9/16/2007 M SÍ NÍK FARNOSTÍ LAŠKOV, P EMYSLOVICE, ECHY POD KOSÍ EM
!
!
! ! "
! ! # $!
%
Zá í:
8. zá í – svátek Narození Panny Marie 13. zá í – památka sv. Jana Zlatoústého, biskupa a u itele církve 14. zá í – svátek Povýšení svatého K íže 15. zá í – památka Panny Marie Bolestné 20. zá í – památka sv. Ond eje Kim Taegona, kn ze, Pavla Chong Hasanga a druh , mu edník 21. zá í – svátek sv. Matouše, apoštola a evangelisty 26. zá í – památka sv. Kosmy a Damián, mu edník 27. zá í - památka sv. Vincence z Paula, kn ze 28. zá í - slavnost sv. Václava, mu edníka, hlavního patrona eského národa, hlanvího patrona metropolitního chrámu a olomoucké arcidiecéze 29. zá í – svátek sv. Michaela, Gabriela a Rafaela, archand l
V roce 70. Jeruzalém byl dobytý a zbo ený ímany. Za alo velké pronásledování Kristova náboženství, které trvalo skoro 300 let. Teprve, když skon ilo, matka ímského císa e Konstantina, sv. Helena, kolem roku 320 na ídila hledání k íže, na kterém zem el Pán Ježíš. Po dlouhém hledání k íž byl nalezen 14. zá í roku 320. Kv li této události v Jeruzalém byly postaveny na Golgot dv baziliky: Mu edník /Martyrium/ a Zmrtvýchvstání /Anastásie/. Bazilika Mu edník byla také nazývána Bazilikou K íže. 13. zá í roku 335 konalo se slavnostní požehnání a p edání obou bazilik místnímu biskupovi. Na tuto památku slavila se každého roku 13. zá í slavnost Povýšení svatého K íže. Pozd ji tento svátek byl p esunut na 14. zá í – 2
nejprve pro ty kostely, které vlastnily relikvie K íže a pozd ji pro celou Všeobecnou Církev. V roce 614 Svatou Zemi p epadli Pársové pod velením Chozroeza. Pobo ili tehdy veškeré kostely, také ást hrobu Pán a pon vadž v d li, jak velkou úctou je obklopen k íž Pána Ježíše, vzali ho s sebou. Celý sv t se modlil za získání zp t této relikvie. Po vít zství, jaké císa Heraklius získal nad Chozroezem, p i podepsání mírového traktátu Pársové byli p inucení vrátit tento poklad /628/. Zv st hlásá, že když samotný císa cht l zanést ten k íž na svých ramenou na Kalvárii, mohl to ud lat teprve tehdy, když sundal své královské šaty. Je to legenda, nebo ze sv dectví sv. Cyrila Jeruzalémského /+387/víme, že už v jeho dob byla ctihodná relikvie rozd lená na malé kousky a rozeslána do tak ka všech okolních kostel . Církev v K íží Ježíše vid la vždycky oltá , na kterém Boží Syn spasil sv t. Proto každá jeho ást, tak bohat svlažená Jeho Nejsv t jší Krví, doznávala vždycky zvláštní úcty. Nejde v tom p ípad o pravost jednotlivých relikvií, ale o fakt, že ony nám p ipomínají K íž Krista a velké dílo, jaké se na n m dokonalo pro dobro lidského rodu. O uk ižování Pána Ježíše vypravují všichni Evangelisté. Co více, velice podrobn uvád jí okolnosti této události. Podle sv dectví evangelist Pán Ježíš byl uk ižovaný kolem 12.00 hod. a zem el v 15.00 hod. Jeho poh eb se konal kolem 17.00 hod. Trest uk ižování u žid známý, i když v Mojžíšov zákon nebyl p edpokládán. Alexandr Janneus /103-76 p ed Kristem/ použil tento trest k potrestání farize vzbou ených proti n mu. Naproti tomu byl to trest všedn využíván skrze Féniciány, Kartagince, Pársy a ímany. Ti poslední však nepoužívali ho v i ímským ob an m, nebo to byl potupný trest /šibenice/ a velice krutý. Odsouzeného zbavovali obleku, uvrhli ho na zem, roztáhli mu ramena a nohy a p ibili ke k íži. Odsouzený umíral ze žízn a hore ky, dusil se. Ke všemu ješt ho sužovalo velké množství komár a ob as umírajícího trhávali supi. K íž m l obvyklé tvar písmena „T“ /tau/. Pon vadž smrt na k íži m la 3
