Elektronická tržiště veřejné správy ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Elektronická tržiště veřejné správy ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D.

Brno 2013

Klára Povolná

Poděkování Děkuji paní JUDr. Michaele Poremské, Ph.D., za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Elektronická tržiště veřejné správy ČR zpracovala samostatně a použila jsem literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenů a literatury, který je součástí této bakalářské práce. V Brně dne 4. ledna 2013

__________________

ABSTRACT This thesis deals with the problem of e-marketplaces and their use in public administration. The main core of this thesis is through the SWOT analysis to assess the strengths and weaknesses of the functioning of e-marketplaces in the Czech Republic. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. There are gradually described the basic concepts and the business model of the functioning of e-marketplaces in the theoretical part. Attention is also devoted to the development of e-marketplaces and their planned modifications. The theoretical part includes the description of the current state of the five e-marketplaces, which are used for the needs of public administration in 2012. There is identified their current status, performed a comparison based on selected evaluation criteria and last but not least there is evaluated the accessibility and utilization from the perspective of the average users. The last part deals with the results of the SWOT analysis there are defined recommendations together with an evaluation of their economic impacts. Key words: e-marketplace, public administration, public procurement, business model, vendor, sponsor, commodity ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou e-tržišť a jejich využití ve veřejné správě. Hlavním cílem bakalářské práce je prostřednictvím SWOT analýzy zhodnotit silné a slabé stránky fungování e-tržišť v České republice. Práce je rozdělena do dvou částí – literární rešerše a vlastní práce. V literární rešerši jsou postupně vysvětleny základní pojmy a popsán obchodní model fungování etržišť. Pozornost je věnovaná také vývoji e-tržišť a jejich plánovaným úpravám. Součástí vlastní práce je popis současného stavu pěti e-tržišť, která jsou využívána pro potřeby veřejné správy od roku 2012. Je identifikován jejich aktuální stav, provedeno jejich srovnání na základě vybraných hodnotících kritérií a v neposlední řadě také zhodnocena přístupnost a využití z pohledu běžného uživatele. Na základě výstupů ze SWOT analýzy jsou pak definována jednoduchá doporučení spolu se zhodnocením jejich ekonomických dopadů. Klíčová slova: e-tržiště, veřejná správa, veřejná zakázka, obchodní model, dodavatel, zadavatel, komodita

Úvod

12

Cíl a metodika

14

I.

LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................ 16 1.

II.

Elektronická tržiště veřejné správy ................................................. 16 1.1 Definice – elektronické tržiště 16 1.2 Elektronické zadávání veřejných zakázek 18 1.3 Legislativní rámec 19 1.4 Obchodní model 22 1.4.1 Správce 22 1.4.2 Provozovatel e-tržiště 22 1.4.3 Zadavatel 24 1.4.4 Dodavatel 24 1.5 Stav e-tržišť před rokem 2012 25 1.6 Nový systém e-tržišť 28 1.6.1 Používání e-tržišť 30 1.6.2 Komodity zadávané na e-tržištích 30 1.6.3 Druhy zadávacích řízení 31 1.6.4 Elektronický podpis 33 1.6.5 Vypisování a vyhodnocení zakázek 33 1.6.6 E-aukce 34 1.6.7 Uživatelská podpora 35 1.6.8 Příplatky za aditivní služby 35 1.7 E-tržiště v rámci infrastruktury NIPEZ 35 1.7.1 Smart Administration a efektivní veřejná správa 37 VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................... 40

2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7

Porovnání poskytovatelů elektronických nástrojů ......................... 40 Výběr elektronických tržišť 40 Tendermarket 42 Gemin.cz 44 VortalGOV 48 Centrum veřejných zakázek 52 Český trh 53 Hodnocení stavu elektronických tržišť veřejné správy 53

3.

SWOT analýza aktuálního stavu e-tržišť ........................................ 55

4.

Doporučení a jejich ekonomické dopady ....................................... 59

Diskuze

61

Závěr

63 Přehled literatury a zdrojů

65

9

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Vztahy mezi účastníky obchodního modelu

25

Graf 1: Počet uzavřených obchodů (CZK) v letech 2003 až 2011

27

Graf 2: Počet provozovatelů e-tržišť v letech 2003 až 2011

27

Obrázek 2: Povinné typy zadávacích řízení

32

Obrázek 3: Základní struktura NIPEZ

36

Obrázek 4: Hexagon zobrazující efektivní veřejnou správu

38

Graf 3: Počet zadaných veřejných zakázek k datu 15. 12. 2012

41

Graf 4: Nejčastěji nakupované komodity na tržišti Gemin a Tendermarket

47

Graf 5: Nejčastější zadavatelé na tržišti Gemin a Tendermarket

48

Graf 6: Nejčastější zadavatelé na tržišti vortalGOV

51

10

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet uzavřených obchodů a počet provozovatelů na e-tržištích v letech 2003-2011 26 Tabulka 2: Počet zadaných veřejných zakázek k 15. 12. 2012

41

Tabulka 3: Nejčastěji nakupované komodity na tržištích Gemin a Tendermarket46 Tabulka 4: Nejčastější zadavatelé na tržišti Gemin a Tendermarket

47

Tabulka 5: Nejčastější zadavatelé na tržišti vortalGOV

50

Tabulka 6: Hodnocení současného stavu e-tržišť dle kritérií

54

Tabulka7: SWOT analýza

56

11

Úvod O veřejných zakázkách, jejich výhodách, nevýhodách, či přínosech pro ekonomiku již bylo řečeno mnohé a to jak prostřednictvím medií, tak v rámci veřejné diskuze. Nesčetně mnoho publikací se komplexně věnuje této problematice. Představován je přehled jednotlivých druhů zadávacích řízení a diskutována je obecně také samotná podstata výběrových řízení. I vzhledem k tomu, že má trh veřejných zakázek v každé zemi velký ekonomický význam, je třeba této oblasti věnovat velkou pozornost a nezbytné je také to, aby tato problematika byla právně upravena. V české právní úpravě je veřejným zakázkám věnována pozornost především v zákoně o veřejných zakázkách, dalším důležitým pramenem jsou však také předpisy upravující oblast zadávání veřejných zakázek v Evropské unii, které je třeba implementovat do českého právního řádu. I z tohoto důvodu se tedy často setkáváme se změnami v legislativě veřejných zakázek. Právě v souvislosti s novelizací systému zadávání veřejných zakázek zažívá velký rozvoj poměrně neznámý institut elektronických tržišť. Elektronické tržiště je de facto webová aplikace, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek ve stanovených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektronický systém, v němž jsou veškeré úkony v zadávacím řízení prováděny zadavatelem i dodavatelem v elektronické podobě. Ačkoliv česká právní úprava pracuje s institutem e-tržiště již více než 10 let, během této doby se je nepodařilo efektivním způsobem využít. Jejich používání bylo spojeno s mnoha technickými i legislativními problémy, které vedly k zásadním změnám, které bylo nutné v této oblasti učinit. V roce 2012 přinesla novela zákona o veřejných zakázkách řadu změn, týkajících se právě elektronického zadávání veřejných zakázek. Zdá se, že tyto změny se začínají reálně odrážet v praxi a e-tržiště začínají sloužit svému účelu. V rámci soustavy Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek1existuje pět e-tržišť pro veřejnou správu. Po zavedení nové podoby e-tržišť a rozšíření objemu na něm zadávaných veřejných zakázek by měla dosáhnout státní správa výrazných finančních úspor, především snížení ceny nakupovaných komodit. Zároveň by také mělo dojít ke snížení transakčních nákladů spojených s procesem zadávání veřejných zakázek, a to jak na straně zadavatelů, tak i dodavatelů.2

NIPEZ Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 1

2

12

Ve své práci se zaměřím na problematiku e-tržišť a jejich využití ve veřejné správě. Práce bude popisovat obchodní model fungování e-tržišť. Zaměří se také na vývoj e-tržišť a jejich plánované úpravy. Vzhledem k novosti problematiky elektronizace veřejného zadávání pomocí e-tržišť bude v práci zmíněna i otázka elektronizace veřejného investování obecně.

13

Cíl a metodika Hlavním cílem bakalářské práce je prostřednictvím SWOT analýzy zhodnotit silné a slabé stránky fungování e-tržišť v České republice. V návaznosti na analýzu současného stavu budou navržena doporučení, která by měla vést ke zlepšení fungování a zejména pak využití e-tržišť v oblasti veřejné správy v ČR. Tato doporučení pak budou ekonomicky zhodnocena (potenciální výnosy a náklady) budou identifikovány ekonomické dopady. Samotnému psaní bakalářské práce předcházel sběr informací z odborné literatury a elektronických zdrojů, které jsou vzhledem k charakteru řešené problematiky poměrně klíčové. Většina odborné literatury je zaměřena obecně na problematiku veřejných zakázek a tématu elektronických tržišť veřejné správy se věnuje pouze okrajově. Nejaktuálnější informace je pak možné čerpat ze Strategie elektronizace veřejných zakázek pro rok 2011-2015, která byla přijata na základě usnesení vlády ČR v roce 2011 a internetových stránek Ministerstva pro místní rozvoj ČR3. Bakalářská práce je rozdělena na část literární rešerše a vlastní práci. Literární část byla sestavena za použití sekundárních dat. Jsou zde vymezeny základní pojmy související s problematikou e- tržišť a elektronickým obchodováním obecně. Vysvětleny jsou zde mimo jiné pojmy e-tržiště, NIPEZ, eaukce nebo Smart Administration. Dále je pozornost věnována vysvětlení obchodního modelu, který je zásadní pro pochopení celého principu fungování systému elektronického zadávání veřejných zakázek. Jsou zde vymezeny pozice zadavatele, dodavatele, provozovatele a správce e-tržiště. Závěrečná část je pak věnována zhodnocení stavu e-tržišť před rokem 2012 a především pak podrobnějšímu popisu fungování nového systému. Literární rešerše tak poskytuje teoretický základ a východiska pro vlastní práci. Součástí vlastní práce je popis současného stavu pěti e-tržišť, která jsou využívána pro potřeby veřejné správy od roku 2012. Je zde pracováno především s informacemi získanými z internetových stránek jednotlivých provozovatelů elektronických tržišť tak, aby bylo možné identifikovat jejich aktuální stav, provést jejich srovnání na základě vybraných hodnotících kritérií a v neposlední řadě také zhodnotit přístupnost a využití z pohledu běžného uživatele. V poslední části jsou prostřednictvím SWOT analýzy identifikovány silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby současného stavu e-tržišť. Na základě výstupů této analýzy jsou pak Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: <www.portalvz.cz>. 3

14

definována jednoduchá doporučení spolu s jejich ekonomickými dopady. Zatímco v literární rešerši byla použita především metoda komparace, ve vlastní práci se jednalo kromě komparace také o využití analytických metod.

15

I. LITERÁRNÍ REŠERŠE 1. Elektronická tržiště veřejné správy Tato kapitola je věnována vysvětlení základních pojmů, které souvisejí a jsou důležité pro správné pochopení problematiky elektronických tržišť veřejné správy. Postupně uvedu definici samotného pojmu elektronického tržiště, zaměřím se na vysvětlení procesu elektronického zadávání veřejných zakázek, zmíním se o legislativním rámci řešeného tématu a v neposlední řadě se také pokusím vysvětlit základní obchodní model - vymezím účastníky e-tržiště a popíši jejich vzájemné vztahy.

