Vláda Republiky Srbské Ministerstvo pro ekonomické vztahy a ragionální spolupráci

Vláda Republiky Srbské Ministerstvo pro ekonomické vztahy a ragionální spolupráci

Obsah 9

Republika Srbská

10

Investiční výhody Republiky srbské

11

Stabilní ekonomická situace

12

Tržní potenciál

14

Nízké náklady podnikání

16

Příznivé prostředí pro zahraniční investory

18

Kvalitní lidské zdroje

19

Podnikatelské prostředí

20

Republika Srbská v mezinárodních proudech

20

Zastupitelství Republiky Srbské v zahraničí

21

Užitečné odkazy

23

Právní rámec

24

Zahraniční investice

24

Koncese

26

Právní formy společností v Republice Srbské

27

Banky v Republice Srbské

27

Pojišťovny

28

Privatizace

29

Obchodní zastoupení zahraničních osob

29

Právo vlastnictví zahraničních osob

30

Trh kapitálu

32

Daně

33

Cla

34

Bezcelní pásma

34

Pracovní poměr

35

Zaměstnávání cizinců

36

Příloha 1 Přihlášení a registrace zahraničního vkladu

36

Požadované doklady pro registraci u soudu

37

Úkony po soudní registraci společnosti

37

Příloha 2 Registrace zahraničních zastoupení v BaH

… Naší strategií je vytváření podnikatelského prostředí, které zesílí konkurenční schopnost tuzemského hospodářství… Vytváříme takový ekonomický systém, aby bylo cenově přístupné vyrábět v Republice srbské a vyvážet zboží na jiné trhy… ... Partnerství veřejného a soukromého sektoru bude mít silnou podporu, včetně přijetí všech právních předpisů, za účelem dalšího zlepšení podnikatelského klimatu pro investice a snížení nákladů obchodování… Z vystoupení předsedy vlády Republiky Srbské Milorada Dodika (listopad roku 2006.)

Banja Luka Administrativní, hospodářské a kulturní centrum Republiky Srbské

Republika Srbská Vody představují jeden z potenciálů Republiky Srbské (využití vodního potenciálu je 30%), a její vodní toky splňují více než 73% parametrů předepsaných na první kategorii vody. Republika srbská (RS) se nachází v západní části Balkánského poloostrova a je dobře dopravně propojená se státy v sousedství (Srbsko, Chorvatsko a Černá Hora). Kvalitní zemědělské a lesní potenciály představují jednu ze základních vlastností Republiky Srbské. Celková rozloha zemědělské půdy činí 1.299.000 hektarů (51% podílu v rozloze RS), čili 1 hektar na obyvatele, což je nad světovým průměrem (0,24 hektarů na obyvatele) a nad evropským průměrem (0,40 hektaru na obyvatele). Zalesnění je 0,67 hektarů na obyvatele. Vody představují další z potenciálů Republiky srbské (využití vodního potenciálu je 30%), a její vodní toky splňují víc než 73% parametrů předepsaných na první kategorii vody. Republika srbská má velký potenciál cestovního ruchu díky svému přírodnímu bohatství. Především následující lokality: hory – Jahorina, Kozara, Manjača, Maglić, Romanija, Borja; řeky: Tara (rafting, vorařství), Drina (jezera, rybolov), Pliva (jezera), Vrbas (kajak, rafting), Una (kajak, rafting, rybolov, vodopády), Sava (vodácké sporty, námořní turistika), Ribnik (rybolov); jezera – Perućac, Zvornické jezero, Plivská jezera, Balkana (umělé); lázně – Laktaši, Slatina, Srbské Toplice, Mlječanica, Vrucica, Kulaši, Dvorovi, Lješljani, Vilina Vlas a Guber; přírodní rezervace – prales Perucica, pralesní rezervace Janj u Šipova, Bardača u Srpcu (přirodní ptačí rezervace s 11 jezery); výletní místa: Zelenkovac a Balkana u Mrkonjic Gradu, Eko- centrum „Ljekarice“ u Prijedoru, Etno vesnice Stanišic u Bijeljiny, Tjentište na Sutjesce; národní parky – Sutjeska a Kozara. Banja Luka je administrativní, hospodářské a kulturní centrum Republiky srbské, sídlo vlády RS a Národní sněmovny RS. Nachází se v severozápadní části Republiky Srbské. Banja Luka je vzdálená 240 km od Sarajeva, od Záhřebu 190km, a od Bělehradu 320 km. Je propojena s těmito městy kvalitními silnicemi, železnicí a leteckými linkami. Rozloha města je 1.232 km a má cca 300.000 obyvatelů. Ostatní větší města v Republice srbské jsou: Bijeljina, Prijedor, Doboj, Gradiška, Zvornik, Prnjavor, Teslic, Laktaši, Trebinje a další. Brčko se nachází v distriktu Brčko, který je pod společnou správou Republiky srbské a Federace BaH.

Investiční výhody Republiky Srbské Možnosti investování do Republiky Srbské Republika srbská nabízí investorům četné možností přímého investování nebo investování přes koncese za velmi příznivých podmínek: • • • • • •

Velký potenciál pro vývoj zemědělské činnost i- třetina celkové obdělávatelné půdy je ještě k dispozici pro obdělávání. Výjimečně příznivé podmínky pro vývoj termo a hydroenergetického sektoru – jen 30% z celkových potenciálů pro výrobu elektrické energie je využíváno. Velké možnosti výroby energie z obnovitelných zdrojů (energie větru a slunce; bionafta a bioplyn). Bohatství lesního komplexu – rozloha lesů a lesní půdy tvoří 40% území Republiky srbské. Rudné a minerální zdroje (uhlí, bauxit, lignit, železo, měď, aluminium, zinek, mangan, stříbro). Velké turistické potenciály umožňují vývoj lázeňského, kulturního a historického, venkovského, sportovního, etno a eko cestovního ruchu.

V seznamu světových trhů, které se nejrychleji rozvíjejí, který vydal americký obchodní magazín „Forbes“ v červenci r. 2008, byla BaH na prvním místě s maximálním počtem 100 bodů. Výzkum zahrnul změny v městském rozvoji, ve vzdělávání, občanských svobodách, hrubém domácím produktu na obyvatele, stejně jako přístup k telefonu, internetu a televizi v posledních 10-15 letech. K přitažlivosti Republiky srbské přispívá: stabilní ekonomická situace, velký potenciál trhu, nízké náklady na podnikání, velmi výhodné prostředí pro zahraniční investice, kvalitní lidské zdroje. Nesmíme zapomenout ani na velmi příznivé geografické postavení, silniční síť a rozvinutý telekomunikační systém.

