Ekonomická situace a nástroje a politiky na podporu ICT v EU

Ekonomická situace a nástroje a politiky na podporu ICT v EU

Petr Zahradník EU Office České spořitelny, New York University, EuroTeam při Evropské komisi,

člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

Situace v euro-zóně a ekonomice EU -

Deskripce klíčových okolností:

-

Vývoj reálné ekonomiky: po největší evropské recesi za mnoho minulých dekád v roce 2009 a nadějném oživování v roce 2010 jsou další vyhlídky v průběhu dekády mlhavé, rizikové a nepříliš příznivé

-

Fiskální situace: dlouhodobá fáze zadlužování již skončila, avšak nahromaděné veřejné dluhy z minulých období a relativně rychlá potřeba je řešit paralyzují krátkodobě ekonomický vývoj; rychlá fiskální restrikce může vyvolat následně i problém zvýšené nezaměstnanosti; navíc, oslabený ekonomický výkon a utlumená poptávka mohou následně fiskální situaci dále zhoršovat a nadměrně zadlužené země uvrhnout do dluhové pasti; v EU navíc nadměrné dluhové zatížení jedné země ovlivňuje výkonnost zemí ostatních

-

Krize finančního sektoru: v některých zemích právě záchrana finančních institucí z veřejných prostředků představovala zásadní krizový projev; radikální řešení situace v Řecku (případně dalších státech) může finanční krizi opětovně rozpoutat; i proto je tzv. tvrdý bankrot Řecka (oproti měkčímu, v čase déle rozloženému, řešení) také tak rizikový a nebezpečný

-

Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik: čistí plátci, mnohdy sami též těžce zasažení krizí, budou těmi hlavními určovateli pravidel; chudší, avšak nijak problémové země (například Česká republika či Slovensko) budou muset daleko tvrději nalézat kompromis při získávání prostředků z evropských fondů (též na podporu exportní konkurenceschopnosti) v příštím období

-

Důvěryhodnost: negativní tržní sentiment, vysoká míra nejistoty a nízká reputace standardních tržních institucí i tvůrců hospodářské politiky; namísto rozvojových scénářů jsou koncipovány krizové a záchranné varianty

-

Rizika rozpadu euro-zóny: jeden ze scénářů (ne zcela vyloučených) říká, že vystoupením Řecka z euro-zóny dojde k ohrožení fungování Jednotného vnitřního trhu v EU; že toto by se stalo signálem pro posílení národních politik vůči evropským a volné či sjednocené podmínky a principy by mohly být ohroženy (včetně uvalování cel, jiných omezujících opatření, kontroly hranic, omezování pohybu apod.)

Název prezentace 28.5.2012 – strana 2

Reálná ekonomika –

v roce 2009, největší recese vyspělého světa za posledních 80 let: EU: v průměru -4,2%; USA: -3,5%; JAP: -6,3%;

–

2010: EU: +1,8%; USA: +3,0%; JAP: +4,0%;

–

nicméně: 2011 – zřetelné zbržďování evropské i americké ekonomiky; ponuré vyhlídky vývoje Německa a jeho exportní schopnosti mimo teritorium EU (Německo spolu s Velkou Británií: dva nejpodstatnější vývozci mimo EU; Británie je již paralyzována několik let, Německo stále představuje jediný viditelný exportní kanál; navíc: vazba českého vývozu, resp. vývoje průmyslové výroby, na německý export mimo euro-zónu je téměř identická – ochabnutí německé exportní schopnosti je z tohoto pohledu;

–

svůj podíl na poklesu ekonomické aktivity zajisté má i fiskální restrikce a prasknutí finanční bubliny, prokazující, že řada rozvojových aktivit byla založena na nadměrné míře zadlužení; navíc, soukromý sektor dané okolnosti donutily též k zásadním úsporám, během nichž přílišná růstová expanze též není dost dobře možná


Reálná ekonomika

(reálný růst HDP; %, Interim Forecast EC)