1.1 Definice – elektronické tržiště Elektronické tržiště (anglicky e-marketplace) je ve své podstatě virtuální místo, kde se střetává poptávka mnoha odběratelů s nabídkou mnoha dodavatelů. Na elektronickém tržišti, stejně jako na klasickém tržišti, dochází k nejrůznějším jednáním mezi dodavateli a odběrateli, která mohou vést k uzavírání konkrétních obchodů.4 Elektronická tržiště je také možné připodobnit k virtuální burze, kde se vyjednávají obchodní a cenové podmínky a posléze realizují obchody mezi jednotlivými subjekty veřejné správy (odběrateli) a jednotlivými dodavateli zboží.5 Elektronické tržiště je de facto webová aplikace, která umožňuje elektronické zadávání veřejných zakázek ve stanovených zadávacích řízeních. Jedná se o plně elektronický systém, všechny úkony v zadávacím řízení jsou tedy zadavatelem a dodavatelem prováděny v elektronické podobě.6 E-tržiště slouží k objektivnímu získání nejvýhodnější nabídky na základě požadavků zadavatele definovaných v systému elektronického tržiště. Jedná se o nástroj umožňující během několika

Elektronické tržiště. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 5 GEM: Všeobecné obchodní podmínky. In: GEM: Největší elektronické tržiště pro veřejnou správu [online]. 2011 [cit. 2012-10-01]. Dostupné z: . 6 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 4

16

minut vypsat zadávací řízení, jednoduchým způsobem provést výběr dodavatelů k těmto řízením a následně provést vyhodnocení nabídek.7 V usnesení vlády č. 451/2011 je pak elektronické tržiště definováno jako elektronický nástroj s webovým rozhraním, který je jako elektronické tržiště veřejné správy uveden v seznamu elektronických tržišť vedeném správcem a jehož prostřednictvím zadávají zadavatelé veřejné zakázky.8 Licenci k provozování elektronických tržišť jsou vydávány Ministerstvem vnitra ČR.9 E-tržištěm je tedy pouze takový elektronický nástroj, který umožňuje zadávat veřejné zakázky a je uveden v seznamu elektronických tržišť vedeným správcem - Ministerstvo pro místní rozvoj10. Elektronická tržiště jsou určena pro rychlé operativní nákupy snadno standardizovaného zboží, služeb či stavebních prací (tzv. komodit), tedy např. kancelářského vybavení a potřeb, počítačů, oprav, dopravních a logistických služeb.11 Dle strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu mohou být e-tržiště obsahově vymezena dle následujících kritérií.12 Okruhem zadavatelů, kteří budou e-tržiště používat (povinně či dobrovolně) Rozsahem komodit, které budou prostřednictvím e-tržiště zadávány Konkrétními druhy zadávacích řízení, které budou e-tržiště podporovat Dalšími funkcionalitami, které budou muset e-tržiště dle technické specifikace zajišťovat Závaznými pravidly pro fungování e-tržišť stanovených ze strany správce etržišť, tj. MMR. Podle toho, kým jsou e-tržiště provozována, rozlišujeme dvě jejich základní kategorie. Jedná se o následující:13 Výběrová řízení (AllyGeM - státní správa & Výběrová řízení pro komerční sféru). In: AllyTrade [online]. 2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 8 Elektronická tržiště veřejné správy. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: . 9 Zakázky malého rozsahu [online]. Transparency International. Praha, 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: . 10 Dále jen MMR 11 E-tržiště - Manažerské shrnutí. In: Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu. 2010. 12 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 7

17

1. e-tržiště, která jsou provozována externími komerčními provozovateli – koncesionáři. Tito koncesionáři se vybírají v koncesním řízení a provozují e-tržiště na základě koncesní smlouvy uzavřené s MMR na dobu 5 let, 2. e-tržiště, která jsou provozována na základě udělené výjimky, tzv. resortní e-tržiště. Ta si mohou zřídit jednotlivé resorty (např. ministerstva), pokud nechtějí užívat e-tržiště uvedená v předchozím bodě. Konkrétní resorty se pak stávají provozovateli e-tržišť, přičemž vznik resortních tržišť je podmíněn schválením výjimky vládou ČR.

1.2 Elektronické zadávání veřejných zakázek Elektronické zadávání veřejných zakázek je proces, ve kterém jsou některé nebo všechny úkony zadávacího řízení prováděny v elektronické podobě prostřednictvím elektronických nástrojů. Podle Neffa (2001) elektronické zadávání veřejných zakázek zásadně mění způsob, jakým organizace nakupují zboží. Ve své knize e- Procurement: From strategy to implementation se podrobně zabývá klady a zápory elektronického zadávání veřejných zakázek. Největší výhody spatřuje především v nižších transakčních nákladech, rychlejšímu odběru, větším výběru dodavatelů, apod. Dodavatelům pak e-zadávání podle něj přinese výhody v podobě rozšíření prodeje, snížení provozních nákladů a zvýšení výkonu. Na druhé straně ale dále identifikuje i některé problémy, které mohou být s tímto způsobem zadávání spojeny. Jedná se mimo jiné o systémové problémy, obavy z nákladů na zavedení systému a bezpečnostní rizika. Pro maximalizaci výhod a minimalizaci rizik je pak důležitá především podpora konkrétní organizace pro integraci elektronického zadávání veřejných zakázek.14 V Zákoně o veřejných zakázkách (dále ZVZ) je zpracován komplexní rámec elektronického zadávání, který vychází ze zadávacích směrnic Evropského společenství a je dále proveden vyhláškami. Impulzem pro změnu původní právní úpravy e-tržišť, která se ukázala jako ne zcela funkční a dostatečná, se stal „Akční plán provádění právního rámce v oblasti elektronického zadávání veřejných zakázek“ vydaný Evropskou komisí. Administrativní portál: Projekt vzdělání uživatelů e-tržišť jako součásti NIPEZ. E-learning pro uživatele nového systému e-tržišť [online]. 2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 14 Neef, D. E-procurement: from strategy to implementation. Upper Saddle River, NJ: Financial Times/Prentice Hall, c2001, xiii, 202 p. ISBN 01-309-1411-8. 13

18

Zde jsou na členské státy EU kladeny požadavky zpracovat národní plány zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek. Jejich cílem je realizace co možná nejvyššího počtu zadávacích řízení prostřednictvím elektronických nástrojů, což vede ke zvýšení efektivnosti vynaložených finančních prostředků. Snahou je také především snížení náročnosti procesu zadávání veřejných zakázek (dále jen VZ). V ČR se dopad Akčního plánu projevil přijetím: usnesení vlády ze dne 10. 5. 2006 č. 500, o Národním plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010.15 usnesení vlády ze dne 5. 1. 2011 č. 5, o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. Po skončení účinnosti Národního plánu, tedy od roku 2010 je další postup elektronického zadávání veřejných zakázek řešen prostřednictvím Strategie elektronizace. Jejím cílem je, aby všichni uživatelé měli do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj, který by umožňoval podporu celého životního cyklu veřejné zakázky. Prostřednictvím infrastruktury NIPEZ by tedy měly být vytvořeny moduly, na kterých budou zadavatelé zdarma zadávat veřejné zakázky. Jedná se o tzv. e- tržiště NEN – Národní elektronický nástroj.

1.3 Legislativní rámec Mezi vysvětlením základních pojmů je důležité vymezit relevantní právní předpisy, které souvisejí s problematikou e-tržišť. Jedná se o zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, Vyhlášku č. 9/2011 Sb. a Vyhlášku č. 133/2012 Sb. Kromě toho má v oblasti e-tržišť svůj význam i řada prováděcích předpisů, resp. některá související ustanovení vlády, jejich přílohy, popřípadě i koncesní smlouvy nebo provozní řád. Pro potřeby této práce není důležité detailně analyzovat konkrétní ustanovení zákona, popřípadě vyhlášek, která se vztahují k řešené problematice. Níže tedy uvádím přehled důležitých souvisejících právních úprav se stručným vysvětlením toho, co konkrétně je v jejich rámci řešeno.

15

Již není účinné

19

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Je zde legislativně vymezeno provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě, a to prostřednictvím elektronických nástrojů (tedy i e-tržiště). Vyhláška č. 9/2011 Sb., Touto vyhláškou se stanovují podrobnější podmínky týkající se e-tržišť a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek. Vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele Upravuje přístup k uveřejněným vyhlášením, postupy při uveřejňování, stanovuje povinně uveřejňované údaje ve vyhlášeních, určuje formuláře, jejichž prostřednictvím jsou v informačním systému uveřejňována vyhlášení, náležitosti profilu zadavatele. Na základě právních předpisů vznikly další dokumenty, které stanovují požadavky na vytvoření a provoz e-tržišť. Těmito jsou zejména usnesení vlády. UV č. 343/2010 k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Stanovuje základní rámec fungování systému e-tržišť v ČR, a to zejména z pohledu povinných kategorií zadavatelů a pravidel používání e-tržišť. Stanovuje termín zahájení elektronických tržišť na 1. 7. 2011. UV č. 451/2011 o Seznamu komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Detailně specifikuje rámec nastavený UV č. 343/2010, zásadní význam mají jeho přílohy: Seznam komodit, Vzorový provozní řád elektronických tržišť, Metodický pokyn k vybraným chybám v klasifikaci CPV upravuje pravidla nastavená v UC č. 343/2010. Dle tohoto usnesení vlády má být provoz e-tržišť zahájen 1. 1. 2012.

20

UV č. 933/2011 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Posunuje termín zahájení nového systému e-tržišť na 1. 4. 2012. UV č. 222/2012 o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Posunuje termín zahájení nového systému e-tržišť na 1. 5. 2012 a zároveň stanovuje povinnost používat e-tržiště od 1. 7. 2012 a upravuje Pravidla v souvislosti s novelou ZVZ. Na základě výše uvedených právních dokumentů a usnesení vlády byly vytvořeny další předpisy pro provoz e-tržišť. Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit Tento dokument vymezuje nastavení rámce fungování a používání e-tržišť. Jedná se o přílohu č. 4 UV č. 451/2011, která byla následně upravena UV č. 222/2012. Pravidla vymezují samotný pojem e-tržiště, řeší předmět veřejných zakázek a obsahují podmínky a postup v rámci zadávacích řízení, které jsou e-tržištěm podporovány. Rovněž v Pravidlech nalezneme výjimky z používání e-tržišť. Jsou zde stanovena práva a povinnosti subjektů, které se účastní elektronického nakupování, dále je také zmiňován postup při řešení sporů, které vznikly v rámci užívání e-tržiště. Koncesní smlouva Jedná se o dokument, jehož prostřednictvím mohou provozovatelé e-tržišť nabízet služby svého e-tržiště. Koncesní smlouva představuje (smluvně vytvořený) právní základ úpravy vztahů vzniklých mezi správcem e-tržišť a provozovateli e-tržišť. Technická specifikace e-tržišť Jako základní podklad pro vytvoření e-tržišť slouží dokument s názvem Technická specifikace. Jedná se o technologicky neutrální dokument, tzn. je umožněno

21

využití různých technologických platforem dle volby provozovatele. Provozovatelé e-tržišť musí vytvořit svá e-tržiště v souladu s požadavky technické specifikace. Provozní řád Dokument vymezující rámec použití a funkce e-tržišť příslušného provozovatele. Každý provozovatel si vytváří vlastní provozní řád, který následně podléhá schválení správce e-tržišť v rámci akceptačních testů a je umístěn na úřední desce každého e-tržiště. Vzorový provozní řád byl vytvořen na základě UV č. 451/2011.

1.4 Obchodní model Tato kapitola se bude věnovat vymezení účastníků e-tržiště a jejich vzájemnými vztahy. Budou popsána práva, povinnosti a odpovědnosti, které jim plynou z vytvoření, provozu a užívání e-tržišť. Mezi účastníky obchodního modelu e-tržišť řadíme správce, provozovatele e-tržišť, zadavatele a dodavatele.

1.4.1 Správce Jedná se o subjekt, který metodicky řídí e-tržiště a určuje jejich rozsah. Stanovuje pravidla jejich provozu a jejich případné změny. Tuto funkci v ČR zastává Ministerstvo pro místní rozvoj. Mezi základní pravomoci správce patří především výběr provozovatele a schvalování provozních řádů jednotlivých e-tržišť. Správce dále předkládá Vládě ČR žádosti zadavatele o udělení výjimky na provoz resortního e-tržiště. Zajišťuje kontrolu samotného provozu a posuzuje, zda-li e-tržiště funguje v souladu s koncesionářskou smlouvou. Jeho úkolem je v neposlední řadě dohled nad pravdivostí, správností a úplností monitorovacího systému provozovatele. Za používání základních služeb e-tržišť hradí provozovateli poplatky způsobem a ve výši stanovené v koncesní smlouvě.

1.4.2 Provozovatel e-tržiště Provozovatel vytváří a upravuje e-tržiště podle požadavků technické specifikace, je přitom povinen vytvořit Provozní řád a zajišťovat jeho dodržování. Jeho úkolem je zajistit rovný přístup k poskytování základních a aditivních služeb všem uživatelů, kteří splní podmínky pravidel a provozního řádu.

22

Základní služby Jedná se o služby elektronického zadávání veřejných zakázek a služby s tím související, které jsou v rozsahu požadovaném správcem e-tržiště. Umožňují dodavateli vyhledat jednotlivá zadávací řízení, připravit nabídku a činit další úkony související s účastí zadavatele v příslušném zadávacím řízení. Základní služby jsou zadavateli poskytovány zdarma.16 Aditivní služby Služby, jejichž poskytování není požadováno správcem e-tržiště a nejsou přímo nezbytné pro řádné a účelné zadání veřejné zakázky. Jsou provozovány v souladu s koncesní smlouvou jednotlivého provozovatele. Jestliže jsou tyto služby využívány, zadavatel je povinen hradit provozovateli poplatky za tyto služby a to podle ceníku v provozním řádu. Rozsah poskytovaných aditivních služeb závisí na jednotlivých provozovatelích a může se tak u jednotlivých e-tržišť lišit. Provozovatel poskytuje přístupová oprávnění uživatelům a zajišťuje jejich registraci a dostupnost e-tržiště za podmínek stanovených provozním řádem. Hradí poplatky za užívání základních služeb e-tržiště subjekty veřejné správy, které získá od správce e-tržišť. Poplatky za aditivní služby pak vybírá od samotných zadavatelů, kteří tyto služby využívají.17 Vytváří a spravuje jednotné místo pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách zadávaných v e-tržišti (informační deska e-tržiště). Poskytuje správci a uživatelům statistické údaje o zadávaných veřejných zakázkách a upozorňuje na možnosti absolvovat školení pro práci v e-tržišti. Upozorňuje uživatele, kteří porušují provozní řád, na taková porušení a provádí úkony nezbytné k tomu, aby k této situaci nedocházelo. Dále informuje o plánovaných provozních odstávkách.

