Ekonomický význam lázeňství ve vybraném regionu České republiky

Ekonomický význam lázeňství ve vybraném regionu České republiky Bakalářská práce

Jana Houzarová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Cestovní ruch Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected] Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Economic importance of spas in the selected region of Czech Republic

Jana Houzarová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of tourism

Major: Tourism Thesis Advisor: : Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2015-04-23 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected] Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma Ekonomický význam lázeňství v Karlových Varech zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………………………………… jméno a příjmení autora V Praze dne 23. 04. 2015

Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík panu Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. za odbornou spolupráci, cenné připomínky a ochotu při vedení mé bakalářské práce.

Abstrakt HOUZAROVÁ, Jana. Ekonomický význam lázeňství ve vybraném regionu České republiky. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. s. 62.

Bakalářská práce se zabývá ekonomickým významem lázeňství v Karlových Varech. Zaměřila jsem se na přínos lázeňských hostů. Sledovala jsem jak velký vliv má jejich vývoj na vybranou ekonomickou destinaci, jestliže jejich počet za pozorované období klesá, nebo stoupá. K řešení byly použité statistické metody korelační a regresní analýzy. Pomocí těchto analýz byly změřeny výše poplatků vybíraných z provozu lázeňských služeb, počet lékařů a ZPBD pracujících v lázeňských zařízeních, dále míra nezaměstnanosti v okrese v závislosti na počtu lázeňských hostů. Provedením výzkumu jsme zjistili, z kolika % závisí vybrané ekonomické výstupy na počtu lázeňských pacientů. Statisticky zpracované výsledky jsou zobrazeny pomocí grafů, tabulek a koeficientů. Na základě této práce je možné odhadnout velikost těchto veličin (výstupů) při změně počtu lázeňských hostů.

Klíčová slova: ekonomický význam, Karlovy Vary, lázeňství, lázeňští hosté, míra nezaměstnanosti, poplatky, závislost.

Abstract HOUZAROVÁ, Jana. Economic importance of spas in the selected region of Czech Republic. [Bachelor’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : 2015. p. 62.

Bachelor thesis deals with the economic importance of the spa in Karlovy Vary. I followed how much influence the development of spa guests selected economic destination, if the number of guests increases or decreases. Were used statistical methods of correlation and regression analysis. Using these analyzes were measured amount of fees collected from the operation of spa services, the number of doctors working in ZPBD and spa facilities, as well as the unemployment rate in the district, depending on the number of spa guests. Performing research, we discovered how many % selected depend on the number of economic outcomes spa patients. Statistical results are displayed using graphs, tables and coefficients. Based on this work, it is possible to estimate the size of these variables (outputs) when the number of spa guests are changing.

Key words: addiction, economic importance, fees, Karlovy Vary, spa, spa guests, unemployment rate.

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 12 1

Teoretická část ............................................................................................................... 14 1.1 Charakteristika lázeňství ....................................................................................................... 14 1.2 Vztah současného životního stylu a lázeňství....................................................................... 15 1.3 Význam lázeňství v cestovním ruchu .................................................................................... 16 1.4 Historie lázní v Karlových Varech ......................................................................................... 17 1.5 Ekonomický význam ............................................................................................................. 19 1.6 Finanční toky v lázeňství ....................................................................................................... 20 1.6.1 Finanční vstupy do lázeňství ......................................................................................... 21 1.6.1.1 Výdaje ZP a pacientů samoplátců ............................................................................... 21 1.6.1.2 Dotace a další zdroje financování ............................................................................... 22 1.6.2 Finanční výstupy z lázeňství.......................................................................................... 26 1.6.2.1 Příjmy měst a obcí ...................................................................................................... 26 1.6.2.2 Výnosy firem ............................................................................................................... 28 1.6.2.3 Příjmy obyvatel (přímá, nepřímá zaměstnanost) ....................................................... 31

2

Metodologie .................................................................................................................. 32 2.1 Použité metody sběru dat .................................................................................................... 32 2.2 Popis sledovaného výzkumu................................................................................................. 32 2.3 Použité metody ke zjištění závislosti .................................................................................... 33

3

Praktická část ................................................................................................................. 35 3.1 Analýza vybraných finančních toků v lázeňství .................................................................... 35 3.1.1 Výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje samoplátců .................................................... 35 3.1.2 Příjmy měst a obcí ......................................................................................................... 44 3.1.3 Příjmy obyvatel (přímá a nepřímá zaměstnanost) ........................................................ 49

Vlastní doporučení ................................................................................................................ 57 Závěr .................................................................................................................................... 58 Literatura .............................................................................................................................. 60

8

Seznam grafů Graf 1 – Regresní přímky

34

Graf 2 – Vývoj počtu pacientů KLP a PLP za dospělé, dorost a děti

36

Graf 3 – Vývoj počtu pacientů KLP a PLP za dospělé, dorost a děti

36

Graf 4 – Vývoj počtu ošetřovacích dnů KLP a PLP za dospělé, dorost a děti

37

Graf 5 – Formy lázeňské péče

38

Graf 6 – Vývoj lázeňské péče ve všech formách

39

Graf 7 – Počet ošetřovacích dnů samoplátců – dospělí, děti a dorost

40

Graf 8 – Poměr mezi počtem pacientů KLP a PLP a počtem jejich ošetřovacích dnů

41

Graf 9 – Poměr mezi počtem pacientů samoplátců a počtem jejich ošetřovacích dnů

41

Graf 10 – Poskytnutá lázeňská péče pro dospělé, dorost a děti

42

Graf 11 – Poměr počtu dospělých, dorostu a dětí za rok 2005 – 2013

43

Graf 12 – Srovnání ambulantně ošetřených pacientů a účastníků ČR

43

Graf 13 – Přehled místních lázní a poplatků

44

Graf 14 – Podíl místních poplatků v průměru za rok 2005 – 2013

45

Graf 15 – Lázeňské poplatky v celkovém rozpočtu za rok 2005 – 2013

46

Graf 16 – Místní poplatky v celkovém rozpočtu za rok 2005 – 2013

46

Graf 17 – Regresní analýza

48

Graf 18 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Karlovy Vary

50

Graf 19 – Vývoj lékařů a ZPBD

51

Graf 20 – Poměr lékařů a ZPBD v poměru k ostatním zaměstnaným

51

Graf 21 – Vývoj počtu pacientů a lékařů + ZPBD

52

Graf 22 – Závislost počtu lékařů a ZPBD na počtu lázeňských hostů

54

Graf 23 – Závislost míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů

56

9

Seznam tabulek a schémat Tabulka 1 – Dotace z Evropské Unie do Karlovarského lázeňství od roku 2008 do 2012 22 Tabulka 2 – Přehled investičních a neinvestičních dotací v letech 2005 – 2013

23

Tabulka 3 – Lázeňství jako kompletní systém služeb

29

Tabulka 4 – Závislost celkových lázeňských poplatků na počtu lázeňských hostů

47

Tabulka 5 – Míra nezaměstnanosti

49

Tabulka 6 – Závislost počtu lékařů a ZBPD na počtu lázeňských hostů

53

Tabulka 7 – Závislost míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů

55

Schéma 1 – Finanční toky v lázeňství

20

Schéma 2 – Investice

25

Schéma 3 – Lázeňští hosté

30

10

Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek KLP – komplexní lázeňská péče PLP – příspěvková lázeňská péče PO SPLZaK – Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád (Karlovy Vary) příspěvková organizace ZPBD – Zdravotničtí pracovníci nelékaři způsobilí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti. ZP – zdravotní pojišťovna ZZ – zdravotnická zařízení Zmiňované lázeňské poplatky zahrnují: poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst.

11

Úvod Karlovy Vary patří mezi nejvýznamnější lázně a nejvyhledávanější turistické destinace v České republice. Jejich známost předchází historie a sláva, díky níž se lázeňství stává doménou Karlových Varů. Stejně jako kterákoliv jiná firma, či organizace má lázeňský turismus za hlavní prioritu zákazníka, (v našem případě pacienta), a k uspokojování jeho potřeb na sebe navazuje mnoho aktivit, různých oborů a odvětví. K tomuto tématu mě vedlo studium cestovního ruchu a především dětství strávené v lázeňském městě, kde do současnosti navštěvuji svou rodinu. Zvyšující se zájem o lázeňské služby a to především u zahraniční klientely považuji za zajímavé. Z tohoto důvodu je důležité, zhodnotit ekonomický dopad lázeňských služeb na ekonomiku Karlových Varů a zjistit jakým způsobem ovlivňuje tento sektor vybrané finanční ukazatele. Dále podrobněji rozebrat finanční situaci v této oblasti, jakou část tvoří tuzemští a jakou část zahraniční pacienti a jak návštěvnost lázní ovlivňuje finanční situaci v kraji. Cílem práce je odhalení charakteru finančních toků lázeňství, analýza a zhodnocení vlivu lázeňského turismu na ekonomické přínosy Karlovarského okresu. V bakalářské práci jsem si na počátku stanovila tři hypotézy. Stanovení hypotéz: 

Dle mého názoru se lázeňské poplatky vyvíjí přímo úměrně s počtem pacientů.



Potřeba lázeňských lékařů a zdravotnických pracovníků, ne-lékařů, s odbornou způsobilostí, dále jen ZPBD stoupá či klesá podle vývoje lázeňských pacientů.



Růst počtu lázeňských hostů působí kladně na míru nezaměstnanosti v okrese. Tato bakalářská práce se zabývá studiem ekonomického významu lázeňství

v Karlových Varech. První kapitola se zabývá teoretickými aspekty. Seznámíme se zde s charakteristikou lázeňství a upřesníme si vztah současného životního stylu. Také si řekneme jaký význam má lázeňství v cestovním ruchu a nahlédneme do historie. Tato část také pojednává o ekonomickém významu lázeňství a charakterizuje jednotlivé finanční toky. Jako první jsou uvedeny ty, ze kterých lázně provozují svou hospodářskou činnost. V druhé řadě uvádíme finanční toky, které představují pro destinaci ekonomický přínos.

12

Seznámení s modely a metodami, které jsou v práci využity, se zabývá druhá část práce. Prezentovány budou metody analýz a výpočtů, které budou využity k dosažení předem stanovených cílů a k vyhodnocení předem stanovených hypotéz. Navazující třetí část práce se již zabývá vlastním empirickým výzkumem. Analyzujeme počet lázeňský hostů nebo chcete-li pacientů a počet jejich ošetřovacích dnů. Tím zjistíme, jací hosté v Karlových Varech převládají, a ukážeme si, jaké události naruší vzrůstající trendy některých hodnot. Jak významně přispívá lázeňství do ekonomiky dané destinace, se pokusíme osvětlit analýzou vybraných ekonomických výstupů. Vyhodnotíme jakou závislost má výše poplatků, míra nezaměstnanosti, počet lékařů a ZPBD v daném regionu, na počtu lázeňských hostů. V závěrečné čtvrté kapitole shrneme dosažené výsledky z výzkumů, analýz a jejich celkové ohodnocení. Zhodnotíme náplň své práce prostřednictvím dosažení stanovených cílů. Zda se naplnily předpoklady, jestli vybraná terminologie potvrdila uvedené hypotézy, či ne. Studovaný problém by nám měl objasnit, jakou část tvoří tuzemští pacienti, jakou část zahraniční pacienti a jak návštěvnost lázní ovlivňuje výši místních poplatků, míru nezaměstnanosti a potřebu lázeňských lékařů a ZPBD. K měření těchto závislostí jsme použili statistickou metodu korelační a regresní analýzy. K dosažení výsledků jsou použity informace poskytnuté: 

Ústavem zdravotních informací a statistik (ÚZIS), který poskytl data pro roztřízení a určení počtu lázeňských hostů včetně jejich ošetřovacích dnů v jednotlivých letech. Součástí těchto dat byl také počet lékařů a ZPBD v lázeňských zařízeních za každý rok.



Úřadem práce v Karlových Varech, který zaslal informace o míře nezaměstnanosti v okrese Karlovy Vary.



