 5.

3.2 Analýza metod řízení úvěrového rizika Informace uvedené v praktické části této práce jsem, není-li uvedeno jinak, čerpala z účetních dat, výročních zpráv a z interních materiálůWüstenrot stavební spořitelny, a.s. Většina uvedených dat je z roku 2012.

22

Wüstenrot stavební spořitelna: Profilspolečnosti.[online]. z:http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/ 23 Wüstenrot stavební spořitelna: Profilspolečnosti.[online]. z:http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/

27

2013

[cit.

2013-4-23].

Dostupné

2013

[cit.

2013-4-23].

Dostupné

Společnost Wüstenrotstavební spořitelna, a.s. (dále jen Wüstenrot) podstupuje úvěrové riziko (stejně jako ostatní banky). Riziku ztráty plynoucího z moţnosti selhání smluvní strany, která nedostojí svým závazkům podle podmínek smlouvy, čelí díky svým obchodním aktivitám a poskytování úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů. Řízení úvěrových rizik u Wüstenrot stavební spořitelny vykonává úsek řízení rizik v souladu s postupy, které schvaluje představenstvo. Vedoucím úseku řízení rizik je Ing. Martin Doleţal. Poradním orgánem představenstva je Výbor pro řízení rizik.

3.2.1 Metodika řízení úvěrových rizik Proces řízení úvěrového rizika se u stavební spořitelny Wüstenrot vychází z několika základních principů: Vytváří se strategie řízení úvěrového rizika a oprávnění vedoucí zaměstnanci se účastní realizace této strategie. Tito zaměstnanci jsou zainteresovaní buď přímo prostřednictvím účasti v poradním orgánu, nebo nepřímo, kdyţ uplatňují dohodnuté metody a postupy pro řízení úvěrového rizika v příslušných útvarech. Je zavedena jednotná metodika řízení úvěrového rizika, která stanovuje postupy, role a odpovědnosti. Úvěrová politika obsahuje pravidla pro obezřetný úvěrový proces, pravidla pro prevenci podvodných jednání (např. praní špinavých peněz), základní rámec pro hodnocení (rating) dluţníků včetně revize ratingu, základní principy stanovování limitů, strukturu schvalovacích procesů, pravidla pro zajišťování úvěrů. Zásada oddělitelnosti neslučitelných funkcí. Neslučitelnými funkcemi se myslí situace, kdy se stanovují pravomoce a odpovědnosti jednotlivých útvarů a zaměstnanců; určují a schvalují limity pro řízení úvěrového rizika; vytváří pravidla pro měření a sledování úvěrového rizika; sbírání informací o úvěrovém riziku na základě analyzování úvěrového portfolia a také odhadování jeho budoucího vývoje. Kaţdý měsíc je uskutečňována analýza úvěrového portfolia podle typu produktu, doby trvání úvěru, druhu zajištění, místa bydliště klienta a dalších kriterií. Analýza je zaměřena hlavně na vývoj kategorizace pohledávek. Výsledná zjištění se vyuţívají pro strategické řízení úvěrových rizik.

28

Odhadování budoucího vývoje úvěrového portfolia a vývoje opravných poloţek se provádí pomocí modelu tzv. Markovských řetězců. Model je postaven na maticích přechodu, které obsahují pravděpodobnosti přechodu mezi kategoriemi klasifikace úvěrů za dané časové období. Přičemţ pravděpodobnosti jsou počítány na základě historických dat. Rizika na úrovni stavební spořitelny jsou sledována a reportována úsekem řízení rizik, který vytvoří Zprávu o rizicích. Tato zpráva je určena pro představenstvo, dozorčí radu a koncernový úsek řízení rizik. Zpráva o rizicích monitoruje základní souhrnné ukazatele potřebné pro řízení rizik. Představenstvo má několik poradních orgánů pro oblast řízení rizik. Mezi tyto orgány patří Bezpečnostní výbor, Výbor pro řízení rizik, Výbor pro řízení aktiv a pasiv. Kromě jiţ zmiňované Zprávy o rizicích se pravidelně projednávají následující vstupy: - statistika pohledávek, které se vymáhají soudně, na měsíční bázi - limity úvěrového rizika a vybraných ukazatelů úvěrového portfolia na měsíční bázi - statistika interního a externího vymáhání pohledávek na měsíční bázi - portfolio ohroţených pohledávek (např. jaké jsou důvody nesplácení, signály úvěrových podvodů) na pololetní bázi - informace o tom, vůči jakým rizikům je stavební spořitelna vystavena zejména, co se týká likvidity, trţního rizika, kapitálové přiměřenosti, úvěrové angaţovanosti vůči jiným bankám na měsíční bázi - identifikovatelná rizika podle významnosti, pravděpodobnosti toho, ţe nastanou, instrumentů řízení (sleduje se minimálně jednou ročně)

3.2.2 Měření úvěrového rizika a) Pohledávky za klienty Klíčovou a také povinnou součástí kaţdého rozhodování o poskytnutí úvěru nebo při zásadních změnách úvěrových podmínek je hodnocení (rating) dluţníka. Rating je povaţován za jeden ze zásadních nástrojů řízení rizik.

29

Součástí měření úvěrového rizika fyzických osob je bodování (scoring) ţadatelů o úvěr. Scoring se zakládá na bodovém hodnocení vybraných údajů týkajících se klienta, produktu a zajištění. Cílem je predikovat schopnost klienta splácet poskytnutý úvěr. Účastníkovi stavebního spoření ţádajícího o úvěr je vypočítáno tzv. hodnotící číslo, coţ je v podstatě výkon účastníka upravený tak, aby se dal snadno měřit a byl vztaţen relativně k výši cílové částky. Díky tomu je zajištěno to, ţe je hodnotící číslo pouţitelné v reálném kolektivu účastníků, kteří mají různé cílové částky. V podmínkách tarifů je pak uvedeno, jakou hodnotu hodnotícího čísla musí klient mít, aby získal nárok na úvěr ze stavebního spoření. Hodnotící číslo bývá počítáno buď z úroků, nebo ze sumy zůstatků. Hodnotící číslo počítané prostřednictvím úroků reflektuje výkon účastníka přesněji. Wüstenrot pouţívá pro výpočet hodnotícího čísla sumy zůstatků. V tabulce č. 1 je srovnání stavebních spořitelen v ČR na základě způsobu stanovení hodnotícího čísla.24 Tabulka č. 1: Stanovení hodnotícího čísla v jednotlivých stavebních spořitelnách Stavební spořitelna

Způsob stanovení hodnotícího čísla

ČMSS

úroky

SSČS

úroky

MPSS

součet zůstatků

Raiffeisen

úroky, součet zůstatků

Wüstenrot

součet zůstatků

Zdroj: KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010. 142 s. ISBN 9788086929637, s. 64. Ve stanovených případech je bodové hodnocení doplněno dotazem do Czech BankingCreditBureau (CBCB), coţ je bankovní registr klientských informací. Je zřejmé, ţe celkový výsledek scoringu má zásadní vliv na zamítnutí či poskytnutí úvěru. V případě právnických osob je hodnocení ţadatele o úvěr prováděno u společnosti Czech CreditBureau, a.s. Výsledek hodnocení pak ovlivňuje celkové posouzení finanční situace a platební schopnosti ţadatele. Zároveň je odeslán dotaz do databáze České národní banky (ČNB) – centrálního registru úvěru právnických osob. 24

KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010. 142 s. ISBN 9788086929637, s. 6264.

