EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary tel: 355 328 311, e-mail: [email protected], ID: t3jai32

EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH ZÁŠKRT (difterie) Po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak 50 000 případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl. Její cirkulace však trvá v některých státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě. Za 10 posledních let klesl výskyt záškrtu v celém evropském regionu o víc jak 95 %. V ČR nebyl ve sledovaném období 2003-2014 zaznamenán žádný případ onemocnění, v roce 2015 byly hlášeny 2 případy, a to z kraje Hlavní město Praha a z Plzeňského kraje. Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů • izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic • dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku • LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikrob. vyšetření • do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované děti po dobu LD Specifická prevence záškrtu: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ


TETANUS (tetanus) Zavedení povinného očkování proti tetanu v roce 1952 mělo zásadní efekt. Do té doby onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj zemřela. V současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje, v roce 2001 byly hlášeny tři případy, od té doby do roku 2014 žádný. V roce 2015 byl hlášen 1 případ z Jihočeského kraje. Doporučená protiepidemická opatření u tetanu: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta • izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence tetanu: TETAVAX (od 9. týdne), řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)



KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH ČERNÝ KAŠEL (pertuse) V ČR byla hlášená nejvyšší nemocnost po 2. světové válce, v roce 1956 onemocnělo 49 144 osob, nemocnost 520,5/100000 obyvatel. Po zavedení očkování v roce 1958 výrazně klesla nemocnost i úmrtnost v dětské populaci. Od 70. let bylo hlášeno do 50 případů ročně. I přes vysokou proočkovanost dětské populace narůstá v ČR od 90. let nemocnost, zejména mezi náctiletými. Dospívající a dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, jsou však významným zdrojem nákazy pro novorozence a kojence, u kterých černý kašel probíhá jako velmi závažné až fatální onemocnění. Proto bylo v roce 2009 zavedeno do pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života. Dále je také k dispozici možnost ochranné vakcinace případných rizikových dospělých zdrojů nákazy pro novorozence a kojence – tzv. „cocoon strategy“. V roce 2015 byl v ČR po třech letech zaznamenán meziroční pokles počtu hlášených případů, a to o 76,8 %. V Karlovarském kraji je rovněž zaznamenáván pokles případů. pertuse

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

342

373

412

234

186

767

955

662

324

738

1233

2521

584

Karlovarský kraj

0

1

0

0

2

5

3

1

0

8

74

36

8

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje


Černý kašel v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 80

absolutní počet onemocnění

70 60 50 40 30

20 10 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015



KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Pertuse – ELISA: podíl pozitivních (anti-PT IgG ≥ 5IU/ml) a negativních (anti-PT IgG < 5)

Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem Víceúčelový sérologický přehled SP 2013, ČR, závěrečná zpráva


Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle: • zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů • Optimální načasování pro diagnostiku pertuse: kultivace 0 – 2 týdny PCR 0 – 4 týdny sérologie 2 týdny a později Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění! • 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění 2. vzorek nejdříve 21 dní po 1. odběru Vyšetřovat vždy v téže laboratoři a stejnou metodou! • izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti • dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivu až po negativním kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů • do kolektivu se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů) Specifická prevence černého kašle: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), PEDIACEL (od 6. týdne do 4 let), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH ZÁVAŽNÉ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE Hemofilové nákazy jsou onemocnění, která se nejčastěji objevují u dětí do věku 5 let a jsou způsobená bakterií Haemophilus influenzae (HI). Ročně bývalo v ČR nakaženo 100 až 150 dětí. K nejčastějším invazivním projevům patřila meningitida (55 %), epiglotitida (32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %). Po zahájení očkování v polovině roku 2001 výrazně poklesl výskyt závažných onemocnění způsobených HI. V letech 2009 – 2014 bylo v ČR hlášeno 111 závažných onemocnění způsobených HI, z nichž nejčastěji onemocněly děti ve věku 0-9 let a starší osoby nad 55 let. V 58 případech probíhalo onemocnění pod obrazem sepse a v 35 případech jako meningitida. Nejčastějším původcem byl neopouzdřený HI NT (59 onemocnění, tj. 53 %) a opouzdřený HI typ f (12 onemocnění, tj. 7 %). HI typ b způsobil 6 závažných onemocnění (tj. 5 %) a HI typ e 4 závažná onemocnění (tj. 4 %). Zbylých 28 původců nebylo typováno, z toho 28 identifikováno pouze jako HI a 2 jako HI „non-b“. V Karlovarském kraji evidujeme cca 1 případ ročně. V roce 2013 se jednalo o meningitidu u důchodkyně (potvrzen HI typ b), v roce 2014 o pneumonii u důchodkyně (potvrzen HI) a v roce 2015 také o pneumonii u dospělého muže (potvrzen HI NT). infekce Hib

