Češi začínají spořit úplně jinak. Chce to změnu! Ukázaly průzkumy

G

O

L

D

E

N

G

A

T

E

NOVINKY ŘÍJEN 2016

Co se děje ve světě drahých kovů? Vážení klienti, milí spolupracovníci, je mi velkým potěšením Vás poprvé pozdravit prostřednictvím našich Novinek. Říjnové číslo je doslova nabité zajímavými informacemi a aktualitami z Čech i ze světa. Představíme Vám výsledky našeho průzkumu, ve kterém jsme zjišťovali, jaké jsou nové trendy spoření v Česku. Příjemně nás překvapilo, že lidé jsou stále více ochotni měnit své dlouhodobé investiční strategie a že velké procento Čechů důvěřuje drahým kovům. Představují pro ně jistotu, bezpečí, rychlou likviditu a také krásu a eleganci. Pochlubíme se Vám rovněž zbrusu novými pobočkami. Právě jsme pro Vás otevřeli novou oblastní kancelář v České Kamenici a minulý měsíc nám přibyla také pobočka v Písku. Děkujeme Vám, našim klientům, i Vám, našim spolupracovníkům. Tyto úspěchy jsou hlavně Vaší zásluhou. Hlavní článek Novinek Vás zavede na místa, kde se z nitra země dobývá surové zlato. Ukážeme Vám, jaké zajímavé příběhy mohou stát zrovna za Vaším investičním slitkem, i to, jak obtížná a náročná je práce těžařů.

Nezapomeneme Vás také pozvat na Vyšehradské fórum 2016 a stručně Vám představíme knihu Jamese Rickardse Velký pád, jejíž dlouho očekávaný český překlad si budete moci na Vyšehradském fóru zakoupit. Drahé kovy zaznamenaly za poslední měsíc citelný pokles. Zlato v dolarech zlevnilo o 4,5 procenta a v korunách o 3 procenta. Stříbro potvrdilo o něco vyšší volatilitu a pokleslo v dolarech o 8 procent, v korunách o 6,5. Ceny tlačí dolů hlavně sílící sázky na růst amerických sazeb a možné omezení dluhopisových nákupů ECB. Oba kovy si však od začátku roku stále udržují slušný růst. Zlato zhodnotilo v korunách o 16 procent a v dolarech o 18. Stříbro si v korunách připisuje 19 a v dolarech 26 procent. Momentálně nižší ceny jsou proto skvělou příležitostí výhodně nakoupit drahé kovy za příznivé ceny. Příjemné čtení plné inspirace Vám přeje

Markéta Svobodová manažerka péče o obchodní síť

Češi začínají spořit úplně jinak. Chce to změnu! Ukázaly průzkumy… Poslední říjnový den slaví celý svět Den spoření. Dobrá příležitost podívat se, jak se mění český přístup ke spoření. Většina Čechů má jasno v tom, jaké spoření je pro ně výhodné. V praxi se ale chovají úplně jinak. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro Golden Gate CZ. Investice do drahých kovů považuje za výhodné téměř polovina Čechů (44 procent) a 15 procent je považuje dokonce za nejvýhodnější způsob spoření. Přesto v tuto chvíli zlatou či stříbrnou cihlu vlastní jen 5 procent lidí. Stávající i potenciální investoři vidí hlavní pozitivum drahých kovů ve stabilitě a bezpečnosti, oceňují rovněž jejich dobrou likviditu. Ukázalo se také, že více než 36 procent lidí má zájem do drahých kovů investovat a vidí v nich budoucnost. Drahé kovy jsou rovněž produktem, se kterým jsou lidé nejčastěji velmi spokojeni. Za nejvýhodnější způsob zhodnocení peněz jsou mezi lidmi považovány investice do nemovitosti, málokdo si je však může dovolit. Finanční produkty jako stavební spoření, akcie, dluhopisy nebo penzijní připojištění se umístily až za nemovitostmi a drahými kovy. Penzijní připojištění považuje za velmi výhodné pouze 7 procent lidí, spořicí účet dokonce jen 6 procent. Přesto tyto produkty najdeme v portfoliích nejčastěji.