30

Poskytnutí úvěru právnické osobě má své specifikum v tom, ţe v době trvání úvěrového obchodu musí právnická osoba poskytovat informace potřebné k vyhodnocování její finanční a ekonomické situace (a to v dohodnuté periodicitě). b) Limity angaţovanosti u úvěrů Banka stanovuje úvěrové limity vůči osobě nebo ekonomicky spjaté skupině, aby se vyhnula nadměrné úvěrové angaţovanosti (riziko koncentrace portfolia). Angaţovaností investičního portfolia se myslí expozice aktiva v jeho účetní hodnotě před sníţením o opravné poloţky (nebo podrozvahová poloţka v účetní hodnotě po odečtení rezerv) bez pouţití rizikových vah nebo konverzních faktorů. Wüstenrot dodrţuje regulatorní limity angaţovanosti a zároveň si stanovuje vnitřní (signální) limity angaţovanosti. Co se týká vnitřních limitů, je uvaţována maximální angaţovanost (tedy není bráno v potaz zajištění úvěrových expozic). Stavební spořitelna stanovuje a schvaluje vnitřní limity podle výstupů z přijaté strategie řízení úvěrových rizik a podle výsledků analýzy úvěrového portfolia. Kvalita úvěrového portfolia je zjišťována pomocí podílových ukazatelů (konkrétně podílem salda sledovaných a ohroţených úvěrů na celkové úvěrové saldo). Nastavené vnitřní limity banky jsou závazné pro zodpovědné úseky centrály banky. Moţnost dočasně překročit limity nebo změnit jejich výši lze, ale pouze pokud vedoucí daného úseku podá návrh, který schválí představenstvo. c) Finanční investice V případě dluhopisů pouţívá oddělení Treasury dva přístupy řízení úvěrového rizika. První přístup znamená, ţe se oddělení Treasury řídí schválenými limity

u

stanovených

protistran

od

koncernového

útvaru

KonzernrisikomanagementWüstenrot&Württembergische AG. Druhý přístup je zaloţen na ročním limitu u koncernem neschválených protistran na základě interní úvěrové analýzy protistrany. Investicí do takových dluhopisů si stavební spořitelna zlepšuje úvěrový profil a udrţuje volně dostupné zdroje se zřetelem na splnění poţadavků vyplývajících z financování. Tabulka č. 2 ukazuje rozdělení dluhových cenných papírů podle hodnocení Standard &Poor’s drţenými Wüstenrotk 31. prosinci 2012. Největší část (56,79%) tvoří státní dluhopisy hodnocené od AA- do AA+.

31

Tabulka č. 2: Dluhové cenné papíry drţené Wüstenrot k 31. 12. 2012 v tis. Kč AAA AA- do AA+ A- do A+ Nehodnoceno Celkem

Státní dluhopisy

Ostatní investiční cenné papíry

Celkem

0

0

0

4 549 370

0

4 549 370

0

400 233

400 233

0

3 060 738

3 060 738

4 549 370

3 460 971

8 010 341

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ Na konci roku 2011Wüstenrot stavební spořitelna drţela dluhopisy v celkové výši 3 495 753 Kč, coţ bylo o 4 514 588 Kč méně, neţ na konci roku 2012. Podrobné údaje jsou ukázány v tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Dluhové cenné papíry drţené Wüstenrot k 31. 12. 2011 v tis. Kč AAA A- do A+ Nehodnoceno Celkem

Státní dluhopisy

Ostatní investiční cenné papíry

Celkem

0

0

0

2 887 077

200 223

3 087 300

0

408 453

408 453

2 887 077

608 676

3 495 753

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/

3.2.3 Znehodnocení a zásady tvorby opravných položek a) Hodnocení zajištění úvěrů Stavební spořitelna si zajišťuje poskytnuté úvěry pomocí těchto zajišťovacích instrumentů: 1) základní - zřízení zástavního práva k pohledávce (ke vkladu na účtu stavebního spoření u banky nebo k pohledávce u jiného peněţního ústavu) - zřízení zástavního práva k nemovitosti - ručitelský závazek (ve formě ručení třetí osobou) 2) doplňkové - vinkulací nebo zřízením zástavního práva k pohledávce ze ţivelního pojištění týkající se zastavené nemovitosti

32

- vinkulací nebo zřízením zástavního práva k pohledávce k pojistnému plnění z úvěrového pojištění společnosti Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. nebo rizikového (kapitálového) ţivotního pojištění zřízeného u jiné pojišťovny - zajištění směnkou V případě fyzických osob se ručitelský závazek vztahuje na celou výši pohledávky. U bankovní záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky se ručitelský závazek vztahuje pouze na 50 – 80% pohledávky. Pro stanovení realizovatelné hodnoty zajištění, kterou pak stavební spořitelna poţaduje po klientovi, se vychází ze znaleckých posudků, popřípadě z vnitřního hodnocení podle příslušné interní směrnice banky. Wüstenrot má vlastní útvar „Cenové technické posudky“ a také má smlouvy s certifikovanými odhadci v jednotlivých regionech. V případě zajištění nemovitosti se provádí pravidelná aktualizace hodnoty zajištění. V tabulce č. 4 a v tabulce č. 5 jsou uvedeny poţadavky na zajištění úvěrů fyzických osob. Tabulka č. 4: Překlenovací úvěry pro nové klienty Čistá úvěrová angažovanost v Kč Požadované zajištění

do 50 000

Ručitel (počet ručitelů)*

50 001 až 100 000

100 001 až 200 000

(1)

(2)

200 001 a více

Zástavní právo k nemovitosti + vinkulace živelného pojištění nemovitosti Zástavní právo k pohledávce u WSS, u jiné banky Životní pojištění žadatele o úvěr/spoludlužníka Zástavní právo ke vkladovému účtu překlenovacího úvěru

*) pokud je v úvěrovém závazku více osob, sniţuje se poţadovaný počet ručitelů o 1 Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/

33

Vysvětlivky k tabulkám č. 4 a č. 5: Zajištění nepoţadováno Zajištění s moţností volby Zajištění, které je poţadováno povinně

Tabulka č. 5: Překlenovací úvěry pro stávající klienty a úvěry ze stavebního spoření Hrubá úvěrová angažovanost v Kč Požadované zajištění

do 100 000

100 001 až 200 000

200 001 až 400 000

400 001 až 600 000

(1)

(2)

Ručitel (počet ručitelů)*

600 001 a více

Zástavní právo k nemovitosti + vinkulace živelného pojištění nemovitosti Zástavní právo k pohledávce u WSS, u jiné banky Životní pojištění žadatele o úvěr/spoludlužníka Zástavní právo ke vkladovému účtu překlenovacího úvěru

*) pokud je v úvěrovém závazku více osob, sniţuje se poţadovaný počet ručitelů o 1 Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ Pro zajištění úvěrů právnických osob stavební spořitelna vyuţívá následujících nástrojů: A) ručení třetí osobou B) bankovní záruka Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) C) vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti A to následujícím způsobem: 1) Bytové druţstvo a) Bytová druţstva bez vymezených bytových jednotek Do 200 000 Kč za bytovou jednotku je poţadována vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti a zástavní právo k pohledávce účtu stavebního spoření.

