Problematika elektronických periodik na Internetu Zkušenosti s “vydáváním” elektronického èasopisu Ikaros Petra Jedlièková, Ikaros
I.
Co se rozumí pod pojmem elektronické publikování
S vývojem technologií a technických prostøedkù dochází ke zcela zákonitému vzniku nových médií, která - jako nová extenze èlovìka - rozšiøují možnosti publikování informací. Vzhledem k tomu, že vìtšina informací je i bìhem “klasického” publikaèního procesu v nìjaké z jeho fází v elektronické podobì, není se èemu divit, když nové technické prostøedky umožòující pøíjem tìchto produktù v elektronické podobì nastartovaly takovou explozi elektronického publikování. Aèkoli se tento pøíspìvek zamìøuje na problematiku elektronických periodik na Internetu, v širším pohledu je publikováním informací mínìna pøíprava, tvorba, zachycení, transformace, ukládání a diseminace dokumentù; hovoøíme-li o elektronickém publikování pak je výsledkem této èinnosti zpøístupnìní tìchto dokumentù v digitální podobì. II.
Základní èlenìní elektronických publikací
Vezmeme-li v úvahu pøedchozí vymezení elektronického publikování, mùžeme za elektronickou publikaci považovat v podstatì jakýkoli dokument zpøístupòovaný v elektronické podobì. Základní èlenìní tedy vychází z rozdìlení elektronických dokumentù podle zpùsobu zpøístupòování: e-dokumenty pøístupné on-line Zvláštní postavení v této skupinì má globální poèítaèová sí• Internet, kterou chápeme jako nové médium a o které bude v tomto pøíspìvku pøedevším øeè. Pokud bychom však toto rozdìlení dokumentù chápali dùslednì, museli bychom do této skupiny zahrnout obecnì všechny dokumenty pøístupné skupinì uživatelù v rámci lokální nebo globální sítì. Za elektronické publikování, tedy zveøejnìní nìjakého dokumentu v elektronické podobì, mùžeme totiž v tomto širším pojetí považovat i sdílení dokumentù v rámci intranetu nebo lokální poèítaèové sítì. Výzkumné nebo pracovní týmy totiž mohou zveøejnit/publikovat výsledky své práce (report, odborná sta•, tabulky statistických dat, databáze) tak, aby tyto byly pøístupné pouze urèité skupinì uživatelù v rámci dané sítì. e-dokumenty pøístupné off-line V této skupinì jsou zaøazeny všechny ostatní dokumenty v elektronické podobì, tedy napøíklad knihy, èlánky, èasopisy, statì, obrazy, foto, film, hudba apod. uložené a zpøístupòované na CD-ROM, videodiscích aj. Zamìøíme-li se blíže na elektronické publikace na Internetu, mùžeme je dále dìlit do nìkolika skupin.
