VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod
Ekonomické vztahy České republiky a Běloruské republiky.
Bakalářská práce Vypracovala: Yuliya Halavach Vedoucí bakalářské práce: Pavel Žamberský
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „název“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..…..
…………...……………….. Podpis
2
Obsah:
ÚVOD ....................................................................................................................... 4 1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA BĚLORUSKÉ REPUBLIKY. ...................... 5 1. 1. Ekonomické a politické postavení Běloruska. .................................................. 5 1. 2. Role Běloruska v mezinárodní ekonomice. .................................................... 11 2. POHYB DOVOZU A VÝVOZU ZBOŽÍ MEZI BĚLORUSKOU REPUBLIKOU A ČESKOU REPUBLIKOU. ....................................................... 16 2. 1. Obecná analýza dovozu/vývozu zboží Běloruska........................................... 16 2. 2. Analýza pohybu zboží mezi Českou republikou a Běloruskou republikou.... 21 3. POHYB KAPITÁLU A SLUŽEB MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A BĚLORUSKOU REPUBLIKOU. .......................................................................... 28 3. 1. Analýza pohybu kapitálu mezi zeměmi. ......................................................... 28 3. 2. Analýza pohybu služeb mezi Českou republikou a Běloruskou republikou. . 34 ZÁVĚR.................................................................................................................... 39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ................................................................... 40
3
Úvod. Rozvoj civilizace vyvolává stálé zapojení oddělených států do mezinárodních hospodářských styků což vede k vytvoření společné mezinárodní ekonomiky. Všechny země se vyvíjí podle společných ekonomických zákonů
což podminuje prioritu ekonomického charakteru
mezinárodního styku. Ekonomický rozvoj a přírůstek obyvatelstva v různých oblastech světa probíhají nerovnoměrně což také vyvolává nutnost rozšířovat mezinárodní výměnu,
která
napomáhá rozvoji nových trhů (zboží, služeb, práce, informační, finanční atd.), dovozu surovin, technické a informační výměně, vědním, vědně-technickým, kulturním, výrobním a dalším zahraničním stykům. Spolupráce oddělených zemí je také velice důležitá v rámci mezinárodních vztahů. Tyhle činitele podmíňují aktuálnost tématu této práce. Cílem mé práce je analýza stávající stupně spolupráce mezi dvěma zeměmi, Českou republikou a Běloruskou republikou, a analýza možnosti dalšího rozvoje vzájemných vztahů (ekonomických, kulturních, mezivládních). Práce má 3 kapitoly, každá kapitola má 2 oddílu. Za úkoly během napsání práce mám následující: •
Obecná ekonomická a politická charakteristika Běloruské republiky;
•
Analýza pohybu zboží a služeb mezi Českou republikou a Běloruskem;
•
Analýza pohybu kapitálu a služeb mezi zeměmi.
Pro Bělorusko Česká republika může sloužit jako zdárný příklad přechodu k tržní ekonomice. Obě ekonomiky jsou charakterizované jako otevřené a malé. Analýza ekonomické pozice Česka může sloužit zdrojem zkušenosti pro Bělorusko protože jsou srovnatelné podle velikosti a podmínek existence. Součástí ekonomického programu rozvoje Běloruska je intenzivní alokace zahraničních investic. V dnešní době v Bělorusku vnitřní zdroje investování, základem kterých jsou národní úspory, jsou omezované pro navýšení ekonomického potenciálu země, nezabezpečují vyžadovaných objemů vloženého kapitálu pro obnovení a modernizaci výroby, zavedení nových technologií a moderních systémů řízení. Do značné míry chybějící zdroje můžou nahradit zahraniční investice. Nejvíce výhodnými pro stát jsou přímé zahraniční investice. Úkolem státu je vytváření příznivého investičního klimatu. Česká republika má velkou zkušenost s prácí s rozvojem sféry přilákání zahraničních investic, proto pro Běloruskou republiku je nezbytné rozvíjet vzájemnou spolupráci s Českem.
4
1. Obecná charakteristika Běloruské republiky. 1. 1. Ekonomické a politické postavení Běloruska. Bělorusko vstoupilo do 21 století jako mladý nezávislý stát který má otevřenou sociálně orientovanou ekonomiku. Po rozpadu Sovětského Svazu Bělorusko narazilo na hlubokou krize ze které měla najit správné východisko. Běloruská republika se nachází prakticky v geografickém centru Evropy. Takové geografické postavení má přinášet strategické a finanční dividendy. Důležitě že Bělorusko má jednotný celní prostor s Ruskem a dalšími zeměmi Euroasijského ekonomického společenství. Pro potenciálního investora to bych znamenalo že jestli vkládá své peníze v ekonomiku Běloruské republiky, získává přístup k obrovské kapacitě trhů zejména ruského trhu. Podle počtu obyvatelstva které je 9 705 000 Bělorusko zastává jenom 0,018% ve světě. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 46 %, to představuje 4466 tis. obyvatel. Z toho 77 % pracuje ve městech. [1] Podle své ústavy z roku 1996 Běloruská republika je demokratickou neutrální republikou s prezidentským systémem (parlament má silně omezené pravomoci) a silnou centralizací zákonodárné, výkonné i soudní moci v rukou prezidenta. Od vyhlášení samostatnosti v roce 1991 se Bělorusko pokusilo jít cestou demokratických transformací. Zvolení Alexandra Grigorieviče Lukašenka v roce 1994 způsobilo obrat zpět a dalo předpoklady k upevňování autoritativního režimu. Určitým potvrzením tohoto směru se stalo referendum v listopadu 1996. Byl rozpuštěn tzv. 13. parlament a následně 14. parlamentem složeným z najmenovaných poslanců - přívrženců Lukašenka. Parlament - Národní shromáždění je volen na 4 roky. Skládá se z Komory reprezentantů (zástupců), která má 110 poslanců volených přímou volbou a Rady republiky čítající 64 poslanců (senátorů), z nichž 56 je voleno místními radami poslanců a státní správy a 8 je jmenováno prezidentem republiky. [1] Bělorusko je zakládajícím členem Společenství nezávislých států, s Ruskem vytvořilo Svazový stát Ruska a Běloruska, účastní se pětistranného integračního uskupení v rámci SNS, tzv. Euroasijského ekonomického společenství, které tvoří Běloruská Republika, Ruská Federace, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Bělorusko je zakládajícím členem OSN (zakládajícími členy byly SSSR, Ukrajina a Bělorusko, čímž SSSR měl 3 hlasy) a mnoha jejích organizací (UNIDO, UNESCO). Je členem SEI, okamžitě po osamostatnění se stalo členem OBSE, usiluje o integraci do dalších evropských demokratických institucí (prioritně RE). Bělorusko vede rozhovory o vstup do WTO od roku 1993. Zatím jednalo s 20 státy, z nichž s 9 podepsalo protokoly o vstupu do WTO. Procedura přijetí Běloruska do WTO se nachází ve fázi, 5
kdy jsou vyhodnocovány závazky Běloruska na základě Celkové zprávy o zahraničně obchodním režimu Běloruska, kterou země předložilo členům WTO v červenci 2004. Další rozhovory s pracovní skupinou pro přístup Běloruska k WTO proběhly v Ženevě 19. 5.–27. 5. 2005. [15, s. 15] Výsledky rozhovorů označila běloruská strana za úspěšné a výhrady, vznesené na jednáních s členskými zeměmi, považuje za technické detaily.Za významný považují zákon o zahraničně obchodní činnosti, který nabyl účinnosti od 15. 6. 2005 a přizpůsobuje zákonodárství Běloruska normám a pravidlům WTO. Usilují rovněž o to, aby i po vstupu mohla země dotovat zemědělství ve výši 500 mil. USD. [15, s. 15] Běloruská republika v průběhu dvoustranných rozhovorů, které probíhaly v říjnu 2005 v Ženevě, předpokládalo dohodnout závěrečná jednání vyjednávacího procesu. Získalo souhlas několika zemí, mezi nimi Kuby, Číny a Indie. Proti vystoupily USA a Evropská unie, které vyjádřily předčasnost tohoto aktu s odvoláním na neúplné odpovědi, které Bělorusko předložilo v takových otázkách jako institut zlaté akcie, příjmy státu z konfiskací tranzitujících nákladních vozů.
Na poslední konferenci (2006)
Mezinárodní organizace práce byla běloruské vládě opětně tlumočena doporučení Komise Mezinárodní organizace práce, která by měla vláda splnit v průběhu 5 měsíců roku 2006. V opačném případě může být Bělorusko z této organizace vyloučeno. V průběhu roku 2007 ve světě zaznamenali určitý posun v přístupu prezidenta k jednáním WTO. Jestliže se ještě v roce 2005 vyjadřoval Lukašenko a s ním vláda o vstupu do WTO velmi chladně, nyní považuje členství v této organizaci za velmi důležité. Bělorusko nejaktivněji působí ve všech mnohostranných dohodách a smlouvách se zeměmi SNS a jeho integračních sdruženích. Angažuje se v MMF, Světové bance, Mezinárodní finanční korporaci, EBRD atd. Země podepsala řadu mezinárodních konvencí. Aktivně pracuje ve Světové meteorologické organizaci, Mezinárodní organizaci práce, agentuře pro atomovou energii, INMARSAT, INTELSAT atd. [1] Běloruská ekonomika za první pololetí 2007 podle oficiální údajů přes všechna negativní očekávání spojená se zvýšením cen energetických surovin z Ruska o více než 100 % (ze 46,6 USD na 100 USD/1000m3) plní hlavní plánované ukazatele hospodářsko-sociálního vývoje. Ale úspěchy běloruské ekonomiky jsou však nereálné především kvůli výhodným cenám surovin, které země kupovala a ještě nakupuje od Ruska za nižší než světové ceny (přírodní plyn, ropa a další suroviny). Oficiální ekonomové nicméně připouštějí určitá rizika dalšího vývoje, která spojují s narůstajícím saldem zahraničního obchodu (k 31. 7. 2007 již ve výši 2 mld. USD), které vážně zhoršuje finanční a devizovou stabilitu a sílu běloruského ruble včetně zvýšení inflace a snížení reálných příjmů obyvatelstva. Krátkodobě lze tuto situaci řešit zahraničními úvěry případně prodejem státního majetku. Naopak direktivní opatření ze strany státu regulující resp. nařizující výrobním podnikům zvyšovat ceny o 0,5 % měsíčně situaci po zvýšení cen 6
energetických surovin neřeší, ale vyúsťuje v úpadek dalších podniků. Jsou totiž přinuceny omezovat svou výrobu. [14, s. 8] Vládě se nedaří rovněž sladit tempo růstu reálných příjmů obyvatelstva (v roce 2007 + 17,1) s růstem produktivity práce ( + 8%). Růst reálných příjmů byl v I. pololetí 2007 vyšší o 768 mld. USD než přírůstek HDP. [12, s. 8] Zahraniční investice z úvěrových zdrojů se sice zvýšily o 47,7 % ve srovnání se sledovaným obdobím roku 2006.V prvním pololetí 2007 se snížily objemy výroby v energetice, potravinářském a palivovém odvětví. Růst zaznamenaly chemický a ropný průmysl (+18 %), výroba stavebních materiálů (+14,9 %), strojírenství (+12,6 %). Státem nařízené dvojnásobné snížení energetické náročnosti se již teď ukazuje nereálným. Záporné saldo běžných finančních aktiv a pasiv se za 1. pololetí 2007 zvýšilo o 46,8 % oproti 1. pololetí 2006. Rovněž pokračoval růst skladových zásob jak podniků (+21,2 %), tak obchodů (+25 %), které vzrostly o 408 mil. USD a představovaly 60,7 % průměrné měsíční běloruské výroby; z toho zásoby podniků lehkého průmyslu činily 155,4 %, strojírenství 97,1 % a dřevozpracujícího 75,2 % ukazatele objemu průměrné měsíční výroby. [12, s. 10-11] Vladní ekonomové prohlašují že růst cen energie nemá vliv na běloruskou ekonomiku. Ale skutečně to není pravda. Podnikové finanční prostředky se za I. pololetí 2007 zvýšily jen o 0,5 %. Zvýšené náklady na mzdy a ceny surovin umožnily růst příjmů konsolidovaného rozpočtu o 25,6 % a vytvoření zdrojů, které však chybějí u podniků. Proto nelze brát vážně další vládní slib snížit daňové zatížení v roce 2008 o 0,1 %. [1] Zlaté rezervy činí sice 3,1 mld. USD, ale ukazatel pokrytí ve výši 3 měsíčních objemů dovozu, který se pohybuje měsíčně v průměru okolo 2 mld. USD, znamená již potřebu těchto rezerv ve výši 6 mld. USD. Při takové rozkolísanosti cen a základní absenci surovin v Bělorusku se však doporučují zlaté rezervy ve výši 6 měsíčních dovozů. Jestli uděláme analýzu důležitých ukazatelů ekonomiky Běloruské republiky máme nasledující výroky. 1. Hrubý domácí produkt za leden až prosinec 2007 se zvýšil oproti sledovanému období roku 2006 o 8,8 %. 2. Příjmy obyvatelstva za období leden až prosinec 2007 vzrostly oproti sledovanému období roku 2006 o 17,1 %. 3. Inflace za leden až prosinec 2007 činí u spotřebních cen 4,1 %, výrobních -10,6 %. 4. Nezaměstnanost k 31. 12. 2007 představovala 46 700 osob a znamenala oproti sledovanému období roku 2006 snížení o 28 300 osob. Průměrný počet produktivně činných v hospodářství činil 4,4 mil. osob. 5. Podíl zahraničních investic do základního kapitálu, který činil pouze 0,7 %. 7
6. Zemědělská výroba za leden až prosinec 2007 vykazuje podle údajů Ministerstva statistiky se srovnatelným období v roce 2006 nárůst o 10,5 %. Z toho v živočišné výrobě skot a drůbež představuje 553,7 tis. tun živé (+ 6,8 % oproti sledovanému období roku 2006), výroba mléka 28862,2 tis. tun (+ 3,9 % oproti 2006) a produkce vajec 1224,1 mil. kusů (- 3 % oproti roku 2006). 7. Zemědělství dotoval stát z rozpočtu 1,5 mld. USD, přičemž ztráty představují včetně prosazované politiky výstavby tzv. agrogorodků 4 mld. USD. 8. Průměrná měsíční mzda v červenci 2007 činila 341 USD oproti 312 USD k 31. 12. 2006. 9. Podíl stínové ekonomiky v hospodářství se odhaduje na 40 % HDP. [2] Na území Běloruska se nachází více než 400 nerostných surovin, z toho asi 30 různých druhů se řadí mezi užitkové nerosty. Jedná se zejména o naleziště draselné soli, ropy, hnědého uhlí a hořlavé břidlice. Velikostí průmyslových zásob draselné soli (6484,9 mil. tun) se řadí republiku na první místo v Evropě. Jejich rezervy se odhadují až na 120 let. Ročně se vyrobí asi 23 mil. tun draselných hnojiv. Zásoby kuchyňské soli převyšují 22 mld. tun a považují se prakticky za nevyčerpatelné. Zásoby rašeliny představují 4,4 mld. tun, těžební zásoby 320 mil. tun s roční těžbou 5 mil. tun. Těžba ropy, jejíž zásoby (338,3 mil. tun, z toho 52 % průmyslového charakteru) nejsou velké, nepřekračuje 2 mil. tun ročně. Naleziště hnědého uhlí představují zásoby okolo 30 mil. tun. Energetické zdroje včetně plynu a dřeva zabezpečují jen 12 % celkových energetických potřeb země. Průmyslové zásoby dolomitu představují 767 mil. tun, roční objem výroby dolomitové moučky činí 5,5 mil. tun. Na území Běloruska se dále nacházejí formovací písky , hrubý písek, křída, stavební kámen, lehkotavitelné hlíny. V poslední době byly rovněž odkryty některé druhy netradičních užitkových nerostů jako železitý křemenec, bentonový jíl, fosfority, zeolitové silicidy, sádra, kaolín, grafit, jantar, diamanty a rtuť. [1] Osnovou výrobního potenciálu Běloruské republiky je průmysl který tvoří třetinu HDP země. V odvětvích průmyslu zaměstnána více než čtvrtina ekonomicky práceschopného obyvatelstva. V republice je více než 20 tisíc průmyslových a výrobních podniků. V celkovém objemu výroby největší váhu má strojírenství, zpracování kovů, potravinářský, palivový, chemický, petrochemický, lehký průmysl a elektroenergetika.
