11/18/2007 M SÍ NÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, P EMYSLOVICE, ECHY POD KOSÍ EM
!" #
$
%$$
$!
$
&
'
$ ! $ ( ) % " ! "$ *! ! ( &$ ! +% ,($
(! $
$
" " !
! -. !!
'-
" /) + !0
1 "%2
"
3
! "
# # # # # # # #
,
2 9 ,
$
#
#
%
& ' () &% ( () ) & . &! / $ 0 * ( 1 & () 3 ! 4 5 ( 67 & () 8 * ' : : # 3 ! 4& * + - ' - '%
( 8&
Listopadový liturgický kalendá nám ukazuje na konec církevního roku a na za átek doby adventní. V první dny m síce slavíme slavnost Všech svatých a vzpomínáme na všechny zem elé. Už v posledních knihách Starého zákona se modlitba za zem elé pokládala za svatou a zbožnou myšlenku. Podobn i v prvotní církvi – jak o tom sv d í nápisy v katakombách. To p edpokládá nejen víru ve v ný život, který se koná v nebi, ale i možnost se o istit. lov k se po ukon ení pozemské pouti již nem že aktivn p i init o svou spásu, m že se však o istit utrpením. Práv kv li této innosti – „o išt ní“ – mluvíme o duších, které ji konají, že se nacházejí v o istci. Celé spole enství v ících m že takové duši pomáhat modlitbami, almužnami, dobrými skutky, vlastním pokáním a slavením Eucharistie. Bolest duší v o istci spo ívá v tom, že nejsou ješt dost isté, aby je Boží láska mohla naplnit a ud lat je š astnými. Tato láska solidárn spojuje všechny údy mystického t la Ježíše Krista. lov k, který žije v ase a v tomto sv t poznává, jaká nesmírná hodnota je mu dána, aby ji naplnil a jednou vydal za své skutky, kterými jednotlivé okamžiky asu vyplnil – ú et. V ící lov k nem že 2
jen prožívat a využívat as, i d lat dobré skutky jen tak, ale musí každý okamžik svého života, celé své jednání sm ovat k Bohu, k v nosti. Tedy jeden z cíl života lov ka je nau it se správn a v dom využívat každou vte inu tohoto života. P ed námi je nový liturgický rok. Za íná první adventní ned lí a vrcholí slavností Krista Krále. Má dva okruhy i cykly: váno ní a velikono ní. Vlastním nositelem liturgického roku je sám Kristus, který ve své církvi neustále žije a pokra uje ve svém kn žském ú ad . Nám, kte í k n mu s vírou p icházíme a necháváme se vést, p ivlast uje ovoce svého vykupitelského díla. Liturgický rok je školou k es anského života a každá památka vrcholí slavením Eucharistie, která je zdrojem milostí a vede k následování Krista. Slavností Krista Krále se ukon í církevní rok. Tuto slavnost zavedl v roce 1925 papež Pius XI.. Ježíš Kristus je král pravdy a života, král slavnosti a milosti, král spravedlnosti, lásky a pokoje, je naším Pánem. Jde o to, aby všechny naše dny, všechny naše starosti a práce byly konány pod jeho žezlem a jednou spolu s námi vstoupily do v ného Kristova království. Církevní rok za íná dobou adventní. I když advent za ne teprve první ned li v prosinci, už v tomto ísle bych cht l o n m íci pár slov a tím na n j jakoby p ipravit. Advent je doba o ekávání p íchodu Krista, je to doba modlitby a pokání, také doba pokorného a rozhodného následování Krista, je to doba nad je. lov k by si m l uv domovat, že se má vzdávat všeho falešného v sob , a proto je t eba více se ovládat, ukáz ovat – init pokání. Dovedeme si od íkat? A to ne jen v jídle a pití! Do našeho pokání pat í i pohled plný touhy, že vše nezávisí jen na pen zích. – A za to volejme Bohu díky! Otevírejme a pomalu p ipravujme svá srdce na p íchod tak velké Lásky, jakou je Ježíš. Poznávejme jakou lásku od nás o ekává ten, který je LÁSKA sama. Vrcholem našeho pokání má být svátost smí ení, nebo také p ijetí svátosti pomazání nemocných. 3
