Čechy pod Kosířem – vyuţití pro cestovní ruch
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně.
Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2013 ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné vedení práce. Děkuji také kolektivu knihovny Prostějov za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů k tomuto tématu se vztahujících. Velký dík patří také respondentům, kteří mi věnovali svůj čas. Ráda bych poděkovala i své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejichţ pomoci by nebylo moţné práci dokončit.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ. JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Čechy pod Kosířem – využití pro cestovní ruch
bakalářská práce
Autor: Jaroslava Špačková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014
Copyright © 2013 Jaroslava Špačková
Abstrakt ŠPAČKOVÁ Jaroslava: Čechy pod Kosířem – vyuţití pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v obci Čechy pod Kosířem. Práce je rozdělena na dvě části: část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje obci Čechy pod Kosířem, definuje potenciál cestovního ruchu a jeho předpoklady. Praktická část se skládá z výzkumu zaměřeného na návštěvnost obce a jeho vyhodnocení, SWOT analýzy silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb. V závěru práce jsou uvedeny návrhy a doporučení k rozvoji cestovního ruchu v obci Čechy pod Kosířem.
Klíčová slova Cestovní ruch. Čechy pod Kosířem. Muzeum historických kočárů. Potenciál cestovního ruchu. Předpoklady. SWOT analýza.
7
Abstract ŠPAČKOVÁ Jaroslava: Čechy pod Kosířem – use for tourism. The bachelor thesis. The College of polytechnics Jihlava. The department of tourism. The work supervizor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. The degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. This thesis focuses on evaluation of the tourism potential in Čechy pod Kosířem. The work is divided into two parts: the theoretical part and the practical one. The theoretical one contains description of the municipality of Čechy pod Kosířem and the definition of tourism potential and its preconditions. The practical one consist of a research concentrated on the number of visitors and its evaluation, SWOT analysis of the strong and weak points, opportunities and threats. The work is concluded with suggestions and recommendations for future tourism development in The Čechy pod Kosířem municipality.
Keywords Assumptions. Čechy pod Kosířem. Museum of historical carriages. SWOT analysis. Tourism. Tourism potential.
8
Obsah Seznam grafů .................................................................................................................. 11 Úvod................................................................................................................................ 12 1
2
Obec Čechy pod Kosířem ....................................................................................... 13 1.1
Charakteristika obce ......................................................................................... 13
1.2
Obyvatelstvo a sluţby ...................................................................................... 14
1.3
Historie ............................................................................................................. 14
Potenciál cestovního ruchu ..................................................................................... 17 2.1
2.1.1
Přírodní podmínky .................................................................................... 18
2.1.2
Společenské atraktivity ............................................................................. 18
2.1.3
Lokalizační předpoklady pro marketing destinací .................................... 19
2.2
Doprava ..................................................................................................... 20
2.2.2
Infrastruktura sluţeb ................................................................................. 21
Selektivní předpoklady..................................................................................... 21
Potenciál cestovního ruchu v obci Čechy pod Kosířem ......................................... 23 3.1
Lokalizační předpoklady v obci Čechy pod Kosířem ...................................... 23
3.1.1
Přírodní poměry ........................................................................................ 24
3.1.2
Společenské atraktivity ............................................................................. 26
3.2
Realizační předpoklady v obci Čechy pod Kosířem ........................................ 29
3.2.1
Doprava ..................................................................................................... 29
3.2.2
Infrastruktura sluţeb ................................................................................. 30
3.2.3
Turistické informační centrum.................................................................. 31
3.3
4
Realizační předpoklady .................................................................................... 20
2.2.1
2.3 3
Lokalizační předpoklady .................................................................................. 18
Selektivní předpoklady v obci Čechy pod Kosířem ......................................... 31
3.3.1
Objektivní předpoklady ............................................................................ 31
3.3.2
Subjektivní předpoklady ........................................................................... 31
Výzkum ................................................................................................................... 32 4.1
Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 32 9
4.2
Závěr dotazníkového šetření ............................................................................ 46
4.3
SWOT analýza ................................................................................................. 46
4.3.1
Vnitřní prostředí ........................................................................................ 47
4.3.2
Vnější prostředí ......................................................................................... 47
4.4
5
SWOT analýza obce Čechy pod Kosířem ........................................................ 47
4.4.1
Silné stránky ............................................................................................. 47
4.4.2
Slabé stránky ............................................................................................. 47
4.4.3
Příleţitosti ................................................................................................. 48
4.4.4
Ohroţení.................................................................................................... 48
4.5
Potenciál obce podle Ústavu územního rozvoje .............................................. 49
4.6
Návrhy na zlepšení ........................................................................................... 50
Závěr ....................................................................................................................... 52
Seznam literatury ............................................................................................................ 54 Přílohy............................................................................................................................. 57 Dotazník pro návštěvníky obce Čechy pod Kosířem .................................................. 57
10
Seznam grafů Graf 1: Pohlaví respondentů [vlastní zpracování]
33
Graf 2: Věkové rozpětí respondentů [vlastní zpracování]
33
Graf 3: Vzdělání respondentů [vlastní zpracování]
34
Graf 4: Kraj, z něhož respondenti pochází [vlastní zpracování]
35
Graf 5: Návštěvnost obce Čechy pod Kosířem [vlastní zpracování]
36
Graf 6: Atraktivita, která přitahuje do obce nejvíce turistů [vlastní zpracování]
36
Graf 7: Znalost kulturní akce Josefkol [vlastní zpracování]
37
Graf 8: Co respondentům v obci nejvíce schází [vlastní zpracování]
38
Graf 9: Hodnocení propagace destinace [vlastní zpracování]
39
Graf 10: Doporučení návštěvy obce [vlastní zpracování]
40
Graf 11: Zdroj, ze kterého se respondenti o obci dověděli [vlastní zpracování]
41
Graf 12: Druh využité dopravy [vlastní zpracování]
42
Graf 13: Spokojenost s nabídkou obce [vlastní zpracování]
43
Graf 14: Hodnocení pobytu [vlastní zpracování]
44
Graf 15: Opětovná návštěva obce [vlastní zpracování]
45
11
Úvod Tématem mé bakalářské práce je obec Čechy pod Kosířem – vyuţití pro cestovní ruch. Dané téma jsem si zvolila zejména proto, ţe si myslím, ţe je to velmi atraktivní oblast, která má turistům co nabídnout. V bakalářské práci je mým cílem zhodnotit potenciál cestovního ruchu obce Čechy pod Kosířem a vytvořit návrhy na jeho vyšší vyuţití. Práce je rozdělena na dvě části a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou obce Čechy pod Kosířem, sluţbami a obyvatelstvem a také historií obce. Dále zde uvádím, co je potenciál cestovního ruchu, jak se dělí a jaké jsou jeho předpoklady. Nejdůleţitější částí ale budou předpoklady cestovního ruchu aplikované přímo na obci Čechy pod Kosířem. V praktické části vyuţiji dotazníkového šetření a provedu výzkum zaměřený na návštěvnost obce a jeho vyhodnocení. Dále zpracuji také SWOT analýzu silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb a uvedu návrhy na zlepšení rozvoje cestovního ruchu v obci. Tato práce by měla být přínosem pro obec Čechy pod Kosířem a subjekty v obci, které jsou závislé na cestovním ruchu.
12