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ČR

52

23

20

12

6

6

19

22

16

10

22

22

Karlovarský kraj

-

-

-

1

2

1

1

1

0

0

1

1


2015

1


Závažná onemocnění způsobená Haemophilus influenzae v Karlovarském kraji v letech 2006 - 2015


3

2

1

0 2006

2007

2008

2009


2010

2011

2012

2013

2014

2015


Invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typ b v ČR v letech 1999 – 2014

vakcinace

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha


Doporučená protiepidemická opatření u Hib: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta • izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic • do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů • LD po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let Specifická prevence Hib: řada INFANRIX (od 9/6 týdne), HIBERIX (od 9. týdne), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida) Očkovat se začalo 1960. Do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo. Od 1961 je úspěšnost očkování v ČR 100%. Od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let věku, jež má za cíl, v případě objevení se poliomyelitidy, tuto včas diagnostikovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. Od 2002 je evropský region SZO certifikován jako polio-free. Poliovirus se však vyskytuje v některých zemích – Pákistán, Afgánistán, Nigerie, Kamerun, Etiopie, Rovníková Guinea, Irák, Somálsko a Sýrie. Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny: • zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta • izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic • očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda v minulosti očkovány • u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování neočkovaných či neúplně očkovaných osob • LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů Specifická prevence dětské obrny: IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), HEXACIMA (od 6. týdne), INFANRIX POLIO (od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH DĚTSKÁ OBRNA v ČR rok

počet onemocnění

počet úmrtí

smrtnost

1939

1809

146

8,1

1943

906

98

10,8

1945

594

80

13,5

1948

2063

139

6,7

1953

1895

111

5,9

1956

388

20

5,2

1957

639

27

4,2

1958

231

11

4,8

1959

131

3

2,3

1. - 7.1960

33

1

3

8.1960 – dosud

0

0

0

(v %)

Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace „Očkování a jeho význam“



KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH VIROVÁ HEPATITIDA TYPU A Od velké epidemie v letech 1979-1980 vyrostly generace, které nejsou promořeny. Kromě importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech 2008-2010 epidemický výskyt VHA s rapidním poklesem v následujících letech. Opětovný nárůst onemocnění v ČR je zaznamenáván od roku 2014. V Karlovarském kraji od září 2014 probíhá epidemie VHA, která začala na Chebsku, v únoru 2015 byla zavlečena na Sokolovsko a v březnu 2015 na Karlovarsko. Počet VHA v Karlovarském kraji v roce 2015 stoupl oproti roku 2014 o 90,5 %. Z 274 nemocných v roce 2015 bylo 145 aktivně vyhledáno, v anamnéze 95 nemocných byla pozitivní drogová anamnéza a 31 osob bylo bez přístřeší. V rámci protiepidemických opatření bylo vydáno 2566 rozhodnutí a byla zajištěna očkovací látka z MZ ČR pro 969 kontaktů v rámci mimořádného očkování. VHA

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

114

70

322

132

128

1648

1104

862

264

284

348

673

723

Karlovarský kraj

2

0

1

1

0

11

10

12

4

2

5

26

274


KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH VIROVÁ HEPATITIDA TYPU B Od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí, tím se podařilo tuto citlivou dětskou skupinu ochránit před rizikem nákazy především z náhodných poranění o jehlu a adolescenty před onemocněním VHB v důsledku rizikového chování. Vzestup onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9 vězni. akutní VHB

