Češi mají auta v genech

PŘÍLOHA Manažer na svém místě

(str. 24-30)

Zlatá pro Hypoúvěr, stříbrná pro Hypoúvěr 100

ročník 8 (5 / 2006) www.prosperita.info

www. premium.prosperita.info

NejlepöÌmi finanËnÌmi produkty se ve ËtvrtÈm roËnÌku prestiûnÌ soutÏûe Zlat· koruna 2006 staly hned dva produkty ModrÈ pyramidy: v kategorii stavebnÌ spo¯enÌ zÌskal prvnÌ mÌsto Hypo˙vÏr a druhÈ Hypo˙vÏr 100. Tato ocenÏnÌ jsou nejen potvrzenÌm vysokÈ kvality produkt˘, ale p¯edevöÌm dokladem toho, ûe Modr· pyramida je stavebnÌ spo¯itelnou, kter· na trhu financov·nÌ bydlenÌ ud·v· smÏr.

pokraËov·nÌ na stranÏ 17

Češi mají auta v genech Generální ředitel společnosti Import VOLKSWAGEN Group s.r.o. KR Rudolf Javurek v roli reprezentanta jedničky mezi dovozci automobilů na náš trh MyslÌm, ûe doba, kdy budeme vÌce a vÌce hledat pravdu, aù v ekonomickÈm snaûenÌ podnik˘ nebo v sobÏ sam˝ch veËer, kdyû budeme ulÈhat Ëi r·no, kdyû pobÏûÌme ûivotu nap¯ed, se brzy p¯ihl·sÌ. Je naËasov·no. Aù si to p¯izn·me nebo ne, ËlovÏk se chce cÌtit bezpeËnÏ - v prost¯edÌ, kde ûije, kde pracuje, kde odpoËÌv·, kde se bavÌ. BezpeËnÏ vedle svÈho öÈfa, v autÏ, doma na zahradÏ, na v˝stavÏ, na fotbalovÈm h¯iöti. Adrenalin je sice atraktivnÌ povzbuzovadlo, ale trvale nic ne¯eöÌ. TakÈ spoleËnost Import VOLKSWAGEN Group si za dobu svÈho p˘sobenÌ v »eskÈ republice vybudovala ˙ctyhodnÈ jmÈno pr·vÏ na z·kladÏ jasnÈ komunikace se z·kaznÌkem. Z·kladnÌ k·men: seriÛznost. ObchodnÌ umÏnÌ. ZnaËnÈ prost¯edky vkl·danÈ do promyölenÈ reklamy. OsobnÌ p¯Ìklad. A tak by se dalo jmenovat jeötÏ hodnÏ prvk˘, z nichû se skl·d· obr·zek firmy, kterou zn·me pod zkratkou IVG. Slovo pat¯Ì Rudolfu Javurkovi, gener·lnÌmu ¯editeli:

Ani nevÌte, jak r·d to ¯Ìk·m! Dob¯e! MyslÌm, ûe velmi dob¯e. M·me Ëty¯i znaËky a podle ofici·lnÌ statistiky Svazu dovozc˘ automobil˘ jsme importÈrem ËÌslo jedna osobnÌch i uûitkov˝ch automobil˘ Volkswagen! Audi m· prvnÌ pozici ve t¯ÌdÏ prÈmiov˝ch voz˘ a SEAT si drûÌ stejnÈ postavenÌ na trhu jako mÏl loni touto dobou; kdyû p¯ihlÈdnu k tomu, ûe jsme pr·vÏ odstartovali novÈ prodejnÌ aktivity tÈto znaËky, nenÌ to v˘bec öpatnÈ. Takûe? TÏöÌ n·s to, jak jinak, i kdyû vÌm, ûe m·me i tak mnoho pr·ce jeötÏ p¯ed sebou. Udrûet se na öpiËce v silnÏ konkurenËnÌm prost¯edÌ je skuteËnÏ obtÌûnÈ, aù uû se na tomto vrcholu ocitne kdokoli z n·s, dovozc˘ automobil˘ na Ëesk˝ trh. pokraËov·nÌ na stranÏ 38

Jak byste charakterizoval pozici znaËek, kterÈ na Ëesk˝ trh dov·ûÌte, za letoönÌ rok? Jak si vedou?

R

udolfa Javurka znám již několik let. Chtělo by se mi říci, že dlouho, ale pod drobnohledem časomíry tomu tak není, i když pocitově určitě. Je to jeden z šéfů, o němž bych si dovolila povědět, že je to velmi zkušený manažer a reprezentant. Proč takové odvážné tvrzení? Je to především slušnost a vstřícnost, které jeho kroky provázejí. A to boduje. Ať hovoří jen s vámi nebo k sálu plnému novinářů, ať jedná s obchodními partnery nebo se jen tak zastaví na kousek řeči. A svět je dosti agresivní na to, než aby se v něm ztratil někdo, kdo ctí objektivní komunikaci, skromnost ve správný čas, kdo dokáže být pokorný k výkonům, jež píší lidstvu historii, a dostatečně sebevědomý, když jde o jméno firmy, již zastupuje.

Přeprava zboží pod kontrolovanou teplotou

www.cargohortim.cz telefon 00420 543 522 567

květen 2006

ZRCADLO

Z obsahu Str. 7 ČSOB Leasing stupňuje tempo růstu, výrazně pomáhají leasingové akce Str. 10 Vznik internetové autopůjčovny byla vlastně náhoda Str. 15 Jednodušší cesta k vývozu... Str. 29 Firemní optimismus tkví ve víře v naše vlastní schopnosti Str. 30 Je vždy příjemné, když si někdo všimne, že se vám práce daří

Mediální partnerství v roce 2006 1. N·rodnÌ politika podpory jakosti 2. Akce »eskÈ manaûerskÈ asociace a ManaûerskÈho svazovÈho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik·nÌ 4. VybranÈ konference a semin·¯e VzdÏl·vacÌ agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleËnosti Point Consulting 6. 1. mezin·rodnÌ konference Hled·nÌ novÈ Evropy 2006 7. Veletrh Pragooffice - veletrh kancel·¯skÈho n·bytku a vybavenÌ 8. VybranÈ semin·¯e CzechTrade 9. Znojemsk˝ hrozen 2006 10. SoutÏû Zlat· koruna 2006 11. Konference GenderovÈ aspekty spoleËenskÈ zodpovÏdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtÏli b˝t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku 2006 14. Mezin·rodnÌ konference Jakost 2006 15. roËnÌk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisÌciletÌ - 7. roËnÌk

Prosperita

je mÏsÌËnÌ periodikum o podnik·nÌ a vz·jemnÈ komunikaci mezi firmami a jejich velk˝mi skupinami, mezi profesnÌmi uskupenÌmi a navz·jem v prost¯edÌ ËeskÈho trhu. P¯ednostnÏ informuje svÈ Ëten·¯e o dÏnÌ v ËeskÈ ekonomice p¯edevöÌm oËima jednotliv˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ a svaz˘, asociacÌ, sdruûenÌ, uniÌ, komor a Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Velk˝ prostor je vÏnov·n prezentacÌm formou Ël·nk˘ a rozhovor˘ anebo klasickÈ reklamÏ, kter· je jedin˝m zdrojem financov·nÌ tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokÈ spektrum podnikatel˘ a manaûer˘ s tÌm, ûe p¯ednost majÌ informace o aktivnÌm postoji k podnik·nÌ a vytv·¯enÌ trval˝ch hodnot.

Najdete nás Doba je drav·, svÏt glob·lnÌ a informace znaËnÏ promÏnnÈ. »asopis p¯en·öÌme i na internet. K tomu n·m pom·hajÌ nÌûe uveden· mÌsta. MonitoringovÈ firmy ● Newton IT ● Anopress ● EkoInfo.cz V˝bÏr z partnersk˝ch webov˝ch str·nek ● Servery spoleËnosti iNET Solutions s.r.o. - www.inetprint.cz, www.itop.cz ● Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R - www.sps.cz ● Asociace mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ a ûivnostnÌk˘ »R - www.amsp.cz ● RozhodËÌ soud p¯i HK »R a AK »R www.abcourt.cz ● N·rodnÌ politika podpory jakosti www.npj.cz KatalogovÈ a fulltextovÈ vyhled·vaËe

Dobrá rada nad zlato Obří matchmaking v Brně Agentura CzechTrade ve spolupr·ci s rakousk˝m sdruûenÌm n·kupËÌch pr˘myslov˝ch spoleËnostÌ (BM÷ - Bundesverband Materialwirtschaft, Einkauf und Logistik in ÷sterreich) p¯ipravila pro ËeskÈ a rakouskÈ firmy p¯Ìleûitost, jak se "prodat". Na kontraktaËnÌ akci 19. dubna v BrnÏ v are·lu BVV probÏhlo setk·nÌ Ëesk˝ch firem a rakousk˝ch n·kupËÌch. Rakousk˝m firm·m bylo ze strany CzechTrade prezentov·no vÌce neû 140 profil˘ Ëesk˝ch firem. Z toho si rakouskÈ firmy vybraly 103 Ëesk˝ch firem, se kter˝mi projevily z·jem se setkat a svÈ n·kupnÌ z·mÏry prodiskutovat. Setk·nÌ se z˙Ëastnilo 92 Ëesk˝ch firem!

S

tužkou za uchem

Nevšednosti Pamatuji si, ûe p¯ed nÏkolika lety jsem na prvnÌho m·je s p¯Ìtelem hledala rozkvetlou t¯eöeÚ. Chodili jsme tenkr·t p¯es t¯i hodiny a û·dn˝ strom se n·m pro m·jovskÈ polÌbenÌ po¯·d nezd·l vhodn˝. Nakonec se setmÏlo a j· öla dom˘ nepolÌben·, naötvan· a rozhodnut·, ûe nikdy uû û·dnou takovou tradici dodrûovat nebudu. VzpomnÏla jsem si na to, kdyû jsem v kr·snÈm letoönÌm kvÏtnu tr·vila Ëas na chalupÏ. U odpolednÌ k·vy jsem si uvÏdomila, ûe opÏt nast·v· ten romantick˝ M·ch˘v Ëas - prvnÌ kvÏten. Abych podle povÏry mÏla sÌlu a abych neuschla, ¯ekla jsem svÈmu snoubenci, ûe by mÏ mÏl polÌbit pod rozkvetlou t¯eönÌ. Ani mÏ ani jemu se vöak nechtÏlo û·dn˝m v˝bojem ruöit poklidnou atmosfÈru, vûdyù tÏch chvil pohody je tak vz·cnÏ m·lo. NechtÏlo se n·m jÌt nÏkam pod stromy jen kv˘li polÌbenÌ, kterÈ nakonec m˘ûeme odb˝t tady na laviËce u chaty. Jenûe kdyû jsme veËer odjÌûdÏli dom˘, vöimli jsme si skoro souËasnÏ rozkvetlÈ t¯eönÏ u silnice. Nakonec tradice je tradice. Zastavili jsme, nechali zapnut˝ motor a tÏsnÏ u auta, ale z·roveÚ pod velikou rozsochatou t¯eönÌ, jsme se polÌbili. A pak öup do vozu a do Prahy s obavami, abychom po t¯ech dnech volna, kdy se vracÌ vÏtöina chata¯˘, nechytli ötr˙dl na silnici. TakÈ uû jsme byli trochu nervÛznÌ, abychom se staËili p¯ipravit na zÌtra do pr·ce a Ö jeötÏ musÌme nÏkam do veËerky koupit nÏco k jÌdlu. Ale pak mÏ stejnÏ obklopil p¯Ìjemn˝, h¯ejiv˝ pocit. Pocit, ûe i kdyû uû nebÏh·m po Pet¯ÌnÏ a po louk·ch a neml·tÌm se do kolen z·chvatem smÌchu, jsem souË·stÌ nÏkoho, s k˝m je mi b·jeËnÏ i p¯es vöechny ty vöednosti, kter˝m se tak jako tak nelze vyhnout. MarkÈta BartÌkov·

Agrární komora ze svých požadavků neslevila BÏhem kvÏtnovÈ sch˘zky (2.5.2006) z·stupc˘ t¯ech nejvÏtöÌch Ëesk˝ch potravin·¯sk˝ch firem na zpracov·nÌ dr˘beûe, Agropol, Agrotrade a Agrofert s ministrem zemÏdÏlstvÌ Janem Ml·dkem, zorganizovanÈ Agr·rnÌ komorou »R, se dos·hlo n·sledujÌcÌch z·vÏr˘. "Za prvÈ, p¯ipraven˝ materi·l ministerstvem zemÏdÏlstvÌ ke kompenzacÌm pro dr˘beûÌ vertik·lu bude modifikov·n podle n·vrhu AK»R," ¯ekl jejÌ prezident Jan Veleba. Znamen· to, ûe budou do materi·lu zapracov·ny kompenzace na krytÌ Ë·sti n·klad˘ na skladov·nÌ nahromadÏn˝ch z·sob v mrazÌrensk˝ch skladech. "D·le agr·rnÌ komora p¯edloûÌ ministru zemÏdÏlstvÌ n·vrh ke kompenzaci Ë·sti ztr·t v˝krmc˘ dr˘beûe," dodal J. Veleba. Trv· na tom, aby zkr·tka nep¯iöli ani v˝krmci, a proto p¯edloûÌ ministru J. Ml·dkovi komplexnÌ n·vrh. J. Veleba bÏhem setk·nÌ podÏkoval ministrovi zemÏdÏlstvÌ za zasl·nÌ dopisu do Bruselu. pokraËov·nÌ na stranÏ 39

RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenÌ:

Našimi stálými partnery jsou: "Pro CzechTrade se jedn· o jednu z prvnÌch akcÌ tohoto charakteru. Poda¯ilo se do »R p¯ivÈst t¯i desÌtky n·kupËÌch z 19 p¯ednÌch pr˘myslov˝ch firem z Rakouska a p¯edstavit jim vÌce neû 92 Ëesk˝ch firem. Podle vyj·d¯enÌ nÏkolika rakousk˝ch n·kupËÌch m· cel· ¯ada z Ëesk˝ch firem re·lnou öanci zaËÌt s nimi spolupracovat jiû v nejbliûöÌ dobÏ. Vöe bude z·leûet pouze na dalöÌch jedn·nÌch, kterÈ obÏ strany v nejbliûöÌ dobÏ povedou," ¯ekl o akci nov˝ gener·lnÌ ¯editel agentury CzechTrade Ivan Jukl. Celkem v tento den bylo napl·nov·no 267 individu·lnÌch sch˘zek. Ve skuteËnosti se vöak realizovalo mnohem vÌce jedn·nÌ, protoûe rakousk˝m i Ëesk˝m firm·m byla d·na moûnost setkat se i mimo p¯ipraven˝ harmonogram. Spokojenost s touto akcÌ projevily jak ËeskÈ, tak rakouskÈ firmy - d˘vod je shodn˝. Na jednom mÌstÏ se soust¯edÌ popt·vka s nabÌdkou, lze jiû konkrÈtnÏ rozebÌrat moûnosti vz·jemnÈ spolupr·ce a p¯edevöÌm doölo k nav·z·nÌ osobnÌho kontaktu. NemÈnÏ d˘leûit· je skuteËnost, ûe z·roveÚ firmy uspo¯Ì Ëas a n·klady, neû kdyby se mÏly vz·jemnÏ navötÏvovat v »R nebo v Rakousku. Akci p¯edch·zela intenzivnÌ t¯ÌmÏsÌËnÌ p¯Ìprava. RakouötÌ n·kupËÌ nejd¯Ìve poskytli svÈ konkrÈtnÌ poûadavky, kterÈ byly formou popt·vkovÈho systÈmu CzechTrade zp¯ÌstupnÏny Ëesk˝m firm·m. V p¯ÌpadÏ z·jmu o urËitou popt·vku byl profil ËeskÈ firmy p¯ed·n rakouskÈ firmÏ. Popt·vky rakousk˝ch n·kupËÌch se soust¯edily na r˘znÈ obory - zpracov·nÌ a obr·bÏnÌ kov˘, opracov·nÌ plech˘, v˝roba ocelov˝ch konstrukcÌ, v˝roba dÌl˘ pro automobilov˝ pr˘mysl, hydraulika, vst¯ikov·nÌ plast˘, 3D inûen˝rink apod. Celkem se akce z˙Ëastnilo 19 rakousk˝ch firem. (tz)

Vítejte na www. Zdají se vám rozházené? Moûn· m·te sv˝m zp˘sobem pravdu, kdyû ¯Ìk·te, ûe je n·ö web p¯Ìliö dlouho ve v˝stavbÏ. Na prvnÌ pohled to vypad·, jak by byly jednotlivÈ sekce rozh·zenÈ, jako by nic nesouviselo s niËÌm. Zd·nÌ sice klame, ale zatÌm je to skuteËnÏ tak. Sotva jsme vytvo¯ili jeden design, dali jsme se do dalöÌho. A ten postupnÏ "za¯azujeme". Pr˝ uû to tak v ûivotÏ b˝v·. Jakmile dos·hnete urËitÈho stupnÏ ve vlastnÌ pr·ci, v˝stavbÏ rodinnÈho domku nebo ˙pravÏ kancel·¯e, zjistÌte, ûe tak to rozhodnÏ nem˘ûe z˘stat a zaËnete si znova vym˝ölet. M·te na Ëem stavÏt - na p¯edchozÌ dokonalosti. A tak je to i s n·mi. MezitÌm jsme vöak vytvo¯ili pÏknÈ webovÈ str·nky ¯adÏ dalöÌch subjekt˘. Martin äimek, autor internetov˝ch projekt˘ 606 615 609, [email protected]

Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenÌ jednoduchÈho i podvojnÈho ˙ËetnictvÌ zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ za cel˝ rok mzdy, DPH, daÚov· p¯izn·nÌ vöeho druhu a ¯adu dalöÌch sluûeb ekonomick˝ch a daÚov˝ch (podnikatelskÈ pl·ny, ˙vÏry, ekonomickÈ vedenÌ firem, krizovÈ ¯ÌzenÌ apod.)

Kontakt: Gorazdova 16, 120 00 Praha 2 tel.: 224 917 584, 224 922 420 fax: 224 918 293, e-mail: [email protected]

Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s.

Mgr. Václav Kolombo, ředitel marketingu Družstva umělecké výroby Granát v Turnově

Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s.

Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s.

Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí

Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA

Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev

Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s.

Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.

Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o.

● Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR ● Unie zaměstnavatelských svazů ČR ● Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR ● Družstevní Asociace ČR ● Zemědělský svaz ČR ● Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR ● Sdružení podnikatelů ČR ● Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu ● Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství ● Česká manažerská asociace ● Manažerský svazový fond ● Český svaz zaměstnavatelů v energetice ● Svaz českých a moravských výrobních družstev ● Svaz českých a moravských spotřebních družstev ● Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky ● Sdružení automobilového průmyslu ● Svaz dovozců automobilů ● Svaz průmyslu a dopravy ČR ● Unie podnikových právníků ČR ● Česká společnost pro jakost ● Sdružení pro cenu ČR za jakost – Czech Made ● Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska ● Asociace podnikatelek a manažerek ČR ● Asociace inovačního podnikání ČR ● Euro Info Centrum Praha ● Sdružení pro informační společnost ● Svaz zdravotních pojišťoven ČR ● Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ● Asociace českých pojišťovacích makléřů ● Svaz průmyslu papíru a celulózy ● Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade ● Česká leasingová a finanční asociace ● Hospodářská komora České republiky ● Český svaz pivovarů a sladoven ● Sdružení Korektní podnikání ● Komora auditorů ČR ● Sdružení CZECH TOP 100 ● Gender Studies ● Česká asociace pro soutěžní právo ● Agrární komora ČR

Nejhezčí pozvánka na tiskovku Poslala vzkaz v láhvi StoprocentnÌ jedniËku a ocenÏnÌ NejhezËÌ pozv·nka na tiskovku si zaslouûÌ pozv·nka na tiskovou konferenci Signal X-fresh, kterou pro z·stupce znaËky Signal zorganizovala agentura AMI Communications, spol. s r. o. Do redakce n·m nep¯iölo jen tak ledajakÈ, bÏûnÈ papÌrovÈ Ëi e-mailovÈ pozv·nÌ. P¯iöel tajemn˝ vzkaz v l·hvi. Ona jedniËkov· pozv·nka byla totiû naaranûovan· (a samoz¯ejmÏ peËlivÏ zataven·) v pet lahvi naplnÏnÈ vodou. Pozv·nka byla trefnou symbolikou, protoûe setk·nÌ novin·¯˘ se tentokr·t uskuteËnilo v Mo¯skÈm svÏtÏ na V˝staviöti Holeöovice v Praze 7. Novin·¯i si tak z·roveÚ mohli prohlÈdnout tamÏjöÌho obyvatele podmo¯skÈho svÏta ûraloka pÌseËnÈho. Origin·lnÌ, vtipnÈ a pro tento mÏsÌc naprosto bezkonkurenËnÌ. (bar)

Prosperita Vyd·v·: RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvÌ a redakce Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 I»: 25763164 DI»: CZ25763164 tel., fax: 266 312 413 e-mail: [email protected] [email protected] Datum tisku 19. 5. 2006 Datum distribuce: 22. 5. 2006 äÈfredaktorka PhDr. Eva Brixi-äimkov· mobil: 602 618 008 e-mail: [email protected] Martin äimek, obchodnÌ ¯editel, mobil: 606 615 609 [email protected] MarkÈta BartÌkov·, redaktorka, internetov· komunikace mobil:602 139 128 e-mail:[email protected] Petra »ervenkov·, marketingov· komunikace mobil: 724 117 071 e-mail: [email protected] Miroslav Mikula, inzerce mobil: 724 501 791 e-mail: [email protected] Jarmila NedvÏdov·, odborn· komunikace mobil: 776 282 810 e-mail: [email protected] Jind¯iöka Hauptmanov·, inzerce, obchodnÌ manaûerka tel.: 266 312 413 e-mail: [email protected] Ing. Marie Sk·lov·, odborn· komunikace tel., fax: 544 211369 Mobil: 608 130 101 e-mail: [email protected] InternetovÈ str·nky: www.prosperita.info www.premium.prosperita.info P¯Ìjem inzerce: Ocel·¯sk· 2274/1, 190 00 Praha 9 PlacenÈ textovÈ materi·ly jsou na str·nk·ch . Ëasopisu oznaËenÈ grafick˝m symbolem Bez oznaËenÌ jsou publikov·ny materi·ly poskytnutÈ redakci d˘vÏryhodn˝mi zdroji. Materi·ly oznaËenÈ (tz) jsou p¯evzatÈ, p¯ÌpadnÏ redakËnÏ upravenÈ tiskovÈ zpr·vy. Scan, grafickÈ ˙pravy: Ëep, mobil: 737 724 133 e-mail: [email protected] Tisk a distribuce: Moravsk· typografie Heröpick· 6, 658 17 Brno (zak·zkov· kancel·¯ T: 532 163 300) Miloö Krm·öek, spolupracovnÌk redakce - ilustr·tor e-mail: [email protected] mobil: 723 613 330 »asopis je v roce 2006 rozöi¯ov·n dle vlastnÌho adres·¯e redakce. Registrace MK »R E 8255 Mezin·rodnÌ standardnÌ ËÌslo seriov˝ch publikacÌ ISSN 1213-6492

✑

www.prosperita.info

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Jaké bylo první prodané auto, jaký první autorizovaný partner, první zákazník… Fordova česká rodina vzpomíná na uplynulých 15 let

P

atnácté narozeniny syna či dcery bývají očekávány s velkým napětím - nejen proto, jak oslava dopadne, kolik vzejde gratulací, jaká přání budou splněna, kolik předsevzetí se objeví. Patnáct let - to je vždy jakési vnitřní chvění, jakýsi pomylsný předěl, a člověk čeká, že se na okamžik zastaví čas. Ale pak zjistí, že by on sám v tom svém čase neměl kdy se zastavit… Patnáctiletí firmy na trhu se posuzuje podobně. Všichni se těší, kypí zvědavost, rostou očekávání. Kulaté výročí v životě českého Fordu je na spadnutí. První červen zůstane pro společnost, která nabídla českému trhu značku s mnoha superlativy, magickým číslem. Více však již v odpovědích generálního ředitele společnosti Ford Motor Company Ing. Vladimíra Vošického:

Je v·m 15 let. Tedy, samoz¯ejmÏ, vaöÌ spoleËnosti, kter· ËeskÈmu trhu prod·v· auta znaËky, jeû m· u n·s st·le v˝teËn˝ zvuk. Je to vöak chvÌle, kdy Ford dostane obËansk˝ pr˘kaz aÖ A m· za sebou dostateËnou zkuöenost, aby byl zdravÏ sebevÏdom˝. Jak se cÌtÌ? Patn·ct let je, myslÌm, dostateËnÏ dlouh· doba, abychom se mohli ohlÈdnout zp·tky a uvÏdomit si nejd˘leûitÏjöÌ milnÌky tÏchto 15 let, bÏhem nichû jsme pro Ford v »eskÈ republice vydobyli jedno z p¯ednÌch mÌst mezi automobilov˝mi znaËkami a vÌce neû 120 000 prodan˝mi vozy jsme pomohli omladit a zkvalitnit vozov˝ park »eskÈ republiky. Trochu n·m to samoz¯ejmÏ sebevÏdomÌ dod·v·, ale je jasnÈ, ûe m·me p¯ed sebou jeötÏ znaËn˝ kus cesty k naöemu st¯ednÏdobÈmu cÌli - p¯ekon·nÌ hranice 10% podÌlu na

trhu. Brzy budete rekapitulovat, vzpomÌnat. NaË zejmÈna? Na nÏkterÈ chyby, kterÈ jsme udÏlali koncem minulÈho stoletÌ a kterÈ n·ö postup na chvÌli zpomalily, a naopak na nespoËet "prvnÌch" prvnÌ prodanÈ auto, prvnÌ autorizovan˝ partner, prvnÌ z·kaznÌk atd. Minulost je vöak rychle st·rnoucÌ d·ma. Co vize? Ty jsou st·le mladÈÖ Naöe vize je pomÏrnÏ jednoduöe formulovateln· - st·t se nejvyhled·vanÏjöÌ objemovou automobilovou znaËkou na trhu - a to dÌky kvalitÏ produkt˘, jejich öpiËkovÈ hodnotÏ (pomÏr ceny ke kvalitÏ, jÌzdnÌm vlastnostem a rozsahu v˝bavy) a neporazitelnÈmu propojenÌ jejich

skvÏl˝ch vlastnostÌ se vst¯ÌcnostÌ naöich autorizovan˝ch prodejnÌch a servisnÌch zastoupenÌ. MyslÌte, ûe lze uû vytipovat nejvÏtöÌ ˙spÏch letoönÌho roku? Jak se v prodeji odrazilo ocenÏnÌ jednoho z vaöich model˘ jako Auta roku? NaöÌm dosavadnÌm nejvÏtöÌm ˙spÏchem je beze zbytku Transit, kter˝ i p¯esto, ûe je jiû 15 let jedniËkou na trhu, n·s kaûd˝ mÏsÌc p¯ÌjemnÏ p¯ekvapuje p¯ekon·nÌm p¯edchozÌch rekord˘. Na Focus a jeho dalöÌ titul do sbÌrky jsme velmi pyönÌ a vÌme, ûe za nÏj vdÏËÌme nejen jeho öpiËkov˝m jÌzdnÌm a uûitn˝m vlastnostem, ale zejmÈna p¯Ìzni jeho souËasn˝ch a budoucÌch majitel˘. Pr·vÏ se chyst·te p¯edstavit nov˝ Ford Transit a takÈ S-MAX a Galaxy. Co byste r·d sdÏlil p¯i tÈto p¯Ìleûitosti zejmÈna podnikatelskÈ a manaûerskÈ klientele? Aby, pokud m˘ûe, odloûila rozhodnutÌ o n·kupu nÏkterÈho z model˘ konkurence a sezn·mila se s nejnovÏjöÌmi produkty Ford, kterÈ posunujÌ mÏ¯Ìtka designu, kvality, jÌzdnÌch vlastnostÌ v˝ö, neû je moûnÈ si p¯edstavit. za odpovÏdi vyvol·vajÌcÌ dalöÌ ot·zky

Má novou asistenční službu!

Ota Sedláček novým marketingovým ředitelem Fordu

S platnostÌ od prvnÌho dubna 2006 zmÏnila spoleËnost FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., dodavatele asistenËnÌch sluûeb. Nov˝m asistenËnÌm partnerem Fordu je tak pro celou Evropu ARC Transsistance, kterou v »R zastupuje spoleËnost ⁄AMK, a.s. FordAssistance, nov· sluûba, jeû plnÏ nahrazuje d¯ÌvÏjöÌ Ford Euroservice, m· za ˙kol pom·hat z·kaznÌk˘m, pokud by se v »R Ëi zahraniËÌ dostali do nesn·zÌ. AsistenËnÌ sluûba se tak postar· o opravu nebo odtah nepojÌzdnÈho vozu, za¯ÌdÌ a zaplatÌ n·hradnÌ auto, proplatÌ n·klady na dokonËenÌ cesty nebo n·vrat dom˘ jin˝mi dopravnÌmi prost¯edky (a to i letadlem), p¯ÌpadnÏ ubytov·nÌ v hotelu

atd. StejnÏ tak FordAssistance zorganizuje a proplatÌ cestu p¯i vyzvednutÌ vozu z opravy, ale pom˘ûe i tehdy, pokud si motorista ve voze zabouchne klÌËe nebo t¯eba natankuje nespr·vnÈ palivo.

P¯eloûenÌ n·kladu Ve srovn·nÌ se sluûbami nabÌzen˝mi v minulÈm obdobÌ vöak FordAssistance umÌ jeötÏ vÌc. Mezi novinky, atraktivnÌ zejmÈna pro podnikatele, pat¯Ì tzv. "P¯eloûenÌ n·kladu". To se vztahuje na uûitkovÈ Fordy Transit, Transit Connect a Ranger. Pokud by se stalo, ûe by uûitkov˝ Ford s komerËnÌm n·kladem nemohl pokraËo-

vat v cestÏ, zajistÌ asistenËnÌ sluûba jeho majiteli Ëi provozovateli p¯eloûenÌ n·kladu do jinÈho auta - a to aû do ceny 250 Eur za p¯eloûenÌ n·kladu jednoho vozu.

Na pozici marketingovÈho ¯editele spoleËnosti FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., nastoupil s platnostÌ od 1. kvÏtna 2006 Ota Sedl·Ëek, dlouholet˝ zamÏstnanec spoleËnosti. O. Sedl·Ëek vystudoval »VUT v Praze a pro Ford pracuje jiû od roku 1991, kdy automobilka v »R otev¯ela svou kancel·¯. Od tÈ doby p˘sobil u modrÈho ov·lu v mnoha r˘zn˝ch funkcÌch, mj. i jako reprezentant pro servis, n·hradnÌ dÌly a p¯ÌsluöenstvÌ, zÛnov˝ manaûer pro prodej, manaûer projektu ojet˝ch voz˘ a v poslednÌch letech jako Senior Brand Manager zodpovÏdn˝ nap¯Ìklad za modelovou ¯adu Ford Mondeo. Ing. Ota Sedl·Ëek je v·öniv˝m tenistou a milovnÌkem automobil˘. V souËasnÈ dobÏ si rozöi¯uje vzdÏl·nÌ d·lkov˝m studiem VäE v Praze. Na pozici marketingovÈho ¯editele vyst¯Ìdal Duöana Forn˘ska, jenû ze spoleËnosti Ford Motor Company, s.r.o., odeöel. (tz)

Odtah ke "svÈmu" dealerovi Pokud nepojÌzdn˝ v˘z stojÌ v okruhu 50 km od autorizovanÈho servisu, kter˝ jeho majitel bÏûnÏ navötÏvuje, m˘ûe FordAssistance zajistit a uhradit odtah pr·vÏ do tohoto servisu.

P¯eprava vozu dom˘ Pokud k z·vadÏ doölo v zahraniËÌ a nelze ji opravit do pÏti dn˘, zajistÌ asistenËnÌ sluûba odtah vozu zpÏt do »eskÈ republiky - a sice k dealerovi, kter˝ je nejblÌûe bydliöti z·kaznÌka. V˝hody sluûby FordAssistance zÌsk·v· zdarma kaûd˝ majitel novÈho vozu Ford na jeden rok. P¯i n·kupu auta na finanËnÌ leasing od spoleËnosti Ford Credit zÌsk·v· z·kaznÌk asistenËnÌ sluûbu na 36 mÏsÌc˘. (tz)

Začátek června je pro nás z pohledu PR vždycky nejnabitějším časem Martin Linhart je letit˝m tiskov˝m mluvËÌm spoleËnosti Ford v »eskÈ republice. »Ìst tiskovÈ podklady, vych·zejÌcÌ z jeho dÌlny, mi je vûdy potÏöenÌm. Je to takov˝ balz·m na novin·¯skou duöi. Styl, jazyk, informace ve srozumitelnÈ a pouûitelnÈ podobÏ. A velk· pomoc, kter· n·m usnadÚuje pr·ci. SpoleËnost, kter· investuje do toho, aby se o nÌ hodnÏ a kultivovan˝m zp˘sobem vÏdÏlo, mluvilo a psalo, spoleËnost, kter· si uvÏdomuje sÌlu mÈdiÌ v rozporuplnÈm svÏtÏ, nem˘ûe sama pro sebe udÏlat nic lepöÌho neû mÌt öpiËkovÈho mluvËÌho. Jenûe mÌt dobrÈho tiskovÈho, to nenÌ jen tak. Ve sdÏlenÌch M. Linharta je vöechno, co ËlovÏk pot¯ebuje k orientaci. P¯imÏ¯enÈ mnoûstvÌ ˙daj˘ ve spr·vn˝ Ëas, vöe podstatnÈ, ¯ada zajÌmavostÌ. Vöe, co tam m· b˝t, a nic, co tam b˝t nem·. Vûdy tÈma pojatÈ tak, jak· je spoleËensk· popt·vkaÖ Star· kantorsk· ökola d·vnÈ fakulty ûurnalistiky by urËitÏ odpovÏdÏla shodnÏ se mnou: aniû leötÌm kliku, musÌm ¯Ìci, ûe pr·vÏ Ford m· uk·zkovu komunikaci s ve¯ejnostÌ. Ford m· totiû kliku. Martin Linhart je klasika, kter· pro image znaËky Ford

www.premium.prosperita.info

udÏlala vÌce, neû moûn· tuöÌ. A nenÌ to jen o pr·ci, o talentu, o zodpovÏdnosti. Je to o jisk¯enÌ, kterÈ umÌ rozpoznat jen obec novin·¯sk·. BuÔ "to" vezme, nebo ne. A Martin Linhart vöechny ty z·konitosti, pravidla komunikace, celou tu moûn· uû dnes sloûitou teorii naplnil praxÌ p¯esnÏ tak, jak si to ûivot vyûaduje. A, prosÌm dop¯edu, aby mi nemÏl za zlÈ, ûe ho chv·lÌm: ZodpovÌd·te lÈta za vztahy s novin·¯i a m·te p¯emÌru zkuöenostÌ. Na v·s z˘st·v· z velkÈ mÌry tÌûe toho, aby se o znaËce a produktech psalo ve spr·vn˝ Ëas aÖ PlatÌ star· zn·m· pravda jak kter· firma spolupracuje s mÈdii, tak se jÌ na trhu da¯Ì. OstatnÏ - co bude vaöÌm ˙kolem na letoönÌm Autotecu? Nejen na Autotecu, ale takÈ p¯ed nÌm. Vûdycky p¯ed prvnÌm novin·¯sk˝m dnem dÏl·me v BrnÏ takzvan˝ Den s Fordem, kde novin·¯˘m p¯edstavujeme nejnovÏjöÌ modely a po¯·d·me i malou tiskovou konferenci. Letos tÈ pr·ce bude jeötÏ vÌce neû v jinÈ roky, protoûe p¯edstavÌme hned t¯i zbrusu novÈ vozy: Nov˝ Ford Tran-

sit, crossover Ford S-Max a takÈ zceala novou generaci Fordu Galaxy. A protoûe novinek i informacÌ bude opravdu hodnÏ, budeme tentokr·t bÏhem tiskovÈho dne po¯·dat i tiskovou konferenci na st·nku (Pavilon V, 2.6., 13.00). JejÌ tÈma je p¯edem danÈ: Nov˝ Ford Transit a patn·ct let Fordu v »R. ZaË·tek Ëervna je pro n·s z pohledu PR vûdycky nejnabitÏjöÌm Ëasem - a letos tomu nebude jinakÖ Starat se o novin·¯skou ve¯ejnost nenÌ v˘bec jednoduchÈ. V Ëem tkvÌ princip komunikace ve vaöÌ spoleËnosti? Co je pro Ford podstatnÈ k tomu, aby rozvÌjel svou dobrou image v »eskÈ republice prost¯ednictvÌm mÈdiÌ? Ford vyzn·v· v komunikaci s novin·¯i co nejvÏtöÌ otev¯enost, coû mi velice vyhovuje. Sn·z se pochopitelnÏ dÏl· PR pro Ford, znaËku, kter· m· velmi kvalitnÌ nabÌdku, neû t¯eba proÖ. (jmÈno aù si Ëten·¯ doplnÌ s·m). Moje pr·ce je zejmÈna poskytovat novin·¯˘m maxim·lnÌ servis, aù uû se jedn· o p¯Ìstup k informacÌm, testovacÌ auta, tiskovÈ konference nebo t¯eba

p¯edstavov·nÌ nov˝ch model˘ v zahraniËÌ. K tomu vöemu by ËlovÏk mÏl mÌt r·d auta a nÏco o nich vÏdÏt, ale taky mÌt r·d novin·¯e a nÏco o nich vÏdÏtÖ MyslÌm si, ûe jak pravÌ zn·m˝ slogan: "kdyû dÏl·te svou pr·ci poctivÏ, lidÈ to ocenÌ". A novin·¯i zejmÈna. nen·padnou pochvalu si dovolila Eva Brixi pokraËov·nÌ na stranÏ 5

3

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Před 20 lety bylo v ČR registrováno téměř o polovinu méně aut N

a konci roku 1985, tedy před 20 lety, bylo v České republice registrováno zhruba 2 314 000 automobilů, z toho: 2 024 000 ks osobních automobilů (kat. M1); 110 000 ks malých užitkových vozidel (kat. N1); 157 000 ks nákladních automobilů, včetně tahačů (kat. N2 a N3); 23 000 ks autobusů (kat. M2 a M3).

● ● ● ●

kategorie

poËet registrovan˝ch vozidel k 31.12.2005

n·r˘st 2005 / 1985

3 958 708 ks

+ 95,6 %

osobnÌ M1 mal· uûitkov· N1

310 280 ks

+ 182,1 %

n·kladnÌ N2 a N3

199 556 ks

+ 27,1 %

20 134 ks

- 12,5 %

4 488 678 ks

+ 94,0 %

autobusy M2 a M3 Z porovn·nÌ tÏchto ˙daj˘ s ˙daji o registracÌch k 31.12.2005 vypl˝v·, ûe s v˝jimkou autobus˘ doölo u vöech uveden˝ch kategoriÌ vozidel ke znaËnÈmu n·r˘stu poËtu registrovan˝ch vozidel. Je p¯itom zajÌmavÈ, ûe relativnÏ nejmÈnÏ vzrostl poËet registrovan˝ch n·kladnÌch automobil˘. NejvyööÌ n·r˘st za uvedenÈ obdobÌ byl naopak zaznamen·n u mal˝ch uûitkov˝ch vozidel, kter· majÌ, vzhledem k jejich pouûÌv·nÌ p¯edevöÌm pro ˙Ëely podnik·nÌ, z¯ejmÏ i vysokÈ roËnÌ probÏhy km. Z¯ejmÏ nejvÏtöÌ Ë·st silniËnÌ dopravy se p¯itom odehr·v· na d·lnicÌch a silnicÌch I. t¯Ìdy. ⁄daje o silniËnÌ a d·lniËnÌ sÌti v »R jsou v n·sledujÌcÌ tabulce.

P¯itom silniËnÌ sÌù (silnice I., II. a III. t¯Ìdy) doznala za obdobÌ let 1985 aû 2005 v podstatÏ jen kosmetick˝ch ˙prav (p¯ibylo cca 300 km silnic I. t¯Ìdy veden˝ch jako rychlostnÌ komunikace, obchvaty u nÏkter˝ch obcÌ, stoupacÌ pruhy apod.), avöak jejÌ celkov· dÈlka z˘stala na zhruba stejnÈ ˙rovni. Zv˝öila se pouze dÈlka d·lnic z necel˝ch 300 km v roce 1985 na necel˝ch 600 km na konci roku 2005, tedy zhruba 2x. Aniû k uvedenÈmu zapoËteme zv˝öenou tranzitnÌ dopravu po komunikacÌch »eskÈ republiky, je "Ëist· matematika" ne˙prosn· - p¯edevöÌm d·lniËnÌ sÌù v »eskÈ republice nenÌ ˙mÏr-

35000

CELKEM:

SILNI»NÕ A D¡LNI»NÕ SÕç »R d·lnice dÈlka komunikacÌ 563 685 [km]

I. t¯Ìda + rychlostnÌ

II. t¯Ìda

III. t¯Ìda

celkem

5 831,433 + 322,332

14 667,572

34 124,131

55 509,15

Zdroj: ÿeditelstvÌ silnic a d·lnic »R - SilniËnÌ databanka Ostrava n· poËtu registrovan˝ch vozidel a jejich ËetnÏjöÌmu pouûÌv·nÌ. To dokumentuje i n·sledujÌcÌ porovn·nÌ s ostatnÌmi zemÏmi (poËty

osobnÌch automobil˘ na 1 km d·lnic a silnic). Ing. AntonÌn äÌpek ¯editel

250

30000 200 25000 150

20000

15000

100

10000 50 5000

0

0

⁄daje v grafu vztaûeny k roku 2003. »esk· republika k 31.12.2005 ÖÖ 7 023 osobnÌch automobil˘ na 1 km d·lnic

⁄daje v grafu vztaûeny k roku 2003. »esk· republika k 31.12.2005 ÖÖ 72 osobnÌch automobil˘ na 1 km silnic

Za období 1997 až 2005 se v ČR prodalo celkem 1,5 milionu nových osobních automobilů a malých užitkových vozidel

Osobní (kat. M1) a malá užitková (kat. N1) celkem 45 000 38 937

40 124

37 666

40 000

Osobní (kat. M1) a malá užitková (kat. N1) celkem 200 000 193 130 175 000

161 999

157 685

163 770

161 706

167 746

159 752

166 423

150 000 148 085 125 000

130 624

100 000

118 999

116 158 103 254

122 362

31 720

29 817

24 960

156 000

15000 10 000 5 000 0

128 392

nov·

2000

2001

ojet· (z dovozu)

Vodík na veletrhu AUTOTEC Za¯ÌzenÌ na plnÏnÌ vodÌku, kterÈ bude na veletrhu AUTOTEC slouûit k plnÏnÌ vodÌku, prezentuje nejjednoduööÌ zp˘sob, jak naplnit n·drûe vozidel poh·nÏn˝ch vodÌkem. PlnicÌ za¯ÌzenÌ propojÌ vodÌkov˝ trajler, p¯ÌpadnÏ svazek tlakov˝ch lahvÌ, s n·drûemi vozidla, ËÌmû dojde k vyrovn·nÌ tlak˘ v tÏchto prostorech a vozidlo je v podstatÏ natankov·no. ➡

4

2002

2003

2004

2005

odhad 2006 cel˝ rok

23 686

15 114

1997 nov·

0

25 961

21 429

1998

1999

2000

2001

ojet· (z dovozu)

25 000 1999

34 867 33 000

20 000

50 000

1998

38 100 34 176

29 365

73 144

1997

37 621

30 756

25 000

174 000

96 177

75 000

37 611

34 254

35 000 30 000

167 179

39 278

Dovoz ojet˝ch vozidel za stejnÈ obdobÌ p¯es·hl 1 milion kus˘ Ze statistick˝ch ˙daj˘ SdruûenÌ AP vypl˝v·, ûe od roku 1997 do konce roku 2005 (to je za

2002

2003

2004

2005

odhad 2006 1 ËtvrtletÌ roku

poslednÌch 9 let) se v »eskÈ republice prodalo (resp. bylo poprvÈ zaregistrov·no) celkem 1 499 391 ks osobnÌch automobil˘ a mal˝ch uûitkov˝ch vozidel. pokraËov·nÌ na stranÏ 6

Vytěžování nákladních Registrace nových a ojetých I. OSOBNÕ AUTOMOBILY KAT. M1 A MAL¡ a užitkových vozidel se těší UéITKOV¡ VOZIDLA KAT. N1 Motocyklem roku 2006 je BMW R zájmu českých firem I.1 Nov· vozidla V pr˘bÏhu 1. ËtvrtletÌ 2006 bylo v »R poprvÈ 1200 GS Adventure Jiû nÏkolik tisÌc nabÌdek volnÈ p¯epravnÌ kapacizaregistrov·no celkem 38 013 ks nov˝ch VeËer 27. dubna byly vyhl·öeny v˝sledky ankety Motocykl roku 2006 v »eskÈ republice. Tento titul v 10. jubilejnÌm roËnÌku zÌskalo cestovnÌ enduro BMW R 1200 GS Adventure. VÌtÏzstvÌ vybojovalo v soutÏûi, kde se o prvenstvÌ utkalo 36 motocykl˘.

➡

ty a û·dostÌ o dopravu z·silek zadaly firmy z celÈ »eskÈ republiky do vytÏûovacÌho centra iSpedice.cz, kterÈ na internetovÈ adrese www.ispedice.cz spustila v z·vÏru loÚskÈho roku CCS »esk· spoleËnost pro platebnÌ karty a.s. PÏtinu zad·nÌ p¯itom tvo¯Ì doprava do zahraniËÌ, zejmÈna do NÏmecka, Polska a Slovenska. ➡

automobil˘ kategoriÌ M1 a N1. Oproti stejnÈmu obdobÌ roku 2005 je to o 9,02 % (to je o 3 146 ks) vÌce. I.2 Ojet· vozidla Za leden aû b¯ezen 2006 bylo v »R poprvÈ zaregistrov·no celkem 33 695 ks ojet˝ch automobil˘ (kategoriÌ M1 a N1). ➡

www.prosperita.info

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Tak trochu jiný makléř….. SpoleËnost EUROFINANCIAL CZ, s.r.o. vznikla s cÌlem podpo¯it a aktivnÏ se podÌlet na reformÏ finanËnÌho trhu, p¯edevöÌm reformÏ penzijnÌho systÈmu. Jednatel spoleËnosti Luk·ö Hinterbuchner ¯Ìk·: "Naöe Ëinnost je zamÏ¯ena na poskytov·nÌ kvalitnÌho a komplexnÌho finanËnÌho poradenstvÌ jak bÏûn˝m obËan˘m, tak firemnÌm z·kaznÌk˘m. Jejich rostoucÌ n·roky jsou pro n·s v˝zvou a motivacÌ k neust·lÈmu zlepöov·nÌ a rozöi¯ov·nÌ nabÌzen˝ch sluûeb."

Prosperita: Projekt EasyCapital je stÏûejnÌ aktivitou spoleËnosti. Co n·m o nÏm prozradÌte vÌce? L. Hinterbuchner: HlavnÌm cÌlem tohoto projektu je aktivnÏ podpo¯it transformaci a rozvoj finanËnÌho trhu v »eskÈ republice a podÌlet se tak na jednom z nejdynamiËtÏjöÌch a nejv˝konnÏjöÌch odvÏtvÌ ËeskÈho hospod·¯stvÌ. Zcela unik·tnÌ a bezkonkurenËnÌ v˝hodou je moûnost participace na finanËnÌm trhu i pro bÏûnÈ obËany, coû jim p¯in·öÌ jedineËnou p¯Ìleûitost aktivnÏ se podÌlet na obratech, kterÈ na finanËnÌm trhu vznikajÌ. Z·roveÚ je vöak chr·nÌ p¯ed spekulacemi a zejmÈna finanËnÌmi ztr·tami, kterÈ by mohly nastat v p¯ÌpadÏ individu·lnÌho vstupu na trh. Spolupr·ci na projektu EasyCapital povaûuji jednoznaËnÏ za klÌËovou pro dosaûenÌ cÌl˘ naöÌ spoleËnosti.

Prosperita: Co je p¯edmÏtem vaöÌ Ëinnosti? L. Hinterbuchner: Opravdu nez·vislÈ finanËnÌ poradenstvÌ. Kdyû p¯ijdete do banky, Ëek· na V·s bankovnÌ ˙¯ednÌk, v pojiöùovnÏ pak pojiöùovacÌ agent. Kaûd˝ V·m nabÌzÌ to svoje a jednÌm dechem dod·v·, ûe produkty, co m· on, jsou pochopitelnÏ ty ˙plnÏ nejlepöÌ. U n·s dostane klient anal˝zu, m· na v˝bÏr z r˘zn˝ch konkurenËnÌch nabÌdek a nez·visl˝ specialista mu pom·h· p¯i v˝bÏru optim·lnÌ varianty. V tom je n·ö p¯Ìstup jedineËn˝. Prosperita: Jak· je v˘bec strategie vaöÌ spoleËnosti? L. Hinterbuchner: SpoleËnost EUROFINANCIAL CZ, s.r.o. vznikla s cÌlem podpo¯it reformu finanËnÌho trhu v »eskÈ republice a v dalöÌch postkomunistick˝ch zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Na ËeskÈm trhu je pro n·s velk˝ prostor, chceme naöe obËany nauËit tomu, aby vyuûÌvali sluûeb nez·visl˝ch specialist˘, maklÈ¯˘. Toho ale m˘ûeme dos·hnout pouze v p¯ÌpadÏ, ûe z·kaznÌkovi poskytneme öpiËkov˝ servis, ûe zÌsk· nÏco navÌc oproti tomu, co by dostal nÏkde na p¯ep·ûce. FiremnÌm z·kaznÌk˘m to sebou p¯in·öÌ znaËnou v˝hodu oproti konkurenci. Prosperita: JakÈ produktovÈ portfolio nabÌzÌte? L. Hinterbuchner: Jako pojiöùovacÌ maklÈ¯ registrovan˝ »NB je naöÌ hlavnÌ domÈnou pojiöùovnictvÌ. NicmÈnÏ, narozdÌl od vÏtöiny maklÈ¯˘, poskytujeme klient˘m i mnoho dalöÌch finanËnÌch produkt˘ tak, abychom byli schopni uspokojit co moûn· nejvÌce jejich pot¯eb a poûadavk˘. Aù uû se jedn· o oblast hypotÈk, spo¯enÌ, investic, leasingu Ëi ˙vÏr˘.

Prosperita: NabÌzÌte i voln· pracovnÌ mÌsta? L. Hinterbuchner: SpoleËnost nabÌzÌ ¯adu pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ öirokÈmu spektru spolupracovnÌk˘ od manaûersk˝ch post˘ aû po pozice obchodnÌch z·stupc˘ a administrativnÌch pracovnÌk˘. Od sv˝ch spolupracovnÌk˘ vyûadujeme kvalitu a nasazenÌ, kterou jsme schopni podpo¯it maxim·lnÌ t˝movou podporou a kvalitnÌ motivacÌ. Prosperita: JakÈ sluûby nabÌzÌte obËan˘m? L. Hinterbuchner: Informace a v˝bÏr. To je to nejpodstatnÏjöÌ. Klient tak nemusÌ sloûitÏ obÏh·vat finanËnÌ domy se sv˝m poûadavkem, ale m· veöker˝ servis pod jednou st¯echou, a uöet¯Ì tak mnoho Ëasu. Pokud to dovoluje povaha produktu, vybÌr·me z·roveÚ ten cenovÏ nejv˝hodnÏjöÌ, klient tak uöet¯Ì i penÌze. NÏkdy jsou rozdÌly mezi poskytovateli znaËnÈ, dokonce v ¯·du desÌtek procent. Prosperita: A jakÈ sluûby nabÌzÌte firm·m? L. Hinterbuchner: Firm·m poskytujeme sluûby, kterÈ se dajÌ kr·tce charakterizovat asi takto:

Mediatel spoléhá na Ford! 210 voz˘ Ford Fiesta, Focus a Mondeo pro vydavatele Zlat˝ch str·nek


Prosperita: Kdo jsou vaöi partne¯i? L. Hinterbuchner: V oblasti pojiöùovnictvÌ to jsou finanËnÌ domy jako »esk· pojiöùovna, Kooperativa, Allianz, Generali, UNIQA, »esk· podnikatelsk· pojiöùovna, Aviva ûivotnÌ pojiöùovna, ING Nationale-Nederlanden a dalöÌ. V segmentu bankovnictvÌ pak KomerËnÌ banka, »esk· spo¯itelna, »SOB, Raiffeisenbank, éivnostensk· banka a dalöÌ. Prosperita: Kdy m· zaËÌt ËlovÏk myslet na uzav¯enÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ? L. Hinterbuchner: Ihned po narozenÌ. VÌm, ûe se v·m tato odpovÏÔ bude zd·t ˙smÏvn·, ale je to tak. »Ìm d¯Ìve totiû ËlovÏk zaËne spo¯it na st·¯Ì, tÌm vyööÌho ûivotnÌho standardu se potom v d˘chodu doËk·. PodÌvejte se na äv˝cary. Chci tÌm ¯Ìci, ûe ËÌm d¯Ìve ËlovÏk zaËne, tÌm lÈpe. Tento produkt dnes jiû nenÌ jen o pojiötÏnÌ, ale p¯edevöÌm o vysok˝ch v˝nosech a daÚov˝ch ˙lev·ch. Prosperita: Co pro mÏ udÏl·te, kdyû chci stavÏt a pot¯ebuji hypotÈku Ëi ˙vÏr? L. Hinterbuchner: KompletnÌ servis. U n·s m·te moûnost uzav¯Ìt ten nejv˝hodnÏjöÌ hypoteËnÌ

program. Pod jednou st¯echou dojedn·te vöechny n·leûitosti, kterÈ jsou k tomu nutnÈ, vËetnÏ ûivotnÌho pojiötÏnÌ jakoûto zdroje ruËenÌ vaöeho ˙vÏru. Prosperita: Jak mohu vyuûÌt vaöich sluûeb, kdyû uû vöechny tyto produkty m·m? L. Hinterbuchner: Kaûd˝ produkt je uzav¯en na nÏjakou p¯esnÏ urËenou dobu a d· se p¯i dodrûenÌ urËit˝ch pravidel bez jak˝chkoli sankcÌ vypovÏdÏt. Jinak by si p¯ece finanËnÌ domy nemohly vz·jemnÏ konkurovat. Pokud si tedy klient p¯eje provÈst anal˝zu jeho st·vajÌcÌch produkt˘, udÏl·me mu ji, a pokud existujÌ v˝hodnÏjöÌ produkty neû ty, kterÈ on pr·vÏ konzumuje, nenÌ nic jednoduööÌho, neû je p¯evÈst tam, kde budou pro nÏj v˝hodnÏjöÌ. Prosperita: JakÈ pojistnÈ produkty nabÌzÌte? L. Hinterbuchner: Je jich velkÈ mnoûstvÌ, ty nejfrekventovanÏjöÌ jsou: povinnÈ ruËenÌ, havarijnÌ pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ dom·cnostÌ, nemovitostÌ, rekreaËnÌch za¯ÌzenÌ, odpovÏdnosti z obËanskÈho ûivota, odpovÏdnosti z v˝konu povol·nÌ a jinÈ. Prosperita: Jsme Ëasopis takÈ pro podnikatele - jakÈ produkty nabÌzÌte jim? L. Hinterbuchner: KomplexnÌ pojiötÏnÌ podnikatel˘ a pr˘myslu a leasing. Prosperita: Co si u v·s nenÌ moûnÈ pojistit? L. Hinterbuchner: Tak to je dobr· ot·zka, kdyû se nad tÌm zamyslÌm, tak snad ani nic takovÈho nenÌ. Snad jen dobrou n·laduÖ Prosperita: Takûe vy jste vlastnÏ takov·Ö. pojiöùovna ötÏstÌ? L. Hinterbuchner: M·te pravdu. M·m vysokÈ ambice. Prosperita: Pane jednateli, dÏkujeme v·m za rozhovor. EUROFINANCIAL CZ, s.r.o. Boûeny NÏmcovÈ 5 120 00 Praha 2 infolinka/fax:. 224 262 210 e-mail: [email protected] www.eurofinancial.cz

S-MAX a Galaxy na naše silnice v červnu

pokraËov·nÌ ze strany 3

/Praha, 12. dubna 2006/ - ObchodnÌ z·stupci spoleËnosti Mediatel teÔ budou mÌt mnohem snazöÌ pr·ci. Jejich zamÏstnavatel jim totiû po¯Ìdil 180 zbrusu nov˝ch voz˘ Ford Fiesta - a k nim jeötÏ dalöÌ Fordy Focus a Mondeo pro st¯ednÌ a vyööÌ management, dohromady celkem 210 aut, jejichû p¯ed·v·nÌ pr·vÏ konËÌ. SpoleËnost Mediatel, a.s., zn·m· p¯edevöÌm jako vydavatel Zlat˝ch str·nek, se po vyhodnocenÌ v˝sledk˘ v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ na novou flotilu jednoznaËnÏ rozhodla pro vozy Ford, kterÈ zvÌtÏzily zejmÈna na z·kladÏ kombinace nejlepöÌ ceny, nabÌdky vhodn˝ch modelov˝ch ¯ad, ale takÈ dÌky svÈ velmi kvalitnÌ servisnÌ pÈËi. HlavnÌm soupe¯em v tendru p¯itom byl dom·cÌ v˝robce. PoslednÌ "porci" nov˝ch Ford˘, vyveden˝ch v tmavÏ modrÈ barvÏ Deep Navy se ûlut˝mi polepy, si Mediatel p¯ed ned·vnem p¯evzal u z·stupce Fordu v BrnÏ. ReferentskÈ Fiesty jsou vybaveny benzinov˝mi motory 1.3 l, Focusy poh·nÌ turbodiesely 1.6 TDCi a Mondea spolÈ-

v˝bÏr nejvhodnÏjöÌho ¯eöenÌ pro z·kaznÌka a s tÌm spojenÈ snÌûenÌ jeho n·klad˘, v˝bÏr nejvhodnÏjöÌho produktu, kter˝ je z·kaznÌkovi uöit na mÌru, asistenËnÌ ˙kony spojenÈ s ¯eöenÌm pojistn˝ch ud·lostÌ. D˘leûit· je takÈ st·l· pÈËe o bÏûÌcÌ pojistnÈ smlouvy a jejich pravideln· aktualizace.

hajÌ na benzinovÈ i turbodieselovÈ agreg·ty o objemu 2.0 a 2.2 l. Mediatel se tak za¯adil mezi velkÈ flotilovÈ z·kaznÌky Fordu, k nimû pat¯Ì takÈ »esk· poöta, Skanska nebo Eurotel, ale t¯eba i Ministerstvo vnitra »R. (tz)

SpoleËnost FORD MOTOR COMPANY, s.r.o., ozn·mila cenu sv˝ch nov˝ch model˘ S-MAX, crossoveru sdruûujÌcÌho prvky prostornÈho kombi s parametry velkoprostorovÈho a sportovnÌho vozu, a Galaxy, komfortnÌho velkoprostorovÈho automobilu. Nov˝ Ford S-MAX bude k dispozici jiû od velmi p¯Ìzniv˝ch 739 990 KË, Galaxy od 844 990 KË. Ford S-MAX prakticky nem· v souËasnÈ nabÌdce osobnÌch automobil˘ p¯Ìmou konkurenci. P¯i pokusu o srovn·v·nÌ t¯eba s nÏkter˝m z popul·rnÌch kombi st¯ednÌ t¯Ìdy s obdobnou motorizacÌ vöak zjistÌme, ûe prostorn˝ S-MAX je v˝raznÏ v˝hodnÏjöÌ... Za necel˝ch 740 000 KË tak bude sportovnÏ ladÏn˝ velkoprostorov˝ S-MAX vybaven dvoulitrov˝m benzinov˝m motorem 2.0 i / 145 k, celkem sedmi airbagy vËetnÏ kolennÌho, systÈmem ABS, ale takÈ klimatizacÌ, elektricky ovl·dan˝mi okny a zrc·tky atd. K dalöÌm zajÌmavostem pat¯Ì nap¯. intuitivnÌ systÈm ovl·d·nÌ d˘leûit˝ch funkcÌ vozu HMI ¯Ìzen˝ dvÏma tlaËÌtky na volantu. S-

MAX navÌc doslova ohromÌ systÈmem skl·d·nÌ sedadel (aû 5+2) do podlahy (FFS), mimo¯·dn˝m prostorem pro zavazadla a spoustou technicky pokrokov˝ch systÈm˘ od aktivnÌho tempomatu p¯es monitorov·nÌ tlaku v pneumatik·ch aû k aktivnÌmu podvozku. Pro S-MAX bude kromÏ zmÌnÏnÈho benzinovÈho dvoulitru k dispozici takÈ öpiËkov˝ p¯eplÚovan˝ pÏtiv·lec 2,5 l / 220 k, ale i dva turbodiesely s technologiÌ Common Rail (1.8 TDCi / 125 k a 2. 0 TDCi / 143 k), p¯iËemû nejv˝hodnÏjöÌ dieselov· verze bude st·t jen 784 990 KË. JeötÏ o nÏco vÌce prostoru a nadbytek cestovnÌho komfortu pak bude nabÌzet zcela nov˝ Ford Galaxy, kter˝ byl kompletnÏ vyvinut u Fordu a bude se vyr·bÏt v belgickÈm FordovÏ z·vodu v Genku. Cena novÈho sedmimÌstnÈho Galaxy bude zaËÌnat hodnotou 844 990 KË, stejnou pro z·kladnÌ modely vybavenÈ motory 2.0 I / 145 k a 1.8 TDCi / 125 k. Pokud bychom opÏt porovnali motorizaci a v˝bavu, zjistili bychom, ûe nov˝ Galaxy je v˝raznÏ v˝hodnÏjöÌ neû jeho p¯edch˘dce! KromÏ obou zmÌnÏn˝ch agreg·t˘ se nov˝ Ford Galaxy v »R bude prod·vat i se zn·m˝m turbodieselem 2.0 TDCi / 143 k, udivujÌcÌm sv˝m bezkonkurenËnÌm "z·tahem". DalöÌ variantou je t¯etÌ turbodiesel, ˙sporn˝ agreg·t 1.8 TDCi /100 k. Nov˝ Ford Galaxy nabÌdne sv˝m sedmi pasaûÈr˘m cestov·nÌ prvnÌ t¯Ìdou s velk˝m nadbytkem prostoru pro hlavy, ramena i nohy - a takÈ ohromujÌcÌ zavazadlov˝ prostor o objemu 435 - 2 325 litr˘! Oba novÈ modely zaËneme na Ëesk˝ch silnicÌch potk·vat uû v Ëervnu tohoto roku. (tz)

5

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Počet členů se nezměnil P

rvní čtvrtletí je pro náš svaz každoročně důležitým obdobím, neboť v něm vrcholí, probíhají nebo jsou zahajovány rozhodující celosvazové akce. Na slavnostním večeru 18. ledna 2006 byly vyhlášeny výsledky 12. ročníku ankety Auto roku v ČR. Novinářská porota zveřejnila v průběhu večera výsledky 2. kola svého hlasování a z pěti finalistů zvolila za vítěze automobil Ford Focus (stojí za připomenutí, že jeho předchůdce byl zvolen Autem roku v ČR také v roce 1999).

Anketa Auto roku pat¯Ì mezi velkÈ a oblÌbenÈ akce tohoto druhu v »R. SoutÏûe v tipov·nÌ vÌtÏze a doprovodnÈ sms soutÏûe v pr˘bÏhu z·vÏreËnÈho veËera se v letoönÌm roËnÌku z˙Ëastnilo celkem cca 180 tis. respondent˘. Z ˙ËastnÌk˘ tipovacÌ soutÏûe byl vylosov·n vÌtÏz jiû tradiËnÌ ceny - pouk·zky na zakoupenÌ automobilu

v hodnotÏ 600 tis. KË. Pot¯etÌ v ¯adÏ vyhr·la opÏt ûena - panÌ Zuzana Kr·lov·. DalöÌ akcÌ, kter· probÌh· v tomto obdobÌ, je anketa Motocykl roku. Jiû 10. roËnÌk tÈto ankety, kterou vyhlaöuje sekce Moto SDA, se tentokr·t uskuteËnila oproti p¯edchozÌm let˘m v posunutÈm termÌnu ˙nor - duben. V˝sledky jsou

v ProsperitÏ zve¯ejnÏny, bylo o nich rozhodnuto 27. dubna 2006. Vzhledem k tÈto zmÏnÏ se poda¯ilo lÈpe sladit dvÏ d˘leûitÈ motocyklovÈ akce - anketu a v˝stavu Motocykl 2006, jejÌû 10. roËnÌk probÏhl v b¯eznu na V˝staviöti v Praze - HoleöovicÌch. DÌky dobrÈ spolupr·ci s organiz·torem v˝stavy - Inchebou Praha mÏlo na 55 tisÌc n·vötÏvnÌk˘ moûnost shlÈdnout motocyklovÈ novinky pro letoönÌ sezÛnu a z·roveÚ se sezn·mit s motocykly p¯ihl·öen˝mi do ankety. V souËasnÈ dobÏ vrcholÌ p¯Ìpravy na mezin·rodnÌ v˝stavu uûitkov˝ch automobil˘ Autotec 2006, kter· se uskuteËnÌ ve dnech 3.-7. Ëervna 2006 (2.6. - tiskov˝ den) na v˝staviöti v BrnÏ. Ve spolupr·ci s organiz·torem - Veletrhy Brno a.s. - se poda¯ilo zajistit optim·lnÌ podmÌnky pro ˙Ëast Ëlen˘ SDA.

Pro vnitrosvazovou Ëinnost je vûdy d˘leûitÈ prvnÌ zased·nÌ Rady ¯editel˘ SDA v danÈm roce. Tentokr·t probÏhlo 22. b¯ezna a Rÿ na nÏm schv·lila rozhodujÌcÌ dokumenty - Ëerp·nÌ rozpoËtu za rok 2005 a jeho n·vrh na rok 2006, harmonogram zased·nÌ org·n˘ SDA, ˙pravu statistiky SDA o prvnÏ registrovan˝ch vozidlech v »R, vyhl·öenÌ ankety Auto roku 2007 v »R ve spolupr·ci se SdruûenÌm AP atd. »lensk· z·kladna SDA se v tomto obdobÌ co do poËtu nezmÏnila - svaz m· st·le 39 Ëlen˘. Doölo vöak ke zmÏnÏ importÈra motocykl˘ zn. Yamaha - k 31.3.2006 ukonËila ËlenstvÌ v SDA Yama Moto Sport a.s. a od 1.4.2006 je nov˝m Ëlenem Yamaha Motor Czech spol. s r.o. (tz sda)

ČP Leasing, sedmička českého leasingového trhu, mění značku na Credium SpoleËnost »P Leasing se mÏnÌ v Credium, spoleËnost modernÌ, seriÛznÌ a dynamickou. ZmÏna n·zvu je spojena se zmÏnou vlastnÌka, kter˝m se stala v srpnu loÚskÈho roku v˝znamn· francouzsk· spoleËnost Sofinco S.A. (kter· je dce¯inou spoleËnostÌ ËtvrtÈ nejvÏtöÌ svÏtovÈ finanËnÌ skupiny CrÈdit Agricole). CÌlem spoleËnosti, zast¯eöenÈ novou znaËkou Credium, je na ËeskÈm trhu pokr˝t financov·nÌm dopravnÌ techniky kompletnÏ cel˝ trh, intenzivnÏji se zamÏ¯it i na financov·nÌ ojet˝ch voz˘ a rozöÌ¯it aktivity na nejöiröÌ

spektrum spot¯ebitelskÈho financov·nÌ. Za svÈ devÌtiletÈ p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu si »P Leasing vybudovala ve vysoce konkurenËnÌm prost¯edÌ pevnÈ postavenÌ v prvnÌ desÌtce nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ. Dnes je u dealer˘ a fleetov˝ch z·kaznÌk˘ povaûov·na za vysoce respektovanou spoleËnost a profesion·lnÌho partnera pro naplÚov·nÌ jejich obchodnÌch cÌl˘. SpoleËnost poskytuje finanËnÌ sluûby pro fyzickÈ osoby podnikajÌcÌ i nepodnikajÌcÌ a pr·vnickÈ osoby. Prost¯ednictvÌm »P Leasing lze financovat nov· a ojet·

Unileasing je největším leasingovým majitelem dopravních lodí SpoleËnost Unileasing p¯ekonala objemem novÏ realizovan˝ch obchod˘ za uplynul˝ rok hranici 1,5 miliardy korun a meziroËnÌm r˘stem o 37 % pat¯Ì k nejdynamiËtÏjöÌm firm·m na leasingovÈm trhu. Jestliûe aktu·lnÌ auditovanÈ v˝sledky srovn·me jeötÏ s rokem 2003 (dosaûen˝ objem obchod˘ p¯edstavoval 955 milion˘ korun), doölo k r˘stu o pln˝ch öedes·t procent. SouËasnÏ se Unileasing v hodnocenÌ spoleËnostÌ podle objemu novÏ nakoupen˝ch movit˝ch vÏcÌ v roce 2005 posunul na 17. mÌsto, a pat¯Ì tak mezi nejvÏtöÌ nez·vislÈ leasingovÈ spoleËnosti »R. "Naöi nez·vislost spat¯ujeme p¯edevöÌm v p¯Ìstupu ke klient˘m. V p¯ÌpadÏ pot¯eby jsme schopni vyhovÏt poûadavk˘m v ¯·du hodin, nikoli dnÌ Ëi t˝dn˘. A to vöe p¯i mizivÈ v˝öi pohled·vek po lh˘tÏ splatnosti, kterÈ p¯edstavujÌ jen necelÈ t¯i miliony korun. Tedy t¯i desetiny procenta naöich veöker˝ch obchod˘," uvedl mÌstop¯edseda p¯edstavenstva Unileasingu Pavel Nov˝. SouËasnÏ nav˝öila spoleËnost Unileasing v uplynulÈm roce z·kladnÌ kapit·l spoleËnosti z 56 na 224 milion˘ korun, tedy na Ëty¯n·sobek p¯edchozÌ hodnoty. Podle NovÈho dos·hl loni zisk po zdanÏnÌ 70,3 mil. KË a z˘stal na stejnÈ ˙rovni jako v roce 2004. "V prost¯edÌ silnÈ konkurence, dlouhodobÏ klesajÌcÌch marûÌ a rostoucÌch n·klad˘ jde o v˝born˝ v˝sledek," ¯ekl Nov˝ a doplnil, ûe "na dosaûenÈ ˙rovni se vedle n·r˘stu objemu obchod˘ v˝znamnÏ podÌlelo i to, ûe dÌky kvalitÏ uzav¯en˝ch obchod˘ nemusela spoleËnost vytv·¯et û·dnÈ v˝znamnÈ opravnÈ poloûky k pohled·vk·m Ëi zabaven˝m p¯edmÏt˘m leasingu." Z·kladnÌmi obchodnÌmi pilÌ¯i spoleËnosti, kterÈ p¯edstavujÌ dvÏ t¯etiny realizovanÈho obratu, jsou obchody v oboru dopravnÌ techniky. Od dopravnÌch automobil˘ p¯es tÏûkou lesnÌ kolovou techniku, traktory, golfovou techniku a lodnÌ dopravou konËe. "M˘ûeme ¯Ìci, ûe jsme dnes nejvÏtöÌm dom·cÌm leasingov˝m majitelem dopravnÌch lodÌ. A podle naöeho n·zoru jde o modernÌ, ekologick˝ a levn˝ dopravnÌ systÈm," poznamenal Nov˝. SouËasnÏ je spoleËnost Unileasing velmi aktivnÌ ve vöech zimnÌch rekreaËnÌch st¯ediscÌch »eskÈ republiky. PoËtem uzav¯en˝ch smluv v oboru "vyuûÌv·nÌ volnÈho Ëasu" je jedniËkou u n·s. Aù jsou leasingovÈ smlouvy na rolby, vleky nebo snÏûn· dÏla. "Ve spoleËnosti jsme dlouhodobÏ sledovali v˝voj ve vyspÏlejöÌch evropsk˝ch zemÌch. P¯edpokl·dali jsme, ûe i u n·s zaËnou lidÈ vÌce investovat do aktivnÌho odpoËinku. Proto jsme se jako jedni z prvnÌch zaËali vÏnovat tomuto odvÏtvÌ. Dnes tvo¯Ì kolem 15 procent naöich obchod˘," dokonËil Pavel Nov˝. (tz) Kontakt na spoleËnost: UNILEASING a.s. Randova 214, 339 01 Klatovy Tel.: 376 357 111 E-mail: [email protected] http://www.unileasing.cz

Aquasoft: do tří let plánujeme Na českých B2B tržištích se na obrat ve výši 300 milionů jaře významně obchoduje SpoleËnost Aquasoft dos·hla loni trûeb ve v˝öi 118 milion˘ korun. Potvrdily to hospod·¯skÈ v˝sledky za rok 2005. Aquasoft vznikl v roce 1996 a v pr˘bÏhu 10 let zaznamen·v· n·r˘sty obratu pravidelnÏ. Petr Franc, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti, vidÌ v pr˘bÏûnÈm navyöov·nÌ obratu cÌlenou synergii t¯Ì faktor˘. ➡

6

Aû o Ëty¯icet procent stoupla meziroËnÏ popt·vka po bytov˝ch doplÚcÌch, n·bytku a ostatnÌch za¯ÌzenÌch dom·cnosti nakupovan˝ch p¯es B2B trûiötÏ ABC »eskÈho Hospod·¯stvÌ. Dom·cnost totiû m˘ûe touto cestou uöet¯it v pr˘mÏru pÏtinu ceny obvyklÈ v kamenn˝ch obchodech. Stoupla i popt·vka po kancel·¯skÈm vybavenÌ a n·bytku. ➡

osobnÌ i n·kladnÌ vozidla. Mezi produkty pat¯Ì finanËnÌ a operativnÌ leasing, spl·tkov˝ prodej a spot¯ebitelskÈ ˙vÏry. "DÌky spojenÌ se spoleËnostÌ Sofinco jsme se stali Ëlenem jednÈ z nejvÏtöÌch finanËnÌch skupin na svÏtÏ. To je pro naöe klienty ta nejlepöÌ z·ruka stability a prvot¯ÌdnÌ kvality sluûeb. St·v· se z n·s univerz·lnÌ finanËnÌ spoleËnost, kter· umÌ naslouchat a inovovat. Chceme, aby n·s klienti i nad·le povaûovali za seriÛznÌ a dynamickou spoleËnost, se kterou se vyplatÌ spolupracovat," ¯ekl LudÏk KeltyËka, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti. "V budoucnu se chceme zamÏ¯it na zkvalitnÏnÌ dosavadnÌch produkt˘ a sluûeb, nap¯Ìklad v˝razn˝m zkr·cenÌm procesu schvalov·nÌ obchodnÌch p¯Ìpad˘ nebo rozöÌ¯enÌm nabÌdky pojiötÏnÌ od vÌce pojiöùoven. Vedle financov·nÌ nov˝ch voz˘ se chceme intenzivnÏji zamÏ¯it na trh s ojet˝mi vozy. Rozöi¯ujeme svÈ aktivity takÈ na nejöiröÌ spektrum spot¯ebitelskÈho financov·nÌ, jehoû konkrÈtnÌ podoba se p¯ipravuje," dodal LudÏk KeltyËka. Vznik n·zvu novÈ spoleËnosti proöel dlouh˝m procesem. NovÈ jmÈno m· b˝t seriÛznÌ, modernÌ, lehce vyslovitelnÈ a samoz¯ejmÏ evokujÌcÌ finanËnÌ spoleËnost. Vöechny tyto n·roky "Credium" splÚuje. ZmÏnil se samoz¯ejmÏ i vizu·lnÌ styl. Logo Credium je kombinacÌ modrÈ a zelenÈ barvy, kterÈ jsou ve finanËnÌ sfÈ¯e unik·tnÌ. Jiû jen dÌky tÈto kombinaci barev mohou klienti znaËku snadnÏji identifikovat. SouË·stÌ loga jsou t¯i teËky, kterÈ nejenûe evokujÌ mince, ale odkazujÌ na hlavnÌ oblasti z·jmu spoleËnosti - leasing, ˙vÏry a pojiötÏnÌ. O ˙spÏönÈm fungov·nÌ spoleËnosti na ËeskÈm trhu svÏdËÌ jejÌ v˝sledky. I p¯es vöeobecnou stagnaci trhu a pokles v nÏkter˝ch komodit·ch si spoleËnost udrûela svou sedmou pozici na ËeskÈm leasingovÈm trhu. Za poslednÌ ˙ËetnÌ obdobÌ zaznamenala zisk ve v˝öi 120 mil. KË a celkov· aktiva dos·hla k 31.12.2005 v˝öe 8 mld. KË. Velmi ˙spÏönÏ vstoupila spoleËnost i do roku 2006 jiû s nov˝m vlastnÌkem, o Ëemû vypovÌd· vynikajÌcÌ v˝sledek produkce za prvnÌ kvart·l ve v˝öi 1,13 mld. KË v po¯izovacÌch cen·ch bez DPH p¯i meziroËnÌm n·r˘stu produkce o 50 %.

O n·stupci spoleËnosti »P Leasing, a.s. SpoleËnost, dnes pod znaËkou Credium, vstoupila na Ëesk˝ leasingov˝ trh v roce 1997 jako dce¯in· spoleËnost »eskÈ pojiöùovny, a.s. a za dobu p˘sobenÌ na trhu si vybudovala pevnÈ postavenÌ v prvnÌ desÌtce nejvÏtöÌch leasingov˝ch spoleËnostÌ. V souËasnosti poskytuje finanËnÌ sluûby pro fyzickÈ osoby podnikajÌcÌ i nepodnikajÌcÌ a pr·vnickÈ osoby na nov· i ojet· vozidla. SpoleËnost se vyprofilovala zejmÈna v segmentu dopravnÌ techniky a zÌskala jedno z vedoucÌch postavenÌ v objemu profinancovan˝ch nov˝ch osobnÌch a uûitkov˝ch vozidel a stejnÏ tak je i v˝znamn˝m hr·Ëem ve financov·nÌ n·kladnÌch voz˘ a autobus˘. SpoleËnost je Ëlenem »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace. Nov˝ obchodnÌ n·zev zaËne spoleËnost pouûÌvat v Ëervnu po jeho zaps·nÌ do ObchodnÌho rejst¯Ìku. VÌce informacÌ na: www.credium.cz.

O spoleËnosti Sofinco S.A. SpoleËnost byla zaloûena v roce 1951. JejÌm 100% vlastnÌkem je nadn·rodnÌ skupina CrÈdit Agricole. ZamÏstn·v· p¯ibliûnÏ 6 600 lidÌ po celÈm svÏtÏ, z toho 2 400 ve Francii. SpoleËnost se zamÏ¯uje na poskytov·nÌ spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘, revolvingov˝ch ˙vÏr˘, finanËnÌ a operativnÌ leasing a pojiötÏnÌ v 16 zemÌch Evropy. VÌce informacÌ na: www.sofinco.com.

O spoleËnosti CrÈdit Agricole Skupina CrÈdit Agricole je Ëtvrtou nejvÏtöÌ svÏtovou bankou a pat¯Ì mezi öpiËku svÏtov˝ch bank z hlediska sv˝ch celkov˝ch kapit·lov˝ch fond˘. V roce 2005 dos·hla skupina Ëist˝ch v˝nos˘ ve v˝öi 3,891 mld. Eur. CrÈdit Agricole je lÌdrem v oblasti retailovÈho bankovnictvÌ ve Francii. Ve Francii tvo¯Ì jejÌ podÌl na trhu 24 %. VÌce informacÌ na: www.credit-agricole.com. (tz)

Za období 1997 až 2005 se v ČR prodalo celkem 1,5 milionu nových osobních automobilů a malých užitkových vozidel pokraËov·nÌ ze strany 4 SouËasnÏ bylo dovezeno (a v »R poprvÈ zaregistrov·no) 1 037 195 ojet˝ch vozidel tÏchto kategoriÌ z dovozu. Z rozboru statistick˝ch ˙daj˘ d·le plyne, ûe prodeje (prvnÌ registrace) vozidel za 1. ËtvrtletÌ tvo¯Ì pr˘mÏrnÏ kolem 22 % celoroËnÌch prodej˘ (registracÌ), a to jak u nov˝ch, tak u dov·ûen˝ch ojet˝ch vozidel. Za p¯edpokladu "standardnÌho" v˝voje v tomto roce a s p¯ihlÈdnutÌm k podchycen˝m trend˘m z uplynul˝ch let tak lze stanovit i prvnÌ odhad pro rok 2006. Pokud dojde k p¯iblÌûenÌ se tomuto odhadu, bude v »R obmÏna vozovÈho parku v kategorii osobnÌch a mal˝ch uûitkov˝ch vozidel "celkem" u nov˝ch na ˙rovni 4 % a u ojet˝ch (pokud je zde

moûno hovo¯it o "obnovÏ") to bude 3,6 %. I v souhrnu (= 7,6 %) vöak hranice 8 %, uv·dÏn· jako minim·lnÌ pro obnovu vozovÈho parku v zemÌch EU, nebude v tomto roce dosaûena. ObdobnÏ je tak moûno odhadnout i p¯edpokl·danÈ prvnÌ registrace v tÏchto kategoriÌch vozidel za 1. ËtvrtletÌ 2006. Dle tohoto odhadu dojde oproti 1. ËtvrtletÌ minulÈho roku ke zv˝öenÌ prvnÌch registracÌ u nov˝ch vozidel zhruba o necel˝ch 10 %, u dov·ûen˝ch ojet˝ch tÈmÏ¯ o 15 %. Jak vypl˝v· z obou diagram˘, je z¯ejmÏ pro dovoz a registraci dov·ûen˝ch ojet˝ch automobil˘ vytvo¯eno v »R dostateËnÏ liber·lnÌ prost¯edÌ. Ing. AntonÌn äÌpek ¯editel

LCS dozrálo pro nominaci na nejlepší reklamu

Visa má v České republice již 4,2 milionu platebních karet

V letoönÌm 10. roËnÌku soutÏûe o nejlepöÌ reklamu v tisku Zlat˝ ötoËek 2005, vyhl·öenÈ UniÌ vydavatel˘, byla reklama na informaËnÌ systÈm LCS Helios spoleËnosti LCS International nominov·na mezi pÏt nejlepöÌch inzer·t˘ v kategorii v˝poËetnÌ a kancel·¯sk· technika. Zadavatele zastupoval Ji¯Ì Hub, marketingov˝ ¯editel LCS, autora reklamy Michal äebesta, kreativnÌ ¯editel reklamnÌ agentury IDEAS ADVERTISING, kter· spoleËnosti LCS zajiöùuje reklamnÌ aktivity. ➡

SpoleËnost Visa Europe ozn·mila, ûe jejÌ ËlenskÈ banky v »eskÈ republice dos·hly v˝znamnÈho milnÌku a v kalend·¯nÌm roce 2005 vydaly 4,2 milionu karet. Tento ˙daj jasnÏ demonstruje vedoucÌ postavenÌ spoleËnosti Visa v oblasti bezhotovostnÌch plateb a ˙spÏönost snahy spoleËnosti Visa nabÌzet ty nejbezpeËnÏjöÌ a nejpohodlnÏjöÌ platebnÌ prost¯edky st·le öiröÌmu okruhu z·kaznÌk˘. ➡

www.prosperita.info

květen 2006

NEJEN O AUTECH

ČSOB Leasing stupňuje tempo růstu, výrazně pomáhají leasingové akce O brat jedničky leasingového trhu, společnosti ČSOB Leasing, a.s., za první čtvrtletí roku 2006 vzrostl meziročně o 37 procent. Celkový objem obchodů v tomto období dosáhl výše 4,4 miliardy korun bez DPH, počet zákaznických smluv dosáhl téměř sedmi tisíc. ČSOB Leasing dále stupňuje dynamiku svého růstu oproti loňskému roku, kdy objem leasingových obchodů rostl o 24 procent.

