Energie a ekonomika Miloslav Ransdorf I. Energie dnes a zítra Jako sukně má být kniha, projev, analýza. Dostatečně krátká, aby přitáhla pozornost, dostatečně dlouhá, aby pokryla předmět. Zanalyzovat evropskou a světovou energetiku není jednoduché. Zejména když si představíme obrovský rozsah pojmů jako je nafta, elektřina, plyn, uhlí, voda, jádro, uran ,obnovitelné zdroje. A jejich dopady na životy, bytí člověka, obrovské dopady na politiku. Energie je prudce politická. Bez ní není růst a zaměstnanost. Kdysi Britové, nyní USA a Británie by nevtrhli do Iráku, nebýt tam nafty. Nebýt nafty na Blízkém a Středním Východě, Američané by tam neměli téměř v každém státě svoji armádu. Kdyby Venezuela a Ekvádor neměli naftu, tajné služby USA by tak intenzivně nepracovaly a nepřipravovaly v těchto teritoriích své akce. Irák by nezaútočil na Kuvajt a USA (plus další) by tak bleskově nepomohli Kuvajtu, nebýt jeho plynu a nafty. Firmy Exxon, Shell, BP atd. se zajímají o Nigérii, Azerbajdžán, Kazachstán ne pro jejich "modré oči", ale kvůli naftě a plynu. Kdyby Rusové neměli největší zásoby plynu na světě, další obrovské zásoby nafty (ale také č.1 na světě v zásobách pitné vody), uhlí a všech složek Mendelejevově soustavy, nebyl by takový zájem je zlikvidovat, rozdělit a s nimi "kamarádit" např. tím, že je vzali do skupina G8. / Jsou další faktory - obrovské území RF a možnost např. zničit zeměkouli tisíckrát, jejich 25 miliónů, kteří padli v boji proti nacizmu a tak zachránili lidstvo/. Norové kdysi byli chudí jak kostelní myš, dnes jsou boháči, protože našli naftu a plyn. V roce 2000 byla vypracována energetická strategie USA (své nafty mají na zhruba 10 let). V zájmu zajištění energie se plus - minus realizuje zahraniční politika a akce USA. Také evropská levice, GUE/NGL potřebuje svou energetickou politiku. Když se politika dělá bez přihlédnutí k energetice, nemůže být realistickou a perspektivní. Předseda Státní rady a vlády Kubánské republiky, Fidel Castro Ruz II. na Summitu Jihu v Kataru 12. června 2005 poslal poselství, ve kterém se m. j. praví: Rozhazovačný konzumní styl bolestně kontrastuje s chudobou a ohrožuje podmínky života na planetě. Zářným dokladem toho je ropa. Dravá spotřeba tohoto důležitého energetického zdroje ve Spojených státech, kde je spotřeba na obyvatele běžně čtyřnásobně vyšší oproti třetímu světu, spotřeba stále roste a hrozí vyčerpáním tohoto životně důležitého neobnovitelného zdroje. Tato země, s pouhými 5 % světové populace, spotřebovává 26 % ropy. Naprosto jasně a rozhodně je třeba říci, že skutečnou příčinou téměř apokalyptické energetické krize ohrožující dnes svět, je neuměřená a nezadržitelná spotřeba bohatých zemí a absurdní a neudržitelné konzumní společnosti, jež se tam vytvořily. Při tomto tempu energetického plýtvání se nabídka ropy a plynu nikdy nemůže vyrovnat poptávce, neboť ověřené a pravděpodobné zásoby se vyčerpávají. Na druhé straně, více než 30 let proklamovaný a slibovaný cíl vynakládat 0,7 % na pomoc rozvoji, nepřesahuje dnes 0,2 % a u Spojených států činí 0,1 %. Naproti tomu částka zaplacená v roce 2004 za dluhovou službu pětinásobně překročila výši prostředků, kterou Jih obdržel jako oficiální pomoc rozvoji. Je již zjevné, že skromné Cíle milénia nebudou naplněny. Hlad zůstává nadále každodenní realitou pro 852 milionů lidí, zatímco se biliony dolarů utrácí za zbraně, které poslouží k zabíjení hladových, ale nikoli k odstranění hladu. PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/1
Téměř třetina dětí ve třetím světě trpí opožďováním růstu a jejich výška a váha je v důsledku podvýživy pod hranicí normálu. Dál každoročně umírá 13 milionů chlapců a děvčátek na léčitelné nemoci, zatímco se další bilion dolarů utápí v ohlupující obchodní reklamě. Téměř miliarda dospělých analfabetů a 325 milionů dětí, které nechodí do školy, ukazuje, jak je svět vzdálen té nejelementárnější rovnosti a spravedlnosti. Tento neospravedlnitelný a neudržitelný svět nemůže být budoucností lidstva. Tváří tvář obrovským problémům chudoby a nespravedlnosti v současném světě proklamuje prezident Spojených států právo vést preventivní a překvapivé války proti 60 či více zemím. Manipuluje Spojenými národy. Chartu (OSN) prohlašuje za zastaralou a pohrdá mezinárodním právem. Svrchovanou rovnost států mění v odporný výsměch. Spojme se tedy my, věčně odstrkovaní, abychom založili spravedlivý, rovný a udržitelný světový pořádek. Zachovejme Spojené národy a dejme je do služeb národů. Braňme mír. Bojujme za naše práva s vědomím, že nic nám nebude darováno zadarmo.Tolik Fidel. * * * Energetika je úzce spojena s ekonomickým růstem a péčí o ekologii (ochranu života a životního prostředí). Energetika je globální, celosvětová záležitost. Málokdo ví, že dnes tzv. rozvojový svět spotřebovává více energie, než tzv. rozvinutý svět (54 % a 46 % neboli denně země jako je Čína, Indie atd. 108 milionů barelů, svět rozvinutý 100 milionů barelů denně v roce 2005). Údaje dle www.exxon mobil.europe.com. Je předpověď, že v r. 2030 budou tzv. rozvojové země spotřebovávat 63 % světové energie a tím zase bude v ovzduší více odpadu. V tomto kontextu má velký význam efektivita využívání energie. Evropských 25 zemí potřebuje 2 barely nafty, aby vygenerovalo 835 EUR ekonomické aktivity, USA na to spotřebují 3 barely, Čína 6 a Indie 8 barelů. Znamená to, že EÚ se již nemusí starat o efektivně využívání energie? Absolutně ne. Protože EÚ je velmi, velmi závislá na importech energie. Naštěstí jsou již technologie a motory v různém stadiu rozpracování, které budou šetřit jak energii, tak ovzduší a zdraví. Trvalo to 125 let, než lidstvo spotřebovalo první trillion barelů nafty. Další trillion spotřebuje za 30 let. Anebo že svět bude v příštích 20 letech potřebovat 40 % více nafty než v roce 2005. (Údaje firmy Chevron - podrobnosti na willyoujoin II. Zelená kniha EU 2005 V červnu 2002 a v březnu 2006 Evropská komise přijala Zelenou knihu o energetické účinnosti, jejímž cílem je, aby se úspory energie staly jednou s priorit. S ohledem na zvyšující se ceny ropy a s vyhlídkami na to, že v roce 2030 bude 70 % spotřeby energie dováženo, má Evropská unie povinnost přijmout efektivní energetickou politiku. Přestože je třeba zabývat se otázkou dodávky energie, Evropa by zároveň měla nasměrovat své úsilí na snižování spotřeby energie všemi prostředky. Zelená kniha vyjmenovává řadu způsobů, jak do roku 2020 snížit spotřebu energie o 20 % prostřednictvím změn v chování spotřebitelů a využíváním energeticky úsporných technologií. Takové snížení spotřeby by přineslo EU finanční úspory ve výši přibližně 60 miliard EUR. Zároveň by to znamenalo investici do PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/2
