EDITORIAL. chebské farnosti březen 2008 VZKŘÍŠENÝ KRISTUS PŘEBÝVÁ U KAŽDÉHO

ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI

Č. 3 – BŘEZEN 2008

EDITORIAL chebské farnosti

březen 2008

Vážení a milí farníci, nevím, zda zpráva, že Zpravodaj má novou šéfredaktorku, tedy přesněji vedoucí redakčního týmu, je nutně radostná. Sama z toho zase takovou radost nemám, protože ze své strany cítím velkou odpovědnost, kterou jsem přijala – a převzala. Spolu se mnou pak toto břímě přebrala ještě slečna Jana Kofránková, která má přes své mládí značné zkušenosti z práce v médiích. Jediné, z čeho opravdu radost mám a co mne k tomu rozhodnutí nakonec vedlo, je skutečnost, že tým, který pro vás Zpravodaj každý měsíc tvoří, je tým pracovitých a nápaditých lidí. Jsem ráda, že mne tento tým přijal, a chtěla bych být jeho dobrou součástí tak, aby Zpravodaj i nadále pro vás zůstal podnětný, čtivý a nepostradatelný ve všech záležitostech, které se týkají celé farnosti. A věřím, že v tomto úsilí nezůstaneme osamoceni. Zpravodaj patří vám a každý z vás má možnost se na jeho tvorbě podílet. Na všechny vaše názory, připomínky, zprávičky a ohlasy se už teď moc těšíme a věřte, že žádný, a to ani ten nejkritičtější hlas, i když se s ním třeba redakce Zpravodaje nemusí ztotožňovat, nezůstane oslyšen, a bude-li autor chtít, dostane pro svůj názor odpovídající prostor na stránkách Zpravodaje. Také tentokrát přetiskujeme několik lišících se názorů na oltářní obraz v novém farním sále, které k vyjádření povzbudil článek paní Kovaříkové zveřejněný minule. V rubrice OUKHEJ najdete hned dva rozhovory: s mladým mužem, který se připravuje na křest, a s jeho budoucí kmotrou. P. Petr Hruška pro vás kromě tradiční pozvánky do Filmového klubu připravil i povídání s novou Českou Miss. A kromě dalšího si můžete přečíst i o tom, jak se „rodil“ absolventský film Dá-li Bůh a Evropská unie. Také si můžete přečíst hned dvakrát zpracované ještě živé vzpomínky na farní ples a nebudou chybět ani další zprávy ze života farnosti. Přejeme hezké chvíle nad stránkami březnového Zpravodaje. Jaroslava Rymešová PS: A protože nás čekají Velikonoce a blíží se letní čas, věnujte, prosíme, zvláštní pozornost pravidelným informativním rubrikám. Dozvíte se tam například, že na Květnou neděli a na Boží hod bude v Chebu mimořádně jen jedna dopolední mše od 10:00. ph VZKŘÍŠENÝ KRISTUS PŘEBÝVÁ U KAŽDÉHO Vzkříšený Kristus přebývá u každého - ať poznaný nebo nepoznaný, dokonce i když o tom člověk neví - jakoby skrytě, tajně. Je palčivým plamenem v srdci člověka, světlem v temnotách. Miluje tě jako svého jediného, za tebe dal svůj život, v tom je jeho tajemství. On šeptá v tichu tvého srdce: “Já jsem to, neboj se.“ Vzkříšený Kriste, ty nás bereš takové, jací v hloubi srdce jsme. Proto nemusíme čekat, až se naše srdce změní, a pak teprve za tebou jít. Ty je přece můžeš a chceš proměnit! Otevřené rány v nás jsou místy, která si získávají tvou zvláštní lásku. V našich zraněních dáváš vyrůstat společenství s tebou. Tvůj hlas rozjasní naši noc a v nás se otevřou brány chval. Podle Rogera Schutze

VZKŘÍŠENÝ KRISTUS PŘEBÝVÁ U KAŽDÉHO ročník 13

číslo 3

2

Č. 3 – BŘEZEN 2008



CESTY VÍRY tálně handicapovaní spolu s tělesně „nehandicapovanými“, prý řekl: „Archa není vybudována kolem slova, ale kolem těla. Dostalo se nám té zvláštní výsady, že nám bylo svěřeno tělo druhého člověka.“ Každý, kdo někdy držel v náručí tělo člověka, který ztratil ať již z důvodů tělesného postižení nebo i jinak přirozenou potřebu si vymezovat svůj nedotknutelný, intimní prostor, mi jistě dá za pravdu, že je to zkušenost, která nám dává prožívat vyšší dimenzi lidského života. Dostat darem tělo druhého člověka nám teprve otevírá vstup do samého tajemství eucharistie. Tělesně se dotýkat Ježíše – toto tajemství lásky – mi nezůstává pouze neuchopitelným dogmatem, ale stává se tajemstvím chápaným hloubkou lidské bytosti. Půst jsme zahajovali v touze našeho srdce vrátit se k jeho první lásce. A kam nás naše srdce dovedlo? K nahému tělu. K tělu žíznícímu, tělu zraněnému, tělu bolavému. Nebojíme-li se těla v těchto způsobách, v častých způsobách nás i našich bližních, budeme jistě i s hlubokou vnitřní zkušeností prožívat doteky Ježíšova nahého těla visícího na kříži. Zkušeností tak silnou, že přetaví naše srdce a ono v novém poznání, chápavosti, soucitu i věrnosti se stane jistým v lásce. Tak jistým v lásce, že o ní bude svědčit druhým. Že uvidí nahé tělo Kristovo v jeho vzkříšené, nepopsatelné svobodě a kráse. Petr Bauchner

LIDSKÁ NAHOTA Postní dobu jsme, bratři a sestry, zahajovali s Ježíšem, jehož duše byla zesláblá postem a v této slabosti – nahotě vydána pokušení. Byl to Duch Boží, který Ježíše do této nahoty uvedl. Duch ho vedl do nahoty prvních lidí, jejichž nahota byla symbolem jejich naprosté upřímnosti, otevřenosti, důvěry i splynutí v jednotě. Byla ale i místem pokušení. To první pokušení skončilo rozředěním upřímnosti, poskvrněním důvěry, rozbitím jednoty. Člověk si nasadil kožené suknice, které ho začaly chránit v jeho vlastním, izolovaném světě, skryl se před Bohem, z něhož dostal strach. Ježíš naproti tomu zná nahotu lásky, ve které přebývá před svým Otcem. Nahotě jeho duše, žijící z důvěry, nedokázal pokušitel odporovat, a tak ho musel opustit až do určeného času. Kdy se tento čas naplnil? V nahotě Ježíšova těla. Na konci postní doby jsme znovu stavěni do nahoty. Do nahoty Ježíšova těla na kříži. Tuto nahotu nikdo nefotografuje. Nikdo s ní neumí ani obchodovat. Nelechtá oči ani peněženky. Je to nahota, před níž lidé zakrývají svou tvář, oněmí v úžasu, neboť je to něco, o čem ještě neslyšeli. Ďábel, který nemá tělo, si s ní neví rady. Nezmůže se už na nic víc než jen na posměch: „Jsi-li Syn Boží…“ Nahota je něčím velmi zraňujícím, protože odložila ochranné skafandry. Ale je zároveň něčím, co přivádí k nejhlubší a nejcelistvější zkušenosti lásky. Jean Vanier, zakladatel společenství Archa, v němž žijí lidé tělesně nebo men-

Jistý člověk píše, že největší zázrak Ježíšova života se stal ještě dříve, než přišlo vzkříšení. A sice, že Ježíš, který říkal Bohu důvěrně: „Abba – Otče“, jím byl zcela opuštěn. Ježíš, který se stavěl k lidem naprosto kladně, byl jimi odmítnut, zavržen a odsouzen. Avšak nepřestal milovat! Ani Boha, ani lidi. Neodvrátil se od nich. Bereme-li Krista nejen jako Boha, ale také jako pravého člověka, pak musíme uznat, že toto je věc zcela podivuhodná. Byl odmítnut, ale nepřestal milovat. Aleš Opatrný 3

Č. 3 – BŘEZEN 2008

VELIKONOČNÍ TRIDUUM Zelený čtvrtek (20. 3.) DEN POSLEDNÍ VEČEŘE - slavení eucharistie na památku večeře Páně v 16:00 v D. Žandově - slavení eucharistie na památku večeře Páně s mytím nohou v 18:00 ve farním sále v Chebu - první část sbírky Postní dar na podporu služby Farní charity (při obou mších) - eucharistická adorace v „getsemanské zahradě“ ve farním sále po mši - „pesachová večeře“ pro mladší i starší od 20:00 ve farním domě

Velký pátek (21. 3.) DEN KRISTOVA UTRPENÍ - ranní chvály v 9:00 ve farním sále - krátký film Most (podobenství o Otcově nesmírné lásce k lidem) první projekce od 12:00 do 12:30 ve farním sále - křížová cesta městem, zahájení v 15:00 u sv. Mikuláše - krátký film Most (podobenství o Otcově nesmírné lásce k lidem) druhá projekce od 17:00 do 17:30 ve farním sále - velkopáteční obřady s uctíváním kříže od 18:00 u sv. Václava - krátký film Most (podobenství o Otcově nesmírné lásce k lidem) třetí projekce od 19:30 do 20:00 ve farním sále

Bílá sobota (22. 3.) DEN ZTIŠENÍ A PRÁZDNOTY - liturgie četby na téma „sestoupení do pekel“ od 9:00 ve farním sále - možnost bdění u Kristova hrobu po celý den ve farním sále

Vigilie Zmrtvýchvstání Páně (22. 3.) VELKÁ NOC - vigilie Zmrtvýchvstání s žehnáním ohně (sraz před čelním vchodem do sv. Mikuláše), slavností světla, obnovou křtu a slavením eucharistie v sobotu 22. 3. od 22:00 do 24:00 ve farním sále (odvoz domů pro zájemce zajistíme) - následuje přátelské velikonoční „agapé“ ve farním domě (pozvání pro všechny od čerstvě pokřtěných)