Stabilní ekonomická situace

Míra inflace v regionu v roce 2007

Cíle ekonomické politiky v Republice Srbské jsou udržování makroekonomické stability a hospodářský růst, zvýšení vývozní konkurenceschopnosti podniků, zlepšení podnikatelského prostředí, podporování podnikání v malých a středních společnostech, podpora zahraničních investic a využití možností, které vyplývají z Dohody o stabilizaci a přidružení BaH Evropské unii. Některé z ukazatelů stability v Republice Srbské: • • •

Stálý přírůstek hrubého domácího produktu Stabilitu měny zaručuje její vázanost na Euro podle principu měnového výboru. Bosna a Hercegovina v roce 2007 byla zemí s nejnižší mírou inflace v regionu.

Zdroj: Výroční zpráva BaH Centrální banky pro r. 2007

Makroekonomické ukazatele 2006

2007 odhad

2008 projekce

HDP (aktuální ceny v milionech)

3,323€

3,609€

3,915€

HDP per capita

2,240€

2,438€

2,279€

HDP tempo růstu (reálné)

15,7%

8,6%

8,5%

787€

833€

933€

Vývoz (tempo růstu)

36,1%

6%

11,9%

Dovoz v milionech

1.411€

1616€

1697€

Dovoz (tempo růstu)

6,5%

14,5%

5,1%

Inflace (maloobchodní ceny, tempo růstu)

5,4%

2,2%

2,1%

19,1%

8%

12%

275€

306€

Vývoz v milionech

Růst průmyslové produkce Průměrné netto mzdy

Zdroj: „Ekonomická politika pro rok 2008“ Vláda Republiky srbské

Tržní potenciál • •

•

•

•

Republika Srbská má velmi příznivé strategické umístění. Její pozice na evropském kontinentu umožňuje investorům snadný přístup celkovému trhu Evropské unie, centrální a východní Evropy. Evropská unie uvedla cestou tzv. Preferenčních obchodních dohod jednostranné obchodní koncese pro vývoz zboží z BaH, které splňuje technické a technologické standardy EU, bez kvantitativních omezení (kromě kvót pro malý počet zboží) a beze cla. Na základě Dohody o stabilizaci a přidružení BaH Evropské unii, podepsané 16. 6. 2008, se BaH zavázala postupně dávat celní koncese v následujících 6ti letech na stanovené skupiny zboží (některé výrobky budou vyloučeny z těchto koncesí), až do vytvoření zóny volného obchodu s vnitřním trhem EU. BaH má kromě zemí EU preferenční vývozní režimy s Ruskem, Spojenými státy, Kanadou, Austrálii, Novým Zélandem, Japonskem, Švýcarskem a Norskem. To znamená, že zahájením podnikání v Republice Srbské se dostává možnosti přístupu k velmi velkému trhu bez placení celních povinností. BaH je jednou ze zemí, které podepsaly obchodní dohodu CEFTA – Central European Free Trade Agreement. Tím je vytvořena jednotná oblast volného obchodu s trhy, disponujícími více jak 30ti miliony zákazníků.

Republika Srbská díky výhodám otevírání trhu dosahuje konstantní přírůstek vývozu a dovozu. Průměrné roční tempo růstu vývozu je kolem 29%, zatímco růst dovozu je o něco menší - průměrné roční tempo je okolo 10% (ukazatel pro období 2004 – 2007). Vláda Republiky Srbské přispívá k růstu vývozu podporováním vývozních podniků s kvalitními výrobními programy.

Komoditní struktura vývozu z Republiky Srbské v r. 2007 Ostatní 8,38% ................................................................... Potravina a živá zvířata 7,82% ...............................................

...... Průmyslové výrobky 32,01% Stroje a dopravní prostředky 21,12% .......

.......... Suroviny (kromě paliva) 30,68%

Teritoriální struktura vývozu z Republiky srbské v r. 2007 Komoditní struktura dovozu do Republiky srbské v r. 2007

....... Srbsko 17,28%

Ostatni 28,76% ....... .

Ostatní 18,27% ................... Průmyslové výrobky ...36,95% Minerální paliva, maziva 12,47% .......... Potravina a živá zvířata 14,75% .........................

Itálie 16,92 USA 8,28% ..... Slovinsko 8,30% ................... Německo 9,66%

Chorvatsko 10,79%

...Stroje a dopravni Prostředky 17,57%

Teritoriální struktura dovozu do Republiky srbské v r. 2007

Ostatni 32,62% ........

..... Srbsko 25,75%

..... Chorvatsko 13,04% Maďarsko 4,13% .......... Slovinsko 5,37% ............. Německo 7,21% ...................

............ Itálie 11,88%

Nízké náklady na podnikání Republika Srbská nabízí investorům ve srovnání se zeměmi v regionu velmi konkurentní náklady podnikání. Daňové povinnosti a náklady na pracovní síly jsou výrazně nižší ve srovnání s evropskými standardy. Průměrná čistá mzda zaměstnance v Republice Srbské je 306 eura. Daňový systém v Republice Srbské funguje v souladu s evropskými principy a standardy zdaňování příjmu a zisku, a rovněž v souladu s Mezinárodním účetním systémem. Ve srovnání s ostatními zeměmi je daňová sazba v Republice Srbské velmi výhodná. Daň ze zisku v Republice Srbské je 10% a je jednou z nejnižších v regionu. Pro malé podniky existuje možnost zúčtování daně ze zisku s daňovou sazbou 2% při dodržení stanovených podmínek.

Daň z přidané hodnoty (DPH) 17% Daň ze zisku 10% z celkového zisku Daň z příjmu 8% z hrubé mzdy Odvody 30,06% z hrubé mzdy

Republika srbská

Maďarsko

Rumunsko

Daň ze zisku, zdroj: Finanční ministerstva uvedených zemí

Chorvatsko

Slovinsko

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Bosna a Hercegovina podepsala smlouvy o zamezení dvojího zdanění s velkým počtem zemí, čímž vytvořila výhodnější podmínky pro investování, zrychlení průběhu investic, podporu společných investic a transfer technologie. Ratifikace této smlouvy pokračuje s následujícími zeměmi: Rusko, Rakousko, Makedonie, Malajsie, Bělorusko, Lotyšsko, Katar, Kuvajt, Irsko, Malta a Sýrie.

