Vzájemné hospodářské vztahy České republiky s Německem

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Vzájemné hospodářské vztahy České republiky s Německem (diplomová práce)

Autor: Romana Střižíková Vedoucí práce: Ing. Josef Taušer, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Vzájemné hospodářské vztahy České republiky s Německem“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

…………………

V Praze, dne 10.8.2006

podpis

2

OBSAH: ÚVOD....................................................................................................................................5 1. DYNAMIKA A STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR A ZAHRANIČNÍHO OBCHODU SRN V OBDOBÍ 1993 - ÚNOR 2004 ................................................................7 1.1. Funkce zahraničního obchodu v ekonomice ......................................................................... 7 1.2. Dynamika a struktura zahraničního obchodu ČR v období 1993 – 2004 ............................ 8 1.3. Dynamika a struktura zahraničního obchodu SRN v období 1993 – 2004 .........................15

2. DYNAMIKA A STRUKTURA VZÁJEMNÉHO OBCHODU ČR SE SRN V OBDOBÍ 1993 - 2006 ..........................................................................................................................23 2.1. Vývoj objemové struktury vzájemného obchodu ČR se SRN v letech 1993 - 2003 ............23 2.2. Vývoj objemové struktury vzájemného obchodu ČR se SRN v roce 2004 podle Českého statistického úřadu ......................................................................................................................24 2.3. Vývoj objemové struktury vzájemného obchodu ČR se SRN v roce 2004 podle Spolkového statistického úřadu Wiesbaden ...................................................................................................31 2.4. Vývoj komoditní struktury vzájemného obchodu ČR se SRN ............................................32 2.4.1. Vývoj komoditní struktury vývozu z ČR do SRN............................................................................ 32 2.4.2. Vývoj komoditní struktury dovozu ze SRN do ČR.......................................................................... 38

2.5. Vzájemný obchod ČR se SRN podle jednotlivých krajů České republiky..........................42 2.5.1. Problematika zveřejňování údajů o zahraničním obchodě krajů České republiky ............................. 42 2.5.2. Vývoz jednotlivých krajů České republiky do SRN v porovnání s celkovým vývozem ČR do SRN a s vývozem jednotlivých krajů do Evropské unie a na Slovensko.................................................................. 44

2.6. Vzájemný obchod ČR se SRN podle jednotlivých spolkových zemí SRN ...........................52 2.6.1. Vývoj vzájemného obchodu ČR se SRN podle jednotlivých spolkových zemí................................. 52 2.6.2. Vývoj vzájemného obchodu ČR s německou spolkovou zemí Bayern ............................................. 56

3. VÝVOJ VZÁJEMNÝCH PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC ČESKÉ REPUBLIKY A SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO....................................................61 3.1. PZI v České republice...........................................................................................................61 3.2. České PZI v zahraničí...........................................................................................................68 3.3. PZI v Německu .....................................................................................................................70 3.4. Německé PZI v České republice...........................................................................................72

3

3.5. České PZI v Německu...........................................................................................................76

4. ZHODNOCENÍ ...............................................................................................................78 ZÁVĚR ................................................................................................................................82 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE......................................................................84 Příloha č. 1:.........................................................................................................................86 Příloha č. 2:.........................................................................................................................87

4

ÚVOD Nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky je Spolková republika Německo. Více než jednu třetinu zahraničního obchodu realizuje Česká republika právě s touto zemí. Vývoj dynamiky a struktury vzájemného obchodu se Spolkovou republikou Německo je proto jedním ze stěžejních faktorů ovlivňujících růst ekonomiky České republiky. Problematika vzájemných hospodářských vztahů je velice obsáhlá. Věnování se celému rozsahu tématu by bylo vzhledem k omezené délce této práce na úkor její podrobnosti a vypovídací schopnosti provedených analýz. Cílem této diplomové práce je proto analyzovat strukturu a dynamiku vzájemného obchodu České republiky se Spolkovou republikou Německo a vývoj vzájemných přímých investic těchto dvou zemí v období od vzniku České republiky v roce 1993 až po současnost. Celá diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvod první kapitoly je věnován podstatě zahraničního obchodu. Jsou zde vysvětleny obecné funkce zahraničního obchodu, které jsou stěžejní pro fungování ekonomiky země. Poté následuje analýza dynamiky a struktury zahraničního obchodu zvlášť pro Českou republiku a zvlášť pro Spolkovou republiku Německo. Pozornost je věnována vývoji objemové, komoditní a teritoriální struktury obou zemí. Z obsahu této kapitoly vyplývá, jaký význam má pro českou ekonomiku Spolková republika Německo a jaké výhody, resp. nevýhody naopak přináší Německu obchod s Českou republikou. Druhá kapitola je již zaměřena na vzájemný obchod České republiky se Spolkovou republikou Německo. Nejprve je zde rozpracována analýza objemové struktury vzájemného obchodu těchto dvou zemí. Pro realizaci této analýzy bylo nezbytné použít následujících ukazatelů: hodnoty objemu vývozu, dovozu, obratu a salda vzájemného obchodu ČR se SRN. Velkou vypovídací schopnost mají také podíly vývozu, dovozu a obratu na jejich celkových hodnotách dosažených v daném časovém období a meziroční indexy růstu. Jsou zde rozlišeny rozdílné výsledky statistických úřadů zemí, které vznikly používáním odlišných statistických metodik. Ve čtvrté části této kapitoly je věnována pozornost komoditní struktuře vývozu ČR do SRN a dovozu ČR ze SRN. Je zde použito jak členění komodit podle SITC 1-místo1, které 1

Standard international trade classification

5

používá Český statistický úřad, tak německá klasifikace Spolkového statistického úřadu Wiesbaden. Výpočet hodnot agregovaných skupin zpracovatelských a zemědělských výrobků umožní lepší představu o vývoji komoditní struktury vzájemného obchodu ČR se SRN ve sledovaném období. Pátá část kapitoly je zaměřena na objemovou a komoditní strukturu vzájemného obchodu jednotlivých krajů ČR se SRN. Údaje o této problematice jsou Českým statistickým úřadem zveřejňovány teprve krátce a přinášejí výsledky vzájemné obchodní výměny ČR se SRN pouze od roku 2003, proto není možné zhodnotit vývoj zahraničního obchodu jednotlivých krajů ČR se SRN za celé období existence České republiky. Stejný problém nastal při analýze zahraničního obchodu jednotlivých spolkových zemí SRN s ČR, které se věnuje poslední část druhé kapitoly. Přesto jsou výsledky těchto podrobných analýz hodnotné a upozorňují nás na některé aspekty vzájemného obchodu zemí, které zůstávají při jeho celkové analýze skryty. Třetí kapitola této diplomové práce je věnována vývoji vzájemných přímých zahraničních investic České republiky a Německa. Výše přílivu a odlivu přímých zahraničních investic je ovlivněna celou řadou faktorů, ať už ekonomických, demografických, geografických či jiných. Analýza vývoje přímých zahraničních investic se zaměřuje na danou problematiku jak obecně, tak také z pohledu teritoriální a odvětvové struktury. Čtvrtá kapitola představuje zhodnocení vlivu vzájemných hospodářských vztahů ČR se SRN na celkovou hospodářskou situaci a prosperitu naší země. Pozornost je zde věnována jednak faktorům, které mají negativní vliv na vzájemnou obchodní výměnu ČR se SRN, ale také předpokladům a novým možnostem pro český vývoz do SRN.

6

1. DYNAMIKA A STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČR A ZAHRANIČNÍHO OBCHODU SRN V OBDOBÍ 1993 ÚNOR 2004 1.1. Funkce zahraničního obchodu v ekonomice2 Zahraniční obchod je nejrozšířenější a zároveň nejstarší formou vnějších hospodářských vztahů. V posledních letech patří k rozhodujícím faktorům ovlivňujícím hospodářský růst, a to především u malých ekonomik, které mají omezené zdroje surovin a zároveň malý trh. Zahraničně obchodní politika státu je součástí celkové hospodářské politiky a také součástí zahraniční politiky. Představuje souhrn zásad a opatření, která stát s použitím obchodně-politických nástrojů provádí. Ačkoliv je fungování zahraničního obchodu závislé na velikosti ekonomiky, určité funkce zahraničního obchodu jsou platné obecně. Jedná se o funkci transformační a funkci růstovou. Transformační funkce zahraničního obchodu je nejstarší funkcí. Zahraniční obchod mění strukturu domácí produkce ve strukturu, která je pro daný trh žádoucí. Tato funkce je významná především pro malé ekonomiky, které tak mohou překonat omezení ve vybavenosti výrobními faktory. Dovozem určitých produktů je možno zmírňovat limity dané jak přírodními (klimatické podmínky, omezený prostor, nedostatečná surovinová základna), tak i ekonomickými podmínkami (při daném

rozměru vnitřního trhu jsou výrobní náklady

tuzemské produkce relativně vysoké). Transformační funkce výrazně ovlivňuje také vyspělé ekonomiky, které se vyznačují velkou výrobní specializací. Důsledkem je pak zvýšená potřeba dovozu. Zahraniční obchod též rozšiřuje varianty uspokojování potřeb. Ve srovnání s ekonomikou bez vnějších ekonomických vztahů se zvyšuje počet potenciálních variant alokace domácích zdrojů, a to i s využitím zdrojů vnějších. Zvláštním typem transformačního působení vnějších ekonomických vztahů je transmisní funkce. Při transmisním působení vnějších ekonomických vztahů dochází na rozdíl od transformačního působení (substituce domácí výroby zahraničními zdroji) k přenosu informací, kritérií a stimulů z vnějšího 2

PIPEK, J.: Mezinárodní obchod, VŠE, Praha 1996. ISBN 80-7079-595-6 7

prostředí do domácí ekonomiky. Je označována za nejdynamičtější a nejzávažnější působení zahraničního obchodu na ekonomiky zemí v posledních desetiletích vývoje světové ekonomiky. Smyslem zapojení země do zahraničního obchodu je také dosahování úspor vynaložené národní práce. V tom spočívá podstata růstové funkce. Struktura prováděné substituce domácí výroby zahraničními zdroji vede k úsporám národní práce. Růstová funkce zahraničního obchodu tak umožňuje ekonomice zvýšit tempo růstu nad své vlastní možnosti. V míře zapojení země do mezinárodní dělby práce existují obecné tendence. Tyto tendence lze charakterizovat korelačními vztahy, konkrétně negativní korelací mezi ekonomickým rozměrem a mírou otevřenosti, a pozitivní korelací mezi ekonomickou vyspělostí země a jejím stupněm zapojení do mezinárodní dělby práce. Vzhledem k tomu, že Česká republika je ekonomika relativně malá s vysokou mírou industriálního rozvoje, lze předpokládat vysokou intenzitu zahraničního obchodu především z důvodů vysokých nároků na jeho transformační působení (nekomplexní vybavenost surovinami, palivy, limitující rozměr vnitřního trhu, pracovních sil atd.). Zahraniční obchod je v české ekonomice jedním z dominantních faktorů vnitřní ekonomické rovnováhy.

1.2. Dynamika a struktura zahraničního obchodu ČR v období 1993 – 20043 Zahraniční obchod České republiky byl ovlivněn přechodem od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní. Pilířem ekonomické transformace se staly především cenová liberalizace, privatizace, reforma institucionálního systému a liberalizace vnějších ekonomických vztahů. Byly realizovány zásadní změny v institucionální struktuře zahraničního obchodu: liberalizace devizových operací, deregulace monopolu podniků zahraničního obchodu, zavedení nejprve vnitřní, později také vnější směnitelnosti české koruny, zrušení fluktuačního pásma apod. Následkem těchto změn došlo k obrovským výkyvům salda obchodní bilance ČR.

3

www.czso.cz, červen 2006

8

Pro období 1990 - 1993 je typická změna teritoriální struktury zahraničního obchodu. Dříve bylo Československo orientováno na Sovětský svaz. Tím, že změnilo po revoluci svou orientaci z východu na západ, ztratilo svá tradiční odbytiště, což vedlo k nepříznivému vývoji obchodní bilance České republiky. Deficity zahraničního obchodu však v tomto období nepřekročily 34 mld. Kč. V letech 1994 a 1995 narůstal deficit obchodní bilance ČR. V roce 1994 došlo k oživení ekonomického růstu, které dále následovalo v roce 1995. Hlavním stimulem ekonomického růstu byl růst domácí poptávky. Zvyšující se poptávka byla uspokojována rychle rostoucím dovozem. Tempo růstu importu se zvýšilo v roce 1995 oproti roku 1993 z 5,4 % na 28,6 %. Tempo růstu exportu bylo v tomto období nižší. V roce 1995 dosáhlo 10,6 %. Vývoj zahraničního obchodu ČR byl ovlivněn velkým přílivem zahraničního kapitálu. Zaměříme-li se blíže na komoditní strukturu ČR v tomto období, zjistíme, že největšího podílu na celkovém importu dosáhla skupina surovin, paliv, materiálu a polotovarů4, který činil v roce 1995 44,4 %. Dále následoval podíl strojírenských výrobků 5 ve výši 17,1 %. Podíl výrobků určených převážně k osobní spotřebě6 dosáhl v roce 1995 18,4 %. Transformace zahraničního obchodu se odrazila i na teritoriální struktuře zahraničního obchodu, kde v letech 1994 - 1995 byly hlavním zdrojem dovozní expanze a také deficitu obchodní bilance vyspělé tržní ekonomiky. Pro toto období je typické zvýšení zapojenosti České republiky do světového hospodářství a obchodu především z důvodu růstu zahraničního obchodu České republiky se zeměmi západní Evropy (převážně s Německem) a přílivu finančních zdrojů z těchto zemí. Zároveň se však zvyšovala závislost české ekonomiky na západoevropské poptávce. Vývoj českého exportu je stále více ovlivňován hospodářskou situací států západní Evropy. V roce 1996 dosáhl deficit zahraničního obchodu maximální výše (159,5 mld. Kč) a jeho nepříznivý vývoj pokračoval i v prvních měsících roku 1997. Tempo růstu importu

4

SITC 2, 3, 5 a 6, klasifikace vysvětlena v kapitole 2.3 SITC 7 6 SITC 0, 1, 4, 8 5

9

stále převyšovalo tempo růstu exportu. Důvodem byl převis domácí poptávky nad nabídkou, který nutil dovážet zboží chybějící na domácím trhu. Stabilní nominální kurz vlivem inflačního diferenciálu vedl k reálnému zhodnocení kurzu koruny, což podporovalo importy do ČR a naopak omezovalo exporty z ČR. Závislost ČR na západní Evropě způsobila, že slabá konjunktura na západoevropských trzích negativně ovlivnila českou ekonomiku. Nepříznivý vývoj zahraničního obchodu ČR byl doprovázen negativním celkovým hospodářským vývojem v ekonomice. Ve třetím čtvrtletí roku 1997 došlo k obratu trendu ve vývoji zahraničního obchodu. Poprvé od roku 1994 došlo k poklesu deficitu zahraničního obchodu, což bylo způsobeno utlumením dovozní dynamiky a příznivým vývojem vývozu. Vývoz již od května roku 1997 rostl rychleji než dovoz díky oživení ekonomického vývoje na trzích hlavních obchodních partnerů ČR a také díky oslabení české koruny. Zavedení úsporných vládních balíčků snížilo domácí poptávku a to zapříčinilo pokles dovozu. Svůj účel splnilo také zavedení dovozních depozit. V roce 1998 byl deficit obchodní bilance ČR zaznamenán ve výši 82,4 mld. Kč, což představuje zlepšení salda obchodní bilance oproti roku 1997 o více než 60 mld. Kč. Snížení deficitu obchodní bilance mělo pozitivní vliv na běžný účet platební bilance. V roce 1999 došlo k dalšímu poklesu deficitu obchodní bilance na 68,9 mld. Kč. Zlepšení platební bilance bylo zapříčiněno zvýšením vývozů z důvodu rostoucí poptávky na západoevropských trzích (především ve SRN). V posledním čtvrtletí roku 1999 zaznamenala ČR růst dovozu, který byl především způsoben výrazným zvýšením světových cen ropy a silným kurzem koruny. V roce 2000 došlo k opětovnému prohloubení deficitu obchodní bilance a běžného účtu. Obchodní bilance skončila schodkem 120,8 mld. Kč, což představuje nárůst oproti předchozímu roku o 55 mld. Kč (meziroční růst je rekordních 84 %). Vývoj zahraničního obchodu byl ovlivněn silným dolarem, který zdražoval dovozy, a také vývojem zahraničních cen dovážených energetických surovin. Rostl také podíl tzv. zušlechťovacího styku v zahraničním obchodu ČR. V tomto roce došlo k výraznému zlepšení obratu zahraničního obchodu ČR. Dynamika dovozu (index dovozu 128,2 %) předstihla dynamiku vývozu v běžných cenách (index vývozu 123,3 %). K prohlubování deficitu docházelo i v první polovině roku 2001, ve druhé se deficit obchodní bilance oproti roku 2000 naopak zlepšil, a to o 1,8 mld. Kč. V roce 2002 došlo k výraznému snížení deficitu obchodní bilance až o 41 mld. Kč na hodnotu 74 840 mld. Kč.

10

Rok 2003 byl pro zahraničněobchodní vztahy České republiky velice příznivý a přinesl s sebou celou řadu pozitivních změn. Zvýšila se dynamika vývozu a dovozu a obrat zahraničního obchodu České republiky vzrostl o 26,2 %. Podstatně se snížil deficit obchodní bilance České republiky. Určité změny nastaly také v teritoriální struktuře zahraničního obchodu České republiky. Ještě více se upevnila pozice vyspělých tržních ekonomik (především států EU) na celkovém vývozu a zároveň klesl jejich podíl na celkovém dovozu do České republiky. Přebytek obchodu s těmito zeměmi výrazně vzrostl. Oproti tomu se dále prohloubil deficit zahraničního obchodu České republiky s ostatními státy7 a rozvojovými zeměmi. Co se zbožové struktury týče, vzrostl podíl strojů a dopravních prostředků (SITC 7) na celkovém vývozu a dovozu. Největší deficit zahraničního obchodu byl vykázán u chemikálií (SITC 5) a také u minerálních paliv, maziv a příbuzných materiálů (SITC 3). Vývoj zahraničního obchod v roce 20048 je charakterizován především vysokými tempy růstu vývozu a dovozu. Oproti roku 2003 vzrostl vývoz o 23,8 %, což byl nejvyšší meziroční růst za období 1994 – 2004, a dovoz byl vyšší o 19,2 %. Tato tempa růstu vývozu a dovozu zapříčinila meziroční zvýšení obratu zahraničního obchodu o 602,4 mld. Kč (nárůst o 21,4 %), který tak dosáhl hodnoty 3 414,0 mld. Kč. Hlavním důvodem celoroční dynamiky zahraničního obchodu byl především jeho vývoj po vstupu České republiky do Evropské unie. Průměrný přírůstek vývozu činil za květen až prosinec 27,4 % a dovozu 20,8 % (za leden až duben 16,3 % a 15,8 %). V roce 2004 došlo také oproti roku 2003 k výraznému snížení schodku zahraničního obchodu, a to o 49,2 mld. Kč, který dosáhl v tomto roce výše 20,6 mld. Kč. K výraznému zlepšení bilance zahraničního obchodu České republiky došlo především až po jejím vstupu do Evropské unie. Pasivum bylo v lednu až dubnu tohoto roku nižší pouze o 0,4 mld. Kč, v květnu až prosinci však bylo nižší o 48,8 mld. Kč. Došlo ke zlepšení obchodní bilance hlavně se státy EU259 a ve zbožové struktuře u strojů a dopravních prostředků. V roce 2004 byl nepatrně oslaben podíl vyspělých tržních ekonomik na celkovém vývozu (91,6 %) při posílení jejich podílu na celkovém dovozu (82,0 %). Došlo ke zvýšení podílu rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a SNS10 na celkovém vývozu. Co se dovozu týče, bylo postavení rozvojových ekonomik a SNS oslabeno. Ve zbožové struktuře pokračovaly změny směrem k silnějšímu zastoupení sofistikovanějších výrobků ve vývozu (stroje a dopravní prostředky – SITC 7), u kterých byl zaznamenán růst 7

Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Ůdaje za rok 2004,2005 a 2006 jsou předběžné, www.czso.cz 9 Všechny současné státy EU 10 Společenství nezávislých států 8

11

přebytku o 69,4 mld. Kč. U ostatních tříd SITC se buď meziročně prohloubil deficit nebo meziročně kleslo kladné saldo. Nejvyšší deficit vykázaly opět chemikálie a příbuzné výrobky (SITC 5). Vývoj zahraničního obchodu v roce 2004 byl ovlivněn celou řadou faktorů, které buď souvisely se vstupem ČR do EU (působily jednorázově a vedly k trvalým změnám zahraničního obchodu) anebo s různou intenzitou ovlivňují zahraniční obchod již dlouhodobě. Vstupem ČR do EU zanikla zahraničně obchodní politika České republiky a byla nahrazena společnou zahraničně obchodní politikou EU11. Česká republika musela zrušit některé mezinárodní smlouvy a dohody, které nebyly v souladu se SZOP Evropské unie. Na druhou stranu se ČR stala smluvní stranou mezinárodních smluv a obchodních dohod EU s nečlenskými státy. Byly zrušeny některé zóny volného obchodu ČR (např. s Izraelem) a naopak se pro Česko otevřely nové trhy se kterými má EU zóny volného obchodu uzavřeny (např. Mexiko). Součástí SZOP je společný celní sazebník, společné preference vůči třetím zemím, společná ochrana vnitřního trhu a společné vystupování navenek. Po vstupu ČR do EU byla odstraněna cla vůči státům EU, což podstatně zlepšilo podmínky pro obchod se státy EU, a naopak byla aplikována jiná cla vůči třetím státům. Především zboží mimoevropského původu je ze strany EU zatíženo vyššími cly nebo antidumpingovým opatřením. Zahraniční obchod ČR byl v roce 2004 ovlivněn také vývojem devizového kurzu CZK vůči EUR a USD. Oproti roku 2003 oslabila CZK vůči EUR v průměru o 0,2 % a posílila vůči USD v průměru o 9,8 %. Oslabení CZK zlevňuje české exporty a zdražuje importy do ČR, má tedy pozitivní vliv na saldo obchodní bilance ČR. Přiliv PZI12 do ČR pokračoval i v roce 2004 a v porovnání s rokem 2003 ještě zesílil. Odvětví zpracovatelského průmyslu, do nichž v uplynulých letech směřovala významná část PZI, již přinášejí vývozní efekt. Tři čtvrtiny PZI v ČR realizovali investoři z EU25 (Německo, Nizozemí, Rakousko), dále pak z Japonska a ze Spojených států. V roce 2004 nastalo také mírné oživení růstu světové a evropské ekonomiky, které ovlivnilo zvýšení objemu zakázek pro průmysl ze zahraničí. Zahraniční obchod České republiky byl v roce 2005 v porovnání s rokem 2004 provázen zvýšením obratu zahraničního obchodu a zlepšením obchodní bilance. Obrat zahraničního obchodu se zvýšil meziročně o 6,6 % (o 229,3 mld. Kč) a dosáhl 3 701,0 mld. Kč. Na jeho navýšení měl převažující podíl vývoz (64,9 %), vliv dovozu byl v porovnání 11 12