NejvÏtöÌ z·jem byl jiû tradiËnÏ o finanËnÌ leasing, jehoû prost¯ednictvÌm byly profinancov·ny p¯edmÏty v hodnotÏ 3,5 miliardy korun bez DPH, coû p¯edstavuje ve srovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm loÚskÈho roku r˘st o 18 procent. V oblasti operativnÌho leasingu dos·hl obrat 210 milion˘ korun, coû p¯edstavuje r˘st o 150 procent. Prost¯ednictvÌm z·kaznickÈho ˙vÏru HitKredit, kter˝ »SOB Leasing nabÌzÌ od poloviny loÚskÈho roku, byly v prvnÌm ËtvrtletÌ uzav¯eny obchody v hodnotÏ tÈmÏ¯ 600 milion˘ korun. "Z·kladnÌm pilÌ¯em obchodnÌ v˝konnosti naöÌ spoleËnosti je finanËnÌ leasing, kterÈmu naöi z·kaznÌci opr·vnÏnÏ d·vajÌ p¯ednost ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ a jejich z·jem st·le roste. Pozoruhodn˝ je 150% r˘st obchod˘ v operativnÌm leasingu. Jedn· se o modernÌ a perspektivnÌ produkt, na jehoû rozvoj se budeme d·le soust¯eÔovat," komentoval v˝sledky spoleËnosti jejÌ gener·lnÌ ¯editel Karel BouËek. "Naöe spoleËnost v pr˘bÏhu prvnÌho ËtvrtletÌ razantnÌm zp˘sobem p¯ispÏla k r˘stu celÈho trhu. Rostli jsme tempem vyööÌm neû trh ve vöech produktech i financovan˝ch komodit·ch. Naöe spoleËnost jako jedniËka leasingovÈho trhu dlouhodobÏ v˝znamnÏ ovlivÚuje v˝voj celÈho leasingovÈho trhu, nap¯Ìklad na loÚskÈm celkovÈm Ëty¯miliardovÈm r˘stu trhu se naöe spoleËnost podÌlela t¯emi miliardami," doplnil Karel BouËek. Na jeho slova nav·zala v rozhovoru pro Ëasopis Prosperita obchodnÌ ¯editelka spoleËnosti Ing. Andrea Kupkov·: V˝hody leasingu automobil˘ jsou obecnÏ zn·mÈ. Je moûnÈ ho jeötÏ zv˝hodnit? Jsem r·da, ûe tvrdÌte, ûe v˝hody leasingu jsou obecnÏ zn·mÈ. P¯esto bych si je dovolila zopakovat. Mezi hlavnÌ v˝hody leasingu pat¯i rychlost, flexibilia, snadn· dostupnost v mÌstÏ prodeje, sluûby leasingovÈ spoleËnosti. Tyto obecnÏ plat-

nÈ v˝hody leasingu jeötÏ umocÚujeme ËasovÏ omezen˝mi atraktivnÌmi akcemi, kdy z·kaznÌk zÌsk·v· od naöÌ spoleËnosti navÌc urËitÈ konkrÈtnÌ zv˝hodnÏnÌ. Jak jsou takovÈ akce p¯ipravov·ny? VÏtöina akcÌ vznik· na z·kladÏ ˙zkÈ spolupr·ce leasingovÈ spoleËnosti s partnersk˝mi subjekty. Mohou jimi b˝t importÈ¯i, v˝robci, prodejci, pojiöùovny atp. »asto se na p¯ÌpravÏ akce spolu s leasingovou spoleËnostÌ podÌlÌ i vÌce partner˘. Vöechny je vöak spojuje jeden spoleËn˝ z·jem uspokojit z·kaznÌka, jemuû vedle sluûeb v nejvyööÌ kvalitÏ nabÌzÌme i ¯adu benefit˘. O jakÈ benefity se m˘ûe jednat? Benefitem m˘ûe b˝t sleva z ceny vozu, kter· n·slednÏ sniûuje v˝öi leasingov˝ch spl·tek. Jin˝ okruh v˝hod p¯edstavuje poskytnutÌ doplÚk˘ Ëi vybavenÌ vozu zdarma. K nejpopul·rnÏjöÌm pat¯Ì zabezpeËenÌ vozu, kterÈ sniûuje nejen riziko odcizenÌ, ale i v˝öi pojistnÈho. DalöÌ skupinou v˝hod je atraktivnÌ nabÌdka pojiötÏnÌ od v˝hodn˝ch sazeb p¯es rozöÌ¯enÈ pokrytÌ aû po podmÌnky likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ. Z·kaznÌk m· opravdu z Ëeho vybÌrat, Ëasto lze vyuûÌt i vÌce akcÌ najednou. ProË jeötÏ importÈ¯i aut a pojiöùovny tyto akce podporujÌ? ImportÈ¯i si uvÏdomujÌ, ûe zhruba 60 % vöech novÏ prodan˝ch aut v »eskÈ republice je financov·no leasingem, a proto zcela pragmaticky podporujÌ tento zp˘sob financov·nÌ. TakÈ pro pojiöùovny je leasingov· spoleËnost velk˝m zdrojem z·kaznÌk˘. »SOB Leasing poskytuje svÈ klientele naprosto ojedinÏlou sluûbu. Dohodli jsme s p¯ednÌmi pojiöùovnami takzvanÈ standardy v likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ u p¯edmÏt˘ po¯Ìzen˝ch na leasing. Tyto standardy zvyöujÌ rychlost p¯i ¯eöenÌ pojistn˝ch ud·lostÌ. Jejich v˝znamnou souË·stÌ jsou z·vaznÈ

termÌny likvidaËnÌch f·zÌ p¯i ¯eöenÌ ökod, ËÌmû z·kaznÌk zÌsk· jasn˝ p¯ehled o jednotliv˝ch krocÌch pojiöùovny. O v˝hodn˝ch pojiöùovacÌch sazb·ch Ëi v˝raznÈm rozöÌ¯enÌ pojistnÈho krytÌ p¯i nemÏnn˝ch cen·ch jsem jiû hovo¯ila.

»SOB Leasing je zn·m svou spolupracÌ s r˘zn˝mi automobilov˝mi znaËkami. Se kter˝mi jste jiû vytvo¯ili znaËkov˝ leasing? Vlajkovou lodÌ spoleËnosti »SOB Leasing jsou znaËkovÈ produkty pro financov·nÌ voz˘ Hyundai, Mazda, Suzuki, Kia a Mitsubishi. ZnaËkovÈ financov·nÌ zÌskalo v prestiûnÌ soutÏûi o nejlepöÌ finanËnÌ produkty roku Zlat· koruna 2005 nejvyööÌ ocenÏnÌ - Zlatou korunu. UdÏlenÌ tÈto ceny je pro n·s nejen ocenÏnÌm odbornÈ poroty, ale p¯edevöÌm d˘kazem dlouhodobÈ spokojenosti a p¯ÌznÏ naöich z·kaznÌk˘. Vloni byl v tÈto soutÏûi ocenÏn Bronzovou korunou produkt Hyundai Leasing. Vedle znaËkovÈho leasingu vöak nabÌzÌme i paletu v˝hod u voz˘ jin˝ch znaËek, vûdy tak, aby i ten nejn·roËnÏjöÌ z·kaznÌk odjÌûdÏl sv˝m nov˝m vozem spokojen. Dosud jsme hovo¯ili pouze o osobnÌch a uûitkov˝ch automobilech. JakÈ novinky m·te p¯ipraveny pro n·kladnÌ auta? V oblasti financov·nÌ n·kladnÌ dopravnÌ techniky jsme p¯ipravili se Skupinou Hesti akci na leasing souprav s tahaËem MAN XLX TGA 18.430 s n·vÏsem SAMRO MEGA. K v˝hodnÈmu leasingu z·kaznÌk zÌsk· servisnÌ paket v hodnotÏ 3 800 eur zdarma, sk˙tr Honda a v˝hodnÈ pojistnÈ sazby. NavÌc z·kaznÌk p¯edkl·d· ke schv·lenÌ minimum doklad˘ a cel˝ schvalovacÌ proces je zjednoduöen˝. SpoleËnÏ se spoleËnostÌ TATRA jsme p¯edstavili produkt na leasing n·kladnÌch voz˘ TATRA pod n·zvem TOP HIT TATRA. Zde z·kaznÌk dost·v· na urËitou modelovou ¯adu mimo¯·dnou slevu z po¯izovacÌ ceny 200 tisÌc korun. Vloni jsme uvedli na trh nov˝ znaËkov˝ produkt pro financov·nÌ n·kladnÌch voz˘ Avia - Avia Leasing. Tento nov˝ znaËkov˝ produkt p¯in·öÌ z·kaznÌk˘m p¯edevöÌm v˝hodu rychlÈho uzavÌr·nÌ z·kaznick˝ch smluv s minimem poûadovan˝ch podklad˘. Nejv˝hodnÏjöÌ nabÌdky finanËnÌch produkt˘ a s nimi spojenÈ v˝hodnÈ sazby pojiötÏnÌ jsou samoz¯ejmostÌ. Avia Leasing je dostupn˝ v celÈ sÌti autorizovan˝ch prodejc˘ znaËky Avia a umoûnÌ po¯ÌzenÌ novÈ Avie öirokÈmu spektru z·kaznÌk˘. »Ìm je dnes v˝hodn˝ leasing automobil˘ pro podnikatele? Prosperita o tom pomÏrnÏ Ëasto informuje. P¯esto zopakuji: v˝hodou pro podnikatele je moûnost odpoËtu DPH z celÈ leasingovÈ spl·tky i akontace u uûitkov˝ch voz˘. Samoz¯ejmostÌ u naöeho leasingu je v˝hodnÈ pojiötÏnÌ automobilu ve spl·tk·ch. NezanedbatelnÈ je i daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ, tj. moûnost promÌtnout do daÚov˝ch n·klad˘ hodnotu vozu ve zkr·cenÈm obdobÌ oproti standardnÌm odpis˘m. Podnikatel takto m˘ûe opÏt v˝raznÏ uöet¯it. DalöÌ moûnostÌ je operativnÌ leasing, kter˝ »SOB Leasing poskytuje nejen na osobnÌ, uûitkovÈ a n·kladnÌ automobily, ale i na

stroje a za¯ÌzenÌ. OperativnÌ leasing je modernÌm zp˘sobem financov·nÌ, u kterÈho z·kaznÌci ocenÌ p¯edevöÌm komplexnÌ volitelnÈ sluûby. D˘kazem rostoucÌ obliby tohoto produktu je loÚsk˝ razantnÌ r˘st obratu »SOB Leasing v tÈto oblasti financov·nÌ o tÈmÏ¯ 260 procent. Co m˘ûete podnikatel˘m nabÌdnout v oblasti financov·nÌ stroj˘? »SOB Leasing nabÌzÌ komplexnÌ financov·nÌ stroj˘, za¯ÌzenÌ a investiËnÌch celk˘ a v tÈto oblasti intenzivnÏ spolupracuje s ¯adou renomovan˝ch v˝robc˘ a dovozc˘. V˝sledkem tÈto spolupr·ce je rychlÈ uzav¯enÌ z·kaznickÈ smlouvy s minimem poûadovan˝ch doklad˘ a ¯ada obchodnÌch akcÌ, jako je nulovÈ nav˝öenÌ, sleva z po¯izovacÌ ceny a dalöÌ. Jako dobr˝ p¯Ìklad lze uvÈst znaËkovÈ financov·nÌ finsk˝ch traktor˘ Valtra Finance s nulov˝m nav˝öenÌm leasingu i ˙vÏru a dobou spl·cenÌ aû na 5 let. Po z·kaznÌkovi navÌc poûadujeme k uzav¯enÌ smlouvy minimum podklad˘. Tento produkt zÌskal ocenÏnÌ v letoönÌm roËnÌku soutÏûe Zlat· koruna. MyslÌm, ûe ¯adu ot·zek budou moci s vaöimi z·stupci zkonzultovat z·jemci na letoönÌm AutotecuÖ UrËitÏ ano. R·di je uvÌt·me na naöem st·nku, ostatnÏ »SOB Leasing pat¯Ì k jiû tradiËnÌm vystavovatel˘m aù na Autotecu, tak na Autosalonu. »as str·ven˝ na veletrhu kaûd˝ rok vÏnujeme tomu, abychom pod·vali pat¯iËnÈ informace vöem, kdo o nÏ projevÌ seriÛznÌ z·jem. Toho si velmi v·ûÌme. Na letoönÌm Autotecu p¯edstavÌme ¯adu akËnÌch nabÌdek na financov·nÌ n·kladnÌch, uûitkov˝ch a osobnÌch automobil˘ formou finanËnÌho leasingu, z·kaznickÈho ˙vÏru i operativnÌho leasingu se sluûbami. Kaûd˝, aù jiû se jedn· o podnikatelsk˝ subjekt nebo o spot¯ebitele, si p¯ijde na svÈ. z informacÌ spoleËnosti »SOB Leasing p¯ipravila Eva Brixi

Navigační systém - třeba pro firmy s větším počtem vozidel NavigaËnÌ systÈmy se st·vajÌ bÏûnou souË·stÌ v˝bavy automobil˘. NejvÏtöÌ boom v poslednÌ dobÏ zaûÌvajÌ takzvanÈ PND navigace (Personal Navigation Device - osobnÌ navigaËnÌ systÈm). PND navigace Sony NV-U70 p¯edstavuje z¯ejmÏ nejsnazöÌ cestu k plnohodnotnÈ navigaci - staËÌ zajÌt do obchodu a za p·r minut m˘ûete vyrazit vst¯Ìc neprozkouman˝m oblastem. Tato navigaËnÌ jednotka klade na uûivatele minim·lnÌ n·roky - je to jeden mal˝ a snadno p¯enosn˝ p¯Ìstroj, jehoû drû·k se upevÚuje na ËelnÌ sklo speci·lnÌ p¯Ìsavkou, û·dnÈ snÌmaËe rychlosti ani externÌ antÈny. Pokud v·m na cestu nestaËÌ vestavÏn· li-on baterie s kapacitou p¯es Ëty¯i hodiny provozu, staËÌ zapojit CL nap·jecÌ adaptÈr do zapalovaËe. Instalace map z poËÌtaËe? Ale kdepak, NV-U70 m· vnit¯nÌ flash pamÏù s kapacitou 1GB a kompletnÌ mapa Evropy (vËetnÏ »eskÈ republiky) je v cenÏ. Vöechny funkce se intuitivnÏ ovl·dajÌ p¯es dotykov˝ barevn˝ displej, kter˝ vynik· jemnou grafikou a p¯edevöÌm vysokou svÌtivostÌ, aby byly navigaËnÌ ˙daje ËitelnÈ i za dennÌho svÏtla. K v˝bornÈ Ëitelnosti displeje p¯ispÌv· takÈ velk˝ vyza¯ovacÌ ˙hel, takûe obraz je Ëiteln˝ i p¯i pohledu ze strany. Pokud je nutnÈ soust¯edit se na sloûitou dopravnÌ situaci, mohou oËi z˘stat na silnici dÌky nav·dÏcÌm hlasov˝m pokyn˘m, samoz¯ejmÏ v ËeötinÏ. NV-U70 je prvnÌ PND navigacÌ, kter· pouûÌv· v˝konn˝ dvoup·smov˝ reproduktorov˝ systÈm s v˝ökov˝mi reproduktory na ËelnÌm panelu a mal˝m basov˝m reproduktorem na zadnÌ stranÏ. Z·sadnÌ charakteristikou podobn˝ch p¯Ìstroj˘ je schopnost rychlÈho startu, jin˝mi slovy, co nej-


rychlejöÌho nalezenÌ t¯Ì satelit˘, pot¯ebn˝ch k urËenÌ p¯esnÈ polohy. I v tomto ohledu novinka vynik· a jistÏ se za¯adÌ na öpiËku svÈ kategorie. ZnovunalezenÌ aktu·lnÌ polohy (nap¯Ìklad p¯i pr˘jezdu tunelem) je ot·zkou 0,2 vte¯iny, opÏtovnÈ nalezenÌ polohy p¯i tzv. horkÈm startu (do hodiny po vypnutÌ) je ot·zkou 2 vte¯in. Pokud je za¯ÌzenÌ vypnuto dÈle, "znovuoûivenÌ" mu trv· zhruba 45 vte¯in. Z hlediska funkËnosti je zde vöe, co je obvyklÈ u modernÌch navigaËnÌch systÈm˘ - funkce "Take me home" (jednÌm tlaËÌtkem spustÌ navigaci dom˘), dennÌ/noËnÌ reûim mapy + automatickÈ nastavov·nÌ jasu displeje podle aktu·lnÌch svÏteln˝ch podmÌnek, funkce "Block road" (jednÌm tlaËÌtkem okamûitÏ p¯epoËÌt· cestu, kdyû se na aktu·lnÏ zvolenÈ objevÌ p¯ek·ûka), funkce "Search nearby" (vyhled·v· nejbliûöÌ ËerpacÌ stanici, nemocnici, restauraciÖ) a p¯edevöÌm TMC Channel. Tuto sluûbu dynamickÈ navigace podle aktu·lnÌch podmÌnek lze vyuûÌt v nÏkter˝ch zemÌch z·padnÌ Evropy. Princip je takov˝, ûe navigaËnÌ systÈm p¯ijÌm· v re·lnÈm Ëase prost¯ednictvÌm r·diovÈho RDS sign·lu d˘leûitÈ informace o dopravnÌ situaci a podle toho mÏnÌ aktu·lnÏ projÌûdÏnou trasu. UûivatelÈ, touûÌcÌ po pozn·nÌ, mohou rovnÏû Ëerpat informace z obrovskÈ datab·ze takzvan˝ch POI (Point Of Interest), d˘leûit˝ch mÌst na trase, jako jsou hotely, letiötÏ, pam·tkyÖ Vzhledem k naprostÈ univerz·lnosti a snadnÈmu ovl·d·nÌ si NV-U70 jistÏ najde cestu nejen do osobnÌch automobil˘ a dÌky snadnÈ p¯enositelnosti se urËitÏ stane vÌtanou pom˘ckou ve firm·ch s vÏtöÌm poËtem sluûebnÌch vozidel. (tz)

7

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Kooperativa nabízí i v roce 2006 motoristům zdarma živelní pojištění auta k povinnému ručení

D

obrá zpráva pro motoristy - jedinečná nabídka živelního pojištění zdarma k povinnému ručení od Kooperativy pokračuje i v letošním roce. Dnes už záleží na tom, u které pojišťovny máte své povinné ručení. Až dosud se povinné ručení sjednávalo "pro někoho jiného". Nyní nabízíme první povinné ručení, které chrání i vaše auto, říká v rozhovoru vrchní ředitel Kooperativy Ing. Martin Diviš, MBA.

Jaro je vûdy obdobÌm, kdy vÏtöina tÏch, co si chtÏjÌ koupit auto nebo obnovit sv˘j vozov˝ park, pr·vÏ n·kup vozidla realizujÌ. S n·kupem vozidla neodmyslitelnÏ souvisÌ i jeho pojiötÏnÌ. Na podzim Kooperativa p¯iöla s jedineËnou nabÌdkou. ZÌsk· klient tuto v˝hodu i nynÌ? Ano, st·le m·me pro naöe, aù uû souËasnÈ nebo budoucÌ klienty, p¯ipravenu velmi zajÌmavou a na ËeskÈm trhu unik·tnÌ novinku. Ke kaûdÈmu povinnÈmu ruËenÌ od n·s ¯idiËi dostanou automaticky a navÌc zdarma pojiötÏnÌ auta proti ûivelnÌm pohrom·m.

P¯esnÏ tak. Dnes uû prostÏ z·leûÌ na tom, u kterÈ pojiöùovny m·te povinnÈ ruËenÌ. Aû dosud se povinnÈ ruËenÌ sjedn·valo "pro nÏkoho jinÈho", neboli z toho pojiötÏnÌ se likvidovaly ökody, kterÈ n·ö klient nÏkomu zp˘sobil. Aby z toho, ûe je pr·vÏ klientem Kooperativy, mÏl takÈ nÏjakou v˝hodu pro sebe, respektive pro svÈ auto, rozhodli jsme se p¯idat k povinnÈmu ruËenÌ zdarma ûivelnÌ pojiötÏnÌ vozidla - Kooperativa tak nynÌ nabÌzÌ prvnÌ povinnÈ ruËenÌ, kterÈ chr·nÌ i vaöe auto.

To je skuteËnÏ nabÌdka hodn· pozornosti. Zd· se tedy, ûe Kooperativa je jedin· pojiöùovna, u kterÈ dostanete k povinnÈmu ruËenÌ i pojiötÏnÌ vlastnÌho autaÖ

Jak· rizika tento produkt kryje a jak· je spolu˙Ëast? M˘ûete uvÈst podrobnosti? P¯edmÏtem tohoto pojistnÈho produktu jsou osobnÌ a uûitkov· vozidla do nejvÏtöÌ povolenÈ

hmotnosti 3 500 kg, ke kter˝m je uzav¯ena individu·lnÌ pojistn· smlouva pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, tedy jin˝mi slovy, kter· majÌ povinnÈ ruËenÌ u Kooperativy. éivelnÌ pojiötÏnÌ poskytuje pojistnou ochranu pro n·sledujÌcÌ rizika: povodeÚ, z·plava, ˙der blesku, vich¯ice, krupobitÌ, sesuv p˘dy, lavina, p·d stromu Ëi stoû·ru a poû·r. Spolu˙Ëast je jedno procento, minim·lnÏ 1 000 KË a pojiötÏnÌ platÌ po celÈ »R. To znÌ velmi zajÌmavÏ. Co by mÏl ËlovÏk udÏlat, aby toto pojiötÏnÌ mÏl? MusÌ nÏkam chodit, nÏco podepisovat? éivelnÌ pojiötÏnÌ zÌsk·te zcela jednoduöe s povinn˝m ruËenÌm od Kooperativy tento produkt obdrûÌte zdarma. NemusÌte nikam chodit, volat Ëi cokoli podepisovat. ProstÏ jenom uzav¯ete smlouvu na povinnÈ ruËenÌ svÈho vozidla. NabÌdka na ûivelnÌ pojiötÏnÌ zdarma platÌ od 1. listopadu 2005 a vzhledem k z·jmu klient˘ tuto v˝hodu poskytujeme i v letoönÌm roce. Chceme skuteËnÏ jasnÏ uk·zat, ûe si sv˝ch klient˘ v·ûÌme a r·di bychom jim vyöli maxim·lnÏ vst¯Ìc a nabÌdli jim nÏco navÌc. Abychom prostÏ zase dalöÌ Ë·st jejich starostÌ, kter˝ch nikdo

nem· m·lo, p¯ebrali na sebe, a to v tomto konkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ zcela zdarma. A kdybychom se chtÏli dozvÏdÏt dalöÌ podrobnosti? R·di kohokoli uvidÌme v kterÈmkoli z naöich vÌce neû 300 obchodnÌch mÌst. Naöe bezplatn· Zelen· linka 800 105 105 je k dispozici nonstop 24 hodin dennÏ a veökerÈ pot¯ebnÈ informace se dozvÌte i na naöich internetov˝ch str·nk·ch www.koop.cz, kde najdete i detailnÌ pojistnÈ podmÌnky ûivelnÌho pojiötÏnÌ. MluvÌme-li o internetu - jistÏ jste si v KooperativÏ vöimli, ûe poËet uûivatel˘ internetu v »R kontinu·lnÏ roste. P¯ipravili jste i pro nÏ nÏjakou novinku? Ano, od konce loÚskÈho roku mohou vyuûÌt www.koop.cz ke sjedn·nÌ povinnÈho ruËenÌ online. Jiû druh˝m rokem takto mohou na naöich str·nk·ch uzav¯Ìt pojiötÏnÌ na cesty a tuto nabÌdku bychom chtÏli postupnÏ rozöÌ¯it. JeötÏ bych zmÌnil nÏkterÈ novinky - od 1. ˙nora 2006 poskytuje Kooperativa na cestovnÌ pojiötÏnÌ Kolumbus sjednanÈ on-line slevu ve v˝öi 10 procent a v˝raznÏ zv˝hodÚuje osoby cestujÌcÌ s dÏtmi. CestujÌ-li dÏti ve vÏku do öesti let spoleËnÏ alespoÚ s jednou dospÏlou osobou, je pojistnÈ za jejich pojiötÏnÌ zahrnuto v pojistnÈm tÈto osoby a dÏti ve vÏku od öesti do osmn·cti let jsou pojiötÏny za poloviËnÌ pojistnÈ. JeötÏ bychom v·s poû·dali o nÏkolik slov k tomu, jakÈ v˝hody a produkty Kooperativa nabÌzÌ v oblasti povinnÈho ruËenÌ. Kooperativa nabÌzÌ velmi komplexnÌ produkt povinnÈho ruËenÌ s n·zvem STANDARD, kter˝ chr·nÌ naöe klienty vysok˝mi limity a souËasnÏ m· kaûd˝ n·rok na bezplatnÈ asistenËnÌ sluûby v »eskÈ republice a po celÈ EvropÏ. V neposlednÌ ¯adÏ bych zd˘raznil hlavnÌ v˝hodu pro dobrÈ ¯idiËe, kte¯Ì jezdÌ bez nehod, a proto k tomu mohou zÌskat aû 50procentnÌ slevu dÌky bonusu. A to aù uû bydlÌ v Praze nebo v DolnÌ LhotÏ. Jin˝mi slovy, z·leûÌ n·m na tom, jak jezdÌte a nikoli kde jezdÌte, a tomu takÈ odpovÌd· pojistnÈ. A na z·vÏr, prosÌm, p¯ipojte nÏkolik slov o KooperativÏ. Pro vöechny, kdo majÌ sjedn·nu nÏjakou pojistku, je velmi d˘leûitÈ, aby jejich pojiöùovna byla dostateËnÏ siln˝m a d˘vÏryhodn˝m partneremÖ Jsem p¯esvÏdËen, ûe Kooperativa vöem sv˝m klient˘m jistotu silnÈho partnera bezpochyby d·v·. Jsme druh· nejvÏtöÌ pojiöùovna v »R a na trhu pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel m·me p¯ibliûnÏ Ëtvrtinov˝ podÌl - pojistili jme na 1,4 milionu vozidel. HlavnÌm akcion·¯em Kooperativy je Wiener St‰dtische Group, jedna z nejvÏtöÌch

Peugeot 206 LOOK a Partner DPD zdvojnásobí své současné TOTEM ve speciální sérii za kapacity v České republice NovÈ distribuËnÌ centrum z·silkovÈ sluûby DPD atraktivní ceny SpoleËnost Peugeot »esk· republika s.r.o. a jejÌ sÌù koncesion·¯˘ p¯ipravily akËnÌ nabÌdku oblÌbenÈho modelu Peugeot 206 v podobÏ speci·lnÌ sÈrie 206 LOOK a modelu Partner ve speci·lnÌ sÈrii Partner TOTEM. ➡

8

vznik· v are·lu jednoho z nejvÏtöÌch logistick˝ch park˘ v »R u d·lnice D1 v oblasti Modletic u Prahy. S v˝stavbou se zaËalo na podzim 2005 a dokonËenÌ je pl·nov·no na lÈto 2006. NovÈ p¯ekladiötÏ v˝znamnÏ rozöÌ¯Ì kapacity DPD. ➡

Fond DBG a firma VUES, výrobce Při nákupu potravin se značkou elektrických motorů KLASA získáte dárek Fond DBG Eastern Europe II, LP dokonËil v dubnu p¯evzetÌ 80% podÌlu ve spoleËnosti VUES Brno a.s. ovl·dnutÌm jeho mate¯skÈ spoleËnosti ES Brno, s.r.o. Partnery DBG v tÈto transakci jsou i dva p¯edstavitelÈ vrcholovÈho managementu VUES. Objem transakce nebyl zve¯ejnÏn. VUES, b˝val˝ v˝zkumn˝ ˙stav elektrick˝ch stroj˘, je Ëeskou spoleËnostÌ zamÏ¯enou na konstrukci, v˝voj a v˝robu speci·lnÌch elektrick˝ch motor˘ vyr·bÏn˝ch na zak·zku. ➡

ZnaËka KLASA je nynÌ v obchodnÌch ¯etÏzcÌch vÌce vidÏt. Od 27. dubna 2006 do 3. Ëervna 2006 se budou ve vybran˝ch hypermarketech konat propagaËnÌ akce, kterÈ budou spot¯ebitele motivovat ke koupi v˝robk˘ se znaËkou KLASA. Spot¯ebitelÈ budou moci p¯i n·kupu kvalitnÌch potravin s n·rodnÌ znaËkou kvality KLASA zÌskat ve vybran˝ch obchodnÌch ¯etÏzcÌch zajÌmavÈ d·rky. ➡

www.prosperita.info

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Informační systém pro automotive "Díky výzvě, kterou před nás postavili naši zákazníci, jsme dnes na automotive odborníky," uvedl Stanislav Sýkora

A

utomotive je specializovaná oblast výroby, zaměřená na dodávku komponent pro automobilový průmysl. Může sem spadat téměř každý detail, který se vám vybaví v souvislosti s automobily. Výroba sedaček, volantů, drobné elektroniky, nejrůznějších relátek či například plastových dílů. Každou z těchto komponent vyrábí zpravidla jiná firma. Všechny však mají jedno společné - musí respektovat požadavky svého odběratele, některého ze silných výrobců automobilů. Jak se s tímto specifikem oboru vyrovná informační systém, dnes už nedílná součást každé firmy? Na to jsme se zeptali ing. Stanislava Sýkory, ředitele divize LCS Helios ze společnosti LCS International.

V Ëem spoËÌvajÌ poûadavky automobilek na jejich dodavatele? Automobilov˝ pr˘mysl je obecnÏ v organizaci v˝roby na velmi vysokÈ ˙rovni. Vzhledem k tomu, ûe v tÈto branûi jde zpravidla o dlouhodobÈ kontrakty, je p¯i jejich uzavÌr·nÌ kladen velk˝ d˘raz nap¯Ìklad na ISO. StejnÏ tak je velmi preciznÏ vydefinovan· a standardizovan· ¯ada proces˘, zajiöùujÌcÌch plynul˝ chod dod·vek. Tyto procesy jsou vyprecizov·ny zejmÈna v oblasti komunikace mezi dodavateli a odbÏratelem. ÿada z nich se d· automatizovat. Mezi typickÈ p¯Ìklady pat¯Ì nap¯. odvol·vky a samofakturace. V komunikaci mezi dodavatelem a odbÏratelem je neoceniteln˝m pomocnÌkem kvalitnÌ informaËnÌ systÈm. Kdyby veökerÈ poûadavky odbÏratele na komunikaci mÏl dodavatel zajiöùovat "ruËnÏ", bylo by to velmi obtÌûnÈ a v mnoha p¯Ìpadech dokonce nemoûnÈ. JakÈ konkrÈtnÌ funkcionality informaËnÌho systÈmu jsou urËeny speci·lnÏ pro oblast automotive? Nap¯Ìklad tak zvanÈ Odvol·vky. To je speci·lnÌ n·zev jak pro modul, tak i pro proces, kter˝ zast¯eöuje kaûdou dod·vku. NemÈnÏ d˘leûitou funkcÌ je i samofakturace. Ta poskytuje odbÏrateli moûnost fakturovat za odebranÈ zboûÌ vlastnÏ s·m sobÏ, v zastoupenÌ dodavatelskÈ firmy.

Hotovou fakturu pak uû jen posÌl· svÈmu dodavateli do ˙ËetnictvÌ. P¯i povaze kontrakt˘ v tÈto oblasti je p¯edem jasnÈ, jak· bude cena p¯i urËitÈm odbÏru. Existuje r·mcov· objedn·vka v urËitÈm celkovÈm objemu na konkrÈtnÌ dobu, nap¯Ìklad na dva roky. OdbÏratel pak jen pr˘bÏûnÏ urËuje, ke kterÈmu termÌnu pot¯ebuje dodat kolik kus˘. Kterou funkci ve vaöem informaËnÌm systÈmu povaûujete pro oblast automotive za nejd˘leûitÏjöÌ? Je tÏûkÈ urËit tu nejd˘leûitÏjöÌ. Velmi d˘leûit· je vöak urËitÏ standardizovan· elektronick· komunikace EDI. Tu musÌ informaËnÌ systÈm umÏt podporovat. Znamen· to generovat data v takovÈ formÏ, aby byla pro tuto formu komunikace pouûiteln·. Jde o vydefinovan˝ form·t ˙daj˘ (nap¯Ìklad ˙daje z faktury), kterÈ se na jednÈ stranÏ vloûÌ do systÈmu a odeölou, a na druhÈ stranÏ se opÏt "poskl·dajÌ". Je vöak samoz¯ejmÏ d˘leûitÈ, aby to bezchybnÏ fungovalo i v p¯ÌpadÏ, ûe u odesÌlatele a u p¯Ìjemce jsou rozdÌlnÈ systÈmy. Data musÌ tedy systÈm d·t do takovÈho form·tu, aby prost¯ednictvÌm EDI bez problÈm˘ proöla k dodavateli. M˘ûeme to p¯irovnat nap¯. k efakturaci nebo k elektronickÈ komunikaci s bankou.

Bez podpory EDI komunikace by to tedy takto nefungovalo? EDI je n·stroj, kter˝ se snaûÌ o maxim·lnÌ standardizaci komunikace. Kaûd˝ velk˝ hr·Ë na trhu m· svoje vlastnÌ pravidla, takûe pouûÌvanÈ form·ty zatÌm p¯Ìliö univerz·lnÌ nejsou. A EDI m· schopnost se s rozdÌly vyrovnat. Proto je pr·vÏ pro oblast automotive velmi nutn˝ informaËnÌ systÈm s podporou EDI komunikace. Vyrovn· se v·ö informaËnÌ systÈm takÈ s tÌm, ûe nÏkter˝ z naöich z·kaznÌk˘ spad· pod "impÈrium" äkodovky a jin˝ t¯eba pod Opla? V tÈto oblasti dod·v·me n·ö systÈm na z·kladÏ tzv. Ë·steËnÈ zak·zkovosti. To znamen·, ûe systÈm nenÌ dod·v·n jako jednotnÈ ¯eöenÌ, ale implementuje se na z·kladÏ poûadavku z·kaznÌka na mÌru. To je moûnÈ dÌky nadstandardnÌ otev¯enosti systÈmu LCS Helios a samoz¯ejmÏ i dÌky jeho podpo¯e elektronickÈ komunikace. NedÏl· mu problÈm p¯izp˘sobit se novÈmu form·tu a komunikovat elektronicky s dalöÌm systÈmem. KterÈ firmy z tÈto oblasti m˘ûeme najÌt mezi vaöimi z·kaznÌky? Pat¯Ì sem nap¯Ìklad Kasko. To je zajÌmav˝ p¯ÌbÏh, neboù jeötÏ p¯ed nÏkolika lety to byla mal· firma. Rychle vöak rostla a d· se ¯Ìci, ûe LCS Helios po celou dobu roste s nÌ. RozhodnÏ musÌm zmÌnit takÈ AEV. Je to n·ö dlouholet˝ z·kaznÌk z Moravy, kter˝ vyr·bÌ rel·tka do äkodovek. A samoz¯ejmÏ Gumotex automotive, jemuû jsme dodali ¯eöenÌ spoleËnÏ s firmou Aimtec. UvÏdomujÌ si tyto firmy, jak d˘leûit˝ je pro nÏ informaËnÌ systÈm? RozhodnÏ ano. Jak uû jsem ¯ekl, bez kvalitnÌho informaËnÌho systÈmu by nebyly schopnÈ komunikovat se sv˝m odbÏratelem, coû by v praxi znamenalo, ûe by nezÌskali dlouhodobou zak·zku. M˘ûete porovnat ceny vaöeho ¯eöenÌ pro oblast automotive s vaöÌ konkurencÌ na tomto trhu? Cenami ani funkcionalitou nechceme konkurovat velk˝m dodavatel˘m, nap¯Ìklad jiû zmÌnÏnÈ firmÏ Aimtec, s nÌû naopak v mnoha p¯Ìpadech spolupracujeme na ¯eöenÌ pro vÏtöÌ spoleËnosti. LCS Helios je zamÏ¯en hlavnÏ na st¯ednÏ velkÈ a menöÌ firmy. Co se cen t˝Ëe, myslÌm ûe je podstatnÈ, ûe

p¯es veökerou flexibilnost systÈmu je cena licence zcela standardnÌ, podobn· jako v kterÈkoli jinÈ oblasti. Vzhledem k vyööÌ cenÏ pr·ce je tam pouze o nÏco vÏtöÌ podÌl ceny za sluûby. Jak doölo k rozhodnutÌ pustit se se systÈmem LCS Helios do takto sloûitÈ branûe? P˘vodnÏ jsme û·dnÈ speci·lnÌ ¯eöenÌ pro automotive nenabÌzeli. N·ö systÈm si vöak koupily firmy z tÈto oblasti a po Ëase zaËaly pot¯ebovat dokonalejöÌ ¯eöenÌ, podporujÌcÌ jejich "core business". Vyvstala u nich pot¯eba speci·lnÌch funkcionalit pro automotive a my jsme samoz¯ejmÏ udÏlali vöe pro to, aby jim LCS Helios dok·zal vyhovÏt. Takûe se d· ¯Ìci, ûe dnes, vlastnÏ dÌky v˝zvÏ, kterou p¯ed n·s postavili naöi z·kaznÌci, jsme na tuto oblast odbornÌky. p¯ipravila Hana Janiöov·

GE Money Auto nabízí benzín na cestu k moři a zpět Z·kaznÌci, kte¯Ì do konce Ëervna 2006 uzav¯ou smlouvu se spoleËnostÌ GE Money Auto na financov·nÌ automobilu, zÌsk·vajÌ CCS kartu v hodnotÏ 5 000 korun. Akce nazvan· v souvislosti s blÌûÌcÌ se dobou dovolen˝ch p¯ÌznaËnÏ "Benzin k mo¯i a zpÏt" je jednou z mnoha v˝hod, kterou spoleËnost GE Money Auto nabÌzÌ spot¯ebitel˘m v r·mci svÈ letoönÌ jarnÌ kampanÏ. Klient, kter˝ v r·mci kampanÏ zÌsk· CCS kartu v hodnotÏ 5 000 korun, ji m˘ûe d·le dobÌjet a vyuûÌvat i po vyËerp·nÌ Ë·stky od GE Money Auto. HlavnÌ motto kampanÏ "Kaûd˝ druh˝ ¯idiË si na auto p˘jËil u n·s" zd˘razÚuje skuteËnost, ûe GE Money Auto profinancovala v loÚskÈm roce prost¯ednictvÌm leasingu Ëi ˙vÏru nejvÌce voz˘ v »eskÈ republice a jejÌ ˙vÏr autoCREDIT je nejoblÌbenÏjöÌm zp˘sobem financov·nÌ ojet˝ch automobil˘. "AutoCREDIT si zÌskal d˘vÏru klient˘ p¯edevöÌm dÌky flexibilitÏ spl·tek, moûnosti financovat 100 % ceny vozu a snadnÈmu a rychlÈmu vy¯ÌzenÌ," doplnil Petr äaötinsk˝,

ČESMAD: informace k digitálním tachografům Vzhledem k obrovskÈmu z·jmu, kter˝ vyvolala informace »TK o ˙dajnÈm odloûenÌ povinnosti vybavovat nov· vozidla digit·lnÌmi tachografy, sdruûenÌ »ESMAD BOHEMIA zÌskalo stanovisko Ministerstva dopravy »R k tÈto z·leûitosti, kterÈ ¯Ìk·, ûe povinnost vybavenÌ digit·lnÌm tachografem u novÏ registrovan˝ch vozidel stanovuje Na¯ÌzenÌ Rady EHS Ë. 1360/2002 a je pro celou EU platnÈ od 1. 5. 2006. Informace »TK ze dne 25. 4. 2006 je velice nep¯esn·, protoûe tvrdÌ, ûe povinn· mont·û digit·lnÌch tachograf˘ se odkl·d· na 1. 7. 2007. Uveden· informace »TK je myln·, protoûe novela z·kona Ë. 56/2001 Sb. pouze posunuje termÌn v˝deje karet vozidel a servisnÌch karet k digit·lnÌm tachograf˘m v˝dejnÌmi mÌsty na obecnÌch ˙¯adech obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ na 1. 7. 2007. SystÈm zav·dÏnÌ digit·lnÌch tachograf˘ vË. p˘vodnÏ stanovenÈho termÌnu pro povinnÈ vybavenÌ vozidel digit·lnÌmi tachografy p¯i registraci vozidel po 1. 5. 2006 z˘st·v· v platnosti a rovnÏû z˘st·v· v platnosti dosavadnÌ zp˘sob v˝deje karet vozidel a servisnÌch karet ministerstvem dopravy prost¯ednictvÌm v˝dejnÌch mÌst »ESMADu BOHEMIA a PVT. (tz)


p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel GE Money Auto. Mezi dalöÌ v˝hody, kterÈ GE Money Auto sv˝m z·kaznÌk˘m bÏûnÏ nabÌzÌ, pat¯Ì: ● VÏrnostnÌ program Program Plus - umoûÚuje v˝raznÈ cenovÈ zv˝hodnÏnÌ p¯i financov·nÌ dalöÌho vozu a zjednoduöen˝ schvalovacÌ proces. V r·mci Programu Plus obdrûÌ klienti rovnÏû CCS kartu nabitou na hodnotu 2 000 KË, ● karta Benzin Plus - z·kaznÌci ji zÌskajÌ p¯i uzav¯enÌ novÈ smlouvy. OpravÚuje je Ëerpat pohonnÈ hmoty u ËerpacÌch stanic Benzina a Paramo se slevou 0,80 KË na litru pohonn˝ch hmot. JejÌ platnost skonËÌ v prosinci 2008 - mohou ji tak vyuûÌvat tÈmÏ¯ t¯i roky. Jen za prvnÌ dva mÏsÌce letoönÌho roku natankovali z·kaznÌci p¯i 38 000 transakcÌch 886 000 litr˘ pohonn˝ch hmot, a tÌm uöet¯ili 545 000 korun. JarnÌ kampaÚ bude v˝raznÏ podpo¯ena prost¯ed-

nictvÌm nejr˘znÏjöÌch druh˘ mÈdiÌ. "TradiËnÌm n·strojem jsou atraktivnÌ POS materi·ly, kterÈ budou distribuov·ny na vÌce neû 1600 autobazarech a autosalonech v celÈ »R. ChybÏt nebudou billboardy, internetovÈ bannery, direct mailov· komunikace Ëi reklama na obrazovk·ch bankomat˘ GE Money Bank," uvedl Jan Hrub˝, marketingov˝ ¯editel GE Money Auto. P¯ipraveny jsou takÈ t¯i verze televiznÌch reklamnÌch spot˘, spoty pro region·lnÌ rozhlasovÈ stanice a tiötÏn· inzerce v denÌcÌch a specializovan˝ch automobilov˝ch mÈdiÌch. SpoleËnost GE Money Auto profinancovala v roce 2005 v »eskÈ republice nejvÌce voz˘ koncov˝m uûivatel˘m - celkem 38 876 automobil˘ v souhrnnÈ hodnotÏ 7,150 miliardy korun. PoËet financovan˝ch voz˘ vzrostl ve srovn·nÌ s rokem 2004 o 8 %, souhrnn· po¯izovacÌ cena financovan˝ch automobil˘ vzrostla meziroËnÏ o 10 %. Eva Chaloupkov· tiskov· mluvËÌ GE Money Auto

SOVA odhalí triky při koupi ojetých aut SdruûenÌ SOVA p¯ipravilo pro vöechny z·jemce o koupi ojetÈho automobilu praktickou p¯ÌruËku, kter· by jim mÏla usnadnit odhalov·nÌ trik˘, kterÈ se p¯i prodeji ojetin bÏûnÏ pouûÌvajÌ. S jejÌ pomocÌ by mÏl z·kaznÌk i bez vÏtöÌch zkuöenostÌ odhalit nap¯. p¯etoËen˝ tachometr, podvodnÏ pozmÏnÏnÈ st·¯Ì vozu, zda byl v˘z bouran˝ nebo p¯ÌpadnÏ sva¯en˝ z dÌl˘ r˘zn˝ch aut. »ten·¯i najdou rady, jak si ovÏ¯it, zda auto nenÌ v z·stavÏ nebo nenÌ p¯edmÏtem nesplacenÈho leasingu. DozvÏdÌ, se, jestli auto nebylo zatopeno p¯i povodnÌch, jak provÏ¯it leg·lnost p˘vodu, kde najdou speci·lnÌ kÛdy, podle nichû se d· ovÏ¯it rok v˝roby vozu, ale t¯eba i jak odhadnout skuteËnÈ st·¯Ì auta podle stavu jeho interiÈru. P¯ÌruËka zmiÚuje i mÈnÏ zn·mÈ metody, kter˝mi lze zjistit, zda byl kupovan˝ v˘z bouran˝, nap¯. jde o metodu zjiöùov·nÌ kontroly touöùky laku karoserie nebo ovÏ¯enÌ pravdivosti VIN kÛdu prost¯ednictvÌm tzv. magneticko-pr·ökovÈ metody, kter· je schopna odhalit i zmÏny ve struktu¯e materi·lu skrytÈ pod povrchem.

ObËanskÈ sdruûenÌ vlastnÌk˘ automobil˘ SOVA bude p¯ÌruËku rozesÌlat na jednotlivÈ STK Ëi odbory dopravy obcÌ. Z·jemci si ji mohou takÈ st·hnout ze str·nek sdruûenÌ p¯es odkaz www.sdruzeni-sova.cz/prirucka.pdf nebo si o ni mohou napsat na e-mailovou adresu [email protected]. (tz sova)

Nová adresa Allianz R·di bychom V·s informovali, ûe centr·la Allianz pojiöùovny a Allianz penzijnÌho fondu se p¯estÏhovala do novÈ, modernÌ budovy, kter· se nach·zÌ v Praze 8, naproti hotelu Hilton. Z·roveÚ od 9. kvÏtna doch·zÌ ke zmÏnÏ poötovnÌ adresy gener·lnÌho ¯editelstvÌ Allianz pojiöùovny a Allianz penzijnÌho fondu. NovÈ adresy jsou n·sledujÌcÌ: Allianz pojiöùovna,a.s. Ke ätvanici 656/3, 186 00 Praha 8 Allianz penzijnÌ fond, a. s., Ke ätvanici 656/3 186 00 Praha 8 TelefonnÌ a faxov· ËÌsla z˘st·vajÌ nezmÏnÏna: 224 405 xxx (+ p¯Ìm· linka) Centr·lnÌ telefonnÌ ËÌslo 224 405 111 Centr·lnÌ faxovÈ ËÌslo 224 405 555 Pl·n s p¯Ìjezdov˝mi trasami do naöeho novÈho sÌdla naleznete na internetovÈ adrese www.allianz.cz

9

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Vznik internetové autopůjčovny byla vlastně náhoda P říběhy lidí jsou nekonečné. Když se pátrá po tom, jak se kdo vydal na cestu podnikání, je to hodně zajímavé. Do podnikatelské kroniky současnosti, jak by se možná dala krátká historie některých subjektů zatím nazvat, den co den přibývá několik stránek. Jedna z nich je možná o ženě, která původně o založení vlastní společnosti vůbec neuvažovala. Jmenuje se Hana Uhříková a její firma AA-AUTO.cz.

mÈmu p¯Ìteli a ten vymyslel internetovou prezentaci na pron·jem tohoto typu vozu (p¯izn·m se, ûe p˘vodnÏ ölo spÌöe o reklamnÌ trik - û·dnÈ takovÈ auto jsem k dispozici nemÏla). Z·jem lidÌ vöak p¯es·hl moje p¯edstavy, a tak jsem zakoupila na leasing prost¯ednictvÌm firmy NEUleasing a.s., prvnÌ t¯i SMARTY. Z·jem byl tak obrovsk˝, ûe bÏhem jednoho mÏsÌce jsem zakoupila dalöÌch öest tÏchto mini autÌËekÖ JakÈ vozy si u v·s tedy m˘ûeme vyp˘jËit, kterÈ kategorie, typy vozidelÖ V souËasnÈ dobÏ m·me portfolio nabÌzen˝ch voz˘ podstatnÏ vÏtöÌ. Ne kaûd˝ klient touûÌ po SMART for TWO, a tak naöe nabÌdka dnes ËinÌ deset typ˘ vozidel od kategorie easy rent (SMART for TWO a Chevrolet SPARK) po vozy luxusnÌ (MERCEDES-BENZ S class a Volkswagen TOUAREG). D·le nabÌzÌme vozy äkoda Fabia, äkoda SUPERB, SMART for FOUR a MERCEDES A classe, B classe a C classe. ZajÌmala v·s odjakûiva auta nebo je to souhra n·hod, ûe vlastnÌte autop˘jËovnu? Ano, auta a vöe okolo aut mne zajÌmalo v podstatÏ od dÏtstvÌ. M˘j tatÌnek cel˝ ûivot pracoval jako ¯idiË z povol·nÌ, a tak jsem k aut˘m mÏla velmi blÌzko. Vznik a vlastnictvÌ autop˘jËovny vöak byla n·hoda a nikdy jsem neuvaûovala o tom, ûe bych v tomto oboru podnikala. V podstatÏ jsem si chtÏla v jednÈ velkÈ nadn·rodnÌ autop˘jËovnÏ p˘jËit auto SMART for TWO, a tak jsem na internetu p·trala po zp˘sobu zap˘jËenÌ tohoto vozu. K mÈmu zdÏöenÌ jsem zjistila, ûe mi vozidlo nep˘jËÌ, neboù nem·m v drûenÌ embossovanou kreditnÌ kartu a klasick· kreditnÌ karta jim nestaËila. DalöÌm problÈmem bylo, ûe o tento v˘z je velik˝ z·jem a ze dne na den nenÌ k dispozici. SvÏ¯ila jsem se s tÌmto problÈmem

10

DÏl·te takÈ akce pro z·kaznÌky, najdeme u v·s akËnÌ nabÌdky? V r·mci akcÌ pro klienty prezentujeme tzv. AKCE VÕKEND, kdy jsme klient˘m nabÌdli moûnost za velmi v˝hodn˝ch podmÌnek pron·jem voz˘ na vÌkend. V tomto jsme byli na trhu opravdu prvnÌ, a tak jsme zÌskali velk˝ poËet tÏch klient˘, kte¯Ì se k n·m opakovanÏ vracÌ. V podstatÏ ölo o to, jak to udÏlat, abychom nemuseli o vÌkendu do pr·ce a p¯itom vozidla nest·la na parkoviöti. Toto se povedlo a z·jem opÏt p¯ekroËil naöe p¯edstavy. D·le st·l˝m klient˘m poskytujeme slevy, a to ve v˝öi 5 % a 10 % podle poËtu jednotliv˝ch z·p˘jËek. V Ëem je vaöe p˘jËovna jin· a t¯eba i atraktivnÏjöÌ neû ostatnÌ autop˘jËovny? Naöe autop˘jËovna (t˝m se jiû rozrostl na Ëty¯i

lidi) je jin· v p¯Ìstupu ke klient˘m a ve zp˘sobu prezentace n·mi nabÌzen˝ch sluûeb. ZacÌlili jsme na internet a v dobÏ vzniku jsme byli jedinÌ, kte¯Ì se prezentovali pouze jeho prost¯ednictvÌm. OstatnÏ dodnes je naöe prezentace na internetu hlavnÌ sloûkou reklamy na naöe sluûby. Jejich atraktivnost spoËÌv· hlavnÏ ve velkÈm rozsahu sluûeb, kterÈ je moûno k zap˘jËenÌ vozu doobjednat, a v osobnÌm p¯Ìstupu ke kaûdÈmu potenci·lnÌmu i st·vajÌcÌmu klientovi. NabÌzÌte sluûbu operativnÌ leasing, p¯iblÌûÌte n·m ji? Postupem Ëasu jsme ke klasickÈmu pron·jmu zaËali na popud jednoho v˝znamnÈho zahraniËnÌho klienta poskytovat i operativnÌ leasing. V podstatÏ jde o dlouhodobou z·p˘jËku danÈho vozu a p¯edem jasnÏ definovan˝ch doprovodn˝ch sluûeb. Klient si na z·kladÏ smlouvy pronajme jÌm vybranÈ vozidlo a dlouhodobÏ je uûÌv·. Moje

firma mu k tomuto pron·jmu poskytne kompletnÌ servis (nap¯. garanËnÌ prohlÌdky, pneumatiky lÈto-zima, pojiötÏnÌ, n·hradnÌ vozidlo po dobu opravy, monitoring vozu 24 hodin dennÏ a v n·vaznosti knihu jÌzd v tiötÏnÈ i elektronickÈ podobÏ). Po ukonËenÌ smlouvy se klient rozhodne, zda danÈ vozidlo odkoupÌ za p¯edem domluvenou cenu a nebo je vr·tÌ a vymÏnÌ za novÈ. Jakou nejdelöÌ cestu jste ve svÈm ûivotÏ absolvovala? NejdelöÌ cestu ve svÈm ûivotÏ jsem podnikla v r·mci tzv. prodlouûenÈho vÌkendu, nabÌzenÈho dnes jiû vÏtöinou leteck˝ch spoleËnostÌ. NavötÌvila jsem p¯i tÈto p¯Ìleûitosti SpojenÈ ArabskÈ Emir·ty, a to konkrÈtnÏ emir·ty Dubaj a Sharjah. Moûn·, ûe to byl pr·vÏ ten podnÏt, kter˝ mne inspiroval k zavedenÌ AKCE VÕKEND pro naöe klienty. dÏkuji za p¯Ìjemn˝ rozhovor MarkÈta BartÌkov·

HOT-LINE poradenství e-poradenství

BEDNÁŘ Consulting, s.r.o. ■ ■ ■ ■

Zpracování auditu účetních závěrek Zpracování daňových přiznání Daňové poradenství Účetní poradenství

http//: www.bednarconsulting.com email: [email protected] tel./fax: 495 539 466

www.prosperita.info

květen 2006

NEJEN O AUTECH

Největším lákadlem asi bude premiéra nového velkého MPV Kia Carnival I mportéři, výrobci součástí automobilů, vývozci, dodavatelé originálních náhradních dílů, leasingové společnosti, bankovní domy, firmy zabývající se službami, a nejširší paleta dalších subjektů, které mají blízko k automobilovému průmyslu a zejména k pojetí nomenklatury Autotecu, se dnes aktivně připravuje na blížící se přehlídku všech novinek, které jsou ob rok v Brně na Výstavišti k vidění. Jednou ze společností, která ctí účast na brněnských veletrzích, ať jde o Autosalon nebo již zmíněný letošní Autotec, je Kia Motors Czech. Šéfa marketingu Marka Vodičky jsem se proto zeptala:

novÈho velkÈho MPV Kia Carnival, kter· od 1. Ëervna nahradÌ souËasn˝ velmi oblÌben˝ model. ZmÏnÏn· bude variabilita interiÈru pro 7 cestujÌcÌch v konfiguraci samostatn˝ch sedadel 2+3+2 a chlubit se budeme takÈ novou pohonnou jednotkou 2,9 CRDi VGT. Druhou novinkou je facelift bestselleru 4x4 - Kia Sorento. NovÈ z·kaznÌky budeme l·kat p¯edevöÌm na zbrusu nov˝ motor 2,5 CRDi VGT, bohatou komfortnÌ a bezpeËnostnÌ v˝bavu a poveden˝ design p¯ednÌ i zadnÌ Ë·sti vozu. Modernizaci neunikl ani interiÈr, kter˝ je nynÌ ve vÌce sportovnÌm duchu. Celou expozici bude doplÚovat SUV Sportage a dvÏ verze û·danÈho uûitkovÈho vozu K2500 v provedenÌ valnÌk.

S ËÌm letos vyr·ûÌ vaöe znaËka na Autotec v BrnÏ? Jako obvykle p¯ipravujeme i letos hned nÏkolik novinek. NejvÏtöÌm l·kadlem asi bude premiÈra

Chyst·te takÈ nÏjakou speci·lnÌ marketingovou akci v tomto obdobÌ pro z·kaznÌky? Jak jsem jiû zmÌnil, do prodeje se nov˝ Carnival dostane od zaË·tku Ëervna a jeho reklamnÌ podporu pl·nujeme p¯ibliûnÏ od poloviny mÏsÌce. V pr˘bÏhu Autoteku pak podpo¯Ìme nabÌdku Kia z·kaznickou soutÏûÌ o atraktivnÌ ceny. M·te v˝hodnÈ financov·nÌ - pamatuje uû takÈ na vÏrnÈ klienty? Anebo ta doba teprve p¯ijde?

VÏrnÌ klienti jsou klÌËovou skupinou pro kaûdou obchodnÌ spoleËnost. U automobilek to moûn· platÌ jeötÏ vÌce. V˝hodnÈ financov·nÌ samoz¯ejmÏ poskytujeme vöem z·jemc˘m o vozy Kia, ale do budoucna p¯ipravujeme projekt z·kaznickÈho klubu, kter˝ sv˝m Ëlen˘m nabÌdne nejen lepöÌ podmÌnky, ale takÈ pravidelnÏjöÌ kontakt s rodinou Kia a dalöÌ p¯ipravovanÈ v˝hody. Samoz¯ejmou souË·stÌ bude jiû velmi oblÌben˝ magazÌn KIA VISION. Jak˝ z vaöich model˘ byste doporuËil drobnÈmu podnikateli, kter˝ je hodnÏ v terÈnu, st·le nÏco p¯ev·ûÌ - krabice se öanony, papÌry, drobnÈ d·rky, jezdÌ na sluûebnÌ cesty s nÏkolika kolegyÖ jin˝mi slovy, pot¯ebuje mÌt uûiteËnÈ vozidlo, kterÈ "nÏco pobere" a z·roveÚ d˘stojnÏ reprezentuje jeho status ûivnostnÌka? V takovÈm p¯ÌpadÏ bych rozhodnÏ nev·hal a s·hnul po novÈm Carnivalu - splÚuje totiû vöechny zmÌnÏnÈ poûadavky. DostateËnou variabilitu a pohodlÌ nejen pro pos·dku na dlouh˝ch cest·ch, ale i pro snadn˝ p¯evoz rozmÏrnÈho n·kladu v mÏstskÈm provozu. To vöe Carnival nabÌzÌ dÌky v˝konn˝m a ˙sporn˝m motor˘m a rozs·hlÈ komfortnÌ a bezpeËnostnÌ v˝bavÏ. Samoz¯ejmostÌ je nabÌdka verze s odpoËtem DPH.

Existuje v »eskÈ republice p˘jËovna automobil˘, kde se dajÌ p˘jËovat vozy znaËky KIA? P¯izn·v·m, ûe s p˘jËovnami nenÌ situace zrovna ide·lnÌ, ale to vych·zÌ z poûadavk˘ trhu, zvyklostÌ klient˘ p˘jËoven a samoz¯ejmÏ s re·lnou moûnostÌ nabÌdnout p˘jËovnÏ velmi speci·lnÌ podmÌnky na n·kup voz˘Ö Jednoduöe ¯eËeno v tomto oboru jsou vÏtöinou preferov·ny evropskÈ automobilky. NicmÈnÏ, moment·lnÏ jedn·me s velkou p˘jËovnou o moûnosti uzav¯enÌ

dlouhodobÏjöÌ spolupr·ce, ale to nebudu p¯edbÌhatÖ Kter˝ z model˘ sk˝t· nejvyööÌ uûivatelsk˝ komfort, pokud jde o delöÌ cestov·nÌ? Co byste doporuËil firmÏ, kter· t˝dnÏ k¯iûuje silnice celÈ Evropy? OpÏt vyzdvihnu model Carnival, a to hlavnÏ z hlediska jeho celkovÈ variability, ale pro managery a obchodnÌky budou velmi dobrou volbou i modely Magentis a Opirus, kterÈ v souËasnosti pat¯Ì k top reprezentant˘m znaËky Kia. Na druhou stranu, ned·vno m˘j zn·m˝ podnikl nÏkolikatisÌcikilometrovou cestu v mÏstskÈm Picantu a rozhodnÏ si takÈ nestÏûoval. Je to ËistÏ na individu·lnÌch poûadavcÌch a pot¯eb·ch kaûdÈho z·jemce. A jak je to s asistenËnÌ sluûbou? Ta je standardnÏ na vysokÈ ˙rovni a podle pot¯eby jejÌho Ëerp·nÌ nabÌzÌ prost¯ednictvÌm sÌtÏ partner˘ komplexnÌ sluûby od z·kladnÌch servisnÌch ˙kon˘ aû po zajiötÏnÌ n·hradnÌ dopravy nebo kvalitnÌho ubytov·nÌ kdekoliv v EvropÏ. Sluûba Kia Assistance je koordinov·na nonstop dispeËinkem z »eskÈ republiky. Na z·vÏr z·mÏrnÏ ot·zka ËistÏ ûensk· - jakÈ barvy jsou v KIA nejû·danÏjöÌ? Tipovala bych Ëerven·Ö To je dobr· ot·zka. V mÈ odpovÏdi by mÏlo b˝t vidÏt, ûe jsem se pousm·lÖ U nÏkter˝ch model˘ to tak v·ûnÏ je, ale skuteËnÏ z·leûÌ na subjektivnÌch poûadavcÌch kaûdÈho ze z·kaznÌk˘. Paleta barev je v souËasnÈ dobÏ tak öirok·, ûe si trouf·m tvrdit, ûe m˘ûeme uspokojit kohokoliv. za informace ve sviûnÈm tempu podÏkovala Eva Brixi

Výhodné financování automobilů s CCB Finance Po¯ÌzenÌ 21 000 automobil˘ financovala loni spoleËnost CCB Finance pat¯ÌcÌ do prvnÌ desÌtky na ËeskÈm trhu financov·nÌ automobil˘. K tomu poskytuje hotovostnÌ ˙vÏry. JejÌ obrat loni dos·hl 4,1 miliardy korun. S Markem Muchou, obchodnÌm ¯editelem, jsme hovo¯ili o situaci ve financov·nÌ automobil˘ a hotovostnÌch ˙vÏr˘. CCB Finance je mezi desÌtkou nejvÏtöÌch firem financujÌcÌch auta a p¯itom ji ¯ada lidÌ nezn·. Odkud vlastnÏ poch·zÌ? NÏkte¯Ì lidÈ n·s znajÌ mÈnÏ, ale za 10 let, co tu jsme, n·s velmi dob¯e znajÌ na trhu financov·nÌ ojet˝ch aut. V poslednÌch letech se prudce zvyöuje naöe znalost i v segmentu financov·nÌ nov˝ch aut. To, ûe CCB Finance nenÌ öiroce zn·m· v »esku, jeötÏ neznamen·, ûe nenÌ zn·m· jinde. Naöe mate¯sk· spoleËnost Grupo Santander je nejvÏtöÌ öpanÏlsk· banka a z·roveÚ je to druh· nejvÏtöÌ banka v eurozÛnÏ. Je to banka orientovan· na retail, takûe m· velk˝ poËet poboËek a zamÏ¯uje se p¯edevöÌm na priv·tnÌ klientelu. Deset tisÌc kancel·¯Ì na celÈm svÏtÏ poskytuje sluûby aû 66 miliÛn˘m z·kaznÌk˘. S trûnÌ kapitalizacÌ tÈmÏ¯ 70 miliard Eur se ¯adÌ mezi deset nejvÏtöÌch bank na svÏtÏ. Co vöechno mohou klienti-podnikatelÈ od vaöÌ spoleËnosti zÌskat? ZejmÈna financov·nÌ dopravnÌ techniky, tedy osobnÌch i uûitkov˝ch aut. SlouûÌ jim jednak finanËnÌ leasing, jednak ˙vÏr. Kaûd˝ produkt m· svoje v˝hody a svoje urËenÌ. PodnikatelÈ - prodejci automobil˘ mohou vyuûÌt dalöÌ ök·lu produkt˘ urËenou speci·lnÏ pro nÏ. UmÌme nabÌdnout financov·nÌ dealersk˝ch sklad˘ a dalöÌch ËinnostÌ souvisejÌcÌch s prodejem automobil˘. Jak˝ je v˘bec dlouhodob˝ z·jem o po¯izov·nÌ aut na spl·tky? Z·jem je po¯·d velk˝, mÏnÌ se vöak jeho struktura. Po vstupu do EvropskÈ unie a ˙pravÏ daÚov˝ch p¯edpis˘ od 1. kvÏtna 2004 roste z·jem zejmÈna o ˙vÏry a leasing z˘st·v· jako tradiËnÌ forma financov·nÌ dopravnÌ techniky hlavnÏ pro podnikatele. ⁄vÏry pro financov·nÌ aut vyuûÌv· zejmÈna priv·tnÌ klientela. JeötÏ p¯ed ned·vnem p¯evl·dal ve financov·nÌ aut leasing. Jak˝ je dnes jeho podÌl ve financov·nÌ aut ve vaöÌ firmÏ? V roce 2004 jsme mÏli asi polovinu aut na ˙vÏr a polovinu na leasing. Loni 93 % aut v naöem portfoliu bylo na ˙vÏr a jen 7 % na leasing. Je to vöak d·no takÈ velk˝m podÌlem osobnÌch aut pro soukromÈ spot¯ebitele, kterÈ financujeme. Z Ëeho ten zmÏnÏn˝ pomÏr plyne? Leasing z˘st·v· tradiËnÌ a v˝hodnou formou financov·nÌ pro firmy, ale priv·tnÌ klientela dnes


d·v· p¯ednost ˙vÏru. M· to pro ni jistÈ v˝hody klient je ihned majitelem vozu, ˙rok z ˙vÏru nenÌ hanÏn a navÌc tomu dopom·h· v˝raznÏ zlepöen· nabÌdka pojiöùoven pro tyto p¯Ìpady. Byl to neËekan˝ v˝voj a znamen· soumrak leasingu? Kdeûe. Je to specifick˝ produkt pro firmy a m· svÈ daÚovÈ v˝hody. Jednou z nich je t¯eba doba odepisov·nÌ vozu. Leasing m· svÈ z·kaznÌky, ale oËek·v·m, ûe jeho podÌl na trhu financov·nÌ nov˝ch aut v »eskÈ republice d·le poklesne ve prospÏch ˙vÏr˘. Tento v˝voj se zpoûdÏnÌm kopÌruje situaci v jin˝ch zemÌch. Co na to ¯ÌkajÌ zkuöenosti vaöÌ mate¯skÈ firmy? Situace v »ech·ch byla doned·vna v tomto smÏru neporovnateln· se zemÏmi v EvropskÈ unii, protoûe finanËnÌ leasing je zv˝hodnÏn a proto p¯evl·d·. V jin˝ch zemÌch se po¯izuje na leasing asi 20 % aut a jde p¯itom zejmÈna o operativnÌ leasing, zbyl˝ch 80 % na ˙vÏr. V »R zn· drtiv· vÏtöina lidÌ 3 moûnosti jak si auto po¯Ìdit p¯i nedostatku vlastnÌch penÏz - na ˙vÏr, na leasing nebo eventu·lnÏ na hotovostnÌ p˘jËku. Co jinÈho poskytuje vaöe mate¯sk· Grupo Santander? V jin˝ch vyspÏl˝ch zemÌch Grupo Santander uû delöÌ dobu nabÌzÌ st·le popul·rnÏjöÌ produkt, kter˝ znamen· v˝mÏnu auta po urËitÈ dobÏ. TeÔ musÌm troöku odbÏhnout - u n·s ˙vÏr Ëi leasing je zpravidla spojen s ˙plnÏ minim·lnÌ z˘statkovou hodnotou vozu po skonËenÌ financov·nÌ a klient si v˘z nech·. ZmÌnÏn˝ produkt spojen˝ s v˝mÏnou auta vöak na konci smlouvy, t¯eba po 3 letech, nepoËÌt· s minim·lnÌ cenou, ale s p¯edpokl·danou trûnÌ cenou, Klient si v˘z neponech·, ale vr·tÌ ho dealerovi, kter˝ vozidlo d·le prod·. To dovoluje niûöÌ spl·tky v pr˘bÏhu financov·nÌ. Po ¯eknÏme 3 letech dost·v· klient nov˝ v˘z a tak po¯·d dokola. Nakolik tento produkt odpovÌd· uvaûov·nÌ velkÈho podÌlu obËan˘ naöÌ zemÏ, kte¯Ì si auto po¯ÌdÌ a jezdÌ s nÌm, dokud se nerozpadne? Je to vÏc preferencÌ z·kaznÌka. Ano, mnoho lidÌ si po¯izuje auto na dlouhou dobu. UrËit· Ë·st zejmÈna mlad˝ch lidÌ vöak chce mÌt st·le nov˝ model. NejvÌce je to v »ech·ch patrnÈ u mobilnÌch telefon˘, kterÈ ledaskdo vymÏÚuje, i kdyû ten p˘vodnÌ jeötÏ dob¯e slouûÌ. Jsou to lidÈ, kte¯Ì jsou zamÏ¯eni na novou techniku a chtÏjÌ b˝t in. Proto si po¯izujÌ i novÈ modely auta s nov˝m designem a modernÌm motorem Ëi v˝bavou. S nabÌdkou hotovostnÌch ˙vÏr˘ se roztrhnul pytel, nÏkterÈ firmy je nabÌzejÌ vy¯Ìdit obratem a penÌze donÈst aû do domu. Naproti tomu nÏkte¯Ì odbornÌci upozorÚujÌ, ûe ¯ada lidÌ m· problÈm spl·cet a berou si ˙vÏr na splacenÌ p¯ed-

chozÌho ˙vÏru. M· takovÈ zkuöenosti vaöe firma? TakovÈ zkuöenosti nemohu potvrdit a navÌc se podle mne problÈm s nespl·cenÌm p˘jËek zveliËuje. Takov˝ch lidÌ nenÌ zdaleka tolik, jak se o tom v poslednÌ dobÏ v tisku informovalo. Naöe firma p¯i poskytov·nÌ ˙vÏr˘ postupuje velmi konzervativnÏ a drûÌme se p¯i tom zn·m˝ch finanËnÌch pravidel pro poskytov·nÌ ˙vÏr˘. Kontrolujeme, zda je klient bonitnÌ, zda nenÌ na ËernÈ listinÏ Ëi zda nesp·chal nÏjak˝ podvod a neposkytujeme ˙vÏr automaticky kaûdÈmu. P¯edpokl·d·te u obyvatel dalöÌ chuù se zadluûovat? A je pro to v˘bec jeötÏ prostor? AbsolutnÌ Ë·stka vöech ˙vÏr˘ je dnes jiû obrovsk·. Ta Ë·stka je sice obrovsk·, ale vÏtöina p¯ipad· na financov·nÌ bydlenÌ formou hypoteËnÌch ˙vÏr˘. Spot¯ebitelskÈ ˙vÏry se na tomto objemu podÌlejÌ Ë·stkou menöÌ neû 90 miliard korun. Kdyû ji porovn·me s HDP, je tato Ë·stka mnohem niûöÌ, neû je pr˘mÏr v EvropskÈ unii. V »ech·ch si lidÈ kaûdoroËnÏ p˘jËujÌ formou spot¯ebitelsk˝ch ˙vÏr˘ Ë·stku odpovÌdajÌcÌ asi 2,4 % HDP, kdeûto pr˘mÏr v unii je vÌce neû 6,7 % a v USA dokonce vÌce neû 17 %. Prostor pro r˘st bezpeËnÈho zadluûenÌ tu tedy je. A myslÌm, ûe lidÈ budou mÌt ËÌm d·l vÏtöÌ chuù si zboûÌ po¯Ìdit hned a neöet¯it nejd¯Ìv nÏkolik let, neû si ho koupÌ. Vaöe firma m· sice ¯adu poboËek, ty ale nemohou b˝t v kaûdÈm mÏstÏ. UmÌte p˘jËit i tÏm, pro kterÈ je problÈm nÏkam dojet? Pro takovÈ klienty jsme p¯ipravili korespon-

denËnÌ ˙vÏr, kdy vöechny formality vy¯ÌdÌme poötou. A na z·vÏr. Firem, kterÈ financujÌ automobily nebo p˘jËujÌ penÌze, je v »R nÏkolik desÌtek. ProË by mÏli p¯ijÌt klienti pr·vÏ k v·m? J· to obr·tÌm - a proË by nemÏli? Jsme na trhu 10 let a m·me velkÈ zkuöenosti s rychl˝m a operativnÌm schvalov·nÌm obchodnÌch p¯Ìpad˘. Obchody schvalujeme obvykle do 30 minut, pracujeme do veËernÌch hodin, o z·zemÌ mate¯skÈ banky se 129 000 zamÏstnanci jsme uû mluvili.

CONSTRUCT je vaše spolehlivá jednička SpoleËnost CONSTRUCT je lÌdrem na ËeskÈm trhu v oboru mechanickÈho zabezpeËenÌ vozidel proti kr·deûi. BezpeËnostnÌ z·mky ¯adicÌ p·ky, kterÈ dok·ûÌ uzamknout tÈmÏ¯ kaûd˝ osobnÌ a uûitkov˝ automobil, se vyvÌjejÌ, vyr·bÏjÌ, prod·vajÌ a montujÌ do automobil˘ pod oznaËenÌm mechanickÈ zabezpeËenÌ CONSTRUCT jiû 15 let. Pro novÈ vozy probÌh· v˝voj mechanickÈho zabezpeËenÌ souËasnÏ s jejich zav·dÏnÌm do prodeje. Cel· v˝roba se uskuteËÚuje kompletnÏ v »R a je velmi p¯ÌsnÏ kontrolov·na. DÌky vysokÈ ˙rovni tohoto procesu a poskytovan˝ch sluûeb zÌskala spoleËnost ¯adu certifik·t˘ kvality v mnoha evropsk˝ch zemÌch. M˘ûe se p¯itom pochlubit tÌm, ûe jako prvnÌ firma v »eskÈ republice p˘sobÌcÌ v oboru mechanickÈho zabezpeËenÌ vozidel vyhovÏla celosvÏtovÈ uzn·vanÈmu systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti ISO/TS 16 949:2002 pro dodavatele v segmentu automobilovÈho pr˘myslu. ZnaËka CONSTRUCT a logo firmy jsou regist-

rov·ny jako ochrannÈ zn·mky v 30 zemÌch. V »R spolupracuje spoleËnost CONSTRUCT s vÌce neû 750 prodejnÌmi a mont·ûnÌmi partnery. Z·kaznÌci si toho nejbliûöÌho mohou najÌt podle znaËky svÈho vozu na internetovÈ adrese www.construct.cz nebo na infolince 800 194 100. SvÈ produkty takÈ vyv·ûÌ do ¯ady evropsk˝ch zemÌ. Rok 2005 byl pro spoleËnost CONSTRUCT velice p¯Ìzniv˝. Prodej mechanickÈho zabezpeËenÌ se vyöplhal na rekordnÌch 125 000 kus˘, coû je zhruba o 20 % vÌce neû v roce 2004. V˝znamn˝ podÌl na tom m· export, kter˝ tvo¯il p¯es 50 % celkov˝ch prodej˘. Rok 2005 byl pro CONSTRUCT velmi v˝znamn˝ takÈ v tom, ûe byl na trh zaveden nov˝ typ elektromechanickÈho zabezpeËenÌ vozidel proti kr·deûi. Je jÌm SAFETRONIC, neboli automatickÈ zamyk·nÌ ¯adicÌ p·ky. Jde o svÏtovou novinku, kter· dok·ûe automaticky zamknout automobil bez pouûitÌ klÌËe a nikterak nevstupuje do interiÈru vozidla. (rix)

11

květen 2006

EXPORT

Naše kroky řídí potenciál trhu a potřeby českých podnikatelů řekl Ivan Jukl, nový generální ředitel agentury CzechTrade

I

ng. Ivan Jukl vystudoval v roce 1998 elektrotechnickou fakultu ČVUT a absolvoval kurzy řízení v dánském evropském institutu a japonském Post Graduate Training Center. V letech 1998 až 2000 zastával manažerské pozice v oblasti zahraničního obchodu a mezinárodních vztahů ve společnostech EZ Praha a ELTODO. Na praxi v soukromém sektoru navázal pětiletým působením na zastupitelském úřadu České republiky v Dánsku. Zde se věnoval prosazování ekonomických zájmů ČR, unijní agendě a propagaci České republiky. Hovoří anglicky, francouzsky, německy a rusky.

JakÈ jsou tedy prioritnÌ teritoria pro CzechTrade v souËasnÈ dobÏ? Otev¯eli jsme novou zahraniËnÌ kancel·¯ v Mexiku. Je to jiû druh· kancel·¯ CzechTrade v LatinskÈ Americe, jednu jiû m·me v BrazÌlii. DalöÌ prioritou bylo posÌlenÌ kancel·¯e v Rumunsku, s nÌmû m· »esk· republika dlouholetou obchodnÌ zkuöenost. Rumunsko bude Ëlenem EvropskÈ unie, m· sv˘j vnit¯nÌ trh, a to je v˝zvou k odstranÏnÌ bariÈr a naladÏnÌ se na stejnÈ standardy. PeËlivÏ vöak budu sledovat, jak jsou - a to nejen novÈ - kancel·¯e ¯Ìzeny a jakÈ majÌ v˝sledky.

Jsou sluûby CzechTrade placenÈ nebo zdarma? Sluûby agentury majÌ svoji hodnotu a uspo¯Ì firmÏ znaËnÈ n·klady a Ëas str·ven˝ nad exportnÌmi projekty. NÏkterÈ sluûby poskytujeme dokonce ˙plnÏ zdarma. Nic neplatÌte, pokud se budete zajÌmat nap¯Ìklad o äpanÏlsko a podÌv·te se na str·nky CzechTrade Ëi www.businessinfo.cz, kde najdete spoustu informacÌ o tamnÌm trhu a obchodnÌch p¯Ìleûitostech. I na webov˝ch str·nk·ch CzechTrade je nap¯Ìklad zve¯ejnÏno kaûd˝ mÏsÌc v pr˘mÏru 355 aktu·lnÌch popt·vek zahraniËnÌch firem. Jinak firmy za individu·lnÌ sluûby platÌ. To pak n·slednÏ funguje i jako urËit˝ p¯irozen˝ filtr, kter˝ n·m d· jasn˝ sign·l o tÏch, kte¯Ì ke svÈmu exportu doöli skuteËnÏ na z·kladÏ strategickÈho rozhodnutÌ, a spekulantech, kte¯Ì to jen tak zkouöÌ "kdyû je nÏco zadarmo". S ËÌm se ËeskÈ firmy v zahraniËÌ - z vaöeho pohledu - nejvÌce pot˝kajÌ? ZejmÈna to vûdy bylo hled·nÌ efektivnÌho p¯Ìstupu k obchodnÌm p¯Ìleûitostem v zahraniËÌ. »asto se st·valo, ûe bylo mnoho lidÌ ve firmÏ zamÏstn·no pracÌ na nabÌdk·ch a p¯itom byly nÏkterÈ obchodnÌ p¯Ìleûitosti jiû p¯edem odsouzeny k ne˙spÏchu, a to jenom proto, ûe o nich nemÏla firma tu spr·vnou informaci. D˘leûitÈ je tedy vybrat si ty spr·vnÈ z obchodnÌch p¯ÌleûitostÌ a teritoriÌ. V tom m˘ûe CzechTrade Ëesk˝m podnikatel˘m znaËnÏ uöet¯it penÌze. Kter˝m smÏrem p˘jde podpora Ëesk˝ch firem ze strany CzechTrade d·le?

Konference s tématem „exportních aliancí“ V dubnu byla na praûskÈm DlabaËovÏ v hotelu Pyramida debatovan˝m tÈmatem ìAliance a strategick· partnerstvÌî. Akci po¯·dal ExportnÌ klub p¯i agentu¯e na podporu obchodu CzechTrade, ËÌmû opÏt reagoval na v˝razn˝ trend spolupr·ce firem p¯i vstupu na zahraniËnÌ trhy. V r·mci konference byly p¯edstaveny dvÏ novÈ aliance, a to Czech Space Alliance a aliance Prague Fashion Point (info viz nÌûe.) ÑAlianËnÌ spolupr·ce se opÌr· o synergickÈ efekty a zvyöuje öance na ˙spÏch Ëesk˝ch exportÈr˘ v zahraniËÌ. Pr·vÏ proto jsou alianËnÌ exportnÌ spojenÌ Ëasto vyuûÌv·na i v ostatnÌch vyspÏl˝ch st·tech jako n·stroj ke snÌûenÌ rizik a n·klad˘ spojen˝ch se vstupem nebo p˘sobenÌm na zahraniËnÌm trhu,ì informoval o v˝hod·ch aliancÌ gener·lnÌ ¯editel CzechTrade Ivan Jukl. Na konferenci vystoupil i z·stupce ËeskÈ firmy Hydroprojekt (Ëlen Czech Water Alliance), kter· v nÏkolik m·lo p¯edchozÌch dnech uzav¯ela kontrakt na

Jak se dÌv·te na souËinnost zahraniËnÌch kancel·¯Ì agentur a obchodnÌch rad˘?