veškeré znamení hanby, proto císa Konstantin Veliký zrušil trest smrtí uk ižováním /316/. Šibenice se vrátila ve st edov ku, avšak nem la tvaru k íže. Dnes nejv tší ást svatého K íže má kostel sv. Guduli v Bruselu. Bazilika sv. Petra p echovává ást relikvie, kterou byzantští císa ové nosili na prsou b hem nejv tších slavností. Nejv tší ást svatého K íže v Polsku vlastnil kostel dominikán v Lublin . Pom rn velkou ást svatého K íže má kostel sv. K íže na Lysé Ho e pod Kielcami. M l ji darovat benediktin m sv. Emerich /+1031/, syn sv. Stefana, krále Uherska /+1038/. Od té relikvie a kláštera pochází název „Hory svatok ížské“. Kone n dost velká relikvie svatého K íže se nachází v Bazilice svatého K íže v ím . K poct svatého K íže bylo postaveno hodn kostel . Existuje zárove n kolik eholních rodin – mužských a ženských – pod názvem svatého K íže. Mezi nimi nejpo etn jší je Shromážd ní Sv. K íže, založené v roce 1837 a schválené ímem v roce 1855. V ele ctitel sv. K íže je sv. Pavel Apoštol. Zvláštní pobožností ke K íži se zapsala sv. Helena, císa ovna. Avšak ve velkém m ítku tento kult za al st edov k, kdy velice živ a všedn se vyvinul kult umu ení Pán . Mezi svatými vyznamenali se touto pobožností: sv. Bernard /+1153/, sv. František z Asissi /+1226/, sv. Bonaventura /+1274/, sv. Filip Benicjus /+1285/, a v pozd jších letech bl.Vladislav z Gielniova /+1505/, sv. Petr z Alkantary /+1562/, sv. Jan od K íže /+1591/ a sv. Pavel od K íže /+1775/. Srde nou pobožnost ke svému umu ení Kristus odm nil hodn svatých darem stigmat. D jiny Církve znají už až 330 podobných p ípad . První doložený historický p ípad byl zaznamenán u sv. Františka z Asissi. V posledních letech se hodn vypráv lo o stigmatech: Teresie Neumannové /+1962/ a sv. O.Pia /+1969/. Od I. století potkáváme k íže vypln né, nakreslené, nebo grafický vyryté – a to v nejr zn jších formách a významu, jejichž hlavní postavou je vždycky Kristus. Od 4. století potkáváme k íže bez uk ižovaného, ale místo toho bohat vykládané ušlechtilými kameny a zlatem. Jejich forma je také r zná. Tak nap . potkáváme 4
k íže Krista, Petra, Ond eje, Pachomiusa, k íž etiopský, arménský, jeruzalémský, atp. Ve st edov ku za íná zvyk d lat k íže tzv. Pasie s podobiznou Krista, ale s královskou korunou na hlav . Sou asné k íže, plné hr zy a utrpení, za ínají v XII. století. Nejstarší k íž byl nalezen v Herkulaneu, v jednom z dom , který byl zasypán sopkou Vesuv v roce 63 a 79. Objev byl dokonán v roce 1748. Na jedné ze zdí domu byl nalezen výrazný otisk velkého k íže, který tam visel. Je dokonce otvor po h ebu ve zdi, na kterém byl umíst n. K íž Krista uctíváme také, když d láme znamení k íže. Zpo átku k íž byl d lán rukou nad p edm ty. On m l být vyznáním víry, chránit od nešt stí, p inášet Boží požehnání. Tento zvyk sahá do prvních století k es anství. Krom toho byl vnímaný jako katolické „Credo“, shrnutí nejd ležit jších pravd víry. Slovy zd raz ována víra v jednoho Boha v Nejsv t jší Trojici, a pohybem ruky zd raz ována naše spása skrze Kristovo umu ení a smrt. O tomto znamení píše už Tertulián /+ ok. 240/. Sv. Hieronim íká o n m v dopise do Eustochie. První k es ané používali toto znamení velice asto. Církev uchovává tento zvyk, když v liturgii žehná svým v ícím. Svátek Povýšení Svatého K íže p ipomíná nám velký význam k íže jako znamení k es anství a sd luje nám, že nem žeme ho vnímat pouze jako element dekorace našeho bytu, místa práce nebo jednoho z etných element našeho denního obleku.
asto se ptáme: – co jsem ud lal špatného, že to nebo ono se neda í? – pro atmosféra na setkání není taková, jakou bychom si p áli? – pro se cítíme ne nejlépe v p ítomnosti n kterých? …. Podobných otázek mohli bychom najít celé tucty. Proto zamysleme se nad moudrostmi, kterými žili naši p edkové a zeptejme se – zda bychom je nem li uvést zpátky do života?
