10/17/2007 M SÍ NÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, P EMYSLOVICE, ECHY POD KOSÍ EM
!
" " # " $ " #
% &'
" #
# ( "
) +
" )#
# ' " " *
'
)
# ' #
*# " ' $ "#
" +
,
!, - ./
/
012345
*
6
*
"
7 !
"
#$
* .
2 5 6 6
8
%
'
% "& '&( +
%)
'&( ,
"/
0) & 1 , %"! " #$ 34 & , &( 1( ! # #$ 7# ! 4 % " 8' $ & %
% "&
7
Rue du Bac a dar Zázra né Medailky, Lurdy a dar uzdravujícího pramene, La Salette, Fátima – Mariina zjevení, která se skládají do ady zázra ných Božích intervencí do našich as . Dnes, kdy od poslední, fátimské, nás odd luje 90 let, stojí za to se zamyslet nad jejich významem a skutky. Zda výzvy Matky Boží byly vyslyšené a její doporu ení napln ná, prosby spln né? Každé z Mariiných zjevení je v Božích zám rech etapou v historii spásy, znamením nejen na dobu zjevení, ale na celou budoucnost, p ipomenutím Evangelia, ukázáním cesty, výzvou ke zm n toho, co je zlé, ob továním milostí, slibem a výstrahou. Proto tak by m ly být od ítané – ne jako n co, co pominulo, ale co trvá, co je neustále živé a aktuální. Aby bylo možné správn pochopit poselství, je t eba znát jejich historický kontext, uvid t jejich stálé aktuální poslání, nasm rované na celý sv t a p edevším na každého lov ka, zde a te . Matka Boží, když vyzývá k pokání, modlitb , zvláš r žence, k odevzdání sebe Jejímu Neposkvrn nému Srdcí, hovo ila také na mne, osobn . 2
Zjevení ve Fátim byla schválena Církví jako zvláš bohatá v poslání k nám, k lidem. Svatý Otec Jan Pavel II. v homilii, kterou vyhlásil ve Fátim v roce 1982, zd vod uje to takto: „Jestliže Církev akceptovala poselství z Fátimy, stalo se to p edevším proto, že toto poselství obsahuje pravdu a výzvy samotného Evangelia. „ i te pokání a v te Evangeliu“- to jsou první slova, jaká Mesiáš nasm roval na lidi. Poselství z Fátimy je ve své podstat výzvou k obrácení a pokání, stejn jako Evangelium. Toto volání zazn lo na po átku XX. století a odtud bylo nasm rované zvláš na p ítomné století.“ XXI. století teprve za alo, ale volání z Fátimy nep išlo nic o svou aktualitu; sv t neustále pot ebuje obrácení a pokání. Svatý Otec íkal dále: „Výzva k pokání je mate skou výzvou a zárove pevným a jednozna ným hlasem. Láska, která se raduje s pravdou, dokáže být náro ná a rozhodná.“
Jak tedy vypadala ta mate ská výzva? Historie fátimských zjevení Dne 13. kv tna 1917 t i pasá ci: Lucie /10 let/, František /9 let/ a Hyacinta /7 let/ pásli ovce na pastvin Cova de Iria u nohou skalnatého kopce. Dva blesky p edešly zjevení se jim „nejkrásn jší Paní, jakou kdykoliv vid ly“. „P icházím z nebe“- ekla neznámá. Za al hovor, na konci kterého „Nejkrásn jší Paní“ se zeptala, zda cht jí ob tovat sebe a své utrpení Bohu, jako dostiu in ní za h íchy a obrácení h íšník . Po kladné odpov di d tí doporu ila se jim modlit r ženec. D íve p edpov d la, že p ijde 13. dne každého m síce až do íjna. D ti ekaly s netrp livostí další návšt vu Paní a poušt ly se do etných umrtvování „Za obrácení h íšník . Na setkání v ervnu Matka Boží doporu ila d tem se modlit r ženec a p idávat po každém desátku modlitbu, která se dnes stala už všedním zvykem: „M j Ježíši, odpus nám naše h íchy, …“ Lucii Maria ekla: „B h chce využít tebe, aby mne ud lal více známou a milovanou a aby zavedl na celém sv t pobožnost k mému 3