Zmrtvýchvstání Páně (23. 3.) BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ -

slavení eucharistie se žehnáním pokrmů v neděli 23. 3. od 10.00 u sv. Mikuláše slavení eucharistie se žehnáním pokrmů v neděli 23. 3. od 9:30 v D. Žandově slavení eucharistie v neděli 23. 3. v 18:00 ve farním sále druhá část sbírky Postní dar na podporu služby Farní charity (při všech mších)

Velikonoční doba (8. 4. – 27. 5.) JEDEN VELKÝ DEN PÁNĚ tradiční žehnání domů a bytů, na osobní požádání možná návštěva jednoho z kněží

4

Č. 3 – BŘEZEN 2008



Č. 3 – BŘEZEN 2008

služeb města Jirkov. Ukázali nám své zařízení, včetně kantýny a malé dílny pro klienty, vybavené mimo jiné i keramickou pecí. Zasedání rady bylo zaměřené na několik důležitých témat z činnosti dobrovolnických center: a) získávání kontaktů na školy a spolupráce s nimi při výchově žáků k občanské společnosti a jejich motivování k dobrovolnické činnosti, b) získávání sponzorů a práce s nimi. Účast na zasedání a porovnání zkušeností s kolegy byla jako vždy určitou vzpruhou a dala nám nové podněty a impulsy do naší další práce. eko

POMOC POTŘEBNÝM Ale je třeba udělat ještě něco víc. V současné době Charita společně se sociálním odborem Městského úřadu v Chebu připravuje další projekt. V rámci programu prevence kriminality chtějí vypracovat záměr na vytvoření dvou pracovních míst pro terénní pracovníky, kteří by působili přímo v této nepočetné komunitě, poskytovali jí základní sociální poradenství a snažili se na ni díky každodennímu kontaktu působit tak, aby další část jejích členů našla odvahu svůj život alespoň maličko měnit. Projekt by byl financován Ministerstvem vnitra ČR. rym

NOVÝ PROJEKT Každý z nás, kdo navštívil chebské nádraží, potvrdí, že příliš velkou reklamu městu nedělá. Skupinky osob bez přístřeší, které se tu přes občasné zákroky Městské policie zdržují s nezbytnými krabicemi levného vína a podle toho patřičně „upravení“, do značné míry ovlivní i první dojem, který si o našem jinak pěkném městě udělají občané přijíždějící k nám odjinud. Přestože ve městě provozuje už několik let Diecézní charita Plzeň azylové zařízení známé jako Noclehárna Betlém v budově bývalých kasáren na Zlatém vrchu a nově také denní centrum, pracovníci sociálního odboru i zaměstnanci Charity, kteří jsou s těmito lidmi v kontaktu, dobře vědí, že určitá skupina bezdomovců prakticky o žádnou ani takto nabízenou pomoc prostě nestojí. Betlém je pro ně „koncentrák“, protože tam – považte tu hrůzu – musí dodržovat určitý řád, nesmějí být opilí, a dokonce (strašné pomyšlení) by je snad chtěli nutit do práce. Ti, kdo se pravidelně zúčastňují nedělních bohoslužeb, si jistě pamatují zanedbanou postavu pana Pátka, který pravidelně přicházel na obřady s tím, že se pokoušel vyžebrat si nějaké peníze, aby měl na tekutý chléb. Tento nešťastný muž, který svůj život sám pokládal za život svobodného člověka a nabízenou pomoc do posledního dechu odmítal, skončil svůj „svobodný život“ před Vánocemi pod koly auta, když v podnapilém stavu ležel na ulici. Ale i tahle individua, všem společenským normám se odmítající přizpůsobit, jsou stále lidmi! Ani na ně Charita nezapomíná. Pro ně je otevřeno na adrese Svobody 29 vždy v pondělí a ve středu hygienické středisko, kde se mohou umýt a kde si mohou znečištěné věci vyměnit za oblečení člověka důstojnější.

Členové komise pro národnostní menšiny na zkušené v partnerském městě Hof

INSPIRACE Z PARTNERSKÉHO MĚSTA HOF Nedávno se komise pro národnostní menšiny, která pracuje při Radě města Chebu a jejímž členem je i ředitel azylového zařízení p. Barták, zúčastnila výjezdního zasedání v partnerském městě Hof. Smyslem návštěvy bylo získat určité poznatky o tom, jak pracují se sociálně nepřizpůsobenými občany tam. 5

Na snímku Jany Kofránkové je místnost denního centra pro osoby bez přístřeší a lidi v nouzi, které na nádraží v partnerském městě Hofu provozuje Diakonie Bylo toho hodně, co členy komise oslovilo. Je však potřeba si uvědomit, že podmínky a tradice, které v sousedním státě mají, jsou stále ještě ve srovnání s našimi lepší a díky tomu propracovanější. Nicméně jedna zkušenost by se využít dala: V Hofu bezdomovce na ulici neuvidíte. Na nádraží, kudy také tyto osoby projíždějí a kde mají tendenci se soustřeďovat, je vybudována kontaktní místnost, ve které terénní sociální pracovník poskytuje základní poradenství, po sociální stránce „diagnostikuje“ klienty, s nimiž přichází do styku, a hledá – ve spolupráci s městem, církvemi a neziskovými organizacemi řešení šité na míru každého takového nešťastného člověka. Možná, že se něco podobného podaří i pro tyto zatím nikam nezařaditelné a nepřizpůsobené občany učinit také v Chebu. Zasloužilo by si to nejen město a jeho občané, ale i tyhle ztroskotané lidské bytosti. rym

SUPERVIZE DOBROVOLNÍKŮ V úterý 12. 2. 2008 se konala supervize dobrovolníků zapojených v programu Bolest a moudrost. Na úvod jsme si ujasnili svá očekávání ohledně připravovaného školení 8. 3. 2008 a pak už jsme se vnořili do problémů spojených s navštěvováním starých a nemocných. Díky odvaze a chuti některých účastníků sdílet své prožitky a pocity jsme měli možnost hluboce se zamyslet nad obtížnými momenty jejich služby a porovnat rozdílné osobní přístupy. Na závěr všichni účastníci přiznali, že takto otevřeně vedená diskuse byla pro ně obohacením. eko

ŠKOLA SV. ANEŽKY V sobotu 8. března jsou na faru v Chebu zváni všichni dobrovolníci, kteří jsou aktivně zapojeni do programu Bolest a moudrost, případně kdokoli další, kdo by měl zájem o dobrovolnickou návštěvní službu u starých a nemocných lidí. Další seminář v rámci projektu „Škola sv. Anežky“ začne v 9:00 výměnou osobních zkušeností s touto službou, bude pokračovat blokem nazvaným „Co dělat, když…“, zaměřeným na zvládání různých

MEZI DŮCHODCI V JIRKOVĚ V úterý 5. 2. 2008 se konala v letošním roce první schůzka Rady dobrovolnických center regionu Severozápad. Tentokrát jsme se sešli v Jirkově v Domově důchodců, kde nás přivítali kolegové ze Sociálních 6

Č. 3 – BŘEZEN 2008


krizových situací, které se při takovéto službě mohou vyskytnout, a po malém občerstvení vyvrcholí nabídkou hlubšího zpracování několika konkrétních témat, která jsou pro tuto službu důležitá (např. „Komunikace v nestandardních situacích“, „Proces stárnutí a měnící se potřeby člověka“, „Důležitost a hranice osobního vztahu mezi dobrovolníkem a navštěvovaným“ a „Spirituální rozměr života nemocného“). Seminář, který bude zakončen kolem 16:00, je příležitostí jak pro nové dobrovolníky, kteří se zde seznámí se zásadami a principy služby nezbytnými pro uzavření smlouvy o dobrovolnické činnosti, tak pro dobrovolníky již zkušené, kteří zde mohou

nalézt novou inspiraci v některém z uvedených témat a kteří v neposlední řadě také mohou být zdrojem inspirace pro ty začínající. Předem děkuji všem dobrovolníkům za účast. Ty, kteří ještě nemají podepsánu smlouvu a semináře se nebudou moci zúčastnit, pak prosím o individuální schůzku, abychom dohnali alespoň nejzákladnější nezbytnosti pro podepsání smlouvy nutné k úrazovému a odpovědnostnímu pojištění. Další supervizní setkání dobrovolníků z programu Bolest a moudrost nás čeká v úterý 8. 4. od 17:00 ve farním domě. Petr Hruška

FILMOVÝ KLUB Itálii se dostáváme nad konkrétní osudy obou protagonistů, nad malicherný spor ašské a selbské radnice o přerušené železnici, či nad svéráz národních povah,“ soudí Stanislav Zeman, režisér dokumentárních filmů, který vytvořil koncepci nového předmětu Video-terapie. „Film zároveň myslí a nutí myslet o chuti a trpělivosti objevovat to jiné, o důležitosti či nedůležitosti státních hranic nejen v Euroregionu Egrensis, o užitečnosti odstupu a ještě o jiných věcech,“ dodává.