zpùsob vzniku:
elektronické mutace tištìných dokumentù dokumenty existující pouze v el. podobì
periodicita:
monografie periodika (pravidelná, nepravidelná) nepravá periodika
Elektronické mutace tištìných dokumentù èasto bývají pouze pøesnými kopiemi svých papírových pøedloh. V lepším pøípadì však více využívají možností multimediality a hypertextuality a rozšiøují tak možnosti práce s dokumenty nebo jsou speciálním doplòkem k papírovému dokumentu. Vìtšina deníkù zpravidla provozuje soubìžnì s vydáváním klasické tištìné podoby také zpravodajství na Internetu, kde prezentuje identické èlánky s omezenou možností vyhledávání a orientace. Obsah elektronického “zrcadla” je navíc èasto ochuzen o nìkteré drobnìjší informace, které jsou obsaženy v tištìné pøedloze. Podobné nepochopení a nedostateèné využití možností hypertextuality a multimediality provázelo zejména v minulosti prezentace nìkterých institucí, které na webovské stránky prostì jen vystavily HTML podobu svých tištìných materiálù. Zejména poslední dobou se zaèínají objevovat snahy naopak rozšíøit obsah elektronické publikace využitím možností, které nabízí prostøedí WWW. Nejèastìji se tak na stránkách deníkù objevují nástroje k rychlejšímu vyhledávání v textech èlánkù, pøehlednìjší uspoøádání a hyperlinky usnadòující orientaci. Text také mùže doprovázet obrazový materiál (èasto kvalitnìjší než v tištìné pøedloze) nebo zvukový doprovod (napøíklad záznam rozhovoru nebo vystoupení nìjaké významné osobnosti). Nìkteøí vydavatelé však využívají prostøedí WWW pouze k informativní prezentaci svých papírových miláèkù a na webovských stránkách tak zpravidla nabízejí pouze základní informace o redakci, produktech, maximálnì pak s možností on-line objednávky nebo nahlédnutí do starších èísel èasopisu nebo výbìrových èlánkù. Zajímavìjším poèinem je však soubìžné vydávání elektronického dokumentu jako doplnìk k papírovému. Nejedná se tedy o pøesnou (nebo nedokonalou) kopii, ale o doplnìní papírového dokumentu o možnosti, které klasické nosièe nenabízí. Napøíklad poèítaèový týdeník mùže nabízet aktuální zpravodajství na Internetu, informace a èlánky, které se do papírového vydání nedostaly (napø. pro nedostatek místa), hyperodkazy na místa související s tématikou èísla, více obrazového materiálu nebo možnost stažení software, o kterém se v týdeníku píše. Obsah tohoto doplòku se tedy mùže pøekrývat s tištìným dokumentem, ale v mnohém jej doplòuje a rozšiøuje. Nìkteøí velcí zahranièní vydavatelé nabízejí ještì sofistikovanìjší formu elektronického publikování a obchodu s informacemi. Nadále vydávají periodika v tištìné formì, na Internetu však nabízejí cosi, jako virtuální knihovnu, která zpøístupòuje oprávnìným uživatelùm všechny tyto dokumenty (napøíklad formou pøedplatného). Velkou výhodou je pøedevším možnost vyhledávání ve všech èláncích a nìkolika èasopisech souèasnì, prohledávání bibliografických záznamù a pøípadné
objednání plných textù. Tyto formy elektronického “pøedplatného” bývají dále rozšíøeny o návazné informaèní služby. Stále èastìji se objevují dokumenty, které existují pouze v elektronické podobì. K tomuto zákonitému vývoji dochází nejen díky zmínìnému faktu, že vìtšina tištìných dokumentù primárnì existuje v elektronické podobì, ale pøedevším proto, že elektronické publikování nabízí mnoho výhod a rozšíøených možností oproti klasickému.