SZOP Přímé zahraniční investice

12

s vývozem poloviční (35,1 %). Exporty narostly oproti předešlému roku o 8,6 % a dovozy o 4,6 %. Pro všechny měsíce roku 2005 byla charakteristická rychlejší dynamika vývozu oproti dynamice dovozu. Saldo obchodní bilance vzrostlo o 68,3 mld. Kč a činilo 41,9 mld. Kč oproti schodku ve výši téměř 20 mld. Kč v roce 2004. Těžiště zlepšení obchodní bilance se v teritoriální struktuře soustředilo na státy EU25 a ve zbožové struktuře na stroje a dopravní prostředky (SITC 7). Pozitivně na obchodní bilanci působil pokračující růst průmyslové produkce. Ve zpracovatelském průmyslu vzrostl vývoz v roce 2005 oproti roku 2004 o 135,7 mld. Kč a na růstu celkového vývozu se podílel 91,2 %. Přebytek zahraničního obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu v roce 2005 dosáhl 152,3 mld. Kč a byl oproti roku 2004 o 95,6 mld. Kč vyšší. Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla, která se na celkovém vývozu v roce 2005 podílela 16,2 %, z nich hlavně osobní automobily a díly (s podílem 7,9 %) a příslušenství motorových vozidel (7,2 %). V roce 2005 pokračuje příliv PZI. Produkce ve výrobních kapacitách zpracovatelského průmyslu vybudovaných pomocí PZI má významný podíl na stávajícím příznivém vývoji vývozu zboží a rovněž umožňuje realizovat některé subdodávky pro tuzemské výrobce, čímž snižuje i nároky na dovoz. PZI dosáhly za 11 měsíců roku 2005 hodnoty 251,4 mld. Kč. Tato hodnota byla však ovlivněna prodejem státních podílů v Telecomu, Unipetrolu a ve Vítkovice Steel zahraničním investorům. V roce 2005 došlo také k významnému zlepšení bilance zahraničního obchodu se státy, se kterými byla obchodní bilance v předchozím období vysoce pasivní. Jako příklad lze uvést některé státy EU25 (Francie, Itálie), Spojené státy, Japonsko. Tabulka č. 1: Vývoj obchodní bilance od vzniku ČR do roku 2005 (v mld. Kč)

1993 1994 Rok Obchodní -4,5 -39,5 bilance Meziroční -35 změny 2000 2001 Rok Obchodní -120,8 -117,4 bilance Meziroční -56,4 3,4 změny Pramen: www.czso.cz, 27.6.2006

1995

1996

1997

1998

1999

-99,6

-153

-150,4

-80,2

-64,4

-60,1

-53,4

2,6

70,2

15,8

2002

2003

2004

2005

-70,8

-69,8

-26,4

41,9

46,6

1

43,4

68,3

V 1. čtvrtletí roku 2006 byl v zahraničním obchodu přerušen trend posledních dvou let, kdy ve všech čtvrtletích rostl meziročně vývoz rychleji než dovoz. Dynamika vývozu

13

i dovozu byla v tomto období vysoká (vývoz 14,3 % a dovoz 15,0 %). Tempo růstu vývozu zpomalilo a dovozu zrychlilo. Obrat zahraničního obchodu byl vyšší o 14,6 % (o 124,1 mld. Kč). Přebytek zahraničního obchodu vzrostl o 1,1 mld. Kč. Obchodní bilance skončila aktivem 27,3 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu se zlepšilo teritoriálně kromě SNS a ostatních států ve všech hlavních teritoriálních oblastech a ve zbožové struktuře pouze u strojů a dopravních prostředků a u průmyslového spotřebního zboží. Pozice států EU25 oslabila na celkovém vývozu i dovozu. Tyto státy nicméně hrály s podílem 84,2 % na celkovém vývozu a 70,6 % na celkovém dovozu v zahraničním obchodu ČR klíčovou roli. Zvýšilo se zastoupení SNS a evropských tranzitivních ekonomik na celkovém vývozu. Graf č. 1: Nejdůležitější obchodní partneři České republiky v roce 2005 dle podílů zemí na celkovém vývozu ČR

Polsko; 5,50% Francie; 5,40%

Rakousko; 5,50%

SRN; 33,20% Slovensko; 8,70%

Pramen: www.czechinvest.cz, vlastní výpočty, 27.6.2006

Největším obchodním partnerem České republiky je Spolková republika Německo. V roce 2005 činil podíl vývozu do SRN na celkovém vývozu ČR 33,20 % a podíl dovozu ze SRN na celkovém dovozu do ČR 30,0 %. Druhým největším obchodním partnerem ČR je Slovensko. Podíl vývozu do SR na celkovém vývozu ČR činil v roce 2005 8,7 % a podíl dovozu ze SR na celkovém dovozu byl zaznamenán ve výši 5,4 %. Lze zde pozorovat obrovský rozdíl v podílu dvou největších obchodních partnerů České republiky. Z toho můžeme usuzovat, že Česká republika je závislá především na obchodu se SRN. Dalším významnými partnery ČR jsou Rakousko, Itálie, Francie, Polsko, Velká Británie.

14

Tabulka č. 2: Nejdůležitější obchodní partneři České republiky v roce 200513

2005 Mld. EUR

Podíl země na vývoze ČR

SRN 33,20% Slovensko 8,70% Rakousko 5,50% Francie 5,40% Polsko 5,50% Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 27.6.2006

Podíl země na dovoze ČR 30,00% 5,40% 3,90% 4,50% 4,90%

Obrat zahraničního obchodu ČR se státy EU se v roce 2005 podílel na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR 64,4 %. Podíl vývozu do EU na celkovém vývozu ČR byl v tomto roce zaznamenán ve výši 69,8 % a podíl dovozu z EU na celkovém dovozu ČR ve výši 59,2 %.

1.3. Dynamika a struktura zahraničního obchodu SRN v období 1993 – 200414 Zaměříme-li se na vývoj zahraničního obchodu Spolkové republiky Německo, zjistíme, že od roku 1952 je obchodní bilance SRN stále přebytková, tzn. že celkové exporty ze SRN převyšují celkové importy do SRN. Po sjednocení Německa došlo k výraznému poklesu přebytku obchodní bilance z 54 mld. EUR na 12 mld. EUR, což způsobila hlavně větší zaostalost hospodářství bývalého východního Německa v porovnání s hospodářstvím Německa západního, a tím také potřeba rozsáhlých investic do průmyslu, infrastruktury, inovací a restrukturalizace podniků. Spolková republika Německo se však s tímto problémem velice rychle vyrovnala, což lze vidět na vývoji její obchodní bilance v následujících letech, kdy můžeme pozorovat rostoucí trend. Zahraniční obchod a zahraniční investice patří k důležitým indikátorům pozitivního vývoje německé ekonomiky. Podstatným způsobem ovlivňují hospodářský růst, zaměstnanost a ekonomickou prosperitu země. Vývoz představuje také v obdobích nepříznivé světové

13 14

Pořadí zemí odpovídá jejich podílů na celkovém obratu zahraničního obchodu v roce 2005 www.destatis.de, červen 2006

15

hospodářské konjunktury jednu z hlavních opor německé zaměstnanosti a je spoluiniciátorem oživení vnitřního trhu. Výsledky zahraničního obchodu SRN v letech 2000 – 2004 odrážejí stav německého hospodářství v tomto období. Již v roce 2001 došlo v porovnání s předchozím rokem k výraznému zpomalení růstu zahraničního obchodu SRN. Toto zhoršení pokračuje také v roce 2002, kdy došlo nejen k poklesu růstu zahraničního obchodu, ale také k absolutnímu poklesu dovozu SRN a celkového obratu. Příčinou poklesu dynamiky zahraničního obchodu SRN byla její hospodářská situace, která se roce 2002 vyznačovala velmi nepříznivým konjunkturálním vývojem. Německá ekonomika vykázala nejnižší růst od roku 1993 (tehdy se ocitla v recesi, HDP poklesl o 1,1 %). Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2002 o pouhých 0,2 %. SRN dovážela zboží v hodnotě 518,5 mld. EUR a vyvážela zboží v hodnotě 651,3 mld. EUR. Zatímco exporty vzrostly oproti předešlému roku o 2,04 %, klesly importy poprvé od roku 1993, a to o 4,48 %. Obrat zahraničního obchodu SRN klesl v roce 2002 v porovnání s předešlým rokem o 0,96 %. Obchodní bilance dosáhla v roce 2002 nového rekordního přebytku ve výši 132,8 mld. EUR. Přebytky exportu byly dosahovány převážně při obchodování se státy EU (85,9 mld. EUR), s USA a Kanadou (29,3 mld. EUR) a s rozvojovými zeměmi (8,4 mld. EUR). V roce 2003 se již zahraniční obchod SRN vyvíjel příznivěji, i když indexy růstu byly stále velmi nízké. Na rozdíl od předešlého roku roste v roce 2003 nejen export, ale také import a celkový obrat zahraničního obchodu SRN. V roce 2003 překonalo Německo, co se vývozu týče, poprvé v historii USA a Japonsko a získalo titul největšího světového vývozce. Po třech letech stagnace zahraničního obchodu s nízkými hodnotovými přírůstky střídajícími se s nízkými hodnotovými úbytky, přesto však s trvale aktivní bilancí, došlo v roce 2004 opět ke značnému meziročnímu nárůstu. SRN vyvezla v roce 2004 zboží v hodnotě 733,46 mld. EUR, dovoz činil 581,78 mld. EUR a celkový obrat německého zahraničního obchodu byl 1315,25 mld. EUR. I přes vysoký růst dovozů oproti roku 2003 ve výši 9,36 % vytvořil přírůstek vývozů ve výši 10,86 % opět pozitivní saldo, a to v rekordní hodnotové výši 151,68 mld. EUR. Zahraniční obchod se po letech hospodářské recese zařadil mezi prokonjukturní faktory německé ekonomiky.

16

Tabulka č. 3: Vývoj zahraničního obchodu SRN v letech 2000 – 2004

2000 mld. EUR Vývoz Dovoz Obrat Saldo

Hodnota 597,4 538,3 1135,7 59,1

2001

Index Index Hodnota 2000/1999 2001/2000 17,13% 21,02% 18,94%

638,3 542,8 1181,1 95,5

2002 mld. EUR Vývoz Dovoz Obrat Saldo

Hodnota 651,3 518,5 1169,8 132,8

6,85% 0,84% 4,00% 2003

2004

Index Index Hodnota Hodnota 2002/2001 2003/2002 2,04% -4,48% -0,96%

661,6 532 1193,6 129,6

1,58% 2,60% 2,03%

733,46 581,78 1315,25 151,68

Index 2004/2003 10,86% 9,36% 10,19%

Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 27.4.2006, rok 2004 – předběžné výsledky

Skladba 15 nejdůležitějších obchodních partnerů SRN je v roce 2004 stejná jako v roce předešlém. První patnáctka obchodních partnerů SRN se na celkových exportech podílela 78,06 %, na celkových importech 71,14 % a na celkovém obratu 72,95 %. Graf č. 2: Nejdůležitější obchodní partneři Spolkové republiky Německo v roce 200415

ostatní 26%

Švédsko 2%

Francie 10%

USA 8%

Rusko 2% Japonsko 3% Polsko 3% Česká republika 3%

Nizozemí 7% Itálie 7%

Čína 4%

Svýcarsko 4%

Rakousko 5%

Španělsko 4%

Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 28.6.2006

15

Velká Británie 7%

Dle podílu zemí na celkovém obratu ZO SRN

17

Belgie a Luc. 5%

Největším obchodním partnerem Spolkové republiky Německo je již řadu let Francie, a to jak ve vývozu, tak i v dovozu. V roce 2004 činil podíl Francie na celkovém dovozu SRN 8,97 % (52,2 mld. EUR) a na celkovém vývozu SRN 10,27 % (75,3 mld. EUR). Druhým největším obchodním partnerem jsou s 8 % podílem na celkovém obratu Spojené státy a třetí příčku obsadila Velká Británie s podílem 7 % na celkovém obratu SRN. Dalšími významnými obchodními partnery Spolkové republiky Německo jsou Nizozemí, Itálie, Belgie a Lucembursko. Tabulka č. 4: Nejdůležitější obchodní partneři Spolkové republiky Německo v roce 2004

2004 Mld. EUR

Vývoz

Dovoz

Obrat

Francie 75,3 52,2 127,5 USA 64,8 40,26 105,06 Velká Británie 61,05 34,31 95,36 Nizozemí 45,49 47,86 93,35 Itálie 52,44 34,96 87,4 Belgie a Lucembursko 41,16 28,49 69,65 Rakousko 39,43 24,23 63,66 Španělsko 63,8 17,31 54,11 Čína 20,99 32,45 53,44 Švýcarsko 27,95 21,41 49,36 Česká republika 17,81 17,01 34,82 Polsko 18,81 15,94 34,75 Japonsko 12,69 21,09 33,78 Rusko 14,97 16,21 31,18 Švédsko 15,85 10,17 26,02 Celkem 572,54 413,9 959,44 Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 28.6.2006

Podíl na obratu (%) 9,69% 7,99% 7,25% 7,10% 6,65% 5,30% 4,84% 4,11% 4,06% 3,75% 2,65% 2,64% 2,57% 2,37% 1,98% 72,95%

Více než polovinu obratu zahraničního obchodu realizuje SRN dlouhodobě se státy EU15. Obchod Spolkové republiky Německo činil s těmito státy v roce 2004 52,45 % jejího celkového obchodu (689,887 mld. EUR), což je o 8,03 % více než v předchozím roce. Tempo růstu vývozu do „starých“ zemí EU se oproti roku 2003 prudce zvýšilo na 9,77 %. Tempo růstu dovozů činilo v roce 2004 9,35 %. Obchod SRN se všemi členskými zeměmi EU se v roce 2004 podílel 61,54 % na obratu Německa, 63,42 % na jeho vývozech a 59,18 % na jeho dovozech.

18

Tabulka č. 5: Zahraniční obchod SRN s „novými“ zeměmi EU v letech 2003 a 2004

2003 Vývoz Dovoz Obrat 1193,55 661,61 531,93 SRN celkem 16,72 17,51 34,23 Česká republika 16,39 15,78 32,17 Polsko 11,86 12,21 24,08 Maďarsko 5,17 7,33 12,51 Slovensko 2,44 2,42 4,86 Slovinsko 1,6 0,73 2,33 Litva 0,89 0,44 1,33 Lotyšsko 0,71 0,49 1,2 Estonsko 0,44 0,11 0,55 Kypr 0,28 0,25 0,54 Malta 56,5 57,27 113,3 EU10 celkem 8,54% 10,77% 9,49% Podíl EU10 Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 28.6.2006 mld. EUR

Vývoz 733,46 17,81 18,81 12,5 5,59 2,67 1,48 0,83 0,77 0,5 0,38 61,34 8,36%

2004 Dovoz 581,78 17,01 15,94 13,37 7,63 2,34 0,71 0,39 0,42 0,11 0,21 58,13 9,99%

Obrat 1315,25 34,23 32,17 25,87 13,22 5,01 2,19 1,22 1,19 0,61 0,59 116,3 8,84%

Obchodní vztahy SRN s dnes již „novými“ státy Evropské unie, které přistoupily 1.5.2004, se za posledních deset let významně prohloubily. Zatímco v roce 1993 Německo vykazovalo v zahraničním obchodě s těmito státy výrazný přebytek exportu, v roce 2003 tomu bylo již naopak. Do Německa bylo z těchto zemí dováženo více nežli vyváženo. Obchodní bilance s těmito státy se tak stala deficitní. Jednu z příčin obratu salda obchodní bilance SRN s novými členy EU lze hledat v automobilovém průmyslu. Velké množství německých výrobců automobilů a jejich náhradních dílů vyrábí právě v těchto zemích. Proto tak prudce vzrostly importy z nových členských zemí EU do SRN oproti exportům. Zbožová skupina automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob a díly, a příslušenství vozidel motorových16 představuje 24 % německých dovozů z „nových“ členských zemí EU, ale pouze 12 % dovozů ze „starých“ členských zemí EU. Druhou nejdůležitější zbožovou skupinou, která má 10 % podíl na dovozech z „nových“ států EU, jsou přístroje elektrické aj. (baterie, žárovky apod.).17 Mezi další významné dovážené komodity patří: nábytek, bižuterie, hudební nástroje, sportovní náčiní a hračky, s celkovým podílem na dovozu 6 %. V roce 2004 se obrat zahraničního obchodu SRN s „novými“ členy EU zvýšil o 2,65 % na 116,3 mld. EUR. Vývozy zaznamenaly nárůst o 8,57 % a dovozy o 1,51 %.

16 17

SITC 784 + SITC 781 SITC 778

19

Největším obchodním partnerem SRN z nových členských států EU jak ve vývozu tak v dovozu byla v roce 2004 opět Česká republika. Česká republika se poprvé stala na základě objemu vzájemné obchodní výměny největším obchodním partnerem Německa z regionu střední a východní Evropy v roce 2001 a vystřídala tak dosud vedoucí Polsko. V roce 2001 dosáhla ČR obratu zahraničního obchodu se SRN ve výši 29 449 mil. EUR, kdežto Polsko pouze 28 731 mil. EUR. Své prvenství si Česká republika obhájila rovněž v roce 2002, kdy její obrat zahraničního obchodu se SRN činil 32 227,6 mil EUR, vývoz do SRN 15 985,4 mil. EUR a dovoz ze SRN 16 242,2 mil. EUR. Dovoz ze SRN se tedy zvýšil oproti předešlému roku o 7,0 %. Česká republika se tak stala jedenáctým největším odběratelem Německa a podílela se na celkovém dovozu ze SRN 3,1 %. Vývoz do SRN vzrostl o 11,9 % oproti roku 2001. Česká republika se podílela 2,5 % na celkovém vývozu do SRN a v žebříčku největších vývozců do Německa obsadila 11. místo. Česká republika vykazovala v tomto roce deficit obchodní bilance se SRN ve výši 256,8 mil. EUR. Obrat zahraničního obchodu SRN s Českou republikou činil v roce 2004 34,23 mld. EUR. Českou republiku následovalo Polsko a Maďarsko. Významné nárůsty ve vývozu (+8,12 %) i dovozu (+4,09 %) zaznamenalo Slovensko. Mezi dvacítku největších obchodních partnerů Německa patřily v roce 2004 opět pouze Česká republika, Polsko a Maďarsko18. Základní zbožová struktura vývozu SRN zůstává v posledních letech téměř beze změn. V roce 2004 se nejvíce vyvážely automobily a jejich díly (18,4 %). Druhé místo obsadily stroje a strojní zařízení (13,97 %) a dále následují chemické výrobky (12,9 %), elektrotechnika a elektronické výrobky, rozhlasová technika, televize (4,94 %). Výroba německého zemědělství (mimo lesnictví) a potravinářství (včetně ryb a výrobků z ryb) se na vývozu podílela 4,12 %. Oproti předešlému roku se mírně snížil podíl automobilů (o 1,1 p.b.19), vývoz strojů a strojních zařízení se nezměnil, mírně vrostly vývozy chemických výrobků a elektrotechnické produkce. Export potravinářské a agrární produkce se zvýšil o 0,5 %. V roce 2004 dováželo Německo stejně jako v roce 2003 nejvíce chemické výrobky, které zaujímaly podíl na celkovém dovozu Německa ve výši 10,5 %. Podíl dovozů vozidel

18

www.czso.cz, červen 2006

19

Procentní body

20

a jejich součástí, které představují druhou nejvíce dováženou komoditu, se oproti roku 2003 mírně snížil na 10,31 %. Třetí pozici zaujaly v roce 2004 dovozy ropy a zemního plynu, které se v meziročním srovnání mírně zvýšily na 6,79 %. Dovozy strojů představovaly 6,71 % podíl a dovozy potravin a zemědělských výrobků 7,8 % podíl. V roce 2005 získala německá konjunktura na dynamice. Reálný hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2005 oproti předchozímu roku o 1,3 %. Tahounem konjunktury je stejně jako v minulosti dynamicky rostoucí export. Zároveň nastartovaly doposud stagnující investice a staly se druhým stavebním kamenem německé konjunktury. Především v odvětvích závislých na vývozu je zaznamenáváno citelné oživení investic do vybavení, které tlumí efekty stavebních investic oslabující konjunkturu. V roce 2005 byla zaznamenána vysoká dynamika zahraničního obchodu. Reálné vývozy zboží a služeb vzrostly oproti předchozímu roku o 6,2 %, což bylo o 0,8 % víc než se předpokládalo. V poslední době byl tento pozitivní vývoj ovlivňován znehodnocením eura. Vysoké dynamice zahraničního obchodu pomáhá také, že země těžící ropu používají velkou část svých příjmů k modernizaci hospodářství, z čehož ve značné míře profitují němečtí výrobci investičních statků. Podle zatím předběžných odhadů prodali němečtí vývozci v roce 2005 zboží v hodnotě 784,1 mld. EUR, což odpovídá nominálnímu růstu ve výši 7,2 % oproti předešlému roku. Při očekávaném růstu světového objemu obchodu okolo 7 % si mohou němečtí vývozci udržet stejné podíly na světovém trhu a obhájit tak titul „nevětšího světového exportéra“. Dobrý výsledek vývozu je zapříčiněn také rostoucími vývozy do třetích zemí EU. Rostou především vývozy do Spojených států amerických, Ruska a Číny. Pro německou ekonomiku je bolestivé, že klesají exporty do Francie, největšího obchodního partnera Německa. Zajisté, že s exporty rostou také importy. Vývoj dovozu byl v roce 2005 podobný jako vývoj vývozu. Podle předběžných údajů vzrostly dovozy zboží a služeb o 5 %. V tom se odráží silnější poptávka po investičních statcích německých podniků. Kromě toho vzrostla hodnota importů kvůli růstu cen ropy. Ve třetím čtvrtletí roku 2006 vzrostly německé dovozy oproti předešlému roku o 4,4 %. Předpokládá se, že pozitivní vývoj exportu bude v následujícím roce dále pokračovat. Z tohoto důvodu vzrostly v roce 2005 především dovozy

21

ze států OPEC20 (Q221: +12,5 %, Q3: +38,6 %). V lednu roku 2006 byla hodnota vývozů zboží o 7,7 % vyšší nežli v předešlém roce (620,8 mld. EUR). Podle předběžných výsledků dosáhl německý zahraniční obchod nového rekordního přebytku obchodní bilance. Německé hospodářství roste také v roce 2006 (+1,5 % až 1,8 %). Vývoj exportu zůstává velmi dynamický a lze očekávat, že bude růst ještě rychleji nežli v předchozím roce. Především v prvním pololetí roku 2006 stimulovaly vývozy silná světová konjunktura a výhodné měnové vztahy. V druhé polovině roku 2006 by měly exporty růst především díky oživení investic v Evropě. Celkově by se měl v tomto roce pohybovat přírůstek exportu mezi 7 % a 8 %. Zároveň se předpokládá růst dovozu. Přínos zahraničního obchodu růstu hrubého domácího produktu je odhadován ve výši 0,6 %. V roce 2007 se očekává oslabení dynamiky hospodářského růstu.