ekonomiky EU, pomocí které by evropský průmysl posílil svou pozici. "Tento náročný plán na zvýšení energetické účinnosti pomůže Evropě naplnit dva základní cíle Lisabonské strategie: dosáhnout většího růstu a vytvořit lepší pracovní příležitosti. Evropě to rovněž pomůže ke splnění jejích závazků vyplývajících z Kjótského protokolu", řekl komisař pro energetiku, Andris Piebalgs, který před nedávným časem představil novou evropskou energetickou koncepci, otevřenou všem druhům produkce energie. . "Evropská unie musí prozkoumat všechny možné způsoby k dosažení 20 % úspor energie, ať je to zdanění, státní podpora a veřejné zakázky nebo kampaně zvyšující povědomí a povinnosti označovat výrobky informacemi pro spotřebitele." Používání úsporných světel, výměna starého boileru, zateplování budov, nová okna, vyhození staré lednice, pravidelná kontrola tlaku v pneumatikách, izolace střechy: to je jen několik příkladů toho, co spotřebitelé mohou udělat, aby ušetřili energii. Průmyslová odvětví mohou rovněž zlepšit výrobní procesy. Veřejné orgány musí jak občany tak průmyslová odvětví ve snaze uspořit energii podporovat. Současná tendence ukazuje stálé zvyšování spotřeby energie, která by se v nadcházejících 13 letech, do roku 2020, pokud se nic nezmění, mohla v EU zvýšit až o 10 %. V této Zelené knize Komise navrhuje zvrátit tento trend a vysvětluje, jakým způsobem lze dosáhnout 20 % úspor energie do roku 2020. Text zdůrazňuje, že polovinu úspor je možné zajistit prostřednictvím řádného provádění již přijatých právních předpisů (nebo těch, které budou přijaty v nejbližší době) týkajících se budov, domácích spotřebičů a služeb v oblasti energií. Aby ušetřila dalších 10 %, musí Evropa právě teď přicházet s novými nápady a podporovat iniciativu. Možnosti zmíněné v Zelené knize zasahují do všech odvětví - výroba a zvláštní použití, průmysl a služby, domácnosti a budovy, doprava a mezinárodní vztahy. Týkající se všech zúčastněných subjektů, od osob přijímajících rozhodnutí na národní, regionální a místní úrovni až po banky, mezinárodní instituce a jednotlivé spotřebitele. Komise navrhuje širokou škálu politických nástrojů včetně finančních pobídek, vyhlášek, stanovení cílů, poskytování informací a školení, mezinárodní dialog. Mezi navrhovanými činnostmi najdeme: zavedení ročních akčních plánů pro energetickou účinnost; zlepšení systému zdanění, aby se zajistilo, že znečišťovatel opravdu platí; lepší zacílení státní podpory; využívání veřejných zakázek k nastartování nových technologií jako například energeticky úsporných vozidel, rozšíření působnosti evropské směrnice o energetické náročnosti budov na menší prostory. Zelená kniha je odrazovým můstkem pro širší diskuzi, do které by se měly zapojit všechny zúčastněné subjekty. Více informací: http://europa.eu.int/comm/energy/efficiency/index_en.htm
III. Nafta, plyn, uhlí, jádro Nehledě na prudce se zvyšující spotřebu uvedených paliv, životnost např. prokázaných rezerv nafty a plynu se celosvětově podstatně zvýšila. U ropy z 28 na 43 let a u plynu z 39 na 68 let. Tyto předpovědi se zvýšily nejen proto, že se našla nová naleziště v rusko-norském Barentsově moři, u Kaspického jezera, v Ochotském moři, v Tonkinském zálivu a u Spratleyových ostrovů atp., ale také díky novým technologiím těžby. Dosavadní technologie těžby umožňovaly vytěžit zhruba 30 % nafty z naleziště. Současné a budoucí nové technologie umožňují toto procento zvýšit až na 50 % (i více) a těžit např. dříve netěžitelné (horizontální vrty, podmořská těžba až cca do 6000 metrů, těžba extra těžké nafty např. ve Venezuele/Orinoco/ a v Kanadě/Athabasca/.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/3
Zdokonalená technologie zkapalnění (LNG - Liquified Natural Gas) a dopravy plynu umožňuje využívat naleziště plynu v Bolívii, Alžírsku, Nigérii, Venezuele, Kataru. (Když se plyn ochladí na - 163°C stane se kapalinou). V roce 2002 ropa pokrývala 36 % požadavků na světovou primární spotřebu energie, 21 % plyn, 17 % jádro (nukleární energie), 16 % voda ve vodních elektrárnách a 23 % uhlí. Uhlí hraje dodnes hlavní úlohu v elektrárnách v Číně, USA, Jižní Africe, Indii, Polsku, Austrálii. Uhlí je ještě na 200 let - potvrzené zásoby jsou téměř miliarda tun. Je taky podstatně levnější než nafta a plyn (např. v létě 2005 stálo 169 litrů nafty 55 dolarů USA, ale uhlí se za tuto cenu dalo koupit 1050 kg). Samozřejmě uhlí dosud produkovalo mnoho oxidu uhličitého při spalování. Avšak nová technologie tzv. "čistého uhlí|" (clean coal) vzbuzuje naděje. Znovu obnovitelné energie (renewables) jako jsou vítr, slunce, biomasa jsoudnes předmětem pozornosti a štědře dotované, propagované, avšak drahé, nejisté a se zanedbatelným 1 % podílem na světové primární spotřebě energie. (Jsou však jednotlivé státy, kde je tento podíl např. 10 %, Dánsko například větrnými elektrárnami pokrývá už 20% spotřeby elektřiny). Samozřejmě světovým šlágrem pro energetiku jsou pojmy efektivita výroby a spotřeby energie, zajištění bezpečnosti energetických dodávek. Na to jsou rozpracovány speciální programy např. také v rámci EU, EP a jeho výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). O tom však později.
IV. Světová energetická perspektiva Nejlepší analýzy k této problematice zveřejňuje Mezinárodní Energetická Agentura (IEA - International Energy Agency) se sídlem v Paříži. (http://www.worldenergyoutlook.org. nebo eia.doe.gov/oiaf/aeo/index) Samozřejmě také EU, EK, EP (www.europa.eu.int). Užitečné jsou publikace amerických a britských ministerstev - U. S. Department of Energy (DOE), U.K. Department of Trade and Industry´s, Energy Group. Zvláštní expertizy vypracovávají nadnárodní monopoly Exxon (exxon.mobil.com), ESSO (esso.com), organizace evropského plynu EUROGAS (eurogas.org), SHELL (shell.com/home) , ruský GAZPROM a RAO JES . * * * Každý den se ve světě spotřebuje 80 - 100 mil. barelů nafty a 300 miliard kubických metrů plynu. Do roku 2030 se má tato spotřeba zvýšit o 50 až 60 %. Když se nafta, plyn a jiné zdroje přepočtou na naftový denní ekvivalent (MBDOE - million barrels per day oil - equivalent) tak předpověď zní: do roku 2030 se zvýší spotřeba energie z 220 MBDOE na 335 MBDOE. Pokud by se neprosadily plány na lepší efektivitu využívání energie v domácnostech, průmyslu, dopravě, potřeba bude ještě vyšší. Odborníci doufají, že se zvýší výroba energie z jádra, tzv. čistého uhlí a biomasy. Tyto a jiné předpovědi se opírají a o známou praxi, že ekonomický růst je těsně propojen se spotřebou energie. (projekce se opírají o celosvětový průměrný roční růst HDP do roku 2030 o 2,8 %, přičemž hlavními "tahouny" dynamiky spotřeby budou Čína, Indie, méně USA, Japonsko, EU). Podíly primárních energetických zdrojů v roce 2030 mají být následující: nafta a plyn 60 % (plyn převýší naftu), uhlí, jádro, voda 30 %, ostatní 10 %. Pozoruhodné jsou předpovědi EXXONU a dalších pro růst HDP jednotlivých regionů (ročně 2,8 % do r. 2030) PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/4
Světový HDP v bilionech US dolarů v r. 2003 - 36 a v r. 2030 - 76. z toho
__________________________________________ | 2003 | 2030 | |EVROPA 12 | 20 | |USA, KANADA 12 | 24 | |JAPONSKO 4 | 6 | |ČÍNA 1,4 | 7,4 | |RUSKO 0,6 | 1,6 | |AFRIKA 0,7 | 1,6 | |INDIE 0,6 | 2,2 | Jak je vidět z tabulky, Američané si fandí. Světoví experti nepočítají s celkovým snížením škodlivých emisí vypouštěných do vzduchu. I když např. EU a Rusko se budou hodně snažit, další státy v rámci rozvoje svého průmyslu, dopravy, zvyšování životní úrovně budou emise produkovat ve velkém (USA, Čína, Indie, Afrika, Asie, Jižní Amerika). A nehledě na zdokonalování motorů (část bude tzv. hybridních) a výfuků automobilů /také díky nanotechnologii/, jejich počet se zvýší z 520 milionů v r. 2005 na 1,2 miliardy v r. 2030, takže i zde se budou emise celkově zvyšovat. Naštěstí nejrychleji a nejvíc se bude vyrábět čistá energie z plynu. Dramatické trojnásobné zvýšení importu plynu zažije USA: z dnešních denně 9 miliard kubických stop na 27 miliard v r. 2030 a Evropská unie o nejmíň 70 % vzrůst mezi rokem 2005 až 2030. Dne 29. července 2005 USA a Austrálie znovu potvrdili, že protokol z Kjóto o snižování emisí nepodepíšou, ale