III. Rozdíly mezi elektronickým a klasickým publikováním Hypertext a multimedialita Elektronické publikace nabízejí možnosti logického provázání se souvisejícími dokumenty nebo èástmi dokumentù a podstatnì tak rozšiøují možnosti èerpání informací pro ètenáøe, kdy je možno pružnì pøecházet z jednoho dokumentu do druhého (zatímco u tištìného dokumentu by autor musel informace buï opsat a tím je duplovat a nebo na nì ètenáøe odkázat, aby si je vyhledal sám). Hypertextualita v podstatì simuluje to, co se bìžnì odehrává v lidském mozku pøi øešení nìjakého problému: logické spojování a asociace odvíjející se od základního tématu. Klasický lineární text je pøekonán nejen možnostmi hypertextu, ale také spojením obrazových, textových a vizuálních informací: multimedialitou. Vyhledávání a navigace Pro vyhledávání informací v tištìných dokumentech v podstatì neexistuje rychlejší nástroj než lidské oko. Elektronické dokumenty však využívají možností výpoèetní techniky k prohledávání velkých množství dat, které na Internetu navíc znamená vyhledávání a získání dokumentù fyzicky umístìných na rùzných místech v síti. S exponenciálnì stoupajícím množstvím informací je toto jedna z nejvìtších pøedností elektronických publikací, která slibuje sofistikovanìjší metody indexace, analýzy, vyhledávání a získávání dokumentù na zadané téma. Nový prvek vnášejí do vyhledávání a navigace v elektronických zdrojích tzv. push technologie a aktivní kanály, moderní obdoba osobních profilù pøinášejících uživateli pouze informace vybrané specifikovaným filtrem. Elektronická publikace dále nabízí dokonalejší zpùsoby navigace mezi èlánky, kapitolami nebo dalšími èástmi publikace. Rychlé pøecházení mezi èástmi dokumentu usnadòuje práci a šetøí èas. Interaktivita Pro komunikaci je významná také možnost okamžité interakce, kdy formy zpìtné vazby pro vydavatele elektronických dokumentù Internet výraznì rozšiøuje. Díky tomuto dynamickému propojení mezi autorem a ètenáøem mùže vzniknout spolupráce, pružnìjší zkvalitòování služeb vydavatele, možnosti diskuse a (sebe)vzdìlávání. Neomezenost prostoru a èasu
Mnozí vydavatelé tištìných periodik jistì zápasí s omezeným prostorem, který je tištìnému dokumentu vymezen. Naplnìní stránky, krácení èlánkù a hledání obrazového aparátu vhodné velikosti jsou èinnosti, které jsou elektronickému vydavateli zcela cizí, neubírají mu èas, nemají podstatný vliv na náklady a tak jediné, co je tøeba v tomto smìru pøi elektronickém publikování zvážit, je únosná velikost obrázkù, délka textu a vhodná grafická úprava. Elektronický vydavatel se tak mùže plnì soustøedit na kvalitu obsahu a do elektronických dokumentu mùže v podstatì zahrnout neomezené množství souborù. Také nejnovìjší vývojové nástroje umožòují m.j. tvorbu dynamických HTML dokumentù, které se svou kvalitou blíží klasickému DTP. Aèkoli se vìtšina seriozních vydavatelù elektronických periodik snaží dodržet pravidelnou periodicitu, i pro nì platí, že nejsou tolik omezeni èasem, jako klasiètí vydavatelé. Odpadá termín stanovený tiskárnou a také èas potøebný k vytištìní a kompletaci materiálù. Elektronický dokument lze “publikovat” v podstatì kdykoli a proces pøevodu materiálù do HTML podoby zpravidla netrvá tak dlouho. U elektronických vydavatelství v podstatì odpadá celá øada institucí, které v tradièním “papírovém øetìzci” hrály významnou úlohu: klasická redakce, tiskárna, distribuce. Redakce, ètenáøi i autoøi na Internetu jednou jsou, všichni jsou virtuálnì spojeni, což významnì urychluje, zlevòuje a jinak zvýhodòuje celý proces elektronického publikování. Archivace Zatímco klasiètí vydavatelé chrlí nové a nové publikace a jen tiše doufají, že jsou nìkde shromažïovány, elektronický vydavatel dává svým ètenáøùm k dispozici nejen nejnovìjší publikaci (èíslo èasopisu), ale také archív všech pøedchozích èísel s možností jejich prohledávání. Nároky na prostor jsou v tomto pøípadì (na rozdíl od archivace tištìných periodik) zcela zanedbatelné. Koneckoncù i klasiètí vydavatelé se snaží svou produkci archivovat v elektronické podobì napø. na CD ROM, protože výhody archivace materiálù v elektronické podobì jsou stále zøejmìjší. Moderní knihovny a informaèní centra proto kladou stále vìtší dùraz na rozvoj elektronických fondy, vznikají virtuální knihovny apod. Finanèní úspora Jednou z velkých výhod elektronického publikování, kterou ocení zejména vydavatelé dokumentù pro omezený okruh ètenáøù, je nižší finanèní nároènost. Náklady na elektronické vydavatelství, které budou rozebrány podrobnìji v kapitole V., prakticky nejsou závislé1 na velikosti skupiny uživatelù, zatímco u tištìných periodik hraje poèet prodaných kusù/èísel dùležitou roli pøi kalkulaci nákladù.