GOLDEN GATE CZ a.s. | Václavské náměstí 1282/51 | 110 00 Praha 1 | 840 888 999 | [email protected] | www.goldengate.cz

Zajímavostí je, že více než polovina dotázaných uvedla, že je s výnosy svých investic více či méně spokojena (paradoxně to jsou lidé, kteří se v produktech vůbec neorientují), přesto tři čtvrtiny dotázaných by rády svoji spořicí strategii změnily. Aktivně se o možnosti výhodnějšího spoření zajímá čtvrtina respondentů. Lidé si nejčastěji odkládají stranou od 500 do 2 000 korun měsíčně. Více než 3 000 korun si šetří hlavně

ti, kteří se ve spořicích a nvestičních produktech dle svého mínění dobře orientují. Z celého průzkumu vyplývá, že Češi mají ve znalostech spořicích produktů stále rezervy a větší obavy z nízkých úroků. Dobře si však uvědomují zásadní proměny finančního trhu a začínají přemýšlet jinak. Budoucnost vidí hlavně v drahých kovech, které jim však v portfoliu stále chybí.

Již do zlata nebo stříbra investuji

Plánuji začít do zlata nebo stříbra investovat

7%

Nemám zájem investovat do zlata nebo stříbra

2%

JAK LIDÉ UVAŽUJÍ O INVESTICI DO DRAHÝCH KOVŮ

Nebránil/a bych se do zlata nebo stříbra investovat 26 %

64 %

Z nitra země do Vašich rukou Jak dlouhou cestu musí zlato podniknout, než se dostane až k Vám? V minulém čísle našich Novinek jsme Vám ukázali, jak se ze surového zlata stávají v rafineriích krásné lesklé investiční slitky připravené pro Váš trezor či pro světový obchod. Nyní Vám chceme doplnit i zbytek příběhu. Dozvíte se, čím vším si musí zlato projít, aby se dostalo až do sléváren nebo přímo k Vám do ruky. Kde a jakým způsobem se zlato získává z útrob země, či jaké jsou nové trendy v jeho těžbě.

společnosti musí projít řadou kontrol a splňovat přísné standardy, aby byla zajištěna ochrana zdraví a bezpečnosti zaměstnanců i minimalizace dopadů na životní prostředí. Zlato nesmí pocházet z oblastí ozbrojených konfliktů a při práci nesmí docházet k porušování lidských práv.

Přesný původ zlata v jednotlivých investičních slitcích nikdy nelze zpětně zjistit. Zlato je věčné, takřka nezničitelné a stále stejné, ať už pochází odkudkoliv. Použitý kov lze přetavovat a vytvářet z něj nové a modernější šperky, mince nebo investiční slitky. V jedné zlaté cihličce se může sejít mnoho různých příběhů z odlišných historických etap. Vaše zlato může proto klidně pocházet z pokladů starých Inků, z jihoafrických dolů nebo třeba z dob zlaté horečky na Klondiku. Jedno však má všechno zlato společné. Někdo jej musel s vynaložením obrovského úsilí vydolovat z nitra země. Těžba zlata neměla v minulosti příliš dobrou pověst. Doba se však změnila. Milovníci šperků i investoři se dnes zajímají, odkud pochází jejich zlato a v jakých podmínkách tamní lidé pracují. A zajímají se také rafinerie a mincovny, se kterými Golden Gate spolupracuje. Valcambi, Argor-Heraeus, Heraeus i Perth Mint si své dodavatele surovin pečlivě vybírají. Těžařské


Jak se těží zlato dnes Napadlo Vás někdy, že by nebylo špatné mít svůj vlastní zlatý důl? Pokud ano, pak vězte, že budete potřebovat opravdu velké množství času, peněz a odborné znalosti v mnoha různých oborech, jako je geografie, geologie, chemie či strojírenství. Ale ani pokud toto všechno máte, nemusí to stačit. Pravděpodobnost objevu nového naleziště je extrémně malá a geologové předpokládají, že všechny velké objevy už byly učiněny.

