Význam regionálních produktů pro cestovní ruch
Zde bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové za její pomoc a cenné rady, bez kterých bych nemohla tuto práci dokončit. Za poskytnuté informace a materiály dále děkuji koordinátorovi MAS Brána Písecko panu Romanu Čarkovi. V neposlední řadě děkuji všem lidem, kteří nelitovali svého času a zúčastnili se mého dotazníkového šetření či jakýmkoli jiným způsobem přispěli ke vzniku této práce. Vaší vstřícnosti a podpory si velmi vážím.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
V ý z n a m re g i o n á l n í c h p ro d u k t ů p ro c e s t o v n í ruch Bakalářská práce
Autor: Petra Nicielniková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2014
Copyright © 2014 Petra Nicielniková
Abstrakt NICIELNIKOVÁ, Petra: Význam regionálních produktů pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Počet stran 73. Bakalářská práce se zaměřuje na téma regionálního značení jako součást trvale udržitelného cestovního ruchu. V teoretické části je představen Prácheňský kraj a jeho předpoklady k rozvoji cestovního ruchu. Dále je zde charakterizován systém regionálního značení a značka PRÁCHEŇSKO regionální produkt. Na základě získaných informací je vyhodnocen přínos značky pro cestovní ruch v regionu.
Klíčová slova Prácheňský kraj, město Písek, regionální značení, značka PRÁCHEŇSKO regionální produkt, místní akční skupina, udržitelný cestovní ruch.
Abstract NICIELNIKOVÁ, Petra: The importance of regional products for tourism. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor Mgr. Eva Horňáková. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2014. Number of pages 73. This bachelor thesis focuses on the theme of regional branding as a part of sustainable tourism. The theoretical part presents the region of Prácheň and its preconditions for tourism development. There is also described the system of regional branding and the trademark of PRÁCHEŇSKO regional product. The influence of the trademark on regional tourism is analysed on the basis of the research.
Key words The region of Prácheň, the city of Písek, regional branding, trademark of PRÁCHEŇSKO regional product, local action group, sustainable tourism. 7
Předmluva „V zátočině cesty svítí boží muka jako bílá panna. Na hrázích rybníků šumí věkovité duby. Řeka Otava rozdává lukám svou svěžest. Zvuky dud nás vedou za lidmi. Veselými i rozvážnými, plnými fortele. Země selských tradic – Prácheňsko. Krajina rovin i kopců, lesů i polí, rybníků i skal, pestrá jako osudy zdejších obyvatel. Svět na malé dlani podané k přivítání.“ Fibich (2012, úvod) Vždy jsem místo, kde jsem se narodila a vyrostla, považovala za součást jižních Čech. Když se mě někdo zeptal, odkud pocházím, odpověděla jsem bez zaváhání. Během psaní této práce jsem však trochu změnila svůj úhel pohledu. Sama nevím, jak se to stalo – snad mi to pošeptala řeka Otava nebo mi to u piva řekl August Sedláček. Ať tak či tak, až se mě někdo zeptá příště, možná se zamyslím a řeknu – pocházím z kraje tajemných lesů, odvážných horalů, veselých dudáků, blyštivého zlata a sladkých hnětýnek. Z Prácheňska.
8
Obsah I.
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 15
1
Představení kraje ..................................................................................................... 15 1.1
2
Lokalizační předpoklady ......................................................................................... 18 2.1
Přírodní předpoklady........................................................................................ 18
2.1.1
Geologie a geomorfologie ........................................................................ 18
2.1.2
Klima ........................................................................................................ 19
2.1.3
Hydrosféra ................................................................................................ 19
2.1.4
Biosféra ..................................................................................................... 21
2.2
3
Rozloha ............................................................................................................ 16
Kulturně správní předpoklady .......................................................................... 23
2.2.1
Památkově chráněná území ...................................................................... 24
2.2.2
Národní kulturní památky ......................................................................... 24
2.2.3
Lidová kultura ........................................................................................... 25
2.2.4
Technické památky ................................................................................... 26
Realizační předpoklady ........................................................................................... 28 3.1
Dopravní předpoklady...................................................................................... 28
3.2
Materiálně technické předpoklady ................................................................... 28
3.2.1
Ubytování.................................................................................................. 28
3.2.2
Stravování ................................................................................................. 29
3.2.3
Tipy na výlet ............................................................................................. 30
4
Zlato v Prácheňském kraji ....................................................................................... 31
5
Regionální značky ................................................................................................... 32 5.1
Význam značek ................................................................................................ 32
5.2
Vývoj ................................................................................................................ 33 9
6
5.3
Značení služeb .................................................................................................. 34
5.4
Asociace regionálních značek .......................................................................... 34
5.5
Související projekty.......................................................................................... 34
5.6
Regional branding ............................................................................................ 35
PRÁCHEŇSKO regionální produkt ........................................................................ 36 6.1
Logo ................................................................................................................. 36
6.2
Území značky ................................................................................................... 36
6.3
Členové ............................................................................................................ 37
6.4
Informace pro zájemce o značku...................................................................... 38
6.5
Projekty spolupráce .......................................................................................... 38
II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 39 7
8
Primární výzkum ..................................................................................................... 39 7.1
Vyhodnocení dotazníku pro výrobce a poskytovatele služeb .......................... 39
7.2
Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele............................................................. 52
Sekundární výzkum ................................................................................................. 65 8.1
8.1.1
Dotazníkové šetření .................................................................................. 65
8.1.2