2006

2007

2008

2009

2010

2011e

2012f

BEL

2,7

2,9

1,0

-2,8

2,3

1,9

-0,1

GER

3,7

3,3

1,1

-5,1

3,7

3,0

0,6

EST

10,1

7,5

-3,7

-14,3

2,3

7,5

1,2

IRL

5,3

5,2

-3,0

-7,0

-0,4

0,9

0,5

GRE

5,5

3,0

-0,2

-3,2

-3,5

-6,8

-4,4

SPA

4,1

3,5

0,9

-3,7

-0,1

0,7

-1,0

FRA

2,5

2,3

-0,1

-2,7

1,5

1,7

0,4

ITA

2,2

1,7

-1,2

-5,1

1,5

0,2

-1,3


Reálná ekonomika


2006

2007

2008

2009

2010

2011e

2012f

CYP

4,1

5,1

3,6

-1,9

1,1

0,5

-0,5

LUX

5,0

6,6

0,8

-5,3

2,7

1,1

0,7

MAL

2,8

4,3

4,3

-2,6

2,9

2,1

1,0

NET

3,4

3,9

1,8

-3,5

1,7

1,2

-0,9

AUS

3,7

3,7

1,4

-3,8

2,3

3,1

0,7

POR

1,4

2,4

0,0

-2,9

1,4

-1,5

-3,3

SLO

5,8

6,9

3,6

-8,0

1,4

0,3

-0,1

SVK

8,3

10,5

5,9

-4,9

4,2

3,3

1,2


Reálná ekonomika


2006

2007

2008

2009

2010

2011e

2012f

FIN

4,4

5,3

0,3

-8,4

3,7

2,7

0,8

eurozóna

3,3

3,0

0,4

-4,3

1,9

1,4

-0,3


Reálná ekonomika


2006

2007

2008

2009

2010

2011e

2012f

BUL

6,5

6,4

6,2

-5,5

0,2

1,8

1,4

CZE

7,0

5,7

3,1

-4,7

2,7

1,7

0,0

DEN

3,4

1,6

-0,8

-5,8

1,3

1,0

1,1

LAT

11,2

9,6

-3,3

-17,7

-0,3

5,3

2,1

LIT

7,8

9,8

2,9

-14,8

1,4

5,8

2,3

HUN

3,9

0,1

0,9

-6,8

1,3

1,7

-0,1

POL

6,2

6,8

5,1

1,6

3,9

4,3

2,5

ROM

7,9

6,3

7,3

-6,6

-1,6

2,5

1,6

SWE

4,3

3,3

-0,6

-5,2

5,6

4,2

0,7

UK

2,6

3,5

-1,1

-4,4

2,1

0,9

0,6

EU

3,3

3,2

0,3

-4,3

2,0

1,5

0,0


Reálná ekonomika 15

30

10

20

5

10

0 0 -5 -10 -10

Průmyslová produkce CZ, % r/r, 6M

-15

Německý vývoz do zemí mimo EU27, % r/r, 6M průměr

-20


VI.11

VI.10

VI.09

VI.08

VI.07

VI.06

VI.05

VI.04

VI.03

VI.02

-40

VI.01

-25

VI.00

-30

VI.99

-20

Struktura otevřenosti české ekonomiky


Fiskální situace –

Riziko dominového efektu přesunutí problémů zadlužené země na ostatní ekonomiky:

–

prostřednictvím vzájemné ekonomické provázanosti reálných sektorů;

–

prostřednictvím angažovanosti finančních trhů, jež mají mezi většinou zemí přeshraniční charakter (zadlužený stát nemusí být nutně zachraňován věřitelem pocházejícím ze stejného státu; v řeckém případě je poměr zahraničních věřitelů vůči domácím přibližně 4:1, dnes možná již i více);

–

prostřednictvím nejrůznějších standardních i ad-hoc evropských politik a iniciativ (rozpočet EU, záchranné mechanismy – jako trade-off: oč více bude zaujímat jedna země věřitelské postavení v záchranných mechanismech, o to více budou pravidla formování a využívání rozpočtu EU či koncepty ostatních politik EU přizpůsobena jejím zájmům)


Obnovení fiskální discipliny – Krátkodobě patrně nejvážnější rozměr této úvahy; – Akutní potřeba obnovení fiskální disciplíny, jinak je silně ohrožen proces následného ekonomického oživování i důvěryhodnost ekonomiky EU jako celku (byť stále dochází k silné diferenciaci mezi problémovými zeměmi a zbytkem EU); – Potřeba „zpoplatnění“ „černých pasažérů“ Název prezentace 28.5.2012 – strana 11

Obnovení fiskální discipliny

(deficit k HDP; %)

2008

2009

2010

EU-27

-2,4

-6,8

-6,4

CZ

-2,7

-5,9

-4,7

GR

-9,8

-15,4

-10,5

IRL

-7,3

-14,3

-32,4

EE

-2,8

-1,7

+0,1

SWE

+2,2

-0,7

0,0


Obnovení fiskální discipliny

(dluh k HDP; %)