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

370

392

361

307

307

306

247

244

192

154

133

105

90

Karlovarský kraj

6

10

11

5

13

8

10

10

7

2

19

8

5




KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH VHB – podíl pozitivních a negativních anti-HBs


KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH VIROVÁ HEPATITIDA TYPU C Incidence se v průběhu posledních let příliš nemění, většina případů je zjišťována u osob s rizikovým chováním a je zjišťována náhodně, aktivně vyhledána v rámci vyšetření kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu. Od roku 2008, kdy jsme v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižuje. Vzestup akutních onemocnění v roce 2013 souvisel s přenosem této infekce mezi 4 vězni. Chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79 % z hlášených případů a v roce 2015 to bylo 77,2 %. akutní VHC

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

846

868

844

1022

980

974

836

709

812

794

873

867

945

Karlovarský kraj

6

12

10

9

8

17

9

3

2

2

8

3

5

Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje chronická VHB a VHC

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Karlovarský kraj

12

9

7

10

13

19

4

9

11

10

47

106

57



VIROVÁ HEPATITIDA TYPU E Onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy. Nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky (tlačenka, jitrnice, jelita apod.). V ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se trend tohoto onemocnění.

VHE

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

21

36

37

35

43

65

99

72

163

258

218

299

409

Karlovarský kraj

0

0

0

0

0

0

0

0

1

3

0

4

8



Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 300


250

200

150

100

50

0 2003

2004

2005

VHA

2006

2007

akutní VHB


2008

2009

akutní VHC

2010

VHE

2011

2012

chronická VHB a VHC

2013

2014

2015


Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid: • izolace nemocného na infekčním oddělení • LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů) • doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami: VHA - hladina anti-HAV IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl. kontaktu s nemocným VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-HBs protilátek, hladina anti-HBc IgM protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kontaktu s nemocným VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-HCV protilátek a hodnoty jaterních testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl. kontaktu s nemocným VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-VHE IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl. kontaktu s nemocným • vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Specifická prevence virových hepatitid: Doporučená preventivní vakcinace proti VHA: AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do 15 let) Pravidelné očkování proti VHB: ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let, zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty) V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění VHB nebo pokud hladina anti-Hbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než 10 IU/litr). Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB: TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH SPALNIČKY (morbilli) V roce 2011 probíhala v Evropě epidemie spalniček, kdy byly hlášeny desítky tisíc případů onemocnění – počet hlášených případů spalniček v evropském regionu SZO se zvýšil ze 7 499 případů v roce 2009 na 37 070 případů v roce 2011. V ČR, která je zemí s vysokou proočkovaností a očkování je zajišťováno dvěma dávkami, bylo hlášeno pouze 17 onemocnění, z toho ve většině případů se jednalo o zavlečené onemocnění ze zahraničí. V roce 2014 probíhala epidemie spalniček v Ústeckém kraji, v rámci které bylo hlášeno 186 laboratorně potvrzených případů spalniček. Zdrojem nákazy byl 47letý muž. Jednalo se o importované onemocnění z Indie. Mezi nemocnými převažovali ženy (58,1 %), maximum bylo zaznamenáno ve věku 35-44 let (43,2 %) a onemocnělo 88 zdravotníků. V souvislosti s epidemií bylo vyhlášeno mimořádné očkování, při kterém bylo naočkováno 186 osob (Priorix). V Karlovarském kraji nebyl v posledních letech žádný případ spalniček.

spalničky

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

30

17

0

7

2

2

5

0

17

22

15

221

9

Karlovarský kraj

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0



KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Spalničky – podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru spalniček



Doporučená protiepidemická opatření u spalniček: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů • izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti • podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onemocněním • očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování • LD po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny od posledního styku s nemocným Specifická prevence spalniček: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-RVAXPRO (od 12. měsíce)