Internetovým serverem – www.rozpočetobce.cz, ze kterého jsme vygenerovali výši místních poplatků vybíraných za lázeňské služby.

13

1 Teoretická část Teoretická část práce se bude zabývat jednotlivými pojmy a teoriemi, které jsou nezbytné pro přiblížení tématu na základě odborné literatury. V práci je čerpáno jak z domácí a zahraniční literatury, ale také z internetových zdrojů. Budou zde vymezeny hlavní pojmy související s tématem: lázeňství, historie lázeňství a jeho vliv na ekonomiku.

1.1 Charakteristika lázeňství Lázeň pochází z latinského slova balneum. U nás často používaná balneo terapie, znamená vanová nebo sprchová koupel. Balneologie je věda zabývající se lázněmi. Lázeňství chápeme jako: skloubení odborných lékařských praktik s léčivými přírodními zdroji. Lázeňská sanatoria se nacházejí v místech, kde se tyto léčivé zdroje vyskytují a jsou dostupné ke každodennímu užití. Cestovní ruch k nám vstupuje v nejrůznějších formách, sportovně rekreační, kulturně poznávací, zdravotně orientovaný. P. Attl a K. Nejdl ve svém díle Turismus I. (2011) rozdělují zdravotně orientovaný cestovní ruch na lázeňský turismus a zdravotní turismus. Přičemž lázeňství může být realizováno jedině v místech výskytu přírodních léčivých zdrojů (např. v podobě termálních a minerálních vod). Lázeňství v pravém slova smyslu využívá odbornou lékařskou péči. Pobyty jsou zaměřeny na léčení nemocí, celkovou rekonvalescenci a prevenci předcházející nemocem. V posledních letech se zaměřuje také na rehabilitaci, relaxaci a celkovou zdravotní prevenci obyvatelstva. Na základě těchto faktorů se přibližuje tzv. zdravotnímu turismu, který se může realizovat i mimo klasická lázeňská místa s vhodným prostředím a vybaveností. Rychle vyvíjejícím se podtypem je wellness, kde lékařská péče není nezbytná. Význam této zdravotní formy cestovního ruchu stále roste. Lidé si stále více uvědomují významnost v oblasti péče o vlastní zdraví a o životním stylu svého života. „Lázeňství je souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí.“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 304)

14

1.2 Vztah současného životního stylu a lázeňství

Lázeňství v České republice má staletou tradici. Je součástí zdravotní péče, která spočívá v klasickém pojetí léčebných pobytů s doporučenou délkou pobytu 4 týdny a s využitím léčebných procedur jako jsou balneologie, fyzioterapie, klimatoterapie apod. Trend posledních let však směřuje k rozvoji tzv. lázeňské turistiky, jež je zaměřená na zkrácené víkendové či týdenní pobyty, pro různé skupiny klientů, se stále se rozvíjející nabídkou programů. Seifertová ve své publikaci Marketing v lázeňském cestovním ruchu (2003) uvádí, že trend maximálního nasazení v pracovním procesu s sebou přináší i různá negativa. Ta se týkají psychického, ale hlavně zdravotního stavu lidí. Zdravotní problémy vznikají u profesí, které mají sedavé zaměstnání u PC s nedostatkem pohybu, špatné stravovací návyky, kouření, špatný stav životního prostředí v určitých lokalitách. Dále také stresové situace na pracovištích, během dopravy z práce a do práce a celkové životní stresy. Tyto nezdravé faktory ovlivňují život převážné většiny obyvatel a mají vliv na celkové zdraví národa. Změna životního stylu má však spoustu kladů. Patří mezi ně změny myšlení lidí s narůstající potřebou pečovat o své zdraví. „Hrozba tzv. civilizačních chorob (cévní a mozková onemocnění, choroby nervové a pohybové) nás nutí k aktivnímu trávení volného času v kombinaci s odbornými radami jak nejlépe obnovit, nebo udržet fyzické i duševní síly.“ (Seifertová, 2003, s. 13) Relaxace a prevence se v posledních letech řadí na přední místo v hodnotovém žebříčku životního stylu současných obyvatel. V současné době stále více lidí vyhledává pobyty v turistických zařízeních, která jsou spojené s nejrůznějšími aktivitami. Lidé se snaží, co nejefektivněji využít svůj volný čas k obnovení sil za pomoci rad profesionálních odborníků. Všechna tato fakta přispívají k zájmu a růstu lázeňského cestovního ruchu. Během posledních let se nabídka relaxačních a rekondičních programů rozrostla také díky podpoře internetových slevových portálů. Pobyty jsou nabízeny v různých délkách se zaměřením na prevenci civilizačních chorob. Jsou orientovány na seniory, studenty, ženy nebo muže.

15

1.3 Význam lázeňství v cestovním ruchu

Cestovní ruch a sním i lázeňství prochází velmi rychlými změnami. K těmto změnám dochází v oblasti demografie, technologií, ekonomice a především v otázce životního stylu. Zákazníci vyhledávají více volného času, pečují o své zdraví a preferují neformální styl života. Poskytovatelé reagují tím, že neustále rozšiřují nabídku svých služeb. Prostřednictvím inovací se snaží přilákat více zákazníků a uspokojit tak jejich potřeby. Veškeré změny jsou na jedné straně vyvolané poptávkou na druhé nabídkou. Faktory nejvíce ovlivňující poptávku: 

Měnící se věková struktura obyvatelstva, dochází ke stárnutí populace. Vytváří se segment vzdělaných, movitých seniorů, kteří jsou v dobré tělesné kondici.



Vzrůstá role žen, které jsou ekonomicky aktivní a mají větší potřebu víkendových cest, wellness, fitness a zdravotních víkendových pobytů.



Změny životního stylu. Lidé věnují stále větší pozornost zlepšování fyzické kondice, vzhledu, rehabilitačním a léčebným procedurám, sportu, návratu k přírodě, k relaxaci a zdravému životnímu stylu.



Vyšší nároky na komfort poskytovaných služeb.

To vše formuje poptávku po cestovním ruchu. Faktory nejvíce ovlivňující nabídku: 

Vytváření nejrůznějších balíčků



Víkendové pobyty a mini dovolené



Orientace na rodiny s dětmi a cestující ženy



Orientace na kondici a zdravou výživu



Vyšší komfort poskytovaných služeb [14] „Lázeňská místa krom péče o fyzické zdraví, poskytují svým klientům, také kulturní a

sportovní vyžití. Lázeňská střediska mají ve svých nabídkách různé typy léčebných pobytů v různých délkách, od mini pobytů (prodloužený víkend), přes týdenní až po klasické

16

čtyřtýdenní léčebné pobyty. Aktuální nabídky některých míst řadí lázeňství jako nedílnou součást cestovního ruchu s perspektivami do budoucna.“ (Seifertová, 2003, s. 14)

1.4 Historie lázní v Karlových Varech

Historie Karlových Varů sahá až do 14. století. Pověst praví o lovecké výpravě, kterou Karel IV. podnikl ze svého hradu Lokte. Při štvaní jelena jeden ze psů spadl do vřídla a svým vytím přivolal lovce. Ti ochutnali vodu, jež tolik vyděsila psa. O události byl spraven sám císař, poté vodu také užil, na nemocnou nohu a pocítil úlevu a zlepšení. Brzy nařídil osídlení celého místa, které nese jméno svého objevitele lázně císaře Karla IV., Karlovy Vary. [20] Karlovým Varům se jako královskému městu, dostávalo zvláštních privilegií. Nejdůležitější bylo privilegium svobodného královského města. Od roku 1370 se tyto výsady staly základem hospodářského a sociálního rozvoje. Karlovarští měšťané mají od té doby právo volit vlastní správu města, udělovat domovské právo a povolovat řemesla. [8] Augustin (2001) ve své publikaci zmiňuje, že lázeňská léčba se v Karlových Varech od středověku do počátku 16. století se stávala převážně z koupelí. Pitná kúra se zde začala prosazovat až po roce 1522 na doporučení lékaře Václava Payera, který vydal první odborné pojednání o karlovarské léčbě. [2] Po požáru 23. 5. 1700, který zničil dvě třetiny města, začala rekonstrukce, která byla pečlivě naplánovaná s důrazem na hezký vzhled a komfortní vybavení domů. Do obnoveného města začalo přijíždět stále více hostů. Financování těchto úprav zajišťovala i tzv. lázeňská taxa a z příspěvků Marie Terezie byly přestavěny Mlýnské lázně. Přičinění doktora Davida Bechera, který provedl první vědecký rozbor karlovarských vod, se roku 1764 začala ve velkém vyrábět a poté vyvážet vřídelní sůl. Jeho zásady pití vody přímo u pramene a hojný pohyb se zasloužily o vybudování altánů a kolonád, promenádních cest a specializovaných lázeňských zařízení. Základ největšímu hotelovému provozu položil Johann Georg Pupp, když koupil Český sál, který se stal nejvyhledávanějším střediskem v Karlových Varech. [2] „Czech spas developed the most during the 18th to 20th centuries. During this time, many spas were completely reconstructed into a new artistic form, which is now typical for

17

Czech spas. Many houses and spa hotels were built in a neoclassical, neo-Renaissance or Art Nouveau style, adding to the overall charm and beauty of the spas.“ [4] Zavedení železnice roku 1870 (na trati Karlovy Vary Cheb a poté Buštěhradská dráha s Prahou) s sebou přinesla i tzv. “zlatý věk“ lázní. Čas hlavní lázeňské sezóny se prodloužil na pět měsíců. Ovšem byly to poslední roky, kdy u vřídla vládl způsob života udávaný šlechtou. Před vypuknutím I. světové války dosahovaly lázně nejvyššího počtu hostů ve své historii. V roce 1911 se zde léčilo 70935 osob. Válka narušila příliv lázeňských hostů. Pozdější vývoj až do současnosti má sestupnou tendenci. Naprostý kolaps nastal poslední rok války, kdy bylo zaznamenáno pouhých 3794 hostů. Nevyhnula se jim ani velká hospodářská krize ani II. světová válka. Do roku 1948 převažovali v lázních samoplátci, poté byl utvořen n. p. československé lázně a zřídla, který převzal všechna lázeňská zařízení. Všechny aktivity cestovního ruchu v lázeňství byly pod vedením státu chápány jako narušování medicínského poslání a nebyly nijak podporovány. Nová historie Karlovarských lázní přišla až s privatizací roku 1990, kdy vznikala samostatná lázeňská zařízení, sanatoria, lázeňské hotely a akciové společnosti. Karlovarský festival je přehlídkou osobností filmového plátna z celého světa. [2]

18

1.5 Ekonomický význam

„The spa industry has become on of the main contributors of tourist arrival in the country. Therefore, in order to sustain the business it is important to identify the challenges for future sustainability. The information collected from the study will help the industry provider in foreseeing the challenges that they are facing. Knowing the challenges of spa and wellness business, it will help the spa providers to cope with the ever changing needs of the industry and sustaining the business.“ (Sumarjan, 2014, s. 425) Beránek (2008) uvádí, že lázeňství je rozsáhlý komplex ekonomických činností, různých odvětví a oborů, které svými výkony vytvářejí materiální podmínky pro lázeňskou léčbu a zabezpečují uspokojování potřeb lázeňských hostů. „Lázně jsou soubor ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, využívající pro dosažení účinku přírodních léčivých zdrojů – minerální a termální prameny, slatiny, rašeliny, bahna vřídelní plyny, klimatické podmínky a léčebné procedury.“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 305) Lázeňství je významnou součástí cestovního ruchu a významným prostředkem pro příjmy státu, či regionu, ve kterém působí. Svou aktivitou: 

zastává významný faktor přímé i nepřímé zaměstnanosti



podněcuje podnikatelkou činnost



odvádí daně a poplatky



podporuje další formy cestovního ruchu incentivní, kongresový a event tourism)



působí příznivě na rozvoj regionu



podílí se na tvorbě HDP



snižuje spotřebu medikamentů, důchodových dávek pro invaliditu

19

1.6 Finanční toky v lázeňství

Lázeňství, lázně, lázeňské místo na sebe váže mnoho ekonomických subjektů. Na vstupu jsou to subjekty, ze kterých lze lázeňství financovat a uspokojit tak potřeby pacienta. Na výstupu jsou to ekonomické přínosy lázeňského místa, jeho obyvatel a také státu. Schéma 1 – Finanční toky v lázeňství

Výdaje ZP

Výdaje pacientů samoplátců

Další finanční zdroje

LÁZEŇSTVÍ

Příjmy měst a obcí

Příjmy obyvatel

Výnosy firem

Zdroj: vlastní zpracování Jak moc se lázeňství podílí na ekonomice dané destinace, si ukážeme v jednotlivých výstupech. Protože bez vstupu nejsou výstupy, budeme se věnovat finančním tokům do lázeňství, stejně jako finančním tokům, pro které je znamená provoz lázeňství ekonomické výnosy.