Autor: Miloš Krmášek

V k¯esle Gÿ CzechTrade jste jiû tÈmÏ¯ dva mÏsÌce, jakou zmÏnu v ¯ÌzenÌ CzechTrade znamen· v·ö p¯Ìchod? Chci zavÈst nov˝ systÈm ¯ÌzenÌ zahraniËnÌch kancel·¯Ì. MÏ¯it v˝konnost kancel·¯e nenÌ jednoduchÈ, je t¯eba mÌt na mysli kritÈria, jako je nap¯Ìklad poËet ˙spÏön˝ch p¯Ìpad˘ nebo hospod·¯sk˝ p¯Ìr˘stek firem, kter˝m CzechTrade pomohl, dalöÌm mÏ¯Ìtkem je ale takÈ ekonomick· efektivnost kancel·¯e. MusÌm ¯Ìci, ûe pr·vÏ zmÏny kapacity Ëi provozu zahraniËnÌch kancel·¯Ì CzechTrade je pro mÏ jednou z priorit pro dalöÌ obdobÌ. Chci, aby CzechTrade reagoval p¯Ìmo na ekonomick˝ potenci·l danÈ zemÏ a v krajnÌm p¯ÌpadÏ nebyl pro agenturu problÈm uzav¯Ìt jednu kancel·¯ a otev¯Ìt jinou v zemi, kter· se jevÌ moment·lnÏ jako perspektivnÏjöÌ. Jsem p¯esvÏdËen, ûe tento systÈm tzv. plovoucÌch kancel·¯Ì je pro ËeskÈ firmy nejv˝hodnÏjöÌ a s ˙spÏchem byl odzkouöen nap¯Ìklad ve ävÈdsku.

UrËitÏ bychom se chtÏli posunout od tradiËnÌch v˝robk˘ k produkt˘m s vyööÌ p¯idanou hodnotou. M·me velmi dobrÈ firmy, kterÈ vyv·ûejÌ nap¯Ìklad poËÌtaËov˝ software. I »esk· republika se vyvÌjÌ smÏrem k internacionalizaci, aù jiû v p¯esunu Ë·sti v˝roby do zahraniËÌ Ëi ve spojenÌ se strategick˝m partnerem. D˘leûitÈ je rovnÏû budov·nÌ image »eskÈ republiky a Ëesk˝ch v˝robk˘ v zahraniËÌ. SilnÏjöÌ znaËka »R bude mÌt vliv na ˙spÏönost p¯i jedn·nÌch a p¯i pronik·nÌ Ëesk˝ch v˝robc˘ na zahraniËnÌ trhy. »R se stane sebevÏdom˝m hr·Ëem na poli ekonomickÈ diplomacie a kvalitnÌm partnerem pro podnikatele p¯i poskytov·nÌ sluûeb st·tu v zahraniËÌ. Na dom·cÌ stranÏ se budou zviditelÚovat ˙spÏchy, kter˝ch bylo dosaûeno.

Moje osobnÌ zkuöenost vych·zÌ z toho, ûe se v D·nsku Ëinnost obchodnÌho rady a CzechTrade nikdy nedublovala. Naopak j· jsem byl z funkce obchodnÌho rady jednÌm z inici·tor˘ zaloûenÌ tamnÌ zahraniËnÌ kancel·¯e CzechTrade a jsem toho n·zoru, ûe ˙kolem ekonomickÈ diplomacie v zahraniËÌ je nap¯Ìklad zÌsk·vat novÈ investory, pom·hat Ëesk˝m v˝vozc˘m Ëi budovat znaËku. To se v·m nem˘ûe ˙spÏönÏ povÈst v p¯ÌpadÏ, ûe nem·te v Czech-Trade spojence, kter˝ dok·ûe obs·hnout celou obchodnÌ agendu. Ministerstva, velvyslanectvÌ, CzechTrade a p¯ÌbuznÈ agentury by mÏly vystupovat jako jeden t˝m. RozhodnÏ bych vöak agentury nesluËoval - nechtÏl bych budovat "novÈ ministerstvo", trendem je decentralizace a rozhodov·nÌ na mÌstnÌch ˙rovnÌch. A jak jsem jiû jednou ¯Ìkal - my pot¯ebujeme reagovat na trh p¯Ìmo v mÌstÏ jeho nejvÏtöÌho potenci·lu a z·jmu ze strany podnikatel˘, nikoli plnit v˘li byrokratick˝ch rozhodnutÌ. (r)

vypracov·nÌ projektovÈ dokumentace rekonstrukce vodnÌch dÏl ruskÈho mÏsta Kronötat. Tento projekt otev¯e dve¯e ostatnÌm firm·m sdruûen˝m v tÈto alianci v celkovÈ hodnotÏ kolem p˘l miliardy korun. ÑJedn· se o dalöÌ pomÏrnÏ velk˝ ˙spÏch naöÌ spoleËnosti v RuskÈ federaci, protoûe jsme opÏt dok·zali p¯esvÏdËit naöeho z·kaznÌka, ûe n·mi navrhovanÈ ¯eöenÌ je nejlepöÌ jak technicky, tak finanËnÏ. Pomalu se n·m tak vracÌ naöe dlouhodobÈ ˙silÌ, kterÈ jsme vÏnovali peËlivÈ p¯ÌpravÏ a studiu ruskÈho teritoria, kde m· öanci uspÏt pouze ten, kdo perfektnÏ zn· prost¯edÌ, nabÌzÌ prvot¯ÌdnÌ know-how, vysokou seriÛznost, komplexnÌ sluûby a umÌ si vytvo¯it v˝bornÈ pracovnÌ vztahy a kontakty. PoË·tky tohoto projektu byly p¯ipraveny v roce 2004 s p¯Ìmou podporu CzechTrade,ì uvedl Ing. Aleö Prager, hlavnÌ inûen˝r projektu.

JakÈ jsou konkrÈtnÌ p¯Ìnosy aliancÌ? Jak bylo jiû naznaËeno, firmy se v nich mohou

podÏlit o n·klady spojenÈ s marketingem, spoleËnÏ p˘sobit na stejnou cÌlovou skupinu, spoleËnÏ nabÌdnout öiröÌ sortiment Ëi komplexnÏjöÌ sluûby a lÈpe obst·t v konkurenci v˘Ëi vÏtöÌm firm·m nap¯. ve vyhl·öen˝ch tendrech. Aliance se podle vz·jemnÈho propojenÌ z˙ËastnÏn˝ch firem dajÌ rozdÏlit na horizont·lnÌ nebo vertik·lnÌ. Na konferenci firmy zÌskajÌ p¯Ìm˝ n·vod jak postupovat Ñstep by stepì - v p¯ÌpadÏ, ûe se rozhodnou zaloûit vlastnÌ alianci, nebo do nÏkterÈ z fungujÌcÌch exportnÌch aliancÌ vstoupit. Firmy majÌ moûnost konzultovat p¯Ìmo s tÏmi, kte¯Ì majÌ p¯ÌmÈ zkuöenosti s tÌmto taktick˝m n·strojem. MajÌ moûnost vyslechnout si praktickÈ zkuöenosti specialist˘, pro kterÈ je zakl·d·nÌ zahraniËnÌch firem nebo exportnÌch aliancÌ ÑdennÌm chlebemì.

Czech Space Aliance ËlenovÈ: BBT, »estmÌr B·rta (http://www.czechspace.cz /CSO/PRODEXe/Projects/Non-Equilibrium.htm)

CSRC, JaromÌr Brzobohat˝ http:// www.csrc.cz/ Iguassu, Petr Bareö (www.iguassu.cz )

Aliance hodl· zÌskat dalöÌ Ëleny. V jin˝ch zemÌch existujÌ aliance mal˝ch a st¯ednÌch firem pro vesmÌr. U n·s zatÌm nic takovÈho neexistovalo. Nap¯Ìklad v UK existuje associate ASTOS http://www.astos.org.uk/, kter· m· 29 Ëlen˘ a reprezentuje z·jmy mal˝ch organizacÌ ve vesmÌrn˝ch projektech a politice. V It·lii zase AIPAS, kter˝ m· podobn˝ poËet Ëlen˘ a cÌle http://www.aipas.it/aipas_eng/index_ eng.html.

Aliance Fashion Point Tato aliance mÏla k 1. b¯eznu 11 Ëlen˘ ñ Michaela Bakotov·, Monika Dr·palov·, Helena Fejkov·, Iöka Fiö·rkov·, Ivana Follov·, Hana Havelkov·, Taù·na Kov·¯Ìkov·, Radka Kubkov·, Martina Neva¯ilov·, Jaroslava Proch·zkov·, znaËka E.daniely a spoleËnost FASHION POINT Praha s.r.o. V˝öe zmÌnÏnÈ n·vrh·¯ky tvo¯Ì Ëesk˝ TOP 10 v oboru. pokraËov·nÌ na stranÏ 13

Informace pro podnikatele postižené povodní

Kontakt:

Port·l BusinessInfo.cz provozovan˝ agenturou CzechTrade z¯Ìdil na sv˝ch str·nk·ch od 5. ˙nora, ve spolupr·ci s Ministerstvem pr˘myslu a obchodu, speci·lnÌ elektronick˝ rozcestnÌk s n·zvem ÑPovodnÏ 2006.ì Jak jiû n·zev napovÌd·, rozcestnÌk poskytuje souhrnnÈ informace pro podnikatele t˝kajÌcÌ se letoönÌch povodnÌ. P¯Ìloha tak nabÌzÌ nap¯Ìklad podrobnÈ informace o programu ÑRekonstrukce 2006ì, kter˝ je urËen na pomoc mal˝m a st¯ednÌm podnikatel˘m postiûen˝m jarnÌmi povodnÏmi a m· napo-

CzechTrade

moci obnovÏ jejich podnikatelskÈ Ëinnosti. Na aktu·lnÌ pot¯ebÏ zlepöit p¯Ìstupnost k d˘leûit˝m informacÌm podnikatel˘m, kte¯Ì se letos nevyhnuli velkÈ vodÏ, se shodli n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu Martin Tlapa a gener·lnÌ ¯editel agentury CzechTrade Ivan Jukl, kte¯Ì urychlenÏ iniciovali vznik tohoto elektronickÈho rozcestnÌku. Na rozcestnÌku jsou takÈ informace p¯evzatÈ z Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj »R t˝kajÌcÌ se programu finanËnÌ podpory postiûen˝m obcÌm.

»esk· agentura na podporu obchodu NechybÌ zde ani praktick· broûura ìPovodnÏ 2006î, jejÌmû ˙Ëelem je usnadnit orientaci obËan˘, kte¯Ì jiû byli nebo mohou b˝t p¯Ìmo Ëi nep¯Ìmo postiûeni povodnÏmi v »R, a to zejmÈna v ot·zk·ch, kterÈ jsou v p˘sobnosti MPSV (mj. pracovnÏ pr·vnÌ d˘sledky z pozice zamÏstnance i zamÏstnavatele, pr·vnÌ d˘sledky v oblasti zamÏstnanosti, soci·lnÌ pÈËe, nemocenskÈho pojiötÏnÌ aj.).

DalöÌ popt·vky na www.premium.prosperita.info

Dittrichova 21 128 01 Praha 28 T: 224 907 500, F: 224 907 503 E-mail: [email protected] www.czechtrade.cz www.euroservis.cz

servis CzechTrade

ID

N·zev

ZemÏ urËenÌ

ZahraniËnÌ podnikatelsk˝ subjekt N·zev

Popis popt·vky »esk˝ popis

46185

Loûiska

Rumunsko (Romania)

S.C. DENIS TECHNOLOGY S.A.

Rumunsk· firma popt·v· loûiska pro import z »R od Ëesk˝ch v˝robc˘ nebo obchodnÌch firem v danÈ komoditÏ.

46186

KauËuky, komponenty a suroviny pro v˝robu pneumatik

»Ìna (China)

qingdao international trade co.ltd

Firma m· z·jem o ethylÈnpropylÈnov˝ kauËuk (EPDM), butadiÈnstyrÈnov˝ kauËuk (SBR), silikonov˝ kauËuk a dalöÌ typy kauËuku, vËetnÏ dalöÌch pot¯ebn˝ch komponent˘ a surovin, pot¯ebn˝ch pro v˝robu pneumatik (ocelovÈ pruty, kordy, olej, pneumatik.odpad. aj.). detaily jsou uvedeny v AJ.

12

www.prosperita.info

květen 2006

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

“Prostřednictvím OPPI pro léta 2007 – 2013 mohou čeští podnikatelé získat až 100 miliard korun“

M

inisterstvo průmyslu a obchodu ČR v současné době dokončuje návrh Operačního programu Podnikání a inovace, který by měl být klíčovou podporou pro podnikatele v období 2007-2013. Jeho obsah a nastavení jednotlivých programů bude vycházet z úspěšně implementovaných programů OPPP období 2004 - 2006. ÑOperaËnÌ program pr˘mysl a podnik·nÌ se za¯adil k nej˙spÏönÏjöÌm operaËnÌm program˘m v »eskÈ republice. Proto vÏ¯Ìm, ûe novÈ programovacÌ obdobÌ, jehoû hlavnÌ pozornost bude zamÏ¯ena na p¯ÌmÈ propojenÌ osy v˝zkum-v˝vojinovace-podnik·nÌ, prospÏje podnikatel˘m stejnÏ jako v souËasnÈm obdobÌ.î Ing. Milan Urban, ministr pr˘myslu a obchodu DalöÌ r˘st konkurenceschopnosti pr˘myslu je moûn˝ pouze za podmÌnek st·lÈho zlepöov·nÌ podnikatelskÈho prost¯edÌ. Jeho optimalizace bude v letech 2007 - 2013 podpo¯ena soustavou p¯edevöÌm nep¯Ìm˝ch n·stroj˘ motivace co nejöiröÌ vÏdecko-v˝zkumnÈ a podnikatelskÈ sfÈry k realizaci inovaËnÌch proces˘ v˝robk˘ a technologiÌ, a to alespoÚ na evropskÈ technologickÈ ˙rovni a k podpo¯e r˘stu mobility vÏdecko-technick˝ch pracovnÌk˘. V r·mci öiröÌho prosazenÌ LisabonskÈ agendy do systÈmu vyuûÌv·nÌ prost¯edk˘ struktur·lnÌch fond˘ bude hlavnÌ pozornost zamÏ¯ena na p¯ÌmÈ propojenÌ osy v˝zkum-v˝voj-inovace-podnik·nÌ. To znamen· na jeötÏ uûöÌ spolupr·ci vÏdecko-v˝zkumnÈ z·kladny s podnikateli, a to aù jiû formou dalöÌ podpory dnes jiû budovan˝ch vÏdeckotechnick˝ch park˘, center pro transfer technologiÌ a podnikatelsk˝ch inkub·tor˘ Ëi klastr˘, tak i nÏkter˝mi jin˝mi formami ñ zakl·d·nÌm a podporou

firem typu spin-off, center excelence, rozvojem venture kapit·lu a seed kapit·lu. ÑOperaËnÌ programy p¯edstavovaly pro n·s i pro podnikatele novinku v oblasti dotaËnÌch produkt˘. ZÌskali jsme ¯adu zkuöenostÌ a vöechny jsme je z˙roËili p¯i p¯ÌpravÏ nov˝ch program˘, aby byly co nejdostupnÏjöÌ a z·roveÚ pokr˝valy co nejöiröÌ spektrum podnikatelsk˝ch aktivit,ì ¯Ìk· Tom·ö Hruda, gener·lnÌ ¯editel agentury CzechInvest a dodal: ÑPodnikatelÈ se doËkajÌ ¯ady zlepöenÌ poËÌnaje menöÌ administrativou, rychlejöÌm vy¯ÌzenÌm a zajÌmav· bude i moûnost elektronickÈho pod·nÌ û·dosti.ì V souËasnÈm n·vrhu lze hovo¯it o celkem 100 miliard·ch korun smÏ¯ujÌcÌch k p¯ÌmÈ a nep¯ÌmÈ podpo¯e podnik·nÌ a inovacÌ v »R. KaûdoroËnÏ to p¯edstavuje p¯es 14 miliard KË pro podnikatele.

Priority a programy podpory v r·mci OPPI OhlÈdnutÌ za implementacÌ OperaËnÌho programu Pr˘mysl a Podnik·nÌ 2004 - 2006 V˝razn˝m ˙spÏchem OPPP jsou pr·vÏ uskuteËnÏnÈ re·lnÈ platby. PodnikatelÈ jiû od srpna roku 2004 mohli zÌsk·vat prost¯edky struktur·lnÌch fond˘ EU v podobÏ zv˝hodnÏn˝ch ˙vÏr˘ v r·mci program˘ START a KREDIT, kdy v souËasnosti je jiû ze strany mal˝ch podnikatel˘ (do

50 zamÏstnanc˘) plnÏ vyËerp·no 906 ˙vÏr˘ v hodnotÏ cca 942 milion˘ KË a dalöÌ projekty jsou v etapÏ pr˘bÏûnÈho Ëerp·nÌ. PostupnÏ se vöak navyöuje i podÌl proplacen˝ch dotacÌ, kde systÈm je nastaven tak, ûe tyto jsou vypl·ceny

Přehled stavu žádostí dle programů k 24.4.2006 Program

PoËet doruËen˝ch

1.1 PROSPERITA

Rozhodnuto/Nasmlouv·no

AutorizovanÈ platby

û·dostÌ

PoËet

Objem (KË)

PoËet

Proplaceno koneËn˝m uûivatel˘m

Objem (KË)

PoËet

Objem (KË)

60

14

628 701 000

1

3 933 151

1

3 933 151

221

26

612 423 000

7

53 669 916

7

53 669 916

48

15

76 017 000

2

3 467 192

1

1 195 678

2

0

0

0

0

0

0

45

18

13 519 000

0

0

0

0

160

116

89 913 770

33

12 826 187

33

12 826 187

8

8

34 338 350

0

0

0

0

2.1 MARKETING

374

213

120 587 300

24

7 939 416

13

4 691 861

2.1 ROZVOJ

504

109

726 830 000

75

470 967 044

70

427 514 065

2.1 ROZVOJ II.

243

103

365 635 000

2

10 050 000

0

0

2.1 KREDIT

980

602

1 163 270 829*

399

727 331 469*

399

727 331 469*

2.1 START

736

640

283 930 015*

507

215 446 242*

507

215 446 242*

2.2 INOVACE dotace

211

65

1 138 564 000

5

25 101 303

3

16 703 303

8

0

0

0

0

0

0

1.2 REALITY 1.3 äKOLICÕ STÿEDISKA 1.4 KLASTRY - zaloûenÌ 1.4 KLASTRY - vyhled·v·nÌ 1.4 MEZIN¡RODNÕ OBCHOD 1.4 REGISTR PORADCŸ

2.2 INOVACE dotace II 2.2 INOVACE kombinace

8

1

3 173 000

1

1 800 000

0

0

2.3 OBNOV. ZDROJE EN.

97

11

101 048 000

0

0

0

0

2.3 ⁄SPORY ENERGIE 3.1 TECHNICK¡ POMOC 3.2 OSTATNÕ TECH. POMOC Celkem dotace a ˙vÏry

27

9

37 292 000

3

4 328 000

3

4 328 000

270

206

31 106 428

115

13 699 216

115

13 699 216

256

218

71 578 955

66

22 308 736

66

22 308 736

4 258

2 374

5 497 927 647

1 240

1 572 867 872

1 218

1 503 647 824

* Z tÈto Ë·stky je 60 % p¯ÌspÏvek z OPPP a 40 % prost¯edky »MZRB zÌskanÈ z mezibankovnÌho trhu

Přehled stavu žádostí dle regionů k 24.4.2006 Program

PoËet doruËen˝ch

1.1 PROSPERITA

Rozhodnuto/Nasmlouv·no

û·dostÌ

PoËet

Objem (KË)

AutorizovanÈ platby PoËet

Objem (KË)

Proplaceno koneËn˝m uûivatel˘m PoËet

Objem (KË)

60

14

628 701 000

1

3 933 151

1

3 933 151

HlavnÌ mÏsto Praha

210

69

418 621 600

15

92 761 304

13

84 718 366

JihoËesk˝ kraj

231

113

307 807 235

64

101 830 869

62

94 378 159

Jihomoravsk˝ kraj

489

245

791 927 371

115

166 571 456

114

165 755 272

85

48

86 635 000

27

36 347 375

27

36 347 375

257

133

427 202 900

78

134 857 985

76

130 134 001

Karlovarsk˝ kraj Kr·lovÈhradeck˝ kraj Libereck˝ kraj

120

68

156 344 080

36

33 385 926

35

29 335 926

Moravskoslezsk˝ kraj

569

329

615 361 970

233

250 258 239

230

236 308 239

Olomouck˝ kraj

247

126

282 342 505

73

161 659 393

70

143 048 241

Pardubick˝ kraj

279

135

372 502 209

63

113 100 964

62

112 985 964

PlzeÚsk˝ kraj

251

133

842 199 000

71

112 825 241

71

112 825 241

St¯edoËesk˝ kraj

118

76

120 010 344

51

75 299 898

51

75 299 898

⁄steck˝ kraj

189

97

204 436 843

60

46 247 165

58

43 750 651

VysoËina

223

109

223 282 220

62

81 111 999

60

78 963 468

ZlÌnsk˝ kraj

296

145

422 316 867

78

117 775 918

75

110 962 883

Celkem projekty op 1.4 a TP Celkem dotace a ˙vÏry


694

548

226 937 503

214

48 834 139

214

48 834 139

4 258

2 374

5 497 927 647

1 240

1 572 867 872

1 218

1 503 647 824

aû po realizaci, resp. realizaci p¯ÌsluönÈ etapy projektu, takûe zde doölo k urËitÈmu ËasovÈmu posunu v Ëerp·nÌ. NicmÈnÏ jiû nynÌ bylo realizov·no 312 projekt˘ a akcÌ v objemu na cca 558 milion˘ KË a tato ËÌsla neust·le nar˘stajÌ. NejvÌce plateb jiû smÏ¯ovalo na projekty z programu ROZVOJ, dotace vöak zÌskali i ûadatelÈ z program˘ MARKETING, INOVACE, ⁄SPORY ENERGIE a z program˘ zamÏ¯en˝ch na podporu podnikatelskÈho prost¯edÌ REALITY a äKOLICÕ STÿEDISKA. V˝znamn˝m ukazatelem ˙spÏönosti implementace OPPP jsou tzv. celkovÏ nasmlouvanÈ (zaz·vazkov·nÈ) prost¯edky, kterÈ p¯edstavujÌ celkovou hodnotu RozhodnutÌ o dotaci a celkovou odsouhlasenou v˝öi uzav¯en˝ch ˙vÏrov˝ch smluv, kde m˘ûeme ¯Ìci, ûe bylo vyd·no 584 rozhodnutÌ na celkovou v˝öi dotacÌ 3 823 789 300 KË, uzav¯eno 1 242 ˙vÏrov˝ch smluv na celkovou v˝öi ˙vÏr˘ 1 447 200 844 KË, tj. spolu s technickou pomocÌ a projekty agentur je zaz·vazkov·no 5 497 927 647 KË (tabulka Ë. 1). TÌm se program OPPP ¯adÌ k nej˙spÏönÏjöÌm operaËnÌm program˘m v »R. Pozn. Na »MZRB bylo p¯evedeno celkem 993 399 504 KË: na program Start 199 248 882 KË, Kredit 792 350 622 KË, Inovace 1 800 000 KË, CelkovÈ Ëerp·nÌ OPPP ËinÌ 1 621 689 665,50 KË.

PMPO splnilo N+2 , v Ëerp·nÌ SF EU je mezi ostatnÌmi resorty jednoznaËnÏ na öpiËce V uplynul˝ch dnech obdrûela »esk· republika ofici·lnÌ stanovisko EK, kter· je znepokojena pomal˝m Ëerp·nÌm evropsk˝ch prost¯edk˘ ze struktur·lnÌch fond˘ EU a û·d· konkrÈtnÌ opat¯enÌ ze strany vl·dy »R (tento problÈm se dostal i na jedn·nÌ vl·dy 19.4.2006). ProblÈmu schopnosti absorpËnÌ kapacity »eskÈ republiky ve vztahu pravidla N+2, kterÈ n·m stanovuje, ûe prost¯edky v jednom roce alokovanÈ za SF EU, musÌ b˝t vyplaceny do dvou let, se vöak nedot˝kajÌ MPO, kterÈ si stojÌ v˝bornÏ a nep¯edpokl·d· se, ûe bychom my, resp. naöe podniky nevyËerpaly celou Ë·stku v r·mci finanËnÌho pl·nu OPPP. I to svÏdËÌ o velmi profesion·lnÌm p¯Ìstupu k p¯ÌpravÏ minulÈho programovacÌho obdobÌ a d·v· n·m to moûnost co neefektivnÏji nastavit parametry v novÈm operaËnÌm programu. (tz)

Konference s tématem „exportních aliancí“ pokraËov·nÌ ze strany 12 Koordin·torem je Ing. Jan Chudoba, FASHION POINT Praha spol. s r.o. Aliance se bude prezentovat pod z·ötitou ËeskÈho velvyslance na akci Czech Fashion Day 29. 5. 2006 v Haagu. Na ¯Ìjen 2006 p¯ipravuje CzechTrade akci pro ËeskÈ v˝robce biûuterie v MnichovÏ. ÑCÌlem Aliance je vytv·¯et podmÌnky p¯edevöÌm pro prosazenÌ Ëesk˝ch n·vrh·¯sk˝ch firem v mezin·rodnÌm, zejmÈna evropskÈm prost¯edÌ,ì ¯ekl Jan Chudoba, ¯editel FASHION POINT Praha. ÑI k tomu nejmenöÌmu ˙spÏchu na tomto poli vede cesta ve sjednocenÈm a koordinovanÈm postupu skupiny n·vrh·¯˘. I proto se hodl· tato skupina prezentovat skupinovÏ, pod hlaviËkou Alianceì, dodal Jan Chudoba. (tz)

13

květen 2006

MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ

Zlatá koruna předala ceny nejlepším finančním produktům roku 2006 Z latá koruna vyhlásila výsledky soutěže o nejlepší finanční produkty roku 2006, v níž se utkaly produkty pro retail i pro podnikatele. Celkem ve čtrnácti kategoriích na základě výsledků hlasování Finanční akademie, jejímž předsedou byl Otakar Schlossberger, finanční arbitr ČR, slavnostně udělila ocenění Zlatá koruna, Stříbrná koruna a Bronzová koruna (viz Výsledková listina). O prestižní ocenění Zlaté koruny se letos ucházelo 142 finančních produktů, které přihlásilo téměř 50 společností.

z hlasov·nÌ ve¯ejnosti bude sekretari·t soutÏûe Zlat· koruna kontaktovat na jimi uveden˝ch adres·ch.

Partne¯i projektu Zlat· koruna 2006:

HP-Exclusiv s.r.o. (Ferrari, Maserati), Harley-Davidson, Buell, REDA, GOLF CLUB Hlubok· nad Vltavou, Puma, Elviapro, Sony, Callaway GOLF, Marco Polo, Vina¯stvÌ Bzenec BUNéA, NEWTON IT

HlavnÌ medi·lnÌ partner ZlatÈ koruny 2006: Aktu·lnÏ.cz

Medi·lnÌ partne¯i projektu Zlat· koruna 2006: FinanËnÌNoviny.cz, »eskÈNoviny.cz, Finance.cz, PenÌze.cz, Kurzy.cz, FinExpert.cz, OsobnÌ finance, Prosperita Informace o vÌtÏzn˝ch produktech v jednotliv˝ch kategoriÌch na www.zlatakoruna.info (tz)

"OcenÏnÌ v soutÏûi Zlat· koruna zÌskalo vÌce neû dvacet spoleËnostÌ, coû svÏdËÌ o velkÈ konkurenceschopnosti produkt˘ finanËnÌho trhu," uvedl mÌstop¯edseda FinanËnÌ akademie Tom·ö Jeûek, prezident AFIZ. D·le byla slavnostnÏ p¯ed·na ocenÏnÌ vÌtÏz˘m patn·ctÈ kategorie "NejoblÌbenÏjöÌ finanËnÌ produkt roku 2006", o nÏmû rozhodly v˝sledky ve¯ejnÈho hlasov·nÌ na finanËnÌm port·lu www.zlatakoruna.info, zve¯ejnÏnÈ jiû 4. kvÏtna 2006. "DvÏ mÏ¯Ìtka hodnocenÌ soutÏûe, kter˝m proch·zejÌ vöechny p¯ihl·öenÈ produkty, ale i odliönÈ v˝sledky - mÌnÏnÌ FinanËnÌ akademie a ve¯ejnosti, d·vajÌ zpÏtnou vazbu nejen finanËnÌmu trhu, ale i öirokÈ ve¯ejnosti, k jejÌû orientaci je soutÏû urËena. Kaûd· spoleËnost, jejÌû produkt zÌskal nÏkterÈ z ocenÏnÌ, m· pr·vo toto ocenÏnÌ, a to vûdy vËetnÏ roku udÏlenÌ, pouûÌvat pro svoji marketingovou komunikaci a reklamu," uvedl ¯editel soutÏûe Zlat· koruna Pavel Doleûal. Novinkou letoönÌho roËnÌku byl motivaËnÌ program ZlatÈ koruny. MinulÈ t¯i roËnÌky p¯in·öely v˝sledky ZlatÈ koruny finanËnÌm spoleËnostem efektivnÌ marketingov˝ n·stroj pro vnÏjöÌ komunikaci smÏrem ke klient˘m. DalöÌ p¯idan· hodnota ZlatÈ koruny je urËena jejich vnit¯nÌ komunikaci. Za kaûd˝m finanËnÌm produktem z˘st·vajÌ trochu nepr·vem v pozadÌ lidÈ - jednotlivÌ manaûe¯i produkt˘, marketingovÌ specialistÈ, t˝m, kter˝ p¯iv·dÌ produkt k ûivotu. Letos proto ve spolupr·ci s partnery, kte¯Ì reprezentujÌ svÏtovÏ proslulÈ znaËky, byli ocenÏni takÈ tito specialistÈ. VÏ¯Ìme, ûe to podpo¯Ì zdravou rivalitu, a tÌm i novÈ kvalitnÏjöÌ produkty na finanËnÌm trhu. VÌtÏznÈ produkty soutÏûe Zlat· koruna i jmÈna v˝herc˘ ve¯ejnÈ soutÏûe, kte¯Ì obdrûeli ceny, vÏnovanÈ rovnÏû partnery soutÏûe, budou zve¯ejnÏny na www.zlatakoruna.info. V˝herce cen

14

www.prosperita.info

květen 2006

POMOC EXPORTÉRŮM

Jednodušší cesta k vývozu - Zelená linka pro export E xportéři dostali další pomoc od státu, a to je dobře. Stala se jí Zelená linka - číslo 800 133 331. Představena byla v květnu na tiskové konferenci v Praze. Nabídka služeb státu pro exportéry se tím zjednodušuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR nabízí od 9. května pod názvem Zelená linka pro export bezplatné zprostředkování informací a služeb všech proexportních institucí státu. Podnikatelé tak mohou na jediném čísle získat přehled o nabídce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, České agentury na podporu obchodu (CzechTrade), České exportní banky (ČEB) a Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP).

"VeökerÈ informace jsou skuteËnÏ zdarma na ËÌsle 800 133 331 v pracovnÌ dny od 9 do 17 hodin," uvedl vedoucÌ projektu Marek Voseck˝ z ministerstva pr˘myslu a obchodu. Na ot·zku Prosperity, proË byly zvoleny pr·vÏ ËÌslice jedniËky a trojky pro skladbu ËÌsla tÈto zelenÈ linky uvedl, ûe to byla zejmÈna snaha vytvo¯it i p¯i telefonov·nÌ naprostÈ pohodlÌ. Tedy - vÈst ruku p¯i vyùuk·v·nÌ ËÌsla co nejjednoduööÌm zp˘sobem. "I zde m· svÈ mÌsto psychologie. UvÏdomujeme

si, ûe na dobrou a ˙Ëinnou komunikaci m· vliv nespoËet ukazatel˘, a jednÌm z nich je vst¯Ìcnost, pohoda, dobr· zapamatovatelnost, p¯Ìjemn˝ pocit." Martin Tlapa, n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu, pohotovÏ poznamenal, ûe p¯i volbÏ öestiËÌslÌ mÏli tv˘rci zelenÈ linky rovnÏû na mysli filozofii zelenÈ linky: "KaûdÈ ËÌslo m· svoji magii, n·m ölo o to vyj·d¯it, ûe k ˙spÏönÈmu exportu musÌ b˝t vûdy dva: Tam, kde st·t v˝vozc˘m vÏnuje pozornost, se to na exportu

Plovoucí zahraniční kanceláře CzechTrade Cel˝ systÈm ¯ÌzenÌ zahraniËnÌch kancel·¯Ì bude flexibilnÏjöÌ. ZahraniËnÌ kancel·¯e jsou j·drem toho, ËÌm se CzechTrade profiluje v˘Ëi ostatnÌm agentur·m i v˘Ëi trhu. V˝konnost zahraniËnÌ kancel·¯e lze mÏ¯it poËtem ˙spÏön˝ch p¯Ìpad˘, hospod·¯sk˝m p¯Ìr˘stkem firem, kter˝m jsme pomohli, a ekonomickou efektivnostÌ. Nov˝ systÈm ¯ÌzenÌ kancel·¯Ì je nastaven˝ pro podnikatele, vych·zÌ p¯Ìmo z jejich pot¯eb a nenÌ direktivnÏ ¯Ìzen shora - systÈm "plovoucÌch zahraniËnÌch kancel·¯Ì" CzechTrade znamen· flexibilnÌ a systematick˝ p¯esun kancel·¯Ì ze zemÌ (mÌst) menöÌho v˝znamu do zemÌ s velk˝m exportnÌm potenci·lem pro »R. D˘leûitÈ je zv˝öenÌ komfortu obsluhy klient˘ - jak v »R, tak v zahraniËÌ, a d˘raz na kvalitu poskytovan˝ch sluûeb. Takov˝ model byl ˙spÏönÏ vyzkouöen nap¯Ìklad ve ävÈdsku. "Chci kvalitnÏ kontrolovat pr·ci ¯editel˘ zahraniËnÌch kancel·¯Ì a na druhou stranu chci zv˝öit jejich motivaci. Kancel·¯e CzechTrade budou umisùov·ny tam, kde je v danÈ zemi nejvÏtöÌ ekonomick˝ potenci·l - a pokud je v zemi zanedbateln˝ ˙plnÏ, je pot¯eba napnout sÌly a prost¯edky jinam," sdÏlil nov˝ gener·lnÌ ¯editel CzechTrade Ivan Jukl. Agentura CzechTrade m· nap¯Ìklad kancel·¯ v Sao Paulu nikoli v Brasilii, hlavnÌm mÏstÏ BrazÌlie, neboù v hlavnÌm mÏstÏ BrazÌlie by nemÏla takovou öanci vyuûÌt dovoznÌ potenci·l zemÏ v˘Ëi Ëesk˝m podnik˘m jako pr·vÏ v tomto regionu. Jenom st·t Sao Paulo vytv·¯Ì vÌce neû 60 % brazilskÈho HDP a je zde soust¯edÏna vÏtöina nadn·rodnÌch spoleËnostÌ a dom·cÌho pr˘myslu. VyspÏlÈ technologie, rozvinutost a kvalita nap¯Ìklad leteckÈho, automobilovÈho, petrochemickÈho, tÏûebnÌho a farmaceutickÈho pr˘mys-


lu jsou v tomto brazilskÈm regionu na svÏtovÈ ˙rovni. Pro CzechTrade tedy nebude problÈm v nÏkterÈ zemi kancel·¯ zruöit ˙plnÏ a naopak otev¯Ìt novou v zemi, kde st·vajÌcÌ kancel·¯ CzechTrade nestÌh· pro velk˝ z·jem. Z·kladem takovÈho konceptu je tedy maxim·lnÌ flexibilita. 1. kvÏtna 2006 Agentura CzechTrade otev¯ela novou zahraniËnÌ kancel·¯ v Mexiku. Otev¯enÌ druhÈ zahraniËnÌ kancel·¯e CzechTrade v LatinskÈ Americe - kdyû prvnÌ byla otev¯ena v Sao Paulu v BrazÌlii - vych·zÌ z poûadavku ËeskÈ podnikatelskÈ sfÈry. O jejÌm z¯ÌzenÌ rozhodl ¯ÌdÌcÌ v˝bor CzechTrade. ÿÌdÌcÌ v˝bor je nejvyööÌm org·nem CzechTrade, kter˝ je p¯ednostnÏ sloûen ze

projevÌ. Zkuöenosti Ëesk˝ch exportÈr˘ i ty, kterÈ m·me ze zahraniËÌ, n·m v poslednÌ dobÏ napovÌdaly, ûe bychom mÏli jeötÏ zlepöit informovanost podnikatel˘, a tak se zrodila myölenka zelenÈ linky pro exportÈry. Nejde n·m jen o mnoûstvÌ nabÌzen˝ch informacÌ, ale rovnÏû o jejich komunikaci na z·kladÏ systÈmu, kter˝ zelen· linka do znaËnÈ mÌry vytv·¯Ì. NenabÌzÌme tedy jen "telefon", ale soustavu informacÌ, v nÌû se jiû firma nebude ztr·cet, ale naopak, najde rychle, co pot¯ebuje. A vr·tÌm-li se zpÏt k samotnÈmu ËÌslu a samotn˝m ËÌslicÌm - co se v·m uk·ûe, kdyû se na okamûik zamyslÌte? Kdyû si s jednotliv˝mi ËÌslicemi budete chvilku hr·t, zjistÌte, ûe mezi jedniËkou a trojkou st·le figuruje takÈ dvojka. Tedy dva: exportÈr a st·t. Je to o tom, co jsem povÏdÏl na zaË·tku. K exportu, kter˝ m· vzkvÈtat a m· ovlivÚovat ekonomiku zemÏ, musÌ b˝t vûdy dva. A to je ta symbolika." SouËasnÏ s touto sluûbou p¯ipravilo Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R novou nabÌdku sluûeb pro v˝vozce. Broûura Export v kostce je kompletnÌm v˝Ëtem vöeho, co st·tnÌ instituce dnes exportÈr˘m nabÌzejÌ. Od druhÈ p˘li kvÏtna je

nabÌdka zasÌl·na do vöech region˘ »eskÈ republiky, jiû nynÌ je p¯Ìstupn· ke staûenÌ na port·le pro podnik·nÌ a export www.businessinfo.cz. "Nov· sluûba m· t¯i cÌle - öet¯it firm·m Ëas p¯i zÌsk·v·nÌ informacÌ, moûnost ovlivÚovat nabÌdku toho, co st·t nabÌzÌ, a sledovat kvalitu a spokojenost s pracÌ st·tnÌch institucÌ pro export doma i v zahraniËÌ," uvedl p¯i tÈto p¯Ìleûitosti Martin Tlapa, n·mÏstek ministra pr˘myslu a obchodu. "Jsem si jist, ûe m·me v rukou v˝born˝ n·stroj, kter˝ p¯ivede k v˝vozu dalöÌ ËeskÈ podniky. PlnÌme tak jeden z projekt˘ proexportnÌ strategie schv·lenÈ vl·dou v listopadu loÚskÈho roku, sdÏlil v tÈto souvislosti Milan Urban, ministr pr˘myslu a obchodu. Podniky se mohou obracet na pracovnÌky ZelenÈ linky takÈ prost¯ednictvÌm elektronickÈ poöty na adresu [email protected]. Kontakt: Ministerstvo pr˘myslu a obchodu »R Zelen· linka pro export tel: 800 133 331 fax: 224 062 242 [email protected]

z·stupc˘ v˝znamn˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘, Svazu pr˘myslu a dopravy »R a Hospod·¯skÈ komory »R, agentura je tak hodnocena na z·kladÏ v˝konnosti a efektivnosti poskytovan˝ch sluûeb, jak to zn·me z komerËnÌch firem. ÿeditelem zahraniËnÌ kancel·¯e v Mexiku byl jmenov·n Ing. Jan Puschman, kter˝ zaËal pracovat v agentu¯e CzechTrade (tehdy jeötÏ Centrum vnÏjöÌch ekonomick˝ch vztah˘) p¯ed 11 roky. Po dobu nÏkolika let byl teritorialistou pro Latinskou Ameriku a problematice trh˘ latinskÈ Ameriky se dlouhodobÏ vÏnuje. CÌlem spoleËnÈho ˙silÌ kancel·¯e CzechTrade, velvyslanectvÌ »R a v p¯ÌpadÏ Mexika i kancel·¯e CzechTourism nebude pouze zvyöovat objem vz·jemnÈ obchodnÌ v˝mÏny obou zemÌ s d˘razem na r˘st ËeskÈho exportu zboûÌ, ale rovnÏû p˘sobit na

r˘st exportu sluûeb a vytv·¯et p¯edpoklady pro vyööÌ stupeÚ vz·jemnÈ spolupr·ce; zakl·d·nÌ spoleËn˝ch podnik˘, transfer know-how apod. P¯i pronik·nÌ na mexick˝ trh bude vyuûÌv·no sÌly exportnÌch aliancÌ Ëesk˝ch firem, kterÈ jsou schopny spoleËnÏ nabÌzet öirokou ök·lu v˝robk˘ z jednoho oboru nebo obor˘ vz·jemnÏ p¯Ìbuzn˝ch, p¯ÌpadnÏ dod·vat kompletnÌ dod·vky investiËnÌch celk˘ od projektu aû po uvedenÌ do provozu a zaökolenÌ obsluhujÌcÌho person·lu.

ExportnÌ poradenstvÌ PoËÌt· se s nÌm v r·mci novÈ implementace prost¯edk˘ ze Struktur·lnÌch fond˘ EU pro pr˘mysl v nadch·zejÌcÌm obdobÌ 2007-13 z OperaËnÌho programu podnik·nÌ a inovace (OPPI). pokraËov·nÌ na stranÏ 19

Nový impulz službám CzechTrade: Štěstí přeje připraveným "MojÌ ambicÌ je, aby CzechTrade hr·l ligu mistr˘ mezi obdobn˝mi evropsk˝mi agenturami," ¯ekl v Praze na tiskovÈ konferenci u p¯Ìleûitosti uvedenÌ zelenÈ linky pro export do ûivota nov˝ ¯editel agentury CzechTrade Ing. Ivan Jukl. Svou vizi p¯iöel naplnit tÌm, ûe bude kl·st d˘raz na zlepöenÌ p¯ipravenosti Ëesk˝ch podnikatel˘ pro export. "ÿÌk· se, ûe ötÏstÌ p¯eje p¯ipraven˝m, a potvrzujÌ to jak naöe anal˝zy, tak takÈ zkuöenosti z·stupc˘ CzechTrade ve svÏtÏ. Chceme se zamÏ¯it pr·vÏ na komplexnÌ poradenstvÌ, aby ËeskÈ firmy, aû se vydajÌ za hranice, byly na svÏtov˝ch trzÌch rovnocenn˝mi hr·Ëi," zd˘raznil I. Jukl. Cel˝ systÈm zahraniËnÌch kancel·¯Ì bude flexibilnÏjöÌ, vËetnÏ konceptu tzv. plovoucÌch zahraniËnÌch kancel·¯Ì - agentura bude mÌt zastoupenÌ tam, kde se objevÌ novÈ p¯Ìleûitosti, a st·hne se z trhu, kde se potenci·l jiû vyËerpal. Nap¯Ìklad od 1. kvÏtna otev¯ela agentura novou zahraniËnÌ kancel·¯ v Mexiku, tedy svÈ druhÈ zastoupenÌ v LatinskÈ Americe po BrazÌlii, ËÌmû vych·zÌ vst¯Ìc poûadavk˘m Ëesk˝ch podnikatel˘ a potenci·l˘m mexickÈho trhu.

DalöÌ novou kancel·¯Ì je poboËka v Rumunsku, doölo takÈ k person·lnÌmu posÌlenÌ kancel·¯e v Bulharsku. "Chci kvalitnÏ kontrolovat pr·ci ¯editel˘ zahraniËnÌch kancel·¯Ì a na druhou stranu chci zv˝öit jejich motivaci. Kancel·¯e CzechTrade budou umisùov·ny tam, kde je v danÈ zemi nejvÏtöÌ ekonomick˝ potenci·l a pokud je v zemi zanedbateln˝ ˙plnÏ, je pot¯eba napnout sÌly a prost¯edky jinam," dodal Ivan Jukl. ExportnÌ poradenstvÌ p¯ipravenosti na export bude realizovanÈ p¯Ìmo ve firmÏ. Program umoûnÌ firmÏ realizovat poradenstvÌ v oblasti rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ pro mezin·rodnÌ obchod, zpracov·nÌ pl·nu marketingov˝ch aktivit na zahraniËnÌch trzÌch a efektivnÌ Ëinnost zahraniËnÌho obchodnÌho oddÏlenÌ. "Jsem si vÏdom, ûe nezaËÌn·me na zelenÈ louce, CzechTrade m· za sebou vynikajÌcÌ v˝sledky," pokraËoval Ivan Jukl. "Jen mal˝ p¯Ìklad: V r·mci programu Aliance jsme loni podpo¯ili 18 sdruûenÌ mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘, kterÈ p¯ispÏly k nav˝öenÌ naöeho exportu o 2 miliardy korun. CelÈ n·s to st·lo 7,695 milion˘ korun." (tz)

15

květen 2006

SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČR

Stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2005 Č eské stavebnictví v roce 2005 navázalo na růst v posledních letech, i když jeho dynamika se snížila. Prokázalo opět, že je významným národohospodářským odvětvím, které se výrazně podílí na vzestupu celé ekonomiky. K tomu přispívá otevření trhu se stavebními materiály, výrobky a technologiemi, převážně přímé vstupy renomovaných zahraničních firem do řady českých velkých stavebních firem a příchod náročných zahraničních investorů.

R˘st stavebnictvÌ je ale p¯ÌznivÏ ovlivnÏn p¯edevöÌm dom·cÌmi investory ze soukromÈho podnikatelskÈho i ve¯ejnÈho sektoru. Je op¯en o popt·vku, na kterÈ se podÌlÌ ve¯ejn· zak·zka zhruba 50 procenty. K pozitiv˘m v tÈto oblasti pat¯Ì, ûe kapit·lovÈ v˝daje vËetnÏ st·tnÌch fond˘ dopravnÌ infrastruktury a rozvoje bydlenÌ si udrûujÌ r˘st. K faktor˘m zv˝öenÈ popt·vky po produkci stavebnictvÌ v roce 2005 pat¯ily zejmÈna: ● Inûen˝rskÈ stavby, a to zejmÈna v˝stavba d·lnic, kde probÌhajÌ pr·ce na öesti ˙secÌch v dÈlce vÏtöÌ, neû je 100 km a obchvatech velk˝ch i menöÌch mÏst, ● obchodnÌ, logistick· a administrativnÌ centra financovan· zahraniËnÌmi subjekty, ● bytov· v˝stavba podporovan· nÌzko˙rokov˝mi hypotÈËnÌmi ˙vÏry stavebnÌch spo¯itelen, ● investice podnikatelskÈho sektoru. Podniky

Trend nastoupen˝ v roce 2000 pokraËoval i v loÚskÈm roce. Od tÈ doby se meziroËnÌ n·r˘st stavebnÌ v˝roby pohybuje nad 3 %. Vloni nedos·hl sice rekordnÌch 9,7 % z roku 2004, ale 4,2 % ve st·l˝ch cen·ch je pro stava¯e velmi dobr˝ v˝sledek. V ËÌselnÈm vyj·d¯enÌ je to 422,7 miliard KË, kterÈ vyjad¯ujÌ celkovou hodnotu v˝kon˘ ze stavebnÌ Ëinnosti. Nepat¯Ì sem poddod·vky, ËÌslo nenÌ tedy nijak zdvojov·no, jsou to skuteËnÈ prostavÏnÈ finanËnÌ Ë·stky za pr·ce provedenÈ zhotovitelem pro koneËnÈho uûivatele na z·kladÏ smlouvy. Na tomto v˝sledku se nemalou mÏrou podÌlejÌ malÈ stavebnÌ organizace do 19 zamÏstnanc˘. Existuje jich velk˝ poËet a jejich podÌl Ëinil tÈmÏ¯ t¯etinu objemu (31,2 %), kter˝ meziroËnÏ zv˝öily o 2,3 %. SvÏdËÌ to o jejich v˝znamnÈm postavenÌ na stavebnÌm trhu, a to nejen pro objem v˝kon˘, ale i proto, ûe zamÏstn·vajÌ vÌce neû 270 tisÌc pracovnÌk˘.

velikost

poËet

poËet podnik˘

PodÌl % objemu

poËet zamÏstnanc˘

20 - 24

625

25,0

4,9

8,4

25 - 49

1 089

43,6

14,5

22,8

50 - 74

353

14,1

9,0

13,2

75 - 99

153

6,1

6,3

8,1

100 - 199

176

7,0

10,3

14,5

200 - 299

50

2,0

8,8

7,4

300 - 399

19

0,8

4,5

4,0

400 - 499

9

0,4

2,6

2,4

500 - 999

16

0,6

10,5

7,2

1000 a vÌce

10

0,4

28,6

12,0

2 498

100,0

100,0

100,0

celkem

Podstatnou Ë·st tvo¯ily pr·ce provedenÈ v tuzemsku. Na novÈ v˝stavbÏ, rekonstrukci a modernizaci bylo prostavÏno 72,7 % z celkovÈho objemu, na oprav·ch a ˙drûbÏ pouze 24,8 %. To je velmi nelichotivÈ ËÌslo, neboù signalizuje, ûe stav objekt˘ - budov, komunikacÌ a dalöÌch se kaûdoroËnÏ zhoröuje. Po mÌrnÈm snÌûenÌ v roce 2004 pokraËoval v loÚskÈm roce o dalöÌch 5,8 %. Ve vyspÏl˝ch zemÌch EU b˝v· pomÏr novÈ v˝stavby a oprav p¯ibliûnÏ 1:1. I kdyû je tam pot¯eba budov·nÌ nov˝ch velk˝ch staveb, p¯edevöÌm dopravnÌ infrastruktury, podstatnÏ niûöÌ, do tohoto cÌle m·me jeötÏ hodnÏ daleko. V zahraniËÌ byla realizov·na pouze 1,4 % pracÌ. Toto ËÌslo nevyboËuje z pr˘mÏru p¯edchozÌch let. Jde p¯edevöÌm o pr·ce na Slovensku a v Polsku, starÈ zemÏ EvropskÈ unie vytvo¯ily takov˝ systÈm ochran·¯sk˝ch opat¯enÌ svÈho trhu, kter˝ prakticky znemoûÚuje naöim firm·m pr·ci na jejich ˙zemÌ. OstatnÌ pr·ce (nap¯. p¯Ìprava staveniötÏ aj.) p¯edstavovaly 1,1 %. Vzestup zaznamenala i bytov· v˝stavba. V roce 2005 bylo zah·jeno 43 381 byt˘, tj. o 3,4 % vÌce neû v p¯edchozÌm roce a dokonËeno bylo 32 863 byt˘, tj. o 1,8 % vÌce. HlavnÌ faktory r˘stu bytovÈ v˝stavby jsou: ● P¯Ìzniv· situace na trhu hypotÈk. MeziroËnÌ n·r˘st objemu hypotÈk o 22,65 mld. KË (44,7 %), ● vyööÌ hodnota ˙vÏr˘ stavebnÌho spo¯enÌ meziroËnÏ o 11, 65 mld. KË (13,8 %), ● podpora mlad˝m manûel˘m p¯i zÌsk·nÌ prvnÌho bytu, ● obava z p¯ipravovanÈ zmÏny v˝öe DPH od 1.1.2008. Podnik˘ s poËtem zamÏstnanc˘ 20 a vÌce bylo v roËnÌm pr˘mÏru 2 498. V lednu to bylo 2 349 a v prosinci 2 529. PoËet se promÏÚuje v pr˘bÏhu roku p¯edevöÌm v nejniûöÌ kategorii 20 - 24 zamÏstnanc˘. ZamÏstn·valy 161 630 zamÏstnanc˘. MeziroËnÌ vzr˘st podÌlu objemu zaznamenaly podniky s 1 000 a vÌce zamÏstnanci (o 13,9 %)

Přežije výroba stavebních hmot v ČR? V poslednÌch mÏsÌcÌch inkasuje Ëesk˝ pr˘mysl stavebnÌch hmot r·nu za ranou. P¯es rekordnÌ r˘st stavebnÌ v˝roby v poslednÌch letech se v˝robci stavebnÌch hmot pot˝kajÌ se st·le vÏtöÌmi problÈmy, ztr·cejÌ konkurenceschopnost a svÈ fabriky zavÌrajÌ nebo p¯esouvajÌ smÏrem na v˝chod.

JakÈ jsou hlavnÌ p¯ÌËiny tohoto stavu? 1. energetickÈ n·klady 2. enviroment·lnÌ politika EU a »R 3. nerovnopr·vnÈ postavenÌ v˝robc˘ stavebnÌch hmot a Ëesk˝ch stavebnÌch firem na trhu EU 4. zhoröujÌcÌ se podnikatelskÈ prost¯edÌ v »R

EnergetickÈ n·klady NejvÏtöÌm problÈmem v˝robc˘ stavebnÌch hmot je situace na trhu se zemnÌm plynem a elektrickou energiÌ. Po tzv. liberalizaci trhu v oblasti zemnÌho plynu se stala situace ne˙nosnou. Koncem roku 2005 doölo ke zdraûenÌ plynu o 50 % a de facto k zabetonov·nÌ monopolu RWE. Do dneönÌho dne nebyl schopen antimonopolnÌ ˙¯ad v tÈto kauze rozhodnout a jeötÏ znepokojivÏjöÌ je, ûe p¯es v˝raznÏ negativnÌ dopad cen na obyvatelstvo mlËÌ vl·da i parlament. Podobn· je situace v oblasti elektrickÈ energie, kde pro zmÏnu st·tem ovl·dan˝ »EZ vytv·¯Ì rekordnÌ zisky (v r. 2005 22,3 miliard po zdanÏnÌ) na ˙kor obyvatelstva i pr˘myslu!

Enviroment·lnÌ politika EU a »R ÿada hospod·¯sk˝ch odbornÌk˘ se shoduje, ûe evropsk· smÏrnice o obchodov·nÌ s povolenkami na vypouötÏnÌ oxidu uhliËitÈho do ovzduöÌ by mÏla b˝t zruöena. Nem· v˝razn˝ vliv na stav ûivotnÌho prost¯edÌ a navÌc v˝raznÏ omezuje hospod·¯skou soutÏû. SouËasn˝ systÈm v podstatÏ znamen·, ûe p¯ÌdÏlem povolenek z pozice st·tu urËÌte, kolik maxim·lnÏ m˘ûe v˝robce vyr·bÏt protoûe bÏhem dvou aû t¯Ì let nelze realizovat investice vedoucÌ ke snÌûenÌ emisÌ p¯i zachov·nÌ v˝roby. Obchodov·nÌ s emisemi tak motivuje mnohÈ firmy k p¯esunu v˝roby do zemÌ, kde evropsk˝ systÈm povolenek neplatÌ. Kv˘li tamnÌm zastaral˝m technologiÌm se objem emisÌ oxidu uhliËitÈho neust·le zvyöuje. Naopak ËeskÈ a evropskÈ firmy, kterÈ spadajÌ do systÈmu integrovanÈ prevence IPPC (tedy zav·dÏnÌ nejlepöÌch dostupn˝ch pr˘myslov˝ch technik), jiû nemajÌ dalöÌ moûnost, jak udrûet v˝robu a souËasnÏ sniûovat emise.

Nerovnopr·vnÈ postavenÌ v˝robc˘ stavebnÌch hmot a Ëesk˝ch stavebnÌch firem na trhu EU V roce 2005 jsme realizovali v zahraniËÌ pouze

16

a s 500 - 999 zamÏstnanci (o 11,7 %). Pokles byl u podnik˘ s 25 - 49 zamÏstnanci (o 1,8 %) a se 100 - 199 zamÏstnanci (o 7,6 %). Ve stavebnÌch podnicÌch bylo v roce 2005 zamÏstn·no 161,1 tisÌc zamÏstnanc˘, tj. o 4,9 % vÌce neû v p¯edchozÌm roce. Z toho bylo 105,8 tisÌc manu·lnÏ pracujÌcÌch. Pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ mzda dos·hla 18 923 KË a byla o 3,8 % vyööÌ neû v roce 2004. Produktivita pr·ce vzrostla o 3,0 %. JejÌ r˘st byl tedy o nÏco niûöÌ, neû r˘st pr˘mÏrnÈ mzdy. Produktivita u firem nad 1 000 zamÏstnanc˘ p¯es·hla 4 miliony KË. StavebnÌ pr·ce, poËty zamÏstnanc˘ a pr˘mÏrn· mzda jsou nerovnomÏrnÏ rozdÏleny podle jednotliv˝ch kraj˘. NejvÌce stavebnÌch pracÌ bylo realizov·no z pochopiteln˝ch d˘vod˘ v Praze, bylo to 37 % z celkovÈho objemu. Na dalöÌch mÌstech je to Jihomoravsk˝ kraj (13 %) a Moravskoslezsk˝ kraj (7,6 %). StejnÈ po¯adÌ m· i pr˘mÏrn˝ poËet zamÏstnanc˘. V pr˘mÏrn˝ch mzd·ch se Olomouck˝ kraj vsunul mezi Prahu a Jihomoravsk˝ kraj. NejmÈnÏ bylo realizov·no (v sestupnÈm po¯adÌ) v krajÌch LibereckÈm, Kr·lovÈhradeckÈm a KarlovarskÈm. StejnÈ bylo po¯adÌ i v poËtu zamÏstnanc˘ ve stavebnictvÌ. NesmÌme vöak zapomenout, ûe tato ËÌsla nevypovÌdajÌ o tom, kolik v jednotliv˝ch krajÌch pracovalo stava¯˘ z jin˝ch kraj˘ nebo naopak, kolik jich dojÌûdÏlo za pracÌ mimo sv˘j kraj. StavebnictvÌ m· tedy za sebou ˙spÏön˝ rok, ale ani prognÛza toho letoönÌho nenÌ öpatn·. SvÏdËÌ o tom objemy rozestavÏn˝ch staveb i dosud zn·m˝ poËet vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ, kter˝ se v pr˘bÏhu roku bude d·le zvyöovat. I kdyû poËet stavebnÌch povolenÌ je dobr˝ ukazatel, podstatn˝ je zejmÈna jejich objem. Ten opÏt vzr˘st·. P¯ejme tedy stavba¯˘m, aù se rok 2006 za¯adÌ do ˙spÏönÈ ¯ady let p¯edchozÌch. (tz sps)

1,4 % objemu stavebnÌch pracÌ, z toho vÏtöinu na Slovensku a v Polsku. To hovo¯Ì za vöe! V oblasti stavebnÌch hmot a materi·l˘ mohu uvÈst dva p¯Ìklady: 1) vyvezli jsme prakticky 0 zdÌcÌch materi·l˘ a dovezli jsme tÈmÏ¯ 300.000 m3, coû je vÌce neû 10 % dom·cÌ spot¯eby 2) vyvezli jsme cca 550.000 t cementu a dovezli jsme 1.000.000 t, coû je 25 % dom·cÌ spot¯eby

P¯ÌËin je nÏkolik ● Jiû zmÌnÏnÈ energetickÈ n·lady a omezenÌ v oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ, ● nezdravÏ otev¯en˝ a liber·lnÌ trh uprost¯ed ochran·¯sk˝mi opat¯enÌmi deformovanÈ Evropy, ● evropskÈ normy - skryt˝ konkurenËnÌ boj, ● neschopnost ËeskÈho st·tu zajistit kontrolu dodrûov·nÌ z·kon˘ a norem u importovan˝ch produkt˘, ● zhoröujÌcÌ se podnikatelskÈ prost¯edÌ v »R, ● v˝raznÈ zpevÚov·nÌ koruny, ● definovanÈ glob·lnÌ struktury a trhy. ZhoröujÌcÌ se podnikatelskÈ prost¯edÌ v »R P¯ipomenu pouze, ûe se jedn· p¯edevöÌm o v poslednÌ (p¯edvolebnÌ) dobÏ p¯ijatÈ z·kony a rozhodnutÌ, nap¯.: ● CelkovÈ daÚovÈ zatÌûenÌ a sloûitost, ● explodujÌcÌ minim·lnÌ mzda, ● z·konÌk pr·ce, ● nemocenskÈ pojiötÏnÌ, ● ˙razovÈ pojiötÏnÌ, ● dalöÌ restrikce, na¯ÌzenÌ a omezenÌ.

Jak· vidÌme ¯eöenÌ ? 1. urychlenÏ vytvo¯it podmÌnky pro skuteËnou liberalizaci trhu se zemnÌm plynem 2. zv·ûit privatizaci »EZ a pokud privatizovat, tak pouze po zajiötÏnÌ konkurenËnÌho trhu 3. podpo¯it Ëesk˝ pr˘mysl stavebnÌch hmot v oblasti ekologick˝ch investic a investic spojen˝ch s p¯echodem na alternativnÌ paliva - vyuûÌt nap¯Ìklad evropsk˝ch fond˘ 4. praktikovat enviroment·lnÌ politiku, kter· nepoökodÌ z·jmy obyvatel »R 5. realizovat reciproËnÏ stejn· ochran·¯sk· opat¯enÌ, kter· standardnÏ vyuûÌvajÌ nÏkterÈ st·ty 6. zajistit d˘slednou kontrolu dodrûov·nÌ z·kon˘, norem a zdravotnÌ nez·vadnosti dov·ûen˝ch stavebnÌch hmot a materi·l˘ Ing. Rudolf Bor˝sek viceprezident Svazu podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R jednatel spoleËnosti Lias VintÌ¯ov lehk˝ stavebnÌ materi·l k.s.

www.prosperita.info

květen 2006

SVAZ PODNIKATELŮ VE STAVEBNICTVÍ V ČR

Práce je dostatek pro velké, střední i malé společnosti S tavebnictví v České republice patří mezi hlavní národohospodářská odvětví a je jedním z pilířů národní ekonomiky s výrazným multiplikačním efektem. V současné době vytváří 7 % hrubé přidané hodnoty, což z pohledu zaměstnanosti stavebnictví znamená cca 9,5 % podílu osob pracujících v civilním sektoru (přes 450 tisíc pracovníků). Kapacitní sílu odvětví lze vyjádřit podílem na HDP - udržuje se stabilně kolem 7 %, což je srovnatelné s EU.

»eskÈ stavebnictvÌ si po transformaci naölo podobnou strukturu, jakou m· v zahraniËÌ. Vytvo¯ila se p¯irozen· hierarchie mal˝ch, st¯ednÌch a velk˝ch firem, odpovÌdajÌcÌ struktu¯e popt·vky. Kaûd· z nich si naöla svÈ mÌsto na stavebnÌm trhu. Ten funguje, pr·ce je dostatek pro velkÈ, st¯ednÌ i malÈ spoleËnosti. StavebnictvÌ si vede sebevÏdomÏ i z pohledu konkurenceschopnosti. To si ovÏ¯ujeme p¯i naöem p˘sobenÌ v zahraniËÌ, to slyöÌme i od zahraniËnÌch investor˘ na naöich dom·cÌch stavb·ch, kterÈ pro nÏ stavÌme. Rychlost stavÏnÌ, kvalita a osvojenÌ si nejmodernÏjöÌch technologiÌ n·s bezesporu ¯adÌ na p¯ednÌ pozice v EvropÏ. V˝znamnÈ postavenÌ si jako zadavatel zachov·v· ve¯ejn˝ sektor, a to jak v novÈ v˝stavbÏ, tak i v oprav·ch a ˙drûbÏ. V novÈ v˝stavbÏ m· p¯evahu zejmÈna v tradiËnÌch smÏrech v˝stavby, jako jsou inûen˝rskÈ stavby, a z nich p¯edevöÌm stavby dopravnÌ a v menöÌm zastoupenÌ stavby vodnÌ. Sv˘j zvÏtöujÌcÌ se podÌl majÌ i st·tnÌ a obecnÌ investice, zahrnujÌcÌ obËanskou vybavenost, jako jsou ökoly, nemocnice, sportoviötÏ, ËistÌrny odpadnÌch vod apod. PodÌl ve¯ejn˝ch investic se dlouhodobÏ pohybuje p¯ibliûnÏ na 50 % investiËnÌ v˝stavby v »eskÈ republice. DÏlÌ se tedy se soukrom˝m sektorem zhruba na polovinÏ objemu. V priv·tnÌ sfÈ¯e je v˝znamn˝ podÌl investic i z podnikatelskÈ oblasti. VÏ¯Ìme, ûe dalöÌm pozitivnÌm faktorem bude brzkÈ zapojenÌ priv·tnÌho kapit·lu i do ve¯ejn˝ch investic, coû zejmÈna v kontextu p¯ijetÌ z·kona o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek a paralelnÏ p¯ijÌmanÈho koncesnÌho z·kona bude znamenat i nastartov·nÌ PPP projekt˘. Bezesporu spojenÌ znalostÌ a zkuöenostÌ soukromÈho a ve¯ejnÈho sektoru, jejich rovnocennÈ postavenÌ v p¯ÌpravÏ a realizaci projekt˘ by mÏlo znamenat eliminaci Ëasov˝ch pr˘tah˘ zejmÈna ve f·zi p¯Ìpravy dopravnÏ infrastrukturnÌch projekt˘, ale i vÏtöÌ zhodnocenÌ vloûen˝ch finanËnÌch prost¯edk˘. Pokud jde o novou bytovou v˝stavbu, je t¯eba ocenit pr·ci, kter· se pro tento sektor koncepËnÏ prov·dÌ z ˙rovnÏ MMR a SFRB, loÚsk˝ rok zde znamenal pokraËov·nÌ pozitivnÌho v˝voje poslednÌch 5 let, a to jak v zahajovan˝ch, tak i dokonËovan˝ch bytech. NejvÏtöÌ n·r˘st p¯edstavoval segment bytov˝ch dom˘, ale na druhÈm mÌstÏ to byly jiû rodinnÈ domy. K pozitiv˘m st·tnÌho rozpoËtu jednoznaËnÏ pat¯Ì, ûe kapit·lovÈ v˝daje, vËetnÏ st·tnÌch fond˘ dopravnÌ infrastruktury a rozvoje bydlenÌ si udrûujÌ r˘st a ûe investice se nejv˝raznÏji podÌlejÌ na r˘stu HDP. V priv·tnÌ sfÈ¯e je r˘st op¯en hlavnÏ o popt·vku podnikatelskÈ sfÈry na b·zi investiËnÌch pobÌdek, jeû iniciuje hlavnÏ zahraniËnÌ kapit·l, ale ve vzr˘stajÌcÌ mÌ¯e tÈû investice Ëesk˝ch investor˘.

Po vstupu do EvropskÈ unie se pozice ËeskÈho stavebnictvÌ nijak dramaticky nezmÏnila. PozitivnÌ je souËasn· dobr· forma, v nÌû se stavebnictvÌ nach·zÌ. Kdysi byl propastn˝ rozdÌl v produktivitÏ pr·ce, to se v poslednÌch letech v˝raznÏ zlepöilo. Faktory, kterÈ rozhodujÌ ve prospÏch »eskÈ republiky, jsou na jednÈ stranÏ um, kvalita staveb, rychlost stavÏnÌ, estetick· ˙roveÚ architektonickÈho ¯eöenÌ, öpiËkov· technika a modernÌ technologie, pouûÌvanÈ materi·ly a p¯ijateln· cena. Na druhÈ stranÏ je to rostoucÌ popt·vka, zahraniËnÌ investice, ale i v˝znamn˝ fakt, ûe ve st·tnÌm rozpoËtu rostou investice rychleji neû ostatnÌ v˝daje. VÌme, ûe stavebnictvÌ si ve vöech zemÌch vÌcemÈnÏ zachov·v· n·rodnÌ charakter. Vstup do EU nelze vnÌmat jako pozv·nku na cizÌ trhy. P¯esto vöak musÌme jednoznaËnÏ prohl·sit, ûe mnoh· z ochran·¯sk˝ch opat¯enÌ sousednÌch zemÌ jsou pro naöe firmy nep¯ijateln·.

Trendy v˝voje stavebnÌho trhu Ze srovn·nÌ statistick˝ch ˙daj˘ o v˝sledcÌch stavebnictvÌ v zemÌch EvropskÈ unie, kterÈ vyd·v· jednak EUROCONSTRUKT, jednak celoevropsk· federace stavebnÌch svaz˘ FIEC, a koment·¯˘ zve¯ejÚovan˝ch v odborn˝ch Ëasopisech, vypl˝v· ¯ada zajÌmav˝ch zjiötÏnÌ. Je moûnÈ charakterizovat dlouhodobÏjöÌ tendence, ke kter˝m v EvropÏ doch·zÌ. Mezi nÏ pat¯Ì zejmÈna skuteËnost, ûe ● Objem stavebnÌ Ëinnosti v celÈ EvropskÈ unii sice meziroËnÏ roste, avöak rozdÌln˝mi tempy mezi p˘vodnÌmi 15 zemÏmi EU a nov˝mi deseti Ëleny Unie. ZatÌmco meziroËnÌ p¯Ìr˘stky v z·padnÌ Ë·sti Evropy se pohybujÌ mezi 1-2 % (a to se t˝k· i odhad˘ pro rok 2006 a 2007), r˘st stavebnictvÌ v 10 nov˝ch zemÌch se pohybuje mezi 5-8 %, p¯iËemû v letoönÌm roce by podle odhadu mÏl tento r˘st dos·hnout aû 8 % a pro rok 2007 se p¯edpokl·d· r˘st o 7,7 %, ● v letech 2001 aû 2007 bude, i p¯es uveden˝ absolutnÌ r˘st objemu stavebnÌ v˝roby v zemÌch p˘vodnÌ "patn·ctky", meziroËnÌ dynamika tohoto r˘stu trvale klesat z 1,9 % vyk·zanÈho v roce 2004 na 1,1 % v roce 2007, ● stavebnÌ Ëinnost, ke kterÈ doch·zÌ v nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌch Unie, je naproti tomu zdrojem a p¯ÌËinou toho, ûe v r·mci dneönÌ EU sloûenÈ z 25 Ëlensk˝ch zemÌ bude doch·zet, kromÏ absolutnÌho meziroËnÌho r˘stu stavebnÌ v˝roby i k r˘stu - i kdyû mÌrnÈmu - jeho meziroËnÌ dynamiky. Tento v·hov˝ podÌl by se mÏl d·le zvÏtöovat ve vazbÏ na vyööÌ dynamiku hospod·¯skÈho r˘stu v nov˝ch zemÌch Unie i na v˝hledov˝ r˘st projekt˘ realizovan˝ch systÈmem PPP,

● z hlediska struktury stavebnÌ Ëinnosti z˘st·v· pro »eskou republiku i pro blÌzkou budoucnost v·hovÏ v˝znamn˝ p¯edevöÌm segment dopravnÌ infrastruktury, pracÌ ve¯ejnÈho charakteru s postupnÏ rostoucÌ ˙ËastÌ soukrom˝ch investiËnÌch zdroj˘ a bytov· v˝stavba vËetnÏ rekonstrukcÌ a oprav, ● »esk· republika m· pro ËasovÈ obdobÌ p¯ÌötÌch 10 -15 let jasnÏ stanoven˝ program jak co do objem˘, tak i co do struktury stavebnÌ Ëinnosti, coû jÌ d·v·, ve srovn·nÌ se situacÌ v p˘vodnÌch zemÌch EU, znaËnou v˝hodu a p¯edpoklad pro stabilizovan˝ a dlouhodob˝ rozvoj. Na obdobÌ deseti aû patn·cti let stojÌ p¯ed n·mi velkÈ zad·nÌ. »esk· republika by mÏla umÏt p¯iblÌûit svoji civilizaËnÌ ˙roveÚ ve vybavenosti stavbami zemÌm EU 15, kter· se n·m v p¯edchozÌch desetiletÌch znaËnÏ vzd·lila. Velikost mezery, kter· n·s oddÏluje, jasnÏ a pomÏrnÏ p¯esnÏ definuje prostor popt·vky a vymezuje pot¯ebu stavebnÌch pracÌ. »eskÈ stavebnictvÌ m· dostateËnou kapacitu a je pro jeho realizaci p¯ipraveno. SouËasn˝ trh p¯edstavuje prostor ve stavebnÌch pracÌch blÌûÌcÌ se 400 miliard·m KË roËnÏ. To dok·ûe stavebnictvÌ svojÌ kapacitou dob¯e zabezpeËit. PodmÌnkou pro udrûenÌ konjunktury na stavebnÌm trhu je dostatek finanËnÌch prost¯edk˘ na investice ve ve¯ejnÈ zak·zce i v soukromÈm sektoru. K tomu se musÌ vyvÌjet dob¯e Ëesk· ekonomika (roËnÌ r˘st HDP trvale nad 3,5 %), soukrom˝ sektor musÌ akumulovat kapit·l, obËanÈ musÌ investovat svoje ˙spory a st·t musÌ vytv·¯et vöechny dostupnÈ instrumenty podpory investiËnÌ v˝stavby. Celkov· popt·vka p¯ÌötÌch deseti let by mÏla p¯ekroËit 4 biliony KË. Aby mohl b˝t realizov·n tak obrovsk˝ z·sobnÌk pr·ce, je pot¯eba naplnit pÏt z·kladnÌch p¯edpoklad˘: ● Disponovat pot¯ebnou kapacitou, ● zvl·dnout ot·zku konkurence, ● mÌt disponibilnÌ kapit·l, ● zajistit ˙zemnÌ a ekologickou pr˘chodnost projekt˘, ● mÌt celkovÏ p¯ÌznivÈ investiËnÌ prost¯edÌ. Vytvo¯enÌ p¯ÌznivÈho investiËnÌho prost¯edÌ znamen· ve spolupr·ci s ostatnÌmi partnery, jako jsou Rada v˝stavby SIA, Svaz pr˘myslu a dopravy »R, Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R, Hospod·¯sk· komora »R, ale i Odborov˝ svaz Stavba jako soci·lnÌ partner, spoleËnÏ vÈst diskusi s vl·dou o vöech z·sazÌch, kterÈ ztÏûujÌ podnik·nÌ. Jsou to z·sahy v oblasti legislativnÌ, daÚovÈ, soci·lnÌ, zamÏstnaneckÈ a pracovnÏ pr·vnÌ. Pokud jde o podporu bytovÈ v˝stavby, zde nevidÌme velik· rizika; a je pot¯eba ocenit pr·ci, kter· se koncepËnÏ prov·dÌ z ˙rovnÏ Ministerstva pro mÌstnÌ rozvoj »R nebo vl·dy. ProblÈm, kter˝ zde je, je star· bytov· v˝stavba. Jednou z aktivit svazu je zaloûenÌ SdruûenÌ pro regeneraci bytovÈho fondu, kde jsou partnery obce, priv·tnÌ financiÈr, Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev, Asociace majitel˘ dom˘ a Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R. SnaûÌme se p¯ipravit a shodnout se na podmÌnk·ch nejen pro regeneraci panel·kovÈho bytovÈho

Vývoj a význam stavebnictví lze nejlépe ilustrovat následujícími čísly Ukazatel

M.j.

StavebnÌ pr·ce "S" Index-p¯edch. rok = 100 PodÌl stavebnictvÌ na tvorbÏ HDP ZamÏstnanost ve stavebnictvÌ PodÌl na celkovÈm poËtu prac. NH

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

mld. KË b.c.

237,6

259,7

295,7

311,2

346,8

394,3

422,70

% s.c.

93,50

105,30

109,60

102,50

108,90

109,70

104,20

%

6,9

6,7

6,5

6,6

7,0

7,0

6,8

tis. osob

443

439

430

439

439

440

450

%

9,30

9,30

9,00

9,10

9,30

9,40

9,50

p¯edch. rok = 100%

104,80

104,10

104,00

102,70

102,20

103,70

103,30

Zah·jenÈ byty

b.j.

32 900

32 377

28 983

33 606

36 496

39 037

40 381

DokonËenÈ byty

b.j.

23 734

25 207

24 759

27 292

27 127

32 258

32 863

Index cen stavebnÌch pracÌ

SČMBD představil členům na veletrhu URBIS Invest v Brně dvě novinky Svaz Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev se stejnÏ jako v minul˝ch letech ˙Ëastnil StavebnÌho veletrhu, veletrhu URBIS Invest v BrnÏ. Novinkou ale letos byl poprvÈ samostatn˝ v˝stavnÌ st·nek S»MBD - v tÏsnÈm sousedstvÌ Svazu mÏst a obcÌ v pavilonu V. Na st·nku se st¯Ìdali experti S»MBD a poskytovali p¯ÌchozÌm odbornÈ rady a doporuËenÌ. "Ve st¯edu 26. dubna to byli v BrnÏ naöi technici, ve Ëtvrtek je vyst¯Ìdali ekonomovÈ, v p·tek pr·vnÌci a v sobotu opÏt technici," up¯esnil v˝konn˝ ¯editel svazu Miloö Hejda a dodal: "Pro z·jemce o spolupr·ci s naöimi Ëlensk˝mi bytov˝mi druûstvy, nap¯Ìklad pro z·jemce o zajiötÏnÌ spr·vy dom˘,


jsme p¯ipravili kontaktnÌ adres·¯ nejvÏtöÌch bytov˝ch druûstev, kter· tyto sluûby poskytujÌ." »leny svazu Ëekalo - podobnÏ jako loni - takÈ neform·lnÌ setk·nÌ, a to 27. dubna. "V prvnÌ ¯adÏ jsme chtÏli Ëlensk˝m druûstv˘m podÏkovat za jejich n·roËnou celoroËnÌ pr·ci. StarajÌ se tÈmÏ¯ o 17 procent vöech byt˘ v naöÌ republice, zaslouûÌ si to. A mÌrnÏ slavnostnÌ atmosfÈra veletrhu je k tomu v˝bornou p¯ÌleûitostÌ," sdÏlil p¯edseda Svazu Ëesk˝ch a moravsk˝ch bytov˝ch druûstev VÌt VanÌËek. "SouËasnÏ jsme na tomto setk·nÌ ofici·lnÏ p¯edstavili dvÏ novinky v nabÌdce sluûeb naöeho svazu. Tou prvnÌ je podÌlov˝ fond byto-

v˝ch druûstev, na kterÈm spolupracujeme s »SOB a jehoû hlavnÌm ˙kolem je umoûnit bytov˝m druûstv˘m za v˝hodn˝ch podmÌnek zhodnocovat volnÈ finanËnÌ prost¯edky. Druhou novinkou je uû vyzkouöen˝ rating hospoda¯enÌ bytov˝ch druûstev s nov˝mi podmÌnkami - finanËnÏ je jeötÏ v˝hodnÏjöÌ a p¯edevöÌm rychlejöÌ, protoûe n·ö svaz se stal od 1. kvÏtna p¯Ìm˝m administr·torem û·dostÌ o rating," vysvÏtlil VÌt VanÌËek a odk·zal na internetovÈ str·nky www.scmbd.cz, kde se budou postupnÏ objevovat vöechny podrobnosti k obÏma nov˝m sluûb·m. Frantiöek Tlap·k manaûer vnit¯nÌ a vnÏjöÌ komunikace

fondu, ale obecnÏ bytovÈho fondu jako takovÈho. Rizika t˝kajÌcÌ se bytovÈ v˝stavby vidÌme p¯edevöÌm v ot·zce udrûenÌ sazby DPH na 5 % i po roce 2007, a jsme r·di, ûe tlak na jejÌ udrûenÌ vzeöel z naöeho svazu. Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R m· pro nejbliûöÌ obdobÌ dva z·kladnÌ cÌle. PrvnÌm je udÏlat maximum pro udrûenÌ konjunktury ËeskÈho stavebnictvÌ, coû je ot·zkou lobbingu v dobrÈm slova smyslu, v boji za investice ve st·tnÌm rozpoËtu, za z·kony, kterÈ by podnik·nÌ mÏly umoûnit a neb˝t jeho bariÈrou. Druh˝m je oblast zlepöenÌ podnikatelskÈho prost¯edÌ, dodrûov·nÌ legislativy, ale i podnikatelskÈ etiky. D˘vÏra z·kaznÌk˘ bude vûdy spojov·na s dodrûov·nÌm etickÈho kodexu ve vztahu ke klient˘m a subdodavatel˘m. VÌme, ûe tohle je bÏh na delöÌ traù. PodÌv·me-li se do budoucnosti v horizontu 2-3 let, p¯edpokl·d·me meziroËnÌ r˘st stavebnÌ produkce mezi 4-6 % a nemyslÌm, ûe lze oËek·vat nÏjakÈ v˝raznÏjöÌ zv˝öenÌ, ale ani propad. Zde musÌme vych·zet z v˝daj˘ vl·dnÌho sektoru, oËek·vanÈ dynamiky ekonomiky z pohledu zasazenÌ do st¯edoevropskÈho r·mce a samoz¯ejmÏ uvÏdomÏnÌ si jednoznaËnÈ prov·zanosti dopravnÌ infrastruktury na makroekonomick˝ r˘st. Kaûd· moudr· vl·da bude v situaci, v kterÈ dnes »R je, akceptovat ot·zky investic. VolebnÌ programy parlamentnÌch stran tento d˘leûit˝ aspekt obsahujÌ. VÏ¯Ìme, ûe nezesl·bne p¯Ìliv zahraniËnÌch investor˘, ûe ale i naöi investo¯i, aù je to st·t, podnikatelÈ nebo obËanÈ, budou dob¯e investovat svÈ prost¯edky do v˝hodn˝ch projekt˘. NejpodstatnÏjöÌm ukazatelem pro n·s je mnoûstvÌ a hodnota vydan˝ch stavebnÌch povolenÌ a zah·jenÌ mnoha nov˝ch v˝znamn˝ch staveb. Do roku 2006 vch·zÌme tedy s optimismem a p¯·nÌm, aby se za¯adil opÏt mezi ty ˙spÏönÈ. Bude to prospÏönÈ nejen pro posÌlenÌ naöÌ ekonomiky, ale i pro vÌce neû 400 tisÌc stavba¯˘ a jejich rodin. Ing. V·clav Maty·ö, prezident Svaz podnikatel˘ ve stavebnictvÌ v »R

Zlatá pro Hypoúvěr, stříbrná pro Hypoúvěr 100 pokraËov·nÌ ze strany 1 Hypo˙vÏr nabÌzÌ Modr· pyramida od 1. b¯ezna loÚskÈho roku a byla v˘bec prvnÌ stavebnÌ spo¯itelnou, kter· uvedla na trh produkt tohoto typu, kter˝ v sobÏ ide·lnÏ kombinuje v˝hody ˙vÏru ze stavebnÌho spo¯enÌ a hypotÈky. Oproti hypotÈce je vöak mnohem dostupnÏjöÌ, n·roky na p¯Ìjmy ûadatel˘ jsou niûöÌ, mimo¯·dnÈ vklady a spl·tky jsou moûnÈ bez sankcÌ a poplatek ze vedenÌ ˙vÏrovÈho ˙Ëtu je v˝raznÏ niûöÌ (pouh˝ch 25 KË mÏsÌËnÏ). Hypo˙vÏr tak velice silnÏ konkuruje hypotÈk·m a z·jem o nÏj je obrovsk˝. Pr˘mÏrn· v˝öe Hypo˙vÏru jiû nynÌ p¯esahuje 710 000 KË, ale st·le ËastÏjöÌ jsou ˙vÏry v nÏkolikamilionov˝ch Ë·stk·ch. Hypo˙vÏr 100 nabÌzÌ Modr· pyramida od 1. b¯ezna letoönÌho roku a byla opÏt prvnÌ a je dosud jedinou stavebnÌ spo¯itelnou, kter· umoûÚuje Ëerpat ˙vÏr ve v˝öi pln˝ch 100 % ceny nemovitosti. Modr· pyramida dosud poskytla 9 300 Hypo˙vÏr˘ ve v˝öi 6,4 mld. KË. AtraktivnÌ ˙vÏrovou nabÌdku doplÚuje Modr· pyramida kvalitnÌmi sluûbami a rychlostÌ vy¯izov·nÌ ˙vÏrov˝ch û·dostÌ. OcenÏnÌ za Modrou pyramidu p¯evzali 11. kvÏtna v Praze Guido Lohmann, p¯edseda p¯edstavenstva a Martin »uba, ¯editel odboru marketingu a odbytu. NejlepöÌ finanËnÌ produkty jiû Ëtvrt˝m rokem hodnotili finanËnÌ experti a publicistÈ. P¯edsedou FinanËnÌ akademie byl finanËnÌ arbitr Otakar Schlossberger. Do soutÏûe ve 14 kategoriÌch se letos p¯ihl·silo celkem 142 finanËnÌch produkt˘ od tÈmÏ¯ 50 spoleËnostÌ. (tz)

17

květen 2006

NÁRODNÍ POLITIKA PODPORY JAKOSTI

Důkazy o bezpečnosti a kvalitě potravin na společném trhu Evropské unie, a to ve srozumitelné a spotřebiteli přístupné formě…

Č

eská společnost pro jakost seznámila před nedávnem veřejnost s programem a cíli konference "Spolupráce organizací působících v potravinovém řetězci ve prospěch spotřebitelů", která se uskutečnila 12. dubna v Praze v budově Ministerstva zemědělství ČR.