ZARDĚNKY (rubeola) Získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity (onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících). Často dochází ke spontánnímu potratu. zarděnky

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

28

31

8

8

4

14

6

4

28

7

0

1

0

Karlovarský kraj

0

3

0

2

1

4

0

3

8

1

0

0

0



Zarděnky v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 9


8

7 6 5 4 3 2 1 0 2003

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015


Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů • izolace pacienta v rámci domácnosti • LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení • zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami v kontaktu s nemocným Specifická prevence zarděnek: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-RVAXPRO (od 12. měsíce)


PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica) Bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých. Přibližně 40 % nemocných má nespecifické příznaky – respirační obtíže, bolest hlavy, teploty. Typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření příušních žláz – jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní žlázy). příušnice

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

753

244

1803

5172

1297

402

357

1068

2885

3902

1553

677

1613

Karlovarský kraj

5

6

7

34

0

3

4

1

38

792

131

10

47



Příušnice v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 900


800 700 600 500 400 300

200 100 0 2003

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015


Příušnice – podíl pozitivních, hraničních a negativních protilátek proti viru příušnic



Doporučená protiepidemická opatření u příušnic: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů • izolace pacienta po dobu 9 dnů – dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkovém oddělení nemocnic • LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení • dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po styku s nákazou Specifická prevence příušnic: PRIORIX (od 15. měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11. měsíce do 12 let), PROQUAD a M-M-RVAXPRO (od 12. měsíce)

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH INVAZIVNÍ PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE Celková nemocnost v roce 2014 poklesla na 3,2/100 000 obyvatel oproti roku 2013, kdy byla 4,0/100 000 obyvatel. Celková smrtnost v roce 2014 byla 15,4 %. Z 337 případů onemocnění bylo očkováno proti IPO 20 osob. K pneumokokům jsou nejvnímavější malé děti do 2 let, senioři nad 65 let a lidé s oslabenou imunitou. V ČR v roce 2014 klesla nemocnost ve věkové skupině 0-11 měsíců na 6,5/100 000 obyvatel oproti roku 2013, kdy byla nemocnost 9,2/100 000 obyvatel. Nemocnost u dětí ve věku 1-4 roky v roce 2014 byla 3,9/100 000 obyvatel (3,8/100 000 obyvatel v roce 2013). Nejvyšší nemocnost je zaznamenávána i u seniorské populace (u osob nad 65 let věku byla nemocnost v roce 2013 10,2/100 000 obyvatel a v roce 2014 8,4/100 000 obyvatel). Mezi nejčastěji se vyskytující sérotyp Streptococcus pneumoniae patří 3, dále se častěji vyskytují 22F, 19A a 7F – všechny preventabilní očkováním. V Karlovarském kraji je zaznamenáván v posledních letech vzestupný trend výskytu pneumokokových infekcí. V roce 2015 bylo hlášeno celkem 42 pneumokokových infekcí, z nichž 25 bylo uzavřeno jako IPO. pneumokok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ČR

299

345

356

343

385

335

424

337

Karlovarský kraj

-

7

10

4

18

16

35

33


2015

42


Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 45


40 35 30 25 20 15 10 5 0 2008

2009

2010


2011

2012

2013

2014

2015


Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 vč. očkování a úmrtí 20

absolutní počet případů

18 16

celkový počet případů (CPP)

14

IPO (z CPP) pneumonie (z CPP)

12

sepse (z CPP)

10

sepse s pneumonií (z CCP)

8

meningitida (z CPP)

6

očkování úmrtí

4

2 0 0-4

5-14

15-24

25-54

věkové kategorie


55-64

65+

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 sérotypy Streptococcus pneumoniae počet IPO

počet dourčených kmenů

25

z toho prevantabilních očkováním počet

%

14

82,4

17

dourčené sérotypy

4x3, 6B, 6C, 3x8, 9L, 9V, 10A, 2x19A, 2x22F, 35F

Červeně označené sérotypy nejsou součástí žádné očkovací látky. Sérotyp 6C byl zachycen u pacienta, který zemřel (v anamnéze koinfekce s Clostridium difficile, toxin B pozitivní).