budou se ale snažit o nové technologie, které by snad dopomohly k čistějšímu prostředí. K nim se přidaly další státy, Japonsko, Čína, Indie, Jižní Korea. To znamená, že 50 % lidstva Kjóto nebude plnit. Třetina lidstva nemá přístup k energii. Takže zbývá Evropa a Rusko, které celosvětové emise ovlivní jen okrajově. Proto předpověď zní: v roce 1960 3 miliardy lidí konzumovaly 3 miliardy tun naftového ekvivalentu (MTOE) energie a emitovaly 2,4 miliard tun CO2, v roce 2005 6 miliard lidí konzumovalo 10 miliard MTOE a emitovalo 6 miliard tun CO2, v r. 2030 bude 8 miliard lidí konzumovat zhruba 18 miliard MTOE energie a emitovat 12 miliard tun CO2 (anglicky carbon dioxide). Ale pozor, z toho budou emitovat USA již v roce 2025 celkově 8 (!) miliard tun CO2. Je to údaj EIA USAViz eia.doe.gov. Mezi 1850 a 2005 se průměrná teplota v Evropě zvýšila o 1°C, jsou vědecké předpovědi, že do r. 2030 se zvýší o 2°C. Tropická léta v Evropě např. 2003 a 2005 i 2007, k tomu různé velké povodně a hurikány typu Katrina v USA 2005 prý nejsou náhodné. Musím ovšem jako filozof, historik a politik upozornit, že za posledních několik desítek tisíc let se klimatické poměry na Zemi měnily prudčeji a výrazněji než dnes. V době, když nebyl průmysl, doprava, energetika a na Zemi žilo velmi málo lidí. Takže někdy různá tvrzení a prohlášení určitých tzv. ochránců životního prostředí ať už na ministerstvech, v parlamentech nebo v různých sdruženích posuzuji opatrně, střízlivě, realisticky, historicky a politicky. Většina lidstva nechce Kjóto, třicet států, kde žije dvě třetiny obyvatel Země znova potvrdili, že budou stavět jaderná zařízení, která vyrábí energii bez CO2 a zajišťují rozvoj, zaměstnanost, jistotu dodávek energie 24 hodin denně bez závislosti na tom, zda fouká vítr nebo svítí slunce, nebo mám k dispozici biomasu. PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/5
V rámci EU 25 se 31 % elektřiny vyrábí v 149 nukleárních zařízeních. Belgie jich má 7, ČR 6, Finsko 4, Francie 59, Německo 17, Maďarsko 4, Lotyšsko 1, Holandsko 1, Slovensko 6, Slovinsko 1, Španělsko 9, Švédsko 11, Británie 23. V celém světě funguje kolem 450 jaderných zařízení a dalšch 30 se staví. Pro nukleární energii mluví ekonomika, čistota, bezpečnost, spolehlivost. (1 kWh v Británii se vyrábí z plynu za 2,5 pence, z uhlí 3,3, z jádra 2,4 při 25-leté amortizaci a 2,2 při 40-leté, vítr 5,35). Rádoby zelení občas tvrdí, že se neví co s radioaktivním odpadem. Není to pravda. Ať se jdou podívat, jak je o tento "odpad" (waste) vzorně postaráno např. ve Finsku, České republice, Švédsku, Francii, Británii. Kdyby dnes někdo odstavil všechna jaderná zařízení ve světě, emise CO2 by se zvýšily o ročně 600 mil. t. Přitom všechna auta v Evropě emitují ročně 400 mil. t. CO2. (Údaje převzaté od bývalého předsedy ITRE EP Gilese Chichestera z jeho statě "Peoples Fears Should Not Deter Nuclear Progress in EU", EU Reporter 16-19 June 2005). V této souvislosti nutno uvést, že celosvětově je uranu pro výrobu energie dost a na dlouho. V procentech jsou uvedeny prokázané zásoby takto: 1. Bývalý SSSR -30,5 2. Austrálie - 26,5 3. Afrika - 17,3 4. USA a Kanada - 16,6 5. Brasilie - 6,4 (Tyto a následující data viz RAG AG-Essen, Magazin 04/2004 a www.bdi-online.de, nebo www.rag.de, případně Energy the stakes for Europe hledej na www.suez.com) Nejvíce zásob uhlí, plynu a uranu má Rusko, ropy Blízký a Střední východ (BS
V. Zásoby uhlí, plynu, nafty ____________________________________________________________________ | |UHLÍ, Gigatuny |PLYN, Terra m3 |Nafta, Gigatuny | |RUSKO | 2,3 | 172 | 56 | |USA, KANADA | 1,1 | 66 | 56 | |EVROPA | 0,6 | 22 | 14 | |Asie a Austrálie | 1,1 | 39 | 22 | |SV | 0 | 104 | 151 | |Latinská Amerika | 0,5 | 19 | 32 | Všechny ukazatele jsou důležité. Avšak momentálně v extralize energetických zdrojů roste stále více význam plynu. Kromě toho: ve výše uvedených tabulkách ještě nejsou zahrnuty zjištěné super zásoby plynu a nafty v Severních mořích, které většinou patří Rusku a částečně Norsku. Norská ministryně energetiky mi v rozhovoru sdělila, že tam je 25% všech světových zásob plynu a nafty. Spotřeba přírodního plynu v Evropě (25 států EU plus Švýcarsko a Turecko) činila v roce 2004 téměř 18 000 PJ (peta joule) což je - pro lepší představu 384 mtoe (million tons of oil equivalent) nebo 458 bcm (billion cubic meters). Spotřeba se v EU oproti roku 2003 zvýšila o 3,3 % a celosvětově o neuvěřitelných 4,3 %. Nejvíce o to "zasloužila" Čína zvýšením spotřeby o 25 %. Jak to vypadalo se spotřebou v jednotlivých zemích, viz přiloženou tabulku. Celkem je v takto definované "Evropě"připojeno na plyn 250 miliónů lidí (100 mil. domácností). Závislost "Evropy" na dovozu zemního plynu převýšila 50 % - v r. 2004 importovala 9010 PJ. Například Česká republika spotřebovala plynu v r. 2004 až 8 MTOE, Slovensko 5,2, Německo 75, Belgie 14,6, Rakousko 7, Polsko 11, Británie 82, Francie 40, Itálie 66. (Údaje od "Eurogas" - organizace plynařů PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/6
EU se sídlem V Bruselu, viz eurogas.org) a ze zprávy Evropské komise o situaci v energetice ze září 2005. Developments in European Natural Gas Consumption 2004
__________________________________________________________________ |NATURAL GAS CONSUMPTION IN 2004 | | | | | A | B | CH | CZ | D | DK | E | F | |PJ (peta joule) | 357,0 | 677,2 | 125,1 | 368,2 |3500,0 | 183,3 |1150,8 |1877,0 | |MTOE** (million | | | | | | | | | |tons of oil equivalent)| 7,7 | 14,6 | 2,7 | 7,9 | 75,3 | 3,9 | 24,7 | 40,4 | | | | | FIN | GR | H | I | IRE | NL | P | PI | |PJ (peta joule) | 184,0 | 102,3 | 522,5 |3058,7 | 169,7 |1695,3 | 152,8 | 510,6 | |MTOE** (million | | | | | | | | | |tons of oil equivalent)| 4,0 | 2,2 | 11,2 | 65,8 | 3,6 | 36,4 | 3,3 | 11,0 | | | | | S | SK | T | UK | L | LT | LV | SI | |PJ (peta joule) | 40,3 | 244,1 | 818,0 |3832,0 | 55,8 | 108,6 | 64,0 | 41,2 | |MTOE** (million | | | | | | | | | |tons of oil equivalent)| 0,9 | 5,2 | 17,6 | 82,4 | 1,2 | 2,3 | 1,4 | 0,9 |
VI. Evropská energetika V rámci tohoto pojmu je důležité: - úroveň cen elektřiny pro domácnosti, obchod a průmysl - bezpečnost dodávek zdrojů energie - dobrá dopravní síť, která zajistí dodávky energie a energetických zdrojů přes plynovody, naftovody, po cestách, po vodě, vzduchem, přes sítě elektřiny - bezpečnost nukleárních zařízení a maximální snižování emisí. Kromě toho EU se rozhodla nejpozději v roce 2007 úplně otevřít trh elektřiny a plynu pro soutěž. A dále: v roce 2000 byl v EU/EP přijat akční plán strategie na "energy efficiency " - energetickou efektivnost využívání, který se pilně uskutečňuje. Kromě toho řada dokumentů, které podporují znovu obnovitelné energie. EU ratifikovala Kjótsky protokol v r. 2002. Paralelně se staví projekty v rámci TEN-E t.j. Trans European Energy Networks, které odstraňují úzká propojenosti plynu a elektřiny v rámci EU. V EU se vážně posuzuje otázka stupně soběstačnosti energetiky. Momentálně to je cca 50 %, za několik let se sníží na 30 %. Ještě horší je na tom již dnes Japonsko - celkový stupeň soběstačnosti je jen 20 %, lépe je na tom Čína - 95 %. Nejlíp na tom je Rusko s mírou soběstačnosti 150 %. (http:// europa.eu.int a tam přejít na Directorate General for Energy and Transport). Nejvíce energie spotřebovávají domácnosti (40 %), za nimi jde doprava (zejména automobily) a poté průmysl. Spotřebovává se nejvíce přes elektřinu (vyrobenou převážně z uhlí, jádra, plynu).