louhuje v chemických roztocích. Tím se oddělí drahé kovy od horniny. Výsledek se formuje do tzv. „doré“ slitků, které už mají vysokou koncentraci kovu, stále však obsahují nežádoucí příměsi jako měď, stříbro a mnoho dalších kovů. Čištění zlata je velmi nákladná a složitá záležitost. Dolům se nevyplatí, proto ryzí zlato vzniká až ve slévárnách. Jak dlouho bude probíhat těžba v jednom dole, závisí na velikosti jeho zásob, v případě těch největších může jít o více než stovku let. Když se zlatonosná ruda vyčerpá nebo se provoz dolu ukáže jako nerentabilní, uzavře se. Uzavírání dolu je podobně složitý úkol jako jeho uvedení do provozu. Důlní společnost musí místo těžby sledovat ještě mnoho let po ukončení těžby, aby zajistila obnovu přírody nebo další využití vybudovaného zázemí.

Budoucnost těžby? Recyklace!

Zlato můžeme najít téměř všude, ale pouze 10 procent světových zásob se nachází v dostatečné koncentraci, aby se dalo těžit. Na začátku 20. století se těžba vyplatila, pokud měla ruda koncentraci zlata alespoň 15 gramů v jedné tuně. Dnes se za dobré naleziště považuje takové, které obsahuje dva gramy zlata na tunu, moderní technologie ale umožňuje těžit i tam, kde se vyskytuje pouze jeden gram a méně. Proces průzkumů nových nalezišť často trvá až deset let a jen dvě třetiny nově objevených nalezišť se nakonec opravdu využijí. Když společnost zjistí, že se těžba vyplatí, přichází fáze plánování a výstavby celého těžebního projektu. Stavba se neomezuje pouze na samotný důl, často je třeba postavit zcela novou infrastrukturu, letiště či ubytování pro zaměstnance. Součástí některých těžařských komplexů jsou dokonce i nemocnice a školy. Doly jsou podle základního dělení dvojího typu, povrchové a hlubinné. U povrchových dolů se skála či zemina postupně odstraňuje vrstvu po vrstvě až do hloubky kolem 400 metrů. Tento způsob není tak finančně náročný jako hlubinná těžba. Ta přichází na řadu, když jsou povrchové zdroje vyčerpány, nebo pokud zlatonosná ruda sahá až do hloubi země. V současné době pochází většina produkce zlata na světě z povrchových dolů (60–70 procent), jen menšinová část má původ v hlubinných dolech. Nejhlubší důl světa se nachází v Jižní Africe jihozápadně od Johannesburgu. Jmenuje se Mponeng a vlastní ho společnost AngloGold Ashanti. Je hluboký téměř čtyři kilometry a teplota v něm dosahuje hodnot až 60 stupňů Celsia. Vytěžená ruda se musí rozdrtit na malé části a posléze se

Zlato se těží ve více než 50 zemích světa. Největšími producenty jsou v tomto pořadí: Čína, Austrálie, Rusko, Spojené státy a Peru. Největší zásoby nevytěženého zlata pak leží v Jihoafrické republice, Austrálii a v Rusku. Lidstvo za posledních zhruba šest tisíc let vytěžilo podle odhadu znalců více než 190 tisíc tun zlata. Zhruba třetina tohoto množství byla vyprodukována za posledních 20 let. V loňském roce dosáhla těžba zlata historického vrcholu, když vzrostla na 3 211 tun. Pro následující roky počítají těžaři s poklesem produkce a zřejmě půjde o dlouhodobý trend. Největší těžaři zlata jsou společnosti Barrick Gold, Goldcorp, Newmont Mining nebo Kinross Gold Corp. Jsou to jedny z největších a nejvíce pokrokových společností v celém hornickém odvětví. Investují do nových technologií, do stále modernějších a šetrnějších procesů. Důležitou roli při získávání zlata hraje také recyklace. Až jedna třetina celkové roční produkce zlata pochází z recyklovaného kovu. Zlato skvěle vede elektrický proud a bývá často využíváno v průmyslu. Světová rada pro zlato uvádí, že až sedm procent světového zlata se nachází v průmyslovém odpadu. V roce 2012 bylo k dispozici pro recyklaci 400.000 tun odpadu, v roce 2025 to budou už dva miliony tun. Pro lepší představu, o jaké objemy jde, tak jedna tuna chytrých mobilů může obsahovat až 10 trojských uncí zlata. Je tedy možné, že nejlepšími zlatými doly budoucnosti budou skládky elektroodpadu.