Neposkvrn nému Srdci. Tim všem, kte í je p ijmou, slíbím záchranu, a jejich duše budou milované Bohem jako kv tiny položené Mnou p ed Jeho tr n.“ B hem t etího zjevení, v ervenci, Maria doporu ila: „Modlete se dále každého dne r ženec k poct Matky Boží R žencové, aby skon ila válka a aby na sv t zavládl mír…“ Následn ukázala d tem peklo: „… vid li jsme množství ábl a zavržených duší ve velkém ohnivém oceánu… Zavržené duše byly ve svých lidských t lech… Ví ily se neustále v plamenech a k i ely ve zd šení.“ Tato vize zap sobila na d ti neoby ejným dojmem. Maria jim ekla: „Vid li jste peklo, do kterého jdou duše h íšník . Pro jejich záchranu B h chce rozší it na celém sv t pobožnost k Mému Neposkvrn nému Srdci. Jestliže lidé budou d lat to, o co prosím, hodn duší se obrátí a zavládne mír. Jestliže však lidé nep estanou urážet Boha …“ Zde Paní p edpov d la další válku, ješt horší /II.sv tová válka/, hlad a pronásledování Církve. „Aby se tomu p edešlo, p ijdu prosit o zasv cení Ruska mému Neposkvrn nému Srdci a vynahrazující svaté p ijímání v první soboty m síce. Jestliže mé prosby budou napln ný, Rusko se obrátí a p ijde mír. Jestliže ne, rozší í své chyby /komunismus/ po sv t , vyvolá války a pronásledování svaté Církve. Dob í budou umu ení, Svatý Otec bude muset hodn vytrp t, r zné národy budou zni ené. Nakonec mé Neposkvrn né Srdce zatriumfuje. Svatý Otec mi zasv tí Rusko, které se obrátí, a bude daný sv tu na jistý as mír.“ Tim skon ila ta ást poselství, kterou Maria p edala d tem k vyhlášení. Její další slova m la z stat v tajemství. Teprve 2. ledna 1944 Matka Boží doporu ila Lucii, tehdy už jako eholní sest e v klášte e v Tuy, aby sepsala slova a vize, které obdržela, a p edala je biskupovi. To, co se událo v dolin Cova da Iria, za alo získávat v hlas; ím dál více lidí p icházelo v den zjevení a místní vláda a kruhy nep íznivé Církvi za aly agitace proti zjevením a šikanování malých vizioná . Dokonce fará byl ned v ivý a podezíral d ti ze lží. 13. srpna starosta zdržel d ti v žalá i a jejich setkání s Matkou Boží se 4
neuskute nilo. Teprve 19 srpna, když pásly své ovce v obvyklé dob , Matka Boží se ukázala op tovn . 13. zá í v Cova da Iria ekalo na zjevení kolem 30 000 lidí. Vid li, jak bílý oblak okryl d tí a dub, na kterém se zjevovala Paní. Toho dne Maria p ipomenula svým d tem, d v rník m, o modlitb r žence, úsp šné modlitb o zakon ení války. Vzpomenula zárove , že v íjnu, na záv r zjevení, ud lá zázrak, aby všichni uv ili v pravost Jejího zjevování se. 13. íjna na místo zjevení p ibylo 100 000 lidí. Lil déš , všichni byli promo ení, stáli v blát . Najednou p estalo pršet a vyšlo slunce. Vtom – jak vypráví o itý sv dek Dominie Reisová – „slunce za alo se to it z jednoho místa na druhé a m nilo barvy: nebeskou, žlutou, všechny! Pozd ji se slunce p iblížilo k d tem a sm rem ke stromu. Všichni hlasit k i eli /…/. Má matka mne p itulila k sob a za ala bre et, íkajíc: To je konec sv ta. A pozd ji malé d ti vstaly a chodily kolem lidí a mluvily k nim: Modlete se a modlete se pevn , už je všechno dobré.“ Biskup Fátimy, když referoval o této události, napsal: „Tisíce osob… vid lo ten tanec slunce… jev, který nebyl zaznamenán astronomickou observato í, a p esto nebyl p irozený… vid ly to osoby r zných skupin a spole enských t íd, v ící a nev ící, noviná i hlavních portugalských asopis , a dokonce lidé p ebývající mimo místo shromážd ní.“ P ed slune ním zázrakem Matka Boží ekla d tem: „Já jsem R žencovou Matkou Boží. Modlete se denn r ženec… Je d ležitou v cí, aby se lidé obrátili a prosili o odpušt ní h ích . A už více neurážejí Pána Boha, který už stejn je velice urážený“. Na záv r hovoru zjevil se vedle Marie sv. Josef s Dít tem Ježíš v náru í a pozd ji samotný Pán Ježíš. Zázrakem slunce skon ila zjevení v Cova da Iria.