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/7
Na zdokonalování a propojenost evropských energetických sítí dává EU ročně 0,5 miliardy eur.. Aby se energetická spotřeba zvládla, EU se velmi seriózně zabývá - šetřením energie, lépe řečeno jejím efektivním využíváním - rozvíjením energetického a politického dialogu s Ruskou federací - rozvojem plynu a nukleární energie - rozvojem obnovitelných energií - rozvojem energetického trhu pětadvacítky V případě efektivnosti využívání/šetření energie existuje řada dokumentů Komise a Parlamentu, které usměrňují výrobu oken, ledniček, boilerů, mrazáků, TV, izolaci budov atd. Kromě toho se provádí přísný program zaměřený na snižování emisi SO2, NOx atp. U výroby nukleární energie - z ní je třetina elektřiny EU - existují podrobné předpisy o bezpečnosti výroby a bezpečnosti a ukládání nukleárního odpadu. ("Report on the application of Article 37 of the Euratom Treaty, July 1994 to December 2003, ITRE 6/27773, Rapporteur Miloslav Ransdorf (GUE/NGL), COM ( 2005) 0085"). V oblasti evropské energetiky probíhá privatizační proces a vzájemné pohlcování menších většími. Největší kousky energetiky např.kromě domácího ČEZu v Čechách a na Slovensku získali např. německé E.ON a RWE, francouzské EDF a Gaz de France, italské ENI a ENEL, částečně taky Ruhrgas a Gazprom. Samozřejmě ve světovém měřítku energetiky prim hrají Exxon Mobil, Shell, Gazprom, BP, Total. Při plnění direktiv EU o plynu a elektřině existuje 90 projektů společného zájmu, z toho 12 prioritních (7 pro elektrosítě, 5 pro plynovody). Viz (COM ( 2003) 742), No96/391/EC a No1229/2003/EC. Např. projekt EL8 má propojit elektrosítě Německo - Polsko - Česko - Slovensko - Rakousko - Maďarsko Slovinsko a projekt NG l plynovody Británie - Dánsko - Německo - Polsko - Baltické státy - Finsko Rusko (Jamal). V Evropě a Rusku je cca 2 mil. km různých plynovodů, z toho 1,6 mil. km pro domácnosti). EU sleduje a usměrňuje také výrobu a prodej evropských rafinérií, kde prudce vzrostla výroba benzínu, dieselu a kapalného plynu. Direktivami rovněž prosadila zřízení mnoha strategických zásob nafty a plynu./ na tři měsíce/. Elektrosítě spravuje operátor přenosových sítí (Transmission System Operator - TSO) pod názvem ETSO, který sdružuje operátory pětadvacítky plus Norska a Švýcarska. Výrobci elektřiny mají svoji organizaci (50 států) EURELECTRIC - Union of the Electricity Industry (viz www.eurelectric.org) se sídlem v Bruselu. S jejich vedením pravidelně jednám
VII Hlavní partneři Evropy -Rusko a USA Rusko je z hlavních hráčů světové energetiky jediné bez nutnosti importu. Naopak, exportuje obrovské množství plynu, nafty, uhlí, uranu. Toto nerostné bohatství zaručuje RF stálé, vysoké příjmy (pokud to nerozkradou a nepřevedou do zahraničí lidi jako Berezovskij, Gusinskij, Abramovič, Chodorkovskij a další oligarchové). Naštěsrí pro Rusko se jejich možnosti oproti Jelcinově době výrazně zmenšily. Firmy jako Gazprom a Transněfť patří k největším na světě. Ale tato sféra plynu, nafty elektřiny potřebuje novou technologii, výkonný management, investice, nezávislé auditorské firmy a dozor. K tomu mají přispět nové zákony pro energetiku z let 2003 a 2005. Snahou je rekonstruovat, modernizovat, bránit velkorozkrádání, investovat i s pomocí zahraničí, umožnit konkurenci, zefektivnit spotřebu a výrobu, zajistit dodávky bez přerušení. Je to obrovská práce, která v nejbližších 5 letech pohltí 30 miliard PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/8
eur ruských a 30 miliard zahraničních investorů, přičemž peníze přijdou např. od EU, od společností jako jsou BP, Shell, Exxon, norský Statoil atd. K informovanosti o energetice RF přispívá i spolupráce výboru ITRE s Dumou , kterou jsem inicioval. Představitelé Dumy byli v květnu 2005 mými hosty v Evropském parlamentu. Mezi EU na úrovni Evropské komise probíhá každoročně energetický summit EU-RF v čele s prezidentem RF a předsedou komise. Předtím se na úrovni generálního ředitele Komise pro energetiku a ministra RF pro energetiku zveřejňuje dokument pod názvem "Energetický dialog EU - Rusko". Energetické partnerství EU s Ruskou federací má zajistit dodávky plynu, ropy a jiných zdrojů do EU, pomáhat modernizaci investic do energetiky RF, podporovat energetickou efektivnost v RF a ekologičtější způsoby získávání plynu a ropy, pomáhat exportu nové technologie do Ruska. První energetický dialog EU - Rusko se konal 30. října 2000 v Paříži. Od té doby se koná každý rok O těchto setkáních se sestavují dokumenty, které se ale v Oficiálním Žurnálu EU nezveřejňují. Důležitým je dokument Communication from the Commission to the Council and the European Parliament "The Energy Dialogue between the EU na the RF between 2000 and 2004" (COM(2004)777). Také tento text nebyl publikován. Rusko a EU mají komplexní geopolitický, ekonomický a kulturní zájem být energetickými partnery. Vzájemnou závislost, propojenost dokládají některé číselné údaje. Rusko exportuje 60 % své ropy a 80 % svého plynu do EU. EU má životní zájem na těchto dodávkách. V září 2005 při jednání Putina s Schroederem v Berlíně byla podepsána dohoda mezi Gazpromem a E.ON/BASF o výstavbě plynovodu z Ruska do Německa, přičemž velká část trasy bude vedena na dně Baltického moře.Nyní je bývalý německý kancléř Schroeder předsedou dozorčí rady tohoto projektu . Největší energetický trh na světě mají USA, které spotřebovávají čtvrtinu celosvětové energie (nafta, plyn, nukleární energie, uhlí). Exxon Mobil, Chevron jsou mezi první desítkou soukromých světových nadnárodních společností s příslušnými fondy na lobování politiků. V USA je státní jen Strategic Petroleum Reserve (SPR). Nad obrovskou energetickou komunitou je Federal Energy Regulatory Commisssion (FERC) a Ministerstvo energetiky USA. Kromě spotřeby jsou USA jedničkou na světě rovněž ve výrobě elektřiny Od roku 2001 USA, Mexiko, Kanada projednávají společnou energetickou strategii a propojenost energetických sítí. USA má 3,2 milionu km naftovodů a plynovodů. Jako obrovský producent uhlí a producent elektřiny z uhlí se USA snaží o technologii "čistého uhlí". Kromě toho 90 % nově stavěných elektráren vyrábí energii z plynu. Přesto je USA největší znečišťovatel životního prostředí na světě. VIII. Liberalizace energetického trhu První stupeň liberalizace v Evropě začal přijetím Direktivy 96/92/EC o vnitřním trhu elektřiny a Direktivy 98/30 EC o vnitřním trhu přírodního plynu. V obou případech jsou podstatnými mechanizmy pro zvýšení soutěže/konkurence ve výrobě a prodeji stejné. Direktivy nařídily - vést zvlášť účetnictví pro výrobu, přenosné sítě a distribuci energetických společností a tak bránit křížovému dotování mezi monopolistickými a konkurenčními aktivitami; - umožnit vstup na trh novým energetickým firmám - nové energetické kapacity se smí stavět jen na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií - postupně, ve třech etapách, otevírat energetický trh; klienti si smí vybírat své dodavatele PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/9
- energetické společnosti musí zaručit bezpečnost dodávek, průhledné ceny, ochranu životního prostředí, musí o své činnosti informovat pravidelně veřejnost (publikacemi a internetem). Obě direktivy poskytovaly velký prostor pro implementaci ze strany národních energetických regulátorů. Některé státy to zneužily a ponechaly působit v energetice státní monopolistické firmy. Aby se energetický trh dobudoval, Evropská komise přijala další liberalizační opatření v březnu 2001 (COM(2001)125). Šlo o doplňky k direktivám o plynu a elektřině. Komise nařídila, aby se - separovaly od sebe výroba, distribuce, přenosové sítě - aby firmy zajistily přístup ke svým sítím konkurenci - zřídily nezávislé regulační úřadovny v každém státě EU, které mají oprávnění stanovit tarify - zajistilo, že konkurence se nebude rozvíjet na úkor sociálních práv a ekologie, že ceny budou únosné a rozumné - energetické trhy pro průmysl a obchod liberalizovaly do 1. července 2004 a pro domácnosti do 1. července 2007 .Do těchto termínů má mít každý možnost zvolit si svobodně svého dodavatele elektřiny a plynu. Komise EU zároveň určila způsoby kompenzace za umožnění tranzitovat přes sítě a popsala požadavky na propojenost energetických sítí států EU. Tyto požadavky zpřísnila po létu 2003 - byly elektrovýpadky ( blackout) - a upřesnila investice do sítí i výroby, lepší propojenost Trans-Evropských sítí (TEN). Kromě toho spolu s parlamentem, zejména s