Tab. 1-1 Ukazatele celkového objemu výroby dle odvětví průmyslu (v procentech k předchozímu roku) 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Průmysl celkově
107,8
105,9
104,5
107,1
115,9
110,5
111,4
108,5
Těžební
94,8
111,2
103,1
109,4
109,1
107,9
102,6
105,5 8
Zpracovatelský
108,3
105,6
104,5
107,0
116,3
110,5
111,6
108,6
Elektroenergetika
97,3
98,9
103,1
100,9
112,6
99,3
103,1
98,7
Palivový
115,4
104,6
111,4
107,0
118,8
108,9
123,1
99,8
Hutnictví
110,0
107,4
106,2
106,8
114,5
108,7
111,2
107,9
Chemický a petrochemický
102,7
105,6
100,0
108,8
109,3
109,1
106,9
109,7
Strojírenství a zpracování kovů
115,4
111,3
105,5
108,9
122,6
114,7
110,0
113,9
Lesní, dřevozpracující papírenský
106,1
107,4
106,5
111,9
118,1
111,4
102,9
110,8
Průmysl stavebních hmot
98,0
104,6
107,2
112,8
115,2
110,7
114,7
111,3
Lehký
105,1
100,9
98,2
105,0
111,0
105,7
102,6
100,3
Potravinářský
106,7
110,0
104,3
105,3
114,4
113,4
106,7
101,6
Podle odvětví:
[Ministerstvo
statistiky
Běloruské
republiky]
,[http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/industry.php] U petrochemického průmyslu se jedná zejména o pracování ropy, dodávané z Ruské federace. Vyrábí se jednak pohonné hmoty a maziva, jednak se ropa zpracovává na chemická vlákna a materiály. Ve strojírenském průmyslu dominují v země zejména podniky na výrobu nákladních automobilů, autobusů a trolejbusů (BELAZ, MAZ), dále závod na výrobu těžkých tahačů, Minský motorový závod, Minský závod na výrobu traktorů, v regionech jsou to pak závody na opravy kolejových vozidel. Bělorusko vyváží 60 % vyrobených traktorů, televizorů, lednic, mrazáků, dráselných hnojiv více než 80 % kovoobráběcích strojů. V posledních letech velký rozvoj nabyla lehký průmysl. Vedoucí místo patří textilnímu průmyslu, konfekční výrobě, výrobě obuvu. Jsou orientované na výrobu dost širokého množství výrobků: výrobu textilu, zejména ze lnu, který se v Bělorusku tradičně pěstuje, dále na výrobu vlněných látek, směsových tkanin a trikotáže. Běloruské konfekční závody získávají v posledních letech řadu zakázek na práci i od renomovaných západních konfekčních obchodních firem. Jedním z příkladů je závod ve městě Bobrujsk kde se vyrábí oděv firmy Pierre Cardin. Characteristickým rysem běloruského průmyslu je výroba konečné produkce, třetina které jde na export. 9
V těžebním průmyslu pracují závody na těžbu draselné soli a kuchyňské soli, těží se rašelina a speciální druhy bahna, které se používají pro výrobu hnojiv. V Bělorusku se těží také ropa, která pokrývá zhruba 10 % domácí spotřeby. Největším těžebním závodem je Bělaruskalij v městě Soligorsk, který těží draselnou a kuchyňskou sůl. Některé z českých podniků se zapojily do nabídek pro dodávky těžebního zařízení. Neposlední roli hraje v ekonomice vojensko- průmyslový komplex který vyrábí těžké tahače pro raketová vojska, dále obrněná vozidla pěchoty, tanky, na vysoké úrovni jsou optická a zaměřovací zařízení. Ve vývozu zbraně Bělorusko je v první desítce ve světě, příblížně je umíštěna na 7 místo. [11, s .10] Vůdčí výrobce běloruského chemického komplexu byly uvedeny do provozu v 70 letech za účastí odbotníků z Německa, Japonska, Ruska, USA a dalších zemí. V dalších letech docházelo do rekonstrukce a obnovení výrobních kapacit. Tyhle činitele způsobují uskutečnovat výrobu která je konkurenceschopná ve světě. Například následující běloruské výrobky jako chemické vlákno, vlákno, skeleněné tkaniny, polymerní materiál, hnojiva, pneumatika, laky, barvy jsou předmětem potávky v Evropě, Asii, Americe. [1] Téměř polovina teritoria Běloruské republiky se užívá pod zemědelství. Negativním činitelem je to že 23% rozlohy z celkové plochy je nevhodné pro pěstování plodin, potravin, chov v důsledku radioaktivního výbuchu v Černobylu. Větší část zemědelské produkce se výrabějí velkými kolektivními (tzv. kolchozy) nebo státními podniky. Tzn. kolchozy mají velkou státní podporu, téměř 80% prostředků získavají od vlády ve formě dotací, danové úlevy, odvody ostatních odvětví do speciálního fondu na podporu zemědělství. Vyrobenou produkci také většinou nakupuje stát. Vzhledem k zvláštním vlastnostem kolchozů většina z nich není rentabilní a naopak ztrátová. Existuje v republice také několik farm. Přírodní podmínky dávají možnosti úspěšně vyrábět výnosnou produkci jako vejce, hověží, vepřové, mléko, brambory, obilí, len, cukrová řepa. Základ rostlinné výroby v republice představují v obilnářství kultury ječmene, žita, ovsa, pšenice, jejichž podíl na struktuře obilnářské plochy činí 88 %. Pro potřeby pěstování krmiv je využíváno 70 % z celkové zemědělské plochy s roční produkcí okolo 20 mil. tun krmných jednotek. [1] Bělorusko patří mezi 7 největších producentů brambor na světě a zaujímá první místo na světě v produkci na obyvatele. Hrubá výroba se pohybuje ročně mezi 7 až 8 mil. tunami. Významnou roli v zemědělství představuje pěstování lnu. Bělorusko vyrábí 1/3 produkce lněného vlákna z celkové produkce zemí SNS a řadí se svým objem výroby mezi prvních pět zemí na světě. Mezi hlavní zemědělské produkty patří pěstování cukrové řepy. Jejím 10
zpracováním se zabývá více než 500 zemědělských podniků v 49 okresech brestské, grodněnské a minské oblasti, které spolu se 4 velkými cukrovary zpracují přibližně 2 mil. tun řepy ročně. [1] Zemědělská výroba za leden prosinec 2007 vykazuje podle údajů Ministerstva statistiky se srovnatelným období v roce 2006 nárůst o 10,5 %. Z toho v živočišné výrobě skot a drůbež představuje 553,7 tis. tun živé (+ 6,8 % oproti sledovanému období roku 2006), výroba mléka 28862,2 tis. tun (+ 3,9 % oproti 2006) a produkce vajec 1224,1 mil. kusů (- 3 % oproti roku 2006). [10, s. 11]
Tab. 1-2 Rostlinná výroba (v tunech) 2000 Obilniny v tis. tun/výnos 4856 Z nich: Žito Pšenice Ječmen Oves Pohanka Kukuřice Luštěniny Len Cukrová řepa Řepka Brambory Zelenina Ministerstvo
1360 966 1378 495 18 30 291 37 1474 73 8718 1379
2001 5153
2002
2003
2004
2005
2006
2007
5990
5449
7016
6421
5923
7217
1294 1600 867 1017 1700 1681 530 575 16 7 31 30 281 279 32 26 1682 1146 95 60 7768 7421 1415 1507 statitiky
1152 796 1608 594 12 50 333 41 1920 55 8649 2002
1397 1155 1121 1175 2031 1864 765 609 12 7 39 144 426 331 57 50 3088 3065 143 150 9902 8185 2035 2007 Běloruské
1072 1075 1831 555 5 153 238 29 3978 115 8329 2173
1305 1397 1911 580 13 541 202 39 3626 240 8744 2153 republiky
[http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/agriculture.php] Vláda Běloruska má za úkol zachovat vysoká tempa ekonomického růstu. HDP se planuje během dalších 5 let zvětšit o 1,46-1,55-krát, objem průmyslové výroby o 1,43-1,51-krát, spotřební statky o 1,5-1,57-krát.