DÁ-LI BŮH A EVROPSKÁ UNIE SO GOTT UND EUROPÄISCHE UNION WILL Film o česko-německých vztazích v regionu Vydělávat koruny a žít za eura… Proč se k této netradiční cestě rozhodl čerstvý absolvent práv na univerzitě v Bayreuthu? Co tak osudově ovlivnilo mladého Němce, nezatíženého minulostí, jehož rodina nemá v Čechách žádné kořeny? Jakou v tom hraje roli český dvaatřicetiletý katolický jáhen z Prahy? Proč se ašský a selbský starosta nesmyslně hádají kvůli železnici, která obě města 150 let spojovala a dnes je rozděluje? …a proč jsou pro všechny tak důležité hranice mezi státy? Pětačtyřicetiminutový dokument „Dá-li Bůh a Evropská Unie“ („So Gott und Europäische Union will“) natočila Jana Kofránková jako svůj absolventský film na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Začala natáčet těsně po vstupu ČR do EU v roce 2004 a skončila o dva roky později. „Na mnoha situacích natáčených v Karlovarském kraji, Praze, Německu a


Č. 3 – BŘEZEN 2008

„Východisko autorky dokumentu je velmi dobře voleno vzhledem k publiku,“ soudí v oponentském posudku David J. Bartoň, ředitel české kanceláře Amnesty International a bývalý poradce předsedy Poslanecké sněmovny PČR pro oblast medií, církví, kultury a lidských práv. „Problematika česko-německých vztahů v tomto regionu totiž stále vede debaty k bezbřehosti. Písemná část práce i dokument sám prozrazují nejen osobní vazbu autorky na chebský region, ale co je mnohem neobvyklejší, i znalost německého jazyka na takové úrovni, která umožňuje bezprostředně prostředkovat i situaci Němců v ‚příhraničí‘. Koho a o čem má dokument přesvědčit?“ táže se. „Dokument jsem se rozhodla natočit především proto, abych nejen svým kolegům – novinářům, ale i lidem ve vnitrozemí ukázala, že česko-německé vztahy v příhraničí rozhodně nejsou pouze problematika sudetských Němců nebo prostituce,“ vysvětluje Jana Kofránková, režisérka filmu. „Z dosavadních reakcí na film to vypadá, že jsem toto klišé úspěšně dokázala vyvrátit. A my, co v příhraničí žijeme, se můžeme podívat na naše česko-německé vztahy – tady u nás – z trochu jiné perspektivy – z té filmové.“

NIKOLAS ROEG: WALKABOUT Velká Británie, 1971, 100 min. + beseda Podle předlohy Jamese Vance Marshalla Drama, v anglickém znění s titulky. pátek 14. března 08 od 19:00 farní sál Kostelní nám. 15 Cheb Další nabídka našeho filmového klubu v postní době může na první pohled překvapit. Po Tarkovského filmech Solaris a Stalker, s hlubokým spirituálním rozměrem, se může Walkabout jevit jako dobrodružná oddychovka o přežití dvou dětí v australské poušti nebo jako pouhý přírodopisný film s úžasnými záběry drsné australské přírody. Zdání ale klame, a kdo si tento film zvolí jako inspiraci pro vstup do předvelikonočního Svatého týdne, najde v něm hutnou - i když jistě ne prvoplánovou a na první pohled zřejmou - spirituální stravu. Slovo „walkabout“ (česky „putování“) je anglický termín používaný pro dávný zvyk domorodých Australanů (Aboriginců), kteří se ve věku kolem 13 let vydávají na 6 měsíců do pouště a na cestách svých předků tak prožívají hlavní část rituálu svého přechodu do dospělosti ("go walkabout"). A právě motiv lidského zrání je - kromě filozofické meditace nad vztahem původních kultur a dnešní civilizace - hlavním tématem celého filmu. Jak píše Lukáš Gregor ve své recenzi (www.25fps.cz): „Domorodý mladík prochází rituálem, je právě na cestě za dospělostí, na jejímž konci potvrzení dospělosti je. Souběžně se však na tuto cestu vydávají i 'bílé děti'. Chlapec odkládá své hračky, navazuje komunikaci s Aborigincem, dokáže uvažovat jako dospělý. Jeho sestra dospívá tím, že je

Jana Kofránková (27) absolvovala před dvěma lety Vyšší odbornou školu publicistiky v Praze, obor Televizní publicistika filmem „Dá-li Bůh a Evropská unie“ („So Gott und Europäische Union will“), který je o česko-německých vztazích v příhraničí. Jana Kofránková pochází z Chebu a o česko-německé vztahy v příhraničí se zajímá už od roku 1998. Jako novinářka působila v Chebském deníku, Nedělním světě, Českém rozhlase a ČTK. Poslední dobou se zabývá především mediální výchovou a natáčením dokumentárních filmů. Ivka

„To je ale ten problém…“ foto autorka 7

8

Č. 3 – BŘEZEN 2008


nucena stát se na poušti chlapcovou matkou, starat se nejen o sebe, ale i o něj. Paralelně se však mění v ženu i po sexuální stránce. Záběry na její nahotu, koupání v jezeře, působí sice idylicky, ale bez jakýchkoliv slov, dalších náznaků jí před divákovýma očima otevírají bránu k dospělosti.“ K tomu však vede dlouhá cesta. A o tom, že je to cesta drsná, se nás (dle mého velmi úspěšně) snaží přesvědčit režisér a kameraman v jedné osobě. Vynikající je přechod z civilizace na poušť - jen za pomoci pomalé jízdy kamery, která zabírá stěnu, jež najednou skončí a jakoby pře-

chází v písek. Tato stěna pak hraje symbolickou roli i v samotném závěru filmu, ve kterém naplno po tématu lidského zrání a tématu setkání kultur zazní třetí hlavní motiv – otázka komunikace a dorozumění mezi lidmi obecně. Bude hlavní hrdince její vnitřní dozrání vůbec k něčemu dobré uprostřed společenských klišé a očekávání jejího (původního) domova? Nestane se z něj nakonec jen nostalgická vzpomínka na „dobrodružnou cestu pouští“? To si už divák musí zodpovědět sám – možná na svém vlastním životním příběhu… Petr Hruška

FÓRUM Nemůže se nám také stát, že půjde kolem v jiné podobě, než v jaké ho čekáme? Z Ježíšova trupu, velice úzkého z profilu, důrazně ční hlava, vyjadřující touhu po kontaktu s učedníky. Tolik mu na nich záleželo. Posádka lodi působí naproti tomu trochu roztěkaným dojmem. Jsou to ještě učedníci před přijetím Ducha Svatého, s nimiž to Ježíš neměl vždy snadné. Měli vždy sklon chápat věci jednoduše, pozemsky. Kolikrát i my jsme docela hrr nějak odpovědět na Boží touhu, ale po svém. Pavel Švancara

NA TÉMA OLTÁŘNÍ OBRAZ Vážená paní Kovaříková, kdyby nebyla závist jedním z hlavních hříchů, řekl bych, že vám ten oltářní obraz v Chebu závidím. Scéna u jezera je mi velmi blízká a často jsem se o ní snažil rozjímat. Přiznávám se, že na první pohled mě udeřilo do očí to kamenné molo, protože v mých představách stál Ježíš na krásném travnatě písčitém břehu. Pak jsem se ale vžil do umělecké zkratky a cítím v tom tu dynamiku Ježíšovy touhy po učednících, které stále ještě něco stojí v cestě. Velice pěkně si kladete otázku: A ten hejsek s rukou v kapse na jakémsi břehu má být snad Kristus? Tato vaše otázka vlastně potvrzuje vypovídací schopnost tohoto obrazu. Stejná úvaha proběhla tehdy i v hlavách apoštolů. Ani oni Ježíše na břehu nepoznali. Nějaký tulák, chudý pocestný, hladový bezdomovec, řekli si třeba. Pomohl jim až Jan, který „viděl“ srdcem. Tedy Ježíš musel mít nějakou jinou lidskou podobu, než na jakou jsme zvyklí.

Dovolím si polemizovat s názorem paní Kovaříkové, a to i přesto, že nejsem žádný znalec výtvarného umění. Mohu vyjádřit pouze svůj laický postoj a pocity. Hned při prvním vstupu do sálu mne oltář velmi zaujal. Svou jednoduchostí, nadčasovostí, barevností a celkovým výtvarným ztvárněním na mě působí velmi optimisticky a inspiruje mě k zamyšlení. Moc se mi líbí. Marie Vrátníková Paní Kovaříková velice hezky vyjádřila to, co při vstupu do farního sálu od samého 9


Č. 3 – BŘEZEN 2008

Při prvním zhlédnutí obrazu na mě nejvíce zapůsobila jeho střední část – obrácený kříž a potom celková barevnost obrazu. „To je krása!“ pomyslela jsem si. „Proč ten obrácený kříž?“ přemýšlela jsem. „Ale vždyť je to tak zjevné!“ Na druhou stranu kříže přece mohu dát všechny svoje bolesti, starosti, trápení, hříchy a také naděje. A v jednom, pro mě bolestivém dni jsem svoji bolest na kříž dala. Celou bohoslužbu jsem se na něj dívala… a odcházela jsem s pocitem úlevy, pokoje a radosti. A ty „ošklivé“ postavy na obraze? Neřeším, kdo je kdo. Vidím tam nás lidi takové, jací jsme. Oškliví, hezcí, šťastní i nešťastní, lidí, kteří mají domov, bezdomovce, lidi na okraji společnosti. Nás, kteří máme své bolesti, radosti, naděje. Proto se mi líbí obraz ve farním sále. Jana Karasová

počátku cítím i já. Sál je pěkný, ale obraz, který tu visí a doslova kraluje celému prostoru, uráží. Modernímu umění nerozumím, proto si nedovolím posuzovat jeho umělecké kvality. Domnívám se však, že umělec má sice právo si malovat, jak ho napadne, ale neměl by takto přistupovat k náboženským tématům. Lidé v Palestině se přeci neoblékali tak, jak je tu vypodobněno. A to je to nejmenší. Proč Panna Marie vypadá jako nějaká bezdomovkyně. Byla krásná a důstojná i ve své bolesti pod křížem. A Pán Ježíš? To už je snad opravdu urážka citů věřících lidí. Děkuji, paní Kovaříková, že jste měla odvahu vyslovit to, co cítím i já a se mnou určitě i řada dalších farníků. Margita E. Nemám moc příležitostí navštěvovat bohoslužby v rodném městě. Do Chebu se dostanu, jak se říká, jednou za uherský rok. Když jsem po dlouhé době navštívil při mši farní sál, byl jsem příjemně překvapen a slavení mše svaté mi v tomto prostředí připadalo velice působivé pro atmosféru tak osobní až rodinnou. Byl to pro mne silný prožitek a moje žena, která byla pokřtěna teprve nedávno a svoji cestu ke katolické církvi teprve hledá, byla nadšená. Oslovila ji právě ta určitá prostota, lidskost a současný život, který ve farním sále zažila. Názor paní Kovaříkové nesdílím v tom smyslu, že se moderní pojetí do kostela nehodí. Osobně, ale to je můj laický názor, se mi také obraz nijak zvlášť nelíbil, ale to se týká jen mého osobního estetického hlediska. Nikoli pojetí. Kristus je přeci živý, je přítomen mezi námi stejně jako kdysi mezi lidem Palestiny. Prochází dějinami a na nás je, abychom ho hledali a poznávali. A mám pocit, že moje manželka i já jsme v dané chvíli v tomto farním sále Krista ve vašem společenství pocítili velice silně. Honza z Olomouce