20

1.6.1 Finanční vstupy do lázeňství Rozlišujeme několik finančních vstupů do lázeňství, jednotlivě budou rozebrány v následujících podkapitolách. 1.6.1.1 Výdaje ZP a pacientů samoplátců Jak již bylo zmíněno v úvodu, lázně stejně jako jiné firmy či organizace mají za prioritu zákazníka. V lázeňském sektoru se rozlišují tři typy lázeňské péče. První dvě (KLP a PLP) znamenají náklady zdravotních pojišťoven. Podle průzkumů lidé čím dál více investují do fyzického i duševního zdraví a chtějí vypadat co nejlépe, proto jsou ochotni cestovat do lázní na vlastní náklady a hovoříme o nich, jako o samoplátcích. To vše nahrává lázeňským a dnes velmi oblíbeným wellness resortům. Charakteristika typů lázeňské péče: Výdaje zdravotních pojišťoven jsou jedním ze tří nejvýznamnějších pilířů lázeňství. Lázeňská péče doporučená lékařem, jako nezbytná součást léčebného procesu platí pouze pro občany ČR a dělíme ji dvěma způsoby: 

Komplexní lázeňská péče (KLP) – je plně hrazena zdravotní pojišťovnou (náklady na vyšetření, ubytování a strava, doprava pouze v případech, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje běžnou dopravu.) Hovorově se také označují jako „křížkové lázně“ či „lázně na křížek“.



Příspěvková lázeňská péče (PLP) – částečně hrazena zdravotní pojišťovnou (náklady na vyšetření a celé léčení). Ubytování stravu a dopravu si hradí pojištěnec sám.

Výdaje účastníků cestovního ruchu – tzv. samoplátci 

Pobyty pro samoplátce – označujeme jako krátkodobé relaxační pobyty. Dohoda mezi klientem a obchodním oddělením příslušných lázní.

21

1.6.1.2 Dotace a další zdroje financování

Lázeňství je souborem mnoha odvětví, musíme dbát jak na údržbu a komfortnost sanatorií a hotelů, tak i na správu a zkrášlování okolí. Nesmíme opomenout ani vzdělanost a profesionalitu personálu, který vytváří příjemné prostředí. S některými činnostmi pomáhá lázeňskému provozu Magistrát města ze svého městského rozpočtu a dotace z EU. Tabulka 1 – Dotace z Evropské Unie do Karlovarského lázeňství od roku 2008 do 2012

2008

Modernizace, rekonstrukce a zvýšení standardu služeb Spa Resortu Sanssouci

48 624 791,27

2009

Zvýšení kapacity a nabídky služeb hotelu Romance Puškin Karlovy Vary

9 889 293,21

Zvyšování kvality poskytovaných služeb prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců společnosti Imperial Karlovy Vary a.s.

2 552 020,45

Rozvoj lidských zdrojů a inovace vzdělávání zaměstnanců v Grandhotelu Pupp Karlovy Vary a.s.

3 261 780,65

Balneo a wellness - rekonstrukce a dostavba Grandhotelu Pupp Karlovy Vary

40 495 801,38

2010

2012

Zdroj: MMR Městský magistrát zahrnuje do svého rozpočtu investiční a neinvestiční dotace lázeňským subjektům. 

Investiční dotace – je dotace na investiční akci, jejíž náklady jsou spojené s pořízením majetku, nebo s jeho obnovou, při níž je majetek zhodnocován, případně i s náklady na údržbu a opravu majetku, pokud jsou součástí investiční akce.



Neinvestiční dotace – je dotace na neinvestiční akci, jejíž náklady jsou spojné s údržbou a opravou majetku, nedochází-li k jeho zhodnocování. [5]

V následující tabulce je výše dotace uváděna v tis. Kč.

22

Tabulka 2 – Přehled investičních a neinvestičních dotací v letech 2005 - 2013 roky

2005

2006

2007

2008

2009

Výše dotace 300 100 5990 1800 180 200 5990 2000 950 5691 1900 564 750 6800

neinvestiční dotace neinvestiční dotace Alžbětiným lázním neinvestiční dotace - lázeňství PO správa přírodních zdrojů a kolonád Po SPLZaK oprava potrubí termálních vod neinvestiční dotace Alžbětiným lázním neinvestiční dotace - lázeňství PO správa přírodních zdrojů a kolonád Po SPLZaK oprava potrubí termálních vod neinv. Transfer - České lázně v Evropě PO správa přírodních zdrojů a kolonád PO SPLZaK - oprava termálních vod repase oken Zídkova pavilonu neinv. Transfer - České lázně v Evropě PO správa přírodních zdrojů a kolonád neinvest. transfer o.p.s. Infocentrum města K.Vary PO SPLZaK - - neinvest. transf. ze SR PO SPLZaK - neinv. přísp. města

8968 200 6800

neinvest. transfer o.p.s. Infocentrum města K.Vary PO SPLZaK - neinv.přísp. města neinvest. transfer o.p.s. Infocentrum města K.Vary oprava kaple Ave Maria plnění ze smlouvy s TRANSFER EUROPE INFORMATION, a.s. 2011 neinv. půjčené prostředky-KV City Centrum, s.r.o. neinv. půjčené prostředky-Sdružení lázeňských míst ČR-"Jedeme do lázní" PO SPLZaK - neinv. přísp. města neinvest. transfer o.p.s. Infocentrum města K.Vary PO SPLZaK - neinv. přísp. města 2012 2010

2013

neinvest. transfer o.p.s. Infocentrum města K.Vary PO SPLZaK - neinv. přísp. města

8000 5550 8000

21800 2105

Investiční dotace PO SPLZaK technické zhodnocení Lázně III

2200 192

investiční dotace PO SPLZaK zdroj chladné vody invest. transfer o.p.s. Infocentrum města K.Vary přestěhováni o.p.s. INFOCENTRUM inv. tr. PO SPLZaK- Vřídelní kol. webový portál bezdrátová síť v lázeňském území K.Varů bezdrátová síť v lázeňském území K.Varů inv. transfer-zájmové sdružení pr. os. Císařské lázně KV

2000 286 615 500 600 500

40000

250 2000 4481 16056 6000

6000

23

Investiční dotace PO SPLZaK technické zhodnocení Lázně III

73 8040

16011

Zdroj: Magistrát města Karlovy Vary, [5]

Investiční dotace PO SPLZaK

Výše dotace 6000

investiční dotace

inv. transfer-zájmové sdružení pr. os. Císařské lázně KV projekty EU IOP-veř. prostr. hvězdárna-nákup dalekohled PO SPLZaK-podlaží haly Vř. k. PO SPLZaK - monit. Systém projekty EU IOP - veř. prostr. Husovo nám. - rekonstrukce PO SPLZaK – obn. zásob. Řádu Hvězdárna – nák. a inst. dal. PO SPLZaK – podlaží haly Vř.k. PO SPLZaK – monit. Systém

40000 1125 1450 750 525 874 9500 8000 180 1000 200

Ve výše uvedené tabulce 2 je zaznamenán přehled dotací z městského rozpočtu a fondů EU od roku 2005 až 2013. Na následujícím příkladu si ukážeme další ekonomické přínosy investičních dotací. V našem případě, považujeme dotace z EU a investiční dotace městského rozpočtu za investice, které zvyšují reálnou tvorbu kapitálu. V modelu dvou sektorové ekonomiky si ukážeme proces multiplikace, tzn., jak se nám zvýší důchod Y (resp. Produkt), zvýší-li se investice. Př.: Karlovarské lázně dostanou dotaci na opravu a rekonstrukci sanatoria 40 mil. Investici obdrží firma, která bude danou rekonstrukci provádět. Tato firma použije 70% peněz za vykonanou rekonstrukci na vyplácení mezd svých zaměstnanců a zbytek rozdělí akcionářům společnosti. Investice se tedy přeměnila na důchody a byla přesunuta do rukou domácností. Domácností. Pokud by MPC (c) mezní sklon ke spotřebě byl 0,8, utratí za jídlo a oblečení 32 mil. Kč a 8 mil. Kč uspoří. Tím se do ekonomiky dostává dalších 32 milionů. Celkem tedy už 72 milionů korun. „Rozdělování dodatečného důchodu a jeho přeměna ve výdaje pokračuje tak dlouho, dokud se řetězec spotřeby a následně důchodů nevyčerpá.“ (Vlček, 2009, s. 294) Vlček (2009) tuto rovnici uvádí jako: ∆Y = ∆I + c∆I + c²∆I + c³∆I Změna produktu se rovná multiplikátor krát změna autonomních investic. Můžeme napsat:

∆Y = α · ∆I = 1 / (1-c) · ∆I

α je koeficient, který udává, o kolik se zvýší produkt, když se zvýší investice. Pokud bychom se vrátili k našemu příkladu kde c = 0,8 a ∆I = 40 mil. a dosadili bychom do rovnice, tak můžeme vypočítat změnu produktu ∆Y. ∆Y = 1/(1-c) ∆Ia = 1/(1-0,8) · 40 = 5 · 40 = 200 mil Zvýšení investic o 40 milionů, způsobí zvýšení produktu o 200 milionů.

24

Závěr: Multiplikační proces vyvolal několikanásobný narůst důchodů (produktu) Y, tím, že se peníze vracejí spět do oběhu v podobě spotřeby C a dalších investic, čímž zajišťují provoz dalším subjektům ekonomiky, které za vykonávanou práci vyplácejí důchody svým zaměstnancům, kteří je opět použijí na spotřebu a investice. V regionálním multiplikátoru by výstavba nového sanatoria, znamenala novou investici, kde přímo vznikají nová pracovní místa. Vznikají příležitosti pro místní dodavatele a poskytovatele služeb. Schéma 2 - Investice 1. Nová investice-nový podnik CR

2. Podnik přímo vytváří pracovní místo v daném podniku.

3. Vznikají příležitosti pro místní dodavatele, poskytovatele služeb. 4. Atraktivita investice přiláká do okolí další podniky / investice.