IV. Problémy
1
spojené s elektronickým publikováním
Pøi velmi vysokém poètu ètenáøù, t.j. vysoké èetnosti pøístupù na server, musí vydavatel poèítat s vyššími náklady na technické vybavení, protože bude pravdìpodobnì nucen zakoupit výkonnìjší server a realizovat rychlejší pøipojení k síti.
Nové médium Internet je zároveò novým komunikaèním prostøedím, ve kterém se teprve formuje soustava pravidel, záruk a zákonù, jímž se veškerá èinnost na tomto médiu øídí. Vynecháme-li celou skupinu otázek spojených s anonymitou na Internetu2, elektronickým podpisem (záruky) a copyrightu, který bude rozebrán v samostatné kapitole, zùstává zde nevyøešená otázka záruk, jaké mùže vydavatel poskytnout svým ètenáøùm. Jedná se pøedevším o záruku za vìrohodnost textu, u periodik pak záruku za dodržení periodicity a záruku archivace materiálù. Stejnì jako klasický vydavatel mùže být nesolidní, investice do vydání dokumentu již signalizuje alespoò snahu o kontinuitu a cíl vydávání. Klasický vydavatel má navíc své produkty nìkde uložené v papírové podobì a pokud zanikne, bude možné tyto dokumenty i nadále použít. U elektronického vydavatelství vzniká složitá otázka dùvìryhodnosti, protože pouze u vìrohodného vydavatele mùžeme poèítat s tím, že se virtuální vydavatelství nepøesune na neznámé místo na síti nebo nezmizí úplnì spolu se všemi archívy. Možná právì tato nejistota vede mnohé uživatele Internetu k tomu, že si radìji dùležité dokumenty nebo èlánky vytisknou. Jedinì tak mùžeme vysvìtlit fakt, že existuje lineární závislost mezi rostoucím využíváním výpoèetní a kanceláøské techniky a spotøebou papíru. Finanèní nároènost a vìtší èaso-prostorové omezení tištìných publikací paradoxnì skýtá jednu z výhod klasického publikování: èásteèná eliminace nadprodukce informací a grafomanství. Omezovat autory na Internetu by však bylo v rozporu s jeho celkovým zamìøením a tak nezbývá než apelovat na etiku: všichni, kdo publikují na Internetu (a v el. podobì obecnì) by se mìli vyvarovat duplikací, uveøejòování redundantních informací, publikování zbyteènì pamì•ovì nároèných dokumentù (fotografie, video, zvuk) a pøedevším nepublikovat “za každou cenu”. Omezená skupina uživatelù Internetu Internet je nazýván globální poèítaèovou sítí a málokomu tak dochází, že pøístup k této “celosvìtové” studnici informací má pouze zlomek obyvatel planety Zemì. Obecnými bariérami pøístupu mohou být ekonomické podmínky, politická atmosféra, úroveò vzdìlanosti, stav telekomunikaèní sítì aj. Podle prùzkumù uživatelù Internetu, tvoøí v Èeské republice vìtšinu mladí (v intervalu 15-33 let se pohybuje 78% všech uživatelù Internetu v ÈR), vzdìlaní (absolventi SŠ a VŠ pokrývají 76%), pravicoví (78%) muži (91,5%). Èeské publikaèní aktivity na Internetu jsou dále specifické používáním jazyka, kterým mluví jen malý zlomek všech uživatelù Internetu a který navíc vyžaduje podporu kódování èeské diakritiky. K elektronickým publikacím na Internetu má tedy u nás zatím pøístup jen omezená skupina lidí. Na druhou stranu je však patrné, že právì akademická komunita je v této uživatelské skupinì dosti výraznì zastoupena. Mnohé z odborných dokumentù nebo publikace úzce vymezených zájmových èi profesních skupin, které nemohly být pøes omezení tištìné produkce vydány, mají právì na Internetu šanci vzniknout a dostat se ke svým ètenáøùm.