Očkování v anamnéze pneumokokových onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2015 očkování

Streptococcus pneumoniae laboratorně potvrzený sérotyp

potvrzený sérotyp v očk. látce

druh očkovací látky

počet dávek

pneumonie

nepotvrzen

-

Prevenar

4

ne

pneumonie

10A

ne

Prevenar

3

ano

okres

pohlaví

věk

klinika

KV

M

3

SO

M

7


IPO

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Doporučená protiepidemická opatření u IPO: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta • izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic Specifická prevence IPO: • doporučené očkování malých dětí, osob se zdravotní indikací a seniorů pneumo vakcínou • pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem • pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní indikace do dovršení pěti let věku • dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od 01. 01. 2010 rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do sedmého měsíce věku tři dávky

PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)


Kontrola proočkovanosti proti IPO u dětí s příjmením začínajícím na „M“ v roce 2015 Administrativní kontrola proočkovanosti proti pneumokokovým nákazám v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích PLDD a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (26 Karlovy Vary, 25 Sokolov a 21 Cheb) u dětí narozených v letech 2011 – 2013 (výsledky viz tabulka níže). nar. 2011

druh kontrolovaného očkování

IPO

nar. 2012

nar. 2013

Celkem počet počet počet kontrolovaných proočkovanost proočkovanost proočkovanost kontrolovaných kontrolovaných kontrolovaných dětí v% v% v% dětí dětí dětí 156

89,1

148

79,7

190

83,7

494

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH TUBERKULÓZA (TBC) Závažné infekční onemocnění, postihující řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca 85-95 %). Ve světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí. V roce 1948, kdy bylo u nás zahájeno očkování proti TBC, bylo na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 nových případů onemocnění ročně. V roce 2014 bylo v ČR hlášeno 514 případů, z toho 464 TBC dýchacího ústrojí (v 95 % zasaženy plíce) a 50 jiných TBC. Nejvíce nemocných bylo zaznamenáno u vyšších věkových skupin (u žen 75+ a u mužů 45+). Onemocněly pouze 4 děti ve věku 0-4 roky. Poměr muži:ženy činil 2,1:1. Nemocných cizinců bylo hlášeno 96, tj. 18,7 %, a to z Ukrajiny, Vietnamu a Slovenska. Mezi osobami bez přístřeší bylo zaznamenáno 32 případů plicní TBC. TBC podlehlo 39 osob. V Karlovarském kraji bylo v roce 2015 hlášeno 10 případů TBC, z toho 2 u cizinců vietnamské národnosti. TBC

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

ČR

1162

1057

1007

973

871

879

710

680

609

611

502

514

Karlovarský kraj

53

48

49

37

18

24

20

24

22

12

16

14

Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje

2015

10


TBC v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 60


50

40

30

20

10

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje

2011

2012

2013

2014

2015


Doporučená protiepidemická opatření u TBC: • anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů • provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS Karlovarského kraje Specifická prevence TBC: BCG VACCINE SSI (od novorozeneckého věku) Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů. Indikace očkování proti tuberkulóze • člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC • dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 000 obyvatel • dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC


Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k 09. 11. 2014 V Evropě: Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina V Asii: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka V Africe: všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska V Americe: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay a Peru

V Austrálii a Oceánii: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Kontrola BCG vakcinace 2015 u PLDD, v kalmetizačních zařízeních a novorozeneckých odděleních u dětí narozených od 1.1.2014 do 30.6.2014 Česká republika K očkování proti TBC bylo v ČR indikováno 2376 dětí, z nichž očkováno 1912 dětí, tj. 80,5 %. proti TBC v ČR očkováno celkem 3709 dětí z toho 1912 očkovaných indikovaných dětí z toho 1751 očkovaných neindikovaných dětí z toho 46 revakcinovaných 11letých dětí (44 Středočeský kraj, 2 kraj Hlavní město Praha) Karlovarský kraj Podíl indikovaných dětí: proočkovanost u indikovaných dětí: očkovaných do 6 týdnů věku: indikace pro pobyt či původ ve státě