5
p i hovoru se vždy dívej do o í, hovo se zájmem, vyslechni, neodbo uj od tématu, neuhýbej o ima, kradmý pohled na hodinky ve spole nosti ud lá chladnou situaci p i hovoru, kdo lže, asto se dotýká nosu, rt , dává si ruku p ed ústa, zaklání se dozadu, dívá se nahoru atd., moudrý se u í z chyb jiných, hloupý z vlastních, hloupý pou uje, chytrý se u í, morální citlivost je výjime ný cenný druh inteligence, titul se nemá opomíjet, je to nezdvo ilé, moudrý lov k je zkušený (nemusí být podmínkou) a pokorný má inteligenci srdce (lásku k bližnímu, neplete si chytrost s vychytralostí, je estný …) Pokud se dopustí chyby, nikdy ji neopakuje, když T osloví ten, kdo má n co proti tob , podíváš-li se mu do o í, odvrátí zrak, cti sv j rod a cti své jméno, e i a majetek rozmnožuj s láskou a rozmyslem, moudré životní krédo: mravnost, víra, ád! pokornému nic t žké, ím jsme lepší, tím menší máme podez ení, že jiní jsou nešlechetní, neodmlouvej hlupákovi, nebo pohrdne tvou prozíravou radou, omluva je znamením síly a aktem estnosti. Vyžaduje pevný charakter,
Vypráví se:
Dva mládenci hráli v hostinci karty. Jeden z nich navrhl druhému: „Prohraješ-li, p jdeš dom , zabiješ matku, vyndáš jí z hrudi srdce a p ineseš ho sem“. Druhý s tím souhlasil. Prohrál, šel dom , zabil matku, vyndal jí z hrudi srdce a nesl ho do hospody. Cestou spadl na zem. Tu uslyšel, jak to srdce íká: „Syná ku, nestalo se Ti nic, neuhodil ses, když jsi upadl?“ Z.P.
6
! Po vstupních ob adech, o kterých byla e v p edešlé ásti, nastupuje BOHOSLUŽBA SLOVA. Nad ní bych se cht l v tomto ísle našeho asopisu pozastavit.
Mše svatá II BOHOSLUŽBA SLOVA je jedna z nejzávažn jších ástí mše svaté, bohužel bývá asto mnohými podce ována. Mnozí se totiž opozdí na mši svatou a p icházejí b hem bohoslužby slova – což jim znemož uje správn se p ipravit na p ijetí Slova Božího. P itom B h chce, abychom o N m co nejvíce v d li, proto, pon vadž nám má mnoho co íci, jako první k nám sm ruje své slovo. Slyšíme ho v p ed ítaných úryvcích Písma svatého /srov. Všeobecné Pokyny k ímskému Misálu 33/. Um ní otev ít své srdce v i tomu slovu, soust ed né naslouchaní a nalezení, co je v tomto slov adresováno pro mne, rozhoduje o plodech setkání s Hostitelem. Musíme dát pozor, abychom se nechovali netaktn , tím, že se budeme zabývat n ím jiným než nasloucháním k nám hovo ícímu Bohu. Boží slovo je úzce svázáno s vysluhovanou svátostí díky tomu, že oživuje víru ú astník a také objas uje tajemství spásy, které se v ní dokonává. Slovo, ve kterém je p ítomen B h, má také výkupnou moc svátosti /srov. SC 7/. Proto II. Vatikánský koncil ustanovil: „a se p i bohoslužebných úkonech te více z Písma svatého, a to v rozmanit jším a p iléhav jším výb ru“ /SC 35/ a také, „aby se v ícím poskytl bohat ji prost ený st l Božího slova, má se ší e otev ít p ístup k poklad m bible“ /SC 51/. 7
etba tení p ináleží p isluhujícím a ne p edsedajícímu. Jeho úkolem je kázáním u init biblická a liturgická tení srozumitelnými pro všechny shromážd né a také ukázat praktické zp soby, jak denn uskute ovat život skrze n /p enesení slov do života/. Kázání se má pomocí Ducha svatého stát prodloužením p e teného slova Božího a tím i samotným Božím slovem. Kn z je zodpov dný za p edávání Boží pravdy a rovn ž za as. Proto ho nem že hlásat nikdo, kdo k tomu nebyl uschopn n Duchem svatým skrze svátost kn žství. Kázání není tedy oby ejná promluva, jak by n kte í cht li, ale má to být Boží slovo p edané nám jazykem nám dob e srozumitelným s ohledem na podmínky, ve kterých žijeme. Tím také kázání