1. 2. Role Běloruska v mezinárodní ekonomice. Jako už bylo zmíněno Běloruská republika se nachází v geografickém centru Evropy. Fakticky by měla patřit do Centrální Evropy ale fiktivně rozdělení se uskutečnuje převážně ne 11
geograficky ale více ekonomicky, politicky a sociálně. Evropa dnes představuje víceměrný prostor s vysoce rozvinutou západní částí a méně rozvinutou východní. Důležitou roli v řešení problémů nálezu východiska ze sociálně-ekonomické kríze pro Bělorusko hrají mezinárodní vztahy republiky se světovým společenstvím. Tohle je podmíněno především tím že zaprvé Bělorusko má tradičně vytvořenou malou otevřenou ekonomiku která je orientována na vnější zdroje a odbytové trhy. Zadruhé morální a fyzické opotřebení základních fondů většiny odvětví ekonomiky a také růst cen energie snížily konkurenceschopnost běloruské produkce. Zatřetí složitosti rozpočtového a daňového systému nedovolují bez vnějších zdrojů řešit otázky ne jenom financování deficitu veřejného rozpočtu ale i makroekonomické stabilizace ekonomiky. Zkušenost zemí s tranzitivní ekonomikou svědčí že strategie mezinárodní ekonomické spolupráci musí směřovat k alokaci moderních technologie a cizího kapitálu. Je potřeba zdokonalovat strukturu zahraničně obchodní výměny pomocí podstatného zvětšení podílu na vývozu vědecké produkce a služeb a organizace výroby zboží které budou nahrazovat dovozní státky s ohledem na relativní přednosti běloruské ekonomiky. Také dosažení postačující úrovně solventnosti země což způsobuje včasnému plnění závazku po vnějšímu dluhu, akumulaci devizových rezerv a na této bázi podpory směnitelnosti běloruské měny. [10, s. 13] Jedným ze směru mezinárodní spolupráce je práce s mezinárodními organizacemi jako MMF, IBRD a další. Kredity mezinárodních finančních organizací jsou hlavním zdrojem financování refundaci ekonomiky, podpory platební bilance, uskutečnění rekonstrukce průmyslu a rozvoje infrastruktury dopravy a energetiky, rozvoje malého a středního byznysu, zrychlení procesů privatizace. Tohle všechno je možné uskutečňovat cestou financování investičních projektů které předpokládají nákup moderního zařízení a technologie, provádění konzultací. Spolupráce s MMF je zvlášt´ důležitá pro republiku protože finanční zdroje této organizace se užívají pro podporu platební bilance a tvoření devizových rezerv státu. Technická pomoc byla poskytnuta Bělorusku Mezinárodním Měnovým Fondem na bezplatné bázi. Pomoc byla poskytnuta při vytvoření Rady při Ministerstvě finanice a restrukturalizaci daňové inspekce. Pomocí prostředků technické pomoce stále se zvyšuje kfalifikace státních zaměstnanců přes systém seminářů a kurzů které se provádějí mezinárodními finančními organizacemi na bázi instituce ve Vídni a také jsou konzultace v různých oblastech. [12, s. 45] Programy MMF finanční podpory jsou zaměřeny na přivedení do rovnováhy vnitřní a vnější bilance v ekonomice. Výměnou za finanční pomoc MMF stát má akceptovat povinnost uskutečnění řady opatření které se zaměří na překonání ekonomických a finančních nevyrovnaností. Kromě toho kredity jsou poskytnuty jenom při podmínce uskutečňování 12
ekonomických reform a to při nízkých procentech (průměrně kolem 4,5 % ročně což je o 1,5-2krát níže úrovně která je na trzích zapůjčovaného kapitálu). [12, s. 45] První finanční pomoc ze strány MMF byla poskytnuta v červenci 1993 (celkem 200 mln. USD). [12, s. 46] Prostředky půjčky byly určeny na podporu devizových rezerv Národní Banky, krytí deficitu věřejného rozpočtu, splacení promeškaného dluhu po kreditu Evropské Unii a na financování investičních projektů podniků republiky. V září 1995 bylo přijato řešení Správní Rady MMF o poskytnutí kreditu stand by ve výši 280 mln. USD. Pro obdržení kreditu stand by vláda Běloruska spolu s MMF vypracovala ekonomický program který obsahoval základní směry pro refundaci ekonomiky státu. Samotná skutečnost obdržení kreditu stand by a úspěšná realizace ekonomických programů jsou podmínkami pro přilákání kreditných zdrojů v dalších oblastech. Makroekonomická efektivita kreditů MMF se projevuje v posílení finanční pozice, stabilizací národní měny, snížení inflace. IBRD poskytnula Běloruské republice 3 kreditní linie: půjčku pro rozvoj institucí Běloruska, prostředky byly směřovany na posílení a rozvoj institucí řízení ekonomiky; rehabilitační půjčku pro podporu programu ekonomických reform a financování důležitých položek exportu (potraviny, léky a další); půjčku pro rozvoj lesního hospodářství. [12, s. 16] Světová banka sdělila v tiskovém prohlášení ze 4. prosince 2007, že v rámci nového přehodnocení strategie spolupráce s Běloruskem v letech 2008-2011 poskytne běloruské straně financování ve výši 400 mil. USD. V následujících 4 letech obdrží BY každoročně po 100 mil. USD ve formě dlouhodobé půjčky. Úvěry mají řešit prioritně problémy Běloruska v oblasti ekologie (Černobyl), energetiky a pomoci při zvyšování konkurenceschopnosti běloruské ekonomiky a příjmů sociálně slabších skupin obyvatelstva. [7] Tuto informaci komentoval Paul Birmingam, ředitel odboru SB pro Ukrajinu, Bělorusko a Moldavsko tak, že "úloha SB jako pramene analýz a prostředníka předkládajícího další varianty rozvoje Běloruska je mnohem důležitější než poskytování finančních zdrojů". [7] Rada ředitelů SB schválila dále dodatečné financování modernizace infrastruktury ve výši 15 mil. USD, které je určeno na zlepšení zdravotně hygienických podmínek ve všech sociálních zařízeních v Běloruska. Realizace tohoto projektu byla zahájena v roce 2001 a SB na něj poskytla půjčku ve výši 22,6 mil. USD. [7] Výše poskytované pomoci je překvapivě vysoká a to neodpovídá analytickým doporučením SB, které upozorňují Bělorusko na narůstající problémy ekonomiky případně na nebezpečí, které bylo a je stále spojeno s ruskou dotační politikou dodávek energetických surovin. Lze tedy finanční pomoc SB také hodnotit jako možnou prevenci před nástupem ruského kapitálu. Ten, v průběhu 4 let (2007–2011), kdy má dojít k odstranění ruské dotační politiky vůči 13
Běloruské republiky, by měl nákupem efektivních částí běloruské ekonomiky (petrochemie, obří nákladní technika) umožnit Bělorusky vyrovnat se s dopady cenového narovnání dovážených energií odprodejem podniků jako v případě Běltransgaz (prodej 50 % akcií). Konečně podobnou obchodní politiku důsledně uskutečňuje Německo, Francie. Po rozpadu SSSR ekonomická situace v Bělorusku se zhoršila. V takových podmínkách bylo jasné že vznikla nutnost normalizaci ekonomických vztahů, činit zákonodárné opátření které pomůžou vytvořit jediný ekonomický prostor na trřní bázi. Jako výsledek v Biškeku v roce 1992 byla podepsána smlouva o jediném měnovém systému kterou podepsálo 8 států. V říjnu 1993 byla podepsána smlouva o vytvoření ekonomické unii SNS (Společenství nezávislých států). SNS v průběhu svých 15 let existence vytrpělo množstvi transformací. Glavní impulz při vytvoření vycházel od vlády Běloruska, Ruska, Ukrajiny. Základní směry činnosti SNS jsou: •
Koordinace zahraniční politické činnosti
•
Realizace společné kontroly jaderní zbráně
•
Spolupráce v oblasti utváření a rozvoje společného ekonomického prostoru, systémů dopravy a spoje
•
Ochrana životního prosředí
•
Boj s organizovánou kriminalitou. [15, s. 16]
Politika Běloruska a Ruska vůči SNS se vyznačuje vysokou stupní koordinace. Vlády zemí vystupují za posílení SNS, zachování a rozvoj potenciálu Společenství, jeho proměnu v efektivní integrační uskupení. V průběhu posledních let bělorusko-ruské vztahy jsou jedními z nejvíce efektivních v rozvoji integračních procesů na uzemí bývalého SSSR. Pokroky v politické, ekonomické, vojenské spolupráci, sblížení v dalších oblastech, plány vytvoření Společenského svazu upřednostnily bělorusko-ruské vztahy na první místo na uzemí bývalého SSSR. Spolu s tím s rozvojem dynamiky společných plánů se zjistily značné složitosti a problémy v dvoustranných vtazích. Celkem mezinárodní zkušenost integračních uskupení svědčí o tom, že pro rozvoj integrace je nezbytná celá řada ekonomických, politických, sociálníchm kultirních předpokladů. Proces sblížení se rozvíjí přirozeně jako reakce na reální problémy, řešení kerých je účelně přijímat společně, důleřitou roli hrají vnější činitele. Bělorusko usiluje o aktivní spolupráci s Evropskou unií což také znamená pro země integraci v mezinárodní ekonomiku. V červenci roku 2003 Evropská Komise prohlásila o začatku několika nových programů se společným názvem Programy sousedství. Jsou zeměřeny na rozvoj a posílení spolupráce na hranicích EU což bude přispívat ekonomickému a sociálnímu 14
rozvoji států které jsou rozmístěny po obě strány hranice EU. Jejich financování se uskutečnuje v rámci programu TASIS pro běloruské partnery a v rámci iniciativy pro partnery států členů EU. Přistupy které jsou v Programech sousedství nabízejí nové řešení problémů které existují na vnějších hranicích EU. Jsou významným krokem dopředu na cestě podpory projektů, tím napomáhají rozvoji spolupráce, sousedstva vztahů a zajištění bezpečnosti na vnějších hranicích EU. Základními přednosmi Programů sousedství jsou následující: •
Pomoc ekonomickému a sociálnímu rozvoji v přihraničních oblastech
•
Společné úsilí v řešení vzájemných problémů v takových oblastech jako ekologie, zdravotnictví a boj proti organizované kriminality.
•
Podpora efektivity a bezpečnosti hranic
•
Pomoc organizování a provedení místních kulturně-hromadných akcí.
Konkrétní priority a akce při realizaci v rámci každé z Programů budou definovány přímo zeměmi účastníci odpovídajících programů. Bělorusko se účastní 3 programů: Lotyšsko/Litva/Bělorusko, Polsko/Ukrajina/Bělorusko (tyhle dva programy jsou vypracovány pro přihraniční oblasti odpovídajících zemí) a v národním programu který obsahuje oblast Baltijského moře. V průběhu let 2004-2006 bylo poskytnuto příbližně 23 mln. eur pro uskutečnění projektů které směřují k posílení spolupráce mezi rozšířenou Evropskou Unií a jeho sousedem Běloruskem v rámci zmíněných programů.
15
2. Pohyb dovozu a vývozu zboží mezi Běloruskou republikou a Českou republikou. 2. 1. Obecná analýza dovozu/vývozu zboží Běloruska. Základními zákony které regulují zahraniční obchodní činnost Běloruska jsou: •
Zákon „O státním regulování zahraniční obchodní činnosti“
•
Celní sazebník
•
Zákon „O celních polatkách“. [6]
Základem obchodní politiky země jsou mezinárodní smlouvy v obalsti obchodněekonomické spolupráce které Bělorusko podepsalo s různými zeměmi. Takové smlouvy republika podepsala více než s 80 zeměmi včetně zemí SNS. Hlavní část mezivládních smluv Běloruské republiky předpokládá stanovení režimu volného obchodu a doložky nejvyšší výhody. Mezi přednostmi běloruského trhu řádíme: •
Výhodná ekonomická, geografická a geopolitická postavení
•
Bělorusko je východní hranicí Evropské Unie a může stát tzn. předmostím pro zahraniční investory v oblasti ovládnutí nových perspektivních trhů zemí SNS. Tomu přispívá rozvinutá sít´ automobilových a železničních trátí které spojují země EU a SNS. Jediný celní prostor s Ruskem zabezpečuje potenciálnímu investorovi široký přístup k obrovskému ruskému teritoriu.
•
Příznivá investiční klima
•
V Bělorusku je rozvinuté investiční zakonodářství které směřuje ke stimulaci investiční činnosti, její státní podporu a také chránění prav investorů na území republiky. V zemi působí Poradní výbor v oblasti zihraničních investicí v čele kterého je premiér-ministr Běloruska. Fungují šest Volných ekonomických zon.
•
Rozvinutý průmyslový, vědecko-technocký a exportní potenciál. V republice je více než 300 vědeckých organizací, vědecké zkoumaní uskutečnuje více než 30 tisíc lidi. Mezinárodní uznání dostaly vypracování programů běloruskými vědci v oblasti laserové a jaderní
fyziky,
jaderní
energetiky,
práškové metalurgie,
optiky,
softwaru,
biotechnologie. Vláda podporuje vědu. Rozpočtové financování akademických výzkumu se zvětšilo o 3,5-krátv roce 2007. Planuje se stále zvětšovat vynakládání prosředků na vědu a výzkum. •
Příbližně třetina objemu výroby HDP zabezpečuje dnes průmyslový komplex. Belaruskalij, Minskiý Traktorný Závod (MTZ), Minský automobilový závod (MAZ), Běloruský automobilový závod (BelAZ), Běloruský motorový závod (BMZ), Gomelský 16
závod zemědeské techniky (Gomselmash) a další velké podniky jsou sýmboly národního průmyslového progresu. Jejich výrobky jsou znamé všude. •
Vysoce kvalifikovaná prácovní síla.