1 Obec Čechy pod Kosířem Obec Čechy pod Kosířem spadá do okresu Prostějov. Okres Prostějov v té podobě, v jaké vznikl kolem roku 1960, není zrovna povaţován za atraktivní oblast z hlediska cestovního ruchu. Není to díky tomu, ţe by bylo na Prostějovsku málo památek, ale hlavně díky tomu, ţe je opomíjen. Prostějovský okres leţí v centrální části Moravy. Jeho rozloha činí 769,9 km2. Počet obyvatel je 109 309 a hustota zalidnění je 1425.[1, 2] V rámci kraje sousedí okres Prostějov na severovýchodě s okresem Olomouc, na východě s okresem Přerov, na jihu a západě s okresy Blansko a Vyškov kraje Jihomoravského, na severozápadě s okresem Svitavy kraje Pardubického a na jihovýchodě s okresem Kroměříţ kraje Zlínského.[2] Území okresu můţeme rozdělit na Drahansko a Konicko, které je kopcovité a zalesněné, a na část východní, Hanou, zaujímající střed Hornomoravského úvalu, která je odlesněná a provozuje se zde hlavně zemědělská činnost. Pro pěší turistiku to není vhodné území, ale naopak cykloturisté a motorizovaní turisté zde mohou najít zajímavá místa. Okresní město Prostějov je tvořeno vlastním městem a integrovanými obcemi:
Čechovicemi,
Domamyslicemi,
Drţovicemi,
Krasicemi,
Vrahovicemi
a Ţešovem.[1]
1.1 Charakteristika obce Vesnice Čechy pod Kosířem se rozprostírá na území Hané a Drahanské vrchoviny při úpatí Velkého Kosíře v nadmořské výšce 273 m nad mořem. Jednou z dominant obce je právě onen vrch Velký Kosíř. Nejstarší zmínky o vsi jsou z 12. století, vznik obce můţeme však prokazatelně datovat na rok 1131. Svůj název měnila několikrát. Nebylo to ani módou ani počasím. Nejdéle a nejčastěji se pouţíval název Čechy – Czech. Aţ do roku 1925 se uţívalo názvu Čechy na Hané. Od roku 1925 do roku 1940 se obec nazývala Čechy pod Kosířem. V době okupace přišlo ale poněmčování, které se nevyhnulo ani této obci. A tak se 1. června 1940 změnil název obce z Čech pod Kosířem na Tschech.[3]
13
Obec Čechy pod Kosířem patří mezi moderní obce s vybudovanými inţenýrskými sítěmi. Mimo to je vybavena vodovodem, plynovodem, kanalizací s čistírnou odpadních vod, bezdrátovým internetem a celou škálou dalších sluţeb pro více jak 1000 obyvatel. Současné zastupitelstvo spravující obec je sedmičlenné.[4]
1.2 Obyvatelstvo a služby Počet obyvatel byl k 1.1.2013 1063. V roce 1854 byl počet obyvatel kolem 458 a aţ do roku 1991 se počet obyvatel drţel přibliţně u tohoto čísla. Starostou obce je Ing. Milan Kiebel a místostarostou je Jan Pospíšil.[1, 8] Místní podnikatelé a ţivnostníci zajišťují sluţby zdejším občanům. V obci Čechy pod Kosířem se nachází pošta, základní a mateřská škola, školní jídelna, hostinec „U Eliášů“, Penzion Mánes s moţností celodenního stravování a vyuţití sportovního náčiní, tři obchody, sportovní areál, budova pro kulturu a sport a další. Zdravotní středisko občanům poskytuje všeobecnou, stomatologickou a dětskou péči. Obecní úřad je matričním úřadem, který zajišťuje občanům občanské obřady, ale i nové osobní doklady a sluţbu Czech Point. Občanům je k dispozici obecní knihovna s informačním centrem. V obci velmi dobře fungují hasiči, TJ Sokol, Junáci a také Klub seniorů. Pro seniory byl vybudován v roce 2002 Dům pokojného stáří s pečovatelskou sluţbou s 24 bezbariérovými byty. V roce 2000 bylo vybudováno a slavnostně otevřeno Hasičské muzeum R.A.Smekal. V roce 2009 bylo otevřeno Muzeum historických kočárů, které je největší ve Střední Evropě. V územním plánu obce nechybí ani prostor pro výstavbu rodinných domů.[9]
1.3 Historie První dochovaná zmínka o obci Čechy pod Kosířem pochází z roku 1131. Některé polnosti v tu dobu patřily olomoucké metropolitní kapitule. Ve 14. století byla vybudována vodní tvrz obklopená dvěma rybníky. O této tvrzi máme první zápis z roku 1359. Tvrz byla vyuţívána aţ do 16. století, od této doby byla úplně opuštěna a k dnešnímu dni se nedochovaly ţádné stopy. Dalším majitelem panství se stal Matyáš z Hartunkova. Ten si nechal vystavět novou tvrz v renesančním slohu. Dochovaným letopočtem o výstavbě tvrzi je rok 1570. Nový vlastník panství, kníţe Lichtenštejn, 14
nechal počátkem 18. století rekonstruovat tvrz na čtyřkřídlý zámek v barokním stylu. Tento zámek měl průčelí obrácené na jih. Po něm získal panství šlechtický rod Silva – Taroucca. Hrabě Emanuel Tellez Menezes pocházel ze starého portugalského rodu a patřil mezi jeho nejvýznamnější osobnosti. Rodu Taroucců patřil zámek aţ do roku 1945 a za dobu jejich vlastnictví se dočkal zámek a okolí největšího rozmachu. Nová rekonstrukce zámku, probíhající v letech 1839 – 1843, byla provedena v pozdně empírovém slohu. Druhá polovina 18. století se nesla v duchu modernizace a dalšího budování. Zaslouţil se o něj hrabě František Josef Silva– Taroucca, který nechal zřídit zámecký park. Ten se dochoval v prakticky nezměněné podobě aţ do dnešní doby a je volně přístupný veřejnosti. Rozprostírá se na ploše 20 ha. Zahrada má charakter anglického parku. Poslední výsadby se uskutečnily v průběhu 30. let 20. století a jednalo se převáţně o jehličnaté stromy. Jeho syn, Ervín Vilém, se zaslouţil o přestavbu rodového sídla do současné podoby. Hlavním architektem této rekonstrukce byl M. E. Zernek. V této době byla rovněţ vystavěna vyhlídková věţ a zahradní salet, později známý jako Mánesův pavilón. Josef Mánes pobýval v Čechách pod Kosířem s přestávkami v období let 1846– 1870. Jeho tvorba je velice úzce spjata s hanáckou krajinou a obcí samotnou. Taktéţ zdejší lid a rod Silva– Taroucca ovlivnil jeho díla. Z panského prostředí se často vydával na procházky a toulky přírodou do bliţšího i vzdálenějšího okolí, kde se nechával inspirovat místními lidmi. Tyto časté pobyty také dotvořily jeho povahu. Nezpychl v panské společnosti, ale vţdy byl nakloněn těm, se kterými si mohl pohovořit a setkat se jako se sobě rovnými, přestoţe to byl velice vzdělaný člověk. Jeho první potvrzená návštěva v Čechách pod Kosířem je mezi dny 16. - 18. února 1849. Během tohoto pobytu, který trval s krátkými přestávkami aţ do října 1850, vytvořil skvělé dílo „Líbánky na Hané“. Posledním majitelem panství, František Arnošt, zemřel v roce 1943. Ten se vţdy hlásil k české národnosti. V pozůstalostním řízení byl velkostatek dědicům rodu Silva– Taroucců navrácen československým státem. Toto se odehrálo v letech 1945– 1949. V následujících letech nebylo o zámek a zámecký park nijak zvlášť pečováno, a to 15
vedlo k jeho postupnému chátrání. Neutěšený a zanedbaný stav této vzácné přírodní památky vedl roku 1980 k vzniku iniciativy ze strany Muzea Prostějovska v Prostějově, které se začalo aktivně zajímat o zlepšení vzhledu zámku a parku a navrácení jeho zašlé slávy. Cílem bylo zahájení teoretické i praktické práce na obnově parku. Tato akce byla financována odborem kultury a školství v Prostějově. Podařilo se zachránit většinu stromů, keřů a ostatních dřevin, a dokonce byly vysázeny i nové cizokrajné dřeviny. To vše v duchu tehdejších dob a s důrazem na původní ráz parku. Zahrada nebyla nikdy zmenšena a všechny přirozené terénní a stavební aspekty byly zachovány, a to vše včetně návaznosti na zalesněný masiv Kosíře.[21, 32]
16
2 Potenciál cestovního ruchu Cestovní ruch představuje v současné době velmi významnou součást ekonomik hospodářsky vyspělých zemí. Pro rozvoj cestovního ruchu jsou rozhodující tři základní podmínky – bezpečnost v destinaci, dostatečný fond volného času obyvatel a úměrné disponibilní důchody. Rozvoj cestovního ruchu je podporován faktory, které souvisejí s růstem počtu obyvatelstva této planety, se zlepšováním jejich zdravotního stavu a se zvyšováním vzdělanosti, díky níţ jsou lidé schopni překonávat jazykové bariéry, jsou podněcováni k poznávání nových destinací, kultur a k proţití neobvyklých záţitků. Podnětem pro rozvoj cestovního ruchu je i narůstající globalizace, která je spojená se soustřeďováním lidí do velkých měst – aglomerací, s rozšiřováním moderních technologií, které umoţňují rychlou a bezproblémovou komunikaci a rychlé překonání vzdáleností (letadla). V hierarchii potřeb člověka se cestovní ruch postupně přesouvá z potřeb luxusních do potřeb běţných, které jsou nedílnou součástí spokojeného ţivota občanů. Cestovní ruch má multiplikační efekt na rozvoj národního hospodářství a zvyšuje zaměstnanost. Proto se stává důleţitým faktorem rozvoje oblastí.[10] Potenciál cestovního ruchu vyjadřuje komplexně hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu. Předpoklady jsou vyhodnoceny pomocí škály a odečítá se hodnota negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu. Do negativních faktorů bychom mohli zahrnout například stav ţivotního prostředí. Potenciál cestovního ruchu, tedy souhrn všech předpokladů má pro destinaci velký význam právě z hlediska cestování. Cestovní ruch přináší do destinace finanční prostředky. Destinace můţe zaţádat o finanční pomoc z EU nebo jiných organizací cestovního ruchu. Tyto předpoklady neboli faktory se podle P. Mariota dělí do tří skupin: lokalizační, realizační a selektivní.[11, 12] Lokalizační faktory zahrnují přírodní a společenské atraktivity. Tvoří základnu pro uspokojení moţné poptávky. O jejich vyuţití rozhodují zejména faktory realizační. Můţeme mezi ně zahrnout dopravu, ubytování a další sluţby. Mezi poslední faktory řadíme faktory selektivní, kam patří spolupráce, politická situace a vnímání místa turistou.[13]
17