Smlouvy BaH o zamezení dvojího zdanění: Česká republika Srbsko Nizozemí Dánsko Belgie Slovinsko Pákistán Itálie Gecko Kypr

Švédsko Maďarsko Finsko Polsko Španělsko France Spojené Království Moldávie Chorvatsko Egypt

Rumunsko Spojené arabské emiráty Německo Jordánsko Turecko Norsko Albánie Slovensko Írán

Příznivé prostředí pro zahraniční investory Republika Srbská se, díky úsilí vlády na republikové a lokální úrovni vytvořit příznívé obchodní prostředí, stává velmi atraktivním trhem pro zahraniční investory,. Přímé zahraniční investice (PZI) v Republice Srbské v r. 2007 zaznamenaly značný nárůst ve srovnání s minulým obdobím. V porovnání s rokem 2006, kdy hodnota přímých zahraničních investic byla 68 milionů eur, byla v roce 2007 tato hodnota zvýšena 14 krát, a přinesla 998 milionů eur. Z toho největší část ve výši 644 milionů eur, čili 64,7%, se vztahuje k privatizaci Telekomu Republiky Srbské Telekomem Srbsko. Úroveň PZI per capita v Republice Srbské v r.2007 byl 671 eur. V příštím období se může očekávat příliv PZI přes 800 milionů eur (privatizace Rafinérie nafty Brod, Rafinérie oleje Modriča, Petrolu Banja Luka, výstavba TE Stanari).

Výhody pro zahraniční investory Zahraniční investoři v Republice Srbské: •

Obchodují podle národního režimu, což znamená že mají stejná práva a povinností jako tuzemští rezidenti,

•

Mohou svobodně získat a disponovat movitým a nemovitým majetkem,

•

Jsou osvobození od placení celních poplatků pro zařízení, které je vkladem zahraniční osoby,

•

Mají možnost svobodného transferu zisku do zahraničí.

Fond pro podporu zahraničních investorů BaH zajišťuje finanční podporu zahraničním investorům pro projekty v oblasti výroby, výzkumu a rozvoje pomocí Fondu pro podporu zahraničních investorů. Prostředky se schvalují v souvislosti s objemem investice, počtem nově otevřených pracovních míst, investováním do nerozvinutých oblastí, ekologickými podmínkami a podílem vývozu na celkovém prodeji.

Pojištění zahraničních osob Zahraniční investice v Republice Srbské mohou být pojištěny proti restrikci transferu, vyvlastnění, válce a občanským nepokojům a porušování smlouvy prostřednictvím Fondu Evropské unie pro investiční záruky, který řídí Multilaterální agentura pro investiční záruky (MIGA), která je členem Světové bankovní skupiny. Zároveň je možné získat podporu US Overseas Private Investment Corporation (OPIC), pro pojištění investorů proti politickým rizikům.

Přímé zahraniční investice do Republiky Srbské v milionech € Zdroj: Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BaH

Za účelem podpory a ochrany investic, Bosna a Hercegovina podepsala dohody s následujícími zeměmí:

Dohody o podpoře a ochraně investic Česká republika USA Spojené Království Švédsko Holandsko Makedonie Španělsko Švýcarsko Srbsko Černá Hora Pakistán Finsko Litva Rakousko

Ukrajina Belgie Lucemburk Dánsko Bělorusko Írán Egypt Chorvatsko Německo Rumunsko Portugalsko Slovensko Maďarsko Slovinsko

Zároveň se chystají dohody s Libyí a Spojenými arabskými emiráty

Turecko Jordán Katar Řecko Kuvajt Čína Indie Itálie Francie Moldavsko Malajsie Albánie

Kvalitní lidské zdroje Velký počet vysokoškolských zařízení v Republice Srbské poskytuje kvalitní pregraduální, postgraduální a magisterská studia v souladu s Boloňskou dohodou. To umožňuje vzdělání vysokoškolského kádru a přispívá k stálé nabídce produktivní a inovativní mladé pracovní síly. Z celkového počtu zapsaných studentů v školním roce 2006/2007 činí podíl žen 55%, což je jeden z ukazatelů politiky rovnoprávnosti pohlaví v Republice Srbské. Vláda Republiky Srbské v minulém období uskutečnila různé programy podpory zaměstnanosti vysoce vzdělaných mladých lidí, a bude s touto podporu pokračovat v příštím odbdobí: • Programem zaměstnanosti vysoce vzdělaných uchazečů a dobrovolníků v roce 2007 bylo zajištěno spolufinancování nákladů jejich práce, z čeho 60% nákladů jejich práce nesla vláda a 40% zaměstnavatel. Projekt podpory zaměstnanosti v roce 2008 pomocí veřejných konkursů – jednorázový přenos prostředků zaměstnavatelům - byl 1.300,00 – 1.500,00 eur na zaměstnaného pracovníka se středním a vysokoškolským vzděláním. Vláda Republiky Srbské za účelem zmenšení celkového počtu nezaměstnaných rovněž podporuje zaměstnávání ohrožených skupin obyvatelstva (invalidů) pomocí projektu, který dává finanční prostředky zaměstnavatelům ve výšce 1.000,00 eur na zaměstnance z této skupiny.

Počet vysokoškolských zařízení v školním roce 2006/2007 Univerzity 9 Fakulty 60, Akademie 5 Vysoké školy 11 Náboženské fakulty 1 Celkem 21 Zdroj: Republický ústav pro statistiku, Republika srbská, 2008

Obchodní prostředí Bankovní sektor v Republice Srbské se rozvinul v celistvosti a nabízí kompletní služby. Ve spolupráci s Centrální bankou BaH je vytvořen základ pro finanční stabilitu země. Všechny banky v Republice Srbské mají pojištěny depozity a většina bank má větší část rezerv v CB BaH, a to více než je to zákonem ustanoveno. Díky velmi nízké míře inflace bylo dosáhnuto významného přílivu zahraničního bankovního kapitálu. V roce 2007 byl zaznamenán vzrůst schválených úvěrů pro obchodní společnosti s mírou růstu 27% oproti minulému roku. Celková depozita zaznamenala míru růstu 78% oproti roku 2006. Vydávání povolení k činnosti a dozor nad obchodováním bank, mikrokreditními organizacemi a poskytovateli leasingu v Republicé Srbské má na starosti Agentura pro bankovnictví Republiky Srbské. Investiční a rozvojová banka Republiky Srbské (IRB RS) byla založena za účelem podpory investic a stimulace rozvoje v Republice Srbské. IRB RS realizuje program podpory rozvoje obchodních aktivit v Republice Srbské prostřednictvím 6 úvěrových linek: • • • • • •