20 21

Organization of the Petroleum Exporting Countries ( Organizace zemí vyvážejících ropu) Druhé čtvrtletí

22

2. DYNAMIKA A STRUKTURA VZÁJEMNÉHO OBCHODU ČR SE SRN V OBDOBÍ 1993 - 2006 2.1. Vývoj objemové struktury vzájemného obchodu ČR se SRN v letech 1993 - 2003 Od roku 1993, kdy se SRN podílela 29 % jak na celkovém vývozu z ČR (122 406 mil. Kč) tak i na celkovém dovozu do ČR (124 102 mil. Kč), roste podíl SRN na celkovém zahraničním obchodu ČR. Pro toto období je typický růst přílivu finančních zdrojů ze západoevropských zemí (především ze SRN). Největší podíl na celkovém zahraničním obchodu ČR měla SRN v roce 1999, kdy podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu činil 37,89 % (713 087 mil. Kč), na celkovém vývozu 41,93 % (381 198 mil. Kč) a na celkovém dovozu 34,10 % (331 889 mil. Kč). Tabulka č. 6: Podíl SRN na celkovém zahraničním obchodu ČR, v %

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Vývoz 29,03 34,09 37,02 36,38 36,09 Dovoz 29,13 29,99 31,49 32,00 32,03 Obrat 29,08 31,96 34,03 33,94 33,87 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 12.4.2006

38,45 34,38 36,32

41,95 34,10 37,89

40,45 32,25 36,14

38,15 32,93 35,43

36,47 32,47 34,41

36,98 32,56 34,71

36,50 31,70 34,70

Od roku 2000 je patrná klesající tendence. Podíl Německa na celkovém obratu ČR činil v roce 2002 34,4 % (886 384 mil. Kč). Také v tomto případě se jednalo o pokles oproti roku 2001 o 1 %. Podíl Německa na celkovém vývozu ČR klesl v roce 2002 oproti roku 2001 o 1,7 %. Podíl SRN na celkovém dovozu ČR činil v roce 2002 32,5 %, což znamenalo pokles oproti předešlému roku o 0,4 %. Příčinou tohoto zhoršení výsledků zahraničního obchodu je hospodářská situace v SRN. Německá ekonomika vykázala nejnižší růst od roku 1993. Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2002 o pouhých 0,2 %. V roce 2003 se SRN podílela na celkovém obratu zahraničního obchodu České republiky 34,71 % (976 736 mil. Kč). Obchod s Německem představoval v tomto roce 36,98 % všech jejich vývozů a 32,56 % všech jejich dovozů. Vývozy činily 507 086 mil. Kč a dovozy 469 650 mil. Kč.

23

2.2. Vývoj objemové struktury vzájemného obchodu ČR se SRN v roce 2004 podle Českého statistického úřadu22 Vzájemný česko-německý obchod za rok 2004 vykazuje podle německé statistiky oproti výsledkům českého statistického úřadu značně rozdílné výsledky. V následujícím textu jsou proto analýzy obchodu provedeny odděleně podle obou statistik. V zrcadlových statistikách českého a německého zahraničního obchodu existují rozdíly, které se po vstupu České republiky do Evropské unie významně zvýšily. V obou směrech - zejména u pohybu zboží z ČR do SRN - jsou české výsledky výrazně vyšší než zrcadlově odpovídající německé údaje. V roce 2004 převyšovaly hodnoty českého vývozu do Německa hodnoty německého dovozu z ČR o 17 %. Příčiny tohoto vývoje proto v rámci společné iniciativy zkoumal Spolkový statistický úřad Německa a Český statistický úřad. „Zvýšení rozdílů nepochybně souvisí se změnou metodiky sběru dat po rozšíření EU. Pohyb zboží mezi ČR a Německem se již nedá zjišťovat z podkladů celních úřadů, ale zjišťuje se přímo od příslušných podniků v rámci systému Intrastat. Na rozdílech se podílejí především následující důvody: Tranzit: Český podnik prodá zboží německému odběrateli. Zboží je odesláno do Německa a odtud je bez zastávky nebo pouze po zastávce podmíněné dopravou odesláno do jiné země EU. Z německého pohledu jde o tranzit, který se neuvádí do Intrastatu, nevyplňuje se tedy hlášení, ani pro přijetí, ani pro odeslání zboží. Český podnik však vykáže Německo jako zemi určení, protože konečnou zemi určení nezná. Tento jev nemohl před vstupem ČR do EU nastat, protože zboží bylo procleno na německé hranici a propuštěno do volného oběhu. Při celním řízení byl v Německu vždy nahlášen dovoz. Následně měl německý podnik povinnost nahlásit odeslání do jiné země určení v EU. Zušlechťovací operace: Zušlechťovací operace, které mají důležitou roli ve výměně zboží mezi Českou republikou a Německem, jsou další významnou příčinou rozdílů v zrcadlovém srovnání. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že hodnota zboží překračující hranice v rámci zušlechtění, není obsažena ve vnitrounijních hlášeních o pořízení/dodání pro 22

www.czso.cz, červenec 2006

24

daňové účely. Tím pro tento druh pohybu zboží odpadá jinak běžná možnost kontroly a porovnání údajů o zahraničním obchodě s údaji daňovými. Proto nemůže být vyloučeno podhodnocení. Před vstupem ČR do EU bylo zjišťování zaručeno celním dohledem. Nyní v úvahu přicházejí i metodické rozdíly. Přestože vykazování zušlechťovacích operací v zásadě upravují stejné předpisy EU v ČR i Německu, existuje prostor pro jejich různý výklad. Při užším výkladu aplikovaným německými statistiky nejsou menší opracování považována za zušlechtění, nýbrž pouze za dočasné umístění zboží do zahraničí, které se neuvádí do Intrastatu. Při širším výkladu pojmu, aplikovaném českými statistiky, se naopak do Intrastatu vykazují. Prahové hodnoty: Použití prahů, které při celním řízení neexistovaly, je rovněž důvodem rozdílů v zrcadlovém srovnání. Nezachycený pohyb zboží může být na celkovou hodnotu spolehlivě dopočten na základě daňových hlášení. Nedá se však zjistit, jak se efekt nezachyceného zboží projeví u jednotlivých partnerských zemí. Tento efekt je zřejmě u sousedních zemí, jako ČR a Německo, díky příhraničnímu obchodu nad průměrem. Přesuny majetku: Další důvod rozdílů spočívá v odlišném vykazování často bezplatného přesunu zboží v majetku německých podniků s jejich pobočkami v ČR. Zvýšení zrcadlových rozdílů mezi českou a německou statistikou zahraničního obchodu tedy vyplývá ze systémových změn při sběru dat. Nelze se jim stoprocentně vyhnout ani v budoucnu. Vyskytují se ostatně i ve srovnání s jinými zeměmi.“23 Z výše uvedeného vyplývá, že zlepšení vzájemného česko-německého obchodu po vstupu ČR do EU není zapříčiněno samotným vstupem (tzn. liberalizací obchodu), ale pouze metodickými změnami statistik. Liberalizace obchodu ČR se státy EU nenastala až po vstupu ČR do EU, ale byla zahájena již v roce 1992, kdy byla podepsána Prozatímní dohoda mezi ČSFR a Evropským společenstvím. Vstupem Prozatímní dohody v platnost (1.3.1992) byla umožněna postupná liberalizace obchodu ČR se státy EU bez ohledu na probíhající proces ratifikace Evropských dohod v členských zemích EU. Tímto datem byla zahájena postupná asymetrická liberalizace. EU otevírala své trhy pro zboží z České republiky rychleji než

23

Společné tiskové prohlášení Českého statistického úřadu a Spolkového statistického úřadu Německa k rozdílům mezi českými a německými výsledky zahraničního obchodu, www.czso.cz, červen 2006

25

Česká republika pro zboží z EU. K 1.3.1992 byly již plně liberalizovány přibližně dvě třetiny československého vývozu, zatímco opačným směrem pouze jedna čtvrtina. Princip asymetrie umožnil české ekonomice adaptovat se na konkurenční prostředí na trhu EU, aniž by se musela od začátku potýkat s konkurencí z EU. Otevírání obou trhů se událo na základě časových harmonogramů, které se lišily podle jednotlivých skupin produktů. Zvláštní režim byl uplatňován u tzv. citlivých položek (hutnické, textilní výrobky, zemědělské a potravinářské výrobky). Asymetrie se týkala především liberalizace obchodu průmyslových výrobků. Dovoz českých průmyslových výrobků do EU byl až na určité výjimky plně liberalizován již k 1.1.1995. Speciálním režimem byl upraven pouze dovoz českých textilních výrobků a určitých druhů výrobků ocelářských. Dovoz průmyslových výrobků z EU do ČR byl liberalizován až k 1.1.2001. V oblasti obchodu se zemědělskými výrobky je liberalizace symetrická (umožňuje poskytování preferencí na zhruba stejné úrovni). Zemědělství je citlivé odvětví a má zvláštní režim. V rámci Evropské dohody bylo formulováno postupné snižování kvantitativního omezení na zemědělské produkty. Liberalizace obchodu České republiky se státy EU byla provedena postupně a před vstupem ČR do EU byl již obchod plně liberalizován. Ke zlepšení výsledků zahraničního obchodu z důvodu odstranění překážek obchodu docházelo také postupně, a to již v období před květnem 2004. Důvodem výrazného zlepšení výsledků vzájemného česko-německého obchodu po vstupu ČR do EU tedy není liberalizace obchodu, ale změna statistické metodiky. Viditelné to je na analýze vzájemného česko-německého obchodu podle jednotlivých spolkových zemí. V roce 2004 došlo v Sasku k výraznému nárůstu dovozu z ČR (o 64,49 %). Mohli bychom se domnívat, že tomu napomohla geografická blízkost Saska a vstup ČR do Evropské unie. Pravou příčinou je však opět změna statistické metodiky. Největším exportérem ČR je Škoda Auto a.s. Automobily exportované do Německa byly evidovány jako dovoz do Hesenska, podle sídla importéra. Tak tomu bylo podle původní metodiky před vstupem ČR do EU. Po květnu 2004 se ale importy neevidují podle sídla importéra, ale podle státu, kam se výrobky reálně vyvážejí, tzn. v našem případě do Saska.24 Dovoz z ČR v Sasku

24

Přednáška pana atašé Karla Kysilky na Velvyslanectví České republiky v Berlíně, 8.4.2006

26

se v roce 2004 zvýšil oproti roku 2003 z 811,0 mld. Kč na 1 334,0 mld. Kč. V Hesensku naproti tomu poklesl dovoz z ČR z 1 811,5 mld. Kč na 1 506,1 mld. Kč.25 Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostl německo-český obchod v roce 2004 o 19,5 % a obrat překročil poprvé v historii jeden bilion Kč (38,1 mld. EUR). Pro Českou republiku je SRN s podílem 36,5 % na exportech, 31,7 % na importech a 34,7 % na českém zahraničním obchodu s velkým předstihem před Slovenskem, Rakouskem, Itálií a Francií nejdůležitějším obchodním partnerem. Německý dovoz byl v roce 2004 o 22,2 % a německý vývoz o 6,6 % vyšší než v roce 2003. Česká republika zůstala pro Německo již čtvrtý rok nejdůležitějším obchodním partnerem ze zemí střední a východní Evropy, před Polskem a Ruskem. Od roku 1997 do roku 2001 vzrostl vývoz České republiky do SRN z 256 mld. Kč na 483 mld. Kč, tedy o 88,7 %. Po následujícím mírném poklesu v roce 2002 došlo v roce 2003 k obnovení růstové tendence, která v roce 2004 ještě akcelerovala. Vyšší vývoz České republiky do Německa (o 113,3 mld. Kč) vyvolal v roce 2004 absolutní nárůst vývozu ČR do států EU25. Přesto byl v tomto roce vývoz do států EU25 mírně podprůměrný. Na absolutním přírůstku celkového vývozu se však růst vývozu do těchto států podílel téměř 85 %. Velký podíl na tom má právě SRN, dále pak také Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rakousko. V roce 2004 vzrostl také celkový dovoz do České republiky, což zapříčinila nadprůměrná dynamika dovozu z vyspělých tržních ekonomik, a to zejména ze států EU25 (o 20,5 %). Absolutní zvýšení dovozu ze států EU25 bylo určeno právě vyšším dovozem z Německa (o 80,6 mld. Kč), dále pak Polska, Slovenska, Nizozemí, Velké Británie a z Rakouska (celkově z těchto států o 74 mld. Kč). Podle předběžných výsledků ČSÚ poklesl vývoz České republiky do Německa v roce 2005 oproti předešlému roku. Celkový vývoz do států EU25 ale vzrostl což ovlivnilo také celkové navýšení vývozu České republiky. Celkový růst vývozu do států EU25 bylo odrazem značně rozdílné dynamiky vývozů do jednotlivých států. Pokles se projevil nejen u vývozu do Německa, ale také do Rakouska. Naopak růst vývozu byl zaznamenán ve Francii, Slovensku, Polsku a Španělsku. Rozdílná dynamika růstu byla ve skupině zemí EU25 také na straně 25

Viz kapitola 2.5

27

dovozu. Dovoz do Německa podle předběžných výsledků v tomto roce poklesl, což znamená zpomalení dynamiky vzájemného obchodu České republiky se Spolkovou republikou Německo. V prvním čtvrtletí roku 2006 pokračuje podle předběžných výsledků ČSÚ trend z minulých let. Vývoz České republiky vzrostl do všech hlavních teritoriálních uskupení. Roste vývoz do států EU25, ale opět s rozdílnou dynamikou. V případě Německa a Rakouska byl v prvním čtvrtletí roku 2006 stejně jako v roce 2005 zaznamenán pokles vývozu z České republiky. Ve sledovaném období poklesl také dovoz z Německa do České republiky, přesto však celkový dovoz ze zemí EU25 vzrostl. Tabulka č. 7: Vývoj zahraničního obchodu ČR se SRN, 1998 – 2004, v mld. Kč

1998 1999 2000 Rok 320,8 318,2 453,5 Vývoz 314,4 331,9 400,5 Dovoz 635,2 713,1 854,1 Obrat 6,4 49,3 52,9 Bilance Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 12.4.2006

2001 484,4 456,5 940,9 27,9

2002 457,1 430,5 887,5 26,5

2003 507,2 469,3 976,5 37,8

2004 620,5 549,9 1 170,40 70,7

Vývoj obchodní bilance ČR se SRN nekopíruje vývoj celkové obchodní bilance ČR. Obchodní bilance se SRN je ve většině letech přebytková. Deficitní obchodní bilance se SRN byla zaznamenána v letech 1993, 1995-1997. K prohloubení deficitu došlo pouze v letech 1995 a 1996. Od roku 1998 je obchodní bilance ČR se SRN stále přebytková, přičemž největší přebytek byl zaznamenán v roce 2000, a to ve výši 52 983 mil. Kč. V letech 2001 a 2002 se přebytek obchodní bilance ČR se SRN snížil. Bylo to způsobeno především zhoršením hospodářské situace v Německu v těchto letech.

28

Tabulka č. 8: Vývoj zahraničního obchodu a celkové obchodní bilance ČR ve srovnání s bilancí se SRN v období 1993 – únor 2004, v mil. Kč

Vývoz Dovoz Obrat Obchodní bilance Obchodní bilance se SRN Vývoz Dovoz Obrat Obchodní bilance

1993 421 601 426 084 847 685

1994 458 842 498 377 957 219

1995 566 171 665 740 1 231 911

1996 601 680 754 670 1 356 350

1997 709 261 859 711 1 568 972

1998 834 227 914 466 1 748 693

-4 483

-39 534

-99 570

-152 990

-150 450

-80 239

-1 696

6 993

-89

-22 652

-19 345

6 378

1999 908 756 973 169 1 881 925

2000 1 121 099 1 241 924 2 363 023

2001 1 269 634 1 386 319 2 655 953

2002 1 250 439 1 325 279 2 575 718

2003 1 371 405 1 442 594 2 813 999

2004 1 696 742 1 717 321 3 414 124

-64 413

-120 825

-116 685

-74 840

-71 189

-26 410

25 804

37 436

13 743

Obchodní bilance se 49 309 52 983 27 933 SRN Pramen: www.czso.cz , vlastní výpočty, 12.4.2004

Naopak v roce 2003, kdy v Německu nastalo zlepšení hospodářské situace a oživení konjunktury, byl zaznamenán růst přebytku obchodní bilance ČR se SRN na 37 436 mil. Kč (45,08 %). Z toho lze usuzovat, že Německo zaujímá výraznější podíl na českém vývozu než na českém dovozu. SRN je tedy pro ČR významnější spíše jako vývozní než dovozní trh. V roce 2003 vzrostl meziročně vývoz o 9,3 % na 1 371,4 mld. Kč a dovoz o 8,8 % na 1 442,6 mld. Kč. Vlivem rozdílného kursového vývoje rostl zahraniční obchod v dolarovém vyjádření rychleji než v korunách (vývoz o 26,6 % a dovoz o 25,9 %), zatímco při vyjádření v euru pomaleji (růst dovozu o 5,7 % a dovozu o 5,2 %). Z teritoriálního hlediska rostlo aktivum v roce 2003 zejména v obchodě se státy EU25 o 43,3 mld. Kč (z toho nejvíce s Rakouskem o 11,9 mld. Kč, s Německem o 10,9 mld. Kč, Nizozemskem o 7,4 mld. Kč a Spojeným královstvím o 3,5 mld. Kč) a rovněž se Slovenskem (o 7,14 mld. Kč). Schodek obchodní bilance se zvýšil především v zahraničním obchodě s rozvojovými zeměmi (o 13,7 mld. Kč), Čínou (o 11,9 mld. Kč), Ruskem (o 6,0 mld. Kč) a Japonskem (o 5,5 mld. Kč).

29

V roce 2004 kleslo záporné saldo celkové obchodní bilance České republiky o více než 49 mld. Kč. Důvodem bylo vyšší tempo růstu vývozu před tempem růstu dovozu (o 4,6 p. b.). Z teritoriálního pohledu se koncentrovalo největší zlepšení obchodní bilance na vyspělé tržní ekonomiky, resp. na státy EU25, protože s ostatními vyspělými tržními ekonomikami se pasivní bilance zhoršila (o více než 20 mld. Kč). Kladné saldo zahraničního obchodu se státy EU25 dosáhlo 219,3 mld. Kč (růst o 64,8 mld. Kč). K největšímu navýšení došlo u aktiva obchodu s Německem (o 37,4 mld. Kč), Slovenskem (o 17,1 mld. Kč), Maďarskem, Belgií a s Rakouskem. Význam Spolkové republiky Německo, co se zlepšení výsledků zahraničního obchodu České republiky týče, je nesmírný. V roce 2005 se bilance zahraničního obchodu České republiky poprvé dostala do přebytku. Bylo tomu díky zvýšení přebytku obchodní bilance s vyspělými tržními ekonomikami (o 75 mld. Kč). Toto zvýšení zapříčinila kladná obchodní bilance se státy EU25 (281,2 mld. Kč), neboť s ostatními vyspělými tržními ekonomikami byla pasivní (-60,4 mld. Kč). Kladná obchodní bilance se státy EU25 byla meziročně o 56,8 mld. Kč vyšší. K největšímu navýšení došlo u aktivního salda se Slovenskem (o 12,3 mld. Kč), Spojeným královstvím (o 9,3 mld. Kč), Polskem (o 5 mld. Kč) a Německem (o 4,8 mld. Kč). Vidíme, že v porovnání s rokem 2004 poklesl význam Německa na zlepšení salda obchodní bilance. Nárůst aktivního salda s Německem byl o 32,6 mld. Kč nižší než v předešlém roce. Také v prvním čtvrtletí roku 2006 mělo zvýšení aktiva obchodní bilance se státy EU25 (o 6,6 mld. Kč) největší vliv na zvýšení přebytku obchodní bilance České republiky (o 1,1 mld. Kč). V tomto roce se zvýšil také přebytek obchodní bilance s evropskými tranzitivními ekonomikami (o 1,8 mld. Kč). K navýšení došlo zejména u aktiva se Spojeným královstvím, Francií, Španělskem a Belgií, přechodem z pasiva do aktiva nastalo zlepšení bilance s Itálií a naopak přechodem z aktiva do pasiva se zhoršila bilance s Polskem. Přebytek se snížil v obchodu se Slovenskem, Rakouskem a Německem, se kterým však dosažené aktivum činilo 23,5 mld. Kč. Obchodní bilance ČR se SRN vykazuje v posledních šesti letech vysoký přebytek, který má pozitivní vliv na celkovou obchodní bilanci České republiky. Německo je největší obchodní partner České republiky a obchod s ním České republice pomáhá alespoň částečně zmírnit obrovský deficit její celkové obchodní bilance. Právě podpora vývozu do SRN se ukazuje jako jeden z možných způsobů, jak účinně bojovat s vysokým deficitem obchodní 30

bilance, který má negativní dopad jak na běžný účet platební bilance, tak na celkové saldo platební bilance.