2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady neboli faktory jsou faktory, které jsou dány územím a prakticky se nemohou změnit. Mezi ně patří především přírodní podmínky – reliéf, geologie, geomorfologie, klima, hydrologické poměry, přírodní atraktivity, fauna a flora, ale také společenské atraktivity. Společenské atraktivity vznikly činností člověka a patří mezi ně například památky, zvyky, festivaly, slavnosti, gastronomie apod. Z pohledu turisty jsou lokalizační faktory především „to, co vidí“. 2.1.1 Přírodní podmínky Obecně je nám známo, ţe čím příjemnější klima a vůbec exotická fauna, flora a terén, tím lepší předpoklady pro cestovní ruch. Proto cestovatelé vyhledávají oblasti pobřeţní, oblasti s geologickými zvláštnostmi, dobrými hydrologickými poměry a exotickou faunou a florou. Mezi výše zmíněné pobřeţní oblasti můţeme zařadit oblasti v okolí Středozemního moře. Geologické zvláštnosti můţeme najít i v České republice například CHKO Moravský kras a ve světě nejrozsáhlejší krasové oblasti: USA; jiţní Francie, jiţní Číny, Střední Ameriky, Turecka, Irska a Anglie. Zachovalou faunu a floru můţeme v České republice nalézt v NP Šumava, Podyjí, Českém Švýcarsku a v Krkonoších. Největší význam pak ale mají samozřejmě oblasti, které jsou neopakovatelné a výjimečné. Jsou ceněny jako součást celosvětového dědictví. Mezi další hodnocení můţeme zařadit ještě kategorii, která se vymyká zákonnému ochrannému opatření. Je to kategorie estetické dispozice krajiny. Estetická dispozice krajiny je vnímání zrakem (krása, šarm, půvab). Je nezbytnou sloţkou cestovního ruchu, který se zaměřuje na pohledové vjemy jako například pěší turistika, cykloturistika nebo běţkování.[13] 2.1.2 Společenské atraktivity Společenské atraktivity zahrnují památky včetně technických. Rozhodující význam mají ale jen ty nejcennější a nejproslulejší. Ostatní památky fungují jako doplňující atraktivity. Nejvýše postavené jsou památky zapsané v seznamu UNESCO, světového seznamu kulturního dědictví. V České republice je těchto památek celkem 12. Patří mezi ně:
18
Praha - historické centrum Telč - historické centrum Český Krumlov - historické centrum Ţďár nad Sázavou - Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Kutná Hora - historické centrum Lednicko - valtický areál Kroměříţ - areál Arcibiskupského zámku a Květné a Podzámecké zahrady Holašovice - unikátně dochovaná vesnice jihočeského typu Litomyšl - renesanční zámek a historické centrum města Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice Brno - vila Tugendhat Třebíč - románsko-gotická bazilika sv. Prokopa a ţidovská čtvrť Pro cestovní ruch jsou ale důleţité i události, festivaly, slavnosti, zvyky, obyčeje a samozřejmě gastronomie. V dnešní době roste také zájem o sportovní a zábavní akce a hlavně umělé atrakce, které zahrnují například lunaparky a aquaparky. Společenské atraktivity se váţou na hustotu osídlení. Čím více obyvatel v místě je, tím více společenských atraktivit je třeba. 2.1.3 Lokalizační předpoklady pro marketing destinací Lokalizační faktory předurčují do značné míry, jaký druh cestovního ruchu se bude v oblasti vyvíjet. Jestli se jedná o hornaté území s velkým mnoţstvím sněhu, kde lze provozovat zimní sporty nebo mírný terén vhodný pro pěší turistiku a cyklistiku. Pokud je oblast bohatá na vodu, nabízí se zde lázeňství. Současně je tímto do značné míry dáno, zda budou v oblasti probíhat krátkodobé aktivity nebo má oblast šanci na to stát se místem pro dlouhodobé pobyty a rekreaci. Pomocí lokalizačních předpokladů lze docílit rozlišení jednotlivých území: turistických regionů, oblastí a destinací.[13, 14] 19
2.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu. Realizační předpoklady umoţňují danou oblast dosáhnout dopravními prostředky a tak vyuţít ubytovacích a stravovacích zařízení regionu někdy téţ označované jako materiálně-technická základna cestovního ruchu. Bez vyhovující kapacity sluţeb není moţné technicky vyuţít potenciál území. Bez kvalitní nabídky sluţeb nelze ani dobře sestavit turistické produkty, a tím ani propagovat oblast na trhu. Bez kvality sluţeb i při uspokojující kapacitě není moţné ekonomický přínos cestovního ruchu udrţet. Pro hodnocení úrovně realizačních předpokladů se vyuţívají různé ukazatele – počet a skladba návštěvníků, počet ubytovacích kapacit, počet lůţek, velikost přepravních kapacit a jejich kvalita, občanská vybavenost (obchodní, směnárenské, bankovní sluţby), stupeň modernizace a restrukturalizace ubytovacích a stravovacích zařízení.[13, 15] 2.2.1 Doprava Doprava umoţňuje styk mezi výchozím místem turisty a navštěvovanou oblastí. Dále rozhoduje o vyuţívání regionu cestovním ruchem. Mezi klíčové otázky při rozhodování turisty patří jednoduchost, rychlost, pohodlnost a bezpečnost dopravy. Je pochopitelné, ţe čím větší vzdálenost má turista překonat, tím důleţitější je tato otázka dopravy. Pro většinu turistů je doprava nutné zlo. Proto by měly být starosti spojené s dopravou co nejmenší. Tomu mohou přispět hlavně organizátoři cestovního ruchu například tím, ţe hosty uvítají na letišti, nabídnou transfer z letiště do hotelu apod. Právě tyto sluţby paradoxně přinášejí do regionu peníze, a ne pohled na krásná panoramata, i kdyţ ta jsou samozřejmě cílem turisty. Čím dál více se volá po zeleném nebo také šetrném cestování. Velkou roli hraje také rozvoj cyklistiky, cykloturistiky i dalších šetrných způsobů dopravy. Stále častěji začínají cestovat jednotlivé páry, rodiny a malé skupiny do cca 20 osob. Na ústupu jsou velké skupiny 50 osob, jeţ se přepravují autobusy. Z hlediska „evropského“ turisty mají velkou výhodu destinace, které se nacházejí v blízkosti trasy dálnic. Jako příklad bych uvedla Šumavu, která je pohodlně dostupná pro nizozemskou klientelu po dálnici přes Německo. Dále se pro přepravu hojně vyuţívá vlaků. Pro destinaci je tedy výhodná blízkost stanice vlaků Eurocity nebo Intercity. Podobně lze vyuţívat i dálkových autobusů, ale ty nejsou u zahraniční klientely příliš oblíbené. 20
Pouţití místních vlaků nebo autobusů klienty spíše frustruje (málo spojů, špatná kvalita sluţeb, špatné dorozumívání cizími jazyky atd.). Místní vlakové a autobusové spojení lze ale dobře vyuţívat pro organizaci jednodenních výletů. 2.2.2 Infrastruktura služeb Pro vyuţití potenciálu cestovního ruchu území a maximalizaci efektů je důleţitá maximalizace těch sluţeb, které generují pro dané území příjmy. Patří mezi ně hlavně sluţby přepravní, ubytovací a stravovací. Infrastrukturu sluţeb můţeme hodnotit z více pohledů. Manaţer regionu i podnikatel budou infrastrukturu hodnotit jinak. Manaţer potřebuje například sestavovat profesionální turistické produkty, navrhovat navigační systémy nebo plánovat doplnění drobného inventáře. Naopak podnikatel potřebuje znát konkurenci, aby zaplnil mezeru na trhu novými atraktivitami. V souvislosti s infrastrukturou musí úřady čelit tlakům na povolení staveb v citlivých oblastech. Citlivé oblasti mohou být například národní parky. Je poměrně důleţité zjistit, ve které fázi se území nachází. Průběh ţivotního cyklu destinace lze nakreslit jako křivku, která podchycuje vývoj základních ukazatelů vývoje potenciálu a dopadů efektů cestovního ruchu v destinaci. Jedná se hlavně o vývoj hodnoty únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, objemu návštěvnosti, segmentační struktury z hlediska vzorce časoprostorového a spotřebního chování návštěvníka destinace.[13, 16]
2.3 Selektivní předpoklady Selektivní nebo stimulační předpoklady stimulují vznik a rozvoj cestovní ruchu. Lokalizační předpoklady jsou to, co turista vidí, realizační to, jak se vůbec turista na místo dopraví, bude mít kde přespat a najíst se. Poslední, selektivní předpoklady nám naznačují, jestli vůbec někdo přijede. „Dělí se: objektivní (např. vnitropolitická situace, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti, kvalita životního prostředí), subjektivní (např. módnost, vliv reklamy a propagace, vlastní zážitky)“ [13, 15]
21
Do skupiny objektivních faktorů můţeme zařadit: Politické faktory – je poměrně logické, ţe se cestovní ruch ve větší míře rozvíjí v mírovém uspořádání světa. Dále záleţí také na vnitropolitické situaci dané země a na uspořádání politického systému. Ţivotní úroveň a fond volného času – cestovní ruch vzrostl díky trendu zkracování pracovní doby a prodluţování dovolených. V dnešní době si také zámoţnější páry mohou dovolit luxusnější dovolenou. Ţivotní prostředí – vzrůstá trend forem venkovského cestovního ruchu nebo zdravotně orientovaného (lázeňského) cestovního ruchu, ať uţ jako individuální rekreace nebo organizované lázeňské pobyty, ozdravné pobyty a školy v přírodě. Tuto formu cestovního ruchu vyhledávají hlavně lidé z oblastí se špatným ţivotním prostředím. Demografická struktura – zde je zahrnuta zejména mentalita, zvyky, vzdělanost, věkové sloţení, porodnost, úmrtnost, charakter osídlení a jiné. Do skupiny subjektivních předpokladů patří např.: psychologické pohnutky (záţitky a zkušenosti, znalosti o místních kulturách, vliv reklamy a propagace na jednotlivce apod.), kterými je ovlivňováno rozhodování jednotlivce nebo skupiny obyvatel k účasti na cestovním ruchu a k výběru destinace pro cestovní ruch. Velkou roli zde hraje propagace, reklama, zkušenost, módnost apod.[15]
22
3 Potenciál cestovního ruchu v obci Čechy pod Kosířem Předchozí kapitola pojednávala o obecných předpokladech cestovního ruchu. Tato kapitola se zabývá předpoklady cestovního ruchu přímo v oblasti, kterou jsem vybrala. Jako v předchozí kapitole vyhodnocuji předpoklady lokalizační, realizační a selektivní. Pro přesnější orientaci bych ještě ráda uvedla přesnou lokalizaci obce: „Území
obce: Čechy pod Kosířem
Správní obvod 2: Prostějov Správní obvod 3: Prostějov Území NUTS 4: Okres Prostějov Území NUTS 3: Olomoucký kraj Území NUTS 2: Střední Morava Turistická oblast: 36 Střední Morava - Haná Turistický region: Střední Morava”[19] Obec se pozvolna stává kulturním a společenským centrem Hané. Má k tomu všechny předpoklady. V obci je zámecký areál s přilehlým parkem, muzeum historických kočárů a hasičské muzeum. V červnu byla nově otevřena rozhledna na Velkém Kosíři. Na katastru obce se nachází zhruba 20 památek, z nichţ k nejvýznamnějším patří kostel sv. Jana Křtitele se sochami sv. Petra a sv. Pavla. V obci se nachází také nově opravená kaplička sv. Floriána, kaplička sv. Josefa, čtyři kamenné kříţe z 18. století. Fara z roku 1771 je nejstarší stavbou v obci.[30]
3.1 Lokalizační předpoklady v obci Čechy pod Kosířem Lokalizační předpoklady zahrnují přírodní poměry a společenské atraktivity. Přírodní poměry můţeme rozdělit na reliéf, klima, hydrosféru (fauna, flora) a ochranu přírody. Společenské atraktivity potom na kulturní památky, kulturní a zábavní zařízení a sportovní či jiné akce.