2
Pøestože již existují metody, jak zjistit adresu a pøípadné další údaje o osobách komunikujících v kyberprostoru, absentuje sociální kontext a celá øada aurálních znakù bìžných v osobním styku.
Autorská práva Jedním z nejdiskutovanìjších souèasných problémù elektronického publikování je ochrana osobních dat a s tím spojené garance autorùm, kteøí publikují. Bez pružného, funkèního a použitelného legislativního nástroje ochrany duševního vlastnictví na poèítaèových sítích se jen tìžko rozvine elektronické publikování, knihovny a archivace. Specifickou vlastností elektronických publikací totiž mimo jiné je, že jejich kopie jsou naprosto identické s originálem a proto lze kupøíkladu jen tìžko dokázat, který ze dvou identických dokumentù vznikl døíve. Délka archivace Možnost archivovat pøedchozí èísla/publikace je již zmínìnou nespornou výhodou elektronických vydavatelství, na druhou stranu však nikdo pøesnì neví, jak dlouho budou data na patøièném serveru pøístupná a èitelná (s tím souvisí i otázka kvality záznamového média). V souvislosti s elektronickými publikacemi vyvstává v oblasti archivace otázka povinných výtiskù, urèení jednotlivých typù dokumentù a které soubory na síti za nì považovat (monografie, periodika, mapy, fotografie…) a s tím spojená nutnost definovat, co všechno je považováno za elektronický dokument. Zpìtné zásahy do textu Elektronické publikace vystavené na síti se rovnìž výraznì odlišují možností autora do nich neustále zasahovat, opravovat chyby, zpøesòovat formulace nebo je jinak mìnit. Jednou vydaný dokument na papíøe takto mìnit nelze. Na první pohled se zdá, že pøedevším ti, kdo mají zkušenosti s vydáváním papírových dokumentù by ocenili možnost, opravit pøeklepy a drobné chyby, které pøehlédla trojí korektura textu pøed tiskem. Tato nesporná výhoda se však mùže lehce obrátit v nevýhodu nebo spíše nebezpeèí zvyšování nedùvìry k elektronickým publikacím. Jak vyøešit situaci, kdy nìkdo napíše kritiku na nepøesnosti nebo nekonzistence v textu nìjakého autora, který zareaguje na kritiku tak, že tyto nedostatky ze svého textu hbitì odstraní3? Jak vìøit autorovi kritiky nìjakého serveru, na který je z jeho èlánku odkazováno, když je kritika již starší s dnešní stav kritizovaného serveru vypadá již jinak? Knihovnické postupy Elektronické publikování by mìlo vyvolat jisté zmìny v tradièním nahlížení na metody zpracování, ukládání a zpøístupòování zaznamenaného poznání. Není dosud jasná definice a tøídìní elektronických dokumentù, neexistuje jednotný zpùsob jejich popisu, indexace a archivace a tradièní registrace (ISBN a ISSN) nerespektuje specifika elektronických publikací. Nové médium si pravdìpodobnì vynutí zmìny v chápání dokumentu jako fyzického dokumentu a upøednostòování formy pøed obsahem.
V.
Virtuální vydavatelství: náklady, potøebné vybavení, správa
Pøestože již existuje tzv. elektronický podpis nebo jiné metody, jak jednoznaènì urèit datum a pùvodce posledního zásahu do dokumentu, nerozvinulo se dosud plnì jejich využívání a vìtšina uživatelù Internetu k pøíslušným prostøedkùm nemá pøístup.