2.3. Vývoj objemové struktury vzájemného obchodu ČR se SRN v roce 2004 podle Spolkového statistického úřadu Wiesbaden Podle statistických údajů Spolkového statistického úřadu byla hodnota vývozu České republiky do Německa v roce 2004 17 015,606 mil. EUR. Z Německa bylo do České republiky dovezeno zboží v celkové hodnotě 17 812,360 mil. EUR. Český vývoz do SRN poklesl oproti předchozímu roku o 2,9 % a dovoz z Německa se zvýšil o 6,5 %. Aktivní obchodní bilance České republiky z roku 2003, kdy činila 797,5 mil. EUR, se změnila v pasivní se saldem 796,754 mil. EUR. Česká republika zaujímá osmé místo, co se dovozu do SRN v rámci EU týče. Ve vývozu z Německa obsadila Česká republika devátou příčku. Podle německé statistiky se v roce 2003 vyvíjel zahraniční obchod se všemi důležitými partnery progresivně a ČR byla jediným státem z těchto největších obchodních partnerů, která zaznamenala pokles svých vývozů do Německa. Poklesl také podíl ČR na zahraničně obchodní výměně zboží SRN na 2,7 %, z toho se podílí vývoz z ČR na celkovém německém dovozu 2,9 % a dovoz k nám činí z celkového německého vývozu 2,4 %. Podle německé statistiky se česko-německý obchod vyvíjel na rozdíl od údajů české statistiky nepříznivě. Přesto zůstává Česká republika jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů SRN. Jako příznivý lze hodnotit cenový vývoj česko-německého obchodu. Index vývozních cen činil v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 106,7 %. Dovozní ceny z Německa poklesly o 3,7 %, tzn. že reálné směnné relace obchodu s Německem byly pro Českou republiku v tomto období příznivé – index T/T byl 110,7 %. Z tohoto indexu vyplývá, že za náš realizovaný vývoz do Německa bylo v roce 2004 možno nakoupit o 10,7 % více německého zboží než před rokem.

31

2.4. Vývoj komoditní struktury vzájemného obchodu ČR se SRN Při analýze vývoje komoditní struktury vzájemného obchodu ČR se SRN narážíme na další problém, který s sebou přinášejí jiné metodiky české a německé statistiky. Český statistický úřad používá SITC26 klasifikaci, která je rozdílná od rozdělení jednotlivých skupin zboží v německé statistice. Pro větší přehlednost a objektivnost jsou v této práci uvedeny data vyplývající z obou statistických metod. 2.4.1. Vývoj komoditní struktury vývozu z ČR do SRN27 Zaměříme-li se na vývoj vývozu do SRN v letech 1993 - 2004 dle nomenklatury SITC (1-místo), můžeme pozorovat změny, které jsou výraznější nežli ve vývoji dovozu ze SRN v tomto období. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo u skupiny SITC 7 (stroje a přepravní zařízení), tzn. u zboží s vyšší přidanou hodnotou. Jejich podíl na celkovém vývozu ze SRN činil v roce 1993 27,03 %. K největším nárůstům této zbožové skupiny za prvních deset let existence České republiky došlo především v letech 1997 a 1998, téměř o 10 %. V roce 2001 překročil podíl na vývozu z ČR do SRN u skupiny SITC 7 poprvé hranici 50 %. V roce 2003 činil tento podíl již 51,53 % a v roce 2004 dokonce 52,5 %. Vezmeme-li v úvahu hodnotu vývozu strojů a přepravního zařízení do SRN za celé období existence ČR, vzrostl tento vývoz téměř na desetinásobek své původní hodnoty z roku 1993. Skupina SITC 7 je jedinou, u které byl zaznamenán ve sledovaném období neustálý a výrazný nárůst. U ostatních skupin lze pozorovat stagnaci či dokonce pokles.

26

Standard international trade classification SITC 0 - Potraviny a živá zvířata SITC 1 - Nápoje a tabák SITC 2 - Suroviny bez paliv a potr. SITC 3 - Min. paliva, mazdla atp. SITC 4 - Živočišné a rostlinné oleje SITC 5 - Chemikálie a příb. výr. SITC 6 - Prům. zboží dle materiálu SITC 7 - Stroje a dopr. prostředky SITC 8 - Různé hotové výrobky SITC 9 - Zboží jinde nesp. 27 www.czso.cz, červen 2006

32

Tabulka č. 9: Komoditní struktura vývozu ČR do SRN v letech 2002 - 2004, nomenklatura SITC

2002

2003 Podíl mil. Kč Podíl (%) mil. Kč Index (%) (%) 5 158 1,13 6 939 1,37 134,53 SITC 0 1 960 0,43 1 282 0,25 65,41 SITC 1 212 0,05 252 0,05 118,87 SITC 4 12 172 2,67 12 259 2,42 100,71 SITC 2 12 623 2,76 12 287 2,42 97,34 SITC 3 17 259 3,78 19 732 3,89 114,33 SITC 5 105 354 23,07 114 030 22,49 108,24 SITC 6 50,63 261 318 51,55 113,03 231 196 SITC 7 69 314 15,18 77 335 15,26 111,57 SITC 8 1 421 0,31 1 509 0,30 106,19 SITC 9 506 943 100,00 111,01 Celkem 456 669 100,00 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 3.7.2006

mil. Kč 8 375 1 497 301 17 424 16 834 27 676 131 157 325 994 90 594 693 620 545

2004 Podíl Index (%) (%) 1,35 120,69 0,24 116,77 0,05 119,44 2,81 142,13 2,71 137,01 4,46 140,26 21,14 115,02 52,53 124,75 14,60 117,14 0,11 45,92 100,00 122,41

Skupina SITC 6 (tržní výrobky tříděné podle druhu materiálu) vykazuje druhý největší podíl na celkovém vývozu do SRN. Její trend je však klesající, během období 1993 - 2004 klesl z 33,27 % na 21,11 %. Přesto tato skupina zboží představuje druhou největší vývozní položku a její podíl na celkové vývozu do Německa byl v roce 2004 zaznamenán ve výši 21,14 %. Velmi významná je skupina SITC 8 (různé průmyslové výrobky), která vykázala v roce 2004 se svými 14,60 % třetí největší podíl na celkovém vývozu do SRN. Opět je zde v posledních letech patrný klesající trend. Čtvrtý největší podíl na celkovém vývozu do SRN má skupina SITC 5 (chemikálie a příbuzné výrobky). V letech 1993 - 1995 tento podíl vrostl až na 7,33 %. Od roku 1996 je však patrný klesající trend. V roce 2003 klesl podíl této skupiny až na 3,89 %. V následujícím roce nastala změna trendu a podíl vzrostl na 4,46 %. U skupiny SITC 1 (nápoje a tabák) se jedná téměř o stagnující trend. V průběhu sledovaného období docházelo pouze k nepatrným nárůstům nebo poklesům podílu této skupiny na celkovém vývozu do SRN. V roce 2004 činil tento podíl 0,24 %, tzn., že tato skupina vykazuje druhý nejmenší podíl.

33

Skupiny SITC 2 (maziva bez paliv) a SITC 3 (paliva) mají přibližně podobný trend. K největšímu poklesu zde došlo v roce 1994. Podíl skupiny SITC 0 (potraviny a živá zvířata) v letech 1993 – 2002 klesal. Změna nastala až v roce 2003, kdy oproti předešlému roku vzrostl její podíl z 1,13 % na 1,37 %. V roce 2004 podíl této skupiny na celkovém vývozu České republiky do Německa prakticky stagnoval. Skupina SITC 4 (živočišné a rostlinné tuky) je skupina s nejmenším podílem na celkovém vývozu ČR do SRN. V posledních 5 letech se tento podíl téměř nezměnil a činí 0,05 %. Největší indexy růstu oproti předešlému roku byly v roce 2004 zaznamenány u vývozu zbožových skupin SITC 2 (142 %), SITC 5 (140 %) a SITC 3 (137 %). Jedinou zbožovou skupinou u které byl v roce 2004 zaznamenán absolutní pokles byla skupina SITC 9 (pokles o 54 %). Pro srovnání uveďme také údaje o zbožové struktuře vývozu do SRN podle německé klasifikace, která dělí vyvážené zboží do následujících skupin:28

28



Zemědělské a potravinářské výrobky



Suroviny a polotovary



Hotové výrobky pro výrobní spotřebu



Finální výrobky, stroje a přístroje vč. nespecifikovaného zboží



Reklamace, náhradní plnění atp.

www.destatis.de, červenec 2006

34

Tabulka č. 10: Komoditní struktura vývozu ČR do SRN v letech 2002 - 2004, německá klasifikace

2002 mil. EUR Zemědělské a 323 potravinářské výrobky Suroviny a 1 046 polotovary Hotové výrobky pro 1 062,28 výrobní spotřebu Finální výrobky, stroje a 13 653 přístroje vč. nespec. zboží

Podíl (%)

mil. EUR

2003 Podíl (%)

1,99

295

1,68

91,27

279

1,64

94,69

6,44

1 116

6,37

106,67

1 003

5,89

89,89

6,54

1 174,40

6,70

110,55

1147,185

6,74

97,68

84,06

14 780

84,37

108,26

14 482

85,11

97,99

0,87

96,79

104

0,61

67,87

100,00

107,86

17 016

100,00

97,13

Reklamace, 158 0,97 153 náhr. plnění, atp. 16 242 100,00 17 518 Celkem Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 3.4.2006

Index (%)

2004 Podíl mil. EUR (%)

Index (%)

Při sledování vývoje zbožových skupin dle klasifikace Spolkového statistického úřadu v letech 2002 – 2004 je zřejmé, že největší podíl na celkovém vývozu České republiky do Německa vykazuje zbožová skupina

Finální

výrobky,

stroje a přístroje včetně

nespecifikovaného zboží. Tento podíl činil v roce 2004 85,11 % (14 482 mil. EUR), a přestože oproti předešlému roku vzrostl, jeho hodnota absolutně klesla. Za zmínku stojí ještě zbožové skupiny Suroviny a polotovary a Hotové výrobky pro výrobní spotřebu. Jejich podíl na celkovém vývozu do SRN však nedosahuje ani deseti procent. Ostatní zbožové skupiny mají v porovnání s nejvíce do Německa dováženou skupinou nepatrný podíl na celkovém vývozu. Členění komodit dle zbožových skupin SITC 1-místo a ani základní německá klasifikace zboží nám nedovolují vidět za jednotlivými komoditami konkrétní výrobky, které se vyvážejí z ČR na německý trh a dovážejí ze SRN na trh český. Pro tento účel je vhodné si zvolit podrobnější klasifikaci obchodovaného zboží.

35

Tabulka č. 11: Deset komodit s největším objemem vývozu do SRN, 2002 – 2004, německá klasifikace

Položka

2002

884 Podvozky, karoserie, díly pro mot. voz. 1 810,60 1 582,70 861 Přístroje pro výrobu a rozvod el. en. 1 203,40 829 Kovové zboží 851,8 885 Osobní automobily 761,5 259 Stroje ostatní, jinde neuvedené 580,3 875 Nábytek 1 361,50 853 Počítače, kancelářské stroje 143,8 864 Televizní a rozhl. přijímače a díly 400,4 832 Výrobky z plast. hmot 477,4 869 Elektrotech. výr. jinde neuvedené Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 3.4.2006

2003

2004

mil. EUR 2 106,80 1 944,30 1 700,70 1 558,90 1 245,70 1 056,00 809,00 977,40 867,50 706,30 619,70 505,80 1 046,10 442,60 288,30 424,10 470,10 421,90 481,70 409,60

Podíl 2004

Index 2004 (%)

11,4 9,2 6,2 5,7 4,1 3 2,60 2,5 2,5 2,4

92,3 91,7 84,8 120,8 81,4 81,6 42,3 147,1 89,7 85,0

V roce 2004 zaujímala podle německé klasifikace skupina dopravních prostředků největší objem vývozu do Německa (18,2 %).29 Z toho podíl osobních automobilů a jejich příslušenství činil v roce 2004 17,23 % (2003: 16,6 %). Vývoz České republiky výrobků elektrotechnického průmyslu poklesl z 23 % (2003) na 19 %. Stroje a zařízení pro jednotlivá průmyslová odvětví se podílely na celkovém vývozu 11,4 %. Výrobky jemné mechaniky a optiky jsou na našem vývozu do Německa dosud jen poměrně slabě zastoupeny (1,8 %). Podíl výrobků kovodělného průmyslu činil v roce 2004 6,7 %. Vzrostl význam hutních materiálů na českém exportu. Jejich podíl se zvýšil z 4,3 % na 5,1 %. Na významu naopak ztrácí vývoz našich tradičních položek. Podíl výrobků ze dřeva klesl z 4,8 % na 3,9 %. U textilu se projevila asijská konkurence (pokles z 6,6 % na 4,9 %). Gumárenský a plastikářský průmysl včetně primárních plastů a kaučuku dosahuje podílu ve výši 5,6 %. V gumárenském zboží má největší podíl vývoz pneumatik, u plastů vyváží Česká republika pouze základní všeobecné druhy polyolefinů. Podíl tradičních výrobků oborů stavebních hmot, keramiky a skla na českém vývozu do Německa činil v roce 2004 2,7 %. Vývoj komoditní struktury vývozu z ČR do SRN lze zkoumat také z pohledu podílu zpracovatelských výrobků a z pohledu zemědělských produktů na celkovém vývozu do SRN.30

29 30

www.destatis.de, červenec 2006, vlastní výpočty www.czso.cz, květen 2006

36

Tabulka č. 12: Podíl zpracovatelských produktů na celkovém vývozu ČR do SRN, v %

Rok 1993 1994 1995 Podíl 83,43 87,52 88,87 Rok 1999 2000 2001 Podíl 92,48 91,81 92,6 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 3.5.2006

1996 88,87 2002 92,64

1997 91 2003 93,15

1998 92,76 2004 92,73

Podíl zpracovatelských výrobků (souhrn zbožových skupin SITC 5 – SITC 8) na celkovém vývozu do SRN vzrostl v období 1993 – 2004 téměř o 10 %, a to díky skupině SITC 7, která jako jediná vykazuje jednoznačný výrazný trend (nárůst podílu během sledovaného období o 24,5 %). Nárůst zpracovatelských výrobků je menší díky poklesu podílů u skupin SITC 5, SITC 6 a SITC 8. V roce 2004 činil podíl zpracovatelských výrobků na celkovém vývozu do SRN 92,73 %. O tuto skutečnost se výrazně zapříčinila společnost Škoda Auto a.s., která je největším českým exportérem. Vývoz zemědělských produktů do SRN je výrazně ovlivňován zemědělskou politikou Evropské unie. Jedná se o citlivé položky, u kterých bylo postupné odstraňování překážek volného obchodu v rámci asociačních dohod ČR s EU značně komplikované. Otevření zemědělského a potravinářského trhu nepřineslo našim výrobcům odpovídající zvýšení vývozů do Německa. Tabulka č. 13: Podíl zemědělských produktů na celkovém vývozu ČR do SRN, v %

Rok 1993 1994 1995 Podíl 5,06 4,2 3,73 Rok 1999 2000 2001 Podíl 1,7 1,64 1,58 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 3.4.2006

1996 2,71 2002 1,61

1997 2,36 2003 1,67

1998 1,7 2004 1,64

Skupina zemědělských produktů (souhrn skupin SITC 0, SITC 1 a SITC 4) je v porovnání se skupinou zpracovatelských výrobků, co se podílu na celkovém vývozu do SRN týče, méně významná. Její podíl má až do roku 2001 jednoznačně klesající tendenci. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v roce 1996, z 3,73 % až na 2,71 %. V letech 2002 a 2003 lze pozorovat nepatrný nárůst podílu na celkovém vývozu do SRN, v roce 2004 zase tento podíl nepatrně klesl (1,64 %).

37

2.4.2. Vývoj komoditní struktury dovozu ze SRN do ČR31

Dovoz ze SRN do ČR zaznamenal v letech 1993 – 2004 podstatně menší změny, než tomu bylo v případě vývozu z ČR do SRN. Stejně jako u vývozu vykazuje největší podíl na celkovém dovozu ze SRN skupina SITC 7 (Stroje a dopravní prostředky), jejíž podíl činil v roce 2004 47,09 %. Je to tedy méně než u vývozu do SRN. V roce 1994 klesl tento podíl z 50,74 % na 44,71 %. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2001, kdy činil 50,22 %. Hodnota dovozu strojů a přepravního zařízení ze SRN vzrostla ve sledovaném období z 62 767 mil. Kč na 258 939 mil. Kč. Tabulka č. 14: Komoditní struktura dovozu ČR ze SRN, 2003, nomenklatura SITC 1, v tis. Kč

2002 mil. Kč

Podíl (%)

mil. Kč

10 376 2,41 11 075 SITC 0 527 0,12 740 SITC 1 1 168 0,27 1 901 SITC 2 6 261 1,45 6 178 SITC 3 7 385 1,71 6 665 SITC 4 48 617 11,29 54 180 SITC 5 24,45 112 277 105 296 SITC 6 47,70 225 561 205 431 SITC 7 45 442 10,55 50 538 SITC 8 172 0,04 204 SITC 9 469 319 Celkem 430 675 100,00 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 3.4.2006

2003 Podíl (%) 2,36 0,16 0,41 1,32 1,42 11,54 23,92 48,06 10,77 0,04 100,00

Index (%)

mil. Kč

106,74 140,42 162,76 98,67 90,25 111,44 106,63 109,80 111,21 118,60 108,97

15 328 1 888 1 523 7 472 7 818 62 826 131 264 258 939 62 680 112 549 850

2004 Podíl Index (%) (%) 2,79 138,40 0,34 255,14 0,28 80,12 1,36 120,95 1,42 117,30 11,43 115,96 23,87 116,91 47,09 114,80 11,40 124,03 0,02 54,90 100,00 117,16

Druhý největší podíl na celkovém dovozu ze SRN vykazuje skupina SITC 6 (Průmyslové zboží dle materiálu), u níž je patrný na rozdíl od vývozu do SRN rostoucí trend. Nejvyšší hodnotu podílu měla tato skupina v roce 2002, kdy byl zaznamenán podíl ve výši 24,44 %. V roce 2004 klesl na 23,87 %. Skupina SITC 0 (Potraviny a živá zvířata) zaznamenala ve sledovaném období pokles podílu na celkovém dovozu ze SRN z 3,81 % na 2,79 %.

31

www.destatis.de, www.czso.cz, květen 2006

38

SITC 1 (Nápoje a tabák) je skupina s druhým nejmenším podílem na celkovém dovozu ze SRN. Trend této zbožové skupiny je od druhé poloviny 90. let stagnující a v roce 2004 činil její podíl 0,34 %, což představuje nepatrný nárůst oproti předešlému roku. Skupina SITC 2 (Suroviny bez paliv a potravin) vykazuje klesající trend. U skupiny SITC 3 (Minerální paliva, mazadla atp.) byl zaznamenán největší nárůst jejího podílu na celkovém dovozu ze SRN v letech 1996 a 1999. Od roku 2001 tento podíl stagnuje a v roce 2004 byl zaznamenán podíl ve výši 1,36 %. Podíl skupiny SITC 4 (Živočišné a rostlinné oleje) na celkovém dovozu ze SRN je nepatrný, ne však nejmenší, jak tomu je u jejího vývozu do SRN. V roce 2004 činil podíl této skupiny 1,42 %. Významný podíl na dovozu ČR ze SRN lze pozorovat u skupiny SITC 5 (Chemikálie a příbuzné výrobky). Klesající trend byl zaznamenán až do roku 1997, kdy podíl na celkovém dovozu ze SRN činil 12,17 %. Nejnižší podíl měla tato skupina v roce 2001 (10,72 %), od tohoto roku je pozorován rostoucí trend. V posledním sledovaném roce klesl nepatrně podíl této skupiny na 11,43 %. U skupiny SITC 8 (Různé hotové výrobky) vzrostl podíl na celkovém dovozu ze SRN v roce 1994 z 12,96 % na 14,57 %. To byla zatím největší hodnota podílu této zbožové skupiny za sledované období. V roce 2004 činil podíl 11,4 %.

39

Tabulka č. 15: Komoditní struktura dovozu ČR ze SRN v letech 2002 - 2004, německá klasifikace

2002

Zemědělské a potravinářské výrobky Suroviny a polotovary

2003 Podíl (%)

Index (%)

mil. EUR

2004 Podíl (%)

Index (%)

mil. EUR

Podíl (%)

mil. EUR

524

3,28

570

3,41

108,90

598

3,36

104,90

1 261

7,89

1 160

6,94

91,95

1 158

6,50

99,86

12,27

2 072,03

12,39

105,64 2245,673

12,61

108,38

76,02

12 873

76,99

105,93

13 771

77,31

106,98

0,27

52,72

39

0,22

85,09

100,00

104,60

17 812

100,00

106,53

Hotové výrobky 1 961,50 pro výrobní spotřebu Finální výrobky, stroje 12 152 a přístroje vč. nespec. zboží

Reklamace, 86 0,54 46 náhr. plnění, atp. 15 985 100,00 16 721 Celkem Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 3.4.2006

Při sledování vývoje zbožových skupin dle klasifikace Spolkového statistického úřadu v letech 2002 – 2004 je zřejmé, že největší podíl na celkovém dovozu České republiky z Německa vykazuje stejně jako na straně vývozu zbožová skupina Finální výrobky, stroje a přístroje včetně nespecifikovaného zboží. Tento podíl činil v roce 2004 77,31 % (13 771 mil. EUR). Významnější podíl (12,61 %) vykázala v roce 2004 také zbožová skupina Hotové výrobky pro výrobní spotřebu. Trend této skupiny je mírně rostoucí. Ostatní skupiny se podílejí na celkovém dovozu z Německa jen nepatrně a u všech je patrný klesající trend.