Ekonomika republiky podle své struktury, rozsahu výroby je orientováná na export. Bělorusko v dnešní době vyváží 30% světové výroby velkoprostorových automobilů, 15% minerálních hnojiv, 6% traktorů. [2] Perspektivy své ekonomiky země spojuje s inovačním rozvojem a mobilizací informačních zdrojů. V Bělorusku se vytváří Park vysokých technologií pro rozpracování softwaru, informačně-komunikačních a dalších technologií které směřují ke zvýšení konkurenceschopnosti národní ekonomiky, přilákání domácích a zahraničních investicí. Rezidenti parku budou mít řadů preferencí včetně osvobození od platby daně ze zisku, DPH a další. Hlavní směry, podmínky a mechanizmy podpory a stimulace vývozní politiky v Běloruské republice jsou obsahovány v Národním programu rozvoje vývozu v rocích 2006-2010. Podle výseldků roku 2007 se planuje zajistit růst exportu domácích výrobků a služeb o 9,5% a dosáhnout celkového objemu na úrovni 20,4 mld. USD. Kromě toho se předpokládá že dodávky zboží na vnější trh bude 18, 2 mld. USD, služeb – 2,2 mld. USD. [1] Aktivnímu východu běloruských podniku na cizí trh napomáhá vytváření společných podniků. Zvláštní zdůraznění se kladá na spolupráci běloruských výrobců zboží s nadnárodními společnostmi. Rozhodně se nejedná o jednorazových dodávkách, ale o účastí ve vytváření společné produkce. Mezi perspektivní směry činnosti řádíme rozvoj infrasrtruktury vývozu včetně vytváření objektů distribuční sítě. Některá opatření už jsou zpracováná v oblasti stimulace vytváření vlastních objektů distribučních sítí běloruských podniků cestou poskytnutí lhůt z daně ze zisku. Zdokonaluje se systém lhůtného úvěřování výroby exportní produkce. Přičemž se doplňují zdroje pro úvěřování ne jenom domácích vývozců, ale i dovozců běloruské komlikované technické produkce. Taková praxe se uplatnuje ve mnohých zemích světa pro rozvoj zahraničního obchodu. Existuje také nový úkol – utváření dopravně-logistického systému v Bělorusku. Zvláštní pozornost se dává dodávání na trhy nové konkurenceschopné produkce. Určité kroky jsou naznačovány i v oblasti vývozu vědecké náročné produkce která je založena na využití nových nápadů a řešení. Nedávno byla schválena koncepce vytváření pomocných podmínek pro stimulaci výroby vývozních zboží s použitím předbíhajících technických nápadů a řešení, energetické nenáročných technologií a technologií které zeměřují na úsporu energetických zdrojů. Běloruské podniky se snaží dostat osvědčení o kvalitě své produkce podle mezinárodních standartů ISO 9000/4000. 17
Obrat zahraničního obchodu Běloruska včetně služeb činil za rok 2007 podle údajů ministerstva statistiky 53 mld. USD, ve srovnání s rokem 2006 se zvětšil o 26%, t.je. na 10,9 mld. USD, z toho vývoz včetně služeb činil 24,3 mld. USD, dovoz včetně služeb 28,7 mld. USD. Saldo včetně služeb činilo - 4,3 mld. USD. [11, s. 9]
Tab. 2-1 Hlavní ukazatele zahraničního obchodu Běloruska (miliony USD) 1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Obrat celkem 10367 15972 15737 17113 21504 30265 32687 42085 53013 Vývoz
4803
7326
7451
8021
9946 13774 15979 19734 24339
Dovoz
5564
8646
8286
9092 11558 16491 16708 22351 28674
Saldo
-761
-1320
-835
-1071 -1612 -2717
SNS
6704 10469 10291 10679 13484 19201 18202 23121 30228 7318
-729
7060
-2617 -4335
Vývoz
3027
4399
4494
4384
5435
8609 11231
Dovoz
3677
6070
5797
6295
8049 11883 11142 14512 18997
Saldo
-650
-1671 -1303 -1911 -2614 -4565 -4082 -5903 -7766
z Ruskem
5150
9315
9401
9899 12482 17704 15834 19944 26074
Vývoz
2185
3710
3963
3977
4880
Dovoz
2965
5605
5438
5922
7602 11219 10118 13099 17187
Saldo
-780
-1895 -1475 -1945 -2722 -4734 -4402 -6254 -8300
mimo SNS
3663
5503
5446
6434
8020 11064 14485 18964 22785
Vývoz
1776
2927
2957
3637
4511
6456
8919 11125 13108
Dovoz
1887
2576
2489
2797
3509
4608
5566
7839
9677
Saldo
-111
351
468
840
1002
1848
3353
3286
3431
Z toho
6485
5716
6845
8887
Se zeměmi
Ministerstvo zahraničních správ Běloruska, [http://www.mfa.gov.by/ru/vneshnjaja torgovlja] Obrat se zeměmi SNS v roce 2007 se zvětšil o 30,7 %, se zeměni mimo SNS – o 20,1 %. V celkovem objemu obratu zboží podíl zemí SNS se zvětšíl z 54,9 do 57 %. Hlavní tržní partnery Běloruska v roce 2007 jsou: Ruská federace – 49,2 % z celkového objemu obratu 18
zahraničního obchodu, Nizozemsko – 8,6 %, Ukrajina – 5,7 %, Německo – 5,5 %, Polsko – 3,9 %, Velká Britanie – 3,2 %, Čina – 2,5 %, Lotyšsko – 2,1 %, Itálie – 1,5 %, Spojené Státy – 1,4 %. [2] Vývoz v země SNS se zvětšil o 30,5 % a je 2,6 mld. USD. Ve srovnání s rokem 2006 podíl vývozu v země SNS se zvetšil z 43,3 % do 46,1 %. V roce 2007 jsou zajištěny nejvyšší ukazatele za období dvoustranných vztahů ve oblasti ekonomické spolupráce mezi Běloruskem a Ruskem. Ruská federace má největší podíl, téměř polovinu celkového obratu zahraničního obchodu s Běloruskem, obrat je 26 073,3 mln. USD a se zvětšil o 30,7 % ve srovnání s rokem 2006. Vysoká tempa růstu vývozu jsou dosáhnuty s Ukrajinou (119, 3 %), Azejbaržánem (v 2,5-krát), Kazachstánem (139, 3 %), Uzbekistánem (v 1,7-krát), Turkmenistánem (v 6-krát). [2] Vývoz v země EU vzrostl o 17,4 % nebo o 1579,5 mln. USD a je 10,7 mldr. USD. Podíl temě EU v celkovém objemu běloruského vývozu je 43,8 %. Vývoz v země Asie se zvětšil o 21,6 % nebo o 221,8 mln. USD a tvoří 1249,1 mln. USD, 5,1 % beloruského exportu. Vývoz v země Ameriky vzrostl o 18 % nebo o 128,4 mln. USD a tvoří 842,1 mln. USD (3, 6 % běloruského vývozu). Export v africké země se zvětšil o 44,2 % a je 155,4 mln. USD. Podíl zemí Afriky v celkovém objemu běloruského vývozu je 0,6 %. [2] Jako výsledek aktivizace spolupráce v oblasti rozšíření odbytových trhu v roce 2007 do celkového počtu zemí které jsou hlavními partnery Běloruska byly započetány Venezuela, Vietnam, Indie, Republika Korea. Také v roce 2007 poprvé běloruské zboží byly dodávany do Uruguayu, Katáru, Bolivie, Barbadosu, Beninu, Dominiky, Nepalu a další (celkem 14 zemí), celková suma dodávek do těchto zemí je 5,5 mln. USD. [2] Na trzích řady zemí se objevily nové pro nich běloruské zboží. Poprvé byly uskutečněne dodávky mléka a zahuštěného mléka do Gruzie, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, zemí EU (Něměcko, Itálie), zemí Asie a Afriky (Spojené Arabské Emiráty, Libanon, Čina, Sirie), Spojených Států, Kanady. V roce 2007 táto produkce poprvé byla dodávana do 26 zemí světa na celkovou sumu 19,7 mln. USD. Další zboží dodávky které poprvé udělalo Bělorusko byly automobilová pneumatika (do Kypru, Španělska, Lucemburska, Chorvatska, Čile, Pakistánu), sintetická vlákna do Rakouska, Lotyšska. Z vysoce technologické produkce poprvé byly dodávane autobusy do Turkmenistánu, Tádžikistánu, Srbska na celkovou sumu 5,3 mln. USD; silničná technika do Rakouska, České republiky, Indie na celkovou sumu 2,9 mln. USD; traktory do Belgie, Venezuely, Srbska (9,9 mln. USD); lékařské příbory do Slovenska (8 mln. USD); pračky do Ukrajiny (4,2 mln. USD). [2] Jestli uděláme komoditní analýzu dovozu/vývozu zboží Běloruské republiky dojdeme k následujícím závěrům. Na vývozu se v roce 2007 nejvíce podílely 38,6 % nerostné suroviny, 19
dopravní prostředky 10,4 %, stroje a strojní zařízení 8,7 %, chemické výrobky 8,0 %, kovy 7,5 %, zemědělské produkty a potraviny 7,5 %, textil a textilní výroby 5,0 % a ostatní zboží 14 %. [2] Růst dovozu v roce 2007 byl evidován rovněž u nerostných surovin o 34 % oproti roku 2006, které se podílely na celkovém dovozu 33,5 %, stroje a strojní zařízení 16,2, kovy 11,8 %, zemědělská produkce a potraviny 9,4 %, chemické výrobky 7,1 %, dopravní prostředky 6,5 %, plasty a výrobky z nich 5 % a ostatní zboží 10,5 %. Podle analýzy ročních výsledků je zabezpečen růst vývozu prakticky všech důležitých druhů zboží. Největší nárůst v roce 2007 měly dodávky ropných výrobků (o 957 mln. USD), traktorů (o 413 mln. USD), dráselných hnojiv (o 337 mln. USD), nákladních aut (o 242 mln. USD), mléka (o 161 mln. USD), sýrů a tvarohu (o 122 mln. USD). Podstatně se vzrostl vývoz koksů a živice, nábytků, částí pro traktory a auta, lesní produkce, spalovacích motorů, lednic, práček a dalších druhů. [2] Důležitým výsledkem roku 2007 je zvětšení podílu investičních exportu v celkovém objemu z 12,4 do 14,1 %. Vývoz investičních zboží (produkce s vysokým podílem přidané hodnoty) tvoří 3,3 mld. USD a vzrostl ve srovnání s rokem 2006 o 40,2 %. To znamená že Bělorusko začalo více prodávat do zahraničí hotové technologicke složité produkcí. [5] V minulém roce dovoz zboží do Běloruska činil 28,7 mld. USD, dovoz se vzrostl o 28,3 % nebo o 6,3 mld. USD. Tempa růstu dovozu o 5 % překračoval tempa růstu vývozu. Jako výsledek záporné saldo zahraničního obchodu zbožím tvořilo 4335,1 mln. USD a ve srovnání s rokem 2006 se zvětšil o 1718 mln. USD. [5] Záporné saldo zahraničního obchodu je podmíněno v první řadě nevyrovnaností obchodu s Ruskem. Saldo v obchodu se zeměmi SNS bez Ruské federace je kladné 533,9 mln. USD (růst o 183 mln. USD), se zeměmi mimo SNS je také kladné 3431,1 mln. USD (růst o 145,7 mln. USD). [3] Zakladním zdrojem tvorby záporného salda zahraničního obchodu zbožím jsou vývoznědovozní operace meziprodukty (nerostné suroviny, materiály). V roce 2007 do země bylo dovezeno meziproduktů na sumu 20,8 mlrd. USD nebo o 31,4 % více než v minulém roce. Vývoz meziproduktů činil 16,8 mlrd. USD nebo o 21,1 % více než úroven roku 2006. [2] V důsledku zaporné saldo zahraničního obchodu meziproduktů se zvětšilo dvakrát a tvoří 4 mldr. USD. Běloruská vláda stimuluje proces inovačního rozvoje ekonomiky což způsobuje vysoká tempa růstu dovozu inovačních zboží. V důsledku inovační dovoz ve srovnání s rokem 2006 se zvětšil v 1,3 krát a tvoří 3,2 mldr. USD. [3] Jeho podíl v celkovém objemu dovozu vzrostl do 11 %. To všechno tvoří podmínky pro technologické obnovení, růst výroby a jako důsledek vývoz. Praxe podpory vývozu přes mechanismus celní regulace pokračuje i v roce 2008. Od 1 ledna 20
roku 2008 nový Celní sazebnik zrušuje dovozní cla u 775 výrobků v oblasti technologického zařízení. Dovoz spotřebních zboží se zvětšil v roce 2007 o 670 mln. USD nebo o 17,7 %. Ve struktuře dovozu podíl spotřebních zboží se zmenšil do 10, 1 %. Obchodní saldo je záporné a tvoří 520,9 mln. USD. [2] Dovoz potravin se zvětšil o 20,1 % nebo o 120 mln. USD. Obchodní saldo potravinami je kladné, 204 mln. USD (v roce 2006 slado bylo záporné a tvořilo 25,6 mln. USD). [2] Když uděláme analýzu dovozních dodávek v roce 2007 poznamenáme že pořád roste role cenového činitele. Právě ceny jsou hlavním činitelem zvětšení záporného salda. Jako příklad cena na přírodní plyn v roce 2007 vzrostla o 2,1-krát, na ropu kterou Bělorusko dováží o 34,8 %. Ve skupině ropných produktů celkově růst středních smluvních cen na zboží které země dováží činil 43,1 %. [2] Současně střední ceny na ropné produkty které Bělorusko vyváží se vzrostly jenom o 12 %. V roce 2008 Běloruská republika planuje dosáhnout kladného salda obchodní bilance. Ale podle analýzy všech činitelů to bude složité a je možné v tom se pochybnout. Vláda mluví o tom že zvlášt´ aktuálním je navýšení vývozu zboží a služeb. V roce 2008 vláda planuje se zaměřit na vytvoření a rozvoje systému úvěřování vývozu včetně vytvoření exportně-importní banky na bázi „Belpromstrojbanky“. Základními činiteli rozvoje vývozu v roce 2008 budou plánování, rozšíření infrastruktury zahraniční obchodní činnosti včetně sítě organizací exportérů, zvýšení konkurenceschopnosti domácí produkce. Bude pokračovano v osvojení výroby nových exportních zboží, zavedení mezinárodních standartů, realizaci exportně orientovaných investičních projektů. Předpokládá se také rozvoj informačního systému zahraniční činnosti, zdokonalování normativně-právní báze.
2. 2. Analýza pohybu zboží mezi Českou republikou a Běloruskou republikou. Běloruská republika představuje důležitý region spojující Rusko s Polskem a západní Evropou. Vzájemné česko-běloruské vztahy nebyly v hodnoceném období zatíženy otevřenými problémy. Běloruská republika patřila k významným obchodně-ekonomickým partnerům ČR. Nestandardní vývoj vnitropolitické situace v Bělorusku však nepříznivě ovlivnil politickou rovinu vzájemných vztahů, což se promítlo do minimálního počtu kontaktů mezi nejvyššími představiteli obou zemí. Byly udržovány bilaterální kontakty především po pracovní linii a v oblastech společného zájmu. Postup České republiky byl koordinován se stanoviskem Evropské unie. Česká republika vyjadřovala zájem na upevňování běloruské státnosti a rozvoji 21
standardních vztahů se svrchovaným a demokratickým Běloruskem a dávala najevo, že k aktivizaci politického dialogu mezi oběma zeměmi by přispěl příznivý vývoj v přípravě ekonomických i politických reforem a zlepšení situace v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod v Bělorusku.