Největší doly světa 1. Největší zlatý důl na světě je Muruntau v Uzbekistánu. Patří uzbecké vládě a ročně vyprodukuje 61 tun zlata. Zlato v poušti Kyzylkum bylo objeveno v roce 1958, důl byl uveden do provozu v roce 1967. Je hluboký 570 metrů a jsou zde také velké zásoby arzeniku. Podle odhadů geologů by se tady měly nacházet největší světové zásoby zlata v rozmezí od 2 500 tun až do 5 300 tun. 2. Vysoko v dešťových horách provincie Papua v Indonésii se nachází druhým největší důl světa Grasberg. Většinovým vlastníkem je společnost Freeport-McMoRan, menšinu má


místní vláda. V roce 2015 se zde vytěžilo 42,3 tuny zlata. Tento zlatý důl má největší světové zásoby zlata a druhé největší zásoby mědi. Práci zde má 18 tisíc lidí. Pro zaměstnance bylo vybudováno město Tembagapura se silnicemi, domy, školami, nemocnicí a letištěm. Důl je dlouhý kilometr a půl a provádí se tady jak povrchová těžba, tak i těžba podzemní. V současné době vyjednává společnost Freeport McMoRan s indonéskou vládou o prodloužení kontraktu na těžbu zlata, protože stávající má skončit v roce 2021. 3. Třetí příčku obsadil důl Goldstrike ve Spojených státech. Od roku 1987 ho provozuje společnost Barrick, která zde vyprodukuje 32,8 tuny zlata ročně. Důl je největší v Severní Americe, leží v centrální Nevadě. Zaměstnává 1700 lidí. Během posledních desetiletí společnost vyvinula nový způsob zpracování zlaté rudy, pod názvem „totální loužení uhlíkatých látek“. Tento výrobní proces dokáže zpracovávat i rudy na zlato chudé. Do plného provozu by se měl dostat v letošním roce.

drobných zrnek, šupinek nebo valounků. Několika málo šťastlivcům v historii se však podařilo najít valouny ryzího zlata o váze několika desítek kilogramů. Zlaté nugety lze najít i dnes, ale říká se, že jsou vzácnější než diamanty. Zvláštní názvy nugetů jsou údajně odvozeny od prvních slov, která nálezce při svém objevu vyslovil. Největší a nejznámější nuget byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramu a je znám pod názvem „Welcome Stranger“ (Vítej, cizinče). Největším neroztaveným nugetem je „Hand of Faith“, můžete ho vidět v Golden Nugget Casino v Las Vegas. Byl nalezen v roce 1980 v Austrálii v Kingower ve státě Victoria, pouhých 15 centimetrů pod povrchem. Jeho tvar opravdu připomíná ruku.