40

Tabulka č. 16: Deset komodit s největším objemem dovozu ČR ze SRN, 2002 - 2004

Položka

2002

2003

2004

mil. EUR 884 Podvozky, karoserie, díly pro 1 596,60 1 725,50 1 691,30 motorová vozidla 1 233,70 1 295,10 1 288,90 861 Přístroje pro výrobu a rozvod el. en. 834,1 895,60 864,70 832 Výrobky z plast. hmot 796,9 818,10 809,20 829 Kovové zboží 631,4 653,20 602,00 259 Stroje ostatní, jinde neuvedené 312,1 372,00 588,70 853 Počítače, kancelářské stroje 402,50 456,40 470,20 865 Elektronické prvky 524,2 574,90 409,30 885 Osobní automobily 313,2 348,90 384,50 872 Výrobky měřící, řídící a regul. techn. 293 319,80 370,00 732 Plastické hmoty Pramen: www.destatis.de, vlastní výpočty, 3.4.2006

Podíl 2004

Index 2004 (%)

9,5

98,0

7,2 4,9 4,5 3,4 3,3 2,60 2,3 2,2 2,1

99,5 96,5 98,9 92,2 158,3 103,0 71,2 110,2 115,7

Z podrobnějšího členění dovozu podle německé zbožové klasifikace vyplývají následující výsledky. Ze strojírenských a elektrotechnických výrobků zaujímají významné podíly elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (17,7 %), dopravní prostředky (14,3 %) a vlastní strojírenství (12,1 %). Energetické stroje, kancelářské stroje a počítače, optika a jemná mechanika mají přibližně stejné podíly jako ve vývozu České republiky do Německa. Podíváme-li se blíže na některé agregace skupin SITC 1-místo zjistíme, že stejně jako u vývozu do SRN je zaznamenán největší podíl na celkovém dovozu ze SRN u souhrnu skupin SITC 5 - SITC 8, který představuje zpracovatelské výrobky. V roce 2004 můžeme oproti roku 1993 pozorovat u této agregované zbožové skupiny nárůst o 2,48 %, který byl způsoben růstem podílu na celkovém dovozu ze SRN u skupiny SITC 6 (nárůst během deseti let zde činil 7,14 %) a u skupiny SITC 5 (ten však nepředstavoval ani 1 %). Byl zmírněn poklesem podílů na celkovém dovozu ze SRN u skupin SITC 7 a SITC 8. Tabulka č. 17: Podíl zpracovatelských výrobků na celkovém dovozu ČR ze SRN, v %

Rok 1993 1994 1995 Podíl 91,38 91,34 92,7 Rok 1999 2000 2001 Podíl 93,62 93,8 94,17 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 3.4.2006

41

1996 92,56 2002 93,99

1997 93,07 2003 94,3

1998 93,81 2004 93,8

Podíl zemědělských produktů na celkovém dovozu ze SRN se také snížil, ne však tak výrazně jak tomu bylo u vývozu do SRN. V roce 1994 se tento podíl zvýšil z 4,38 % na 4,48 %. Od tohoto roku dochází k jeho poklesu až do roku 2000. Od roku 2001 lze pozorovat rostoucí trend a v roce 2004 činil podíl zemědělských výrobků na celkovém dovozu ze SRN 3,41 %. Pokles podílu oproti roku 1993 je zapříčiněn převážně poklesem podílu skupiny SITC 0 na celkovém dovozu ze SRN. Tento pokles činil 2,77 %. Tabulka č. 18: Podíl zemědělských produktů na celkovém dovozu ČR ze SRN, v %

Rok 1993 1994 1995 Podíl 4,38 4,48 3,81 Rok 1999 2000 2001 Podíl 2,64 2,44 2,53 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty, 3.4.2006

1996 3,98 2002 2,8

1997 3,52 2003 2,92

1998 3,01 2004 3,41

2.5. Vzájemný obchod ČR se SRN podle jednotlivých krajů České republiky 2.5.1. Problematika zveřejňování údajů o zahraničním obchodě krajů České republiky Statistika zahraničního obchodu se zbožím podle jednotlivých krajů byla poprvé zpracována v době, kdy Český statistický úřad převzal od Ministerstva financí (Generálního ředitelství cel) zpracování a kontrolu dat o vývozu a dovozu zboží, a nadále současně zajišťuje i následné zveřejnění těchto dat. Od února 2004 je Český statistický úřad výhradním poskytovatelem informací o statistice zahraničního obchodu se zbožím. V návaznosti na mezinárodní praxi některých států Evropské unie začal Český statistický úřad sledovat zahraniční obchod se zbožím také podle jednotlivých krajů. Do jednotného odstavce na Jednotné celní deklaraci byl proto zařazen kód kraje. Údaje o zahraničním obchodu se zbožím jednotlivých krajů České republiky jsou k dispozici od roku 2003. „Vyhodnocením získaných údajů o vývozu a dovozu zboží v roce 2003 se ukázalo, že data o vývozu zboží podle jednotlivých krajů jsou v porovnání s daty o dovozu zboží podle jednotlivých krajů věrohodnější a mají podstatně větší vypovídací schopnost. Problém věrohodnosti údajů je vyvolán především již samotnou metodikou vykazování dat o vývozu

42

a dovozu zboží (kódu kraje) na Jednotné celní deklaraci, která je u vývozu a dovozu zboží zcela odlišná. Do jednotné celní deklarace se uvádějí údaje při: -vývozu kraj původu zboží, kterým se rozumí kraj, kde bylo zboží vyrobeno, zpracováno, opraveno nebo udržováno. Není-li kraj původu znám, nahradí se buď krajem, ve kterém se má zboží použít pro obchodování, nebo do kterého se má zboží odeslat. - dovozu kraj určení zboží, kterým se rozumí kraj, kde má být zboží spotřebováno, sestaveno, smontováno, zpracováno, opraveno nebo udržováno. Není-li kraj původu znám, nahradí se buď krajem, ve kterém se má zboží použít pro obchodování, nebo do kterého se má zboží dostat. Vzhledem k tomu, že u vývozu má zboží jedno místo původu, které je většinou známé, není proto pro vykazující firmy problém využít na Jednotné celní deklaraci pouze jeden odstavec, který je pro zaznamenání původu zboží (kódu kraje) k dispozici. Získání věrohodných dat o dovozu zboží podle jednotlivých krajů, která by byla současně bližší realitě, je mnohem složitější. U dovozu zboží není totiž v řadě případů známé přesné místo jeho konečného užití. V odstavci na Jednotné celní deklaraci je proto z tohoto důvodu u dovozu uváděn kód kraje určení zboží, tj. místo, ve kterém se nachází sídlo firmy, která dovoz zboží realizuje. Z tohoto místa je však značná část dovezeného zboží následně distribuována do dalších míst (krajů) České republiky ke konečnému uživateli. I v případě, že by byly známy kódy krajů všech konečných uživatelů, není možno je do jednoho odstavce na Jednotné celní deklaraci uvést. Získaná data o dovozu zboží podle jednotlivých krajů jsou proto mnohdy značně zkreslená. To se týká především údajů o dovozu zboží do Hlavního města Prahy, kde má sídlo velký počet firem (zejména zahraničních nebo se zahraniční kapitálovou účastí), které obvykle realizují dovozy zboží pro celou Českou republiku. Problém věrohodnosti dat o dovozu zboží podle jednotlivých krajů se proto koncentruje právě do rozdílu, který spočívá ve vysokém podílu Hlavního města Prahy na celkovém dovozu České republiky na straně jedné a podstatně nižších podílů ostatních krajů na celkovém dovozu České republiky na straně druhé (vyjma Středočeského kraje, jehož pozice na celkovém dovozu České republiky je oproti Hlavnímu městu Praha sice nižší, ale v porovnání s ostatními kraji vyšší). Tento stav však neodpovídá realitě.

43

Vysoký podíl Hlavního města Prahy, který je zřejmý u dovozu převážné většiny zbožových tříd, souvisí s již zmíněnou skutečností, že Hlavní město Praha je sídlem řady významných firem realizujících dovozy zboží, které následně směřují do ostatních krajů České republiky. Z konkrétních výrobků lze např. uvést zemní plyn, benzin a další ropné produkty, potraviny a nápoje, léčiva a farmaceutické výrobky, některé chemické výrobky, osobní automobily a další vozidla pro dopravu osob i zboží, díly a příslušenství motorových vozidel, kancelářské stroje a zařízení k automatizovanému zpracování dat, zařízení k telekomunikaci a záznamu, elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, různé druhy průmyslového spotřebního zboží, atd. Na území Hlavního města Prahy jsou umístěny i centrály některých obchodních řetězců. Ty zde mají současně i značné skladovací prostory, ze kterých podle potřeby dovezené zboží distribuují do dalších krajů České republiky. Pro dokreslení situace lze uvést, že z 250 největších firem, které v roce 2003 dovážely do České republiky různé zboží, mělo v Hlavním městě Praha sídlo celkem 96 firem. Z výše uvedených důvodů publikuje proto Český statistický úřad pouze údaje o vývozu zboží jednotlivých krajů České republiky.“32 2.5.2. Vývoz jednotlivých krajů České republiky do SRN v porovnání s celkovým vývozem ČR do SRN a s vývozem jednotlivých krajů do Evropské unie a na Slovensko Pro lepší pochopení jednotlivých souvislostí jsou v této kapitole uvedeny nejprve údaje o celkovém vývozu jednotlivých krajů. Celková hodnota vývozu České republiky vzrostla v roce 2005 oproti předchozímu roku o 8,8 %. V celkové hodnotě vývozu se odrazila značně rozdílná dynamika vývozu jednotlivých krajů. Srovnáme-li hodnoty vývozu jednotlivých krajů v roce 2005 s hodnotami v roce 2004, dojdeme k následujícím závěrům: 

3 kraje vykazují vysoce nadprůměrný relativní růst – Hlavní město Praha a Liberecký (14,3 %) a Moravskoslezský (13,8 %)



Pro 3 kraje byl charakteristický růst vývozu oscilující kolem průměru České republiky – Středočeský (9,9 %), Ústecký (9,6 %) a Pardubický (8,7 %)

32

www.czso.cz, květen 2004

44



4 kraje zaznamenaly podprůměrný růst vývozu – Zlínský, Vysočina, Plzeňský a Jihomoravský



Pokles vývozu se projevil u 4 krajů – Královéhradecký, Karlovarský, Olomoucký a Jihočeský

Na meziročním navýšení celkového vývozu České republiky (o 151,2 mld. Kč) se nejvíce podílely kraje Středočeský, Moravskoslezský, Hlavní město Praha, Liberecký, Ústecký a Pardubický. U velké části vývozu nebyl identifikován kraj původu zboží a proto nemohla být tato část vývozu začleněna do vývozu jednotlivých krajů. Na celkovém vývozu zboží České republiky měl v roce 2005 ze všech 14 krajů největší podíl kraj Středočeský (20,1 %), za kterým následoval s podstatně nižším podílem (o 9,3 p.b.) kraj Moravskoslezský (10,8 %) a kraj Plzeňský (7,9 %). Nejnižší pozici a poslední místo na celkovém vývozu zboží vykázal kraj Karlovarský (2,7 %), na předposledním místě se umístil s podílem o 1,5 p. b. vyšším Olomoucký kraj (4,2 %). Graf č. 3: Postavení jednotlivých krajů na celkovém vývozu České republiky, 2005

Jihočeský; 4,50%

Olomoucký; 4,20%

Karlovarský; 2,70%

Středočeský; 20,10%

Vysočina; 4,80% Liberecký; 5% Moravskoslezský; 10,8 % Královehradecký; 5 % Plzeňský; 7,90%

Zlínský; 5% Hlavní město Praha; 5,70%

Jihomoravský; 7,20%

Ústecký; 7 %

Pramen: www.czso.cz, 9.4.2006

45

Pardubický; 7,60%

Velmi zajímavé je sledovat značné rozdíly v pořadí vývozu jednotlivých krajů ČR v přepočtu na 1 obyvatele od pořadí podle výše hodnoty vývozu jednotlivých krajů. V průměru dosáhl vývoz ČR na 1 obyvatele v roce 2005 183,1 tis. Kč. Nejvyšší hodnotu zaznamenal v přepočtu na 1 obyvatele vývoz kraje Středočeského, který byl o 16 % vyšší oproti vývozu na 1 obyvatele u kraje Pardubického, který zaujal druhé místo, zatímco celkovou hodnotou vývozu byl na místě čtvrtém, a o 174 % vyšší v porovnání s krajem Jihomoravským, který se umístil na předposledním místě, zatímco podle hodnoty celkového vývozu byl tento kraj na místě pátém. Kraje Jihomoravský, Hlavní město Praha a Moravskoslezský se liší od ostatních krajů jednak vysokou celkovou hodnotou vývozu a jednak vyšším počtem obyvatelstva. Tyto kraje se nacházely podle hodnoty vývozu v horní polovině žebříčku, v přepočtu vývozu na 1 obyvatele se umístily v jeho spodní polovině. V hodnocení krajů podle vývozu na 1 obyvatele obsadil podstatně příznivější pozici kraj Karlovarský, který zaostává za průměrem o necelých 20 tis. Kč, dále pak Liberecký, Královéhradecký, Vysočina a Pardubický. Tabulka č. 19: Porovnání pořadí jednotlivých krajů ČR podle hodnoty vývozu a podle hodnoty vývozu v přepočtena 1 obyvatele, 200533 Pořadí Kraje V mil. Kč Pořadí Kraje 1. Středočeský 376 306 1. Středočeský 2. Moravskoslezský 202 739 2. Pardubický 3. Plzeňský 147 646 3. Plzeňský 4. Pardubický 142 674 4. Liberecký 5. Jihomoravský 135 091 5. Vysočina 6. Ústecký 130 750 6. Královéhradecký 7. Hlavní město Praha 107 058 7. Karlovarský 8. Liberecký 94 418 8. Moravskoslezský 9. Zlínský 94 354 9. Zlínský 10. Královéhradecký 93 100 10. Ústecký 11. Vysočina 89 142 11. Jihočeský 12. Jihočeský 84 714 12. Olomoucký 13. Olomoucký 77 840 13. Jihomoravský 14. Karlovarský 49 748 14. Hlavní město Praha Pramen: www.czso.cz, 9.4.2006

V tis. Kč 327,2 282,2 268,3 220,5 174,8 169,9 163,3 162 159,8 158,9 135,2 121,8 119,5 91

Značné rozdíly u jednotlivých krajů lze vidět při meziročních změnách vývozu na 1 obyvatele. Zvýšení vývozu na 1 obyvatele v roce 2005 oproti roku 2004 bylo zřejmé u 10 krajů, k poklesu došlo u 4 krajů. Největší navýšení vývozu na 1 obyvatele vykázal kraj 33

Přepočet je proveden s požitím údajů o středním stavu obyvatelstva v roce 2005

46

Liberecký (27,2 tis. Kč). U dalších třech krajů (Moravskoslezský, Pardubický a Středočeský) byl zaznamenán nárůst vývozu na 1 obyvatele kolem 20 tis. Kč. Vývoz na 1 obyvatele naopak poklesl u krajů Jihočeského, Olomouckého, Karlovarského a Královéhradeckého. U většiny krajů dominovaly ve vývozu zboží stroje a dopravní prostředky (SITC 7), které se na celkovém vývozu podílely více než 50 %. Následovaly Polotovary a materiály (SITC 6) s podílem ve výši 21,7 %, Průmyslové spotřební zboží (SITC 8) s podílem 11,6 % a Chemickými výrobky (SITC 5) s podílem 6,4 %. Nevýznamnou pozici na celkovém vývozu měly Nápoje a tabák (SITC 1) a Živočišné a rostlinné oleje, tuky (SITC 4). Zbožová struktura celkového vývozu České republiky je odrazem zbožové struktury vývozu jednotlivých krajů, která se koncentrovala především do 2 tříd SITC. U deseti krajů dominovaly ve vývozu Stroje a dopravní prostředky a u zbývajících čtyř krajů Polotovary a materiály. Zastoupení vývozu jednotlivých krajů na celkovém vývozu jednotlivých tříd SITC prakticky odráží umístění výrobních kapacit v jednotlivých krajích. Největší část vývozu potravinářských výrobků se koncentrovala ve Středočeském kraji (cukr a výrobky z cukru) a Jihomoravském kraji (obiloviny a obilné výrobky). Moravskoslezský kraj měl největší podíl na vývozu uhlí, koksu a briket, Ústecký kraj na vývozu tuků, zušlechtěných olejů a vosků, a Pardubický kraj na vývozu zařízení k automatizovanému zpracování dat. Zastoupení vývozu Moravskoslezského kraje je významně určováno těžbou energetických surovin (hlavně uhlí) a umístěním výrobních kapacit základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. O tom svědčí např. to, že na celkovém vývozu uhlí z ČR se vývoz uhlí z tohoto kraje podílí téměř 100 %, na celkovém vývozu výrobků plochých válcovaných ze železa z ČR 91 % a na celkovém vývozu rour, trubek, profilů dutých, fitinek železných a ocelových necelou polovinou. V teritoriální struktuře vývozu České republiky dominuje vývoz do států EU25. Na celkovém vývozu ČR se vývoz do států EU25 v roce 2005 podílel 84,1 %. Zastoupení ostatních teritoriálních oblastí je proto podstatně nižší. Pozice vývozu do států EU25 na celkovém vývozu jednotlivých krajů byla však rozdílná a pohybovala se od 77,2 % u kraje Královéhradeckého až po 92,7 % u kraje Plzeňského.

47

Členitější teritoriální strukturu vývozu můžeme v roce 2005 pozorovat u kraje Královéhradeckého, Libereckého, Jihomoravského, Zlínského a Pardubického. Silnější orientaci vývozu na ostatní vyspělé tržní ekonomiky (mimo EU25) měly v roce 2005 kraj Královéhradecký (vývoz do USA a Švýcarska) a Pardubický (vývoz do USA, Švýcarska, Izraele, Turecka a JAR). Dále je patrné vyšší zastoupení vývozu do rozvojových ekonomik v porovnání s ostatními kraji u kraje Libereckého (vývoz do Spojených arabských emirátů a do Hongkongu) a u kraje Pardubického (vývoz do Hongkongu, Singapuru a Spojených arabských emirátů). Kraj Královéhradecký měl vyšší podíl vývozu do evropských tranzitivních ekonomik, Společenství nezávislých států a ostatních států34. Velkou orientaci na vývoz do ostatních států zaznamenal také kraj Plzeňský. Tabulka č. 20: Zastoupení jednotlivých krajů na celkovém vývozu ČR do EU25, SRN, SR, 2005

Kraje

Celkem

Hlavní město 107 058 Praha 376 306 Středočeský 84 714 Jihočeský 147 646 Plzeňský 49 748 Karlovarský 130 750 Ústecký 94 418 Liberecký 93 100 Královéhradecký 142 674 Pardubický 89 142 Vysočina 135 091 Jihomoravský 77 840 Olomoucký 94 354 Zlínský 202 739 Moravskoslezský 48 282 Nespecifikováno 1 873 863 Celkem Pramen: www.czso.cz, 9.5.2006

EU25 v mil. Kč v%

Německo v mil. Kč v%

Slovensko v mil. Kč v%

91 507

85,47

25 424

23,75

25 774

24,07

320 099 73 705 136 894 45 050 112 838 74 102 71 882 116 649 77 869 108 047 64 522 76 715 169 630 36 486 1 575 994

85,06 87,00 92,72 90,56 86,30 78,48 77,21 81,76 87,35 79,98 82,89 81,31 83,67 75,57 84,10

117 708 33 122 86 776 31 689 50 806 39 135 31 744 39 143 28 915 32 414 22 139 30 952 51 896 5 092 626 955

31,28 39,10 58,77 63,70 38,86 41,45 34,10 27,44 32,44 23,99 28,44 32,80 25,60 10,55 33,46

31 269 3 845 4 393 1 837 6 952 4 576 5 308 5 528 5 280 14 862 8 421 10 288 25 252 7 895 161 479

8,31 4,54 2,98 3,69 5,32 4,85 5,70 3,87 5,92 11,00 10,82 10,90 12,46 16,35 8,62

Nejsilnější zastoupení měl v roce 2005 na celkovém vývozu ČR do států EU25 vývoz do Německa, kam bylo směrováno 39,8 % z celkového vývozu ČR do států EU25. Následovalo Slovensko s podílem 10,2 %, Rakousko (6,5 %), Polsko (6,5 %) a Francie (6,3 %). Kromě kraje Hlavní město Praha, kde největší podíl na vývozu představoval vývoz

34

Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko a Vietnam

48

na Slovensko, připadla u všech ostatních krajů rozhodující část celkového vývozu na vývoz do Německa. U zastoupení vývozu do Německa na celkovém vývozu jednotlivých krajů lze však spatřit značné rozdíly. Výrazně podprůměrné podíly byly zaznamenány u kraje Hlavní město Praha (23,7 %), u kraje Jihomoravského (24 %) a u kraje Moravskoslezského (24,0 %). Naopak vysoce nadprůměrné podíly vykázaly kraje Karlovarský (63,7 %), Plzeňský (58,8 %) a Liberecký (41,4 %). Dalšími významnými vývozními orientacemi, které byly mezi hlavními partnerskými státy na druhé příčce u vývozu několika krajů, bylo Slovensko, dále pak Francie a Polsko. Vezmeme-li v úvahu podíl vývozu do Německa, Evropské unie a Slovenska na celkovém vývozu jednotlivých krajů České republiky, dospějeme k následujícím závěrům. Podíl vývozů do Evropské unie na celkovém vývozu kraje je největší u kraje Plzeňského (92,7 %) následovaného Karlovarským krajem (90,6 %) a krajem Vysočina (87,4 %). I ty nejmenší podíly vývozů krajů do EU25 na celkovém vývozu ČR přesahují výši 77 %, což vypovídá o jednoznačné teritoriální orientaci všech krajů ČR.

