Ekonomický dopad zavedení školného v systému financování MŠ Veverská Bítýška

Ekonomický dopad zavedení školného v systému financování MŠ Veverská Bítýška Bc. Lenka Králíková, Ústav Financí, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, [email protected] Abstrakt Tento příspěvek se věnuje ekonomickému dopadu zavedení školného v systému financování Mateřské školy Veverská Bítýška. Vlastní práci předcházelo provedení marketingového výzkumu, zaměřeného na problematiku školného, a to mezi rodiči dětí, které navštěvují nebo lze očekávat, že v blízké budoucnosti budou navštěvovat MŠ Veverská Bítýška. Dotazník představuje cenný podklad pro rozebírání možných negativních i pozitivních stránek zpoplatnění pobytu dětí ve školce. Součástí práce je výpočet maximální výše školného a návrh konkrétní výše úplaty za předškolní vzdělávání. Závěr patří zhodnocení dopadů zavedení školného v této MŠ.

Klíčová slova úplata za předškolní vzdělávání, školné, mateřská škola, financování, předškolní vzdělávání

Abstract This paper engages in the economic impact of implementation of the school fees in the financing system of the kindergarten in Veverská Bítýška. The practical part is based on the research via questionnaire focused on issue of school fees. This research was conducted among parents of the kids who already attend the kindergarten in Veverská Bítýška or are likely to do so in the future. The questionnaire answers represent valuable data for discussing negative and positive sides of implementation of the school fees. This paper is dealing also with the calculation of maximum amount of the payment for the pre-school education and proposal of actual amount of the payment. The conclusion assesses the impact of implementation of the school fees in this kindergarten.

Keywords payment for the pre-school education, school fee, kindergarten, financing, pre-school education.

Úvod Mateřské školy tvoří prvotní pilíř institucionálního vzdělávání a nejen Školský zákon v nich spatřuje základní předpoklad pro pokračování ve vzdělání. Společnost by měla mít zájem na jejich fungování, poněvadž předškolní vzdělávání pozitivně ovlivňuje vývoj jedince, ale i celé společnosti. Téměř všechny mateřské školy jsou v České republice zřizovány obcemi, jež za jejich provoz také odpovídají. Pouhých 5 % školek patří státu, kraji či církvi. Některá zařízení jsou provozována soukromě (MŠMT, 2012). Hlavní zdroje příjmů veřejných školek tvoří stát a jejich zřizovatelé. Další možnost, jak získat potřebné peníze, se skrývá ve výběru úplaty za předškolní vzdělávání, tzv. školného. Především ve velkých městech je zpoplatnění péče o dítě běžnou záležitostí, nicméně v menších městech či vesnicích vybírání školného pravidlem není (MŠMT, 2012). Mateřská škola Veverská Bítýška patří mezi školky, kde se poplatek za péči o dítě neplatí. Toto zařízení se nachází ve stejnojmenném městysi a v roce 2012 jej navštěvovalo 75 dětí. V současnosti stojí školka před rozhodnutím, zda školné zavést či nikoliv.

Cíl a metodika Cílem příspěvku je zhodnocení ekonomického dopadu zavedení školného v systému financování mateřské školy v městysi Veverská Bítýška. Na základě marketingového výzkumu mezi rodiči dětí, jež navštěvují, nebo lze očekávat, že v blízké budoucnosti budou navštěvovat MŠ Veverská Bítýška, bude zjištěno, zda by byli ochotni zaplatit za výchovu a hlídání svých potomků, jakou maximální výši školného by byli ochotni, resp. schopni zaplatit a jak by se v případě zavedení poplatku zachovali. Dílčím cílem bude vypočítat maximální výši školného a rozhodnout, zda by bylo výhodné v MŠ Veverská Bítýška úplatu za předškolní vzdělávání zavést či nikoliv, resp. navrhnout její konkrétní výši.