2008

2009

2010

EU-27

62,3

74,4

80,0 ↑

CZ

30,0

35,3

38,5 ↑

GR

110,7

127,1

142,8 ↑

IRL

44,4

65,6

96,2 ↑

EE

4,6

7,2

6,6

SWE

38,8

42,8

39,8


Krize finančního sektoru –

týká se především těch zemí, jejichž finanční sektor byl a je intenzivně angažován v problémových zemích (problémové země – především GR, PT, SP, IT, ale i BE, UK, IRL /kde však je již problém uspokojivě řešen/; na dluhu angažovaný finanční sektor – především FR, poté D, IT, SP, NL, BE);

–

k výčtu takto problémového finančního sektoru nutno přičíst i finanční instituce, které sice nedrží cenné papíry předlužených států, ale masivně úvěrovaly obtížně návratné projekty v zemích s problémovým vývojem reálné ekonomiky;

–

to vše povede k potřebě zpřísnění podmínek ze strany finančních institucí a zejména významného navýšení kapitálu v případě odepsání těchto investic (odhadovaná výše potřeby navýšení kapitálu se pro celý finanční sektor EU pohybuje od minimalistických 50 mld. EUR až po 300 mld. EUR a výše; HDP EU je řádově 15.000 mld. EUR);

–

Efekt dopadu na nás je opět přes Německo, s obdobnými projevy jako popsáno na předchozím slide k reálné ekonomice


Dopad na evropské fondy a podobu unijních politik –

Krizová situace bude posilovat pozici čistých plátců, bohatých zemí především ze západní Evropy, kteří budou usilovat o výrazné podmínění využití evropských fondů ve východní části Evropy a současně o získání významnějšího objemu peněz pro sebe samé (Horizont 2020, Connecting Europe Facility, zastropování výše plateb pro zemědělce na základě velikosti farem, makro-regionální strategie, urbánní dimenze apod.)

–

Na druhé straně bude nepochybně více prostředků na podporu konkurenceschopnosti (potřeba souladu se Strategií Evropa 2020), nebude však k nim tak jednoduchý přístup (pokud budou podmíněny korektními, byť kvalitativně náročnými požadavky – v pořádku !!!), včetně konkurenceschopnost exportní

–

Navíc posílení prostředků na rozvoj vztahů s teritorii mimo EU – v souladu s novou koncepcí podpory exportu České republiky – potřeba mít proveditelnou strategii rozvoje obchodu s třetími zeměmi


Důvěryhodnost – Obecné klima nejistoty a pesimismu nepřispívá rozvojovým strategiím; – Spíše doba realizace defenzivních, obranných a úsporných koncepcí

– Na druhou stranu příklady, že i malá či středně velká, otevřená, kvalitativně připravená ekonomika může nyní významně růst – především Švédsko Název prezentace 28.5.2012 – strana 16

Riziko rozpadu euro-zóny – Různé scénáře: některé z nich říkají, že případný rozpad euro-zóny by byl očistnou katarzí, po níž by se zdravé jádro semklo a pokračovalo by dál;

– Jiné (k nimž se spíše přimlouvám) hovoří o destruktivním dopadu a dominovém efektu uzavírání se v národních hranicích, vedoucím až k rozpadu či významné paralýze Jednotného vnitřního trhu EU; – Navíc: toto riziko by vedlo k významnému kursovému posílení té měnové oblasti, v níž by bylo Německo a zdravé jádro, tím by se oslabila jeho vnější konkurenceschopnost a důsledky by byly pro nás identické jako na předchozích slides Název prezentace 28.5.2012 – strana 17

Možné scénáře řešení -

Status-quo; (a) dlouhodobá agónie, kdy bude euro-zóna držena nominálně pohromadě, ale nebude naplňovat očekávané (předpokládané) efekty (b) záchranná a preventivní opatření, včetně European Semester, European Economic Governance, Fiscal Compact atd. přinesou výsledky a ekonomiky problémových zemí se „uzdraví“ – nyní méně pravděpodobné řešení, které však za předpokladu posílení zodpovědnosti a koordinace má šanci na prosazení

-

Různé scénáře rozpadu; (a) odpadnutí trouble-makerů: „tvrdé přistání“ – státní bankrot, odepsání veškerých závazků, prohlášení insolvence → dlouhodobá ztráta důvěryhodnosti a reputace; uvalení národně izolovaných ekonomických a obchodních politik, znovuvytvoření zbytných překážek a bariér; šok pro finanční trhy (b) odpadnutí trouble-makerů: „měkké přistání“ – řízený bankrot – rozložení destruktivních důsledků v čase (c) vystoupení „šampiónů“: Německo a tvrdé jádro ztratí trpělivost a vytvoří spolehlivou a stabilní měnu