Úvěry pro základní obchodní aktivity Úvěry pro podnikatele a podniky Úvěry pro mikro obchody v zemědelství Úvěry pro zemědelství Bytové úvěry Úvěry pro místní samosprávou

IRB RS provádí proces privatizace státních podniků a efektivně řídí státní kapitál. Na internetové prezentaci Investiční a rozvojové banky Republiky Srbské je možné najít elektronickou databázi údajů, která obsahuje informace o obchodním prostředí, přírodních zdrojích Republiky Srbské, výhodách investování, aktuálních a plánovaných projektech. Burza cenných papírů Banja Luka byla založena v roce 2001 jako akciová společnost. Má dva tržní segmenty: oficiální burzovní trh a volný burzovní trh. Metody obchodování jsou následující: kontinuální obchodní metoda a aukční obchodní metoda. Obchodování s cennými papíry se provádí přes elektronický systém obchodování, pouze prostřednictvím členů burzy. Člen burzy může být pouze společnost pro obchodování s cennými papíry a banky se sídlem v Republice Srbské. Banjalucká burza cenných papírů se od roku 2004 stala plnoprávným členem Federace evropských a asijských burz Federation of Euro-Asian Stock Exchanges (FEAS). V roce 2007 byla přijata do Federace evropských burz –The Federation of European Securities Exchanges (FESE) jako mimořádný člen, a do Federace světových burz –World Federation of Exchanges (WFE). Republiková agentura pro rozvoj malých a středních podniků, stejně jako síť agentur pro jejich rozvoj na lokální úrovni, přispívají k pobídce v podnikání v Republice Srbské. V Republice Srbské existuje možnost zavedení svobodných pásem, ve kterých je možné provozovat: • Výrobní činnosti (lehký průmysl) • Komerční a obchodní činnosti (velkoprodej) • Služby: bankovní a peněžní činnosti, služby pojištění a zajištění majetků a osob, zasílatelství, poštovních služeb a dál. Zdokonalení obchodního prostředí a odstranění administrativních překážek bylo dosáhnuto realizací projektu „Gilotina předpisů“ – systémovou reformou předpisů -první svého druhu, která byla zavedená v zemích na Balkáně.

Republika srbská v mezinárodních proudech V současných proudech globalizace a euroatlantických integrací je jedním ze strategických cílů Republiky Srbské zavedení a zlepšení spolupráce se zahraničím. V souvislosti s tím některými z významnými úspěchy v minulém období jsou: • Republika Srbská se stala členem Shromáždění evropských regionů (Assembly of European Regions – AER), které podporuje zavedení bilaterálního a multilaterálního partnerství regionů v procesu evropského rozšíření a globalizace, • Za účelem zdokonalení interregionální hospodářských i ekonomických, vzdělávacích, kulturních, sportovních a ostatních forem spolupráce, Republika Srbská podepsala několik dohod o spolupráci, jako jsou například dohody s federálním městem Petrohrad, Ruská federace, s Regionem Veneto, Provincíí Di Beluno, Italská republika, s okresem Troms, Norským královstvím, • Zastoupení Republiky Srbské přispívají k zlepšení všech druhů spolupráce s institucemi a organizacemi v zahraničí.

Zastupitelská kancelář Republiky Srbské Zastupitelská kancelář v Srbsku Bulevar despota Stefana 4/4 Beograd Srbija T/F. +381 11 3246 633; 3238 633 e-mail: [email protected]

Zastupitelská kancelář v Ruské Federaci b.1, 4/17, Pokrovsky b-r, office 2 101000 Moskva Rossija T/F. +7495 626 57 00; 626 57 01 e-mail: centarrs.moskva“gmail.com

Zastupitelská kancelář v Spolkové republice Německo Eberhard Str. 4 b 70173 Stuttgart Deutchland T/F. +49 711 620 71 69; 620 71 64 e-mail: predstavnistvo.republikesrpske“gmx.net

Zastupitelská kancelář v Izraeli P.O.B. 6001 Jerusalem 91060 Israel T/F. +972 2 655 8476; 537 6988 M. +972 50 207 591

Zastupitelská kancelář v Belgickém království Rond point Schuman 11 B-1040 Brusseles Belgium T. (+32 2) 256 75 72; (+32 2)256 75 73 F. (+32 2)256 75 03 e-mail: representation“rep-srpska.eu

Linkovi Národní shromáždění Republiky Srbské Prezident Republiky Srbské Vláda Republiky Srbské Registr rozhodnutí a kontroly Komise pro koncese Agentura pro rozvoj malého a středního podnikání Bankovní agentura Republiky Srbské Investiční a rozvojová banka Republiky Srbské

http://www.narodnaskupstinars.net http://www.predsjednikrs.net http://www.vladars.net http://www.regodobrenja.net http://www.koncesije-rs.org http://www.rars-msp.org http://www.abrs.ba http://www.irbrs.net