Osudy vidících Ale zjevení Hyacint , Františkovi a Lucii – neskon ila. Sepsala je pozd ji Lucie, po smrtí Františka a Hyacinty, nebo , jak p edpov d la Paní, oba zem eli: František v roce 1919 a Hyacinta v roce 1920. Hyacinta, už nemocná, uvid la Matku Boží, která ekla: „že p ijde zanedlouho, aby vzala Františka do nebe. A mne se zeptala, 5
zda bych ješt cht la obrátit více h íšník . Odpov d la jsem, že ano. Tehdy mi ekla, že se dostanu do nemocnice, kde budu hodn trp t. A abych trp la na úmysl obrácení h íšník , jako dostiu in ní za h íchy.“ Hyacinta m la n kolikrát apokalyptické vize r zných válek, které se stanou d vodem odmítnutí Boha lidmi a také pronásledování Církve a Svatého Otce. Jedinou záchranou p ed poslední záhubou je modlitba, r ženec, zvláš v rodinách a také pobožnost k Nejsv t jšímu Ježíšovu Srdci a Neposkvrn nému Srdci Marie. Jen to úplné odevzdání sebe Ježíšovi skrze Marii p ekoná sílu zla a odvrátí trest za h íchy. Lucie vstoupila do kláštera sester sv. Doroty v Tuy /Špan lsko/ v roce 1925. ješt v tomto roce se jí zjevila Matka Boží, ukazující své srdce: „Má dcero, podívej na mé srdce, obklopené trním, které nevd ní lidé rouháním a nevd ností v každém okamžiku každou chvíli vpichují. P inejmenším ty mne pot š a p edej, že t m všem, kte í b hem p ti m síc v první soboty se vyzpovídají, p ijmou svaté p ijímání, pomodlí se ást r žence a budou Mí d lat doprovod skrze tvrt hodiny rozjímáním 15 r žencových tajemství, na úmysl dostiu in ní za spáchaný h íchy, v hodinu smrti slíbím p ijít s pomocí se všemi milostmi pot ebnými ke spáse.“ V roce 1929 Lucie obdržela symbolickou vizi Nejsv t jší Trojice: Boha Otce, Ducha Svatého a Ježíše Krista, p ibitého ke k íži. Níže Kristových prsou bylo vid t hostii a kalich. Na hostii splývaly kapky krví z obli eje Uk ižovaného a rány Jeho boku. Po pravé stran k íže stala Matka Boží, se svým srdcem na dlani, a na levé byl viditelný nápis: „Milost“ a „Milosrdenství“. „Pochopila jsem, že mi bylo p edáno tajemství Nejsv t jší Trojice“ – vypráv la Lucie. Pon vadž asto p icházeli do kláštera lidé, kte í cht li uvid t nebo pohovo it s ní o zjeveních, Lucie požádala církevní p edstavené o možnost p enesení se do Karmelu, kde by ji chránila p ísná klauzura. Když obdržela souhlas, vstoupila do kláštera Karmelitánek v Coimb e a p ijala eholní jméno sestry Marie Lucie od Neposkvrn ného Srdce. Sestra Marie Lucie dožila 98 let a zem ela ve stejném roce, co papež Jan Pavel II. – 2005. 6