-

Na ruinách euro-zóny: (a) vytvoří se měnová oblast „nového“ eura, po,měrně početná a reprezentativní; (b) vytvoří se tři, čtyři měnové zóny, reflektující míru ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí a jejich reálné a nominální konvergence (c) návrat k modelu: co členská země, to samostatná měna → celková destrukce EU, návrat ne před Maastricht, ale do poloviny 60. let před zavedení celní unie, Společné obchodní politiky a do zárodečných fází budování Jednotného vnitřního trhu


Oblasti řešení – Fiskální: obnova fiskální disciplíny, efektivnosti fungování veřejných financí (Švédsko, Estonsko) – Strukturální: realizace nutných strukturálních reforem a posílení konkurenceschopnosti jednotlivých ekonomik EU – Finanční trhy: stabilita a obezřetnost fungování finančních trhů; přerušení stereotypní automatické trajektorie financování veřejných dluhů soukromým finančním sektorem Název prezentace 28.5.2012 – strana 19

Nástroj pro propojení Evropy (CEF) –

CEF: jedna z nejvýznamnějších navrhovaných inovací v rámci návrhu Evropské komise k Víceleté finanční perspektivě (rámci) /VFP/ na období let 2014 – 2020; jedna z uvažovaných prioritních oblastí pro budoucí financování ze zdrojů Rozpočtu EU v nadcházejícím období;

–

Vychází z potřeby EU zlepšit fungování a procesy Jednotného vnitřního trhu a z předpokladu, že bez moderní, vysoce výkonné infrastruktuře propojující Evropu přednostně v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologiích není v nadcházejícím období vysoce konkurenceschopný JVT EU možný;

–

Provedený odhad: rozvojový potenciál k finalizaci a kompletizaci transevropských informačních a komunikačních sítí činí více než 250 mld. EUR (v dopravě asi 540 mld. EUR, v energetice asi 200 mld. EUR); primární objem těchto investic by měl pocházet z národních veřejných a soukromých zdrojů – prioritní orientace CEF zejména na odstraňování následků tržních selhání, vyplnění přetrvávající mezer v propojení, odstranění úzkých míst a zajištění adekvátního přeshraničního propojení;

–

Dodatečný smysl CEF: definice dopravní, energetické a ICT prioritní infrastruktury unijního zájmu; prostor pro využívání inovativních finančních nástrojů;

–

CEF dotován celkovou sumou 50 mld. EUR, z nichž více než 9,1 mld. EUR alokovány pro oblast ICT


CEF: Sekce telekomunikační, informační a komunikační technologie – Téměř 9,2 mld. EUR na podporu investic do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb; – Financování by mělo vést k zajištění dalších peněz ze soukromých a veřejných zdrojů a snížit rizikový profil investic; předpoklad stimulace investic až v objemu 50 mld. EUR; – Soulad se strategií Digitální agenda pro Evropu v rámci Strategie Evropa 2020 (do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50% z nich nad 100 Mbps); – Využití na granty či finanční nástroje, zaměřené na budování infrastruktury potřebné pro zavedení technologie elektronické totožnosti, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronických záznamů, digitální knihovny Europeana, portálu ejustice a služeb v celní oblasti; efektem využití těchto prostředků by mělo být zajištění interoperability a pokrytí nákladů na provoz této infrastruktury na evropské úrovni, jež bude propojovat infrastruktury jednotlivých členských států Název prezentace 28.5.2012 – strana 21

CEF: Sekce telekomunikační, informační a komunikační technologie – Vnímáno jako nejinovativnější investice do budoucna v rámci CEF; – Zásadní příspěvek pro rozvoj Jednotného digitálního trhu


CEF jako příležitost pro inovativní finanční nástroje – Prostor pro využívání inovativních finančních nástrojů, především na návratné bázi – projektové dluhopisy, private equity (přímé kapitálové vstupy); – Úmysl propojit granty (dotace) s inovativními finančními nástroji (digitální infrastruktura); rozvoj přímých grantových schémat pro veřejnou správy (digitální služby typu eGovernment; digitální zdroje evropského dědictví, služby spojené s bezpečností a s chytrou energií. Název prezentace 28.5.2012 – strana 23

Děkuji Vám za pozornost !!! [email protected]

Ekonomická situace a nástroje a politiky na podporu ICT v EU

Recommend Documents