Svou touhu po setkání s Kristem posilujme modlitbou. V tento as nad je více navšt vujme bohoslužby, rozjímejme a u adventního v nce si t me texty Písma svatého. Naši otcové nám napsali o adventní dob , že má dvojí ráz: „Je dobou p ípravy na narození Pán , v níž se p ipomíná první p íchod Božího Syna k lidu, a zárove dobou, kdy se touto vzpomínkou srdce zam uje k o ekávání druhého Kristova p íchodu na konci as . Z t chto dvou d vod je advent dobou zbožného a radostného o ekávání.“ (CR39) pokra ování p íšt
3 Už n jakou dobu se snažíme odkrýt tajemství Církve uzav ené ve svátostech a p edevším v Eucharistii. Jsme zváni na hostinu prost ednictvím samotného Krista. Minule jsem psal o vkládání našich lidských dárk do rukou Hospodá e, o symbolice chleba a vína. Ježíš Kristus, který je ve ve e adle Hostitelem, p ijímá ty dary a zve nás k obsazení místa u stolu.
Mše svatá IV Mé místo u Božího stolu. Jestliže chceme zachytit n co z tajemství nebe, o kterém hovo il Kristus ve ve e adle, musíme zpozorovat t i pravdy. První je pravda o dom . Nebe - to je otcovský d m. V srdci každého lov ka existuje touha rodinného domu. Nebe - to je také rodinný d m. V tom dom každý z nás má sv j byt. To je druhá pravda. Ježíš jasn íká: „Jdu vám p ipravit místo ... v dom mého Otce je mnoho p íbytk “. Každý lov k pot ebuje ke št stí vlastní byt. Jde o to výjime né místo v dom , kde on je pánem. T etí pravda se týká místa u stolu. V dom je spole ný st l, rodinný st l a každý má u n ho své místo. 4
Oltá , u kterého se shromaž ujeme, je stolem nebe, který dosahuje zem . To je ten nebeský st l. U toho stolu každý z nás má své místo. Jestliže n kdo pozvaný na hostinu prost ednictvím samotného Krista nep ijde, nezaujme své místo – ono z stává prázdné. Nikdo toto místo nezaujme. Kdokoliv je nep ítomný, m že být omluven jenom samotným Hospodá em. Naproti tomu se nikdy nem že omlouvat sám. Jestliže to chce ud lat, je netaktní. Hostitel omlouvá, když lov k je skute n nemocný, to znamená - nevychází z domu; když slouží svou prací jiným nap . léka , idi autobusu, pilot, atp. Jestliže jejich práce zaujímá celý den, jsou Bohem omluveni. V takovém p ípad sv domité a dobrovolné z eknutí se p ístupu ke stolu, ke kterému nás zve Kristus, je d razným znamením zanikání víry. Nebo je to podce ování spole enství, které se setkává u oltá e, to znamená Církve a zárove také samotného zvoucího Hostitele, Ježíše Krista. Je nutné proto najít své místo u oltá e, který je stolem nebeského království. Kdo toto místo nenašel, dokáže se lehce vzdát p ítomnosti na svaté hostin . Snadno již obsadíme svá místa u oltá e – sám Kristus, který p ijal naše dary, staví p ed nás své dary. Tady se stává p ekvapující v c. Ježíš nep idává k našim dar m ješt sv j božský dar, jenom naše dary svým božským slovem prom uje. Stejn jako by cht l íct – vím dob e, jak dobrý je váš chléb a víno, které však nechrání od smrti. Toužím vám dát pokrm, který má chu vašeho chleba a