6,0 % v roce 2014 (3,9 % v roce 2013 a 3,4 % v roce 2012) 58,4 % v roce 2014 (88,2 % v roce 2013 a 84,4 % v roce 2012) 80,0 % v roce 2014 (86,7 % v roce 2013 a 73,3 % v roce 2012) s vyšším výskytem TBC: v 93,5 % v roce 2014 (84,3 % v r.2013 a 88,9 % v r.2012) Důvodem nízké proočkovanosti indikovaných dětí narozených v 1. pololetí 2014 bylo, že se 16 dětí neostavilo k očkování, v 15 případech byl důvodem nedostatek očkovací látky proti TBC a v 1 případě dočasná kontraindikace. Dále očkovány 3 neindikované děti k očkování proti TBC. Žádné z 11letých dětí nebylo revakcinováno proti TBC.

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ V posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění. Zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v lidské populaci. Výskyt bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech rovněž mírně klesající charakter a omezuje se na sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí. Okolo 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou odpovědné zejména Escherichia coli, Clostridium difficile a Yersinia enterocolitica. V Karlovarském kraji v roce 2015 byl původcem bakteriálních střevních infekcí v 54,4 % Campylobacter spp., v 41,6 % Clostridium difficile, v 3,7 % Escherichia coli a v 0,3 % Yersinia enterocolitica. Dále byla hlášena 1 shigelóza. Přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v posledních letech nárůst těchto onemocnění. Nejčastějším původcem virových průjmových onemocnění jsou rotaviry. Většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez hospitalizace. V Karlovarském kraji v roce 2015 byly původcem virových střevních infekcí v 80,1 % rotaviry, v 6,3 % adenoviry a v 13,6 % noroviry. Hospitalizováno bylo 84,4 % nemocných pacientů. Dále v Karlovarském kraji v roce 2015 řešeny 2 epidemie způsobené intoxikací lektinem po konzumaci nedostatečně tepelně upravených luštěninových těstovin – celkem onemocnělo 128 osob.


salmonelóza

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

26899

30724

32927

25102

18204

11009

10805

8622

8752

10507

10280

13633

12727

Karlovarský kraj

907

1053

1221

976

546

416

288

267

188

293

205

268

328

bakteriální střevní infekce

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

22417

28316

32972

25184

27085

23480

23549

24507

23418

23580

24186

27666

29223

Karlovarský kraj

548

695

583

789

707

466

517

479

472

443

337

422

616

virové střevní infekce

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

2099

3590

3670

5597

6025

6639

6066

8517

9955

6877

7778

9438

18817

Karlovarský kraj

49

122

111

131

115

288

94

296

170

202

145

190

302



Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015

absolutní počty onemocnění

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2003

2004

2005

2006

salmonelóza

2007

2008

2009

bakteriální střevní infekce


2010

2011

2012

virové střevní infekce

2013

2014

2015


Doporučená protiepidemická opatření APO: • výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních) • izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových odděleních nemocnic • dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky dobrém stavu • dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Specifická prevence u rotavirových infekcí: • doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka) • ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi: vakcína Rotateq – u 34 000 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 96 % vakcína Rotarix – u 10 200 studijně očkovaných dětí redukce hospitalizace téměř o 85 %

*) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení jizvičky po BCG očkování **) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců; maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32 týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)


Počet očkujících PLDD proti rotavirové infekci k 04. 09. 2015 65 60 55 50

počet PLDD

45 40

nezjištěno

35 30 25 20 15 10 5

0

Zdroj: KHS Karlovarského kraje

neočkujících PLDD očkujících PLDD


KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA Nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů. U pasených laktujících zvířat infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem. Při konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může dojít k infekci člověka alimentární cestou. Nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů. Nelze však vyloučit ani přenos tepelně neupraveným kravským mlékem. V roce 2015 byl proveden terénní odchyt klíšťat v lokalitě Tatrovice, okres Sokolov – nebyla prokázána infekčnost klíšťat v žádném ze 2 vzorků (44 nymf a 45 larev ) ani u 1 odchycené samice. KE