RozöÌ¯enÌm EvropskÈ unie vznikl 1. kvÏtna 2004 spoleËn˝ trh o 450 milionech spot¯ebitel˘. Uû d·vno nestaËÌ jen vyprodukovat a nabÌdnout zdravotnÏ nez·vadnÈ a kvalitnÌ potraviny. Je nutnÈ o tom takÈ spot¯ebitele p¯esvÏdËit. Strategie EvropskÈho ˙¯adu pro bezpeËnost potravin, ale takÈ n·rodnÌch institucÌ, kterÈ se ot·zkou bezpeËnosti potravin a krmiv zab˝vajÌ, je proto co nejlÈpe vyuûÌvat nejnovÏjöÌ vÏdeckÈ poznatky, p¯edkl·dat p¯esvÏdËivÈ d˘kazy o bezpeËnosti a kvalitÏ potravin na spoleËnÈm trhu EvropskÈ unie, a to ve srozumitelnÈ a spot¯ebiteli p¯ÌstupnÈ formÏ. Z·roveÚ pak p˘sobit na prvov˝robce, v˝robce potravin a obchod v tom smyslu, aby jejich vz·jemn· komunikace a spolupr·ce p¯ispÌvaly k co nejlepöÌmu naplÚov·nÌ poûadavk˘ spot¯ebitel˘. Pomoci p¯i naplÚov·nÌ tÈto strategie se rozhodla jiû v minulosti »esk· spoleËnost pro jakost (»SJ), mimo jinÈ i organizacÌ konference From Farm to Fork 2006 - "Spolupr·ce organizacÌ p˘sobÌcÌch v potravinovÈm ¯etÏzci ve prospÏch spot¯ebitel˘", kterou po¯·d· ve spolupr·ci s firmami AHOLD, MAKRO a TESCO. K diskuzi na konferenci byly p¯izv·ny - vedle z·stupc˘ ministerstva zemÏdÏlstvÌ - i z·stupci spot¯ebitel˘ a podnikatelsk˝ch uskupenÌ (Potravin·¯skÈ a Agr·rnÌ komory). LetoönÌ konference volnÏ nav·zala na loÚskou konferenci From Farm to Fork 2005 "Standardy ¯etÏzc˘ pro bezpeËnost potravin jako öance pro ËeskÈ dodavatele".

"CÌlem letoönÌ konference byla v˝mÏna informacÌ a zkuöenostÌ o tom, jak si zÌskat a udrûet spokojenÈho z·kaznÌka," ¯ekl Ing. Pavel Ryö·nek, ¯editel »eskÈ spoleËnosti pro jakost. "P¯ÌspÏvky jednotliv˝ch ¯eËnÌk˘ byly zamÏ¯eny na to, jak posÌlit spolupr·ci mezi vöemi zainteresovan˝mi organizacemi a tÌm p¯ispÏt k dalöÌmu zlepöov·nÌ povÏdomÌ Ëesk˝ch spot¯ebitel˘ o kvalitÏ produkt˘ ËeskÈho zemÏdÏlstvÌ a potravin·¯skÈho pr˘myslu." V˝robci i obchodnÌci se v poslednÌm obdobÌ musÌ obtÌûnÏ vyrovn·vat s ¯adou poûadavk˘, kterÈ p¯ed nÏ stavÌ platnÈ p¯edpisy, poûadavky trhu i zdrav˝ rozum. ÿeöenÌ problÈm˘ s kvalitou v˝robk˘ je p¯edevöÌm v rukou obchodnÌch organizacÌ, kterÈ p¯ich·zejÌ do p¯ÌmÈho kontaktu se z·kaznÌky. "NÏkte¯Ì obchodnÌci se st·le jeötÏ snaûÌ nal·kat z·kaznÌky na nÌzkou cenu a o kvalitu se p¯Ìliö

Jak vzniká kvalita u McDonald´s Kvalita je jednÌm ze z·kladnÌch pilÌ¯˘ podnikatelskÈ filozofie McDonald¥s. D¯Ìve neû se dostane hotov˝ pokrm na pult restaurace, proch·zejÌ jeho jednotlivÈ sloûky velmi n·roËn˝m systÈmem pl·nov·nÌ a ¯ÌzenÌ kvality s cÌlem zajistit maxim·lnÌ spokojenost a bezpeËÌ z·kaznÌka. McDonald¥s uvedl do praxe jeden z nejpromyölenÏjöÌch systÈm˘ ¯ÌzenÌ kvality, kter˝ prostupuje vöemi st·dii nakl·d·nÌ s potravinami od zemÏdÏlskÈ prvov˝roby p¯es v˝robu polotovar˘, logistiku, skladov·nÌ a p¯Ìpravu pokrm˘ v restauracÌch. Velmi d˘leûitou sloûkou celÈho procesu je sÈrie preventivnÌch opat¯enÌ, jejichû prost¯ednictvÌm McDonald¥s p¯edch·zÌ moûn˝m problÈm˘m, a kter· jsou integrov·na do celÈho systÈmu dodavatelsko odbÏratelsk˝ch vztah˘. SpoleËnost McDonald¥s pouûÌv· pro p¯Ìpravu pokrm˘ pouze p¯esnÏ definovanÈ prvot¯ÌdnÌ suroviny. Manipulaci s nimi, jejich p¯ÌpravÏ a zpracov·nÌ vÏnuje mimo¯·dnou pozornost. VeökerÈ ˙kony jsou prov·dÏny podle p¯esnÏ stanoven˝ch specifikacÌ a jednotlivÈ kroky jsou peËlivÏ zaznamen·v·ny. To umoûÚuje rychlou zpÏtnou kontrolu a v p¯ÌpadÏ pot¯eby i p¯ijetÌ nezbytn˝ch opat¯enÌ. JednÌm z klÌËov˝ch n·stroj˘ ¯ÌzenÌ kvality je speci·lnÌ program MAAP (McDonald¥s Agricultural Assurance Programme). Jeho cÌlem je zajistit maxim·lnÌ kvalitu a bezpeËnost zemÏdÏlsk˝ch v˝robk˘, kterÈ

slouûÌ jako suroviny pro p¯Ìpravu pokrm˘ McDonald¥s. Jeho d˘sledn˝m zav·dÏnÌm a vyuûÌv·nÌm zÌsk·v· McDonald¥s suroviny kontrolovanÈho p˘vodu a z·roveÚ preventivnÏ odstraÚuje z ûivotnÌho cyklu v˝robku neû·doucÌ faktory. To vöe s respektem k z·sad·m udrûitelnÈho rozvoje a z·kladnÌm etick˝m standard˘m. SystÈm klade mimo¯·dnÈ n·roky na vöechny dodavatele. McDonald¥s s nimi velmi ˙zce spolupracuje na zav·dÏnÌ princip˘ ¯ÌzenÌ kvality. Dodavatelem surovin Ëi polotovar˘ se m˘ûe st·t pouze dostateËnÏ proökolen˝ partner, kter˝ proöel (a pravidelnÏ proch·zÌ) n·roËn˝mi audity. Pro kaûd˝ produkt existuje nÏkolik norem, kterÈ do detailu upravujÌ podmÌnky v celÈm dodavatelskÈm ¯etÏzci. VÏtöina standard˘ je p¯itom mnohem p¯ÌsnÏjöÌch, neû vyûadujÌ st·vajÌcÌ pr·vnÌ p¯edpisy. ChovatelÈ zvÌ¯at musÌ nap¯Ìklad splÚovat p¯esnÏ stanovenÈ poûadavky na druh, st·¯Ì a kvalitu zvÌ¯at, jakoû i n·roky na jejich ust·jenÌ, zach·zenÌ s nimi, kvalitu krmenÌ a spr·vnÏ prov·dÏnou medikaci. DodavatelÈ masn˝ch surovin musÌ kromÏ dodrûov·nÌ technicko-hygienick˝ch poûadavk˘ db·t na n·kup kvalitnÌch zvÌ¯at podle poûadavk˘ McDonald¥s, na jejich pohodu p¯i dopravÏ a n·slednÈ manipulaci. Samoz¯ejmostÌ jsou kompletnÌ vyöet¯enÌ na BSE u hovÏzÌho dobytka a peËliv· evidence jednotliv˝ch kus˘, kter· umoûÚuje zpÏtnou

nezajÌmajÌ," sdÏlil p¯i tÈto p¯Ìleûitosti Doc. Ing. ZdenÏk VorlÌËek, CSc., v˝konn˝ mÌstop¯edseda Rady »R pro jakost. "Ti progresivnÌ jiû pochopili, ûe kvalita se v nejbliûöÌ budoucnosti stane z·kladnÌm atributem konkurenceschopnosti." RozdÌln˝ p¯Ìstup se projevuje i ve vztahu obchodnÌk˘ a dodavatel˘. ProblÈmy s kvalitou, inovacemi Ëi bezpeËnostÌ v˝robk˘ je t¯eba ¯eöit v r·mci celÈho ¯etÏzce v˝robce - zpracovatel obchodnÌk - z·kaznÌk. P¯i fungujÌcÌ spolupr·ci se otvÌrajÌ öirokÈ moûnosti s pozitivnÌm dopadem na z·kaznÌka a n·slednÏ i na ostatnÌ zainteresovanÈ strany. "Dob¯e vÌme, ûe vztah mezi n·mi a naöimi profesion·lnÌmi z·kaznÌky stojÌ na d˘vÏ¯e," uvedl Martin Dlouh˝, gener·lnÌ ¯editel MAKRO Cash & Carry »R. "Proto obohacujeme n·ö sortiment o v˝robky s dohledatelnostÌ p˘vodu, proto prakticky na vöech v˝robcÌch prod·van˝ch pod naöimi vlastnÌmi znaËkami je uveden v˝robce Ëi dodavatel, proto iniciujeme obnovenÌ v˝roby tradiËnÌch Ëesk˝ch v˝robk˘." KromÏ obchodnÌk˘ m· p¯ed sebou ¯adu ˙kol˘ i ËeskÈ zemÏdÏlstvÌ a zpracovatelsk˝ pr˘mysl. Konkurenceschopnost zemÏdÏlsko-potravin·¯skÈho sektoru je z·visl· nejen na zajiötÏnÌ bezpeËnosti a zdravotnÌ nez·vadnosti potravin. Teprve zv˝öenÌ kvality zemÏdÏlsk˝ch a potravin·¯sk˝ch produkt˘ m˘ûe tomuto sektoru udrûet postavenÌ na st·vajÌcÌch trzÌch a otev¯Ìt cestu na zahraniËnÌ trhy. Toho lze dos·hnout p¯edevöÌm realizacÌ spr·vnÈ v˝robnÌ a hygienickÈ praxe u prvov˝robc˘ a zpracovatel˘, optimalizacÌ proces˘ a takÈ zÌsk·v·nÌm mezin·rodnÏ uzn·van˝ch certifik·t˘ EUREP GAP, HACCP, BRC, IFS, ISO 22 000 (p¯ÌpadnÏ i ISO 14001)

dle poûadavk˘ zahraniËnÌch z·kaznÌk˘ i tuzemsk˝ch prodejnÌch ¯etÏzc˘. "»esk· spoleËnost pro jakost je p¯ipravena nabÌdnout pomoc p¯i ¯eöenÌ tÏchto poûadavk˘. Proto nabÌzÌme producent˘m i obchodu celou ök·lu vzdÏl·vacÌch program˘ a programy certifikace osob i proces˘ a organizacÌ nejen pro zpracovatelskÈ z·vody, ale novÏ i pro prvov˝robce a pro stravovacÌ sluûby," doplnil Ing. P. Ryö·nek. VÌce informacÌ: www.csq.cz www.npj.cz

dohledatelnost p˘vodu zvÌ¯ete ve velmi kr·tkÈ dobÏ. Dodrûov·nÌ spr·vnÈ praxe je p¯edmÏtem pravideln˝ch kontrol. TakÈ v˝robnÌ z·vody musÌ respektovat n·roËn· kritÈria spoleËnosti McDonald¥s. OvÏ¯enÈ suroviny jsou zde zpracov·v·ny v souladu s n·roËn˝mi internÌmi normami spoleËnosti na prvot¯ÌdnÌ polotovary pro p¯Ìpravu pokrm˘ a n·poj˘. V˝roba podlÈh· p¯ÌsnÈ hygienickÈ a veterin·rnÌ kontrole nejen ze strany st·tnÌch org·n˘, ale zejmÈna vlastnÌ kontrole McDonald¥s a nez·visl˝ch auditorsk˝ch a inspekËnÌch organizacÌ. Nezbytn˝m p¯edpokladem dodavatele je zavedenÌ a vyuûÌv·nÌ systÈmu sledov·nÌ kritick˝ch bod˘ (HACCP). VÏtöina dodavatel˘ je navÌc certifikov·na podle systÈmu ¯ÌzenÌ jakosti ISO 9000, jakoû i systÈmu environmet·lnÌho managementu ISO 14000. V praxi to znamen·, ûe zpracov·nÌ potravin mohou prov·dÏt pouze kvalitnÏ proökolenÌ pracovnÌci v hygienicky p¯ÌsnÏ sledovanÈm prost¯edÌ. U vöech v˝robk˘ dod·van˝ch do restauracÌ McDonald's musÌ b˝t zajiötÏna zpÏtn· vysledovatelnost p˘vodu aû na ˙roveÚ jednotliv˝ch surovin. V pr˘bÏhu celÈho procesu jsou produkty velmi peËlivÏ sledov·ny a kontrolov·ny, zda odpovÌdajÌ p¯edepsan˝m standard˘m. Nap¯Ìklad jednotlivÈ öarûe masa jsou bÏhem v˝roby testov·ny na grilu, kde dodavatel sleduje kvalitu propeËenÌ, teplotu po grilov·nÌ, vzhled i chuù. StejnÈ parametry pravidelnÏ posuzuje i centr·lnÌ laborato¯ McDonald¥s ve Frankfurtu, kter· hodnotÌ jednotlivÈ suroviny

a porovn·v· dodavatele. Kaûd· v˝robnÌ öarûe je p¯edmÏtem mikrobiologickÈho rozboru a produkt je uvolnÏn do obÏhu teprve tehdy, jsou-li ovÏ¯eny jak jeho fyzik·lnÏ-chemickÈ a organoleptickÈ vlastnosti (chuù, tvar, v·ha, tuËnost, velikost atd.), tak i mikrobiologick· nez·vadnost. Schopnost dodavatel˘ reagovat na poûadavky a splÚovat kritÈria nejenom v kvalitÏ je hodnocena tzv. indexem kvality dodavatele. Logistiku, skladov·nÌ a dod·v·nÌ surovin zajiöùuje specializovan· logistick· spoleËnost, kter· disponuje öpiËkovou dopravnÌ a skladovacÌ technikou a kter·, stejnÏ jako ostatnÌ dodavatelÈ, povinnÏ vyuûÌv· systÈm HACCP. Jeho ˙Ëinnost je pravidelnÏ provÏ¯ov·na nez·visl˝mi auditory. V restauraci jsou pokrmy p¯ipravov·ny z Ëerstv˝ch (chlazen˝ch) Ëi zmrazen˝ch polotovar˘. Skladov·nÌ surovin, jakoû i p¯Ìprava pokrm˘ jsou i zde sledov·ny systÈmem kritick˝ch bod˘ (HACCP). Pokrmy jsou p¯ipravov·ny rychle, öetrnÏ (nap¯. grilov·nÌ masa na hamburger trv· necelou minutu) a bezpeËnÏ. Zp˘sob zach·zenÌ se surovinami a dodrûov·nÌ technologick˝ch postup˘ jsou pravidelnÏ ovÏ¯ov·ny vnit¯nÌmi audity a laboratornÌ kontrolou. SystÈm ¯ÌzenÌ kvality, kter˝ spoleËnost McDonald¥s ploönÏ vyuûÌv·, je unik·tnÌ nejen v naöem prost¯edÌ, n˝brû i v evropskÈm mÏ¯Ìtku. DÌky takto vynaloûenÈmu ˙silÌ garantuje z·kaznÌk˘m, ûe si v kterÈkoliv restauraci McDonald¥s mohou pochutnat na kvalitnÌch a zdravotnÏ nez·vadn˝ch pokrmech. (tz)

Témata kvality, certifikací a ochrany životního prostředí jsou stále více provázána jak mezi sebou, tak i s ostatními obory Rada »eskÈ republiky pro jakost a spoleËnost CERT Kladno sezn·mily ve¯ejnost s programem a cÌli celost·tnÌ konference ENVIRO 2006, kter· se konala ve dnech 20.- 21. dubna v KladnÏ Konference ENVIRO pat¯Ì jiû öest˝m rokem k nejv˝znamnÏjöÌm akcÌm na tÈma ekologie a kvality po¯·dan˝m na ˙zemÌ »R. äestilet· tradice po¯·d·nÌ konference zavazuje organiz·tory, aby vÏnovali pozornost vûdy aktu·lnÌm poûadavk˘m potenci·lnÌch ˙ËastnÌk˘ konference jak z podnikatelskÈ sfÈry, tak i z ve¯ejnÈ spr·vy a dalöÌch oblastÌ. Proto je program konference kaûd˝m rokem p¯izp˘soben aktu·lnÌm problÈm˘m a informacÌm, kterÈ na ËeskÈm trhu chybÌ. V letoönÌm roce je to p¯edevöÌm oblast dokladov·nÌ kvality v˝robk˘ a öetrnosti v˝robnÌho procesu k ûivotnÌmu prost¯edÌ. Nedostatky v tÈto oblasti jsou st·le ËastÏjöÌ p¯ÌËinou ne˙spÏch˘ Ëesk˝ch firem na trzÌch EU. "»asto se setk·v·me s tÌm, ûe podnikatelskÈ subjekty majÌ sice velmi vyt¯ÌbenÈ a konkurenceschopnÈ produktovÈ portfolio, ale nejsou schopny prok·zat se sv˝m zahraniËnÌm partner˘m jak˝mkoliv uznateln˝m dokumentem o kvalitÏ," sdÏlil Pavel Charv·t, jednatel poradenskÈ spoleËnosti CERT Kladno. Z·sadnÌ problÈm, kter˝ firm·m br·nÌ vyhovÏt

18

poûadavk˘m na dokladov·nÌ kvality a environment·lnÌ öetrnosti v˝robk˘, vÏtöinou spoËÌv· v nedostatku kvalitnÌch informacÌ. Normy jakosti se u n·s i v EU vyvÌjejÌ velmi dynamicky. NavÌc jsou n·roky v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌch EU rozdÌlnÈ. Proto neust·le vzr˘st· v˝znam informacÌ poskytovan˝ch poradensk˝mi firmami a takÈ specializovan˝mi konferencemi, mezi kterÈ pat¯Ì i ENVIRO. "TÈmata kvality, certifikacÌ a ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ jsou st·le vÌce prov·z·na jak mezi sebou, tak i s ostatnÌmi obory", ¯ekl u p¯Ìleûitosti kon·nÌ konference Doc. Ing. ZdenÏk VorlÌËek, CSc., v˝konn˝ mÌstop¯edseda Rady »R pro jakost. "Proto v r·mci N·rodnÌ politiky podpory jakosti podporujeme aktivity, kterÈ tyto problÈmy ¯eöÌ komplexnÏ. A konference ENVIRO takov· ¯eöenÌ nabÌzÌ." Mottem konference ENVIRO 2006 bylo "IntegrovanÈ systÈmy ¯ÌzenÌ - cesta k minimalizaci rizik v podnik·nÌ". Nedostatek informacÌ v oblasti ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ Ëi povinn˝ch certifikacÌ m˘ûe vÈst nejen k vysok˝m hospod·¯-

sk˝m ztr·t·m, ale i k tvrd˝m sankcÌm ze strany org·n˘ st·tu Ëi EU, kterÈ mohou v extrÈmnÌm p¯ÌpadÏ ohrozit samotnou existenci organizace. Je z¯ejmÈ, ûe takov˝m situacÌm je lÈpe p¯edch·zet. Proto byla v letoönÌm roËnÌku diskutov·na i takov· tÈmata, jako zkuöenosti s implementacÌ poûadavk˘ revidovanÈ normy EN ISO 14001, kvalita ¯ÌzenÌ, ¯ÌzenÌ rizik apod. MotivacÌ k ˙Ëasti na konferenci vöak nejsou pouze hrozby sankcÌ Ëi ztr·t z ekologick˝ch hav·riÌ. Vyhled·v·nÌ kvalitnÌch a ekologicky öetrn˝ch v˝robk˘, kterÈ je v p˘vodnÌch zemÌch "patn·ctky" jiû naprostou samoz¯ejmostÌ, pomalu zapouötÌ svÈ ko¯eny i u n·s. Spot¯ebitelÈ si zaËÌnajÌ uvÏdomovat, ûe cena nenÌ jedin˝m parametrem, kter˝ by mÏl rozhodovat o n·kupu zboûÌ. I kdyû odpovÏdnost k ûivotnÌmu prost¯edÌ u n·s jeötÏ nenÌ prioritou, na kvalitu se dÌv· st·le vÌce z·kaznÌk˘. TÌm vznikajÌ i novÈ n·roky na v˝robce, aby kvalitu zboûÌ dokl·dali - pokud moûno nez·visl˝mi - certifik·ty kvality. Tato tendence je - po ¯adÏ skand·l˘ z podzimu loÚskÈho roku - nejsilnÏjöÌ u potravin. I proto je cel· jedna

sekce konference vÏnovan· pr·vÏ bezpeËnosti a kvalitÏ potravin, zejmÈna novÈ normÏ ISO 22000:2005. "Spot¯ebitel na trhu hled· kvalitnÌ v˝robky, ale v ¯adÏ p¯Ìpad˘ je neumÌ rozpoznat. »asto to ani nenÌ - bez vyuûitÌ laborato¯Ì a zkuöeben - moûnÈ," ¯ekl Ing. Pavel Ryö·nek, ¯editel »eskÈ spoleËnosti pro jakost. "Nez·vislÈ certifik·ty a znaËky kvality na v˝robcÌch jsou tak mnohdy jedin˝m vodÌtkem, na kterÈ se m˘ûe spot¯ebitel p¯i v˝bÏru spolehnout." D˘leûitou souË·stÌ ENVIRO byla i konference PoradenstvÌ 2006. ⁄ËastnÌk˘m by mÏla zprost¯edkovat aktu·lnÌ poznatky o v˝voji poradenstvÌ v tuzemsku i ve svÏtÏ a informovat je o ˙ËinnÈ podpo¯e profesionalizace poradenstvÌ formou mezin·rodnÌ certifikace CMC. "ChtÏli bychom p¯edstavit poradenstvÌ jako metodu zkvalitÚov·nÌ vöeobecn˝ch praktik v podnikatelskÈm i ve¯ejnÈm sektoru a p¯edevöÌm jako profesi, kter· chce dos·hnout vysokÈ kvality u poskytovan˝ch sluûeb p¯i zachov·nÌ etick˝ch princip˘," dodal Pavel Charv·t.

www.prosperita.info

květen 2006

NÁRODNÍ POLITIKA PODPORY JAKOSTI

Vodítko pro spotřebitele, pomoc firmám V české republice je 17 ověřených značek kvality

R

ada České republiky pro jakost a Řídící výbor Programu Česká kvalita koncem března oznámily přijetí nových značek do Programu Česká kvalita. Do programu byly přijaty značky "Nábytek" a "SZUTEST - Product tested". Program Česká kvalita tak nyní sdružuje již 17 důvěryhodných a ověřených značek kvality. Program »esk· kvalita p¯ijala vl·da »eskÈ republiky sv˝m usnesenÌm Ë. 685 ze dne 26. Ëervna 2002. CÌlem programu je vytvo¯it jednotn˝ systÈm, kter˝ umoûnÌ zviditelnit d˘vÏryhodnÈ a nez·vislÈ znaËky kvality, kterÈ jsou zaloûenÈ na objektivnÌm ovÏ¯ov·nÌ kvality v˝robk˘ nebo sluûeb t¯etÌ stranou (akreditovanou zkuöebnou), a vylouËit znaËky bez vypovÌdacÌ schopnosti, kterÈ jsou jako informace pro spot¯ebitele pouze zav·dÏjÌcÌ. N·roËn˝m v˝bÏrem prov·dÏn˝m ÿÌdÌcÌm v˝borem Programu »esk· kvalita ˙spÏönÏ proölo jiû 17 znaËek kvality. MnohÈ vöak uspÏly aû potÈ, co zp¯Ìsnily podmÌnky pro udÏlov·nÌ tak, aby vyhovÏly vöem poûadavk˘m programu. "ÿÌdÌcÌ v˝bor je velmi d˘sledn˝ a p¯Ìsn˝ p¯i posuzov·nÌ p¯ijÌman˝ch znaËek, ale dle mÈho n·zoru je to dob¯e," zmÌnil Ing. Pavel Ryö·nek, mÌstop¯edseda ÿÌdÌcÌho v˝boru Programu »esk· kvalita: "Pokud bychom kritÈria zmÏkËovali, jak mnozÌ poûadovali, zÌskali bychom jen dalöÌ znaËky bez v˝znamu a bez d˘vÏryhodnosti. A takov˝ch je na naöem trhu i tak vÌc neû dost." JednotlivÈ znaËky kvality p¯ijatÈ do programu zahrnujÌ öirokÈ spektrum v˝robk˘ a sluûeb od oznaËenÌ certifikovanÈ dÏtskÈ obuvi aû po spolehlivÈ internetovÈ obchody. "TÏöÌ n·s, ûe novÏ p¯ijatÈ znaËky v Programu »esk· kvalita budou oslovovat tÈmÏ¯ vöechny spot¯ebitele," usoudil Doc. ZdenÏk VorlÌËek, v˝konn˝ mÌstop¯edseda Rady »R pro jakost: "Jak n·bytek, tak pr˘myslovÈ v˝robky pat¯Ì ke zboûÌ, kterÈ pot¯ebujÌ asi vöichni obËanÈ. A budou-li mÌt v obchodech na v˝bÏr zboûÌ s nez·visle ovÏ¯enou kvalitou, urËitÏ jim to ulehËÌ rozhodov·nÌ p¯i n·kupu. A to je jeden z hlavnÌch cÌl˘ tohoto programu." Aû do konce loÚskÈho roku nebylo oznaËov·nÌ ocenÏn˝ch v˝robk˘ a sluûeb logem »esk· kvalita povinnÈ. To se od 1. ledna 2006 zmÏnilo, takûe by se spot¯ebitelÈ mÏli setk·vat s takto oznaËen˝mi produkty st·le ËastÏji, navÌc bude sortiment v˝robk˘ rozöÌ¯en o novÏ p¯ijatÈ znaËky - "N·bytek" a "SZUTEST - Product tested". P¯edstavenÌ nov˝ch znaËek p¯ijat˝ch do Programu »esk· kvalita:

N·bytek ZnaËka »esk· kvalita - N·bytek umoûnÌ laickÈ ve¯ejnosti identifikovat jednoduöe a jednoznaËnÏ v˝robek, kter˝ byl p¯ezkoum·n nez·vislou kvalifikovanou institucÌ z hlediska jeho kvality, uûitnÈ hodnoty a bezpeËnosti. SouËasnÏ m· znaËka slouûit jako identifik·tor »eskÈho n·bytku na trzÌch mimo »eskou republiku. "ZnaËka »esk· kvalita - N·bytek garantuje spot¯ebiteli, ûe oznaËen˝ v˝robek splÚuje poûadavky danÈ obecnÏ z·vazn˝mi p¯edpisy a ûe jeho vlastnosti jsou lepöÌ nebo alespoÚ srovna-

telnÈ s nabÌdkou kvalitnÌch tuzemsk˝ch a zahraniËnÌch v˝robk˘ na ËeskÈm trhu," sdÏlil Ing. Martin »udka, prezident Asociace »esk˝ch n·bytk·¯˘ (A»N). "Potvrzuje, ûe oznaËen˝ v˝robek splÚuje poûadavky technick˝ch norem, p¯ÌpadnÏ dalöÌch poûadavk˘ stanoven˝ch pro jeho ovÏ¯ov·nÌ akreditovanou zkuöebnou". OvÏ¯ov·nÌ kvality v˝robk˘ se prov·dÌ ve dvou rovin·ch: Nejd¯Ìve jsou akreditovanou laborato¯Ì provÏ¯eny mechanickÈ vlastnosti, funkËnÌ ˙roveÚ a povrchov· ˙prava v˝robku a potÈ posoudÌ hodnotitelsk· komise A»N ˙roveÚ estetick˝ch a uûitn˝ch vlastnostÌ, kvalitu provedenÌ, moûnosti ˙drûby, ˙roveÚ znaËenÌ a balenÌ a v neposlednÌ ¯adÏ i kompletnost a srozumitelnost pr˘vodnÌ dokumentace pro z·kaznÌka. D·le je p¯i posuzov·nÌ p¯ihlÈdnuto i k tomu, jak v˝roba a uûÌv·nÌ v˝robku zatÏûuje ûivotnÌ prost¯edÌ, vËetnÏ posouzenÌ energetickÈ n·roËnosti v˝roby. ZnaËka m˘ûe b˝t prop˘jËena pouze v˝robk˘m vyroben˝ch subjektem registrovan˝m v »eskÈ republice ve smyslu platn˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘.

SZUTEST - Product tested Tato znaËka je souË·stÌ certifikaËnÌho systÈmu StrojÌrenskÈho zkuöebnÌho ˙stavu (SZ⁄). T˝k· se vöech v˝robk˘, kterÈ spadajÌ do oblasti akreditace SZ⁄, s.p., tzn. vöech tÏch, kterÈ je moûno v SZ⁄, s.p. za stanoven˝ch podmÌnek zkouöet. Budeme se s nÌ tedy setk·vat nap¯. u obr·bÏcÌch stroj˘, ruËnÌho elektrickÈho a neelektrickÈho n·¯adÌ, plynov˝ch spot¯ebiË˘, spor·k˘, kotl˘, elektrotechnick˝ch v˝robk˘, zabezpeËovacÌ techniky, sportovnÌch pot¯eb, n·bytku, jÌzdnÌch kol, vybavenÌ fitness center, n·dobÌ apod. "U v˝robku, kter˝ je touto znaËkou oznaËen˝, je z·ruka, ûe jeho vlastnosti byly provÏ¯eny v laborato¯Ìch SZ⁄ s.p. a ûe splÚuje poûadavky na bezpeËnost a kvalitu," informoval Ji¯Ì Malach, ¯editel z·vodu StrojÌrenskÈho zkuöebnÌho ˙stavu, kter˝ znaËku udÏluje. "St·lost vlastnostÌ tÏchto v˝robk˘ se kontroluje v pravideln˝ch intervalech p¯Ìmo v prostor·ch v˝robce tak, aby bylo zaruËeno, ûe tyto vlastnosti jsou shodnÈ s vlastnostmi v˝robk˘ v dobÏ certifikace." V˝robce, kter˝ o tuto znaËku zaû·d·, musÌ p¯edloûit p¯Ìsluön˝ poËet vzork˘ v˝robku. Tyto v˝robky jsou potom v SZ⁄ s.p. podrobeny p¯Ìsluön˝m zkouök·m, kterÈ se t˝kajÌ bezpeËnosti, jakosti, ûivotnosti a dalöÌch vlastnostÌ, kterÈ jsou stanoveny Ëesk˝mi nebo evropsk˝mi p¯edpisy, nebo jsou stanoveny t˝mem odbornÌk˘ SZ⁄ s.p. Na z·kladÏ uveden˝ch zkouöek je zpracov·n protokol, kter˝ obsahuje vöechny v˝sledky zkouöek a dalöÌ pot¯ebnÈ ˙daje. SouË·stÌ posouzenÌ je i kontrola v˝roby u v˝robce. Pokud jsou v˝sledky vöech zjiötÏnÌ vyhovujÌcÌ, je v˝robci

udÏlen certifik·t, kter˝ mu umoûÚuje znaËit svÈ v˝robky znaËkou SZUTEST. ZnaËka je udÏlov·na na jeden rok a v p¯ÌpadÏ poruöenÌ stanoven˝ch povinnostÌ nebo v p¯ÌpadÏ zhoröenÌ vlastnostÌ v˝robku je opr·vnÏnÌ znaËit v˝robky touto znaËkou v˝robci odejmuto.

Program »esk· kvalita CÌle Programu »esk· kvalita ● Zlepöit informovanost spot¯ebitel˘ o znaËk·ch kvality na ËeskÈm trhu. Poskytnout spot¯ebitel˘m n·vod, jak nakupovat s minim·lnÌm rizikem kvalitnÌ v˝robky a sluûby. D·t spot¯ebitel˘m jasnÈ vodÌtko k v˝bÏru, navÌc garantovanÈ vl·dou »R. ● Podpo¯it dom·cÌ firmy, kterÈ d·vajÌ p¯ednost kvalitnÌ produkci. Umoûnit i menöÌm a st¯ednÌm firm·m s kvalitnÌ produkcÌ proniknout na trh. Umoûnit tÏmto firm·m vyuûitÌ loga Programu »esk· kvalita jako n·hrady za n·kladnÈ a ËasovÏ n·roËnÈ zavedenÌ vlastnÌ obchodnÌ znaËky. ● ZavÈst jednotn˝ systÈm d˘vÏryhodn˝ch znaËek. Odliöit znaËky podloûenÈ nez·visl˝m ovÏ¯ov·nÌm a pravideln˝mi kontrolami od "faleön˝ch" znaËek, kterÈ nic nevyjad¯ujÌ a pouze matou spot¯ebitele. P¯ÌsnÈ z·sady programu toto odliöenÌ zaruËujÌ. ● Zlepöit öance Ëesk˝ch firem v zahraniËÌ. ZnaËky kvality majÌ v zahraniËÌ mnohem vÏtöÌ prestiû neû u n·s. ZÌsk·nÌ znaËky kvality s vl·dnÌ garancÌ je dobr˝m doporuËenÌm pro ˙spÏch na zahraniËnÌm trhu. Program »esk· kvalita garantuje spot¯ebitel˘m: ● Kvalitu v˝robku (sluûby) ovÏ¯ila nez·visl· zkuöebna - nestaËÌ, ûe v˝robce prohl·sÌ produkt za kvalitnÌ. Renomovan· nez·visl· zkuöebna musÌ jeho kvalitu provÏ¯it a potvrdit, ● kvalita je pr˘bÏûnÏ kontrolov·na - dodrûov·nÌ kvality je kontrolov·no. V p¯ÌpadÏ poruöenÌ pravidel je znaËka odebr·na, ● je ovÏ¯ov·na spokojenost z·kaznÌk˘ s v˝robkem Ëi sluûbou - z·kaznÌci jsou dotazov·ni, jak jsou spokojeni s v˝robkem Ëi sluûbou. Pokud jsou z·kaznÌci nespokojeni, je znaËka odebr·na, ● Program »esk· kvalita je garantov·n vl·dou »R - Program byl p¯ijat usnesenÌm Vl·dy »R. Na jeho objektivitu a nestrannost dohlÌûÌ ÿÌdÌcÌ v˝bor, sloûen˝ ze z·stupc˘ spot¯ebitel-

sk˝ch organizacÌ, Hospod·¯skÈ komory »R, org·n˘ st·tnÌ spr·vy, Rady »R pro jakost a »eskÈ spoleËnosti pro jakost. Program »esk· kvalita je jedin˝m programem oznaËov·nÌ kvalitnÌch v˝robk˘ a sluûeb v »R vyûadujÌcÌm opravdu nez·vislÈ ovÏ¯ov·nÌ kvality ocenÏn˝ch produkt˘. Program »esk· kvalita vöak nenÌ jen vodÌtkem pro spot¯ebitele. Podnikatel˘m d·v· moûnost, aby poskytli sv˝m z·kaznÌk˘m objektivnÌ z·ruku kvality a odliöili se od konkurence. Obzvl·ötÏ pro novÈ a menöÌ firmy m˘ûe b˝t cestou k proniknutÌ na novÈ trhy bez n·kladnÈ reklamy.

Z·ruky objektivity Programu »esk· kvalita Garantem objektivity, nez·vislosti a nestrannosti systÈmu je ÿÌdÌcÌ v˝bor. Jeho Ëleny jsou z·stupci org·n˘ st·tnÌ spr·vy (9 Ëlen˘), spot¯ebitelsk˝ch organizacÌ (3), spr·vc˘ znaËek (2), Rady »R pro jakost (1) a »eskÈ spoleËnosti pro jakost (1). V jeho Ëele stojÌ prezidentka Svazu obchodu a cestovnÌho ruchu »R Ing. Helena PÌskovsk·. K 30. 3. 2006 byly v Programu »esk· kvalita zaregistrov·ny znaËky: N·bytek (n·bytek s ovÏ¯enou kvalitou), SZUTEST - product tested (nez·visle provÏ¯enÈ pr˘myslovÈ v˝robky), PodporovanÈ zamÏstn·v·nÌ (sluûba splÚujÌcÌ standardy PZ), KvalitnÌ a bezpeËn· a mont·û (mont·û elektrick˝ch za¯ÌzenÌ), EäV (ekologicky öetrnÈ v˝robky), »SN Test (v˝robek splÚuje podmÌnky »SN), Czech Made (kvalitnÌ zboûÌ a sluûby), ES» (bezpeËnÈ elektrickÈ spot¯ebiËe), QZ - zaruËen· kvalita (textilnÌ v˝robky a sluûby pr·delen a ËistÌren), ZdravotnÏ nez·vadn· obuv Bota pro Vaöe dÌtÏ "éirafa" (certifikovan· obuv pro dÏti), Pyramida bezpeËnosti (posouzenÌ kvality z·mk˘ a zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ), CG (v˝robky pro plyn·renstvÌ), PeËeù jakosti (sluûba ovÏ¯ujÌcÌ kvalitu ojet˝ch voz˘), Program kvality Tesco (v˝robky prod·vanÈ v supermarketech Tesco s nadstandardnÌ kvalitou), OOPP (osobnÌ ochrannÈ pracovnÌ pom˘cky), Certifikovan˝ e-obchod (provÏ¯enÈ internetovÈ obchody), Metro Quality (potravin·¯skÈ v˝robky pro hotely, restaurace a catering v sÌti Makro). Program »esk· kvalita vych·zÌ ve sv˝ch z·sad·ch z obdobnÈho jednotnÈho systÈmu znaËek kvality, kter˝ v SRN ˙spÏönÏ funguje jiû desÌtky let. (tz)

Plovoucí zahraniční kanceláře CzechTrade pokraËov·nÌ ze strany 15 Agentura CzechTrade se podÌlÌ na p¯ÌpravÏ tÏchto program˘ - nÌûe je zmÌnÏn n·vrh ËeskÈ strany, kter˝ musÌ ofici·lnÏ jeötÏ schv·lit Evropsk· komise. Program je zamÏ¯en na systematickÈ poradenstvÌ v oblasti mezin·rodnÌho obchodu realizovanÈ p¯Ìmo ve firmÏ. Program umoûnÌ firmÏ realizovat poradenstvÌ v oblasti rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ pro mezin·rodnÌ obchod, zpracov·nÌ pl·nu marketingov˝ch aktivit na zahraniËnÌch trzÌch a efektivnÌ Ëinnost obchodnÌho oddÏlenÌ se vztahem k zahraniËÌ. Celkem bude prost¯ednictvÌm agentury CzechTrade v pr˘bÏhu 7 let alokov·no p¯ibliûnÏ 6 miliard korun v r·mci n·sledujÌcÌch program˘: SpecializovanÈ veletrhy a mise v zahraniËÌ, TrÈninkov· centra, Internacionalizace a Marketing, kter˝ jako jedin˝ pokraËuje jiû ze st·vajÌcÌho tzv. programovacÌho obdobÌ (v r·mci tohoto programu bylo jiû v tomto programovacÌm obdobÌ prozatÌm schv·leno k realizaci 278 projekt˘ v hodnotÏ 160 mil. KË). (tz)

...pro které je profesionální a kvalitní poskytování sociálních služeb samozřejmostí Rada »eskÈ republiky pro jakost a z·stupci Ëasopisu Soci·lnÌ pÈËe koncem dubna ozn·mili v˝sledky 1. roËnÌku soutÏûe o Ceny kvality v soci·lnÌ pÈËi. Ceny, kterÈ byly udÏleny v öesti ze sedmi kategoriÌ, byly vÌtÏz˘m p¯ed·ny na slavnostnÌm veËeru v Top Hotelu Praha. Cena kvality v soci·lnÌ pÈËi je soutÏûnÌ projekt urËen˝ subjekt˘m poskytujÌcÌm soci·lnÌ pÈËi terÈnnÌ nebo residenËnÌ. ⁄kolem soutÏûe je v celost·tnÌm mÏ¯Ìtku najÌt, vyzvednout a n·leûitÏ ocenit vynikajÌcÌ jednotlivce, skupiny (pracovnÌ t˝my a kolektivy), pro kterÈ je profesion·lnÌ a kvalitnÌ poskytov·nÌ soci·lnÌch sluûeb samoz¯ejmostÌ. Z·mÏrem soutÏûe je najÌt a podpo¯it ty jednotlivce a instituce, kte¯Ì poskytujÌ odbornÈ, bezpeËnÈ a individu·lnÌ soci·lnÌ sluûby uûivateli, a takÈ ty, kte¯Ì sv˝m p¯Ìstupem k pr·ci potvrzujÌ, ûe kvalita je p¯edevöÌm v lidech, jejich ochotÏ respektovat pot¯eby a p¯·nÌ klienta, ale takÈ pracovat na svÈm osobnostnÌm rozvoji, na svÈm vzdÏl·nÌ, na tvorbÏ a rozvoji vztah˘ na pracoviöti a mnoha jin˝ch aspektech pr·ce. "Po loÚskÈm pilotnÌm roËnÌku ceny, na kterÈm jsme si ovÏ¯ili spr·vnost nastavenÌ vöech kritÈriÌ hodnocenÌ, se poda¯ilo ˙spÏönÏ uspo¯·dat i ofici·lnÌ 1. roËnÌk ceny," ¯ekla MUDr. Jana Brad·Ëov·, vydavatelka Ëasopisu Soci·lnÌ pÈËe a hlavnÌ organiz·torka soutÏûe. "Vzali jsme


v ˙vahu i p¯ipomÌnky poskytovatel˘ soci·lnÌ pÈËe, takûe jsme p¯esvÏdËeni, ûe letoönÌ roËnÌk je skuteËnÏ prestiûnÌ a objektivnÌ p¯ehlÌdkou tÏch nejlepöÌch." VlastnÌ soutÏû probÌhala v nÏkolika etap·ch. Do konce ¯Ìjna 2005 mÏly obecnÌ, mÏstskÈ a krajskÈ ˙¯ady, organizace soci·lnÌ pÈËe a uûivatelÈ soci·lnÌ pÈËe moûnost nominovat soutÏûÌcÌ do jednotliv˝ch kategoriÌ. Vöichni soutÏûÌcÌ museli do konce prosince 2005 vyplnit sebehodnotÌcÌ dotaznÌky, ve kter˝ch podrobnÏ popsali metody a v˝sledky svÈ pr·ce. V pr˘bÏhu ledna a ˙nora byly informace obsaûenÈ v tÏchto dotaznÌcÌch statisticky zpracov·ny SduûenÌm pro Cenu »R za jakost (SCJ) a na z·kladÏ jeho v˝sledk˘ byli vybr·ni semifinalistÈ soutÏûe. U nich provedli inspekto¯i SCJ mÌstnÌ öet¯enÌ, kde veökerÈ informace ovÏ¯ili. V b¯eznu posoudila odborn· jury v˝sledky vöech öet¯enÌ a urËila vÌtÏze a finalisty soutÏûe. V 1. roËnÌku Ceny kvality v soci·lnÌ pÈËi zvÌtÏzili v jednotliv˝ch kategoriÌch: ● Cena kvality pro poskytovatele soci·lnÌch sluûeb pro seniory Domov d˘chodc˘ - Onöov - p¯ÌspÏvkov· organizace ● Cena kvality pro poskytovatele soci·lnÌch sluûeb pro dÏti

cena nebyla udÏlena ● Cena kvality pro poskytovatele soci·lnÌch sluûeb pro osoby se zdravotnÌm postiûenÌm Diakonie C»E - st¯edisko Radost v MerklÌnÏ ● Cena kvality pro poskytovatele soci·lnÌch sluûeb pro osoby ohroûenÈ soci·lnÌm vylouËenÌm ObËansk· poradna PlzeÚ ● Osobnost roku v soci·lnÌch sluûb·ch Doc. PhDr. Ji¯Ì Jankovsk˝, Ph.D. - DÏtskÈ centrum Arpida - »eskÈ BudÏjovice ● Cena sympatie Dva vÌtÏzovÈ: AntonÌn Valenta - Domov d˘chodc˘ Buchlovice Blanka »·slavov· - Vincentinum - ˙stav soci·lnÌ pÈËe äternberk ● Cena ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ za kreativnÌ p¯Ìstup k transformaci soci·lnÌch sluûeb MÏstsk· Ë·st Praha 10 Cena kvality v soci·lnÌ pÈËi je souË·stÌ N·rodnÌ politiky podpory jakosti. Pat¯Ì k program˘m, ve kter˝ch jsou oceÚov·ni ti nejlepöÌ z oblasti v˝robk˘ a sluûeb (Program »esk· kvalita), komerËnÌch spoleËnostÌ (N·rodnÌ cena za jakost), organizacÌ ve¯ejnÈ spr·vy (od r. 2006

v r·mci N·rodnÌ ceny za jakost) a ¯ady dalöÌch. "»asto se setk·v·m s ot·zkou, zda v˘bec m· smysl vyhlaöovat soutÏûe a programy na oceÚov·nÌ tÏch nejlepöÌch," ¯ekl Doc. Ing. ZdenÏk VorlÌËek, CSc., v˝konn˝ mÌstop¯edseda Rady »R pro jakost. "J· jsem p¯esvÏdËen, ûe to smysl m·. V dobÏ, kdy jsou mÈdia zaplnÏna p¯ev·ûnÏ negativnÌmi p¯Ìklady, je t¯eba uk·zat, ûe existujÌ lidÈ a firmy, kterÈ svou pr·ci dÏlajÌ dob¯e, a ûe jich je ve skuteËnosti naprost· vÏtöina. A musÌme takÈ ¯Ìct tÏm nejlepöÌm, ûe si jejich pr·ce v·ûÌme a ûe ji oceÚujeme. A v neposlednÌ ¯adÏ je naöÌm ˙kolem objektivnÏ informovat obËany - spot¯ebitele, kterÈ v˝robky a sluûby jsou kvalitnÌ, kde na nÏ ËekajÌ kompetentnÌ ˙¯ednÌci a od koho se - v p¯ÌpadÏ pot¯eby - doËkajÌ kvalitnÌch sluûeb soci·lnÌ pÈËe." (tz npj) ✑

19

květen 2006

KOMORA AUDITORŮ ČR

Auditoři pro vaši jistotu

Aplikace mezinárodních auditorských standardů v České republice A uditorské standardy jsou profesní předpisy, které upravují postupy auditorů při poskytování auditorských služeb, jež jsou definovány zákonem o auditorech. Tento zákon ustavuje profesi auditora jako samosprávnou profesi, která nese i odpovědnost za tvorbu profesních standardů. Jelikož však auditoři nepůsobí v izolovaném prostředí, samozřejmě se do jejich práce promítá mezinárodní vývoj. Stejně tak jako se v praxi čím dále tím více prosazují mezinárodní účetní standardy, jejichž aplikace zajišťuje porovnatelnost údajů vykazovaných jednotlivými podniky, stejně tak je třeba zajistit i srovnatelné ověřování těchto údajů. Logickým výsledkem tohoto vývoje proto je i vytváření celosvětově uznávaných pravidel pro audit účetních závěrek i ostatní ověřovací služby. Těmito pravidly jsou mezinárodní auditorské standardy, které vydává Mezinárodní federace účetních známá pod zkratkou IFAC.

Mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy (ISA) se staly od 1.1.2006 i z·kladnÌmi profesnÌmi standardy Komory auditor˘ »eskÈ republiky. O jejich p¯ijetÌ rozhodla Rada Komory jiû na podzim roku 2003 a n·sledujÌcÌ obdobÌ pak bylo vÏnov·no p¯ÌpravÏ na jejich aplikaci. ISA byly postupnÏ p¯eloûeny a poprvÈ byly publikov·ny na podzim 2004. N·sledovalo obdobÌ anal˝z dopad˘ jejich plnÈ aplikace v naöem pr·vnÌm prost¯edÌ. V˝sledkem tohoto procesu bylo vytvo¯enÌ aplikaËnÌch doloûek, kterÈ up¯esÚujÌ uplatnÏnÌ nÏkter˝ch standard˘ ve vazbÏ na specifickÈ poûadavky naöÌ legislativy. Mezin·rodnÌ auditorskÈ standardy se ËlenÌ do tÏchto skupin: ● Mezin·rodnÌ standardy pro ¯ÌzenÌ kvality (ISQC), ● Mezin·rodnÌ standardy pro audity a provÏrky historick˝ch finanËnÌch informacÌ (ISA) a pokyny pro praxi (IAPS), ● Mezin·rodnÌ standardy pro jinÈ ovÏ¯ovacÌ zak·zky neû audit a provÏrka historick˝ch finanËnÌch informacÌ (ISAE), ● Mezin·rodnÌ standardy pro souvisejÌcÌ sluûby (ISRS). NejpoËetnÏjöÌ skupinu standard˘ tvo¯Ì standardy pro audit ˙ËetnÌ z·vÏrky, jejichû principy je vöak moûnÈ uplatÚovat i p¯i ovÏ¯ov·nÌ dalöÌch skuteËnostÌ.

Audit ˙ËetnÌ z·vÏrky CÌlem auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky je umoûnit auditoro-

vi - na ˙ËetnÌ jednotce nez·vislÈmu odbornÌkovi vyj·d¯it n·zor, zda je ˙ËetnÌ z·vÏrka sestavena v souladu s deklarovan˝m r·mcem ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ. Auditor tedy p¯i auditu posuzuje p¯edevöÌm ˙ËetnÌ z·vÏrku tj. finanËnÌ informace, kterÈ o sobÏ prezentuje ˙ËetnÌ jednotka. Jeho zpr·va, ve kterÈ je formulov·n n·zor auditora na ˙ËetnÌ z·vÏrku, je pak urËena vöem potenci·lnÌm uûivatel˘m ˙ËetnÌ z·vÏrky. Z·kon o ˙ËetnictvÌ ukl·d· ˙ËetnÌm jednotk·m povinnost zve¯ejÚovat ˙ËetnÌ z·vÏrku, vybranÈ subjekty majÌ za povinnost nechat svou ˙ËetnÌ z·vÏrku p¯ed jejÌm zve¯ejnÏnÌm ovÏ¯it auditorem. ⁄ËetnÌ jednotka ve svÈ ˙ËetnÌ z·vÏrce prezentuje nejen informace o tom, jak hospoda¯ila v ˙ËetnÌm obdobÌ, ale i informace o tom, jak˝ majetek ˙ËetnÌ jednotka ke dni sestavenÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky vlastnÌ (jak· jsou jejÌ aktiva), jak˝ je jejÌ vlastnÌ kapit·l a jejÌ z·vazky (jak· jsou jejÌ pasiva). Prezentace aktiv a pasiv v ˙ËetnÌ z·vÏrce je z·visl· na zp˘sobu jejich ocenÏnÌ, a proto ovÏ¯ov·nÌ spr·vnosti ocenÏnÌ tvo¯Ì podstatnou Ë·st auditorsk˝ch postup˘ p¯i auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky. Auditor p¯i auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky pracuje s pojmem v˝znamnosti a zkoum· p¯edevöÌm informace a tvrzenÌ, kter· jsou z hlediska ˙ËetnÌ z·vÏrky v˝znamn·. Vöechny ovÏ¯ovanÈ informace podrobuje auditor procesu shromaûÔov·nÌ d˘kaz˘, kterÈ n·slednÏ vyhodnotÌ s cÌlem zÌskat p¯imÏ¯enou jistotu, ûe ovÏ¯ovanÈ informace jsou spr·vnÈ. Princip p¯imÏ¯enÈ jistoty uzn·v· existenci rizika tzv. auditorskÈho rizika, ûe v˝rok auditora nebude vhodn˝. Auditor je vöak povinen

Vzdělávání otevírá X možností StavebnÌ z·kon a p¯edpisy navazujÌcÌ a souvisejÌcÌ v praxi TERMÕN: 8. 6. 2006 PÿEDN¡äÕ: stav. Ji¯Ì Doleûal (Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj »R z·stupce ¯editele odboru stavebnÌho ¯·du, vedoucÌ technickÈho oddÏlenÌ; spoluautor novel stavebnÌho z·kona a prov·dÏcÌch vyhl·öek k nÏmu) PROGRAM: ⁄zemnÌ rozhodov·nÌ a stavebnÌ ¯·d, p¯ehled p¯edpis˘ a novinek. K”D: 618400 CENA: 1 690 KË (vËetnÏ 19% DPH)

Z·kon o zamÏstnanosti - aktu·lnÌ a komplikovanÈ ot·zky z praxe TERMÕN: 26. 6. 2006 PÿEDN¡äÕ: JUDr. Ladislava Steinichov· (MPSV »R - ¯editelka odboru metodiky a spr·vnÌho ¯ÌzenÌ; specialistka na problematiku zamÏstnanosti) K”D: 620700 CENA: 1 690 KË (vËetnÏ 19% DPH)

ProcviËujte s n·mi - DPH, ˙ËetnÌ p¯Ìklady z praxe a jejich daÚovÈ souvislosti pro rok 2006 TERMÕN: 20.-21. 6. a 11.-12. 7. 2006 Semin·¯ ¯eöÌ ˙ËetnÌ p¯Ìpady, jejichû spr·vnÈ ¯eöenÌ nenÌ na prvnÌ pohled obsaûeno v û·dnÈm p¯edpise. PÿEDN¡äÕ: Ing. Eva Krekulov· (daÚov· poradkynÏ, Ëlen sekce DPH p¯i KDP »R), Eva Z·rubov· (daÚov˝ poradce Ë. 045, bilanËnÌ ˙ËetnÌ) K”D: 624100 CENA: 5 990 KË (zv˝hodnÏn· cena p¯i ˙Ëasti na obou semin·¯Ìch, vËetnÏ 19% DPH)

ZAPIäTE SI DO DI¡ÿE, I V L…TÃ JSME TU PRO V¡S! LetnÌ ökola myölenÌ a komunikace TERMÕN: 11.-12. 7. 2006 PÿEDN¡äÕ: Ing. Eva Holoubkov· (Ëlenka lektorskÈho t˝mu 1. VOX a. s.) K”D: 682400 CENA: 5 690 KË (vËetnÏ 19% DPH)

⁄Ëto a danÏ aneb ökolÌme se v p¯ÌrodÏ - IV. roËnÌk TERMÕN: 24.-26. 8. 2006 MÕSTO: SPORTHOTEL K·cov, V H·jku 307, K·cov PÿEDN¡äÕ: Ing. Ji¯Ì KlÌma (˙ËetnÌ a daÚov˝ poradce, Ëlen P¯edstavenstva SdruûenÌ ˙ËetnÌch a daÚov˝ch poradc˘) Ing. Ivana Pila¯ov· (daÚov· poradkynÏ, auditorka, Ëlenka Rady KA »R) Ing. Jana Sk·lov· (partner Horwath TPA Notia, auditorka, Ëlenka Prezidia Komory daÚov˝ch poradc˘) K”D: 660700 CENA: 7 790 KË (vËetnÏ 19% DPH a celodennÌho obËerstvenÌ) PODROBN› PROGRAM a MÕSTO KON¡NÕ vöech kurz˘ a semin·¯˘ vzdÏl·vacÌ spoleËnosti 1. VOX a.s. naleznete na www.vox.cz. Vaöe dotazy v·m r·di zodpovÌme na informaËnÌ lince 224 142 044-5

20

napl·novat a provÈst audit tak, aby toto riziko snÌûil na p¯ijatelnÏ nÌzkou ˙roveÚ.

Mezin·rodnÌ standardy pro audit ˙ËetnÌ z·vÏrky

Standardy pro audit ˙ËetnÌ z·vÏrky jsou rozËlenÏny do skupin, kterÈ tematicky ¯eöÌ vûdy urËitou etapu procesu auditu. PrvnÌ skupinu tvo¯Ì standardy upravujÌcÌ vöeobecnÈ principy a celkovou odpovÏdnost. Jedn· se o tyto standardy: ● ISA 200 CÌle a obecnÈ principy auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky (cÌl - vyj·d¯enÌ n·zoru, zda je ˙ËetnÌ z·vÏrka sestavena v souladu s deklarovan˝m r·mcem ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ; obecnÈ principy dodrûov·nÌ EtickÈho kodexu, dodrûov·nÌ profesnÌch standard˘, profesion·lnÌ skepticismus, koncept p¯imÏ¯enÈ jistoty; auditorskÈ riziko, v˝znamnost; odpovÏdnost vedenÌ za ˙ËetnÌ z·vÏrku, odpovÏdnost auditora za v˝rok), ● ISA 210 PodmÌnky auditnÌch zak·zek (dohodnutÌ podmÌnek zak·zky; smlouva na audit; zmÏny zak·zky), ● ISA 220R ÿÌzenÌ kvality u audit˘ historick˝ch finanËnÌch informacÌ (odpovÏdnost vedenÌ auditorskÈ spoleËnosti za zajiötÏnÌ kvality p¯i prov·dÏnÌ auditorsk˝ch zak·zek; p¯ijÌm·nÌ zak·zek; jmenov·nÌ t˝mu pro zak·zky, partner odpovÏdn˝ za zak·zku, ¯ÌzenÌ pracÌ na zak·zce; provÏrka ¯ÌzenÌ kvality), ● ISA 230R Dokumentace (spis auditora a jeho obsah; nakl·d·nÌ se spisem a jeho archivace), ● ISA 240 Postupy auditor˘ p¯i posuzov·nÌ moûn˝ch podvod˘ p¯i auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky (charakteristika podvodu, odpovÏdnost vedenÌ a osob povÏ¯en˝ch ¯ÌzenÌm; odpovÏdnost auditora za odhalenÌ v˝znamn˝ch nespr·vnostÌ zp˘soben˝ch podvodem; postupy vyhodnocov·nÌ rizik podvodu; reakce na v˝skyt rizika podvodu; komunikace s vedenÌm a osobami povÏ¯en˝mi ¯ÌzenÌm ˙ËetnÌ jednotky), ● ISA 250 P¯ihlÌûenÌ k z·kon˘m a na¯ÌzenÌm p¯i auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky (vliv nedodrûov·nÌ z·kon˘ na ˙ËetnÌ z·vÏrku; odpovÏdnost vedenÌ; posuzov·nÌ nedodrûov·nÌ z·kon˘ auditorem; auditorskÈ postupy p¯i odhalenÌ nedodrûov·nÌ z·kon˘; ozn·menÌ p¯Ìpad˘ nedodrûenÌ z·kon˘), ● ISA 260 P¯ed·v·nÌ informacÌ o z·leûitostech auditu osob·m povÏ¯en˝m ¯ÌzenÌm ˙ËetnÌ jednotky (povinnost auditora p¯ed·vat informace o z·leûitostech auditu osob·m povÏ¯en˝m ¯ÌzenÌm ˙ËetnÌ jednotky; zachov·nÌ mlËenlivosti). DalöÌ skupinu ISA tvo¯Ì standardy zamÏ¯enÈ na hodnocenÌ rizik a reakce na vyhodnocen· rizika p¯i auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky. Do tÈto skupiny pat¯Ì tyto standardy: ● ISA 300 Pl·nov·nÌ auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky (stanovenÌ strategie zak·zky, sestavenÌ pl·nu auditu; dokumentace; problematika prvnÌho auditu), ● ISA 315 Znalost ˙ËetnÌ jednotky a jejÌho prost¯edÌ a vyhodnocenÌ rizik v˝skytu v˝znamnÈ nespr·vnosti (charakteristika ˙ËetnÌ jednotky a znalost jejÌho prost¯edÌ; postupy vyhodnocov·nÌ rizik; vnit¯nÌ kontrola; informaËnÌ systÈmy ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ; p¯ed·v·nÌ informacÌ; dokumentace), ● ISA 320 V˝znamnost z hlediska auditu (v˝znamnost a jejÌ vztah k auditorskÈmu riziku; hodnocenÌ dopadu nespr·vnostÌ), ● ISA 330 Postupy prov·dÏnÈ auditorem v reakci na vyhodnocen· rizika (auditorskÈ postupy prov·dÏnÈ v reakci na riziko v˝znamnÈ nespr·vnosti tvrzenÌ; stanovenÌ ËasovÈho r·mce a rozsahu auditorsk˝ch postup˘; testy spolehlivosti vnit¯nÌch kontrol; testy vÏcnÈ spr·vnosti; posouzenÌ dostateËnosti a vhodnosti zÌskan˝ch d˘kaznÌch informacÌ), ● ISA 402 ZvaûovanÈ skuteËnosti t˝kajÌcÌ se subjekt˘ vyuûÌvajÌcÌch sluûeb servisnÌch organizacÌ (vliv zpracov·nÌ ˙ËetnictvÌ externÌ organizacÌ; dopad na vnit¯nÌ kontroly; zpr·va auditora servisnÌ organizace). Samostatnou skupinu ISA tvo¯Ì standardy vÏnovanÈ d˘kaz˘m p¯i auditu a jejich zÌsk·v·nÌ. Tuto oblast ¯eöÌ n·sledujÌcÌ standardy: ● ISA 500 D˘kaznÌ informace (dostateËnost a vhodnost d˘kaznÌch informacÌ, postupy zÌsk·v·nÌ d˘kaznÌch informacÌ), ● ISA 501 D˘kaznÌ informace - dalöÌ aspekty t˝kajÌcÌ se specifick˝ch poloûek (fyzickÈ inventury, postupy souvisejÌcÌ se soudnÌmi spory a ûalobami, oceÚov·nÌ a zve¯ejÚov·nÌ dlouhodob˝ch finanËnÌch investic, informace o segmentech), ● ISA 505 ExternÌ konfirmace (tvrzenÌ, jeû jsou p¯edmÏtem externÌch konfirmacÌ, pozitivnÌ a negativnÌ konfirmace, mechanismus zÌsk·v·nÌ konfirmacÌ, spolehlivost), ● ISA 510 Audit v prvnÌm ˙ËetnÌm obdobÌ zak·z-

ky - poË·teËnÌ z˘statky (specifika prov·dÏnÌ auditu v prvnÌm ˙ËetnÌm obdobÌ, auditorskÈ postupy; dopady na z·vÏry z auditu a v˝rok auditora), ● ISA 520 AnalytickÈ postupy (analytickÈ postupy p¯i vyhodnocov·nÌ rizik, analytickÈ postupy p¯i testech vÏcnÈ spr·vnosti, analytickÈ postupy p¯i formulov·nÌ z·vÏru z auditu), ● ISA 530 V˝bÏr vzork˘ a dalöÌ zp˘soby testov·nÌ (v˝bÏr testovan˝ch poloûek, velikost vzorku, prov·dÏnÌ auditorsk˝ch postup˘, charakter a p¯ÌËiny chyb, projekce chyb, hodnocenÌ v˝sledk˘), ● ISA 540 Audit ˙ËetnÌch odhad˘ (charakter odhad˘, rozbor a ovÏ¯ov·nÌ postup˘ pouûit˝ch vedenÌm, pouûitÌ nez·vislÈho odhadu, vyhodnocenÌ v˝sledk˘ auditorsk˝ch postup˘ a posouzenÌ p¯imÏ¯enosti odhad˘), ● ISA 545 Audit ocenÏnÌ re·lnou hodnotou a jejÌho vykazov·nÌ (porozumÏnÌ procesu ocenÏnÌ, vyhodnocenÌ vhodnosti ocenÏnÌ a jejÌho vykazov·nÌ, vyuûitÌ pr·ce experta, postupy zamÏ¯enÈ na rizika vzniku v˝znamnÈ nespr·vnosti, tvorba nez·visl˝ch odhad˘ pro ˙Ëely ovÏ¯enÌ, komunikace s osobami povÏ¯en˝mi ¯ÌzenÌm), ● ISA 550 PropojenÈ osoby (existence a zve¯ejnÏnÌ propojen˝ch osob, transakce s propojen˝mi osobami), ● ISA 560 Ud·losti po datu ˙ËetnÌ z·vÏrky (ud·losti p¯ed zve¯ejnÏnÌm a po zve¯ejnÏnÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky), ● ISA 570 P¯edpoklad nep¯etrûitÈho trv·nÌ ˙ËetnÌ jednotky (povinnosti vedenÌ, povinnosti auditora, pl·nov·nÌ postup˘ a vyhodnocov·nÌ rizik, auditorskÈ postupy v p¯ÌpadÏ ohroûenÌ p¯edpokladu nep¯etrûitÈho trv·nÌ ˙ËetnÌ jednotky, dopady na v˝rok auditora), ● ISA 580 Prohl·öenÌ vedenÌ k auditu (prohl·öenÌ jako d˘kaznÌ informace, n·leûitosti prohl·öenÌ, postupy p¯i odmÌtnutÌ prohl·öenÌ). Sv· pravidla m· i vyuûÌv·nÌ pr·ce jin˝ch odbornÌk˘ p¯i auditu ˙ËetnÌ z·vÏrky. TÏm jsou vÏnov·ny tyto standardy: ● ISA 600 VyuûitÌ pr·ce jinÈho auditora (˙loha a postupy hlavnÌho auditora, spolupr·ce auditor˘, rozdÏlenÌ odpovÏdnosti), ● ISA 610 Posuzov·nÌ pr·ce internÌho auditu (rozsah a cÌle internÌho auditu, vztahy mezi internÌm a externÌm auditorem, hodnocenÌ pr·ce internÌho auditu), ● ISA 620 VyuûitÌ pr·ce experta (nutnost vyuûitÌ experta, odborn· zp˘sobilost a objektivita, hodnocenÌ pr·ce experta). Standardy podrobnÏ upravujÌ i z·vÏry z auditu a obsah auditorsk˝ch zpr·v. TÈto problematice se vÏnujÌ n·sledujÌcÌ standardy: ● ISA 700 Zpr·va auditora o ovÏ¯enÌ ˙ËetnÌ z·vÏrky (z·kladnÌ Ë·sti zpr·vy, skuteËnosti neovlivÚujÌcÌ v˝rok auditora, skuteËnosti ovlivÚujÌcÌ v˝rok auditora), ● ISA 700R Zpr·va auditora o ˙plnÈ ˙ËetnÌ z·vÏrce urËenÈ k vöeobecn˝m ˙Ëel˘m (nahrazuje ISA 700, ˙Ëinn˝ od 1.1.2007), ● ISA 701 Modifikace zpr·vy auditora (nahrazuje ISA 700, ˙Ëinn˝ od 1.1.2007), ● ISA 710 SrovnatelnÈ informace (srovnatelnÈ ˙daje a srovnateln· ˙ËetnÌ z·vÏrka, vliv na zpr·vu auditora, nastupujÌcÌ auditor), ● ISA 720 OstatnÌ informace v dokumentech obsahujÌcÌch auditovanou ˙ËetnÌ z·vÏrku (p¯Ìstup k ostatnÌm informacÌm, posouzenÌ souladu s auditovanou ˙ËetnÌ z·vÏrkou). Standard ISA 800 Zpr·va auditora o auditu pro zvl·ötnÌ ˙Ëely upravuje ovÏ¯ov·nÌ ˙ËetnÌch z·vÏrek na z·kladÏ specifick˝ch ˙ËetnÌch r·mc˘, ovÏ¯ov·nÌ urËit˝ch ˙Ët˘, jejich souË·stÌ nebo poloûek ˙ËetnÌ z·vÏrky, ovÏ¯ov·nÌ plnÏnÌ smluvnÌch podmÌnek a audit agregovanÈ ˙ËetnÌ z·vÏrky. V z·jmu zajiötÏnÌ maxim·lnÌ transparentnosti auditorsk˝ch proces˘ si Komora auditor˘ »eskÈ republiky stanovila jako cÌl umoûnit co nejöiröÌ ve¯ejnosti se s auditorsk˝mi standardy sezn·mit. P¯eklad mezin·rodnÌch auditorsk˝ch standard˘ do Ëeötiny byl v srpnu 2005 poprvÈ vyd·n Komorou auditor˘ v tiötÏnÈ podobÏ. P¯ÌruËku vyd·nÌ 2006 bude moûnÈ zakoupit v elektronickÈ i tiötÏnÈ podobÏ v ˙¯adu Komory, elektronickou verzi standard˘ vËetnÏ aplikaËnÌch doloûek je moûnÈ najÌt na internetov˝ch str·nk·ch Komory auditor˘ www.kacr.cz. Ing. ZdeÚka Dr·palov· p¯edsedkynÏ v˝boru pro auditorskÈ standardy

www.prosperita.info

květen 2006

ETIKA PODNIKÁNÍ

Čeští zaměstnanci, neetické chování a podvody S ekce investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young provedla průzkum postoje zaměstnanců k neetickému chování v jejich společnostech. Z průzkumu vyplývá, že podle názoru zaměstnanců jsou zisk nebo růst společnosti důležitější než etické chování. Management si podle nich pro sebe určuje jiná etická měřítka než pro zbytek společnosti. Zaměstnanci jsou přesvědčeni, že dochází k většímu počtu případů neetického chování, než kolik je hlášeno. Zatímco manipulaci finančních výkazů považují téměř všichni za neetickou, čtvrtina by klidně pozvala obchodního partnera do striptýzového klubu. Na druhou stranu pouhá 2 % dotázaných Čechů (nejnižší podíl v Evropě) by nepovažovala poskytování kancelářských potřeb přátelům a rodině za etický problém.

Problematika podvod˘ a etickÈho chov·nÌ v öiröÌm slova smyslu se dÌky zvyöujÌcÌmu se tlaku akcion·¯˘, bank, investor˘ i regulaËnÌch org·n˘ dost·v· st·le vÌce do centra pozornosti p¯edsta-

venstev i managementu. Jak efektivnÏ se tato priorita managementu p¯enesla do praxe podnikatelskÈho prost¯edÌ? Sekce investigativnÌch sluûeb a ¯eöenÌ spor˘ Ernst & Young provedla

7 % respondentů uvedlo, že neetické chování je v jejich společnosti významným problémem Čtvrtina dotázaných českých zaměstnanců se domnívá, že v jejich společnosti je důležitá otázka ziskovosti. Je to méně než průměrný výsledek ve střední Evropě. Růst považuje za důležitý faktor jedna třetina dotázaných

34%

R˘st Ziskovost

26% 21%

Image

Střední Evropa celkem

Západní Evropa celkem

Evropa celkem

25

22

23

35

29

31

21

14

17

Reorganizace a sniûov·nÌ poËtu zamÏstnanc˘

7%

8

27

20

Podvody, korupce, neËestnÈ jedn·nÌ

7%

6

2

4

v osmi zemÌch Evropy pr˘zkum postoje zamÏstnanc˘ k neetickÈmu chov·nÌ a podvod˘m. Podle zamÏstnanc˘ neetickÈ chov·nÌ nenÌ problÈmem, kter˝ by jejich zamÏstnavatel povaûoval za d˘leûit˝ - jen 7 % respondent˘ si myslÌ, ûe management mu p¯isuzuje prioritu. V »eskÈ republice je podle nich v centru pozornosti managementu r˘st (34 %), zisk (26 %) a image spoleËnosti (21 %). Zhruba 26 % Ëesk˝ch respondent˘ se domnÌv·, ûe v roce 2005 doölo v jejich spoleËnosti k vÏtöÌmu poËtu p¯Ìpad˘ neetickÈho chov·nÌ, neû kolik bylo ohl·öeno, zatÌmco ve st¯ednÌ EvropÏ ËinÌ pr˘mÏr 20 %. "Pocit, ûe ve skuteËnosti doch·zÌ k vÏtöÌmu poËtu p¯Ìpad˘, neû je ohl·öeno, posiluje v lidech dojem, ûe jim neetickÈ chov·nÌ projde: prevence selh·v· a neda¯Ì se odhalovat vöechny p¯Ìpady. M˘ûeme to p¯irovnat k loterii: i mal· nadÏje na v˝hru snadno p¯ev·ûÌ riziko velkÈ ztr·ty," komentoval v˝sledek Markus Lohmeier, vedoucÌ sekce investigativnÌch sluûeb a ¯eöenÌ spor˘ Ernst & Young pro »eskou republiku a st¯ednÌ Evropu. V˝znam internÌch pravidel pro omezov·nÌ v˝skytu neetickÈho chov·nÌ byl vÏtöÌ ve st¯ednÌ EvropÏ (48 %) neû v EvropÏ z·padnÌ (38 %). TÈmÏ¯ kaûd˝ des·t˝ dot·zan˝ »ech je p¯esvÏdËen, ûe tato pravidla nejsou v˘bec dodrûov·na, a jen o nÏco vÌce neû polovina dot·zan˝ch vÏ¯Ì, ûe ostatnÌ kolegovÈ tato pravidla dodrûujÌ. NavÌc 9 % Ëesk˝ch respondent˘ tvrdÌ, ûe jejich spoleËnost v oblasti neetickÈho chov·nÌ nem· zavedena jasn· pravidla. Kaûd˝ Ëtvrt˝ respondent je p¯esvÏdËen, ûe v »eskÈ republice si management urËuje jin· pravidla pro sebe a jin· pro zbytek spoleËnosti. St¯edoevropsk˝ pr˘mÏr je ale jeötÏ vyööÌ (38 %), naproti tomu v z·padnÌ EvropÏ hodnotÌ "tÛn" ud·van˝ managementem negativnÏ jen 22 % dot·zan˝ch. "To, jak zamÏstnanci vnÌmajÌ chov·nÌ managementu, m· z·sadnÌ vliv i na jejich vztah ke vöem form·lnÌm p¯edpis˘m danÈ spoleËnosti. Vzhledem k tomu, ûe vÏtöina zamÏstnanc˘ n·sleduje p¯Ìkladu sv˝ch öÈf˘, aby posÌlili svÈ öance na postup v kariÈ¯e, m· tento p¯Ìklad pro firemnÌ kulturu a etickÈ prost¯edÌ v danÈ spoleËnosti z·sadnÌ v˝znam," dodal Markus Lohmeier.

Neetické chování ve velkých společnostech v České republice

V roce 2005 vÌce p¯Ìpad˘ podvod˘ a korupce, neû bylo odhaleno 49%

26%

58

20

53

24

55

(jednoznačný) nesouhlas (jednoznačný) souhlas

9%

76%

Kaûd˝ zamÏstnanec pravidla dob¯e zn·

1%

68%

Absence pravidel by znamenala vÌce podvod˘ a korupce

12%

Vöichni zamÏstnanci pravidla dodrûujÌ

7%

15

71

10

83

11

78

5

59

6

69

6

65

54%

13

48

31

38

24

41

57%

9

51

6

67

7

61

Moji kolegovÈ se chovajÌ mÈnÏ eticky neû j·

Pozv·nÌ obchodnÌch partner˘ nap¯. do noËnÌho klubu PouûÌv·nÌ firemnÌ kopÌrky pro osobnÌ ˙Ëely

* *2% 23% 21%

Vy¯izov·nÌ soukromÈ el. poöty v *17% pracovnÌ dobÏ


94% 80% 65% 49% 54%

5

11

90

76

Evropa celkem

5

10

12%

55%

70%*

1%

26%*


Evropa celkem

10

81

8

87

9

85

53

19

62

12

59

15

1

81

4

78

3

79

49

38

60

22

56

28

V roce 2006 se počet případů podvodů v mé společnosti... Každý čtvrtý český zaměstnanec si myslí, že v letošním roce bude v jeho společnosti méně podvodů než loni.

Manipulace finančních výkazů, vynášení kancelářských potřeb a vyřizování soukromé pošty v pracovní době považují čeští zaměstnanci za méně etické než je středoevropský průměr. (jednoznačný) nesouhlas (jednoznačný) souhlas Střední Západní Evropa Manipulace finanËnÌch v˝kaz˘

90%

Management si urËuje jin· pravidla pro sebe neû pro ostatnÌ zamÏstnance 62%*

V České republice se za neetické považuje...

Vyn·öenÌ kancel·¯sk˝ch pot¯eb

*2%

Jsem dobr˝m p¯Ìkladem

Evropa celkem


22

Nikdy v minulosti jsem se nedopustil neetickÈho chov·nÌ

SpoleËnost m· v oblasti podvod˘ a korupce jeötÏ dan· pravidla

Sekce investigativnÌch sluûeb a ¯eöenÌ spor˘ (Fraud Investigation & Disputes Services) Ernst & Young provedla ve¯ejn˝ pr˘zkum postoje zamÏstnanc˘ k neetickÈmu chov·nÌ a podvod˘m. V osmi zemÌch Evropy, v pÏti z·padoevropsk˝ch (Nizozemsko SRN, Francie, äv˝carsko, Rakousko) a ve t¯ech st¯edoevropsk˝ch zemÌch (»esk· republika, Polsko a MaÔarsko), v ˙noru a b¯eznu 2006 probÌhal formou telefonick˝ch rozhovor˘ se zamÏstnanci nadn·rodnÌch spoleËnostÌ. V kaûdÈ v˝öe uvedenÈ zemi bylo zpracov·no 100 telefonick˝ch rozhovor˘ se zamÏstnanci nadn·rodnÌch spoleËnostÌ. Pro ˙Ëely tohoto pr˘zkumu se za nadn·rodnÌ povaûuje spoleËnost p˘sobÌcÌ minim·lnÏ ve t¯ech st·tech, kter· m· vÌce neû 1 000 zamÏstnanc˘. ZamÏstnanci byli bÏhem telefonick˝ch rozhovor˘ doma, nikoli ve spoleËnosti. Pr˘zkum p¯in·öÌ cennÈ informace o postojÌch ¯adov˝ch zamÏstnanc˘ k problematice podvod˘, k etick˝m pravidl˘m a norm·m, k "tÛnu", kter˝ ud·v· vrcholov˝ management, nebo k Ëetnosti p¯Ìpad˘ neetickÈho chov·nÌ, jeû z˘staly neodhaleny.

Čeští zaměstnanci a neetické chování

Evropa celkem

Evropa celkem

O pr˘zkumu

Prakticky nikdo z respondentů nepřiznal, že by se osobně v minulosti dopustil neetického chování. Tento výsledek byl ve střední Evropě o něco vyšší. Čtvrtina dotázaných se domnívá, že management si pro sebe určuje jiná pravidla.

Čtvrtina českých zaměstnanců uvedla, že v jejich společnosti došlo v loňském roce k většímu počtu případů neetického chování, než kolik bylo odhaleno. (jednoznačný) nesouhlas (jednoznačný) souhlas Střední Západní Evropa celkem

Pouh· 2 % dot·zan˝ch »ech˘ (nejmÈnÏ v EvropÏ) by nepovaûovala za etick˝ problÈm poskytov·nÌ kancel·¯sk˝ch pot¯eb p¯·tel˘m a rodinn˝m p¯ÌsluönÌk˘m (celoevropsk˝ pr˘mÏr je p¯itom 10 %). ZatÌmco manipulaci finanËnÌch v˝kaz˘ povaûuje za neetickou 94 % Ëesk˝ch respondent˘, 23 % z nich by klidnÏ pozvalo obchodnÌho partnera do problematickÈho prost¯edÌ, nap¯. do noËnÌho nebo stript˝zovÈho klubu. Jen 2 % respondent˘ p¯iznala, ûe se v uplynulÈm roce dopustila neetickÈho chov·nÌ (pr˘mÏr ve st¯ednÌ EvropÏ je 10 %, v z·padnÌ 8 %). Naproti tomu kaûd˝ osm˝ dot·zan˝ »ech a kaûd˝ p·t˝ St¯edoevropan si myslÌ, ûe jeho kolegovÈ se chovajÌ h˘¯ neû on s·m. Markus Lohmeier doplnil: "OdpovÏÔ ve smyslu "ostatnÌ to dÏlajÌ taky" svÏdËÌ o snaze ospravedlÚovat vlastnÌ neetickÈ chov·nÌ chov·nÌm jin˝ch. Dokud budou mÌt lidÈ pocit, ûe ostatnÌ jsou jeötÏ horöÌ neû oni sami, mohou si snadno namlouvat, ûe jejich vlastnÌ chov·nÌ je v po¯·dku."

33

36

celkem 5

10

92

Oproti loÚskÈmu roku nezmÏnÌ

46%



55

60

58

20

23

22

7

3

6

18

14

15

Evropa celkem

82

Oproti loÚskÈmu roku snÌûÌ 22

66

9

81

14

75

28

49

35

41

32

44

34

45

49

32

44

37

Oproti loÚskÈmu roku zv˝öÌ NevÌm

24%

6%

23%

21

květen 2006

TRH INFORMACÍ

5.