6. Zaměstnanci své příjmy spotřebovávají. Vznikají další pracovní místa, zvyšují se daňové příjmy.

5. V souvislosti s podnikem / investicí nepřímo vznikají nová pracovní místa.

8. Oblast se stává zajímavější a populárnější pro turisty.

7. Zvýšené daňové příjmy se používají na zlepšení infrastruktury regionu a služeb CR

Zdroj: Studnička, [17]

25

1.6.2 Finanční výstupy z lázeňství Jedná se o výnosy a příjmy jednotlivých subjektů, které představují pro destinaci ekonomický přínos. V našem případě se jedná o příjmy měst a obcí, výnosy firem a příjmy obyvatel. Tyto výstupy jsou rozebrány v následujících podkapitolách. 1.6.2.1 Příjmy měst a obcí Rozpočet je základním nástrojem hospodaření územně samosprávních celků. „Tzv. decentralizovaný peněžní fond, do kterého jsou soustředěny různé druhy veřejných příjmů.“ (Šelešovský, Jahoda, 2005, s. 40) Tyto příjmy můžeme dělit na vlastní příjmy a dotace. U vlastních příjmů rozlišujeme příjmy daňové, nedaňové a kapitálové. Většina výnosů pro municipální zdroje tvoří některé z celostátních daní-daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických i právnických osob, daně z nemovitosti a poplatky především místní a správní. Daně: S existencí lázní je velice úzce spjat hospodářský i podnikatelský život v blízkém okolí, existuje v návaznosti na ně mnoho subjektů. Do městského rozpočtu tedy přispívají daně těchto soukromých subjektů v oblasti působících. Se samotnými lázeňskými domy je to složitější. Dle Generálního finančního ředitelství je uvedeno takto: „V případě lázeňské péče je nepochybné, že se jedná o zdravotní službu podle zákona o zdravotních službách. Pokud tuto službu bude poskytovat poskytovatel zdravotních služeb držící oprávnění k poskytování zdravotních služeb a bude splňovat podmínky činnosti léčit, nebo chránit lidské zdraví, půjde o službu osvobozenou od daně dle §58 zákona o DPH. Pro posouzení této podmínky se jeví jako nejoptimálnější kritéria skutečnosti, zda byla provedena prohlídka pacienta, nebo zda byl jiným způsobem posouzen jeho zdravotní stav lékařem a na základě toho sestaven, schválen či upraven léčebný program.“ [15] V tomto smyslu půjde o služby osvobozené u následujících typů léčebných pobytů: 

Lázeňský léčebný pobyt poskytovaný oprávněným poskytovatelem v rámci KLP a PLP. Léčebný plán pacienta je sestaven na základě vyšetření lékařem.

26



Lázeňský léčebný pobyt poskytovaný oprávněným poskytovatelem hrazený pacientem v plné výši. Léčebný plán pacienta je sestaven na základě vyšetření lékařem.

Typy lázeňských pobytů, které nelze od daně osvobodit: 

Lázeňský léčebný pobyt poskytovaný oprávněným poskytovatelem hrazený pacientem v plné výši a kdy je v programu zahrnuta konzultace lázeňského lékaře, ale předem sestavený program není na základě posouzení zdravotního stavu pacienta lékařem.



Lázeňský léčebný pobyt poskytovaný oprávněným poskytovatelem hrazený pacientem v plné výši, kdy v programu není zahrnuta konzultace s lékařem a ani není sestaven na základě posouzení zdravotního stavu pacienta lékařem.



Pobyty lázeňského typu poskytované neoprávněným subjektem. Bez ohledu na sestavení či nesestavení léčebného plánu lékařem. [16] Dále jsou také osvobozeny od daně z nemovitosti pozemky, které tvoří jeden funkční

celek se zdanitelnou stavbou nebo jednotkou sloužící zdravotnickému zařízení uvedenému v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. A jak je již výše uvedeno, lázeňskou péči řadíme jako zdravotní službu, podle zákona o zdravotních službách. Poplatky: Jsou jedním ze zdrojů rozpočtu lázeňského místa. Do lázeňství zahrnujeme 3 druhy místních poplatků: 

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt



Poplatek z ubytovací kapacity



Poplatek za povolení vjezdu do vybraných míst

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt - Poplatek vybíraný v ČR obcí prostřednictvím provozovatelů ubytovacích zařízení v obcích označených zákonem, jako lázeňská místa od fyzických osob, které v nich přechodně a za úplatu přebývají. Poplatek činí v maximální výši 15 Kč za osobu za každý započatý den. Od tohoto poplatku jsou ze zákona osvobozeny osoby bezmocné, nevidomé, osoby s těžkým zdravotním postižením a jejich průvodci, děti do 18 let a osoby starší 70 let, vojáci v základní a civilní službě a osoby pobírající přídavky na děti.

27

Poplatek z ubytovací kapacity - se vybírá v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu v lázeňských místech nebo v místech soustředěného turistického ruchu. Tomuto poplatku nepodléhá ubytovací kapacita ve zdravotnických, nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová, zařízení sloužící pro přechodné ubytování žáků a studentů, zařízení sloužící pro ubytování pracovníků osob, které tato zařízení vlastní, nebo k nim mají právo hospodaření a zařízení sloužící k charitativním a sociálním účelům. Na rozdíl od poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je plátcem a zároveň poplatníkem fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Maximální hranice je zákonem stanovena na 4 Kč. Poplatek za povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst - Má především regulační funkci. Působí jako nástroj ochrany vymezeného území a limitace pohybu motorových vozidel v konkrétních lokalitách. Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst. Maximální sazba je stanovena na 20 Kč za den. Osvobozeny od poplatku jsou držitelé průkazu ZTP a jejich průvodci. Dále také osoby mající v místě trvalý pobyt, nebo zde vlastní nemovitost, osoby jim blízké a mající v lokalitě nemovitost užívající ke své hospodárné činnosti. [16] 1.6.2.2 Výnosy firem Jak již jsme výše uvedli, s existencí lázní je velmi úzce spjat hospodářský i podnikatelský život v blízkém okolí a v návaznosti na ně existuje mnoho spolupracujících subjektů. Do lázní se jezdíme léčit, ale i relaxovat a obnovovat psychické i fyzické síly. K tomu všemu patří nejen pohodlí v ubytování a stravování, ale i zábava. Ať už formou oblíbeného sportu, procházek, koncertů či návštěvy kasin. Lázeňství tedy tvoří především systém služeb, podle tabulky 3 rozlišujeme 4 druhy služeb, které neodmyslitelně patří k lázeňství. Knop a kolektiv ve své knize cituje: „Stěží existuje v lidské činnosti obor, který by zahrnoval přímo i nepřímo tak rozsáhlý komplex služeb a aktivit, jako je tomu právě u lázeňství.“ (Knop a kol., 1999, s. 29)

28

Tabulka 3 – Lázeňství jako kompletní systém služeb Lázeňství jak kompletní systém služeb zdravotní funkce

ubytovací funkce

diagnosticé funkce

lázeňské domy a léčebny

terapeutické funkce vstupní a výstupní vyšetření

balneo, fyzio a ostatní terapie

laboratoř RTG a ostatní diagnostika

stravovací funkce

kulturní a společenská funkce

stravování pacientů

kulturní sály, galerie, kasina a sportoviště

cestovní ruch

hotely a penziony

restaurace, kavárny, bary, cukrárny

kulturní a společenské akce a promenádní koncerty

cestovní kancelář

recepce ubytovací služby

lázeňský dietní systém

CK a směnárna

ubytovací služby

pasantské stravování

informační systém

ošetřovatelské služby

celodenní stravování

reservační systém

psychoterapie relaxace a ost. Programy

hudba a tanec

Zdroj: Knop a kol., 1999, s. 25 Všechny tyto služby a mnohé další, využívají lázeňští hosté. Aby je mohli naplno využívat, musí služby spolupracovat s dalšími službami (např. dodavatelé - pekárny) a s podniky produkující hmotné statky (např. výrobci surovin – výrobce mouky). Hlavní dodavatelé z části financí uhradí vlastní náklady (mzdy, nájmy atd.) a za zbytek si objednají zboží a služby od dalších subdodavatelů. Ti všichni spolupracují s dalšími subdodavateli a ti s dalšími. V lázeňském systému jsou tedy lázeňští hosté zdrojem příjmů v širokém okruhu statků a služeb, jak můžeme vidět na schématu 3.

29

Schéma 3 – Lázeňští hosté

Lázeňští hosté

Lázeňské procedury

Subdodavatel 1A

stravování

Ubytování

Subdoda vatel 3A

Subdodavatel 2A Subdodavatel 2B

Subdoda vatel 3B

Subdodavatel 2… Subdoda vatel 3…

Subdodavatel 1B

…. ….

Subdodavatel 1C

….

Zdroj: KPMG, 2011, [6]

30

….

1.6.2.3 Příjmy obyvatel (přímá, nepřímá zaměstnanost) Dalším velmi důležitým přínosem lázeňství jsou příjmy obyvatel. Lázeňská sanatoria vytváří pracovní místa v daném podniku. Na lázeňské hosty a jejich rekreační pobyt, se ale váže mnoho dalších subdodavatelů. Ti, aby mohli realizovat svoje podnikatelské záměry, musí najímat lidské síly na vykonávanou práci. Můžeme tedy říci: „Čím více lázeňských hostů, tím více pracovní síly bude třeba k uspokojení jejich potřeb.“ Města se soustředěným turistickým ruchem vytváří mnoho pracovních příležitostí zejména v oblasti služeb. Řadíme sem především ošetřující personál v lázeňských domech, obsluhující personál ve stravovacích zařízeních a personál v ubytovacích zařízeních. Dále sem také můžeme zařadit personál ve službách, které se zabývají kulturním, či sportovním vyžitím lázeňských hostů, zaměstnance informačních center, nebo cestovních kanceláří. Vznikají tak příležitosti pro obchody a butiky se značkovým zbožím, nebo se suvenýry a mnoho dalších. Na schématu 3 vidíme, jak jeden subdodavatel na sebe váže mnoho dalších. V souvislosti s těmito podniky vznikají nová pracovní místa. Zaměstnanci své příjmy spotřebovávají (nakupují jiné statky služby, ve kterých jsou zapotřebí zaměstnanci) a vznikají tak další pracovní místa. Úřad práce uvádí lázeňství a cestovní ruch jako faktory příznivě ovlivňující zaměstnanost v okrese Karlovy Vary a výskyt přírodních zdrojů považují za svou silnou stránku. Lázeňství v Karlových Varech je především sezonní záležitost. V praktické části této práce si ukážeme, jak se pohybuje míra nezaměstnanosti v okrese po měsících a jak velký má vliv počet lázeňských hostů na míru nezaměstnanosti.

31

2 Metodologie 2.1 Použité metody sběru dat

Tento výzkum je prováděn jako primární s použitím sekundárních dat. Pro získání patřičných informací jsme kontaktovali ÚZIS ČR a Úřad práce v Karlových Varech, od kterých byla poskytnuta data týkající se lázeňských hostů a míře nezaměstnanosti v Karlovarském okrese. Díky internetovému serveru, www.rozpočetobce.cz, jsme získali informace o poplatcích za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatcích z ubytovací kapacity a poplatcích za povolení k vjezdu do vybraných míst. Jelikož jsme se snažili o aktuální vypovídající hodnoty, zvolili jsme data od roku 2005 až 2013.

2.2 Popis sledovaného výzkumu

U návštěvníků lázní, kteří si pobyt a léčebné výlohy hradí sami, je návštěva lázní spíše zážitkového charakteru, zaměřena hlavně na prevenci a je u nich předpoklad výdajů i mimo lázeňská zařízení. Pacienti, kterým hradí pobyt v lázních ZP, jezdí především za účelem ozdravným. Nejprve se začneme zabývat rozborem lázeňských hostů a počtem jejich ošetřovacích dnů. Sestavením grafů můžeme snadno rozpoznat, kteří pacienti jsou v Karlových Varech převládající většinou. Jaký je vývoj počtu pacientů KLP,PLP, cizinců samoplátců a tuzemských samoplátců. Můžeme pozorovat, jak se počty lázeňských hostů v jednotlivých letech mění a jak se mění počet jejich ošetřujících dnů. Objasníme si také důvody, proč některé studované případy vykazují v určitých letech velké výkyvy. Následně se budeme zabývat rozborem poplatků vybíraných ve spojitosti s lázeňským provozem. Ukážeme si jejich vývoj za sledované období, a jaký význam má počet lázeňských hostů na výši poplatků. Dále si ukážeme rozbor lázeňských lékařů a ZPBD a také vývoj míry nezaměstnanosti. Ke každému případu je vypočtena závislost mezi počtem pacientů a jednotlivých faktorů.