Zlaté nugety Zlato se v přírodě vyskytuje často také v ryzí podobě ve formě

Otevíráme pro Vás nové oblastní pobočky Golden Gate rok od roku roste a potřebuje proto více kvalitního zázemí pro své klienty i spolupracovníky. 12. října zahájila svůj provoz zbrusu nová pobočka Golden Gate v České Kamenici. Po kanceláři v Písku jde o druhou nově otevřenou oblastní pobočku v posledních měsících. Snažíme se více přiblížit klientům a hlavně tak chceme podpořit naše spolupracovníky v daných regionech. Vedoucím čerstvě otevřené kanceláře v České Kamenici se stal Jiří Trylč, pobočku v Písku vedou Ludmila Janeková a Václav Mikolášek. Třetí a nejmenší oblastní kancelář máme ještě

v Domažlicích, kde je vedoucí Marcela Grösslová. Kanceláře otevíráme na místech, v nichž máme silné obchodní týmy a skvělé obchodníky. Chceme jim pomoci získat kvalitní zázemí a možnost pravidelných setkání. Výdejní místa kovu však v oblastních pobočkách nenajdete, ty jsou k dispozici pouze v našich regionálních kancelářích v Brně a v Plzni. Brněnská kancelář má nejdelší tradici, je otevřena už od ledna 2013, na starosti ji má Hynek Trnka. Plzeňská kancelář funguje už rok pod vedením Aleše Trnky. Našim pobočkám pomáháme ve všech směrech, třeba novými mediálními aktivitami v daných regionech, jako jsou články v tisku nebo billboardové kampaně.


Nakupujte chytře zlato a stříbro a využijte korekce cen! Po necelém roce se nám naskytla další příležitost dokoupit drahé kovy za atraktivní ceny. Zlato a stříbro v prvním pololetí roku 2016 významně zhodnocovaly. Svého letošního maxima dosáhly drahé kovy v létě, kdy zlato stouplo od počátku roku o 28 % a stříbro dokonce o 49 %. Po tomto nárůstu přichází námi avizovaná mírná cenová korekce. Cena zlata a stříbra poprvé v letošním roce klesla až k 200dennímu klouzavému průměru. V prosinci loňského roku reagovala řada našich spořících i jednorázově nakupujících klientů velmi pozitivně na upozornění ohledně poklesu cen drahých kovů. Vy, kteří jste využili této příležitosti, jste nakoupili kovy na úrovni několikaletých minim. Podobná šance přichází právě nyní. Doporučujeme Vám proto zvážit možnost přikoupit své zlato a stříbro při této investiční příležitosti.

Cenový vývoj drahých kovů od počátku roku poukazuje na to, že drahé kovy vstoupily do další silné růstové fáze. Naším přáním je, abyste nakoupili co největší objem drahých kovů za co nejnižší ceny a abyste plně profitovali z budoucího nárůstu cen drahých kovů. Budete tak dobře připraveni na turbulentní období, kterým budeme čelit. Nezapomeňte, že zkušení investoři budují své portfolio v korekcích, nikoli na cenových maximech. Pokud jste naším spořícím klientem a rozhodli jste se zaslat mimořádnou splátku, platí pro Vás stejné číslo účtu a variabilní symbol jako doposud. Ti, kteří u nás nakupují jednorázově, mohou svůj nákup realizovat ze zabezpečené klientské zóny nebo přes svého poradce. Pevně věříme, že tyto informace využijete pro ještě efektivnější budování svého investičního portfolia.