výborem ITRE Evropská komise pracuje intenzivně na efektivitě využívání energie (End - use - efficiency). Zatím proces liberalizace, soutěžení pro spotřebitele nepřinesl zlepšení. Namísto ohlášeného cíle snižování cen, se ceny na elektřinu a plyn citelně zvýšily. Zatímco v r. 2004 stála 1 MWh v průměru 30 eur, v r. 2005 již 35 eur pro odběratele z průmyslu a obchodu. A u domácností se cena zvýšila za 1 MWh z 60 eur na 80 eur (Jde o průměr, protože např. v Litvě stojí l MWh 60 eur, v Itálii 120 eur). Ceny za plyn stoupaly rovněž, byť ne tak dramaticky (z 10 na 16 eur u průmyslu a z 15 na 30 u domácností za 1 MWh). I v České republice narůstají problémy s liberalizací. Teplárenský koncern MVV Energie podal v srpnu 2005 antimonopolnímu úřadu podnět, aby prošetřil, zda ze strany dodavatele plynu RWE Transgas nedochází k porušování zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ceny plynu určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), který už zahájil v RWE Transgas a distribučních společnostech cenové kontroly. Úřad bude zkoumat, zda nedochází k porušování cenového zákona ze strany dodavatelů zemního plynu . Deregulace cen plynu pro velké odběratele platí od začátku roku 2005. Cena plynu pro velké zákazníky podle MVV Energie neúměrně roste od začátku roku, kdy došlo k částečné liberalizaci trhu. Například Vsetín měl poté od Severomoravské plynárenské nakupovat plyn za cenu o více než 20 procent vyšší, než byla průměrná regulovaná cena v roce 2004, uvedla MVV Energie. To se v konečném důsledku projeví i v cenách za centrální teplo. Monopolním postavením RWE Transgas jsou znepokojeni i další velcí odběratelé plynu. Cenový zákon není dostatečně využíván a ministerstvo financí, jako kdyby ani nemělo zájem na jeho dodržování trvat a z toho se mohou odvíjet i přístupy Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Je věcí úřadu zjistit, zda nedochází k využívání postavení, a tím ke zneužití tržního postavení. Je otázkou jak dlouho bude úřad celou záležitost zkoumat a na jakou stranu se přikloní. Problém se jeví jako chování jednoho činitele, ale je zřejmé, že činitelů je více, a tím hůře se dobíráme pravdy, řekl problému Haló novinám poslanec KSČM Ladislav Býček, bývalý člen sněmovního hospodářského výboru. (Haló noviny 17. 8. 2005)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/10
Liberalizace cen plynu měla přinést větší konkurenci na trhu a tím výhodnější nákup, ale velkou část trhu v ČR má v rukou distributor RWE Transgas. Plyn podraží i pro maloodběratele. Plyn by mohl jednorázově podražit až o 25 procent, což značně zvýší náklady domácností, a to zejména v zimním období. Dalším důkazem toho, že tzv. liberalizace trhu je sice ve prospěch zisku velkých společností ale zatím k neprospěchu odběratelů, svědčí zpráva DPA a ČTK z 21. 8. 2005. Ceny elektřiny v Německu v prvním pololetí 2005 stouply o 30%. Proto Německý kartelový úřad zkoumá, zda energetické společnosti RWE a E. ON provádí nekalou konkurenční politiku. * * * Celkově však EU pokračuje v budovánít velké energetické komunity nejen států EU. Propojenost energetických sítí se zdokonaluje také se sousedy jako je Norsko, Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Turecko, Severní Afrika atd. O stupni implementace zásad liberalizovaného energetického trhu viz (COM(2004)863) anebo http://europa.eu.int případně http://publications.eu.int Generální ředitelství EK pro energetiku a dopravu má podrobné informace na http://europa.eu.int/comm/dgs/energy_transport/index_eu.html
IX. Bezpečnost energetických dodávek a efektivita. Pokud budou zachovány dosavadní trendy, EU v roce 2030 bude z 90 % závislá na dovozech nafty a 80 % plynu. Kromě toho cena bude velmi vysoká. Jak 2. 5. 2005 potvrdili ministři energetiky na zasedání Mezinárodní Energetické Agentury (IEA), klíčovou metodou jak čelit těmto výzvám je energetická efektivita. EK, EU, EP do budoucna navrhují a v některých případech nařizují: - každý z 25 států EU musí vypracovat každoročně Národní plán energetické efektivity - lépe informovat obyvatelstvo o efektivních výrobcích a způsobech šetření - daňově zvýhodnit výrobce efektivních technologií - podporovat nové technologie finančně - podporovat zateplování budov - podporovat výrobu nových automobilů (Iniciativa Komise dle plánu CARS 21) - podporovat spolupráci se státy jako je Rusko, Čína, Indie v zájmu menší energetické náročnosti., Čína například v současnosti spotřebovává pětkrát až sedmkrát více energie než EU na výrobu jedné jednotky HDP a dokonce třikrát více než Indie. Ale i vysoce rozvinuté a konkurenceschopné USA spotřebovávají na jednotku HDP o 50 % více než EU. - Komise EU zřídila "Evropské energetické fórum udržitelného rozvoje" s účastí Komise, EP, členských 25 (dnes 27) států, národních energetických regulátorů, představitele průmyslu, nevládních organizací. Bude se setkávat dvakrát ročně. Poprvé se tak stalo v říjnu 2005. Fórum bude diskutovat návrhy Zelené knihy o energetice/ COM (2005)265 final/. EK, EP vyzývá širokou odbornou veřejnost zapojit se do těchto aktivit svými návrhy, např. prostřednictvím svých reprezentací v členských státech europa.eu.int/comm/represent_eu.htm, event. přes úřadovny Energetických agentur anebo přímo kontaktovat na Generálním ředitelství energetiky a transportu EK pana LUC WERRINGA
[email protected] Návrhy lze podávat pro naprosto konkrétní akce - zlepšení na úrovni EU, jednotlivých států, regionální i lokální. PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/11
Přirozeně o velké projekty se automaticky již nyní starají Evropská komise, Evropský parlament, Evropská rada. Jde např. o kogeneraci (efektivní spalování přírodního plynu na výrobu elektřiny), o podporu železnicím, dopravě po moři a kanálech, o správnou výrobu aut, pneumatik, o programy izolace budov, o nové předpisy výroby elektrospotřebičů, o konsultace se světovými a evropskými finančními organizacemi a bankami na podporu investic, které zefektivní výrobu a transmisi, o prodejnost a využívání energie, o projekt tzv. čistého uhlí, o místní elektrárny, o místní malé výtopny. Evropská komise a Evropský parlament také v rámci programu "Inteligentní Energie pro Evropu" 2007 2013 uvolnili z rozpočtu 780 mil. eur na nové technologie a na překonání různých bariér, legálních, finančních institucionálních, sociálních v oblasti energetické efektivnosti a ekologických energetických zdrojů. Např. Evropská komise, Evropský parlament hodlají prosadit Směrnici, která by nařídila, aby národní a místní úřady - které kupují ročně 15.000 autobusů, 130.000 nákladních aut, 100.000 osobních aut - získávaly jen ekologicky dobré výroky. Obdobně se má nařídit svícení jen s novým typem zářivek (potřebují pětkrát méně energie než staré). Připravují se dohody s automobilovým průmyslem, aby osobní automobily nespotřebovávaly na 100 km více než cca 5 litrů benzínu nebo nafty./Volkswagen v roce 2006 na Źenevském autosalonu představil nové POLO se střední spotřebou 3.9 l na 100 km / Speciální projekty připravují zmenšení velkých ztrát při výrobě, dopravě a rozvodu elektřiny. Podle EURELECTRIC se v Evropě bývalé patnáctky budou brzo budovat kapacity pro výrobu 520 GW (aneboli 10 na 9 Watt).Většina elektráren bude tzv. kombinovaného cyklu plynových turbín (CCGT) jejichž technologie dosahuje 60 % efektivity při výrobě elektřiny (stará technologie umožňuje při výrobě elektřiny z uhlí nebo nafty efektivnost jen mezi 20 % až maximálně 50 %). Velká část nových elektráren bude kogenerační. Ty mají ještě lepší efektivitu než CCGT. V průmyslu nastupují lepší elektrické motory, kompresory, pumpy. Papírenský a chemický průmysl pětadvacítky dnes EU 27 států) přijal dobrovolně závazky energetické efektivity. ROKU 2007 MĚL ZAČÍT fungovat GALILEO (satelitní navigační systém EU pro řidiče, námořníky, piloty atp. ) a ten měl mimo jiné umožnit zredukovat spotřebu energie. Díky chybám ve spolupráci veřejné a soukromé sféry a bblolkujícímu postoji některých států má GALILEO veliké problémy. Evropský parlament, zejména výbor ITRE v létech 2004- 2007 udělal spolu s Evropskou komisí (zejména komisař Andris Piebalgs) velký kus práce s cílem zajistit Evropanům, aby měli vždy elektřinu a světlo, aby nedocházelo k výpadkům (black out). Dokumenty přijaté v EP zajišťují adekvátní energetické kapacity, adekvátní vyváženost mezi nabídkou a poptávkou a dobrou úroveň propojenosti sítí. Dokumenty obsahují plány zajištění energetiky na příštích 5 až 15 let.