32

2.3 Použité metody ke zjištění závislosti

Pro zjištění těsnosti závislosti (síly vztahu) dvou proměnných bude použita korelační analýza. Korelací rozumíme míru stupně asociace dvou veličin. Zjištění míry stupně závislosti či korelace použijeme korelační koeficient. Koeficient nabývá hodnot z intervalu -1 až 1. Přičemž záporné hodnoty značí nepřímou a kladné přímou závislost. Krom síly závislosti popisuje i její směr závislosti. V případě přímé závislosti jde o tendenci, kdy při růstu hodnoty jedné proměnné rostou i hodnoty proměnné druhé. V opačném případě a to při nepřímé závislosti jde o tendenci, kdy s růstem hodnoty jedné proměnné klesají hodnoty proměnné druhé. Pro výpočet sestavíme korelační tabulku, kde jsou zachyceny hodnoty proměnných x (lázeňští pacienti) a y (a) lázeňské poplatky, b) počet lékařů a ZPBD, c) míru nezaměstnanosti). Koeficient spočítáme následujícím způsobem: korelační koeficient: r=

𝒄𝒐𝒗 √𝒗𝒂𝒓 𝒙 ∙ 𝒗𝒂𝒓 𝒚

kde: cov = kovariance (aritmetický průměr součinů hodnot obou proměnných, zmenšených o součin aritmetických průměrů obou proměnných) var x,y = rozptyl x,y (aritmetický průměr x2 nebo y2 zmenšený o /aritmetický průměr x nebo y/2) Rovnice pro výpočet kovariance cov xy = Ø xiyi- Ø xi • Ø yi Rovnice pro výpočet rozptylů obou proměnných: var x = Øxi2- (Øxi)2

var y = Øyi2 - (Øyi)2

Pro lepší pochopení závislosti převedeme korelační koeficient na procenta. To nám umožní koeficient determinace, který značíme R2. r2 = R2. 100 = X%

33

K dalšímu výzkumu použiji metodu regresní analýzy, která zkoumá vztahy mezi proměnnými a jak se mění závislá proměnná y (vysvětlovaná proměnná) v závislosti na změnách proměnné x (vysvětlující proměnné). V našem případě znamená x – počet lázeňských hostů a y – a) lázeňské poplatky, b) počet lékařů a ZPBD, c) míru nezaměstnanosti. Pro sestrojení bodového grafu jsme vypočítali parametry regresní přímky a z nich následně rovnice regresní přímky, které zachycují počáteční a konečný bod přímky. parametry regresní přímky:

rovnice regresní přímky:

b = cov/rozptyl x

y = a+b·x(2005)

a = Øy-b·Øx

y= a+b·x(2013)

Zda, se jedná o přímou či nepřímou závislost nám ukazuje směr regresní přímky. V případě a) má přímka stoupající tendenci, proto hovoříme o přímé lineární závislosti. V případě b) závislost popisuje klesající přímka a jde o nepřímou lineární závislost. Graf 1 – Regresní přímky A)

B)

100

100

80

80

60

60

40

40

20

20

0

0 0

5

10

0

5

10

Zdroj: vlastní zpracování „Lineární závislost se považuje za tím silnější, čím více se blíží funkční lineární závislosti, tj. čím méně jsou body na grafu rozptýleny kolem přímky, popisující průběh závislosti“. (Novák, 2014, s. 35)

34

3 Praktická část 3.1 Analýza vybraných finančních toků v lázeňství

Začneme analýzou lázeňských hostů a zjistíme kolik pacientů KLP, PLP a samoplátců navštívilo Karlovarské lázně v letech 2005 až 2013. V návaznosti na jejich vývoji určíme závislost lázeňských poplatků, míry nezaměstnanosti a potřebou lázeňských lékařů a pomocného ošetřujícího personálu. 3.1.1 Výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje samoplátců

Graf 2 zachycuje vývoj počtu pacientů KLP a PLP od roku 2005-2013. Červená křivka příspěvkové lázeňské péče během sledovaného období nezaznamenává silnější výkyvy. Svého maxima dosáhla roku 2005 (1455 pacientů) a minima v roce 2008 (1129 pacientů). Na druhou stranu vývoj komplexní lázeňské péče během období osmi let je značně rozkolísaný. Zpočátku můžeme sledovat nepatrné výkyvy, střídající pokles a růst mezi roky 2005 (8541 pacientů)-2009 (9569 pacientů). Od roku 2009, kdy vývoj dosáhl své nejvyšší hodnoty, se počet pacientů komplexní lázeňské péče začal značně snižovat a do roku 2012 (6509 pacientů) klesl počet pacientů KLP více než o třetinu (tzn. o 3060 pacientů). Po roce 2012 klesá počet pacientů využívající komplexní péči stále rychleji a dostává se na hodnotu 3785 pacientů. Hlavním důvodem stále prudšího poklesu, je změna indikačního seznamu. Dne 1. 10. 2012 vešla v platnost vyhláška 267/2012 upravující délku lázeňské péče z 28 na 21 dnů, opakovaný lázeňský pobyt je u některých indikačních skupin omezen pouze na příspěvkovou lázeňskou péči zkrácenou z 21 dnů na 14 dní. Všechna prodloužení podléhají souhlasu revizního lékaře příslušné zdravotní pojišťovny. V roce 2013 se tedy dostáváme na méně než polovinu pacientů (3785).

35

Graf 2 – Vývoj počtu pacientů KLP a PLP za dospělé, dorost a děti 12000

1600 1400

10000

1200 1000

6000

800 600

4000

400 2000

200

0

0 2005

2006

2007

2008

2009 KLP

2010

2011

2012

2013

PLP

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Graf 3 – Vývoj počtu pacientů KLP a PLP za dospělé, dorost a děti

2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 0

1000

2000

3000

4000

5000 PLP

KLP

Zdroj: ÚZIS ČR [22]

36

6000

7000

8000

9000

10000

PLP

KLP

8000

V důsledku vývoje počtů pacientů KLP a PLP uvedených v grafu 3, se snížily nebo zvýšily i počty jejich ošetřovacích dnů v lázeňských zařízeních, tento vývoj zachycuje graf 4. Vývoj počtu ošetřovacích dnů u PLP opět zaznamenává jen lehké výkyvy. Pokles začíná po roce 2007 (28168) přes rok 2008 s největším propadem na 23 089 přenocování až do roku 2011 kdy se dostává spět na hranici téměř 28000 ošetřovacích dnů. Od roku 2012 opět zaznamenáváme pokles, až na 22629 ošetřovacích dnů v roce 2013. Vývoj počtu ošetřovacích dnů u komplexní péče se pohybuje do roku 2010 kolem hodnoty 200 000 ošetřovacích dnů s nejvyšším bodem roku 2005 (227795 ošetřovacích dnů). Od roku 2011 (186969 oš. dnů) pozorujeme prudký pokles. S rokem 212 přichází propad až pod hodnotu 100 000 dnů a to na 81287 ošetřovacích dnů v roce 2013. Graf 4 – Vývoj počtu ošetřovacích dnů KLP a PLP za dospělé, dorost a děti 250000

35000 30000

200000

20000

100000

15000

KLP

150000

PLP

25000

10000 50000

5000

0

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 KLP

PLP

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Lázeňství v Karlových Varech je, charakteristické tím, že cca 90% pacientů tvoří samoplátci, jak vidíme z grafu 5. Samoplátci jsou samozřejmě pro lázně ekonomicky výhodnějšími zákazníky. Hradí si lázeňské pobyty v plné výši (ZP nehradí plnou cenu) a jsou plnohodnotnými účastníky cestovního ruchu. Velkou část tvoří zahraniční pacienti a to 84% z celkového počtu pacientů. Tuzemští samoplátci lázeňských služeb zaujímají pouze 6%. Zbývajících 10% si rozdělí, 9% devíti procenty komplexní lázeňská péče a 1% jedním procentem příspěvková lázeňská péče.

37

Graf 5 – Formy lázeňské péče

9%

1% 6% KLP PLP domácí samoplátci cizinci samoplátci

84%

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Graf 6 nám ukazuje vývoj všech čtyř forem lázeňské péče za roky 2005-2013, přičemž na levé vertikální ose jsou hodnoty pro cizince samoplátce a na pravé vertikální ose jsou vyznačeny hodnoty pro domácí pacienty, KLP a PLP, a samoplátce. Všimněme si, že stupnice na levé straně je desetkrát vyšší než na straně pravé. Z grafu můžeme jasně pozorovat vyšší účast zahraničních pacientů. V roce 2005 byl počet zahraniční klientely ve výši 60 000 osob, zatímco domácích samoplátců byly pouze necelé 4 000. Ve zkoumaném období 2005-2013 počet cizinců samoplátců roste, s lehčími výkyvy v roce 2009, pozorujeme rostoucí trend. Na konci sledovaného období dosahoval počet téměř 100 000 osob. Na druhou stranu počet domácích samoplátců za sledované období nepřesáhl hranici 10 000 pacientů. Velké výkyvy můžeme pozorovat v roce 2007, kdy počet účastníků dosáhl svého maxima a to 8951 pacientů. V době ekonomické krize kolem roku 2008 se počet prudce snížil, a samoplátců využívajících lázeňských služeb značně poklesl. V roce 2009 se propadl na hranici 4000 osob. Od roku 2009 tuzemských samoplátců přibývá a rostoucí trend se udržuje až do konce sledovaného období. Co, se týká příspěvkové péče, pacientů PLP bylo nejméně ze všech. Nejvyšší počet v roce 2005, kdy hostů bylo 1 460. Komplexní lázeňskou péči za sledované období využilo mnohem více pacientů. Nejvyšší počet na začátku sledovaného období v roce 2005, kdy účastníků bylo téměř 10 000. Lehčí výkyvy pozorujeme do roku 2010, kdy se vývoj obrátil a počet hostů začal značně klesat. Důvodem stále intenzivnějšího klesání křivky je,

38

především již zmíněná změna indikačního seznamu v roce 2012. Ani nejvyšší hodnoty tuzemských samoplátců (8951), či pacientů komplexní lázeňské péče (9774) nedosahují takových hodnot, jako nejnižší počet cizinců samoplátců (59 018). 2. Na konci sledovaného období se propadl počet až pod hranici 4 000 lázeňských účastníků.

12 000

100 000

10 000

80 000

8 000

60 000

6 000

40 000

4 000

20 000

2 000

cizinci samoplá ctci

120 000

0

0 2005

2006

2007

cizinci samoplátci

2008

2009

KLP

2010 PLP

2011

2012

KLP/PLP/domácí samoplátci

Graf 6 – Vývoj lázeňské péče ve všech formách

2013

domácí samoplátci

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Křivky grafu 7 nám jasně ukazují jaký je rozdíl v počtu ošetřovacích dnů domácích samoplátců a samoplátců cizinců. Jak vidíme křivka domácích samoplátců má větší výkyvy, než křivka cizinců samoplátců. Křivka cizinců samoplátců zaznamenává první nárůst v roce 2006 na rozdíl od předešlého roku je to cca o 21% (180 563). Křivka tuzemských samoplátců zaznamenává nárůst o rok později v roce 2007 na 113 515 počtu přenocování za rok, která se zvýšila o cca o 123% (62 741) na rozdíl od roku 2006, kdy byl počet přenocování tuzemských samoplátců 50 774. Naopak to bylo u cizinců, kteří v roce 2007 počet přenocování nepatrně snížili. Zatím, co se hodnoty tuzemských samoplátců v roce 2008 snižují téměř o 50% a to na 60 978 oš. dnů, hodnoty červené křivky se ukazují v nejvyšších hodnotách 1 215 866 oš. dnů o 24% (233 554) vyšších než v předcházejícím roce. V následujícím roce a to v roce velké ekonomické krize se hodnoty červené křivky opět o cca 19% (220508) snižují na 995358 oš. dnů, taktéž je to i u modré křivky, jejíž hodnoty se snížily o dalších 16% (90635). V následujících letech, se počty ošetřovacích dnů cizinců pozvolna zvyšují a na konci pozorovaného období dosahují 1 287 142 dnů. U domácích samoplátců, propad pokračuje až

39

do roku 2010, kdy se dostává na své minimum přenocování a to na 41 182, následující léta nepatrně stoupá. Konečný rok 2013, se počet přenocování zvýšil cca o 25% od svého největšího propadu a to na 54 826 nocí.