Pavel Kupka slavil úspěch na konferenci „Co s prachama“ Začátkem října proběhla konference Ivo Tomana s názvem „Co s prachama“, která nabídla mnoho zajímavých ekonomických témat a investičních tipů. Jedním ze šesti skvělých řečníků a zkušených odborníků byl také Pavel Kupka, spoluzakladatel společnosti Golden Gate. Jeho přednáška „Je zlato přežitek minulosti, nebo příležitost pro budoucnost?“ představila roli zlata v lidské historii. Vysvětlila, jaký význam má zlato v současnosti a co od něj lze očekávat v budoucnosti. Přednáška posluchače velmi zaujala a Pavel Kupka sklidil bouřlivé ovace. Nejprve vysvětlil podstatu dnešních peněz (tzv. fiat money). Vznikají v bankách na základě dluhu a nejsou kryty žádnou skutečnou hodnotou. Naopak komoditní peníze (například zlato nebo stříbro) jsou už ze své podstaty zbožím a mají svoji vnitřní hodnotu, kterou neztratí. Díky tomu jsou také skvělým uchovatelem hodnoty. Náš současný měnový systém je založený na dluhu. Pokud se však ekonomika dostane do fáze předlužení, začne ji dluh tížit. Jedinou možnou cestou k dalšímu dlouhodobému ekonomickému růstu je pak oddlužení. Podle Pavla Kupky existuje několik scénářů, jak stát oddlužit, ale vlády si většinou vybírají cestu vysoké inflace. Ta sice veřejný dluh postupně rozmělní, spolu s ním však znehodnotí i soukromé úspory. Problém je, že při vysoké inflaci jsou poškozováni věřitelé na úkor dlužníků. Je proto třeba si uvědomit, že každý, kdo spoří do finančních produktů, kdo své peníze investuje, a každý, kdo drží hotovost, je vlastně věřitelem státu a tím, kdo mu pomůže jeho dluhy umořit. Pavel Kupka také upozornil, že za 6 000 let lidské existence můžeme najít 600 různých měnových systémů založených

na „fiat money“. Všechny skončily kolapsem, většinou s hyperinflačním scénářem. V těchto dobách ekonomické nestability se jako nejlepší ochrana majetku ukázaly drahé kovy, především zlato, které vždy mnohonásobně rostlo. Významní investoři i některé finanční instituce jsou si toho dobře vědomi, a proto se v poslední době zlatem pilně zajišťují.

Pro investice do zlata je zkrátka právě teď velmi dobrá doba. Zlato chrání před riziky spojenými s nestabilním a předluženým měnovým systémem. Zabezpečí portfolio před ztrátou hodnoty, která hrozí při vysoké volatilitě trhů spojené s oddlužováním.


Zprávy ze světa Deutsche Bank je na kolenou. Zažehne to novou krizi? Největší německá a čtvrtá největší evropská banka se už dlouhodobě potýká s obrovskými problémy. Tím nejnovějším je obvinění z nepoctivého prodeje hypotečních cenných papírů v USA a hrozba pokuty 14 miliard dolarů, což by znamenalo faktický konec banky. Suma se blíží tržní hodnotě banky před tím, než se dostala do současných problémů. Akcie německé banky se v posledních dnech prudce propadají a na konci září se dostaly na historické minimum 10 dolarů. Za letošek už tedy ztratily přes polovinu své hodnoty a za posledních 10 let klesly akcie banky dokonce o více než 80 %. Přispěly k tomu i další nedávné skandály jako zakázaná manipulace s úrokovými sazbami, zatajení ztrát či praní špinavých peněz ruských oligarchů. Potíže Deutsche Bank mají svůj počátek v roce 2008. Hlavní příčiny ekonomické krize nebyly doopravdy vyřešeny a banka

si je dále nese v podobě derivátových obchodů. To jsou smlouvy o budoucím vypořádání a zavazují banku k ohromným platbám v budoucnu. Potíž je v tom, že nikdo přesně neví, jak velké tyto derivátové obchody jsou. Nedávno, bez pozornosti českých médií, se přitom provalil ještě jiný skandál banky. Ukázalo se, že nechce či nemůže vyhovět žádostem klientů svého burzovně obchodovatelného produktu „Xetra-Gold“ o doručení fyzického zlata. Navzdory tvrzení, že každý virtuální gram zlata se opírá o stejné množství fyzického kovu, a navzdory faktu, že klienti mají na dodání fyzického zlata právo. Heslo produktu „Xetra-Gold – více než jen papír“ tak vyznělo zcela naprázdno. Vzhledem k významnému postavení, jaké Deustche Bank v Evropě má, může podle analytiků její krach způsobit finanční krizi, která zasáhne celou Evropu. Německá vláda navíc trvá na tom, že záchrana banky nepřipadá v úvahu, a zřejmě to myslí vážně. Berlín totiž letos zablokoval snahy Itálie o pomoc jejím velkým bankám. Znamená to další dobrý argument pro investice do drahých kovů a důvod, proč se nespoléhat pouze na papírové investice v bankách.