Tab. 2-2 Dynamika zahraničního obchodu Běloruské republiky s Českou republikou (mln. USD) Období
Obrat zboží
Vývoz
Dovoz
Saldo
2002
90,5
36,3
54,2
-17,9
2003
123,8
49,3
74,2
-25,2
2004
164,3
53,2
111,1
-57,9
2005
155,2
55,8
99,4
-43,6
2006
208,3
69,1
139,2
-70,1
2007
236,6
78,4
158,2
-79,8
Mizin I., (2008): Belarus a Chexija v 21 stoletii, Zhurnal Mezhdunarodnye otnoshenija i mirovaja ekonomika, únor 2008, č. 2, s. 25-27. Bělorusko bylo pro ČR z hlediska českého exportu perspektivním obchodně-ekonomickým partnerem. I když se v roce 1998 v souvislosti s ruskou finanční krizí a jako přímý důsledek provázanosti ekonomik Ruska a Běloruska snížila vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Běloruskem (vývoz 1,9 mld Kč, dovoz 684 miliónů Kč, obrat 2,6 mld Kč), existoval oboustranný zájem na dalším rozvoji obchodních a ekonomických vztahů. [3] Problém zvýšení exportu do Běloruska byl limitován zejména nedostatkem platebních prostředků v Bělorusku při nekonvertibilitě místní měny. V roce 1999 činil vývoz 1,9 mld Kč, dovoz dosáhl hodnoty 985 mil. Kč. Obrat činil 2,8 mld Kč, bilance ve prospěch ČR 915 mil. Kč.[14, s. 7] Těžištěm českého vývozu byly stroje a přepravní zařízení, chemikálie a chemické výrobky, tržní výrobky (tř. 6), potraviny a živá zvířata. V dovozu z Běloruska dominovaly textilní příze, kovové výrobky, chemikálie a chemické výrobky, různé průmyslové výrobky, stroje a přepravní zařízení. [14, s. 7] V Bělorusku přetrvával zájem o české zboží, ale z důvodu nižší technické úrovně běloruského zboží, stejně jako jeho kvality, byly barterové operace ojedinělé a jedinou cestou zůstal prodej za volně směnitelné měny. I přesto existoval prostor k další aktivizaci vzájemné spolupráce, připravovaly se mimo jiné významné investiční projekty českých podniků v Bělorusku ve spolupráci s Českou exportní bankou a pojišťovnou EGAP. Existující podepsane vzájemné smlouvy mezi zeměmi jsou následující: 22
•
Dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci, 8. 2. 1994. Tato smlouva byla v souvislosti se vstupem ČR do EU vypovězena a její platnost byla ukončena k 30. 4. 2004. V současné době se připravuje text nové dohody o hospodářské a obchodní spolupráci, která by vyhověla požadavkům stanoveným EU.
•
Dohoda mezi vládou ČR a vládou Běloruska o mezinárodní silniční dopravě (Budapešť, 29. 05. 1996).
•
Smlouva mezi vládou ČR a vládou Běloruska o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, 14. 10. 1996).
•
Dohoda mezi vládou ČR a vládou Běloruska o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 14. 10. 1996).
•
Dohoda mezi vládou ČR a vládou Běloruska o leteckých službách (Praha, 05. 05. 1999).
•
Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem zahraničních věcí Běloruské Republiky (22.06.1999).
•
Protokol mezi ČR a Běloruskem o úpravě právního nástupnictví ohledně některých mezinárodních smluv mezi bývalou ČSFR a bývalým SSSR - podepsáno v Minsku 17. 5. 2001 nabyl účinnosti dnem 25. 11. 2002.
•
Dohoda mezi vládou ČR a vládou Běloruska o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách (Minsk 26. 04. 2002) - dohoda vstoupí v platnost třicátý den ode dne posledního písemného oznámení o tom, že smluvní strany splnily vnitrostátní podmínky požadované pro vstup této dohody v platnost. Dohoda vstoupila v platnost 5. 2. 2006. Správné datum platnosti dohody má být 8. 2. 2006 a proto dohoda byla postoupena Ministerstvu zahraničních věcí Běloruska ke korekci.
•
Dohoda mezi Ministerstvem zdravotnictví České republiky a Ministerstvem zdravotnictví Běloruské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařské vědy, Praha, 7. 12. 1998. [10, s. 12]
Jestli uděláme analýzu bilance vzájemné obchodné výměny mezi zeměmi dostaneme k následujícím závěrům. Ve struktuře českého vývozu dominují: •
stroje a zařízení všeobecně v průmyslu s 12,7 mil. USD (+59,5 % oproti 30. 12. 2006);
•
elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. s 6,7 mil. USD (+63,3 % ve srovnání se stejnou dobou roku 2006);
•
strojní zařízení pro určitá průmyslová odvětví s 6,2 mil. USD (+120,6 % oproti roku 2006);
•
kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat s 3,8 mil.USD (+128,1 % oproti roku 2006); 23
•
papír, lepenka a výrobky z nich s 3,6 mil. USD (+54,2 % ve srovnání s rokem 2006). [12, s. 9]
Ve struktuře běloruského vývozu převládají: •
železo a ocel s 9,1 mil. USD (+19,8 % oproti 30. 12. 2006);
•
textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich s 8,9 mil. USD (+38,2 % oproti roku 2006);
•
kovové výrobky s 8,4 mil. USD (+26 % ve srovnání s rokem 2006);
•
silniční vozidla s 5,2 mil. USD (+13,1 % oproti roku 2006);
•
ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály s 4,7 mil.USD (-3,1 % oproti roku 2006). [12, s. 9]
Na celkovém vývozu do Běloruska se dominantně podílela 49,5 % zbožová skupina třídy 7 – stroje a dopravní prostředky, a to s 57 mil. USD (+ 8,4 % oproti 52,6 mil. USD v roce 2006). Jednalo se zejména o:
stroje a náhradní díly téměř s 15,3 mil. USD,
motorová vozidla a ostatní díly a příslušenství s 6,1 mil. USD,
pece a náhradní díly k nim s1,6 mil. USD), čerpadla s 4.3 mil. USD,
digitální procesorové a pamětní jednotky s 4.3 mil. USD,
kompresory s 2,4 mil.USD,
díly pro zážehové a vznětové pístové motory (1,8 mil. USD). [2]
Dále zboží třídy 6 s tržními výrobky podle materiálu se podílelo na vývozu 20,1 % a 23,1 mil. USD (+ 43,3 % oproti 16,1 mil. USD v roce 2006 a zboží třídy 5 – chemikálie a příbuzné výrobky s 16,7 % a 19,2 mil. USD na celkovém obratu (+ 8,7 % oproti 17,7 mil. USD v roce 2006). Jednalo se hlavně o:
polyetylény, polyméry, polyvinylchloridy a polypropylény s 6,7 mil. USD,
papír a výrobky z něho 5,5 mil. USD,
textil a výrobky z něho 3,9 mil. USD,
sklo a výrobky z něho 2,2 mil. USD,
léčiva a ostatní 2,3 mil. USD,
čistý benzen s 2 mil. USD,
železo a výrobky z něho 1,7 mil. USD,
5 mil. USD představoval vývoz potravin a potravinových přípravků (+37% oproti 3,6 mil. USD v roce 2006). [2]
Dovoz z Běloruskem představovala s 37,9 % skupina zboží třídy 6 - tržní výrobky podle materiálu s 45 mil. USD (+15,3 % oproti 39 mil. USD v roce 2006). Jednalo se hlavně o tyto výrobky: železo a výrobky z něho (19,3 mil. USD); příze s vysokou houževnatostí nylonu (9 mil. 24
USD); dřevo a výrobky z něho (2,7 mil. USD). Dále skupina zboží třídy 3 – minerální paliva, maziva a příbuzné materiály s 27,9%. Objem dovážených surovin vzrostl více než 30 krát a činil 33,1 mil. USD oproti 964 tis. USD v roce 2006. [5] Šlo zejména o plynové oleje, kterých se dovezlo za 32,3 mil. USD. Následovaly výrobky skupin a tříd 5 a 7, chemikálie a příbuzné výrobky s 14,1 % (+104,5 % s 16,8 mil. USD oproti 8,2 mil. USD v roce 2006) a stroje a dopravní prostředky s 13,3 % na celkovém dovozu (+11,5 % s 15,8 mil. USD oproti 6,5 mil. USD v roce 2006). Jednalo se hlavně o: •
polyetylén, polyamidy (8,2 mil. USD),
•
brzdy a servobrzdy a jejich díly (6,9 mil.)
•
chlorid draselný (5,4 mil USD),
•
vinutý drát a elektrické vodiče (3,8 mil. USD),
•
hnojiva (1,8 mil. USD) a textil a výrobky z něho s 3,5 mil. USD ze skupiny zboží třídy 8.
Dnes je u českých zákazníků trvalá poptávka po kvalitních a cenově dostupných výrobcích takových známých běloruských výrobců jako je RUP PO Bělaruskalij, OAO Gomelský chemický závod, OAO Grodno Azot, OAO Grodno Chimvolokno, OAO Polock-stěklovolokno, OAO Belšina, OAO Mozyrský rafinérský závod, RUP Běloruský hutnický závod, RUP Rečický kovovýrobní závod, OAO Fandok, ZAO Pinskdrev, OAO Borisovdrev, RUP Oršanský kombinát na výrobu lnu, ZAO SP Milavica, OAO Svitanak, SOAO Bomelkabel, RUPP BelAZ, RUP Minský automobilový závod, RUP Minský traktorový závod, PO Gomselmaš, OAO Pinský závod na výrobu prostředků malé mechanizace. [5] Bělorusko bylo tradičním obchodním partnerem Československa a po jeho rozdělení ČR v oblasti dodávek strojírenské techniky, potravin, polygrafických strojů, textilních strojů, dopravních prostředků, zařízení pro pivovary, zařízení pro sklárny atd. Strojní park téměř všech odvětví je z větší části fyzicky i technicky zastaralý. Z tohoto důvodu přijala vláda Běloruska řadu projektů rekonstrukce celých odvětví. Existují projekty rekonstrukce sklářského průmyslu, pivovarnického průmyslu a automobilového průmyslu. [5] S ohledem na nedostatek vlastních finančních prostředků je jednou z podmínek uplatnění nabídky na dodávky technologií nabídnutí úvěrování alespoň části celkové hodnoty investice. Běloruský trh není velký, ale vzhledem k všeobecně nízké úrovni infrastruktury, omezené nabídkové škály lehkého průmyslu a spotřebního zboží všeho druhu včetně nízké úrovně služeb prakticky ve všech sférách společnosti je zemí s velkou příležitostí pro široce profilovanou nabídku českých podnikatelů, a to zejména malých a středních. Bělorusko je i vstupní bránou na ruský trh, s nímž je svázána nejen surovinou závislostí, ale také palivo-energetickým zázemím, chemickým průmyslem, strojírenskými a dalšími závody, které se tu vybudovaly za éry 25
Sovětského svazu a jejichž často zastaralá a nezmodernizovaná výroba směřuje do Ruska a do některých dalších zemí SNS. Podle údajů Ministerstva zahraničních věcí Běloruska působí v Bělorusku 82 českých firem, z nichž 46 je registrováno ve společných podnicích a zbývajících 36 působí samostatně. Na teritoriu republiky dobře pracují společné česko-běloruské podniky na výrobu různých typů hadic, plastů, strojírenských zařízení, potravinářských výrobků, výrobu barev, laků, výrobu a kompletaci nábytku, výrobu topných směrových těles pro průmyslové objekty a některé další. Objemově největšími dodavateli do Běloruska v roce 2006 byly Minsk, firmy ALTA, UNIS, Sklostroj, Fortex, AŽD, KovoFiniš a další, které dodávaly technologická zařízení. V Bělorusku není propracována síť velkoobchodních organizací. Od roku 2007 fungují 3 hypermarkety, do roku 2010 se plánuje vybudovat ještě 8 hypermarketů. Nákup spotřebního zboží se realizuje především prostřednictvím státních obchodů, které mají zákonem regulované složení sortimentu. Přednost má sortiment tuzemské výroby. Pokud by některé z českých firem hodlaly dovážet na běloruský trh spotřební zboží ve větším rozsahu, jednou z možností je vytvořit společný velkosklad se sítí místních prodejců. Pokud
se
týká
dodávek
strojírenského
zařízení,
strojírenských
komponentů
a
technologických zařízení, je třeba se ve většině případů přihlásit do výběrového řízení. Výběrová řízení (tendry) jsou povinná u zakázek, kde je nákup financován ze státního nebo místních rozpočtů. Vzhledem k tomu, že bývalé Československo bylo v rámci RVHP tradičním dodavatelem dopravní techniky – lokomotivy, tramvaje, osobní automobily, dále strojírenské techniky a spotřebního zboží - jeví se jako nejefektivnější forma navázání bývalých vztahů s těmi závody, kam bylo toto zařízení dodáváno. V mnoha běloruských továrnách se můžeme setkat s ještě fungujícím zařízením, vyrobeným v bývalém Československu. Toto zařízení je již sice zastaralé, ale vzhledem k provedení jeho renovace, případně o dodávky náhradních dílů k němu. Práce prostřednictvím místních zástupců pomáhá v mnoha případech v získávání čerstvých informací o možnostech trhu a řeší jeho bezprostřední kontakt s existujícími i potenciálními partnery. Značná část běloruských podniků disponuje morálně i fyzicky zastaralým strojním parkem a opotřebovaným zařízením. Postupně se v rámci finančních možností tento strojový park modernizuje a proto je reálná možnost zapojit české strojírenské podniky do programů jejich rekonstrukce. Zejména v oblasti rekonstrukce sklárny a pivovaru, rafinerie ropy atd. Tato tendence už se projevila v roce 2006 v nárůstu českých firem v Bělorusku. V Bělorusku bude i v příštích letech přes potíže pokračovat modernizace klíčových průmyslových odvětví včetně zemědělství, při jejichž realizaci se mohou uplatnit výrobky 26
českých firem. Široké pole možností pro české výrobce a dodavatele se rovněž otevírá v oblasti lehkého průmyslu, jehož domácí producenti dodávají na trh pouze omezenou škálu výrobků. V posledních letech se prohlubuje přímá spolupráce českých exportérů se singulárními ministersvy, obchodními komory a svazy podnikatelů, vývozními a investičními agentury Czech Trade a Czech Invest. Nenahraditelnými nástroji exportní politiky jsou dnes v Čechách Česká exportní banka a Exportní garanční a pojištóvací společnost které pomáhají ve financování obchodu se zeměmi SNS včetně Běloruska. Jak tvrdí prozatimní zmocninec České republiky v Bělorusku Vladimír Ruml smluvní báze mezi oběma zeměmi v dnešní době poskytuje podnikatelům dvou států postačující svobodu pro rozšíření ekonomické spolupráce. V minulem roce do té báze byla přidana smlouva „O vzájemném uznání protokolů labotatorních výzkumů“ která byla podepsána českým institutem pro testování a certifikaci a také běloruskými orgány certifikace a výzkumnými laboratořmi. Tyhle dokumenty umožňují minimalizovat technické bariéry v obchodu a použivat české orgány certifikace které už jsou zaregistrované v EU pro činnost v oblasti vystavení potvrzení totožnosti v souladu s požadavky EU pro elektrické a a elektrotechnické výrobky, stavebniny, lékařské výrobky, potraviny, hračky, radiotechniku a další výrobky. Čeští podnikatelé, státní instituce a exportní organizace pracují na běloruském trhu ve spolupráci s místními podnikateli a institucemi. V České republice mají úspěch běloruské výrobky s nížší přidanou hodnotou: hnojiva, dřevo, kovy. Stimulpovat vzájemný obrat můžou smlouvy o dopravě, o vzájemné podpoře a chránění investicí a také smlouvy mezi úřady, o spolupráci v oblasti zdravotnictví a mediciny, o letecké dopravě. Ale bělorusko-česká spolupráce má zárověn problémy. Čeští podnikatelé se setakají v Bělorusku s byrokratickými překážkami, uměle podporovanou úrovní zaměstnanosti, neprůhledným daňovým zakonodářstvím, občas celním propadnutím. Tyhle a další potíže ne jenom odvracejí české podnikatele od založení společných podnuků a vkládání investicí do běloruské ekonomiky, ale často vedou ke zrušení nových slibných smluv. V oblasti energetiky a strojírenství jsou české firmy které jsou schopny prosadit se na běloruském trhu. Ale různé principy české a běloruské ekonomik (například podíl soukromého kapitálu) ztěžují vstup českých podniků na běloruský trh. Ale návzdory spolupráce ve formě obchodní výměny v těchto oblastech existuje ačkoliv je omezována zatím jenom oddělními dodávky. Běloruští exportéři na českém trhu také mají šance. A to v oblasti nabídky ekologicke čisté produkce která byla vyrobena bez použití chemických hnojiv a dalších přídavků a konzervantů.