Metodika Na základě finančních výkazů bude dále rozebrána finanční situace této mateřské školy, konkrétně její příjmy a nákladové položky. Vlastní práci předcházelo provedení marketingového výzkumu mezi rodiči dětí zapsaných v tomto zařízení a potenciálními zájemci o tuto MŠ. Osloveni byli všichni rodiče, jejichž děti docházely daný měsíc do školky (někteří z důvodu nemoci nebyli zastiženi) a kteří byli ochotni dotazník vyplnit. Dalšími

respondenty se stali potenciální zájemci o místa v MŠ, tj. rodiče dětí ve věku do 3 let, které ještě MŠ nenavštěvují. Průzkumu byla účelně podrobena cílová skupina, kterou představují rodiče dětí předškolního věku (0-7 let), kteří bydlí ve Veverské Bítýšce. Před zahájením dotazování, za účelem ověření srozumitelnosti otázek, byl proveden pretest na pěti náhodně vybraných osobách zastupujících potenciální respondenty. Základní soubor shrnující všechny jednotky našeho výzkumu reprezentuje výběrové šetření jednotek získané pomocí záměrného výběru1 (Stávková, 2004, str. 83). Při formulaci základního souboru z logiky věci vyplývá problém spočívající v duplikaci rodičů – dva rodiče na jedno dítě a rodiče mající více dětí. Sporná situace byla vyřešena dotazováním pouze jednoho rodiče z případného páru rodičů. Celkově bylo vyplněno 83 dotazníků. Dva dotazníky musely být vyloučeny z důvodu neúplných informací. Rodiče dětí zapsaných ve školním roce 2011/2012 v MŠ Veverská Bítýška jsou zastoupeni 49 respondenty. Oslovení potenciální zájemci o tuto školku čítají 32 osob. Celkový počet správně vyplněných dotazníků tedy činí 81. Minimální rozsah výběrového souboru pro kvalitativní znak byl vypočítán pomocí vztahu:

u 2 π( 1  π) α 1 2 . n Δ2 Poněvadž nebylo dopředu známo, zda by byli rodiče ochotni za péči dětí platit či nikoliv, musí být zastoupeny obě varianty stejným procentuálním vyjádřením, tj. π = 0,5. Počítám-li s 5% povolenou chybou (α = 0,05), po dosazení hodnot do obecného vzorce získám minimální počet respondentů (n = 38 jedinců).

1,96 2  0,5( 1  0,5 ) = 38,416 0,05 2 Charakteristika vybraného souboru o velikosti 81 se shoduje se socioekonomickými

n

faktory základního souboru (věk, pohlaví, bydliště apod.), který čítá 2392 osob. Výběrový soubor tedy může být považován za reprezentativní a závěry z něj odvozené mohou být zobecněny (Stávková, 2004, str. 83-86). Po sběru dat následovalo jejich statistické zpracování pomocí programu Statistica 10 od společnosti StatSoft ČR s.r.o.

1 2

Tj. výběru, o němž rozhoduje vybírající (Stávková, 2004, str. 83). Počet dětí z Veverské Bítýšky, kteří jsou potenciálními adepty na umístění do MŠ Veverská Bítýška (do věku 7 let), byl stanoven na základě informací získaných na matrice obecního úřadu ve Veverské Bítýšce.

Finanční situace MŠ Veverská Bítýška Peněžní zdroje MŠ Veverská Bítýška3 tvoří státní rozpočet (71 %), dotace od zřizovatele (20 %), poplatky za stravné (7 %), fond odměn (1 %) a rezervní fond (1 %). Největší nákladovou položku (73 %) představují náklady na vzdělání (zejména platy zaměstnanců). Provozní náklady činí 20 %. Škola zajišťuje, v rámci doplňkové činnosti, stravování dětí a zaměstnanců. Vynaložené náklady na vaření představují 7 % z celkových nákladů. Peněžní prostředky ze státního rozpočtu získané prostřednictvím kraje putují především na platy zaměstnanců. Pouhých 36 000 Kč z tohoto zdroje směřuje na platbu neinvestičních výdajů. Tržby za stravné od rodičů kryjí celou svou výší náklady na vaření. Veškeré provozní náklady musí školka zaplatit z přijaté dotace od zřizovatele. Největší položky provozních nákladů představují spotřeba plynu, vody a elektrické energie, dále nákup hraček, pomůcek a drobného hmotného investičního materiálu (Mateřská škola Veverská Bítýška, 2011). Co se týče investiční aktivity, je třeba říci, že budova mateřské školy je ve vlastnictví obce. Opravy a údržbu školky tudíž zajišťuje městys a všechny tyto práce jsou financovány z obecního rozpočtu.