Z JINÉHO SOUDKU…

VZPOMÍNKA NA FARNÍ PLES Kdo by si nepřál stát se aspoň na jeden večer zářivou princeznou, takovou, jakou znáte z pohádek a vyprávění? ☺ (Myslím si, že téměř po osmi letech má na takové přání nárok každá žena, no ne?) Příprava na tento den se mi stala tedy neodmyslitelnou součástí denních plánů – my ženy toho totiž potřebujeme zařídit spoustu k tomu, aby se výsledek co možná nejvíce přiblížil dokonalosti. Posuďte sami: šaty, účes, nalíčení, třpytky, vůně, doplňky jako kabelku, střevíčky, šperky - a vše dohromady musí ladit… Málo toho není a já si musela navíc s předstihem zajistit volno v práci a taky nocleh, abych si v noci nemusela zajišťovat odvoz domů… Princezny přece nebudou po nocích hledat odvoz…☺ V den plesu jsem se ještě rozhodovala, jaké šperky si vzít. Protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, při poslední generální zkoušce mi praskl zteřelý zip u šatů. Vůbec mi nebylo do smíchu, bylo totiž 15 10

Č. 3 – BŘEZEN 2008


poděkovala drahé Brigitce, díky které jsem mohla prožít překrásný večer… Jana S.

hodin a v osm hodin začínal ples. S Helenkou Müllerovou ml., která mě stále uklidňovala, jsme vyrazily do ulic hledat švadlenku, která by mi v této prekérní situaci pomohla. Bylo mi už dopředu jasné, že v pátek odpoledne bude tato šance velmi malá… Začala jsem být zoufalá a pomalu se loučila s představou, že si konečně večer zatancuji ve večerní róbě. Místní švadleny byly totiž nemocné nebo zaneprázdněné a já sama si na výměnu zipu netroufla… Šance byla skutečně mizivá a já s šaty v tašce putovala chebskými ulicemi a… Najednou jsem před kostelem potkala naši milou kostelnici Brigitku, jejíž zlaté prstíky zip vyměnily a hezký večer tak zachránily. Ples jsem tedy nakonec díkybohu absolvovala. A bylo to vskutku úžasné. Všichni zúčastnění zářili, kapela hrála poměrně

FARNÍ PLES SE VYVEDL Kdo tam byl, dá mi jistě zapravdu, že to byla skvělá zábava, a myslím, že plesový výbor pod vedením Jiřího Patáka se i tentokrát vyznamenal a zaslouží si pochvalu.

O dobrou náladu se již tradičně postarala skupina Pospoluband, jejíž členové jsou téměř – aspoň co se plesu týče – členové naší farní rodiny. Překvapením byla účast členů chebského úřadu. Zpočátku mohl mít člověk pocit, jestli není na zasedání městské rady, ale ne… Starosta Svoboda stejně jako místostarosta Plevný se ukázali jako milí, společenští hosté, kteří nezkazí legraci, a když po půlnoci zpíval pan starosta z podia „Čučubugy“, dostal se parket pěkně do varu. Do varu se dostal i náš pan farář. Poté, co požehnal plesu a vyhlásil volnou zábavu, vrhly se na něj všechny nezadané farnice a snažily se ho utancovat. Přestože nás bylo dost a pro přádek jsme sepsaly pořadník, dalo nám práci ho unavit. Páter se svou vitalitou byl neúnavný a na parketě nepřehlédnutelný, nicméně… Pozorný účastník si mohl všimnout, že kolem druhé hodiny ranní už i „Bagr dobagroval“. Pochvalu si zaslouží i tombola. Díky vám všem, kteří jste přispěli, i díky sponzorům byla bohatá a snad každý si nějakou tu „drobnost“ odnesl. zh

slušně a já si splnila svůj další sen. V sále panovala dobrá nálada. Tančili jsme až do konce plesu tak divoce, že z nás tekl pot, střevíčky se mi na nohou téměř rozpadaly a nohy samotné bolely ještě následující dva dny. Ale ten pocit příjemné únavy byl k nezaplacení. ☺ Až k ránu jsme se domů doploužili ověšeni výhrami z tomboly a opírali se naprosto vyčerpáni o proutěné koště, které jsme naprosto oficiálně vyměnili za klobásy, což však někteří nedokázali pochopit. ☺ Ráda bych poděkovala všem, kteří se na přípravě farního plesu podíleli, protože bez nich by to prostě nešlo. A zvlášť bych ráda 11


Č. 3 – BŘEZEN 2008

ročnících (dospělí byli asi unaveni po plese). Helenka připravila pro děti spoustu her a veselých soutěží. Na závěr jsme si pustili pár dílů legendárního seriálu „Jen počkej, zajíci!“ a rozešli se spokojeně domů. eko

ODPOLEDNE PRO DĚTI Další z pravidelných sobotních odpolední pro děti se konalo 2. února. Tentokrát jsme se pustily do vyrábění květin z krepového papíru. Všem dětem i dospělým účastnicím se práce dařila. Musely jsme uznat, že i když jsme to ani původně neočekávaly, květiny vypadají jako živé. Zvláště z dálky (větší). Tak jsme je nabídly kostelnici Elišce, zda by je nechtěla použít v zimě do svých květinových vazeb. Ta ovšem s odvoláním na nechuť pátera Bauchnera ke všemu umělému s díky odmítla. Tak jsme je použily alespoň na ozdobení farního sálu pro masopustní rej, následující po dětské mši. Ta už jako tradičně nepatřila pouze dětem, ale přišlo i dost dospělých farníků, kterým nevadí uvolněnější forma bohoslužby. Tentokrát byla mše i akčnější, protože součástí byla výprava do ztemnělého kostela sv. Mikuláše a svěcení hromniček. Protože dospělí si své radovánky užili předchozí den na farním plese, v zájmu spravedlnosti následoval masopustní rej pro děti. A také pro dospělé, kteří našli odvahu a chuť vymaškařit se do nějakého převleku. Škoda, že účast dospělých masek nebyla tak hojná jako v předchozích

CHEBSKÁ SKLADATELSKÁ SOUTĚŽ JE V MEZIČASE Nedávno, 1. února 2008, proběhla uzávěrka kompoziční soutěže vypsané pod záštitou Města Cheb Ateliérem Vystyd na počátku října 2007. Soutěž probíhá jako součást Chebského varhanního léta 2007-2008. Z celé republiky je do soutěže přihlášeno 19 kompozic určených pro skvostné romantické varhany kostela sv. Mikuláše v Chebu. Skladby budou během února podrobeny zhodnocení čtyřčlennou odbornou porotou ve složení: Luboš Sluka, Jiří Teml, Jan Hora a Irena Chřibková. V polovině března budeme znát vítěze a oceněné v této soutěži. Během připravených koncertů letošního Chebského varhanního léta by měly zaznít některé vybrané kusy z těchto soutěžních skladeb. Martina Kolářová

Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: „Vítězství je jisté!“ Ať jsme v jakékoliv situaci, když už nejsme schopni lásky a nemáme odvahu jít dál, můžeme říci: „Vítězství je jisté!“ Když nám zemře někdo, koho milujeme, a když se zdá, že neexistuje budoucnost, můžeme říci: „Vítězství je jisté!“ Ráno o Velikonocích učedníci zjistili, že láska zvítězila nad nenávistí, přátelství nad zradou, život nad smrtí. „VÍTĚZSTVÍ JE JISTÉ!“ Nazývám vás přáteli - rozhovor s Timothy Radcliffem 12

Č. 3 – BŘEZEN 2008


OuKhej! Když mu říkali o Kristu, jen se smál. „Z Nazareta? Ha ha ha. Co odtamtud může vzejít dobrého…“ Pak stačila pouhá věta od Krista, a to ještě velmi podivná: „Viděl jsem tě pod fíkovníkem.“ A Nathanael v tom lítal až po uši. Já jsem se taky tak dlouho smál a pochyboval, až to udělalo cvak a byl jsem na kolenou… Makarius je úplně výbornej! Byl to pouštní otec, o kterém se tradují super historky. Jednou mu lupiči vykradli jeskyni a to málo, co tam našli, naložili na velbloudy. On se zrovna vracel, když je zahlédl, jak ujíždějí i s jeho věcmi. Vběhl do své jeskyně, kde spatřil jen kožené opánky, které tam zřejmě lupiči zanechali. Popadl je a s křikem, že si mají vzít i ty opánky, je dohonil… Říkal, že zlé slovo dělá i z dobrých lidí špatné, kdežto dobré slovo i z těch zlých udělá zase dobré. Zkrátka mě člověk podobné vstřícnosti, laskavosti a absolutní nezávislosti prostě fascinuje… Jak probíhala tvoje volba kmotra? To bylo snadné! Bude jím Petra Jadlovská - moje spolužačka z gymplu - stála u zrodu mé víry, zkrátka takovej můj souputník, inspirátor, potěšitel i pevná pravice. Volba byla v tomhle nejlepší možná. Co děláte ve volném čase nejraději? Nejradši se courám po kraji, lesích, loukách a stráních… Nejlépe s mou milou přítelkyní a drahou polovičkou a vymýšlíme kulišárny. Po pravdě jsem ale spíš pecivál, co si něco počte – nejlépe v sedě. Jaký verš máš z Písma nejraději? Hospodinův hněv trvá chvíli, jeho milosrdenství však celou věčnost… Co máš nejradši na farnosti? Je to úchvatně mnohovrstevnaté společenství, rodina lidí, kde má přesně každý svůj účel a smysl, a vzájemně tedy funguje

PŘIPRAVUJI SE NA KŘEST Jaroslav Jackmann (18) je sice z Plané a studuje v Mariánských Lázních, ale mnozí naši farníci jej znají z loňské farní dovolené. Za kmotru si zvolil Petru Jadlovskou (19) z naší farnosti v Dolním Žandově (také studuje v Mariánských Lázních). Maturitu mají doslova za dveřmi, ale dřív než maturita na ně čeká ještě jedna krásná a zároveň zodpovědná událost…