Obchodní komora Republiky Srbské

http://www.komorars.ba

Burza cenných papírů Banja Luka

http://www.blberza.com

Bezpečnostní komise Republiky Srbské Republikový institut pro statistiku

Rada ministrů Bosny a Hercegoviny

http://www.khov-rs.org http://www.rzs.rs.ba

http://www.vijeceministara.gov.ba

Ředitelství pro nepřímé daně Bosny a Hercegoviny

http://www.uino.gov.ba

Centrální banka Bosny a Hercegoviny

http://www.cbbh.gov.ba

Agentura pro rozvoj zahraničních investic Bosny a Hercegoviny

http://www.fipa.gov.ba

Exportní úvěrová agentura Bosny a Hercegoviny

http://www.igabih.com

Institut pro ochranu duševního vlastnictví Bosny a Hercegoviny

http://www.basmp.gov.ba

Právní rámec Vláda Republiky Srbské se zaměřuje na vytvoření pozitivního ekonomického a právního prostředí pro všechny druhy investování. Tato brožura si klade za cíl usnadnit přehled pozitivního zákonodárství v Republice Srbské tuzemským a zahraničním investorům. Nemůže nahradit původní texty právních předpisů, proto se doporučuje všem, kteří ji používají, aby před zahájením jakéhokoliv právního postupu konzultovali své postupy s odborníky. Vláda Republiky Srbské se zaměřuje na vytvoření pozitivního ekonomického a právního prostředí pro všechny druhy investování. Jeden z prvních kroků v tomto směru je vytvoření právní jistoty pro všechny investory a zjednodušení všech právních postupů v souvislosti s obchodováním. Vzhledem k tomu, že Republika Srbská uvedla jako první na Balkánu „Gilotinu předpisů“ a jediná tímto projektem, vedle formalit, obsáhla i „gilotinu“ inspekční práce a předmětů kontrol. „Gilotina předpisů“ měla za důsledek zmenšení nákladů obchodování, odstranění administrativních překážek pro obchodování a zmenšení možných zdrojů korupce. Republika Srbská má příznivé zákony, které regulují oblast přímých zahraničních investic, včetně národního režimu pro zahraniční investory. Zahraniční investoři mají stejná práva a povinnosti jako tuzemské právnické subjekty. Mají stejná vlastnická práva k nemovitostem jako tuzemské právnické nebo fyzické osoby. Republika Srbská má rovněž volný režim dovozu a vývozu zboží a služeb, ale to nevylučuje zábrany nebo restrikce v odůvodněných případech, které jsou stanoveny právními předpisy. Zahraniční právnické a fyzické osoby jsou v obchodu se zbožím a službami rovnoprávní s tuzemskými rezidenty.

Zahraniční investice Zákon o podnicích („Úřední listina RS“, čí.24/98, 62/02, 66/02,38/03,97/04,34/06) Zákon o obchodních společnostech se připravuje Zákon o politice přímých zahraničních investic do BaH („Úřední listina BaH“, čí.17/98 a 13/03) Zákon o zahraničních investicích („Úřední listina RS“, čí.25/02 a 24/04)

Zahraniční investoři mají stejná práva a povinnosti jako tuzemské právnické subjekty. Stejně tak mají zahraniční investoři právo volně přenést do zahraničí zisk, který je výsledkem investování do Republiky Srbské, bez prodlení, ve volně konvertibilní měně. Zahraniční investor může investovat a reinvestovat zisk z těchto investic do kteréhokoliv sektoru hospodářských a nehospodářských činností v Republice Srbské.

Druhy zahraničních investic: • • • •

Založení právnické osoby v plném vlastnictví zahraničního investora Založení právnické osoby ve společném vlastnictví tuzemského a zahraničního investora Investování do již existující právnické osoby Zvláštní druhy investování (koncese, apod.)

Koncese Zákon o koncesích („Úřední list RS“, čí.25/02 a 91/06)

Vzhledem k tomu že se zahraniční (a také tuzemské) právnické osoby se nemohou stát vlastníky určitých majetků (přírodní bohatství a jiný majetek z obecného zájmu pro Republiku Srbskou), je právo hospodářského využití těchto majetků umožněno cestou udělení koncesí. Rozhodnutí o udělení koncese vydává vláda Republiky Srbské na základě veřejného a všem dostupného nediskriminačního postupu. Vedle veřejné obchodní soutěže na udělení koncese Zákon předpokládá i možnost dobrovolně podané nabídky.

Koncese se může dostat za: Výstavbu energetických objektů Výstavbu nebo využívání: • Silnicí a doprovodných objektů infrastruktury • Hydroakumulace, kromě přenosu elektrické energie Výstavbu, využití a vedení nafty a plynu potrubní dopravou, jejich uložení v potrubích a terminálech Využití • Vodního proudu a jiných vod • Stavebních pozemků • Lesů a lesních pozemků • Léčivých, termálních a minerálních vod • Zemědělské půdy Výzkum nebo využití energetických a jiných surovin • Lov a rybolov • Osobní a nákladní železniční doprava • Veřejná osobní linková doprava Jiné pozemky v souladu se Zákonem o koncesích

Druhy obchodních subjektů v Republice Srbské Zákon o podnicích („Úřední listina RS“, čí.24/98, 62/02, 38/03, 97/04 a 34/06) Zákon o obchodních společnostech se připravuje

Druhy obchodních společností Veřejná společnost, v.s. Komanditní společnost k.s.

Akciová společnost a.s. (1) Peněžní částka vkladu akciové společnosti, která se zakládá simultánním založením, nemůže být menší než 50.000KM (2) Peněžní částka vkladu akciové společnosti která se zakládá postupným založením, nemůže být menší než 100.000KM

Společnost s ručením omezeným s.r.o. Minimální částka základního kapitálu je 2.000KM

Nezávislý podnikatel

Banky v Republice Srbské Zákon o bankách („Úřední listina RS“, čí.44/03 a 74/04)

• Zahraniční právnické a fyzické osoby mohou za stejných podmínek jako tuzemské právnické a fyzické osoby zakládat nové nebo investovat do již existujících bank • Podmínka pro založení a provoz bank je povolení Agentury pro bankovnictví Republiky Srbské a minimální částka vkladu banky je 15.000.000KM s tím, že tuto částku banka musí udržovat. • Zahraniční banka může s povolením Agentury pro bankovnictví Republiky Srbské založit zastoupení v Republice Srbské za účelem prezentace, sbírání a poskytování informací • Zastoupení nemá postavení právnické osoby, je organizační díl banky a nemůže provozovat bankovní činnosti.

Pojišťovací společnosti Zákon o pojišťovacích společnostech („Úřední listina RS“, čí.17/05 a 64/06).

Zahraniční právnické a fyzické osoby mohou zakládat (nezávisle nebo společně s tuzemskými osobami ) akciovou společnost pro pojištění v Republice Srbské.