Zavedení školného Dle Vyhlášky č. 43/2006 Sb., stanovuje výši úplaty za předškolní vzdělávání ředitel(ka) školy, a to maximálně do výše 50 % skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě v uplynulém kalendářním roce. V případě MŠ Veverská Bítýška je 50 % NIV/měsíc vyčísleno následovně4: NIV/měsíc = 62 500 Kč NIV/dítě = 833 Kč 50 % z NIV/dítě = 416,6 Kč Maximální možný poplatek za péči o dítě může být tedy stanoven na 416 Kč. Tato částka byla zaokrouhlena na 400 Kč a následně účelně využita v dotazníku jako nejvyšší možná měsíční výše školného. Celková suma nového peněžního zdroje byla vypočítána pro 4 možné výše školného (100 Kč, 200 Kč, 300 Kč a 400 Kč) dle vzorce: objem vybraných peněžních prostředků = 0,7 (Š*t*D), kde Š = stanovená výše školného (postupně 100 Kč, 200 Kč, 300 Kč a 400 Kč), t = doba, po kterou bude školné vybíráno, resp. kdy je MŠ během šk. roku otevřena, D = počet dětí, jež budou školné platit, resp. jejich zákonní zástupci.

3 4

V kalendářním roce 2011. Výše NIV za školní rok 2010/2011 byla vyčtena z interní dokumentace školy.

Při výpočtu jsou zohledněny následující skutečnosti. Na přelomu měsíce července a srpna je školka po dobu 4 týdnů uzavřena. Následkem toho je za časový údaj dosazeno 11 měsíců (t=11). Školku navštěvuje 75 dětí, avšak ne všichni chodí do školky každý den. Důvody absence jsou různé (nemoc, dovolené, možnost hlídání dítěte jiným členem rodiny apod.). Proto musí být celkový objem vybraných peněz vypočítán pouze pro průměrný měsíční počet dětí docházejících do školky. Průměrná docházka činí 18 dětí na jednu třídu, tj. 54 dětí na celou MŠ (D=54). Z disponibilních prostředků musíme také vyloučit školné, které se netýká dětí-předškoláků. Ti jsou podle zákona od úplaty za předškolní vzdělávání osvobozeni. MŠ navštěvuje přibližně 30 % dětí předškolního věku, proto se ve vzorci vyskytuje činitel 0,7. Podíl vybraných peněžních prostředků byl vyjádřen na základě navýšení celkových příjmů MŠ5, a to o jednotlivé sumy peněz přijatých ze školného. Tab. č. 1 ukazuje, kolik by činila vybraná suma peněžních prostředků, při jednotlivých variantách školného a jaký podíl by představovala v celkových příjmech školky. Tab. č. 1: Čtyři varianty výše školného a jejich dopad na financování MŠ6 ŠKOLNÉ

CELKOVÁ VYBRANÁ ČÁSTKA

PODÍL VYBRANÉ ČÁSTKY NA CELKOVÝCH PŘÍJMECH MŠ

100 Kč 200 Kč 300 Kč 400 Kč

41 580 Kč 83 160 Kč 125 440 Kč 166 320 Kč

1,11 % 2,19 % 3,27 % 4,29 %

vlastní práce Nutno podotknout, že uvedené celkové sumy peněžních prostředků vybraných ze školného (viz tab. č. 1) jsou pouhými modely situace zpoplatnění MŠ. Maximální výše, jež by byla školka oprávněna vybírat, by se odvíjela od skutečné výše měsíčních neinvestičních nákladů připadajících na jedno dítě za kalendářní rok předcházejícího roku, ve kterém by došlo k implementaci školného. Význačnou proměnnou, která ovlivňuje výpočet celkového finančního obnosu získaného ze školného je skutečná docházka dětí. Záleželo by tedy na aktuálním počtu dětí navštěvujících daný měsíc MŠ a na počtu předškoláků, jež jsou od této úplaty osvobozeni. Celkově vybraná částka by byla snížena také následkem redukce školného pro děti ze sociálně slabších rodin. Rodiče, jež se nachází v obtížní finanční situaci, by platili pouze poměrnou část školného - např. polovinu stanovené částky. 5 6

Pro výpočet byly použity celkové příjmy školky za kalendářní rok 2011, tj. 3 713 000 Kč. Vztaženo k 1 kalendářnímu roku.