1 400 000

120000

1 200 000

100000

1 000 000

80000

800 000 60000 600 000 40000

400 000

20000

200 000 0

ošetřovací dny domácích samoplátců

ošetřovací dny cizinců samoplátců

Graf 7 – Počet ošetřovacích dnů samoplátců – dospělí, děti a dorost

cizinci samoplátci domácí samoplátci

0

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Graf 8 zobrazuje vývoj počtu pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče a počtem jejich ošetřovacích dnů. Během sledovaného období vývoj počtu ošetřovacích dnů kopíruje vývoj počtu pacientů. Do roku 2011 se průměrný počet ošetřovacích dnů na pacienta pohybuje okolo 23 dnů. Změna přichází v roce 2012, kdy se při stálém poklesu pacientů, intenzivněji snížil počet ošetřovacích dnů a to na 12,8 dnů. Důvodem snížení počtu ošetřovacích dnů tohoto roku, je především již zmiňovaná změna indikačního seznamu. Na konci pozorovaného období se počet ošetřovacích dnů opět zvyšuje a vrací se na průměr 21 dnů každého pacienta.

40

300 000

12 000

250 000

10 000

200 000

8 000

150 000

6 000

100 000

4 000

50 000

2 000

0

pacienti KLP,PLP

ošetřovací dny

Graf 8 – Poměr mezi počtem pacientů KLP a PLP a počtem jejich ošetřovacích dnů

ošetřovací dny KLP+PLP počet pacientu KLP+PLP

0 200520062007200820092010201120122013

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Z grafu 9 vidíme, že vývoj počtu pacientů samoplátců také věrně kopíruje počet jejich ošetřovacích dnů, se stejnou výjimkou v roce 2012, kdy i přes nárůst počtu pacientů počet ošetřovacích dnů narůstá pomaleji. Tato výchylka však není zcela zapříčiněna změnou indikačního seznamu a také není tak veliká. Od roku 2005 do roku 2011 se průměrný pobyt na pacienta pohyboval mezi 13 až 14 dny. V roce 2012 klesl počet přenocování cca o 2 dny, to znamená na 11,2 dny. Následující rok se tyto hodnoty opět vrátily na původních 13 pobytových dnů. Graf 9 – Poměr mezi počtem pacientů samoplátců a počtem jejich ošetřovacích dnů 1 600 000

120 000

1 400 000

ošetřovací dny

80 000

1 000 000 800 000

60 000

600 000

40 000

400 000 20 000

200 000 0

0

Zdroj: ÚZIS ČR [22]

41

pacieti samoplátci

100 000

1 200 000

počet ošetřovací dny samoplátců počet pacientů samoplatců

Následující graf 10 nám jasně dokazuje, že i když se počet pacientů s plně nebo částečně hrazenou lázeňskou péčí snižuje, celkový počet pacientů v Karlovarských lázních stoupá. Nejnižší počet všech hostů byl v roce 2005 (74 237). Do roku 2008 vývoj počtu lázeňské péče má rostoucí trend, ale s příchodem ekonomické krize se počet hostů snižuje ve všech skupinách hostů. A v roce 2009 se celkový počet dostává na své minimum (86 635). Od roku 2010 pozorujeme opět lehký nárůst a v roce 2012 došlo k nárůstu až na 112 733 hostů, což je ve srovnání s rokem 2009 nárůst o 32,12% (26 098) hostů. V roce 2013 i přes pokles KLP hostů o 43% (2 608) a nárůst domácích samoplátců o 12,5% (819), se celkový počet hostů lehce snížil. Největší podíl zaujímají cizinci samoplátci a jejich podíl se rok od roku zvyšuje a tím udržuje rostoucí trend celkového počtu pacientů. Graf 10 – Poskytnutá lázeňská péče pro dospělé, dorost a děti 120 000 100 000 80 000 cizinci samoplátci domácí samoplátci

60 000

PLP 40 000

KLP

20 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Ve všech grafech jsou uvedeni dospělí, dorost a děti celkem. Graf 11 vyjadřuje poměr dospělých pacientů k dorostu a dětem. Dorost a děti tvoří celé 1% z celkového průměrného počtu pacientů. Z celkového počtu pacientů (94 065) je 99% (93 178) dospělých a zbylé 1% (788) tvoří dorost a děti.

42

Graf 11 – Poměr počtu dospělých, dorostu a dětí za rok 2005 - 2013 1%

dospělí dorost a děti

99%

Zdroj: ÚZIS ČR [22] Další formou pacientů, jsou ambulantně ošetření. Ty jsme do celkového počtu pacientů nezahrnovaly, protože nijak významně nepřispívají k ekonomickému významu lázeňské destinace. Jsou to pacienti bydlící v místě lázeňské destinace, kteří docházejí na jednotlivé léčebné výkony. Nejsou tedy přímými účastníky cestovního ruchu. Graf 12 – Srovnání ambulantně ošetřených pacientů a účastníků ČR 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2005

2006

2007

2008

2009

ambulantně očetření

2010

2011

účastníci CR

Zdroj: ÚZIS ČR [22]

43

2012

2013

3.1.2 Příjmy měst a obcí Analýza místních poplatků v rámci lázeňských služeb V následujícím grafu 13 můžeme sledovat, jak se pohybují částky jednotlivých poplatků za rok 2005 až 2013. Je také zřejmé, že nejvýnosnější poplatek je poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a mnohonásobně nižší je výnos poplatku z ubytovací kapacity. Když uvážíme, že maximální suma poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt je 15 Kč a poplatku z ubytovací kapacity, od kterého jsou osvobozena lázeňská zařízení, 4 Kč je výsledek těchto částek pochopitelný. Ve sledovaném období tedy nejvyšší hodnoty vykazují poplatky za lázeňský nebo rekreační pobyt, které se pohybují mezi 17 až 22 miliony korun ročně. Od počátku sledovaného období do roku 2008 výše poplatků postupně vzrostla o 31,56% (5 415 390 Kč) a tím se dostaly na jednu z nejvyšších hodnot 22 575 660 korun. S rokem 2009 přišel dopad ekonomické krize a téměř čtyřletý nárůst se proměnil v propad na pouhých 18 532 470 korun. Ale už od roku 2010 zaznamenáváme nárůst těchto poplatků a do konce sledovaného období postupně vzrůstá a v roce 2013 dosahují svého maxima 23 785 726 korun. Poplatek z ubytovací kapacity má od začátku do konce sledovaného období vzrůstající tendenci, od roku 2005 kdy tento poplatek činil 3 305 630, do roku 2013 vzrostl o 99,55% (3 290 755) na 6 596 385 korun. U poplatků za povolení k vjezdu do vybraných míst si můžeme všimnout, že nastává stejná situace, kdy se od roku 2005 do roku 2013 hodnoty pomalu zvyšují. Od roku 2005 (4 636 600 Kč) do roku 2013 vrostly o 66,25 % (3 071 612 Kč) a dostaly se na své maximum 7 708 212 korun. Graf 13 – Přehled místních lázní a poplatků 30 000 000 25 000 000 20 000 000

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt

15 000 000

Poplatek z ubytovací kapacity

10 000 000

Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst

5 000 000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: rozpočet obce [13]

44

Graf 14 představuje podíl místních poplatků v průměru za roky 2005-2013. Jak si můžeme všimnout, většinový podíl mají poplatky, které můžeme zařadit do lázeňského provozu a to 59% (38% - 20 764 853 Kč poplatek za lázeňský neb rekreační pobyt, 9% 4 671 823,9 Kč poplatek z ubytovací kapacity, 12% - 6 310 238 Kč poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst). 41% (21 942 758 Kč) tvoří ostatní místní poplatky, které nijak nesouvisí s lázeňským provozem, ale mají vypovídající hodnotu v poměru s lázeňsky orientovanými poplatky a jejich velikostí. Poplatky týkající se lázeňského provozu tedy tvoří více než polovinu celkových místních poplatků. Graf 14 – Podíl místních poplatků v průměru za rok 2005 - 2013

Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt 38%

41%

Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst Ostatní místní poplatky

12%

9%

Zdroj: rozpočet obce [13] „MP tvoří pouze malou poměrně stabilní část celkových příjmů místních rozpočtů – v průměru nepřesahují 2 %.“ (Peková, 2004, s. 276) Z grafu 15 vidíme, že v Karlových Varech již lázeňské poplatky tvoří 3% z celkových příjmů rozpočtu a převyšují celostátní průměr místních poplatků na 4% graf 15, což je jednou tolik, než ve městech postrádajících lázeňské přírodní zdroje.

45

Graf 15 – Lázeňské poplatky v celkovém rozpočtu za rok 2005 - 2013 3%

Lázeňské poplatky celkem Ostatní příjmy rozpočtu

97%

Zdroj: rozpočet obce [13] Graf 16 – Místní poplatky v celkovém rozpočtu za rok 2005 - 2013

4%

Místní poplatky celkem Ostatní příjmy rozpočtu

96%

Zdroj: rozpočet obce [13]

46

Závislost místních poplatků vybraných z lázeňských služeb na počtu lázeňských hostů Tabulka 4 – Závislost celkových lázeňských poplatků na počtu lázeňských hostů Závislost celkových lázeňských poplatků na počtu lázeňských hostů (xi)počet (yi) Xi * Yi lázeňských lázeňské hostů poplatky 2005 74 237 25 102 500 1 863 534 292 500 2006 87 550 26 911 240 2 356 079 062 000 2007 91 462 29 467 920 2 695 194 899 040 2008 102 107 34 198 402 3 491 896 233 014 2009 86 635 27 827 660 2 410 849 324 100 2010 92 536 31 925 270 2 954 236 784 720 2011 92 043 35 670 220 3 283 194 059 460 2012 112 733 36 438 700 4 107 843 967 100 2013 107 285 38 180 323 4 096 175 953 055 ∑ 846 588 285 722 235 27 259 004 574 989 průměry 94 065 31 746 915 3 028 778 286 110 rok

Xi2

Yi2

5 511 132 169 7 665 002 500 8 365 297 444 10 425 839 449 7 505 623 225 8 562 911 296 8 471 913 849 12 708 729 289 11 510 071 225 80 726 520 446 8 969 613 383

630 135 506 250 000 724 214 838 337 600 868 358 309 126 400 1 169 530 699 353 600 774 378 661 075 600 1 019 222 864 572 900 1 272 364 594 848 400 1 327 778 857 690 000 1 457 737 064 384 330 9 243 721 395 638 830 1 027 080 155 070 980

Zdroj: Vlastní zpracování Pomocí vzorečků uvedených v metodologické části jsme vypočítali parametry potřebné k dosažení korelačního koeficientu. cov xy = 42 494 144 329,89 rozptyl x = 121 326 447,78

rozptyl y = 19 213 543 053 756,40

korelační koeficient: r = 0,88 R2 = 0,77.100=77% První informaci o závislosti, nám ukazuje hodnota korelačního koeficientu, která naznačuje silnou lineární závislost, výše poplatků je z 77% závislá na počtu pacientů. Díky získaným hodnotám jsme vypočítali parametry regresní přímky a následně jsme je dosadili do rovnice regresní přímky pro roky 2005 a 2013. Regresní přímka je znázorněna na grafu 17. a její stoupající tendence vypovídá o přímém směru závislosti. Parametry regresní přímky: b = 350,25

a = -1 199 123,76

47

rovnice regresní přímky: y (2005) = 24 802 113,81

y (2013) = 36 377 054,87

Další informaci o závislosti podává bodový graf 17. Na vodorovnou osu jsou nanášeny hodnoty vysvětlující proměnné x (počet lázeňských hostů) a na svislou osu hodnoty závislé proměnné y (výše lázeňských poplatků). Vyznačené body v grafu označují pozorované hodnoty (v jednotlivých letech) a závislost mezi nimi je možné popsat přímou úměrou. Přímka proložená jednotlivými body grafu, dobře popisuje tendenci růstu hodnot proměnné y při růstu proměnné x. Jak již bylo zmíněno v grafu 9 od roku 2005, kdy (74 237 hostů /25 102 500 Kč), do roku 2008 (102 107 hostů/ 34 198 402 Kč) mají poplatky stoupající tendenci. V roce 2009 se tak výše poplatků v závislosti na počtu lázeňských hostů (86 635) snížila na 27 827 660 Kč. Počet lázeňských hostů, se ale od roku 2010 opět zvyšuje a na konci pozorovaného období při počtu 107 285 pacientů vykazuje 38 180 323 Kč na poplatcích. Z našeho grafu je zřejmé, že čím více lázeňských hostů přijede do dané destinace, tím vyšší budou vybírané poplatky do městského rozpočtu a naopak. Můžeme říci, že výše poplatků vybíraných za lázeňské služby je závislá na počtu lázeňských hostů. Graf 17 – Regresní analýza 40 000 000