49

Graf č. 4: Vývoz jednotlivých krajů ČR do Německa, 2005

Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina

Kraje

Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hlavní město Praha 0

20 000

40 000

60 80 000 000 M il Kč

100 000

120 000

140 000

Pramen: www.czso.cz, 9.4.2006

Rozdíly mezi hodnotami vývozů jednotlivých krajů jsou ovlivněny především umístěním výrobních kapacit odvětví zpracovatelského průmyslu a těžbou nerostných surovin (zejména energetických). Nejvyšší podíl Středočeského kraje na vývozu do Německa je významně ovlivněn výrobou dopravních prostředků (především produkcí osobních automobilů a navazujících výrob). Vysoký podíl na vývozu Středočeského kraje měly v roce 2005 osobní automobily aj. vozidla pro dopravu osob (SITC 781), díly a příslušenství motorových vozidel (SITC 784) a také zařízení k automatickému zpracování dat (SITC 752). Vysoký podíl Plzeňského kraje na vývozu do Německa je ovlivněn zejména umístěním podniků zpracovatelského průmyslu se zahraniční kapitálovou účastí.

50

Důležitými determinanty, které také ovlivňují zastoupení krajů ve vývozu, je rozloha kraje, počet obyvatel a počet průmyslových podniků. Nejnižších hodnot nabývají tyto veličiny u Karlovarského kraje, což zapříčiňuje, že tento kraj má jedno z nejnižších zastoupení na celkovém vývozu České republiky. Podíl tohoto kraje na vývozu České republiky do Německa však nejnižší není. Negativní vliv dříve zmíněných veličin je zmírněn výhodou tohoto kraje plynoucí z dopravní vzdálenosti. Nízké zastoupení Karlovarského kraje na vývozu zboží je v celkovém vývozu kompenzováno vyšším vývozem různých forem služeb, zejména cestovního ruchu. Nízký podíl Hlavního města Prahy na vývozu do Německa je ovlivněn tím, že na území Hlavního města Prahy se v porovnání s ostatními kraji nachází menší počet výrobních podniků, a tím podstatně nižší množství zboží, které by mohlo směřovat na vývoz. Z celkového počtu 250 největších českých vývozců sídlilo v roce 2005 na území Hlavního města Prahy 28. Nízký vývoz zboží Hlavního města Prahy je v porovnání s vývozem převážné většiny ostatních krajů České republiky kompenzován vyšším vývozem služeb (cestovní ruch, doprava a ostatní služby – spojové služby, stavební a montážní práce, služby v oblasti pojištění, finanční služby, služby výpočetní techniky a informací, služby v oblasti kultury, zábavy, sportu, rekreace, vzdělávání a zdravotnictví atd.). Rozdíly v orientaci vývozu zboží jednotlivých krajů na Německo, resp. na státy Evropské unie a na Slovensko (jako druhého největšího obchodního partnera ČR), jsou ovlivněny nejen zbožovou strukturou vývozu jednotlivých krajů, ale do určité míry i dopravní vzdáleností. O tom svědčí na jedné straně vysoké zastoupení vývozu zboží do Německa na vývozu kraje Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského, na druhé straně silnější orientace vývozu

zboží

na

Slovensko

u

kraje

Jihomoravského,

Olomouckého,

Zlínského

a Moravskoslezského v porovnání s ostatními kraji (s výjimkou Hlavního města Prahy, jehož orientace vývozu zboží na státy Evropské unie je nejnižší ze všech krajů a naopak na vývoz na Slovensko ze všech krajů nejsilnější).

51

2.6. Vzájemný obchod ČR se SRN podle jednotlivých spolkových zemí SRN35 2.6.1. Vývoj vzájemného obchodu ČR se SRN podle jednotlivých spolkových zemí Spolkový statistický úřad ve Wiesbadenu poskytuje statistické přehledy, které obsahují údaje o vzájemné obchodní výměně jednotlivých spolkových zemí s Českou republikou teprve od roku 2003. Tehdy zveřejnil údaje z let 2001 - 2002. Jedná se o informace, které nejsou běžně publikovány. Zahraniční obchod přímo závisí na hospodářském vývoji země. V případě spolkových zemí můžeme konstatovat, že se v letech 1997 – 2003 nejdynamičtěji rozvíjela hospodářství spolkové země Bayern s celkovým přírůstkem HDP 15,7 %, následovaná Hessen (13,0 %) a spolkovou zemí Baden-Württemberg (12,4 %). Průměrný růst HDP v Německu za uvedené období byl 9,3 %. Na této hranici se ještě pohybovaly spolkové země Bremen, Hamburg, Rheinland-Pfalz, Niedersachsen a z nových spolkových zemí Brandenburg (10,6 %) a Thüringen (9,5 %). Hluboce pod průměrem byly Nordhein-Westfalen, MecklenburgVorpommern, Sachsen a především Berlín, jehož hospodářství zaznamenalo v uvedeném období hluboký útlum (pokles HDP o 3,7 %). Při hodnocení vývozu SRN do ČR v roce 2003 podle jednotlivých spolkových zemí je zřejmé, že největší hodnotu vývozu do ČR měla spolková země Bayern, která zaznamenala v roce 2003 vývoz ve výši 3 018 mil. EUR. Podíl Bayern na celkovém vývozu do ČR byl 18,0 %. Za Bayern následovala spolková země Nordhein-Westfalen, kde byl v roce 2003 zaznamenán podíl na celkovém vývozu do ČR ve výši 15,8 % (2 644,4 mil. EUR), a BadenWürttemberg s podílem 14,2 % (2 379 mil. EUR). Nejmenší podíl na celkovém vývozu do ČR byl v roce 2003 zaznamenán v Mecklenburg-Vorpommern, a to ve výši 0,2 % (31,8 mil. EUR). Za touto spolkovou zemí následovala spolková země Bremen (0,3 %), Brandenburg (1,2 %) a Berlin 1,2 %. V roce 2004 zůstává pořadí zemí dle velikosti vývozu do ČR v podstatě zachováno. Oproti roku 2003 se nejvíce zvýšily podíly na celkovém vývozu Německa do České republiky spolkových zemí Baden-Würtenberg a Hessen.

35

www.destatis.cz, červen 2006

52

Největší růst hodnoty vývozu do ČR v roce 2004 oproti roku 2003 byl zaznamenán ve spolkové zemi Schleswig-Holstein, a to až o 39,63 %. O více než 30 % vzrostl také vývoz do ČR ze spolkových zemí Hamburg a Hessen. K poklesu vývozu v tomto období došlo ve spolkových zemích: Saarland (o 5 %), Berlin (o 1,5 %) a Sachsen-Anhalt (o 0,76 %), Hamburg (o 6,4 %) a Hassen (o 5,8 %). Velice zajímavé je porovnat indexy růstu hodnot vývozu jednotlivých spolkových zemí do ČR v roce 2002 oproti roku 2001 a v roce 2004 oproti roku 2003. V roce 2002 vzrostl oproti předchozímu roku nejvíce vývoz v německých spolkových zemích Berlin (45,0 %), Mecklenburg-Vorpommern (15,2 %) a Thüringen (13,3 %), přičemž už o dva roky později vykázaly poslední dvě zmiňované spolkové země jen nepatrné přírůstky vývozu do ČR a vývoz z Berlína do ČR dokonce poklesl. K příčinám patří rozdílný hospodářský vývoj v jednotlivých německých spolkových zemích a především změna statistické metodiky ČSÚ po vstupu České republiky do Evropské unie. Tabulka č. 21: Vývoz jednotlivých spolkových zemí SRN do ČR, 2002 - 2004, (v % a v mil. EUR )

Podíl 2002

Podíl 2003

Podíl 2004

3 018,00

3 230,00

Index 2004/ 2003 7,02%

17,70%

18,00%

18,10%

2 379,00

2 867,00 20,51%

14,00%

14,20%

16,10%

2 644,40

2 867,40

8,43%

16,00%

15,80%

16,10%

767,7 703 1 405,40 483,5 214,6 158,10 318

1 003,30 30,69% 736 4,69% 1 460,70 3,93% 535,2 10,69% 280,9 30,89% 150,00 -5,12% 324 1,92%

4,10% 4,40% 8,10% 2,80% 1,10% 0,90% 1,50%

4,60% 4,20% 8,40% 2,90% 1,30% 0,90% 1,90%

5,60% 4,10% 8,20% 3,00% 1,60% 0,80% 1,80%

39,63%

0,60%

0,70%

0,90%

-0,76% -1,50% 3,05% 29,33%

1,70% 1,60% 1,00% 0,40%

1,80% 1,20% 1,20% 0,30%

1,70% 1,10% 1,20% 0,40%

0,94%

0,20%

0,20%

0,20%

-8,96%

23,90%

22,40%

19,00%

2003

2004

Bayern BadenWürttemberg NordheinWestfalen Hessen Sachsen Niedersachsen Rheinland-Pfalz Hamburg Saarland Thüringen SchleswigHolstein Sachsen-Anhalt Berlin

113,3

158,2

304,2 206,2 200,1 54,9

301,9 203,1 206,2 71

Brandenburg Bremen Mecklenburg31,8 32,1 Vorpommern 3 718,30 3 385,10 Nepřiřazeno Pramen: www.destatis.de, 9.6.2006

53

Porovnáme-li hodnoty dovozu jednotlivých spolkových zemí SRN z ČR v roce 2003, dojdeme k závěru, že nejvyšších hodnot dovozu z ČR dosáhla spolková země Bayern (4 989 mil. EUR) a měla 28,5 % podíl na celkovém dovozu SRN do ČR. Na druhém místě se umístila spolková země Baden-Württemberg (2 288,9 mil. EUR) s podílem 16,5 % a za ní následoval Nordhein-Westfalen (2 157 mil EUR), kde byl zaznamenán podíl na celkovém dovozu 13,1 %. Nejnižších podílů na celkovém dovozu dosáhly v roce 2003 tyto spolkové země: Mecklenburg-Vorpommern (0,2 %), Brandenburg (0,7 %) a Bremen (0,8 %). V roce 2004 zůstává stejně jako u vývozů spolkových zemí Německa do ČR pořadí zemí dle hodnot dovozů zachováno. K poklesům podílu na celkovém dovozu z ČR došlo u spolkových zemí Bayern, Baden-Würtnberg a Hessen, k růstu naopak u Niedersachsen, Rheinland-Pfalz a Hamburg. Největšího růstu dovozu dosáhly v roce 2004 oproti roku 2003 spolkové země Sachsen (o 64,5 %), Hamburg (o 59,11 %) a Saarland (o 15,94 %). Nejvíce naopak poklesl dovoz z ČR ve spolkových zemích Berlin, Meklenburg-Vorpommnern a Bremen, a to o více než 30 %, dále pak Hessen (o 17 %). Také na straně dovozu z ČR můžeme při porovnání indexu 2002/2001 a indexu 2004/2003 pozorovat celou řadu změn, které jsou způsobeny změnou statistické metodiky. 36

36

Viz kapitola 2.2

54

Tabulka č. 22: Dovoz jednotlivých spolkových zemí SRN do ČR, 2002 - 2004, (v % a v mil. EUR )

Index 2002 (%) 2003 (%) 2004 (%) 2004/2003

2003

2004

Bayern

4 989,00

4 568,00

-8,44%

28,40%

28,50%

26,80%

Baden-Württemberg Nordhein-Westfalen Hessen Sachsen

2 888,00

2 762,00

-4,36%

13,90%

16,50%

16,20%

2 288,90 1811,5 811 1 178,10

2 325,80 1 506,10 1334 1 317,70

1,61% -16,86% 64,49% 11,85%

13,20% 9,80% 5,00% 6,70%

13,10% 10,30% 4,60% 6,70%

13,70% 8,90% 7,80% 7,70%

495,7

500,6

0,99%

2,80%

2,80%

2,90%

267,3 239,60 225 183,1 132,4 167,6 107,1 144,8

425,3 277,80 236 155,1 151,8 106,6 101,5 99,4

59,11% 15,94% 4,84% -15,29% 14,65% -36,40% -5,23% -31,35%

1,50% 1,40% 1,30% 0,70% 0,80% 1,00% 0,70% 0,80%

1,50% 1,40% 1,30% 1,00% 0,80% 1,00% 0,60% 0,80%

2,50% 1,60% 1,40% 0,90% 0,90% 0,60% 0,60% 0,60%

21,8

-35,50%

0,20%

0,20%

0,10%

1 125,80

-27,60%

11,70%

8,90%

6,60%

Niedersachsen Rheinland-Pfalz Hamburg Saarland Thüringen Schleswig-Holstein Sachsen-Anhalt Berlin Brandenburg Bremen

Mecklenburg33,8 Vorpommern 1 554,90 Nepřiřazeno Pramen: www.destatis.de, 9.4.2006

Při hodnocení zahraničního obchodu SRN s Českou republikou v roce 2004 podle jednotlivých spolkových zemí je zřejmé, že největší obchodní výměnu s Českou republikou realizuje ze starých spolkových zemí Bayern, která zaznamenala v roce 2004 obrat ve výši 7 798 mil. EUR, následuje Baden-Württemberg (5 629 mil. EUR), Nordhein-Westfalen (5 193 mil. EUR) a Niedersachsen (2 778,4 mil. EUR). Z nových spolkových zemí je na prvním místě Sachsen (2 070 mil. EUR), dále s velkým odstupem Thüringen (454 mil. EUR), Berlin (420 mil. EURo) a Sachsen-Anhalt (453 mil. EUR). Z této statistiky vyplývá, že 56,7 % dovozu z ČR a 33,3 % vývozu do ČR realizují tři spolkové země: Bayern, Nordhein-Westfalen a Baden-Württemberg. K nim se řadí s dalšími 24,4 % v dovozu z ČR a se 17,9 % ve vývozu do ČR další tři země: Nordhein-Westfalen, Hessen a Sachsen. Šest spolkových zemí z šestnácti (37,5 %) tedy realizuje 81 % celkového dovozu z ČR a 51,2 % celkového vývozu do ČR.

55

2.6.2. Vývoj vzájemného obchodu ČR s německou spolkovou zemí Bayern Největším obchodním partnerem ze skupiny německých spolkových zemí je Bayern. V roce 2004 se tato spolková země podílela 18,1 % na celkové vývozu Německa do České republiky a 26,38 % na celkovém německém dovozu z České republiky. K největším odběratelům Bayern patřily v roce 2004 Spojené státy s podílem 12,6 % na celkovém vývozu Bavorska (14 868 mil. EUR), Itálie (8,8 %), V. Británie (7,5 %), Francie (8,4 %) a Rakousko (7,8 %). Česká republika se v tomto žebříčku umístila s podílem 2,7 % na 12. místě, těsně za Maďarskem. Je tedy pro Bayern druhým největším odběratelem ze skupiny zemí střední a východní Evropy. Největším dodavatelem spolkové země Bayern je Rakousko s podílem ve výši 11,3 % na celkovém dovozu do této spolkové země (10 752 mil. EUR). Dalšími významnými dovozci Bayern jsou Spojené státy (9,8 %), Itálie (8,4 %), Francie (6,4 %) a Čína (16,4 %). Česká republika je sedmým největším dodavatelem Bayern, dováží do této země zboží v celkové hodnotě 4 568 mil. EUR a na celkovém dovozu Bayern se podílí 4,8 %. Česká republika je největším dovozcem Bayern ze skupiny zemí střední a východní Evropy. Z analýzy zbožové struktury zahraničního obchodu spolkové země Bayern s Českou republikou v roce 2004 vyplývá, že největší podíl na obchodu těchto dvou zemí zaujímají hotové výrobky, a to 87,5 % na celkovém vývozu Bayern a 75,8 % na celkovém dovozu. U vývozu následuje potravinářský průmysl (4,1 %) a polotovary (3,3 %). Nejméně se ze spolkové země Bayern vyvážejí suroviny, jejich podíl na celkovém vývozu Bayern činil v roce 2004 pouze 0,5 %. Vidíme tedy, že mezi podílem hotových výrobků na vývozu této spolkové země a podílem ostatních vývozních artiklů je obrovský rozdíl, větší než 80 p.b. Zaměříme-li se podrobněji na skupinu hotových výrobků, zjistíme, že nejvíc se z Bayern vyváží automobily (30,6 %), stroje (18 %) a elektrotechnické výrobky (16,3 %). V roce 2004 vzrostl oproti předešlému roku v nejvyšší vývoz polotovarů (+22,2 %), ze skupiny hotových výrobků potom stroje (+ 21,3 %) a optika, hodinky a šperky (+20,6 %). Do spolkové země Bayern se v roce 2004 dovážely nejvíce stejně jako na straně vývozu hotové výrobky (75,8 %). Následují suroviny (8,4 %), potravinářský průmysl a polotovary. Také zde platí, že mezi nejvíce dováženou položkou (hotové výrobky) a ostatními dovozy je obrovský rozdíl (66,4 p.b.). Ze skupiny hotových výrobků měly největší podíly na celkovém dovozu Bayern elektrotechnické výrobky (20 %) a automobily (17,2 %). 56

Oproti roku 2003 vzrostly nejvíce dovozy kaučukových výrobků (+ 26,4 %) a automobilů (+ 15,1 %) a klesly vývozy výrobků z papíru (-11,8 %) a hraček (-11,7 %). V následujícím grafu č. 5 je znázorněn vývoj vývozu spolkové země Bayern do České republiky od jejího vzniku až do roku 2004. V roce 1993 činila tato hodnota 909,5 mil. EUR. Za jedenáct let se zvýšil vývoz Bayern do České republiky o 355,2 %, na 3 230,5 mil. EUR. Do roku 1997 rostl vývoz zhruba o 20 %. V roce 1998 nastal mírný pokles tempa růstu (+8,8 %) a v roce 1998 byl jako v jediném roce ve sledovaném období zaznamenán pokles vývozu Bayern do České republiky o 1,6 %. V následujícím roce nastalo významné oživení intenzity vývozu a index 2000/1999 nabyl hodnoty 23,6 %, což je po roce 1994 druhý největší přírůstek. V letech 2001 a 2002 se růst vývozu Bayern do ČR zpomalil a v letech 2003 a 2004 nastalo opět mírné oživení jeho intenzity. Graf č. 5: Vývoj vývozu spolkové země Bayern do ČR v letech 1993 - 2004

3500 3000

Mil. EUR

2500 2000 1500 1000 500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

Pramen: www.destatis.de, 9.7.2006

10 nových členů Evropské unie, které přistoupily 1.5.2004, se podílelo v roce 2004 na celkovém vývozu Bayern 9,07 %. Největší podíl z této skupiny mělo Maďarsko (31,17 %), do kterého se vyváželo v roce 2004 ze spolkové země Bayern zboží v celkové hodnotě 3 314,5 mil. EUR. Druhý největší podíl zaujímala Česká republika, a to 30,38 % (3 230,5 mil. EUR), dále následovalo Polsko (21,84 %) a Slovensko (7,71 %). Naopak nepatrné podíly na vývozu Bayern patřily Maltě, Kypru, Lotyšsku, Estonsku a Litvě.

57

Graf č. 6: Podíl „nových“ členů EU na vývozu Bayern v roce 2004

Estonsko; 1,11%

Lotyšsko; 0,93%

Litva; 1,87%

Kypr; 0,74% Malta; 0,43% Maďarsko; 31,17%

Polsko; 21,84%

Slovensko; 7,71%

Česká republika; 30,38%

Slovinsko; 4,56%

Pramen: www.destatis.de, 9.7.2006

Za období 1994 – 2004 vzrostl vývoz spolkové země Bayern do „nových“ členských zemí EU o 379,2 %. Nejvíce narostl vývoz do Estonska, a to o 1 101,3 %. Vysoký přírůstek zaznamenaly za sledované období také Maďarsko (609,3 %), Litva (552,2 %) a Polsko

(452,3 %). Vývoz Bayern do České republiky vzrostl o 277,8 %. Nejnižší přírůstky vývozu byly zaznamenány u Malty a Slovinska. V grafu č. 7 můžeme sledovat vývoj dovozu spolkové země Bayern z České republiky v letech 1993 až 2004. Hodnota dovozu vzrostla za sledované období o 282,6 % z 1 255,4 mil. EUR na 4 568,2 mil. Kč. V letech 1994 a 1995 přesahovaly nárůsty dovozu z České republiky do Bayern 20 %. V roce 1996 se nárůst prudce snížil na pouhých 3,3 %. V následujících letech byla intenzita růstu dovozu oživena. V roce 2002 a 2003 byla zaznamenána mírná stagnace a v roce 2004 došlo poprvé od vzniku České republiky k absolutnímu poklesu dovozu do Bayern (-8,4 %).

58

Graf č. 7: Vývoj dovozu spolkové země Bayern z ČR v letech 1993 – 2004

6000

Mil. EUR

5000 4000 3000 2000 1000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Rok

Pramen: www.destatis.de, 9.7.2006

Dovoz deseti „nových“ zemí EU představoval v roce 2004 hodnotu 11 354,9 mil. EUR. V období 1994 – 2004 vzrostla hodnota dovozu ze zemí sledované skupiny o 302 %. Nejvíce vzrostl dovoz do spolkové země Bayern v Estonsku (767,8 %), Lotyšsku (670,3 %) a Maďarsku (453,6 %), nejméně pak na Kypru (94,9 %), Maltě (104,0 %) a ve Slovinsku (127 %). Česká republika se nachází uprostřed skupiny, co se míry růstu dovozu do Bayern ve sledovaném období týče.

59

Graf č. 8: Podíl „nových“ členů EU na dovozu do německé spolkové země Bayern, 2004

Estonsko; 0,28%

Lotyšsko; 0,64%

Kypr; 0,12%

Litva; 0,52% Malta; 0,63%

Polsko; 13,70%

Maďarsko; 30,17%

Slovensko; 8,22%

Česká republika; 40,23%

Slovinsko; 5,50%

Pramen: www.destatis.de, 9.7.2006

Nejvyšší vývoz ze skupiny „nových“ států EU realizovala v roce 2004 Česká republika ve výši 4 568,2 mil. EUR (40,23 %). Velké podíly na dovozu do Bayern vykázali v roce 2004 také Maďarsko (3 425,4 mil. EUR) a Polsko (1 555,1 mil. EUR). Málo vyvážely ze sledované skupiny do Bayern pobaltské republiky, Malta a úplně nejmenší podíl na dovozu do Bayern měl v tomto roce Kypr.

60

3.