27
3. Pohyb kapitálu a služeb mezi Českou republikou a Běloruskou republikou. 3. 1. Analýza pohybu kapitálu mezi zeměmi.
V roce 2001 byl v Běloruské republice schválen Investiční zákon - základní dokument upravující národní a zahraniční investice. Investiční zákon Běloruské republiky chrání vlastnická práva tuzemských a zahraničních investorů, zajišťuje příznivé podmínky pro jejich činnost. V zákoně jsou stanovena práva investorů na získání státní podpory při realizaci projektů státního významu, výhody při vyčleňování úvěrových zdrojů se zárukami vlády. Dodatečné garance jsou zahraničním investorům poskytovány v rámci bilaterálních dohod Běloruské republiky s jinými zeměmi. V současné době je v platnosti více než 50 smluv o zamezení dvojího zdanění a dále je uzavřeno více než 60 smluv o podpoře realizace a ochraně investic. Běloruská republika je smluvním státem Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států ze dne 18.03.1965, Úmluvy o mnohostranné agentuře pro investiční záruky ze dne 11.10.1985. [13, s. 15] V poslední době se Běloruská republika snaží ještě více zjednodušit procedury zakládání nových podniků a získat investice. Od ledna 2008 platí nová pravidla, která zjednodušují způsob státní registrace a likvidace hospodářských subjektů. Kromě jiného se povolovací procedura nahrazuje procedurou oznamovací. Ruší se povinnost registračních orgánů provádět kontrolu dokladů předkládaných při státní registraci. Na počátku roku 2008 vstoupil v platnost dokument stimulující výrobu a prodej zboží (prací, služeb). Tento dokument stanovuje výhody týkající se placení daní po dobu 5 let pro obchodní organizace se sídlem v obcích s počtem obyvatel do 50 tisíc osob podle seznamu schvalovaného vládou, zejména výhodu neplacení daně ze zisku a řady dalších daní po dobu pěti let.[5] Na zahraniční a společné podniky se zahraničním kapitálem se vztahují následující výhody: •
osvobození od daně ze zisku z výrobní činnosti na dobu 3 let, prodlužuje se o další 3 roky se snížením o 50 % z odvodu, pokud se jedná o výrobu zvlášť důležitou pro Bělorusko
•
osvobození od cla a DPH při dovozu základních prostředků na území republiky
•
nelicenční vývoz produkce vlastní výroby a dovoz produkce pro vlastní výrobu
•
volné nakládání s tržbou v zahraniční valutě z vývozu produkce vlastní výroby po zaplacení daní a jiných platebních povinností
•
volný výběr dodavatelů zboží a stanovení cen na produkci vlastní výroby
28
•
platnost právního režimu po dobu 5 let od registrace podniku se zahraničním kapitálem bez ohledu na probíhající změny běloruského zákonodárství.
Za účelem vytvoření dalších příznivých podmínek k přilákání přímých zahraničních investic do reálného sektoru ekonomiky Běloruska a zvýšení ratingu Běloruska na mezinárodní úrovni, jakož i pro větší ochranu práv investorů na trhu cenných papírů, byl v březnu 2008 schválen dokument, kterým se ruší institut zvláštního práva („zlaté akcie“) státu na účast na řízení obchodních společností. Přilákání a efektivní použití prostředků vnějšího financování je jedním ze základních priorit státní investiční politiky Běloruské republiky v dlouhodobé perspektivě pro provedení ekonomických přeměn. V posledních letech existuje pozitivní tendence alokace zahraničních investic v reálný sektor ekonomiky. Celkový objem zahraničních investic podle výsledků roku 2006 byl 4036,1 mln. USD což je o 2,2-krát více než v roce 2005. Během roku 2007 plynulo 5421,9 mln. USD, ve srovnání s rokem 2006 objem investicí vzrostl o 1,34-krát. [2] V průběhu nekolika let dochází k růstu alokace přímých zahraničních investic: 2005 – 451,3 mln. USD, 2006 – 748,6 mln. USD, v roce 2007 činil objem pčímých zahraničních investic 1313,5 mln. USD. [13, s. 17] Největší příliv investic tradičně připadá na Minsk z celkového objemu - 47,9 %, následují dále Minská oblast s 22,8 %, Gomelská s 15,0 %, Vitebská s 6,6 %, s 3,5 % Mogilevská a Brestská oblast. [2] Tab. 3-1 Dynamika přílivu zahraničních investicí v rocích 2004-2007 (tisíc USD). 2004
2005
2006
2007
2007 (v % k 2006.)
Běloruská republika
1 517 381,4
18 16169,1
4 036
5 421
054,0
864,6
134,3
Z nich: Přímé investice
1 313 859 176,3
451 303,1
748 594,1
471,2
175,5
fondu
100 787,7
54200,4
73 296,5
183 390,3
250,2
Úvěry a půjčky
568 141,7
325 310,4
595 650,2
786 093,8
132,0
362,0
1324,4
1497,9
4256,0
284,1
včetně: Vklad do statutárního
Leasing
29
2004
2005
2006
2007
2007 (v % k 2006.)
Ostatní přímé investice a reinvstice Portfolio investice
189 884,9
70 467,9
78 149,5
339 731,1
434,7
391,3
246,9
3224,2
2233,1
69,3
1 364
3 284
4 106
657 813,8
619,1
235,7
160,3
125,0
185 284,6
263 060,3
436 828,9
427 597,7
97,9
1 091
2 814
3 634
319,7
101,4
210,8
Ostatní investice
Včetně: Tržní úvěry Zahraniční úvěry a půjčky 152 880,1
129,1
Pyrev K., (2008): Investicii v Belarusi, Zhurnal Belarus Today, leden 2008, č. 1, s. 15 Podle územní analýzy příjmu investic podíl země SNS je 33,8 % z celkového objemu investic. Dominantní pozice má Ruská federace, t.j. 33,5 % z celkového objemu. Země mimo SNS tvoří 66,2 % z celkového objemu, hlavními investory jsou Velká Britanie (15,9 %), Švýcarsko (11,2 %), Rakousko (11 %), Kypr (7 %), Německo (5,7 %), Lotyšsko (2,7 %), Nizozemsko (2,3 %), Čína (1,7 %). Přímé zahraniční investice činily v roce 2007 24,2 % z celkového objemu. Hlavními formy alokace přímých zahraničních investic byly úvěry a půjčky od přímých investorů (59,8 % z celkového objemu přímých investicí), ostatní přímé investice (25,9 %), vklady do statutárního fondu (14 %). [13, s. 15] Značné objemy přímých zahraničních investic byly od rezidentů Švýcarska (44,2 %), Ruska (16,7 %), Kypru (16,3 %), Spojených Států (2,9 %), Estonska (2,7 %), Lotyšska (2,5 %), Německa (2,1 %), Nizozemska (2 %). [13, s. 16] Další formou vnějšího financování jsou portfolia investice. Podíl portfolia investic v celkovém objemu investicí tradičně v Běloruské republice byl nepatrný. Maximální je podíl byl zaznamenávan v roce 2006 (3,2 mln. USD). V roce 2007 ten ukazatel klesl a činí 2,2 mln. USD. [2] V průběhu let 2004-2005 více něž 90 % portfolia investic směřovalo do průmyslu. Podle výsledků roku 2006 největší částky portfolia investic byly alokované stavebními podniky (82,5 % všech portfolia investicí). V roce 2007 portfolia investice směřovaly do 6 odvětví ekonomiky. Nejvíce dostaly průmyslové podniky – 645,9 tisíc USD (28,9 % z celkového objemu), organizace materiálně technického zasobování a odbytu – 520 tisíc USD (23,3 %), zemědelství – 226,5 tisíc USD (10,1 %). [13, s. 16] 30
Částka ostatních zahraničních investic tvoří 4106,2 mln. USD nebo 75,2 % celkového počtu zahraničních investicí. Podle odvětví (viz. Příloha 1) podíl průmyslu za rok 2007 činí od 1/3 do 1/2 celkového objemu zahraničních investic. Druhou podle významnosti pro zahraniční investory oblastí vkládání kapitálu je celková komerční činnost. Její podíl v celkovím objemu investic v roce 2006 přesáhnul odpovídající ukazatel v průmyslu. V roce 2007 ten podíl klesl a činí 1,6 mld. USD nebo 30,1 %. [Národní banka. http://www.nbrb.by/statistics/BalPalBelarus/Comment/2007.pdf] V roce 2007 třetí místo má doprava. Dopravními podniky bylo alokováno 380 mln. USD zahraničních investic. [16] Celková váha zmíněných tří sektorů v celkovém objemu zahraničních investic v rocích 20042007 vzrostla z 51 % do 80,8 %. Strojírenství, doprava a spoje měly v rocích 2004-2007 od 9,2 % do 19,6 % celkového objemu zahraničních investic. Celkově v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 značně vzrostly vkládání zhraničního kapitálu do dopravy (3,6-krát), zemědelství (2,6-krát), průmyslu (2,7-krát). Jejich růst byl způsoben růstem různého druhu úvěrů a půjček příjatých ne od přímých investorů. [16] Největší výhody pro podnikání představují svobodné ekonomické zóny. V současné době je v hlavním městě a ve všech oblastních centrech Běloruské republiky založeno a funguje šest svobodných ekonomických zón – “Brest”, “Gomel-Raton”, “Minsk”, “Vitebsk”, “Mogilev” a “Grodnoinvest”. Jde o komplexní zóny se zvláštním právním režimem, které zahrnují výrobní, exportní a svobodnou celní zónu. Zřizují se na dobu od 30 do 50 let. Pro podporu rozvoje SEZ je stanovena řada výhod a podpůrných opatření státu pro jejich rezidenty, a to jak domácí, tak i zahraniční. Rezidenti SEZ odvádí daň ze zisku ve výši 50% sazby stanovené zákony pro jiná území. Rezidenti, jejichž zisk je tvořen prostředky z prodeje výrobků a služeb vlastní výroby, jsou osvobozeni od daně ze zisku po dobu 5 let. Po pěti letech se daň ze zisku platí ve výši 50 %. Od rezidentů SEZ se při prodeji zboží vlastní výroby na území Běloruské republiky, které je zbožím nahrazujícím dovoz vybírá daň z přidané hodnoty z tohoto zboží ve výši 50%. Zařízení a materiály potřebné pro výrobu konečného výrobku jsou při dovozu do SEZ osvobozeny od cla. [8] Při dovozu zboží do SEZ není vybírána daň z přidané hodnoty. DPH se nevybírá ani po vývozu zboží ze SEZ za hranice Běloruské republiky. Neplatí se daň z nemovitostí (při existenci odděleného účetnictví) za nemovitosti, jež slouží a jsou využívány k činnosti rezidenta Svobodné ekonomické zóny, na kterou se vztahuje speciální právní režim. [8] Pro běloruské a zahraniční účastníky hospodářské činnosti na území SEZ platí rovné podmínky a práva. Jsou oprávněni užívat pozemky na základě smluv o dlouhodobém pronájmu, 31
nabývat majetek, akcie a jiná finanční aktiva, zakládat podniky, pobočky i zastoupení ve formách stanovených národními zákony, včetně společných a zahraničních podniků. Česká republika je společně s Velkou Británií, Německem, Ruskem, Polskem a USA jednou z hlavních zemí, které investovaly značné prostředky do svobodných ekonomických zón Běloruska. Ve svobodných ekonomických zónách je zaregistrováno 11 rezidentů - výrobních podniků s českým kapitálem. [14, s. 9] Jedným z Rezidentů SEZ Vitěbsk s účastí České republiky je společný projekt Běloruska a Česka Fortex-Vodní technologie Ltd. který se zabývá průmyslovým zařízením v oblasti technologického zařízení pro čištění a úpravu vod a výrobky z plastů. V SEZ Gomel fungují zahraniční běloruský podnik s účastí české strany Kelaks (výroba jednorazové nádobí); společný bělorusko-český podnik Čebel (výroba šicích strojů). SEZ Minsk má jako rezidenty podnik Dlplast který se zabývá výrobou průžných hadic a dalších výrobků z plastu. [14, s. 9] Prioritní místo v bilaterálních obchodních a hospodářských vztazích mezi Českou republikou a Běloruskou republikou zaujímá investiční spolupráce. Jen za posledních pět let byly do ekonomiky Běloruské republiky investovány prostředky z České republiky ve výši více než 128 mil. USD. [2] Okolo 85 % celkového objemu získaných prostředků připadá na úvěry poskytnuté na dodávku českého zařízení v rámci realizace projektů v oblasti technické modernizace a rekonstrukce běloruských podniků. Mezi významnými investičními projekty je třeba zmínit modernizaci RUPP BelAZ, OAO Grodněnský stěklozavod a OAO Gomelstrojmaterialy za účasti českých společností ALTA a.s., Sklostroj, s.r.o. a Frýdlantské strojírny - Rasl a syn, a.s. V roce 2006 byla zahájena realizace projektu na rekonstrukci OAO Grodno [14, s. 9] Azot za účasti inženýrské společnosti Chemoprojekt, a.s. Obchod s Českou republikou je proto rovněž důležitým zdrojem dodávek moderního zařízení a vysokých technologií do Běloruské republiky, které jsou nezbytné pro rozvoj výrob zaměřených na export. Významným zaměřením dvoustranné spolupráce je zakládání společných podniků na území Běloruska s účastí českého kapitálu, a to podniků na výrobu výrobků nahrazujících dovoz (strojů pro potravinářský průmysl, elektrotechnického zařízení a dalších výrobků) pro účely zajištění potřeb běloruského trhu a zvyšování vývozu. K úspěšné realizaci investičních projektů značně přispívají mezivládní dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic, o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňových úniků v oblasti daní z příjmu a z majetku. Důležitý podíl na rozšíření bilaterálních obchodních a hospodářských vztahů má spolupráce po linii Obchodní a průmyslové komory Běloruska a Obchodní a průmyslové komory pro země SNS. Komory mezi sebou aktivně spolupracují na základě 32