34

Do 300 000 Kč za bytovou jednotku je kromě vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti poţadováno ručení třetí osobou a zástavní právo k pohledávce účtu stavebního spoření. b) Bytová druţstva s vymezenými bytovými jednotkami Do 150 000 Kč za bytovou jednotku je poţadována vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti a zástavní právo k pohledávce účtu stavebního spoření. Nad 150 000 Kč za bytovou jednotku je kromě vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti poţadováno ručení třetí osobou a zástavní právo k pohledávce účtu stavebního spoření. 2) Společenství vlastníků jednotek Do 300 000 Kč za bytovou jednotku je poţadována vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti a zástavní právo k pohledávce účtu stavebního spoření. Nad 300 000 Kč za bytovou jednotku je kromě vinkulace pojistného plnění z ţivelního pojištění nemovitosti poţadováno ručení třetí osobou a zástavní právo k pohledávce účtu stavebního spoření. b) Kategorizace pohledávek za klienty Stavební spořitelna provádí kaţdý měsíc kategorizaci svých pohledávek z finanční činnosti podle vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb. Jednotlivé pohledávky zařazuje do kategorií podle počtu dní po splatnosti. Konkrétní rozdělení ukazuje tabulka č. 6.

35

Tabulka č. 6: Kategorizace pohledávek za klienty v tis. Kč

31.12.2012

31.12.2011

Standardní (do 30 dnů po splatnosti)

29 812 838

32 403 193

220 749 107 091 86 276 432 266 39 818

192 275 126 318 83 100 395 954 13 094

30 699 038

33 213 934

-392 530

-357 837

-31 695

-10 091

30 274 813

32 846 006

Sledované (do 90 dnů po splatnosti) Nestandardní (do 180 dnů po splatnosti) Pochybné (do 360 dnů po splatnosti Ztrátové (nad 360 dnů po splatnosti) Ostatní pohledávky za klienty Celkem pohledávky za klienty Opravné položky k pohledávkám Opravné položky k ostatním pohledávkám za klienty Čisté pohledávky za klienty

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ Rozhodujícím kriteriem, podle kterého se zařazují pohledávky do některé z popsaných skupin, je počet dnů, po které nebyla pohledávka (nebo její část) uhrazena v dohodnutém termínu. Po úhradě splátek jsou došlé platby zúčtovány následovně: 1. sankční úroky a smluvní pokuty 2. jednorázové poplatky 3. poplatek za správu úvěru 4. úroky z úvěrů 5. jistina c) Výpočet opravných poloţek Stavební spořitelna průběţně vytváří opravné poloţky k úvěrům, aby se pokryli případné ztráty. Vytváření opravných poloţek je na základě interního modelu, ve kterém je zohledněna riziková míra jako pravděpodobnost přechodu mezi rizikovými třídami za časové období, pravděpodobnost selhání (PD) násobenou očekávanou mírou ztráty při selhání (LGD). Koeficienty pro jednotlivé klasifikační kategorie se stanovují na základě tzv. matic přechodu, které zahrnují pravděpodobnosti přechodu mezi jednotlivými úvěrovými kategoriemi za určité časové období. Tyto pravděpodobnosti a výtěţnost jednotlivých druhů zajištění jsou odhadovány podle historických dat stavební spořitelny. V případě, ţe vznikají ztráty ze sníţení hodnoty, jsou vykázány v účetní uzávěrce, ale jen za předpokladu objektivních důkazů o sníţení hodnoty. Případné znehodnocení rozvahových aktiv je řešeno formou opravných poloţek k jednotlivým úvěrům. 36

(i)

Spořitelna počítá výši opravných poloţek z úvěrů na základě výše ztráty z jednotlivých kategorií a to i u těch, které nejsou po splatnosti. I u těchto úvěrů jsou tvořeny opravné poloţky.

(ii)

K vypočítání ztráty z těchto kategorií pouţívá stavební spořitelna model stanovování rozdílu mezi rozvahovou hodnotou aktiva a hodnotou očekávaných budoucích peněţních toků. Základem modelu je porovnání toho, jak se liší výše pohledávky a výše zajištění. Výše zajištění se diskontuje koeficientem realizovatelnosti zajištění a smluvní efektivní úrokovou sazbou.

(iii)

Podle migrační analýzy (tzv. údajů o tom, jak se pohybovali pohledávky mezi jednotlivými kategoriemi během uplynulého období a jejich posunu do nejhorší kategorie) se stanovuje podíl úvěrů, u kterých se čeká, ţe se nakonec zařadí do kategorie ztrátových úvěrů a budou znamenat ztrátu.

(iv)

Na rozdíl, který vznikl z porovnání podle odráţky (ii), je v případě kategorie ztrátové úvěry nahlíţeno jako na ztrátu z pohledávky. U kategorií nestandardní, pochybné a sledované úvěry je rozdíl násoben podílem podle odráţky (iii), čímţ je vypočítána výše ztát podle kategorií.

(v)

Na základě výše ztráty dle jednotlivých kategorií podle odráţky (iv) jsou tvořeny opravné poloţky k jednotlivým pohledávkám. d) Koncentrace úvěrového rizika Analýzy Wüstenrot stavební spořitelny ukazují, ţe nejváţnější problémy při splácení úvěrů mají klienti starších úvěrových případů uzavřených do roku 2003. V této skupině jsou zahrnuty i úvěry poskytnuté klientům, které postihli povodně v roce 1997 a 2002. Další problémovou skupinou jsou noví klienti (fyzické osoby), kterým jsou poskytnuty překlenovací úvěry, aniţ by předtím v systému stavebního spoření spořili alespoň jeden rok. Nenaplnili se katastrofické scénáře související s nedávnou finanční krizí, neboť finanční krize příliš neovlivnila splácení úvěrů. Nicméně se potvrdila závislost splácení úvěrů na rostoucí míře nezaměstnanosti. Problém předluţení klientů se vyskytl pouze v malé míře.

37

Minulá období byla charakteristická dynamickým nárůstem poskytování úvěrů právnickým osobám (bytovým druţstvům a společenstvím vlastníků bytových domů). Stavební spořitelna na tento trend reagovala změnou svojí předpisové základny. Na finální zhodnocení se jedná o příliš krátké časové období, nicméně dosavadní výsledky ukazují, ţe finanční bonita těchto subjektů je dostatečná a stav splácení poskytnutých úvěrů je příznivý. Maximální úvěrová angaţovanost vůči bytovým druţstvům je ošetřena pomocí vnitřních limitů. V případě vyšší angaţovanosti se provádí speciální monitoring. Poslední dva roky (2011 a 2012) jsou pro stavební spoření charakteristické tím, ţe byla výrazně utlumena úvěrová činnost. e) Vymáhání pohledávek za dluţníky Stavební spořitelna má svůj vlastní úsek pro vymáhání pohledávek, který na základě interní směrnice provádí evidenci ohroţených pohledávek, upomínkové řízení a také běţné formy mimosoudního a soudního vymáhání. Banka pravidelně sleduje plnění dohodnutých podmínek a příslušných ustanovení úvěrové smlouvy. Základními sledovanými údaji je včasnost zaplacení splátky a splacení ve stanovené struktuře. Upomínání dluţníka nebo dalších osob spjatých s úvěrovým případem probíhá pomocí automatického výstupu ze softwaru vymáhání pohledávek. Kdyţ dluţník nesplní své závazky, po fázi upomínání následuje fáze vymáhání. Fáze vymáhání je iniciována individuálními upomínkami, které berou v potaz specifické přístupy k jednotlivým osobám, kterých se týká daný úvěrový případ. V současnosti je fáze mimosoudního vymáhání zajištěna spoluprácí s externími inkasními agenturami. Podle výsledků celkového procesu mimosoudního vymáhání pohledávek (interního i externího) se u zbylé části portfolia pohledávek přistupuje k rozhodnutí o odstoupení od úvěrových smluv. Poté, co dojde k platnému odstoupení od úvěrové smlouvy, se navrhuje a schvaluje nejefektivnější způsob, jak dosáhnout co největší návratnosti dluţných částek. V roce 2011 byly uskutečněny odpisy nedobytných pohledávek. Pohledávky, které jsou určeny pro vymáhání soudní cestou, jsou předány do správy právnímu úseku.