Komunikace ve vašich barvách

Jednoduché skenování od společnosti Canon Z načka Canon nesčetněkrát dokázala, jak atraktivní výrobky umí spotřebitelům nabídnout. Dnes bychom rádi upozornili na zajímavý skener, který firmám ušetří mnoho času, a dva fotoaparáty, které si zasloužily významné ocenění. Společnost Canon Europe, přední světový dodavatel technologií pro zpracování obrazu, před pár dny oznámila, že jako přírůstek do svého stávajícího portfolia uvádí na trh nový barevný skener dokumentů DR-1210C. Uvedení tohoto nového zařízení dokazuje trvalé zaměření společnosti Canon na trh se skenery určenými pro pracovní skupiny a potvrzuje, že tento trh vnímá jako prostředí disponující růstovým potenciálem do budoucna. Jako novátor v této oblasti společnost Canon skenerem DR-1210C doložila skutečnost, že zaznamenala nově vznikající oblast, kterou klasifikuje jako sektor "pracovních podskupin".

"S cÌlem prosadit se a zÌskat vedoucÌ pozici na trhu s produkty pro pracovnÌ skupiny se spoleËnost Canon zpoË·tku zamÏ¯ila na specifick˝ segment, aby tak dok·zala o tuto oblast sv˘j trval˝ z·jem. Sektor produkt˘ pro "pracovnÌ podskupiny" jsme identifikovali jako novÏ vznikajÌcÌ trh, kter˝ povaûujeme za pole se siln˝m r˘stov˝m potenci·lem, a dodali jsme sem produkt, splÚujÌcÌ jeho hlavnÌ poûadavky: jednoduchÈ a vöestrannÈ skenov·nÌ s definovanou funkËnostÌ a za konkurenËnÌ cenu," uvedl Sean Suematsu, Senior European Product Marketing Manager, Canon Europe. Skener Canon DR-1210C urËen˝ pro podnikovou sfÈru, vËetnÏ mal˝ch a dom·cÌch kancel·¯Ì a mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘, nabÌzÌ flexibilnÌ dvoucestnÈ skenov·nÌ. Automatick˝ podavaË dokument˘ (ADF) zajiöùuje efektivnÌ skenov·nÌ dokument˘ v d·vk·ch, zatÌmco na skenovacÌ desce lze skenovat dokumenty nejr˘znÏjöÌch typ˘, nap¯. cestovnÌ pasy, obchodnÌ navötÌvenky a knihy. Tato dvojÌ funkËnost za¯ÌzenÌ znamen·

maxim·lnÌ produktivitu a vöestrannost skenov·nÌ. Jako nejvytrvalejöÌ skener ve svÈ t¯ÌdÏ skenuje DR-1210C rychlostÌ 12 stran za minutu (str./min) v barv·ch, ËernobÌle a v odstÌnech öedÈ s rozliöenÌm 300 dpi a dosahuje maxim·lnÌho rozliöenÌ 600 dpi. Jeho funkËnost rozöi¯ujÌ t¯i nemÏnn· tlaËÌtka pro ˙lohy skenov·nÌ na tisk·rnu, skenov·nÌ do souboru a skenov·nÌ do e-mailu a k dispozici je dalöÌch 50 nastaviteln˝ch p¯Ìkaz˘, kterÈ lze uzp˘sobit podle konkrÈtnÌch pot¯eb uûivatele (nap¯. skenov·nÌ do specifick˝ch soubor˘ a e-mailov˝ch adres). Instalace za¯ÌzenÌ je velmi snadn· dÌky softwaru Easy Installer - instalaËnÌho pr˘vodce, kter˝ je dod·v·n se za¯ÌzenÌm. Novou souË·stÌ dod·vky je software Presto! BizCard Reader. UmoûÚuje naskenovat aû osm obchodnÌch navötÌvenek najednou, ËÌmû zajiöùuje efektivnÌ z·znam obchodnÌch kontakt˘. Po naskenov·nÌ se informace uloûÌ do zvolenÈ datab·ze kontakt˘, z kterÈ je lze snadno vyvolat. DalöÌ software, dod·van˝ se za¯ÌzenÌm jako jeho standardnÌ souË·st, je p¯ednÌ software

na trhu Adobe Acrobat 7.0 Std, Canon CapturePerfect 3.0 a OmniPage SE (verze 4).

Skener Canon DR1210C je v EvropÏ v prodeji od 1. dubna 2006.

Canon získal 2 ocenění asociace TIPA za nejlepší fotoaparát SpoleËnost Canon p¯i letoönÌm vyhl·öenÌ cen asociace TIPA (Technical Image Press Association) zÌskala 2 ocenÏnÌ za nejlepöÌ fotoapar·t. Fotoapar·t EOS 5D byl ocenÏn jako nejlepöÌ profesion·lnÌ digit·lnÌ zrcadlovka a Digital IXUS 65 jako nejlepöÌ ultrakompaktnÌ digit·lnÌ fotoapar·t. SpoleËnÏ se skuteËnostÌ, ûe spoleËnost Canon jiû Ëtvrt˝ rok po sobÏ zaujÌm· prvnÌ mÌsto na z·padoevropskÈm trhu s digit·lnÌmi fotoapar·ty, je ocenÏnÌ asociace TIPA jasn˝m potvrzenÌm p¯ednÌho postavenÌ spoleËnosti Canon na poli fotografick˝ch technologiÌ. "OcenÏnÌm Ëlen˘ asociace TIPA jsme velice potÏöeni," konstatoval Mogens Jensen, ¯editel Canon Consumer Imaging Europe. "Fotografie stojÌ v centru naöeho z·jmu a v oboru zobrazovacÌch technologiÌ se trvale snaûÌme o posouv·nÌ hranic. Pr˘lomov˝ fotoapar·t EOS 5D a inovativnÌ Digital IXUS 65 jsou uk·zkovÈ p¯Ìklady tÈto strategie."

vek vytvo¯enÌ zcela novÈ kategorie. "Je to prvnÌ digit·lnÌ fotoapar·t, kter˝ nabÌzÌ celopolÌËkov˝ snÌmaË o rozmÏrech 24 x 36 mm za realistickou cenu bez û·dn˝ch kompromis˘, co se kvality obrazu t˝Ëe," uvedli ËlenovÈ poroty TIPA. "RozliöenÌ 12,8 Mpx je dostateËnÈ pro velkÈ fotografie a poskytuje snÌmky s niûöÌ mÌrou öumu a vyööÌ kvalitou." SnÌmaË o velikosti kinofilmovÈho polÌËka takÈ znamen·, ûe kdyû fotografovÈ na tomto fotoapar·tu pouûÌvajÌ EF objektivy, realizuje se skuteËn· ohniskov· vzd·lenost objektiv˘.

NejlepöÌ profesion·lnÌ digit·lnÌ zrcadlovka - EOS 5D Kdyû byla zrcadlovka EOS 5D v roce 2005 uvedena na trh, znamenala kombinacÌ snÌmaËe CMOS o velikosti kinofilmovÈho polÌËka s lehk˝m, kompaktnÌm tÏlem pro segment digit·lnÌch zrcadlo-

NejlepöÌ ultrakompaktnÌ digit·lnÌ fotoapar·t: Digital IXUS 65 Ve vysoce konkurenËnÌm sektoru kompaktnÌch digit·lnÌch fotoapar·t˘ Digital IXUS 65 zaujal sv˝m zajÌmav˝m designem a vysok˝mi parametry. "Fotoapar·t Digital IXUS 65 s displejem LCD s ˙hlop¯ÌËkou 3" a ocelov˝m tÏlem vych·zÌ z p˘vodnÌ designovÈ koncepce fotoapar·t˘ IXUS, kter· usiluje o klasicky elegantnÌ styl," konstatovali porotci TIPA. Porota rovnÏû ocenila unik·tnÌ dotykovÈ ovl·d·nÌ Touch Control Dial, n·stroj pro prohlÌûenÌ obr·zk˘ Image Inspection Tool a moûnost nastavenÌ vysokÈ citlivosti ISO 800. (tz)

diskutovat. Ale j· tvrdÌm, ûe z kaûdÈ investiËnÌ pobÌdky, kter· byla poskytnuta velkÈ spoleËnosti, se pades·t, öedes·t Ëi sedmdes·t procent v˝nosu, toho jejÌho uûitku, p¯enese na malÈ a st¯ednÌ firmy v regionu a na lidi v oblasti. To povaûuji za daleko vÏtöÌ hodnotu neû teoretickÈ disputace o tom, zda jsou investiËnÌ pobÌdky fÈrovÈ nebo nejsou fÈrovÈ. TakÈ jsme Ëasto ze strany opozice kritizov·ni, ûe ûivnostnÌci majÌ p¯Ìliö byrokratickÈ prost¯edÌ. Uvedu jenom dva p¯Ìklady z poslednÌ doby, kterÈ povaûuji za cestu ke snÌûenÌ byrokracie. PrvnÌ je zjednoduöenÌ zakl·d·nÌ spoleËnostÌ. Z·kon jiû platÌ a jenom t˝dny n·s dÏlÌ od chvÌle, kdy bude moûno zaloûit firmu bÏhem kr·tkÈ chvÌle a n·vötÏvy jednoho jedinÈho ˙¯adu. Druh˝ p¯Ìklad jsou daÚovÈ pauö·ly - to p¯ece dramaticky zjednoduöuje ûivot statisÌc˘m lidÌ. NehledÏ jiû na fakt, ûe byly upraveny z·kony a velkÈ mnoûstvÌ podnikatel˘ nynÌ m˘ûe vÈst pouze ˙ËetnÌ evidenci mÌsto podvojnÈho ˙ËetnictvÌ. Pr·vÏ ve spojenÌ s vyuûitÌm daÚovÈho pauö·lu to pro ¯adu ûivnostnÌk˘ m˘ûe znamenat ˙sporu n·klad˘ a hlavnÏ - obrovskou ˙sporu Ëasu, kter˝ mohou vÏnovat prop¯ÌötÏ rozvoji svÈho podnik·nÌ Ëi svÈ rodinÏ, odpoËinku. TÌm nehodl·m tvrdit, ûe bylo udÏl·no vöe, co m˘ûe drobn˝m podnikatel˘ d·le pomoci. ChtÏli bychom jeötÏ o nÏco snÌûit danÏ z p¯Ìjm˘. NespornÏ by bylo vhodnÈ jeötÏ soustavnÏji pom·hat menöÌm firm·m p¯i jejich exportnÌch aktivit·ch. SoustavnÏ chceme jednat v Evrop-

skÈ unii o pot¯ebÏ rychlÈho otevÌr·nÌ trh˘ se sluûbami, pracovnÌch trh˘. Chceme takÈ dodrûet n·ö z·vazek a p¯ipravit zemi na p¯ijetÌ Eura v roce 2010. To bude dalöÌ mohutn˝ impuls pro usnadnÏnÌ obchodu a pronik·nÌ Ëesk˝ch produkt˘ na evropskÈ trhy a jednotn· mÏna v tÈto oblasti pom˘ûe pr·vÏ mal˝m a st¯ednÌm firm·m. Ji¯Ì Paroubek, p¯edseda »SSD

RoËnÌ pl·n pot¯ebuje operativnÌ zad·nÌ z vÌceletÈho - taktickÈho pl·nu, kter˝ je odvozen ze strategickÈho pl·nu. VÌcelet˝ pl·n je tedy pro st¯ednÏdob˝ horizont pojÌtkem mezi strategiÌ a operativnÌm/ roËnÌm pl·nem. 6. krok: Tvorba a realizace strategie Vzhledem k rostoucÌ dynamice a komplexnosti podnikatelskÈho prost¯edÌ se do pop¯edÌ dost·v· v˝voj a realizace dlouhodobÈ strategie a jejÌ komunikace nap¯ÌË celou spoleËnostÌ. Jiû v p¯edchozÌch kapitol·ch jsme zmÌnili pomocnÌky v podobÏ Balanced Scorecard Ëi Economic Value Added. 7. krok: Vytvo¯enÌ ˙ËinnÈho manaûerskÈho informaËnÌho systÈmu "Spr·vnÈ informace ve spr·vn˝ Ëas na spr·vnÈm mÌstÏ" nenÌ pouhou fr·zÌ, ale v dneönÌ infomaËnÌ spoleËnosti zahlcenÈ r˘znorod˝mi ˙daji nezbytnostÌ pro efektivnÌ pr·ci manaûer˘. Controlling je jednÌm z tÏch, kter˝ pom·h· definovat strukturu systÈm˘ ulehËujÌcÌch p¯Ìstup k relevantnÌm informacÌm.

8. krok: ZavedenÌ controllingu JakÈ ˙koly m· p¯evzÌt controlling v naöÌ spoleËnosti? Kdo podporuje myölenku zavedenÌ controllingu? Jak˝ je profil poûadavk˘ na naöeho controllera? Jak by mÏl b˝t controlling organizov·n? A dalöÌ podobnÈ ot·zky ¯eöÌme na z·vÏr procesu zav·dÏnÌ controllingu. Neocenitelnou pomocÌ p¯i zav·dÏnÌ controllingu jsou zkuöenosti tÏch, kte¯Ì podobnÈ problÈmy jiû ˙spÏönÏ vy¯eöili. Pr·vÏ novÈ podnÏty a cennÈ kontakty na odbornÌky z praxe m˘ûete zÌskat na semin·¯Ìch POINT Consulting, kde dÌky interaktivnÌ atmosfÈ¯e m·te moûnost diskutovat s experty z p¯ednÌch podnik˘ v »R a SR. Aktu·lnÌ nabÌdku semin·¯˘ naleznete na www.pointconsulting.cz nebo volejte +420 225 096 445 (ing. Petra Tritov·). VÌce o controllingu takÈ na www.point-consulting.cz - nejrozs·hlejöÌ Ëesk˝ informaËnÌ zdroj pro podnikovÈ ¯ÌzenÌ a controlling, kde lze tÈû objednat literaturu k uvedenÈ problematice. Ing. Petra Tritov·

Malí a střední podnikatelé mají silnou podporu Opozice st·le dokola opakuje, ûe vl·dy vedenÈ »SSD soustavnÏ poökozujÌ malÈ a st¯ednÌ podnikatele, niËÌ ûivnostnÌky. Pokud by to byla jenom z Ë·sti pravda, musela by b˝t »esk· republika ovl·d·na nÏkolika nadn·rodnÌmi firmami a drobnÈ podnik·nÌ by neexistovalo. ZjevnÏ to nenÌ pravda. Kaûd˝ z poslednÌch rok˘ vloûil st·t do podpory mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ zhruba 6,5 miliardy korun, v˝öe roËnÌch pobÌdek velk˝m dom·cÌm a zahraniËnÌm investor˘m je kolem 2,5 miliardy korun. Jak je vidno, st·t vkl·d· do drobnÏjöÌch forem ekonomiky nÏco mezi dvoj a trojn·sobkem ve srovn·nÌ s podporou investiËnÌch pobÌdek. Ale vÏc je pot¯eba vnÌmat jeötÏ p¯esnÏji. P¯edstavme si modelovou a st·tem podpo¯enou investici zahraniËnÌ spoleËnosti na zelenÈ louce v objemu 15 miliard korun a s cÌlov˝m poËtem tisÌc zamÏstnanc˘. Zkuöenosti z obdobn˝ch p¯Ìpad˘ ¯ÌkajÌ, ûe v relativnÏ kr·tkÈ dobÏ vznikne dÌky tÈto investici nÏkolik dalöÌch, kterÈ jiû lze nazvat st¯ednÌmi i menöÌmi. To p¯ich·zejÌ tradiËnÌ subdodavatelÈ investora a svoji v˝robnu stavÌ co nejblÌûe kv˘li n·klad˘m a dostupnosti. Objem celkov˝ch prost¯edk˘ je srovnateln˝, poËet zamÏstnanc˘ b˝v· celkovÏ nÏkolikr·t vyööÌ neû u hlavnÌho investora. Pro n·ö p¯Ìpad poËÌtejme pÏt tisÌc nov˝ch pracovnÌch mÌst. Celkem se tedy zamÏstnanost v oblasti zv˝öÌ o öest tisÌc mÌst. Ale ¯etÏz nekonËÌ. I subdodavaletÈ pot¯ebujÌ dodavatele, s·m velk˝ investor musÌ nakupovat

r˘znÈ komponenty a sluûby, pro kterÈ nem· celkovÈho partnera. NovÌ zamÏstnanci, kte¯Ì majÌ nynÌ podstatnÏ vyööÌ p¯Ìjem neû d¯Ìve z podpor a d·vek, svoje penÌze utr·cejÌ za zboûÌ a sluûby. To je chvÌle pro mÌstnÌ firmy, pokud se umÌ orientovat v situaci, znamen· to dalöÌ tisÌce mÌst a dalöÌ r˘st jejich trûeb. Nakonec vznikne deset tisÌc mÌst a z toho polovina ve spoleËnostech menöÌch, pop¯ÌpadÏ u mÌstnÌch drobn˝ch podnik˘ Ëi ûivnostnÌk˘, ve sluûb·ch. Co tedy p¯inesla investiËnÌ pobÌdka pro naöeho modelovÈho v˝robce? Jeho p¯Ìchod znamen· podstatn˝ ˙bytek nezamÏstnan˝ch v regionu, to znamen·, ûe st·t uöet¯Ì na n·kladech a naopak inkasuje z mezd danÏ, soci·lnÌ a zdravotnÌ pojiötÏnÌ. To samo nenÌ m·lo, ale jeötÏ tu jsou sekund·rnÌ dopady - tedy p¯Ìchod subdodavatel˘ a dalöÌ investice. S tÌm souvisÌ i dalöÌ vytvo¯en· mÌsta, znovu niûöÌ n·klady st·tu a dokonce i vyööÌ p¯Ìjmy. A koneËnÏ terci·lnÏ se p¯Ìchod promÌtne do p˘vodnÌch mÌstnÌch firem ve v˝robÏ i sluûb·ch, kterÈ dostanou r˘stov˝ impuls, p¯ijmou dalöÌ lidi a tak d·le. ODS vytv·¯Ì prostor pln˝ nen·visti k velk˝m investor˘m a ¯Ìk· ûivnostnÌk˘m, ûe vl·da bere jejich penÌze a doslova je po miliard·ch vnucuje zahraniËnÌm firm·m. Je tÏûkÈ vzdorovat takovÈ demagogii, ale neû nÏkdo uvÏ¯Ì, mÏl by si v hlavÏ p¯ehr·t ten mechanismus, kter˝ jsem zde popsal. Pokud ho dok·ûe racion·lnÏ a na p¯Ìkladech z praxe vyvr·tit, dobr· - r·d o tom budu

Controlling a řízení podniku v praxi Zavedení účinného systému controllingu V prvnÌch Ëty¯ech Ë·stech naöeho seri·lu jsme v·m p¯edstavili z·kladnÌ i pokroËilejöÌ n·stroje a metody controllingu. V dneönÌm dÌle naleznete struËn˝ popis osmi krok˘ pro zavedenÌ ˙ËinnÈho systÈmu controllingu, pop¯. pro vylepöenÌ jeho aktu·lnÌho stavu. UvedenÈ postupy lze vyuûÌt v podniku jakÈkoli velikosti a v kaûdÈm oboru. 1. krok: DiagnÛza ˙ËetnictvÌ a podnikovÈho pl·nov·nÌ Kaûd˝ podnik pouûÌv· urËitÈ prvky controllingu a disponuje externÌm (z·konn˝m) ˙ËetnictvÌm. V prvnÌ f·zi si klademe ot·zky, zda kalkulujeme internÌ hospod·¯sk˝ v˝sledek podle druh˘ n·klad˘, n·kladov˝ch st¯edisek a nositel˘ n·klad˘. Zda pracujeme s rozvahou, investiËnÌm a obÏûn˝m majetkem. Pl·nujeme na jeden rok i vÌce let?

22

5.

2. krok: Definov·nÌ profilu poûadavk˘ na systÈm controllingu V dalöÌm kroku zjiöùujeme, jakÈ jsou informaËnÌ pot¯eby manaûer˘. Jak by mÏl n·ö controlling vypadat s ohledem na velikost naöeho podniku, program produkt˘, naöi organizaËnÌ strukturu, konkurenci Ëi trh dodavatel˘ a z·kaznÌk˘. 3. krok: Transformace finanËnÌho ˙ËetnictvÌ na manaûerskÈ ˙ËetnictvÌ ManaûerskÈ ˙ËetnictvÌ je d˘leûit˝m n·strojem controllera zamÏ¯ujÌcÌm se na hospod·rnou realizaci produkt˘ a sluûeb, kterÈ jsou klÌËovou ËinnostÌ podniku. Pracuje tedy nejen s finanËnÌmi, ale p¯edevöÌm s provoznÌmi Ëi obchodnÌmi daty. 4. krok: Od manaûerskÈho ˙ËetnictvÌ k roËnÌmu pl·nov·nÌ a rozpoËtov·nÌ Jak stanovit jednotky zodpovÏdnosti a pl·novat jejich v˝sledek (rozpoËtov·nÌ)? Jak na z·kladÏ informacÌ z manaûerskÈho ˙ËetnictvÌ pl·novat cÌlovÈ veliËiny pro jednotlivÈ ˙tvary, podnik jako celek a sledovat jejich plnÏnÌ v pr˘bÏhu roku? 5. krok: Vytvo¯enÌ vÌceletÈho pl·nov·nÌ

www.prosperita.info

květen 2006

TRH INFORMACÍ

Mezinárodní konference Forum Populini 2006 Partnerství státu a soukromého sektoru - výzva pro veřejné finance 21. století John Major vystoupil na konferenci s Mirkem Topolánkem

N

a konferenci Forum Populini 2006, která se uskutečnila pod záštitou předsedy ODS Mirka Topolánka nedávno v Praze, vystoupil John Major, bývalý ministerský předseda Spojeného království Velké Británie a severního Irska. Možná se zeptáte, proč zrovna na jmenovanou konferenci přijela tato známá osobnost. Odpověď je velmi jednoduchá:

John Major byl prvnÌm premiÈrem, za jehoû vl·dy (1990-1997) se zaËaly uv·dÏt do praxe projekty partnerstvÌ ve¯ejnÈho a soukromÈho sektoru (Public Private Partnership - PPP). "Koho jinÈho jsme si mÏli pozvat, aby se s n·mi podÏlil o svÈ zkuöenosti?" To byla ¯eËnick· ot·zka Mirka Topol·nka, kter· z·roveÚ odpovÏdÏla na v˝chozÌ ot·zku. John Major uvedl, ûe rozhodnutÌ pro PPP je pro politika odv·ûnÈ, ale ûe vÏ¯Ì v jejich ˙spÏch. Je to totiû jedna z cest, kter· m˘ûe posunout vnÌm·nÌ obou stran o krok d·le, a na konci tÈto cesty by mÏl b˝t spokojenÏjöÌ obËan, st·t i soukromÈ firmy, tedy kaûd˝ ËlovÏk v tÈ kterÈ zemi. Je to cesta hled·nÌ vz·jemnÈ komunikace, je to cesta Ëinorodosti ku vöestrannÈmu uûitku. Na adresu »eskÈ republiky John Major ¯ekl: "MyslÌm, ûe v rozpoËtu nikdy nebudete mÌt dost penÏz, abyste zajistili veökerou pot¯ebnou infrastrukturu a sluûby. MusÌ p¯ijÌt soukromÈ penÌze, je to nutnÈ pro udrûenÌ konkurenceschopnosti jak uvnit¯ EU, tak mimo ni." Mirek Topol·nek p¯ipomnÏl ne˙spÏön˝ projekt d·lnice D 47 a zd˘raznil, ûe pokud majÌ projekty PPP fungovat, musÌ mÌt opravdu vöechna PPP vËetnÏ PartnerstvÌ, coû znamen· v˝hodnost pro obÏ strany, soukrom˝ sektor i st·t. "Jinak jde pouze o PP, tedy o P¯idÏlov·nÌ Prebend." PartnerstvÌ ve¯ejnÈho a soukromÈho sektoru (Public Private Partnership - PPP) m· v »eskÈ

republice öpatnou povÏst pr·vÏ kv˘li ne˙spÏönÈmu pokusu o v˝stavbu d·lnice D 47. "Kaûd˝ projekt PPP musÌ opravdu mÌt t¯i "P": nejprve je t¯eba odpovÏdÏt si na ot·zku ProË?, tedy projekt dob¯e zd˘vodnit, pak musÌ probÏhnout Pr˘hlednÈ v˝bÏrovÈ ¯ÌzenÌ a nakonec musÌ za st·t nastoupit kvalitnÌ Pr·vnÌci, aby nep¯iöel k finanËnÌ ˙honÏ. Bez splnÏnÌ tÏchto p¯edpoklad˘ jde jen o vyhazov·nÌ penÏz a pobÌdku ke korupci", ¯Ìk· k tomu Mirek Topol·nek. Po¯adatelÈ chtÏli konferencÌ o PPP za ˙Ëasti dom·cÌch p¯edstavitel˘ politiky a hospod·¯stvÌ a zahraniËnÌch host˘ p¯ispÏt k lepöÌ informovanosti o tomto fenomÈnu. Na ot·zku, zda kromÏ zkuöenostÌ s PPP John Major d·val Mirkovi Topol·nkovi takÈ politickÈ rady p¯ed volbami, b˝val˝ britsk˝ premiÈr odpovÏdÏl: "MyslÌm, ûe Mirek û·dnÈ rady nepot¯ebuje a umÌ si dob¯e poradit s·m." Konference si kladla t¯i z·kladnÌ ot·zky: Jak racion·lnÏji hospoda¯it s ve¯ejn˝m majetkem? Jak öet¯it ve¯ejnÈ finance? Jak vytv·¯et ve¯ejnosoukrom· partnerstvÌ? Po¯adatelÈ chtÏli konferencÌ o PPP za ˙Ëasti dom·cÌch p¯edstavitel˘ politiky a hospod·¯stvÌ a zahraniËnÌch host˘ p¯ispÏt k lepöÌ informovanosti o tomto fenomÈnu. Konference se uskuteËnila pod z·ötitou p¯edsedy ODS Mirka Topol·nka jako sedm· v projektu Forum Populini. ⁄vodnÌ slovo p¯ednesl p¯edseda ODS

Mirek Topol·nek. Na konferenci vystoupil takÈ praûsk˝ prim·tor Pavel BÈm, poslanec ODS, MojmÌr Hampl, Ëlen p¯edstavenstva »eskÈ konsolidaËnÌ agentury, LudÏk Sekyra, p¯edseda p¯edstavenstva spoleËnosti Sekyra Group a.s. V r·mci projektu Forum Populini se dosud odehr·ly konference: Forum Populini 2003 - Reforma ve¯ejn˝ch financÌ Forum Populini 2004 - Evropsk· agenda Forum Populini 2004 - EfektivnÌ st·t

Forum populini 2005 - Rovn· daÚ Forum Populini 2005 - Summit V4 + Ukrajina Forum Populini 2005 - Kuba - na cestÏ k demokracii (tz, rix) ✑

Finančním ředitelem za rok 2005 se stal František Lambert NejlepöÌm finanËnÌm ¯editelem v roce 2005 je Frantiöek Lambert z »eskÈ televize (»T). V internetovÈ anketÏ, kterou uspo¯·dal Klub finanËnÌch ¯editel˘ (CFO Club), o tom rozhodli odbornÌci z oblasti financÌ. DruhÈ mÌsto obsadil finanËnÌ ¯editel »eskÈ spo¯itelny Duöan Baran, t¯etÌ skonËil Milan Bl·ha ze äkoda Machine Tools. Rada klubu definovala z·kladnÌ kritÈria a nominovala deset kandid·t˘. "Anketou FinanËnÌ ¯editel roku jsme chtÏli zd˘raznit v˝znam finanËnÌho ¯ÌzenÌ pro kaûdou spo-

leËnost. To takÈ dokl·d· fakt, ûe na prvnÌ t¯ech mÌstech se umÌstili z·stupci tvrdÈho pr˘myslu, bankovnÌho a medi·lnÌho sektoru. VÌtÏzovÈ byli ocenÏnÌ za mimo¯·dnÈ v˝sledky v oblasti finanËnÌho ¯ÌzenÌ, za snÌûenÌ n·klad˘, ¯ÌzenÌ integraËnÌho procesu nebo v˝znamnÈho posÌlenÌ zdroj˘. Jsem p¯esvÏdËen, ûe ceny se nach·zejÌ ve spr·vn˝ch rukou," ¯ekl prezident klubu Dean Brabec, Market Director Arthur D. Little. Frantiöek Lambert byl nominov·n za zavedenÌ nov˝ch pravidel ekonomickÈho ¯ÌzenÌ, snÌûenÌ

COOP Jednota Bratislava, s.d. poroste s informačním systémem G.O.L.D.® COOP Jednota Bratislava, s.d. p˘sobÌcÌ na poli slovenskÈho potravin·¯skÈho maloobchodu, si zvolila jako dodavatele informaËnÌho systÈmu pro ¯ÌzenÌ obchodnÌch operacÌ spoleËnost U&SLUNO a.s., kter· uspÏla ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ s informaËnÌm systÈmem G.O.L.D.Æ z produkce francouzskofinskÈ spoleËnosti Aldata Solution S.A. Aplikace G.O.L.D.Æ bude zajiöùovat klÌËovÈ oblasti provozu spoleËnosti COOP Jednota Bratislava, s.d., mezi kterÈ pat¯Ì ¯ÌzenÌ n·kupu s vyhodnocov·nÌm zpÏtn˝ch bonus˘, ¯ÌzenÌ prodejnÌch form·t˘, sledov·nÌ obchodnÌch akcÌ apod. V r·mci implementace budou instalov·ny PDA termin·ly s WiFi p¯ipojenÌm, kterÈ umoûnÌ

Co nemusíte dělat, svěřte jinému

pr·ci s aplikacÌ G.O.L.D.Æ p¯Ìmo na prodejnÌ ploöe. "P¯i v˝bÏru informaËnÌho systÈmu jsme se ¯Ìdili nabÌdkou funkcÌ systÈmu a odbornostÌ partnera, kter˝ bude projekt realizovat. Proveden· p¯edimplementaËnÌ studie prok·zala, ûe nov˝ informaËnÌ systÈm p¯inese podniku v˝hody integrovanÈho ¯eöenÌ, kterÈ zkvalitnÌ cel˝ proces obchodnÌch operacÌ v COOP Jednota Bratislava, s.d." uvedla p¯ed ned·vnem gener·lnÌ ¯editelka ing. Anna Grollov·. Pr·ce na implementaci systÈmu G.O.L.D. Æ byly zah·jeny v ˙noru letoönÌho roku a spuötÏnÌ do rutinnÌho provozu se oËek·v· ve druhÈ polovinÏ roku 2006. (tz)

8. díl

TNT Express sponzoruje novou knihu a výstavu Jana Šibíka - Stories V minul˝ch dÌlech naöeho seri·lu o TNT Express jsme se zab˝vali vÏtöinou ˙spÏchy spoleËnosti, novinkami a zajÌmavostmi. Tentokr·t bychom chtÏli zmÌnit aktivitu, kter· v podnikatelskÈm ûivotÏ nenÌ zcela bÏûn·, ale k TNT neodmyslitelnÏ pat¯Ì - nabÌdka pomoci, sponzorstvÌ. TNT Express se letos rozhodla st·t hlavnÌm partnerem novÈ kniky a v˝stavy Jana äibÌka pod n·zvem Stories. Kniha bude mÌt 12 fotoreport·ûÌ, jejichû hybn˝m podtextem jsou osudovÈ st¯ety a ud·losti ve svÏtÏ za poslednÌch pÏt let - niËiv· vlna tsunami, AIDS v OdÏse, v·lky v Ir·ku, Afgh·nist·nu a LibÈrii, bÌda v uteËeneck˝ch t·borech v Angole, poh¯eb papeûe i ud·-


pohled·vek a finanËnÌ stabilizaci »T. Podle nÏj vöak pohled·vky nebyly hlavnÌm problÈmem »T. Lambert, kter˝ p¯iöel do »eskÈ televize v druhÈ polovinÏ roku 2003, za hlavnÌ problÈmy oznaËil deficit mezi investicemi a odpisy ve v˝öi vÌce jak 700 milion˘ KË (technika byla odepsan· z 90 %), p¯ibliûnÏ 800 milion˘ KË ztr·ty za p¯edchozÌ dva roky a v˝hled na dalöÌ t¯ÌsetmiliÛnovou ztr·tu s nutnostÌ vzÌt si na ni ˙vÏr. "To vöe mÏlo spoleËn˝ jmenovatel: nekvalifikovanÈ finanËnÌ ¯ÌzenÌ. Stejn˝m problÈmem byla i skuteËnost, ûe nikdo nebyl schopen ¯Ìct, jak se z tÈto situace dostat," uvedl nejlepöÌ Ëesk˝ finanËnÌ ¯editel. F. Lambertovi se poda¯ilo otoËit vysoce ztr·tovÈ hospoda¯enÌ do vyrovnanÈho bÏhem jedinÈho roku. "Dok·zali jsme, ûe »T je finanËnÏ ¯iditeln· a financovateln·. A to jsme rozöÌ¯ili vysÌl·nÌ ze dvou na Ëty¯i programy," poznamenal F. Lambert. Frantiöek Lambert (* 1955) je ve svÈ souËasnÈ funkci od roku 2003. P¯edtÌm pracoval jako gener·lnÌ ¯editel Tajmac - ZPS a jako gener·lnÌ a p¯edtÌm jako finanËnÌ ¯editel v Kovosvitu Sezimovo ⁄stÌ. Vystudoval ekonomiku a ¯ÌzenÌ strojÌrenskÈ v˝roby na VysokÈ ökole strojnÌ a elektrotechnickÈ v Plzni zamÏ¯enÌ ekonomika a ¯ÌzenÌ. KromÏ sv˝ch pracovnÌch aktivit je p¯edsedou dozorËÌ rady okresnÌ nemocnice T·bor a uËÌ na »VUT na kated¯e ekonomiky a ¯ÌzenÌ. Coby gener·lnÌ ¯editel KOVOSVITU byl pÏtkr·t finalistou ankety ⁄spÏön˝ manaûer roku a v letech 1998 a 1999 tento titul zÌskal. F. Lambert je ûenat˝, m· dvÏ dÏti a k jeho z·lib·m pat¯Ì sport, umÏnÌ, literatura, kresba, grafika. VÌtÏz v˝roËnÌ ceny byl ozn·men v r·mci slavnostnÌho veËera v N·rodnÌm domÏ na Vinohradech v Praze. (tz)

losti po smrti J·sira Arafata a nekonËÌcÌ n·silÌ v PalestinÏ. V knize nebudou chybÏt snÌmky ze Z·padnÌho b¯ehu Jord·nu, Ukrajiny, Ir·ku, Ir·nu, Indie, Vatik·nu, SevernÌ Koreji, Afgh·nist·nu, Palestiny, SrÌ Lanky a LibÈrije. "Aktivity Jana äibÌka jsou n·m velmi blÌzkÈ, jeho pomoci tÏm nejchudöÌm a nejvÌce hladovÏjÌcÌm si velice v·ûÌme. Naöe aktivity jsou smÏ¯ov·ny lidem bez potravin, uvÏdomujeme si totiû, ûe na celÈm svÏtÏ hladovÌ p¯es 800 milion˘ lidÌ a vÌce neû jedna t¯etina z nich jsou dÏti. V d˘sledku podv˝ûivy a hladu zem¯e kaûd˝m rokem vÌce lidÌ neû na HIV, mal·rii a tuberkulÛzu dohromady. A navÌc, kaûd˝m p·t˝m umÌrajÌcÌm je dÌtÏ! Snad

i kniha a v˝stava Jana äibÌka p¯imÏje naöi ve¯ejnost k zamyölenÌ se nad tÌmto problÈmem," ¯ekl Ing. Petr Chv·tal, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti TNT Express v »eskÈ republice. Na tomto mÌstÏ je t¯eba p¯ipomenout, ûe TNT dopravuje zdarma potraviny do nejvÌce postiûen˝ch oblastÌ. Na svÏtÏ je totiû produkov·no dostateËnÈ mnoûstvÌ potravin pro celou populaci, neefektivnÌ ¯eöenÌ v oblasti logistiky jsou vöak p¯ÌËinou toho, ûe potraviny se nedostanou k hladovÏjÌcÌm lidem. Zprost¯edkovat pomoc pot¯ebn˝m p¯itom nenÌ nijak sloûitÈ - je aû neuvÏ¯itelnÈ, ûe Ë·stka 38 Eur (cca 1 200 KË) zajistÌ v zemÌch t¯etÌho svÏta jednomu dÌtÏti stravu a vzdÏl·nÌ na cel˝ rok! TNT je takÈ kaûdoroËnÌm spoluorganiz·torem

celosvÏtovÈho pochodu proti hladu "Fight Hunger: Walk the World", jehoû hlavnÌm cÌlem je posÌlenÌ povÏdomÌ o problÈmu hladu ve svÏtÏ a zÌsk·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ pro World Food Programme (WFP), neziskovou organizaci p¯i OSN. A na z·vÏr bychom v·s chtÏli pozvat na v˝stavu Jan äibÌk - Stories, kter· se kon· od 7. Ëervna 2006 v prostor·ch StaromÏstskÈ radnice.

23

kvÏten 2006, roËnÌk 8

Manažer na svém místě

Slavnostní vyhlášení vítězů soutěže Manažer roku 2005 a Den úspěšných manažerů a firem

Ž

ofín, 20. dubna 2006 - vyhlášením těch nejlepších vyvrcholilo několikaměsíční hodnocení a posuzování manažerských kvalit jednotlivých kandidátů na vítěze v soutěži Manažer roku 2005.

13. roËnÌk soutÏûe Manaûer roku m· svÈ vÌtÏze. N·rodnÌ komise rozhodla mezi 85 finalisty o tÏch, kte¯Ì obsadili prvnÌ mÌsta v jednotliv˝ch soutÏûnÌch kategoriÌch, kter˝mi jsou

4. 5.

Manaûer roku 2005 Ing. Pavel Kafka, dr. h.c., Siemens s.r.o. Manaûerka roku 2005 Jana Mal·, Moravsk· ˙st¯edna Brno, d.u.v. VynikajÌcÌ manaûer malÈ firmy (do 50 zamÏstnanc˘) JUDr. Josef äest·k, Carlson Wagonlit Travel VynikajÌcÌ manaûer st¯ednÌ firmy (do 250 zamÏstnanc˘) PhDr. Petr Fejk, Zoologick· zahrada hl. mÏsta Prahy

10.

TOP 10

11.

1. Ing. Pavel Kafka, dr. h.c., Siemens s.r.o. 2. PhDr. Petr Fejk, Zoologick· zahrada hl. mÏsta Prahy 3. Ing. ZbynÏk FrolÌk, LINET, s.r.o. 4. AntonÌn KonÌËek, KOVOKON Popovice, s.r.o. 5. MUDr. Old¯ich äubrt, CSc. MBA, Nemocnice Na Homolce 6. Ing. Jan H˘da, Ryb·¯stvÌ T¯eboÚ, a.s. 7. Jana Mal·, Moravsk· ˙st¯edna Brno, d.u.v. 8. Ing. Jaroslav NoûiËka, KOBIT s.r.o. 9. Ing. Josef Blecha, FEZKO a.s. 10. Ing. LudÏk Pfeifer, CSc. M.C. TRITON s.r.o.

Manaûer odvÏtvÌ 1. ZemÏdÏlstvÌ - Ing. ZdenÏk »·stka, AGROSPOL, Mal˝ Bor, a.s. 2. Rybolov a chov ryb - Ing. Jan H˘da, Ryb·¯stvÌ T¯eboÚ, a.s. 3. V˝roba potravin a n·poj˘ - Ing. ZdenÏk Jan-

6.

7. 8. 9.

12. 13. 14. 15. 16. 17.

18. 19. 20.

dejsek, CSc., RABBIT Trhov˝ ätÏp·nov, a.s. V˝roba a zpracov·nÌ textilu, odÏv˘ a k˘ûe Ing. Josef Blecha, FEZKO a.s. Chemie a plasty - Ing. Kamila Pavelcov·, MBA, Dukol Ostrava, s.r.o. V˝roba z·kladnÌch kov˘, hutnÌch a kovo. v˝robk˘ - AntonÌn KonÌËek, KOVOKON Popovice, s.r.o. V˝roba stroj˘ - Ing. Frantiöek Kulovan˝, jr. MBA, BAEST, a.s. V˝roba za¯ÌzenÌ - Ing. ZbynÏk FrolÌk, LINET, s.r.o. V˝roba elektrick˝ch p¯Ìstroj˘ a za¯ÌzenÌ Ing. ZdenÏk Ulmann, KUVAG CR, s.r.o. V˝roba dopravnÌch prost¯edk˘ a p¯ÌsluöenstvÌ - Ing. Pavel Kafka, dr. h.c., Siemens s.r.o. StavebnictvÌ - Ing. Ivan Bauer, MBA, Pr˘mstav a.s. V˝roba stavebnÌch materi·l˘ - Ing. VladimÌr Herman, Tarmac CZ, s.r.o. Obchod a souvisejÌcÌ Ëinnosti - Jana Mal·, Moravsk· ˙st¯edna Brno, d.u.v. Ubytov·nÌ a stravov·nÌ - Roman Vacho, Grandhotel Pupp Karlovy Vary, a.s. CestovnÌ ruch - Viliam Sivek, EuroAgentur Hotels a Travel Doprava, spoje a logistika - Ing. Josef Bazala, »eskÈ dr·hy, a.s. PenÏûnictvÌ a pojiöùovnictvÌ - Ing. Karel äatera, Ph.D., MBA, ZdravotnÌ pojiöùovna Ministerstva vnitra »R BezpeËnostnÌ sluûby - Veronika F·berov·, Group 4 Falck, a.s. Zpracov·nÌ dat a souvisejÌcÌ Ëinnosti Renata TelÌnov·, Scanservice s.r.o. V˝zkum a v˝voj - Ing. Milan Holl, CSc., V˝zkumn˝ a zkuöebnÌ leteck˝ ˙stav, a.s.

Čísla o Manažerovi roku 2005, z nichž se mnohé dozvíte N·ö Ëasopis mapuje soutÏû Manaûer roku jiû pÏknou ¯·dku let. MnozÌ z ocenÏn˝ch takÈ v jednotliv˝ch vyd·nÌch Prosperity figurovali, a vÏ¯Ìm, ûe i figurovat budou. Ne jinak tomu je pr·vÏ letos. P¯in·öÌme povÌd·nÌ o lidech, jejichû mozek a srdce pat¯Ì nejen jim samotn˝m, ale tak trochu n·m vöem. Jsou to ti, kte¯Ì riskujÌ - rozd·vajÌ se. A majÌ ˙spÏch. Firmy, kterÈ vedou, jsou dob¯e vidÏt. St·vajÌ se inspiracÌ pro ostatnÌ. A to je dob¯e. Pro zajÌmavost vöak p¯ijmÏte nejprve p·r Ëerstv˝ch ËÌsel:

● 85 finalist˘ v 25 odvÏtvÌch ● 13 ûen + 72 muû˘ ● nejmladöÌ finalista m· 28 let (Ing. J. HanzlÌËkov·), nejstaröÌ 67 let (Ing. B. Vok·l, CSc.) ● vÏkov˝ pr˘mÏr finalist˘ je 49 let ● vÏkov˝ pr˘mÏr finalistek je nÏco p¯es 42 let ● vÏkov˝ pr˘mÏr finalist˘-muû˘ dosahuje 50 let ● do 35 let je 9 finalist˘ ● 60 a vÌce let m· 14 finalist˘

Od MR 1996 v dalöÌch 6 roËnÌcÌch, tj. do MR 2001 byl kromÏ titulu Manaûer a Manaûerka roku udÏlov·n taktÈû titul: ⁄spÏön˝ manaûer. Nositeli tohoto titulu jsou: ⁄M 1996 ⁄M 1997 ⁄M 1998 ⁄M 1999 ⁄M 2000 ⁄M 2001 »ern˝ Pevn˝ »ern˝ Buka Appelfeld Adamec Kadlus Vozdeck˝ H·ba CÌlek Buda Burda KaluûÌk R˝dl K·zeck˝ Dvo¯·k Burda Burian KratochvÌl Chmela¯ Knotek Grund »erm·k »erm·k Kub·k Jindra Lambert H·ba FrolÌk Dedkov· Neöpor Zeman MotlÌkov· Han·k Chmela¯ Fiöer Nov·k Kutilov· M¸hlfeit KoötÌ¯ Kraus Chmela Parmov· Duba Ovsjannikov Lambert K˘la Koz·kov· Pe¯ina Mal· Pallay Lelek LukaËoviË Kraus PÌskovsk· Kulh·nek Rˆgnerov· Maty·ö Majer Majer Pomik·Ëek »ern˝ Semer·d M¸hlfeit Negrov· Seidler Poul He¯mansk˝ äim·Ëkov· OtÈpka Pelc Smolka äv·b Hlinka Vozdeck˝ Rˆgnerov· P¯erost St·vkov· Vajnar Kraus Zem·nek Stroner äubrt V·lka MakoviËka äenk˝¯ov· Urban ZboûÌnek Matouökov· Vlk Vyhn·lek Zeman PopoviË Weigl ärÈdl Zem·nek Vaöek

24

21. ProjektovÈ poradenstvÌ a ekologie - Ing., Bc. Ji¯Ì Jeû, DIAMO, s.p. 22. VzdÏl·v·nÌ - Ing. LudÏk Pfeifer, CSc. M.C. TRITON s.r.o. 23. ZdravotnictvÌ, soci·lnÌ pÈËe a v˝chova, MUDr. Old¯ich äubrt, CSc. MBA, Nemocnice Na Homolce 24. PoradenstvÌ v oblasti podnik·nÌ a ¯ÌzenÌ Ing. Dalibor KonviËka, LOGIS s.r.o. 25. Sluûby pro podnikatele, organizace a ve¯ejnost - PhDr. Petr Fejk, Zoologick· zahrada hl. mÏsta Prahy

SoutÏû Manaûer roku je ve¯ejnou soutÏûÌ osobnostÌ v oblasti managementu a ekonomiky v »R. PoprvÈ byla vyhl·öena v roce 1993. M· dlouholetou podporu vl·dnÌch p¯edstavitel˘ - z·ötitu p¯edsedy vl·dy. SoutÏû je nez·vislÈ, nadoborovÈ, exaktnÌ hodnocenÌ uzn·van˝ch odbornÌk˘, nejedn· se o nahodilou anketu Ëten·¯˘ Ëi laik˘. Ofici·lnÌmi vyhlaöovateli jsou: »esk· manaûersk· asociace, Svaz pr˘myslu a dopravy »R, Konfederace zamÏstnavatelsk˝ch a podnikatelsk˝ch svaz˘ »R. Jana FuËÌkov·, tiskov· mluvËÌ

V roce 2003 bylo poprvé vyhlášeno pořadí TOP 10: TOP 10 MR 2003:

TOP 10 MR 2004:

1

Roman

1

Burda

2

Pant˘Ëkov·

2

Petr·Úov·

3-4

Cienciala

3

Dev·t

3-4

Janiczek

4

P·lffy

5

Klimöa

5

Jener·l

6

BÏlohlav

6

äarman

7

Dvo¯·k R.

7

Zem·nek

8

HanzlÌk P.

8

Blecha

9

PÈrez de Leza

9

éikovsk˝

10

ZahradnÌËek

10

Mikol·ö

● 85 finalist˘ pracuje ve firm·ch, kterÈ zamÏstn·vajÌ celkem cca 115 tisÌc zamÏstnanc˘ ● 11 finalist˘ ¯ÌdÌ malÈ firmy do 50 zamÏstnanc˘ ● 40 finalist˘ ¯ÌdÌ st¯ednÌ firmy do 250 zamÏstnanc˘ ● nejvÏtöÌ firma, kterou reprezentuje finalista soutÏûe MR, zamÏstn·v· 69 700 zamÏstnanc˘ (ing. J. Bazala, »D, a.s.) ● 8 finalist˘ stojÌ v Ëele firem, kterÈ zamÏstn·vajÌ 1 000 aû 3 500 zamÏstnanc˘ ● finalista stojÌcÌ v Ëele nejmenöÌ firmy zamÏstn·v· 12 zamÏstnanc˘ na pln˝ ˙vazek (Mgr. A. »apkov·, Soukrom· vyööÌ odborn· ökola umÏnÌ a reklamy, s.r.o.) ● finalistÈ reprezentujÌ firmy, kterÈ v uplynulÈm roce dos·hly trûby na 128 miliard KË - z toho export 13 mld. KË - p¯idan· hodnota cca 26 mld. KË - 22 firem dosahuje trûby p¯es 1 mld. KË

● z hlediska pr·vnÌ subjektivity je zastoupenÌ n·sledujÌcÌ: - 38 akciov˝ch spoleËnostÌ - 30 spoleËnostÌ s ruËenÌm omezenÌm - 6 v˝robnÌch druûstev - 12 ostatnÌ firmy ● nejvÌce zastoupenÈ odvÏtvÌ: CHEMIE A PLASTY a STAVEBNICTVÕ - po 5 finalistech ● 22 finalist˘ soutÏûÌ podruhÈ nebo pot¯etÌ ● nejvÌce zastoupen˝ kraj: Praha 32x, Moravskoslezsk˝ 7x, St¯edoËesk˝ 7x

NÏkolik zajÌmav˝ch ˙daj˘ o MR Za dobu existence (12 roËnÌk˘) do fin·le postoupilo celkem 600 manaûersk˝ch osobnostÌ: ● z toho 69 ûen ● a 531 muû˘ pokraËov·nÌ na stranÏ 25

www.prosperita.info/prilohy


Čísla o Manažerovi roku 2005, z nichž se mnohé dozvíte pokraËov·nÌ ze strany 24 Titulem Manaûer/ka roku bylo celkem ocenÏno 37 osobnostÌ. V prvnÌch dvou roËnÌcÌch zÌskalo titul MR vûdy 6 manaûer˘: ● MR 1993: Feix, Handl, KrejËÌ, Navr·til, PopoviË, ZboûÌnek ● MR 1994: Domeck˝, JÌzdn˝, Karas, Sikora, Surka, Zelenka V n·sledujÌcÌch t¯ech roËnÌcÌch zÌskali titul vûdy 3 manaûe¯i: ● MR 1995: K·zeck˝, PavlÌËek, Soudek ● MR 1996: Kadlus, KratochvÌl, Poul ● MR 1997: Pevn˝, PopoviË, R˝dl V roce 1996 byla v novÈ kategorii poprvÈ ocenÏna Manaûerka roku jako nej˙spÏönÏjöÌ ûena mezi manaûery: ● MR 1996: PÌskovsk· ● MR 1997: Parmov· Od roku 1998 je vyhl·öen vûdy jeden Manaûer roku, pop¯. Manaûerka roku. ● MR 1998: »ern˝ äim·Ëkov· ● MR 1999: M¸lhfeit Rˆgnerov· ● MR 2000: Pelc Negrov· ● MR 2001: Majer Koz·kov· ● MR 2002: KaËena Koutsk· ● MR 2003: Roman Pant˘Ëkov· ● MR 2004: Burda Petr·Úov· ● MR 2005: Kafka Mal· Jedin˝m dvojn·sobn˝m nositelem titulem MR je ätÏp·n PopoviË (1993, 1997). Od roku 1997 je soutÏû otev¯ena pro vöechny manaûery p˘sobÌcÌ na ˙zemÌ »R (i pro cizÌ st·tnÌ p¯ÌsluönÌky, kte¯Ì u n·s p˘sobÌ alespoÚ po dobu 3 let), p¯edtÌm jen pro ËeskÈ manaûery. ZatÌm se z˙Ëastnili: ● MR 1999: Lars E.O.Lundquist, Rostya Gordon-Smith ● MR 2000: Pascal Guillaume ● MR 2001: Petr A. Urban ● MR 2002: nikdo ● MR 2003: Javier Perez de Leza ● MR 2004: Harald Hofmann, Sepp Leimgruber, Jean-Francois Salzmann ● MR 2005: Leopold Schoeller Ke zkvalitnÏnÌ a pro vÏtöÌ objektivitu soutÏûe byly v roce 2002 zavedeny kategorie VynikajÌcÌ manaûer malÈ firmy (do 50 zamÏstnanc˘), VynikajÌcÌ manaûer st¯ednÌ firmy (do 250 zamÏstnanc˘) a Manaûer odvÏtvÌ. VÌtÏzovÈ: ● MR 2002: do 50 zamÏstnanc˘: BulÌn do 250 zamÏstnanc˘: HanzlÌk ● MR 2003: do 50 zamÏstnanc˘: Janiczek do 250 zamÏstnanc˘: ZahradnÌËek ● MR 2004: do 50 zamÏstnanc˘: Pastorek do 250 zamÏstnanc˘: Dev·t ● MR 2005: do 50 zamÏstnanc˘: äest·k do 250 zamÏstnanc˘: Fejk


Od MR 2002 se udÏluje titul: Manaûer odvÏtvÌ MR 2002

MR 2003

Adamec

ELEKTROTECHNIKA

Bayer

V›ROBA STROJŸ A ZAÿÕZENÕ

Appelfeld

V›ROBA kOMPONENTŸ PRO AUTOMOBILOV› PRŸMYSL

BÏlohlav

STAVEBNICTVÕ A V›ROBA STAVEBNÕCH MATERI¡LŸ

Bor·k

V›ROBA KOVŸ V». HUTNÕHO ZPRACOV¡NÕ, DOB›V¡NÕ A ⁄PRAVA OSTATNÕCH NEROSTŸ

Cienciala

ZPRACOV¡NÕ éELEZA A NEéELEZN›CH KOVŸ

Br˘na

ZDRAVOTNICTVÕ

Dvo¯·k

V›ROBA TEXTILNÕCH A ODÃVNÕCH V›ROBKŸ

Dvo¯·k

SLUéBY PRO PODNIKY

F·bera

OCHRANA OSOB A MAJETKU

Eiselt

ZPRACOV¡NÕ DAT A PRODEJ TECHNIKY

Filip

V›ZKUM A V›VOJ

Han·k

DOPRAVA A SLUéBY V DOPRAVÃ

HanzlÌk

V›ROBA NEKOVOV›CH V›ROBKŸ, SKL¡ÿSTVÕ

HanzlÌk

OBCHOD A ZPROSTÿEDKOV¡NÕ OBCHODU

Hlinka

UBYTOVACÕ A POHOSTINSK… SLUéBY

H¸ner

SLUéBY PRO PODNIKY

Klimöa

ZPRACOV¡NÕ DÿEVA, PAPÕRU A POLYGRAFIE

HusnÌk

V›ROBA CHEMICK›CH V›ROBKŸ

Kousal

DOPRAVA, LOGISTIKA A SPOJE

Chudomel

ZEMÃDÃLSTVÕ

Pant˘Ëkov·

PENÃéNICTVÕ A POJIäçOVNICTVÕ

KaËena

STAVEBNICTVÕ

PÈrez de Leza OBCHOD A CESTOVNÕ RUCH

Kulovan˝

V›ROBA STROJŸ A ZAÿÕZENÕ

Pet¯Ìkov·

PORADENSK… SLUéBY PRO PODNIKATELE

äafa¯Ìk

CESTOVNÕ RUCH

Roman

ENERGETIKA A ENERGETICK… STROJÕRENSTVÕ

äedlbauer

V›ROBA OSTATNÕCH NEKOVOV›CH MINER¡LNÕCH V›ROBKŸ

äarman

V›ROBA ELEKTRICK›CH PÿÕSTROJŸ A ZAÿÕZENÕ

Tlapa

SLUéBY K PODPOÿE PODNIK¡NÕ

Tlapa

SLUéBY PRO FIRMY

Vroûina

FINAN»NÕ SLUéBY

Vaöina

ZEMÃDÃLSTVÕ, MYSLIVOST A RYBOLOV

Voûeh

SLUéBY PRO VEÿEJNOST

MR 2004 Ing. Jaroslav MIKOL¡ä, Lupofyt s.r.o.

ZEMÃDÃLSTVÕ, LESNICTVÕ, TÃéBA DÿEVA, RYBOLOV A CHOV RYB

Ing. Josef BLECHA, FEZKO a.s.

TEXTILNÕ, ODÃVNÕ A KOéEDÃLN› PRŸMYSL

Ing. Petr JELÕNEK, MBA HUHTAMAKI »R, a.s.

V›ROBA A ZPRACOV¡NÕ VL¡KNINY A PAPÕRU, POLYGRAFICK› PRŸMYSL, VYDAVATELSK¡ »INNOST

Ing. Frantiöek JENER¡L, LIRA obrazovÈ liöty a r·my a.s.

ZPRACOV¡NÕ DÿEVA A V›ROBA V›ROBKŸ ZE DÿEVA V»ETNÃ N¡BYTKU

Ing. Alexander P¡LFFY, CSc., BorsodChem MCHZ, s.r.o.

CHEMICK›, FARMACEUTICK›, GUM¡RENSK› A PLASTIK¡ÿSK› PRŸMYSL

Ing. Ota HOR¡K, VETROPACK MORAVIA GLASS, a.s

PRŸMYSL SKLA, KERAMIKY, PORCEL¡NU A STAVEBNÕCH HMOT

Ing. ZdenÏk JUCHELKA, MBA éDB a.s.

V›ROBA Z¡KLADNÕCH KOVŸ, HUTNÕCH A KOVODÃLN›CH V›ROBKŸ

Ing. Petr ZEM¡NEK, Erwin Junker, Grinding Technology MÏlnÌk Ltd.

V›ROBA STROJŸ, ZAÿÕZENÕ, INVESTI»NÕ STROJÕRENSTVÕ

Ing. LudÏk äARMAN, OSRAM Brunt·l s.r.o.

ELEKTROTECHNIKA, ELEKTRONIKA A OPTIKA

Ing. Ludmila PETR¡“OV¡, »EPS, a.s.

V›ROBA A ROZVOD ELEKTÿINY, PLYNU, VODY A P¡RY

Ing. ZdenÏk BURDA, Skanska CZ a.s.

STAVEBNICTVÕ A V›ROBA STAVEBNÕCH MATERI¡LŸ

Vlastislav äOS, OLYMPIK HOLDING, a.s

UBYTOV¡NÕ, STRAVOV¡NÕ A CESTOVNÕ RUCH

Ing. Miroslav NÃMEC, Spr·va a ˙drûba silnic PardubickÈho kraje

DOPRAVA, SPOJE A LOGISTIKA, POMOCN… »INNOSTI V DOPRAVÃ

Ing. Ji¯Ì DEV¡T, Microsoft, s.r.o.

INFORMA»NÕ TECHNOLOGIE A ZPRACOV¡NÕ DAT

Prof. Ing. Miroslav V¡CLAVÕK, CSc. V˝zkumn˝ ˙stav textilnÌch stroj˘

V›ZKUM A V›VOJ

Prof. Ing. Ivo VONDR¡K, CSc. VäB Technick· univerzita Ostrava

VZDÃL¡V¡NÕ

Ing. Josef KRŸéELA, CSc. L·znÏ LuhaËovice, a.s.

ZDRAVOTNÕ A SOCI¡LNÕ P…»E

Ing. Josef éIKOVSK›, SONING Praha centrum akustick˝ch sluûeb

PROJEKTOV¡ A INéEN›RSK¡ »INNOST A PORADENSK… SLUéBY PRO PODNIKATELE

Milena VESEL¡, PROMOPRO, s.r.o.

OSTATNÕ SLUéBY, VEÿEJN…, SOCI¡LNÕ A OSOBNÕ SLUéBY

25


A zcela upřímně myslím v těch okamžicích na všechny v naší firmě, přiznala zcela bez rozvažování předsedkyně Moravské ústředny Brno, družstva umělecké výroby, Jana Malá v odpovědi na první otázku Prosperity

T

itulek jsou slova předsedkyně družstva umělecké výroby Moravská ústředna Brno Jany Malé. Co jimi měla na mysli, si přečtete v následujících řádcích. Není to první, a doufám ani poslední rozhovor, který jsme společně pro vás, vážení čtenáři, s touto špičkovou manažerkou připravili. Vždy, když si promýšlím otázky, které bych ráda položila, ptám se sama sebe, zda zkusit také nějakou štiplavější, více provokující, která vzbuzuje napětí, rozruch… Pak se vzdám. Vím totiž, že Jana Malá je typem ženy, která dbá po všech stránkách na korektnost, serióznost, slušné řešení za každých okolností. Tedy i v prezentaci družstva, které řadu let vede. Má to své důvody, jež se této firmě vyplácejí. Image Moravské ústředny Brno, d.u.v., má něco do sebe. A image, jak známo, je celospolečenské zrcadlo pohybu toho kterého subjektu na trhu. Je o přízni osudu, za který si můžete z větší části sami… S nads·zkou by se dalo ¯Ìci, ûe jste na udÌlenÌ cen jiû zvykl·, loni v listopadu to byla Lady Pro, nynÌ jste se stala Manaûerkou roku 2005Ö A to nejsou ocenÏnÌ jedin·. PovÏzte, jakÈ to je, ocitnout se na stupÌnku nejlepöÌch ponÏkolik·tÈ? V mÈm vnÌm·nÌ je to pocit, kter˝ je nutnÈ proûÌt. V myölenk·ch se vracÌm k nÏkter˝m z tÏch sloûit˝ch situacÌ, kterÈ jsem musela ¯eöit a n·slednÏ si uvÏdomuji, ûe to za to st·lo. A zcela up¯ÌmnÏ myslÌm v tÏch okamûicÌch na vöechny v naöÌ firmÏ, ve kter˝ch m·m oporu. KaûdÈ ohodnocenÌ vnÌm·m tak, ûe nepat¯Ì jenom mnÏ. Vöechna ta ocenÏnÌ mÏ zavazujÌ a provokujÌ k dalöÌm aktivit·m, kterÈ naöi firmu posunou opÏt d·le.

V˝robnÌ druûstvo Moravsk· ˙st¯edna Brno, druûstvo umÏleckÈ v˝roby, je proslulÈ zejmÈna v˝robou hraËek, kterÈ takÈ hojnÏ exportuje. Jde p¯itom o odvÏtvÌ, kterÈ nap¯Ìklad v EvropÏ nem· na r˘ûÌch ustl·no. »Ìm to, ûe prosperujete a plnÌte takÈ zahraniËnÌ prodejny? P¯itom vaöe v˝robky nepat¯Ì k nejlevnÏjöÌmÖ Samoz¯ejmÏ pr·vÏ z v·mi uv·dÏn˝ch skuteËnostÌ jsme museli vych·zet p¯i stanovenÌ naöÌ obchodnÌ strategie brzy po roce 1990. V˝sledky v poslednÌch letech n·m dokazujÌ, ûe tato byla spr·vn· a neust·le pracujeme na jejÌm rozöi¯ov·nÌ a zkvalitÚov·nÌ. V˝voj popt·vky v oboru pokraËuje tak jako v jin˝ch

odvÏtvÌch a my se musÌme rychle a s p¯edstihem p¯izp˘sobovat. Vsadili jsme na atributy, za kterÈ je z·kaznÌk ochoten zaplatit evropskou cenu. Budoucnost p¯eje p¯ipraven˝m. Kter· hraËka v·m osobnÏ nejvÌce p¯irostla k srdci? Je to ot·zka osobnÌho vkusu. Pokud se jedn· o ten m˘j, z naöich hraËek se mi osobnÏ lÌbÌ takov˝ch 85 %, ostatnÌ odpovÌdajÌ p¯·nÌ a poûadavk˘m z·kaznÌk˘. Mezi ty nejmilejöÌ vöak pat¯Ì R·kosnÌËek a KrteËek. Asi jsem ovlivnÏna i vlastnÌmi autory postaviËek, kte¯Ì jsou pr·vÏ tak milÌ, jako ty jejich postaviËky. Jakou roli hraje ve vaöÌ nabÌdce inovace? A je pro v·s drah·? Opravdu z·sadnÌ. P¯i v˝voji spoleËnosti a konkurenci, v kterÈ se pohybuje na trhu kaûd˝ obor, nelze b˝t ˙spÏön˝ bez inovace. Je bez pochyb, ûe inovace stojÌ firmu znaËnÈ n·klady. Kaûd˝ kousek pouûitÈho materi·lu musÌ b˝t odzkouöen dle platn˝ch norem na hraËky. V neposlednÌ ¯adÏ kaûd· hraËka musÌ projÌt taktÈû zkuöebnou, aby mohla b˝t oznaËena znaËkou CE tj., ûe odpovÌd· evropskÈ normÏ na hraËky. NenÌ proto û·dn˝m tajemstvÌm, ûe uvedenÌ 1 kusu novÈ hraËky na trh p¯edstavuje 15 - 25 000 KË. Na tiskovÈ konferenci u p¯Ìleûitosti soutÏûe Manaûer roku 2005 jsem v·m poloûila ot·zku, koho byste si z plej·dy ocenÏn˝ch vybrala na p˘l roku jako poradce, Ëlena svÈho t˝mu, kdyû by nastala moûnost si "nÏkoho" p˘jËit, vyzkouöet jeho schopnosti. OdpovÏdÏla jste mi, ûe by v·m musel b˝t p¯edevöÌm sympatick˝. Dok·ûete b˝t konkrÈtnÏjöÌ? Kdo by to tak z tÏch letoönÌch sympaù·k˘ mohl b˝t? Moje odpovÏÔ na svÈm poË·tku byla i mÌrnou nads·zkou. Druh· Ë·st odpovÏdi ale ¯Ìkala, ûe je t¯eba o "sympaù·kovi" vÏdÏt profesnÏ nÏco vÌce, coû, bohuûel, nevÌm. Proto jsem si nemohla ani vybÌrat. OcenÏnÈmu Manaûerovi roku, reprezentantu firmy Siemens, jsem se zase ot·zala, zda by nebylo zajÌmavÈ po¯Ìdit firemnÌ d·reËky z produkce MoravskÈ ˙st¯edny Brno. OdpovÏdÏl jako gentleman a ¯ekl, ûe je ochoten to vyzkouöet

a sdÏlil i proË. Jiû jste ohlednÏ tÈto z·leûitosti mÏli Ëas jednat? Doposud se tak nestalo, a to pravdÏpodobnÏ proto, ûe k tomu nebyla jeötÏ p¯Ìleûitost a Ëas. VÌte jistÏ z vlastnÌ zkuöenosti, kolik by toho ËlovÏk chtÏl udÏlat a r·d, ale ne vöechno se d· zvl·dnout okamûitÏ. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ si vyj·d¯enÌ pana gener·lnÌho ¯editele pamatuji a v·ûÌm si ho a vÏ¯Ìm, ûe aû se sezn·mÌ s moûnostmi naöÌ nabÌdky, bude moci svÈ slovo i splnit. Pat¯Ìte k p¯ednÌm Ëesk˝m manaûerk·m. V Ëem jsou dozajista lepöÌ neû jejich muûskÈ protÏjöky? M·m st·le stejn˝ n·zor a ten je, ûe nevidÌm rozdÌl mezi schopnostmi ûen a muû˘ v manaûersk˝ch funkcÌch. Jedin˝ rozdÌl, se kter˝m se setk·v·m v praxi, spoËÌv· ve sloûitÏjöÌch podmÌnk·ch nÏkter˝ch ûen p¯i svÈ seberealizaci. M·m tÌm na mysli skuteËnost, ûe ûena - manaûerka m· plnit i ten historick˝ ˙kol, kter˝m je starost o rodinu a jejÌ pohodu. TÌm se pro ni st·v· n·roËnÏjöÌ se prosadit a b˝t dobr˝m manaûerem. Bez pochopenÌ, pomoci a podpory partnera a rodiny, je to opravdu tÏûkÈ. za jasnÈ odpovÏdi podÏkovala Eva Brixi ✑

Začínala na prvním schodě, ale dostala se do horních pater Jaguáru, BMW, Mercedesu Ing. Jana Koz·kov· je nositelkou titulu Manaûerka roku 2001. JejÌ ûivot je jedna velk· v˝zva. Jak sama ¯Ìk·, zaËÌnala na prvnÌm schodÏ, ale dostala se do hornÌch pater. Je gener·lnÌ ¯editelkou spoleËnosti TP Holding, a.s. A je takÈ p¯edsedkynÌ p¯edstavenstva firmy TANEX, PLASTY, a.s., kter· pod TP Holding, a.s. spad·, a kter· v soutÏûi ZamÏstnavatel roku 2006 zÌskala v kategorii CzechInvest ProgresivnÌ ZamÏstnavatel roku 2006 t¯etÌ cenu. V podniku zaËÌnali dod·v·nÌm automobilov˝ch doplÚk˘ do ökodovek. V souËasnosti se jejich produkty pyönÌ ¯ada luxusnÌch znaËek jako t¯eba Jaguar, BMW, Mercedes-Benz. Nesete titul Manaûerka roku 2001. »Ìm jste se, podle v·s, nejvÌce zaslouûila o zÌsk·nÌ tohoto v˝znamnÈho ocenÏnÌ? »Ìm jsem si zaslouûila toto ocenÏnÌ, posuzovali odbornÌci a pro mne je tÏûkÈ hodnotit, v Ëem jsem byla lepöÌ. Je pravdou, ûe s pomocÌ m˝ch koleg˘ se mi poda¯ilo vybudovat pomÏrnÏ prosperujÌcÌ firmu, jejÌû v˝robky jsou dnes zn·mÈ po celÈm svÏtÏ. V roce 2000 n·s postihly povodnÏ. V z·vodÏ jsme mÏli jeden milion kubÌk˘ vody. NÏkte¯Ì manaûe¯i by to vzdali, ale mou filozofiÌ bylo, ûe to musÌme vzÌt jako v˝zvu, jak se umÌme pohybovat v krizovÈm ¯ÌzenÌ. Kdyû se podÌv·m zpÏt, tak n·s to v urËitÈm smÏru posÌlilo. Poznali jsme, kter˝m lidem na firmÏ z·leûÌ a jsou ochotni pro ˙spÏön˝ rozvoj obÏtovat tÈmÏ¯ vöe. NauËili jsme se pracovat v t˝mu a hlavnÏ v·ûit si jeden druhÈho nejen po odbornÈ, ale i lidskÈ str·nce. SpoleËnost TANEX, PLASTY, a.s., kde jste p¯edsedkynÌ p¯edstavenstva, se zab˝v· v˝robou a v˝vozem dÌl˘ pro automobilov˝ pr˘mysl. KterÈ konkrÈtnÌ produkty nabÌzÌte? Firma TANEX, PLASTY a.s. se bÏhem let specializovala a dod·v· dÌly, kterÈ smÏ¯ujÌ do automobilnÌho pr˘myslu. Jedn· se o v˝plÚ hlavov˝ch a loketnÌch opÏr, rukojeti ¯adÌcÌ p·ky, nosnÈ desky pro stropy do automobil˘ a dÌly z Ë·stico-

26

v˝ch pÏn. Tyto dÌly najdeme nejen v automobilech äkody Auto a.s., ale i v Mercedes-Benz, BMW, Audi, Jaguar, Opel atd. Ze spoleËnosti TANEX, PLASTY a.s. jsme vyËlenili dalöÌ technologie a vznikly novÈ firmy, kterÈ jsou souË·stÌ holdingovÈ spoleËnosti TP Holding, a.s. CÌlem byla specializace jednotliv˝ch firem. SpoleËnost OMNIPACK s.r.o. je nap¯Ìklad v˝robce a prodejce veöker˝ch obal˘. Je Ëlenem prvnÌho Klastru v »eskÈ republice, jejÌmû zakladatelem byla spoleËnost z TP Holdingu, a.s. a to je "Klastr OMNIPACK". Tento Klastr zÌskal v letoönÌm roce ocenÏnÌ Projekt roku. Firma PolyPLASTY s.r.o. se zab˝v· v˝robou produkt˘ z technick˝ch plast˘ (konstrukËnÌ prvky do vöech obor˘). BRAHE a.s. je formulaËnÌ d˘m pro polyuretanovÈ pÏny pro v˝chodnÌ Evropu na b·zi surovin Bayer AG.

v·vala budoucÌ zamÏstnance. Jsme schopni kvantifikovat zmÏny v ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘ a prok·zat kvalitativnÌ dopady.

M·te jiû pÏknou ¯·dku st·l˝ch klient˘. Ale ËÌm oslovujete novÈ z·kaznÌky? Kaûd˝ obor chce svÈ, m· r˘znÈ z·kaznÌky, r˘znÈ p¯edstavy. Cena a kvalita jsou samoz¯ejmostÌ, hled·me tedy jinÈ zp˘soby. VlastnÌme v˝vojovÈ st¯edisko, snaûÌme se inovovat. M·me novÈ patenty a uûitnÈ vzory. UvÏdomujeme si, ûe z·kaznÌk je ten, kdo n·m d·v· pr·ci a dÏl·me vöe pro to, aby byl spokojen˝. To by bylo na dlouhÈ vypr·vÏnÌÖ

Jak motivujete svÈ zamÏstnance a co je pro v·s osobnÏ nejsilnÏjöÌ motivacÌ? Motivace zamÏstnanc˘ je p¯edmÏtem neust·lÈho vylepöov·nÌ. Je rozdÌln· u dÏlnick˝ch profesÌ, technik˘ a st¯ednÌho managementu. U dÏlnÌk˘ je kladen d˘raz na v˝kon a kvalitu, u ostatnÌch na cÌlovÈ dohody, kterÈ majÌ r˘znÈ ukazatele. SystÈm odmÏÚov·nÌ doplÚuje balÌËek zamÏstnaneck˝ch v˝hod, propracovan˝ systÈm odmÏÚov·nÌ zlepöovatel˘ a ¯eöitel˘ tÈmatick˝ch ˙kol˘. SouË·stÌ kolektivnÌ smlouvy je i poskytov·nÌ r˘zn˝ch benefit˘, coû p¯ispÌv· ke stabilizaci pracovnÌk˘. D˘leûitÈ je, aby vöichni vÏdÏli, kam firma smÏ¯uje, jakÈ jsou jejÌ cÌle. SnaûÌme se, aby se pracovnÌci mohli seberealizovat a aby byli spokojeni v kolektivu. NeumÌm p¯esnÏ definovat, co je pro mne nejsilnÏjöÌ motivacÌ. Podnik·nÌ je trochu jako droga. ZaËnete zkouöet, pak se v·m nÏco poda¯Ì a chcete jeötÏ. Pokud vych·zÌ strategie, snaûÌte se jÌt st·le dop¯edu. Dnes v holdingovÈ funkci m·m radost, kdyû se da¯Ì jednotliv˝m firm·m a kdyû ne, pokouöÌm se o n·pravu. Pr·ce s lidmi a hlavnÏ pr·ce na nov˝ch vÏcech a n·padech mi neust·le d·v· podnÏty k dalöÌm ¯eöenÌm.

Letos jste v soutÏûi ZamÏstnavatel roku 2006 zaz·¯ili na t¯etÌ p¯ÌËce v kategorii CzechInvest ProgresivnÌ ZamÏstnavatel roku 2006. ProzradÌte n·m, co se hodnotilo? V tÈto soutÏûi se hodnotila person·lnÌ pr·ce a pÈËe o zamÏstnance, motivace, vzdÏl·v·nÌ a rozvoj. TANEX, PLASTY a.s. se m˘ûe pochlubit implementacÌ mezin·rodnÌho standardu rozvoje lidsk˝ch zdroj˘ (IIP) a zÌsk·nÌm Certifikace. Firma byla mezi prvnÌmi deseti v republice, kter· tento Certifik·t zÌskala. D·le je zapojena do Projektu IQ Auto, aby ve spolupr·ci s ⁄¯adem pr·ce, se st¯ednÌmi ökolami a SOU vycho-

JakÈ vlastnosti by mÏl mÌt ide·lnÌ manaûer? A jsou rozdÌly mezi ûenami manaûerkami a muûi manaûery, kup¯Ìkladu v pracovnÌm p¯Ìstupu, k pl·nov·nÌ aktivit, k chov·nÌ ke sv˝m zamÏstnanc˘m apod.? JakÈ vlastnosti by mÏl mÌt ide·lnÌ manaûer, je ot·zka, kterou dost·v·m pomÏrnÏ Ëasto. Sama jsem p¯esvÏdËena, ûe ide·lnÌ manaûer neexistuje. Je nesmÌrnÏ d˘leûitÈ, aby si ËlovÏk umÏl zhodnotit, co umÌ a co ne, jakÈ m· p¯ednosti a co mu chybÌ. Pak se musÌ obklopit spolupracovnÌky, kte¯Ì jeho slabÈ str·nky doplnÌ. D˘leûitÈ je umÏt naslouchat a vidÏt do

budoucnosti, tzn. b˝t vizion·¯. Kaûd˝ manaûer by si mÏl uvÏdomit, ûe bez sv˝ch spolupracovnÌk˘ nenÌ nic a podle toho by si je mÏl vybrat, spolupracovat s nimi a spoleËnÏ realizovat vize. Je jednoduchÈ to ¯Ìci a je daleko obtÌûnÏjöÌ to uskuteËÚovat. Ale pr·vÏ to je na tÈ pr·ci zajÌmavÈ. Jestli je rozdÌl mezi manaûery a manaûerkami, je takÈ Ëast· ot·zka. Dob¯Ì a öpatnÌ jsou na obou stran·ch. V Ëem jsou podle mÈho ûeny lepöÌ, je citlivÏjöÌ p¯Ìstup ke spolupracovnÌk˘m. Kdyû m·te den volna, jak si ho uûijete? P¯edevöÌm se vÏnuji rodinÏ. R·da aktivnÏ relaxuji, nejvÌce turistikou a plav·nÌm. za hodnotnÈ odpovÏdi podÏkovala MarkÈta BartÌkov· ✑



Dobrý manažer potřebuje talent, cit, intuici, odvahu zdravě riskovat a hodně štěstí, kterému musí jít napřed…

V

soutěži Manažer roku 2005 byl Antonín Koníček st., generální ředitel společnosti Kovokon Popovice, s.r.o., oceněn hned dvakrát. Jako nejlepší manažer se umístil na čtvrtém stupínku. Druhou cenu získal za Manažera odvětví. Firmu vede se svými třemi syny, na které je právem hrdý. Když jim vybude čas, vyrazí spolu a se svými rodinami všichni na dovolenou. Ale ani tam, jak sám přiznává, se někdy nevyhnou hovorům o práci. velmi ovlivÚujÌ takÈ v ¯ÌzenÌ naöÌ spoleËnosti. J· a moji synovÈ navz·jem plnÏ respektujeme svÈ pot¯eby a tento systÈm p¯en·öÌme rovnÏû na naöe zamÏstnance. M·me stanovenou strategii, etick˝ kodex i systÈm firemnÌ kultury. Ten, kdo respektuje pravidla hry, m· moûnost plnÏ vyuûÌvat z·zemÌ firmy. Samoz¯ejmÏ, ûe naöÌ firmou ûijeme i v relativnÏ volnÈm Ëase. P¯esto velmi oceÚuji fakt, ûe se sv˝mi syny a jejich rodinami tr·vÌme spoleËnÈ dovolenÈ. Moûnosti pracovat v rodinnÈm t˝mu - vnÌm·m to jako v˝hodu, kter· je ale velmi zavazujÌcÌ v˘Ëi naöim pracovnÌk˘m. Ti uû totiû tak nÏjak do naöÌ velkÈ rodiny pat¯Ì.