23
3.1.1 Přírodní poměry 3.1.1.1 Reliéf Vesnice leţí severozápadně směrem od Prostějova ve vzdálenosti zhruba 12 km. Poblíţ obce se tyčí výše zmíněný vrch Velký Kosíř, jehoţ nadmořská výška je 443 m. n. m. [5] Místní mu s oblibou přezdívají "Hanácký Mont Blanc". Oblast Hané je typická pro své rozsáhlé roviny a absenci vrchů, proto není s podivem, ţe Velký Kosíř je nejvyšším hanáckým vrcholem. Onen vrch je součástí přírodního parku nesoucí stejné jméno.[6] Traduje se pověst, ţe název "Kosíř" získal vrch podle svého tvaru připomínající kosu, skutečnost je však taková, ţe své jméno získal podle stejnojmenného nástroje, který se v minulosti pouţíval k odřezávání hroznů vinné révy.[7] 3.1.1.2 Klima Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 8 °C. Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi -4 °C a -2,5 °C. Průměrná teplota nejteplejšího měsíce července se pohybuje kolem 18,5 °C. Nástup dní s denní teplotou nad 10 °C začíná koncem dubna a končí v říjnu. Podzim zde bývá velmi příznivý. Pravděpodobné datum prvního mrazového dne je 11. října. Zima je na Drahanské vrchovině poněkud tuţší s větším mnoţstvím sněhu.[1] 3.1.1.3 Hydrosféra Obcí protéká Český potok, Pěnčínský potok a Stříbrný potok. Nejvýznamnějším tokem v obci je právě Český potok. Český potok (nazývaný také Vyklička) pramení v nadmořské výšce 311 m a protéká obcemi Sluţín, Stařechovice, Čelechovice na Hané, Kostelec na Hané, Smrţice a Drţovice, kde ústí do Romţe. Délka toku je cca 13,7 km. Plocha povodí je zhruba 48,9 km2. Z hlavních přítoků do Českého potoka zaúsťuje na levém břehu Pěnčínský potok dlouhý 11,348 km. Pěnčínský potok se do potoka Českého vlévá v obci Čechy pod Kosířem. Na pravém břehu ve Stařechovicích ústí Stříbrný potok dlouhý cca 7,723 km. Potoky se nacházejí v blízkosti Velkého Kosíře, a proto bývají při deštích naplněny velkým mnoţstvím vody a často hrozí záplavy pro občany obce. V areálu zámeckého parku jsou 2 rybníky, které vybudoval rod SilvaTarouca.[17]
24
Poslední významnější povodně zasáhly obec Čechy pod Kosířem v roce 2008 a 2010. Při povodních došlo vţdy nejdřív k záplavám způsobených přesunem z okolních rozsáhlých zemědělských pozemků. Intenzivní deště s dlouhým trváním pak ohroţují domy v obci.[18] 3.1.1.4 Biosféra Čechy pod Kosířem se mohou pochlubit velmi vzácnými dřevinami. Právě s těmito dřevinami zaloţil park ve třicátých letech 19. století František Josef I. Silva Tarouca. V jeho díle dále pokračoval hrabě František Josef II. (jeho bratr Arnošt byl tvůrcem parku v Průhonicích) a obohatil výše zmíněný park o velké mnoţství exotických dřevin. Díky jejich znalostem z dendrologie vznikl v obci přírodní park, jehoţ rozloha je více neţ 20 ha.[20] Při podrobném dendrologickém průzkumu se zjistilo, ţe v parku roste 64 taxonů jehličnanů a 163 taxonů listnatých dřevin. Vlivem nedokonalé údrţby parku se ale počet taxonů výrazně zmenšil ochuzením keřového patra. I přesto zde můţeme nalézt dřeviny ze všech koutů světa. Z jehličnatých stromů má v parku zastoupení mnoho stromů ze Severní Ameriky jako například: jedle stejnobarvá, smrk pichlavý, borovice osinatá, borovice hedvábná, borovice těţká, douglaska menziesova, jedlovec kanadský, zerav západní a řasnatý. Dále zde roste také smrk východní pocházející z Kavkazu. Velmi vzácná je borovice rumelská, která je u nás pěstovaná velmi vzácně. A borovice limba, která roste velmi špatně a v parku je pouze jeden exemplář. Z listnatých dřevin pochází také spousta exemplářů ze Severní Ameriky. Patří mezi ně javor jasanolistý, stříbrný, dlanitolistý.[21] 3.1.1.5 Ochrana přírody S ohledem na ochranu přírody patří prostějovský okres, do kterého spadá obec Čechy pod Kosířem k nejlépe prozkoumaným územím na Moravě. Mezi chráněné zámecké parky a zahrady patří Čechy pod Kosířem, Přemyslovice, Brodek u Prostějova, Laškov, Krakovec, Výšovice, Hrubčice.[1] Obec má vypracovaný územní plán, ve kterém zaměřuje svou pozornost hlavně na přírodní park Velký Kosíř, přírodní rezervaci Andělova zmola a snaţí se respektovat
25
ochranu, která vyplývá z vymezení soustavy NATURA 2000 zaměřené na zámek v Čechách pod Kosířem. 3.1.2 Společenské atraktivity 3.1.2.1 Kulturně-historické památky 3.1.2.1.1 Zámek v Čechách pod Kosířem Nejdůleţitější historickou památkou v Čechách pod Kosířem je zámek. Klasicistní zámek obklopený přírodně krajinářským parkem má rozlohu 21,5 ha a patří k nejcennějším objektům historické zeleně na Moravě. Zámek je spjat se šlechtickým rodem Silva-Tarouca. Přítelem hraběcí rodiny byl slavný český malíř Josef Mánes. Ten Čechy pod Kosířem pravidelně navštěvoval a tvořil zde svá díla v letech 1849– 1871. V současné době zámek se rekonstruuje. Prohlídková trasa by měla být veřejnosti zpřístupněna zřejmě v roce 2015. Zámecký park je moţno navštívit denně od 8 do 18 hodin.[22] 3.1.2.1.2 Rozhledna Velký Kosíř Dřevěná rozhledna měřící 25 m byla postavena v roce 1927 Klubem československých turistů. Býval to cíl častých vycházek. Stabilita dřevěné stavby nebyla nejlepší, a proto byla strţena v roce 1939.[1] Po letech byly vyslyšeny hlasy obyvatel obce a byla navrhnuta zbrusu nová rozhledna na úplně stejném místě. Nová rozhledna vypadá jako komolý kuţel dřevěné konstrukce, posazený na nízkém, kamenem obloţeném soklu. Vyhlídková plošina kruhového půdorysu je zakončena stříškou. V přízemí se nachází WC pro návštěvníky, prodejna suvenýrů a nádrţe na uţitkovou vodu. Díky změně výsadby z jehličnatých, na vhodnější listnaté stromy menšího vzrůstu, je moţné vychutnat si pohled na okolí, který se návštěvníkům nabízí. Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo 3 mil. Kč podpory k 31. 7. 2012. Zahájení výstavby proběhlo 12. října 2012 v 16.00 hodin a slavnostní otevření se konalo 22. června 2013. Pro dárce byl navrţen prodej jednotlivých schodů, který je i doteď velmi úspěšný.[23]
26
3.1.2.2 Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce 3.1.2.2.1 Hasičské muzeum R. A. Smekal Hasičské muzeum funguje od 5. července 2000. Bylo postaveno při příleţitosti 125. výročí zaloţení Sboru dobrovolných hasičů v obci. Historie muzea je zaloţena na dobrovolné práci místních hasičů. Muzeum bylo vystavěno na místě tehdejší slavné továrny na výrobu hasičské techniky rodiny Smekalů. Byla to první výrobna hasičské techniky v tehdejším Rakousku-Uhersku. Vyráběly se např. cisterny, čisticí vozy, návěsy atd. Muzeum je rozděleno na dvě odlišné části. První část je věnována obci a její historii. Zvláštní pozornost je věnována písemnostem a pamětihodnostem, které se vztahují se k častým pobytům významného českého malíře Josefa Mánesa a k dlouholetým majitelům českého panství portugalskému rodu Tarouců, kteří se nejvíce v minulosti zaslouţili o rozvoj obce Čechy pod Kosířem. Druhá část je zaměřena na hasičské hnutí, jeho historii a výrobní program bývalé továrny. Základní vstupné do muzea je 30 Kč a otevírací doba je od 1. 4. do 31. 10., od pátku do neděle a v hlavní sezoně, která je od 1. 6. do 31. 8 kaţdý den kromě pondělí.[24] 3.1.2.2.2 Muzeum historických kočárů Muzeum historických kočárů nemá v obci dlouhou historii, nicméně je to největší atraktivita, která přitahuje čím dál více turistů. Muzeum bylo otevřeno 11. 7. 2009 a to pouze jedním člověkem. Zakladatelem muzea je Václav Obr, který se narodil 11. 7. 1967 v Prostějově. Začal s postupným opravováním kočárů a později s jejich restaurováním. Po čase obdrţel licenci restaurátora a pořádal nejrůznější akce, které se týkaly historických kočárů. Jezdil po vesnicích a hledal historické kočáry. Jak on sám řekl: „Nejdříve to byl můj koníček, poté zaměstnání a teď vím, že je to mé poslání.“ Muzeum historických kočárů začal budovat Václav Obr vlastními silami, tudíţ svépomocí a financoval ho ze svých celoţivotních úspor a z vykonávané práce, neboť byl a stále je řemeslník. Později tuto myšlenku - zbudovat muzeum kočárů podpořila samotná obec Čechy pod Kosířem, Olomoucký kraj, Evropská unie a mnoho dalších. Do stálé expozice patří největší sbírka kočárů v celé České republice. K letošnímu roku je jich více neţ 50. Kočáry jsou zrestaurované, ale i v původním stavu. Součástí prohlídky je i restaurátorská dílna. V roce 2012 byl slavnostně otevřen i depozitář, ve kterém byl odhalen největší smuteční kočár všech dob, který Václav Obr zrestauroval. 27
Za zmínku určitě stojí i to, ţe jeden z Obrových kočárů se objevil ve filmu princezna Sissi, který se natáčel ve Vídni. Prohlídka muzea bývá s komentářem samotného zakladatele, a jelikoţ je to velmi poutavé, mnoho turistů se opakovaně do muzea vrací. Muzeum historických kočárů nabízí i doprovodné sluţby s kočáry na svatby a různé akce. Vstupné je 60 Kč a otevírací doba je denně od 9.00 hod. do 17.00 hod. kromě pondělí. Václav Obr je kromě vedení muzea angaţuje i v pořádání kulturních a společenských akcí, kterou je například Josefkol.[25] 3.1.2.2.3 Josefkol "Josefkol" se díky svým příznivcům umístil na 3. místě za výjimečný počin v oblasti kultury za rok 2012, kterou vyhlásil Olomoucký kraj.[25] Josefkol je festival, který přináší neobvyklou prohlídku kočárů jiţ šestým rokem. Rok od roku stoupá jeho obliba, jelikoţ je to mezinárodní festival, na kterém se zásadně neobjevuje ţádná replika, ale pouze zrestaurované kousky. Nejstarší kočár, který se na akci představil, oslavil přes dvě stě let. Kaţdý rok je věnován jednomu století. Letošní rok byl ve stylu 18. století, loni se představily kočáry ze století 19. a o rok dříve se festival věnoval renesanci. Název akce vznikl spojením jména sv. Josefa, patrona řezbářů, a nejdůleţitějšího vynálezu - kola. Mezinárodní festival Josefkol představuje přesně devatenáct řemesel, která jsou nezbytná k výrobě či opravě kočáru. Jde o kováře, sedláře, řezbáře aj. Kolářů je posledních pět v celé republice, v celé zemi působí také poslední lampář. I proto je tato akce v Čechách pod Kosířem tak oblíbená. Josefkol je zřejmě událost, která přitahuje do obce nejvíce turistů a začíná přitahovat i turisty z cizích zemí. Během jednoho víkendu, kdy se tato událost koná, sem přijíţdějí tisícovky turistů.[26]
28
3.1.2.2.4 Sportovní a zábavní zařízení a akce Z lázní do lázní je jedna z dalších akcí, která přitahuje turisty do obce. Je to rallye veteránů, která vede ze Skalky do Slatinic právě přes obec Čechy pod Kosířem. Rallye se letos konala jiţ devátým rokem. Na sportovní soutěţi nerozhoduje maximální rychlost vozidel, ale jezdec musí dodrţet průměrnou rychlost a to maximálně do 60 km/hod. Tuto rychlost si jezdec určí sám a oznámí před zahájením soutěţe pořadatelům. Trasa měří 44,89 km a vede po silnicích prostějovského a olomouckého okresu. Jelikoţ se jedna z povinných zastávek soutěţících koná právě v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem, mají moţnost jak soutěţící tak turisté moţnost navštívit síň Josefa Mánesa. Celá soutěţ je doplněna mnoha doprovodnými akcemi, a právě proto je tato akce velmi oblíbená pro všechny věkové skupiny.[27]
3.2 Realizační předpoklady v obci Čechy pod Kosířem 3.2.1 Doprava V Čechách pod Kosířem nefungují všechny typy dopravy, které známe. Turisté se ale mohou do obce dopravit osobními automobily, veřejnou dopravou a vyuţitím kombinované dopravy. V roce 1924 zavedl autobusovou dopravu Ignác Zavadil. Tento autobus jezdil dvakrát denně na trati Laškov-Prostějov a jedenkrát denně Přemyslovice-Čechy-Prostějov. Autobus vyjíţděl v 6.00 a vracel se 13.30 zpět. Jeden lístek z Čech do Prostějova stál 3,50 Kč za osobu. V roce 1961 bylo zahájeno autobusové spojení ČSAD. Dnes jezdí autobusy po půl hodině.[2] Většina místních obyvatel ale vlastní osobní automobily a nejsou tedy na veřejné dopravě závislí. Zdejší silnice jsou ale bohuţel hlavně III. Třídy, a většina z cest, které vedou do obce, jsou navrţeny na opravu a rekonstrukci. Nicméně se obec nachází v blízké dostupnosti s Prostějovem a Olomoucí. Obě města mají návaznost na rychlostní silnici R46. Parkoviště v obci se nachází v prostoru náměstí Svobody a před kostelem. Bohuţel kapacita parkovišť je velmi nevyhovující vzhledem k počtu návštěvníků, kteří do obce přijíţdějí. Tento problém začal gradovat hlavně po otevření rozhledny na Kosíři. Obec má proto v plánu vybudovat záchytné parkoviště při vjezdu do obce. 29
Pozemek o výměře zhruba 6 000 metrů mají v podstatě nachystaný, ale vlastní vybudování parkoviště z důvodů nedostatku financí nezvládají. Snaţí se proto dohodnout s Olomouckým krajem, který je vlastníkem místního zámku s přilehlým 20 hektarovým parkem. Určitě by toto parkoviště z větší míry vyuţíval právě Olomoucký kraj pro návštěvníky zámeckého areálu, který právě prochází rozsáhlou rekonstrukcí a jeho část má být otevřena během roku 2015.[28, 30] Ţelezniční trať obcí neprochází. V době, kdy se začala výstavba lokálních ţelezničních tratí, nabídli tehdejšímu pánovi českého panství, ţe trať povede i přes Čechy pod Kosířem. Ten však odmítl a přes potřeby přímé dopravy nepovolil její vybudování, snad i pro finanční nákladnost.[2] Další moţností je vyuţít cyklostezek. Příkladem můţe být trasa č. 6034 z Těšetic do Čech, která měří 17,7 km a je střední náročnosti.[29] 3.2.2 Infrastruktura služeb 3.2.2.1
Ubytovací a stravovací služby
V obci se nachází penzion Mánes, který je pojmenován po slavném malíři, který zde pobýval. Penzion má šest pokojů a ubytovnu pro větší skupiny lidí, která je vhodná pro soustředění, dětské akce a svatby či rodinné oslavy. Všechny pokoje mají vlastní WC a koupelnu se sprchovým koutem. Pokoje jsou vybaveny televizí a WIFI. Některé pokoje mají terasu s výhledem na Kosíř. Cena za dvoulůţkový pokoj je 700 Kč. Třílůţkový pokoj vyjde na 1000 Kč, čtyřlůţkový na 1200 Kč a pětilůţkový na 1300 Kč. Pokoj v ubytovně vyjde na 250 Kč. Penzion poskytuje polopenzi za 180 Kč a plnou penzi za 220 Kč.[31] Ubytovací kapacita je nevyhovující vzhledem k tomu, ţe do obce přijíţdějí stovky turistů a musejí vyuţívat ubytovacích kapacit v okolí obce nebo dokonce v Prostějově. Stravovací sluţby zajišťuje restaurace v penzionu Mánes a hostinec „ U Eliášů“. Vzhledem k potenciálu obce je úroveň poskytovaných sluţeb v obci nevyhovující.