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

606

507

643

1029

546

631

816

589

861

573

625

410

351

Karlovarský kraj

4

5

7

13

10

6

12

14

14

10

13

12

12



Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015 16


14 12 10 8 6 4 2 0 2003

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015


Výskyt Klíšťové encefalitidy v Karlovarském kraji v letech 2011 - 2015 dle vykazujících okresů 10 9 8

počet onemocnění

7 6

Karlovy Vary 5

Sokolov Cheb

4 3 2 1

0 2011

2012


2013

2014

2015


Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v roce 2015 dle udávané lokality pohybu nemocných osob

počet případů

2

1

0

okres K.Vary


okres Cheb

jiné



KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Klíšťová encefalitida podle okresu pravděpodobné infekce v roce 2013



Doporučená protiepidemická opatření u Klíšťové encefalitidy: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob • izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic • informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy • SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat – umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a odkaz na webu KHS Karlovarského kraje • ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp. rezervoárových zvířat Specifická prevence Klíšťové encefalitidy: ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN 0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)


INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE Vždy se jedná o závažná život ohrožující onemocnění s průměrnou smrtností 10 %. Nejčastěji u nemocných bývá potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B (v roce 2014 v 57,1 %), dále sérotyp C (v roce 2014 v 21,4 %). Nejčastěji a nejzávažnější případy jsou u dětí do 5 let a v adolescentním věku. V Karlovarském kraji v roce 2015 onemocněla 2letá dívka a 2 dospělí muži. Ve dvou případech byla potvrzena Neisseria meningitidis sérotyp B a v 1 případě sérotyp C. MM

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

ČR

99

98

99

77

78

86

85

64

66

57

57

37

44

Karlovarský kraj

4

1

0

0

3

1

2

3

4

3

2

0

3



Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 - 2015


5

4

3

2

1

0 2003

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015


Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008 - 2015 absolutní počet případů

8 7 6 5 4

Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008 - 2015

3 2

10

1

9 B

C

Y/W135

neurčen

sérotyp Neisseria meningitidis


0

8 7 6

Karl. kraj

5

K.Vary

4

Sokolov Cheb

3 2 1 0


0-4 let

5-14 let

15-25 let

26-59 let

60+ let

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním v ČR 1943 - 2014

Zdroj: Epidat, SZU Praha

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Invazivní meningokoková onemocnění v ČR v letech 1993 - 2014

Zdroj: Epidat, SZU Praha


Doporučená protiepidemická opatření u invazivních meningokokových onemocnění: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta • izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic • LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem • omezení fyzické námahy • profylaktické podání antibiotik u rizikových osob – osoby v úzkém kontaktu, děti do 1 roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním • profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována Specifická prevence invazivních meningokokových onemocnění: NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2 měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let), MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců)


CHŘIPKA (influenza) Jedná se o onemocnění, které může způsobovat závažný klinický průběh i s fatálními následky. Každoročně je chřipkou nakaženo 10 – 18 % světové populace, z toho závažný průběh má 5,5 miliónů populace a 700 000 osob zemře. V chřipkové sezóně 2014/2015 bylo v ČR hlášeno 256 klinicky závažných onemocnění chřipky, jímž 68 osob podlehlo. Dominoval subtyp chřipky A(H3N2). V české populaci je velmi nízká proočkovanost proti chřipce, a to zejména díky nízkým obavám z onemocnění u lidí i negativnímu přístupu zdravotníků k očkování proti chřipce. V Karlovarském kraji jsou případy chřipky vykazovány do celorepublikového registru Epidat až od roku 2012. V roce 2015 chřipkou onemocnělo 41 osob, z toho u 8 klinicky závažným průběhem a 2 osoby nákaze podlehly. Dominovala chřipka typu A. Proočkovanost proti chřipce je v Karlovarském kraji na nejnižší úrovni z celé ČR, v sezóně 2014/2015 činila pouhých 3,2 %. chřipka