Poselství na dnes a zítra Výzvy Matky Boží z Fátimy jsou neustále aktuální. Za jejími prorockými slovy šly sv tové události: pád komunismu, zázra ná záchrana života Jana Pavla II. b hem atentátu 13. kv tna 1981 roku, vysvobození etných národ , návrat katolické Církve do stát , ze kterých komunismus ustoupil. Ale ke všednímu míru je ješt daleko, zárove k uznání Božího zákona ve ve ejném život . Nesta í zasv cení Marii jednotlivých stát , jestliže nep jde za ním zasv cení se ji vykonané v hloubce srdce každého lov ka. Jaká tedy jsou p ání Matky Boží Fátimské nasm rovaná na nás 90 let po Jejích zjeveních. Zkusme je sebrat a zamyslet se nad nimi. 1. Rozší ení a prohloubení úcty k Matce Boží a Jejímu Neposkvrn nému Srdci, nejt sn ji spojenému se Srdcem Ježíšovým. „Ježíš touží, abych byla více známá a milovaná.“ 2. Modlení se co nej ast ji svatého r žence, jestliže je to možné, denn , v rodinách. Tuto prosbu Maria vyslovovala skoro p i každém setkání s d tmi: „Jsem R žencovou Matkou Boží.“ Povzbuzovala zárove k systematickému využívání svátosti smí ení, abychom vždycky byli v milosti posv cující, a také k co nej ast jší ú asti na mši svaté a k etb i rozjímání Písma svatého. 3. Modlitba, ob ti a pokání za h íchy vlastní a za obrácení h íšník . „B h je zneuctívaný, Boží zákony jsou šlapané, sv t se pono uje do temnoty zla. Je pot eba pokání a dostiu in ní Pánu Bohu a Nejsv t jší Matce.“ Ob tujte se za h íšníky a mnohokrát opakujte – zvláš , když budete d lat n jakou ob – „O, Ježíši, d lám to z lásky k Tob , za obrácení h íšník a jako dostiu in ní za h íchy spáchané proti Neposkvrn nému Srdcí Marie“ /13. ervence 1917/. 4. První soboty m síce mají být prožité ke cti Neposkvrn ného Srdce Marie. Kdo skrze 5 následujících prvních sobot p ijme svaté p ijímání, pomodlí se ást svatého r žence a b hem 15 7
minut bude rozjímat jedno z r žencových tajemství ve spojení s Matkou Boží, má to ujišt ní: „Ty duše budou obda ené zvláštní milostí a postavím je jako kv ty p ed tr nem Božím“; „T m, kte í p ijmou tuto pobožnost, slíbím záchranu. P ijdu v hodinu jejich smrti s celou milostí, jaká pro jejich v né št stí bude pot ebná“ /10. prosince 1925/. 5. Osobní odevzdání se Nejsv t jší Matce. Její Neposkvrn né Srdce chce být záchranou pro všechny, zvláš d lající pokání: „Jestli se lidé neobrátí, B h sešle trest, jakého sv t ješt nevid l, ale nakonec mé Neposkvrn né Srdce zatriumfuje“. V poselstvích Matky Boží ve Fátim a slovech Pána Ježíše nasm rovaných na sestru Faustinu dostáváme slib vít zství Srdce Ježíše a Neposkvrn ného Srdce Marie nad zlým, ale naše spolupráce s nimi je nezbytná. Naše budoucnost a budoucnost celého sv ta je v t chto Nejsv t jších Srdcích, ale také v našich rukou.
9' $" "
7
Již jsme hovo ili o vstupních ob adech a bohoslužb slova. Dnes bych cht l, abychom se pozastavili nad následující ástí mše svaté – p ípravou ob tních dar , kterou za íná bohoslužba ob ti.