2013

38 000 000

lázeňské poplatky

36 000 000

2012

2011 2008

34 000 000 32 000 000

2010

30 000 000

2007

28 000 000

2009 2006

26 000 000

Lineární (lázeňské poplatky při danném počtu lázeňských hostů 2005 - 2013")

2005 24 000 000 22 000 000 20 000 000 70 000

lázeňské poplatky při danném počtu lázeňských hostů 2005 - 2013"

80 000

90 000 100 000 110 000 120 000

počet lázeňských hostů Zdroj: vlastní zpracování 48

3.1.3 Příjmy obyvatel (přímá a nepřímá zaměstnanost) Lázeňství a cestovní ruch považujeme za faktory, které příznivě ovlivňující zaměstnanost destinace a výskyt přírodních zdrojů je její silná stránka. V tabulce 5. si ukážeme, jak se měnila míra nezaměstnanosti v okrese Karlovy Vary v letech 2005-2013. Vzhledem k tomu, že lázeňství je především sezónní záležitost, tak i míra nezaměstnanosti má značné výkyvy. Především v 5-10 měsíci může sledovat značný pokles míry nezaměstnanosti. Tabulka 5 – Míra nezaměstnanosti

rok/měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2005 10,8 10,7 10,4 10 9,7 9,7 9,8 10 10,1 9,8 9,7 10,1

2006 10,5 10,4 10,3 9,9 9,6 9,5 9,5 9,2 9,1 8,8 8,7 9

Míra nezaměstnanosti – u 2007 2008 2009 9,3 7,7 8,4 9 7,4 9,1 8,7 7,1 9,4 8,4 6,6 10,1 7,9 6,5 10,1 7,9 6,4 10,1 8 6,6 10,1 7,9 6,7 10 7,6 6,7 10 7,1 6,6 9,9 7,1 6,8 10 7,5 7,4 10,5

2010 11 11,1 11 10,4 10,2 9,9 9,95 9,9 9,8 9,9 10,2 10,9

2011 11,1 11 10,5 9,8 9,4 9,3 9,5 9,5 9,4 9,4 9,2 9,6

2012 10 10,2 9,9 9,7 9,5 9,4 9,6 9,5 9,5 9,5 9,6 10,1

2013 8,9 9 9 8,8 8,6 8,5 8,6 8,6 8,8 8,8 8,9 9,2

Zdroj: Úřad práce [21]

Analýza míry nezaměstnanosti Na grafu 18 můžeme sledovat vývoj (u) od roku 2005 – 2013, jak v okrese Karlovy Vary, tak v celém Karlovarském kraji. Jak vidíme, míra nezaměstnanosti v Karlovarském okrese a v celém Karlovarském kraji si nijak významně neliší. Od počátku sledovaného období míra nezaměstnanosti v obou případech klesá, pouze však do roku 2008 kdy klesla, na 7,4%. To že hospodářská krize roku 2009 zasáhla všechny směry, se můžeme přesvědčit i v tomto případě, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla o 38,67% (3,1%) tedy na 10,5 % (u). Ještě rok 2011 zaznamenává nepatrný nárůst – u. I když od nadcházejícího roku má (u) klesající tendenci, ani na konci sledovaného období se (u) nedostává na hodnoty před ekonomickou krizí, ale jen 9,2%. 49

Graf 18 – Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Karlovy Vary 12 11 10 9 8 7 6 5 4 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

okres KV

Zdroj: Úřad práce [21] Analýza počtu lékařů a ZBPD Graf 19 popisuje vývoj lékařů a ZPBD v ZZ Karlovarského okresu poskytujících lázeňskou léčebně rehabilitační péči v letech 2005 – 2013. V přepočtených počtech, včetně smluvních pracovníků. Na začátku pozorovaného období bylo evidováno 334,32 lékařů a ZPBD v lázeňských zařízeních, Rok 2005 až 2008 nevykazuje větší výkyvy, ale opět rok 2009 (rok ekonomické krize) zaznamenává úbytek lékařů a ZPBD ve zdravotnických zařízeních poskytujících lázeňskou péči o cca 11% (36,7lékaře a ZPBD), to znamená 297,62 lékařů a ZPBD. Minimální pokles skončil až rokem 2012, kdy v LZZ bylo zaměstnáno 304,87 lékařů a ZPBD a drží se až do konce pozorovaného období.

50

Graf 19 – Vývoj lékařů a ZPBD 400 350 300 250 200

ZPBD

150

lékaři

100 50 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: ÚZIS ČR [22] dle výkazů statistického zjišťování MZ ČR Graf 20 vyjadřuje poměr lékařů a ZPBD v ZZ poskytujících lázeňskou péči a ostatních zaměstnaných občanů v Karlovarském okrese. Je znázorněn v průměrech za roky 2005 – 2013. Lékaři a ZPBD tvoří v Karlovarském okrese 0,5% zaměstnaných což je v ∑ 313,3622 občanů za rok 2005-2013. Ostatní profese činí 99,5% čili 61 699,3 zaměstnaných občanů. Graf 20 – Poměr lékařů a ZPBD v poměru k ostatním zaměstnaným

0,5%

zaměstnaní lékaři a ZPBD 99.5%

Zdroj: ÚZIS ČR [22] a Úřad Práce [21] Jak si Může všimnout v grafu 21, křivky lékařů a ZPBD se od křivek pacientů v lázeňských zařízeních nijak neshodují. Počet lékařů a ZPBD začíná hodnotou 334,32 roku 2005 a na nejvyšší hodnotu se dostává následující rok a to na 341,53. Až do roku 2011 má

51

sestupnou tendenci až na 292,99 lékařů a ZPBD, která se následující rok mění na 304,87. Do konce sledovaného období má spíše slabou sestupnou tendenci. Vývoj počtu pacientů se od začátku sledovaného období, kdy jeho hodnoty jsou 74 237 pacientů, stoupá, až do roku 2008 na 102 107 pacientů. V roce 2009 jsme zaznamenali propad o 15 472 pacientů. Následující roky se ale počet pacientů opět zvyšuje a na konci sledovaného období vykazuje hodnoty 107 285 pacientů. Může říci, že od roku 2005 do roku 2013 se počet lékařů a ZPBD snížil o cca 9,5% (31,71) pro upřesnění z 334,32 na 302,61 lékařů a ZPBD. Zatím co vývoj počtu pacientů se od začátku do konce sledovaného období o 44,52% (33 048) zvýšil. To znamená, nárůst počtu pacientů ze 74 237 na 107 285.

Graf 21 – Vývoj počtu pacientů a lékařů + ZPBD 120 000

350 340 330

80 000

320 310

60 000

300

40 000

290 280

20 000

270

0

260

Zdroj: ÚZIS ČR [22]

52

lékaři a ZPBD

počet pacientů

100 000

počet pacientů celkem lékaři a ZPBD

Tabulka 6 – Závislost počtu lékařů a ZBPD na počtu lázeňských hostů Korelační závislost počtu lékařů a ZPBD na počtu lázeňských hostů (xi) počet (yi)počet lázeňských lékařů a rok hostů ZPBD 2005 74 237 334,32 2006 87 550 341,53 2007 91 462 324,14 2008 102 107 328,28 2009 86 635 297,62 2010 92 536 293,9 2011 92 043 292,99 2012 112 733 304,87 2013 107 285 302,61 ∑ 846 588 2820,26 průměry 94 065 313,3622

Xi * Yi

Xi2

Yi2

24 818 914 29 900 952 29 646 493 33 519 686 25 784 309 27 196 330 26 967 679 34 368 910 32 465 514 264 668 785 29 407 643

5511132169 7665002500 8365297444 10425839449 7505623225 8562911296 8471913849 12708729289 11510071225 80726520446 8969613383

111769,8624 116642,7409 105066,7396 107767,7584 88577,6644 86377,21 85843,1401 92945,7169 91572,8121 886563,6448 98507,07164

Zdroj: vlastní zpracování Pomocí vzorečků (viz metodologická část str. 26) byly vypočteny parametry potřebné k dosažení korelačního koeficientu. Nejprve jsme spočítali kovarianci a rozptyl pro obě proměnné. cov xy = -68879,08 rozptyl x =121326447,8

rozptyl y = 311,18

korelační koeficient r = -0,354 R2=0,12.100=12% Díky korelačnímu koeficientu -0,354, můžeme říci, že se jedná o velice slabou nepřímou lineární závislost. Zde je zajímavé, že se zvýšeným počtem lázeňských hostů počet lékařů a ZPBD z 12% klesá. Z těchto hodnot jsme vypočítali parametry a rovnici regresní přímky, díky které je na první pohled jasný směr závislosti. Parametry regresní přímky: b=

-0,000567717

a = 366,76

rovnice regresní přímky: 53

y (2005) = 324,61

y (2013) = 305,85

Regresní přímka v grafu 22 znázorňuje nepřímou lineární závislost. V tomto případě by pokles lázeňských hostů znamenal nárůst lékařů a ZPBD a naopak. Nejtěsnější závislost mezi klesající regresní přímkou a pozorovanými body vidíme pouze v letech 2012 a 2013. Velká vzdálenost ostatních bodů od přímky naznačuje velice slabou závislost počtu lékařů a ZPBD na počtu lázeňských hostů. V tomto případě je počet lékařů a ZPBD ovlivněn spíše jinými faktory, nežli počtem pacientů navštěvující Karlovarské Lázně. Graf 22 – Závislost počtu lékařů a ZPBD na počtu lázeňských hostů 350 2006

340

lékaři a ZPBD

2005 330

2008 2007

jednotlivé body grafu za roky 2005-2013

320

Lineární (jednotlivé body grafu za roky 2005-2013)

310 2012 300 290 50 000

2011 70 000

2009 2010

90 000

2013

110 000

130 000

lázaňští pacienti

Zdroj: vlastní zpracování Lékaři a ZPBD v ZZ Karlovarského okresu poskytujících lázeňskou léčebně rehabilitační péči v letech 2005 - 2013 v přepočtených počtech, včetně smluvních pracovníků.

54

Tabulka 7 – Závislost míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů Korelační závislost míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 ∑ průměry

(xi)počet lázeňských (yi) míra hostů nezaměstnanosti 74237 10,1 87550 9 91462 7,5 102107 7,4 86635 10,5 92536 10,9 92043 9,6 112733 10,1 107285 9,2 846588 84,3 94065,33333 9,36666667

Xi * Yi 749793,7 787950 685965 755591,8 909667,5 1008642,4 883612,8 1138603,3 987022 7906848,5 878538,72

Xi2

Yi2

5511132169 102,01 7665002500 81 8365297444 56,25 10425839449 54,76 7505623225 110,25 8562911296 118,81 8471913849 92,16 12708729289 102,01 11510071225 84,64 80726520446 801,89 8969613383 89,09888889

Zdroj: vlastní zpracování Následující graf 23 zobrazuje závislost míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů. Pomocí vzorečků (opět uvedených v metodologické části) byly vypočteny parametry potřebné k dosažení korelačního koeficientu. Nejprve jsme spočítali kovarianci a rozptyl pro obě proměnné. cov xy = -2 539,90 rozptyl x = 121326447,8

rozptyl y = 1,364444444

korelační koeficient r = -0,197 R2=0,038.100=3,8% Díky hodnotě tohoto korelačního koeficientu, který vykazuje minusové hodnoty, můžeme od prvního pohledu hovořit o velice slabé nepřímé lineární závislosti. Lázeňští hosté ovlivňují míru nezaměstnanosti pouze z 3,8%. Získáním těchto hodnot jsme vypočítali parametry regresní přímky a následně jsme je dosadili do rovnice regresní přímky pro roky 2005 a 2013. Regresní přímka je znázorněna na grafu 13, a protože se jedná o nepřímou závislost má tato přímka klesající směr.