Základní kapitál pro založení akciové společnosti pro pojištění nemůže být menší než:

3.000.000,00 KM pokud se společnost zakládá za účelem poskytování životního pojištění 2.000.000,00 KM pokud se společnost zakládá za účelem poskytování ostatních pojištění 3.000.000,00 KM pokud se společnost zakládá za účelem poskytování zajištění

Privatizace Rámcový zákon o privatizaci podniků a bank v BaH („Úřední listina BaH“, čí14/98, 14/00, 16/02 a 88/05) Zákon o privatizaci státního kapitálu v podnicích („Úřední listina RS“, čí.51/06, 1/07, 53/07 a 41/08) Zákon o privatizaci státního kapitálu v bankách („Úřední listina RS“, čí.24/98, 5/99, 18/99 a 70/01) Zákon o Investiční a vývojové bance Republiky Srbské („Úřední listina RS“, čí.56/06) Zákon o akčním fondu Republiky Srbské („Úřední listina RS“, čí.56/06 a 1/07)

Zahraniční osoby se mohou, stejně jako tuzemské, účastnit privatizace státního kapitálu v podnicích. Kupónová privatizace v Republice Srbské začala v roce 1998 a Zákon o privatizaci státního kapitálu umožnil privatizaci okolo 830 podniků, které byly ve státním vlastnictví. Všichni občané Republiky Srbské dostali kupony, které mohli investovat do 830 podniků, které byly předmětem privatizace, nebo do 13 privatizačních investičních fondů (fondy zavřeného typu), čímž se stali akcionáři podniků nebo fondů, do kterých investovali své kupony. Zákon o privatizaci státního kapitálu v podnicích stanoví následující metody privatizace • • • • • •

Prodej akcií na burze Prodej prostřednictvím tendru Přijetí veřejné nabídky pro převzetí společnosti Přímý výběr kupců Prodej zaměstnancům v podniku (ESOP) Kombinace uvedených metod

Oprávněný prodejce státního kapitálu je Investiční a rozvojová banka Republiky Srbské, a.s. Banja Luka

Zastoupení zahraničních osob Založení a činnost zastoupení zahraničních osob je regulováno Zákonem o zahraniční a obchodní politice BaH („Úřední listina BaH“, čí.7/98 a 35/04) a Rozhodnutím o založení a činnosti zastoupení zahraničních osob v BaH („Úřední list RS“, čí.15/03)

• Zahraniční osoby mohou nezávisle, nebo s jinými zahraničními osobami, zakládat zastoupení za účelem průzkumu trhu, provedení propagace a informativních činností a vlastní prezentace. • Registrace je povinná do rejstříku zastoupení, který spravuje Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny. • Zastoupení nemá statut právnické osoby a nemůže uzavírat smlouvy jménem zakladatele, kromě zastoupení zahraničních leteckých dopravců, kteří mohou prodávat letecké dokumenty v souhlasu s mezistátními smlouvami a mezinárodním konvencemi, které uzavřela nebo přijala Bosna a Hercegovina.

Právo vlastnictví zahraničních osob

Právní úkony, které regulují tuto otázku: Ústava Republiky Srbské; Zákon o zahraničních investicích („Úřední listina RS“, čí. 25/02 a 24/04), Zákon o základním vlastnickým a právním vztazích („Úřední listina SFRJ“, čí.6/80 a 36/90 tento zákon je pozůstatek ze systému bývalého státu a bude platit až do přijetí nového zákona, a („Úřední listina RS“, čí.38/03), Zákon o průmyslovém vlastnictví v BaH („Úřední listina BaH“, čí.3/02). • Zahraniční fyzické a právnické osoby (založené a registrované v Republice Srbské) mohou nabýt a volně disponovat majetkem ( movitým majetkem a nemovitostmi) v Republice Srbské. •

Pro fyzické a právnické osoby z bývalé Jugoslávie existuje podmínka reciprocity.

• Důkaz o reciprocitě v případě, že osoba z bývalé Jugoslávie nabývá majetek, vydává BaH Ministerstvo zahraničních věcí. • BaH schválila a přijala všechny nejdůležitější mezinárodní konvence a dohody v oblasti průmyslového majetku a duševního vlastnictví.

Trh kapitálu Zákon o podnicích („Úřední listina RS“, čí.24/98, 62/02, 38/03, 97/04 a 34/06) Zákon o trhu cenných papírů („Úřední listina RS“, čí, broj 92/06 Zákon o převzetí akciových společností („Úřední listina RS“, čí. 65/08 Zákon o investičních fondech („Úřední listina RS“, čí. 92/06 Uvedené zákony a ostatní zákonné a podzakonné předpisy spojené s trhem kapitálu jsou dostupné v anglickém jazyce na internetové stránce Banjalucké burzy (www.blberza.com)

V souladu s Ústavou BaH jsou instituce Republiky Srbské oprávněny přijímat zákony a podzakonné předpisy, které regulují trh kapitálu v Republice Srbské. Komise pro cenné papíry Republiky Srbské, Burza cenných papíru a.s. Banja Luka, společnosti pro řízení investičních fondů, investiční fondy i burzovní zprostředkovatelé byli založeni v souladu s legislativou Republiky Srbské. Zákonný rámec Republiky Srbské se ve velké míře shoduje s relevantním zákonným rámcem Federace BaH. Tuzemským a zahraničním právnickým osobám je umožněno nakupovat a prodávat za stejných podmínek cenné papíry na Banjalucké burze.

Daně Zákon o Daňové správě – upravený text („Úřední listina RS“, čí. 112/07)); Úprava Zákona o daňové správě - upravený text („Úřední listina RS“, čí.22/08); Zákon o dani ze zisku – v platnosti od 01.01.2007 („Úřední listina RS“, čí.91/06); Zákon o dani z příjmu - v platnosti od 01.01.2007 („Úřední listina RS“, čí.91/06, 128/06 a 120/08); Zákon o příspěvcích („Úřední listina RS“, čí.51/01, 96/03 a 128/06); Zákon o daních z nemovitosti („Úřední listina RS“, čí.51/01 a 53/07); Zákon o zvláštních republikových poplatcích („Úřední listina RS“, čí. 8/94, 29/00, 18/01, 22/01, 60 II /03, 14/05, 51/06); Zákon o místních poplatcích („Úřední listina RS“, čí. 118/05); Zákon o dani z hazardních her a zábavních her („Úřední listina RS“, čí. 5/99, 52/01, 25/02, 52/06); Rozhodnutí o stanovení zvláštního republikového poplatku na obchod s motorovým palivem a diesel palivem („Úřední listina RS“, čí.....)