Služby pro dodavatele. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-1106]. Dostupné z: . 17 Od 1. července byl zahájen ostrý provoz nového systému elektronických tržišť. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: . 16

23

1.4.3 Zadavatel Jedná se o subjekt, který je při nákupu zboží, služeb, stavebních prací povinen při splnění stanovených podmínek postupovat dle zákona. Je přitom povinen dodržovat tyto tři základní zásady: transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.18 Zadává veřejné zakázky prostřednictvím e-tržiště v jednotlivých druzích zadávacího řízení. Může využívat služby tržiště za účelem provedení průzkumu trhu, a to například pro správné nastavení zadávacích podmínek a ke stanovení okruhu dodavatelů, kterým zašle výzvu k podání nabídky. Dodržuje provozní řád příslušného e-tržiště, řídí se zákonem o veřejných zakázkách a jeho prováděcími předpisy. Jestliže využívá aditivní služby, hradí provozovateli poplatky za jejich využívání, a to v souladu s provozním řádem daného e-tržiště.

1.4.4 Dodavatel Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo se jedná o zahraničního dodavatele.19 Vyhledává na e-tržišti informace o veřejných zakázkách a následně se účastní těch zadávacích řízení, které svým předmětem zapadají do podnikatelské strategie příslušného dodavatele. Dodavatelé nemají ve vztahu k užívání e-tržišť žádnou odpovědnost.

Doležalová, H., Doležal, M.. Stručný exkurz do problematiky veřejných zakázek. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 97 s. ISBN 9788021054929. 19Výběrová řízení (AllyGeM - státní správa & Výběrová řízení pro komerční sféru). In: AllyTrade [online]. 2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . 18

24

Na níže uvedeném obrázku je schematicky znázorněn vztah mezi jednotlivými účastníky e-tržiště. Obrázek 1: Vztahy mezi účastníky obchodního modelu

Zdroj: Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. [online].

1.5 Stav e-tržišť před rokem 2012 Před rokem 2012 fungoval provoz e-tržišť na základě UV ČR č. 683/2002, o opatřeních ke koordinovanému vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie. V souladu s tímto usnesením byl na základě výběru Ministerstva informatiky, pod který problematiky e-tržišť v té době spadala, zajištěn v roce 2002 provoz následujících elektronických tržišť: Ridea - provozovatel RIDEA distribution s.r.o. abcLink - provozovatel E LINKX a.s. AllyGeM - provozovatel ECONOMY.CZ, s.r.o. Český trh - provozovatel Datech 2000, a.s. Livetrade - provozovatel LiveTrade s.r.o. CenTrade - provozovatel CenTrade, a.s. B2B Centrum - provozovatel B2B Centrum a.s.

25

U některých provozovatelů však došlo k zásadním komplikacím ve finanční oblasti, jelikož náklady na provoz e-tržišť převyšovaly příjmy. V této souvislosti se zmiňovaní provozovatelé rozhodli svoji činnost ukončit. Vedly k tomu i nové právní změny e-tržišť, ze strany ministerstva, jejichž požadavkům provozovatelé nemohli vyhovět. Od roku 2008 tak zůstala v provozu pouze dvě elektronická tržiště, a to AllyGeM a B2B Centrum.20 V následující tabulce můžeme sledovat vývoj celkové sumy uzavřených obchodů v CZK na e-tržištích od roku 2003 až do roku 2011, ten je dále znázorněn také ve formě grafu.

Tabulka 1: Počet uzavřených obchodů a počet provozovatelů na e-tržištích v letech 2003-2011 Rok Počet uzavřených obchodů (v miliardách CZK) Počet provozovatelů

2003

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

2011

1,123

1, 277

1,335

0,907

1,305

1,320

1,830

1,686

1,305

7

7

3

3

3

2

2

2

2

Zdroj: Statistiky e-tržišť. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-1106]. Dostupné z: .

Statistiky e-tržišť. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: . 20

26

Graf 1: Počet uzavřených obchodů (CZK) v letech 2003 až 2011 Počet uzavřených obchodů (CZK) v letech 2003 až 2011

11 20

09 20

07 20

05

Počet uzavřených obchodů (CZK) v letech 2003 až 2011

20

20

03

2 000 000 000 1 800 000 000 1 600 000 000 1 400 000 000 1 200 000 000 1 000 000 000 800 000 000 600 000 000 400 000 000 200 000 000 0

Zdroj: vlastní

Další graf představuje vývoj počtu provozovatelů e-tržišť od roku 2003 až do roku 2011. Je z něj patrné, že od roku 2003 dochází k postupnému snižování počtu provozovatelů. Z původních sedmi v roce 2011 zůstávají v provozu pouze dvě. Graf 2: Počet provozovatelů e-tržišť v letech 2003 až 2011

8 7 6 5 4

Počet provozovatelů

3 2 1 0

Zdroj: vlastní

27

Během provozu e-tržišť dle zmiňovaného UV ČR č. 683/2002, dochází k odhalení značných nedostatků v jejich fungování. V roce 2008 zpracovalo MMR na základě opatření J. 6 Národního plánu „Analýzu elektronických tržišť (GEM) pro veřejnou správu zajišťujících nákup komodit z oblasti informačních a komunikačních technologií z pohledu ekonomického a právního“. 21Největší problém představoval nedostatečný právní základ pro úpravu povinnosti používání elektronického tržiště a způsob výběru provozovatelů. Dále byl v usnesení nejasně vymezen okruh adresátů povinných objednávat ICT na e-tržištích. Mnoho otázek vzbuzovaly také provize placené ze strany dodavatelů (každý účastník zadávacího řízení si nese své náklady spojené s účastí v zadávacím řízení), které byly v rozporu se zásadou zadávacího práva. Jako důsledek absence kontrolního a sankčního mechanismu v usnesení vlády se pak stalo jeho faktické nedodržování v praxi. Z výše uvedených důvodu tedy bylo nezbytné přepracovat celý koncept stávajícího systému e-tržišť tak, aby byly odstraněny všechny výše uvedené nedostatky a došlo k významnému rozšíření možnosti využívání e-tržišť zadavateli v ČR.

1.6 Nový systém e-tržišť Hlavním záměrem novely zákona o veřejných zakázkách, která je účinná od 1. dubna 2012, je změnit systém zadávání veřejných zakázek tak, aby se omezila veškerá korupční rizika s nimi spojená. Měla by přinášet zpřísnění veškerých zadávacích procesů a zpřístupnění vynakládání veřejných prostředků v oblasti veřejných zakázek široké veřejnosti. Tím by se staly veřejné zakázky lépe kontrolovatelné v rámci boje proti korupci v ČR.22 Nový systém by měl celý proces zadávání VZ urychlit a zefektivnit. Zavedením nové podoby e-tržišť dosáhne státní správa finančních úspor, a to zejména díky nižší ceně nakupovaných komodit. „Sníží se také transakční náklady spojené s procesem zadávání veřejných zakázek, a to nejen na straně zadavatelů, ale i dodavatelů. Snadný přístup k informacím o zakázkách prostřednictvím e-tržiště a transparentnost celého procesu navíc otevře cestu

Elektronická tržiště (e-tržiště). In: Vz24.cz: Denní zpravodajství o veřejných zakázkách [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: . 22 E-tržiště mají zamezit korupci. In: Podnikatel.cz [online]. 2007 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: . 21

28

k veřejným zakázkám pro více dodavatelů, zejména z řad malých a středních podniků,“ upřesňuje Jan Sixta, náměstek ministra pro místní rozvoj. 23 Pro nový systém e-tržišť byly v koncesním řízení vybrány společnosti Česká pošta, Český trh, Sdružení eTenders, Syntaxis a Vortal. Všechny fungují na principu, kde veškeré investice do potřebného softwaru a samotného provozu spadají pod provozovatele. Na tvorbu nových e-tržišť tak nejsou čerpány prostředky ze státního rozpočtu. Zároveň zmínění komerční provozovatelé přebírají veškeré obchodní riziko. K volbě správné obchodní strategie jednotlivých e-tržišť a motivaci k dalšímu rozvoji přispívá i vzniklé konkurenční prostředí, které vzniklo na základě existence více provozovatelů. Mělo by tak dojít k poskytnutí nejlepších podmínek pro samotné uživatele e-tržišť. Nová tržiště byla uvedena do praxe v červnu 2012. Provozovatelé však měli možnost spustit své portály už od 1. 5. v tzv. zkušebním provozu, kdy je mohli začít používat povinní i nepovinní uživatelé. Podmínkou pro spuštění však bylo složení akceptačních testů, bez kterých by provoz nemohl být zahájen. I když nový systém e-tržišť začal být povinně využíván od 1. července 2012, nepromítá se tato povinnost do veřejných zakázek zahájených před tímto datem. To znamená, že veškerá zadávací řízení zahájená před datem povinného spuštění nového systému e-tržišť budou moci zadavatelé dokončit v tomto režimu i po uplynutí tohoto data. Změny, týkající se e-tržišť v novele zákona o veřejných zakázkách je možné shrnout v několika krátkých bodech:24

Statistiky využívání e-tržišť. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: . 24 Jak na zadávání veřejných zakázek na nových e-tržištích. In: BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997. vyd. 2010 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: . 23

29

1.6.1 Používání e-tržišť Uložení povinnosti vybraným kategoriím zadavatelů bude probíhat ve 2 základních etapách.25 Etapa 1 (od 1. 7. 2011)26 Povinnost využívat e-tržiště mají ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace, tedy organizační složky státu a státní příspěvkové organizace jednotlivých ústředních orgánů. Tato povinnost se vztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR), v hodnotě nad 50 tis. Kč bez DPH, případně na nákup komodit v režimu zjednodušeném podlimitním řízení, nebo na realizaci veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy.27 Ostatní zadavatelé, jako např. územní samosprávné celky, mohou e-tržiště používat na dobrovolné bázi. Týká se to nákupů komodit dle Seznamu i mimo něj pro nákupy v hodnotě od 5 tis. Kč. V budoucnu se však předpokládá povinné vypisování i pro ně. Výhodu představuje i nové financování, na rozdíl od starého, kdy využívání e-tržišť hradili samotní uživatelé, v novém systému tuto úlohu přejímá Ministerstvo pro místní rozvoj. Etapa 2 (začátek přibližně 1,5 roku po zahájení ostrého provozu e-tržišť) Po vyhodnocení provozu e-tržišť bude rozhodnuto o potencionálním rozšíření povinnosti používat e-tržiště i na další kategorie zadavatelů, příp. další komodity. Rozšíření povinnosti používat e-tržiště si vyžádá novelizaci ZVZ.28

1.6.2 Komodity zadávané na e-tržištích Zadavatelé musí e-tržiště používat pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou vymezené kategorie komodit.

Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. In: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 26 Usnesení vlády č. 222/2012, ze dne 28. března 2012, o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků, ve znění pozdějších předpisů. 27 NIPEZ/El. tržiště veřejné správy. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-1103]. Dostupné z: . 28 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. [online]. 25

30

Standardizovatelná komodita je zboží nebo služba, kterou lze jednoduše dodat a u které je možno snadno nahradit dodavatele. Neexistuje u ní nutnost udržovat strategické nebo dlouhodobé partnerství s dodavatelem a v případě selhání dodavatele nehrozí pro odběratele škody nebo dopady závažnějšího či podstatného charakteru.29 Seznam komodit, které musí být nakupovány přes elektronická tržiště, je uveden v Příloze č. 1 UV č. 451 /2011. Na základě návrhů správce nebo jednotlivých zadavatelů, bude moci vláda ČR tento Seznam komodit rozšiřovat usnesením. Komodity, které zde nejsou uvedeny, lze na e-tržištích zadávat dobrovolně, a to všemi kategoriemi zadavatelů. Poplatek za tuto základní službu hradí správce e-tržiště.

1.6.3 Druhy zadávacích řízení Při zadávání veřejných zakázek jsou zadavatelem používány druhy zadávacích řízení, které jsou upraveny v zákoně o veřejných zakázkách nebo ve vnitřních předpisech zadavatelů – když není postup zadání veřejné zakázky upraven v zákoně o veřejných zakázkách. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje a upravuje následující typy zadávacích řízení:30 a) otevřené řízení (§ 27), b) užší řízení (§ 28), c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29), d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34), e) soutěžní dialog (§ 35), f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38). U veřejných zakázek zadávaných mimo režim ZVZ obsahují e-tržiště zadávací postupy, které bude zadavatel využívat v závislosti na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. tabulka. Pokud předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřesáhne částku 50.000,- Kč bez DPH, nejsou zadavatelé povinni e-tržiště pro zadávání veřejných zakázek používat. 31

Tamtéž. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 31 Druhy zadávacích řízení. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: . 29

30

31

U veřejných zakázek zadávaných v režimu ZVZ obsahují e-tržiště zadávací postup pro zjednodušené podlimitní řízení, postup pro zadávání dílčí veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy v souladu s § 92 odst. 3 ZVZ a přímé zadání podlimitní veřejné zakázky na základě výjimky dle ZVZ. Na následujícím obrázku je přehled jednotlivých druhů zadávacích řízení v závislosti na výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Obrázek 2: Povinné typy zadávacích řízení

Zdroj: Povinné typy zadávacích řízení. In: VortalGOV [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: .