38

f) Úvěrová angaţovanost vůči bankám a emitentům cenných papírů Vzhledem k specifikům stavebního spoření a moţnosti ukládat a investovat volné peněţní zdroje, které určuje zákon, vyvstává moţné úvěrové riziko u úvěrové angaţovanosti banky z titulu termínovaných vkladů u bank, státních dluhopisů, dluhopisů se zárukou státu a hypotečních zástavních listů. Limity a ratingy protistran Limity Wüstenrot vůči jiným bankám na mezibankovním trhu určuje koncernový útvar KonzernrisikomanagementWüstenrot&Württernbergische. Tabulka č.7 ukazuje pohledávky Wůstenrot k 31. 12. 2012 a k 31. 12. 2011, které měla vůči jiným bankám. Ţádné z pohledávek nebyly po splatnosti. Tabulka č. 7: PohledávkyWüstenrot k 31. prosinci 2012 a 2011 Mody'sCentralEurope a.s. k 31. 12. 2012

Mody'sCentralEurope a.s. k 31. 12. 2011

Stav k 31. 12. 2012

Stav k 31. 12. 2011

Dlouhodobý rating

Krátkodobý rating

Dlouhodobý rating

Krátkodobý rating

0

1 571 313

BBB+*

A-3*

BBB+*

A-2*

0

300 012

A1

P-1

A1

P-1

12 851

599

A3*

P-2*

A2*

P-1*

LBBW Bank CZ, a. s. Oberbank AG pobočka Česká republika

15 783

28 944

A3*

P-2*

A2*

P-1*

30

2 328

n/a***

n/a***

n/a***

n/a***

GE Money Bank, a.s.

1 304

2 599

n/a***

n/a***

n/a***

n/a***

100 002

160 007

Baa3*

P-3*

n/a***

n/a***

129 970

2 065 802

tis. Kč Wüstenrot hypoteční banka a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s. UniCredit Bank Czech Republic, a.s

Volksbank CZ a.s. Celkem

*Rating mateřské společnosti protistrany **Rating mateřské společnosti udělený agenturou Standard &Poor’s ***Rating protistrany není k dispozici, ale stavební spořitelna nepředpokládá horší rating neţ v případě ostatních protistran. Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/

39

3.2.4 Maximální expozice vůči úvěrovému riziku před zohledněním zástav a jiných úvěrových zabezpečení Tabulka č. 8 prezentuje expozici vůči úvěrovému riziku pro jednotlivá rozvahová aktiva. Tabulka č. 8: Expozice vůči úvěrovému riziku pro rozvahová aktiva v tis. Kč

31.12.2012

Pokladní hotovost a vklady u centrální banky

31.12.2011

2 815 862

453 832

129 970

2 065 802

30 274 813

32 846 006

Cenné papíry držené do splatnosti

5 052 070

3 495 753

Realizovatelné cenné papíry

2 958 271

0

24 252

36 205

Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty

Ostatní finanční aktiva

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ V tabulce č. 9 je ukázána expozice vůči úvěrovému riziku pro jednotlivé podrozvahové poloţky. Je zde prezentována maximální moţná výše úvěrového rizika, kterému je Wüstenrot vystavena k 31.12 2012 a 2011. Nejsou zde brány v potaz ţádné zástavy nebo jiná úvěrová zabezpečení, která připadají jednotlivým expozicím. Expozice u rozvahových aktiv, která je uvedena v tabulce č. 8, obsahuje čistou účetní hodnotu (ve výši uvedené ve výkazu o finanční pozici). Tabulka č. 9: Expozice vůči úvěrovému riziku pro podrozvahové poloţky v tis. Kč

31. 12. 2012

Úvěrové přísliby a ostatní závazky vztahující se k úvěrům Expozice vůči úvěrovému riziku celkem

31. 12. 2011

323 040

617 368

41 478 278

39 514 966

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ Přijaté zástavy, zajištění a bankovní záruky k 31. prosinci 2012 a 2011 jsou uvedeny v tabulce č. 10. Tabulka č. 10: Přijaté zástavy a zajištění a bankovní záruky k 31. 12. 2012 a 2011 v tis. Kč Přijaté zástavy Přijaté bankovní záruky od ČMZRB, a.s.

31. 12. 2012

31. 12. 2011

13 553 430

6 711 509

682 848

891 002

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ 40

Koncentrace rizik finančních aktiv vystavených úvěrovému riziku A) Územní sektor Spořitelna měla všechna finanční aktiva, která byla vystavena úvěrovému riziku k 31. 12. 2012 a 2011, umístěna v České republice. B) Průmyslový sektor Wüstenrot měla všechna finanční aktiva, která byla vystavena úvěrovému riziku k 31. 12. 2011 a 2010, umístěna v průmyslových sektorech – retail resp. Podnikové expozice (SVJ a bytová druţstva) nebo finanční instituce (pohledávky za bankami a finanční investice). Přičemţ za retail spořitelna povaţuje úvěry poskytnuté fyzickým a právnickým osobám do výše 10 mil. Kč.

3.2.5 Pohledávky za klienty Rozdělení pohledávek za klienty na pohledávky do splatnosti, po splatnosti a znehodnocené je uvedeno v tabulce č. 11. Tabulka č. 11: Pohledávky za klienty 31. prosince 2012 v tis. Kč

Úvěry

31. prosince 2011


Úvěry


Do splatnosti, neznehodnocené

29 163 384

21 418

31 883 521

36 205

Po splatnosti, neznehodnocené

795 490

0

620 155

0

Znehodnocené

740 164

27 244

710 258

26 157

30 699 038

48 662

33 213 934

62 362

-424 225

-24 410

-367 928

-26 157

30 274 813

24 252

32 846 006

36 205

Hrubá výše Opravná položka Čistá výše

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/

41

Celková opravná poloţka vytvořená k poskytnutým úvěrům klientům k 31. 12. 2012 a 2011 je ukázána v tabulce č. 12. Tabulka č. 12: Opravné poloţky celkem v tis. Kč

31. 12. 2012

31. 12. 2011

355 836

333 434

68 389

34 494

424 225

367 928

Ztráty identifikované na klasifikovaných pohledávkách jednotlivě Ztráty identifikované na standardních pohledávkách Celkem opravné položky

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ a) Úvěry, které nejsou po splatnosti a nejsou znehodnocené Do této skupiny jsou zařazeny úvěry, které patří do kategorie 0, coţ značí standardní pohledávky, které nejsou po splatnosti. Rozdělování úvěrů do jednotlivých kategorií je podle interního členění. Standardní pohledávka je taková pohledávka, u které není důvod pochybovat o úplném splacení a spořitelna nemusí přistupovat k uspokojení pohledávky ze zajištění. Splátky jistiny a příslušenství jsou řádně placeny, ţádná z nich není po splatnosti déle neţ 30 dní, ţádná z pohledávek

za

dluţníkem

nebyla

v posledních

dvou

letech

restrukturalizována.