Katechumen Jaroslav Jackmann Jak se připravuješ na křest? Teď je to zejména čas zrání, který předkřestní období nabízí - čili si to užívám a jsem vděčný pateru Řehoři Pavlu Urbanovi, že mi ho poskytl skutečně dostatek. To, co katechumenát provází - společné scházení, čtení Písma, přemýšlení nad ním, modlitba apod., člověk ani po křtu samozřejmě neopustí. Čili jde také o to, si na tyto věci běžného křesťanského života zvykat a vpisovat si je pod kůži. Nejen katechumenát, ale celý život s Bohem provází zejména jeden zajímavý proces - rozšiřování srdce. V tom vidím přípravu zejména. Jak jsi vybíral světce, jehož jméno chceš při křtu přijmout? Co bylo při tvém rozhodnutí zásadní? Nathanael (znám také jako sv. Bartoloměj). Zvolil jsem ještě jméno na biřmování - Makareus. Nathanael byl nasnadě a praštil mě do očí. Způsob, jakým uvěřil, je velmi podobný mému. Byl to takový posměvač a pochybovač, možná malinko s nosem nahoru. 13


Č. 3 – BŘEZEN 2008

ho má nebo nemá, chtěla jsem to zkrátit, protože mi přišlo zbytečný se nad tím tak pozastavovat. Řekla jsem tedy: „Jestli chceš, půjdu ti za kmotru já!“ No, a koukala jsem jako puk, když se Jarouš po pár vteřinách ticha celý rozsvítil a přikývl. Dokonce pak i jásal. Do dneška jsem to nepobrala… Jaké to je být kmotrou? Už jsi něčí kmotra? Jaké myslíš, že to bude? Už mne přepadla skoro všechna práva a povinnosti kmotry. Všichni se ke mně chovají jako ke kmotře… Teda především Jarda. A tak jí jsem. Nevím, jaké to vlastně je… Nemohu porovnávat, nikoho jiného nemám, ale můžu říci, že je to síla. A krása. Je to dobrodružství vztahu, kde je to hlavní Bůh… Taky je to určitá zodpovědnost… Musím být natolik čistá a ´duchovně na výši´, abych mu něco mohla dát, kdykoliv přijde s napřaženou dlaní (někdy ji schovává v kapse). A to není vůbec jednoduché. Častokrát jsem to byla já, kdo chodil čerpat. Zpočátku bylo zvláštní to snažení dát našemu vztahu určitou formu, ale srovnalo se to. Zjistili jsme totiž, že to jde samo, když to nebudeme rvát přes koleno. Jak se na to připravuješ? Modlím se. Nebojíš se takové zodpovědnosti? A proč? Já jsem si to nevymyslela… Takže počítám, že se Páneček postará, když nás do toho navrtal… Co děláte ve volném čase nejraději? Touláme se po lese, couráme bosi po parku, lezeme po stromech a cákáme nohy v potoce. Při tom probíráme všemožná denní teologická či neteologická témata všechno, co jsme potkali, co nás oslovilo, ať už kladně či negativně. Ještě nikdy nás to neomrzelo. Jaký verš máš z Písma nejraději? „Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti!“ Jan 1.47b. Tohle je věta, kterou pronese

jako takový velký, spokojeně oddechující organismus. Třeba u nás v Plané se setkáváme v malých skupinkách, spíše s kytarou a u kousku nějaké dobroty. Oceňuji rodinný okruh plný příjemné atmosféry a sálající lásky, která tam zejména díky pateru Jaroslavu Šaškovi panuje. Jak se zapojuješ do farního života? Zatím jsem ve farním životě zapojen jako taková externí náplava. Pojem církev nebo farnost má pro mě zatím poněkud menší a užší charakter. Skutečné zapojení do stromu církev - jako takový malý pupenec - mě zatím ještě čeká. Jaký se ti vybaví nezapomenutelný zážitek, když se řekne ‚církev‘? Jé, těch je… Třeba první živé setkání s knězem - byl to pater Řehoř z Mariánských Lázní. V tom bílém premonstrátském hábitu byl pro mě, který někoho podobného viděl jen pár vteřin v televizi (než stačil přepnout na sport), někým skutečně těžce exotickým, avšak fatálním a nezapomenutelným… Řekni nám něco vtipného… Jestli si kvůli mně tyhle noviny už nikdo nekoupí, tak… to je škoda no… asi…

A co na to kmotra? Petra Jadlovská Co sis myslela, když tě tvůj budoucí kmotřenec požádal, abys mu byla kmotrou? Jára mě nepožádal… S Ondrou Jiráskou, Martinem Kabatnikem a Kubou Foltou se bavili o tom, co vlastně je u křtu potřeba, a tvářili se, že je to ohromně složité - jak to bývá, když se sejdou členové tří různých církví. A když přišla debata na téma kmotr, a kdo 14

Č. 3 – BŘEZEN 2008


Ježíš, když poprvé spatří Nathanaela. Je to prostě super, nemyslíte? Co máš nejradši na této farnosti? Naprosto odlišnou dvojici knězů, kteří ji vedou. To je fakt hustý! A k tomu ty oddané a hrozně hodné babičky… prostě fantazie. Jak se zapojuješ do farního života? Účastním se mší, čtu Zpravodaje a občas někam vyrazím s ostatními farníky. Jo, a starám se o žandovskou nástěnku. Jaký se ti vybaví nezapomenutelný zážitek, když se řekne ´církev´? Bláznivé spolčo, které jsme měli na obchodce s evangelíky. Řekni nám něco vtipného… Pepíček si rád hrával s růžencem a úplně nejraději si s ním točil na prstě. Tatínkovi se to nelíbilo, a tak povídal: „Synu, moc s tím růžencem netoč, v každém zrnku je schovaný jeden andělíček…“ Pepíček ani nenechal tatíčka domluvit a vzal opět růženec na ukazováček se slovy: „Tak se kluci držte!“ kof (úvod redakčně upraven)

Česká Miss 2008 Eliška Bučková: Dobrý den… Víra je pro mě prioritou, je to jediná jistota, kterou v životě mám, a vím, že mi ji nikdo nemůže vzít. Určitě mi strašně moc pomáhá. Hodně lidí se mě ptá: „Proč vlastně chodíš do kostela?“ Je to těžká otázka… Od malička jsem k tomu byla rodiči vedena a jsem jim za to strašně moc vděčná. Díky víře jsem poznala strašně moc přátel, zažila hromadu aktivit, táborů, festivalů… Teď už mi do toho rodiče nemluví, rozhodla jsem se ve víře žít z vlastní vůle a nikdy bych neměnila. Tohle bych ráda jednou předala i svým dětem… A k té otázce, proč vlastně chodím do kostela… Pokud někoho milujete, snažíte se s tím člověkem trávit co nejvíce chvil. A jít jednou týdně do kostela je to minimum, co můžu Bohu dát. ph

CHATOVÁNÍ S MISS

KRESBA A PSYCHOTERAPIE

Nedávno informoval Katolický týdeník, že do finále soutěže Česká Miss 2008 se dostala také věřící dívka ze Strážnice, osmnáctiletá Eliška Bučková. Nakonec tuto soutěž i vyhrála. Za redakci Zpravodaje jsme jí přes chat magazínu Tyden.cz poslali otázku, co pro ni znamená víra. Petr: Eliško, zaujalo mě, že jste o sobě uvedla, že jste věřící. Jsem hodně zvědavý, a budu tedy hodně osobní. Ale odpovězte třeba jen na to, co pro Vás bude příjemné: Co pro Vás víra znamená? V čem spočívá? Pomáhá Vám nějak ve vašem osobním životě? Jak se to prakticky projevuje? Kde a jak jste k ní přišla? Myslíte si, že toto Vaše přesvědčení nějak ovlivní příští rok v roli Miss Česka? Co může od víry v Boha čekat dnešní mladý člověk, který - třeba inspirován Vámi - by to chtěl „taky zkusit“?

Kresba je velmi užitečnou psychoterapeutickou metodou. První použití kresby v psychoterapii provedla M. Morgensteinová. V roce 1926 jí profesor Heuyer svěřil do péče malého inteligentního chlapce trpícího mutismem. V tomto případě nebylo možno použít žádnou z verbálních vyšetřovacích metod, a proto profesora napadlo zvolit jako terapeutický prostředek kreslení. M. Morgensteinová zjistila, že kresby dítěte jsou s mimořádně násilnickými tématy. Vysvětlila si tyto obrázky úzkostí. Dítě nakonec opět začalo mluvit, zato jeho kresby se zcela „odmlčely“. Úkolem psychoanalytika při sezení je zabránit dítěti, aby reprodukovalo svá schémata a afektivní návyky. Dítěti se to nepodaří hned, zpočátku se tomuto vztahu brání tak, že vytváří samé „hezké kresby“. 15


Č. 3 – BŘEZEN 2008

Opakování témat nabývá mnoha významů. Už to nejsou jen „hezké kresby“, ale i „osvobozené kresby“. Ve stádiu „osvobozeného kreslení“ někdy dítě opustí pole kreslení a začne mluvit. Když si dítě vztah s psychoanalytikem nepřeje, tak dojde k zablokování vztahu. Dítě začne své obrázky spíše odbývat a ty se pak stávají nevýznamnými. Martina

SETKÁNÍ MLÁDEŽE S BISKUPEM Tradiční setkání mládeže z celé diecéze s biskupem Františkem před Květnou nedělí se koná 14. – 15. 3. v Plzni. Zájemci o společnou výpravu nechť se neprodleně ozvou Ondrovi Jiráskovi na tel. 776 587 537 nebo na e-mail [email protected].