má za cíl nám zjevit, že B h neustále je s námi a to, co kdysi nám p edal o sob a jiných, p edává také nám, nebo stejn jako On je nezm nitelný, nezm nitelná je Jeho nauka. Stejn jako tení, tak i kázání má být hlásáno od ambonu. On je stolem Božího slova. Proto je p kným zvykem, praktikovaným v n kterých farnostech, že je p i ur itých slavnostech také zdoben. Od ambonu by m l rovn ž znít žalm, který je stanoven jako nedílná sou ást bohoslužby slova. Svým obsahem navazuje na slyšené tení a stanoví odpov vd nosti na slovo Boží. Je také meditací nad textem Písma svatého. O ned lích a svátcích se vd nost za slyšené Boží slovo vyjad uje spole nou recitací Creda. Bohoslužba slova Božího kon í p ímluvami, kterými v rní plní svou funkci všeobecného kn žství a modlí se za celou Církev i spásu celého sv ta /srov. 1 Tim 2, 1-4/. Díky své „univerzálnosti“ u í tato modlitba pochopení a otev ení se duchovním a materiálním pot ebám bližních. pokra ování p íšt
P. Janusz
"
#
$
Za íná m síc zá í a s ním nový školní rok. P ed námi otevírá se perspektiva dalšího poznávání sv ta a p edevším toho, kterému za všechno vd íme – Boha, který všechno 8
stvo il, stanovil zákony a pod ídil lov kovi. Bylo by tedy nedorozum ním, kdyby k es an nemyslel na další poznávání Boha. V Katechismu katolické církve teme: „Ve st edu katecheze nacházíme v podstat jedinou osobu: a to Ježíše z Nazareta, Otcova jednorozeného Syna, který pro nás trp l a zem el a nyní, zmrtvýchvstalý, žije navždy pro nás. Katechizovat tedy znamená odhalovat v osob Ježíše Krista celý Boží plán, tj. snažit se pochopit smysl Kristových skutk a slov, znamení, jež vykonal.“ Cíl katecheze: „Uvést do spole enství s Ježíšem Kristem: jen on nás m že vést v Duchu svatém k Otcov lásce a jen on sám m že dát, abychom se podíleli na život Nejsv t jší Trojice.“ Proto prosím rodi e, aby povzbuzovali d ti k ú asti v náboženství. Poznávat Boha – to je poznávat sv t Jím stvo eny, sebe a své povinnosti – to nakonec - mít možnost být opravdu lov kem a ne strojem, který nedokáže opravdu žít sv j život. V našich farnostech se p edpokládají následující formy katecheze: Náboženství: st eda – echy pod Kosí em – ve škole /t . I.-V./ tvrtek – Laškov – v klubovn /t . I.-IX./ pátek – P emyslovice – na fa e /I.-IX./ I. a III. ned le m síce – Laškov – v klubovn /mládež/ Forma ní setkání: st eda – P emyslovice – na fa e /ministranti a mariánky/ pátek – Laškov – na fa e po mši svaté /animáto i a p ipravující se k animátorské služb / sobota – Laškov – v klubovn v 9.30 hod. /ministranti a mariánky/ Pon vadž za íná nový školní rok, bude rovn ž za ínat p íprava k služb ministranta nebo mariánky. Kdyby n kdo cht l pat it mezi ty, kte í se cht jí více inn ú astnit mše svaté a jiných pobožností a zárove být blíže oltá e a Krista Pána, a se co nejrychleji u m p ihlásí, aby byla možnost stanovit termín setkání. Nezapomínejme, že to je také zp sob - jak Kristu dát najevo, že Ho máme rádi a chceme Mu opravdu sloužit. P. Janusz Łomzik
9
& %
% Jak mnozí z vás jist dob e víte, ve dnech 29. až 8.srpna 2007 se v našich farnostech uskute nil prázdninový pobyt s Pánem Bohem ve Skorzecinie. Možná ješt jednou zd razním, že to byl prázdninový pobyt s Pánem Bohem. Nelze to totiž nazvat tábor, i když asto se s tím setkávám, a to i od nejbližších. Pro n které všechno, co se týká d tí a jejich spole ného výletu, je tábor, avšak v tábo e jde p edevším o zábavu a hry, ale na prázdninách s Pánem Bohem se u íme trávit volný as jinak než sv t, ve kterém žijeme; u íme se odpo ívat p i modlitb , bavit se p i modlitb , rozjímat o v cech spojených s Bohem, lépe poznávat nauku Krista a zp soby uvedení jí do života, atp. Proto jestli jde o m j názor v bec na prázdniny s Pánem Bohem, hodnotím je jen kladn . V letošním roce hlavním tématem bylo: Stejn jako Mojžíš máme podíl na Božím díle spásy! asto jsme si tedy ve skupinkách p ipomínali, že to, co bylo kdysi, se stále opakuje, mysleli jsme také na to, co Mojžíš ud lal, že nám dal Boží desatero, atp. Cílem také bylo to, aby si d ti zapamatovaly n co o tom, co probíráme, aby to pozd ji dokázaly v život využít nebo jinak, aby dokázaly žít naukou Krista. Nepochybn šlo by ješt n kolik ádk k tomu napsat, ale myslím si, že to sta í. Vzpomenout je t eba, že b hem pobytu ve Skorzecinie neschází n jaká „lah dka“. V tomto roce jsme navštívili jako každý rok krásné poutní místo – Liche s jeho krásnou, obrovskou bazilikou a také Lednici, kde se nachází obrovská kovová ryba, což je první 10
k es anské znamení. Na tomto míst se setkávají v ervnu mladí z r zných evropských stát . P ijíždí tam také mládež z ech. V tam jší kapli jsme odsloužili mši svatou a pozd ji šli ješt nad jezero kouknout na lo ud lanou podle projektu lodí, která byla koncem minulého století vydobytá z Genezaretského jezera. Je tedy skoro jistota, že práv v takové lodí u il a plul Pán Ježíš. Na zpáte ní cest jsme se ješt mrkli do muzea miniatur staveb z tam jší ásti Polska. as nám tam velice rychle utíkal. První dny nám tam po así zrovna moc nep álo - nedalo by se íci, že po ád pršelo, ale bylo spíše zataženo. Postupem asu, který jsme tam trávili, se po así vylepšovalo a nejedenkrát jsme mohli navštívit blízké jezero. Co bych k tomu dodala na záv r? - že nepochybn pat í všem obrovské díky za to, že jsme také letos m li možnost se ú astnit tohoto prázdninového pobytu s Pánem Bohem. Dík pat í otci Januszovi, který nám to všechno za ídil, a d kujeme nejen jemu, že tam ten as s námi strávil, ale také rodi m, že nám tam dovolili být, tím spíše, že ze zkušeností vím, že ne všichni to d lají. D kujeme také - a možná p edevším Pánu Bohu, protože si uv domujeme, že je to dar Boží - to, že se m žeme takhle sejít na prázdninách a trávit tam as spolu se skupinkami a p i tom v tak zvláštních podmínkách a atmosfé e se v nujeme nauce o Kristu. Proto jsme vd ni Pánu Bohu za to, že máme takovou možnost, vážíme si jí a jsme vd ni našim rodi m, že vidí totéž a nemyslí si, že každý zp sob trávení asu je stejn hodnotný. D kujeme a doufáme, že ten as a spole né modlitby tam vyslovené k Pánu Bohu vydají plod nejen v našem život , ale rovn ž v život našich rodin a možná našich blízkých. Díky a „Sláva Pánu“. anim. Jana Oš ádalová
11
'! # !# Sv. Kosmas a Damián, mu edníci Jejich památku slavíme 26. zá í. Podle nejstarších literárních památek byli dvoj ata, žili v maloasijské Kilikii (dnešním jižním Turecku) a bezplatn lé ili nemocné. Tím získali mnoho pohan pro k es anství. V dob Diokleciánova pronásledování ( kolem roku 305) položili život za svou víru a byli poh beni v syrském m st Cyrrhu. Koncem 5. století byla jejich jména za azena do seznamu sv tc v mešním ímském kánonu (dnešní I. eucharistická modlitba), kde zastupují k es anský Východ. Jejich úcta v echách sahá až do 10. století, kdy jim byl zasv cen kostel ve Staré Boleslavi, u jehož kostelních vrat byl zavražd n kníže sv. Václav, když sp chal na ranní mši svatou. Jsou uctíváni jako patroni léka a lékárník . „Prosíme t , Pane, u nás žít na p ímluvu svatých Kosmy a Damiána tak, abychom t chválili celým svým životem. Amen.