Restrukturalizace pohledávky se děje například v situaci, kdy se dluţníkovi zhorší jeho finanční situace. V tabulkách č. 13 a č. 14 jsou uvedeny hrubé výše úvěrů a půjček, které nebyly znehodnocené nebo po splatnosti, podle typů klientů k 31. prosinci 2012 a 2011. Tabulka č. 13: Hrubá výše úvěrů a půjček podle typů klientů k 31. 12. 2012 31. prosince 2012 Právnické Celkem osoby

v tis. Kč

Fyzické osoby

Úvěry, které nejsou po splatnosti

12 597 598

16 565 786

29 163 384

2 968 727

863 266

3 831 993

755 210

574 923

1 330 133

Reálná hodnota zástav nemovitostí použitá pro výpočet opravných položek (do výše pohledávky) Reálná hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby použitá pro výpočet opravných položek Reálná hodnota bankovní záruky ČMZRB, a.s. Nezajištěná část úvěrů Hodnota zástav nemovitostí (do výše pohledávky) Hodnota zástav nemovitostí Hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby

0

679 243

679 243

8 833 845

14 502 312

23 336 157

4 073 780

1 261 315

5 335 095

10 059 633

2 524 703

12 584 336

3 870 430

2 685 970

6 556 400

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ 42

Tabulka č. 14: Hrubá výše úvěrů a půjček podle typů klientů k 31. 12. 2011 31. prosince 2011 Právnické Celkem osoby

v tis. Kč

Fyzické osoby

Úvěry, které nejsou po splatnosti

13 931 079

17 952 442

31 883 521

4 162 985

1 292 309

5 455 274

967 535

742 249

1 709 784

0

865 324

865 324

Nezajištěná část úvěrů

8 800 579

15 052 560

23 853 139

Hodnota zástav nemovitostí (do výše pohledávky)

4 889 613

1 490 677

6 380 290

12 079 972

3 108 059

15 188 031

4 022 579

3 085 942

7 108 521

Reálná hodnota zástav nemovitostí použitá pro výpočet opravných položek (do výše pohledávky) Reálná hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby použitá pro výpočet opravných položek Reálná hodnota bankovní záruky ČMZRB, a.s.

Hodnota zástav nemovitostí Hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2011[cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ b) Úvěry, které jsou po splatnosti a nejsou znehodnocené Do této kategorie patří úvěry, které jsou po splatnosti a nejsou povaţované za znehodnocené, pokud nějaké další dostupné informace nesvědčí o opaku. Hrubá výše úvěrů a půjček podle typů klientů, které byly po splatnosti, ale nebyly znehodnocené, ukazuje tabulka č. 15.

43

Tabulka č. 15: Tabulka úvěrů po splatnosti, ale nebyly znehodnocené Fyzické osoby

v tis. Kč Úvěry po splatnosti do 30 dnů

31. prosince 2012 Právnické Celkem osoby

604 534

84 736

689 270

Úvěry po splatnosti od 30 do 60 dnů

26 498

0

26 498

Úvěry po splatnosti od 60 do 90 dnů

13 717

0

13 717

Úvěry po splatnosti nad 90 dnů*

66 004

0

66 004

710 753

84 736

795 489

228 773

8 100

236 873

49 335

1 081

50 416

0

3 605

3 605

Nezajištěná část úvěru

432 645

72 058

504 703

Hodnota zástav nemovitostí (do výše pohledávky)

294 264

11 367

305 631

Hodnota zástav nemovitostí

837 441

15 000

852 441

Hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby

291 792

4 701

296 493

Celkem Reálná hodnota zástav nemovitostí použita pro výpočet opravných položek (do výše pohledávky) Reálná hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby použitá pro výpočet opravných položek Reálná hodnota bankovní záruky ČMZRB, a.s.

*Neznehodnocené úvěry po splatnosti nad 90 dnů zahrnují úvěry, jejichţ peněţní toky ze zajištění jsou dostatečné ke krytí jejich stávající účetní hodnoty

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ c) Úvěry, které jsou individuálně znehodnocené

Individuálně znehodnocené úvěry k 31. prosinci 2012 a 2011 jsou uvedeny v tabulkách č. 16 a č. 17. Tabulka č. 16: Individuálně znehodnocené úvěry k 31. 12 2012 31. prosince 2012 Fyzické osoby

v tis. Kč Individuálně znehodnocené

Právnické osoby

Celkem

723 895

16 269

740 164

-353 745

-2 091

-355 836

Reálná hodnota zástav nemovitostí použita pro výpočet opravných položek (do výše pohledávky)

62 993

0

62 993

Reálná hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby použita pro výpočet opravných položek

92 214

985

93 199

568 688

15 284

583 972

92 387

0

92 387


116 653

0

116 653


400 931

4 280

405 211

Opravná položka k individuálně znehodnoceným úvěrům

Nezajištěná část úvěrů Hodnota zástav nemovitostí (do výše pohledávky)

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebni-sporitelna/

44

Tabulka č. 17:Individuálně znehodnocené úvěry k 31. 12 2011 v tis. Kč Individuálně znehodnocené

Fyzické osoby

31. prosince 2011 Právnické Celkem osoby

707 704

2 554

710 258

-331 532

-1 902

-333 434

Reálná hodnota zástav nemovitostí použita pro výpočet opravných položek (do výše pohledávky)

68 065

0

68 065

Reálná hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby použita pro výpočet opravných položek

97 508

0

97 508

542 131

2 554

544 685

96 665

0

96 665


123 786

0

123 786


405 393

0

405 393

Opravná položka k individuálně znehodnoceným úvěrům

Nezajištěná část úvěrů Hodnota zástav nemovitostí (do výše pohledávky)

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízpráva.[online]. 2011[cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/ Spořitelna neměla k 31. 12. 2012 ani 2011 znovu sjednané úvěry ani půjčky, které by jinak byly po splatnosti nebo znehodnocené. Reálná hodnota zástav, kterou se počítali opravné poloţky, odráţela časovou hodnotu zástav získatelnou v případě jejich pouţití a všechny dodatečně vynaloţené náklady. Hodnota nemovitostí, které byly pouţity jako zástava, odráţí trţní cenu nemovitosti zaloţenou na statistickém ocenění vývoje trhu nebo individuálního přecenění v případě znehodnocených úvěrů. Hodnota zajištění ručitelským závazkem fyzické osoby reflektuje reálnou hodnotu zajištění, kterou je moţné získat v případě realizace ručitelského závazku, zohledňující její časovou hodnotu. Hodnota bankovní záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. odráţí reálnou hodnotu záruky získatelnou v případě jejího pouţití zohledňující její časovou hodnotu.

3.2.6 Hodnota zajištění získaná dražbou či exekucí Wüstenrot k 31. prosinci 2012 inkasovala zajištění v draţbě nebo v exekuci 1 676 000 Kč, coţ je o 1 948 000 Kč méně neţ v roce 2011, kdy byla hodnota zajištění inkasovaná v draţbě nebo exekuci ve výšce 3 624 000 Kč.