Prostøedí Internetu a zdokonalující se vývojáøské nástroje otevøely možnosti mnoha publikaèním aktivitám, které v “pøedinternetovském období” nemohly být uskuteènìny pøedevším z dùvodù finanèní a organizaèní nároènosti. Exponenciální nárùst tìchto aktivit v prostøedí WWW však vyvolává falešnou pøedstavu, že publikovat na Internetu lze zcela zadarmo bez jakýchkoli odborných znalostí a dovedností. Elektronické vydavatelství však jisté investice a technické a organizaèní zajištìní v každém pøípadì vyžaduje. Co potøebuje virtuální vydavatel Místo na WWW serveru Obvykle se platí za MB spotøebovaného místa (stovky za MB mìsíènì). Vìtšina ISP (Internet Service Provider) je ochotna dohodnout se na spolupráci (na slevách). Podmínkou je umístnìní reklamy nebo jiná propagace (pokud se elektronické publikace stanou slavným a oblíbenými, pak se to ISP vrátí od jiných zákazníkù). Alternativou k pronajmutí je umístnìní vlastního poèítaèe k ISP (platit ISP se musí stejnì) navíc je potøeba vlastní poèítaè tj. minimálnì 10000 Kè - pro zaèátek staèí pomalý. V tomto pøípadì si poèítaè administruje vydavatel sám, pokud to ovšem umí. Poplatky ISP za pøístup pøes modem Zpravidla bude potøeba pøesouvat na server nové soubory (èlánky, texty, obrazový a zvukový materiál) nebo stahovat dopisy ètenáøù. Zde se buï platí za minutu pøipojení nebo paušálnì mìsíènì (500-1500 Kè). Alternativou mùže být pevná linka, která je ovšem dražší: 15000 až 32000 za tu nejpomalejší. I zde lze sjednat slevy. Poplatky za telefon Každá minuta pøipojení pøes modem odpovídá jedné provolané minutì po telefonu, což mùže mìsíènì pøijít na stovky až tisíce korun podle toho, kdy a jak èasto je pøipojení realizováno. V pøípadì pevné linky se platí Telecomu cca 1000-2500 mìsíènì. Zøízení a udržování domény Pro zøízení domény druhé úrovnì (www.domena.cz) je potøeba mít registraci firmy, zøizovací poplatek èiní 1600-2000 korun, za vedení domény se platí roènì stovky korun. Doména slouží jako dobøe zapamatovatelná virtuální adresa a také jako “virtuální trade mark”. Technické a programové vybavení Je potøeba jednoho nebo více poèítaèù, na kterých se budou elektronické publikace pøipravovat a zpracovávat, u graficky nároènìjších publikaèních aktivit také pøichází v úvahu scanner. Dále je potøeba mít pøimìøenì rychlý a spolehlivý modem a telefonní linku (pokud není realizováno pevné pøipojení k ISP). Seriozní vydavatel by také nemìl opomenout nutnost používání licencovaného software. Nìkteré z nástrojù pro pøípravu HTML dokumentù, animací apod. jsou sice
na Internetu zdarma, ale mnohé z potøebného programového vybavení vyžaduje zakoupení licence. Administrace Každá prezentace v prostøedí WWW vyžaduje pravidelnou údržbu v intervalech závislých na povaze prezentovaných informací. Nìkteré stránky lze obnovit jednou roènì (výroèní zpráva), jiné se mìní každý den (deníky), stále èastìji se objevují stránky mìnící se každou minutu (zpravodajské služby). Kromì pøidávání nových publikací/èísel ve stanoveném termínu by elektronický vydavatel mìl také reagovat na zpìtnou vazbu od ètenáøù, kteøí èasto upozorní na chyby, nedostatky nebo vyjadøují rùzné požadavky. Elektronická publikace/èasopis by nemìl být statickým, mrtvým souborem stránek, které brzy ètenáøe zaènou nudit. Na druhou