vína, který však dává záruku zmrtvýchvstání; pokrm dávající ne život sou asný, ale v ný. V dob mše svaté jsme sv dky tohoto úsp šného ú inku Božího Slova. Chléb je tak „poslušný“ Boha, že když Kristus nad ním íká: „Toto je moje t lo“, p estává být chlebem a stává se T lem Ježíše Krista, – stejn je to s vínem. Tyto dary jsou úpln „poslušné“ Boha, proto je lehké je prom nit. T žší je to ud lat s námi. B h mnohokrát íká nad námi slova prom n ní a pon vadž máme svobodnou v li, prom ní nás natolik, nakolik se naše svobodná v le otev e této prom n . Proces naší prom ny trvá celý náš život a jde t žce. Okamžik prom ování je vždycky pro nás výzvou odkrytí této velké pravdy, že B h nás shromáždil u svého stolu proto, aby nás prom nil, posv til, pozdvihl – stejn jako prom uje chléb a víno. pokra ování p íšt P. Janusz
5
4
3
13. íjna 2007 se poprvé uskute nila v naší farnosti Fatimská pobožnost, a proto by bylo dobré se o této výjime né události zmínit. V minulém vydání Kapky jsme vzpomínali zvlášt na historii, dnes se zastavíme nad tím, jaké vlastn m že mít asi lov k pocity, když se ú astní takovéto pobožnosti. Proto jsme oslovili pár ú astník , aby se s námi rozd lili o své pocity… Fatimská pobožnost za ala mší svatou, po které následovala adorace Nejsv t jší svátosti, sv cení sochy Panny Marie Fatimské a nakonec byl pr vod s modlitbou r žence doprovázený mariánskými písn mi. Po así nám bylo naklon no, nespadla ani kapka dešt , i když meteorologové p edpovídali jinak. Sešli jsme se zde v hojném po tu /asi 150 poutník /, abychom si p ipomn li poslední zjevení Panny Marie ve Fátim , které se událo p ed 90 lety. Atmosféra byla p íjemná, i když venku foukal chladný vítr, ale nikoho z p ítomných poutník , a již malých nebo velkých, to neodradilo. Každý si nesl hrd své sv tlo, aby vid l na cestu, nebo již byla tma. P i adoraci každý z nás mohl poprosit a pod kovat Pánu Ježíši za všechny jeho dary v našem život . Ale také pod kovat Pann Marii za to, že se za nás p imlouvá u svého Syna. Každý z poutník je jist rád, že se mohl zú astnit slavnosti v kapli na Krakovci, protože mu v srdci z staly vzpomínky ze spole ného setkání. Moje zážitky a vzpomínky na tuto událost jsou krásné možná ani nepopsatelné, n kdy lov k nedokáže popsat, jak se cítil. Nepochybn je to ale veliký duchovní zážitek. Fatimská pobožnost se mi velice líbila. Mše svatá, která se konala, zdálo by se, že byla stejná 6
jako ostatní, ale podle m tomu tak není. Mám ten pocit, že prost edí, doba, spole enství lidí a úmysly, se kterými jsme tam p išli, byly jiné. Bylo to jiné tím spíše, že m síc íjen je m síc zasv cený Pann Marii, proto mám velikou radost, že první Fatimská pobožnost se za ala konat zrovna v tento krásný m síc. M síc, který je zvlášt zasv cený Pann Marii a b hem kterého se m žeme skrze modlitbu r žence k Pann Marii p iblížit a rozjímat o jejím život a život Pána Ježíše. V ím, že radost jsem z této pobožnosti m la nejen já, ale také Panna Marie a Pán Ježíš.I když ú ast mohla být v tší, p esto m li ur it radost. V ím, že tato pobožnost vydá plody do našich srdcí a že nám pomohla se ješt více p iblížit k Pánu Bohu, že na ni budu já a také jiní, kte í se jí ú astnili, ješt dlouho vzpomínat. Ur