30
3.2.3 Turistické informační centrum Informační centrum se nachází v multifunkční budově, která byla otevřena v roce 2010 a slouţí ke sportovním a kulturním potřebám obce. V informačním centru jsou k dispozici prospekty a letáky o atraktivitách v obci i blízkém okolí. Informační centrum poskytuje informační materiály vydávané hromadně Olomouckým krajem a letáky vydané obcí, Regionem Haná, Mikroregionem Kosířsko a provozovateli muzeí v Čechách pod Kosířem. Informační centrum ovšem není zapsáno v oficiální databázi Olomouckého kraje, protoţe neplní všechny legislativní náleţitosti kladené na tato zařízení.
3.3 Selektivní předpoklady v obci Čechy pod Kosířem 3.3.1 Objektivní předpoklady Objektivní předpoklady zahrnují politické faktory, ţivotní úroveň obyvatel, ţivotní prostředí a demografii. Jedním z velkých problémů obce je zvyšující nezaměstnanost. Obec poskytuje jen velmi málo pracovních příleţitostí. V okresním městě to není o moc lepší. Starosta doufá, ţe nějaká pracovní místa přinese znovuotevření zámecké expozice. Co se týče ţivotního prostředí, je odpadové hospodářství na velmi dobré úrovni. Obec má také velmi dobře zpracovaný povodňový plán.[30] 3.3.2 Subjektivní předpoklady Mezi subjektivní faktory patří záţitky, znalosti, propagace a reklama. Reklama a propagace obce není na dobré úrovni, respektive obec se organizací cestovního ruchu nezabývá. Chybí čas a prostředky. Webové stránky jsou ale zpracovány velmi kvalitně. Návštěvníci mohou na internetových stránkách obce nalézt veškeré informace o obci, sluţbách a hlavně o kulturních akcích pořádaných obcí nebo jinými subjekty v obci.
31
4 Výzkum Obsahem praktické části této bakalářské práce bylo dotazníkové šetření. Cílem mého šetření bylo zhodnocení Čech pod Kosířem, jako destinace cestovního ruchu tzn. zhodnocení sluţeb cestovního ruchu, které obec nabízí. Chtěla jsem zjistit, zda lidé vůbec znají turistickou oblast Čechy pod Kosířem, a pokud ano, tak které atraktivity podle nich přitahují nejvíce turistů a s čím byli turisté spokojeni a s čím byli naopak nespokojeni. Dotazník byl sloţen z 16 otázek. Jiţ první otázka byla segmentační. To znamená, ţe kdo oblast nenavštívil, neodpovídal na specifické otázky, ale vyplnil pouze kartografické otázky týkající se bydliště, pohlaví, věku a vzdělání. Dotazník se skládá z otevřených, uzavřených i škálových otázek. Jelikoţ se ve své práci zaměřuji pouze na české turisty, dotazník byl vyhotoven pouze v českém jazyce. Celý dotazník v původní verzi přikládám v příloze této bakalářské práce. Dotazník měl časovou náročnost pro návštěvníka zhruba pět minut. Dotazník byl k dispozici v online formě od července roku 2013 do října roku 2013. Před zhodnocením dotazníku jsem definovala hlavní hypotézu. H0: Předpokládáme, ţe obec Čechy pod Kosířem je turistům více neznámá, neţ známá i přes veškerý potenciál, který má. Celý výzkum byl podkladem pro SWOT analýzu. Reprezentativní vzorek pro Českou republiku je mezi 1000 a 1200 respondenty. Mně se podařilo shromáţdit celkem 342 dotazníků. Některé dotazníky byly bohuţel neúplně vyplněny a některé dotazníky jsem musela vyřadit, abych docílila rovnoměrného počtu muţů, ţen apod. Chtěla jsem, aby pohlaví, věk a vzdělání odpovídalo populaci.
4.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření V dotazníku byly faktografické otázky umístěny aţ na konec, aby respondenta neodrazovaly od vyplnění. Ve vyhodnocení umisťuji tyto otázky na začátek.
32
Graf č. 1
Pohlaví
žena 51%
muž 49%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Podařilo se mi shromáţdit víceméně stejné mnoţství odpovědí od ţen i muţů, aby dotazník odpovídal populaci v naší republice. V České republice je poměr ţen 48,96 % a poměr muţů 51,04%. V mém šetření je poměr ţen 51 % a muţů 49 %, coţ odpovídá. Z počtu 301 respondentů je to tedy 153 ţen a 148 muţů. Graf č. 2
Věk 1.
do 19 let
2.
20– 29 let
3.
30 – 39 let
4.
40 – 49 let
5.
50 – 59 let
6.
60 a více let
23%
20% 14%
13% 13%
17%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 33
Věkové rozdělení jsem se také snaţila drţet v rámci populace České republiky, a proto jsem vyřadila z původních 342 respondentů 41 respondentů, aby se nezkreslily výsledky, a neodpovědělo mi například 50% seniorů nebo 100 % studentů. Do 19 let odpovědělo na dotazník 20 % respondentů, mezi 20–29 lety odpovědělo 14% respondentů, mezi lety 30–39 odpovědělo 17 procent respondentů, mezi lety 40–49 odpovědělo na dotazník 13 % respondentů, mezi lety 50–59 odpovědělo 13% respondentů a od seniorů jsem obdrţela 23 % vyplněných dotazníků. Graf č. 3
Vzdělání 1.
základní
2.
středoškolské bez maturity
3.
středoškolské s maturitou
4.
vysokoškolské
15% 34%
16%
35%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Na dotazník odpovědělo 16 % respondentů, kteří mají základní vzdělání, 35 % respondentů, kteří mají středoškolské vzdělání bez maturitní zkoušky, 34 % respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou a 15 % respondentů ukončilo své vzdělání vysokoškolským titulem. I tyto údaje jsou procentuálně víceméně shodné s parametry populace v České republice.
34
Graf č. 4
Z jakého kraje pocházíte?
14 26 8
6
11
31
9
73
53
7
41
6
1.
Hlavní město Praha
2.
Jihočeský kraj
3.
Jihomoravský kraj
4.
Karlovarský kraj
5.
Královéhradecký kraj
6.
Liberecký kraj
7.
Moravskoslezský kraj
8.
Olomoucký kraj
9.
Pardubický kraj
10.
Plzeňský kraj
11.
Středočeský kraj
12.
Ústecký kraj
13.
Vysočina
14.
Zlínský kraj
7
9
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 V reprezentativním výzkumu by se měly údaje o pohlaví, věku a vzdělání shodovat s údaji v České republice. Údaje o bydlišti uţ nejsou relevantní. Odpovědí se mi tedy dostalo nejvíce z Olomouckého kraje (53 respondentů – 18 %), protoţe Čechy pod Kosířem spadají pod tento kraj a z Jihomoravského kraje (73 respondentů – 24 %), protoţe to je místo mého bydliště a právě tam bylo vysoké procento návratnosti dotazníků.
35
Graf č. 5
Navštívila/a jste obec Čechy pod Kosířem? ano 35% ne 65%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Navštívil/a jste obec Čechy pod Kosířem? Tato otázka větví respondenty na ty, co oblast navštívili a pokračují ve vyplňování dotazníku, a na ty, co oblast nenavštívili a tudíţ pro ně vyplňování dotazníku končí. Uţ z této otázky vidíme, ţe oblast navštívilo pouhých 35 % respondentů, coţ je 106 respondentů. Zbylých 65 % (195 respondentů) oblast nenavštívilo. Je zajímavé, ţe nejvíce respondentů pochází z olomouckého a jihomoravského kraje a přesto respondenti oblast nenavštívili. Tato otázka vyřadila 195 respondentů, kteří Čechy pod Kosířem nenavštívili. V dalších grafech budeme kalkulovat se 106 respondenty, kteří obec navštívili. Graf č. 6
Která atraktivita podle Vás přitahuje nejvíce turistů? rozhledna Velký Kosíř 27%
hasičské muzeum 8%
jiné 2%
komplex zámku a parku 13%
muzeum historických kočárů 50%
36
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Která atraktivita podle Vás přitahuje nejvíce turistů? Tato otázka zjišťuje, která atraktivita do obce přitahuje nejvíce turistů. Na výběr měli respondenti několik moţností: muzeum historických kočárů, komplex zámku a parku, hasičské muzeum, rozhledna Velký Kosíř a moţnost jiné, kde měli respondenti moţnost vypsat vlastní myšlenku. 53 respondentů ze 106, coţ je 50 % nejvíce láká muzeum historických kočárů. Na druhém místě je to nově otevřená rozhledna Velký Kosíř s 27 % (29 respondentů). Na třetím místě je to komplex zámku a parku s 13 % (14 respondentů), dále hasičské muzeum s 8 % (8 respondentů) a 2 % respondentů (2 lidé) odpověděli jiné – boţí muka. Z toho vyplývá, ţe muzeum historických kočárů otevřené v roce 2009 láká a přitahuje do obce nejvíce turistů. Graf č. 7
Znáte kulturní akci Josefkol? ne 30%
ano 70%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Znáte kulturní akci Josefkol? Tato otázka navazuje na otázku předchozí, která se váţe k muzeu historických kočárů.