Mše svatá III P íprava ob tních dar Druhá ást mše svaté, nazývaná bohoslužba ob ti, je tak sestavena, že její jednotlivé ásti odpovídají slov m a skutk m Krista p i poslední ve e i a kn z, p ipodob ující samotného Krista, plní to, co sám Pán u inil a nabídl k pln ní u edník m na svou památku. (srov. Všeobecné pokyny k ímskému misálu 48) Celá bohoslužba ob ti se d lí na t i ásti: p íprava ob tních dar ,
8
eucharistická modlitba a ob tní hostina (sv. p ijímání). Všechny ásti se konají u oltá e. Zaujímáme místa u stolu a nabízíme dary Hostiteli. Pon vadž jsme pozváni na hostinu, neseme své dary. Chceme mít v této hostin sv j podíl. Nejde zde o ledajaký dárek, ale o dar oltá e, který má projevit naši radost a vd nost za pozvání. T mito dary jsou chléb a víno. Chléb je symbol našeho života, a tudíž toho, co máme nejcenn jší. Život na zemi je zam en na starost o chléb. Tyto dary p inášíme, když vidíme, že jimi dokážeme ut šit všechny shromážd né u stolu, kte í po nich sáhnou. Kdyby se B h nestal lov kem, nepot eboval by sám chléb. B h nemá pot ebu jíst. Ale od té doby, kdy se Boží Syn stal lov kem a usedl s námi ke stolu, zná ze zkušenosti chu chleba a vína, a proto my m žeme vložit do jeho rukou ty nejcenn jší dary. Mezi všemi dary, jaké jen m žeme p inést druhému, je nejkrásn jší dobrý chléb. Symbolika vína je nám rovn ž známa, je to znak naší radosti. P i slavnostním setkání chceme mít víno, protože plodem moud e užívaného alkoholu je radost. P i p íprav vína zpozorujeme, že vzniká v lisu ni ením hrozn . Ty musí být slisovány, aby daly š ávu. Tento obraz vzniku vína ve starém zákon a v celé st edozemní kultu e vždy je spojován s utrpením. Proto je kalich vína symbol radosti a utrpení. P inášíme dar vína, vkládáme ho do rukou Hostitele, ili Krista, a tím ukazujeme sou asn svou radost i utrpení, asto nejen své, ale mnohých blízkých. Dary mohou být p inášeny k oltá i slavnostním zp sobem nebo být už p ipraveny p edem na stolku u oltá e. Když se koná slavnostní pr vod, m li by se do toho zapojit všichni shromážd ní. Proto p i tom pr vodu stojíme a nezpívá se píse , jen na nejvýš zní n jaká doprovodná skladba. M že se také mluvit n co o p inášených darech, p edávaných naším jménem. Píse za íná, když dary jsou p edány. V jiném p ípad m žeme sed t a ihned zpívat píse k p íprav dar . U oltá e chléb klademe na patenu. M li bychom si uv domit, že patena má prakticky dv podoby. První – jako malá zlacená, na které leží chléb. Ta druhá podoba je asto košík, do kterého klademe to, co není chléb, ale chlebem se m že stát. Aby mohl každý n co p idat do tohoto daru, p ichází služebník ke každému a kdo chce, m že složit ást své námahy, své práce, ást svého chleba. Peníze, které se vyberou, se stávají svatými a nemohou být využity k žádnému jinému ú elu než pro pot eby církve. P ivlastn ní si jich kýmkoli jiným, dokonce kn zem, by byla svatokrádež. Cht l bych zd raznit, že p íprava dar , d ležitá ást mše svaté, vypravuje nám o tajemství církve, která stále ob tuje Bohu to, co lidstvo od n ho obdrží. Pokra ování p íšt - P. Janusz
9
=
7 7 $ *:"
'
Modlitba k Pann Marii, Ochránkyni života Ó Maria, Matko života, celý náš život sv ujeme Tob , život každé matky v požehnaném stavu a dít te v jejím l n ; život každého lov ka, život každé lidské duše; život každého nov zrozeného dít te i život všech dosp lých. Ty uchováváš Boha ve svém vlastním srdci byla jsi mu tak blízko; prosíme t , bu blízko i nám ve všech našich pot ebách, ó Matko Života. Amen.
;
% $ <" *
Nem li bychom zapomenout, že v tomto m síci také vzpomínáme na naše And ly Strážné. Proto v tomto ísle našeho asopisu uvádíme litanii k And lu Strážnému.
! " #$ & ' %( %(
% # ! ! !
# )
) #
) 10
%( %( %( %( %( %( %( %( %( %( %( %( %( %(
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
#
)
!
) * ) #$ * + ) %+ ) #* ) ! ) ) #$ # ) )# ) #$ ) ,$ ! ) * * *
% * % * % *
)
*
$+*#$ $+*#$ $+*#$
, ! ! !
-
. .
.
( !) % )$ + & ! / ( &!#$ #$& %#$# #$ . / ( *- & ! + p ipravil anim. Jakub Marek
!
&,
$
Už n kolikrát v tomto asopise byla e o pobožnosti prvních sobot m síce. Proto – myslím – je as p ipomenout systematicky ješt jednou Velké sliby spojené s touto pobožností a uvést podmínky, jejichž spln ní otev e nám cestu ke slíbeným Božím milostem.