32

1.6.4 Elektronický podpis Pro registraci a následné užívání e-tržiště je nutné mít zřízený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb nebo elektronickou značku, která je založena na kvalifikovaném systémovém certifikátu. V případě, že zadavatel tento podpis nevlastní, musí si ho zajistit ještě před samotnou registrací. V případě podlimitních VZ musejí být úkony stanovené v technické specifikaci e-tržiště podepsány zaručeným elektronický podpisem ze strany zadavatelů či dodavatelů. V případě VZMR je zadavatel oprávněn využít zaručený elektronický podpis k podepisování datových zpráv. Bude také oprávněn požadovat, aby dodavatel opatřil datové zprávy elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu či elektronickou značkou, a to u datových zpráv určených technickou specifikací. Všechny úkony, které budou ze strany zadavatelů či dodavatelů podepsány zaručeným elektronickým podpisem, budou muset být zároveň opatřený časovým razítkem.

1.6.5 Vypisování a vyhodnocení zakázek Před samotným zadáním veřejné zakázky je opět nutné vyplnit jednoduchý formulář. Tento obsahuje důležité údaje například o předpokládané hodnotě nabídky nebo druhu zadávacího řízení. Vyhodnocení nabídek probíhá na základě kritérií, která jsou předem stanovena. Základním hodnotícím kritériem je nejnižší cena, výsledné pořadí pak mohou ovlivnit i další dílčí kritéria, jako například záruční doba, termín dodání, výše slevy na příslušenství, rychlost servisního zásahu atd.32 Nevhodně zvolená dílčí kritéria však mohou v zadávacích řízeních představovat značný problém, a to zejména v těch případech, kdy je základním hodnotícím kritériem zvolena ekonomická výhodnost nabídky. Novela zákona se snaží přinést návod určený zadavatelům pro stanovení vhodných hodnotících kritérií a to tím způsobem, aby byl vyjádřen vztah užitné hodnoty a ceny. Transparentnost procesu posuzování a hodnocení nabídek je posílena tím, že uchazeči jsou nadále oprávněni nejen nahlížet do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a pořizovat si z ní výpis Doležalová, H., Doležal, M.. Stručný exkurz do problematiky veřejných zakázek. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 97 s. ISBN 9788021054929. 32

33

nebo opis, ale navíc mají možnost požadovat od zadavatele též pořízení kopie této zprávy.33

1.6.6 E-aukce Nová elektronická tržiště umožňují bezplatné vypisování e-aukcí pro všechny zadavatele, což představuje značnou úsporu nákladu pro ty, kteří si museli dříve pořizovat vlastní aukční systémy. Elektronické aukce jsou novým institutem hodnocení nabídek, jejich prostřednictvím lze nabídky uchazečů hodnotit po standardním hodnocení nabídek na základě nově předkládaných hodnot. Toto hodnocení může být prováděno rovněž v několika na sebe navazujících kolech, mezi nimiž jednotliví uchazeči na základě jim sdělených informací upravují ("vylepšují") své nabídky. 34 Elektronickou aukci může využít kterýkoliv dodavatel, ale je nutné, aby o této skutečnosti informoval dodavatele již v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Elektronickou aukci pak mohou zadavatelé použít ve všech druzích zadávacího řízení, s výjimkou soutěžního dialogu a jednacího řízení bez uveřejnění. Je také důležité, aby zadavatel stanovil hodnotící kritéria tak, aby byl systém schopen vyhodnotit nabídky po každém kole vylepšení aukčních hodnot. Za nejvhodnější lze logicky považovat číselné vyjádření. Výsledek aukce je pak pro zadavatele závazný.35 Podle Hofmanové (2009), elektronické zadávání zakázek malého rozsahu v oblasti informačních technologií s předpokládanou hodnotou nad 200 tis. Kč vede k průměrnému poklesu vysoutěžené ceny o 2 % a k poklesu administrativních nákladů o 20 % oproti standardním poptávkovým řízením. Využívání elektronických aukcí tak může vést k výrazným poklesům konečných cen i administrativních nákladů. Tato doporučení by dále mohla vést ke zvýšení efektivnosti veřejných výdajů.36

Kaspřáková, H. Zadávání veřejných zakázek ve veřejné správě. Zlín, 2011. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce JUDr. Bohumil Vrána. 34 Metodiky/Stanoviska. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-1203]. Dostupné z: . 35 Šmejkal, V. Veřejné zakázky. Ekonom 2006, č. 41, s. 5. 36 Zakázky malého rozsahu [online]. Transparency International. Praha, 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: . 33

34

1.6.7 Uživatelská podpora V případě, že si někteří uživatelé nevědí rady s novým systémem e-tržišť nebo se nevyznají v nové legislativní úpravě, existuje řada možnosti, jak všechny potřebné informace získat. Koná se řada hromadných školení, která se věnují této problematice, pořádají se i taková, která se věnují jednotlivým uživatelům individuálně, dle jejich požadavků. Prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky na všechny dotazy odpoví také v centru klientské podpory a mnohé informace lze získat i na webových stránkách samotných elektronických tržišť.

1.6.8 Příplatky za aditivní služby Základní služby nových e-tržišť hradí Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, jak již bylo výše zmíněno, za využívání nadstandardních aditivních služeb však zadavatelé a dodavatelé budou muset platit jednotlivým provozovatelům a to podle rozsahu, v jakém službu čerpají. Jejich ceník je stanoven provozovatelem a je součástí provozního řádu příslušného e-tržiště.37 Seznam aditivních služeb je u jednotlivých e-tržišť odlišný, k nejčastějším patří především realizace školení, napojení na spisovou službu nebo možnost vypisovat veřejné zakázky v hodnotě 5000 Kč.

1.7 E-tržiště v rámci infrastruktury NIPEZ E-tržiště je součástí projektu Národní infrastruktury pro elektronické zadávání (NIPEZ). NIPEZ je modulárně členěná soustava informačních systémů a komunikačního rozhraní, jehož cílem je podpořit procesy elektronizace zadávání veřejných zakázek. Zaměřuje se především na fáze životního cyklu veřejné zakázky od plánování po uzavření smlouvy, tj. pokrývá zejména rozsah upravený zákonem o veřejných zakázkách a zákonem o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Zahrnuje:38 Jednotný uveřejňovací systém - informace o veřejných zakázkách zadaných v rámci České republiky budou uveřejňovány na jedné webové Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: <www.portalvz.cz>. 38 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek: NIPEZ. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: . 37

35

adrese - Věstníku veřejných zakázek, na které je budou zájemci schopni vždy pohodlně najít.39 Elektronická tržiště pro rychlé a operativní nákupy (e-tržiště). Národní elektronický nástroj (NEN) pro strategické nákupy obtížně standardizovatelných komodit. Individuální elektronické nástroje (IEN) vytvářené a provozované jednotlivými zadavateli v souladu s technickou specifikací e-tržišť nebo NEN. Obrázek 3: Základní struktura NIPEZ

Zdroj: Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. In: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online].

Věstník veřejných zakázek [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: . 39

36

Prostřednictvím těchto modulů zadavatelé plní své zákonné povinnosti, vč. nových povinností, které vyplynuly z novely zákona o veřejných zakázkách (ZVZ), např. povinnost uveřejňovat uzavřené smlouvy, skutečně zaplacené ceny, provádět povinné e-aukce na dodávky atd.40 Hlavním cílem projektu NIPEZ je dosáhnout významných finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v České republice a to snížením cen nakupovaných komodit a snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů.41 Možnost elektronického zadávání veřejných zakázek (VZ) je jedna ze základních definovaných služeb e-Governmentu pro dodavatele.42 Vedle finančních úspor lze rovněž očekávat větší transparentnost zadávání veřejných zakázek, a to zejména u standardizovaných komodit, které musí být povinně zadávány na elektronických tržištích. Dodavatelé budou mít větší přehled o nabídkách veřejným institucím. Dojde k zjednodušení přístupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a kontrolních orgánů k realizovaným veřejným zakázkám v rámci provádění dohledové a kontrolní činnosti. Očekává se i snížení počtu námitek proti postupům zadavatele díky zvýšení transparentnosti v rámci elektronického zadávání. Zlepší se informovanost veřejnosti o zadávaných veřejných zakázkách a zlepší se i pozice dodavatelů z řad malých a středních podniků. Celý proces vyhodnocování nabídek bude urychlen a rovněž dojde k rozšíření konkurenčního prostředí mezi jednotlivými dodavateli.

1.7.1 Smart Administration a efektivní veřejná správa NIPEZ má také vazbu na projekt nazvaný Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby s podtitulem Strategie realizace Smart Administration. Jedná se o vládní strategii, jejímž cílem je zajistit koordinovaný a efektivní způsob zlepšování veřejné správy a veřejných služeb s využitím prostředků ze Strukturálních fondů v programovém období 2007 - 2013.43 Tento dokument je Co je NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: <www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronicke-vzdelavani/NIPEZ/Co-jeNIPEZ>. 41 NIPEZ/El. tržiště veřejné správy. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-1103]. Dostupné z: . 42 Co je NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: <www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronicke-vzdelavani/NIPEZ/Co-jeNIPEZ>. 43 Česká republika. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby: Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015. In:Český trh [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: . 40

37

pojímán jako předpoklad, nástroj a strategie, která podporuje dosahování úspor ve veřejné správě. Vláda chce dosáhnout takových změn ve veřejné správě, které by vedly k naplnění očekávání občanů, flexibilní reakci na jejich potřeby a přitom bylo zajištěno hospodárné fungování.44 Řada procesů v rámci Smart Administration vedoucích k lepší kvalitě veřejné správy je již ve stádiu zavádění, v dalších oblastech tato Strategie přispívá ke vzniku prvotních opatření vedoucích ke zlepšení – od provedení analýzy stávajícího stavu, po identifikaci problémových míst až po stanovení příležitostí a postupu k jejich dosažení.45 Pokud však chceme skutečně zefektivnit fungování veřejné správy, je třeba k ní přistupovat komplexně. Strategie zobrazuje pohled na veřejnou správu prostřednictvím hexagonu s následujícími vrcholy. Jedná se o legislativu, občana, financování, technologie, úředníka a organizaci. 46 Nyní si jednotlivé vrcholy hexagonu popíšeme trochu podrobněji. Obrázek 4: Hexagon zobrazující efektivní veřejnou správu

Zdroj: Ochrana, F., Půček, M. Dosahování úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 227 s. ISBN 9788073579098. Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. In: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 45 Semanová, M. Význam strategie Smart Administration pro efektivní řízení veřejné správy. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita. 46 Ochrana, F., Půček, M. Dosahování úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 227 s. ISBN 9788073579098. 44

38

Kvalitní legislativa je základ kvalitní veřejné správy, především co se týká regulace a odstraňování byrokratické zátěže. Jedná se o hlavní nástroj, který vláda používá k ochraně základních společenských hodnot a k ovlivňování chování občanů či právnických osob. Měla by být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější. Občan je nejdůležitějším prvkem hexagonu, je to klient veřejné správy. Jeho kontakt s úřady by měl být snadný a rychlý. Zároveň je třeba občanům zprůhlednit veřejnou správu, kontrolovat jejich činnost a umožnit jim se podílet na některých rozhodnutích. Na financování veřejné správy je třeba klást zvýšený důraz, především z hlediska úspor je důležité zdravé financování. Využití informačních a komunikačních technologií je důležité především k odstranění nadbytečného „papírování“, zjednodušení styku občana s veřejnou správou, ale také samotné komunikace uvnitř veřejné správy. Cílem by tedy měla být především minimalizace celkové zátěže pro všechny zúčastněné strany. Úředník je základním stavebním kamenem veřejné správy. Mělo by na ně být nahlíženo všude stejně, dále by měla být vyžadována vysoká kvalita jejich výkonu a průběžné vzdělávání. Velký důraz je třeba klást na kvalitu řízení na všech úrovních. Důležitým aspektem fungování veřejné správy je organizace jejího výkonu. Vždy je třeba najít rovnováhu mezi maximálním přiblížením veřejné správy občanovi a efektivním vynakládání veřejných prostředků. Na druhou stranu je důležité vyřídit nejvíce potřebných úkonů na jednom kontaktním místě, jedná se o zásadu „obíhají informace, nikoliv občan“. Značnou roli zde má také úroveň řízení, výkonnost a efektivnost vynakládaných prostředků a především spokojenost zákazníků.47

Ochrana, F., Půček, M. Dosahování úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 227 s. ISBN 9788073579098. 47

39

II.