X. Strategie otevřená celému světu Energetická efektivnost energetické intenzity je v EU a Japonsku čtyřikrát větší než v Rusku a SNG nebo zemích Středního Východu. Energetická efektivnost (EE) tvoří důležitou součást mezinárodní kooperace EU s USA, Ruskem, Čínou, Indií. Projekty energetické efektivity jsou součástí půjček Evropských finančních institucí, např. EBRD banky. Ovšem nutno konstatovat, že EU teprve čeká úzká, intenzivní, organizovaná efektivnosti s většinou zemí.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
kooperace o energetické
19/12
Upevnění kooperace EE s třetími zeměmi je úzce spjato s geopolitickými a strategickými zájmy EU a také s možnostmi byznysu které plynou z vedoucí úlohy EU v této oblasti. EU usiluje, aby se EE stala mezinárodně kompatibilní (srovnatelná), aby EE měla stejné standardy všude. To by pomohlo nejen exportu EU, ale přispělo by to také k ekonomickému a sociálnímu zlepšení, včetně zaměstnanosti. Na EE musí mít zájem všechny importující země. Je nutno ovšem dělat maximum pro to, aby nevzniknul tvrdý boj EU,USA, Číny, Indie např. o energetické zdroje Ruska, Středního Východu a Kaspické oblasti. EE je věc, která zajímá všechny země - importéry a exportéry a musí se stát součástí globální strategie na zajištění energetického zásobování. Evropský průmysl je lídrem ve výrobě technologií energetické efektivity např. u turbín, kogeneraci, místních výtopnách, u elektrovýrobků pro domácnosti, pro stavbu a zateplování budov. Díky tomu má šance uplatnit se m. j. v Ruské federaci a také v Číně, která dle své 11. pětiletky (2006 -2010) plánuje snížit o 50 % energetickou náročnost nových budov. V této oblasti (budovy) má evropský průmysl vedoucí roli a tím velké šance. Samozřejmě EU, EK, EP nesmí zapomínat při EE na globální spolupráci s OECD, OSN, WTO, a zejména International Energy Agency (IEA) a také s US National Commission on Energy Policy. Dále bude nutno rozvíjet práci Energy Community se zeměmi Jihovýchodní Evropy a kooperaci s regióny Kaspickým a Středomořím. A snad nejdůležitějším sloupem pro stavbu globální EE je Rusko, s kterým vede EK dialog od roku 2000 a EP od r. 2005 na úrovni ITRE. Je důležité, aby EK, EP zdůraznily mezinárodním finančním institucím aby věnovaly pozornost a peníze na projekty EE (Světová banka, Evropská banka atd.). Totéž platí o národních finančních institucích. EU, EK, EP vytvořily High Level Group v dubnu 2005 pro EE. Ve skupině jsou zastoupeny všechny státy pětadvacítk (dnes EU 27)y. Kromě toho EK založiila sustainable Energy Forum, kde spolupracují 25 států, zainteresovaný průmysl, orgány místní, samosprávy, odborné a jiné skupiny např. spotřebitelů s cílem sestavit a prosadit Akční plán konkrétních opatření na prosazení EE do roku 2006. Nevíme, zda see dílo zdaří, ale dalo by se do r. 2020 ušetřit 190 Mtoe v EU (Budovy 41, elektrospotřebiče 15, průmysl 16, doprava 45, jiné 73). Dle jiných propočtů až 360 Mtoe! * * * Kromě Evropské komise a Evropského parlamentu je v EU mimořádně důležitá Evropská rada European (Council), kterou tvoří vlády 25 států. Schází se na úrovni předsedů vlád sedmadvacítky a jednotlivých ministerstev (např. financí nebo zahraničí). Radu každých 6 měsíců řídí jiný stát (předseda vlády). Dokumenty pro RADU připravuje kvalifikovaný aparát spolu s velvyslanci a jejich zástupci Stálých misí sedmadvaceti států akreditovaných při EU v Bruselu. V Luxemburku 27. - 28. června 2005 za předsednictví lucemburských ministrů Kreckeho, Luxe a Schiltze se konala 2671. schůze RADY k otázkám dopravy, telekomunikací a energie. (
[email protected] nebo http://ue.eu.int/Newsroom. Rue de la Loi 175, 1048 Brussels, tel. 0032 22856219.) Rada rozhodla a potvrdila návrhy EK a EP o propojení transevropských energetických sítí (TEN - E), konkrétně o plynovodech a elektrosítích. U návrhu EK a EP týkajícího se energetické účinnosti (EE) Rada zasáhla a návrh změnila. Cíl dosáhnout v každém státě příštích šesti letech (2006 - 2011) každoročně 1 % úspory energie a u státního sektoru 1,5 % není povinný (mandatory) ale jen doporučený (indicative). PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/13
Iniciativu EK a EP vyjádřenou v "Green Paper -Energy Efficiency or Doing More With Less" Rada předběžně podpořila. Rada uvítala energetický dialog se zeměmi OPEC- u, kooperaci energetickou se státy Baltického regionu (BASREC), vzala na vědomí zřízení Energetické komunity s Jihovýchodní Evropou, uvítala a podpořila energetický dialog s Ruskem, včetně čtyřbodového plánu spolupráce EU - Rusko ze Summitu 10. 5. 2005, vyzvala pětadvacítku a Komisi ještě více prohloubit s Ruskem dialog a dohodnuté energetické akce (tzv. road map). Energetická témata byla klíčová i na posledním summitu EU-Rusko za portugalského předsednictví.
XI. Uhlí Dobývání uhlí neustále roste.Celková produkce v roce 2005 činila 4,6 miliard tun /z toho 4 uhlí a 0.6 miliard koksu/.Největší přírůstky měla Čína, jejíž bilance z valné části stále spočívá na uhlí. . Z uvedených 4.6 miliard t se na světový trh dostalo 750 Mt, z toho koksu 180 Mt.Největší přírůstky v exportu dosáhly Rusko, Kolumbie a Vietnam. Ceny uhlí v roce 2005 se pohybovaly od 40 do 70 dolarů za tunu a koksu 90 až 125 US dolarů za tunu FOB.Vzestup cen byl podmíněn agresí proti Iráku, ale zejména prudkým vzestupem produkce železa a oceli v Číně a Indii.Dle International Iron and Steel Institute se v roce 2005 na světě vyrobilo 1,050 miliardy tun železa a oceli, z toho železa 700 Mt. Nukleární a uhelný průmysl se brání diskriminaci a -jak uvádějí-pomlouvání ze strany různých " zelených". Obě odvětví argumentují tím, že bez nich nelze zajistit pravidelnou elektřinu za přijatelné ceny./ www.euracoal.org, EURACOAL , 1150 Bruxelles, Avenue de Tervueren 168 Bte 11/. Při spalování uhlí,nafty,benzínu,plynu vzniká CO2 . Ten je jeden z tzv.greenhouse gases, který se připojuje k přírodnímu/naturálnímu skleníkovému efektu/dopadu na planetu.Jde o fenomén, který umožnil vznik života na Zemi při průměru 33°C. Bez skleníkových plynů bychom měli na naší planetě od -18°C do +5°C . Jinak řečeno Země by byla pokryta ledem jako v době ledové, kdy žádné fabriky produkující CO2 neexistovaly. Nejdůležitějším skleníkovým plynem v atmosféře Země je vodní pára H2O,které vděčíme za teplotu 21°C .Přírodní obsah CO2 přispívá k skleníkovému efektu 7°C,zatímco metan (CH4), dinitrogen monoxid(CH4) a ozón (03)jsou zodpovědné za 5°C . Skupiny vědců z Evropy,USA,Ruska zkoumaly klimat Země za posledních 1000 a 100 let.Jejich závěry:rapidní změny klimatu na planetě nejsou novinkou a s CO2 to nemá nic společné.Kjóto má význam politický, ale vědecká podloženost protokolu je předmětem sporů. Více viz "The challenge of climate change; assesment and prospects for climate research".Federal Ministry of Education and Research,Berlin 2003/. Navíc,většina vědců a politiků tvrdí, že lidstvo se musí zabývat prioritami jako AIDS,malárie,podvýživa,nezaměstnanost,růst hospodářství,otázky válek a míru. Až na konci priorit by se snad měla objevit změna klimatu.Velká světová vědecká konference v Kodani 2004 varovala že prosazení Kjótskeho protokolu je vyhazováním peněz, které by se daly využít na potřebnější záležitosti.Celý systém národních alokačních plánů/NAP/obchodování emisemi nemá téměř žádný význam na klimatické změny.Obrazně řečeno, když se příroda rozhodne,že bude teplo,sucho,povodně,zima,zemětřesení,hurikán nebo tsunami,žádné protokoly tomu nezabrání. Mimochodem dle NAP se obchoduje jen s jedním/CO2/ ze šesti skleníkových plynů a vztahuje se jen na energetiku a průmysl, přičemž ignoruje,že nejvíce CO2 produkuje doprava a domácnosti. To se nyní PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/14