stranu by však mìlo být vždy jasné s jakou pravidelností jsou stránky mìnìny a zda je obsah prezentace upravován kontinuálnì nebo periodicky. U periodik je pravdìpodobnì vhodnìjší vystavit nové dokumenty vždy periodicky, nebo• to odpovídá jejich povaze a pøi kontinuálních zmìnách by mohl být ètenáø zmaten. Po odeznìní tohoto ponìkud tradièního nahlížení na podobu periodika se nabízí alternativa: nové pøíspìvky by do virtuálního periodika pøicházely kontinuálnì a po urèitém èasovém intervalu (v závislosti na povaze periodika, èetnosti a zastarávání informací) by se tyto èlánky automaticky pøesunuly do archívu (podobný princip již delší dobu funguje u elektronických diskusních skupin). Personální zajištìní Prostøedí WWW poskytuje prostor pro nejrùznìjší publikaèní aktivity, z nichž jen nìkteré pøetrvají a stanou se vyhledávanými a pøínosnými. Kromì jiného charakterizuje úspìšné, vytrvalé a spolehlivé projekty dodržování nìkterých zásad pøevzatých z klasického publikování: nosné téma, profesionální redakce, redakèní rada tvoøená odborníky, kteøí m.j. garantují kvalitu zveøejòovaných informací a dále široký okruh pøispìvatelù. Dùležitým pøedpokladem úspìchu publikaèních aktivit na Internetu je také schopnost práce v internetovském prostøedí, znalost jazyka HTML a alespoò základù web designu. Dohody a garance Aèkoli zatím neexistuje upokojivé øešení legislativy autorských práv, vydavatel by se mìl dohodnout s autory jednotlivých èlánkù na nìjakých “interních pravidlech” toho, kdo a jak má tato práva na jednotlivé pøíspìvky. Pokud se jedná napøíklad o mutaci papírové formy publikace/periodika, mìli by autoøi být informováni o tom, že jsou jejich pøíspìvky publikovány také na Internetu. Pokud má totiž k tìmto pøíspìvkùm pøístup anonymní skupina uživatelù, nemùže vydavatel zajistit ochranu autorù pøed zneužitím dat. S rozvojem elektronického publikování také zaèínají být autoøi elektronických textù honorováni. Vydavatel by mìl dále zajistit dostupnost všech publikovaných pøíspìvkù oprávnìné skupinì uživatelù (jinými slovy by se nemìlo stát, že starší pøíspìvky nebudou dostupné, pøestože je na nì odkazováno).
Zváží-li potenciální elektronický vydavatel všechny nutné a možné investice a pøepoète-li legislativní vzduchoprázdno na Internetu, nemusí tento zpùsob “podnikání” vùbec vypadat jako nìco obzvláš• výnosného. Mnozí však ale již zaèali na Internetu podnikat a celosvìtová sí• se tak stává novým tržním prostøedím. Zpùsoby práce v tomto prostøedí rozebírá následující kapitola. VI. Život
periodika v kyberprostoru
Lidské, èasové, finanèní, technické a jiné investice vložené do elektronické vydavatelství se budou pravdìpodobnì vracet jen velmi pomalu. Pro neúnavné nadšence, volontéry a poèetnì omezené skupinky zájemcù zùstane elektronické publikování z velké èásti volnoèasovou aktivitou. Kdo však oèekává alespoò èásteènou refundaci vložených prostøedkù, mìl by se zamìøit na marketing produktù, které nabízí, a na návazné možnosti výdìlku. Marketing a reklama Produkty nabízené prostøednictvím Internetu lze propagovat tradièními postupy s pozmìnìnou formou: reklamní jezdící proužky nebo buttony, zveøejnìní na èasto navštìvovaných serverech souvisejícího zamìøení nebo na vyhledávacích službách, mailing nebo využití “tradièních