VLASTNÍ PRÁCE

2. Porovnání poskytovatelů elektronických nástrojů 2.1 Výběr elektronických tržišť Jednotlivé systémy e- tržišť se od sebe značně liší, jednak vnitřní strukturou a z ní vyplývajících dalších možností rozšíření systému, tak i konceptem, s jakým přistupují k rozšíření dodavatelské a zadavatelské sítě. Právě volba vhodného systému, který je již nyní zaměřen i na podporu funkcí z oblasti IEN – Individuálního elektronického nástroje, může značně usnadnit proces veřejných zakázek. Díky tomuto nástroji bude usnadněn celý systém elektronického zadávání veřejných zakázek, jelikož bude společný pro všechna zadávací řízení a eliminují se tak nutná školení a případné slučování dvou systémů v prostředí zadavatele.48 Existuje celá řada kritérií, podle kterých lze vybrat vhodné e-tržiště. Zadavatel se může například rozhodovat dle využívaných služeb. Jestliže zvolí pouze základní služby, stačí konkrétní tržiště vybrat na základě vlastního posouzení jeho vhodnosti a kvality. Po registraci do systému a souhlasu s Pravidly lze začít zadávat veřejné zakázky. V situaci, že zadavatel hodlá využívat i aditivních služeb nebo uvažuje o dalším rozšiřování především v oblasti nadlimitních veřejných zakázek, je nutné řešit zadání služeb za použití zadávacích řízení stanovených ZVZ, a to v závislosti na předpokládané hodnotě služeb. Zadavatel by se měl zaměřit především na zkušenosti provozovatele s provozem e-tržišť na národní úrovni a jeho schopnost provozovat takovou dodavatelskou síť, kde na každou poptávku zareaguje dostatek dodavatelů. Směrodatným ukazatelem může být zejména počet dodavatelů, kteří jsou registrovaní na e-tržišti, počet podaných nabídek na dodavatele (aktivita dodavatelů) nebo také dlouhodobý poměr zadání/nabídek. Neměla by být opomenuta ani propracovanost systému hodnocení dodavatelů. Důležitá je v neposlední řadě úroveň podpory zadavatelů v procesu zadávání veřejné zakázky, rozsah nabízených školení a přístup k online školícím materiálům. Co se týká bezpečnosti, zadavatel by si měl zkontrolovat veškerou bezpečnostní certifikaci. Pro mnohé může být také rozhodující podpora post-zadávacích procesů, jako je například řízení smluvních plnění nebo e-fakturace. Magazín Egovernment 4/2010 [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: . 48

40

K datu 1. července 2012 byly do ostrého provozu spuštěny dvě e-tržiště – Tendermarket a Gemin.cz., VortalGov a Český trh byly spuštěny 1. října. Tuto pětici uzavírá Centrum veřejných zakázek, které svůj provoz zahájilo 1. listopadu 2012. Následující tabulka ukazuje počet zadaných veřejných zakázek na jednotlivých elektronických tržištích k datu 15. 12. 2012. Tendermarket a Gemin zahájili provoz ze všech nejdřív, proto zde bylo logicky zadáno nejvíce veřejných zakázek. O 3 měsíce později se pak přidalo tržiště Český trh a vortalGov, kde je ke zmiňovanému datu zadáno 115 veřejných zakázek. V listopadu následovalo poslední tržiště – Centrum veřejných zakázek. I přesto, že toto tržiště zahájilo provoz jako poslední, převyšuje v počtu veřejných zakázek Český trh. Tabulka 2: Počet zadaných veřejných zakázek k 15. 12. 2012

Tendermarket Gemin vortal GOV Centrum veřejných zakázek Český trh

4620 2791 115 7 0

Zdroj: vlastní Graf 3: Počet zadaných veřejných zakázek k datu 15. 12. 2012

Zdroj: vlastní

41

2.2 Tendermarket49 Na základě legislativních požadavků NIPEZ, bylo elektronické tržiště Tendermarket podrobeno řadě akceptačních testů Ministerstva pro místní rozvoj. Jejich výsledek byl pozitivní a tak se stalo od 1. 7. 2012 plně způsobilým k provozu a bylo tak prvním elektronickým tržištěm v České republice, které prošlo akceptačními testy v plném rozsahu. Elektronické tržiště Tendermarket je provozováno sdružením E-Tenders, které bylo k provozování vybráno v rámci koncesního řízení vypsaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Toto konsorcium50 tvořeno firmami Seznam.cz, a.s., GORDION, s.r.o. a ample.cz s.r.o. Jedná se o spojení sil nejvýznamnějších subjektů na trhu se službami poskytovanými na internetu a na poli elektronizace veřejných zakázek. Lídrem konsorcia je společnost GORDION, s.r.o., který je považován mimo jiné za jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek v ČR. Tržiště Tendermarket je držitelem certifikátů ISO 9001 a ISO 27001, které mu byly uděleny Mezinárodní Organizací pro standardizaci – International Organization for Standardization (ISO), jejímž cílem je stanovovat mezinárodní požadavky pro systém řízení kvality. Dále dle normy ISO 10006 disponují vyškolenými projektovými manažery.51 Mimo jiné je držitelem bezpečnostní prověrky Národního bezpečnostního úřadu. 52Jedná se o systém práce s utajovanými informacemi. Pro její získání je třeba splnit řadu profesních, ekonomických a personálních požadavků NBÚ dle zákona 412/2005Sb.53 Již jeden měsíc po zahájení ostrého provozu bylo na tomto tržišti evidováno více jak 1500 veřejných zakázek a 287 zadavatelů, mimo jiné také 11 ze 14 ministerstev. Po vstupu na internetové stránky elektronického tržiště Tendermarket si na první pohled všimneme tabulky s přihlašovacím jménem a heslem, pro přihlášení je však nutná registrace. Ta se dělí na registraci zadavatele a dodavatele, která dále pokračuje zadáním IČA a následné identifikace uživatele.

Tendermarket [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: <www.tendermarket.cz>. Konsorcium je příležitostné sdružení podniků zpravidla za účelem společného zhotovení určité velké zakázky nebo jiné účasti v operaci velkého rozsahu 51 ISO.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: . 52 Dále jen NBÚ 53 Prověrka organizace. Bezpečnostní Prověrka [online]. 2009 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: . 49

50

42

Na přehled zadaných veřejných zakázek se dostaneme prostřednictvím věstníku e-tržiště. Zobrazí se zde seznam zakázek, u nichž je u každé uvedeno identifikační číslo, název, fáze veřejné zakázky, druh zadávacího řízení a úřední název zadavatele. K dispozici je také filtr, prostřednictvím kterého lze vyhledat jednotlivé zakázky a to na základě libovolných kritérií, jako například vlastnost zakázky, kód, datum apod. Setkáme se zde i se záložkou profily, kde lze vyhledat prostřednictvím názvu nebo IČA jednotlivé zadavatele a novinky, kde jsou uveřejňovány veškeré změny týkající se této webové aplikace. Tendermarket poskytuje také řadu aditivních služeb, jejichž seznam je uveden níže: Aditivní služby, které poskytuje Tendermarket Realizace školení pro uživatele e-tržiště Zakázka do 5000Kč Napojení na spisovou službu Uživatelé se zde mohou nezávazně přihlásit na školení a to dle toho, jestli se jedná o zadavatele nebo dodavatele. Hlavním cílem je především seznámit účastníky s novým systémem elektronických tržišť veřejné správy, legislativním rámcem, týkajícím se této problematiky a především představit webovou aplikaci samotného tržiště Tendermarket. Přístupná je také demo verze, ve které si zadávání veřejných zakázek nebo roli dodavatelů mohou vyzkoušet i ti, kterým zákon o veřejných zakázkách tuto povinnost nestanovuje. Kromě Provozního řádu je zde pro ty, kteří se v dané problematice ještě dostatečně neorientují, připravena záložka nápověda, která je opět rozdělena na dodavatele a odběratele. Nechybí také kapitola časté dotazy a helpdesk, kde je možné prostřednictvím jednoduchého formuláře zadat své požadavky nebo informovat správce webu o případných problémech.

43

2.3 Gemin.cz54 Dne 28. 3. zahájila společnost Syntaxit akceptační řízení svého elektronického tržiště Gemin. Stalo se tak prvním tržištěm, které oficiálně oznámilo připravenost ke spuštění systému do ostrého provozu, veškeré akceptační testy byly splněny na konci měsíce dubna. V březnu se také naplno rozjela spolupráce mezi firmami Syntaxit a Centrum Holdings, díky které se pro zadavatele tohoto e-tržiště otevírá možnost použít databázi s nespočetným množstvím dodavatelů založenou na katalogu najisto.cz. Tím se zvyšuje šance na lepší kvalitu dodávek a vyšší konkurenci, která povede k výhodnějším cenám pro zadavatele. Dne 1. května bylo e-tržiště spuštěno v testovacím provozu, hned po spuštění se mezi aktivní uživatele zařadilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Úřad vlády. Ostrý provoz byl zahájen o dva měsíce později, tedy 1. července, v té době zde již uveřejňují veřejné zakázky organizace jako Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Česká inspekce životního prostředí nebo Státní rostlinolékařská správa ČR. Nově lze využívat při zadávání předmětu veřejné zakázky NIPEZ číselníku, ten obsahuje schválené položky zboží a služeb, které jsou předmětem trhu veřejných zakázek. Pokud poptáváte například zemní plyn, nabídne se vám předvýběr “Počet velkoodběrných míst” nebo “Předpokládaný roční odběr” a následně stačí doplnit pouze poptávané hodnoty. Používání strukturovaného popisu předmětu zakázky je dobrovolné a stále zůstává i varianta textového popisu, uvádí server Gemin.cz.55 Na tržišti Gemin je také široká nabídka aditivních služeb pro zadavatele i dodavatele. Oproti konkurenci zde můžeme nalézt služby jako schvalovací workflow, import číselníku, tvorba číselníku, kalendář zadávacích řízení, napojení na spisovou službu, vazba na datové schránky, možnost pokročilého reportingu/výdajových analýz, SMS notifikace o provedených úkonech v zadávacím řízení a informační servis pro registrované uživatele. V provozu je také demoverze, která všem umožňuje zdarma si vyzkoušet, jak je zadávání veřejných zakázek rychlé, jednoduché a transparentní. Přímo na internetových stránkách je i srovnání nabízených služeb s e-tržištěm Tendermarket, kde můžeme pozorovat, že nabídka aditivních služeb tržištěm Gemin je o mnoho širší. 56

Gemin.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: . Tamtéž. 56 Aditivní služby. Gemin.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: . 54 55

44

Aditivní služby, které poskytuje Gemin: Zakázky do 5000 Kč Schvalovací workflow Import číselníku Tvorba číselníku Kalendář zadávacích řízení Napojení na spisovou službu Vazba na datové schránky Možnost pokročilého reportingu/výdajových analýz SMS notifikace o provedených úkonech v zadávacím řízení Informační servis pro registrované uživatele Realizace školení pro uživatele e-tržiště Gemin V rámci aditivních služeb jsou dodavatelům a zadavatelům nabízena také školení. Ta probíhají jednou měsíčně a to buď skupinově, maximálně pro 30 osob nebo individuálně, a to na vybrané téma v místě provozovatele nebo v místě uživatele. V případě jakýchkoliv nejasností mohou uživatelé využít několik způsobů nápovědy. Pro zadavatele je určena zejména nápověda k aplikaci, která se zabývá popisem jejího používání. Online nápověda funguje tak, že kliknutím na ikonku s otazníkem v aplikaci se zobrazí krátká nápověda k prvku, u kterého je umístěna. Sekce FAQ obsahuje často kladené otázky a odpovědi a metodická nápověda je zpracovaná přímo Ministerstvem pro místní rozvoj. Nově vznikla také služba Tendr-asistent.cz. Jedná se o pomocníka a průvodce zadáváním veřejných zakázek. V jednoduchém formuláři je možné si sestavit požadovanou službu na míru a obratem je uživateli nabídnuto řešení. Koncem roku vznikla nová verze elektronického tržiště Gemin. Kromě menších úprav přináší také změny, které přispívají k snadnější a efektivnější práce uživatelů. Mezi nejvýznamnější patří například zavedení legislativních změn vyžadovaných MMR v předstihu ještě před datem jejich účinnosti, registrace přes datovou schránku nebo jednotné uživatelské účty v různých prostředích tržiště Gemin. Způsob registrace a přihlášení uživatelů je přehlednější ve srovnání s tržištěm Tendermarket. Dle mého názoru lze ocenit i postranní lištu s novinkami a elektronický časopis Geminoviny, který každý měsíc stručně informuje o změnách a vývoji na tržišti Gemin. Na hlavní stránce, hned pod logem elektronické tržiště, je uveden aktuální počet zadaných veřejných zakázek, zadavatelů a dodavatelů. Na druhou stranu množství informací, především na

45

Informační desce, se často opakuje, což může působit poněkud chaotickým dojmem. Tabulka 3: Nejčastěji nakupované komodity na tržištích Gemin a Tendermarket

Nejčastěji nakupované komodity Tonery pro laserové tiskárny/faxové přístroje Inkoustové náplně Kancelářské potřeby a různý papírový materiál Tonery pro fotokopírovací stroje Prostředky pro osobní péči, čisticí prostředky a jiné drogistické zboží Čisticí prostředky a jiné drogistické zboží Reprografické služby Baterie Zdravotnický spotřební materiál Přenosné počítače Ostatní

20% 5% 4% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 56%

Zdroj: Podrobné výsledky statistik. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: .