3.2.7 Pohledávky za bankami a investiční cenné papíry držené do splatnosti Kromě úvěrů klientům Wüstenrot nemá ţádné pohledávky za bankami ani cenné papíry drţené do splatnosti, které by byly znehodnocené nebo po splatnosti. 45

4 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ Na začátek bych chtěla uvést, ţe Wüstenrot stavební spořitelna propracovaně řídí úvěrové riziko. Důkazem je tabulka č. 18, ve které je uveden podíl klasifikovaných pohledávek na celkovém objemu pohledávek v letech 2008 – 2012 u jednotlivých stavebních spořitelen v ČR. Wüstenrot má dlouhodobě nejniţší podíl klasifikovaných pohledávek. Stavební spořitelny se mezi sebou liší výpočtem objemu klasifikovaných pohledávek. Vzhledem k moţnosti porovnání stavebních spořitelen mezi sebou pouţiji jednotný výpočet, kterým počítáWüstenrot stavební spořitelna. Podle tohoto výpočtu se klasifikovanými pohledávkami myslí pohledávky více neţ 30 dnů po splatnosti a je to počítáno k celkovému objemu brutto pohledávek. Tabulka č. 18: Podíl klasifikovaných pohledávek (v %) u stavebních spořitelen Stavební spořitelna

2008

2009

2010

2011

2012

ČMSS

2,71

3,27

3,00

3,43

3,63

SSČS

3,89

5,45

7,82

6,98

6,93

MPSS

3,74

3,84

4,14

4,39

5,06

Raiffeisen

2,35

2,70

3,71

3,67

4,04

Wüstenrot

2,56

2,40

2,45

2,44

2,82

Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů z výročních zpráv ČMSS, SSČS, MPSS, Raiffeisen, Wüstenrot Analýzy Wüstenrot stavební spořitelny ukázaly, ţe nejváţnější problémy při splácení mají noví klienti (fyzické osoby), kterým jsou poskytnuty překlenovací úvěry, aniţ by spořili alespoň jeden rok. Tito klienti mohou uzavřít překlenovací úvěrySuperúvěr a Partner (viz tabulka č. 19).

46

Tabulka č.19: Překlenovací úvěry Wüstenrot pro nové klienty Překlenovací úvěry

Podmínky

Zajištění

Superúvěr

Je určen pro osoby, které jsou alespoň 12 měsíců klientem některé ze stavebních spořitelen. Tato podmínka je splněna i v případě, ţe má smlouvu alespoň jeden rok u kterékoliv stavební spořitelny manţel/manţelka nebo nezletilé dítě ţadatele o úvěr.

aţ 600 000 Kč bez zajištění

Partner

Je určen pro nové klienty bez zkušenosti se stavebním spořením.

50 000 Kč bez zajištění, do 200 000 Kč se zajištěním ručiteli, od 200 000 Kč zástavou k nemovitosti

Zdroj: Wüstenrot stavební spořitelna: Úvěry.[online]. 2013[cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/uvery/preklenovaci/ Překlenovací úvěr Superúvěr od Wüstenrot je pro nové klienty, jejichţ manţel/manţelka nebo nezletilé dítě spoří alespoň jeden rok u kterékoliv stavební spořitelny. Těmto klientům je poskytnut překlenovací úvěr aţ do 600 000 Kč bez zajištění. Pokud je mi známo, ţádná stavební spořitelna v ČR nenabízí tak vysokou částku novým klientům bez zajištění. Souhlasím s Petrjánošovou25, ţe nezajištěné úvěry by se měly poskytovat jen zcela výjimečně a jenom těm klientům, u kterých neexistují ţádné pochybnosti o jejich úvěrové schopnosti. Do této skupiny rozhodně nepatří noví klienti, přesto jim některé stavební spořitelny půjčují do určité částky bez zajištění. Wüstenrot v porovnání s rokem 2011 zpřísnila poţadavky pro zajištění úvěrů poskytovaných bytovým druţstvům a společenstvím vlastníků jednotek (přidala poţadavek zástavního práva k pohledávce účtu stavebního spoření a v některých případech vyţaduje i ručení třetí osobou). Myslím si, ţe by se měly zpřísnit i poţadavky pro zajištění úvěrů poskytovaných novým klientům, neboť (jak vyplynulo z analýz Wüstenrot) je to jedna z nejrizikovějších skupin klientů, co se týká splácení úvěru. Navrhuji, aby se u překlenovacích úvěrů Wüstenrot pro nové klienty (fyzické osoby) zavedla podmínka, ţe klienti budou muset vloţit určitou částku (např. 10% z cílové částky) na svůj účet stavebního spoření, neţ jim bude poskytnut daný překlenovací úvěr bez zajištění. Pokud by noví klienti vloţili peníze, v případě nesplácení úvěru by měla spořitelna alespoň částečně z čeho brát. Samozřejmě Wüstenrot by mohla zpřísnit úvěrové podmínky vyţadováním ručení třetí osobou (jako to udělala v případě úvěrů poskytovaných bytovým druţstvům a společenstvím vlastníků jednotek). Osobně se však domnívám, ţe tudy cesta nevede. V dnešní době se stále více lidí obává toho, ţe by měli ručit někomu jinému a to

25

PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815, s. 51.

47

hlavně ze dvou důvodů. Tím nejdůleţitějším důvodem je to, ţe jsou si vědomi toho, ţe ručení úvěru není ţádná formalita, ale v případě, ţe člověk, za kterého ručí, není schopen splácet, nastupují na jeho místo. Mezi lidmi je známo spousta případů, kdy se ručitel dostal do role dluţníka a musel splácet cizí dluhy. Druhým důvodem je to, ţe kdyţ se člověk stane ručitelem, automaticky je uveden v Czech BankingCreditBureau. Úvěr, za který ručí, je uveden jako jeho závazek. Kdyby si sám chtěl půjčit, bylo by těţší získat úvěr, neboť de facto jiţ jeden závazek má. Dalším způsobem jak omezit úvěrové riziko je sníţit hranici částky bez zajištění. Domnívám se, ţe je to moţné, neboť konkurenční nabídky překlenovacích úvěrů pro nové klienty mají niţší hranice částek bez zajištění. S výjimkou Úvěru od Buřinky, který nabízí aţ 800 000 Kč bez zajištění nemovitostí, nicméně bliţší informace uvádějí, ţe podle bonity klienta je případně vyţadováno zajištění ve formě ručení třetí osobou. Pro srovnání jsou v příloze č. 1 uvedeny překlenovací úvěry, které poskytují ostatní stavební spořitelny v ČR. Například Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS), která je jedničkou na trhu, u všech překlenovacích úvěrů pro nové klienty vyţaduje zajištění nemovitostí. Za povšimnutí stojí také to, ţe vyšší částky překlenovacích úvěrů pro nové klienty bez zajištění nabízí stavební spořitelny Modrá pyramida a Buřinka, a právě tyto dvě spořitelny mají největší podíl klasifikovaných pohledávek (viz tabulka č. 18). Dokladem potvrzujícím platební schopnost klienta je potvrzení o příjmu, které u zaměstnanců vydává účetní daného podniku. Toto potvrzení o příjmu Wüstenrot nekontroluje. Bylo by nákladné a pravděpodobně neefektivní kontrolovat kaţdé potvrzení o příjmu – obzvláště u běţných zaměstnanců by účetní vydávající potvrzení neriskovala případné problémy. Jako rizikovou skupinu vnímám fyzické osoby s majetkovou účastí v podniku, kteří jsou zároveň vedeni jako zaměstnanci (např. majitel společnosti s ručením omezeným, který je zároveň ředitelem podniku). V takovém případě by se mohlo stát, ţe účetní by uvedla příjmy, jeţ by nemusely odpovídat realitě, kdyţ by jí to bylo nařízeno. Navrhuji, aby Wüstenrot kontrolovala potvrzení u příjmu u rizikových osob.