Co v·m probÏhlo hlavou, kdyû jste se dozvÏdÏl, ûe jste se v prestiûnÌ soutÏûi Manaûer roku 2005 umÌstil jako vÌtÏz odvÏtvÌ a Ëtvrt˝ nejlepöÌ manaûer? AtmosfÈra p¯ed·v·nÌ cen byla skuteËnÏ fantastick·, a proto vyhl·öenÌ mÈho jmÈna v pop¯edÌ nejlepöÌch Ëesk˝ch podnikatel˘ ve mnÏ vyvolalo hodnÏ emocÌ. Bylo to velkÈ p¯ekvapenÌ, samoz¯ejmÏ spojeno s pocitem ohromnÈ radosti. Byl jsem nesmÌrnÏ r·d, ûe jsem tento okamûik mohl vychutnat se svou rodinou, tedy s manûelkou, sv˝mi syny a jejich rodinami. Vaöi t¯i synovÈ firmu KOVOKON Popovice, s.r.o. spoleËnÏ s v·mi vedou. Je to v˝hoda pracovat v rodinnÈm t˝mu nebo to naopak nese jist· ˙skalÌ? Kdyû se t¯eba vöichni sejdete u nedÏlnÌho obÏda, vyhnete se hovor˘m o pr·ci? Jsme ryze Ëesk·, rodinn· firma a tyto z·sady n·s

Na co se specializuje vaöe spoleËnost a co konkrÈtnÏ m·te na starosti vy? SpoleËnost se specializuje na sÈriovou v˝robu kovov˝ch dÌl˘ pro elektropr˘mysl, automobilov˝ pr˘mysl a dÌl˘ pro mont·û obr·bÏcÌch CNC stroj˘ p¯i pouûitÌ vysoce v˝konn˝ch a p¯esn˝ch obr·bÏcÌch center. Naöimi z·kaznÌky je ¯ada v˝znamn˝ch tuzemsk˝ch a zahraniËnÌch spoleËnostÌ ze ävÈdska, NÏmecka, äpanÏlska, It·lie, Francie a dalöÌch zemÌ. Do budoucna m·me strategick˝ z·mÏr rozöÌ¯it v˝robnÌ portfolio o mont·û podskupin a celk˘, na Ëemû v souËasnÈ dobÏ intenzivnÏ pracujeme. J· osobnÏ jsem jeötÏ doned·vna z pozice gener·lnÌho ¯editele ¯Ìdil operativnÌ chod firmy. Naöe spoleËnost se sv˝m charakterem za¯adila mezi st¯ednÏ velkÈ firmy a v souËasnÈ dobÏ i s dalöÌmi spoleËnÌky, coû jsou moji synovÈ, opouötÌme exekutivu a p¯ech·zÌme do oblasti strategickÈho managementu. V souËasnosti se tedy vÏnuji tvorbÏ strategie, dlouhodob˝m pl·n˘m, velkou pozornost vÏnuji systÈmov˝m z·leûitostem a pÈËi o naöe z·kaznÌky a dodavatele. V Ëem, podle v·s, spoËÌvajÌ vaöe nejvÏtöÌ kvality? P¯edevöÌm chci ¯Ìci, ûe p¯estoûe ˙Ëast a ocenÏnÌ v soutÏûi Manaûer roku je individu·lnÌ z·leûi-

tost, v mÈm p¯ÌpadÏ jde jednoznaËnÏ o t˝mov˝ ˙spÏch. Za m˝m ocenÏnÌm a dobr˝mi v˝sledky firmy stojÌ takÈ dlouholet·, tvrd· pr·ce m˝ch syn˘ i ¯ady dalöÌch spolupracovnÌk˘. Bez jejich podpory a kvalitnÏ odvedenÈ pr·ce nelze na takovÈ ocenÏnÌ ani pomyslet. Proto si myslÌm, ûe mÈ hlavnÌ kvality jsou v ¯ÌzenÌ spolupracovnÌk˘ a motivace osobnÌm p¯Ìkladem. MyslÌte, ûe existuje talent b˝t dobr˝m manaûerem, nebo to z·leûÌ na pÌli, na zkuöenostech, na p¯Ìleûitosti? DomnÌv·m se, ûe je pot¯eba od vöeho trochu. RozhodnÏ vöak pouze talent nestaËÌ. Rychle se mÏnÌcÌ prost¯edÌ klade st·le novÈ a novÈ poûadavky. ZejmÈna v oblasti informaËnÌch technologiÌ, automobilovÈho pr˘myslu, elektroniky aj. nelze uspÏt bez nep¯etrûitÈho sledov·nÌ konkurence, hled·nÌ nov˝ch dodavatelsk˝ch zdroj˘ a pouûÌv·nÌ nejmodernÏjöÌch technologiÌ. Je d˘leûitÈ velmi citlivÏ postupovat v oblasti ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘, db·t na zvyöov·nÌ kvality a znalostÌ u sv˝ch zamÏstnanc˘. Vytv·¯et prost¯edÌ, ve kterÈm jsou pracovnÌci ochotni pod·vat v˝bornÈ v˝sledky ve prospÏch spoleËnosti. Jednoduöe ¯eËeno dobr˝ manaûer pot¯ebuje talent, cit, intuici, odvahu zdravÏ riskovat a hodnÏ ötÏstÌ, kterÈmu musÌ jÌt nap¯edÖ JakÈ jsou vaöe nejbliûöÌ cÌle? OsobnÌ i pracovnÌ? R·d bych zaËal tÏmi pracovnÌmi. Jsou jednoznaËnÏ v rozvoji a r˘stu naöÌ firmy. V sebehodnocenÌ modelu EXCELENCE EFQM jsme dos·hli velmi vysokÈho hodnocenÌ, takûe se p¯ÌötÌ rok pokusÌme o dalöÌ prestiûnÌ akci, jako je N·rodnÌ cena »R za jakost. V souËasnÈ dobÏ jsou vöak nejbliûöÌ cÌle v zÌsk·nÌ a rozbÏhu novÈho projektu pro automobilov˝ pr˘mysl. Jde o projekt, kter˝ by n·s v oblasti podnik·nÌ opÏt hodnÏ posunul dop¯edu a pro n·ö region by to p¯ineslo hodnÏ nov˝ch, velmi zajÌmav˝ch pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. Z osobnÌch cÌl˘ je na prvnÌm mÌstÏ zdravÌ. za jasnÈ odpovÏdi podÏkovala MarkÈta BartÌkov·

Ocenění beru jako závazek nepolevit v dalším úsilí Hodit tak na p·r dnÌ pracovnÌ povinnosti za hlavu. Nechat se rozmazlovat. Obnovit sÌly. Leûet si t¯eba jen tak v perliËkovÈ Ëi uhliËitÈ koupeliÖ un·öeni klidem... A k tomu zdravÏ, pravidelnÏ jÌst, pÌt miner·lnÌ vody, proch·zet se po malebnÈm l·zeÚskÈm mÏsteËku LuhaËovice, relaxovat v p¯Ìjemn˝ch kav·rn·ch. Gener·lnÌ ¯editel L·znÌ LuhaËovice, a.s. Ing. Josef Kr˘ûela, CSc., drûitel titulu Manaûer roku 2004, si obËas dop¯eje nejzn·mÏjöÌ luhaËovick˝ pramen Vincentku. ZkouöenÌ procedur ale pr˝ nem· v pracovnÌ n·plni. Pokud by si vöak mÏl vybrat, dal by p¯ednost procedur·m, kterÈ jsou zaloûeny na b·zi p¯ÌrodnÌch zdroj˘. V loÚskÈm roce jste dostal v˝znamnÈ ocenÏnÌ Manaûer roku 2004. Je to pro v·s dostateËnÈ ocenÏnÌ za vaöi pr·ci? Jak jste se cÌtil, kdyû jste se o titulu dozvÏdÏl? KaûdÈ ocenÏnÌ, aù uû osobnÌ nebo firemnÌ, v jejÌmû Ëele stojÌte, je p¯irozenÏ p¯ÌjemnÈ. Manaûera roku povaûuji nejen za ocenÏnÌ vlastnÌ Ëinnosti, ale p¯edevöÌm Ëinnosti sv˝ch spolupracovnÌk˘. Na nich z·visÌ v˝sledek pr·ce podniku, zvl·ötÏ v odvÏtvÌ sluûeb. A pro mne to byl sign·l, ûe ˙silÌ, kterÈ spolu se sv˝mi spolupracovnÌky vynakl·d·me v l·zeÚsk˝ch sluûb·ch, m· p¯Ìznivou odezvu i u ve¯ejnosti. OcenÏnÌ beru takÈ jako z·vazek nepolevit v dalöÌm ˙silÌ. L·znÏ LuhaËovice, a.s. se mohou pochlubit certifik·tem jakosti, kter˝ stvrzuje zavedenÌ a pouûÌv·nÌ systÈmu managementu kvality poskytovan˝ch sluûeb podle EN ISO 9001:2000. VnÌm·te dÌky tÈto peËeti kvalitnÌ pÈËe zv˝öen˝ z·jem klient˘? Kvalitu sluûeb a ¯ÌdÌcÌ procesy, kterÈ k nÌ vedou, povaûuji za jeden z klÌËov˝ch faktor˘ v rozhodov·nÌ klient˘ o n·vötÏvnosti naöich za¯ÌzenÌ. Dokl·dajÌ to soustavnÈ pr˘zkumy spokojenosti naöich host˘, jeû prov·dÌme. KaûdoroËnÏ se zvyöuje poËet klient˘, kte¯Ì si hradÌ svÈ pobyty sami. To je skuteËnost. Pro p¯edstavu,


pobyty v hlavnÌch lÈËebn˝ch indikacÌch pro klienti, kte¯Ì p¯ijÌûdÏjÌ na lÈËenÌ mimo l·zeÚskou lÈËbu v systÈmu zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Druhou skupinu tvo¯Ì pobyty relaxaËnÌho a wellness charakteru. Jde nap¯Ìklad o pobyty pro ûeny, manaûery, seniory. Pro ty, kte¯Ì majÌ pohybovÈ potÌûe Ëi bolesti zad nebo chtÏjÌ zregenerovat hlasovÈ org·ny anebo si chtÏjÌ jen chvÌli odpoËinout od dennÌho stresu, naËerpat novÈ sÌly a psychickou pohodu. Velmi popul·rnÌ jsou pobyty typu prodlouûenÈho vÌkendu v hotelu JurkoviË˘v d˘m, v hotelu Palace a dalöÌch, zvl·ötÏ u manaûerskÈ a podnikatelskÈ klientely. Vöechny tyto pobyty majÌ v podstatÏ preventivnÌ charakter a rostoucÌ z·jem o nÏ svÏdËÌ i o zvyöujÌcÌ se odpovÏdnosti host˘ za svÈ zdravÌ.

z loÚsk˝ch dvaceti devÌti tisÌc host˘ bylo vÌce neû dvacet jedna tisÌc dom·cÌch i zahraniËnÌch samopl·tc˘. Je vöak velmi obtÌûnÈ ¯Ìci, do jakÈ mÌry tuto skuteËnost ovlivÚuje certifik·t jakosti ISO, anebo za¯azenÌ naöÌ akciovÈ spoleËnosti mezi TOP 100 obdivovan˝ch firem »R, kterÈho se n·m letos dostalo jiû pot¯etÌ. Je nespornÈ, ûe spokojenost host˘ jako v˝sledek ˙rovnÏ a kvality sluûeb, m· v˝znamn˝ vliv pro rozhodov·nÌ klient˘ o volbÏ za¯ÌzenÌ, coû se m˘ûe projevit v n·vötÏvnosti. JakÈ pobyty pro samopl·tce nabÌzÌte? Pobytov· nabÌdka pro samopl·tce, pro dom·cÌ i zahraniËnÌ klientelu pat¯Ì jiû od vzniku akciovÈ spoleËnosti k naöim podnikatelsk˝m z·mÏr˘m. Dnes p¯edstavuje celkem öestn·ct produkt˘ pro dom·cÌ hosty a dvan·ct pro cizince v z·vislosti na destinaci a pobytov˝ch preferencÌch host˘. NabÌdka zahrnuje l·zeÚskÈ

S kter˝mi zdravotnÌmi problÈmy k v·m p¯ijÌûdÏjÌ pacienti a kterÈ lÈËebnÈ procedury pouûÌv·te? HlavnÌmi lÈËebn˝mi indikacemi v l·znÌch LuhaËovice je lÈËenÌ d˝chacÌch cest, alergiÌ a onemocnÏnÌ, kterÈ s nimi souvisejÌ. U dospÏl˝ch i u dÏtÌ ve vÏku od t¯Ì let. Kvalita p¯ÌrodnÌch zdroj˘, zejmÈna unik·tnÌ miner·lnÌ vody Vincentky, technickÈ vybavenÌ lÈËebn˝ch za¯ÌzenÌ a vysok· profesnÌ ˙roveÚ naöich zamÏstnanc˘ umoûÚujÌ rovnÏû lÈËenÌ pohybovÈho, obÏhovÈho a zaûÌvacÌho ˙strojÌ, diabetu a onkologick˝ch rehabilitacÌ. Druhy procedur se liöÌ podle jednotliv˝ch indikacÌ. ZahrnujÌ p¯edevöÌm pouûÌv·nÌ p¯ÌrodnÌch zdroj˘ k inhalacÌm, koupelÌm, k pitnÈ terapii, doplnÏnÈ r˘zn˝mi druhy mas·ûÌ, procedurami elektroterapie, magneto a laserovÈ terapie, parafÌnu, lÈËebn˝ch a p¯Ìsadov˝ch p¯Ìpravk˘. Celkem poskytujeme vÌce neû pades·t r˘zn˝ch druh˘ procedur. Do toho je nutnÈ zahrnout i stravovacÌ systÈm, kvalitu prost¯edÌ a pohybovou aktivitu doplnÏnou o moûnosti spoleËenskÈho a kulturnÌho ûivota. P¯edpokl·d·m, ûe jste vyzkouöel vöechny procedury na vlastnÌ k˘ûi? Po kterÈ koupeli jste se cÌtil nejlÈpe? ZkouöenÌ procedur nepat¯Ì do mÈ pracovnÌ n·plnÏ. Vöechny koupele u n·s vöak majÌ svÈ specifickÈ ˙Ëinky a p˘sobÌ p¯ÌznivÏ na fyzick˝ stav i psychickou pohodu hosta. OsobnÏ d·v·m p¯ed-

nost procedur·m, kterÈ jsou zaloûeny na b·zi p¯ÌrodnÌch zdroj˘. Spolu s dalöÌmi autory jste vydal obrazovou publikaci LuhaËovice - L·znÏ z nejkr·snÏjöÌch. Jak tato kniha vznikala a chyst·te dalöÌ? Kniha vznikla z re·lnÈ pot¯eby mÌt ucelen˝ prezentaËnÌ produkt o historii a souËasnosti l·zeÚstvÌ v LuhaËovicÌch, kterou i naöe akciov· spoleËnost v˝znamn˝m zp˘sobem ovlivÚuje. Kniha je vcelku p¯ijÌm·na jako zda¯il˝ informativnÌ dokument. Je moûnÈ jej vyuûÌt i pro prezentaËnÌ ˙Ëely. Zachycuje rozhodujÌcÌ v˝vojovÈ etapy, jeû vedly od systÈmovÈho vyuûÌv·nÌ p¯ÌrodnÌch miner·lnÌch vod pro lÈËebnÈ ˙Ëely v polovinÏ 17. stoletÌ aû po souËasnost. Publikaci jsme pojali jako obrazov˝ p¯ÌbÏh, kter˝ je doprov·zen˝ struËn˝m trojjazyËn˝m textem - Ëesk˝m, anglick˝m a nÏmeck˝m a chyst·me se ji doplnit o novÈ skuteËnosti. Chceme p¯iblÌûit jejÌ obsah dobÏ, kdy bude opÏt vyd·na. Je ot·zkou, jestli udÏl·me kromÏ anglickÈ a nÏmeckÈ verze i dalöÌ jazykovÈ mutace. Splnil se v·m nÏkdy tajn˝ sen? P¯izn·m se, ûe sny nepat¯Ì mezi mÈ inspiraËnÌ zdroje. Ve svÈ kaûdodennÌ praxi se p¯edevöÌm opÌr·m o teoretickÈ poznatky, skuteËnosti, fakta, ˙daje a v˝vojovÈ tendence, ale i o vlastnÌ zkuöenost a znalosti. SpÌöe neû splnÏnÌ tajnÈho snu povaûuji za v˝znamnou skuteËnost, ûe naöe mnohaletÈ ˙silÌ o rozvoj l·zeÚstvÌ v LuhaËovicÌch a pÈËe o unik·tnÌ architektonickÈ pamÏtihodnosti v majetku naöÌ akciovÈ spoleËnosti, kterÈ vyuûÌv·me pro l·zeÚskÈ lÈËebnÈ a pobytovÈ ˙Ëely spolu s okolnÌm p¯ÌrodnÌm prost¯edÌm, vy˙stily do pod·nÌ n·vrhu vl·dy »R na z·pis l·zeÚskÈho are·lu v LuhaËovicÌch s jeho öestn·cti pam·tkovÏ chr·nÏn˝mi objekty na Seznam svÏtovÈho kulturnÌho dÏdictvÌ UNESCO. Pokud by tento n·vrh byl akceptov·n, znamenalo by to vÌce neû naplnÏnÌ jednoho snu. za p¯·telskÈ povÌd·nÌ podÏkovala MarkÈta BartÌkov·

27


Zdravotnictví potřebuje především zklidnění J edním z nejsložitějších společenských problémů současnosti je financování zdravotního systému. Téma to rozhodně není nové. Vláda se jím opakovaně zabývá. Výsledkem bylo v loňském roce usnesení vyzývající někdejší ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou k zajištění rovnováhy v systému veřejného zdravotního pojištění. Ta na to reagovala seznamem 22 stabilizačních opatření. Od té doby uplynulo zase hodně vody. Ministerské křeslo, nově obsazené MUDr. Davidem Rathem, přineslo v první řadě razanci, kterou málokdo očekával, a pochopitelně očekávání lidí v roli pacientů či lékařů nebo i podnikatelů. Výsledkem je - řečeno velmi eufémisticky - značně rušná scéna, kde jedna zájmová skupina vyvíjí tlak na ostatní, aby prosadila svoje priority. Možná právě proto jsme požádali jednoho z předních odborníků na oblast zdravotního pojištění Ing. Karla Šateru, Ph.D., MBA, generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky, aby nám sdělil nejen svůj názor na současný stav českého zdravotnictví.

ZaËneme u ZdravotnÌ pojiöùovny ministerstva vnitra »eskÈ republiky. Jak˝ byl pro v·s loÚsk˝ rok? Kdyû jsem odpovÌdal na zaË·tku roku 2005 na podobnou ot·zku, uvedl jsem, ûe nejsloûitÏjöÌ byl rok 2004. Dnes m˘ûu s plnou zodpovÏdnostÌ ¯Ìci, ûe nejproblÈmovÏjöÌm od roku 1992 je rok minul˝, coû je zp˘sobeno tÌm, ûe souËasnÈ nastavenÌ systÈmu zdravotnÌho pojiötÏnÌ nedostateËnÏ ¯eöÌ financov·nÌ, coû se pochopitelnÏ dot˝k· vöech sloûek podÌlejÌcÌch se na zdravotnÌ pÈËi.

vyrovnanÈho hospoda¯enÌ. RovnÏû Ë·st finanËnÌch prost¯edk˘, kterou by ZP MV »R podle pr·vnÌ ˙hrady mohla pouûÌt na vlastnÌ provoznÌ n·klady, p¯ev·dÌ na ˙hradu zdravotnÌ pÈËe pojiötÏnc˘. To n·m umoûÚuje plnit zv˝öenÈ poûadavky a v˝daje na zdravotnÌ pÈËi v termÌnech splatnosti. Podot˝k·m, ûe toto nem˘ûe ¯Ìci kaûd· zdravotnÌ pojiöùovna.

To znamen· i ZP MV »R? JistÏ. Dan· situace n·s nutÌ, abychom vÏnovali zv˝öenou pozornost dalöÌmu zefektivÚov·nÌ naöÌ pr·ce. T˝k· se to nap¯Ìklad hospoda¯enÌ, kterÈ pochopitelnÏ nenÌ totoûnÈ s hospoda¯enÌm bÏûn˝ch podnikatelsk˝ch subjekt˘ i mÌry zajiötÏnÌ vyrovnanÈho hospoda¯enÌ. To v praxi znamen· zabezpeËenÌ maxim·lnÌho v˝bÏru pojistnÈho podle z·konn˝ch p¯edpis˘, kterÈ umoûnÌ zajistit odpovÌdajÌcÌ a dostupnou zdravotnÌ pÈËi pro vöechny naöe pojiötÏnce.

ZdravotnÌ pojiöùovna ministerstva vnitra »R m· tedy za sebou ¯adu ˙spÏön˝ch let. JejÌch sluûeb vyuûÌv· vÌce neû milion pojiötÏnc˘. V Ëem je tajemstvÌ tak kladnÈho v˝sledku, kterÈho jste dos·hli? P¯esvÏdËili jsme öirokou ve¯ejnost, ûe ZP MV »R je seriÛznÌ institucÌ, kter· si zÌskala dobrÈ jmÈno, m· vyrovnan˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek a korektnÏ se snaûÌ dost·t sv˝m z·vazk˘m. Upevnili jsme ve ve¯ejnosti povÏdomÌ, ûe ZP MV »R je nejvÏtöÌ zamÏstnaneckou pojiöùovnou v republice. Mimochodem, dokladem tohoto tvrzenÌ je i skuteËnost, ûe poËet pojiötÏnc˘ u naöÌ pojiöùovny trvale roste.

Da¯Ì se to? Troufnu si ¯Ìci, ûe ano. A to i dÌky sledov·nÌ ˙Ëelnosti a opodstatnÏnosti vykazovanÈ zdravotnÌ pÈËe ze strany smluvnÌch zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌ. Poda¯ilo se dos·hnout meziroËnÌho n·r˘stu v˝daj˘ na zdravotnÌ pÈËi p¯i zachov·nÌ

Na kterÈ v˝znamnÈ momenty v historii pojiöùovny byste chtÏl upozornit? NenÌ to tak jednoduchÈ odpovÏdÏt, protoûe de facto v kaûdÈm roce se stala nÏjak· v˝znamn· ud·lost. Ale vzpomenu jen tÏch nejv˝znamnÏjöÌch. Jiû v prvnÌm roce Ëinnosti

Pozitivní pocity by měli mít také naši zaměstnanci Ing. VladimÌr Herman, gener·lnÌ ¯editel akciovÈ spoleËnosti Tarmac CZ zÌskal v prestiûnÌ soutÏûi Manaûer roku 2005 ocenÏnÌ Manaûer odvÏtvÌ, v oboru V˝roba stavebnÌch materi·l˘. Kamenivo, kterÈ firma Tarmac CZ a.s. vyr·bÌ, vyhovuje poûadavk˘m naöich i zahraniËnÌch norem. VedenÌ spoleËnosti rozhodnÏ nem· srdce z kamene. AktivnÏ se angaûuje v nÏkolika charitativnÌch projektech. Jejich logo majÌ na seznamu d·rc˘ jiû desÌtky organizacÌ. Jak se cÌtÌte co by Ëerstv˝ manaûerem odvÏtvÌ? VÌtÏznÏ, hrdÏ nebo vnÌm·te spÌö silnÏjöÌ mÌru zodpovÏdnosti? Je to p¯ÌjemnÈ a potÏöujÌcÌ ohodnocenÌ, ale je t¯eba si uvÏdomit, ûe bylo zÌsk·no na z·kladÏ v˝sledk˘ firmy. A proto stejnÈ, pozitivnÌ pocity by mÏli mÌt takÈ naöi zamÏstnanci. Je pravdou i to, ûe rovnÏû vnÌm·m urËit˝ z·vazek do budoucna. Firma Tarmak CZ a.s. je jednÌm z nejvÏtöÌch

v˝robc˘ a dodavatel˘ kameniva v »eskÈ republiceÖ Naöe firma skuteËnÏ pat¯Ì v souËasnÈ dobÏ k lÌdr˘m ve svÈm oboru. Tarmac CZ a.s. zamÏstn·v· zhruba dvÏ stÏ devades·t zamÏstnanc˘ a dalöÌm tak¯ka dvÏma stovk·m subdodavatel˘m pr·ci poskytuje. RoËnÏ vyrobÌme a prod·me zhruba öest milion˘ tun tÏûenÈho a drcenÈho kameniva, to znamen· pÌsk˘, ötÏrk˘ a drtÌ. Jedn· se o kvalitnÌ surovinu, kterou tÏûÌme z vlastnÌch dob˝vacÌch prostor˘. Naöe v˝robky jsou zpracov·vanÈ tÏmi nejmodernÏjöÌmi technologick˝mi postupy, kterÈ splÚujÌ n·roËnÈ poûadavky nejen na kvalitu, ale i na ochranu ûivotnÌho prost¯edÌ. Ne n·hodou jsme v roce 2005 zÌskali certifik·t »SN EN ISO 14001. Kde vöude se dajÌ vaöe v˝robky pouûÌt a kdo jsou p¯ev·ûnÏ vaöi z·kaznÌci? PouûitÌ naöich v˝robk˘ je opravdu velmi öirokÈ. Jsou vhodnÈ pro v˝stavby silnic, d·lnic a ûelezniËnÌch koridor˘. D·le jsou pouûÌv·ny p¯i v˝robÏ beton˘, obalovan˝ch smÏsÌ, betonov˝ch v˝robk˘, dren·ûÌ a tak d·le. Naöimi hlavnÌmi z·kaznÌky jsou proto stavebnÌ firmy, firmy dopravnÌho stavitelstvÌ, ale i drobnÌ soukromÌ stavebnÌci. PÈËi o z·kaznÌka je naöÌ firmou vÏnov·na velk· pozornost a snahou je poskytovat kompletnÌ servis kaûdÈmu klientovi. Zcela bÏûnÈ jsou dod·vky v˝robk˘ vËetnÏ dopravy na mÌsto urËenÌ v Ëase poûadovanÈm z·kaznÌkem. Vaöe provozovny jsou rozmÌstÏny po celÈ

28

Ing. Karel Šatera, Ph.D., MBA, generální ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR, uznávaný specialista v oboru a osobnost mezi našimi podnikateli a manažery se stal Manažerem odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví v soutěži Manažer roku 2005 vznikl Program rozöÌ¯enÈ pÈËe o pojiötÏnce a zaËali jsme vyd·vat zpravodaj pro pojiötÏnce "Bulletin". Kaûd˝ n·sledujÌcÌ rok se pak rozöi¯ovala pracoviötÏ pojiöùovny po celÈm ˙zemÌ »R. V roce 1995 mÏla naöe pojiöùovna jiû skoro p˘l milionu pojiötÏnc˘. V n·sledujÌcÌm roce jsme uzav¯eli smlouvu o zajiöùov·nÌ cestovnÌho pojiötÏnÌ s Generali Pojiöùovnou a.s., kter· pokraËuje dodnes a sk˝t· zv˝hodnÏnou nabÌdku pojistnÈho produktu pro naöe pojiötÏnce. Roky 1997 a 1998 pak byly pro pojiöùovnu sloûitÏjöÌm obdobÌm, protoûe doölo ke slouËenÌ s dvÏma pojiöùovnami - GR¡L a REZAPO, kterÈ pojiöùovnÏ sice p¯ivedly dalöÌ pojiötÏnce, ale takÈ ¯adu n·roËn˝ch ˙kol˘, se kter˝mi jsme se museli v dalöÌch letech vyrovnat. NynÌ k radostnÏjöÌ ud·losti, kter· se odehr·la v roce 2004, a to je n·ö miliont˝ pojiötÏnec. Tato ud·lost pro n·s byla p¯Ìjemn·, ale z·roveÚ i zavazujÌcÌ, protoûe udrûet si d˘vÏru lidÌ v tÈto sloûitÈ situaci, jak jsem naznaËil v zaË·tku rozhovoru, bude od n·s vyûadovat plnÈ nasazenÌ. I na to jsme samoz¯ejmÏ p¯ipraveni.

»eskÈ republice. Kolik jich je celkem? PopÌöete n·m, jak takov· "kamenn·" provozovna vlastnÏ vypad·, jakou m· t¯eba rozlohu? Tarmac CZ a.s. je Ëeskou Ë·stÌ divize Tarmac International, kter· pat¯Ì do skupiny Tarmac, jeû je jednou z mnoha dalöÌch skupin nadn·rodnÌ spoleËnosti Anglo American, kter· tak zamÏstn·v· na celÈm svÏtÏ tÈmÏ¯ Ëtvrt milion˘ lidÌ. Tarmac CZ a.s. v souËasnosti ¯ÌdÌ dvacet öest aktivnÌch provozoven, z toho dvacet kamenolom˘ a öest pÌskoven. DÌky jejich rozmÌstÏnÌ po ˙zemÌ »eskÈ republiky naöe firma p˘sobÌ v osmi krajÌch - LibereckÈm, PardubickÈm, Kr·lovÈhradeckÈm, ⁄steckÈm, St¯edoËeskÈm, KarlovarskÈm, PlzeÚskÈm a Ë·steËnÏ i v kraji VysoËina. Spr·vnÏ je spoleËnost rozdÏlena do t¯Ì oblastÌ V˝chod, Z·pad a Jihoz·pad. SÌdlo spoleËnosti je v Liberci. Naöe provozovny proöly v poslednÌch pÏti letech v˝razn˝mi zmÏnami. DÌky pochopenÌ a z·jmu mate¯skÈ spoleËnosti bylo investov·no vÌce neû dvÏ stÏ pades·t milion˘ korun do jejich rekonstrukcÌ a modernizace v˝robnÌch linek. NemalÈ Ë·stky byly vloûeny do zav·dÏnÌ odpraöovacÌho a skr·pÏcÌho za¯ÌzenÌ, ale i dalöÌch za¯ÌzenÌ, kterÈ eliminujÌ dopady tÏûby na ûivotnÌ prost¯edÌ. DneönÌ provozovny Tarmac CZ a.s. jsou modernÏ vybaven· pracoviötÏ, ve kter˝ch je kladen obrovsk˝ d˘raz na bezpeËnost a ochranu zdravÌ p¯i pr·ci, a to nejen vlastnÌch zamÏstnanc˘, ale i dodavatel˘. V˝sledkem tohoto usilovnÈho snaûenÌ a vynaloûen˝ch n·klad˘ je nulov· ˙razovost zamÏstnanc˘, dosaûen· v roce 2005. Popis provozovny od tÏûby po expedici by si vyû·dal celou str·nku - t¯eba p¯ÌötÏ. P¯ispÌv·te na r˘znÈ charitativnÌ akce. Nap¯Ìklad jste v r·mci projektu Adopce na d·lku adoptovali africkÈ dÏvË·tko Molly. Jak vznikalo rozhodnutÌ jÌt pr·vÏ do tohoto projektu? Tarmac CZ a.s. je vnÌm·n ve¯ejnostÌ jako spoleËnost s vysokou mÌrou spoleËenskÈ zodpovÏdnosti, p¯ev·ûnÏ dÌky sponzorsk˝m aktivit·m, p¯Ìstupu a ochotÏ komunikovat s obecnÌm zastupitelstvem a obyvateli tÏûbou dotËen˝ch lokalit. Ale takÈ pÈËÌ o zdravÌ, bezpeËnost a spokojenost sv˝ch zamÏstnanc˘, dodavatel˘, i jejich rodin. FiremnÌ filantropie je zamÏ¯ena na podporu rozvoje dÏtsk˝ch a ml·deûnick˝ch sportovnÌch a kulturnÌch aktivit v obcÌch, kde p˘sobÌ provozovny Tarmac

Kdybyste mÏl charakterizovat vaöe pojiötÏnce, z jak˝ch profesnÌch a soci·lnÌch skupin jsou p¯edevöÌm? P˘vodnÌm z·mÏrem p¯i zaloûenÌ ZP MV »R bylo st·t se rezortnÌ zdravotnÌ pojiöùovnou pro zamÏstnance i rodinnÈ p¯ÌsluönÌky MV »R plnÏ v souladu s ß 2 odst. 1 z·kona 280/1992 Sb., kde se uv·dÌ, ûe "Öprov·dÌ vöeobecnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ zejmÈna pro zamÏstnance vöech organizacÌ zaloûen˝ch nebo z¯Ìzen˝ch jednÌm ministerstvem Ö". Jiû od samÈho poË·tku se hledaly re·lnÈ moûnosti poskytov·nÌ efektivnÌ zdravotnÌ pÈËe plnÏ v souladu s naöÌm prvo¯ad˝m ˙kolem - poskytovat naöim pojiötÏnc˘m co nejlepöÌ sluûby a dÌky dobrÈmu, vûdy vyrovnanÈmu hospoda¯enÌ jim d·vat nÏco navÌc. DÌky dobrÈ povÏsti mezi öirokou ve¯ejnostÌ vzrostl poËet pojiötÏnc˘ registrovan˝ch u naöÌ pojiöùovny z p˘vodnÌch 80 tisÌc v roce 1993 na souËasn˝ch vÌce neû milion, ËÌmû pojiötÏnci velmi z¯etelnÏ ocenili kvalitu sluûeb, kterÈ pro nÏ vykon·v·me. ZP MV »R se tak stala druhou nejvÏtöÌ zdravotnÌ pojiöùovnou v »eskÈ republice, hned po VöeobecnÈ zdravotnÌ pojiöùovnÏ. pokraËov·nÌ na stranÏ 29

CZ a.s. D·le na podporu dÏtÌ v dÏtsk˝ch domovech Ëi pomoc handicapovan˝m obËan˘m. Adopce africkÈ holËiËky Molly je jednÌm z projekt˘ zamÏ¯en˝ch na podporu zdravÈho v˝voje dÏtÌ. SvÏt, ve kterÈm ûijeme, nenÌ dokonal˝ ani spravedliv˝. Na jednÈ stranÏ pr˘myslovÏ vyspÏlÈ zemÏ s vysok˝m ûivotnÌm standardem, na stranÏ druhÈ rozvojovÈ zemÏ, kterÈ majÌ problÈm zajistit dostatek potravin pro svÈ obyvatele. Tento stav asi tÏûko dok·ûeme zmÏnit. Co vöak m˘ûeme, je sv˝m skromn˝m dÌlem ovlivnit ûivot jednoho konkrÈtnÌho dÏvË·tka, kterÈ m˘ûe navötÏvovat ökolu a zÌskat tak öanci na lepöÌ vyhlÌdky do ûivota. Co dÏl·te pro svÈ zamÏstnance, aby chodili r·di do pr·ce a byli spokojenÌ? P¯edevöÌm se jich pt·me, co jim chybÌ, a p¯ÌpadnÈ problÈmy se pak snaûÌme ¯eöit. VÌme, ûe pln· spokojenost, nap¯Ìklad se mzdou, nebude nikdy. Ale zapojenÌm öiröÌho kolektivu pracovnÌk˘ do tÈto problematiky se i pracovnÌci provozoven p¯esvÏdËili, ûe to nenÌ tak jednoduchÈ tÈma, jak se nÏkdy zd·. Dnes existujÌcÌ systÈm lÈpe ch·pou a jejich n·mÏty se konzultujÌ. A vy? Kdyû chcete, aby v·m bylo dob¯e, co udÏl·te? Zajdu si s p¯·teli na sport, pak na dobrou veËe¯i. Nebo si d·me se ûenou l·hev chutnÈho vÌna. za rozhovor podÏkovala MarkÈta BartÌkov·



Firemní optimismus tkví ve víře v naše vlastní schopnosti C o manažer, to osobnost. Každý, kdo se přihlásil do soutěže Manažer roku, tentokrát 2005, si chtěl zkusit, jaké to je anebo třeba rovnou vyhrát. Ti, které nominoval někdo "jiný", na tom byli stejně, byť zprostředkovaně. Jaké jsou to pocity v tak těsném "zápase" tolika prvků, které člověka buď dovedou, nebo aopak nedovedou k vítězství? Učíme se je formulovat a nikdy nevíme, zda jsme je vyjádřili stejně. Snad právě proto pokládáme řadě manažerů, kteří se rozhodli do soutěže vstoupit, otázky, jimiž, a zejména prostřednictvím odpovědí na ně, se snažíme pochopit a vám zprostředkovat myšlenky, zkušenosti, názory těch, kteří se rozhodli vítězit. Manažerem odvětví Vzdělávání se stal v soutěži Manažer roku 2005 Ing. Luděk Pfeifer, CSc., spolumajitel společnosti M.C.TRITON a předseda rady vlastníků skupiny TRITON. Zároven se probojoval do TOP 10. Dost důvodů k tomu, abychom i jemu položili pár otázek:

Probojovat se mezi nominovanÈ do soutÏûe Manaûer roku nenÌ v˘bec lehkÈ. A urËitÏ v tomto p¯ÌpadÏ nenÌ podstatnÈ, zda se ËlovÏk "jenom" z˙ËastnÌ nebo zda vyhraje. Jak jste proûÌval poslednÌ dny p¯ed vyhl·öenÌm v˝sledk˘? Jako kdyû krupiÈr h·zÌ kuliËku do rulety a vy m·te dost vsazeno na jedno ËÌslo. Tedy se zvÏdavostÌ a chutÌ vyhr·t. Ale takÈ s oËek·v·nÌm v˝sledku celkovÈho. Skladbu finalist˘ i vÌtÏz˘ soutÏûe povaûuji za jeden z ukazatel˘ trend˘ v ˙spÏönÈm ¯ÌzenÌ. Manaûersk˝ styl ocenÏn˝ch napovÌd·, jak jsou ¯Ìzeny opravdu dobrÈ spoleËnosti. PochopitelnÏ p¯itom nelze pominout fakt, ûe Manaûer roku je trochu jako Miss - soutÏûÌ jen ten, kdo p¯ijme nominaci. Vliv m· i vkus poroty. Podstatn˝ rozdÌl je v tom, ûe manaûer nesoutÏûÌ jen za sebe - nese na trh i k˘ûi firmy. V k˘ûi Tritonu jsem mÏl pochopitelnÏ dvojn·sobnou trÈmu. OË jste moud¯ejöÌ po "utk·nÌ" s dalöÌmi adepty na v˝znamnÈ ocenÏnÌ? Jin˝mi slovy - co v·m soutÏû dala? Nem·m, bohuûel, pocit zvl·ötnÌho zmoud¯enÌ.

P¯estoûe nad v˝sledkem soutÏûe jsem se pochopitelnÏ zamyslel - zcela v duchu pravidla, ûe p¯ÌËiny ˙spÏchu je dobrÈ rozebrat stejnÏ poctivÏ, jako p¯ÌËiny debaklu. Zvl·ötnÌm d˘vodem k zamyölenÌ je fakt, ûe jsem se nikdy necÌtil plnokrevn˝m manaûerem. A uû v˘bec ne b˘hvÌjak˝m. Na manaûera jsem si nejd¯Ìv p¯ipadal m·lo star˝. TeÔ m·lo mlad˝. Vûdycky pak m·lo vzdÏlan˝, trpÏliv˝, d˘sledn˝, sofistikovan˝. MÌsto detailnÌch pl·n˘ m·m radÏji z·mky, byù i trochu vzduönÈ. (Zrovna teÔ jeden kr·sn˝ rekonstruujeme v JinonicÌch.) MÌsto standardnÌho rozhodovacÌho procesu si sem tam hodÌm korunou. Za nejlepöÌ motivaci povaûuju vyjanËenÌ dobÏla. StriktnÌ kontrola se mi jevÌ nÏËÌm m·lem nesluön˝m. Vûdycky jsem se cÌtil spÌö podnikatelem. M·m r·d p¯Ìleûitosti, r·d je d·v·m. Jsem opravdu dob¯e vylÈËen˝ workoholik. Bez sv˝ch z·bav si ûivot neumÌm a nechci p¯edstavit. Bez lyûÌ, kanoe, kola. Uû jen proto se ¯ÌdÌm heslem, ûe pro spolupr·ci je mi dost dobr˝ jen ten, kdo je (nebo brzo bude) o dost lepöÌ neû j·. StraönÏ r·d pracuju s mimo¯·dnÏ schopn˝mi lidmi. VÌm - je to takÈ mimo¯·dnÏ n·kladn˝ konÌËek.

Zdravotnictví potřebuje především zklidnění pokraËov·nÌ ze strany 28 Z velk˝ch profesnÌch skupin jsou to p¯edevöÌm pracovnÌci MV, HasiËskÈho z·chrannÈho sboru, »esk˝ch drah, Ministerstva spravedlnosti »R a dalöÌch firem a institucÌ. Roste i poËet pojiötÏnc˘ z resortu ökolstvÌ. V˝öe nerovnov·hy v systÈmu ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ jde aktu·lnÏ do miliard korun. V p¯ÌpadÏ VZP se hovo¯Ì aû o 11 miliard·ch. Co soudÌte o souËasnÈm stavu? Jak jste spr·vnÏ konstatoval, zdravotnictvÌ je ve velice sloûitÈ situaci. I kdyû nejsem lÈka¯, troufnu si ¯Ìci, ûe je z hlediska financov·nÌ velmi v·ûnÏ nemocnÈ. Jsem toho n·zoru - a ten se mnou sdÌlÌ mnoho odbornÌk˘ - ûe je t¯eba p¯ijmout ¯adu opat¯enÌ, kterÈ napomohou ke zlepöenÌ stavu. Ned·vno jsem Ëetl text hlavnÌho ekonoma HVB Pavla SobÌöka, v nÏmû se skr˝vala metafora naprosto trefnÏ popisujÌcÌ perspektivu naöeho zdravotnictvÌ. DovolÌm si ji doslova ocitovat. "P¯edstavme si motoristu, kter˝ jezdÌ st·le po stejnÈ trase a v pravideln˝ch intervalech tankuje palivo. Od urËitÈho okamûiku ale pravidelnou trasu prodlouûÌ, aniû by zmÏnil frekvenci dod·vek paliva. Co bude v˝sledkem? Jednoho dne skonËÌ uprost¯ed cesty na suchu." K tomu, myslÌm, nenÌ co dodat. Situace nazr·la a musÌ se opravdu ¯eöit, abychom pak vöichni takÈ nez˘stali "na suchu". Uvedu nÏkolik p¯Ìklad˘. St·le jsme svÏdky diskusÌ o v˝öi marûe lÈk·rnÌk˘m. Nehodl·m hodnotit jejÌ opr·vnÏnost Ëi neopr·vnÏnost. NicmÈnÏ uvedu n·sledujÌcÌ ËÌsla. Jestliûe p¯ed deseti lety v roce 1995 bylo v »eskÈ republice 1 319 lÈk·ren s obratem 25,6 mld. KË, pak v roce 2004 jich bylo 2 378 s celkov˝m obratem 52,2 mld. KË. Tedy tÈmÏ¯ dvojn·sobek. Ve srovn·nÌ s evropsk˝mi zemÏmi p¯ipad· v »eskÈ republice na jednu lÈk·rnu 4 298 osob, v Rakousku 6 942 a ve ävÈdsku dokonce 10 000. Aù se na mÏ p·ni lÈk·rnÌci nezlobÌ, tyto ˙daje takÈ o nÏËem svÏdËÌ. Druh· strana mince je zach·zenÌ s lÈËivy. KvalifikovanÈ odhady hovo¯Ì, ûe v popelnicÌch loni skonËila nevyuûit· lÈËiva za 3 - 4 mld. KË. To je neskuteËnÈ pl˝tv·nÌ v situaci, kdy Ëasto sh·nÌme finanËnÌ prost¯edky pro velmi v·ûnÏ nemocnÈ pacienty. JakÈ tedy existujÌ moûnosti ¯eöenÌ problÈmu nerovnov·hy zdravotnictvÌ? Jsou v podstatÏ Ëty¯i. OsobnÏ spat¯uji nejvÏtöÌ moûnosti v odstranÏnÌ tok˘, jimiû proudÌ neefektivnÏ vynakl·danÈ finanËnÌ prost¯edky. Nap¯Ìklad zefektivnit sÌù zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌ. D·le je t¯eba motivovat pacienty, aby si v nÏkter˝ch p¯Ì-


P¯id·m jeötÏ d˘slednÈ lpÏnÌ na firemnÌ kultu¯e, fÈrovosti a spolupr·ci. Jednou vÏtou - soutÏû mi dala silnÏjöÌ pocit vdÏku m˝m mil˝m koleg˘m.

V souvislosti s posl·nÌm manaûer˘ se hovo¯Ì o velkÈ zodpovÏdnosti. Jak ji vnÌm·te? Co vöechno si pod ni ¯adÌte? Kaûd˝ manaûer nese Ëtveru zodpovÏdnost. Vöechny povaûuji za stejnÏ v˝znamnÈ. Zvl·dnutÌ kaûdÈ z nich nepovaûuji za û·dn˝ div. Za podstatnou manaûerskou schopnost ale pokl·d·m vz·jemnÈ skloubenÌ a sladÏnÌ vöech smÏr˘ odpovÏdnosti. O kterÈ se jedn·? ● OdpovÏdnost k z·kaznÌk˘m se projevuje v kvalitÏ produktu nebo sluûby, ve fÈrovosti ceny, v chov·nÌ person·lu, ● odpovÏdnost k vlastnÌk˘m je v mÌ¯e a perspektivÏ zhodnocenÌ kapit·lu vloûenÈho do spoleËnosti, v rostoucÌ trûnÌ hodnotÏ firmy spÌöe neû v okamûitÈ v˝öi dividend, ● odpovÏdnost k zamÏstnanc˘m je ve spravedlivÈm ocenÏnÌ jejich p¯Ìnosu firmÏ, ve vytv·¯enÌ podmÌnek pro budoucÌ uplatnÏnÌ tÏch, kte¯Ì firmÏ p¯inesou r˘st, ● odpovÏdnost k businessu je ve schopnosti ovlivÚovat v˝voj trhu r˘stov˝m a etick˝m smÏrem.

»Ìm se, podle v·s, odliöuje manaûerka a manaûer v ch·p·nÌ v˝znamnÈ veliËiny v ûivotÏ lidskÈm - Ëasu? Dok·ûÌ ûeny lÈpe s "pracovnÌm" Ëasem hospoda¯it? Nejsem p¯Ìtelem zjednoduöenÈ kategorizace. Manaûer a manaûerka se podle mÏ liöÌ stejnÏ jako Manaûer Kafka od manaûera StehlÌka. Co se t˝k· nakl·d·nÌ s Ëasem: U vrcholov˝ch manaûer˘ se stÌr· hranice mezi Ëasem "pracovnÌm" a "voln˝m" - co je hra golfu, pracovnÌ snÌdanÏ, n·vötÏva opery s obchodnÌm partnerem, odpoledne na dostizÌch s kolegy? ⁄spÏönÈ manaûery stejnÏ jako ˙spÏönÈ manaûerky pokl·d·m v investov·nÌ Ëasu za stejnÏ efektivnÌ. JeötÏ ned·vno byla specialitou manaûerek investice do vlastnÌho vzhledu a image. Dnes je vöak mezi manaûery tolik

metrosexu·l˘, ûe i tento rozdÌl pokl·d·m za smazan˝. Vaöe spoleËnost m· na trhu zvuk. Jak· je vize, jak kr·Ëet d·le za klientem? V Ëem tkvÌ firemnÌ optimismus? FiremnÌ optimismus tkvÌ ve vÌ¯e v naöe vlastnÌ schopnosti. Ve schopnosti poslouûit v˝bornÏ klient˘m i schopnosti dosahovat sv˝ch vizÌ. A naöe vize? Tou je skupina spoleËnostÌ podnikajÌcÌch v perspektivnÌch oborech, atraktivnÌ pro solidnÌ investory a schopnÈ lidi touûÌcÌ po r˘stu. Podnik·me tak dnes nejen v businessu poradenskÈm, certifikaËnÌm a v Head Huntingu, ale takÈ v developersk˝ch investicÌch a biotechnologiÌch. VÏ¯Ìm, ûe ty opravdu velkÈ ˙spÏchy teprve p¯ijdou. dÏkuji za v˝stiûnÈ odpovÏdi Eva Brixi

padech doslova nevynucovali sluûby, kterÈ aktu·lnÏ nepot¯ebujÌ a zdravotnÌ systÈm nezneuûÌvali. KoneËnÏ t¯etÌ moûnost spoËÌv· v regulaci zdravotnÌch v˝kon˘ a poskytov·nÌ lÈk˘. Tou Ëtvrtou je urËit· forma spolu˙Ëasti pacient˘ na hrazenÌ zdravotnÌ pÈËe. ÿada naöich pojiötÏnc˘ m· st·le zafixov·no v pamÏti, ûe p¯ed 16 lety bylo zdravotnictvÌ "zadarmo". To je pot¯eba urychlenÏ p¯ekonat, aù zve¯ejÚov·nÌm individu·lnÌch ˙Ët˘ pacienta, z nichû bude moci vyËÌst ceny v˝kon˘, aby si mohl porovnat rozdÌl mezi tÌm, co zaplatil na pojistnÈm, a co Ëerpal. Pak se dostaneme do situace, ûe kaûd˝ bude zvaûovat, zda to, co chce Ëerpat, je skuteËnÏ t¯eba. VidÌte re·lnou moûnost takovÈho ¯eöenÌ? JistÏ. Z·leûÌ to ovöem na konsensu mezi lÈka¯i, farmaceuty, Ministerstvem zdravotnictvÌ »R, politick˝mi stranami, v neposlednÌ ¯adÏ pak i öirokou ve¯ejnostÌ a pojiöùovnami. Tuto z·leûitost je t¯eba projedn·vat v klidu, neboù zbyteËnÏ emotivnÌ prohl·öenÌ nÏkter˝ch subjekt˘, jak jsme to mÏli moûnost opÏt znovu, p¯ed kr·tkou dobou vidÏt, nikomu a niËemu nepom˘ûe. TakÈ ËastÈ medi·lnÌ konfrontace v jiû tak velmi vypjatÈ atmosfÈ¯e jsou ve svÈm d˘sledku kontraproduktivnÌ, neboù nemohou p¯inÈst k˝ûen˝ efekt, jÌmû je ¯eöenÌ tohoto nesmÌrnÏ citlivÈho problÈmu. MyslÌm, ûe by spÌöe prospÏla öirok· osvÏtov· kampaÚ, kter· by lidem mÏla maxim·lnÏ oz¯ejmit tuto sloûitou problematiku a nabÌdnout konkrÈtnÌ ¯eöenÌ. Od obecn˝ch ˙vah pojÔme ke konkrÈtnÌmu - co je t¯eba ve fungov·nÌ vaöÌ pojiöùovny zlepöit? MÏli bychom se i v r·mci konkurence na trhu snaûit zlepöovat p¯Ìstup ke klient˘m, a to sv˝m chov·nÌm, postupy, informacemi, hustotou sÌtÏ pracoviöù. V souËasnÈ dobÏ m· ZP MV »R nejöiröÌ sÌù kontaktnÌch pracoviöù pro klienty a nejöiröÌ sÌù smluvnÌch zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌ, tedy poskytovatel˘, ze vöech zamÏstnaneck˝ch pojiöùoven. Takûe nabÌzÌme naöim klient˘m moûnost n·vötÏvy lÈka¯e tam, kde jinÈ, hlavnÏ ty menöÌ zdravotnÌ pojiöùovny, nemajÌ smluvnÌho partnera. Co si myslÌte o pozmÏÚovacÌch n·vrzÌch k z·konu o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ? M·m jednu z·sadnÌ v˝hradu. V n·vrhu se uvaûuje pouze o dvou procentech z vybranÈho pojistnÈho urËen˝ch na provoz pojiöùovny. TÌm by se v˝raznÏ snÌûila st·vajÌcÌ Ë·stka. NavÌc jde o ËÌslo, kterÈ je v EvropÏ pro zdravotnÌ pojiöùovny jiû nynÌ bezkonkurenËnÏ nejniûöÌ. Kdyby tento n·vrh proöel, tÈmÏ¯ jistÏ bychom skonËili, protoûe za tÏchto podmÌnek nenÌ moûnÈ pojiöùovnu provozovat. (r)

29


Čím výše je člověk v manažerské hierarchii, tím více musí umět naslouchat, potvrdil Ing. Pavel Kafka, generální ředitel společnosti Siemens s.r.o. a Manažer roku 2005

C

o všechno je spjato s manažerskou profesí, s tím, co člověk musí, má a chce? Definic by se jistě v odborné literatuře našlo nespočet až po pojetí poslání práce manažera. To všechno je víc než o životě, přáních, povinnostech. Je to možná o osudu, ať na něj jedni věří a druzí nikoli. Je to o štěstí okamžiku, je to o jiskře budoucnosti. Co je typické pro českého manažera? Jaký má celospolečenský kredit? Tyto otázky nejsou objevné a ani odpovědi na ně nemusí být úplně nové a originální. Ale ptáme se na to všichni, kdo se na manažerské půdě střetáváme. Setkala jsem se při svém novinářském putování s mnoha manažery i podnikateli. Až na výjimky jsem měla štěstí - byly to samé osobnosti. V každém bylo něco osobitého, osudového, příznačného, každý byl úplně jiný. Každý byl nějaký. Svůj. Každý měl názor, nápady, odvahu, každý přemýšlel o řešení, pravdě, odpovědích. Každý měl v sobě sílu hledání. Věřím, že moje setkávání bude pokračovat. Že budu mít to štěstí navštěvovat školu života, kde se vyučuje podle přísných pravidel a optimistického scénáře činorodosti. Slovo má Manažer roku 2005 Ing. Pavel Kafka, generální ředitel společnosti Siemens s.r.o.:

Z titulu svÈ pozice ve spoleËnosti Siemens jste zvykl˝ reprezentovat, pohybovat se vöude tam, kde se nÏco dÏje Ëi dojedn·v·. Jak v·m bylo letos v Praze na éofÌnÏ, kde jste nakonec zaujal stupÌnek nejvyööÌ - zÌskal titul Manaûer roku 2005? TrÈmu jsem nemÏl, tu jsem si nejvÌce zaûÌval uû v ml·dÌ, zejmÈna p¯i hudebnÌch koncertech student˘, kde jsem Ëasto jako sÛlista vystupoval, Ëi p¯i nahr·vk·ch v rozhlase. Co bylo vÏtöÌ v ten okamûik, kdy jste cenu p¯ebÌral? P¯ekvapenÌ a potÏöenÌ nebo tÌha zodpovÏdnosti za znaËku, kter· je jiû dlouho spjata s vaöÌm ûivotem? V Praze na éofÌnÏ p¯i p¯ejÌm·nÌ titulu Manaûer roku byl asi nejsilnÏjöÌm vjemem pocit zadostiuËinÏnÌ, satisfakce, protoûe toto ocenÏnÌ vnÌm·m jako ocenÏnÌ dlouhodob˝ch (nejen letoönÌch) v˝sledk˘ m˝ch i firmy Siemens v »eskÈ republice. Manaûer a t˝mov· pr·ce - podle Ëeho si vybÌr·te odbornÌky do svÈ bezprost¯ednÌ blÌzkosti? Podle osobnÌ zkuöenosti, podle referencÌ, podle smyslu pro vtip; ctÌte takovÈ vlastnosti jako nadhled, velkorysost, odvaha, umÏnÌ prosadit vlastnÌ n·zor? Za asi nejd˘leûitÏjöÌ povaûuji motivaci pracovnÌka. My vöichni se musÌme po¯·d uËit, ten, kter˝ je t¯eba dnes na ˙rovni poûadavk˘, ale nem· v˘li Ëi motivaci na sobÏ d·le pracovat, je p¯edem ztracen. Velmi si v·ûÌm tÏch, co majÌ vlastnÌ n·zor, ale ˙spÏönÌ mohou b˝t jen ti, kte¯Ì jej nebudou za kaûdou cenu prosazovat. »Ìm v˝öe je ËlovÏk v mana-

ûerskÈ hierarchii, tÌm vÌce musÌ umÏt naslouchat. Jak podporuje vaöe spoleËnost v »eskÈ republice technickou inovaci? UrËitÏ mi ¯eknete, ûe p¯ednostnÏ a systÈmovÏ. Dal by se t¯eba jmenovat nÏjak˝ patent, kter˝ slouûÌ Siemensu celosvÏtovÏ a jehoû p˘vod je v ËeskÈ hlavÏ? Vöech jeden·ct v˝robnÌch z·vod˘ spoleËnosti Siemens, kterÈ v »eskÈ republice jsou, m· ve vÏtöÌ nebo menöÌ mÌ¯e sv˘j vlastnÌ v˝zkum a v˝voj. Za vöechny jmenujme nap¯Ìklad Siemens Kolejov· vozidla, kde zamÏstn·v·me ¯·dovÏ stovky konstruktÈr˘ - a pro dalöÌ stovku m·me mÌsto. PracujÌ p¯itom nejen na zak·zk·ch, kterÈ vyr·bÌme v »eskÈ republice, ale podÌlejÌ se na projektech na celÈm svÏtÏ. Siemens je takÈ velmi aktivnÌ v podpo¯e technickÈho vysokÈho ökolstvÌ. Kaûd˝ rok vyhlaöu-

jeme Cenu Siemens - ta je udÏlov·na za vynikajÌcÌ v˝sledky na poli vÏdeckÈ a v˝zkumnÈ pr·ce mlad˝m odbornÌk˘m v r˘zn˝ch technick˝ch oborech. Cenu je takÈ moûno udÏlit za v˝jimeËn˝ p¯Ìnos v dalöÌch technick˝ch oborech. V dosavadnÌch osmi roËnÌcÌch Ceny Siemens bylo ocenÏno 123 laure·t˘; ve formÏ stipendiÌ a finanËnÌch odmÏn byla rozdÏlena Ë·stka p¯evyöujÌcÌ 3,8 milionu korun. HodnÏ se v poslednÌ dobÏ mluvÌ o tom, ûe je t¯eba k rozvoji firmy hledat ˙plnÏ jinÈ cesty neû ty, na kterÈ jsme byli dosud zvyklÌ - prostÏ dÏlat vÏci jinak, neû je zaûitÈ. SdÌlÌte tento n·zor? M·te nÏjakou zkuöenost v tomto smÏru? T¯eba z ¯ÌzenÌ, person·lnÌ pr·ce apod.? V z·sadÏ ten n·zor sdÌlÌm, ale z·roveÚ tvrdÌm, ûe platÌ mnoho obecn˝ch pravd Ëi zkuöenostÌ vûdy a vöude. Nap¯Ìklad nelze disciplÌnu vËetnÏ sebedisciplÌny ve firemnÌm ûivotÏ nahradit bezb¯ehou volnostÌ, byù by na ni byla nalepena znaËka nejvÏtöÌ inovace. V˝chodoasijsk· "v˝robnÌ kultura" a jejÌ v˝sledky nechù jsou pro n·s nejen varov·nÌm, ale i korektivem. Jeden ze zajÌmav˝ch lidÌ s Ëetn˝mi "¯editelsk˝mi" zkuöenostmi mi kdysi ¯ekl: Kdyû se r·no dÌv·m do zrcadla, tak si zpÌv·m. MÏl tÌm na mysli radost ze ûivota. Z toho, co p¯ijde, co ho Ëek· ten den, nÏkdy. Bylo to sugestivnÌ, Ëasto na to myslÌm. Jak je to s vaöÌ radostÌ ze ûivota? MusÌm p¯iznat, ûe velmi Ëasto lituji toho, ûe na hluböÌ proûitÌ Ëi zaûitÌ ˙spÏch˘ Ëi bÏûn˝ch lidsk˝ch radostÌ nem·m buÔ Ëas, Ëi po n·roËnÈm pracovnÌm dni ani sÌlu - a st·le si ¯Ìk·m: jednou musÌ b˝t lÈpe. Na druhÈ stranÏ jsem se bÏhem ûivota p¯ece jen nauËil v urËit˝ch chvÌlÌch vypnout a soust¯edit se jen na dan˝ okamûik. To mi dlouh· lÈta neölo a balÌk stres˘ a problÈm˘ jsem nosil st·le s sebou. Asi nejvÏtöÌ radost m·m z toho, kdyû se druzÌ radujÌ ze svÈho ˙spÏchu a j· jim byl nÏjak n·pomocn˝, a to aù ve firmÏ, Ëi nap¯. ve vztahu k m˝m dÏtem.

Nerada mluvÌm o moudrosti, protoûe Ëasto signalizuje st·¯Ì. P¯esto se zept·m: kdy se d· o manaûerovi tvrdit, ûe je to moudr˝ ËlovÏk? Moudrost souvisÌ se zkuöenostmi, rozv·ûnostÌ, ale ne vûdy v sobÏ skr˝v· t¯eba dostatek kreativity, pobl·znÏnÌ mysli, tendenci riskovatÖ »lovÏk je moudr˝ tehdy, kdyû pozn· svÈ slabÈ i silnÈ str·nky a kdyû je schopen vidÏt svÏt v co nejöiröÌm spektru souvislostÌ a adekv·tnÏ jednat. Cel˝ m˘j dospÏl˝ ûivot mne doprov·zÌ cit·t filozofa R. Niebuhra: "O God, give us serenity to accept things we cannot change, courage to change things we can, and the wisdom to know the difference". Neriskovat jen pro risk samotn˝, ale pro dosaûenÌ v˝sledku, to je moudrÈ. M·te moûnost srovn·vat - manaûery zahraniËnÌch firem s Ëesk˝mi. »Ìm se liöÌ, co umÌ kdo lÈpe? A trochu vlastenecky - v Ëem je n·ö manaûer zajÌmav˝ pro svÏt? V znalostech manaûerskÈho ¯emesla jsme snad svÏt uû tÈmÏ¯ dostihli. V tom, jak br·t jeho jednotlivÈ Ë·sti Ë·sti v·ûnÏ - nap¯. risk management, jeötÏ zdaleka ne. To, ûe se dÌv·me na svÏt v mnohÈm nezatÌûeni star˝mi manaûersk˝mi p¯edsudky, je urËitÏ v˝hoda, d·le m·m pocit, ûe naöi manaûe¯i prokazuji velmi dobrou intelektu·lnÌ flexibilitu - hled·nÌ nestandardnÌch ¯eöenÌ. Jen to nesmÌ ˙stit v poruöov·nÌ pravidel hry - pr·vnÌch Ëi etick˝ch. za slova, kter· potÏöÌ, podÏkovala Eva Brixi

Je vždy velmi příjemné, když si někdo všimne, že se vám práce docela daří CestovnÌ ruch je podle mne velmi tÏûk˝ obor. Obdivuji kaûdÈho, kdo se v nÏm vyzn·. MÌt ˙spÏch znamen· vydat spousty energie - na systÈm, aby fungoval, na koordinaci mnoha ËinnostÌ, na kontrolnÌ mechanismy i na kucha¯e, aby va¯ili tak, jak to majÌ hostÈ nejradÏji. Moûn· to znÌ trochu smÏönÏ, aleÖ osobnÏ bych provoz hotelu nebo cestovnÌ kancel·¯e nikdy neuhlÌdala. Jsou vöak mist¯i, p¯ed nimiû smek·m. Sv˝mi myölenkami a n·zory v·s nynÌ provede muû, kter˝ k cestovnÌmu ruchu, hotel˘m, kongresovÈ turistice nerozluËnÏ pat¯Ì - Ing. VojtÏch P¯idal, ¯editel hotelu Pyramida v Praze, OREA HOTELS a.s. Jeden z finalist˘ na titul Manaûer roku 2005: VÌ se o v·s dlouh· lÈta, ûe jste hoteliÈr tÏlem i duöÌ. ée se pohybujete v prost¯edÌ, kterÈ je spjato s vaöÌm ûivotem vÌce neû viditelnÏ. ProË pr·vÏ tento obor zas·hl tolik do vaöeho pohledu na svÏt? Pracuji v tomto kr·snÈm a nesmÌrnÏ zajÌmavÈm oboru cel˝ ûivot a musÌm p¯iznat, ûe ani nic jinÈho neumÌm. Dostal jsem se k tomu vlastnÏ tak trochu z nouze. V roce 1955 b˝val˝ p¯ednosta pracovnÌho ˙¯adu v Litovli roztrhal moji p¯ihl·öku ke studiu na strojnÌ pr˘myslovce a tehdy z¯ejmÏ dle svÈho nejlepöÌho svÏdomÌ "ideovÏ a z·sadovÏ" (tak to tehdy soudruzi ¯Ìkali) rozhodl, ûe s m˝m "k·drov˝m profilem" - otec byl ¯editel pivovaru - m·m pouze t¯i moûnosti - kucha¯, peka¯, beton·¯. Do smrti budu vdÏËn˝ tomuto bodrÈmu muûi za to, ûe mÏ vlastnÏ, aË to rozhodnÏ nemÏl v ˙myslu, nasmÏroval pr·vÏ k tomuto oboru. Procestoval jsem tÈmÏ¯ cel˝ svÏt, cel˝ ûivot dÏl·m pr·ci, kter· mÏ nesmÌrnÏ bavÌ a uspokojuje. M· jedno ˙ûasnÈ kouzlo, a sice velmi rychlou zpÏtnou vazbu na ˙roveÚ a kvalitu mÈ pr·ce. StaËÌ si nÏkolikr·t za den projÌt hotel a objektivnÏ (s maxim·lnÌ mÌrou sebekritiky) vnÌmat, zda hostÈ jsou Ëi nejsou spokojeni, na jakÈ ˙rovni jsou vöechny naöe sluûby a jak vöechny procesy probÌhajÌ. K tomu si vyhodnotÌm realizovanÈ z·kladnÌ ekonomickÈ v˝sledky a hned vidÌm, jestli se mi pr·ce da¯Ì nebo ne. Je to samo-

30

z¯ejmÏ zjednoduöeno, ale m· to znaËnou vypovÌdacÌ schopnost. MÏl jsem vÏtöinou (a m·m zejmÈna dnes) obrovskÈ ötÏstÌ na odbornou i lidskou ˙roveÚ sv˝ch nad¯Ìzen˝ch, coû je element·rnÌ podmÌnka, aby se pr·ce da¯ila a p¯in·öela pocit seberealizace. Kdyû k tomu p¯ipoËtu to, ûe jsem poznal spoustu velmi zajÌmav˝ch, sluön˝ch ba p¯Ìmo n·dhern˝ch lidÌ, pomÏrnÏ sluönÏ zabezpeËil svoji rodinuÖ Takûe co vÌce si mohu p¯·t? V˝sledky jsou zn·t - ocenÏnÌ v soutÏûi Manaûer roku je vÌce neû zaslouûenÈ. NaË jste myslel, kdyû jste se dozvÏdÏl o tomto ˙spÏchu? Na to, ûe to mÏlo vöechno nÏjak˝ smysl. Je vûdy velmi p¯ÌjemnÈ, kdyû si nÏkdo vöimne, ûe se v·m pr·ce docela da¯Ì a m·te nÏjakÈ v˝sledky. A je ˙plnÏ jedno, jestli je v·m 20 nebo 60. Ty v˝sledky dÏl· ale v hotelu velk˝ team spolupracovnÌk˘ a samoz¯ejmÏ i forma a zp˘sob vedenÌ hlavy toho teamu nad¯Ìzenou sloûkou u firmy, v mÈm p¯ÌpadÏ gener·lnÌm ¯editelem OREA HOTELS. Hotel Pyramida, kter˝ ¯ÌdÌte, je takÈ Ëast˝m mÌstem pro nejr˘znÏjöÌ setk·v·nÌ podnikatel˘ a manaûer˘, kon·nÌ konferencÌ a semin·¯˘. Tedy kongresov· turistika. Jak˝ v˝znam jÌ p¯isuzujete? Hotel PYRAMIDA Praha je jednÌm z 11 p¯ednÌch hotel˘ nejvÏtöÌ hotelovÈ spoleËnosti v tÈto zemi OREA HOTELS, kterÈ jsou klasick˝mi kongresov˝mi hotely s p˘sobnostÌ prakticky v celÈ »eskÈ republice. V˝znam kongresovÈ turistiky je ve vöech smÏrech mimo¯·dn˝. UvÏdomil jsem si to hned po n·vratu z emigrace v roce 1993, kdyû jsem p˘sobil ve funkci gener·lnÌho ¯editele hotelu ATRIUM (dnes HILTON PRAHA), kter˝ byl v tÈ dobÏ nejvÏtöÌm kongresov˝m hotelem ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. SpoleËnÏ s nÏkolika dalöÌmi kolegy, ¯editeli p¯ednÌch

praûsk˝ch hotel˘ a cestovnÌch kancel·¯Ì, kte¯Ì to rovnÏû tak ch·pali, jsme zaloûili Praûskou asociaci kongresovÈ turistiky, jejÌmû jsem mÏl tu Ëest b˝t prvnÌm vicepresidentem. HlavnÌm naöÌm cÌlem bylo dos·hnout, aby Praha byla atraktivnÌ a vyhled·vanou destinacÌ pr·vÏ pro organiz·tory kongres˘ a symposiÌ z celÈ Evropy a z·mo¯Ì. Ten, kdo nÏco vÌ o cestovnÌm ruchu, si je vÏdom toho, co pro hotel znamen· dobr· kuchynÏ. A v PyramidÏ se takÈ dob¯e jÌ, lidem tu chutn·. V Ëem je princip? Je to vûdy v lidech. K tomu dob¯e zvolen˝ v˝robnÌ program, dobr˝ öÈfkucha¯, solidnÌ team kucha¯˘, ˙Ëinn· propagace. No a samoz¯ejmÏ bez kontroly a ¯·dnÈ evidence nem˘ûe nic dob¯e fungovat, takûe k tomu jeötÏ d˘slednÈ a nekompromisnÌ vedenÌ. A takÈ dobrÈ technickÈ vybavenÌ. Vloni jsme investovali do novÈ centr·lnÌ kuchynÏ vÌce jak 22 milion˘ korun. SoutÏû Manaûer roku hodnotÌ zejmÈna ˙roveÚ manaûerskÈ pr·ce - co je nejd˘leûitÏjöÌ, abyste takov˝ provoz ukoËÌroval? A kdy musÌte spolÈhat jen s·m na sebe, kdy naopak delegujete nejvÌce pravomocÌ? Jsou takÈ okamûiky, kdy musÌte radÏji vöechno ohlÌdat s·m? T¯eba ze zvyku? Nerad se opakuji, ale musÌm opÏt konstatovat, ûe vöechno je v lidech. Mezi nezbytnÈ vlastnosti dobrÈho manaûera pat¯Ì schopnost obklopit se ve vöech smÏrech kvalitnÌmi spolupracovnÌky. Je to v poslednÌ dobÏ st·le obtÌûnÏjöÌ sehnat je, ale kdyû nejsou, tak si je musÌm postupnÏ vychovat. Ty pak zÌskat pro firemnÌ z·mÏry a pl·ny, d·t jim dostatek prostoru, vymezit zcela z¯etelnÏ rozsah jejich

odpovÏdnosti a samoz¯ejmÏ i pravomocÌ. No a to "ohlÌd·nÌ si" - to prostÏ k pr·ci manaûera pat¯Ì. Kontrola je nezbytnou a velmi d˘leûitou souË·stÌ kaûdÈ ¯ÌdÌcÌ Ëinnosti. A kdyû jste na dovolenÈ - vracÌte se myölenkami do Pyramidy nebo umÌte ˙plnÏ "vypnout" a nejen mobilÖ? PrvnÌ t¯i dny zpravidla prospÌm, pak se vÏnuji rodinÏ, protoûe tam m·m asi jako vöichni ¯editelÈ permanentnÏ "dluhy". Pak si vychutn·v·m to n·dhernÈ lenoöenÌ, ten klid a pohodu. To mi vydrûÌ tak t˝den, takûe osm˝ a dev·t˝ den zaËÌn·m ûhavit mobil. Ale p¯izn·v·m, ûe stejnÏ dennÏ mobil kontroluji, jestli nem·m nÏjakou SMS. Ono to prostÏ jinak nejde. UrËitÏ obËas bojujete s ˙navou, stresem, öpatnou n·ladou - prozraÔte n·m v·ö oblÌben˝ recept na to, jak to vöechno ze sebe set¯·st. NemyslÌm nynÌ radu, ale skuteËn˝ recept na neobvykl˝ Ëaj, k·vu, bylinkov˝ n·poj, zeleninov˝ sal·t, kter˝ dod· energii (a nÏkdy i odvahu pouötÏt se do boje s vÏtrn˝mi ml˝ny) Ö Asi nebudu dost origin·lnÌ, ale u mÏ nejlÈpe funguje dobr· kniha, abych ten mozek zamÏstnal na chvÌli nÏËÌm jin˝m; a pak hlavnÏ po¯·dnÏ se vyspat. Potom po¯·dn·, neuspÏchan·, snÌdanÏ, dobrÈ silnÈ kafe a mohu jÌt t¯eba i na ty vÏtrnÈ ml˝ny. za odpovÏdi srdeËnÏ podÏkovala Eva Brixi


květen 2006

ČESKÁ PLYNÁRENSKÁ UNIE

100 dní 2. etapy liberalizace plynárenství v ČR P řesně 10. dubna uplynulo prvních sto dní druhé etapy liberalizace plynárenství v ČR. Trh se zemním plynem od 1. ledna 2006 nabízí dalším zhruba 140 tisícům zákazníků možnost změnit svého dodavatele zemního plynu. Zůstává ale stále cenově regulován. Od 1. ledna tohoto roku je zde možnost výběru dodavatele rozšířena na všechny zákazníky s výjimkou domácností, od roku 2007 bude trh otevřen kompletně.

LegislativnÌ podmÌnky k tomu, aby opr·vnÏnÌ z·kaznÌci mÏli moûnost si vybrat dodavatele, tu jsou vytvo¯eny energetick˝m z·konem a Pravidly pro obchodov·nÌ se zemnÌm plynem. Podle ˙daj˘ ER⁄ existuje k 15. b¯eznu 2006 na trhu 52 licencovan˝ch obchodnÌk˘ s plynem. Na rozdÌl od elektroenergetiky existujÌ v p¯ÌpadÏ zemnÌho plynu pro celou Evropu v podstatÏ pouze t¯i hlavnÌ zdroje. To vytv·¯Ì na trhu malou konkurenci na stranÏ zdroj˘. Liberalizace trhu se zemnÌm plynem je tak spÌöe politickou ot·zkou. »esk· republika je souË·stÌ EU a tÌm p¯istoupila na evropskou legislativu, kter· postup a podmÌnky liberalizace stanovuje. Od liberalizace trhu s plynem se proto od poË·tku oËek·vala vÏtöÌ konkurence na stranÏ obchodu s koneËn˝mi z·kaznÌky a zvyöov·nÌ nabÌdky sluûeb podnik˘, nikoli vöak niûöÌ ceny. Minim·lnÌ cenovÈ rozdÌly na stranÏ zdroj˘ a dlouhodobÈ smlouvy jsou z¯ejmÏ d˘vodem, ûe dosavadnÌ faktick·

nabÌdka plynu v »R od nov˝ch obchodnÌk˘ je miziv·. StejnÏ tak p¯echody k jin˝m dodavatel˘m lze na z·kladÏ zahraniËnÌch zkuöenostÌ oËek·vat v rozsahu t¯i aû pÏt procent. V souvislosti s otevÌr·nÌm trhu s plynem musÌ plyn·renskÈ podniky oddÏlit svÈ distribuËnÌ a obchodnÌ Ëinnosti. Jedn· se o v˝znamnÈ zmÏny organizaËnÌch struktur, ¯ady vnit¯nÌch proces˘, informaËnÌch systÈm˘ a dalöÌch souvisejÌcÌch vazeb. Od ledna 2006 se rozdÏlil na dvÏ firmy RWE Transgas. PrvnÌ, RWE Transgas a.s., realizuje obchod se zemnÌm plynem, provozuje podzemnÌ z·sobnÌky a takÈ novou evropskou centr·lu RWE na n·kup zemnÌho plynu. Druh·, novÏ vznikl· spoleËnost RWE Transgas Net s.r.o., se zab˝v· p¯epravou zemnÌho plynu a spr·vou p¯epravnÌ sÌtÏ. Podobn˝m zp˘sobem se od ledna 2007 musÌ rozdÏlit takÈ st·vajÌcÌ distribuËnÌ spoleËnosti, zajiöùujÌcÌ zatÌm obchodnÌ a distribuËnÌ Ëinnosti sice oddÏlenÏ, ale st·le uvnit¯ jednÈ spoleËnosti.

Zpráva IEA o regulaci trhu s plynem Z·vÏry z konference IEA/IGU/CIEP o regulaci trhu se zemnÌm plynem Pa¯Ìû, 26. ledna 2006 1. Vytv·¯Ì se glob·lnÌ trh se zemnÌm plynem. Popt·vka po plynu prudce roste a nahoru ji ûene zejmÈna energetick˝ sektor. Nejde jen o zemÏ OECD, ale i novÈ ekonomiky jako »Ìna, Indie a BrazÌlie. ZkapalnÏl˝ zemnÌ plyn hraje ËÌm d·l tÌm d˘leûitÏjöÌ roli p¯i propojov·nÌ nÏkdejöÌch region·lnÌch trh˘ s plynem (SevernÌ Amerika, Evropa, Asie). 2. Spot¯ebnÌ trhy po celÈ zemÏkouli spolu soutÏûÌ o z·soby plynu, protoûe jeho tuzemskÈ z·soby jsou v zemÌch OECD vyËerp·ny a p¯eprava plynu zlevÚuje. V reakci na tuto p¯Ìleûitost jak spot¯ebitelÈ, tak v˝robci usilujÌ o diverzifikaci sv˝ch obchodnÌch partner˘. DÌky tomu zaËal vznikat glob·lnÌ trh s plynem, jakkoli se odbornÌci st·le rozch·zejÌ v n·zoru, jak rychle budou region·lnÌ trhy konvergovat. 3. Vzhledem k silnÈ popt·vce a dlouhÈ dobÏ pot¯ebnÈ k realizaci velk˝ch nov˝ch projekt˘ se v souËasnÈ dobÏ zd·, ûe glob·lnÌ trh s plynem je trhem prodejc˘, kde velcÌ hr·Ëi ËÌm d·l vÌce dominujÌ v˝robÏ a velkoobchodnÌm trh˘m. Vl·dy spot¯ebnÌch region˘, kterÈ vöechny bez v˝jimky ËelÌ vzr˘stajÌcÌ z·vislosti na dovozech, by si mÏly vybudovat atraktivnÏjöÌ trhy: mÌstnÌ z·soby totiû klesajÌ. Regiony s pruûnÏjöÌm trhem s plynem se budou s to lÈpe dostat k z·sob·m plynu, aû to bude pot¯eba. 4. RegulaËnÌ r·mce v region·lnÌch trzÌch, jeû majÌ za cÌl vytvo¯it konkurenËnÌ trh se zemnÌm plynem, by mÏly d·t investor˘m nezbytnou motivaci k tomu, aby p¯il·kali vËasnÈ dod·vky v dostateËnÈm objemu. K tomu je t¯eba energetick· politika a n·slednÈ regulaËnÌ kroky, kterÈ vedou ke konkurenceschopn˝m trûnÌm v˝sledk˘m a realizaci dlouhodob˝ch cÌl˘. Dostali jsme se do novÈ f·ze, v nÌû pro zabezpeËenÌ dod·vek hrajÌ ˙st¯ednÌ roli investice. Je d˘vod k v·ûn˝m obav·m, zda investice p¯itÈkajÌ vËas jak v zemÌch OECD, tak v zemÌch s nejvÏtöÌmi z·sobami zemnÌho plynu (Rusko a St¯ednÌ v˝chod). 5. Energetick· politika by mÏla br·t v potaz struktur·lnÌ rysy regionu a zajistit vhodnÈ parametry trhu. Nedostatek vËasn˝ch dlouhodob˝ch investic je vedlejöÌm v˝sledkem nejistÈ energetickÈ politiky, p¯ÌpadnÏ jejÌ chabÈ implementace. 6. Pokud m· trh fungovat dob¯e, regul·to¯i musÌ b˝t povÏ¯eni monitorov·nÌm trhu a mÌt moûnost navrhnout nezbytnÈ zmÏny, pokud se v˝sledky opat¯enÌ mÌjejÌ ˙Ëinkem. A jakkoli je stabilnÌ regulace û·doucÌ, dynamick· povaha energetick˝ch trh˘ znemoûÚuje ustaviËnou regulaci trhu ve vöech jeho aspektech. Dynamick· regulace bere v potaz zpÏtnou vazbu z trhu. Dob¯e to lze uk·zat na tom, jak americk˝ regul·tor FERC zmÏnil regulaci termin·l˘ se zkapalnÏl˝m zemnÌm plynem, aby motivoval k investicÌm do tÏchto termin·l˘ (Hackberryho rozhodnutÌ). K podobn˝m zmÏn·m s·hl FERC, aby p¯il·kal investice do komerËnÌch z·sobnÌk˘. LegislativÏ ostatnÌch zemÌ by velmi prospÏlo, kdyby si p¯ÌsluönÌ


z·konod·rci tyto p¯Ìklady peËlivÏ prostudovali. 7. Investice do plyn·renskÈ infrastruktury si Ëasto û·dajÌ vysokÈ poË·teËnÌ n·klady, jeû se zaplatÌ aû v dlouhodobÈm horizontu. NÏkterÈ z tÏchto investic by p¯irozenÏ mÏly b˝t financov·ny dlouhodob˝mi kontrakty za vyuûÌv·nÌ tÏchto novÏ vytvo¯en˝ch aktiv. Pro konkurenceschopnÏjöÌ aktiva se ovöem vÌce hodÌ p¯ÌmÈ investice a kr·tkodobÈ kontrakty. JednÌm z ˙kol˘ promyölenÈ regulace je spojit dlouhodobÈ investice s vhodn˝mi kontrakty a z·roveÚ zaruËit pruûnost na konkurenËnÌm trhu. Regulace musÌ vytvo¯it stejn· pravidla pro vöechny a dobr˝ r·mec pro konkurenci. 8. ZatÌmco se na mnoh˝ch trzÌch cena dlouhodob˝ch kontrakt˘ s plynem nad·le odvÌjÌ od cen ropn˝ch produkt˘, moûn· bude mÌsto i pro dlouhodobÈ kontrakty na dod·vky plynu zaloûenÈ na cen·ch plynu. Na trzÌch, kde spolu soutÏûÌ nÏkolik dodavatel˘ plynu a kde panuje p¯ebytek nabÌdky, jsou ceny plynu oddÏlenÏjöÌ od cen ropy - ale rovnÏû nestabilnÏjöÌ. Ovöem i na tÏchto trzÌch vykazujÌ ceny plynu silnou korelaci s cenami plynu, pokud jsou dod·vky plynu h˘¯e dostupnÈ. Na funkËnÌm trhu s plynem si spot¯ebitelÈ mohou vybrat z mnoha sch˘dn˝ch cenov˝ch moûnostÌ. 9. Koordinace regulaËnÌch reûim˘ po celÈ dÈlce plyn·renskÈho ¯etÏzce, jenû se rozkl·d· na ˙zemÌ nÏkolika st·t˘, a tudÌû nÏkolika pr·vnÌch systÈm˘, p¯edstavuje velk˝ problÈm p¯i podpo¯e koordinovan˝ch investic do infrastruktury nutnÈ k zabezpeËenÌ dod·vek. Energetick· smlouva, pravidla WTO i bilater·lnÌ smlouvy majÌ podporovat investiËnÌ iniciativy a napom·hat ¯eöenÌ spor˘. Energetick· politika by navÌc mÏla b˝t v˝znamn˝m prvkem zahraniËnÌ politiky, jeû m· zabezpeËit dlouhodob˝ dialog mezi v˝robci a spot¯ebiteli (jak v˝robci, tak spot¯ebitelÈ si p¯itom jsou vÏdomi vz·jemnÈ z·vislosti). Vzhledem k tomu, ûe zemÏ OECD jsou ËÌm d·l z·vislejöÌ na dod·vk·ch plynu z omezenÈho poËtu zemÌ na St¯ednÌm v˝chodÏ a z Ruska, nabude tento dialog v budoucnosti zjevnÏ na d˘leûitosti. 10. Trh je prost¯edek, jenû zajiöùuje cÌle garantovan˝ch dod·vek a pruûnost. Na trhu s plynem se bezpeËnost dod·vek cenÌ a naskytnou se i p¯Ìleûitosti povÏ¯it ˙koly takovÈ strany, kterÈ jsou nejlÈpe vybaveny k tomu, aby je splnily. Vzr˘st· povÏdomÌ o tom, ûe i rozvinutÏjöÌ liberalizovanÈ trhy nemusÌ vysÌlat vöechny investiËnÌ sign·ly, kter˝ch je t¯eba pro vËasnou odezvu investora nebo pro docenÏnÌ bezpeËnosti dod·vek. Pokud exekutiva nevytvo¯Ì trhy, kterÈ si v·ûÌ bezpeËnosti dod·vek, mohou v tÈto oblasti vznikat nedostatky - na druhou stranu vöak dlouhodobÈ kontrakty dod·vek a vertik·lnÌ integrace v mnoha p¯Ìpadech bezpeËnost dod·vek zajiöùuje nebo se to p¯inejmenöÌm p¯edpokl·d·. V r·mci propojen˝ch trh˘ je dobr˝ d˘vod podporovat dalöÌ koordinaci a harmonizaci regulace, aby plyn putoval p¯es hranice snadnÏji. 11. Hned z nÏkolika d˘vod˘ pochybujeme

Energetick˝ regulaËnÌ ˙¯ad znovu zavedl od ledna regulaci cen pro vöechny z·kaznÌky ˙¯ad stanovil tzv. cenov˝ strop. CÌlem liberalizace m· b˝t vytvo¯enÌ konkurence na trhu. Rozvoj takovÈho trhu ale pot¯ebuje urËit˝ Ëas, odvahu a stabilizovanÈ prost¯edÌ. I podnikatelÈ pot¯ebujÌ urËitou stabilizaci podmÌnek. "MusÌm konstatovat, ûe ËastÈ ˙¯ednÌ intervence, vËetnÏ z·konn˝ch zmÏn nevytv·¯ejÌ dobrÈ podmÌnky pro rozhodov·nÌ nov˝ch subjekt˘ o vstupu na trh, o investov·nÌ apod. M˘ûe se totiû paradoxnÏ st·t, ûe p¯i probÌhajÌcÌ nastavenÈ liberalizaci zaveden· regulaËnÌ opat¯enÌ spÌöe povedou k potÌr·nÌ konkurenËnÌho prost¯edÌ. I na v˝roËnÌ konferenci EUROGASu a DG TREN (Gener·lnÌ ¯editelstvÌ pro dopravu a energii EvropskÈ komise) zaznÏlo, ûe "posilujÌcÌ regulace m˘ûe ovlivÚovat investiËnÌ rozhodnutÌ a ve svÈm d˘sledku i konkurenci na trhu s plynem", ¯ekl Josef Kastl, gener·lnÌ sekret·¯ »eskÈ plyn·renskÈ unie na ned·vnÈ tiskovÈ konferenci v Praze. I Brusel v ned·vnÈ dobÏ obvinil ¯adu Ëlensk˝ch st·t˘ EU, ûe neotev¯ely sv˘j trh s plynem konkurenci a regulujÌ ceny. Dokonce 4. dubna ozn·mil, ûe rozeöle ¯adÏ vl·d Ëlensk˝ch zemÌ okolo pades·ti "v˝straûn˝ch" dopis˘ a v nich ozn·mÌ zah·jenÌ spr·vnÌ procedury. Ta m˘ûe skonËit soudnÌm udÏlenÌm vysok˝ch pokut jednotliv˝m st·t˘m. Podle studie University of Greenwich (konkrÈt-

nÏ Mezin·rodnÌho v˝zkumnÈho ˙tvaru pro ve¯ejnÈ sluûby) nem· otev¯enÌ trhu s plynem a elekt¯inou "viditeln˝ pozitivnÌ efekt na dom·cÌ spot¯ebitele". Autor studie Steve Thomas se domnÌv·, ûe liberalizace britskÈho energetickÈho trhu "nep¯inesla oËek·vanÈ v˝sledky". Glob·lnÌ trend smÏ¯uje spÌöe k majetkovÈ koncentraci neû k soutÏûi; velkoobchodnÌm trh˘m se neda¯Ì a jsou n·chylnÈ k manipulaci. »esk· plyn·rensk· unie (»PU) byla zaloûena plyn·rensk˝mi distribuËnÌmi spoleËnostmi a st·tnÌm podnikem »esk˝ plyn·rensk˝ podnik, o. z. Transgas, v roce 1994 jako nez·visl· a dobrovoln· profesnÌ organizace pr·vnick˝ch osob. Po 12 let svÈ existence se »PU vÏnuje v˝znamn˝m tÈmat˘m ovlivÚujÌcÌm plyn·renstvÌ v »eskÈ republice - dnes zejmÈna ekologickÈ daÚovÈ reformÏ, novele energetickÈho z·kona, novele Pravidel trhu s plynem, podpo¯e vyuûitÌ zemnÌho plynu v dopravÏ a dalöÌm. CÌlem »PU je pom·hat rozvoji podnikatelskÈho prost¯edÌ v oblasti zemnÌho plynu. »PU dnes sdruûuje nejv˝znamnÏjöÌ hr·Ëe plyn·renskÈho pr˘myslu: RWE Transgas, RWE Transgas Net, distribuËnÌ spoleËnosti a majitele z·sobnÌk˘ zemnÌho plynu SPP Bohemia. »eskÈ plyn·renstvÌ zastupuje v mezin·rodnÌ organizaci EUROGAS.

o st·vajÌcÌch krocÌch, jeû majÌ v reakci na naruöenÌ dod·vek vÈst k vytvo¯enÌ strategickÈ z·soby plynu. NouzovÈ z·soby plynu by byly desetin·sobnÏ draûöÌ neû obdobnÈ z·soby ropy, navÌc je pochybnÈ, zdali by pak v˘bec ölo dopravit plyn tam, kde je ho t¯eba a kdy je ho t¯eba. Nelze rovnÏû opomenout d˘kazy svÏdËÌcÌ o tom, ûe pokud budou "strategickÈ z·soby" p¯edstavovat n·raznÌk pro nÏkterÈ trûnÌ podmÌnky, nÏkterÈ spoleËnosti by odloûily pl·ny na vybudov·nÌ komerËnÌch z·sob. NekomerËnÌ z·soby plynu by ve v˝jimeËn˝ch p¯Ìpadech mohly b˝t uûiteËnÈ, jejich objem je vöak mnohem omezenÏjöÌ neû u ropy, neboù systÈm dod·vek zemnÌho plynu je mnohem mÈnÏ pruûn˝. VÏtöina zemÌ nejspÌö d· p¯ednost souboru vlastnÌch opat¯enÌ p¯izp˘soben˝ch sv˝m podmÌnk·m a pot¯eb·m, jako nap¯Ìklad pruûnosti popt·vky Ëi p¯echodu z jednoho paliva na druhÈ.