46

Graf 4: Nejčastěji nakupované komodity na tržišti Gemin a Tendermarket

Zdroj: Podrobné výsledky statistik. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: . Tabulka 4: Nejčastější zadavatelé na tržišti Gemin a Tendermarket

Ministerstvo obrany Nemocnice na Homolce Vězeňská služba ČR Národní památkový ústav Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

1217 84 79 59 51

Zdroj: Podrobné výsledky statistik. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: .

47

Graf 5: Nejčastější zadavatelé na tržišti Gemin a Tendermarket

Zdroj: Podrobné výsledky statistik. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: .

2.4 VortalGOV VortalGOV se může pochlubit silnou tradicí v podobě 10tiletého provozu úspěšného e-tržiště veřejné správy AllyTrade a také stabilním zázemím mezinárodní společnosti Vortal Connecting Business, která provozuje další oborová e-tržiště v ostatních státech EU. Společnost Vortal je také uváděna jako jeden ze čtyř lídrů v oblasti poskytování elektronických tržišť. E-tržiště vortalGOV bylo po úspěšném složení akceptačních testů oficiálně spuštěno do provozu 1. října 2012.57 Řešení e-tržiště vortalGOV je certifikováno dle mezinárodní normy ISO 27001, která definuje požadavky na zavedení systému řízení bezpečnosti informací. Společnost Vortal je mezinárodním poskytovatelem služby e-tržiště pro řadu organizací jak veřejné, tak komerční sféry různých států. VortalGOV tak musí splňovat náročné požadavky jednotlivých regionů a profesních sdružení, což souvisí s vyšší mírou zabezpečení, než je běžné. Od svého vzniku podporuje společnost Vortal politiku neustálých investic do výzkumu a vývoje s cílem dosáhnout výjimečné úrovně výkonnosti a konkurenceschopnosti. Z toho důvodu také uzavírá řadu partnerství s univerzitami a dalšími společnostmi. Nezapomíná však ani na svůj personál, kterému zajišťuje nespočet školení. Umožňuje tak vznik řadě inovací, vycházejících 57

VortalGOV [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: .

48

především z požadavku klientů a tím napomáhá zvýšit celkovou konkurenceschopnost v dané oblasti. Pod záštitou vortalGOV vznikl výjimečný projekt Vortal Academy. Tento se věnuje především rozvoji znalostí a vedení veřejných zakázek s využitím elektronických platforem. Probíhá pod vedením odborníků z různých oborů, zahrnuje spolupráci zejména s kvalifikovanými univerzitními pedagogy i experty s rozsáhlými odbornými zkušenostmi z veřejného i soukromého sektoru. Založení tohoto projektu je výsledkem 1. Celostátního kongresu o elektronickém zadávání zakázek, který byl pořádán organizací OPET - Observatoř perspektivních studií v technice a technologiích a společností Vortal v roce 2007. Ihned po otevření internetových stránek vortalGOV se nám naskytne pohled na reklamu, která láká návštěvníky k využívání právě tohoto tržiště. Jejím heslem je „Přejděte na zelenou! Přejděte na vortalGOV.“ Dle mého názoru není tento způsob propagace nijak agresivní a i barevná kompozice stránky s příjemnou zelenou barvou může v návštěvníkovi vzbudit chuť se zde ještě chvíli zdržet a stránku hlouběji prozkoumat. Zatím se však nenacházíme v samotném elektronickém tržišti, jedná se pouze o informativní stránku, na níž je umístěn Provozní řád, seznam poskytovaných služeb a komodit povinně obchodovaných na e-tržištích. Dočteme se zde i základní informace o provozu e-tržiště jak pro zadavatele, tak i pro dodavatele. Pro usnadnění registrace jsou k dispozici krátká tréninková videa. Nezávazně a zdarma je na tržišti poskytována také tréninková verze a pro ty, kteří jsou zde poprvé je k dispozici průvodce vortalGOV. Základní služby jsou uživatelům e-tržiště vortalGOV poskytovány zcela zdarma. Vedle registrace zahrnují také samozřejmě veškeré kroky nezbytné v zadávacím řízení. Aditivní služby, které poskytuje vortalGOV: Zadávání veřejných zakázek s nízkou hodnotou Realizace základního školení pro uživatele e-tržiště Realizace pokročilého školení pro uživatele e-tržiště Schvalovací workflow (nastavení schvalovací povinnosti u určitých úkonů) Import číselníku (klasifikace) komodit zadavatele Tvorba číselníku (klasifikace) komodit zadavatele Kalendář zadávacích řízení a dalších událostí pro uživatele Napojení na spisovou službu a datové schránky Možnost pokročilého reportingu/ výdajových analýz

49

SMS notifikace o provedených úkonech v zadávacím řízení Informační servis pro registrované dodavatele Kromě základních a aditivních služeb poskytuje tržiště ještě služby doplňkové, jedná se o službu Individuální elektronický nástroj, Individuální zpracování veřejné zakázky, Dodavatel se zárukou a služba Zajištění nabídek. Tržiště vortalGov poskytuje řadu školení a vytváří také školící materiály. Školení v rozsahu odpovídajícím koncesní dokumentaci je poskytováno zdarma. Jeho obsahem je základní právní rámec e-tržišť, podporované druhy zadávacích řízení, povinné a dobrovolné komodity, způsob používání e-tržiště a rozsah a způsob používání uživatelské technické podpory. Na stránku elektronického tržiště přecházíme až po kliknutí na ikonu „Vstup do elektronického tržiště“. Naskýtá se nám zde rozhraní, kde je možné se zaregistrovat jako zadavatel nebo dodavatel a následně se přihlásit. Dále se zde nachází záložka s názvem „Veřejné zakázky“, Profil zadavatelů“ a „Informační deska“. Vše je stručné a přehledné. Na spodní straně je umístěn odkaz na Provozní řád nebo Helpdesk při případných problémech uživatelů s e-tržištěm a kontaktní informace na provozovatele. Tabulka 5: Nejčastější zadavatelé na tržišti vortalGOV

Kancelář senátu Ostatní Ministerstvo vnitra Správa NP a CHKO Šumava Rada pro rozhlasové a TV vysílání Město Svitavy LOM Praha Krajské ředitelství policie ČR Celkem

13 10 16 4 5 6 4 57 115

Zdroj: vlastní

50

Graf 6: Nejčastější zadavatelé na tržišti vortalGOV

Zdroj: vlastní

51

2.5 Centrum veřejných zakázek58 Provozovatelem elektronického tržiště Centrum veřejných zakázek se stala Česká pošta, s.p. Ostrý provoz byl zahájen 1. 11. 2012. V současné době je zde zadáno pouze 7 veřejných zakázek, u všech je v roli zadavatele Česká pošta. Jedná se zejména o komodity jako datová média, bezpečnostní značení nebo elektronářadí. Při vstupu na stránky e-tržiště nás na první pohled nic zvláštního nezaujme. Stránka je laděna do žluté barvy, nejspíš dle loga České pošty. Ihned pod ním se nachází ikonky pro registraci a přihlášení. Na úvodní straně se dočteme obecně o elektronických tržištích, o roli zadavatele a dodavatele, nechybí ani dokumenty týkající se elektronického zadávání. V pravém spodním rohu se v modrém rámečku nachází odkaz na demoverzi. Poté, co na něj klikneme, objeví se totožná stránka jako předtím, jako uživatelé tedy nejsme schopní posoudit, zda-li se již nacházíme ve slibované demoverzi nebo se nám pouze aktualizovala původní stránka. Teprve až při pohledu na zadané veřejné zakázky, kterých se zde mimochodem nachází 14, tedy dvakrát více než na původní stránce, nám dojde, že se nacházíme v demoverzi. Problém však nastává ve chvíli, kdy se chceme vrátit na hlavní stránku elektronického tržiště, po několikanásobném klikání na logo České pošty, nápisu „Centrum veřejných zakázek“ nebo odkazu „domů“, se nacházíme stále ve zkušební verzi e-tržiště. Zpět na úvodní stránku tržiště je tedy možné se dostat až prostřednictvím odkazu na Portálu o veřejných zakázkách a koncesích. V registru dodavatelů se však navzdory výše uvedeným problémům nachází přes dvě stovky dodavatelů. Mezi nimi například Dopravní podnik města Hradec Králové nebo E.ON Energie. Zadavatelé jsou zde však registrovaní pouze dva, jedná se o Českou poštu a Obec Lanžov. Přes informační desku se dostáváme do aditivních služeb, jejichž výčet není velký. Jedná se o zadávání zakázek do 5000 Kč zdarma, tato služba je dostupná všem zadavatelům a není třeba jí aktivovat.

Centrum veřejných zakázek [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: . 58

52

2.6 Český trh59 „Elektronické tržiště Český trh působí jako poradenská společnost v oblasti nákupu a nákupních procesů. Úspěch společnosti je založen především na špičkovém know-how, nejnovějších technologiích, jednoduchém přístupu a plném respektování přání zákazníků. Řešení e-tržiště vychází z platformy tender společnosti NESS Czech, kde je realizován i projekt SEPO pro Ministerstvo obrany ČR s více než 6letou úspěšnou historií. Systém elektronických aukcí je realizován na platformě PROe biz s více než 8letou historií. Je připraven realizovat nákupní i prodejní e-aukce, s možností zadávání nabídek ve více měnách a v šesti jazykových mutacích.“ Tyto a mnohé další informace jsou uvedeny na stránkách elektronického tržiště Český trh.60 Provozovatel dále slibuje 100 000 ověřených firemních kontaktů z Centrálního registru produktů a firem Hospodářské komory České republiky, s podrobnou znalostí tržního prostředí a s informacemi o několika desítkách tisíc tuzemských firem i s možností získávání informací o evropských dodavatelích. Probíhat by zde mělo také školení, a to formou distančního vzdělávání, tedy tzv. e-learningem. Tato forma výuky by dle provozovatele měla uživatelům přinášet neoddiskutovatelné výhody. Vzhledem ke skutečnosti, že provoz tržiště byl zahájen 1. října 2012, neproběhlo zde dosud zadání jediné veřejné zakázky. Jsou zde registrovaní 3 zadavatelé a 73 dodavatelů. Stránka působí velice nesystematicky a nepropracovaně. I přes informace o tržišti, uvedené na hlavní stránce, v kterých zaznělo mnoho chvály, jim z pohledu návštěvníka stránky lze jen těžko uvěřit.

2.7 Hodnocení stavu elektronických tržišť veřejné správy Nyní budu posuzovat stav výše zmiňovaných elektronických tržišť, a to na základě následujících kritérií. Nejprve bych chtěla hodnotit prvotní dojmy, které jsem měla bezprostředně po vstupu na elektronické tržiště, další z aspektů je přehlednost, kam spadá především náročnost s jakou se na e- tržišti orientujeme, popřípadě doba, za kterou nalezneme požadované informace. Neméně důležité jsou i nápadité 59 60

Český trh [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: . Tamtéž.

53

prvky, služby nebo aplikace, která e-tržiště nabízejí. Jako poslední jsem zvolila kritérium důvěry, prostřednictvím něhož bych chtěla vyjádřit, jakou důvěru bych vložila jednotlivým provozovatelům při zadávání veřejné zakázky z pohledu uživatele. Hodnocení bude probíhat na stupnici od 1 do 5. Přičemž 5 je nejlepší hodnocení a 1 nejhorší. Tabulka 6: Hodnocení současného stavu e-tržišť dle kritérií

E-tržiště

Tendermarket Gemin

Český vortalGOV trh

Centrum veřejných zakázek

První dojem

3

4

5

1

2

Nápaditost

3

5

4

1

2

Přehlednost

4

3

5

1

2

Poskytované služby

3

5

4

1

2

Důvěra

3

4

5

1

2

Celkem Zdroj: vlastní

16

21

23

5

10

Nejlepší hodnocení získalo tržiště vortalGov, a to i přes skutečnost, že je v pořadí až třetím tržištěm, které zahájilo ostrý provoz. Na stránkách tohoto provozovatele oceňuji, že před samotným vstupem do e-tržiště se nám nejdříve naskytne pohled na stránku, kde jsou popsaný všechny potřebné informace o provozovateli, fungování e-tržišť a také instruktážní video, které nám usnadní registraci a samotnou orientaci v elektronickém tržišti. Teprve potom se můžeme přesunout do samotného prostředí e- tržiště a začít se zadáváním veřejných zakázek. Zkušenosti tohoto provozovatele vycházejí především ze stabilního zázemí mezinárodní společnosti Vortal. VortalGOV se může pochlubit také dlouholetou tradicí provozu úspěšného e-tržiště AllyTrade. Následuje tržiště Gemin, zde můžeme kromě široké nabídky aditivních služeb také ocenit časopis Geminoviny, který je na tomto portálu uveřejňován. Dozvíme se zde veškeré novinky týkající se samotného e-tržiště, ale také změny a nařízení související s procesem zadávání elektronických veřejných zakázek obecně. Na třetím místě skončilo tržiště Tendermarket, které bych popsala pomocí známého přísloví „neurazí, ale nepotěší“. Stránka je poměrně přehledná, ale není ničím zajímavá. Přihlašování je jednoduché, avšak chybí bližší informace, které by uživatele seznámily se samotným procesem zadávání veřejných zakázek. Poskytovaných aditivních služeb je málo, avšak pro uživatele se stává toto tržiště

54

atraktivní především z toho důvodu, že bylo mezi prvními dvěma, které nejdříve zahájily ostrý provoz. Zbývá nám tržiště Český trh a Centrum veřejných zakázek. I přesto, že nejmíň bodů měl Český trh, postavila bych tato tržiště na stejnou úroveň. První dojem z nich byl spíše negativní. Měla jsem pocit, jako by se zde zastavil čas. Od zahájení jejich ostrého provozu zde došlo k zadání pouze 7 veřejných zakázek. Možná je to opravdu způsobeno tím, že většina institucí neztrácela čas a začala zadávat veřejné zakázky ihned se zahájením provozu na portálech Tendermarkt a Gemin. Uvidíme, jaký bude další vývoj těchto tržišť s ohledem na další plánované etapy vývoje, změny legislativy a s nimi souvisejícím zvyšováním požadavků na jejich provoz.