Z dotazníkového výzkumu mezi rodiči dětí současně i potenciálně navštěvujících tuto MŠ vyplývá, že školné by bylo přijato bez zbytečných protestů. V této školce by své dítě i po zavedení školného nadále ponechalo 99 % rodičů. Jedné skupině rodičů školné nevadí. Druhá část oslovených rodičů má sice proti školnému výhrady, nicméně z důvodu absence alternativní možnosti hlídání dětí by úplatu za předškolní vzdělávání uhradila a dítě by v žádném případě z MŠ neodhlásila. Překvapením dotazníku se stala reakce na adekvátní a maximální částky školného. Vztáhnu-li názor respondentů na částku 200 Kč/měsíc, celých 81 % považuje tuto peněžní sumu za přiměřenou. Maximálně možná výše školného (400 Kč/měsíc) připadá adekvátní 43 % rodičů. Pouze 3 % z oslovených odmítají úplatu za předškolní vzdělávání hradit. V krajním případě by bylo maximální výši školného, tj. 400 Kč/měsíc ochotno platit celých 96 % dotázaných. Na základě výsledků výzkumu navrhuji zavést školné ve výši 400 Kč/měsíc. Prvním důvodem je fakt, že ve všech okolních školkách se již tento poplatek několik let platí (mnohdy i vyšší částky). Druhou příčinou tohoto odhadu je výsledek dotazníkového šetření, z něhož plyne, že maximální výši školného 400 Kč/měsíc by rodinné rozpočty daných respondentů převážně neovlivnilo, jak je patrné z grafu č. 1. Navíc by MŠ v případě vyššího školného mohla lépe a znatelněji zlepšovat své služby než při zavedení nižší úplaty.

Graf č. 1: Četnost odpovědí na otázku Ovlivnilo by školné ve výši 400 Kč/měsíc Váš rodinný rozpočet? 35

37%

30

31%

Počet pozorování

25

20

15 16%

16%

10

5

0

určitě ANO

spíše ANO

spíše NE

určitě NE

vliv školného na rodinný rozpočet

zdroj: dotazníkové šetření, vlastní práce

Vybranou částku by školka použila na úhradu neinvestičních nákladů. Do investičních akcí se nemůže pouštět, jelikož získané peněžní prostředky z úplaty za předškolní vzdělávání nemohou být použity na krytí nákladů investičního charakteru (MŠMT, 2006, vyhláška č. 43/2006 Sb.). Zpoplatnění péče o dítě bude pro školku významné, jelikož jí vznikne nový peněžní zdroj, čímž přestane být zcela závislá na příjmu peněžních prostředků získaných od zřizovatele. Školka bude moci rozšířit kulturní program a zlepšit kvalitu poskytování služeb, od čehož se odvíjí větší spokojenost rodičů. Doporučuji se také zaměřit na zlepšení vybavení zahrady, kterou rodiče v průzkumu ohodnotili jako druhý nejhorší prvek MŠ. Díky školnému by si mohli polepšit také zaměstnanci, a to prostřednictvím možných odměn. Zavedení školného ovšem skrývá i stinné stránky. Školka například ztratí svoji výjimečnost a stane se další veřejnou školkou, kde se bude za předškolní vzdělávání platit. Náklady spojené s výběrem školného vytvářejí další komplikace. Nicméně i v současnosti rodiče platí stravné a jednorázové náklady spojené s nejrůznějšími akcemi, proto lze předpokládat, že pro školku výběr školného nebude představovat příliš velkou zátěž. MŠ se také stane hůře dostupnou pro sociálně slabší rodiny. Rovněž zvýšené nároky na služby školky ze strany rodičů představují negativní důsledek zavedení školného. Za příležitosti v souvislosti se zavedením školného můžeme považovat aktuální nadměrnou poptávku po místech v MŠ, podporu městyse, predikci naplnění kapacity MŠ bez větších obtíží, ochotu rodičů platit za předškolní vzdělávání svých potomků, ale také skutečnost, že v 93 % veřejných školek je předškolní vzdělávání zpoplatněno. Nesplněná očekávání rodičů a negativní postoj zastupitelů obce k zavedení úplaty za předškolní vzdělávání řadím mezi možné hrozby.