it je hodn okamžik této pobožnosti, na které se dá vzpomínat, protože se velice zda ila. Pavel Spá il, náš laškovský kostelník, píše: „13. íjna jsme si poprvé a ur it ne naposledy p ipomn li zjevení Panny Marie ve Fátim . Úctu a modlitbu jsme mohli prokázat v bohoslužb , adoraci a pr vodem se svícemi a sochou Panny Marie Fátimské, nebo také - jak se p i zjevení sama nazvala - Panna Maria R žencová. Pod vedením otce Janusze a otce Mariusze ze Ptení jsme mohli prožít mši svatou v nádherném prost edí v kapli na Krakovci a rozjímat v p lhodinové adoraci p ed vystavenou Nejsv t jší Svátostí. P i sv telném pr vodu se v nesení nové sochy Matky Boží zakoupené p ímo ve Fátim st ídali otcové a matky nejen z našich farností. Jist pot šila, a nejen mne, ú ast farník z okolních, ale i vzdálen jších míst našeho d kanátu. I když se b hem pobožnosti vyskytly malé nedostatky, v ím že p i dalších pobožnostech, které se budou konat vždy 13. dne m síc kv tna až íjna bude vše v po ádku. Za vzor si m žeme vzít Koclí ov, kde každoro n zavítá na t icet tisíc lidí. Sídlí zde totiž eskomoravská 7
Fátima – hnutí, které pe uje o zp ítomn ní poselství fatimského zjevení. Co íci záv rem? V ím, že jsme d stojn oslavili 90. výro í zjevení Panny Marie ve Fátim a doufám, že se tyto pobožnosti budou i nadále konat ve farnosti, která má zasv cený kostel Nanebevzetí Panny Marie. P íšt - tedy 13. kv tna 2008 v 18.00 hodin.“ Paní Pe ková vzpomíná: „Fatimská pobožnost na mne velmi siln duchovn zap sobila, zvláš proto, že se konala v kapli sv. Antoní ka. Jsem velkou ctitelkou tohoto sv tce, zejména když ho máme ve své farnosti a je nám tak blízko. Moje pocity velké duchovní ochrany a pomoci byly umocn ny p ítomností Panny Marie Fátimské, ke které se denn obracím a na kterou ve svém život velmi spoléhám. P emýšlela jsem, pro to tak o. Janusz za ídil? Když jsem zjistila pro , byla jsem velmi š astná, že se toto spojení, mohlo uskute nit práv v naší farnosti – totiž oblast, kde se Panna Maria zjevovala, byla zasv cená sv. Antonínovi.“ Protože to byla veliká událost, p ijeli tam také lidé z okolních farností. Neváhali jsme tedy, ale vedle lidí z našich farností oslovili jsme také n koho jiného. Petr Ullman z farnosti Konice vzpomíná: „Jsem moc vd ný za to, že jsem se mohl poprvé ve svém život ú astnit Fátimské pobožnosti, a to v den, kdy se p ed devadesáti lety zjevila Panna Maria d tem ve Fátim naposledy. Nejen že se veškerá má o ekávání naplnila, ale spole enství modlitby dokonce p ekonalo moje p edstavy... Panna Maria v ten ve er jako by každému z nás íkala: ,,Neboj se! A vzývej mého syna ve Svátosti oltá ní..." Modlitba r žence, sv telný pr vod a mariánské písn rozsvítily temnotu noci a myslím, že zapálily i mnohá srdce vírou v Krista uk ižovaného a vzk íšeného. Myslím si, že to nebylo jen krásné na pohled, ale že jsme svou spole nou modlitbou získali hodn Božích milostí skrze ruce naší maminky Panny Marie. Kéž by nás bylo stále více, abychom mohli ješt více vzývat Pannu Marii, naši Královnu a Orodovnici!“ 8