12. Glob·lnÌ a region·lnÌ trhy s plynem majÌ celou ¯adu sloûit˝ch a specifick˝ch rys˘. Je velmi d˘leûitÈ, aby to exekutiva i ve¯ejnost vÏdÏly, pokud chtÏjÌ p¯il·kat dlouhodobÈ investice na spr·vnÈ mÌsto ve spr·vn˝ Ëas a ve spr·vnÈ v˝öi. Dokonce i na trzÌch se spr·vnou sadou pobÌdek se mnoûÌ problÈmy se schvalov·nÌm termin·l˘ se zkapalnÏl˝m zemnÌm plynem, potrubÌ atd. Tento problÈm, kterÈmu se ûertovnÏ ¯Ìk· TNNMD (Tohle nenÌ na mÈm dvorku), p˘sobÌ nep¯ijateln· zpoûdÏnÌ p¯i zav·dÏnÌ novÈ infrastruktury, a tudÌû zpomaluje reakci nabÌdky na cenovÈ sign·ly. Vyz˝v·me vl·dy celÈho svÏta, aby se r·znÏ pustily do ¯eöenÌ tohoto problÈmu a podstatnÏ zkr·tily lh˘ty a zmenöily administrativnÌ n·roËnost schvalov·nÌ investic do novÈ infrastruktury, neboù pokud neadekv·tnÌ infrastruktura zavinÌ v˝padky v dod·vk·ch, lidÈ za to p¯isoudÌ vinu vl·d·m.

Dodávky zemního plynu jsou spolehlivé SpoleËnost Factum Invenio provedla v˝zkum za rok 2005, kter˝ se mimo jinÈ t˝kal kvality dod·vek zemnÌho plynu do dom·cnostÌ a spokojenosti s dodavateli. Z v˝zkumu vyplynulo, ûe pouze 1 % dom·cnostÌ v »R je nespokojeno s kvalitou dod·vek a spokojenost s dodavateli plynu byla u 83 % respondent˘. Tento v˝zkum probÏhl i v roce 2004 a oproti öet¯enÌ v roce 2004 vzrostla spokojenost s dodavateli zemnÌho plynu o 9 %, s kvalitou dod·vek je spokojeno dokonce o 10 % respondent˘ vÌce. Od 70. let 20. stoletÌ byly z Ruska dod·ny miliardy metr˘ krychlov˝ch zemnÌho plynu do celÈ Evropy a ani jeden den nedoölo k û·dnÈmu zvl·ötnÌmu v˝padku v z·sobov·nÌ. A to ani v dobÏ, kdy paralelnÏ probÌhaly revoluËnÌ politickÈ zmÏny. V polovinÏ ˙nora letoönÌho roku se seöli minist¯i financÌ zemÌ G8 s cÌlem, aby Moskva ratifikovala energetickou chartu z roku 1991 a spolehlivÈ dod·vky ropy a zemnÌho plynu byly i nad·le zabezpeËeny. Rusk˝ ministr Alexej Kudrin v tÈto souvislosti ve¯ejnÏ prohl·sil, ûe p¯Ìstup k exportnÌm ropovod˘m se stane rovn˝m pro vöechny. ZemnÌ plyn z·roveÚ pat¯Ì mezi nejekologiËtÏjöÌ zdroje energie souËasnosti a p¯i spalov·nÌ neprodukuje tÈmÏ¯ û·dnÈ oxidy sÌry a jen minimum oxid˘ dusÌku. Prach a oxid si¯iËit˝ jsou ve spalin·ch zemnÌho plynu obsaûeny v naprosto zanedbateln˝ch mnoûstvÌch a takÈ emise oxidu uhliËitÈho a oxid˘ dusÌku (NOx) jsou v˝raznÏ niûöÌ neû u spalin jin˝ch zdroj˘ energie. "Z fosilnÌch paliv je zemnÌ plyn ekologicky nejöetrnÏjöÌ, st·le dostupn˝ a jeho prok·zanÈ z·soby jsou mnohon·sobnÏ vÏtöÌ neû z·soby jin˝ch paliv. P¯id·me-li k tÏmto argument˘m i komfortnÌ pouûitÌ plynu a fakt, ûe za poslednÌch 35 let nedoölo nikdy k v˝znamnÈmu v˝padku, zemnÌ plyn je jednoznaËnÏ nejlepöÌm ¯eöenÌm jak pro dom·cnosti, tak pro cel· pr˘myslov· odvÏtvÌ," sdÏlil Josef Kastl, gener·lnÌ sekret·¯ »eskÈ plyn·renskÈ unie (»PU) a dodal: "Nejen exhalace, ale i vytÏûenÈ uhelnÈ p·nve a vyk·cenÈ lesy jsou cenou za levnÈ topenÌ. P¯itom podle zpr·vy VyhodnocenÌ naplÚov·nÌ cÌl˘ a soci·lnÌch dopad˘ realizace St·tnÌ energetickÈ koncepce z prosince 2005 »esk· republika 40-42 % produkce ËernÈho uhlÌ vyv·ûÌ." Josef Fi¯t, p¯edseda EnergetickÈho regulaËnÌho ˙¯adu, ¯ekl: "MyslÌm si, ûe p¯ece jen by nebylo vhodnÈ, aby ten, kdo je orientov·n na zemnÌ plyn, od plynu utÌkal." V souËasnosti pokr˝v· zemnÌ plyn v EU 23 % prim·rnÌch energetick˝ch pot¯eb a podle ekonomick˝ch odhad˘ podÌl zemnÌho plynu na prim·rnÌch energetick˝ch zdrojÌch stoupne na 28 % do roku 2020. Podle studie v˝voje spot¯eby energiÌ do roku 2030, kterou zpracovala Mezin·rodnÌ energetick· agentura (IEA), bude p¯ÌötÌch 25 rok˘ bude pokraËovat dominace fosilnÌch paliv. Ta budou kr˝t 80 % r˘stu spot¯eby energiÌ. ZemnÌ plyn odsune Spokojenost s dodavatelem plynu (v%) uhlÌ na druhÈ mÌsto v prim·rnÌch zdrojÌch uû v roce 2015. 2003 18 5 78 (N=669) Zdroje ropy a zemnÌho plynu na St¯ednÌm v˝chodÏ a v severnÌ Africe budou klÌËovÈ pro uspo2004 kojenÌ popt·vky po energiÌch 21 5 74 (N=706) a podle studie k jejich rozvoji bude nutno investovat 17 bil. USD. OECD navÌc doporuËuje 2005 13 4 83 (N=324) zavedenÌ ekologickÈ daÚovÈ reformy a odstranÏnÌ tÏch 0 25 50 75 100 dotacÌ, kterÈ ökodÌ ûivotnÌmu prost¯edÌ a zdravÌ obyvatelani spokojen ani spÌöe + velmi velmi + spÌöe nespokojen nespokojen spokojen stva. (tz)

31

květen 2006

ČESKÁ PLYNÁRENSKÁ UNIE

Dobrovolná dohoda k "Programu podpory alternativních paliv v dopravě - zemní plyn"

D

ne 16. března 2006 byla v Praze na Žofíně slavnostně podepsána "Dohoda o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě". Dohoda byla projednávána od července loňského roku ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), ministerstvem dopravy (MD) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) spolu s "vyjednávacím týmem": se zástupci České plynárenské unie (ČPU), Českého plynárenského svazu (ČPS) a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD). Důvodem pro uzavření dohody bylo jak (zejména v poslední době velmi aktuální) snížení závislosti na ropě, tak i potřeba snížení emisí.

Dohoda naplÚuje usnesenÌ vl·dy »R Ë. 563 z 11. kvÏtna 2005, kter˝m byl schv·len "Program podpory alternativnÌch paliv v dopravÏ - zemnÌ plyn". TÌmto usnesenÌm dala vl·da zelenou rozvoji vyuûitÌ zemnÌho plynu v dopravÏ s cÌlem dos·hnout do roku 2020 minim·lnÏ 10 % podÌlu na spot¯ebÏ zemnÌho plynu na celkovÈ spot¯ebÏ pohonn˝ch hmot v dopravÏ. UsnesenÌ vl·dy »R je v souladu s BÌlou knihou evropskÈ dopravnÌ politiky (White Paper on European Transport Policy). S vÏtöÌm vyuûÌv·nÌm plynu v dopravÏ poËÌt· i N·rodnÌ program hospod·rnÈho nakl·d·nÌ s energiÌ a vyuûÌv·nÌ jejÌch obnoviteln˝ch a druhotn˝ch zdroj˘. V r·mci uzav¯enÌ dobrovolnÈ dohody se z·stupci st·tnÌ spr·vy spolu s vyjedn·vacÌm t˝mem plyn·renstvÌ shodli, ûe budou podporovat v˝stavbu plnicÌch stanic jak na hlavnÌch silniËnÌch tranzitnÌch tazÌch, tak i na komunikacÌch mÌstnÌ a region·lnÌ ˙rovnÏ. V souËasnÈ dobÏ se jiû investiËnÏ p¯ipravuje v˝stavba dalöÌch 4 plnicÌch stanic CNG v BrnÏ, OstravÏ, ⁄stÌ nad Labem a MladÈ Boleslavi, kterÈ by mÏly b˝t zprovoznÏny jeötÏ v roce 2006 (mapu pl·nu sÌtÏ plnicÌch stanic CNG do roku 2013 najdete v p¯Ìloze). "UsnesenÌ vl·dy Ë. 563 ze dne 11. kvÏtna 2005 navÌc konkrÈtnÏ hovo¯Ì o doporuËenÌ hejt-

32

man˘m a prim·tor˘m mÏst s mÏstskou hromadnou dopravou zavÈst krajskÈ a mÏstskÈ p¯ÌspÏvky na po¯ÌzenÌ autobus˘ na plynov˝ pohon pro mÏstskou dopravu a ve¯ejnou linkovou dopravu," uvedl Josef Kastl, gener·lnÌ sekret·¯ »eskÈ plyn·renskÈ unie. SpoleËnÏ se navÌc budou st·t i plyn·renskÈ spoleËnosti podÌlet na komunikaËnÌ kampani, kter· sezn·mÌ öirokou ve¯ejnost s v˝hodami pohonu vozidel na zemnÌ plyn a s bezpeËnostÌ provozu tÏchto vozidel.

HlavnÌ body podepsanÈ dohody lze shrnout n·sledovnÏ: St·t se zavazuje: ● Spot¯ebnÌ daÚ na CNG do roku 2020 stanovit nejv˝öe na ˙rovni minim·lnÌ spot¯ebnÌ danÏ dle smÏrnic EU, ● provÈst anal˝zu moûnosti p¯evodu Ë·sti vozovÈho parku st·tnÌch org·n˘ a jÌm ¯Ìzen˝ch institucÌ na zemnÌ plyn v r·mci pravidelnÈ obmÏny vozidel, ● nad·le finanËnÏ p¯ispÌvat z Fondu dopravy na n·kup Ëi p¯estavbu plynov˝ch autobus˘, ● podporovat jedn·nÌ s tuzemsk˝mi v˝robci automobil˘ o zah·jenÌ sÈriovÈ v˝roby vozidel na CNG.

Plyn·renskÈ spoleËnosti se zavazujÌ: ● Vybudovat postupnÏ do roku 2020 celkem 100 plnicÌch stanic na CNG (celkov· investice cca 1 mld. KË), ● p¯ispÌvat ke st·tnÌ podpo¯e na plynofikaci autobus˘ MHD a ve¯ejnÈ linkovÈ dopravy Ë·stkou 200 tis. KË na 1 autobus do celkovÈ Ë·stky 10. mil. KË roËnÏ. Poslaneck· snÏmovna Parlamentu »eskÈ republiky 3. kvÏtna 2005 schv·lila novelu Z·kona Ë. 353/2003 o spot¯ebnÌch danÌch. Sazba na uhlovodÌkov· motorov· paliva (t˝k· se i zemnÌho plynu pouûÌvanÈho jako pohonnÈ hmoty CNG) z˘stala v novele z·kona nezmÏnÏna. Z˘stala tak v dalöÌm roce po sobÏ sazba, kterou vl·da zavedla po deseti letech nulovÈ danÏ v roce 2004. Z kaûdÈ tuny zemnÌho plynu, pouûitÈho na dopravu, tak provozovatel zaplatÌ st·tu 3 355 korun na dani. P¯itom ve srovn·nÌ s ropn˝mi l·tkami je uûitÌ zemnÌho plynu (jako pohonu pro motorov· vozidla) pro ûivotnÌ prost¯edÌ velmi p¯ÌznivÈ. "»eskou plyn·renskou unii mrzÌ, ûe »esk· republika nevyuûila moûnost, kterou n·m SmÏrnice 2003/96/ES (Ël·nek 15i) umoûÚuje, a sice zcela osvobodit zemnÌ plyn pro pohon motorov˝ch vozidel od zdanÏnÌ. »·stka cca 6 milion˘ korun, kterou roËnÏ zÌsk· Ëesk˝ st·t na spot¯ebnÌ dani ze zemnÌho plynu pouûitÈho pro ˙Ëely dopravy, nenÌ pro st·tnÌ rozpoËet nijak v˝znamn·. Ovöem pro spot¯ebitele je nep¯Ìjemn˝m sign·lem, kter˝ je m˘ûe od pouûÌv·nÌ ekologick˝ch paliv odradit. »esk· plyn·rensk· unie proto pÌsemnÏ poû·d· p¯ÌsluönÈ ˙¯ady i v souvislosti s pr·vÏ uzav¯enou Dohodou, aby tato sazba byla opÏt nulov·," konstatoval Josef Kastl. Jelikoû se st·t usnesenÌm Ë. 563 z roku 2005 zav·zal stabilizovat v˝öi spot¯ebnÌ danÏ pro zemnÌ plyn pro dopravu do

roku 2020, a to nejv˝öe na ˙rovni minim·lnÌ spot¯ebnÌ danÏ stanovenÈ smÏrnicemi EU, mohla by b˝t jedn·nÌ o nulovÈ sazbÏ ˙spÏön·. CÌlem pro plyn·renstvÌ je podstatnÏ zv˝öit podÌl zemnÌho plynu v dopravÏ a dos·hnout hodnoty aû 1 mld. m3 v roce 2020. Plyn v dopravÏ se zaËal vyuûÌvat v Ëesk˝ch zemÌch v roce 1936. V souËasnÈ dobÏ je v »R 18 plnicÌch stanic CNG, nejpozdÏji do roka alespoÚ jedna v kaûdÈm regionu a do roku 2020 by jich mÏlo b˝t 100. Dnes u n·s jezdÌ asi 460 CNG vozidel (165 autobus˘, 280 osobnÌch automobil˘ a 8 n·kladnÌch a svozov˝ch vozidel odpad˘, tzv. kuka voz˘). ObecnÏ vûitÈ obavy z plynu jsou neopr·vnÏnÈ (Ëasto se chybnÏ zamÏÚuje plynov˝ pohon CNG za LPG - Propan Butan). Vozidla na zemnÌ plyn (CNG) jsou dokonce bezpeËnÏjöÌ neû vozidla pouûÌvajÌcÌ benzÌn, naftu nebo LPG (Propan Butan). To potvrdily i praktickÈ zkouöky, tzv. crash-testy. Propan-butan je mnohem nebezpeËnÏjöÌ neû zemnÌ plyn, protoûe je tÏûöÌ neû vzduch, zatÌmco zemnÌ plyn, obsahujÌcÌ metan, je lehËÌ neû vzduch. V gar·ûÌch se propan-butan v p¯ÌpadÏ ˙niku drûÌ pod vozidlem a m˘ûe dojÌt k v˝buchu (LPG je kapalina a ropn˝ produkt, zatÌmco CNG je plyn stlaËen˝ pod tlakem 200 bar a je lehËÌ neû vzduch, takûe p¯i p¯ÌpadnÈ nehodÏ unikne do atmosfÈry a nehromadÌ se pod vozidlem, v kan·lech, mont·ûnÌch jam·ch a gar·ûÌch jako LPG). N·vratnost investice do p¯estavby vozidla na zemnÌ plyn z·visÌ od ceny vozu a roËnÌho poËtu ujet˝ch kilometr˘. ObecnÏ lze ale ¯Ìci, ûe se investice vr·tÌ po ujetÌ cca 50. tis km. BenzÌn stojÌ dnes plus mÌnus 28 korun/litr. Ekvivalent zemnÌho plynu je jeden metr krychlov˝, kter˝ stojÌ 15 korun. N·klady na zemnÌ plyn jako palivo pro automobily jsou tedy poloviËnÌ, navÌc je to palivo mnohem ekologiËtÏjöÌ. PropoËet ekonomiky provozu najdete na www.cng.cz. Vozidla na zemnÌ plyn podstatnÏ mÈnÏ zatÏûujÌ ûivotnÌ prost¯edÌ. Emise NOx jsou nap¯Ìklad ve srovn·nÌ s vozidly na naftu o 50 % niûöÌ, emise CO2 niûöÌ o 90 % a emise pevn˝ch l·tek nejsou tÈmÏ¯ û·dnÈ. Emise p¯i spalov·nÌ zemnÌho plynu jsou jednoznaËnÏ p¯ÌznivÏjöÌ neû p¯i spalov·nÌ klasick˝ch ropn˝ch paliv vzhledem k menöÌmu obsahu arom·t˘, vËetnÏ benzenu a nenasycen˝ch uhlovodÌk˘ s vysok˝m potenci·lem pro tvorbu fotooxidaËnÌho smogu a p¯ÌzemnÌho ozÛnu. V˝znamnÏ je redukov·na i produkce emisÌ aldehyd˘ a kancerogennÌch polyaromatick˝ch uhlovodÌk˘. Asi 10 automobilov˝ch z·vod˘ jiû dnes vyr·bÌ vozy CNG sÈriovÏ (BMW, Opel, Fiat, Volvo Ö), automobily jsou ¯·dovÏ o 5 % draûöÌ. N·kup autobus˘ na zemnÌ plyn se dotuje. St·t d·v· z fondu dopravy 800 tisÌc korun na jeden autobus plus 2,3 milionu korun na p¯estavbu na nÌzkopodlaûnÌ. RWE Transgas p¯ispÌv· jeötÏ 200 tisÌci korunami na jeden autobus na plyn, do celkovÈ v˝öe 10 mil. KË roËnÏ. Pokud bude mÌt v˝robce Karosa zajiötÏn odbyt na sÈrii minim·lnÏ 50 autobus˘, je p¯ipraven zah·jit i sÈriovou v˝robu. Kdyû se vozidlo p¯estavÌ na zemnÌ plyn, tlakov· n·doba u osobnÌch zabÌr· zhruba 30 procent zavazadlovÈho prostoru. U aut, kter· jsou uû vyr·bÏna tov·rnÏ s motorem pro zemnÌ plyn, jsou n·drûe pod öasi nebo pod sedadly, a tudÌû uûitn˝ prostor nijak neomezujÌ. V souËasnosti jezdÌ na CNG vÌce neû 3,5 milion˘ vozidel v 60 zemÌch svÏta (nap¯. 400 tisÌc voz˘ na plyn jezdÌ jiû dnes v It·lii, Rakousko si dalo za cÌl 450 tisÌc voz˘ na plyn do roku 2020 aj.). (tz)

www.prosperita.info

květen 2006

SVĚT PODNIKATELEK A MANAŽEREK

Problém je v nastavení pracovního prostředí Cílem je provokovat k úvahám o společnosti v kontextu rozdílností a uplatňování rovných šancí

S

polečnost Gender Studies o.p.s. pořádala pod záštitou a za finanční podpory Citigroup Foundation ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, 20. dubna 2006 v Městské knihovně v Praze konferenci Genderové aspekty společenské zodpovědnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtěli/y být?

N·zev konference napovÌd·, ûe tÈma, kter˝m se spoleËnost Gender Studies o.p.s. zab˝v·, nenÌ statickÈ, ale naopak velmi dynamickÈ. MÏnÌ se se zmÏnami spoleËnosti, a proto je d˘leûitÈ nauËit se na zmÏny citlivÏ a okamûitÏ reagovat. NauËit se p¯em˝ölet o vÏcech novÏ, hledat aspekty, kter˝ch jsme si d¯Ìve nevöimli. V souËasnÈ chvÌli na ot·zku: "kde bychom chtÏli/y b˝t" nelze najÌt jednoduchou a pro vöechny p¯ijatelnou odpovÏÔ. HlavnÌ vöak je naleznout inspiraci pro naöi konkrÈtnÌ situaci a neb·t se zapojit do procesu zmÏn. V tom spoleËnostem pom·h· i SoutÏû o nejlepöÌ firmu s rovn˝mi p¯Ìleûitostmi pro ûeny a muûe. SlouûÌ jako n·stroj pro diagnostiku souËasnÈho stavu a podporuje vytvo¯enÌ komplexnÌ strategie podpory rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ. CÌlem je provokovat k ˙vah·m o spoleËnosti v kontextu rozdÌlnostÌ a uplatÚov·nÌ rovn˝ch öancÌ. Vûdyù rovnÈ p¯Ìleûitosti nejsou problÈmem ûen, stejnÏ tak jako ûeny odch·zejÌcÌ na rodiËovskou dovolenou takÈ nejsou problÈm. ProblÈm je v nastavenÌ pracovnÌho prost¯edÌ, a to je pot¯eba zmÏnit.

SpoleËensk· odpovÏdnost firem (Corporate Social Responsibility, CSR) CSR je dobrovolnÈ integrov·nÌ soci·lnÌch a ekologick˝ch hledisek do kaûdodennÌch firemnÌch operacÌ a interakcÌ nejen se zamÏstnanci a akcion·¯i, ale i v r·mci celÈ komunity. P¯i zmÏnÏ orientace firem z maxim·lnÌho na optim·lnÌ zisk, jde CSR nad r·mec legislativnÌch z·vazk˘. V principu stojÌ na t¯ech z·kladnÌch pilÌ¯Ìch: ekonomickÈm, soci·lnÌm a environment·lnÌm.

GenderovÈ aspekty spoleËenskÈ zodpovÏdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtÏli/y b˝t? ZohlednÏnÌ rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ by mÏlo b˝t nedÌlnou souË·stÌ vöech aktivit v r·mci CSR. Toto tÈma je pot¯eba ch·pat nikoli jako izolova-

nou souË·st soci·lnÌ oblasti, ale jako integr·lnÌ sloûku vöech opat¯enÌ, coû souvisÌ i s definicÌ gender mainstreamingu jako systematickÈho prosazov·nÌ priorit a pot¯eb ûen a muû˘ ve vöech druzÌch politik a opat¯enÌ s cÌlem dos·hnout rovn˝ch öancÌ. éeny a muûi se v naöÌ spoleËnosti Ëasto nach·zejÌ ve velmi rozdÌln˝ch situacÌch. Jsou od nich oËek·v·ny jinÈ spoleËenskÈ role, kterÈ mohou vytv·¯et p¯ek·ûky v participaci na nÏkter˝ch aktivit·ch Ëi v uûÌv·nÌ urËit˝ch zdroj˘. GenderovÈ stereotypy a dalöÌ p¯edsudky (vÏk, rasa) mohou b˝t pro firmy problÈmem, protoûe br·nÌ odhalov·nÌ talent˘ ûen, staröÌch osob a jin˝ch skupin. CÌlem podpory rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ je odstranÏnÌ zbyteËn˝ch bariÈr, kterÈ br·nÌ plnÈmu osobnÌmu rozvoji. RovnÈ p¯Ìleûitosti jsou zakotveny i v legislativÏ a firmy by mÏly usilovat o to, aby jejich aktivity byly v souladu s pr·vnÌmi z·vazky. Konferenci moderoval Herbert Brynda (Managing Director, Handy Media) a z˙Ëastnili se jÌ z·stupci podnikatelskÈho sektoru, st·tnÌ spr·vy, akademick˝ch a v˝zkumn˝ch institucÌ a neziskovÈho sektoru. Se sv˝mi prezentacemi vystoupili nap¯Ìklad: Milan Ruttner, ¯editel Lidsk˝ch zdroj˘, Citibank a Alena Kr·lÌkov·, ¯editelka Gender Studies, o.p.s. P¯edstavili ojedinÏlou spolupr·ci Gender Studies a Citigroup. Citibank a.s. podpo¯Ì letos poprvÈ prost¯ednictvÌm nadace Citigroup Foundation grantem ve v˝öi 40 000 dolar˘ projekt organizace Gender Studies, o.p.s., s n·zvem SoutÏû o nejlepöÌ firmu s rovn˝mi p¯Ìleûitostmi pro muûe a ûeny v »R. "NaöÌm celosvÏtov˝m z·mÏrem je b˝t nejrespektovanÏjöÌ finanËnÌ skupinou na trhu a podpora rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ, aù uû pro muûe a ûeny nebo pro p¯ÌsluönÌky r˘zn˝ch rasov˝ch Ëi etnick˝ch skupin Ëi tÏlesnÏ handicapovan˝ch obËan˘, je pro n·s prioritou. Dob¯e si uvÏdomujeme, ûe rovnÈ postavenÌ muû˘ a ûen ve firm·ch nenÌ v »eskÈ republice samoz¯ejmÈ. Proto jsme se rozhodli zapojit do projektu,

kter˝ si klade za cÌl souËasnou situaci zlepöit," uvedl Milan Ruttner. "VÏ¯Ìme, ûe soutÏû bude za podpory Citigroup Foundation jeötÏ ˙spÏönÏjöÌ neû v loÚskÈm roce, kdy se jÌ z˙Ëastnila ¯ada v˝znamn˝ch firem p˘sobÌcÌch v »eskÈ republice, a ûe se jÌ dostane pozornosti od dalöÌch firem, ale i mÈdiÌ a osobnostÌ ËeskÈho byznysu," doplnila Alena Kr·lÌkov·. Paulette R. Gerkovich, Senior Director, Model Workplace Initiatives, Catalyst ve svÈ prezentaci éeny v obchodu: Vytv·¯enÌ p¯ÌleûitostÌ pro mimo¯·dnÈ v˝sledky p¯edstavila neziskovou v˝zkumnou a poradenskou organizaci Catalyst, kter· spolupracuje s firmami a profesemi na öÌ¯enÌ p¯ÌleûitostÌ pro ûeny v zamÏstn·nÌ. ZmÌnila nap¯Ìklad: "Podpora rovnosti m· pozitivnÌ vliv na r˘st a ziskovost firem, nejedn· se o kauz·lnÌ vztah, ale je z¯ejmÈ, ûe firmy, kterÈ stojÌ o ûeny-zamÏstnankynÏ majÌ nadpr˘mÏrnÏ dobrÈ v˝sledky, dÏlajÌ tedy i dalöÌ vÏci dob¯e. Pro ˙spÏch je nutn˝ monitoring zmÏn, zamÏ¯enÌ je na posun, stanovenÌ cÌl˘, kterÈ chce organizace dos·hnout a pr˘bÏûnÈ zhodnocenÌ." Neil Cockroft, Senior Vice Prezident, Diversity & Talent Management, Citigroup se ve svÈm p¯ÌspÏvku Vytv·¯enÌ podmÌnek pro spolu˙Ëast a opÏtovn˝ n·vrat ûensk˝ch talent˘ zab˝val souvislostÌ "sklenÏn˝ strop" a "sklenÏn˝ ˙tes". Ale takÈ problematikou profesnÌho r˘stu v ûivotnÌm cyklu zamÏstnankynÏ, genderov˝mi rozdÌly a jejich d˘sledky, flexibilitou a slaÔov·nÌm pracovnÌho a rodinnÈho ûivota, posilov·nÌm ûen. "Je ale nutnÈ vnÌmat i diverzitu - rozdÌlnosti mezi ûenami samotn˝mi. NenÌ moûnÈ oËek·vat, ûe kaûd· ûena je komunikativnÌ t˝movou hr·Ëkou a naopak," zd˘raznil. PavlÌna Kalousov·, v˝konn· ¯editelka FÛra d·rc˘, uvedla: "TÈma spoleËenskÈ odpovÏdnosti firem se zaËÌn· st·le intenzivnÏji diskutovat i v »R. Koncept CSR vhodn˝ pro »eskou republiku vöak komplexnÏ uûÌv·n nenÌ. D˘leûit˝m prvkem napojenÌ firem na spoleËnost se vöak st·le vÌce jevÌ podpora ve¯ejnÏ prospÏön˝ch aktivit a organizacÌ formou tzv. Corporate Community Investment (CCI) - dobrovoln· podpora rozvoje komunity, firemnÌ filantropie Ëi projekty soci·lnÌho marketingu (spojenÌ komerËnÌch a neziskov˝ch projekt˘). Pr·vÏ CCI investice firem pom·hajÌ ¯eöit celou ök·lu celospoleËensk˝ch problÈm˘. NÏkterÈ firmy jiû majÌ v tÈto oblasti strategii a uûÌvajÌ mezin·-

rodnÌ metodiku mÏ¯enÌ a benchmarkingu CCI Standard odpovÏdn· firma." Jitka Chocov·, CSR Manager, T-Mobile v panelovÈ diskusi na tÈma SpoleËensk· odpovÏdnost firem v »R a v zahraniËÌ - m· genderov· specifika? zmÌnila projekt Jeden den pro v·ö dobr˝ skutek. "Firma poskytuje jeden placen˝ den za rok pro (letos jiû) 300 zamÏstnanc˘, aby mohli pracovat jako dobrovolnÌci," ¯ekla. DalöÌm zajÌmav˝m projektem jsou ElektronickÈ aukce. "ZamÏstnanci na intranetu draûÌ p¯edmÏty vyrobenÈ dÏtmi a dospÏl˝mi z r˘zn˝ch ökol a soci·lnÌch za¯ÌzenÌ na Kr·lovÈhradecku, kde firma p˘sobÌ." ZajÌmav˝ je takÈ Fond T-Mobile pro zamÏstnance - ti doporuËujÌ organizace, kterÈ si mohou poû·dat o grant aû do v˝öe sedmdes·t tisÌc korun. Ivana Machkov·, HR Manager, PricewaterhouseCoopers p¯edstavila novou strategii spoleËenskÈ odpovÏdnosti, jejÌû souË·stÌ je i politika rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ pro ûeny a muûe. "Naöe spoleËnost ji, stejnÏ jako v p¯edchozÌch letech, hodl· uplatÚovat v oblastech n·boru nov˝ch zamÏstnanc˘, r˘stu kariÈry, vzdÏl·v·nÌ, osobnÌho rozvoje, hodnocenÌ pracovnÌho v˝konu a odmÏÚov·nÌ," vysvÏtlila. PricewaterhouseCoopers podporuje slaÔov·nÌ rodinnÈho a pracovnÌho ûivota (pr·ce z domova, Ë·steËn˝ ˙vazek) nebo udrûuje pravideln˝ kontakt se zamÏstnankynÌ bÏhem jejÌ rodiËovskÈ dovolenÈ (pozv·nky na programy vzdÏl·v·nÌ). Dnes ve spoleËnosti, kter· loni v soutÏûi rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ skonËila na 3.- 4. mÌstÏ, pracuje 60 % ûen, v ¯ÌdÌcÌch funkcÌch jich je 46 %. Denisa Bellinger, prokuristka a pr·vniËka, Hewlett-Packard, s.r.o. mimo jinÈ zmÌnila: "JednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch opat¯enÌ ve fungujÌcÌ spoleËnosti je jejÌ r˘znorodost, kter· m˘ûe b˝t zaruËena pouze genderovÏ vyv·ûenou strukturou zamÏstnanc˘. ⁄spÏön· spoleËnost musÌ pracovat a kontrolovat vztahy, potaûmo vnit¯nÌ atmosfÈru. A pr·vÏ v oblasti vztah˘ je p¯Ìnos ûeny pro kaûd˝ management naprosto nep¯ehlÈdnuteln˝. VÌra v t˝m a spolupr·ci v nÏm jednoznaËnÏ doplÚuje muûskou vÌru v jedince a jeho v˝kon, intuice doplÚuje silnÈ racio, apod. Dlouhodobou konkurenËnÌ v˝hodou ˙spÏönÈ spoleËnosti je vyuûitÌ siln˝ch str·nek obou pohlavÌ a neuchylov·nÌ se k jednomu Ëi druhÈmu extrÈmu." VÌce informacÌ: www.rovneprilezitosti.ecn.cz, www.feminismus.cz, www.genderstudies.cz (tz, bar)

mavÈho n·poje a chemickÈho roztoku zdaleka nekonËÌ a v˝zkum jeho pozitivnÌho vlivu na lidsk˝ organismus bude pokraËovat," uvedl Ing. Jan Vesel˝, v˝konn˝ ¯editel »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven. "NynÌ vöak p˘jde o to, aby se naöel nÏkdo, kdo bude tento druh piva vyr·bÏt, kdo s nÌm p¯ijde na trh," dodal Ing. Jan Vesel˝. Studie prok·zala p¯Ìzniv˝ efekt dvoumÏsÌËnÌ

konzumace nÌzkoalkoholickÈho piva obsahujÌcÌho fytoestrogeny na ovlivnÏnÌ symptom˘ klimakterickÈho syndromu. ZlepöenÌ pozorovaly ûeny na prvnÌm mÌstÏ v proûÌv·nÌ pocitu ˙navy, slabosti a vyËerpanosti, d·le pocitu zrychlenÌ tepu nebo buöenÌ srdce a na t¯etÌm mÌstÏ u poruch sp·nku. DalöÌ informace naleznete na internetov˝ch str·nk·ch »eskÈho svazu pivovar˘ a sladoven

Jak to je s pivem pro starší ženy Studie českých vědců prokázala příznivý vliv fytoestrogenů v nízkoalkoholickém pivu na snížení negativního dopadu klimakteria na zdraví žen »eötÌ vÏdci a v˝zkumnÌci zkoumali moûnosti snÌûenÌ negativnÌho dopadu klimakteria na zdravÌ ûen. Velk· mÌra rizika dlouhodobÈho kontinu·lnÌho pod·v·nÌ estrogenu a progesteronu u zdrav˝ch postmenopauz·lnÌch ûen vyvol·v· diskusi o indikaËnÌch kritÈriÌch hormon·lnÌ substituËnÌ lÈËby. PodnÏtem se stal rok 2002, kdy byly zve¯ejnÏny v˝sledky rozs·hlÈ americkÈ lÈka¯skÈ studie, kter· prok·zala, ûe kontinu·lnÌ pod·nÌ estrogen˘ a progesteronu v dobÏ delöÌ neû 5 let zvyöuje riziko karcinomu prsu, cÈvnÌ mozkovÈ p¯Ìhody a koron·rnÌho srdeËnÌho onemocnÏnÌ u zdrav˝ch postmenopauz·lnÌch ûen. PozdÏji bylo potvrzeno i rizika cÈvnÌ mozkovÈ p¯Ìhody p¯i uûitÌ samotn˝ch estrogen˘ po dobu delöÌ neû 7 rok˘. V˝sledky studie vedly k p¯ehodnocenÌ indikaËnÌch kritÈriÌ hormon·lnÌ substituËnÌ lÈËby a obracejÌ pozornost k alternativnÌm lÈËebn˝m postup˘m, a to zejmÈna k fytoestrogen˘m. Fytoestrogeny jsou rostlinnÈ l·tky ze skupiny polyfenol˘, kterÈ v organismu p˘sobÌ jako p¯irozenÈ ûenskÈ hormony. ZvyöujÌcÌ se z·jem o alternativnÌ lÈËebnÈ postupy v lÈËbÏ klimakterick˝ch obtÌûÌ vedl k myölence vyuûÌt pivo jako p¯ÌrodnÌ lÈk k pod·nÌ fytoestrogen˘, neboù ty jsou mj. obsaûeny ve chmelu a sladu a ËeötÌ odbornÌci nalezli tyto l·tky v Ëesk˝ch pivech. Bylo rovnÏû zapot¯ebÌ otestovat, zda fytoestrogeny poch·zejÌcÌ z piva budou mÌt lÈËebn˝ efekt. T˝m pracovnÌk˘ V˝zkumnÈho ˙stavu pivovarskÈho a slada¯skÈho, a. s., v Praze veden˝ Ing. Alexandrem Mikyökou spolu s gynekologem MUDr. Milanem Antonem, CSc., uskuteËnil v letech 2003-2005 st·tem podporovan˝ v˝zkumn˝ ˙kol Ë. QF3299 s n·zvem "V˝voj technologie pro v˝robu piva se snÌûen˝m obsahem alkoholu, vysok˝m obsahem fytoestrogen˘ a p¯Ìzniv˝m medicÌnsk˝m ˙Ëinkem na ûeny". Podstatou b·d·nÌ bylo zjistit, jakÈ pivovarskÈ


suroviny a jak˝ technologick˝ postup zvolit, aby do piva p¯eölo maxim·lnÌ mnoûstvÌ fytoestrogen˘ a tÌm byl zajiötÏn lÈËebn˝ efekt, neboù p¯i bÏûnÈm zp˘sobu v˝roby piva byly ztr·ty fytoestrogen˘ kolem 70 % a tÌm menöÌ byl i lÈËebn˝ efekt. Z·roveÚ bylo t¯eba splnit poûadavek lÈka¯˘, aby pivo mÏlo nÌzk˝ obsah alkoholu a z·roveÚ i nÌzkou energetickou z·tÏû a aby ûeny po nÏm netloustly. Na z·kladÏ v˝sledk˘ v˝zkumu bylo pro pot¯eby lÈka¯skÈ studie vyrobeno 8% pivo s obsahem alkoholu 1,9 % hmot z ËeskÈho sladu a ûateckÈho chmele. MÏlo sum·rnÌ obsah sledovan˝ch fytoestrogen˘ 22,2 nmol/l. V˝sledky v˝zkumu bylo t¯eba klinicky ovÏ¯it, coû provedl MUDr. Milan Anton, CSc., se sv˝m t˝mem. N·hodnÏ vybranÈmu souboru 20 ûen ve vÏku 47-80 let, kterÈ se v mÏsÌci kvÏtnu roku 2005 k nÏmu dostavily k preventivnÌmu gynekologickÈmu vyöet¯enÌ na z·kladÏ p¯edchozÌho n·hodnÈho objedn·nÌ, splÚovaly podmÌnku rozvinut· akutnÌ klimakterick· symptomatologie a souhlasily s konzumacÌ piva, bylo dennÏ po dobu 60 dnÌ pod·v·no malÈ mnoûstvÌ, 0,3 l piva. "V˝zkum uk·zal, ûe speci·lnÏ vyrobenÈ pivo se snÌûen˝m obsahem alkoholu a vysok˝m obsahem fytoestrogen˘, vyvinutÈ na z·kladÏ tradiËnÌho ËeskÈho piva, prok·zalo v klinickÈm experimentu schopnost p¯ÌznivÏ ovlivnit akutnÌ klimakterickÈ symptomy," ¯ekl RNDr. Karel Kosa¯, CSc., ¯editel V˝zkumnÈho ˙stavu pivovarskÈho a slada¯skÈho, a. s. "Pivo, kterÈ je n·poj s v˝bornou nutriËnÌ vyv·ûenostÌ a p¯Ìzniv˝mi fyziologick˝mi efekty a kterÈ takÈ obsahuje vitaminy skupiny B, antioxidanty, d˘leûitÈ stopovÈ prvky, vÌce neû 30 miner·l˘ a vl·kninu i dalöÌ zdravÌ prospÏönÈ l·tky, jeötÏ skr˝v· ¯adu p¯ekvapenÌ," dodal dr. Karel Kosa¯. "TÌmto experimentem zkoum·nÌ piva jako zajÌ-

Vypečené kuře a značka KLASA Necel˝ rok potÈ, co div·ci na televiznÌch obrazovk·ch poprvÈ spat¯ili televiznÌ spot na podporu kvalitnÌch dom·cÌch potravin se znaËkou KLASA, se objevÌ dalöÌ snÌmek. ⁄st¯ednÌm tÈmatem novÈ reklamy pro znaËku KLASA je dozlatova upeËenÈ ku¯e. Dr˘beûÌ maso je dalöÌm tÈmatem, kterÈ se St·tnÌ zemÏdÏlsk˝ intervenËnÌ fond rozhodl podpo¯it v r·mci rozs·hlÈ marketingovÈ kampanÏ. Dosud byly prezentov·ny t¯i nejzastoupenÏjöÌ komodity - maso a masnÈ v˝robky, mlÈko a mlÈËnÈ v˝robky a ml˝nskÈ, pek·renskÈ a cukr·renskÈ v˝robky. Do budoucna se p¯ipravuje takÈ reklama pro ovoce a zeleninu. V novÈm televiznÌm spotu div·ci uvidÌ mladou hospodyÚku, kter· k obÏdu p¯ipravuje ku¯e a Ëerstvou zeleninu. HotovÈ jÌdlo servÌruje na bohatÏ prost¯en˝ st˘l venku p¯ed chalupou. TeleviznÌ spot m· ujistit spot¯ebitele, ûe dr˘beûÌ maso tuzemskÈ v˝roby oznaËenÈ znaËkou KLASA je chutnÈ, zdravÈ a bezpeËnÈ. Spot se nat·Ëel koncem dubna ve Sloupu v »ech·ch, v obci Janov a reûÌroval jej autor mnoha ˙spÏön˝ch reklam Ji¯Ì Hanych. Nov˝ TV spot vych·zÌ z jednotnÈ kreativnÌ koncepce. VyuûÌv· modernÌ dynamick˝ styl, silnou emotivnÌ hudbu a dominantnÌ logo. K nov˝m prvk˘m pat¯Ì vizualizace cÌlovÈ skupiny, tzn. je zobrazen spot¯ebitel p¯i vyuûitÌ znaËky Klasa v re·lnÈm ûivotÏ. Spot, kter˝ l·k· spot¯ebitele na dozlatova upeËenÈ ku¯e s k¯upavou k˘rkou, by div·ci mÏli vidÏt jiû v kvÏtnu. Stejn˝ motiv se objevÌ takÈ v inzerci v tisku, na bigboardech, cityboardech nebo na propagaËnÌch materi·lech. VilÈm FrËek, tiskovÈ oddÏlenÌ SZIF

33

květen 2006


Kdy ženy překlenou "skleníkový strop"? O ženách a rovných příležitostech, o tom, že jsou ženy vynikající podnikatelky či manažerky, že dokáží vést kolektiv, že přesvědčují svými výtečným obchodním nadáním, smyslem pro povinnost a zodpovědnost, se hovoří u nás stále více. Ostatně - proč ne. Je to záležitost, která vzbuzuje spousty otázek, polemik, provokuje řadu až rozporuplných názorů. A o tom, jaká je současná situace žen - zejména manažerek, jsme si povídali s poslankyní Parlamentu ČR poslanecké sněmovny Annou Čurdovou:

JakÈ je postavenÌ ûen manaûerek a ûen ve vedoucÌch funkcÌch v »R a v EU, m˘ûete n·m souËasnou situaci charakterizovat ? O postavenÌ ûen v »ech·ch v obecnÈ rovinÏ nem˘ûeme ¯Ìkat, ûe je öpatnÈ: M·me vysokou vzdÏlanost, vysokou zamÏstnanost. Ale kdyû budeme mluvit konkrÈtnÏ o postavenÌ ûen - manaûerek nebo ûen ve vysok˝ch funkcÌch, m˘ûeme jednÌm slovem ¯Ìci, ûe je nedostateËnÈ. éeny se objevujÌ spÌöe v tradiËnÌch oborech, ale i tady platÌ tzv. sklenÏn˝ strop. To znamen·, ûe majÌ znaËn˝ problÈm proniknout do vysok˝ch manaûersk˝ch post˘, a to nejenom v r·mci st·tnÌ spr·vy, ale i v soukromÈm sektoru. »esk· republika zatÌm nenaöla odvahu s·hnout k pozitivnÌm opat¯enÌm, kter· zavedlo Norsko, kde se p¯edpokl·d· povinnÈ zastoupenÌ ûen i pro soukromÈ spoleËnosti. »esk· republika se pozvolna vyrovn·v· s dlouhodobÏ zaûit˝mi stereotypy ve vnÌm·nÌ postavenÌ ûen a jejich uplatnÏnÌ na trhu pr·ce i v manaûersk˝ch pozicÌch. Bohuûel, Ëasto se i ûeny samy podceÚujÌ. Do konkurs˘ ve st·tnÌ spr·vÏ na vyööÌ mÌsta nebo vyööÌ manaûerskÈ funkce se ani nehl·sÌ. Tato skuteËnost se pouûÌv· jako argument, ûe ûeny obecnÏ nemajÌ z·jem o vyööÌ pracovnÌ za¯azenÌ, protoûe by je nezvl·dly. Ale zahraniËnÌ zkuöenosti jednoznaËnÏ ukazujÌ, ûe

ûeny umÌ kolektiv ¯Ìdit stejnÏ dob¯e jako muûi a na manaûersk˝ch pozicÌch se velice dob¯e osvÏdËujÌ. DomnÌv·m se, ûe ani »R nenÌ v˝jimkou! Evropsk· unie se st·le snaûÌ, jak uû bylo v˝öe ¯eËeno, zv˝öit poËet ûen ve vöech manaûersk˝ch pozicÌch a st·tnÌch funkcÌch. Je tedy rovnopr·vnost ûen a muû˘ na stejn˝ch pracovnÌch pozicÌch st·le deklarovan· jenom na papÌ¯e? ObecnÏ platÌ z·sada, ûe za stejnou hodnotu pr·ce m· b˝t stejn· odmÏna. To znamen·, ûe nap¯Ìklad uËitelka Sä se stejn˝m vzdÏl·nÌm a ˙vazkem by mÏla dost·vat stejnou odmÏnu jako jejÌ kolega. I v tÈto sfÈ¯e vöak platÌ, ûe muûi majÌ p¯ibliûnÏ o 25 aû 30 % vyööÌ mzdu neû ûeny. Samoz¯ejmÏ ûe v manaûerskÈ sfÈ¯e se tyto ˙daje obtÌûnÏ zjiöùujÌ, protoûe odmÏny za odvedenou pr·ci se obvykle nezve¯ejÚujÌ. Typick˝m p¯Ìkladem ˙stupu ûen v urËitÈm odvÏtvÌ je bankovnictvÌ. Do roku 1989 byly vÏtöinou vedoucÌ poboËek »eskÈ spo¯itelny ûeny. Pokud se nynÌ podÌv·me do statistik, a to nejen »eskÈ spo¯itelny, je zde procento ûen zanedbatelnÈ. D· se odhadnout, jakÈ procento ûen vykon·v· "vysokÈ" funkce ve vl·dÏ a v parlamentu ? Ve vl·dÏ jsou dvÏ ûeny, a to ministrynÏ ökolstvÌ a ministrynÏ informatiky. V PoslaneckÈ snÏ-

movnÏ zased· na 17 % ûen, v sen·tu je zastoupenÌ niûöÌ, je to okolo 11 %. V r·mci EvropskÈ unie pat¯Ìme do druhÈ poloviny pÏtadvacÌtky. I p¯es urËit˝ posun v ËeskÈ spoleËnosti vöak p¯etrv·v· konzervativnÌ p¯Ìstup k pozitivnÌm opat¯enÌm a stereotypy zako¯enÏnÈ v n·s se da¯Ì odstraÚovat velice pomalu. Jste takÈ pro to, aby se poËet ûen ve vl·dnÌch funkcÌch urËoval z·konem nebo vl·dnÌm na¯ÌzenÌm? Opat¯enÌ pro zv˝öenÌ poËtu ûen v rozhodovacÌch pozicÌch jsem navrhovala j· z pozice p¯edsedkynÏ Rady vl·dy pro rovnÈ p¯Ìleûitosti ûen a muû˘. ObecnÏ m˘ûe b˝t odpovÏÔ na tuto ot·zku velice kontroverznÌ. J· jsem pro to, aby »R mÏla podobn˝ z·kon, jak˝ platÌ ve Francii Ëi Belgii. To znamen·, zavedenÌ tzv. zipov˝ch kandid·tek, kde se pohlavÌ st¯ÌdajÌ. Vede mÏ k tomu i osobnÌ, pomÏrnÏ trpk· zkuöenost p¯i sestavov·nÌ kandid·tky do PoslaneckÈ snÏmovny. Pro to, aby byl tento systÈm ˙spÏön˝, si musÌme "vypÏstovat" nÏkolik p¯edpoklad˘, a to velice nutn˝ch. A p¯edevöÌm je to zmÏna ve vnÌm·nÌ muû˘, kte¯Ì by mÏli nejenom mÌt z·jem, ale museli by doslova chtÌt, aby se ûeny vÌce zapojily do spr·vy vÏcÌ ve¯ejn˝ch. Je p¯ece velik· ökoda nechat zah·let polovinu mozkovÈ kapacity spoleËnosti. Na druhou stranu se musÌ prosazovat i ûeny samy a mÏly by chtÌt zv˝öit sv˘j z·jem i prestiû. MusÌ se nauËit spolu komunikovat a prosazovat spoleËn˝ pohled na ¯eöenÌ problÈm˘ spoleËnosti obecnÏ. UsmÌv·m se, kdyû Ëtu, ûe m·me schopnosti, abychom se prosadily, a kvÛtu nepot¯ebujeme. Jiû 10 let v politice a 4 roky osobnÌ zkuöenosti v PoslaneckÈ snÏmovnÏ mÏ vedou k z·vÏru, ûe bez konkrÈtnÌch pozitivnÌch opat¯enÌ se nehneme z mÌsta.

Spižírna a chladnička jsou naše věrné přítelkyně? V toku lidsk˝ch dÏjin se n·zory na zdravÌ a kr·su mÏnily a vyvÌjely v z·vislosti na historickÈm kontextu. Ide·l kr·sy, p¯edevöÌm kr·sy a ide·lnÌch rozmÏr˘ ûenskÈho tÏla, byl a je zaznamen·v·n p¯edevöÌm ve formÏ umÏleckÈho vyj·d¯enÌ socha¯stvÌ Ëi malÌ¯stvÌ. KyprÈ vnady vÏstonickÈ Venuöe zd˘razÚovaly v˝hody dostateËn˝ch tukov˝ch z·sob pro p¯eûitÌ. BaroknÌ tvary vyjad¯ovaly blahobytnost a ûivot v p¯ebytku. A 60. lÈta 20. stoletÌ ve stylu "twiggy" odr·ûela touhu zmÏny. P¯elom 20. a 21. stoletÌ preferuje p¯imÏ¯enou tÏlesnou hmotnost jako p¯edpoklad zdravÌ, dobrÈ fyzickÈ i psychickÈ v˝konnosti a poukazuje na riziko vzniku onemocnÏnÌ, vypl˝vajÌcÌch z chronickÈ nemoci - obezity. Jiû d·vno neplatÌ, ûe "spokojenÈ tlusùouËkÈ dÌtÏ baculat˝ch tv·¯iËek" v doprovodu rodiË˘ "baroknÌch tvar˘" je odrazem dobrÈ v˝ûivy a dobrÈho bydla. V souËasnosti je tomu zcela opaËnÏ. Je nutno zd˘razÚovat, ûe nadv·ha i obezita je hrozbou nejenom pro souËasnost, ale i pro budoucnost, protoûe prudce roste poËet obÈznÌch dÏtÌ. Realitou je, ûe vÌce neû 300 milion˘ obyvatel zemÏkoule trpÌ obezitou. Nutno podotknout, ûe obyvatelÈ »eskÈ republiky v˘bec nezaost·vajÌ za svÏtov˝m trendem. V »eskÈ republice trpÌ prakticky 25 % vöech dospÏl˝ch obyvatel obe-zitou. Obezita pat¯ÌcÌ k nejz·vaûnÏjöÌm epidemiÌm souËasnosti, je krutou realitou. Na relativnÏ jednoduchou ot·zku: Jak obezita vznik·? - lze hledat ¯adu odpovÏdÌ. Budeme-li respektovat jeden z element·rnÌch princip˘ fyziky: z·kon o zachov·nÌ hmoty a energie, kter˝ ve sluneËnÌ soustavÏ platÌ, pak je odpovÏÔ relativnÏ jednoduch·. Na vzniku obezity se kromÏ vlivu prost¯edÌ nevhodn· ûivotospr·va, nedostateËn· pohybov· aktivita, podÌlÌ i dÏdiËnost asi z 50 %. P¯ijÌm·me-li po urËitou dobu vÏtöÌ mnoûstvÌ energie ze stravy,

34

neû vyd·me p¯i kaûdodennÌ Ëinnosti, pak se p¯ebytek energie z·konitÏ uloûÌ v naöem organismu. P¯ebyteËnÏ zkonzumovan· energie se ukl·d· do tukov˝ch rezerv, roste jejich hmotnost a souËasnÏ stoup· hmotnost tÏlesn·. Z uvedenÈho principu vypl˝v· definice obezity, kter· je charakterizov·na nadmÏrn˝m ukl·d·nÌm tÏlesnÈho tuku. U obÈznÌch ûen tuk p¯esahuje hodnotu 30 %, u staröÌch ûen 35 % a u muû˘ hodnotu 25 % z aktu·lnÌ tÏlesnÈ hmotnosti. D˘leûit˝m kritÈriem pro hodnocenÌ tÏlesnÈ hmotnosti je Index tÏlesnÈ hmotnosti, kter˝m lze velice jednoduöe vypoËÌst z pomÏru tÏlesnÈ hmotnosti stanovenÈ v kilogramech a tÏlesnÈ v˝öky stanovenÈ v metrech ËtvereËn˝ch (nap¯. TH = 95 kg, TV = 1,68 m; index = 95/(1,68x1,68) = 95/2,28 = 33,6 = obezita 1. stupnÏ) nebo odeËÌst z tabulek Ëi nomogramu. Pro posouzenÌ velikosti rizika poökozenÌ zdravÌ v souvislosti s nadv·hou a obezitou je vhodnÈ taktÈû stanovit distribuci tÏlesnÈho tuku. ZmnoûenÌ tuku v oblasti b¯icha a trupu - postava tvaru jablÌËka - s velk˝m obvodem pasu, p¯esahujÌcÌm kritickou hranici, p¯edstavuje vysokÈ riziko vzniku dalöÌch z·vaûn˝ch onemocnÏnÌ. NahromadÏnÌ tuku v oblasti h˝ûdÌ a stehen - postava tvaru hruöky - s relativnÏ uûöÌm obvodem pasu, je spojov·na s niûöÌm rizikem poökozenÌ zdravÌ. Obezita velice Ëasto vede ke vzniku cukrovky, nadmÏrnÈ z·tÏûi p·te¯e a kloub˘, je p¯ÌËinou artrÛzy kyËelnÌch, kolennÌch a hlezennÌch kloub˘. Nadv·ha a obezita se m˘ûe podÌlet na vzniku neplodnosti u ûen, na vzniku ûluËnÌkov˝ch kamen˘, z koûnÌch komplikacÌ jsou to p¯edevöÌm mykÛzy, celulitida, d·le zhoröuje v˝skyt k¯eËov˝ch ûil a podÌlÌ se na depresivnÌm ladÏnÌ s nÌzk˝m sebevÏdomÌm, vede ke spoleËenskÈ a soci·lnÌ diskriminaci.

TÏlesn· hmotnost se v pr˘bÏhu ûivota vyvÌjÌ v z·vislosti na konkrÈtnÌch ûivotnÌch podmÌnk·ch, v z·vislosti na stravovacÌch zvyklostech a pohybov˝ch aktivit·ch. Ke kritick˝m obdobÌm vzniku obezity, kdy se pravdÏpodobnost rychlÈho n·r˘stu hmotnosti prudce zvyöuje, pat¯Ì obdobÌ dospÌv·nÌ, p¯edevöÌm u dÌvek, d·le tÏhotenstvÌ a n·slednÈ obdobÌ, ukonËenÌ menstruace, ukonËenÌ kou¯enÌ, ukonËenÌ aktivnÌ sportovnÌ Ëinnosti, zmÏna zamÏstn·nÌ. Vzestupu p¯ispÌv· taktÈû ¯ada lÈk˘.

Setkala jste se vy sama s diskriminacÌ p¯i konkurzu na vedoucÌ funkci? Ano, setkala. Ve ökolstvÌ i v politice. Je jÌ okolo n·s pomÏrnÏ mnoho. Jenom ji neumÌme pojmenovat. St·vajÌ se ËeskÈ ûeny ve vedoucÌch pozicÌch rovnÏû objektem sexu·lnÌho obtÏûov·nÌ? P¯Ìpady sexu·lnÌho obtÏûov·nÌ samoz¯ejmÏ existujÌ i u n·s. Ovöem mÌra tolerance k tomuto jevu je v naöÌ spoleËnosti enormnÏ vysok·. A tak jsou ûeny, kterÈ najdou odvahu vyuûÌt z·kona, Ëasto vystaveny posmÏchu a odsouzeny ve¯ejn˝m mÌnÏnÌm. J· vkl·d·m velkÈ nadÏje do novÈ generace mlad˝ch ûen, ale i muû˘, kte¯Ì majÌ moûnost Ëerpat zkuöenosti v zemÌch z·padnÌ Evropy, a kte¯Ì vÏdÌ, ûe nÏkterÈ chov·nÌ skuteËnÏ nenÌ normou. dÏkuji za rozhovor a p¯eji hodnÏ ˙spÏch˘ na poli prosazov·nÌ pr·v ûen Irena Beblav·

U osob trpÌcÌch nadv·hou a obezitou lze vysledovat specifickÈ stravovacÌ zvyklosti. Velice Ëasto je strava nepravideln·, s konzumacÌ velkÈ porce p¯edevöÌm po 19. hodinÏ, pravidelnÏ jÌdlo u televize, p¯ÌpadnÏ p¯ed sp·nkem, s preferencÌ tuËn˝ch a sladk˝ch jÌdel, s nekontrolovanou konzumacÌ potravin cestou z n·kupu, z lednice. Ke zhoröov·nÌ situace m˘ûe p¯ispÌvat l·kav· nabÌdka nevhodn˝ch jÌdel typu fast food. U obÈznÌch osob lze pozorovat vyööÌ skÛre hladu, ËastÏjöÌ a v˝raznÏjöÌ pocit hladu prakticky po cel˝ den. V mnoha p¯Ìpadech jenom öpatnÏ zvladateln˝. V pr˘bÏhu redukce tÏlesnÈ hmotnosti je se nutno vyvarovat vzniku pocitu hladu, i kdyû krotit hlad nenÌ v˘bec jednoduchÈ. Mohou n·m vöak pomoci nÏkterÈ lÈky, cÌlenÏ vyvinutÈ k potlaËenÌ pocitu hladu, u kter˝ch byla v klinick˝ch studiÌch prok·z·na efektivita a bezpeËnost. K takov˝m lÈk˘m, jeû majÌ toto za ˙kol a navozujÌ pocit sytosti, pat¯Ì nap¯. lÈk s n·zvem Lindaxa. Lze ho pouûÌvat na doporuËenÌ lÈka¯e, kter˝ zn· rizika, uplatÚuje indikace a kontraindikace. Co ¯Ìci z·vÏrem? Snad jenom: neûijeme proto, abychom jenom jedli, ale jÌme, abychom zdravÏ ûili. Pavol Hl˙bik

Soutěž odbornosti začínajících kuchařů a kuchařek KRŮTA 2006 zná vítěze VÌtÏzem ˙vodnÌho roËnÌku soutÏûe zaËÌnajÌcÌch kucha¯˘ a kucha¯ek "KRŸTA 2006", kter˝ se ned·vno uskuteËnil v hotelu Monty v Mari·nsk˝ch L·znÌch, se stala Marta Vovsov· ze St¯ednÌ ökoly zemÏdÏlskÈ a potravin·¯skÈ, Klatovy. SoutÏûe se z˙Ëastnilo celkem 11 soutÏûÌcÌch ze 7 st¯ednÌch odborn˝ch ökol a st¯ednÌch odborn˝ch uËiliöù studijnÌch obor˘ kucha¯ - kucha¯ka registrovan˝ch v PlzeÚskÈm a KarlovarskÈm kraji. Po¯adatelem soutÏûe je spoleËnost ADEX AGRO, a. s., sÌdlÌcÌ v Lomu u Tachova. SoutÏûÌcÌ p¯ed odbornou porotou p¯edvedli p¯Ìpravu hlavnÌho jÌdla z kr˘tÌho masa, kterÈ zajistil sponzor a po¯adatel soutÏûe ADEX AGRO, a. s., spolu s p¯Ìlohou, podmÌnkou byla p¯Ìprava pokrmu podle vlastnÌ receptury. PÏtiËlenn· odborn· porota posuzovala celkem 7 kategoriÌ, mezi nÏû pat¯il vzhled pokrmu, jeho chuù a v˘nÏ, pracnost p¯Ìpravy, zruËnost soutÏûÌcÌho, dodrûov·nÌ z·sad hygieny, cenov· ˙roveÚ a profesnÌ vzhled. SoutÏûÌcÌ takÈ musel dodrûet stanoven˝ Ëasov˝ limit. "Mile mne p¯ekvapil poËet ˙ËastnÌk˘ i ökol a uËiliöù v soutÏûi, co vöak povaûuji za zvl·öù potÏöitelnÈ, bylo, ûe p¯es relativnÏ p¯ÌsnÈ sortimentnÌ vymezenÌ byla nabÌdka pokrm˘ z kr˘tÌho masa öirok· a zajÌmav·," uvedl Ing. Wolfgang Wagner, gener·lnÌ ¯editel spoleËnosti ADEXO, a.s.. "P¯edstavenÈ pokrmy byly velmi chutnÈ a takÈ po estetickÈ str·nce p¯ekonaly naöe oËek·v·nÌ a odpovÌdaly z·sad·m spr·vnÈ v˝ûivy," dodal Ing. Wolfgang Wagner.

Majitelem firmy ADEX AGRO, a. s., je od roku 2004 OdbytovÈ druûstvo Agrokrocan. V˝robnÌ are·l z·vodu, v nÏmû pracuje 230 zamÏstnanc˘, se nach·zÌ v Lomu u Tachova a je vybaven modernÌ technologiÌ na zpracov·nÌ masa. NejvÏtöÌmi odbÏrateli jsou nadn·rodnÌ prodejnÌ ¯etÏzce p˘sobÌcÌ v »eskÈ republice, d·le spot¯ebnÌ druûstva spoleËnostÌ COOP, hotely a restaurace, velkoobchody a gastronomickÈ subjekty. V˝robky podniku byly hned po zah·jenÌ Ëinnosti schv·leny pro export do zemÌ EU a v souËasnÈ dobÏ m· firma veökerÈ licence pot¯ebnÈ pro v˝voz do tÏchto zemÌ. V˝robnÌ kapacita firmy je dÌky technologickÈmu vybavenÌ a dodrûov·nÌ veterin·rnÌch podmÌnek v˝roby plnÏ srovnateln· se öpiËkov˝mi firmami tohoto druhu na svÏtÏ.

www.prosperita.info

květen 2006


SEAT Ibiza - váš jarní vykřičník! K

do u vás doma nebo ve firmě kupuje auta? Kdo je vybírá? Podle čeho? Podle zkušeností, věrnostního vztahu s importérem či dealerem, podle možností financování, podle designu, podle barvy, podle velikosti vaší garáže, podle toho, jaký má automobil kufr, jak se do auta nastupuje, jak se v něm sedí, zda vyhovuje řešení interiéru? Nebo podle finančních možností, podle naléhavosti blížící se dovolené, s nástupem jara a touze po změně, podle image vaší osobnosti, celkového stylu života, či vybíráte podle toho, kdo všechno s autem bude jezdit, zda ve městě nebo spíše na delší trasy, anebo jednou za čas rádi střílíte od boku a vyberete na základě toho, jaké číslo padne na kostce k Člověče nezlob se?

Podle jakÈho klÌËe vybÌrala po¯·dajÌcÌ agentura d·my, kterÈ se p¯iöly nÏco dovÏdÏt o novÈm SEATu Ibiza na zaË·tku b¯ezna v Praze do restaurace Kampa Fish? Dovolila bych si tvrdit, ûe podle toho, jak˝ je jejich vztah k ûivotu. Tedy ûe ölo o ûeny, jejichû aktivity nikdy nezaËÌnajÌ ani nekonËÌ, jejichû pracovnÌ dny jsou plnÈ vzruchu, stresu a kmit·nÌ p¯ÌleûitostÌ a v˝zev, ûe to byly ûeny, jimû osud nadÏlil samostatnost i otÏûe p¯em˝ölenÌ, jÌnmû se ûivÌ. ée to byly ûeny novin·¯ky, manaûerky, podnikatelky, prostÏ ty, kterÈ si dok·ûÌ za vöech okolnostÌ poradit se vöÌm, jsou uvyklÈ vysokÈmu pracovnÌmu tempu, a nedajÌ se opÌt rohlÌkem. »ili - tÏûk˝ soupe¯ pro toho, kdo se pokouöÌ je nÏËÌm zaujmout. A ûe

vÏtöina p¯Ìtomn˝ch dam byla tÏmi, kterÈ majÌ za sebou notnou d·vku kilometr˘ takÈ na silnici a ¯idiËsk˝ pr˘kaz tak¯ka od kolÈbky. A tak tedy - povÌdalo se, ochutn·valy se dobrotky ze öpanÏlskÈ kuchynÏ, tak nen·padnÏ se relaxovalo, a mezi tÌm p¯ijÌûdÏly informace o pr·vÏ uv·dÏnÈm autÏ na Ëesk˝ trh. Zd˘raznÏno pod Ëarou: b¯ezen, SEAT, nov· Ibiza. K tomu p¯ibylo trochu vesel˝ch historek okouzlujÌcÌho medi·lnÌho kucha¯e Petra Stupky a zejmÈna zkuöenosti za volantem SEATu Ibiza mÛdnÌ n·vrh·¯ky Heleny KohoutovÈ, kter· reprezentuje uû pÏknou ¯·dku let znaËku Magic Helena. Manaûerka kolekcÌ a dnes majitelka öesti mÛdnÌch dom˘ s d·mskou a p·nskou konfekcÌ se prosla-

Pavel Šilha, šarmantní vedoucí divize SEAT společnosti Import Volkswagen Group a temperamentní módní návrhářka, Helena Kohoutová

vila nap¯Ìklad pr·vÏ stylem, kter˝ je sympatick˝ velkÈmu mnoûstvÌ ûen i muû˘ - sportovnÌ elegance. Bylo zn·t, ûe jde o auto, kterÈ jÌ na prvnÌ pohled "sedlo". JejÌ vypr·vÏnÌ bylo plnÈ emocÌ stejnÏ tak jako jejÌ mÛdnÌ tvorba. Ale pozor - bez kudrlinek, a toho si cenÌm. A ûe ölo o spoleËenskÈ setk·nÌ mimo¯·dnÈ d˘leûitosti, nenechal si ho ujÌt ani gener·lnÌ ¯editel dovozce Import Volkswagen Group Rudolf Javurek, kter˝ se ve druhÈ p˘li veËera objevil jako nen·padn˝ hostÖ Protoûe je to vöak v˝teËn˝ spoleËnÌk, byl brzy osobnostÌ, kterou p¯ÌtomnÈ zvÌdavÈ d·my nenechaly na pokoji, takûe na rozdÌl od nich on na odpoËinkov˝ z·vÏr dne nemohl ani pomyslet. Zkr·tka - reprezentoval, Ëili pracoval. JakÈ auto tedy nov˝ SEAT Ibiza je? NÏkter· by ¯ekla, ûe plnÈ ûivota, jin· zase, ûe jde o sportovnÌ eleganci, kter· je pro mnho ûen vÌce neû p¯itaûliv·, aù v odÌv·nÌ, tak t¯eba v pohledu na autÌËka. DalöÌ by tvrdila, ûe "je to p¯esnÏ to, co by pr·vÏ pot¯ebovala" a jin· zase, ûe by r·da zmÏnila znaËku a SEAT Ibiza je tou pravou p¯ÌleûitostÌ. A co potvrdil odbornÌk Pavel äilha, öarmantnÌ vedoucÌ divize SEAT spoleËnosti Import Volkswagen Group? "Ibiza, prodejnÏ nej˙spÏönÏjöÌ a mezi z·kaznÌky nejzn·mÏjöÌ model öpanÏlskÈ automobilky

SEAT, proöel z·sadnÌ stylistickou promÏnou interiÈru i exteriÈru. I kdyû se nejedn· o novou generaËnÌ ¯adu, jde o tak v˝raznÈ designerskÈ zmÏny, umocÚujÌcÌ p¯edevöÌm sportovnÌ image vozu, ûe lze bez nads·zky mluvit o "novÈ" Ibize. JejÌ styling je nynÌ jeötÏ konzistentnÏjöÌ s ostatnÌmi modely SEAT novÈ generace, Ibiza nese z¯etelnÈ rysy model˘ Altea, Toledo a LeÛn. Tv˘rci novÈ Ibizy v˝raznÏ vylepöili interiÈr, ve kterÈm naöly jeötÏ ËetnÏjöÌ zastoupenÌ vysoce jakostnÌ materi·ly. PalubnÌ deska a dve¯nÌ v˝plnÏ z·¯Ì nov˝mi barvami a nov· je takÈ jejich povrchov· ˙prava. To samÈ platÌ i pro atraktivnÌ ËalounÏnÌ sedadel. Novou ¯adu Ibiza budou tvo¯it modely pÏti stupÚ˘ v˝bavy: Reference, Stylance, Sport, FR a Cupra, p¯iËemû dvÏ poslednÏ jmenovanÈ verze nejz¯etelnÏji akcentujÌ sportovnÌ naturel model˘ ¯ady Ibiza. SportovnÌ geny Ibizy FR jasnÏ dokladujÌ i v˝raznÏ anatomicky tvarovan· sedadla, kter· poskytujÌ dokonalou podporu tÏla v p¯ÌËnÈm smÏru, a exkluzivnÌ ËalounÏnÌ sedadel, hlavice ¯adicÌ p·ky a vÏnce volantu. Osobit˝ styl model˘ "FR" dotv·¯ejÌ metalickÈ dekorativnÌ prvky na volantu (kter˝ je v dolnÌ Ë·sti ozdoben˝ pÌsmeny "FR"), hlavici ¯adicÌ p·ky a v hornÌ Ë·sti opÏradel p¯ednÌch sedadel." Eva Brixi

Activa má radost: nárůst internetového obchodování o 53 procenta Víte, že kancelářské potřeby objednávají především ženy? Internet se v »eskÈ republice st·v· st·le v˝znamnÏjöÌm obchodnÌm n·strojem. SvÏdËÌ o tom nap¯Ìklad v˝sledky internetovÈho obchodu spoleËnosti ACTIVA, p¯ednÌho distributora kancel·¯sk˝ch pot¯eb na ËeskÈm trhu, kterÈ za prvnÌ ËtvrtletÌ letoönÌho roku vzrostly v porovn·nÌ se srovnateln˝m obdobÌm minulÈho roku o pades·t t¯i procenta a dos·hly 69 milion˘ KË (oproti 45 mil. KË v 1. ËtvrtletÌ roku 2005). "V˝sledky za prvnÌ ËtvrtletÌ jsou velmi optimistickÈ," uvedl Martin Leitgeb, jednatel spoleËnosti, a doplnil: "Dos·hli jsme Ëtrn·cti procentnÌho n·r˘stu obratu oproti srovnatelnÈmu obdobÌ loÚskÈho roku, p¯iËemû katalogov˝ prodej ËinÌ sedmdes·t öest procent celkovÈho obratu. PokraËoval dynamick˝ v˝voj naöeho internetovÈho obchodu, jenû se na celkovÈm prodeji koncov˝m z·kaznÌk˘m podÌlÌ t¯iceti devÌti procenty, a p¯id·me- li k nÏmu jeötÏ p¯Ìm˝ import objedn·vek, dos·hl podÌl elektronickÈ komunikace Ëty¯icet devÏt procent."

Jak p¯i ned·vnÈ besedÏ z·stupc˘ spoleËnosti Activa s novin·¯i v Praze ¯ekl Martin Holoubek, kancel·¯skÈ pot¯eby majÌ ve firm·ch na starost p¯edevöÌm ûeny - asistentky, sekret·¯ky Ëi pracovnice zodpovÏdnÈ pr·vÏ za tuto oblast. Internetov˝ obchod si oblÌbily, protoûe do objedn·v·nÌ i dod·v·nÌ zboûÌ vn·öÌ vÏtöÌ systÈm, p¯ehlednost a dÏl· se i mÈnÏ chyb, jejichû p˘vodcem je lidsk˝ faktor. JednotlivÌ obchodnÌ z·stupci Activy se snaûÌ vych·zet vst¯Ìc jakÈkoli ot·zce, r˘zn˝m poûadavk˘m, p¯·nÌm; osobnÏ objedn·vajÌcÌho navötÌvÌ kdykoli je to pot¯eba, konzultujÌ, radÌ, p¯ivezou vzorky jednotlivÈho zboûÌ na uk·zku. NapovÌ takÈ, jak zaËÌt s obchodov·nÌm na internetu, a kdyû je to pot¯ebnÈ, svÈ klienty vedou od nejjednoduööÌch krok˘ aû k mistrnÈ dokonalosti a jednoznaËnÈ efektivitÏ. InternetovÈ obchodov·nÌ totiû nenÌ anonymnÌ vyd·v·nÌ penÏz a anonymnÌ p¯Ìjem zboûÌ, ale cesta vedoucÌ k oboustrannÈ spokojenosti mezi z·kaznÌkem a dodavatelem. Je to vztah ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘

Kompaktní prací prášky na českém trhu Evropsk· asociace v˝robc˘ m˝dla, pracÌch a ËisticÌch prost¯edk˘ (A.I.S.E.) p¯iöla s iniciativou nahradit tradiËnÌ pracÌ pr·öky kompaktnÌmi. MajÌ o t¯etinu menöÌ objem, p¯itom vyperou stejnÈ mnoûstvÌ pr·dla, öet¯Ì ûivotnÌ prost¯edÌ a cenovÏ se neliöÌ od dosavadnÌch pr·ök˘. Asociaci u n·s reprezentuje »eskÈ sdruûenÌ pro znaËkovÈ v˝robky (»SZV), kterÈ v souËasnÈ dobÏ sdruûuje pades·t t¯i v˝znamn˝ch v˝robc˘, dovozc˘ a distributor˘ znaËkovÈho rychloobr·tkovÈho spot¯ebnÌho zboûÌ. »lenem sekce pro kosmetiku je takÈ sdruûenÌ Prokos (sdruûenÌ v˝robc˘, dovozc˘, v˝vozc˘ a prodejc˘ kosmetick˝ch prost¯edk˘ a surovin pro jejich v˝robu). Z·kladnÌm posl·nÌm »SZV je ochrana a podpora spoleËn˝ch z·jm˘ Ëlensk˝ch spoleËnostÌ ve vöech oblastech, kterÈ ovlivÚujÌ v˝robu, uv·dÏnÌ na trh, distribuci a prodej znaËkov˝ch v˝robk˘ v »eskÈ republice. JUDr. Jan Levora, v˝konn˝ ¯editel »SZV, uvedl: "ZavedenÌ kompaktnÌch pracÌch pr·ök˘ znamen· niûöÌ spot¯ebu pracÌho pr·öku, mÈnÏ obal˘, niûöÌ hmotnost balenÌ. StruËnÏ ¯eËeno, novÈ kompaktnÌ pracÌ pr·öky budou v˝hodnÏjöÌ pro spot¯ebitele a snÌûÌ ekologickou z·tÏû." Spot¯ebitelÈ ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ dÌky kompaktnÌm pracÌm pr·ök˘m snÌûÌ roËnÌ spot¯ebovanÈ mnoûstvÌ pracÌch pr·ök˘ o 188 590 tun, coû pro zajÌmavost v p¯epoËtu p¯edstavuje ¯adu naloûen˝ch kamion˘ z Prahy do Budapeöti. V »esku se jiû do projektu zapojily spoleËnosti Procter & Gamble Czech Republic s.r.o., Reckitt Benckiser (Czech Republic), spol.


vÏrnostnÌ. Internetov˝ obchod, kter˝, jak praxe den co den prokazuje, se st·v· st·le oblÌbenÏjöÌ cestou, jak si obchodnÌ komunikaci usnadnit i zp¯Ìjemnit. MarkÈta Roh·Ëkov· ze spoleËnosti Activa k tomu podotkla, ûe internet skuteËnÏ neznamen· v û·dnÈm p¯ÌpadÏ vylouËenÌ ËlovÏka z procesu obchodnÌ komunikace, jak by se na prvnÌ pohled mohlo zd·t. Internetov˝ obchod nenÌ spoleËnostÌ Activa ch·p·n jako pouh˝ elektronick˝ p¯enos dat, ale jako prost¯edek ke kvalitnÏjöÌmu poskytov·nÌ sluûeb ve vöech souvislostech. D˘kazem toho je certifikace. SpoleËnost v letoönÌm roce zÌskala certifik·ty ISO 9001:2000 SystÈm managementu kvality a ISO 14001:2004 SystÈm environment·lnÌho managementu. D·le jako jedna z prvnÌch firem v »R zÌskala ISO 27001 SystÈm managementu bezpeËnosti informacÌ. K novink·m pro rok 2006 bude pat¯it instalace novÈ digit·lnÌ ˙st¯edny v centr·le spoleËnosti

v Praze, pl·nuje se p¯echod dalöÌch z·kaznÌk˘ na p¯Ìmou elektronickou komunikaci. ACTIVA spol. s r.o., p¯ednÌ distributor na trhu »R s kancel·¯sk˝mi pot¯ebami, kde p˘sobÌ od roku 1992. M· logisticky propojenou sÌù region·lnÌch poboËek v Praze, OstravÏ, BrnÏ, Plzni, Liberci, Hradci Kr·lovÈ, Olomouci, »esk˝ch BudÏjovicÌch a ⁄stÌ nad Labem, kde si hodl· v p¯ÌötÌm roce postavit vlastnÌ are·l. Na Slovensku p˘sobÌ od roku 2000 pod n·zvem Activa Slovakia s.r.o. Od roku 2004 je pro trh v »R a na Slovensku partnerem spoleËnosti Corporate Express, svÏtovÈ jedniËky v oboru. ACTIVA je Ëlenem Hospod·¯skÈ komory »R a »eskÈ asociace n·kupu a logistiky a p¯Ìm˝m dovozcem a ofici·lnÌm distributorem prestiûnÌch psacÌch pot¯eb znaËek Parker, Waterman, Rotring a Lamy. (tz)

s r.o., Henkel »R, spol. s.r.o. DalöÌ firmy se mohou kdykoli p¯ipojit podeps·nÌm LicenËnÌ smlouvy. KampaÚ s n·zvem ProvÏtrejte svÈ pracÌ n·vyky pobÏûÌ do konce roku 2007 a nejpozdÏji v kvÏtnu se kompaktnÌ pracÌ pr·öky zaËnou objevovat v obchodech. "Snahou v˝robc˘ je domluvit se s prodejci, aby tradiËnÌ pr·öky a jejich z·soby byly co nejrychleji vyprod·ny a postupnÏ nahrazeny kompaktnÌmi," ¯ekl JUDr. Jan Levora. "TakÈ je snahou oddÏlit umÌstÏnÌ klasick˝ch pracÌch pr·ök˘ ˙ËastnÌk˘ projektu nap¯Ìklad do v˝prodejovÈ zÛny tak, aby jiû nebyly za¯azov·ny na bÏûnÈ prodejnÌ plochy, tedy do reg·l˘ vedle jejich kompaktnÌch pracÌch pr·ök˘." NovÈ pracÌ pr·öky budou oznaËeny nep¯ehlÈdnuteln˝m logem Eurocompact. SpoleËnÈ ˙silÌ v˝robc˘ pracÌch prost¯edk˘ a spot¯ebitel˘ p¯inese takÈ v˝raznÈ snÌûenÌ objemu chemik·liÌ, kterÈ se dost·vajÌ do ûivotnÌho prost¯edÌ. Ministr ûivotnÌho prost¯edÌ Libor Ambrozek, kter˝ projekt podporuje, sdÏlil: "VÌce neû polovina pitnÈ vody se u n·s zÌsk·v· z povrchov˝ch zdroj˘. Pr·vÏ proto je d˘leûitÈ zajistit, aby se do ¯ek a potok˘ dost·valo co nejmÈnÏ chemick˝ch l·tek. K rizikov˝m chemik·liÌm pat¯Ì fosf·ty, kterÈ Ëasto zp˘sobujÌ zamo¯enÌ vody sinicemi tak, ûe se v nÌ nelze ani koupat. MnoûstvÌ fosforu v pracÌch pr·öcÌch v˝raznÏ omezuje nov· vyhl·öka MéP. VÌt·m jakoukoli aktivitu, kter· snÌûÌ p¯Ìsun nadbyteËn˝ch chemik·liÌ do vody - a k tomu pouûÌv·nÌ kompaktnÌch bezfosf·tov˝ch pracÌch prost¯edk˘ jednoznaËnÏ vede. NavÌc zajistÌ i menöÌ produkci obal˘ a menöÌ zatÌûenÌ ovzduöÌ v d˘sledku transportu, coû jsou vöechno v˝hody pro ûivotnÌ prost¯edÌ." (tz, bar)

35

květen 2006


McDonald´s zakládá Globální panel maminek Pracovní skupina bude radit firmě v otázkách důležitých pro matky na celém světě

S

polečnost McDonald´s v květnu oznámila vytvoření globálního poradního týmu složeného z maminek z celého světa - Global Moms Panel. Členkami panelu jsou ženy, které díky rozdílnému původu a pohledu na život mohou poskytovat McDonald´s cenné rady v mnoha záležitostech významných pro matky na celém světě.