Diskuze Vedení školy je oprávněno stanovit výši školného přibližně až do výše 400 Kč Dle mého názoru by pro školku bylo přínosné školné zavést, a to ve výši 400 Kč/měsíc. Díky vyššímu poplatku by školka mohla realizovat mnohem zajímavější projekty, než při výběru nižších částek (např. 100 Kč/měsíc). A viditelné výsledky rodiče přesvědčí, že zavedené školného je pro dobro jejich dětí. Výběrem cca 166 000 Kč bude školka moci využít i určitou část na ohodnocení svých zaměstnanců a alespoň částečně jim kompenzovat celostátní snižování jejich mezd zapříčiněné vládními škrty veřejných výdajů. Druhou možností je zavést školné nižší, tedy například pro rodiče akceptovatelnějších 200 Kč/měsíc za účelem umožnění zvyknout si na nový výdaj spojený s péčí o dítě. Jelikož je

tlak na snižování veřejných výdajů v současnosti poměrně silný a dá se odhadovat, že peněžní prostředky získané od státu či dokonce i od zřizovatele budou klesat, je zřejmé, že se bude výše školného postupně zvyšovat, a to mnohdy až na její maximálně možnou hodnotu. Je logické, že reálné zpoplatnění MŠ bude pro rodiče i školku představovat velkou změnu. Proto se raději přikláním k variantě zavést školné 400 Kč/měsíc a následujících minimálně pět let jeho výši výrazně nezvyšovat. Při výběru 200 Kč/měsíc se dá totiž odhadovat, že poplatek v budoucnu poroste a jeho navýšení přinese další vlnu negativních reakcí. Otázkou zůstává, co je pro rodiče z psychologického hlediska únosnější. Vybrané peníze by školka jistě využila na úhradu provozních nákladů. Především by se jednalo o školní pomůcky, hračky a psací potřeby, pomocí nichž lze zkvalitnit výuku a které by napomohly zlepšit podmínky pro individuální rozvoj dětí. Dle mého názoru i podle slov paní ředitelky Šoukalové by nové peněžní prostředky směřovaly také na obohacení kulturního života dětí. Některé akce by byly zorganizovány společně pro děti i jejich rodiče, čímž by byli uspokojeni zákonní zástupci dětí, kteří se zavedením školného souhlasí, ale jen s podmínkou současného navýšení počtu aktivit podobného typu. Odpověď na otázku, zda by v případě zavedení školného přišla školka o část peněz získaných od zřizovatele, zůstává v rovině úvah. Dotace pro školku je každoročně projednávána zastupitelstvem při sestavování rozpočtu. Záleželo by tedy na názorech jednotlivých zastupitelů, jak by se k této záležitosti vyjádřili. Dle názoru starosty pana Josefa Mifka je peněz určených na školství málo, proto by podle jeho subjektivního názoru dotaci pro školku nikterak nekrátil. Ať už by se dotace od zřizovatele vyvinula jakýmkoliv směrem, je zřejmé, že zavedení školného by bezesporu zlepšilo finanční situaci MŠ Veverská Bítýška.

Závěr Problematika školného ve veřejných školkách se stala v dnešní době poměrně ožehavým tématem k diskuzím. I vedení Mateřské školy Veverská Bítýška stojí již několik let před rozhodnutím, zda zavést úplatu za předškolní vzdělávání, či nikoliv. Zatím si v konkurenčním prostředí okolních školek drží jedinečné postavení a školné nevybírá. Tento příspěvek měl za úkol zhodnotit ekonomický dopad zavedení školného v mateřské škole Veverská Bítýška a napomoci při rozhodování o jeho možné implementaci. Provedené dotazníkového šetření mezi rodiči dětí současně zapsaných v MŠ Veverská Bítýška a dětí, které by v budoucnu mohli tuto školku navštěvovat, hovoří ku prospěchu implementace školného. Na základě shledaných pozitivních a negativních stránek zpoplatnění