SPOLKY A SPOLEČENSTVÍ jiného, než zatněte zuby a musíte vydržet. To vím sama už dávno a ty snad taky. Nikam nejdu.“ Později však projevila dobrou vůli: „Jestli chceš, tak půjdu.“ Je ovšem pravda, že jsme měli původně nabitý program, takže jsem si napřed řekl: „Inu, Pánubohu poručeno, půjdu sám, abych nově nabytými vědomostmi mohl obohatit kolegy chlapy.“ Avšak půl hodiny před začátkem jsme najednou všechny překážky vyřešili, a to hlavně díky babičce, která ohlídala naše ratolesti, takže do sálu v Libušině ulici jsme dorazili oba. Nalezl jsem zde několik dalších kolegů z chlapských setkání. Byli však bez manželek a vůbec manželských párů bylo jen asi pět z celkových zhruba padesáti posluchačů. Asi v jiných rodinách babičky zrovna nebyly volné. Musím přiznat, že manželka měla, jako ostatně často, pravdu. Žádné ohromující novinky jsme neslyšeli. A po létech našeho soužití, rad od kamarádů a příbuzných a počtu nastudovaných příruček by to asi byl malý zázrak. Přednáška ale příjemným způsobem zopakovala nám už známé zásady, které často stojí opomíjeny ve stínu starostí všedních dní. Paradoxem je, že lidé se často rozcházejí, přestože se mají rádi! Protože si často neví rady. A tak několik rad z přednášky, které mi obzvlášť utkvěly v paměti, je zde:

SKUPINKA „STŘED“ Tentokrát se skupinka „Střed“ sešla výjimečně v úterý, protože středa byla Popeleční a to bychom nemohly slavit narozeniny jedné z našich členek. Sešlo se nás 7 členek a 2 pozvaní hosté. Program si pro nás připravila Brigitka. Bylo krásné téma o modlitbě. Po pokrmu pro duši následoval pokrm pro tělo… A to byla oslava. Jak jsme se při oslavě dozvěděly, slavily jsme nejen patnáctiny Janky K. (věřte nebo nevěřte, je to jen na vás), ale i narozeniny její sestry Marie. mb

CHLAPI A TÝDEN MANŽELSTVÍ Jak jsem již ve zprávě o minulém setkání psal, další setkání chlapů bylo plánováno na 15. 2. 2008. Vzhledem k právě probíhajícímu týdnu manželství jsme se vrátili k tématu muži a ženy. Jelikož byla od 18 hodin téhož dne přednáška manželského páru adventistických kazatelů v domě chebských baptistů (pozvánku si milí čtenáři z minulého čísla jistě pamatují), chtěl jsem jít nejprve tam. Přednáška měla všem účastníkům pomoci řešit partnerské problémy. Domníval jsem se, že by se zde měli nacházet oba partneři. Má milovaná bytost ovšem pravila: „To bychom tam mohli přednášet sami po letech našeho soužití. Co nám asi tak poví 16

Č. 3 – BŘEZEN 2008


Vztah bez konfliktů není možný, nepropadejme černým myšlenkám, když se pohádáme. Konflikt nejlépe zvládneme tehdy, když budeme v prvé řadě hledět na zachování vztahu. Pak i sám důvod hádky snáze vyřešíme. Musíme chtít vyřešit problém a nikoliv „utlouci“ partnera argumenty, v horším případě řevem či kuchyňskou pánví. Při řešení problému bychom měli postupovat s ohledem na partnerovy pocity. Pokud tomu tak nebude, může právě způsob řešení problému způsobit konflikt ještě větší, než byl problém původní. Nikdy není vina jen na jedné straně, vždy bychom měli přijít první s rukou napřaženou ke smíru, i když je vina zdánlivě na straně partnera. Bůh nás má rád oba, pokusme se k němu modlit společně. Jestliže je konflikt tak hluboký, že vám už přerostl přes hlavu, obraťte se na zkušenou třetí osobu. U věřících to může být kněz, jindy a jinde to může být psycholog. Po přednášce jsem odvezl manželku domů, chtěl si vzít svetr, neb přituhlo, a dle plánu se vrátit na setkání chlapů. No ale znáte přísloví: „Chcete Boha rozesmát? Seznamte ho se svými plány!“ Mladší syn se doma držel za břicho a plakal, po chvíli začal zvracet. „Ach ne, slepák,“ úpí manželka nahlas. „Ach ne, chlapi v háji!“ úpím já potichu. Telefonicky jim vysvětluji situaci a jedeme s Martínkem na pohotovost. Na té dětské nás vyslechnou a posílají na chirurgickou. Na chirurgii je hodná sestřička i pan doktor. Zkušený pan doktor několika odbornými hmaty uvolní zaražené větříky, slepák na 90% vylučuje. Zaplatím 90 Kč a jedeme domů. Protože je lehce po deváté, tedy vzhůru na faru mezi chlapy. Když dorazím, atmosféra je poklidná a všichni přítomní jsou odhodláni pro budování vztahu dělat věci, které dříve nedělali, a všichni si pochvalují, jak se večer vyda-

řil. Tak mne trochu mrzí, že jsem to neslyšel celé, neb večer za chvilku končí. Alespoň že zbylo něco z večeře, která tentokrát nebyla tak postně pojata jako minulý rok, což jsem po tom všem lítání dost uvítal. Abych si besedu vynahradil, jdu ještě s několika kolegy do blízké hospůdky, kde do časných ranních hodin nad pivem (někteří nealko) a brambůrky diskutujeme otázky liturgické, etické, ekologické a politické. Jedno z témat uvedu: Kdeže jsou lidé zbožnější – v Polsku, na Slovensku či v České republice? Nad ránem dospíváme ke shodě, že zlatá chebská farnost (ale lecjaké mouchy jsme také našli, to zas ne že ne). Když hospůdku opouštíme, je dost zima. Pro mou škodovku až moc, takže ještě následuje roztahování vozu kolem nočního sv. Mikuláše. Úspěšné, takže jsem lehce před pátou doma a usínám s myšlenkou, jak se nám setkání pěkně vydařilo. A už se těšíme na další setkání, jehož tématem bude „Přátelství s ostatními muži“. Kvůli velikonočním svátkům se výjimečně sejdeme až čtvrtý březnový pátek, čili 28. 3. Těšíme se na stálé účastníky, i nově příchozí však rádi uvítáme! JiriK PS: Když jsem se dnes ptal kolegů, co vlastně řešili v tu dobu, kdy jsem tam nebyl, dozvěděl jsem se následující: „V době tvojí nepřítomnosti byla téměř polovina času věnována volbám prezidenta s následným rozborem politické situace, bohužel! Pak, když jsme se konečně dostali k původnímu tématu, ti, kteří byli na přednášce u baptistů, o ní referovali, ostatní reagovali na jejich slova. Zbývající dobu jsme se vzájemně svěřovali se zkušenostmi s konflikty v našich vztazích. Shodli jsme se obecně v tom, že jsou si naše ženy v mnoha ohledech velice podobné (kupř. množsví nádobí, které spotřebují při vaření ony a my). Ale přiznávali jsme si i vlastní chyby.“ blíže nejmenovaní chebští muži 17


Č. 3 – BŘEZEN 2008

vat. Tuto taneční roli plnil hlavně pan Bača, známý profesionální tanečník, ale i na něho byl počet tanečnic moc veliký. A v našem klubu jsme ještě jednou masopustní tradici podržely, a to při hudbě harmoniky, kterou mistrně ovládá Jana Smrčková. Slavit mezi nás přišel i P. Petr Bauchner. A téměř skokem tu je doba postní. V nadcházejících dnech postu budeme přemýšlet o našem vztahu k ukřižovanému Pánu. Budeme s ním rozmlouvat:

SPOLEK MARIA LORETO V lednu a v únoru byla naše Loreta ponořena do zimního klidu, ale my už jsme se připravovali na novou sezónu. Pravidelný denní provoz začne od 1. května, na Velikonoce bude poutní místo otevřeno od Velkého pátku do Velikonočního pondělí a v dubnu o víkendech (kromě 5. a 6. 4.). Spolek doplnil zásobu pohlednic o nejžádanější druh, kde je interiér Chýše Panny Marie, kostela sv. Ducha a Loreta z pohledu z meditační zahrady a s průčelím. V tisku je také nové „leporelo“ s 12 obrázky poutního místa s českým a německým textem. Zapojili jsme se do hry Klubu českých turistů „Cesta ke hvězdám“ a s finanční pomocí Karlovarského kraje jsme vydali turistické karty s obrázkem Lorety a vysvětlujícím textem. Je o ně zájem, ačkoliv sezóna ještě zdaleka nezačala, už jsme jich prodali 12. Mší svatých bude na Loretě letos po dohodě s panem farářem Petrem Bauchnerem celkem devatenáct a budeme na ně opět zajišťovat dopravu, pro členy spolku za nezměněné a spolkem značně dotované jízdné 20 Kč. O dalších plánech na letošní rok, které se dohodly na únorové členské schůzi, si přečtete v příštím čísle Zpravodaje. ako

Nevím, zda-li slyšeli jste o tom, co je nebeský telefon? Jen se trochu zamysli a zříš a brzy také pochopíš. Netřeba nákladného vedení bys dostal s nebem přímé spojení. Aparát je v tvém pokoji postaven. Klekneš-li k modlitbě, hned jsi zapojen. A během vteřiny jedné se v nebi telefon zvedne. Přijdeš-li pokorně v Boží bázni, hlas tvůj jak zvonek v nebi zazní. A nemusíš se bát, muži či ženo, že nebeské spojení je obsazeno. Nebo jak se to stává na zemi, že bys dostal špatné spojení. Nic podobného se tam nevytvoří, kde dítě s nebeským Otcem hovoří.

KLUB KŘESŤANSKÝCH ŽEN

Žalm 50,15 A vzývej mne v den soužení, vytrhnu tě a budeš mne slaviti.