3. SWOT analýza aktuálního stavu e-tržišť Cílem SWOT analýzy je zhodnocení silných a slabých stránek fungování e-tržišť v České republice. Dále budou identifikovány příležitosti a hrozby, které s elektronickým zadáváním veřejných zakázek souvisí. Následně zmíním současný stav a plánovaný budoucí vývoj e-tržišť.

55

Tabulka7: SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Zvyšuje se prestiž elektronického zadávání VZ

SLABÉ STRÁNKY Neochota a strach zadavatelů využívat e-tržiště

Schvalování nových dokumentů vládou, týkající se etržišť (Strategie) Nedostatečné právní ukotvení Pokročilá decentralizace veřejné správy

Nízká počítačová gramotnost dodavatelů (úředníků)

zadavatelů

Vysoce rozvinutá infrastruktura

Nedostatečný počet školení a školicích nástrojů

a

Vznik informačního systému pro zveřejňování Finanční zátěž při používání elektronických veřejných zakázek. Nové stránky s dodavateli. nástrojů Špatný stav informačních Zjednodušení administrativních postupů a zlepšení nepřipravenost na nové změny poskytovaných služeb elektronizace

systémů, týkající se

Elektronické podepisování smluvních vztahů

Nedostatečně výkonná, efektivní a transparentní veřejná správa

Zvýšení transparentnosti a hospodárnosti VS

Neefektivní systém prevence korupce

Automatické dodavatelů

oslovení

všech

registrovaných

Minimalizace byrokratických prvků

Nízká motivace úředníků k výkonům Velké zatížení úřadů veřejné správy se zavedením nového systému zadávání VZ

PŘÍLEŽITOSTI

Nízký počet dodavatelů HROZBY

Rozvoj ICT - zefektivnění veřejné správy

Odpor zadavatelů k evidenci jejich VZ, strach z větší kontrolovatelnosti

Zapojení do projektů a iniciativ EU (Podpora ze Problematika dlouhodobého ukládání strukturálních fondů) dokumentů-nedůvěra v elektronické zadávání Neefektivní používání elektronických nástrojů tisk dokumentů - zvýšení administrativních nákladů

Vývoj projektu NIPEZ

Vznik nových projektů na základě strategie Smart Administration Častá změna legislativy Snížení rizika korupce

Nedostatečná politická podpora

Tlak veřejnosti na zvýšení kvality VS

Neochota úředníků ke změně, zavádění nových aplikací

Rozvoj moderních metod Zanedbatelný počet používaných nástrojů - nová řešení ve VS

Odchod schopných zaměstnanců do zahraničí elektronických

Eliminace zastaralých a zdlouhavých procesů

Podceňování role výzkumu a vývoje Rozsáhlá administrativa Nízký počet dodavatelů některých komodit Zneužití systému-hackeři Riziko čitelnosti formátu dokumentů v budoucnosti

elektronických

Neprofesionality dodavatelů-morální dohody Neúčinné kontrolní mechanismy

56

zásady,

Zdroj: vlastní

Díky novému systému e-tržišť by mělo dojít k optimalizaci životního cyklu veřejné zakázky a jednotlivých úkonů zadávacích řízení. Celý proces by tak měl být plně elektronický s podstatně nižšími transakčními náklady na straně veřejné správy i dodavatelů. Budou minimalizovány byrokratické prvky uvnitř veřejné správy a dojde tak k výraznému urychlení komunikace v procesu zadávání veřejných zakázek. Bude výrazně snížena administrativní zátěž a transakční náklady dodavatelů. Elektronické zadávání také umožní jednodušší plánování veřejných zakázek a to prostřednictvím strategického plánování, které bude provázáno s finančním řízením.61 Jako další klady využívání elektronický nástrojů v procesu zadávání veřejných zakázek můžeme zmínit zejména zvýšení transparentnosti celého procesu zadávání a zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení. Největším přínosem pro odběratele představuje soustředění nabídky několika konkurenčních dodavatelů na jednom místě, rychlý přístup ke komplexním informacím o zboží a jednoduchý a pohodlný způsob objednávání zboží s minimálními náklady na celý proces.62 Nejvýraznější slabinou původního systému e-tržišť, tedy stavem před rokem 2012, je především nedostatečná infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek, která spočívá zejména v nedostatečné připravenosti informačních systémů na nové změny týkající se informační podpory procesů. Problém představuje také finanční náročnost používání elektronických nástrojů. Tuto situaci však může vyřešit zavedení projektu NIPEZ, jehož cílem je dosáhnout finančních úspor elektronizací zadávání veřejných zakázek v České republice a to snížením cen nakupovaných komodit a snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání veřejných zakázek na straně zadavatelů i dodavatelů a to prostřednictvím zavedení nového systému e- tržišť a vytvořením Národního elektronického nástroje (NEN). 63 NEN je na rozdíl od elektronických tržišť využíván při zadávání veřejných zakázek na obtížně standardizovatelné komodity. Jeho hlavním záměrem je zkvalitnění postupů zadávání veřejných zakázek v organizacích zadavatelů za současného dodržování principů Zákona o veřejných Zakázky malého rozsahu [online]. Transparency International. Praha, 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: . 62 Elektronická tržiště // Pro a proti: Polemika nad výhodami elektronických tržišť a elektronických aukcí. SystemOnline [online]. 2003 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/clanky/elektronicka-trziste-pro-a-proti.htm 63 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek: NIPEZ. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: . 61

57

zakázkách a principů 3E, tedy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.64 Dalším z cílů je zajištění centralizovaného zadávání veřejných zakázek ve veřejné správě, čímž bude umožněno používání tohoto elektronického nástroje všem centrálním zadavatelům. V současnosti je však NEN ve stádiu rozpracovanosti. Již došlo k výběru systémové integrátora, kterým se stala společnost DATASYS s.r.o., ta bude zajišťovat softwarovou realizaci NEN. Dalším z důležitých kroků je výběr provozovatele, jehož funkční období je 5 let. V současné době probíhá pilotní provoz, oficiálně by NEN měl začít fungovat od prvního čtvrtletí 2013. 65 Jedním z hlavních rizik elektronického zadávání veřejných zakázek je především neprofesionalita samotných zadavatelů. Ti bez dostatečných zkušeností a znalostí nejsou schopni vybrat vhodný způsob uveřejňování veřejné zakázky a zajistit tak dostatečnou hospodářskou soutěž. Finanční prostředky tak mohou být v mnoha případech využity neefektivně. Ze strany dodavatelů zase hrozí neochota využívat elektronické nástroje a mohou tak pro získání veřejné zakázky volit nekalé praktiky. Dochází například k situacím, kdy je na e-tržišti zadána větší zakázka a zájem projeví několik dodavatelů. Následně je však tato zakázka stornována s vysvětlením, že se našel jiný dodavatel, který poskytl nižší nabídku mimo tržiště. Není tedy již možné zjistit, jestli se nejedná o tzv. „last call“, tedy výsadní postavení dodavatele, který tímto získal zásadní informaci, která mu umožnila zakázku vyhrát, a navíc nemusel platit provizi pro provozovatele e-tržiště.66 Rostoucí množství takovýchto případů může negativně ovlivnit počet elektronickou cestou zadávaných transakcí a e-tržištím se tak bude snižovat šance pokrýt své provozní náklady. Problém může nastat i při nedostatečné specifikaci požadavků ohledně veřejné zakázky na straně zadavatele. Dodavatelé tím pádem mohou ztratit o zakázku zájem, čímž může dojít ke snížení konkurenčního tlaku na kvalitu a cenu.

NEN: NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2012 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . 65 Zavedení Národního elektronického nástroje je o krok dál. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2011 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . 66 Elektronická tržiště // Pro a proti: Polemika nad výhodami elektronických tržišť a elektronických aukcí. SystemOnline [online]. 2003 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . 64

58

4. Doporučení a jejich ekonomické dopady Nízká počítačová gramotnost Problém představuje nízká počítačová gramotnost úředníků a malé povědomí o dané problematice. Množství uživatelů trpí velkým nedostatkem informací o problematice elektronických tržišť a samotných změnách, které přinesla novela zákona o veřejných zakázkách. Z toho důvodu mohou vznikat jejich předsudky vůči elektronickému zadávání veřejných zakázek na e-tržištích. Pro zlepšení povědomí současných i potencionálních uživatelů (zadavatelů i dodavatelů) o řešené problematice bych doporučila zvýšit počet školení, workshopů a prezentací. Tyto aktivity by jim měly zlepšit představu o významu a možnostech, které zadávání veřejných zakázek prostřednictvím elektronických tržišť přináší. Kontrolní mechanismy a nedostatečná legislativa Značné riziko představují neefektivní kontrolní mechanismy a to zejména ve fázi specifikace veřejné zakázky a v procesu samotného zadávání. Problematika zabezpečení elektronického zadávání veřejných zakázek je ve vyhláškách upravena velice obecně. Dochází tak k řadě případů zneužití systému a porušení podmínek používání e-tržišť. Je tedy nutné otázku zabezpečení podrobněji specifikovat a stanovit potřebné kontrolní mechanismy. Tím se sníží neochota a strach účastníků elektronického zadávání veřejných zakázek využívat e-tržiště a zamezí se tak mnoha podvodům. Snížení limitů u zakázek malého rozsahu Jednou z cest ke zlepšení situace na poli elektronického zadávání veřejných zakázek, a to ve smyslu snížení objemu vynakládaných finančních prostředků je snížení limitů pro zakázky malého rozsahu. Provedené odhady ukazují, že při snížení limitu na 1 mil. Kč by dopady na administrativní náklady byly pravděpodobně podstatně převáženy dosaženými úsporami.67 Situaci mohou značným způsobem ovlivnit také dílčí kroky, které by mohly snížit objem zakázek malého rozsahu v ČR spojený s růstem jejich průměrné předpokládané hodnoty. Zakázky malého rozsahu [online]. Transparency International. Praha, 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: . 67

59

Jedná se například o povinnost zadavatele, který by na začátku roku vytvářel plán nákupů. Tím by došlo k lepší kontrolovatelnosti potřeb jednotlivých útvarů zadavatelů a možnosti jejich sloučení do větších celků. Role centrálního zadavatele Velký krok vpřed by mohl představovat takzvaný institut centrálního zadavatele. V zákoně o veřejných zakázkách je sice legislativně upraven, avšak v současné době není příliš používán na úrovni státní správy jako celku, ani na úrovni jednotlivých ministerstev. Problém představují zejména ministerstva a podřízené příspěvkové organizace, které provádějí potřebné nákupy samostatně. Naopak centrální zadávání by mohlo přinést snížení počtu zakázek malého rozsahu, došlo by tak následně ke vzniku úspor z rozsahu. Týká se to především homogenních statků, jako jsou například kancelářské potřeby nebo pohonné hmoty. Základem úspěchu je tedy především racionálnější nakupování, založené na lepším plánování. Spolupráce s EU Elektronická tržiště veřejné správy v ČR souvisí také s elektronickým zadáváním veřejných zakázek ve světě a především v Evropské unii. Existující systémy toho v současné době však mají jen málo společného. Stávající obchodní procesy, standardy, formáty dokumentů a způsoby komunikace nejsou dostatečně standardizované.68 Snahou EU je proto vybudovat mezi nimi určité spojení tak, aby nedošlo k roztříštění trhu a vzniklo takové prostředí, které by motivovalo účastníky k většímu rozšíření a nakonec i k přeshraničnímu využití. Důležitým krokem by tedy měla být úprava právních předpisů EU a vytvoření takových opatření, která by urychlila přechod k elektronickému zadávání veřejných zakázek a zamezila zdvojování, plýtvání finančních prostředků a opakování chyb. Významnou roli představuje také účast České republiky na takových projektech, jako je PEPPOL69, e-PRIOR70 nebo e-CERTIS.71

Zelená kniha PEPPOL: významný přeshraniční projekt elektronického zadávání veřejných zakázek organizovaný subjekty veřejného sektoru z různých zemí EU a spolufinancovaný Evropskou komisí. Má poskytovat standardizovanou IT infrastrukturu a služby ve velkém měřítku a zavést a provozovat operace celoevropských veřejných zakázek online. 70 E-PRIOR: Evropská komise vytvořila a nasadila e-PRIOR s cílem umožnit výměnu strukturovaných dokumentů elektronického katalogu, elektronických objednávek a elektronické fakturace mezi Komisí a jejími dodavateli. 68 69