Vytvo¯enÌ tohoto mezin·rodnÌho poradnÌho sboru je jednÌm z krok˘ strategie McDonald¥s, kter· si klade za cÌl b˝t v neust·lÈm kontaktu se z·kaznÌky a vytv·¯et podmÌnky pro dialog s nimi. "Z naöeho Glob·lnÌho pane-

lu maminek chceme zÌskat co nejvÌce informacÌ a podnÏt˘, abychom byli schopni v naöich restauracÌch nabÌdnout co nejlepöÌ z·ûitek rodin·m po celÈm svÏtÏ," sdÏlil Mary Dillion, Global Chief Marketing Office McDo-

nald¥s Corporations. "Chceme b˝t blÌzk˝m spojencem maminek a nejlepöÌm moûn˝m zp˘sobem se podÌlet na spokojenÈm ûivotÏ jejich rodin." PoradnÌ sbor se bude zab˝vat z·sadnÌmi tÈmaty souËasnosti, jak˝mi jsou vyv·ûen˝ a aktivnÌ ûivotnÌ styl, komunikace restauracÌ Ëi spokojen˝ ûivot dÏtÌ. éeny zastoupenÈ v panelu se liöÌ p˘vodem, zkuöenostmi i pohledem na ûivot a poch·zejÌ ze öesti zemÌ: Argentiny, »Ìny, NÏmecka, It·lie, VelkÈ Brit·nie a USA. »lenkami poradnÌho sboru jsou nap¯. Stefania Belmon-

Češi jsou zvyklí deodorant používat, ale pouze příležitostně Deodoranty a antiperspiranty v České republice nejsou součástí každodenní hygieny Jak uk·zaly v˝sledky celoevropskÈho pr˘zkumu spoleËnosti Unilever, v˝robce antiperspirant˘ Rexona, spot¯eba deodorant˘ a antiperspirant˘ se v »eskÈ republice ¯adÌ mezi nejniûöÌ v EvropÏ. Pr˘mÏrn˝ »ech spot¯ebuje roËnÏ pouze 1,5 balenÌ, kdeûto nap¯Ìklad pr˘mÏrn˝ AngliËan spot¯ebuje tÈmÏ¯ pÏt balenÌ roËnÏ. AËkoli procento ûen, kterÈ se hl·sÌ k pouûÌv·nÌ deodorant˘ a antiperspirant˘, je 71 %, »eöi nepouûÌvajÌ deodoranty jako souË·st kaûdodennÌ hygieny. Jejich pouûitÌ je u vÏtöiny n·roda spÌöe p¯Ìleûitostnou z·leûitostÌ. U muû˘ se hl·sÌ k pouûÌv·nÌ deodorant˘ Ëi antiperspirant˘ jen 49 % z nich. Obliba deodorant˘ a antiperspirant˘ v jednotliv˝ch zemÌch Evropy je znaËnÏ rozkolÌsan·. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe je spot¯eba v zemÌch z·padnÌ Evropy vyööÌ neû u obyvatel st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Pr˘mÏrn· spot¯eba deodorant˘ a antiperspirant˘ na osobu za rok je nejvyööÌ ve VelkÈ Brit·nii, tj. 4,67 balenÌ, za nimi n·sleduje NÏmecko se spot¯ebou 3,15 balenÌ roËnÏ a Francie se 2 balenÌmi roËnÏ. VÌce deodorant˘ a antiperspirant˘ neû »eöi pouûÌvajÌ i MaÔa¯i a Pol·ci. »eöi spot¯ebujÌ roËnÏ 1,38 balenÌ, za naöÌ spot¯ebou jsou uû jen Rumuni a RusovÈ. Podle Jaroslava CÌra, manaûera celoevropskÈho pr˘zkumu spoleËnosti Unilever, nenÌ problÈmem »ech˘, ûe by deodoranty nepouûÌvali v˘bec nebo je neznali. "»eöi jsou zvyklÌ deodorant pouûÌvat, ale pouze p¯ÌleûitostnÏ. Deodorant v »eskÈ republice nenÌ souË·stÌ kaûdodennÌ hygieny a pouûÌv· se spÌöe parfÈm. D˘kazem toho je i skuteËnost, ûe v mnoha dom·cnostech st·le

nem· svÈ st·lÈ mÌsto v koupelnÏ, kde se prov·dÌ kaûdodennÌ hygiena, a tak jej Ëasto najdeme na r˘zn˝ch poliËk·ch v ob˝v·ku Ëi v jin˝ch mÌstnostech." Spot¯eba deodorant˘ a antiperspirant˘ v »eskÈ republice je zvl·ötÏ nÌzk· u muû˘. Na rozdÌl od ûen, z nichû se 71 % hl·sÌ k pouûÌv·nÌ deodorant˘ a antiperspirant˘, je pouûÌv· pouze 49 % Ëesk˝ch muû˘. Naproti tomu pr˘mÏrn· spot¯eba u muû˘ v z·padnÌ EvropÏ je aû o jednu t¯etinu vyööÌ (79 % ve VelkÈ Brit·nii, 71 % v NÏmecku a 64 % ve Francii).

Pro letoönÌ lÈto uv·dÌ znaËka Rexona antiperspirant Rexona Citrus pro ûeny. Cel· ûensk· ¯ada znaËky Rexona, experta v ochranÏ proti procenÌ, m· od letoönÌho jara nov˝ design. Rexona tak zv˝razÚuje informaci o svÈm unik·tnÌm sloûenÌ, tzv. mikrokapsulÌch. Jedn· se o jedineËnÈ patentovanÈ sloûenÌ Activ reserve obsahujÌcÌ mikrokapsule, kterÈ zaruËujÌ extra ochranu tÌm, ûe jsou aktivov·ny tÏlesnou teplotou. Z·kladnÌ princip fungov·nÌ je zaloûen na postupnÈm uvolÚov·nÌ parfemaËnÌch l·tek ve chvÌlÌch emoËnÌho pocenÌ. Od Ëervna Rexona spustÌ novÈ interaktivnÌ webovÈ str·nky. Na www.stoppoceni.cz bude zve¯ejnÏn unik·tnÌ evropsk˝ pr˘zkum o pocenÌ a pouûÌv·nÌ antiperspirant˘ a deodorant˘ s moûnostÌ reakce öirokÈ ve¯ejnosti prost¯ednictvÌm chatu.

vlastnÌme nejvÌce vinic v r·mci Evropy, kterÈ pat¯Ì jednomu majiteli. Prioritou spoleËnosti VÌno Nitra Bohemia je prezentovat obchodnÌ znaËky VÌno Nitra a VÌno Modra. V r·mci holdingu United Industries zastupujeme takÈ naöe dalöÌ spoleËnosti, ku p¯Ìkladu LevickÈ mliekarne a zdravotnick˝ podnik Protetika.

Mohl byste Ëesk˝m Ëten·¯˘m p¯edstavit vaöi spoleËnost? VÌno Nitra Bohemia spol. s r.o., kterou reprezentuji v »eskÈ republice, je souË·stÌ pr˘myslovÈho holdingu United Industries a.s. Jsme samoz¯ejmÏ nev˝robnÌ obchodnÌ organizace s ohledem na n·ö mate¯sk˝ z·vod, kter˝ se v souËasnÈm obdobÌ snaûÌ navazovat na tu nejlepöÌ tradici v˝roby a zpracov·nÌ vÌna pod Zoborem v Nit¯e. Zpracov·v·me kvalitnÌ surovinu, jiû sklÌzÌme ze 1 500 ha vinic z oblastÌ Mal˝ch Karpat, jiûnÌho a st¯ednÌho Slovenska a nitranskÈ vina¯skÈ oblasti. Podle naöich zjiötÏnÌ vÌme, ûe

36

vanÈ v˝robky Knorr a cel· ¯ada dalöÌch. Ve svÈm v˝robnÌm z·vodÏ v povltavskÈ Nelahozevsi vyr·bÌ rostlinnÈ tuky Rama, Flora, Rama Creme Bonjour a Perla a majonÈzy Hellmann's. Unilever »R zamÏstn·v· p¯ibliûnÏ 1 100 zamÏstnanc˘. SpoleËnost pat¯Ì mezi nejû·danÏjöÌ zamÏstnavatele v anket·ch po¯·dan˝ch na Ëesk˝ch vysok˝ch ekonomick˝ch ökol·ch. (tz)

Rexona novinky

Ochutnejte slovenské víno na českém trhu

P¯ÌleûitostÌ ke klidnÈmu posezenÌ a popÌjenÌ vlÌdnÈho n·poje, jako je vÌno, se najde jistÏ dost, chce to jen chtÌt. Jenûe p¯iznejte si to - Ëastokr·t pr·vÏ ani nechceme. Jsme nervÛznÌ, rozruöenÌ, neumÌme se soust¯edit na pÏkn˝ proûitek. ProË takov˝ ˙vod? Protoûe v naöem uspÏchanÈm dennÌm kolotoËi uû nem·me pomalu Ëas ani na dobrÈ p¯·tele, ani na "norm·lnÌ" veËe¯i, p¯i nÌû by se sluöelo pod·vat t¯eba pr·vÏ douöek dobrÈho vÌna. VÌno se totiû ned· vypÌt narychlo, jen tak v bÏhu, vyûaduje svÈ prost¯edÌ, klidnou mysl, kter· se poslÈze m˘ûe rozveselitÖ Ale dosti slov, na kter· byste urËitÏ umÏli dob¯e nav·zat. Dejme prostor obchodnÌmu ¯editeli spoleËnosti VÌno Nitra Bohemia Mgr. Martinu ärankovi:

SpoleËnost Unilever pat¯Ì k nejv˝znamnÏjöÌm v˝robc˘m potravin, kosmetiky a ËistÌcÌch v˝robk˘ celosvÏtovÏ i v »R. Mezi jeho znaËky pat¯Ì kosmetika Dove, Sunsilk, Axe, Rexona a Lux, d·le zubnÌ pasty Signal, ËistiËe Domestos a Cif, zmrzlina Algida, Ëaje Lipton, dehydrato-

do, olympijsk· bÏûkynÏ na lyûÌch a matka dvou dÏtÌ, Bonnie Blair, americk· rychlobrusla¯ka a matka dvou dÏtÌ, ameriËanka Kim Carter, knihovnice, prezidentka Parent Teacher Association a matka dvou dÏtÌ, Maru Botana, argentinsk· kucha¯ka s vlastnÌ televiznÌ show a matka Ëty¯ dÏtÌ a ¯ada dalöÌch ûen. Global Moms Panel bude ve st·vajÌcÌm sloûenÌ fungovat po dobu jednoho roku. DalöÌ podobnÈ poradnÌ sbory jsou v procesu p¯Ìpravy a budou sestaveny i v jin˝ch zemÌch p˘sobenÌ McDonald¥s. (tz)

Jak· je souËasn· strategie vaöi obchodnÌ politiky? N·ö sortiment v˝robk˘ je rozdÏlen˝ do 3 t¯Ìd. Kaûd· t¯Ìda vÌna je urËena pro konkrÈtnÌho spot¯ebitele a je velice jasnÏ stanovenÈ, do kterÈ kategorie obchod˘ a prodeje dod·me kterou urËitou t¯Ìdu. Samoz¯ejmÏ garantujeme, ûe vÌno, kterÈ budeme nabÌzet, nap¯. do top gastra, nebude se prod·vat v nadn·rodnÌch ¯etÏzcÌch. Tyto pevnÏ stanovenÈ principy spolupr·ce nikdy neporuöujeme, protoûe tÌm zÌsk·v·me kredit u naöich obchodnÌch partner˘. A n·ö cÌl: Zv˝öit prodej naöich v˝robk˘ na ËeskÈm trhu v porovn·nÌ s rokem 2005 trojn·sobnÏ. S tÌm ˙zce souvisÌ i rozvÌjenÌ obchodnÌ struktury naöÌ spoleËnosti, kter· je nutn· z d˘vodu n·r˘stu obchodnÌch partner˘. Naöe obchodnÌ politika takÈ hovo¯Ì o tom, ûe nenÌ t¯eba v r·mci soutÏûivosti likvidovat jinÈ firmy a spoleËnosti, ale naopak je naöÌ snahou obohacovat sortiment o takovÈ druhy vÌn, kterÈ naöi konkurenti nenabÌzejÌ. A proto jsme zah·jili velice v˝raznou spolupr·ci s jednotliv˝mi Ëesk˝mi vina¯i. Protoûe naöe mate¯sk· firma VÌno Nitra na Slovensku vyr·bÌ zhruba 13 mil. lahvÌ roËnÏ, kromÏ »eskÈ republiky exportujeme svÈ v˝robky nejenom do sousednÌch zemÌ, ale mezi jin˝mi i do Japonska nebo BÏloruska. SpoleËnost VÌno Nitra expanduje jak do zemÌ EvropskÈ unie a b˝val˝ch st·t˘ SovÏtskÈho svazu, tak se snaûÌ prosadit i na nejperspektivnÏjöÌm trhu 21. stoletÌ - v »ÌnÏ. Ve kter˝ch restauracÌch Ëi vin·rn·ch, p¯ÌpadnÏ obchodnÌch ¯etÏzcÌch, se tedy m˘ûeme setkat

s vÌnem, kterÈ k n·m dov·ûÌte? V tomto rozhovoru nechci dÏlat reklamu restauracÌm nebo hotel˘m, ve kter˝ch se pod·v· naöe vÌno, ale chtÏl bych alespoÚ podÏkovat vöem za dobrou spolupr·ci. HlavnÌm naöÌm odbÏratelem je Pal·c P·lfy, jenû nese jmÈno naöeho fantastickÈho sektu P·lfy Charmat nebo Classique. Naöe vÌno v·m mohou nabÌdnout takÈ restaurace ObecnÌ d˘m, Slovensk· restaurace v Hotelu PaulÌny, Zlat˝ had. Protoûe v souËasnÈ dobÏ "oûivujeme" naöi spoleËnost na ËeskÈm trhu (b˝valÌ majitelÈ obchodnÌ znaËky VÌno Nitra opustili vöechny vybudovanÈ zahraniËnÌ trhy), m·me svÈ obchodnÌ aktivity ve vöech d˘leûit˝ch obchodnÌch ¯etÏzcÌch v »eskÈ republice (nap¯. TESCO, MAKRO, AHOLD). »Ìm se liöÌte od konkurence? NaöÌ nejvÏtöÌ v˝hodou je, ûe vlastnÌme 1 500 ha vinic, na nichû m˘ûeme pÏstovat rozs·hl˝ sortiment odr˘d, kterÈ nemohou nabÌdnout naöi konkurenti. Produkujeme vÌna Ëesk˝m spot¯ebitel˘m zn·m· jeötÏ z dob spoleËnÈho st·tu, jako jsou Nitrianske knieûa a Levick· frankovka. SnaûÌme se za vöech okolnostÌ dodrûet kvalitu v˝robk˘ a v kombinaci s p¯ijatelnou cenou jsme konkurence schopni na ËeskÈm trhu, i kdyû musÌm zd˘raznit, ûe i zde m·me znaËnÏ nevyuûit˝ potenci·l, kter˝ budeme neust·le rozvÌjet. Zahrnuje v·ö sortiment takÈ vÌna jako d·rkovÈ balenÌ, nap¯. pro firmy? Naöe spoleËnost nabÌzÌ vÌce neû 120 druh˘ vÌn, v r·mci kter˝ch poskytujeme i d·rkovÈ balenÌ. ObchodnÌ spoleËnosti i firmy, kterÈ projevÌ z·jem, mohou od n·s obdrûet d·rkovÈ balenÌ s jejich vlastnÌ etiketou i logem. Takto vytvo¯en˝ produkt firm·m slouûÌ pro jejich prezentaci, z Ëehoû m·me samoz¯ejmÏ radost. Ve kterÈm roËnÌm obdobÌ prod·v·te zboûÌ nejvÌce? Tady bychom si nejd¯Ìv mÏli ¯Ìci, jak· je situace vÌna na ËeskÈm trhu. ProË? SouvisÌ to s neuvÏ¯iteln˝m p¯Ìlivem nekvalitnÌch vÌn z Austr·lie, Chile, NovÈho ZÈlandu a Afriky. Tyto produkty zp˘sobujÌ nezanedbateln˝ pokles prodeje vöech

dom·cÌch v˝robc˘ na ËeskÈm trhu. Samoz¯ejmÏ vÌt·me zdravou konkurenci, ale vÏ¯Ìme, ûe "mÛdou" se snad brzy stane i konzumace dom·cÌch a tradiËnÌch znaËek na vaöem trhu (je nutnÈ zd˘raznit, ûe ne vöechna vÌna z v˝öe uveden˝ch zemÌ jsou nekvalitnÌ). Tato pro n·s nelehk· situace vznik· tÌm, ûe tyto zemÏ dost·vajÌ znaËnou dotaci na svou propagaci, export a v˝robu. Na rozdÌl od nich my musÌme vöechno hradit z vlastnÌch zdroj˘, coû m· samoz¯ejmÏ v nÏkter˝ch p¯Ìpadech negativnÌ dopad na cenu - a tÌm p·dem jsme znev˝hodnÏni p¯ed zahraniËnÌ konkurencÌ. NejvÏtöÌ n·r˘st prodeje naöich v˝robk˘ zaznamen·v·me p¯ed V·nocemi a Nov˝m rokem (spot¯eba sekt˘), nejmenöÌ prodej je v dobÏ letnÌch dovolen˝ch. Jak· vÌna byste doporuËil z vaöÌ nabÌdky ochutn·vat v souËasnÈ dobÏ? J· osobnÏ jsem velik˝m milovnÌkem Ëerven˝ch vÌn, tak bych doporuËil naöi öpiËkovou Frankovku modrou pozdnÌ sbÏr roËnÌk 03, kter· zÌskala st¯Ìbrnou medaili v Budapeöti a bronz v Portugalsku. P¯edstavÌte nÏjakou letoönÌ novinku? V letoönÌm roce bychom r·di naöim spot¯ebitel˘m p¯edstavili panensk· vÌna vzhledem k tomu, ûe naöe spoleËnost VÌno Nitra v minul˝ch letech vysadila novÈ odr˘dy v hodnotÏ 500 mil. SK. Ale samoz¯ejmÏ pl·nujeme nabÌzet na ËeskÈm trhu takÈ roËnÌky vÌn 05.

www.prosperita.info

květen 2006


Za tajemstvím nejněžnější a nejdůležitější součásti ženského oděvu O blékáme se i svlékáme rády - abychom se cítily pohodlně, příjemně, ale hlavně - abychom se líbily a abychom - provokovaly. Když jsme nazlobené nebo když si potřebujeme tak zvaně spravit náladu, jdeme si něco pěkného na sebe koupit. A když není důvod, jdeme si to koupit zrovna tak. Často je to právě spodní prádlo.

SpodnÌ pr·dlo (podprsenka a kalhotky bez nohaviËek) byly vynalezeny aû ve 20. stoletÌ. V dob·ch, kdy ûeny nosily dlouhÈ tuniky a ¯Ìzy, pr·dlo nepot¯ebovaly (ani z hygienick˝ch d˘vod˘ nap¯. p¯i menstruaci - buÔ kojily nebo byly opÏtovnÏ tÏhotnÈ). Tuniky, koöile a ¯Ìzy byly hlavnÌ souË·stÌ jejich odÏvu ve starovÏku i st¯edovÏku. SpodnÌ koöile slouûila souËasnÏ jako noËnÌ odÏv, veËer se svlÈkl pl·öù (z·stÏra Ëi suknÏ) a v koöili se ölo sp·t. BohatÈ ûeny mÏly koöile lemovanÈ stuûkami a vyöÌvanÈ. Kdyû se ve 13. stoletÌ objevily prvnÌ ûiv˘tky se önÏrovaËkami, oblÈkaly je ûeny tak, aby spodnÌ koöile vykukovala nad Úadry. PouûÌvaly ji ke sv·dÏnÌ ˙plnÏ stejn˝m zp˘sobem jako dneönÌ ûeny krajkovÈ pr·dlo. Historie spodnÌho pr·dla je od st¯edovÏku ˙zce spjata s korzetem. Ten se jako souË·st odÏvu objevoval od konce 13. stoletÌ a jeötÏ o 100 let pozdÏji jen u bohat˝ch ûen. Zprvu p¯ipomÌnaly korzety brnÏnÌ (vyztuûenÈ k˘ûÌ, velrybÌmi kostmi atd.) a ûeny, kterÈ si korzety nemohly dovolit, nosily alespoÚ utaûenÈ ûiv˘tky. MasovÏ se korzety rozöÌ¯ily na poË·tku 19. stoletÌ. Konec nepohodln˝m, vyztuûen˝m, tÏûk˝m a nezdrav˝m korzet˘m uËinila mal·, nÏûn· podprsenka. Bylo to poprvÈ, kdy se zaËalo navrhovat a öÌt spodnÌ pr·dlo pouze pro prsa. PrvnÌ podprsenka bez v˝ztuûe a kostic se prod·vala od roku 1907 ve Francii. ZajÌmav˝ p¯ÌbÏh se v·ûe ke vzniku prvnÌ podprsenky v Americe, kde se objevila o p·r let pozdÏji. Jist· Mary Phels Jacobs odmÌtla jÌt na ples v utaûenÈm korzetu a narychlo si ze dvou kapesnÌk˘ a stuhy uöila nÏco jako podprsenku. Tento prototyp mÏl u jejÌch p¯ÌtelkyÚ takov˝ ˙spÏch, ûe si ho nechala v roce 1914 patentovat. PrvnÌ podprsenky podpÌraly Úadra minim·lnÏ, byl to spÌö akt revoluce proti korzet˘m. Avöak brzy byly vynalezeny i vycp·vky pro ûeny s mal˝mi Úadry a techniky, jak v podprsence velk· prsa zpevnit a usadit. Ovöem nezapomeÚme, ûe jeötÏ po dlouh· desetiletÌ se pr·dlo zhotovovalo vÏtöinou z pl·tna, bavlnÏn˝ch materi·l˘ a hedv·bÌ. StejnÏ tak koöilky, spodniËky i kalhotky. ElastickÈ pr·dlo, jak ho zn·me nynÌ, se k n·m dostalo aû ve 2. polovinÏ minulÈho stoletÌ a s jeho v˝robou u n·s zaËala pr·vÏ spoleËnost Triola. Ta je ˙spÏön˝m Ëesk˝m v˝robcem kvalitnÌho d·mskÈho spodnÌho pr·dla. V povÏdomÌ ve¯ejnosti se profiluje jiû mnoho desÌtek let, zejmÈna svou kolekcÌ pr·dla TRIOLA, kter· je oblÌben· a zn·m· u vöech generacÌ ûen. Vedle tÈto ¯ady vytvo¯ila spoleËnost novÈ, atraktivnÌ a velmi modernÌ kolekce spodnÌho pr·dla YeeA a Charme. SouËasn· trojice znaËek p¯edstavuje komplexnÌ sortiment, ze kterÈho si dok·ûe vybrat kaûd· ûena, a to dÌky mÛdnosti, funkËnosti, kvalitÏ materi·l˘, dokonalÈmu zpracov·nÌ


a öirokÈ velikostnÌ nabÌdce - aû do velikosti I. DneönÌ akciov· spoleËnost Triola je dynamicky se rozvÌjejÌcÌ podnik s tÈmÏ¯ 180 zamÏstnanci. M· dva z·vody, v HornÌm Ji¯etÌnÏ a v KraslicÌch, a centr·lu v Praze. ZamÏ¯uje se nejen na produkci znaËkovÈho spodnÌho pr·dla a novÏ i plavek. Triola a.s. dod·v· svÈ zboûÌ p¯edevöÌm do maloobchodnÌ sÌtÏ v »ech·ch a na Slovensku, v »eskÈ republice do 300 obchodnÌch mÌst. Nemal· Ë·st produkce vöak takÈ mÌ¯Ì do zahraniËÌ. V souËasnÈ dobÏ Triola a.s. plnÏ vyuûÌv· sv˝ch v˝hod a p¯edpoklad˘ a st·v· se jednÌm z dominantnÌch hr·Ë˘ na dom·cÌm trhu s d·msk˝m pr·dlem. Vych·zÌ p¯itom z dlouhodobÈ tradice, uzn·nÌ mezi dom·cÌmi i zahraniËnÌmi odbornÌky, velmi dobrÈ technickÈ a technologickÈ z·kladny i kvalitnÌho know-how.

DÌky vlastnÌmu st¯edisku v˝voje, modelovÈ tvorby a designu je a.s. Triola schopna v kr·tkÈ dobÏ reagovat na aktu·lnÌ popt·vku, mÛdnÌ trendy i speci·lnÌ komerËnÌ zak·zky. PerfektnÌ st¯ihy nÏkter˝ch model˘ podprsenek a.s.Triola jsou u ⁄¯adu

pr˘myslovÈho vlastnictvÌ »R chr·nÏny osvÏdËenÌm o uûitnÈm vzoru. Z·kaznice si pr·dlo z Trioly oblÌbily pro stabilnÏ vysokou kvalitu, perfektnÌ zpracov·nÌ, funkËnost, spolehlivost, komfort noöenÌ a dostupnou cenu. PrÈmiov· kolekce

Charme p¯edstavuje luxusnÌ krajkovÈ d·mskÈ pr·dlo, jeû podtrhne v˝jimeËnost danÈho okamûiku a takÈ öarm, kr·su a eleganci kaûdÈ ûeny! Je uöito z prvot¯ÌdnÌch krajek, vyöÌvan˝ch tyl˘ a jemn˝ch ˙pletov˝ch materi·l˘ podle osvÏdËen˝ch, dob¯e padnoucÌch fazÛn. V kolekci Charme jsou zastoupeny modely celokrajkovÈ, ale i s bezeöv˝mi hladk˝mi koöÌËky, kterÈ sv˝mi liniemi neruöÌ p¯ilÈhavÈ ûiv˘tky a mÛdnÌ topy. V jednoduchosti je kr·sa a v pohodlÌ luxus. Kolekce modernÌho hladkÈho pr·dla YeeA se vyznaËuje jednoduch˝m stylem, p¯irozen˝mi liniemi a mladistv˝m designem. Pr·dlo YeeA je zhotoveno z velmi kvalitnÌch materi·l˘, kterÈ nadlouho zaruËÌ komfort noöenÌ. Pro svou spolehlivost, univerz·lnost, pohodlÌ a jednoduchou eleganci si ho vybÌrajÌ mladÈ a aktivnÌ ûeny s dynamick˝m dennÌm programem - do pr·ce, do spoleËnosti i ke sportu. Sv˝mi nabÌzen˝mi doplÚky (nap¯. ramÌnka za krk a transparentnÌ ramÌnka) se skvÏle hodÌ pod p¯ilÈhavÈ obleËenÌ a pod atraktivnÌ mladistvÈ modely. O d·mskÈm pr·dle by se daly ps·t rom·ny. MnohÈ kousky majÌ sv˘j p¯ÌbÏh, nÏkdy zcela tajn˝, intimnÌ, nÏkdy aû s n·vdavkem vtipu, kter˝ nÏkte¯Ì d·vajÌ k dobrÈmu pro pobavenÌ ostatnÌch. Inu, proË ne. Ne nadarmo takÈ psychlogovÈ a mÛdnÌ n·vrh·¯i i byznysmeni zd˘razÚujÌ, ûe po¯·dn˝ kus sebevÏdomÌ si ûena kupuje p¯ednostnÏ pr·vÏ s pr·dlem. Podle toho, jak si p¯ipad·, v jakÈ je fyzickÈ pohodÏ, jak se sama sobÏ lÌbÌ, podle toho takÈ pracuje. Pohoda a sebevÏdomÌ jsou jednou z cestiËek kvalitnÌho pracovnÌho v˝konu. z podklad˘ spoleËnosti TRIOLA p¯ipravila Eva Brixi

37

květen 2006

PRO VAŠE PODNIKÁNÍ

Češi mají auta v genech pokraËov·nÌ ze strany 1 takÈ podtrhl v˝znam dvojspojkovÈ automatizoM·m tento n·zor: ËlovÏk musÌ zadat urËitÈ Co nejvÌce ËeötÌ z·kaznÌci oceÚujÌ na znaËk·ch vanÈ p¯evodovky... Shrnuto: Motory a öirok· tempo, kter˝m se poslÈze musÌ ¯Ìdit vöichni ve Volkswagen, SEAT a Audi? Kaûd· m· sv· specipaleta p¯evodovek, to vöe z naöeho koncernu. zvl·d·nÌ kaûdodennÌch ˙kol˘. »lovÏk je obklofika, kaûd· vypovÌd· o nÏËem jinÈm, kaûd· chce Zastavil bych se moûn· u naöÌ poslednÌ novinky, pen pracovnÌky, partnery, kaûd˝ m· trochu jin˝ nÏËÌm jin˝m zaujmoutÖ motoru TSI. V˝kon 170 k, maxim·lnÌ rychlost rytmus pr·ce, je vöak pot¯eba, aby vz·jemnÈ Abych na tuto ot·zku seriÛznÏ odpovÏdÏl, pot¯e220 km/h a zrychlenÌ z 0 na 100 km/h pod osm tempo odpovÌdalo kaûdÈmu, aby se t˝m podle boval bych na to nejmÈnÏ t¯i hodiny! Pravdu m·te sekund - to jsou parametry, kterÈ se dajÌ oËek·toho sladil, sehr·l, aby se vytvo¯il vz·jemn˝ souv tom, ûe skuteËnÏ kaûd· znaËka m· sv· nezavat od vozu poh·nÏnÈho motorem o zdvihovÈm lad, abychom vyhovÏli z·jm˘m oboustrannÏ. mÏniteln· specifika a dohromady d·vajÌ z·kaznÌobjemu nÏjak˝ch 2,2 Ëi 2,3 l. Od takovÈho agrePak jde pr·ce dob¯e od ruky. kovi pestr˝ celek moûnostÌ volby. Koncernu Volksg·tu ale zase tÏûko m˘ûe ¯idiË û·dat pr˘mÏrnou wagen se velmi dob¯e podaspot¯ebu jen lehce p¯es Jak˝ v˝znam p¯isuzujete image firmy, kterou ¯ilo vyprofilovat, p¯edurËit sedm litr˘ na 100 km. vedete? Na Ëem z·leûÌ p¯edevöÌm? Mohou to b˝t A když se vrátím zpět k našemu koncerkaûdÈ naöÌ znaËce urËitÈ P¯esto existuje motor, i maliËkosti, na nichû stojÌ svÏt. VzpomÌn·m si nu - podařila se nám jedna strategie: mÌsto na trhu, kaûd· je kter˝ toto vöe dok·ûe - jde na vaöe vypr·vÏnÌ o vaöich zaË·tcÌch na ËeskÈ utv·¯ena velmi specifick˝m o n·ö unik·tnÌ z·ûehov˝ p˘dÏ. PrvnÌ, co jste ve firmÏ zmÏnil, byla k·va. převedli jsme případnou vzájemnou a individu·lnÌm zp˘sobem, motor TSI vybaven˝ systÈNa¯Ìdil jste, aby se va¯ila kvalitnÌ a voÚav·Ö konkurenci mezi našimi značkami kaûd· je prostÏ sv·. To m· mem p¯ÌmÈho vst¯ikov·nÌ Image firmy, to je velmi d˘leûitÈ, protoûe vaöi k ideálu - nekonkurují si, nýbrž se cosi do sebe. benzinu do v·lc˘ a zdvojepracovnÌci by mÏli mÌt p¯Ìleûitost se velmi pozidoplňují. A to je báječné. Abych uvedl p¯Ìklad - z·kazn˝m p¯eplÚov·nÌm "TwintivnÏ prezentovat. Image firmy podporuje zdravÈ nÌk, kter˝ poznal svÏt Audi, charger", kter˝ z objemu sebevÏdomÌ zamÏstnanc˘. Coû se zpÏtnÏ odr·ûÌ by uû sotva kdy p¯eöel k jinÈ, byù koncernovÈ, pouh˝ch 1,4 l d·v· v˝kon jiû zmÌnÏn˝ch 170 k. ve v˝sledcÌch jejich pr·ce. Image je velmi ovlivznaËce. Jin˝ p¯Ìklad - nÏkdo se rozhodl pro PhaeMotor 1.4 TSI "Twincharger" se nejprve zaËal Úov·na i tÌm, jak jsme navz·jem vnÌmavÌ a velton, protoûe se mu lÌbÌ design, uspo¯·d·nÌ vnit¯nÌmontovat do sportovnÏ stylizovan˝ch model˘ Golf korysÌ, jedn· se o respektov·nÌ sebe navz·jem. ho prostoru, je spokojen s technick˝m ¯eöenÌm GT, dnes si jej vöak mohou z·kaznÌci objednat i do A s tou k·vou, ano, m·te pravdu. Jsem totiû automobilu, vyhovuje mu to. Takov˝ ËlovÏk by voz˘ Golf, Golf Plus (motor 125 kW i verze se snÌ»ech z rodiny Jav˘rkov˝ch a VlËkov˝ch s tÌm, jistojistÏ nechtÏl zase znaËku Audi. Jin˝ p¯Ìklad ze ûen˝m v˝konem 103 kW), Touran (pouze 103 kW) ûe jsem str·vil tak¯ka cel˝ sv˘j ûivot ve VÌdni. zahraniËÌ - v Rakousku majÌ nejvÏtöÌ trûnÌ podÌly a v obou v˝konov˝ch verzÌch i Jetta. StoprocentnÌ Ëesk· krev ve mnÏ vöak koluje, aù prodeje automobil˘ koncernov˝ch znaËek. Vytv·jsem kdekoli. Kdyû jsem sem p¯ijel pracovat, ¯ejÌ tam specifickou orientaci z·kaznÌka. PodÌl Hovo¯il jste pr·vÏ vÌce neû nadöenÏ. MyslÌte, ûe jedinÈ, co mi tu sch·zelo, byla v IVG dobr· koncernov˝ch znaËek VW v Rakousku se zv˝öil za by mÏl öÈf d·vat najevo svÈ emoce? Jste zn·m˝ k·va, na kterou jsem byl z VÌdnÏ zvykl˝. A abych poslednÌ obdobÌ z 20 % na nynÏjöÌch 30 %. manaûer. VÌm o v·s, ûe si dok·ûete v·ûit lidskÈ se tady dob¯e cÌtil, na¯Ìdil jsem jako prvnÌ vÏc, Pokud jde o »echy a auta, mohu jen potvrdit pr·ce, ûe s chutÌ ocenÌte dobr˝ n·pad a takÈ ûe aby se zaËala va¯it k·va odpovÌdajÌcÌ naöemu z vlastnÌ zkuöenosti, ûe »eöi se o auta st·le m·te r·d vtip a nadhled nad vÏcmi - pom·h· v·m postavenÌ na trhu. Tedy v˝born· k·va. V nadvelice ûivÏ zajÌmajÌ a takÈ jim hodnÏ rozumÏjÌ. obËas humor zvl·dat stresovÈ situace? M˘ûete s·zce to vûdy d·v·m k dobrÈmu, ¯Ìk·m, ûe prvnÌ, MajÌ to v genech. jej uplatnit t¯eba na poraco jsem tu zmÏnil, byla A kdyû se vr·tÌm zpÏt k naöemu koncernu dÏ? pr·vÏ ona. P¯ece nebudeMyslím si, že auto by nemělo na brzděpoda¯ila se n·m jedna strategie: p¯evedli jsme MyslÌm si, ûe öÈf by mÏl me va¯it k·vu, kter· nikoní spotřebovat více času než na rozjížp¯Ìpadnou vz·jemnou konkurenci mezi naöimi hlavnÏ pracovat, ne d·vat mu nechutn·! A tak m·me dění. znaËkami k ide·lu - nekonkurujÌ si, n˝brû se najevo svÈ emoce. TÌm kvalitnÌ. Je to drobnost, doplÚujÌ. A to je b·jeËnÈ. m·m zejmÈna na mysli to, ale jak vÌte, nÏkdy na ûe i kdyû jsem se doma emoËnÏ angaûoval, mÏl maliËkostech hodnÏ z·leûÌ. VÌm, ûe se na osobnÌ Ëi uûitkov˝ automobil nedÌbych na to v zamÏstn·nÌ zapomenout, zklidnit v·te jen jako na bÏûn˝ spot¯ebnÌ p¯edmÏt, ale ûe hlavu, kdyû p¯ekroËÌm pr·h firmy. Bou¯livÈ osobAno, to vÌm. V jednÈ novoroËence jsem v·m umÌte vychutnat design stejnÏ tak jako uûiteËnÌ emoce ze soukromÈho ûivota, kterÈ by negap¯·la, abyste brzy p¯iöli t¯eba s modelem, jehoû nost p¯ÌsluönÈho vozu. OstatnÏ - m·te velmi tivnÏ ovlivÚovaly naöe chov·nÌ, to k dobrÈmu souË·stÌ bude za¯ÌzenÌËko pr·vÏ na va¯enÌ k·vy. v¯el˝ vztah k v·ûnÈ hudbÏ a umÏnÌ v˘bec, takûe öÈfovi nepat¯Ì. Ty pracovnÌ, kterÈ motivujÌ, ty Auto, kterÈ v·m uva¯Ì kafeÖ Co vy na to? z·leûitosti designu si v·s dok·ûÌ skuteËnÏ podano. NÏkdy se skuteËnÏ nedajÌ zabrzdit, tÌm Byla to jedna z novoroËenek, kterÈ jsem si manit. Jak˝ mu, vy osobnÏ, p¯isuzujete v˝znam myslÌm takovÈ emoce, kterÈ v·s v·ûÌ ke znaËce, schoval do svÈho archivu, a aû budu p¯ÌötÏ v dneönÌm tÈmÏ¯ p¯etechnizovanÈm svÏtÏ? vynikajÌcÌmu produktu. Kdyû vidÌm naöe kr·snÈ v nÏkterÈ z naöich tov·ren, p˘jdu za lidmi Kdyû se o designu vyjad¯ujeme vöeobecnÏ, mluv˝robky, kdyû vidÌm jezdit naöe auta po silniz v˝voje, aby nad tÌm zauvaûovali, ta myölenka vÌme m·lem o umÏnÌ, je mu velice blÌzko. U n·s, cÌch, z toho m·m nespoutanou radost, kterou si se mi lÌbÌ. ProË m·me mÌt v autÏ vöechno v koncernu Volkswagen, se ale design p¯ededen co den uvÏdomuji. TÈ se nebr·nÌm. A pak moûnÈ, drû·ky na l·hve s n·poji, p¯ipojenÌ vöÌm pod¯izuje n·rok˘m z·kaznÌka, uûivatele. jsou tu p¯edevöÌm z·kaznÌci - kontakt s nimi k notebooku, kdyû si nem˘ûeme d·t v pohodlÌ »ili nenÌ samo˙Ëeln˝, stojÌ pevn˝ma nohama na a t¯eba takÈ s mÈdii, to mi rovnÏû p¯in·öÌ velkÈ k·vu? I kdyû - u Audi na nÏËem takovÈm uû prazemi. SlouûÌ. NedÏl·me baroknÌ auta pln· kudrpotÏöenÌ. V·ûnÏ, vÏ¯te mi. Jsem uû takov˝. cujÌ, v ned·vno p¯edstavenÈ studii auta blÌzkÈ linek s nazdoben˝mi koly, pokud to nep¯in·öÌ Ty pracovnÌ pocity pat¯Ì i k dobr˝m v˝sledk˘m budoucnosti s n·zvem Audi Roadjet ve st¯edovÈ uûitek. Kaûd˝ design samoz¯ejmÏ jde ruku kaûdou dobrou pr·ci je t¯eba ocenit a vûdy uznat. konzoli uû k·vovar zabudov·n je. Takûe se v ruce s kr·sou a touze po uûiteËnosti se snaûÌ A humor? Ten pom·h· ve vöech ûivotnÌch situamoûn· i tÈto vymoûenosti brzo doËk·me... rovnÏû vyjÌt vst¯Ìc. To je moûn· pr·vÏ odpovÏÔ cÌch, a mohu v·s ujistit, ûe jsme firma, kde se na ot·zku, proË se n·m da¯Ì vyr·bÏt takov· hodnÏ nasmÏjeme. MyslÌm tÌm i naöe pracovnÌ Nejsme my, lidÈ, v naöich n·rocÌch p¯Ìliö rozmaauta, kter· majÌ vynikajÌcÌ design, kter˝ umocporady, kde m·me takÈ p¯Ìleûitost se zasm·t. ¯ilÌ? Jak· auta budeme pot¯ebovat za 50 let? Úuje uûitek automobilu. P¯iËemû v mnoha ProË ne? Auto, ve kterÈm se hubne, auto, kterÈ poslouûÌ zemÌch je to pr·vÏ design, kter˝ ve vÏtöÌ mÌ¯e jako kyslÌkov· terapie, auto, jeû nabÌdne dnes rozhoduje o tom, zda si auto lidÈ koupÌ, teprve Pomalu se dost·v·me k firemnÌ kultu¯e: co je tÏûko postiûitelnou p¯idanou hodnotu? potom zaËÌn· pracovat logickÈ myölenÌ, teprve jejÌm z·kladem pro importÈra vaöich rozmÏr˘? TÏûko p¯edvÌdat. Bude se to vyvÌjet podle toho, pak p¯ich·zÌ ke slovu technika. Do jakÈ mÌry dok·ûe vrcholov˝ management jakÈ budou mÌt z·kaznÌci pot¯eby, co si budou TÌm bych jen r·d dokumentoval, ûe design m· firemnÌ kulturu ovlivnit, umocnit? p¯·t. I kdyû jist· p¯edvÌdavost by mÏla b˝t rozdnes v automobilovÈm pr˘myslu nesmÌrn˝ Vrcholov˝ management zcela podstatnÏ ovlivhodnÏ na mÌstÏ. My, kte¯Ì se kolem aut hodnÏ v˝znam. LidÈ chtÏjÌ, aby Úuje kulturu naöeho podnipohybujeme, vidÌme pomÏrnÏ m·lo p¯ÌleûitostÌ, jejich ûivotnÌ styl, jejich ku. Jde o to, ûe z hornÌ jak zv˝öit p¯idanou hodnotu automobilu. Zd· se A jestli se chcete zeptat, zda mám image byly kompatibilnÌ roviny doch·zÌ k ovlivÚov·n·m, ûe vöe existuje. S moûnostmi, jakÈ v sousvého firemního řidiče, tak vás předs designem jejich vozu nÌ niûöÌ roviny a nikdy naoËasnosti ËlovÏk m·, se d· jen tÏûko p¯ijÌt běhnu - nemám. To bych na něj musel a naopak, aby vz·jemnÏ pak. To, co my velice pods autem, kterÈ by se t¯eba mÈnÏ opot¯ebov·valo, vöe korespondovalo. porujeme, je situace odpomÏlo vlastnosti, kterÈ zatÌm neumÌme definožárlit! Jezdil by se všemi našimi modeOstatnÏ, aù si kdo tvrdÌ, co vÏdnosti, respektu, uzn·nÌ vatÖ Ale t¯eba pr·vÏ ta kyslÌkov· terapie - trefily a já ne? Takhle mám možnost si skuchce, ale podle mÈho autoa takÈ schopnost kritiky. la jste se do mÈho letitÈho snu. R·d bych se doûil tečně všechny vozy náležitě vyzkoušet mobil nikdy nebyl p¯edmÏM·me samoz¯ejmÏ poûachvÌle, kdy by se ¯Ìkalo: pouûÌvejte vöichni co neja vychutnat… tem konzumu. Pro vÏtöinu davky, kterÈ jsou kladeny vÌce auta, jezdÏte p¯edevöÌm sv˝mi auty, protoûe lidÌ je auto spojenÈ vûdy na kaûdÈho pracovnÌka: pot¯ebujeme dobr˝ vzduch. V·ö automobil by s emocemi, s pocity. Prost¯ednictvÌm svÈho loajalita, kompetentnost, radost ze svÈho pranas·val öpinav˝ vzduch zvenËÌ a pomocÌ d˘myslauta ËlovÏk chce prezentovat svoji osobnost. covnÌho nasazenÌ, flexibilita - to ctÌme. NebudenÈ technologie by ho Ëistil a obohacoval t¯eba te mi moûn· vÏ¯it, ale jsem vlastnÏ v takovÈ kyslÌkem a takov˝ vypouötÏl z v˝fuku. To si umÌm A naopak - kter· technick· Ëi technologick· öùastnÈ situaci - vöichni naöi pracovnÌci, vöichni p¯edstavit pak v mnoh˝ch souvislostech. novinka v·s na nÏkterÈm z pr·vÏ uv·dÏn˝ch kolem mne tyto vlastnosti majÌ. model˘ na trh nadchla? Co Ëek· n·vötÏvnÌky letoönÌho Autotecu, naË Od Ëeho zaËÌt? TDI, FSI, TSI - vöechny tyto Moûn· se nept·m chyt¯e - ale: jakou lidskou byste r·d upozornil z·stupce firem? nejmodernÏjöÌ motory. VöÌm tÌm jsem nadöen, to vlastnost k t˝movÈ spolupr·ci pot¯ebujete, ZnaËka Volkswagen na Autotecu samoz¯ejmÏ jsou novinky, kterÈ ËlovÏku pom·hajÌ. R·d bych vyhled·v·te nejvÌce? nebude chybÏt a vÏ¯Ìm, ûe n·ö st·nek bude pat-

¯it k nejzajÌmavÏjöÌm. Svou Ëeskou premiÈru tady totiû bude mÌt Crafter, n·stupce slavn˝ch model˘ Volkswagen LT. Uû je to tak¯ka t¯icet let, kdy byla prvnÌ "eltÈËka" uvedena na trh. Velmi brzy se tento "velk˝ bratr" legend·rnÌch Transporter˘ stal spolehliv˝m a û·dan˝m partnerem autodopravc˘ a podnikatel˘ v r˘zn˝ch oborech. TeÔ p¯ich·zÌ Ëas pro novou generaci tÏchto uûitkov˝ch voz˘, Ëas pro nov˝ Crafter. Na prvnÌ pohled zaujme sv˝m n·padn˝m designem a neobvykle öirokou nabÌdkou variant. P¯ijeÔte se sami p¯esvÏdËit: Crafter je v˘z, kter˝ umÌ splnit vaöe rozliËn· p¯·nÌ a st·t se autem öit˝m na mÌru. Pamatujete se na v·ö prvnÌ pocit, kdy jste si sedl za volant? Byl to strach, byla to chlapeck· v˝zva k posÌlenÌ sebevÏdomÌ, byl to z·ûitek? Co v·m tehdy v˘bec neölo? A v Ëem jste byl jedniËka? Tak to se pamatuji dodnes! Byla to pro mne straön· radost, jen jsem se do toho hrnul. M˘j uËitel tehdy myslel, ûe to nezvl·dnu, protoûe jsem byl p¯Ìliö nadöen˝, pln˝ temperamentu, a on mÏ mÏl p¯ece jen p¯ipravit na zkouöku. Byl jsem tenkr·t tak trochu nezvl·dnuteln˝ element. R·d na to vzpomÌn·m. Ale r·d bych pr·vÏ v tÈto souvislosti poprosil vöechny ¯idiËe: jezdÏte p¯ece jen zdrûenlivÏ a opatrnÏ. Kdyû jsem tehdy udÏlal ¯idiË·k, mysleli vöichni, ûe se zklidnÌm, ale zmÏnilo se toho jen m·lo. Kdyû ¯ÌdÌm, jezdÌm s nesporn˝m nadöenÌm, opravdu sedÌm za volantem moc r·d. A jestli se chcete zeptat, zda m·m svÈho firemnÌho ¯idiËe, tak v·s p¯edbÏhnu nem·m. To bych na nÏj musel û·rlit! Jezdil by se vöemi naöimi modely a j· ne? Takhle m·m moûnost si skuteËnÏ vöechny vozy n·leûitÏ vyzkouöet a vychutnatÖ M· to svÈ kouzlo. T¯in·ct· ot·zka - snad ne neöùastn·. BezpeËnost automobil˘. VelkÈ tÈma pro odbornÌky i laiky. Co byste v tÈto souvislosti kaûdÈmu ¯idiËi p¯ipomenul? BezpeËnost, to je pro mÏ takÈ nesmÌrnÏ d˘leûit· ot·zka. MyslÌm si, ûe auto by nemÏlo na brzdÏnÌ spot¯ebovat vÌce Ëasu neû na rozjÌûdÏnÌ. Vozy koncernu Volkswagen jsou podrobov·ny p¯Ìsn˝m test˘m a do jejich bezpeËnosti hodnÏ investujeme. Proto takÈ naöe auta pat¯Ì k nejbezpeËnÏjöÌm na svÏtÏ. Jen bych byl moc r·d, kdyby ¯idiËi k tÈto n·mi dodanÈ bezpeËnosti p¯id·vali jeötÏ svoji snahu jezdit bez nehod. StaËÌ t¯eba d˘slednÏ pouûÌvat bezpeËnostnÌ p·sy. Poprosil bych je, aby sedali za volant odpoËinutÌ, bdÏlÌ. Vûdy, kdyû nastartujÌ, mÏli by d·t "zp·teËku" ve znovuobjevov·nÌ sÌly automobilu: mÏli by zpomalit d¯Ìve, neû "se rozjedou". MÏli by se prostÏ drûet zpÏt, neb˝t obÏtÌ vlastnÌho spÏchu. Je d˘leûitÈ, aby ËlovÏk bral ohled na sebe a tÌm i na vöechny ˙ËastnÌky silniËnÌho provozu. Automobil je ˙ûasn˝ stroj pln˝ atraktivnÌ techniky, kter· zdokonaluje lidsk˝ pohyb a komfort p¯i nÏm, ale nesmÌme se tÌm nechat zcela unÈst, nesmÌ n·s to pohltit. »lovÏk je od toho, aby mÏl nad vöÌm kontrolu. I nad sv˝m nadöenÌm. dÏkuji za up¯Ìmn· slova Eva Brixi ✑

Makro podpoří české podnikatele i soutěží Makro Živnostník roku VelkoobchodnÌ spoleËnost Makro Cash & Carry »R se stala titul·rnÌm partnerem prvnÌho roËnÌku soutÏûe éivnostnÌk roku. Navazuje tak na dalöÌ projekty, nap¯Ìklad Makro VÌno roku Ëi Makro Incoma Index, kterÈ pom·hajÌ Ëesk˝m dodavatel˘m a mal˝m a st¯ednÌm podnikatel˘m vyrovnat se s velkou konkurencÌ na ËeskÈm trhu. O soutÏûi bude Makro informovat vöechny svÈ z·kaznÌky prost¯ednictvÌm sv˝ch pravideln˝ch katalog˘, tzv. Makro mail˘, a region·lnÌm a celost·tnÌm vÌtÏz˘m poskytne vÏcnÈ a finanËnÌ ceny.

38

"Do projektu jsme se zapojili p¯edevöÌm proto, ûe drobnÌ a st¯ednÌ podnikatelÈ jsou naöÌ hlavnÌ z·kaznickou skupinou, v Makru pravidelnÏ nakupuje p¯es 600 tisÌc podnikatel˘. V poslednÌch letech je pr·vÏ tato skupina nejvÌce ohroûena vysoce konkurenËnÌm prost¯edÌm, a proto jsme se rozhodli tÏmto podnikatel˘m dlouhodobÏ pom·hat. VÏ¯Ìme takÈ, ûe tato soutÏû zlepöÌ vnÌm·nÌ slov "podnikatel" Ëi "ûivnostnÌk" Ëeskou ve¯ejnostÌ," uvedl Martin Dlouh˝, gener·lnÌ ¯editel Makro Cash & Carry »R.

K propagaci soutÏûe Makro éivnostnÌk roku pouûije Makro sv˘j katalog, ve kterÈm budou uvedeny bliûöÌ informace a p¯ihl·öka do soutÏûe. Ve velkoobchodnÌch centrech budou potom umÌstÏny boxy na p¯ihl·öky. Region·lnÌ a celost·tnÌ finalistÈ obdrûÌ od Makra vÏcnÈ a finanËnÌ ceny. VybranÌ z·stupci Makra budou takÈ v odborn˝ch porot·ch. SpoleËnost Makro, jak jiû bylo naznaËeno, je organiz·torem dalöÌch projekt˘ podporujÌcÌch malÈ a st¯ednÌ podnikatele. Jde nap¯Ìklad o soutÏû Makro VÌno roku urËenou dom·cÌm v˝robc˘m vÌna, kter· bÏûÌ od roku 2003 a zÌska-

la si velmi dobrÈ renomÈ. DalöÌm projektem je Makro Incoma Index, kter˝ sleduje v˝voj maloobchodu v »R a snaûÌ se takÈ pomoci drobn˝m obchodnÌk˘m, poradit jim v jejich podnik·nÌ a zv˝öit jejich öance na ˙spÏch. MAKRO Cash & Carry »R je souË·stÌ nadn·rodnÌ skupiny Metro Cash & Carry International. pokraËov·nÌ na stranÏ 39

www.prosperita.info

květen 2006

MEZI VÁMI A NÁMI

Knížka před spaním Egypt Velk˝ pr˘vodce National Geographic Kolektiv autor˘ Ve vöech pr˘vodcÌch naleznete: ● PodrobnÈ popisy a informace o nejnavötÏvovanÏjöÌch destinacÌch v danÈ zemi, ● doplÚujÌcÌ poznatky z historie, kultury a souËasnÈho ûivota zemÏ, ● vÌce neû 280 dokreslujÌcÌch barevn˝ch fotografiÌ, ● desÌtky podrobn˝ch, barevn˝ch map, ● cyklistickÈ a pÏöÌ stezky - n·pady na v˝lety zaznaËenÈ v map·ch, ● ˙plnÈ informace pro n·vötÏvnÌky, vËetnÏ informacÌ o hotelech, restauracÌch, n·kupnÌch moûnostech a z·bavnÌch podnicÌch. PÈËe o z·kaznÌka TrÈninkov· kniha Darryl S. Doane, Rose D. Sloat TrÈninkov· kniha nabÌzÌ 50 dynamick˝ch cviËenÌ, jeû umoûnÌ obchodnÌk˘m opakovanÏ poskytovat prvot¯ÌdnÌ servis a zÌskat si loaj·lnÌ z·kaznÌky, kte¯Ì jsou hnacÌ silou zisku. Obsahuje rady shrnujÌcÌ desÌtky let zkuöenostÌ z r˘zn˝ch odvÏtvÌ i z·znamnÌk - n·stroj pro evidenci a anal˝zu pouËn˝ch situacÌ. Titul je urËen˝ pro obchodnÌky, ökolitele a vedoucÌ t˝m˘, tedy pro ty, jejichû ˙kolem je zajistit, aby se z·kaznÌk˘m dostalo tÈ nejlepöÌ pÈËe. Pom˘ûe jim: ● Zlepöit p¯Ìstup k z·kaznÌk˘m, ● umÏt perfektnÏ komunikovat a t˝movÏ pracovat, ● pochopit silnÈ a slabÈ str·nky jejich podniku, ● b˝t profesion·lnÌ a nauËit se hladce ¯eöit problÈmy, ● budovat trvalÈ vztahy s internÌmi a externÌmi z·kaznÌky, ● p¯ipravit si prost¯edÌ pro kvalitnÌ v˝kon, ● zkvalitnit sluûby na internetu, ● osvojit si techniky pro zvl·d·nÌ obtÌûn˝ch nebo nep¯Ìjemn˝ch situacÌ atd. ⁄ËetnictvÌ 2006 v p¯Ìkladech Ji¯Ì Strouhal Publikace je urËena nejen ˙ËetnÌm odbornÌk˘m a student˘m ˙ËetnictvÌ, ale i öirokÈ ve¯ejnosti, kter· chce pohledem do ˙ËetnÌch v˝kaz˘ porozumÏt finanËnÌ situaci podniku. Naleznete zde: ● Co je novÈho v ˙ËetnictvÌ v roce 2006, ● jak na dlouhodob˝ majetek vËetnÏ leasingu a cenn˝ch papÌr˘, ● vöe o obÏûnÈm majetku vËetnÏ ˙Ëtov·nÌ a oceÚov·nÌ deriv·t˘ a zmÌnky o registraËnÌch pokladn·ch, ● problematiku z·vazk˘ a operacÌ ve vlastnÌm kapit·lu, ● zpracov·nÌ ˙ËetnÌ uz·vÏrky a z·vÏrky vËetnÏ detailnÌho popisu p¯Ìlohy k ˙ËetnÌm v˝kaz˘m, ● komplexnÌ p¯Ìklad zahrnujÌcÌ p¯edchozÌ problematiku. Barcelona Pr˘vodce s mapou Objevujte mÏsto s mapou v ruce! Od jednÈ Ëtvrti k druhÈ, pro vöechny chutÏ a kaûd˝ rozpoËet: v˝bÏr 60 neopominuteln˝ch mÌst, 150 adres restauracÌ, vinotÈk, kav·ren, bar˘, divadel, koncertnÌch s·l˘, obchod˘, trûiöù, hotel˘... A vöechny praktickÈ klÌËe, dobrÈ mapy a cennÈ rady, abyste si mÏsto uûili co nejvÌce. Otev¯ete, rozloûte, objevujte.

Computer Press, a.s. [email protected] 800 555 513 http://knihy.cpress.cz

Transformace ËeskÈ ekonomiky 1989-2004 Libor éÌdek Publikace p¯in·öÌ ucelen˝ pohled na problematiku ekonomickÈ transformace. Analyzuje v˝voj procesu transformace ËeskÈ ekonomiky od centr·lnÌho pl·nov·nÌ k ekonomice volnÈho trhu, a to z r˘zn˝ch pohled˘. Zab˝v· se hlavnÌmi diskutovan˝mi tÈmaty a p¯in·öÌ takÈ komplexnÌ hodnocenÌ danÈho v˝vojovÈho obdobÌ. Mezi z·kladnÌ kapitoly pat¯Ì - rozbor transformaËnÌch krok˘ a n·slednÈ hospod·¯skÈ politiky, privatizace (zmÏna vlastnick˝ch vztah˘), v˝voj bankovnÌho sektoru a institucÌ a anal˝za dosaûen˝ch hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘. Komu je kniha urËena? Publikace je urËena nejen ekonom˘m a student˘m vysok˝ch ökol ekonomickÈho zamÏ¯enÌ, ale vöem z·jemc˘m o tuto velmi zajÌmavou problematiku. NakladatelstvÌ C. H. Beck, ÿeznick· 17 110 00 Praha 1 Tel.: 225 993 911-3 Fax: 225 993 920 e-mail: [email protected] http://www.beck.cz

Lego naší legislativy Proč jsme zavedli dvě kategorie cizinců? Ministerstvo ökolstvÌ »R instrukcÌ pro z¯izovatele mate¯sk˝ch ökol rozdÏlilo dÏti cizinc˘ na dvÏ kategorie. Na dÏti cizinc˘ ze zemÌ EU dostanou mate¯skÈ ökoly letos normativnÌ p¯ÌspÏvek pro mzdy sv˝ch zamÏstnanc˘, ale nedostanou od sv˝ch z¯izovatel˘ (obec, mÏsto, kraj) tento normativnÌ p¯ÌspÏvek na dÏti cizinc˘, kte¯Ì jsou ze zemÌ mimo EU. Jen v Praze 13 se tato diskriminace dÏtÌ cizinc˘ dotkne 120 dÏtÌ a 18 mate¯sk˝ch ökol letos neobdrûÌ celkem 4 218 296 KË. Pokud nebudou od 1. dubna platit rodiËe mal˝ch Australan˘, Vietnamc˘, »ÌÚan˘, Rus˘ nebo AfriËan˘ zhruba p¯es 40 tisÌc roËnÏ za svÈ jedno dÌtÏ mate¯skÈ ökole, tak s nimi musÌ mate¯sk· ökola smlouvu ukonËit. MilionovÈ ztr·ty mate¯sk˝ch ökol budou mÌt za d˘sledek propouötÏnÌ zamÏstnanc˘, jen na Praze 13 by to postihlo v mate¯sk˝ch ökol·ch 22 pracovnÌk˘. A v celÈ Praze? A co bude instrukce MäMT »R znamenat pro mate¯skÈ ökoly v pohraniËÌ, kde je mnoho dÏtÌ nap¯Ìklad Vietnamc˘, kte¯Ì zde majÌ ¯·dn˝ st·tem povolen˝ trval˝ pobyt, zamÏstn·vajÌ i mnoho »ech˘, platÌ danÏ i soci·lnÌ a zdravotnÌ pojiötÏnÌ? Asi tyto mate¯skÈ ökoly zkrachujÌ, zaniknou a jejich pracovnÌci rozöÌ¯Ì ¯ady nezamÏstnan˝ch v regionech, kde je velk· nezamÏstnanost. P¯itom aktu·lnÌ vyhl·öka MäMT »R ËÌslo 43 z 9. ˙nora 2006 o p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ toto v˘bec nezahrnuje. Teprve nynÌ je rozesÌl·na instrukce MäMT »R o pr·vnÌm v˝kladu ß 20 z·kona Ë. 561/2004 Sb., kter˝ platÌ jiû od 1. ledna 2005 a v nÌ se doslova "humanit·rnÏ" uv·dÌ, ûe ¯editel ökoly nebo ökolskÈho za¯ÌzenÌ musÌ stanovit v˝öi ˙platy cizinc˘ ze t¯etÌho st·tu v souladu s dobr˝mi mravy. Na z·vÏr tÈto povedenÈ instrukce je uvedeno: "Podle n·zoru MäMT »R nelze v˝öe uvedenÈ povaûovat za diskriminaËnÌ". Mezin·rodnÌ z·vazky »R, nap¯Ìklad Ël·nek 28 ⁄mluvy o pr·vech dÌtÏte Ëi Ël·nek 22 ⁄mluvy o pr·vnÌm postavenÌ uprchlÌk˘, nejsou podle tÈto instrukce poruöov·ny. Uveden· opat¯enÌ jsou, dle MäMT »R, v souladu s tÏmito mezin·rodnÌmi z·vazky. Bude Evropsk˝ soudnÌ dv˘r stejnÈho n·zoru jako naöe ministerstvo ökolstvÌ, aû se na nÏj tÌmto diskriminovanÌ cizinci ûijÌcÌ u n·s obr·tÌ? A co kdyû podle vzoru na¯ÌzenÈ instrukce MäMT »R zaËnou naöe hotely takÈ ˙Ëtovat jinÈ ceny pro cizince ze zemÌ mimo EU? Diskriminace bude vûdy diskriminacÌ, a pokud se jedn· o v˝chovu v mate¯sk˝ch ökol·ch, tak odliöovat malÈho nÏmeckÈho Ëi anglickÈho chlapeËka od australskÈ holËiËky se mi zd· p¯inejmenöÌm neetickÈ. Zvl·öù kdyû to povede k likvidaci mnoha mate¯sk˝ch ökol. Marcel Winter p¯edseda »esko-vietnamskÈ spoleËnosti

Sponzoring, charita, partnerství, pomoc Eurotel a ČESKÝ TELECOM opět v Karlových Varech Eurotel Praha, spol. s r.o. spoleËnÏ s mate¯skou spoleËnostÌ »ESK› TELECOM, a.s., se i v letoönÌm roce stanou partnery nejvÏtöÌ filmovÈ ud·losti roku - Mezin·rodnÌho filmovÈho festivalu v Karlov˝ch Varech. ObÏ spoleËnosti opÏt p¯ipravily pro n·vötÏvnÌky nabÌdku sluûeb, kterÈ


jim pobyt na festivalu zjednoduöÌ a zp¯ÌjemnÌ. Jedn· se nejen o unik·tnÌ mobilnÌ rezervaËnÌ systÈm vstupenek na jednotlivÈ projekce, bohatou nabÌdku mobilnÌch sluûeb spojen˝ch s touto ud·lostÌ, ale i aktivity po¯·danÈ p¯Ìmo v mÌstÏ kon·nÌ. (tz)

Rozhodni a panuj! Jak se spr·vnÏ rozhodovat a zÌskat tak kontrolu nad sv˝m ûivotem Stephen P. Robbins P¯ednÌ svÏtov˝ odbornÌk v oboru organizaËnÌho rozvoje popisuje hlavnÌ p¯ek·ûky, jeû stojÌ v cestÏ spr·vnÈmu rozhodov·nÌ, a ukazuje, jak je p¯ekonat, jak se uËit ze zkuöenostÌ a nenechat se svÈst nespr·vnou intuicÌ. Zvl·ötnÌ pozornost vÏnuje osobnostnÌm typ˘m a chyb·m, jichû se lidÈ p¯i rozhodov·nÌ dopouötÏjÌ. Formou jednoduch˝ch p¯Ìklad˘ z kaûdodennÌho ûivota uËÌ, jak zjednoduöit rozhodovacÌ situaci a jak snÌûit rizika Ëi ztr·ty plynoucÌ z nespr·vn˝ch rozhodnutÌ. Kniha je urËena jak podnikatel˘m a manaûer˘m vöech ˙rovnÌ ¯ÌzenÌ, tak i ostatnÌm lidem, kte¯Ì se chtÏjÌ nauËit racion·lnÏ rozhodovat. Ritu·ly ËarodÏjek byznysu Silke Fothov· N·zory, metody, zkuöenosti a zejmÈna postavenÌ ûen a muû˘ ve svÏtÏ pr·ce, obchodu a podnik·nÌ se velice Ëasto a velmi podstatnÏ liöÌ, a to ne proto, ûe by se liöily jejich schopnosti, kvalifikace nebo v˝konnost, n˝brû proto, ûe se ûeny ne˙ËastnÌ (a leckdy se ani ˙Ëastnit nemohou) ritu·l˘, kterÈ upravujÌ p¯Ìsluönost k urËitÈmu systÈmu. Kniha zkuöenÈ nÏmeckÈ psycholoûky, socioloûky a konzultantky radÌ, jak se ûeny mohou ve svÏtÏ byznysu prosazovat daleko vÌce a ˙ËinnÏji neû dosud, a to na z·kladÏ nov˝ch a neot¯el˝ch metod, kterÈ vedou k ˙spÏchu. Ukazuje zp˘soby, jimiû ûeny mohou proniknout do pracovnÌch, obchodnÌch a podnikatelsk˝ch vztah˘ a sÌtÌ mezi muûi, jak mohou vytv·¯et novÈ vztahy a sÌtÏ a jakÈ konkrÈtnÌ "ritu·ly" v pracovnÌm ûivotÏ uûÌvat. Management Press n·m. W. Churchilla 2 130 00 Praha 3 Tel.: 234 462 232 Fax: 234 462 242 E-mail: [email protected] http://www.mgmtpress.cz

Naše kavárna

Etika v podnikatelskÈm prost¯edÌ Zdenek Dytrt a kolektiv äpiËkovÌ ËeötÌ a zahraniËnÌ odbornÌci p¯in·öejÌ nejnovÏjöÌ a nejzajÌmavÏjöÌ poznatky t˝kajÌcÌ se etiky v podnikatelskÈm prost¯edÌ. Uv·dÏjÌ p¯Ìklady z ËeskÈ a evropskÈ praxe a zab˝vajÌ se moûnostmi a p¯Ìnosy konkrÈtnÌho uplatnÏnÌ etiky v podnik·nÌ a jeho prost¯edÌ. Kniha je urËen· manaûer˘m, podnikatel˘m, zamÏstnanc˘m st·tnÌ a ve¯ejnÈ spr·vy a vysokoökolsk˝ch student˘m. DozvÌte se, proË se vyplatÌ, a jak rozvÌjet znalosti managementu v oblasti etiky, proË a jak uplatÚovat kreativnÌ management a etiku v person·lnÌm managementu, jak ¯Ìdit soci·lnÌ zodpovÏdnost organizace a firemnÌ kulturu. Kniha se vÏnuje rovnÏû rozvoji osobnosti manaûer˘ s d˘razem na modernÌ vzdÏl·vacÌ technologie (e-learning). Jak ¯eöit konflikty 27 pravidel pro efektivnÌ vyjedn·v·nÌ Ji¯Ì PlamÌnek KnÌûka je jakousi turistickou mapou, kter· v·m umoûnÌ svÏtem konflikt˘ bezpeËnÏ a pouËenÏ putovat a z tÏchto v˝prav si i nÏco zajÌmavÈho p¯inÈst. DÌky 60 obr·zk˘m se v problematice p¯ehlednÏ zorientujete a pokud se budete drûet 27 pravidel ¯eöenÌ konflikt˘, m·te tÈmÏ¯ vyhr·no. PraktiËnost knihy podtrhuje velkÈ mnoûstvÌ p¯Ìklad˘, kterÈ jako by byly ops·ny z vaöeho pracovnÌho a osobnÌho ûivota. Mezin·rodnÌ marketing Hana Machkov· DruhÈ, rozöÌ¯enÈ a p¯epracovanÈ vyd·nÌ PodnikatelÈ, manaûe¯i a vysokoökolötÌ studenti se v knize dozvÌ aktu·lnÌ a ucelenÈ poznatky o problematice mezin·rodnÌho marketingu. V ˙vodnÌch kapitol·ch, kterÈ se zab˝vajÌ strategick˝m mezin·rodnÌm marketingem, se sezn·mÌte s hlavnÌmi koncepcemi mezin·rodnÌho marketingu a z·kladnÌmi teoretick˝mi p¯Ìstupy k problematice internacionalizace. ZÌsk·te komplexnÌ informace o mezin·rodnÌm prost¯edÌ, jeho vlivu na mezin·rodnÌ podnik·nÌ a o rizicÌch spojen˝ch s podnik·nÌm v mezin·rodnÌm prost¯edÌ. V z·vÏreËnÈ Ë·sti knihy se dozvÌte podrobnÈ informace o mezin·rodnÌm marketingovÈm mixu: mezin·rodnÌ v˝robkovÈ politice, firemnÌ znaËkovÈ politice, mezin·rodnÌ cenovÈ politice, distribuËnÌ politice a problematice mezin·rodnÌ komunikaËnÌ politiky. Grada Publishing a. s. U Pr˘honu 22, 170 00 Praha 7, Tel.: 220 386 401 Fax: 220 386 400 www.grada.cz

Mandarin Oriental Hotel Group Makro podpoří české podnikatele otevírá nový hotel a už má svůj i soutěží Makro Živnostník roku pokraËov·nÌ ze strany 38 tým lidí Tato skupina m· zastoupenÌ ve 28 zemÌch s vÌce Hotelov· skupina Mandarin Oriental Hotel Group jmenovala do svÈho hotelu Mandarin Oriental Praha, kter˝ se bude otevÌrat na podzim 2006, nov˝ t˝m. Pozici gener·lnÌho manaûera bude zast·vat pan Clemens Hoerth. Pan Hoerth pracuje na manaûersk˝ch pozicÌch u Mandarin Oriental Hotel Group od roku 1997. Byl resident manaûerem v Mandarin Oriental, Manila a v hotelu The Oriental, Singapur. P¯ed n·stupem do Prahy p˘sobil na pozici gener·lnÌho manaûera hotelu Mandarin Oriental, Surabaya. Pan Hoerth zaËal svoji kariÈru v hotelnictvÌ v roce 1981 jako uËeÚ v Hotel Vier Jahreszeiten Kempinski v MnichovÏ a n·slednÏ si ˙spÏönÏ budoval zkuöenosti na mnoha vedoucÌch pozicÌch v EvropÏ, na St¯ednÌm V˝chodÏ a v Jihov˝chodnÌ Asii. Do funkce obchodnÌho a marketingovÈho ¯editele hotelu Mandarin Oriental Praha nastoupÌ pan Petr Mark. Je to jeho prvnÌ jmenov·nÌ v r·mci Mandarin Oriental Hotel Group po dvouletÈ praxi na pozici ¯editele pro prodej a marketing boutique hotelu Aria, kde naËerpal rozs·hlÈ zkuöenosti s otevÌr·nÌm novÈho hotelu. Person·lnÌ ¯editelkou se stane panÌ Petra Hor·kov·. Je Ëlenkou »eskÈ spoleËnosti pro rozvoj lidsk˝ch zdroj˘ a do skupiny Mandarin Oriental Hotel Group p¯ich·zÌ z ˙st¯edÌ spoleËnosti Austria Hotels International. Ve svÈ novÈ funkci bude zodpovÌdat za vöechny person·lnÌ ot·zky vËetnÏ implementace program˘ a politik, n·bor a ökolenÌ pro prvnÌ hotel Mandarin Oriental Hotel Group ve v˝chodnÌ EvropÏ. (tz)

neû 500 velkoobchodnÌmi prodejnami a je jedniËkou na mezin·rodnÌm trhu i v »eskÈ republice v oblasti samoobsluûnÈho velkoobchodu. SpoleËnost celosvÏtovÏ zamÏstn·v· celkem p¯es 83 000 lidÌ a v roce 2004 jejÌ objem prodeje dos·hl 26,4 miliardy euro. V »eskÈ republice pat¯Ì do sÌtÏ Makro Cash & Carry »R jeden·ct velkoobchodnÌch center pro podnikatele. Vysok· obr·tka zboûÌ, provoznÌ v˝konnost, omezen˝ poËet prodejen, vyspÏl· logistika a p¯ÌmÈ n·kupy ve velk˝ch objemech umoûÚujÌ Makru prod·vat zboûÌ za nejv˝hodnÏjöÌ velkoobchodnÌ ceny. V roce 2005 zamÏstn·valo Makro Cash & Carry »R tÈmÏ¯ 3500 zamÏstnanc˘ a v˝öe jeho trûeb dos·hla 37,5 miliard KË. MarkÈta SvÏtlÌkov·, PR manaûer MAKRO Cash & Carry »R s. r. o.

Agrární komora ze svých požadavků neslevila pokraËov·nÌ ze strany 2 V poslednÌ dobÏ ölo z EU do »R mÏsÌËnÏ na 10 tisÌc tun dr˘beûÌho masa. V souËasnÈ dobÏ je v »eskÈ republice p¯es 10 tisÌc tun nadlimitnÌch z·sob. Veleba znovu varoval p¯ed tlakem na sniûovanÌ stav˘ dr˘beûe v »R, k Ëemuû smÏ¯oval prvnÌ n·vrh ministerstva. "ZpracovatelÈ majÌ dlouhodobÈ projekty a nelze v kr·tkÈ dobÏ zmÏnit podnikatelskÈ z·mÏry. NavÌc by se d·l zvyöoval p¯ebytek obilÌ," uvedl J. Veleba. Dodal, ûe nynÌ bude velmi z·leûet na argumentaËnÌch schopnostech ministra zemÏdÏlstvÌ J. Ml·dka p¯i blÌûÌcÌm se jedn·nÌ v Bruselu a obhajov·nÌ z·jm˘ Ëesk˝ch zemÏdÏlc˘ a zpracovatel˘ dr˘beûe. Eugenie LÌnkov·

39

květen 2006

ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ

Zlatá koruna v kapse společnosti CAC Leasing Celkové nové obchody dle forem financování v roce 2005 S movitosti polečnost CAC Leasing opět zazářila, a vůbec ne v přeneseném slova smyslu. Jedenáctého května se v pražském hotelu Praha předávala ocenění za umístění v soutěži Zlatá koruna 2006. Zlatou korunu získal v kategorii leasing pro podnikatele produkt Leasing s podporou Evropské investiční banky (EIB), který svým klientům poskytuje právě CAC LEASING. O prestižním ocenění Zlatá koruna rozhoduje Finanční akademie složená ze stovky finančních odborníků a zástupců odborných ekonomických periodik.

Leasing s podporou EvropskÈ investiËnÌ banky nabÌzÌ CAC LEASING ve spolupr·ci se sesterskou HVB Bank. Financov·nÌ projekt˘ ze zdroj˘ EIB umoûÚuje mal˝m a st¯ednÌm firm·m p¯Ìstup ke snÌûenÈ ˙rokovÈ sazbÏ a velk˝m benefitem je rovnÏû odpuötÏnÌ administrativnÌch poplatk˘

spojen˝ch s uzav¯enÌm smlouvy. "Dle naöich dosavadnÌch zkuöenostÌ klienti volÌ tento produkt nejen pro p¯ÌmÈ v˝hody v podobÏ v˝hodnÏjöÌch kalkulacÌ, ale takÈ proto, ûe CAC LEASING zajiöùuje veökerÈ kroky nutnÈ ke schv·lenÌ projektu a zÌsk·nÌ podpory ze strany

FinanËnÌ leasing

12 063

89,9%

OperativnÌ leasing

627

4,7%

Spl·tkov˝ prodej

602

4,5%

CAC CREDIT

126

0,9%

13 418

100,0%

Celkem

Obchodní výsledky CAC LEASING 2005

Nemovitosti 5%

PC, kancel·¯skÈ stroje 1%

Stroje a za¯ÌzemÌ 20%

CAC LEASING - Top 10 společností v roce 2005 - Celková hodnota portfolia CAC Leasing, a.s.

OsobnÌ automobily 41% N·kladnÌ a uûitkov· vozidla 31%

Obchodní výsledky CAC LEASING 2005

31 939

»SOB Leasing, a.s

24 514

äkoFIN, s.r.o. SG Equipment Finance Czech Republic, s.r.o. VB Leasing CZ, s.r.o. IMMORENT »R, s.r.o.

● ●

Výsledky potvrzují oživení leasingového trhu v ČR a stabilní pozici a sílu společnosti 1. místo na trhu - v celkové hodnotě majetku v objemu 31,9 mld. Kč 2. místo na trhu - nové obchody v celkové výši 14,06 mld. Kč Celkov· hodnota portfolia CAC LEASING (mil. KË) 35 000 30 000 25 20 15 10

000 000 000 000

5 000 0

40

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

18 614 13 213 12 712 8 604

Raiffeisen-Leasing DaimlerChrisler Financial Services Bohemia, s.r.o. »P Leasing sAutoleasing, a.s.

8 315 8 275 6 811 6 811 0

●

CAC CREDIT 0,9%

FinanËnÌ leasing 89,9%

Struktura portfolia CAC LEASING v roce 2005 podle komodit OstatnÌ 2%

Spl·tkov˝ prodej 4,5%

OperativnÌ leasing 4,7%

5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000

EIB," vysvÏtlil v˝hody Leasingu s podporou EIB Christoph Greussing, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel CAC LEASING. ZÌsk·nÌ ZlatÈ koruny je podle Christopha Greussinga dalöÌm potvrzenÌm, ûe tento produkt je vÌtÏzem nejen u klient˘, ale i u odbornÈ ve¯ejnosti. DosavadnÌ financovanÈ projekty byly realizov·ny v rozliËn˝ch oblastech, v˝znamnÏ je zastoupeno nap¯. vod·renstvÌ a plyn·renstvÌ, zpracov·nÌ kovov˝ch odpad˘ Ëi v˝roba etiket. Rok 2006 je poslednÌm, kdy majÌ moûnost z·jemci z ¯ad mal˝ch a st¯ednÌch firem financov·nÌ z prost¯edk˘ EIB vyuûÌt. Cenu p¯ebÌral p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel CAC Leasing, a.s. Mgr. Christoph Greussing s radostÌ a ˙smÏvem na rtech. NenÌ divu, pozitivnÌ pocity se majÌ d·t najevo.

A k vÌtÏzstvÌ dvojn·sob. SpoleËnost CAC Leasing jiû mnohokr·t prok·zala, ûe je od poË·tku svÈ p˘sobnosti pevnÏ spjata se sluûbami pro podnikatele a firmy. Pat¯Ì k tÏm subjekt˘m, kterÈ p˘vodnÏ u n·s nezn·m˝ pojem leasing dok·zaly vysvÏtlit a jednoduch˝m zp˘sobem nabÌdnout dnes jiû vÏrn˝m klient˘m. Zrekapitulujme jeötÏ: CAC Leasing je jiû trojn·sobn˝m drûitelem ZlatÈ koruny. Za operativnÌ leasing, za leasing nemovitostÌ a nynÌ i za prvnÌ mÌsto v kategorii Leasing pro podnikatele. V minulÈm vyd·nÌ jsme p¯inesli informace, kterÈ se vztahovaly k 15 let˘m p˘sobenÌ tÈto spoleËnosti na ËeskÈm finanËnÌm trhu. Dnes v·m nabÌzÌme dalöÌ z graf˘, kterÈ dokumentujÌ ˙spÏchy CAC Leasing v silnÏ konkurenËnÌm prost¯edÌ. (rix)

www.prosperita.info

Češi mají auta v genech

Recommend Documents