Zprávy z domova Česko je na špici v rychlosti tisknutí peněz. Kvůli intervencím ČNB

podpořit takzvanou „zdravou“ inflaci, která podporuje růst ekonomiky. Zatím se jim však záměr nedaří.

Česko je po Číně hned druhou zemí světa, která tiskne v posledních letech nejrychleji peníze. Celkovým objemem vytištěných peněz pak dominuje eurozóna. Ukázala to analýza ekonomů Pavla Kohouta a Aleše Michla.

Procentní změna objemu tištěných peněz mezi lety 2014 – 1. čtvrtletí 2016

Česká národní banka mezi roky 2013–2016 zdvojnásobila devizové rezervy, protože v rámci intervencí kupuje do rezerv eura a tiskne koruny. Při srovnání roku 2014 s prvním čtvrtletím 2016 stoupl objem tištěných peněz v ČR o pětinu. Rychlejší byla už jen Čína. Tištěním peněz se centrální banky snaží

Země

Procentní změna

Čína

23,0

Česko

20,4

Jihoafrická republika

20,0

eurozóna

19,1

USA

10,2

Zdroj dat: centrální banky jednotlivých zemí a databáze FRED


Nenechte si ujít čtvrtý ročník Vyšehradského fóra 2016! Společnost GOLDEN GATE CZ a.s. si Vás dovoluje pozvat na 4. ročník konference

Vyšehradské fórum 2016

19. 10. 2016 v 18 hod. / Kongresové centrum Praha Název konference: „O čem politici nemluví. Finanční krize. Příčiny a možné dopady na eurozónu?” Moderátor: Lukáš Dolanský přednášející

Prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. Téma: „Klíčové faktory soudobého úpadku světové ekonomiky a budoucího rozpadu Evropské unie.” Mgr. Juraj Karpiš Téma: „Lekce z poslední krize. Selhal a opakovaně selhává bankovní systém.”

Připravte se na Velký pád! Vyšehradské fórum 2016 přinese kromě zajímavých přednášek také výbornou příležitost zakoupit si dlouho očekávaný překlad knihy The Big Drop (Velký pád) od jednoho z nejuznávanějších ekonomických analytiků Jamese Rickardse. Rickards je právník, ekonom a autor mnoha bestsellerů. Má zkušenosti z velkých finančních i politických institucí a zná způsoby i motivy jejich rozhodování. Pracoval pro zpravodajskou službu CIA v týmu, který modeloval možnost vedení válečných konfliktů bez použití zbraní. Byl také poradcem americké vlády v otázce, jak jsou USA připraveny obstát při vedení měnových a ekonomických válek. Má tedy mnohem více informací než obyčejní smrtelníci a umí s nimi pracovat. Kniha Velký pád nese podtitul Jak zvýšit své bohatství v průběhu nadcházejícího kolapsu. Nejde přitom jen o pouhé varování před blížící se finanční katastrofou. Rickards především velmi čtivým a i pro laiky srozumitelným způsobem popisuje skutečný stav současné světové ekonomiky a proces, jak jsme se k němu dopracovali. Co je ale nejdůležitější, nabízí východisko, jak „velký pád“ nejen přežít, ale dokonce jej využít ve svůj prospěch. Nejdůležitějšími hráči na finančních trzích současnosti jsou centrální banky. Rickards je označuje za monstra, která manipulují a deformují trhy po celém světě. Jejich současná velmi aktivní politika je z hlediska dějin pouze velkým

experimentem a nikdo neví, jak nakonec dopadne. V roce 2008 banky zachránily svět před bankrotem masivním tištěním peněz a snižováním úrokových sazeb až na samé dno. Vystřílely si tím však všechny náboje a další finanční paniku už nezvládnou. Proto je tak důležité, aby se lidé na příští krizi připravili sami. „V době krize a masivních ztrát skončí na vrcholu ten, kdo je nejlépe připraven,“ připomíná analytik. Pokud si knihu nestihnete zakoupit na Vyšehradském fóru, nemusíte si zoufat. Máme ji pro Vás k dispozici také na recepci na naší centrále v Praze. Kniha stojí 220 korun a může být rovněž zajímavou inspirací pro vánoční dárek.