60

Diskuze Práce se zabývá převážně vývojem elektronických tržišť veřejné správy ČR. Tento vývoj je pak logicky provázán s legislativními změnami systému elektronického zadávání veřejných zakázek. Od prvního zanesení e-tržišť do zákona proběhlo změn v legislativě hned několik. Jako prozatím poslední a poměrně zásadní lze zmínit novelu zákona o veřejných zakázkách, která je účinná od dubna roku 2012. Díky této se podařilo e-tržiště uvést do stavu, ve kterém ve srovnání s předchozími lety fungují poměrně bez větších problémů. Na tomto místě je důležité zdůraznit, že e-tržiště existují v pozměněné podobě již více než 10 let, přičemž za tuto dobu se nepodařilo je efektivně využívat. Zásadní roli v této souvislosti sehrála i některá ustanovení vlády, jimiž byl mnohokrát změněn termín zahájení provozu e-tržišť. UV č. 343/2010 původně stanovovalo termín zahájení na 1. 7 2011, UV č. 451/2011 posunulo zahájení provozu a půl roku. Další posun přineslo UV č. 933/2011, kdy byl termín odsunut o měsíc a provoz e-tržišť byl s konečnou platností zahájen až 1. 5. 2012, a to na základě UV č. 222/2012. Kromě legislativních problémů je důležité poukázat na celou náročnost procesu zavádění změn týkajících se nového systému e-tržišť. Tento vyžaduje kromě dokonalého plánování jednotlivých etap a stanovení cílů také dostatek finančních prostředků. Je však očekáváno, že vložená investice se vrátí v úsporách, které vzniknou díky dobrému fungování nového systému etržišť. Ačkoli je řada odborných publikací věnována veřejným zakázkám, elektronické zadávání veřejných zakázek a související elektronická tržiště jsou zde zmiňována pouze okrajově. Při psaní této práce jsem tedy byla odkázána především na odborné články a vládní dokumenty. Důležitým zdrojem informací byly také stánky Ministerstva pro místní rozvoj, především pak Portál o veřejných zakázkách a koncesích, kde jsem také absolvovala jeden z nabízených elearningových kurzů. I vzhledem k tomu, že problematika elektronický tržišť není v odborné literatuře dostatečně a komplexně upravena a při tvorbě práce jsem byla odkázána především na sběr informací jinou cestou, považuji tuto práci za přínosnou e-CERTIS: informační nástroj poskytovaný zdarma online, zpřístupněný současně s touto zelenou knihou. Obsahuje údaje o různých certifikátech a atestacích, jež jsou nejčastěji vyžadovány v řízeních o veřejných zakázkách ve 27 členských státech, dvou kandidátských zemích (Turecko a Chorvatsko) a třech zemích EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko). ECERTIS byl vytvořen k tomu, aby hospodářským subjektům i veřejným zadavatelům pomáhal jednak porozumět tomu, jaké informace jsou požadovány nebo poskytovány, jednak identifikovat vzájemně přijatelné ekvivalenty. 71

61

a inspirativní. A to pak zejména pro ty, kteří si chtějí vytvořit komplexní přehled o problematice elektronických tržišť z pohledu minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

62

Závěr Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit fungování elektronických tržišť veřejné správy v České republice. V souladu s tímto cílem byla práce rozdělena na dvě základní části – literární rešerši a vlastní práci. V úvodu literární rešerše jsem se zabývala definicí pojmu e-tržiště a právními předpisy, ve kterých je ukotvena problematika elektronického zadávání veřejných zakázek. Dílčím cílem literární rešerše bylo také mimo jiné představení obchodního modelu fungování e-tržišť. V návaznosti na to tak byly popsány role zadavatele, dodavatele, provozovatele a správce e-tržiště a následně došlo k výčtu jejich odpovědností a pravomocí. Dalším dílčím cílem literární rešerše bylo zaměřit se na vývoj e-tržišť a jejich plánované úpravy. E-tržiště fungují v ČR již od roku 2002, avšak ve zcela odlišné podobě, než je tomu dnes. Dřívější systém e-tržišť bylo potřeba upravit tak, aby došlo k zpřístupnění veškerých zadávacích procesů. S příchodem těchto změn dochází ke zvýšení transparentnosti celého procesu zadávání a zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení. Prostřednictvím novely zákona došlo k úpravě povinností orgánů státní správy e-tržiště využívat, byl stanoven nový seznam komodit povinně obchodovatelných na e- tržištích a v neposlední řadě upraveno financování aditivních služeb, které v novém systému hradí Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento nový systém e-tržišť značně zprůhledňuje zadávání veřejných zakázek a představuje další významný krok v rámci elektronizace veřejné správy. Cílem vlastní práce bylo provedení analýzy současného stavu elektronických tržišť (webových aplikací) veřejné správy z pohledu uživatele. Jednalo se o tržiště Tendermarket, Gemin, VortalGOV, Český trh a Centrum veřejných zakázek. V této souvislosti jsem navrhla vlastní hodnotící systém, kdy na základě několika kritérií bylo stanoveno pořadí, ze kterého následně vyplynulo nejvhodnější a nejméně vhodné e-tržiště pro zadávání veřejných zakázek. Pomyslným vítězem se stalo tržiště VortalGOV a to především z toho důvodu, že jeho používání je snadné a rychlé. Stránka je logicky členěna tak, aby zde zadavatelé i dodavatelé našli veškeré potřebné informace. Kromě řady nabízených aditivních služeb je zde k dispozici i široká klientská podpora. Účastníkům elektronického zadávání je zde poskytována zdarma řada školení, které jim má přiblížit nejen samotné používání e-tržišť, ale také změny v legislativě, které s elektronickým zadáváním souvisí. Naopak nejnižší hodnocení získalo e-tržiště Český trh, jehož stránka působí velice nesystematicky a nepropracovaně. Vzhledem k tomu, že zde nebyla od zahájení

63

ostrého provozu zadána jediná zakázka, nedůvěra uživatelů v tohoto provozovatele je poměrně patrná. V poslední části práce byla provedena SWOT analýza zaměřená na současný stav e-tržišť. Na základě zhodnocení jejich silných a slabých stánek, příležitostí a hrozeb bylo identifikováno několik doporučení pro zlepšení stávající situace. Tato byla současně doplněna zhodnocením ekonomických dopadů v případě jejich zavedení. Jako největší pozitiva, která jsou spojena s novým systémem e-tržišť, můžeme spatřovat především zjednodušení administrativních postupů a s tím související zefektivnění poskytovaných služeb. Nejvýraznější slabinou je naopak nedostatečná infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek a nepřipravenost informačních systému na nové změny týkajících se elektronizace. Velkou příležitost můžeme spatřovat v rozvoji projektu NIPEZ, který by měl celý proces elektronizace veřejných zakázek podpořit. Cílem NIPEZ je především dosáhnout významných finančních úspor při elektronickém zadávání, urychlit celý proces a rovněž rozšířit konkurenční prostředí mezi dodavateli. Jako největší riziko pak byla identifikována častá změna legislativy a neochota úředníků ke změnám tykajících se elektronického zadávání. Výčet doporučení spočíval zejména ve zlepšení počítačové gramotnosti úředníků a zvýšení jejich povědomí o problematice elektronického zadávání veřejných zakázek. Prostřednictvím školení, worshopů a prezentací by pak mělo dojít ke zlepšení jejich představ o významu a možnostech, které zadávání veřejných zakázek prostřednictvím elektronických tržišť přináší. Nedostatečné jsou i kontrolní mechanismy, které by měly zajišťovat bezpečnost zadávání v průběhu celého životního cyklu veřejné zakázky. V legislativě je tato problematika upravena pouze obecně, je tedy nutné otázku zabezpečení podrobněji specifikovat a dát tak prostor vzniku novému efektivnímu kontrolnímu systému. V neposlední řadě je důležitá spolupráce s Evropskou unií. Infrastruktura a podmínky elektronického zadávání se v řadě zemí EU liší. Snahou je tedy vybudovat mezi zeměmi určité spojení tak, aby nedošlo k roztříštění trhu a vzniklo takové prostředí, které by motivovalo účastníky k většímu rozšíření a nakonec i k přeshraničnímu využití. V kontextu výše uváděných skutečností je možné konstatovat, že se podařilo naplnit cíle, které byly na začátku práce definovány.

64

Přehled literatury a zdrojů Aditivní služby. Gemin.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z: . Administrativní portál: Projekt vzdělání uživatelů e-tržišť jako součásti NIPEZ. Elearning pro uživatele nového systému e-tržišť [online]. 2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . Centrum veřejných zakázek [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: . Co je NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 201210-03]. Dostupné z: <www.portal-vz.cz/cs/Informacni-systemy-a-elektronickevzdelavani/NIPEZ/Co-je-NIPEZ>. Česká republika. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby: Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015. Český trh [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: . Doležalová, H., Doležal, M.. Stručný exkurz do problematiky veřejných zakázek. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 97 s. ISBN 9788021054929. Druhy zadávacích řízení. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: . Elektronická tržiště (e-tržiště). In: Vz24.cz: Denní zpravodajství o veřejných zakázkách [online]. 2012 [cit. 2012-11-20]. Dostupné z: . Elektronická tržiště // Pro a proti: Polemika nad výhodami elektronických tržišť a elektronických aukcí. SystemOnline [online]. 2003 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: .

65

Elektronická tržiště veřejné správy. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: . Elektronické tržiště. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . E-tržiště - Manažerské shrnutí. In: Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu. 2010. E-tržiště mají zamezit korupci. In: Podnikatel.cz [online]. 2007 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: . GEM: Všeobecné obchodní podmínky. In: GEM: Největší elektronické tržiště pro veřejnou správu [online]. 2011 [cit. 2012-10-01]. Dostupné z: . Gemin.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: . ISO.cz [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: . Jak na zadávání veřejných zakázek na nových e-tržištích. In: BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997. vyd. 2010 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: . Kaspřáková, H. Zadávání veřejných zakázek ve veřejné správě. Zlín, 2011. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce JUDr. Bohumil Vrána. Magazín Egovernment 4/2010 [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: . Metodiky/Stanoviska. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: .

66

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: . Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek: NIPEZ. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: . Neef, D. E-procurement: from strategy to implementation. Upper Saddle River, NJ: Financial Times/Prentice Hall, c2001, xiii, 202 p. ISBN 01-309-1411-8. NEN: NIPEZ. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2012 [cit. 201212-28]. Dostupné z: . NIPEZ/El. tržiště veřejné správy. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: . Od 1. července byl zahájen ostrý provoz nového systému elektronických tržišť. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: . Ochrana, F., Půček, M. Dosahování úspor a omezování plýtvání ve veřejném sektoru. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 227 s. ISBN 9788073579098. Podrobné výsledky statistik. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: . Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: <www.portal-vz.cz>. Povinné typy zadávacích řízení. In: VortalGOV [online]. 2012 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: .

67

Prověrka organizace. Bezpečnostní Prověrka [online]. 2009 [cit. 2012-12-08]. Dostupné z: . Semanová, M. Význam strategie Smart Administration pro efektivní řízení veřejné správy. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Služby pro dodavatele. In: Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: . Statistiky e-tržišť. Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2011 [cit. 2012-11-06]. Dostupné z: . Statistiky využívání e-tržišť. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: . Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015. In: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J. 6 Národního plánu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, obor veřejného investování. [online]. Šmejkal, V. Veřejné zakázky. Ekonom 2006, č. 41, s. 5. Tendermarket [online]. 2012 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: <www.tendermarket.cz>. Věstník veřejných zakázek [online]. 2012 [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: . VortalGOV [online]. 2012 [cit. 2012-12-21]. Dostupné z: . Výběrová řízení (AllyGeM - státní správa & Výběrová řízení pro komerční sféru). In: AllyTrade [online]. 2011 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z: .

68

Zakázky malého rozsahu [online]. Transparency International. Praha, 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: . Zakázky malého rozsahu [online]. Transparency International. Praha, 2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: . Zavedení Národního elektronického nástroje je o krok dál. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2011 [cit. 2012-12-28]. Dostupné z: . Legislativa Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 15. června 2011, Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, ve znění pozdějších předpisů Usnesení vlády č. 343 ze dne 10. 5. 2010, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků. Usnesení vlády č. 451/2011, ze dne 15. června 2011, o Seznamu komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště, o Vzorovém provozním řádu elektronických tržišť, o Metodickém pokynu k vybraným chybám v klasifikaci CPV a o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení vlády č. 933 ze dne 14. prosince 2011, o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků, ve znění pozdějších předpisů Usnesení vlády č. 222/2012, ze dne 28. března 2012, o změně usnesení vlády ze dne 10. května 2010 č. 343, k používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při vynakládání finančních prostředků, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 9/2011 Sb. ze dne 10. ledna 2011, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody

69

Vyhláška č. 133/2012 Sb. ze dne 20. 4. 2012, o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

70