Leden nebyl vůbec ledový, to se nám to šlapalo. Tak jsme si i vyšlápli na masopustní veselici do Waldsassenu pobavit se k našim přátelům, a dokonce si i zatanco-

vá

Německému národu jsou ještě po 62 letech po skončení války vyčítány válečné zločiny. I já lituji toho, co se tehdy dělo. Můžeme stále znovu a znovu prosit o odpuštění… (Erwin, nar. v Kynšperku n. O.). Vím, že mnozí Češi a Židé s námi Němci udělali špatné zkušenosti a že i my máme co odčiňovat… (Hermann, nar. v Boden). Dnes si je převážná většina Němců vědoma skutečnosti, že se náš národ nechal svést zločineckým svůdcem a že v našem jménu byly spáchány neuvěřitelné zločiny… (Herbert, nar. v Kadani). Vyňato z reakcí na text „Prosíme vás o odpuštění“ zveřejněný v němčině v listopadovém čísle Egerer Zeitung a v českém překladu v listopadovém Zpravodaji 18

Č. 3 – BŘEZEN 2008


STALO SE vyrůstaly, i krajinou naší vlastní rodiny. „Potkala jsem na svojí cestě životem někoho, kdo byl ‚svědkem‘ pro mě?“ ptala se každá z nás. A odpověď byla ano. Byl to a je většinou člověk, který žije svůj život a svoji víru prostě, obyčejně, ale opravdově. Proto i my se nemusíme bát stát se svědky pro naše nejbližší, blízké, pro ty, které potkáme na naší cestě životem. Jana Karasová

BUDETE MI SVĚDKY Na postním semináři v sobotu 16. února se nás sešlo 12 farnic. Téma semináře „Budete mi svědky… v rodině“ nás velmi oslovilo. „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“ Tato slova nás provázela, když jsme se procházely krajinou rodiny, ve které jsme

Z KANCELÁŘE Sbírky účelové: 10.2.2008 sbírka Svatopetrský haléř 7.371,-

EKONOMIKA FARNOSTI Sbírky liturgické: 27.1.2008 4.742,- Kč 27.1.2008 738,- Kč viet. komunita 3.2.2008 4.467,- Kč 3.2.2008 152,- Kč viet. komunita 6.2.2008 703,- viet. komunita 7.2.2008 237,- viet. komunita 17.2.2008 5.225,- Kč. leden 2008 1.660,50,- Kč Dolní Žandov

Z FARNÍ MATRIKY Křty: 27.1.2008 Eva Marie Valerie Tomanová nar. 21.10.2007 Pohřby: 6.2.2008 Zdenka Procházková nar. 8.3.1923 6.2.2008 Helena Ciroková nar.18.5.1957 8.2.2008 Josefa Čermáková nar. 12.4.1938

Pravidelné příspěvky převodem: 4.600,- Kč měsíčně

NENECHTE SI UJÍT Křížové cesty se během postní doby v Chebu konají každý pátek půl hodiny před začátkem mše svaté ve farním sále, v Dolním Žandově od 16:00 v kostele. Seminář na téma církevní rok se koná 5. 3. od 15:30 do 17:30 ve farním sále a je určen pro učitele základních a mateřských škol. Zúčastnit se ale mohou i ostatní zájemci, kterým by seminář měl přinést základní orientaci v křesťanských svátcích.

Tradiční Světový ekumenický den modliteb žen se letos uskuteční netradičně na půdě naší farnosti v pátek 7. 3. od 18:00 ve farním sále. Srdečně zve chebská Ekumena. Škola sv. Anežky pokračuje seminářem pro dobrovolníky z programu Bolest a moudrost, který se koná v sobotu 8. 3. od 9:00 do 16:00 ve farním domě v Chebu. Podrobnosti v rubrice POMOC POTŘEBNÝM. 19


Č. 3 – BŘEZEN 2008

Další slavení eucharistie doprovázené rytmickou skupinou nás čeká v neděli 9. března od 11:00 ve farním sále v Chebu. Setkání pastorační rady naší farnosti se koná ve čtvrtek 13. března 2008 od 19:00. Setkání mládeže s biskupem se koná 14. – 15. 3. v Plzni. Zájemci o společnou výpravu nechť se neprodleně ozvou Ondrovi Jiráskovi na tel. 776 587 537 nebo na e-mail [email protected]. Březnový filmový klub nabízí v pátek 14. 3. od 19:00 promítání britského filmu režiséra Nikolase Roega Walkabout. Viz rubrika FILMOVÝ KLUB. Slavnost sv. Josefa se letos překládá na sobotu 15. 3., jelikož 19. březen padá do Svatého týdne. Ke mši sv. se sejdeme dopoledne v 10:00 na Loretě a v 17:00 ve farním sále. Svatý týden začíná Květnou nedělí a vrcholí Slavností Zmrtvýchvstání Páně. Podrobný rozpis bohoslužebných setkání najdete na str. 22 a ve FARNÍM KALENDÁŘI. Pozor! Na Květnou neděli i na neděli Zmrtvýchvstání bude v Chebu pouze jedna dopolední mše, a to v 10:00. Na Květnou neděli 16. 3. začne bohoslužba v 10:00 u františkánského kostela a po průvodu s ratolestmi bude pokračovat v kostele sv. Václava. Tradiční modlitební procházka na Květnou neděli ulicemi naší farnosti s žehnáním města se uskuteční 16. 3. od 15:00. Postní kající bohoslužba s možností slavit svátost smíření s kněžími z vikariátu a adorace se konají v pondělí 17. 3. od 17:00 ve farním sále. Pesachová hostina na Zelený čtvrtek od 20:00 do 22:00 ve farním sále je příležitostí, jak si pomocí rituálu připomínajícího

židovskou velikonoční hostinu připomenout židovské kořeny Ježíšova poselství a slavení Velikonoc. Na křížovou cestu městem se opět s velkým dřevěným křížem vydáme odpoledne na Velký pátek, sraz je v 15:00 u sv. Mikuláše v Chebu. Krátký film Most (30 min.), nádherné moderní podobenství o sebeobětující se Boží lásce, který může být velmi intenzivním vstupem do slavení velkopátečních obřadů, se bude promítat na Velký pátek, 21. 3., a to ve třech projekcích: od 12:00, od 17:00 a od 19:30 ve farním sále v Chebu (více viz http://www.mostthemovie.com). Hod Beránka je již tradiční ekumenickou akcí pro děti, pořádanou Křesťanským společenstvím v Chebu. I letos čeká děti inspirativní velikonoční program. Místem setkání bude chebský hrad a dnem sobota 22. 3. Začátek se plánuje na 14:00. Po vigilii Zmrtvýchvstání, kterou oslavíme v noci ze soboty 22. 3. (začátek ve 22:00 žehnáním ohně před kostelem sv. Mikuláše, pokračování ve farním sále) na neděli 23. 3., jsou všichni zváni k setrvání na noční „agapé“ - pohoštění, chvalozpěvy, hudba, tanec… Na Boží hod velikonoční se v neděli 23. 3. sejdeme ke slavení eucharistie v 10:00 v kostele sv. Mikuláše, kde pak budou slaveny i další nedělní ranní mše. Velikonoční cyklovyjížďka nás čeká na velikonoční pondělí 24. 3., sraz je u fary v 10:00. Setkání chlapů bude tentokrát mimořádně až čtvrtý pátek v měsíci, tedy 28. 3. od 19:00. Sejdeme se opět na faře v Chebu a budeme se zabývat tématem „Přátelství s ostatními muži“. Všichni (muži) zváni. Letní čas nastane v noci ze soboty na neděli 30. března (večer si posuňte hodinky 20

Č. 3 – BŘEZEN 2008


o hodinu dopředu). V programu bohoslužeb se promítne pouze do slavení páteční večerní mše. Ta bude od tohoto týdne začínat dle přání většiny respondentů ankety v 18:00. Brigáda na Loretě za účelem přípravy poutního místa na sezónu se koná v sobotu 29. 3. od 9:00. Dopravu si zajišťujte domluvou s těmi, kteří pojedou auty. Ti, kdo by se nevešli do aut, mohou přicestovat autobusy MHD. Slavnost Zvěstování Páně oslavíme poutní mší sv. v kostele Zvěstování Páně u františkánů v pondělí 31. 3. v 11:00. Na tento den byla slavnost v letošním liturgickém kalendáři přesunuta, protože ji není možné slavit ve Svatém týdnu, kam by

podle data spadala. Dětské odpoledne se mší sv. pro děti bude 5. 4. od 14:00 ve farním sále. Supervizní setkání dobrovolníků nás čeká v úterý 8. 4. od 17:00 ve farním domě. Setkání služebníků se uskuteční 10. 4. od 19:00 ve farním domě. Zván je každý, kdo je zapojen do nějaké služby ve farnosti nebo chce najít podpůrné zázemí pro růst ve službě, kdekoli se nachází. Nedílnou součástí setkání je modlitba o požehnání pro služby ve farnosti k tomu, aby byly nástrojem pro zvěstování radostné zvěsti všem lidem. Dubnový filmový klub nabízí v pátek 11. 4. od 19:00 německý film režiséra Wima Wenderse Nebe nad Berlínem. Podrobnosti v dubnovém čísle.

FARNÍ DOVOLENÁ Srdečně vás všechny zveme na letošní farní dovolenou Kam? No přeci na Šumavu! http://www.sobesice.cz/hotel/hotel.html

Tak jako v předchozích třech letech můžeme i letos prožít společně týden plný radosti, poznávání a duchovních zážitků v malebném šumavském podhůří v obci Soběšice v penzionu „Pod Hořicí“, nedaleko měst Sušice a Kašperské Hory. Penzion je bezbariérově upraven, v přízemí budovy je rehabilitační zařízení s nabídkou rehabilitačních úkonů, různých masáží a sauny.

Termín: od 10. do 16. srpna 2008 Cena polopenze s ubytováním: dospělí 1.900 Kč, studenti a důchodci 1.700 Kč, děti do 15 let 1.350 Kč, kojenci zdarma. Lze přiobjednat oběd za 50 Kč. Přijímáme finanční sponzorské dary, pomocí kterých chceme po individuální domluvě částečně přispět těm, kteří by celou částku pro finanční tíseň nemohli zaplatit. Přihlášky se zálohou 1.000 Kč přijímáme do 30. dubna ve farní kanceláři (pozdější přihlášky jsou možné, ale s přirážkou přihlašovacího poplatku). Přihlašovací poplatek (na osobu či rodinu): při odevzdání přihlášky v dubnu je 0 Kč, v květnu 200 Kč, v červenu 300 Kč, v červenci 400 Kč.


Č. 3 – BŘEZEN 2008

FARNÍ KALENDÁŘ !!Pravidelné bohoslužby a setkání naleznete na poslední straně v „PRAVIDELNOSTECH“!! 2.3. 3.3. 3.3. 4.3. 5.3. 5.3. 5.3. 7.3. 7.3. 7.3. 8.3. 9.3.

neděle pondělí pondělí úterý středa středa středa pátek pátek pátek sobota neděle

10.3. 10.3. 11.3. 11.3.

pondělí pondělí úterý úterý

13.3. 14.3. 14.3. 14.3. 15.3. 15.3. 16.3.