Přímé daně •

Daňová politika a daňový systém přímých daní jsou v kompetenci entity

•

Vybírání daní v Republice Srbské je v kompetenci Daňové správy Republiky Srbské

Nepřímé daně •

Nepřímé daně (DPH, cla, akcízy a silniční daně) jsou v kompetenci BaH a jejich vybírání je v kompetenci Správy pro indirektní zdanění BaH

•

V BaH platí jednoznačná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17%

Daň z přidané hodnoty Zákon o dani z přidané hodnoty („Úřední listina BaH“, čí.09/05 a 35/05), Pravidla pro použití Zákona o dani z přidané hodnoty („Úřední listina BaH“, čí. 93/05, 21/06, 60/06, 06/07, 100/07 a 35/08)

• •

Pro vývoz zboží z BaH se používá nulová sazba DPH, tj.osvobození od daně. Aby se považoval obchod za vývozní musejí být splněny následující podmínky: • Zboží musí přejít hranici BaH • Platba za vývoz se musí provést do 180 dnů ode dne vývozu. Pokud se platba neprovede v tomto období, obchod se nebude považovat za zahraniční, ale za vnitřní.

•

V případě vývozu zboží poplatník může realizovat osvobození od daně pokud má vývozní celní doklad, nebo ověřenou kopii vývozního celního dokladu o provedeném vývozu zboží, který byl výdán v souladu s celními předpisy.

•

Pokud v souladu s celními předpisy poplatník dostal povolení na periodické zdanění zboží , které se vyváží, do doby až dostane vývozní celní doklad, může uskutečnit právo na osvobození od daně pokud vlastní faktury nebo dodací listy ověřené u příslušného celního úřadu.

•

Uvedené zákony a ostatní zákonné a podzákonné předpisy jsou dostupné na internetové stránce Správy pro nepřímé zdanění BaH – www.uino.gov.ba

Cla Zákon o celní politice BaH („Úřední listina BaH“, čí. 57/04, a 51/06); Zákon o celním tarifu („Úřední listina BaH“, čí.1/98, 5/98, 7/98, 22/98, 31/02, 19/03, 32/04, 48/05 a 76/06). Celní politika je v kompetenci BaH. Vybíraní cla je v kompetenci Správy pro nepřímé zdanění. Príjmy ze cla se dělí mezi BaH a entitou. Poplatky se platí podle sazeb stanovených Zákonem o celním tarifu. Celní tarif BaH je podle své formy, obsahu a pravidel pro použití v celistvosti v souladu s celním tarifem Evropské unie a nomenklaturou harmonizovaného systému. Celní sazby jsou vyjádřeny v procentech a používají se podle hodnoty dovezeného zboží (ad valorem). Rozsah celních sazeb je 0 až 15 % Souběžné s novým celním tarifem byl zaveden nový automatický celní informační systém (Asucuda). Nový celní tarif, nová metodologie práce i informační systém celní správy představují příznivé prostředí pro zahraniční obchod.

Bezcelní pásma Zákon o bezcelních pasmách („Úřední listina RS“, čí.65/03); Zákon o bezcelních pasmách v BaH („Úřední listina BaH“, čí.3/02 a 13/03) Zákon o politice zahraničního obchodu BaH („Úřední listina BaH“, čí.7/98 a 35/04)

Na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí a ekonomických vztahů rada ministrů BaH schvaluje založení pásma se souhlasem vlády Republiky Srbské. Pásma můžou zakládat tuzemské a zahraniční právnické a fyzické osoby. V pásmu je povolen provoz všech činností (výrobních, komerční ch a poskytování služeb), kromě činností, které ohrožují životní prostředí, zdraví lidí, hmotný majetek a bezpečnost země.

Pracovní poměry Zákoník práce („Úřední listina RS“, čí.55/07).

Zákonná ustanovení, která regulují oblast pracovních poměrů, jsou v souladu s mezinárodními standardy z úmluvy Mezinárodní organizace práce. Právní základ pracovního poměru je pracovní smlouva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Maximální pracovní doba zaměstnance je 40 hodin týdně. Zaměstnanec, který má nejméně 6 měsíců nepřetržité práce, má právo na dovolenou nejméně 18 pracovních dnů. Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy během dovolené, státního svátku, dočasné nezpůsobilosti k práci kvůli pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci menší plat než je uvedeno v kolektivní smlouvě. Zaměstnavatel může vypovědět pracovní smlouvu zaměstnanci, důvody pro výpověď jsou stanovené v článku 125, odstavec 1. Zákoníku práce. Výpověď smlouvy se podává v písemné formě. Zaměstnanci mají právo volně organizovat odbory a stávat se jejich členy. Zaměstnavatelé mají právo podle své vůle organizovat příslušná sdružení zaměstnavatelů a stávat se jejich členy. Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 15 zaměstnanců a který má v úmyslu v příštích 3 měsících podat výpověď nejméně 10% z celkového počtů zaměstnanců (ale ne méně než 5), má povinnost konzultovat svůj úmysl s radou zaměstnanců (odbory). Zaměstnanec má právo na stávku v souladu s mezinárodními standardy stanovenými v Zákonu o stávce Republiky Srbské.

Zaměstnávání cizinců Zákon o zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti („Úřední listina RS“, čí.97/04, 96/05 a 123/06). Zahraniční osoba za účelem uzavření pracovní smlouvy musí vedle obecných předpisů stanovených v Zákoníku práce splnit zvláštní podmínky: •

Musí mít povolený pobyt na území Republiky Srbské nebo BaH v souladu s příslušným zákonem,

•

Musí mít platné pracovní povolení

Pracovní povolení •

Pracovní povolení vydává místní filiálka Úřadu práce Republiky Srbské,podle sídla zaměstnavatele.

•

Pracovní povolení, které se vydává na žádost jednoho zaměstnavatele, se nemůže přenést na druhého zaměstnavatele. Není možné vydat pracovní povolení pro osobu, která má povolený krátkodobý pobyt- turistické vízum Cizinci, kteří provozují činnosti stanovené v předpisech o zahraničních investicích a zmocnění zástupci humanitárních organizací, nemají povinnost žádat o pracovní povolení.