Záv rem chci jen dodat, že veliké díky pat í otci Januszovi, který nám umožnil uskute n ní Fátimské pobožnosti v naší farnosti a že byl ochotný ji p ipravit tak, aby se to všechno vyda ilo a vydalo to plody v našem život . Díky pat í také t m, co se postarali o kv tinovou výzdobu a p ípravu na mši. Zvlášt také d kujeme panu Markovi Dopitovi, který nám zprost edkoval elekt inu, což bylo velice d ležité. Pán B h zapla všem, kte í jakkoliv p isp li pomocnou rukou, aby se pobožnost zda ila. D kujme ale p edevším ve svých modlitbách Pánu Bohu, že nás zavedl na tuto cestu a že nám umožnil se k n mu ješt více p iblížit. D kujme Mu neustále za jeho lásku a prosme, abychom vytrvali na cest do nebe a aby nám pomohl uskute nit p íští rok další Fatimské pobožnosti. Na záv r bych cht la ješt jednou pozvat všechny na p íští Fatimskou pobožnost, která se uskute ní už 13. kv tna 2008 na témže míst . anim. J. Oš ádalová a anim.P. Dvorská
5
3 Svatá Kate ina Alexandrijská,
Panna a mu ednice
Legenda o této sv tici je jednou z nejznám jších a zárove nejbarvit jších. Kate ina byla vysoce urozená, u ená a krásná dívka 9
z Alexandrie, žila kolem roku 300. Stala se k es ankou díky místnímu poustevníkovi, který ji ve ví e u il. Ve ejn protestovala proti uctívání pohanských boh a samotného císa e Maxentia vyzvala, aby se vzdal pohanství a obrátil na k es anskou víru. Císa ji postavil p ed padesát p edních u enc a filosof , kte í se jí snažili k es anství, tedy víru jen v jednoho Boha, rozmluvit. A koliv jí bylo pouhých osmnáct let, dokázala všechny jejich d vody vyvrátit a obrátila je na k es anskou víru. Za to je nechal císa všechny zaživa upálit. Poté se snažil Kate inu požádat o ruku, ale Kate ina ho odmítla s od vodn ním, že se již zaslíbila Kristu. Toto prohlášení m lo za d sledek dvouhodinové bi ování a poté nekone né mu ení a v zn ní, b hem kterého ji prý krmila holubice. B hem tohoto v zn ní se svaté Kate in zjevil Pán Ježíš. Poté byla Kate ina mu ena na speciáln vyrobeném kole, opat eném bodci, které ji m lo zaživa roztrhat. Kolo se ale díky blesku rozpadlo a zranilo mnoho divák . Její stálost obrátila na víru dv st voják , kte í byli ihned popraveni. Poté byla na císa v rozkaz s ata. Z jejích žil prý netekla krev, ale mléko. P ed smrtí svolávala požehnání na všechny, kdo na ni budou vzpomínat. Zem ela roku 307 n.l. a po její smrti odnesli and lé její ostatky na horu Sinaj v Palestin , kde je poh bili. Za císa e Justinána I. (527-565) byl nad jejím hrobem vybudován sv toznámý klášter sv. Kate iny jako st edisko kultu sv. Kate iny. Svatá Kate ina je patronkou univerzit, mladých dívek, filozof , ošet ovatelek, kolá , p adlák , všech umírajících a díky kolu, na kterém byla mu ena, i patronkou všech mlyná . Život svaté Kate iny je velkým povzbuzením pro dobu, ve které žijeme. I nám se m že zdát t žké p ihlásit se ke Kristu v prost edí, které úto í na všechny, kte í Krista vyznávají. Na p íkladu této velké sv tice m žeme zpozorovat, že díky v rnosti naší ví e, tedy vydávání správného p íkladu jiným, m žeme p ivést k obrácení i ostatní. M žeme si tedy položit otázku: pro je okolo nás tolik nev ících? Není to snad i proto, že nedokážeme dát správný p íklad? Prosme Ducha svatého o tuto milost, abychom se otev eli lásce, kterou je Kristus, žili jí a hlavn , abychom tuto lásku dokázali p edávat jiným. p ipravil anim. Kamil Štolpa
10
3
!