55

Parametry regresní přímky: b =-2,09

a = 11,33

rovnice regresní přímky: y (2005) = 9,78

y (2013) = 9,08

Regresní přímka grafu 23 znázorňuje nepřímou lineární závislost. V tomto případě by pokles lázeňských hostů znamenal nárůst nezaměstnanosti a naopak. Můžeme pozorovat, jaká byla závislost v jednotlivých letech 2005-2013. Nejtěsnější závislost pozorujeme v letech 2005, 2011 a 2013, kdy vidíme body regresní rovnice v těsné blízkosti regresní přímky. Opačný vývoj byl v letech 2007, 2008 ale také 2010. Jedná se tedy o velice slabou lineární závislost. Vývoj nezaměstnanosti a počtu pacientů ve sledovaných letech neměl moc velký vliv na mírů nezaměstnanosti. Díky získaným výpočtům a analýze jednotlivých let můžeme říci, že změna počtu lázeňských pacientů nezpůsobovala výkyvy ve vývoji nezaměstnanosti v Karlovarském kraji. Graf 23 – Závislost míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů

míra nezaměstnanosti

12 11 10

2005

2010 2009

2012 2011

9

2013

2006

8 2007 7 6 70000

80000

90000

100000

Lineární (míra nezaměstnanosti při danném počtu lázeňských hostů 20052013)

2008

110000

počet lázeňských hostů Zdroj: vlastní zpracování

56

míra nezaměstnanosti při danném počtu lázeňských hostů 2005-2013

120000

Vlastní doporučení Lázeňství v Karových Varech sahá hluboko do historie a svého času byli módní záležitostí. Jsou to lázně světového významu a dodnes se těší oblibě hlavně zahraničních hostů. Lázeňství jako součást cestovního ruchu, je velice citlivý na neekonomické vlivy (přírodní katastrofy, terorismus, nebo války). V Karlových Varech tvoří 84% pacientů zahraniční klientela, což je velikou výhodou v mnoha směrech např.: změna indikačního seznamu v roce 2012 je nijak významně neovlivnila. Vzhledem k oblíbenosti Karlových Varů mezi Ruskými obyvateli by mohla momentální krize v Rusku a na Ukrajině znamenat velký úbytek pacientů navštěvující tuto destinaci. Z tohoto důvodu si dovoluji doporučit Karlovarským lázním, přilákat více domácích lázeňských hostů samoplátců.

57

Závěr Tento výzkum byl proveden s cílem odhalit charakter finančních toků v lázeňství v letech 2005 až 2013. V první řadě jsme si ukázali, jak se peníze do lázeňství dostávají. Následně na to jsme se pokusili objasnit, pro koho a jak velký ekonomický přínos znamenají. Zákazníci jsou pro každou firmu to nejdůležitější, proto jim v naší práci věnujeme podstatnou část. Nejprve jsme roztřídili lázeňské hosty do tří skupin. Pacienti KLP a PLP kterým hradí zcela nebo částečně lékařské výlohy zdravotní pojišťovna a pacienti samoplátci, kteří si výlohy platí sami. Následně třídíme pacienty samoplátce na tuzemské a cizince samoplátce. Podle grafů jsme vyhodnotili vývoj pacientů i jejich počtů ošetřovacích dnů za sledované období (2005-2013). V roce 2009 jsme zaznamenali celkový pokles lázeňských hostů (graf 10), který byl způsobený ekonomickou krizí. Rok 2012 zaznamenal veliký pokles hlavně u pacientů KLP. Do konce sledovaného období se hodnoty dostaly pod polovinu hodnot na začátku sledovaného období. Můžeme tedy říci, že kdyby byly Karlovarské lázně závislé na komplexní a příspěvkové lázeňské péči, znamenal by pokles těchto pacientů velké finanční ztráty. Lázeňství v Karlových Varech je ale charakteristické tím, že 90% hostů tvoří samoplátci a z toho 84% pacientů tvoří zahraniční klientela, což také znamená příliv finančních toků ze zahraničí. Dalším zdrojem financování jsou dotace. Dotace z Evropské Unie se pohybují v milionových částkách a jsou poskytnuty především na rekonstrukce a zkvalitňování lázeňských služeb. Investiční i neinvestiční dotace poskytuje lázeňským subjektům magistrát města Karlovy Vary. Investiční dotace jsou poskytnuty především PO SPLZaK, která se stará o správu a údržbu některých vřídelních kolonád. Dotace z EU a investiční dotace z městského rozpočtu považujeme za investice, které zvyšují reálnou tvorbu kapitálu. V modelu dvou sektorové ekonomiky jsme si ukázali, že investice působí kladně na důchody v dané destinaci. Z důvodů nedostatku dat jsme pracovali pouze s teoretickými východisky. Zvoleným tématem byl: Ekonomický význam v dané destinaci, Proto jsme se pokusili zanalyzovat ekonomické výstupy z lázeňství. Z našich omezených zdrojů, jsme nebyli schopni zanalyzovat výnosy firem, proto je zmiňujeme jen v teoretické části. Ukázali jsme si lázeňství jako komplex služeb. Podniky poskytující tyto služby využívají jiných firem produkující potřebné statky služby, až vznikne řetězec firem na sebe navazujících.

58

Dále byla vypracována korelační a regresní analýza závislosti, ve které jsme vypočítali závislost poplatků z lázeňských služeb, lékařů a ZPBD, míry nezaměstnanosti na počtu lázeňských hostů. Zde se nabízí odpovědi na stanovené hypotézy. První hypotéza zněla: lázeňské poplatky se vyvíjí přímo úměrně s počtem pacientů. Tato hypotéza se potvrdila. Výše poplatků z lázeňských služeb jsou z 77% závislé na počtu lázeňských hostů. Zbylých 23%, je ovlivněn jinými faktory. Druhá hypotéza: Potřeba lázeňských lékařů a ZPBD stoupá či klesá podle vývoje lázeňských pacientů. Tuto hypotézu se nám nepodařilo potvrdit, tak jak jsme si mysleli, naopak jsme ji vyvrátili. U tohoto případu jsme zjistili, že se zvýšeným počtem lázeňských hostů počet lékařů a ZPBD

z 12% klesá. Snížení počtů lékařů a ZPBD zapříčinili jiné

rozhodující faktory, jako jsou například - zkvalitňování efektivnosti práce, nové technologie, které umožňují provoz lázní se sníženým počtem tohoto personálu. Třetí hypotéza: Růst počtu lázeňských hostů působí kladně na míru nezaměstnanosti v okrese. Ani tato hypotéza se nám nepotvrdila. Náš předpoklad byl, že s přibývajícím počtem lázeňských hostů, míra nezaměstnanosti klesá. Při výpočtech jsme ale zjistili, že míra nezaměstnanosti je počtem lázeňských hostů ovlivněna pouze ze 3,8%, což potvrzuje i graf 23, kde jsou jednotlivé body ve velké vzdálenosti od klesající přímky. Vše poukazuje na to, že se jedná o velmi slabou nepřímou závislost. Lázeňské prostředí a obory s ním související zaměstnávají bez pochyb mnoho pracovních sil. Nemůžeme ale říci, že větší či menší počet lázeňských hostů ovlivňuje míru nezaměstnanosti v Karlových Varech. Přes některé neočekávané výsledky našeho výzkumu je lázeňství nedílnou součástí Karlových Varů a jeho existence je součástí ekonomického koloběhu v okrese. Výsledky výše uvedených hypotéz by nám mohly vnuknout myšlenku, že lázeňství není pro Karlovy Vary nijak významné. Tato studie se ale zabývá závislostí na počtu pacientů, nezabývá se jejich neexistencí. Tzn.: snížení či zvýšení počtu lázeňských hostů v určitých letech nezapříčiní změnu míry nezaměstnanosti, nebo lékařů a ZPBD. Jejich počet významně ovlivní pouze místní poplatky vybírané z lázeňských služeb. Předpokládáme, že počet lázeňských hostů by ovlivnil míru nezaměstnanosti až v případě, že by jejich velký pokles byl trvalý, nebo měl delší interval. Lázeňské služby by byly nuceny zavírat své provozovny a hromadně propouštět personál.

59

Literatura [1] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha : VŠH, 2012. 72 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [2] AUGUSTIN, M. a kol. Karlovy vary světové lázně: historie, současnost, možnosti. vyd. Praha : Promenáda, 2001. s. ISBN 80-86092-22-4. [3] BERÁNEK, J. Lázeňství v České republice. Praha 1998. [cit. 2015-01-22] Dostupné na internetu: [4] Inspire. History of the Czech spas. Czech Healing Spa Association. 2009-2015. [cit. 201501-15] Dostupné na internetu: [5] Karlovy Vary. Magistrát města. Karlovy Vary. 2004. [cit. 2015-01-24], Dostupné na internetu: [6] KMPG – Analytická studie. Analýza lázeňství v ČR- Multiplikační model. Česká republika. 2011. [7] KNOP. K. Lázeňství: ekonomika a management. 1. vyd. Praha : Grada, 1999. 231 s. ISBN: 80 – 7169-717-6. [8] KOUTSKÝ, V. Karlovy Vary jejich vznik, vývoj a význam. 1. vyd. Karlovy Vary : Komise pro lázeňství a cestovní ruch při JNV, 1951. 64 s. ISBN: cnb000678665, s. 64. [9] Ministerstvo pro místní rozvoj. Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Praha, 2009 [cit. 2015-02-07], Dostupné na internetu: [10] NOVÁK, I. Statistika. 1. vyd. Praha : VŠH, 2014. ISBN: 80-86578-56-9. [11] PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. MMR, Praha, 2002. ISBN 80-239-0152-4.

60

[12] PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 376 stran. ISBN 80-7261-086-4, str. 276. [13] Rozpočet veřejně o.s. Kontrolujte rozpočet své obce. Kamenné Žehrovice, 2011-2015 [cit. 2015-02-16], Dostupné na internetu: [14] SEIFERTOVÁ, V. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. 1. vyd. Praha : Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2003. 120 s. ISBN 80-86592-00-6. [15] SLADKOVSKÝ, O. Informace GFŘ k uplatnění daně z přidané hodnoty ve zdravotnictví od 1.4.2012.

Praha,

2012

[cit.

2015-03-10]

Dostupné

na

internetu:

[16] Sons. X. Přehled nejdůležitějších daňových úlev a osvobození od poplatků pro občany s těžkým zdravotním postižením. 2001 [cit. 2015-03-15] Dostupné na internetu: < http://www.braillnet.cz/sons/docs/socprav/social10.html> [17] STUDNIČKA, Petr. Regionální multiplikátor. Regionální plánování a ekonomika [studijní opora]. [18] ŠELEŠOVSKÝ, J.; JAHODA, R. Veřejné finance v ČR a EU. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 170 s. ISBN 80-210-3410-6. [19] SUMARJAN, N. Hospitality and tourism. Malaysia: CRC Press/Balkema, 2014. p. ISBN 978-1-138-00151-0. [20] Turistický portál Karlovarského kraje. Historie Karlových Varů. Karlovy Vary, [cit. 201501-10],

Dostupné

na

internetu:


karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/lazenstvialazenskamista/KarlovyVary/Stranky/Hi storieKarlovychVaru.aspx> [21] Úřad práce. DANKANICSOVÁ, Veronika. KV kraj - Úřad práce [online]. 17. září 2014 11:19. Message-ID: . Dostupné z: Internet [22] ÚZIS ČR. POPOVIČ, Ivan. FW: Pož. 1552 - odpovědi k lázeňské péči [online]. 1. října 2014 12:57. Message-ID: . Dostupné z: Internet

61

[23] VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009. 516 s., ISBN 978-80-7357-478-9.

62