• •

Příloha 1 Přihlášení a registrace zahraničních investic Pokyny pro registraci přímé zahraniční investice („Úřední listina BaH“, čí.22/99 a 21/00) Před zápisem do soudního rejstříku se musí zahraniční investice příhlásit a zaregistrovat na Ministerstvu zahraničních vecí a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny. Je zapotřebí předložit následující doklady: 1. Vyplněný a podepsaný formulář DSU který zajišťuje Ministerstvo 2. Doklad potvrzující identitu zahraničního investora: • Právnické osoby podávají ověřený výpis ze soudního rejstříku ze země původu, nebo jiný příslušný doklad ne starší než 6 mesíců (ověřený překlad), • Fyzické osoby předkládají doklad, který potvrzuje jejich identitu (ověřená kopie pasu a potvrzení o trvalém bydlišti v zahraničí pro tuzemské občany), 3. Doklad, který potvrzuje stav zplnomocněného zástupce investora 4. Ověřená kopie zakládací listiny v případě, že jde o investování do podniku, 5. Ověřená kopie aktu zahraničního investora o zahájení zahraničního investování 6. Kopie osvědčení o zaplaceném poplatku pro registraci zahraniční investice

Požadované doklady pro registraci u soudu 1. Zakladatelská listina – Společenská smlouva podle toho, kdo zakládá podnik, dvě nebo víc osob nebo jen jedna osoba ( s.r.o. s jediným členem, a.s. s jediným členem), nebo Smlouva o investování prostředků. 2. Zakladateslkou listinu (podpisy zakladatelů)je povinné ověřit notářem. 3. Stanovy podniku - společnosti ( výjimkou jsou pouze komanditní a veřejná společnost). 4. Zahraniční právnická osoba podává ověřený výpis ze soudního rejstříku v zemi původu nebo jiný příslušný doklad, ne starší než 6 měsíců (ověřený překlad).V případě fyzické osoby se podává doklad ,který potvrzuje jeji identitu. 5. Doklad o splacení základního kapitálu. 6. Ověřený podpis osoby, která je oprávněna pro zastupování na předepsaném formuláři. 7. Rozhodnutí o jmenování zástupce, pokud to není určeno v zakládácí listině. 8. Doklad o splacení soudního poplatku, který činí 900 KM pro založení společnosti s právem provozu zahraničního obchodu, nebo 600 KM pokud společnost nemá registrované právo provozu zahraničního obchodu. 9. Doklad o splacení nákladů vyhlášky v Úřední listině Republiky Srbské (4,5KM za jeden řádek textu vyhlášky). 10. Ověřená kopie diplomu pro osobu která je oprávněná k provozu zahraničního obchodu ( je povinné mít nejméně IV. stupeň odborného vzdělání). 11. Příhláška k zápisu na jednotných formulářích, které se mohou nalézt ve volném prodeji nebo v knihkupectvích a které stojí 15 KM. 12. Pokud je zákonem nebo jinýmí předpisy v souladu se zákonem ustanoveno předložit povolení, schválení nebo jiné příslušné akty, je povinnen registrovaný subjekt tuto dokumentaci podat u soudu. Lhůta pro podání je do 60 dnů ode dne registrace. 13. Rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí a ekonomických vztahů Bosny a Hercegoviny o registraci zahraniční investice.

Úkony po provedení soudní registrace podniku 1. Zhotovení razítka s Rozhodnutím o registraci podniku 2. Příhláška do Republikového statistického úřadu za účelem stanovení identifikačního čísla a kódu činnosti podniku ( poplatek činí 70 KM). Příhláška se podává ve formě formulářie, který vydává Republikový statistický úřad Republiky Srbské a zároveň je třeba předložit ověřenou kopii sudního rozhodnutí s přílohami, kopii občanského průkazu ředitele a OP formulář ( může se koupit v Republikovém statistickém úřadu Republiky Srbské). 3. Schválení k zahájení činnosti, které vydává oddělení pro hospodářství a společenské činnosti obce – města na čí území se nachází sídlo podniku, s příslušnou dokumentací. 4. Založení účtu. Přihláška se vyplňuje na předepsaných formulářích, které jsou k dispozici v bance a musí se předložitt OP formulář (ověřený podpis osoby pro zastupování), ověřená kopie soudního rozhodnutí s přílohami a eventuálně jiná dokumentace podle žádosti banky. 5. Přihláška k dani, nebo vydávání jednotného identifikačního čísla které vydává místní územní finanční úřad Republiky Srbské podle sídla podniku. K přihlášce k registraci je nutné doložit následující osvědčení: rozhodnutí o registraci, rozhodnutí o splnění podmínek pro výkon činnosti, kopie občanského průkazu ředitele (všechny kopie musejí být ověřené). Formulář k registraci je k dispozici v Daňové správě. Poplatek je 2 KM a je možné jej zakoupit v Daňové správě (je povinné podat přihlášku k registraci k daním do 5 dnů ode dne přijetí rozhodnutí z obce). 6. Přihláška poplatníka k registraci daně z přidané hodnoty se podává u místně příslušného správce daně – regionální centrum Správy pro nepřímé zdanění BaH. Všechny osoby, které v minulém roce uskutečnily zdanitelný příjem z obchodu se zbožím a službami větší než 50.000,00 KM, nebo je pravděpodobné, že bude větší , mají povinnost podat přihlášku k registraci. 7. Společnost, která zaregistrovala provoz zahraničního obchodu, musí podat přihlášku k zápisu do rejstříku celních poplatníků u Správy pro nepřímé zdanění BaH.

Příloha 2 Registrace zahraničních zastoupení v BaH Rozhodnutí o založení a činnosti zastoupení zahraničních osob v BaH ( „Úřědní listina BaH“ čí. 15/03) Zahraniční osoba je povinná za účelem zápisu do Rejstříku, který spravuje Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů, podat přihlášku která obsahuje: • Jméno a sídlo zakladatele • Sidlo zastoupení • Základní údaje o osobě, která je odpovědná pro provoz zastoupení. K přihlášce k zápisu se podává: • rozhodnutí o založení zastoupení a rozhodnutí o jmenování osoby, odpovědné pro provoz zastoupení, • program podnikání zastoupení v BaH • osvědčení o zápisu zahraniční osoby do rejstříku, který se vede v sídle registrace firmy,nebo jiné osvědčení o založení podle předpisů země, ve které zakladatel má sídlo. Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomických vztahů BaH je povinné rozhodnout o přihlášce k zápisu do Rejstříku do 10 dnů ode dne podání. Zápisem do Rejstříku zastoupení nabývá na platnosti právo na provoz v BaH, a to na základě rozhodnutí, které vydává příslušné Ministerstvo.

Vláda Republiky Srbské Trg Republiky Srbské 1 78 000 Banja Luka Ministerstvo pro ekonomické vztahy a regíonální spolupráci T. +387 51 339 324 F. + 387 51 339 647 [email protected]

www.vladars.net