11
Co slíbí nebe? Sedm roku po zakon ení fátimských zjevení Matka Boží dovolila sest e Lucii zve ejn ní obsahu druhé astí fátimského tajemství. Jejím p edm tem byla pobožnost k Neposkvrn nému Srdci Marie. 10. prosince roku 1925 zjevila se Lucii Maria s Dít tem a ukázala jí trnem obklopené srdce. Dít eklo: „M j soucit se Srdcem Tvé Nejsv t jší Matky, obklopeným trny, kterými nevd ní lidé je neustále zra uji a není nikdo, kdo by skrze akt dostiu in ní ty trny povytahoval.“ Maria ekla: „Má dcero, podívej na Mé srdce obklopené trny, kterými nevd ní lidé skrze rouhání a nevd nost je neustále zra ují. Aspo ty se snaž nosit mi radost a oznámit mým jménem, že p ijdu v hodinu smrti s milostmi, které jsou pot ebné ke spáse k t m všem, kte í skrze p t m síc v první soboty vykonají zpov , p ijmou svaté p ijímání, pomodlí se r ženec a skrze 15 minut rozjímání nad r žencovými tajemstvími budou mi d lat spole enství v intenci dostiu in ní. Pro 5 sobot? O jednom ze zjevení sestra Lucie píše: „Má dcero – ekl Ježíš – jde o p t druh urážek, kterými se ubližuje Neposkvrn nému Srdci Marie: 1) urážky proti Neposkvrn nému Po etí, 2) urážky proti Jejímu Panenství, 3) urážky proti Jejímu Božskému Mate ství, 4) urážky, které se snaží vštípit do srdce d tí lhostejnost, pohrdání a dokonce nenávist v i Neposkvrn né Matce, 5) rouhání, která zneuctívají Marii v Jejích svatých obrazech.“
Elementy pobožnosti: 1. Zpov
v první sobotu m síce.
Doporu ovaná je zpov v první sobotu m síce. Není to však podmínka platnosti této pobožnosti. Je možné se zú astnit zpov dí i o n kolik dní d íve. Ke zpov di je t eba však p istoupit s úmyslem dostiu in ní za urážky v i Neposkvrn nému Srdcí Marie. V následující soboty je možné p istoupit ke zpov di v intenci dostiu in ní za jednu z p ti urážek, o kterých íká Ježíš, nebo po každé dostiu init za všechny urážky všeobecn . Je možné tuto intencí vzbudit b hem p ípravy ke zpov di nebo p i samotném rozh ešení. 2. Svaté p ijímání v první sobotu m síce Po p ijetí svatého p ijímání m lo by se vzbudit nahrazující intencí. Je možné se pomodlit tuto nebo podobnou modlitbu:
12
„Nejchvályhodn jší Panno, Matko Boha a má Matko! Spojuji se s Tvým Synem a toužím dostiu init Ti za h íchy tak etných lidí proti Tvému Neposkvrn nému Srdci. P es vlastní chudobu a neschopnost chci ud lat všechno, abych dostiu inil za ty urážky a rouhání. Toužím, Nejsv t jší Matko, Tebe uctívat a celým srdcem milovat. Práv to eká ode mne B h. A práv proto, že T miluji, ud lám všechno, co je jen v mé moci, abys byla všemi uctívaná a milovaná. Zase Ty, nejmilejší Matko, Záchrano h íšných, cht j p ijmout tento akt dostiu in ní, který Ti skládám. P ijmi ho rovn ž, jako akt dostiu in ní za ty, kte í neví, co mluví a bezbožným zp sobem zlo e í Ti. Vypros jim u Boha obrácení, aby kv li ud lené milosti ješt více se zd raznila Tvá mate ská dobrota, moc a milosrdenství. A také oni se p ipojí k tomuto holdu a proslaví Tvou svatost a dobrotu, hlásajíce, že jsi požehnaná mezi ženami, Matkou Boha, jejíž Neposkvrn né Srdce neustává v citlivé lásce ke každému lov kovi. Amen.“ 3. Nahrazující r ženec
1. 2. 3. 4. 5.