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Karlovarský kraj

0

0

0

0

0

1

6

0

0

2

74

6

41



Chřipka v Karlovarském kraji v letech 2012 - 2015 80

absolutní počet případů

70 60 50

celkem

40

z toho KZP

30

z toho úmrtí

20 10 0 2012

2013


2014

2015


Chřipka v Karlovarském kraji v letech 2012 - 2015 50


45 40 35

A

30

A(H1N1)

25

A(H3N2)

20

A(H3)

15

B A+B

10 5 0 2012

2013


2014

2015

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Doporučená protiepidemická opatření u chřipky: • zajištění odběru biologického materiálu od pacienta • izolace pacienta dle klinického stavu • v případě objevení se nové varianty chřipkového viru se postupuje podle Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novou variantou chřipkového viru • uzavírání škol je v kompetenci jejich ředitelů, a to při náhlém, výrazném zvýšení nemocnosti ARI a chřipky, pokud chybí > 30 % žáků na dobu min. 7 dnů • zákaz návštěv v lůžkových ZZ a v zařízeních sociálních služeb je v kompetenci poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb

Prevence chřipky: • vyhnout se kontaktu s nemocnými lidmi • nechodit na místa s velkou koncentrací lidí • časté a opakované mytí rukou, ev. dezinfekce rukou • používání kapesníků při kašli a kýchání a jejich likvidace ihned po použití • nedotýkání se obličeje a vyhnout se mnutí očí • nepoužívání společných sklenic, příborů, hraček, mobilních telefonů apod. • zvyšování obranyschopnosti pestrou stravou se zastoupením ovoce a zeleniny, otužováním, přiměřenou fyzickou aktivitu • časté větrání • kvalitní a dostatečný spánek

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH Specifická prevence chřipky: FLUAD (od 65 let), FLUARIX (od 6. měsíců), FLUARIX TETRA (od 36. měsíců), IDflu (od 19 do 59 let), INFLUVAC (od 6. měsíců), OPTAFLU (od 19 let), VAXIGRIP (od 6. měsíců)


Kontrola proočkovanosti k 31. 12. 2014 u dětí s příjmením začínajícím na „M“ v roce 2015 Administrativní kontrola proočkovanosti v Karlovarském kraji byla provedena v 71 ordinacích PLDD a v 1 Krajském dětském domově pro děti do 3 let věku (26 Karlovy Vary, 25 Sokolov a 21 Cheb), a to celkem u 841 dětí (324 Karlovy Vary, 246 Sokolov a 271 Cheb) s rozdělením podle ročníků narození a druhu kontrolovaného očkování dle následující tabulky včetně výsledků proočkovanosti v %. nar. 2000

druh kontrolovaného očkování

počet kontr. dětí

proočk. v%

HepB

165

98,78

nar. 2003 počet kontr. dětí

proočk. v%

DTPa-IPV-HepB-Hib Celkem kontrolovaných dětí

počet kontr. dětí

proočk. v%


proočk. v%


proočk. v%

Celkem kontr. dětí 165

MMR DTPa-IPV

nar. 2011

156 182

98,08

148

93,24

304

98,90

182 148

94,59

190

92,63

190 841


OČKOVACÍ LÁTKY ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA

Vysvětlivky: DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě HepB - vakcína proti VHB PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním RV - vakcína proti rotavirům MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám BCG - vakcína proti tuberkulóze Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru VZV - vakcína proti planým neštovicím

Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3


Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v kraji jsou k dispozici na:

www.khskv.cz

Kontakty: Ing. Martina Prokopová Bc. Jiřina Vaňová Zdeňka Boháčová Mgr. Jitka Srbová

tel. č.: 355 328 367 tel. č.: 355 328 361 tel. č.: 355 328 262 tel. č.: 355 328 464

mobil: 724 178 532 mobil: 724 182 483 mobil: 606 650 526 mobil: 733 136 343

e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] e-mail: [email protected]

EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE A OPATŘENÍ U VYBRANÝCH NÁKAZ

Recommend Documents