Už víte, čím své blízké potěšíte na Vánoce? Přinášíme Vám inspiraci! Australská Lunární série II zlatých a stříbrných investičních mincí je mezi sběrateli jednou z nejvyhledávanějších. Razí ji australská mincovna v Perthu, proslulá vysokou kvalitou svých produktů. Série je věnována dvanáctiletému cyklu čínského kalendáře. Rok 2017 bude patřit Kohoutovi zrozenému v živlu ohně. Mince Rok Kohouta 2017 jsou raženy v omezeném nákladu, jsou tedy vhodným dárkem pro sběratele a hlavně pro všechny, kdo se narodili v letech 1921, 1933, 1945, 1957, 1969, 1981, 1993, 2005 či se v roce 2017 teprve narodí.

Kohout se řekne čínsky Ji. Je to bojovník, i když tak na první pohled vůbec nevypadá. Lidé narození ve znamení Kohouta jsou tvrdě pracující, loajální, srdeční a společenští. Zvlášť Kohout narozený v živlu ohně je ve většině případů velice laskavý a mírumilovný a konflikty se snaží řešit formou konsenzu, často je také obdařen velkým uměleckým talentem. Kohout je desáté znamení z dvanáctiletého cyklu čínského lunárního kalendáře. Desáté místo je symbolem síly, pozornosti a cti. Lidé narození v tomto roce usilují o vedoucí postavení. Díky píli a sebedůvěře se na tyto vysoké pozice také často dostávají. Mezi nejznámější osobnosti narozené v roce Kohouta patří Elton John, Melanie Griffithová, Eric Clapton, Katharine Hepburnová, Goldie Hawnová, Larry King, Benjamin Franklin nebo Neil Young.

LOVELY BABY – oslavte příchod nového života Narození miminka je tou největší událostí života. Zaslouží si proto dárek, který pochází skutečně od srdce. Darujte mu lásku na celý život, ať už jste maminka, tatínek, babička, nebo kamarád. Stříbrná mince „LOVELY BABY“ mu ji bude navždy připomínat. Darovat narozenému dítěti minci do kolébky je starou, krásnou a hlavně praktickou tradicí. První záznamy o mincích věnovaných do kolébky pocházejí z 16. století. Miminku měly přinést prosperitu, štěstí, a dokonce ochranu před zlem.

Zlatá uncová mince Rok Kohouta je vyrobena z nejčistšího zlata o ryzosti 999,9 a je zhotovena v nejvyšší mincovní kvalitě proof. Pro celý svět bylo vydáno pouze 3 000 kusů.

Stříbrná uncová mince Rok Kohouta je ražena do ryzího stříbra a nabízíme ji rovněž v té nejvyšší kvalitě proof. Tato edice je vydána v omezeném nákladu 8 500 mincí. Každou z nich dostanete krásně zabalenou přímo od výrobce spolu s certifikátem původu.

Golden Gate pro tuto vzácnou příležitost narození dítěte vydala vlastní unikátní minci z ryzího stříbra „LOVELY BABY“. Její hmotnost je 1 Oz a náklad celé emise je pouze 1 500 ks pro celý svět. Součástí mince je také luxusní dárková krabička s kartičkou pro věnování od dárce. Krabičku je možné vysunout a využít jako vzpomínku na první nejkrásnější chvíle, kdy se děťátko narodilo. Na levou stranu krabičky lze otisknout ručičku nebo nožičku miminka, na pravou stranu je zase možné připsat jméno miminka, váhu, délku, místo narození, datum a čas.


Češi začínají spořit úplně jinak. Chce to změnu! Ukázaly průzkumy

Recommend Documents