(!
)
V minulém roce dostala farní budova v naší farnosti nového obyvatele. Stal se jím P. Janusz Łomzik - náš pan fará . Po zkušenostech p edcházejících obyvatel fary farníci v d li, že budova je vlhká a p es investice do ní 12
vložené v minulých létech (rekonstrukce vytáp ní) nevyhovuje b žnému standartu bydlení. Proto ekonomická rada farnosti navrhla provést rekonstrukci plášt budovy a provzdušn ní základ tak, aby došlo k vysušení základ i st n a zamezení úniku tepla z budovy. Bylo rozhodnuto, aby byl vypracován projekt a vy ísleny náklady na zamýšlenou opravu. Projekt zpracoval Ing. Opletal z Konice, který navrhl sou asn i vým nu oken za plastová. Protože cena však byla tak vysoká, že nebylo možné opravu v tomto rozsahu uskute nit, navrhl otec Janusz ponechání p vodních oken. Ale i p es tuto úsporu byla cena taková, že sama farnost nebyla schopna finan ní prost edky, i p es úspory, které vzniknou bezplatnou brigádnickou prací farník , v této výši zajistit. Proto ekonomická rada rozhodla požádat zastupitelstvo obce o finan ní výpomoc. Žádost o dotaci Zastupitelstvo obce schválilo a tím mohla oprava fary za ít. Povolení opravy budovy vydal Stavební ú ad Kostelec na Hané. Koncem dubna za ali brigádníci kopat po celém obvodu fary kolem základ šachtu. Do té byla vložena plastová folie a trubka z um lé hmoty a šachta byla zapln na kamenem. Týden p ed poutí za aly odborné práce, které provád jí p átelé otce Janusze z Polska. Ale i na t chto pracích se podílejí brigádn naši farníci a velké pod kování pat í i ob tavým farník m - p átel m z P emyslovic, kte í vypomohli, aby nebyly brzd ny práce provád né odborníky. I my ministranti se v rámci svých možností a sil podílíme na této práci, nap . nát rem desek, úklidem kolem stavby apod. 13
V sou asné dob se dokon uje fasáda a nát ry st echy. Zbývá dokon it sokl a osadit okapové žlaby. Úpravu podhledu st echy d ev nými deskami budou na záv r provád t tentokrát zase naši p átelé – farníci z ech pod Kosí em a také jim pat í naše pod kování. A když už jsme u d kování, záv re né velké pod kování pat í všem len m Zastupitelstva obce, protože umožnili tuto velkou akci realizovat. A také Otci Januszovi, protože bez n j by tyto práce neza aly. p ipravil Tomáš Snášel a Antonín Šev ík
'! # Za alo zá í a s ním i škola. A v tšina z nás, maminek, musela své d ti vypravit a už na kolej, internát, do školy ve m st , do sousední vesnice nebo v bec poprvé do školy – školky. Nyní se ukáže, nakolik jsme ve výchov obstály. D ti budou vystaveny vliv m, se kterými si t žko poradíme, natož abychom je pochopily. Nez stane nám nic jiného a ani lepšího než spoléhat na Boží pomoc a ochranu. Za své d ti se mimo jiné modlím st elnou modlitbu, kterou nás maminka b hem dne sv ovala do Boží ochrany, když jsme byly se sestrami na internát . Obsahuje to nejd ležit jší: prosbu o zachování víry u d tí, p iznání vlastních chyb a nedostatk , a prosbu o odpušt ní. Ráda bych se o ní s Vámi pod lila. „Pane m j, Bože m j, na moje d ti pamatuj. Zoufale prosím ve er, zrána, a se jim nezav e k nebes m brána. Prosím, odpus mi, v em jsem chybila, zapome ne vše, ím jsem T zranila. P itáhni mé d ti k sob blíž, nedej, a pošlapou Tv j svatý k íž! And le Boží, strážce m j, i ty mé d ti opatruj. Amen.“ H. ezní ková
14
(! V tomto m síci si p ipomínáme svátek Povýšení Svatého K íže. P ipome me si proto n které okamžiky u K íže Pána Ježíše které nám popisuje svatý Jan. ( Jan 19,1 - 42) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Jak se jmenuje m sto, ze kterého Ježíš pochází? Jméno hory, na které byl Ježíš uk ižován, zní…. ? ím byl Ježíš probodnut? Na kolik dílu si vojáci rozd lili Ježíšovy šaty? Co dali Ježíšovi napít, když žíznil? Nápis: „Ježíš Nazaretský, král židovský“ byl na k íži napsán hebrejsky, ecky a …? Jaká byla Ježíšova poslední slova? (podle Janova evangelia) Kdo požádal Piláta o t lo mrtvého Ježíše? Když jeden z voják probodl Ježíšovi bok, vyšla z n j voda a …? Z koho m l Pilát strach? Z eho upletli vojáci Ježíšovi korunu? Který národ uk ižoval Ježíše? Kdo vydal Ježíše, aby ho uk ižovali?