mění. EK vytýčila snížení emisí skleníkových plynů u výfukových zplodin vozidel o 20% do roku 2020. Sází ovšem příliš jednostranně na biopaliva (ty – díky oxidu dusnému – mohou mít ještě horší dopad na biosféru), jak jsem konstatoval ve svém dokumentu o škodlivinách u výfukových plynů. Pro Evropu a Rusko je Kjóto a někteří "zelení překážkouzaměstnanosti,růstu,nevýhodou v soutěži se státy,které Kjóto nepodepsaly/USA,Čína,Indie,Asie,Afrika,Austrálie/.Obrovské dotace,které se dávají z našich peněz na tzv. obnovitelné zdroje/anglicky l.renewables/ a které ve světě produkují 1% energie/ v EU 6-7%, v nové energetické koncepci se počítá se vzestupem na 20% podílu v roce 2020/ je potřebné předisponovat na projekty tzv. čistého uhlí/uhlí dává 38% světové energie/,na energetickou efektivitu,na nukleární energetiku,na gazifikaci (zplynování) uhlí,na výrobu automobilových a jiných motorů s pomocí nanotechnologie./Viz rovněž "Nanosciences and nanotechnologies:An action plan for Europe 2005-2009.European Parliament .Committee on Industry,Research and Energy.Rapporteur Miloslav Ransdorf.2006./
XII. Voda a hydroenergetika Celkově je na planetě 1,400.000.000 km3 vody.Pokrývá 71% povrchu Země. Z toho je slané vody 98% (!!!) a jen 2% vody neslané, t.j. asi 30.000.000 km3 . To je obrovské množství. Ale dle Světové banky z této vody je teoreticky dostupných 110.000 km3 ,skutečně je k dispozici jen 7.600km3. A z uvedených 2% neslané vody jen 0.3% je v jezerech,řekách,nádržích,přehradách. Ostatní jsou ledovce v Arktidě,Antarktidě,Grónsko(69%),pod zemským povrchem je včetně vlhké půdy 31%. Z té dispoziční neslané vody má 20% celosvětových zásob Bajkalské jezero v RF a dalších 20% Sibiř. Kolem 20% neslané vody spotřebovává průmysl ,zemědělství 70%, obyvatelstvo 10%. Avšak 1.2 miliardy lidí nemá k pitné vodě přístup, 2.5 miliardy nedisponuje sanitárními zařízeními,neví nic o sprše,koupelně,splachovacím záchodě. Na výrobu 1kg pšenice je potřebných 1000 litrů vody,na 1kg vepřového masa 4000, na 1kg hovězího steaku 13.000 litrů vody. Jestliže svět dnes konzumuje ročně cca 7.000 km3 vody,v r. 2050 to bude 17.000 km3. Ceny za vodu budou stoupat, lze předpokládat konflikty a války v boji o vodu. Nejvíce vody má Rusko. Největší spotřebu USA.Občan New Yorku denně spotřebuje 1.000 litrů,Paříže 500,průměrný Evropan 300 a Afričan 30litrů. Z vody je život,voda je "universální živel"(Goethe),"voda je zrcadlo naší budoucnosti"(Bachelard),rituály kř´tení se dle Bible, a rituální očisty podle Talmudu,vykonávají vodou,pro mnoho národů jsou řeky svaté: Nil,Tigris a Eufrat,Indus,Chuang-che,Mekong.Otázka vody je otázkou existence,zdraví,investic,politiky,bezpečnosti .Vodou lze život udržet,ale teroristé mají plány vodou s jedy,baktériemi zabíjet miliony lidí. Všechny rozhovory o lidských právech jsou plané řeči,dokud polovina lidstva nemá přístup k vodě a potravě.Stačilo by uvolnit po 20 eur ročně na tyto obyvatele a otázka jejich života,zdraví,smrti by se dala řešit.. Jenže 60 miliard eur prý není, avšak miliardy na agresi proti Jugoslávii, Iráku atd. se vždy"najdou". Evropská unie se mimořádně věnuje ochraně a managmentu vody.Za posledních 28 let EU přijala desítky legislativních aktů, zaplatila desítky miliard eur na čističky vod, zakázala používat v zemědělství různé chemikálie.Vody v řekách zemí EU se rapidně zlepšily.Dnes v Dunaji pod Bratislavou opět žije jeseter,v Rýně u Kolína pstruh ,v Labi u Drážďan rak, na Loiře losos. Z rakouských jezer u Solnohradu můžete pít vodu bez převaření.Zdá se, že do roku 2015 bude dosažen cíl, aby všechny vody v EU získaly status"dobrá".Ćističky vody ve všech městech a vesnicích patnáctky EU se dokončily v roce 2005 . V zemích "nové desítky" musí být všude v provozu do roku 2015. PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/15
Nadále v EU probíhá výměna rozvodných sítí ,kde se přes železo ztrácí mnoho vody. Nové sítě z PVC jsou čistší a bezpečnější.Zdokonaluje se technologie vodních elektráren.Slibné jsou technologie pro odsolování vody.Do několika let bude možné získat litr pitné vody z vody slané pod 1 euro. Vodní elektrárny produkují 17% světové výroby elektřiny, v EU je to 20%.Hydro-elektřina generuje na světě 675.000 MW, což je ekvivalent 3.6 miliard barelů ropy. Skupinky které kritizují hydroelektrárny si nevidí ani na špičku nosu.Ať´se jdou podívat na slovenské Gabčíkovo,německý Schluchsee,rakouský Greifenstein,francouzský S-Poncon atd.Uvidí nejen čistou výrobu elektřiny,ale něco jako ráj na zemi pro rekreaci lidí,pro ryby,ptactvo,rostlinstvo.Kromě samozřejmé ochrany před povodněmi. Výroba energie z vodních zdrojů si zasluhuje maximální podporu EU. ( The European Files,European water Policy,Nr.6,February 2005 .Nebo www.eureau.org .Případně EAU.Camdessus.Paris 2004 a Igor Šiklomanov,Gosudarstvennyj gydrologičeskij Institut ,Petrohrad 2005).
XIII. Strategie a bezpečnost dodávek EU si dala za cíl zajistit dodávky energie,integrovat trh s energií,zvýšit soutěživost a vytvořit konkurenční prostředí,zefektívnit využívání energie,podpořit obnovitelné zdroje,podpořit výzkum a technologický rozvoj energetického sektoru . V rámci těchto cílů rozvíjí specifické programy, např."Inteligentní energie pro Evropu", podporuje technologii v rámci PHARE,TACIS,MEDA.Kooperuje s mezinárodními organizacemi(IEA) a členskými státy EU.Zajišťuje krizový management,liberalizuje trhy s elektřinou,plynem,ropou.Tento plán zatím zaostává v praxi. Energetika se financuje také ze strukturálních fondů,EU podporuje výstavbu transevropských energetických sítí . Přes Evropskou investiční banku,Evropský investiční fond podporuje rozvoj nukleární energie a EURATOM,investuje do projektů ropy,plynu,elektřiny,obnovitelných zdrojů. Evropská Komise zřídila 34 členný konsultativní orgán pod názvem"Evropské energetické a dopravní fórum",které ji pomáhá posoudit celkovou politiku,iniciativy,projekty,legislativu .Ve fóru je po 6 zástupců odborů,provozovatelů sítí, operátoři, spotřebitelé, ekologové, vědci. Nově se rozjíždí i činnost Evropského nukleárního fóra, které se bude střídavě odehrávat v Bratislavě a v Praze. Dle "Intelligent Energy for Europe 2003-2006"/Official Journal L 176 of 15.07.2003/ na program SAVE(efektivní využívaní energie),ALTENER(podpora místních výtopen),COOPENER(podpora efektivních zdrojů v třetím světě) se poskytlo 200 mil.eur.Důležitý je program CARNOT, který podporuje technologii čistého uhlí,lignitu a těžkých frakcí ropy. Protože jsme vstoupili do nové energetické éry,kde se zásoby tenčí a poptávka převyšuje nabídku,je nutné starat se o zajištění,bezpečnost,dlouhodobost dodávek ,o jejich-pokud možno-diverzifikaci,o rozvoj nových revolučních technologií. EU se spolu s Ruskem,USA,Japonskem podílí na výzkumu kontrolované termonukleární fúze/pracoviště je ve Francii/. Kromě řady direktiv EU přikázalo 25 státům zajistit si strategické rezervy nafty a plynu na 90 dnů.Blackouty/výpadky v USA,EU,Rusku podtrhly nutnost mít jasně formulované operační standardy např. pro přenosové sítě.Samozřejmostí je úzká přeshraniční spolupráce.Zlepšuje se práce evropských regulátorů pro elektřinu a plyn. XIV. Efektivita PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/16
Státy Evropy v r. 2005 spotřebovávaly 1725 Mtoe(megatuny naftového ekvivalentu) energie ročně. To má svoji vysokou cenu. Ročně celá Evropa platí 500 miliard eur,pětadvacítka 240 miliard eur ročně za tuto energii. A každy obyvatel celé Evropy dává za energii v průměru ročně 1.000 eur, ,t.j. cca 30.000Kč.A co je horší, ceny nafty , plynu, elektřiny neustále stoupají. Z 30 dolarů za barel v roce 2003 na 65 dolarů v r. 2006, například. Proto imperativem dne je efektivní,hospodárné využívání energie.Pokud se to podaří,zmenší se mimo jiné účty domácností za energii.Jak na to? Vyvíjet nové technologie např. na výrobu boilerů nebo elektrospotřebičů. Nenechávat spotřebiče zapnuté v pohotovostním režimu/angl. stand-by-mode/.Tento pohotovostní režim spotřeboval v r.2003 v EU patnáctky 44TWh/TerraWatt hodin, což je hrozných deset na dvanáctou Watt hodin/. Pračky spotřebovaly 26, chladničky a mrazničky103, elektrosporáky 17, světlo 85,boilery a jiné ohřívače 67, airconditionery 6, myčky nádobí 16 TWh . Existují vědecké propočty, že EU by mohla ročně ušetřit minimálně 20% energie, t.j. 60 miliard eur.Je to roční spotřeba Německa a Finska dohromady. A to nehledě na to, že EU je světovou jedničkou spolu s Japonskem v efektivním využívání energie. Svět 2005. Energetická intenzita toe/ HDP dle kupní parity : EU 25 = 180, Japonsko = 200, USA = 300, Čína = 300 , Rusko = 800 Kromě uvedených