Na výběr byli pouze moţnosti ano, ne. Ze 106
respondentů zná jednu z největších akcí v obci, která přitahuje turisty i ze zahraničí, 74 respondentů, coţ je 70 %. Zbylých 30 % (32 respondentů) akci nezná. Je to dle mého názoru dobrý výsledek, ţe více neţ polovina turistů, kteří obec navštívili, zná jednu z největších kulturních akcí v obci. 37
Graf č. 8
Co této obci podle Vás nejvíce schází?
1. rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení 2. větší péče o památky a turistické atraktivity 6%
7%
20%
10%
3%
3. více informačních center s propagačními materiály
4% 18% 32%
4. kvalitnější dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště, servis) 5. lepší dostupnost hromadnými dopravními prostředky 6. vybavenost pro sportovní vyžití, sportovní areály, koupaliště 7. centra
společenská a zábavní
8.
atrakce pro děti
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf č. 8 nám ukazuje, co turistům v obci nejvíce schází. Na výběr měli respondenti 8 moţností: rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení, větší péče o památky a turistické atraktivity, více informačních center s propagačními materiály, kvalitnější dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště, servis), lepší dostupnost hromadnými dopravními prostředky, vybavenost pro sportovní vyţití, sportovní areály, koupaliště, společenská a zábavní centra. Největším problémem v obci je podle respondentů (32 %, 34 respondentů) dopravní infrastruktura, která zahrnuje silnice, parkoviště a servis. 38
Dalším z problémů je nabídka ubytování a stravování, to si myslí 20 % - 21 dotázaných. 18 % - 19 dotázaných není spokojeno s dostupností hromadnými dopravními prostředky. 10 % respondentů není zcela spokojeno s vybavením pro sportovní vyţití. 7 % respondentů do dotazníku uvedlo, ţe je málo míst s atrakcemi pro děti. Nejmenším problémem v obci je podle respondentů informační centrum s propagačními materiály (4 % respondentů) a péče o památky a turistické atraktivity (3 % dotázaných). Graf č. 9
Propagace destinace je na velmi dobré úrovni. (Ohodnoťte hypotézu) 45
42
40 35 35 30 25 20
16
15 9
10 5
4
0 1.
Naprosto souhlasím
2.
Spíše souhlasím
3.
Nevím
4. Spíše nesouhlasím
5.
Naprosto nesouhlasím
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 V dotazníku byla obsaţena také jedna hypotéza. Zajímalo mě, jestli ji respondenti vyvrátí nebo ne. Respondenti měli hypotézu ohodnotit podle předem určených parametrů. Hypotéza zněla: Propagace destinace je na velmi dobré úrovni. 42 dotázaných s hypotézou spíše nesouhlasí, 16 dotázaných naprosto nesouhlasí. 35 dotázaných nevědělo, jak odpovědět. Pouhých 13 respondentů si myslí, ţe propagace obce je na dobré úrovni, z čehoţ 4 dotázaní naprosto souhlasili s tvrzením a 9 dotázaných spíše souhlasilo.
39
Graf č. 10
Doporučili byste návštěvu obce pod Kosířem svým přátelům? nevím 32%
ne 7%
ano 61%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Doporučili byste návštěvu obce Čechy pod Kosířem svým přátelům? Respondenti měli na výběr tři moţnosti: ano, ne, nevím. Z výše uvedeného grafu vidíme, ţe 61 % dotázaných by doporučilo návštěvu obce svým přátelům, coţ je dobrý ukazatel. 32 % dotázaných nevědělo a pouhých 7 % respondentů by návštěvu nedoporučovalo ostatním. To je velmi dobrý výsledek, který značí, ţe turisté, kteří obec navštívili, mají kladný pocit z návštěvy. Další otázka vyţadovala od respondentů jejich vlastní odpověď. Otázka zněla: Co bylo důvodem Vaší návštěvy obce Čechy pod Kosířem? Jelikoţ odpovědi respondentů byly velmi odlišné, nelze je zpracovat do grafu. V odpovědích se objevovalo muzeum historických kočárů, zámek a přilehlý park, nově otevřená rozhledna, Velký Kosíř, kostel, boţí muka, pěší túra a cyklistický výlet, ale také návštěva známých a rodiny.
40
Graf č. 11
Jak jste se o obci dozvěděli? z internetu 12%
jiné 14%
z TV, rozhlasu, tisku 6%
z inf. centra 9%
od přátel, známých, r odiny 59%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Jak jste se o obci dozvěděli? Respondenti měli na výběr několik moţností: od přátel, známých, rodiny, z internetu, z TV, rozhlasu, tisku, z informačního centra nebo jiné. Z grafu vyplývá, ţe nadpoloviční většina, tedy 59 % dotázaných se o obci dovědělo od přátel a známých. 12 % dotázaných se o obci dověděli díky internetu, 9 % z informačních center, 6 % z tisku a 14% dotázaných uvedlo jako odpověď jiné. Díky tomuto se můţeme domnívat, ţe propagace a marketing jsou obci neznámé. I kdyţ jsou internetové stránky přehledné a velmi dobře zpracované, je málo ostatních aspektů, které by obci zviditelňovaly.
41
Graf č. 12
Jaký dopravní prostředek jste použili? kombinovaná doprava 12%
osobní automobil 37%
kolo 20%
autobus 31%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 V grafu č. 12 můţeme vidět výsledky otázky: Jaký dopravní prostředek jste pouţili? V této otázce měli respondenti uvést, jakou formu dopravy pouţili, abyste se do obce dostali. 37 % dotázaných neboli 39 respondentů vyuţilo k dopravě osobního automobilu, 31 % se do obce dopravilo pomocí hromadné dopravy, čili autobusu, 20 % vyuţilo cyklistických stezek a 12 % se rozhodlo dopravu zkombinovat – např. vyuţitím vlakové dopravy do Olomouce a z Olomouce autobusem do Čech pod Kosířem. Další moţností je cestovat do Prostějova autobusem a odtud jet na kole. Takových moţností je samozřejmě víc. Z této otázky tedy usuzujeme, ţe nejčastějším dopravním prostředkem je tedy osobní automobil.
42
Graf č. 13
Se kterými prvky nabídky obce jste spokojeni? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
42 38
3
9 1
5 4
4
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Otázka č. 13 zjišťovala, s čím jsou turisté v obci spokojeni. Na výběr bylo několik moţností. 42 dotázaných (40 %) je nejvíce spokojeno s dostupností informací v obci. Hned vzápětí 38 respondentů udalo kulturní akce, coţ bylo 36 % z celku. Informace v destinaci a kulturní akce shledávají respondenti jako nejlepší. Minimální procenta obdrţel zbytek nabídky. 9 respondentů je spokojeno s informacemi dostupnými před příjezdem do destinace. Dalších 9 respondentů shledává jako kvalitní ubytovací zařízení. 5 respondentů je spokojeno se stravovacími sluţbami, 4 respondenti jsou spokojeni s nabídkou obchodů a další 4 dotázaní jsou spokojeni s ubytovacími kapacitami v obci. Nejméně respondentů bylo spokojeno s dopravní dostupností (3 respondenti) a nabídkou parkovišť (1 dotázaný). Dopravní dostupnost a moţnost zaparkovat vozidlo v obci je na velmi špatné úrovni. Nicméně obec má v plánu vybudovat nové parkoviště za pomoci Olomouckého kraje, takţe tento problém by mohl být velmi brzo vyřešen.
43
Graf č. 14
Jak celkově hodnotíte svůj pobyt v této obci? 33
35 30
27
25 19
18
20 15 10
9
5 0 1
2
3
4
5
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Dotázaní respondenti měli ve výše uvedené otázce zhodnotit svůj pobyt v obci. Většina respondentů hodnotí pobyt v obci velmi kladně. Rozmezí se pohybovalo mezi hodnotami 1-5. Hodnota 1 byla uvedena jako nejhorší a hodnota 5 jako nejlepší. Toto vysvětlení bylo zveřejněno i v dotazníku, aby si respondenti nespletli číselné hodnoty se známkami ve škole. 19 respondentů bylo s návštěvou obce maximálně spokojeno. 33 respondentů (31 %) zhodnotilo svůj pobyt v obci na hodnotě 4, tedy druhé nejlepší. Následovala hodnota 3 (průměrná hodnota) s počtem 27 respondentů neboli 25 %. 18 respondentů uvedlo v dotazníku hodnotu 2, tedy druhou nejhorší. Zbylých 9 dotázaných svou návštěvu v obci ohodnotilo jedničkou. 52 respondentů z celkových 106 bylo s návštěvou obce spokojeno. 27 respondentů bralo návštěvu obce neutrálně a dalších 27 osob nebylo spokojeno.
44
Graf č. 15
Navštívili byste obec znovu? spíše ne 11%
určitě ne 9%
Určitě ano 24%
nevím 16% Spíše ano 40%
Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Na otázku: Navštívili byste obec znovu? Odpovědělo nejvíce dotázaných – 40 %, spíše ano. Coţ je velmi dobrý výsledek, který ukazuje, ţe lidé byli s návštěvou spokojeni a rádi by obec znovu navštívili. Odpověď určitě ano následovalo 24 % respondentů. Pouhých 9 % dotázaných odpovědělo, ţe by návštěvu neopakovalo. 16 % dotázaných nevědělo, jak odpovědět. 11 % by obec spíše navštívit nechtělo a 9 % dotázaných další návštěvu naprosto vyloučilo. Určitě ano a spíše ano jsou kladné odpovědi, které po sečtení zahrnují 64 % všech dotázaných. Návratnost turistů do obce je nadpoloviční a to je velmi dobrý ukazatel.
45
4.2 Závěr dotazníkového šetření Z výzkumu jsme zjistili, ţe Čechy pod Kosířem nejsou lidem příliš známé. Ze všech dotázaných navštívilo obec pouhých 35 %. Je s podivem, ţe dotazník vyplnilo nejvíce respondentů právě z Olomouckého a Jihomoravského kraje a obec dosud nenavštívili. Z výzkumu jsme se dále dověděli, ţe největší atraktivitou, která přitahuje turisty je muzeum historických kočárů a nově otevřená rozhledna, která předčila i komplex zámku a parku i hasičské muzeum. Muzeum historických kočárů kaţdoročně pořádá kulturní akci Josefkol, kterou zná 70% dotázaných. Respondenti se shodli na tom, ţe dopravní infrastruktura v obci, která zahrnuje silnice, parkoviště a servis je na velmi špatné úrovni spolu s nabídkou ubytovacích a stravovacích zařízení. Výzkum byl sloţen i z jedné hypotézy, která se potvrdila. Většina dotázaných se shodla na tom, ţe propagace destinace není na dobré úrovni. Nicméně turisté, kteří obec navštívili, by byli ochotni návštěvu doporučit i svým známým a přátelům. Nadpoloviční většina se o obci dověděla právě od svých přátel, známých a rodiny. Minimální počet dotázaných se o obci dověděl z jiných zdrojů. Nejméně lidí se o obci dovědělo z TV, tisku a rozhlasu. Převáţná většina se i přes stav vozovek do obce dopravila osobním automobilem nebo hromadnou dopravou. Nejvíce dotázaných bylo rovněţ spokojeno s nabídkou informací přímo v destinaci a hlavně s kulturními akcemi, které obec nabízí. Celkový dojem z návštěvy obce Čechy pod Kosířem je pro turisty velmi kladný. Převáţná většina turistů je také rozhodnuta navštívit obec opakovaně.