Tajenka: Co ud lal Ježíš z lásky k nám?
15
Milan Oš ádal
* Dcera jistého lov ka požádala kn ze ze své farností. aby p išel se pomodlit s jejím otcem. Kdy kn z p išel do domu, uvid l, že nemocný lov k leží v l žku op ený o dva polštá e a vedle l žka stojí prázdné k eslo. Kn z si pomyslel, že nemocný byl upozorn ný na návšt vu. Chápu, že jste ekal mou návšt vu? – zeptal se. Ne. Kdo jste? – odpov d l nemocný. Jsem nový kaplan – odpov d l kn z. – Kdy jsem uvid l prázdné k eslo, myslel jsem, že víte, že p ijdu. Ach ano, to k eslo – ozval se nemocný. – M žete, ot e, zav ít dve e? Udivený kn z ud lal, o co byl požádán. - Nikdy jsem to nikomu ne íkal, dokonce ani dce i – ekl nemocný – ale celý život jsem se neum l modlit. Slyšel jsem, jak b hem ned lní mše svaté kn z mluvil o modlitb , ale vždycky jsem to poušt l mimo uši. Už jsem se dokonce nepokoušel o modlitbu. Až jednou ekl mi m j kamarád: „Jane, modlitba, to je prost hovor s Kristem. Navrhuji Ti, abys ses posadil a postavil p ed sebou prázdné k eslo, a pozd ji si p edstavil, že na n m sedí Ježíš. Není na tom nic divného, nebo Ježíš slíbil, že vždycky bude s námi. Pozd ji na N j mluv a poslouchej Ho, jak to d láš te se mnou.“ Tedy vidíte, Ot e – vypráv l dále nemocný – zkusil jsem to tak d lat a tak se mi to zalíbilo, že to d lám te denn . Avšak musím si dávat pozor. Kdyby má dcera uvid la, že hovo ím s prázdným k eslem, bu by se samotná zhroutila nebo by mne odeslala do blázince. Otec byl hluboce vzrušený tímto vypráv ním a povzbuzoval sta e ka, aby dále pokra oval ve svém denním rituálu. Spolu s ním se pomodlil, ud lil svátost nemocných a vrátil se na faru. Ve er, o dva dni pozd ji, zavolala dcera, aby oznámila, že její otec odpoledne zem el. D lal dojem, jakoby zem el v pokoji? – tázal se kn z. Ano, Ot e. – odpov d la dcera. – Když jsem kolem dvou odcházela, p ivolal mne k sob , vypráv l jeden z t ch svých p edpotopních vtip a políbil m na tvá . O hodinu pozd ji, když jsem se vrátila z nákup , už byl mrtvý. Ale bylo n co divného. Dokonce více než divného – p ímo zvláštního. Vypadá to na to, že krátce p ed smrtí tatínek musel spadnout, nebo jsem ho našla s hlavou na k esle, které stálo p i l žku. Brian Cavanaugh
Vydává ímskokatolický farní ú ad v Laškov pod záštitou otce Janusze Łomzika Podn ty, p ísp vky a informace k otišt ní lze odevzdat na fa e nebo animátor m farnosti. Náklady na 1 ks výtisku: 8,- K . Proto prosíme o dobrovolný p ísp vek. P edem d kujeme za pochopení. www.farnost-laskov.wz.cz email:
[email protected] tel. 739523415
16