důvodů proč je nutno šetřit poznamenávám, že efektivní energetika přispívá k exportu nových technologií a nárůstu zaměstnanosti. V Akčním plánu EU pro Energetickou efektivitu /EE/se plánuje řad opatření/některé se již realizují/. - snížit spotřebu dopravy,která "požírá" třetinu energie EU -zavést moderní podnikatelskou politiku - zavést EE v regionech a městech /smí objednávat jen např. autobusy,automobily,tramvaje s vysokou EE/ - spolufinancovat rozvoj nových technologií - prosadit daňovou a tarifni politiku energie /kdo šetří,platí méně/ -zintenzivnit mezinárodní energetickou kooperaci a dialog - u domácích spotřebičů zdokonalit systém nálepkování (angl labelling), prosadit zlepšení standardů EE u TV,praček,videí,myček,praček,počítačů,klimatizérů,mrazniček,chladniček,žáro-vek , rádií , vrtaček,míchaček,drtičů,odš´tavńovačů atp. - zvýšit kombinovanou výrobu tepla a elektřiny kogenerací,která dosahuje až 90% efektivity -u budov prosadit všude energetickou certifikaci, o to spíš, že budovy reprezentují 40% energetické celkové spotřeby XV. Jaderná energetika Ve prospěch jádra hovoří dostupné zásoby uranu,končící klasická paliva,jistota produkce a žádné emise.Kolik je na světě JZ a kolik se jich staví již jsme uváděli. EU se poměrně intenzivně zabývá bezpečností výroby elektřiny z jádra nejen v rámci 27 států EU.EU poskytuje již 16 let finanční,expertní,technologickou,školící pomoc 14 státům SNS,Slovensku,Bulharsku,Rusku,Lotyšsku,Ukrajině. EU přijala také přísné standardy na ochranu zdraví před ionizační radiací. V EU se ročně produkuje zhruba 50.000m3 radioaktivního odpadu.Z toho je 80%krátkodobého záření a 20% dlouhodobého - až PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/17
100.000 let. Každý členský stát předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu o úložištích. Věc kontroluje také EP, zejména výbor ITRE. Nukleární programy jsou v EU zastřešeny Smlouvou o Euroatomu.. EURATOM odpovídá za obrovský projekt ITER - výzkum nukleární fúze ve francouzskem Camaranche. Stovky direktiv o Euratomu viz http://europa.eu.int/comm/energy/nuclear/legislation/euratom_eu.htm V rámci EU a Euratomu kontrole nepodléhají nukleární zařízení Francie a Velké Británie,které produkují nukleární zbraně. Dnes EU spotřebovává denně v průměru 15 mil.barelů denně/mbd/,USA 21,Čína 7, svět 85 miliónů barelů denně. Zásoby jsou nejisté,ceny příliš vysoké. I proto je nutný rozvoj jaderné energetiky. XVI. Transevropské energetické sítě EU poskytuje finanční pomoc nejen pro sítě energetické, ale také pro cesty, dálnice, železnice, průplavy, přímořskou dopravu a telekomunikace. Na léta 2007-2013 je plánováno z 20 miliard eur na dopravu 19 a na energetiku směšných 340 mil.eur. Dotace se poskytují také na vysokonapětové sítě,pro plynovody s vysokým tlakem, na podzemní strategické zásoby přírodního a zkapalněného plynu. Důležitou součástí energetické politiky EU je vnější dimenze TEN - např. výstavba a modernizace plynovodů a naftovodů s Ruskem,Norskem, Alžírskem,Střední Asií. Modernizuje se propojení TEN elektrosítí. Hlavní evropské státy jsou propojeny sítí UCPTE,spojení na Severu Evropy zajišťují NORDEL a CENTREL. Funguje také propojenost s Ruskem a Ukrajinou (ale dosažení kompatibility dsítí je dlouhodobý úkol). . Celkem pozitivní zprávu o energetické politice ČR a české vlády viz (COM(97)2009 final a (COM(98)708 final).
XVI. Zelená kniha 2006 Po napsání první verze této práce Evropská komise v březnu 2006 zveřejnila Evropský energetický plán pod názvem Zelená kniha. Má zajistit jednotnou evropskou energetickou politiku včetně Ruska,jako hlavního dodavatele. "Jsme v novém energetickém století.Poptávka roste,zásoby se tenčí a globální ovzduší se mění.Evropa si nemůže dovolit 25 (dnes již 27 po rozšíření o Bulharsko a Rumunsko) různých nekoordinovaných politik.Chcete -li to vyjádřit zeměpisnými pojmy,řekl bych Kjóto-Lisabon-Moskva"řekl na tiskové konferenci předseda EK José Manuel Durrão Baroso. Aby vyhověla poptávce,bude EU muset v příštích 20 letech investovat do energetiky asi bilion eur.Navrhuje se proto uzavřít zásadní energetickou úmluvu s Ruskem,hledat nové dodavatele v kaspické oblasti či Severní Africe, budovat s pomocí EU nové plynovody či terminály na zkapalněný plyn,vyjednat energetické dohody se sousedními s EU zeměmi, ale i s velkými spotřebiteli Indií,Čínou a Japonskem. Cílem je nebýt přehnaně závislou na jednom dodavateli plynu či ropy a profinancovat nové technologie a naleziště. PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/18
Uvnitř EU si Evropská komise přeje jednotný trh s elektřinou a plynem, výstavbu jaderných zařízení,realizaci volné soutěže. Hodlá zavést kodex evropské elektrosítě,jednotný evropský regulační orgán,agenturu pro sledování dodávek energie a vybudovat povinné zásoby plynu,podobně jak je tomu u ropy. Andris Piebalgs,komisař pro energetiku při představení Zelené knihy 2006 u nás ve výboru pro průmysl,výzkum,energetiku-ITRE-zdůraznil nutnost pracovat na bezpečnosti dodávek a efektivním využívaním energie. Komisi jsem dva roky upozorňoval na nutnost soustředit se na finance, investice, bezpečnost, efektivitu, diversifikaci. Je dobře že se Komise nakonec probudila . I když až došlo k průšvihům s dodávkami v Evropě a Americe. Všimněte si: v rozpočtu na 2007-2013 plánovala Komise a Rada/vlády 25 států/ dát na energetiku ubohých 340 milionů eur. Kritizoval jsem to na ITRE kde byl na slyšení/hearingu A.Piebalgs. Žádal jsem cílené investice do nových nalezišť a kapitálový vstup do ropných a plynárenských nadnárodních společností včetně Ruska podle příkladu BP a Shell, ExxonMobil,nebo tak jak to předvádí Čína v Latinské Americe,Africe,Asii. Jako jeden z nástrojů financování jsem navrhnul převzít příklad USAzavést evropské cenné papíry. Ovšem odpověď zněla "ne". A dnes? Namísto 50 milionů ročně na energetiku se plánuje "najednou" ročně 50 miliard eur a během 20 let bilion eur. Pozdě, ale přece. Žasnu, že Evropská komise ani Rada se nezabývají možností ochrany před elektromagnetickým pulsem teroristů případně z jiného zdroje. Bude to muset "rozjet" ITRE. Vyvolat tento puls může jedna raketa s nukleární hlavicí.Tento úder nad zemí by spálil čipy v počítačích, vlacích, autech. Spálil by téměř všechna elektrická zařízení, včetně výměníků a rozvoden pitné vody. Vyhořely by transformátory, elektrické systémy, které řídí továrny, plynovody,ropovody, rozvod elektřiny. Struktura společnosti by přestala fungovat. Začal by masový hlad, nemoci, ucpané kanalizace, hory odpadků, boj gangů. Tento děs a chaos by se podle neveřejných údajů americké armády a Kongresu odstraňoval dva roky-pokud by nepřišel další úder. Nutno anticipovat skutečné nebezpečí pro zdraví a životy, pro technologickou komplexitu globální společnosti. A konat. Hned. Např. mít všude náhradní generátory, hardware a software, transformátory atd. Zatím se ale věnuje svět i Evropa místy doslova ptákovinám typu ptačí chřipky nebo pokusům změnit dějiny planety a přírody jakýmisi K- protokoly. * * * Abychom udrželi mír,zaměstnanost,sociální spravedlnost,mohli bojovat proti malárii,hladu,žízni, AIDS, abychom a zajistili důstojný život nejen pro pár oligarchů a podvodníků,potřebujeme bezpečnost v tom energetickou, efektivnost, technologie a zdravý rozum. Potřebujeme angažovanost politiků, vědců, pedagogů, zdravotníků, dělníků, zemědělců, úředníků, managerů při budování nové solidární koordinované éry světové energetiky, při budování lepšího světa. Do čela těchto šlechetných cílů se musí postavit evropská a světová levice a rovněž moje frakce, GUE/NGL-Konfederovaná skupina sjednocené evropské levice a severské zelené levice. K diskusi o této problematice by měl přispět i tento skromný přehled energetické problematiky, jak se mi její z perspektivy mé práce ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, kde působím jako první místopředseda i ve druhé polovině svého mandátu. Mé poděkování patří především JUDr. Milanu Kadnárovi, bez jehož cenných podnětů a rozsáhlé rešeršní a analytické práce by tento text nemohl vzniknout.
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc - Energie a ekonomika
19/19