4.3 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, díky které lze srozumitelně identifikovat silné a slabé stránky ať uţ podniku nebo i destinaci v oblasti cestovního ruchu, které se věnujeme ve vztahu k příleţitostem a hrozbám, jejichţ původcem je vnější prostředí. Název je sloţen z počátečních písmen anglických slov strengths (silné stránky), weaknesses (slabé stránky), opportunities (příleţitosti) a threats (hrozby). Díky SWOT analýze lze komplexně vyhodnotit fungování destinace, nalézt problematické oblasti či nové moţnosti pro rozvoj. SWOT analýza by měla být součástí strategického řízení. Analýza SWOT je analýzou vnitřního a vnějšího prostředí.
46
4.3.1
Vnitřní prostředí
Vnitřní prostředí určuje silné a slabé stránky destinace. Ty jsou v přímé kompetenci firmy a je tedy moţné je měnit. Při vnitřní analýze je třeba se změřit na pozici na trhu, personální vybavení, existenci informačního systému, technickou a technologickou úroveň, financování podniku, oblast marketingu, vztah s cílovou skupinou, dodavatele aj. 4.3.2 Vnější prostředí Druhou rovinou je analýza vnějšího prostředí podniku. Faktory vnějšího prostředí destinace leţí mimo kontrolu podniku. Hrozby a příleţitosti je moţné pouze sníţit nebo zvýšit jejich vliv na podnik. Při vnější analýze je třeba se změřit na společenskou (sociální) situaci ve vztahu k zákazníkům, vlivy demografické, kulturní faktory, ekonomické faktory, politické a legislativní vlivy, potenciální konkurenci.[33]
4.4 SWOT analýza obce Čechy pod Kosířem 4.4.1 Silné stránky
Území s významným přírodním i kulturním potenciálem (atraktivní přírodní prostředí a četnost a rozmanitost kulturních památek)
Zachovalé ţivotní prostředí zejména jeho krajinné hodnoty
Bohatá nabídka kulturních a folklórních tradičních akcí, zachovalá lidová architektura
Masově navštěvovaná akce Josefkol
Multifunkční sportovní budova
4.4.2 Slabé stránky
Nedostatečné vyuţití potenciálu obce
Nevyhovující stav dopravních sítí
Nedostatek vlakových a autobusových spojů
Nedostatek cyklotras
Špatný stav a kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení 47
Obtíţná orientace turisty v terénu a s tím spojené značení
Nekvalitní turistické informační centrum
Nedostatečná jazyková vybavenost pracovníků v cestovním ruchu
Absence propagace destinace
4.4.3 Příležitosti
Vyuţívání geografické polohy (blízkosti hranic s Rakouskem a Slovenskem) pro rozvoj turistiky (zejména za účelem zvýšení počtu turistů ze zahraničí)
Prodlouţení hlavní turistické sezóny – zvýšení návštěvnosti v mimosezónních měsících
Vyuţití masových návštěv mezinárodně známých akcí k propagaci
Spolupráce se všemi sousedními regiony při rozvoji programů UNESCO turistiky
Opravy a zpřístupnění památek
Výstavba nových ubytovacích a stravovacích zařízení
Rozvoj ubytování v soukromí
Potenciál pro venkovskou turistiku
Vyuţití genia loci významných památek v rozvoji CR, včetně lidové architektury
Zvýšení nabídky pracovních míst
Zvýšení jazykové vybavenosti osob aktivních v cestovním ruchu
Vytvoření společných turistických produktů zejména s konkurenčními turistickými destinacemi
Zkvalitnění a prosazení úspěšných produktů cestovního produktu v regionu
Vyuţití zkušeností a obdobných zahraničních modelů při managementu destinace
Podpora podnikání v cestovním ruchu
4.4.4 Ohrožení
Další zhoršení stavu technické infrastruktury
Další zhoršení stavebně-technického stavu některých památek
Zhoršení dostupnosti atraktivních míst 48
Necitlivý rozvoj sluţeb a infrastruktury v lokalitách vysoké přírodní hodnoty
Nevytvoření image atraktivit destinace
4.5 Potenciál obce podle Ústavu územního rozvoje První územní vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu bylo v Ústavu územního rozvoje zpracováno v roce 2001. Potenciál cestovního ruchu byl konstruován pro kaţdou obec ČR podle zastoupení některé z vymezených 24 potenciálních sloţek cestovního ruchu (a rekreace), bodově ohodnocených podle vyvinutosti na území obce a podle jejich obecného významu. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v roce 2010 se na rozdíl od tehdejšího úkolu zaměřuje na rozhodující aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území. Pracuje také s většími prostorovými jednotkami – jako jsou správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP). Do posouzení jsou rovněţ zahrnuty i další faktory, zejména míra relativně snadné dostupnosti území individuální dopravou a téţ dosaţitelnost území veřejnou dopravou. Celkovou osnovu pro tento projekt určil zadávací list schválený Odborem cestovního ruchu a Odborem územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Stanovená hlavní koncepce byla upřesňována na kontrolních dnech konaných ve dnech 2. 4. 2009, 17. 6. 2009, 30. 9. 2009 a 15. 12. 2009 (poslední kontrolní den byl spojen s prezentací prozatímních dosaţených výsledků pro pracovníky Odboru cestovního ruchu MMR).[34] Většinu atraktivit je diferencována podle jejich významu pro cestovní ruch do dvou aţ tří významových stupňů (A, B resp. A, B, C). Čechy pod Kosířem spadají do ROP Prostějov a ten je zahrnut v Olomouckém kraji. Ústav územního rozvoje vyhodnotil, ţe v Čechách pod Kosířem se nachází jeden zámek. Zámky rozděluje ÚÚR na tři skupiny: A – zámky se statutem národní kulturní památky B – zámky s průvodcovskými prohlídkami C – jiné významné zámky Zámek v Čechách pod Kosířem spadá do podskupiny B, tedy zámek s průvodcovskými prohlídkami, který je ohodnocen 45 body. 49
Dále se v obci nachází dvě muzea (Hasičské muzeum R. A. Smekal a muzeum historických kočárů) Ty se dělí: A – muzea, galerie celostátního významu, popř. se statutem národní kulturní památky B – muzea, galerie oblastního významu, popř. s turisticky atraktivním zaměřením C – ostatní muzea, galerie Muzeum historických kočárů patří do podskupiny B, která je ohodnoceno 25 body. Hasičské muzeum R. A. Smekal spadá do podskupiny C a je ohodnoceno 10 body. Na těchto pracích se podílela širší skupina pracovníků Ústavu územního rozvoje, kteří naznali, ţe Čechy pod Kosířem budou ohodnoceny 80 body. Tento výzkum byl proveden v roce 2010. Díky nově otevřené rozhledně na Kosíři v roce 2013 se potenciál zvýšil o 20 bodů. Potenciál cestovního ruchu území ORP pro Prostějov byl ohodnocen 660 body v roce 2010. Po nově otevřené rozhledně vzrostl počet bodů na 680. Olomouc je pro srovnání ohodnocen 1335 body a Praha 6120 body.
4.6 Návrhy na zlepšení V následujícím textu bych ráda uvedla, jakými způsoby se dle mého názoru dá předejít některým slabým stránkám a naopak více vyuţít stránky silné, které jsem uvedla ve výše zmíněné SWOT analýze. Jak jiţ bylo uvedeno, obec Čechy pod Kosířem má velký potenciál, který zůstává nevyuţit. Návrhem na zlepšení můţe být pro obci právě kvalitní propagace. Propagace zahrnuje reklamu, public relations, podporu prodeje, osobní prodej a přímý marketing. Reklama jako jedna z částí propagace by byla vhodná v rádiích, ať uţ v regionálních nebo celoplošných. Příkladem regionálního rádia je Radio Haná, Radio Olomouc. Příkladem celoplošného rádia je například Radioţurnál. Dalším komunikačním prostředkem je samozřejmě televize. Regionální televize je finančně méně nákladná. Příkladem můţe být R1 Morava. Další moţností reklamy by mohl být tisk letáků, který by byl k dispozici v informačních centrech větších měst. Další moţností propagace je podpora prodeje. Velkému rozmachu se těší nákupy přes slevové portály. Slevové portály vznikly na přelomu let 2008/ 2009. Slevové portály obsahují 75% nabídek z cestovního ruchu Proto by bylo dobrým počinem vytvořit balíček, který by obsahoval nabídku 50
ubytování, stravy a byl doplněn např. 5% slevou do muzea historických kočárů nebo slevou na kulturní akci pořádanou v obci. Takto vytvořený balíček by mohl přitáhnout velké mnoţství turistů i z druhého konce republiky. Myslím si, ţe by bylo dobré vymyslet také balíček, který by se nabízel školám i ve vzdálenějších městech České republiky jako „škola v přírodě“ nebo pro tradiční školní výlety na prvním i druhém stupni základní školy. Balíček by obsahoval ubytování, stravování a samozřejmě program na celý průběh pobytu. Tímto způsobem by se sem dostaly děti, které pak celé rodině vyprávějí, jak je obec zajímavá, a mohla by tak získat další návštěvníky. Na informační tabuli u muzea, zámku i rozhledny by bylo potřeba umístit informaci o začlenění obce a jejích atraktivit do projektu Olomouc region Card, se zdůrazněním výhod tohoto projektu pro turisty. Dále je nutností prodlouţit provozní dobu informačního centra nebo instalovat před informační centrum stojan s informačními letáky, které budou dostupné i mimo provozní dobu informačního centra. Krokem kupředu by mohlo být vybudování naučné stezky, která bude upozorňovat na veškeré atraktivity a zajímavosti v obci. Aby vůbec bylo moţné lákat nové turisty do obce, musí se v první řadě rozšířit nabídka ubytování rozšířením stávajícího nebo stavbou nového zařízení. S tím je spojena i dopravní infrastruktura, aby se turisté mohli do obce pohodlně dopravit a vyuţít parkoviště s dostatečným počtem parkovacích míst. Místní podnikatelé, zejména ti, kteří podnikají v cestovním ruchu, by se měli více zaměřit na to, jak návštěvníky v obci udrţet, protoţe většina výletů je pouze jednodenních.