vytvořené smluvně-právní základny v oblasti výměny obchodních informací, provádění vzájemných návštěv mezi zástupci obchodních kruhů. V únoru 2008 se konala návštěva představitelů obchodních kruhů Běloruské republiky v čele s prvním náměstkem ministra průmyslu I.I. Děmidovičem. V průběhu návštěvy se uskutečnilo setkání s náměstkem ministra průmyslu a obchodu České republiky Milanem Hovorkou. V roce 2007 podle údajů Ministerstva zahraničnícj věci Běloruska činil objem českých investic 12,6 mil. USD. [2] Investice, které jsou zprostředkovaně známé se týkají firem Maso Planá, AŽD Praha, Chemoprojekt Praha, Alta, Agrofert, Kovofinish a Hydříma. Na vzájemné bilanci, která za posledních 5 let vzrostla téměř třikrát včetně českého vývozu se tradičně podílely také velké české firemní subjekty jako to Škoda Auto a.s., Agrofert Holding, a. s., České aerolinie a.s., Alta, akciová společnost, ABB s.r.o. Fortex-Vodní technologie, Ltd. společný česko-běloruský podnik s většinovým českým podílem, který zahájil svou činnost v roce 2005 ve svobodné zóně Vitebsk. [14, s. 9] V roce 2005 byla ve Vitebsku dokončena výstavba nového provozu vodních technologii, na které se podílel společný česko-běloruský podnik Fortex AGS ze Šumperku. Nový provoz včetně postavení správní budovy zahájil provoz v červnu 2005 a představoval investici ve výši 50 mil. Kč. Český podíl činil 51 %. AŽD sro Praha zahájila realizaci úvodního projektu zabezpečovacího zařízení stanice Polock za 55 mil. Kč v roce 2007. Hydroma spol. s.r.o z Uherského Brodu na výrobu hydrokomponentů otevřela v roce 2007 společný podnik s běloruským Hydrotechservisem z Minsku. TEDOM s. r. o. z Třebíč se významně podílel na instalaci kogeneračních jednotek (kombinace výroby elektrické energie a tepla) - výtopen v Balkobyku a Belniči. V současnosti spolupracuje s Techenergoservis v Minsku, kde má svého běloruského zástupce. Chemoprojekt a. s. Praha inženýrská a dodavatelská společnost zajišťující v letech 2002 a 2003 rekonstrukci jednotky kyseliny sírové, výrobu vodíku a frakční jednotku v rafinérii Novopolock a v roce 2006 rekonstrukci jednotku močoviny a nový granulační závod ve Grodně v podniku GRODNO AZOT. [14, s. 10] Preiss s.r.o Olomouc rodinná firma, která od roku 2000 zajišťuje v Bělorusku dodávky zařízení a surovin pro běloruské pivovary Lida, Krinica, Brest, Rečica, Polock, Belsolod, Grodno, Moloděčno a další. [14, s. 10] Trispo spol. s r.o. Boskovice - obchodní společnost, která již několik úspěšně zajišťuje dodávky průmyslových šicích a obuvnických strojů jako zástupce výrobních subjektů Minerva, Durkopp Adler, ZPS Praha a Sázavan Strojírny.
33
Kovofiniš KF, s. r. o. Ledeč nad Sázavou v roce 2005 a zejména v roce 2006 uzavřel několik dodávek s běloruskými podniky pro zařízení na předúpravu povrchů a lakovacích linek. Kovosvit Mas, a.s. Sezimovo Ústí na běloruském trhu zdatně prodává obráběcí centra, soustruhy (obchodní manažer Luboš Břenda). Kovosvit zde má i svého běloruského zástupce a servisní středisko v Gomelu. Keratech group a.s. Štětí zajišťuje pro Běloruskij metallurgičeskij závod dodávky žáruvzdorných materiálů. TENEZ a.s. Chotěboř prodává v Bělorusku nerezové nádrže pro mlékárny a máslárny. FBDENT Praha česká obchodní firma úspěšně působící na běloruském trhu od roku 1998 v oblasti zubní techniky, vybavení zubních ordinací, dentálních výrobků. Strojírna Tábor s r. o. se na běloruském trhu objevil v letech 2005 a 2006 s lisovnami rostlinných olejů a výrobnami krmných směsí. Dle údajů běloruského centra zahraničních investic bylo investory z České republiky založeno 92 podniků. Jejich podíl činil z celkového počtu 3,1 %. V roce 2007 investování České republiky do Běloruska se uskutečnilo v částce 17,966 mln. USD, z toho přímé zahraniční investice – 1,974 mln. USD, ostatní zahraniční investice – 15,99 mln. USD. V současné době se jeví jako výhodné při pronikání výrobků na běloruský trh založení společného podniku, o čemž konečně svědčí i česko-běloruský podnik Fortex AGS. Prostřednictvím takového podniku lze dovážet suroviny, díly, polotovary atd., ale i hotové výrobky a zároveň si otevřít potenciální možnosti při pronikání na trh SNS, zejména do Ruska. Ideální je je-li v čele smíšeného podniku zkušený běloruský pracovník se znalostí místních poměrů a s kontakty na místní, městské a oblastí výkonné výbory a s praxí vedení podniku. Přes oblastní hospodářské komory a svazy podnikatelů lze kvalifikované pracovníky a vedoucí řídící síly nalézt.
3. 2. Analýza pohybu služeb mezi Českou republikou a Běloruskou republikou. V průběhu posledních let Běloruská republika zachovává vysoká tempa růstu zahraničního obchodu službami. Saldo zahraničního obchodu službami podle výsledků roku 2007 o 36,5 % pokrývá záporné saldo obchodu zboží. Podle údajů Ministerstva statistiky Běloruska v roce 2007 vývoz služeb činí 3086,8 mln. USD, tempo růstu ve srovnání sse stejným obdobím roku 2006 činí 137 %. Dovoz služeb vzrostl o 41,4 % a činí 1503,5 mln. USD. Kladné saldo bilance služeb se zvětšilo o 392,7 mln. USD a činí 1583,4 mln. USD (v roce 2006 – 1190,7 mln. USD). [2] Základní vliv na růst vývozu služeb způsobily dopravní služby, jejich váha je 76 %. Vývoz dopravních služeb vzrostl o 37,1 % a činí 2344,9 mln. USD. [2] 34
Díky své výhodné geografické poloze Bělorusko je nejkratší a spojovací cestou mezi Západem a Východem. Dopravní služby se uskutečňují železničními, automobilovými, leteckými, říčními a potrubními druhy dopravy. Vedoucí místo v dopravním systému má železniční doprava. Automobilová doprava také má pevnou pozici jak v dopravním systému Běloruska tak i na evropském trhu dopravních služeb. Železniční doprava představuje Běloruskou magistrálu o délce 12 tisíc km vlakových kolejí (z toho 7,3 tis. km tvoří hlavní železniční tratě), s 13 tisíci výhybkami, 1858 mosty a nadjezdy a 1465 železničními přejezdy. [4] Elektrifikováno je 16 % všech tratí. Ročně se provádí generální oprava 150–170 km, střední oprava v délce 500 km a výměna 500 vyhýbek. K obsluze nákladní a kombinované přepravy slouží 247 obchodních stanic s 56 nákladními nádvořími, 16 přepravními terminály a 19 zpracovatelskými stanicemi o kapacitě 3 a 5 tun. Železniční dopravu řídí Běloruská dráha - Státní svaz s podřízeností běloruské vládě která spravuje a řídí 39 zařízení, 54 jednotných podniků, 7 závodů a zdravotní a školská zařízení. [4] Pro zajištění celkového komplexu dopravních služeb trat´ má na pohraničních přechodech potřebné zařízení. Hlavní překladová místa jsou umíštěná v Brestské a Grodnenské železniční křižovatkách. Důležitou pozornost se dává kontejnerovým přepravám jak tranzitním tak i expotrněimportním a vnitrorepublikovým. Běloruská draha aktivně spoluprácuje s železničními drahami Ruska, Polska, Německa, Litvy, České republiky v uskutečnění řady projektů pro organizaci přeprav nákladů speciálními kontejnerovými a nákladními vlaky. Tahle spolupráce spočívá ve vzájemném zpracování plánu jízdy vlaků které značně redukují termíny dodávek. Jedným z prioritních směrů integrace Běloruské drahy v evropskou dopravní sít´ je její spolupráce s mezinárodními dopravními organizací – Rada železniční dopravy zemí SNS a Pobaltských zemí, Mezivládní organizace spolupráce železničních tratí, Mezinárodní svaz železničních tratí, Forum Train Europe. Ministerstvo dopravy podepsalo za toto období 46 dvoustranných dohod o mezinárodní automobilové komunikaci. V roce 2005 byly podepsány dohody s Chorvatskem a Libanonem a doplněny dohody s Maďarskem, Slovenskem a Polskem. [4] Ministerstvem dopravy v oblasti zahraniční činnosti byl zajištěn nárůst vývozu dopravních služeb. Objem vývozu dopravních služeb v lednu roku 2008 činil 123,1 mln. USD nebo tempo růstu bylo 137,2 % což je více o 23,4 % ve srovnání s tempem ledna roku 2007 k roku 2006 (113,2%). [4] Růst vývozu služeb automobilové dopravy v lednu 2008 bylo dosáhnuto zaprvé pomocí změny kurzu Eura (19%) ve srovnání s dolarem a běloruským rublem, zvětšením počtu nákladní soupravy kerá je použivana v mezinárodní automobilové přepravě. 35
Prakticky se všemi zeměmi které jsou základními tržními partnery Běloruska byl dosáhnut růst počtu jízd uskutečněné běloruskými automobilovými přepravci po území cizích států. Mezi nimi: Rakousko - 137%, Belgie -110,7%, Velká Británe - 140%, Bulharsko – 171,4%, Mad´arsko – 118,8%, Německo – 100,5%, Dánsko - 139,6, Litva – 124,1%, Moldavsko – 126,7%, Nizozemsko – 111,3%, Rusko – 107,6%, Turecko- 174,4%, Francie -126,3%, Česká Republika – 124,6%, Švédsko - 113%. [2] V lednu 2008 bylo dosáhnuto kladné saldo zaharničního obchodu službami automobilové, železniční a letecké dopravy v částce 94,5 mln. USD. [4] Tab. 3-2 Struktura vývozu a dovozu služeb Běloruské Republiky za rok 2007 Druhy služeb
Rok 2006, mln. USD
Rok 2007, mln. USD
Podíl
roku
2007
k roku 2006 (%) 1734,1
2334,4
134,6
Dopravní služby
1236,9
1699,4
137,4
Spoje
82,9
96,1
115,9
Počítačové a
30,8
60
194,8
Státní služby
12,5
14,3
114,4
Stavebnictví
25,1
47,9
190,8
Služby v oblasti kultura a cestovního ruchu Finanční služby
9,1
12,5
137,4
4
5,8
145
Licenční platby
4,6
4,5
97,8
Pojištění
3,1
3,9
125,8
Dovoz celkem
1164,7
1509,1
129,6
Dopravní služby
456,5
716,9
157
Spoje
55,7
53,6
96,2
Počítačové a
9,9
11,7
118,2
Státní služby
0,5
0,8
160
Stavebnictví
28,7
34
118,5
Služby v oblasti
13,1
18,5
141,2
Vývoz služeb celkem včetně:
informační služby
včětně:
informační služby
kultura a cestovního 36
ruchu Finanční služby
16,2
33,5
206,8
Licenční platby
34,7
57,9
166,9
Pojištění
2,1
2,9
138,1
Miroeva
N.