VÝVOJ

VZÁJEMNÝCH PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH

INVESTIC ČESKÉ REPUBLIKY A SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO 3.1. PZI v České republice37 Česká republika je parlamentární demokracie, jedna z nejvíce pokrokových tranzitivních ekonomik a je jedním z deseti nových členů EU, kteří přistoupili 1.5.2004. Hospodářská politika České republiky je stálá a předvídatelná. Česká republika byla první zemí z regionu střední a východní Evropy, která byla přijata do OECD. Je dále členem NATO a dalších mezinárodních organizací, jako WTO, IMF a EBRD. V rámci přípravy na vstup do EU převzala ČR legislativu Evropské unie. Česká koruna má vnitřní i vnější směnitelnost. Veškeré mezinárodní transfery (zisky nebo licenční poplatky) v souvislosti s investicemi mohou být provedeny volně a bez omezení. Česká republika má strategickou polohu v centru Evropy s dobrými spojeními ke stávajícím západním a vznikajícím východním trhům. Síť dálnic je nejhustější v celé střední a východní Evropě a stále se pracuje na jejím rozšiřování. Probíhá také modernizace železnic a přizpůsobení železničních tratí pro vysokorychlostní vlaky. Hustota železniční sítě v České republice převyšuje průměr EU. Česká republika nabízí výrobcům a investorům dobře vzdělanou kompetentní a flexibilní pracovní sílu. Podle studie OECD z roku 2001 je v České republice podíl absolventů vysokých škol jeden z nejvyšších ve světě. Vzdělaná pracovní síla společně s relativně nízkými mzdovými náklady vytváří mimořádné podmínky pro výrobní podniky a také pro vědu a výzkum. Česká republika vydává více prostředků na výzkum a vývoj nežli jiné tranzitivní ekonomiky. Spousta nadnárodních podniků využívá česká vývojová centra a zařízení pro vědu a výzkum (Panasonic, Honeywell, Mercedes-Benz, Motorola, Rockwell, Automation, HermoKing, Visteon). Čeští vědci stojí za několika světově známými vynálezy a patenty.

37

www.czso.cz, červen 2006

61

Česká republika má dlouhou průmyslovou tradici, širokou průmyslovou základnu a také rozsáhlou síť dodavatelů. Díky rostoucímu zájmu investorů nabízí Česká republika vysoce rozvinutý a dynamický trh nemovitostí. Staví se nové kancelářské prostory a vznik průmyslových zón byl urychlen programem vlády k podpoře jejich výstavby. Česká republika se těší jednomu z nejvyšších ratingů, které sdělují významné mezinárodní ratingové agentury pro země střední a východní Evropy. Od agentury Moody´s obdržela Česká republika ratingový stupeň A1 a od agentury Standard and Poor´s stupeň A-. Toto výborné hodnocení vypovídá o nízkých rizicích spojených s investiční činností. Toto všechno jsou důvody proč Česká republika láká velké množství zahraničních investorů. Co se PZI na hlavu týče, patří Česká republika k nejúspěšnějším tranzitivním ekonomikám. Přímé zahraniční investice všech odvětví a ze všech zemí jsou vítány a neexistují žádná omezení týkající se výše investice nebo vlastnických vztahů. Přesto se česká ekonomika, ve srovnání s jejími největšími „konkurenty“ (tj. Maďarskem či Slovinskem), dočkala vydatnějšího přílivu přímých zahraničních investic až počínaje rokem 1998. V průběhu roku 1999 předstihla ČR v celkově přijatém objemu PZI Slovinsko a přiblížila se úrovni Maďarska. V roce 1999 byl již objem PZI v porovnání s rokem předchozím více než dvojnásobný. V letech 1998 až 2001 přijala ČR téměř čtyřikrát více PZI než v předchozích pěti letech. Stav přímých zahraničních investic v České republice k 31.12.2004 vzrostl oproti roku 2003 o 119 mld. Kč a dosáhl 1 280,6 mld. Kč. Oproti předchozím létům nedošlo v roce 2004 k výrazné jednorázové velké investiční akci, ale nárůst investičních prostředků byl rozložen mezi větší počet odvětví ekonomiky.

62

Při podrobnější analýze PZI v ČR v roce 2004 zjistíme, že k největšímu nárůstu došlo meziročně u reinvestovaného zisku 38 (o 79 mld. Kč). Investice do základního kapitálu tuzemských společností vzrostly o téměř 34 mld. Kč, zatímco u ostatního (úvěrového) kapitálu došlo v souhrnu pouze k mírnému nárůstu o 6 mld. Kč. Na přírůstku reinvestovaného zisku se dominantním způsobem podílel zpracovatelský sektor (72,2 % z celkového přírůstku). Tento nárůst signalizuje dobré výsledky hospodaření a trvalý zájem o podnikání v tuzemsku. Co se odvětvové struktury týče, zaujímá v roce 2004 největší podíl na zahraničních investicích ve výši 16,5 %, hodnotově 211 mld. Kč, stejně jako v předchozím roce peněžnictví a pojišťovnictví. Další pořadí patří odvětvím obchodu, oprav, investicím do nemovitostí a služeb pro podniky. V období od roku 1993 do roku 2005 bylo do České republiky investováno již 49,9 mld. USD.39 Více než 100 000 českých podniků všech odvětví je podporováno zahraničním kapitálem. Zavedení investičních pobídek v roce 1998 bylo impulsem pro masivní příliv PZI do greenfield a brownfield projektů. Pozdější novelizace legislativy týkající se investičních pobídek ještě zjednodušila přístup k veřejné podpoře, stejně jako implementační procedury. Největším investorem v České republice je Spolková republika Německo, jejíž podíl na celkovém přílivu PZI do České republiky za sledované období činil 27 % (viz graf č. 9). Se značným odstupem následuje Nizozemí s podílem 15 % a Rakousko s podílem 10 %. Přiliv PZI z těchto tří zemí představuje více než polovinu celkového přílivu PZI do České republiky. Velké zastoupení Nizozemska souvisí se skutečností, že řada amerických, japonských i evropských investorů zakládá své podniky v ČR prostřednictvím dceřiných společností, které mají sídla právě v Nizozemí. Mezi další významné zahraniční investory České republiky se řadí Francie, Španělsko USA, Švýcarsko, Belgie, Velká Británie a Japonsko. 38

Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (základní kapitál v pobočkách, všechny podíly v dceřiných a přidružených společnostech).

Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 39 Předběžné údaje ČNB, www.cnb.cz, červen 2006

63

Graf č. 9: Teritoriální struktura přílivu PZI do České republiky, 1993 – 200540

Ostatní; 13% Japonsko; 2%

Německo; 27%

Velká Británie; 4% Belgie; 4% Nizozemí; 15%

Švýcarsko; 4% USA; 6% Španělsko; 6%

Rakousko; 10% Francie; 8%

Pramen: www.czechinvest.cz, 9.7.2006

Země Evropské unie se na přílivu investic do ČR podílejí 88 %, přičemž celých 85 % připadá na původní členské země EU. Z mimoevropských zemí pochází pouze 8 % objemu přímých investic v České republice. Budeme-li sledovat příliv PZI do „nových“ států EU (s výjimkou Kypru a Malty) v přepočtu na jednoho obyvatele v období 1993 - 2005, dospějeme k následujícím závěrům. Největších hodnot PZI na jednoho obyvatele dosáhly v roce 2005 Estonsko (4,68 EUR) a Maďarsko (4,66 EUR). S malým odstupem následuje Česká republika (4,12 EUR) a již s větším Slovinsko (2,76 EUR). Nejméně plynuly přímé zahraniční investice v přepočtu na jednoho obyvatele do Polska, Lotyšska a Litvy.

40

Průměrný podíl za sledované období

64

Graf č. 10: PZI na obyvatele, 1993 - 200541

Polsko Lotyšsko

Země

Litva Slovensko Slovinsko Česká republika Maďarsko Estonsko 0

1

2

3

4

5

EUR

Pramen: www.czechinvest.cz, 9.7.2006

Ve sledovaném období od roku 1993 do roku 2005 měly největší podíl na celkovém přílivu PZI do České republiky investice do zpracovatelského průmyslu (32 %). Významné podíly měli také finanční služby (18 %), transport, sklady a telekomunikace (17 %), obchod, hotely a restaurace (12 %) nemovitosti a obchodní aktivity (10 %). Dominantní podíl si nadále udržuje sektor služeb. Podíl zpracovatelského sektoru v průběhu existence České republiky významně narůstá, a to na úkor primárního sektoru, jehož podíl je nižší než 1 %.

41

Průměrný podíl za sledované období

65

Graf č. 11: Příliv PZI do České republiky dle sektorů, 1993 - 200542

Dodávky elekřiny, plynu a vody; 6%

Ostatní; 5%

Zpracovatelský průmysl; 32%

Nemovitosti a obchodní aktivity; 10%

Obchod, hotely a restaurace; 12%

Transport, sklady a telekomunikace 17%

Finanční služby; 18%

Pramen: www.czechinvest.cz, 9.7.2006

Zájem zahraničních investorů se v ČR koncentruje zejména do Prahy, kde mají sídlo firmy, jejichž podíl na PZI představuje téměř polovinu celkových PZI. Tato struktura je ovlivněna především zahraničním kapitálem finančních institucí a firem podnikajících v oblasti telekomunikací. Podniky pod zahraniční kontrolou představují v České republice 37 % zaměstnanosti (338 000 lidí), 52 % celkové produkce a 72 % exportu ČR.43 Zájem zahraničních investorů nebyl hlavně v první polovině námi sledovaného období zcela v souladu s potřebami české ekonomiky. Zahraniční investice nevedly z větší části k posilování konkurenceschopnosti země, obecně přičítané produkci výrobků typu Hitech (tj. výrobků náročných na vědu a výzkum, které jsou zdrojem vysoké přidané hodnoty), nýbrž spíše k rozvoji aktivit náročných na relativně levnou pracovní sílu (tj. odvětví středně

42 43

Průměrný podíl za sledované období www.czechinvest.cz

66

a středně méně technologicky náročných a do výrob slibujících rychlou návratnost vložených investičních prostředků). V posledních letech však došlo ke změně typu investic. Investice do strategických služeb a projektů zpracovatelského průmyslu s vyšší přidanou hodnotou dynamicky narůstají na úkor činností nízké odbornosti. Počet a hodnota náročných projektů v oblastech výzkumu, vývoje a služeb se zvyšují. Také noví investoři a podniky, které dříve přesunuly své výrobní programy do České republiky, přemísťují nyní také vývojové činnosti s vyšší přidanou hodnotou, jako např. technologická centra nebo Business-Support centra. Novým trendem jsou také rostoucí investice malých a středních firem EU. Agentura CzechInvest poskytuje pravidelně anketu, ve které hodnotí investiční klima a spokojenost zahraničních firem činných v České republice. Výsledky ankety44 z července 2002 ukazují jednoznačně pozitivní příspěvek zahraničních investic u podniků, které se rozhodly v posledních letech k založení závodu. Podle této studie přispívají zahraniční firmy přímo nebo nepřímo ke zvýšení stupně zaměstnanosti a mají obrovský podíl na vývozu průmyslového zboží. Obchodní vedení většiny těchto společností mimo jiné uvedlo, že během následujících dvou let počítají v jednotlivých regionech České republiky s rozšířením současné výroby, se založením oddělení výzkumu a vývoje nebo center pro služby zákazníkovi. Jejich strategická rozhodnutí vycházejí z prosperity jejich zdejších závodů. Studie přinesla následující závěry: 

75 % firem chce rozšířit své výrobní kapacity až o 25 %.



Rozsah plánovaných rozšíření činí 500 mil. Kč, každé rozšíření kapacity přinese 200 nových pracovních míst (v průměru na projekt).



Více než 52 % podniků zvyšuje počet pracovních míst, přičemž podobný trend je již od roku 1997.



Přes celkovou recesi průmyslu počítá 40 % firem s dalším zvýšením vývozních podílů.



75 % zaměstnanců managementu dotázaných firem má dostatečné znalosti anglického jazyka požadované mateřskými společnostmi. U 17 % jsou tyto znalosti nedostatečné.

44

Pro CzechInvest vypracovala agentura Opinion Windows Research International, www.czechinvest.cz

67



Každá dotázaná zahraniční firma má v průměru jen jednoho cizince ve vedení společnosti.



Čeští pracovníci jsou mobilní: 45 % používá k cestě do práce veřejnou dopravu, 48 % vlastní auto a 7 % podnikovou sběrnou dopravu.



V průměru 20 % v zahraničních podnicích zaměstnaných pracovníků získalo svou práci pomocí úřadu práce. Na Severní Moravě je to 32 % a v Severních Čechách 34 %.



90 % společností překračují nebo dosahují ve svých ziscích úrovně ostatních dceřiných společností v zahraničí.



45 % společností pracuje v nepřetržitém trojsměnném provozu.



82 % společností používá zjednodušených celních postupů a 46 % postupy aktivního zušlechťovacího styku.

3.2. České PZI v zahraničí45 Stav přímých investic českých investorů v zahraničí k 31.12.2004 dosáhl hodnoty 84,1 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 25 mld. Kč. PZI se skládají ze základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu. Struktura českých PZI v zahraničí k 31.12.2004 měla následující podobu (viz tabulka č.23). Tabulka č. 23: Stav českých PZI v zahraničí k 31.12.2004

Základní kapitál

Reinvestovaný Ostatní zisk kapitál

Mld. Kč 57,2 Pramen: www.cnb.cz, 2.8.2006

13,5

13,4

PZI celkem 84,1

Největší část PZI představoval základní kapitál (68,01 %). V meziročním porovnání se základní kapitál zvýšil o 8 mld. Kč. Největší meziroční nárůst však zaznamenal reinvestovaný zisk (o 11 mld. Kč), který se na českých PZI podílel 16,1 %. Tento výsledek podstatně ovlivnil

růst

ziskovosti

v odvětví

velkoobchodu

a

finančního

zprostředkování.

K významnému nárůstu reinvestovaného zisku došlo také v odvětví služeb pro podniky. 45

www.czechinvest.cz, www.export.cz, www.czso.cz, www.cnb.cz, červen 2006

68

Služby představovaly 76 %

českých

investic

v zahraničí,

zatímco

sektor

zpracovatelského průmyslu se na celkovém objemu podílel pouze 12 %. V odvětvové struktuře dosahuje největšího objemu PZI finanční zprostředkování, jehož podíl dosahuje téměř 41 % z celkového kapitálu investovaného v zahraničí. 19,1 % českých přímých zahraničních investic plyne do odvětví obchodu a oprav a 13,1 % do nemovitostí a služeb pro podniky. Graf č. 12: Odvětvová struktura českých PZI v zahraničí k 31.12.2004

Ostatní nekovové minerální výrobky; 2,10%

Chemické výrobky; 4,20%

Ostatní; 9,10%

Elektřina, plyn, voda; 8,40%

Peněžnictví a pojišťovnictví; 40,50%

Potraviny, nápoje, tabák; 1,70% Nemovitosti a služby pro podniky; 13,10% Obchod a opravy; 19,10%

Dobývání nerostů; 1,80%

Pramen: www.cnb.cz, 2.8.2006

Z hlediska teritoriálního členění směřuje největší část tuzemských investic tradičně na Slovensko, jehož podíl však poklesl na 22 % celkového objemu investic oproti 30 % v předchozím roce. Druhý a třetí největší podíl na celkových českých PZI mělo v roce 2004 Nizozemí a Kypr. Rok 2004 znamenal změnu v typu investic. Dříve byly v zemích střední a východní Evropy zakládány hlavně podniky s výrobním, eventuelně odbytovým zaměřením, v poslední době se však spíše jedná o expanzi v energetických odvětvích a v oblasti poskytování úvěrových služeb. V případě Kypru, Lichtenštejnska, Nizozemí nebo Lucemburska je hlavním cílem investic především optimalizace daňového zatížení. Jedním z největších příjemců českých investic je také Bulharsko, a to hlavně díky vstupu koncernu ČEZ do bulharské distribuční společnosti. Značný vliv na zvýšení stavu

69

tuzemských investic v zahraničí měly aktivity domácích finančních skupin, a to jak v zemích s výhodným daňovým režimem (Nizozemí, Lucembursko), tak především v Rusku, které se poprvé dostalo mezi osm nejvýznamnějších cílových zemí tuzemských investic.

3.3. PZI v Německu46 Spolková republika Německo není pro zahraniční investory příliš zajímavým teritoriem, a to i přesto, že je to země s široce rozvinutou průmyslovou základnou. Malá obliba Německa pro investory je způsobena sociálním a daňovým systémem, který příliš zatěžuje podnikatelské subjekty. Částečné zlepšení nastalo na počátku 90. let díky privatizačním a investičním projektům souvisejících se sjednocením Německa. V poslední době lze však opět pozorovat pokles ekonomické aktivity jak zahraničních investorů tak také domácích podnikatelských subjektů, což se každoročně projevuje v celkové záporné bilanci kapitálových transferů do přímých investic. Pouze v roce 2000 vykázalo Německo aktivní saldo přímých zahraničních investic (154 mld. EUR).47 Při sledování vývoje toku německých PZI do zahraničí v posledních letech zjistíme, že PZI vykazují klesající trend. Zvrácení této tendence nastalo podle předběžných údajů48 v roce 2004, kdy došlo k nárůstu hodnoty PZI do zahraničí o 353 % na 41,3 mld. EUR. Tabulka č. 24: Tok německých PZI do zahraničí v letech 2001 – 2004, mld. EUR

Rok netto transfery něm. PZI do zahraničí Pramen: www.czechinvest.cz, 9.7.2006

2001 50,3

2002 26,1

2003 11,7

2004 41,3

Co se týče teritoriálního rozmístění toků německých přímých investic do zahraničí v posledních letech, investuje Německo nejvíce do států Evropské unie. Největší hodnota byla zaznamenána u odlivu německých přímých investic do Velké Británie, dále potom do Francie, České republiky, Lucemburska a Belgie. Můžeme si povšimnout, že významnou roli zde hraje geografická blízkost těchto zemí. Z nových členů EU plynuly přímé investice Německa v poslední době nejvíce do České republiky, dále do Polska a Maďarska. 46

www.destatis.de, červen 2006 www.export.cz, květen 2006 48 www.destatis.de, červenec 2006 47

70

V posledních letech směřuje tok německých přímých investic především do rozvojových zemí a reformních zemí střední a východní Evropy (včetně středoasijských států SNS a Číny). V letech 1998 – 2001 se příliv německých PZI do rozvojových zemí zvýšil o 81 % a do reformních zemí střední a východní Evropy o 107 %. Tento nadprůměrný růst lze vysvětlit hospodářskými problémy Německa a snahou výrobců nalézt co nákladově nejvýhodnější subdodavatelské trhy a zajistit odbyt svých výrobků právě v těchto zemích. Odliv německého kapitálu do zahraničí s sebou přináší i celou řadu negativ. Některými odborníky je kritizován z důvodu omezení hospodářského vývoje a dalšího zvyšování nezaměstnanosti v Německu. Na druhou stranu přinášejí německé investice v nových členských státech EU německým firmám zvýšení konkurenceschopnosti v důsledku poklesu jejich nákladů a tím i zajištění stávajících pracovních míst. Investovaný kapitál dále přináší nové zakázky jak mateřským firmám, tak subdodavatelům v oblasti investic a polotovarů pro výrobu v dceřiných společnostech v zahraničí. V praxi to znamená, že u německé firmy investující v zahraničí je velké procento této investice tvořeno technologickými dodávkami, z nichž téměř všechny jsou německého původu. Celková hodnota zahraničních investic v Německu dosáhla v roce 2002 507 mld. EUR. V prvních 8 letech po sjednocení Německa dosáhl příliv zahraničních investic cca 50 mld. EUR, v dalších 4 letech tomu již bylo o 100 mld. EUR více. V roce 2002 činily transfery zahraničního kapitálu do přímých investic 40,4 mld. EUR. V následujícím roce byl podle předběžných údajů49 zaznamenán jejich pokles téměř od 50 %. V roce 2004 se klesající tendence obrátila a hodnota PZI do Německa činila 36,1 mld. EUR. Tabulka č. 25: Stav zahraničních přímých investic v Německu v letech 2001 – 2004, v mld. EUR

Rok Netto transfery ZPI do Německa Pramen: www.czechinvest.cz, 9.7.2006

49

2001 37,9

www.destatis.de

71

2002 40,4

2003 22,5

2004 36,1

Přestože Německo není považováno za zajímavou zemi pro zahraniční investory, je zde registrováno nejvíce zahraničních společností, převážně z Evropské unie. Přibližně 11 600 zahraničních společností zaměstnává v soukromé sféře 1,5 mil. lidí a vytvářejí roční obrat 500 mld. EUR. Z teritoriálního hlediska investují do Spolkové republiky Německo především nizozemské firmy, jejichž hodnota investovaného kapitálu převyšuje téměř o polovinu hodnotu investovaného kapitálu druhého největšího investora v Německu, Velké Británie. Je to do jisté míry způsobeno faktem, že v Nizozemsku má sídlo celá řada amerických, čínských a jiných společností. Na dalších místech žebříčku regionálního rozmístění toků přímých zahraničních investic v Německu jsou Belgie, Irsko, Španělsko, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, USA, Itálie a Řecko. Zahraniční kapitál směřuje do Německa zejména do oblastí holdingových společností, chemického průmyslu, IT50 a bankovnictví. Naopak německý kapitál směřuje v zahraničí zejména do odvětví komunikací a distribuce proudu či plynu, pojišťoven, bank a dále pak do automobilového průmyslu a strojírenství. Přímé zahraniční investice však představovaly v posledních letech ani ne 10 % všech investic v Německu a SRN tak tímto podílem zaostává za ostatními západoevropskými zeměmi (Belgie, Švédsko, Holandsko, V. Británie, Španělsko, Francie a Švýcarsko).51

3.4. Německé PZI v České republice52 Již od začátku devadesátých let zaujímá Německo přední místo mezi zahraničními investory v České republice. Svým podílem vyšším než 30 % na celkovém přílivu přímých zahraničních investic do České republiky je Německo u nás největším investorem. Ať už pobočkami nebo dceřinými společnostmi, zastoupeno je zde více než tisíc německých podniků.