pobytu dětí v MŠ Veverská Bítýška navrhuji zavést úplatu za předškolní vzdělávání, a to ve výši 400 Kč/měsíc. Tato částka rodinné rozpočty příliš neovlivní, ale z logiky věci vyplývá, že pro školku bude mít v systému jejího financování patrnější dopad než v případě stanovení poplatku nižší hodnoty. Reálné zavedení školného bude v každém případě představovat pro rodiče určitou změnu. Proto se přikláním k variantě začít vybírat 400 Kč/měsíc, ale v blízké budoucnosti, minimálně čtyř pěti let, školné nenavyšovat. Z měsíčního školného 400Kč/dítě by školka získala přibližně 166 000 Kč, které by mohla použít na úhradu provozních nákladů. Vyhláška vydaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zakazuje použít peníze vybrané z úplaty za předškolní vzdělávání na úhradu investičních nákladů. Školka by tedy mohla pořídit nové hračky, psací potřeby a jiné pomůcky, jež napomáhají při výuce dětí. Dále by bylo možno vylepšit vybavení zahrady, které rodiče hodnotí hned po venkovním vzhledu školky jako druhý nejhorší prvek tohoto zařízení. Určitá část peněžních prostředků by měla být vynaložena také na rozšíření kulturních a sportovních akcí. Jelikož by rodiče se zpoplatněním školky očekávali i viditelné výsledky, bylo by dobré využít peněžní prostředky tak, aby rodiče výsledky skutečně zaregistrovali a byli s nimi spokojeni. Pomocí nově získaných peněžních prostředků bude školka moci zkvalitnit prostředí i výuku a tím celkově zlepšit poskytování služeb. Uvidí-li rodiče patrné a uspokojivé výsledky, budou se školkou ještě více spokojeni. Školka navíc přestane být zcela finančně závislá na dotacích od zřizovatele. Vedení školky bude moci rovněž lépe ohodnotit své zaměstnance. Za negativní dopady lze považovat vznik nákladů spojených s výběrem školného. MŠ také ztratí svoji výjimečnost a stane se další veřejnou školkou, kde se bude za předškolní vzdělávání platit. Zvýšené nároky rodičů na péči o děti a zhoršení dostupnosti školky pro sociálně slabší rodiny představují další záporné stránky. Možnou hrozbou zavedení školného mohou být nesplněná očekávání rodičů. A dále také negativní postoje zastupitelů ke školnému ve školce, které by vedly k redukci dotace od zřizovatele. K rozhodnutí o zpoplatnění poskytování předškolního vzdělávání přispívá skutečnost, že v současné době převyšuje poptávka nabídku po místech v MŠ. Navíc v 94,6 % veřejných školek v obcích kategorie 2 000-9 999 obyvatel je školné zavedeno (Kuchařová, 2009, str. 98). Rovněž všechny školky v blízkém okolí Veverské Bítýšky jsou zpoplatněny. Z důvodu vysoké porodnosti, rostoucímu zájmu o bydlení v této obci a existence statutu spádové obce nebude mít Mateřská škola Veverská Bítýška ani při zavedení školného problém s naplněním kapacity.

Zdroje ČESKÁ REPUBLIKA, 2005: Vyhláška č. 43/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-43-2006-sb-kterou-se-meni-vyhlaska-c-14-2005sb-o-predskolnim-vzdelavani ČESKÁ REPUBLIKA, 2004: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon. KUCHAŘOVÁ, V. a kol., 2009: Péče o děti předškolního a raného školního věku. Praha: VÚPSV [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_299.pdf MATEŘSKÁ ŠKOLA, VEVERSKÁ BÍTÝŠKA, 2011: Rozpočet 2011. Veverská Bítýška. Interní dokumentace. MATRIKA MĚSTYSE VEVERSKÉ BÍTÝŠKY MŠMT, 2012: Statistická ročenka školství 2011/2012 - výkonové ukazatele. Ústav pro informace ve vzdělání [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp MŠMT, 2012: Výkonové ukazatele: Rok 2011/2012. Ústav pro informace ve vzdělání [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/730/2117 OSOBNÍ KONZULTACE s ředitelkou MŠ Veverská Bítýška paní Stanislavou Šoukalovou OSOBNÍ KONZULTACE se starostou městyse Veverská Bítýška panem Josefem Mifkem STÁVKOVÁ, J., Dufek, J., 2004: Marketingový výzkum. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 80-7157-795-2.