kanálù”: letáky, brožury, reklama v médiích. Upozoròováním na zajímavou publikaci nebo Internetovský èasopis lze pøilákat ètenáøe, což (kromì pøínosu pro vìc samu) mùže pøivést také sponzory. (Popis zpùsobù a forem sponzoringu, metody mìøení návštìvnosti stránek a evaluace reklamy by patrnì vystaèily na samostatný èlánek.) Specifickým finanèním profitem zejména elektronických periodik mohou být pøíjmy z pøedplatného, které je opìt vázáno na kvalitu a vìhlas nabízeného produktu, protože ochota platit za informace na Internetu je snad ještì menší než ochota platit za nákup informací na papíøe. VII. Pøíklad
Ikara, který dosud nepadl
Projekt Ikara s mottem “èasopis, který nenajdete na žádném novinovém stánku” vznikl jako studentská aktivita zaèátkem roku 1997 na Ústavu informaèních studií a knihovnictví FF UK, první èíslo vyšlo 14.4. 1997. Od té doby prošel èasopis i jeho redakèní zázemí velkým vývojem na jehož konci je kontinuální, “automatizovaný” a rutinní proces pøípravy jednotlivých èísel èasopisu, rozrùstající se okruh ètenáøù a také autorù a pøedevším cenné zkušenosti s vydáváním elektronického periodika. Ikaros se zamìøuje na informaèní vìdu, zdroje a služby. V jednotlivých rubrikách pokrývá tuto problematiku od odborných èlánkù, statí a výzkumných zpráv, pøes recenze produktù z oboru až po reportáže z odborných konferencí, výstav a happeningù. Na pøípravì èísel se podílí nejen redakce, ale pøedevším externí spolupracovníci, probíhá diskuse mezi autory a ètenáøi, redakce rychle reaguje na zpìtnou vazbu z obdržených dopisù nebo z výsledkù anket. Zájemci o spolupráci nebo bližší informace o elektronickém èasopise Ikaros, nech• se obrátí na WWW stránky
http://ikaros.ff.cuni.cz nebo na redakèní e-mailovou adresu
[email protected] Použitá literatura CELBOVÁ, Iva: Archivace elektronických publikací: Problémy spojené s fenoménem elektronického publikování. Ikaros, è. 2 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c02/elpubl1.htm.CP1250 JONÁKOVÁ, Karolína: Co je a co není elektronický èasopis. Ikaros, è. 1 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c01/elp.htm.CP1250.CP1250 MEADOWS, Jack: Can we really see where electronic journals are going? Library Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 151-154. ISSN: 0143-5124. PRÙZKUM uživatelù Internetu: Výsledky druhého kola (únor 97 - záøí 97). - Ústav AIU a informatiky VUT FAST, 23.10.1997.- 6 s. http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c01/vyzkum.htm.CP1250 TKAÈÍKOVÁ, Daniela: Odborné elektronické èasopisy - proè ne? Ikaros, è. 2 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c02/tka.htm.CP1250 VOJTÁŠEK, Filip: WWW otevøel elektronickému publikování cestu dokoøán, ale idyla nás neèeká. Ikaros, è. 1 (1998). http://ikaros.ff.cuni.cz/ikaros/1998/c01/elpubl.htm.CP1250.CP1250 WILLS, Gordon: Embracing electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 4 (1996). s. 77-90. ISSN 1066-2243. WILLS, Mathew - WILLS, Gordon: The ins and outs of electronic publishing. Internet Research, Vol. 6, No. 1 (1996). s. 10-21. ISSN 1066-2243. WOODWARD, Hazel - ROWLAND, Fytton - McKNIGHT, Cliff - MEADOWS, Jack - PRITCHETT, Carolyn: Electronic journals: Myth and realities. Library Management, Vol. 18, no. 3 (1997). s. 155162. ISSN: 0143-5124.