48

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit řízení úvěrového rizika u Wüstenrot – stavební spořitelny, a.s. a následně navrhnout případná zlepšení. Riziko, ţe dluţník nedostojí svým závazkům podle podmínek úvěrové smlouvy, a tím způsobí stavební spořitelně ztrátu, patří k nejvýznamnějším rizikům v bankovnictví, coţ vyplývá z toho, ţe úvěrování je jednou z hlavních aktivit stavebních spořitelen. Vzhledem k významnosti úvěrového rizika mají stavební spořitelny s jeho oceňováním a řízením dlouholeté zkušenosti. Metody řízení úvěrového rizika patří k nejrozvinutějším v porovnání s řízením ostatních rizik. Řízení úvěrového rizika není záleţitostí jen stavebních spořitelen, ale je to v zájmu celé společnosti, neboť v současnosti se na stabilitě hospodářství významně podílí i bankovní sektor. Z tohoto důvodu vydává ČNB různá opatření, která pomáhají omezovat úvěrová rizika, a tím přispívá ke stabilitě bankovního sektoru. Dlouhodobým cílem je implementovat pravidla bankovní regulace (Basel II) a dohlíţet na tuto oblast. Bankovní registr klientských informací za poslední čtvrtletí roku 2012 uvádí, ţe 5% klientů z celkového počtu klientů s dlouhodobým úvěrem řádně nesplácelo, zatímco u krátkodobých úvěrů je to 11%.26 Stavební spořitelny se potýkají s lepší platební morálkou svých klientů, neţ uvádí CBCB, coţ je logické. Splácení úvěrů na bydlení je pro většinu klientů prioritou, neboť úvěr na bydlení bývá zpravidla zajištěn samotnou nemovitostí a dluţník nechce riskovat hrozbu ztráty střechy nad hlavou. Wüstenrot stavební spořitelna má propracovaný systém metod řízení úvěrového rizika. Řízení úvěrových rizik vykonává úsek řízení rizik v souladu s postupy, které schvaluje představenstvo. Úsek řízení rizik vydává Zprávu o rizicích, ve které monitoruje základní ukazatele potřebné pro řízení rizik. V případě měření úvěrového rizika Wüstenrot analyzuje pohledávky za klienty, limity angaţovanosti u úvěrů a finanční investice. Za účelem omezení úvěrového rizika jsou nastaveny pravidla pro zajištění úvěrů. Kaţdý měsíc je prováděna kategorizace pohledávek za klienty. Stavební spořitelna průběţně vytváří opravné poloţky k úvěrům z důvodu pokrytí případné ztráty. Wüstenrot má svůj vlastní úsek pro vymáhání pohledávek, který podle interní směrnice eviduje ohroţené pohledávky, provádí upomínkové řízení a rovněţ běţné formy mimosoudního a soudního vymáhání.

26

CBCB: Úvěrovýbarometr.[online]. 2013 [cit. 2013-5-13]. Dostupné z: http://www.cbcb.cz/sqlcache/uverovybarometr-brki-nrki-4q2012.pdf, s. 7.

49

Analýzy Wüstenrot stavební spořitelny ukazují, ţe největší problémy při splácení úvěrů mají klienti starších úvěrů, které byly uzavřeny do roku 2003. V této skupině jsou zahrnuti i klienti, které postihly povodně v roce 1997 a 2002. Další rizikovou skupinou jsou noví klienti (fyzické osoby), kterým jsou poskytovány překlenovací úvěry bez toho, aby alespoň jeden rok spořili v systému stavebního spoření. V případě překlenovacího úvěru Superúvěr je moţnost aţ 600 000 Kč bez zajištění. Pokud je mi známo, ţádná stavební spořitelna nenabízí tak vysokou částku novým klientům (fyzickým osobám), kteří nemají ţádnou naspořenou částku na účtu stavebního spoření, bez zajištění. Z tohoto důvodu navrhuji zpřísnění poţadavků na zajištění úvěrů poskytovaných novým klientům. Jako nejlepší řešení vidím zavedení podmínky, ţe u vyšších částek překlenovacích úvěrů budou muset klienti na účet vloţit určitou částku (např. 10% z cílové částky), aby jim byl poskytnut překlenovací úvěr bez zajištění. V případě nesplacení pak bude mít stavební spořitelna alespoň částečně z čeho pokrýt způsobenou ztrátu. Další moţností, jak omezit úvěrové riziko, je sníţit hranici částky bez zajištění. Myslím si, ţe je to realizovatelné, neboť konkurenční nabídky překlenovacích úvěrů pro nové klienty mají niţší hranice částek bez zajištění (s výjimkou Úvěru od Buřinky). Například Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS), která je jedničkou na trhu, u všech překlenovacích úvěrů pro nové klienty (kteří nemají naspořeno alespoň 10% z cílové částky) vyţaduje zajištění nemovitostí. Posledním návrhem na omezení úvěrové rizika je to, aby Wüstenrot kontrolovala potvrzení o příjmu zaměstnance při poskytování úvěrů u rizikových osob. Za rizikové osoby povaţuji fyzické osoby s majetkovou účastí v podniku, ve kterém jsou zároveň zaměstnané. V takovém případě existuje riziko, ţe potvrzení o příjmu není pravdivé, neboť účetní tam uvádí příjem, který jí byl nakázán.

50

SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie 1. DOROCIAKOVÁ, B., KAPÁŠOVÁ, S.: Riadenie rizika úverového procesu. 1 vyd. Bratislava: Národná banka Slovenska, Inštitút bankového vzdelávania, 2001, 239 s., ISBN 80-8043-068-3 2. DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Linde, 2005, 681 s. ISBN 807201515x. 3. JÍLEK, Josef. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, 635 s. ISBN 80-716-95793. 4. PÁNEK, Dalibor a Ivana VALOVÁ. Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 48 s. ISBN 9788021047266. 5. PAVELKA, František, Dagmar BARDOVÁ a Radka OPLTOVÁ. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut - vysoká škola, 2001, iv, 279 s. ISBN 8072650378. 6. PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovnictví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 167 s. ISBN 8021025034. 7. PETRJÁNOŠOVÁ, Boţena. Bankovní management. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 124 s. ISBN 8021034815. 8. Úvod do řízení úvěrového rizika. Translated by Vlastislav Navrátil. 1. vyd. Praha: Management Press, 1994. 315 s. ISBN 80-85603-49-7. 9. VALOVÁ, Ivana. Řízení rizik podle Basel II: se specifickým zaměřením na interní rating v rámci úvěrového rizika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 187 s. ISBN 9788021054103. 10. ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1997. 341 s. ISBN 80-902243-1-8, s. 166.

51

Internetové zdroje 1. BaselCommittee on BankingSupervision: Basel III: a globalregulatoryframeworkfor more resilientbanks and bankingsystems, prosinec 2010, revize červen 2011, vydal Bank forinternational settlement, dostupné k 5. 3. 2013 na http://www.bis.org/publ/bcbs189.pdf 2. Buřinka:

Typyúvěrů.[online].

2013

[cit.

2013-5-13].

Dostupné

z:

http://www.burinka.cz/cs/produkty/uvery/typy-uveru/ 3. Buřinka:

Výročnízprávy.[online].

2008

-

2012

[cit.

2013-5-08].

Dostupné

z:

http://www.burinka.cz/cs/o-burince/zakladni-informace/vyrocni-zpravy/ 4. CBCB:

Úvěrovýbarometr.[online].

2013

[cit.

2013-5-13].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.cbcb.cz/sqlcache/uverovy-barometr-brki-nrki-4q2012.pdf 5. ČMSS:

Překlenovacíúvěry.[online].

2013

[cit.

2013-5-13].

https://www.cmss.cz/#!/produkty/financovani-bydleni/preklenovaci-uvery/uvod.html 6. ČMSS:


2008

-

2012

[cit.