50

Informační technologie www.bundesbank.de 52 www.destatis.de, www.czechinvest.cz, červen 2006 51

72

V letech 1993 – 2004 bylo německými partnery v Česku investováno téměř 12,2 mld. EUR (29,7 % všech přímých investic v daném období). V roce 2004 přiteklo do České republiky přímých zahraničních investic za 3,6 mld. EUR, na čemž se Německo podílelo 20 % (700 mil. EUR). Poté, kdy v roce 2002 dosáhl tok německých investic 4,9 mld. EUR (z velké části akvizice státních podílů v českém plynárenství firmou RWE za více než 4,1 mld. EUR), došlo v roce 2003 k podstatnému snížení přílivu německého kapitálu. Stále však Německo zůstává největším zahraničním investorem v České republice. K 31.12.2004 dosahovala hodnota německých přímých zahraničních investic v České republice 263,5 mld. Kč. Z toho největší část tvořil základní kapitál, který se na celkové hodnotě německých PZI podílel 60,22 %. Jeho hodnota dosáhla 158,7 mld. Kč. Podíl reinvestovaného zisku dosáhl k tomuto datu téměř 40 %. Graf č. 13: Struktura německých PZI v ČR, stav k 31.12.2004

Ostatní kapitál; 1,75%

Reinvestovaný zisk; 38,03%

Základní kapitál; 60,22%

Pramen: www.cnb.cz, 2.8.2006

K největším novým investicím resp. k nejdůležitějším expanzím patřily v roce 2004 investice výrobce náprav Benteler Automotive, výroba solárních modulů společnosti RWE Schott Solar nebo třetí česká výrobna koncernu Bosch Diesel specializována na vysokotlaké pumpy pro dieslové motory. Vysoce ceněn je také projekt českých odborníků výstavby technologického centra pro výzkum, vývoj a testování osobních aut Škody a.s.

73

Po právní stránce jsou vzájemné investice České republiky s Německem upraveny několika vzájemnými dohodami. Mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Spolkovou republikou Německo byla uzavřena dne 2.10.1990 Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic, která vstoupila 12. srpna 1992 v platnost. Obě země podepsaly také Dohodu o zřízení multilaterální investiční a garanční agentury (MIGA). K největším německým investorům v České republice patří koncern Siemens. Siemens měl svou kapitálovou účast v Česku již dávno před první světovou válkou. První činnost začal rozvíjet již v roce 1885 a o pět let později bylo v Praze a Brně zahájeno jeho zastoupení. Dnes je Siemens a.s. zastoupen v České republice skupinou 23 podniků. Podniká zde především v oblasti dopravy (kolejová vozidla), domácí spotřeby a osvětlení, elektronických komponent, automatizace a řízení, ale také v oblasti energie, zdravotnictví, nákupu a logistiky a konečně také v odvětví informační techniky a telekomunikací. Siemens zaměstnává v České republice více než 12 000 lidí a patří tím k největším zaměstnavatelům v zemi. Dalším významným a také úspěšným německým investorem je Volkswagen, který převzal společnost Škoda a.s. Dnes je s 25 000 zaměstnanci největším zaměstnavatel v České republice. Je to již více než sto deset let, co byl tento podnik založen a bylo v něm vyrobeno první auto. V roce 1905 představili zakladatelé společnosti první model Voiturette pod původním názvem firmy Laurin & Klement. Dnešní značka Škoda vznikla až fúzí s plzeňským závodem Škoda v roce 1925. V dubnu 1991 byl tento automobilový závod převzat německým koncernem Volkswagen. Tím byl umožněn další rozvoj nejenom této tradiční a úspěšné české značky, ale také celého automobilového odvětví. Tento úspěch vzbudil velký zájem dalších automobilových koncernů o Českou republiku a zesílil příliv zahraničních investic rozličných automobilových dodavatelů, kteří nalézají v České republice potřebnou kvalifikovanou sílu a potřebnou síť místních dodavatelů. Velká část podniků rozšiřuje na základě dobrých zkušeností v České republice nejen svou výrobu (díky výhodné struktuře nákladů), nýbrž využívá také tvořivý potenciál kvalifikované pracovní síly ve vývoji. Typickým příkladem je firma Robert Bosch, jejíž přítomnost

na

českém trhu

byla

na

konci 19.

století spojena s automobilkou

Laurin & Klement. Od roku 1991 je firma Robert Bosch znovu činná v České republice, a to prostřednictvím více samostatných podniků, ke kterým patří také tři výrobní závody: Bosch Diesel s.r.o. v Jihlavě, Robert Bosch s.r.o. v Českých Budějovicích a Bosch Rexroth s.r.o. 74

v Brně. V září 2004 se Robert Bosch rozhodl vybudovat v Českých Budějovicích nové technologické centrum, které má zaměstnávat více než 200 vysoce kvalifikovaných odborníků pro vývoj základny pro automobilové komponenty a moduly aut. Skupina Bosch zaměstnává dnes v České republice více než 8 tisíc lidí a roční obrat přesahuje 1 mil. EUR. Tato čísla významně rok od roku stoupají. Další významné německé podniky, které provozují v České republice jak výrobní zařízení tak vývojové činnosti jsou např.: B. Behr, BSH, Continental Reces, Demag Cranes, Hella, Kostal, Linde Frigera, Mercedes Benz, Osram, Peguform a další. Graf č. 14: Německé PZI v ČR podle odvětví, 2004

Ostatní ; 31%

Výroba aut a automobilových součástek; 20%

Poskytování úvěrů; 5%

Maloobchod (s výjimkou obchodu s auty a čerpacích stanic), oprava spotřebního zboží; 6%

Zásobování energie; 11%

Sklo, keramika, kamenictví a sochařství; 8%

Výroba Výroba přístrojů gumových pro výrobu a plastických elektřiny; 6% produktů; 6%

Zprostředkování obchodu a velkoobchod (s výjimkou obchodu s automobily); 7%

Pramen: Ihr Partner – Bundesrepublik Deutschland, České velvyslanectví, 2006

Němečtí investoři investují v České republice dlouhodobě do výroby motorových vozidel, obchodu a obchodních služeb, peněžnictví, výroby elektropřístrojů. Největší německou přímou investici v ČR po roce 1990 představuje investice koncernu Volkswagen

75

do Škody Mladá Boleslav, která se řadí mezi tři největší přímé zahraniční investice v České republice vůbec. Vysoký podíl německých investic na celkové sumě přímých zahraničních investic v České republice lze mimo příznivé investiční klima vysvětlit částečně také tím, že nadnárodní společnosti často investují v ČR přes své pobočky registrované v Německu. Tímto způsobem mohou využívat dobrých kontaktů v českém prostředí, které tyto pobočky v České republice většinou mají.

3.5. České PZI v Německu Česká republika nepatří k výrazněji se v Německu angažujícím zemím. Je to způsobeno potřebou silného kapitálového vybavení, kterým čeští investoři většinou nedisponují. Za rok 2004 činil odliv českých PZI do Německa 42 000 tis. Kč, což představuje 0,2 % hodnoty německých PZI v ČR v tomto roce. K 31.12.2004 činila hodnota českých PZI v Německu 1 155 mil. Kč. Z toho 74,82 % představoval základní kapitál, 3,02 % reinvestovaný zisk a 22,16 % ostatní kapitál. Graf č. 15: Struktura českých PZI v Německu, stav k 31.12.2004

Ostatní kapitál; 22,16%

Reinvestovaný zisk; 3,02%

Základní kapitál; 74,82%

Pramen: www.cnb.cz, 2.8.2006

76

Jednou z největších českých akvizic v Německu v poslední době bylo získání chemického podniku na výrobu hnojiv Stickstoffwerke Piesteritz firmou Agrofert. K dalším českým investorům v Německu se řadí například firmy Sitel Passau GmbH, Triton Chemnitz Gmbh, LCS International GmbH, které podnikají v Německu v oblasti chemie či elektroniky a IT technologií. Ve všech zmíněných případech se jedná o zahraniční afilace. Vstupů českých podnikatelů na německý trh přímou účasti je stále málo (také v porovnání s Polskem, Maďarskem). Například v Hamburku působí 150 ruských, 70 polských, 30 maďarských a jen 4 české firmy.

77

4. ZHODNOCENÍ Česká republika je relativně malá ekonomika s relativně vysokou mírou otevřenosti. Intenzita zahraničního obchodu je tedy v České republice značně vysoká a vypovídá o velké závislosti České republiky na něm. Největším obchodním partnerem České republiky je Spolková republika Německo. Její podíl na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR je o 28 % větší než podíl druhého největšího obchodního partnera České republiky, Slovenska.53 Vývoj zahraničního obchodu ČR je výrazně ovlivňován vývojem vzájemného obchodu ČR se SRN a vývojem hospodářské situace ve SRN. Vysoký podíl Spolkové republiky Německo na celkovém zahraničním obchodě České republiky poukazuje na velkou závislost, která se může pro Českou republiku stát hrozbou. Ať už recese na německém trhu nebo posilování české koruny vůči euru, to všechno jsou faktory, které mají nepříznivý dopad na vzájemnou obchodní výměnu, a tím také na prosperitu české ekonomiky. Viditelné je to např. na vývoji vzájemného obchodu v letech 2001 a 2002, kdy se německá ekonomika dostala do největší recese od sjednocení. Nejenže poklesl obrat zahraničního obchodu Německa, ale vzniklá situace se okamžitě projevila také ve zhoršení výsledků vzájemného zahraničního obchodu Německa s Českou republikou. Větší diversifikace teritoriální struktury českého zahraničního obchodu by tyto negativní důsledky přílišné závislosti České republiky na obchodě s Německem do určité míry snížila. Nutno však říct, že i přes dlouhodobou recesi ekonomiky SRN si čeští exportéři udrželi dobrou pozici na německém trhu. Stále je to trh, který pro svou geografickou blízkost, stabilitu a snadnou „průhlednost“ představuje pro české vývozce a investory jedny z nejmenších rizik. Z analýzy vývoje vzájemného obchodu ČR se SRN podle jednotlivých spolkových zemí SRN je zřejmé, že každá z těchto zemí má svá specifika, která je třeba při vstupu na jejich trh respektovat. Přestože podíl SRN na celkovém vývozu z ČR v určitém období klesal, zvýšil se v tuto dobu vývoz do některých spolkových zemí. České firmy vyvážející do Německa by proto měly nahlížet na německý trh diferenciovaně a zaměřit se převážně na ty spolkové země, které vykazují malý podíl dovozu z ČR a skrývají tak značné exportní možnosti. Větší teritoriální rozmanitost struktury českého vývozu na větší počet spolkových

53

www.czso.cz, 2002

78

zemí by z části eliminovala negativní důsledky závislosti na Spolkové republice Německo a snižovala by riziko postihnutí vývoje jejího zahraničního obchodu německou recesí. Dalším problémem je posilující koruna. Ta zdražuje české vývozy, které ztrácejí svou konkurenceschopnost na německých trzích a naopak zlevňuje dovozy do ČR, které zaplavují český trh levnými výrobky ze zahraničí a vytlačují tak konkurenceneschopné domácí výrobce z trhu. Na druhou stranu se v souvislosti se silnou korunou relativně zvyšuje konkurenceschopnost českých vývozců u těch strojírenských, dopravních, elektronických a jiných výrobků, resp. prostředků a investičních zařízení, kde je ve výrobcích obsažen vysoký podíl subdodávek z dovozu, které jsou realizovány při daném zpevněném kurzu koruny za nižší ceny. Zhodnocený kurz je rovněž výhodný pro modernizaci a restrukturalizaci českého průmyslu, neboť zlevňuje dovoz nových technologií. Je tedy otázkou, zda by místo intervencí Centrální banky proti posilování kurzu neměly raději české podniky přijímat taková opatření ve výrobě, která zvýší produktivitu práce a umožní tím vyrábět produkty s nižšími náklady, které budou schopny lépe konkurovat na německých trzích i při silné koruně. Většina českých malých a středních podniků nemá v Německu infrastrukturu, která by jim pomohla prosadit se na trhu. Je to problém, jenž brání udržet, resp. zlepšit jejich pozici na trhu v takovém rozsahu, kterého v předchozích letech dosáhly. Zde je nezbytná podpora a pomoc ze strany státu a organizací proexportní politiky. Předpokladem úspěšného proniknutí na německý trh je také existence spolehlivého dobrého obchodního zastoupení. Mezi nevyužité možnosti stále patří přímé působení českých obchodních firem na německém trhu (budování zastupitelských sítí, joint-venture, servisních středisek, zakládání firemních kanceláří atd.). Dále je třeba zintenzivnit na německém trhu marketing, prezentaci a posilování goodwillu firmy a výrobku. Významným mezníkem ve vývoji zahraničního obchodu České republiky je bezesporu 1. květen 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Vzájemný obchod se SRN přestává být obchodem zahraničním a stává se obchodem vnitrounijním. Aplikují se na něj svobody jednotného trhu umožňující volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob (s dočasnými výjimkami). 1. května 2004 zanikla ekonomická hranice mezi ČR a SRN a s ní i celní řízení pro obchod s touto zemí. Statistika poukazuje zcela jasně na výrazné zlepšení výsledků česko-německého obchodu po tomto datu, jak se ostatně předpokládalo. Po 79

podrobnějším prozkoumání této problematiky však zjistíme, že i když se tyto statistické hodnoty zvyšují, ke zlepšení obchodu po vstupu ČR do EU ve skutečnosti nedošlo. Většina obchodních překážek zhoršujících vstup českého zboží na německý (resp. evropský) trh již byla odstraněna v rámci Prozatímní a Asociační dohody. Tento příznivý efekt se tedy prakticky „vyčerpal“ již před vstupem ČR do EU. Zlepšení výsledků vzájemného obchodu ČR s Německem je z většiny způsobeno změnou statistické metodiky ČSÚ a jeho přistoupením k metodice Intrastatu. I přesto však s sebou české členství v EU přináší celou řadu efektů. Část dovozů ČR z nečlenských zemí je nahrazena zdroji z EU, prohlubují se a rozšiřují se dodavatelské a kooperační vazby uvnitř EU. Vstup České republiky do EU usnadnil přístup českého exportu na západoevropské trhy i trhy současných kandidátských zemí. Dalšími nespornými pozitivními vlivy vstupu ČR do EU je zvýšený příliv kapitálu do země a příliv nových technologií. Zvyšuje se možnost výběru dodavatelů. České firmy musí na druhou stranu čelit ostré konkurenci. To může ještě více zvýšit již tak vysokou nezaměstnanost. K tomu, aby české podniky obstály v tomto tvrdém konkurenčním prostředí nestačí jen nízké ceny a mzdy, ale je nezbytné zvýšit produktivitu práce a zlepšit kvalitu svých výrobků prováděním inovací a využíváním nových technologií. Čeští exportéři by se měli zaměřit na tradiční odvětví, která jsou v důsledku své jedinečnosti neustále žádaná na zahraničních trzích. Důležitá není pouze kvalita a atraktivnost nabízeného zboží, ale také s tím spojených služeb a nutného servisu. Za jeden z klíčových faktorů dynamiky a růstu ekonomické výkonnosti země je považován příliv přímých zahraničních investic, který je, co se hodnoty týče, jistě významnější než jejich odliv. V posledních letech přiliv PZI do české ekonomiky rostl, což s sebou přineslo stálé větší pronikání zahraničního kapitálu do podnikatelského sektoru. Společně s PZI do země nepřicházejí jenom potřebné finanční zdroje, nýbrž dochází také k transferu pokročilých technologií a manažerských praktik z vyspělých zemí. Důsledkem příchodu nadnárodních společností na místní trh bývá nárůst konkurence. To může přinutit místní firmy, aby využívaly efektivněji své vlastní zdroje a přijímaly nové technologie bez významných zpoždění a udržely si tak či zvýšily své tržní podíly. Nadnárodní společnost asistuje místním dodavatelům při instalaci nových produkčních technologických zařízení, poskytuje jim informace, trénink a poradenství, a na druhé straně po nich požaduje spolehlivé a včasně dodávky kvalitních produktů. Dalším příznivým dopadem PZI je, že domácí firmy

80

často hledají zdroje pro nákup svých vstupů u podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž produkty mají vyšší kvalitu než ty, které nabízejí místní firmy.

81

ZÁVĚR Vzájemné hospodářské vztahy České republiky se Spolkovou republikou Německo zaznamenaly v devadesátých letech zásadní změny, které vyplynuly z celkové přeměny zahraničního obchodu České republiky. Jedná se nejen o přeměny institucionálního rázu, ale také o přeměny teritoriální a zbožové struktury zahraničního obchodu. V průběhu transformačního procesu došlo k cenové liberalizaci a byl odstraněn monopol zahraničního obchodu. Vzájemný obchod České republiky se Spolkovou republikou Německo byl v 90. letech značně ovlivněn Asociační dohodou s Evropskou unií, která umožnila pro naše zboží lepší přístup na německý trh. Jednalo se o značnou asymetrii z důvodu zvláštního statutu ČR. Tato asymetrie znamenala, že Spolková republika Německo otevírala své trhy pro zboží z České republiky rychleji, než to dělala Česká republika pro zboží ze SRN. Tento princip asymetrie dal české ekonomice možnost adaptace na konkurenční podmínky na německém trhu. Týkal se především specificky citlivých výrobků (textilní, ocelářské a zemědělské produkty), u nichž by rychlá liberalizace mohla vést k nepříznivým důsledkům pro českou ekonomiku i ekonomiku EU. Obchodní bilance ČR vykazuje již od roku 1993 deficit, který v průběhu devadesátých let neustále narůstal, a jehož úroveň vyvrcholila v roce 1996, kdy dosáhla celkového pasiva ve výši 160 mld. Kč. Teprve ke konci sledovaného období došlo k poklesu pasiva a v roce 2005 byl podle předběžných výsledků ČSÚ poprvé realizován přebytek obchodní bilance. Vývoj obchodní bilance se SRN je daleko příznivější. V prvním roce bylo sice dosaženo pasiva obchodní bilance, již v dalším roce však bylo zaznamenáno aktivum, které se až na výjimky v letech 1995 - 1997 stále zvyšovalo a vyvrcholilo v roce 2003. Bohužel očekávání pro rok 2004 splněna nebyla a obchodní bilance se SRN se zhoršila téměř o 60 %. Vzájemný obchod se SRN má však pro ČR z tohoto pohledu stále značný význam a podílí se velkou měrou na zmírnění deficitu obchodní bilance ČR. Již v roce 1993 byla Česká republika čistým dovozcem ve zbožových skupinách: stroje a přepravní zařízení, suroviny bez paliv a chemikálie. Pasivum s těmito komoditami se stále zvyšuje. V tomto roce dochází ke vzniku pasiva u zbožových skupin potraviny, živá zvířata, nápoje a tabák. K významnému zlomu došlo v roce 1997, kdy se výrazně zlepšila bilance u strojů a přepravních zařízení a tento trend pokračuje prakticky dodnes. V tomto

82

období došlo také k výraznému zlepšení bilance skupiny paliv s významným poklesem v roce 1998 a první polovině roku 1999, a to především v důsledku snížení cen. Tento trend se v polovině roku 1999 otočil. V současné době je největší položkou vývozu do SRN i dovozu ze SRN zbožová skupina SITC 7. Za ní následují v obou směrech skupiny SITC 6, 5 a 8. Stále platí, že technologie se více do České republiky z Německa dovážejí nežli vyvážejí. Přičemž je nutné poznamenat, že podíl technologií na českém vývozu do Německa se zvyšuje. Jde především o výrobky elektrotechniky, o počítače, leteckou a telekomunikační technologii. Na českém zahraničním obchodě se SRN se významně podílí také zušlechťovací operace. Podíl těchto operací na celkovém vývozu do SRN je téměř o polovinu větší nežli jejich podíl na celkovém dovozu ze SRN. Česká republika má celou řadu předností, díky kterým láká velké množství zahraničních investorů. Co se PZI na jednoho obyvatele týče patří k nejúspěšnějším tranzitivním ekonomikám. Největším investorem v České republice je Německo s téměř třetinovým podílem na celkovém přílivu PZI. Vývoj německých PZI byl od vzniku České republiky velice příznivý a až do roku 2003 se jejich příliv neustále zvyšoval. I přesto, že došlo v roce 2003 k podstatnému snížení přílivu německého kapitálu, zůstává Německo největším zahraničním investorem v České republice. Hodnota českých PZI v Německu je podstatně nižší nežli hodnota německých PZI v České republice. Je to zapříčiněno jednak rozdílnou hospodářskou vyspělostí obou zemí a jednak nedostatečnou kapitálovou vybaveností českých investorů. Český zahraniční obchod se prakticky v průběhu devadesátých let přeorientoval na Německo (a dále na země EU). To naprosto dokazuje, že německý trh české výrobky přijímá a české zboží je na něm žádané. Není proto potřeba mít před ním zbytečný respekt a obavy. Je to naopak důvod k tomu, jak využít všech možností na tento trh proniknout a uplatnit se na něm.

83

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE Knihy: 1. PIPEK, J.: Mezinárodní obchod, VŠE, Praha 1996. ISBN 80-7079-595-6 2. ČERNOHLÁVKOVÁ, E.,MACHKOVÁ, H. a kol.: Mezinárodní obchodní operace, HZ Editio spol.s.r.o., Praha 2003. ISBN 80-247-0686-5 3. KUBIŠTA, V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio spol.s.r.o., Praha 1999. ISBN 8086009-29-7 4. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2002, Scientia spol.s.r.o., Praha 2002.ISBN 807223-760-8 5. MESÁROŠ, O.: Vývoj a hlavní strukturální změny v zahraničním obchodě České republiky, VŠE, Praha 2000. ISNB 80-245-0120-1 6. JIRGES, T., PLCHOVÁ, B.: Zahraniční obchod a národní ekonomika, VŠE, Praha 1996. ISBN 80-7079-967-6

7. PODSKALSKÁ, P. a kol.: Rahmenbedingungen für unternehmerische Tätigkeit in der Tschechische Republik, PP Agency, Praha 2004. ISSN 1211-0949

Internetové stránky: 8. www.czso.cz

9. www.bundesbank.de.

10. www.cnb.cz

84

11. www.dtihk.cz

12. www.export.cz

13. www.statistik-bund.de

14. www.destatis.de

15. www.mpo.cz

16. www.czechinvest.cz

17. www.bussinesinfo.cz

85

Příloha č. 1: Mapa Spolkové republiky Německo

Zdroj: www.destatis.de., květen 2003

86

Příloha č. 2:

Mapa České republiky s průměrnými podíly jednotlivých krajů na celkovém vývozu ČR za období 2004 - 2005

Zdroj: www.czso.cz, červenec 2006

87