51
5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v obci Čechy pod Kosířem a návrhy na jeho lepší vyuţití. Teoretická část byla věnována samotné obci, její poloze v okresu, charakteristice dané obce, obyvatelstvu, sluţbám poskytovaným v obci a historií obce a pobytu Josefa Mánese. Další částí teoretické části bylo definování potenciálu obce a jeho dělení na lokalizační předpoklady, které zahrnují přírodní a společenské atraktivity, dále realizační, které obsahují typy dopravy a infrastrukturu sluţeb, a selektivní předpoklady, dělící se na objektivní a subjektivní. Poslední kapitolou teoretické části byl potenciál cestovního ruchu obce Čechy pod Kosířem. V této kapitole je uvedeno, do jakého území, správního obvodu, NUTS, turistické oblasti a turistického regionu obec patří. Lokalizační předpoklady přírodních atraktivit obce zahrnují reliéf, klima, hydrosféru, biosféru a ochranu přírody. Společenské lokalizační předpoklady zahrnují zámek v Čechách pod Kosířem, rozhlednu na Velkém Kosíři, hasičské muzeum R. A. Smekal, muzeum historických kočárů a největší kulturní akci Josefkol. Realizační předpoklady zahrnují dopravu a infrastrukturu sluţeb, kam patří ubytovací sluţby hotelu Mánes a sluţby informačního centra. Praktická část se skládá z dotazníkového výzkumu, který je sloţen z 16 otázek a jedné hypotézy, která se potvrdila. Dotazník je zaměřený na návštěvnost obce. Vyhodnocení dotazníkového šetření je obohaceno grafy. Díky dotazníkovému šetření bylo moţné zpracovat SWOT analýzu silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb. SWOT analýza byla poté pouţita pro návrhy a doporučení k rozvoji cestovního ruchu v obci, které jsou uvedeny v závěru této bakalářské práce Při tvorbě této bakalářské práce jsem vyuţívala znalostí, které o oblasti mám díky tomu, ţe ji často navštěvuji. Dále jsem vyuţila kniţních a především internetových zdrojů, které jsou aktuálnější a obsáhlejší. Snaţila jsem se celou bakalářskou práci zpracovat tak, aby se čtenář, kterému se tato práce dostane do rukou, chtěl do obce podívat a navštívit atraktivity a památky, které obec nabízí.
52
Doufám, ţe tato práce bude přínosem pro obec Čechy pod Kosířem a subjekty v obci, které jsou závislé na cestovním ruchu.
53
Seznam literatury 1. KVAPIL, Miloš. Turistické zajímavosti okresu Prostějov. 1. vyd. Prostějov: Aquarel, 1995, 84 s. ISBN 80-900-7104-X. 2. Česká správa sociálního zabezpečení: OSSZ Prostějov. [online]. [cit. 2013-0826].
Dostupné
z:
http://www.cssz.cz/cz/kontakty/krajska-a-okresni-
pracoviste/olomoucky-kraj/ossz-prostejov.htm 3. GRAČKA, František. Čechy pod Kosířem. Čechy pod Kosířem: Obec Čechy pod Kosířem, 2000. 63 s.: il. (některé barev.). 4. Čechy pod Kosířem: Charakteristika obce. [online]. [cit. 2013-08-28]. Dostupné z: http://www.cechypk.cz/component/content/article/536 5. Čechy pod Kosířem: Kde nás najdete. [online]. [cit. 2013-08-29]. Dostupné z: http://www.cechypk.cz/kde-nas-najdete 6. Kosíř: přírodní park Velký Kosíř. [online]. [cit. 2013-08-29]. Dostupné z: http://www.kosir.cz/2009/10/03/prirodni-park-velky-kosir/ 7. Kosíř: Podle čeho získal Kosíř název? [online]. [cit. 2013-08-29]. Dostupné z: http://www.kosir.cz/2010/02/06/podle-ceho-ziskal-kosir-svuj-nazev/ 8. Čechy pod Kosířem: Kde nás najdete. [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://www.cechypk.cz/ 9. Čechy pod Kosířem: Současnost v kostce [online]. [cit. 2013-09-02]. Dostupné z: http://www.cechypk.cz/component/content/article/538 10. Časopis Ochrana Přírody: Cestovní ruch [online]. [cit. 2013-09-06]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/ke-stazeni-rocniky-2000-2007.html 11. PÁSKOVÁ, Martina a Zelenka JOSEF. Cestovní ruch: výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002 12. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava, 1983.
54
13. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 14. České dědictví UNESCO [online]. [cit. 2013-09-06]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz 15. Czech Tourism: Didaktické podklady [online]. [cit. 2013-09-06]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ 16. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha: Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci [online]. [cit. 2013-09-06]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-3527-4007aafd-b09f029ea418/GetFile2_3.pdf 17. Povodňový plán obce Čechy pod Kosířem: Hydrologické údaje [online]. [cit. 2013-09-07]. Dostupné z: http://www.edpp.cz/cpk_hydrologicke-udaje/ 18. Povodňový plán obce Čechy pod Kosířem: Historické povodně [online]. [cit. 2013-09-07]. Dostupné z: http://www.edpp.cz/cpk_historicke-povodne/ 19. Tourism: Zámek Čechy pod Kosířem [online]. [cit. 2013-09-07]. Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=50954 20. ŠMÍD, Miroslav; KAŠPAR, Zdeněk; KARNÝ, Léon.. Minulostí Prostějovska: průvodce stálou expozicí Prostějovsko v období feudalismu a na počátku kapitalismu. V Prostějově: Muzeum Prostějovska, 1982. 39 s.: il. (některé barev.). 21. NOVÁČEK, František. Čechy pod Kosířem - historie i současnost zámku a parku. Zpravodaj Muzea Prostějovska, 1990, 2, 57. 22. Zámek v Čechách pod Kosířem [online]. [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://www.zamekcechy.cz/ 23. Čechy pod Kosířem: Významné projekty/ Rozhledna [online]. [cit. 2013-09-08]. Dostupné z:http://www.cechypk.cz/vyznamne-projekty/blizke-okoli 55
24. Čechy pod Kosířem: Hasičské muzeum R. A. Smekal [online]. [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://www.cechypk.cz/hasiske-muzeum 25. Muzeum historických kočárů Mylord [online]. [cit. 2013-09-08]. Dostupné z: http://www.historickekocary.cz/index.php 26. Česká televize: Zpravodajství Brno[online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/kultura/235413-mezinarodnifestival-josefkol-ukazuje-historicke-kocary-i-mizejici-remesla/ 27. Veteran klub Prostějov: Z lázní do lázní [online]. [cit. 2013-09-09]. Dostupné z: http://veteranklubprostejov.webnode.cz/nase-akce/z-lazni-do-lazni/ 28. Olomoucký kraj: Návrh oprav a rekonstrukcí [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.kr-olomoucky.cz/clanky/dokumenty/570/navrh-oprava-rekonstrukci-na-silnicich-ii--a-iii--tridy.jpg 29. Archiv: Cyklotrasa č. 6034 [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=80721 30. Impuls:
Olomoucký
kraj
[online].
[cit.
2013-09-11].
Dostupné
z:
http://regiony.impuls.cz/olomoucky-kraj/cechy-pod-kosirem-se-postupnestavaji-kulturnim-centrem-hane-rika-starosta-20130-c0le.html 31. Pension Mánes [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.pensionmanes.cz/ 32. KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska: hrady, zámky, muzea, lázně, jeskyně, propasti, rozhledny, městské památkové rezervace, hradiště, menhiry, zoo. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2002, 167 s. ISBN 80-858-3976-8. 33. SWOT
analýza
[online].
[cit.
2013-09-30].
Dostupné
z:
http://www.ipodnikatel.cz/Marketing/swot-analyza-odhali-pravdivou-tvar-vasifirmy-a-pomuze-vam-nahlednout-do-budoucnosti.html 34. Ústav
územního
rozvoje
[online].
[cit.
2013-10-14].
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCR -text.pdf
56
Přílohy Dotazník pro návštěvníky obce Čechy pod Kosířem 1. Navštívil/a jste obec Čechy pod Kosířem? 1.
Ano
2.
Ne (pokračujte otázkou č. 13.: Z jakého kraje pocházíte?)
2. Která atraktivita podle Vás přitahuje nejvíce turistů? 1.
Komplex zámku a parku
2.
Muzeum historických kočárů
3.
Hasičské muzeum
4.
Rozhledna Velký Kosíř
5.
Jiné
3. Znáte kulturní akci Josefkol? 1.
Ano
2.
Ne
4. Co této obci podle Vás nejvíce schází? 1.
rozsáhlejší síť ubytovacích a stravovacích zařízení
2.
větší péče o památky a turistické atraktivity
3.
více informačních center s propagačními materiály
4.
kvalitnější dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště, servis)
5.
lepší dostupnost hromadnými dopravními prostředky
6.
vybavenost pro sportovní vyţití, sportovní areály, koupaliště
7.
společenská a zábavní centra
8.
atrakce pro děti
57
5. Propagace této destinace je na velmi dobré úrovni. (Ohodnoťte hypotézu) 1.
Naprosto souhlasím
2.
Spíše souhlasím
3.
Nevím
4.
Spíše nesouhlasím
5.
Naprosto nesouhlasím
6. Doporučili byste návštěvu obce Čechy pod Kosířem svým přátelům? 1.
Ano
2.
Ne
3.
Nevím
7. Co bylo důvodem Vaší návštěvy obce Čechy pod Kosířem? Vaše odpověď:………………………………………………………………… 8. Jak jste se o obci dozvěděli? 1.
Od přátel, známých, rodiny
2.
Z informačního centra (prospekty, letáky, mapy)
3.
Z televize, rozhlasu, tisku
4.
Z internetu
5.
jiné
9. Jaký dopravní prostředek jste pouţili? 1.
Osobní automobil
2.
Autobus
3.
Kolo
4.
Kombinovaná doprava (vlak, autobus, apod.)
10. Se kterými prvky nabídky obce jste spokojeni? 58
1.
Dopravní dostupnost
2.
Parkoviště
3.
Informace před příjezdem do destinace
4.
Informace v destinaci
5.
Obchody
6.
Ubytovací zařízení
7.
Pohostinství a restaurace
8.
Kulturní akce
11. Jak celkově hodnotíte svůj pobyt v této obci? (1 - velmi spokojen, 5 – velmi nespokojen) 1
2
3
4
5
12. Navštívili byste obec znovu? 1.
Určitě ano
2.
Spíše ano
3.
Nevím
4.
Spíše ne
5.
Určitě ne
13. Z jakého kraje pocházíte? 1.
Hlavní město Praha
2.
Jihočeský kraj
3.
Jihomoravský kraj
4.
Karlovarský kraj
5.
Královéhradecký kraj
6.
Liberecký kraj
7.
Moravskoslezský kraj 59
8.
Olomoucký kraj
9.
Pardubický kraj
10.
Plzeňský kraj
11.
Středočeský kraj
12.
Ústecký kraj
13.
Vysočina
14.
Zlínský kraj
14. Pohlaví: 1. muţ 2. ţena 15. Věk: 1.
do 19 let
2.
20– 29 let
3.
30 – 39 let
4.
40 – 49 let
5.
50 – 59 let
6.
60 a více let
1.
základní
2.
středoškolské bez maturity
3.
středoškolské s maturitou
4.
vysokoškolské
16. Vzdělání
60