2013-5-08].

Dostupné

z:

https://www.cmss.cz/#!/zpravodaj/vyrocni-zpravy.html/2012 7. Modrá pyramida: Financováníbydlení.[online]. 2013 [cit. 2013-5-13]. Dostupné z: http://www.modrapyramida.cz/produkty/financovani-bydleni/ 8. Modrá pyramida: Výročnízprávy.[online]. 2008 - 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.modrapyramida.cz/o-nas/vyrocni-zpravy/ 9. RSTS: Produkty.[online]. 2013 [cit. 2013-5-13]. Dostupné z:http://www.rsts.cz/produkty/ 10. RSTS:


2008

-

2012

[cit.

2013-5-08].

Dostupné

z:

http://www.rsts.cz/vyrocni-zpravy/ 11. Wüstenrot stavební spořitelna: Profilspolečnosti.[online]. 2013 [cit. 2013-4-23]. Dostupné z:http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/ 12. Wüstenrot stavební spořitelna: Úvěry.[online]. 2013 [cit. 2013-5-13]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/uvery/preklenovaci/ 13. Wüstenrot stavební spořitelna: Výročnízprávy.[online]. 2008 - 2012 [cit. 2013-5-08]. Dostupné z: http://www.wuestenrot.cz/o-nas/profil-spolecnosti/vyrocni-zpravy/stavebnisporitelna/

52

SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: STANOVENÍ HODNOTÍCÍHO ČÍSLA V JEDNOTLIVÝCH STAVEBNÍCH SPOŘITELNÁCH ..................................................................................................................................... 30 TABULKA Č. 2: DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY DRŢENÉ WÜSTENROT K 31. 12. 2012 ....................... 32 TABULKA Č. 3: DLUHOVÉ CENNÉ PAPÍRY DRŢENÉ WÜSTENROT K 31. 12. 2011 ....................... 32 TABULKA Č. 4: PŘEKLENOVACÍ ÚVĚRY PRO NOVÉ KLIENTY .................................................... 33 TABULKA Č. 5: PŘEKLENOVACÍ ÚVĚRY PRO STÁVAJÍCÍ KLIENTY A ÚVĚRY ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ ......................................................................................................................... 34 TABULKA Č. 6: KATEGORIZACE POHLEDÁVEK ZA KLIENTY ..................................................... 36 TABULKA Č. 7: POHLEDÁVKY WÜSTENROT K 31. PROSINCI 2012 A 2011 ................................... 39 TABULKA Č. 8: EXPOZICE VŮČI ÚVĚROVÉMU RIZIKU PRO ROZVAHOVÁ AKTIVA ............... 40 TABULKA Č. 9: EXPOZICE VŮČI ÚVĚROVÉMU RIZIKU PRO PODROZVAHOVÉ POLOŢKY .... 40 TABULKA Č. 10: PŘIJATÉ ZÁSTAVY A ZAJIŠTĚNÍ A BANKOVNÍ ZÁRUKY K 31. 12. 2012 A 2011 ................................................................................................................................................................... 40 TABULKA Č. 11: POHLEDÁVKY ZA KLIENTY .................................................................................. 41 TABULKA Č. 12: OPRAVNÉ POLOŢKY CELKEM .............................................................................. 42 TABULKA Č. 13: HRUBÁ VÝŠE ÚVĚRŮ A PŮJČEK PODLE TYPŮ KLIENTŮ K 31. 12. 2012.......... 42 TABULKA Č. 14: HRUBÁ VÝŠE ÚVĚRŮ A PŮJČEK PODLE TYPŮ KLIENTŮ K 31. 12. 2011.......... 43 TABULKA Č. 15: TABULKA ÚVĚRŮ PO SPLATNOSTI, ALE NEBYLY ZNEHODNOCENÉ............ 44 TABULKA Č. 16: INDIVIDUÁLNĚ ZNEHODNOCENÉ ÚVĚRY K 31. 12 2012 .................................... 44 TABULKA Č. 17: INDIVIDUÁLNĚ ZNEHODNOCENÉ ÚVĚRY K 31. 12 2011 .................................... 45 TABULKA Č. 18: PODÍL KLASIFIKOVANÝCH POHLEDÁVEK (V %) U STAVEBNÍCH SPOŘITELEN ........................................................................................................................................... 46 TABULKA Č. 19: PŘEKLENOVACÍ ÚVĚRY WÜSTENROT PRO NOVÉ KLIENTY ......................... 47

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK Č. 1: FINANČNÍ RIZIKA ...................................................................................................... 12

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1: PŘEKLENOVACÍ ÚVĚRY PRO NOVÉ KLIENTY STAVEBNÍCH SPOŘITELEN V ČR PŘÍLOHA Č. 2: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O WÜSTENROT STAVEBNÍ SPOŘITELNĚ, A.S. ZA ROK 2012 A 2011 PŘÍLOHA Č. 3: ÚČETNÍ ZÁVĚRKA WÜSTENROT STAVEBNÍ SPOŘITELNA, A.S. ZA ROK 2012 PŘÍLOHA Č. 4: VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU WÜSTENROT STAVEBNÍ SPOŘITELNA, A.S. ZA ROK 2012 PŘÍLOHA Č. 5: VÝKAZ O PENĚŢNÍCH TOCÍCH WÜSTENROT STAVEBNÍ SPOŘITELNA, A.S. ZA ROK 2012

53

Příloha č. 1: Překlenovací úvěry pro nové klienty stavebních spořitelen v ČR Překlenovací úvěry

Podmínky

Zajištění

Topkredit (ČMSS)

Minimálně naspořená částka 1000 Kč.

Nemovitostí (případně v kombinaci s pohledávkou)

Tophypo 3letý fix (ČMSS)



Tophypo 6letý fix (ČMSS)



Meziúvěr bez Pro klienty, kteří mohou zastavit vůči požadovanému dokládání úvěru nemovitost s vysokou hodnotou a zároveň příjmů nechtějí prokazovat příjem. (ČMSS)

Nemovitostí.

Rychloúvěr (MPSS)

Pro nové klienty.

Až do 500 000 Kč bez zajištění.

Hypoúvěr (MPSS)

Pro nové klienty.

Nemovitostí.

Rekopůjčka (RSTS)

Pro nové klienty.

Až do 300 000 Kč bez zajištění.

Hyposplátka Pro nové klienty. (RSTS)

Nemovitostí.

Hypoúvěr od Buřinky Pro nové i stávající klienty. (SSČS)

Nemovitostí.

Úvěr od Buřinky (SSČS)

Pro nové klienty.

Až do 800 000 Kč bez zástavy nemovitosti. Ručení třetí osobou je požadováno na základě bonity klienta (dle jeho příjmů). Do 300 000 Kč bez podpisu manžela/manželky.

Zdroj: Zdroj: Vlastní zpracování podle dat ČMSS, SSČS, MPSS, Raiffeisen, Wüstenrot

Příloha č. 2: Základní údaje o Wüstenrot stavební spořitelně a.s. za rok 2012 a 2011


Příloha č. 3: Účetní závěrka Wüstenrot stavební spořitelna, a.s. za rok 2012


Příloha č. 4: Výkaz o úplném výsledku Wüstenrot – stavební spořitelna, a.s. za rok 2012


Příloha č. 5: Výkaz o peněţních tocích Wüstenrot – stavební spořitelna, a.s. za rok 2012

Omezování úvěrového rizika u stavební spořitelny

Recommend Documents