K platnosti pobožností prvních sobot m síce sta í se pomodlit jednu ást r žence, tedy 5 zvolených tajemství. Po každém desátku je t eba se pomodlit modlitbu And la z Fátimy – „M j Ježíši, odpus nám naše h íchy…“ Povzbuzuje se k modlitb zvláštního r žence nahrazujícího urážky zp sobené Neposkvrn nému Srdcí Marie. Modli se ho stejn jako oby ejný r ženec, s tím, že v „Zdrávas Maria“ po slovech „…te i v hodinu smrti naše. Amen.“ p idávají se níže uvedené výzvy, v každém tajemství jiné: Prosíme: Uchovej a rozmnož v nás víru ve Tvé Neposkvrn né Srdce! Prosíme: Uchovej a rozmnož v nás víru ve Tvé nep etržené Panenství! Prosíme: Uchovej a rozmnož v nás víru ve Tvou skute nou d stojnost Matky Boží! Prosíme: Uchovej a rozmnož v nás úctu a lásku k Tvým podobiznám! Prosíme: Rozpal ve všech srdcích ohe lásky a dokonalé pobožnosti k Tob !
4. Patnáctiminutové rozjímání nad r žencovými tajemstvími. Je to nejt žší – a nejd ležit jší – element pobožnosti. Ten, kdo p ijme pozvání Marie k ú asti na Jejím rozjímání, ten se stane ú astníkem kontemplace obli eje Krista spolu s Nejsv t jší Matkou!
13
<$
$
7
!
" %
& ' % % # $ #
%
& %
)*
% " -./% %
2
% % "
0 %
3 /
%
4
/ 3
.
0 %
6
%
(
# " #
%
1 % " 7))?
7)7< ( " 3 = % > 7))7
" 7)78 % ;
5% % % #9
999 :
*888 (
" %
%
%
% %%# %
&
@
999 #
% 1 %
%
$ #
(
+ , 1 # #
3 %
#
-% %"
%
( 14
" # " %" 57))?6 '
A # .&
% $
#
# %
+
0/
% (
#
%
( !
; %
% $ #
% "
$
! %
"
&
'
! " # $ % & ' () * )+ ,# )( !. ) - -' / 1 2 ( 3 . #- ) $ ) 41(! 5 46 7 ! ( %) 40) 8 8 ! ( 8- 7 !- . ! ( #4 ).8 ! ( 8
000
! '" 7 D kuji Pann Marii, že op t prokázala svou mate skou lásku, d kuji za všechny milosti, kterých se nám již dostalo p i našem spole ném setkání a modlitb u kapli ky /na horním konci/ v P emyslovcích. Každý den p ináší mnoho r zných starostí, útrap i radosti - komu p inesu je sv it než naší NEBESKÉ MATCE? Jist mnoho z nás slyší ve svém srdcí hlas Matky, která volá své d ti k modlitb , proto všechny zvu na naše r žencové pobožnosti, které se budou konat od 1. íjna každý den v 17.30 hod. u výše vzpomenuté kapli ky. T ším se na spole nou modlitbu. Helena Grulichová
15
D
"A7 1>,
;
'+
"
?
,9
&, ? = * :" $#
!
"
,. ) +
' *
$$, ! + " $ @A ! * ! ' $ # * $ ' ' $ ' '" ) * , $ # ?" * , D $ # ! ?" # * $ # * ,9 $# # $' # D " '+ ) " ) ! $ ) + ' + = # ' " * , 9$ # $ !
" $2B # $ :" $ " '"' , C # *+ + $ * ' + , 9$ #
'" # ?
$
$
+
, "* $ # $ 12 * # $ $ * ,
!
' ' 1> * # + A 13,BB = ,! ,BB , $$ " " " ,! :" * ) +, ) ' " * $, E ,= $ + ; $, # + $9 ' ' "$ ) " ' "' " $ , P. Janusz
Vydává ímskokatolický farní ú ad v Laškov pod záštitou otce Janusze Łomzika Podn ty, p ísp vky a informace k otišt ní lze odevzdat na fa e nebo animátor m farnosti. Náklady na 1 ks výtisku: 8,- K . Proto prosíme o dobrovolný p ísp vek. P edem d kujeme za pochopení. email:
[email protected] tel. 739523415 www.farnost-laskov.wz.cz
16