(2008):
Analiz
vneshneekonomicheskoj
dejatelnosti
Belarusi,
Zhurnal
Mezhdunarodnye otnoshenija i mirovaja ekonomika, leden 2008, č. 1, s. 9-11. Vývoz služeb spoje v roce 2007 má podíl 4 % vývozu služeb republiky a činí 124,2 mln. USD, růst je o 117,6 %. Značný růst vývozu je možné pozorovat v oblasti počítačových a informačních služeb (2-krát), stvebních – o 17,7 % (117,4 mln. USD), cestovního ruchu – o 1,6krát (49,7 mln. USD). [4] Oblast spojů, která spadá pod ministerstvo spojů a informatiky, vykázala k 1. 1. 2006 4,1 mil. abonentů mobilního spojení oproti 2,4 mil. k 1. 1. 2005. V roce 2006 počet abonentů vzrstol na 6 mil. Celkem je pokryto 75 % z celkové rozlohy. V současné době působí v oblasti mobilního spojení společnosti “Mobilnaja cifrovaja svaz“, “Mobilnye TeleSistemy“, “Best” a operátor “Běloruskaja seť telekomumunikacij“. Objem vývozu těchto služeb se podle předběžných údajů pohyboval okolo 110 mil. USD, dovoz okolo 65 mil. USD. [4] Investice do základního kapitálu činily 234,6 mil. USD oproti 143 mil. USD v roce 2006, ostatní 234,2 mil. USD. V souhrnu představovaly 5,8 % z celkového objemu investic. [4] Bělorusko má pasivní bilanci příjmů z cestovního ruchu - Bělorusové v zahraničí utrácejí více (v roce 2003 to bylo 473 mil. dolarů) než cizinci v Bělorusku (v témže roce jen 267 mil. ). Podle zprávy Světové turistické organizace v roce 2003 přijelo do Běloruska jen 64 tis. turistů (resp. držitelů turistického víza), v roce 2004 o tři tisíce více a loni jejich počet narostl o třetinu na 90 tisíc. Běloruská vláda si to uvědomuje, a proto se snaží podpořit vnitrostátní a především příjezdovou turistiku ze zahraničí. V zemi nejsou hory ani výrazné historické památky, a tak země musí turisty přitáhnout jinak - k nespočetným jezerům, řekám, do lesů a na agroturistiku, aniž by se přitom podbízelo cenou. Prvním náznakem změn bylo v říjnu 2004 zrušení povinného pozvání pro žadatele z EU o návštěvní a služební víza pro pobyt do 30 dní. Za další logický krok považuji zrušení víz. Je přímo proti zájmům Běloruska bránit skutečným turistům ze zahraničí v návštěvě Běloruska. V roce 2007 turistický proud ze zahraničí do Běloruska se zvětšil o 15886 lidí (18 %) ve srovnání s rokem 2006 a činil 105410 turistů. První místo podle počtu návštěvujících mají turisté z Litvy (9,3 tisíc lidí), Německa (7,8 tisíc), USA (5,3 tisíc) a Velké Británie (4,4 tisíc). Kromě toho se vzrostl počet cestujících z Belgie, Rumunska, Finska, Austrálie, Estonska, Izráele, Turecka, Íránu. [6] 37
Mezi návštěvníky země jsou žadané nové směry v turistickém byznysu republiky jako návštěva venkovské usedlosti. V roce 2007 běloruské usedlosti návštěvoválo 18000 hostů. Hlavní pšekážkou pro rozvoj této sféry je malý počet hotelů v menších městech a na venkově. Vláda republiky pro řešení tohoto problému chce přilákat soukromý kapitál. Odpočinek v národních parcích také je populární mezi turisty. Republika nabízí široký výběr různých směrů. Populárními jsou Naročanská a Braslavská jezera, Bělovežský prales, Pripjatská a Berezinská přírodní rezervace. Ve vzájemné výměně službami mezi Českou republikou a Běloruskou republikou převládají cestovní ruch, zahraniční cesty, dopravní služby, obchodní, stavební, spoje. Běloruské cestovní agentury nabízejí rozmanitou nabídku možností cestování do České republiky, mezi bělorusy Praha je oblíbenou destinací. Podle údajů Ministerstva sportu a cestovního ruchu Běloruska Česká republika je umíštěna na třetí místo mezi zahraničními státy kam cestují bělorusové, její podíl je 18 % z celkového objemu. [14, s. 8] Bohužel co se týká Čechů jejich podíl na cestovním ruchu do Běloruska je minimální, spíše Češi jedou do Běloruska v rámci služebních cest. Navzdory tomu existuje řada českých firem které nabízejí cestování do Běloruska (Jason Travel a velké společnosti jako Exim Tours, Fisher, atd.). Ve vzájemné struktuře služeb Česka a Běloruska podíl dopravních služeb je nevětší (47 %). Každoročně ten podíl roste, dá se to vysvětlit tím že Běloruko je tzn. spojovácím státem mezi EU a Rukou federací a postačujícím objemem vzájemné výměny zbožím mezi zeměmi. K rozšiřování spolupráce v oblasti dopravy v nemalé míře přispívají mezivládní dohody o mezinárodní silniční a letecké dopravě. V rámci spolupráce mezi národní leteckou společností Belavia a společností České aerolinie, a.s. jsou od 15. května 2007 provozovány každodenní lety mezi Prahou a Minskem. Běloruské výrobce dost často účastní mezinárodních výstav které se uskutečnují na území České republiky jako například strojírenská výstava v Brně. České firmy také participují výstavy které se provádějí na území Běloruska. Hlavní výstavy se konají v Minsku (Belexpo, Minskexpo, Greenexpo atd.). Nedávno se konal medicinský forum v Minsku kterého se účastnila česká společnost FB Dent zabývající stomotologickými preparáty a materiály. Česká ambasáda v Bělorusku každoročně organizuje pracovní odborné setkání běloruských a českých firem pro navazování nových kontaktů. Ambasáda poskytuje informační podporu českým a běloruským podniktelům. Má za cíl vytvořit kvalitní informační bázi.
38
Závěr. Po analýze vzájemných vztahů České republiky a Běloruské republiky jsem došla k závěru že obě země mají postačující potenciál a předpoklady pro další rozvoj obchodu, ekonomické, politické a kulturní spolupráce. Každý stát je zajímavý jeden pro druhého pro zintenzivnění navazování vzájemných vztahů. Dnešní vztahy nejsou příliš rozvinuté, vzájemný obchod zboží je na vysoké úrovni, naopak spolupráce v oblasti pohybu kapitálu a služeb mezi zeměmi vyžaduje těsnější vztahy. Oblastí kde by se mohla uplatnit spolupráce potenciálních zájemců z české strany je mnoho. Příkladem je zpracování ovocných plodů. V Bělorusku chybí příslušná zařízení na výrobu i balení této produkce. Běloruští podnikatelé kteří by projevili zájem o zavedení této výroby nemají finanční prostředky na krytí nákladů na nákup nové technologie a dali by přednost zakládání nových společných podniků. Česká firma by jako svůj vklad vložila technologické zařízení a know-how, běloruská strana může nabídnout pracovní sílu, výrobní prostory. Reálná šance by byla i u dodávek technologií pro chov jalovic, prasat a drůbeže. Tuto technologii už dodává na místní trh jedna z českých firem. Zájmem jednotlivých podnikatelských subjektů může být výstavba pivovarů vzhledem k dlouholeté zkušenosti Čechů. Vzhledem k tomu že velká část strojního parku je zastaralá české strojírenské podniky by mohly zapojit do programu rekonstrukce. Určitě existuje řada problémů ve vzájemných vztazích. Bělorusko by mělo změnit některé trendy ve své vnitřní a vnější politice, sledovat směry rozvoje v mezinárodní ekonomice, dávat větší přednost spolupráci se Západem a zjintenzivit svoje zapojení do mezinárodní ekonomiky. Pro úspěšné zapojení do mezinárodního ekonomického systému Běloruská republika má zajistit uskutečnění institucionálních transformací, včetně rozvoje tržních institutů, formování správného právního systému, restrukturalizace a privatizace středních a velkých podniků, aktivního rozvoje malého a středního podnikání. Omezení vzájemné výměny mezi zeměmi je také dáno nepříznivou politickou situací charakterizovanou centrálním řízením, velkou stupní byrokracie v Bělorusku, nestabilitou národní měny, omezením rozvoje privatního sektoru, neprůhledností daňové politiky, složitostmi v oblasti celního odbavení. Pro Českou republiku samotnou otázky v oblasti celní politiky jsou řešitelné jenom v rámci EU, což ukazuje na to že první kroky mají být udělané ze strany Běloruska. Ekonomická spolupráce je velice závislá na politických vtazích partnerů. Chybějící politická intenzita v rozvoje vzájemných vztahů mezi Českem a Běloruskem má být minimalizovaná. Obě vlády mají snažit zintenzivit vzájemnou politickou spolupráci. 39
Seznam použité literatury: 1. Obecná
charakteristika
republiky
[on-line],
Minsk,
republiky
[on-line],
Minsk,
republiky
[on-line],
Minsk.
republiky
[on-line],
Minsk,
Běloruské
[http://president.gov.by/press10662.html]. 2. Ministerstvo
statistiky
Běloruské
[http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/ftrade.php]. 3. Ministerstvo
průmyslu
Běloruské
[http://www.minprom.gov.by/export_pr.htm]. 4. Ministerstvo
dopravy
Běloruské
[http://www.mintrans.by/rus/about/tasks/]. 5. Velvyslanectví
Běloruské
republiky
v České
republice
[on-line],
[http://czech.belembassy.org/Torgovo-ekonomicheskoe?lang=ru]. 6. Ministerstvo
zahraničních
správ
Běloruské
republiky,
[on-line],
Minsk,
[http://www.mfa.gov.by/ru/economic/investment/]. 7. Businessinfo.cz, [2007]: Světová banka poskytne Bělorusku 400 mil. USD [on-line], Praha,
[http://businessinfo.cz/cz/clanek/belorusko/sb-poskytne-belorusku-400-mil-
usd/1000782/46920/]. 8. SEZ Vitebsk, [on-line], Vitebsk, [http://www.fez-vitebsk.com/ru/?f=about_fez]. 9. The European Commission's Delegation to Belarus, [on-line]: New Neighbourhood Programmes, [http://www.delblr.ec.europa.eu/page1278.html]. 10. Purshev I., (2007): Belarus v 21 stoletii, Zhurnal Mezhdunarodnye otnoshenija i mirovaja ekonomika, květen 2007, č. 5, s. 11-14. 11. Miroeva N. (2008): Analiz vneshneekonomicheskoj dejatelnosti Belarusi, Zhurnal Mezhdunarodnye otnoshenija i mirovaja ekonomika, leden 2008, č. 1, s. 9-11. 12. Nikitina O. (2007): Belarus v cifrax. Minsk, Belizdatelstvo, 2007. 13. Pyrev K., (2008): Investicii v Belarusi, Zhurnal Belarus Today, leden 2008, č. 1, s. 15. 14. Sokolova E., (2007): Ekonomicheskie otnosehenija Belarusi i Chexii, Zhurnal Mirovaja ekonomika, říjen 2007, č. 28, s. 7-10. 15. Sykora N. (2006): Belarus i SNG, ES, červen 2006, č. 4, s. 16-17. 16. Národní
banka.
[on-line],
Minsk
http://www.nbrb.by/statistics/BalPalBelarus/Comment/2007.pdf.
40
Příloha 1. Struktura zahraniční investice do běloruské ekonomiky za rok 2007 podle otvětví (mln. USD): [Národní banka. http://www.nbrb.by/statistics/BalPalBelarus/Comment/2007.pdf]
Zahraniční investice celkem
Celkem
Včetně Podíl v procentech přímé
portolia
ostatní
5421,9
100,0
1313,5
2,2
4106,2
Průmysl
2 371,2
43,7
227,1
0,6
2 143,5
Zemědelství
29,4
0,5
21,7
0,2
7,5
Doprava
380,0
7,0
86,6
0
293,4
Spoje
368,2
6,8
147,1
-
221,1
Stavebnictví
52,2
1,0
25,1
0,1
27,0
320,6
5,9
73,4
0,1
247,1
16,8
0,3
1,4
0,5
14,9
-
1 008,1
Obchod a veřejné stravování
Materiálně-technické zásobování a odbyt
Komerční činnost
623 1 631,7
30,1
605,3
41
Příloha 2. Základní makroekonomické ukazatele beloruské ekonomiky. Ukazatele
2004
HDP (mld.USD)
2005
2006
2007
22,9
29,6
45
67
Podíl průmyslu na 26,8
27,4
27,6
28,1
Podíl zemědelství, % 8,9
7,5
7,5
7,7
Podíl stavebnictví, % 6,5
6,8
7,9
8,2
Podíl
a 9,8
9,7
9,2
9
a 9,8
9,8
10,3
10,4
7
9
12
HDP (%)
dopravy
spojů, % Podíl
obchodu
veřejného stravování, % Investice
do 4,9
základního kapitálu v mld. USD Inflace, %
14,4
8
6,6
7,8
Nezaměstanost,%
1,9
1,5
1,2
1,3
131,5
109,5
108,7
8,2
9,9
11,9
11,7
6
7,2
8,9
8,7
0,9
1,2
1,5
Zadlužení státnímu
vůči 109,4 rozpočtu,
mln. USD Věřitelská zadluženost v mld.USD Dlužnická zadluženost,mld. USD Zásoby
hotové 0,8
produkce
v mld.
USD [Ministerstvo
statistiky
Běloruské
republiky
http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/svodn_2000-2005.php]
42