čtvrtek pátek pátek pátek sobota sobota neděle

15:00 16:30 16:00 10:00 15:30 19:30 16:00 17:00 18:00 9:00 11:00 14:00 15:00 10:00 19:30 19:00 16:30 19:00 10:00 17:00 9:30 10:00

17.3. 17.3. 19.3. 19.3.

pondělí pondělí středa středa

15:00 18:00 15:00 17:00 10:00 19:30

4. NEDĚLE POSTNÍ slavení eucharistie setkání společenství D. Žandov charitní růženec „A budete mi svědky“ IV - při mši seminář pro učitele – Církevní rok „A budete mi svědky“ IV - setkání adorace + křížová cesta, první pátek mše svatá Světový den modliteb žen seminář pro dobrovolníky (do16:00) 5. NEDĚLE POSTNÍ mše s rytmickým doprovodem slavení eucharistie KKŽ „A budete mi svědky“ V - při mši „A budete mi svědky“ V - setkání ! mše i setkání přesunuto na úterý! pastorační rada křížová cesta + mše svatá setkání mládeže s biskupem filmový klub: Walkabout (N. Roeg) Slavnost sv. Josefa Slavnost sv. Josefa KVĚTNÁ NEDĚLE žandovská mše svatá začátek průvodu hlavní farní mše svatá modlitební procházka městem večerní mše svatá slavení eucharistie kající bohoslužba+svátost smíření „A budete mi svědky“ VI - při mši „A budete mi svědky“ VI - setkání

nedělní bohoslužby DPS Skalka fara D. Žandov farní dům Cheb farní sál farní sál Cheb farní dům farní sál farní sál farní sál farní dům Cheb nedělní bohoslužby farní sál Cheb DPS Spáleniště klub důchodců farní sál farní dům farní dům farní sál Plzeň farní sál Cheb Loreta farní sál D. Žandov u „františkánů“ kostel sv. Václava sraz u fary v Chebu farní sál Cheb DPS Dragounská farní sál farní sál farní dům

Když jsi tak moudrý, schválně jestli rozluštíš moji šifru: VDDL RBT CLJKS NT PSD KHLSM ATFO. Pokud to vyluštíš, tak zejtra zaprš, abych věděl. Jára z humoru na http://www.3pe.cz

21

22

Č. 3 – BŘEZEN 2008


VELIKONOČNÍ TRIDUUM 20.3. čtvrtek

16:00 mše na památku večeře Páně Dolní Žandov 18:00 eucharistie s mytím nohou – postní dar farní sál po mši adorace v „getsemanské zahradě“ farní sál 20:00 pesachová hostina farní sál 21.3. pátek 9:00 velkopáteční ranní chvály farní sál farní sál Cheb 12:00 film Most – podobenství o Boží lásce 15:00 křížová cesta městem sraz u sv. Mikuláše 17:00 film Most – druhá projekce farní sál Cheb kostel sv. Václava 18:00 velkopáteční obřady uctívání kříže farní sál Cheb 19:30 film Most – třetí projekce 22.3. sobota 9:00 zpívaná liturgie Bílé soboty farní sál 14:00 Hod Beránka – program pro děti na chebském hradě 22:00 noční vigilie Zmrtvýchvstání Páně kostel sv. Mikuláše obřad žehnání ohně před kostelem a farní sál Cheb 23.3. neděle 9:30 Zmrtvýchvstání Páně – žandovská mše Dolní Žandov 10:00 Zmrtvýchvstání Páně – hlavní mše kostel sv. Mikuláše 18:00 Zmrtvýchvstání Páně – večerní mše farní sál Cheb při všech mších sbírka Postní dar, žehnání pokrmů 24.3. pondělí 9:00 Pondělí velikonoční kostel sv. Václava 24.3. pondělí 10:00 velikonoční cyklovyjíďka sraz u fary 26.3. středa 15:00 schůzka KKŽ klub důchodců 26.3. středa 19:00 setkání skupinky služby nemocným u Jany Karasové 28.3. pátek 19:30 setkání chlapů – téma přátelství farní dům Cheb 29.3. sobota 9:00 brigáda na Loretě Maria Loreto 30.3. neděle přechod na letní čas 2:00=3:00 30.3. neděle 15:00 31.3. pondělí 11:00 31.3. pondělí 14:00 1.4. úterý 16:00 4.4. pátek 17:00 5.4. sobota 14:00 6.4. neděle 7.4. 7.4. 7.4. 8.4. 10.4. 11.4. 13.4.

pondělí pondělí pondělí úterý čtvrtek pátek neděle

15:00 15:00 16:30 17:00 19:00 19:00

2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ velikonoční mše Slavnost Zvěstování Páně slavení eucharistie charitní růženec adorace na první pátek dětské odpoledne + mše v 17:00 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ sbírka na televizi NOE slavení eucharistie schůzka KKŽ setkání společenství D. Žandov supervize dobrovolníků DC setkání služebníků filmový klub: Nebe nad Belínem 4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ

23

nedělní bohoslužby Maria Loreto u františkánů LDN farní dům farní sál farní sál nedělní bohoslužby DPS Skalka klub důchodců fara D. Žandov farní dům farní dům farní sál Cheb nedělní bohoslužby

PRAVIDELNOSTI Římskokatolická farnost Cheb a Farní charita Cheb FARNÍ DŮM: KOSTELNÍ NÁM. 15, 350 02 CHEB; tel.: 354422458; IČ farnosti: 477 22 347 [email protected]; http://www.farnostcheb.cz; č. účtu farnosti: 781 704 309 / 0800

Faráři: Petr Bauchner, farář, 608 656 556; Petr Hruška, spolufarář, 608 656 557 Asistenti: Zdeňka Skubeničová, administrativa, 608 656 558; Eva Kolafová, dobrovolníci, 731 619 729 Kostelnice: Brigita Loosová, sv. Václav, 608 656 559; Eliška Tumidalská, sv. Mikuláš, 606 884 426 Farní knihovna: Karel Dvořák, vedoucí, 774 826 007; http://knihovna.farnostcheb.cz Maria Loreto: Alena Kovaříková, koordinátorka návštěv, 724 562 898; http://loreta.farnostcheb.cz Pastorace dětí: Helena Müllerová, 721 642 842; Farní taxi: Stanislav Müller, 722 692 884 Charita: P. Hruška, 608 656 557; Nemocní: P. Bauchner, 608 656 556; http://charita.farnostcheb.cz Dobrovolnické centrum: Eva Kolafová, koordinátor, 731 619 729; http://dobrovolnici.farnostcheb.cz Farní penzion: Jaromír Jiráska, správce penzionu, 608 656 555; http://penzion.farnostcheb.cz BOHOSLUŽBY DNE PÁNĚ farní sál Cheb So 17:00 slavení nedělní eucharistie („výkladová“) kostel sv. Václava Cheb Ne 8:00 slavení nedělní eucharistie („farní“) ! O Velikonocích – na Květnou neděli a Boží hod v Chebu jen jedna ranní v 10:00 ! kostel sv. Michaela D. Žandov Ne 9:30 slavení nedělní eucharistie („žandovská“) farní sál Cheb Ne 11:00 slavení nedělní eucharistie („rodinná“) Ne 18:00 slavení nedělní eucharistie („katechetická“) farní sál Cheb Ne 19:30 slavení nedělní eucharistie („vietnamská“) farní sál Cheb OSTATNÍ BOHOSLUŽBY A SETKÁNÍ farní dům Cheb Po 7:30 liturgie Denní modlitby církve („laudy“) slavení eucharistie („seniorská“) viz rubrika Farní kalendář Po farní sál Cheb St 10:00 slavení eucharistie („biblická“) farní sál Cheb Pá 16:30 křížová cesta / růženec (v letním č. 17:30) Pá 17:00 slavení eucharistie (v letním čase od 18:00) farní sál Cheb farní dům Cheb Po 18:00 Základy víry pro dospělé – cyklus II farní dům Cheb Út 17:30 Základy víry pro dospělé – cyklus I farní dům Cheb St 17:00 skupina dětí od 6. třídy výše farní dům Cheb Čt 14:30 skupina dětí 1. – 2. třída farní dům Cheb Čt 15:30 skupina dětí 3. – 5. třída Svátost smíření (zpověď): v rozmezí 30 až 10 minut před každou mší svatou v kostele; při prvopáteční adoraci hodinu přede mší; na požádání kdykoli na faře či kdekoli jinde Služba rozhovorem a modlitbou (osobní duchovní doprovázení či životní poradenství): kdykoli podle osobní či telefonické domluvy s některým z farářů (tel. viz výše) Kontaktní hodiny farnosti: každé pondělí na faře 9:00-12:00 a 14:00-17:00; jinak na základě osobní či telefonické domluvy se Zdeňkou Skubeničovou (tel. viz výše) Kontaktní místo Charity a Dobrovolnické centrum: zatím sídlíme ve farní kanceláři kontaktní hodiny každé úterý 9:00 – 12:00 a každý čtvrtek 14:00 – 17:00 (tel. viz výše) Farní knihovna (farní centrum – půjčování a prodej literatury, internet): každé úterý 14:00-17:30, někdy i v neděli mezi bohoslužbami 9:15-10:45 (tel. viz výše) ZPRAVODAJ CHEBSKÉ FARNOSTI vydává Řk farnost Cheb. Redakční tým: J. Rymešová (vedoucí), J. Kofránková (zástupce), R. Kučerová, J. Karasová, M. Belasová, D. Kučerová, J. Klíchová. Za obsah zodpovídá: Petr Hruška. Redakce si vyhrazuje právo na redakční úpravu zaslaných příspěvků. Celkový náklad 300 výtisků. Vychází zpravidla 1. neděli v měsíci. Toto číslo vyšlo 2. 3. 2008, příští vyjde 6. 4. 2008. Příspěvky možno odevzdávat v kanceláři, redakčnímu týmu či zaslat na [email protected] do uzávěrky čísla 23. 3. 2008. Doporučený příspěvek na tisk 5 Kč, sponzorský 15 Kč

EDITORIAL. chebské farnosti březen 2008 VZKŘÍŠENÝ KRISTUS PŘEBÝVÁ U KAŽDÉHO

Recommend Documents