"
$ % " +
1 31 6 + 31 3 +
# !*
& !# * ,- % / ! ! 45
#
'! (
)
*
.
/
!
0
"
) !
* #
#
05 9 * # #
!
. & ! 2 237 45 8# 45 *
#
2
! &
&
#
&
Také si mnohdy neuv domujeme, že B h stojí stále p i nás a je ochoten nám pomoct. Když mu ale budeme d v ovat tak pochopíme, že nás nikdy nezklame. Snažme se obracet na N j v modlitbách a nezapomínejme, že naši modlitbu pot ebují i ti, co již mezi námi nejsou a ekají na ni v o istci. Pokud mu budeme skute n v it, On nás vyslyší a poznáme, jak obrovská síla se v modlitb skrývá…. Zdroj : Další p íb hy pro pot chu duše. Bruno Ferrero
Zpracoval: Milan Oš ádal
11
Co víme o vzniku modlitby ke svatému archand lovi Michaelovi? Jak vznikla tato modlitba? asopis Ephemerides Liturgicae otiskl v roce 1955 na str. 58-59 toto: P. Dominik Pechenino píše: „Nevzpomínám si na p esný rok. Jednoho rána se velký papež Lev XIII. jako obvykle ú astnil další mše sv., d kovné, na které býval po své mši. Najednou ho vid li, jak energicky vzp ímil hlavu a intenzivn se zadíval na cosi nad hlavou celebranta. Hled l up en , ani nemrkl, s jakýmsi vyd šením a údivem a m nil p itom barvu a rysy. Odehrávalo se v n m n co divného a velkého. Kone n se vzpamatoval a lehkým, ale energickým dotykem ruky se zvedl. Vid li ho, jak se ubírá do své soukromé pracovny. P íbuzní ho starostliv následovali. Tlumeným hlasem se ho zeptali: 'Svatý ot e, necítíte se dob e? Pot ebujete n co?' Odpov d l jim: 'Nic, nic.' Po p lhodin si nechal zavolat sekretá e Kongregace pro bohoslužby. podal mu list a ekl mu, aby text nechal vytisknout a poslal všem ordiná m na sv t . Obsahem byla modlitba. kterou se modlíme na konci mše spolu s lidem, s prosbou k Pann Marii a plamennou výzvou ke knížeti nebeského vojska, s úp nlivou prosbou k Bohu, aby vyhnal satana znovu do pekla." Jak je vid t, papežové zcela jasn p ipomínali hroznou p ítomnost satana. Úmysl, který pozd ji k této modlitb p idal Pius XI. /zvláštní úmysl za Rusko/, se vztahoval k centru falešných nauk rozší ených v minulém století, které dosud zamo ují život nejen národ , ale samotných teolog . Jestliže na ízení Pia XI. Nebyla dodržována, je to vina t ch, kterým to bylo sv eno. Zajisté se dob e dopl ovala s charismatickými napomenutími, která Pán dal lidstvu prost ednictvím zjevení ve Fátim , p estože na nich nebyla závislá. Fátima nebyla tehdy ješt sv tu známá. Cht l jsem zd raznit, že žáden z papež nezrušil doporu ení papeže Lva XIII. a Pia XI. Jestliže se dnes odešlo od této modlitby to jen proto, že n kte í jsou ní znud ní nebo si myslí, že dnes už neexistuje taková pot eba. Položme si však otázku: Skute n neexistuje taková pot eba? P. Janusz Lomzik Vydává ímskokatolický farní ú ad v Laškov pod záštitou otce Janusze Łomzika Podn ty, p ísp vky a informace k otišt ní lze odevzdat na fa e nebo animátor m farnosti. Náklady na 1 ks výtisku: 8,- K . Proto prosíme o dobrovolný p ísp vek. P edem d kujeme za pochopení. www.farnost-laskov.wz.cz email:
[email protected] tel. 739523415
12