SWOT analýza .......................................................................................... 66
8.1.3
Zjištěné problémy ..................................................................................... 67
8.2 9
Studie rozvoje cestovního ruchu ...................................................................... 65
Hodnocení návštěvnosti ................................................................................... 68
Shrnutí výzkumu ..................................................................................................... 69 9.1
Vyhodnocení hypotéz....................................................................................... 70
III. APLIKAČNÍ ČÁST ................................................................................................ 72 Závěr ............................................................................................................................... 72
10
Seznam obrázků Obr. 1: Zřícenina hradu Prácheň .................................................................................... 16 Obr. 2: Hranice kraje z roku 1847 ................................................................................. 17 Obr. 3: Řeka Křemelná .................................................................................................. 20 Obr. 4: Prácheňský kroj, vyobrazení z let 1810–1820 ................................................... 26 Obr. 5: Lázně Hotel Vráž ............................................................................................... 29 Obr. 6: Náhled webových stránek .................................................................................. 33 Obr. 7: Logo značky ...................................................................................................... 36 Obr. 8: Území značky PRÁCHEŇSKO ........................................................................ 37 Obr. 9: Ostatní získané certifikáty ................................................................................. 39 Obr. 10: Informační zdroj .............................................................................................. 40 Obr. 11: Zapojení do projektu ........................................................................................ 40 Obr. 12: Náročnost kritérií ............................................................................................. 41 Obr. 13: Výše poplatků .................................................................................................. 41 Obr. 14: Konkurenční výhoda ....................................................................................... 42 Obr. 15: Otevření prodejny regionálních výrobků ......................................................... 42 Obr. 16: Vliv certifikátu na rozvoj regionů ................................................................... 43 Obr. 17: Vliv certifikátu na činnost ............................................................................... 43 Obr. 18: Obnovení certifikátu ........................................................................................ 44 Obr. 19: Získání dalšího certifikátu ............................................................................... 44 Obr. 20: Změna podnikání/výroby po získání certifikátu ............................................... 45 Obr. 21: Dodavatelé ....................................................................................................... 45 Obr. 22: Možnost dodání ............................................................................................... 46 Obr. 23: Zákazníci ......................................................................................................... 46 Obr. 24: Regionální produkty jako důvod návštěvy ...................................................... 47 11
Obr. 25: Návštěvníci ...................................................................................................... 47 Obr. 26: Pořádání kurzů ................................................................................................. 48 Obr. 27: Zájem o pořádání kurzů ................................................................................... 48 Obr. 28: Pořádání zájezdu .............................................................................................. 49 Obr. 29: Pohlaví ............................................................................................................. 49 Obr. 30: Věk .................................................................................................................. 50 Obr. 31: Původ respondentů a podíl účasti .................................................................... 50 Obr. 32: Asociace .......................................................................................................... 52 Obr. 33: Znalost značky PRÁCHEŇSKO ..................................................................... 53 Obr. 34: Nákup produktů ............................................................................................... 53 Obr. 35: Druhy zakoupených výrobků .......................................................................... 54 Obr. 36: Spokojenost ..................................................................................................... 54 Obr. 37: Důvod .............................................................................................................. 55 Obr. 38: Prodejna ........................................................................................................... 55 Obr. 39: Suvenýry .......................................................................................................... 56 Obr. 40: Dovolená .......................................................................................................... 56 Obr. 41: Rozvoj .............................................................................................................. 57 Obr. 42: Zájem ............................................................................................................... 57 Obr. 43: Zájem z okolí ................................................................................................... 58 Obr. 44: Logo ................................................................................................................. 58 Obr. 45: Propagace ........................................................................................................ 59 Obr. 46: Trhy a jarmarky ............................................................................................... 59 Obr. 47: Důvody k návštěvě .......................................................................................... 60 Obr. 48: Prácheňsko všemi smysly ................................................................................ 60 Obr. 49: Místní akční skupina ........................................................................................ 61 12
Obr. 50: Činnost MAS ................................................................................................... 61 Obr. 51: Zapojení do MAS ............................................................................................ 62 Obr. 52: Kurzy ............................................................................................................... 62 Obr. 53: Zájezd .............................................................................................................. 63 Obr. 54: Pohlaví ............................................................................................................. 63 Obr. 55: Věk .................................................................................................................. 64
Seznam tabulek Tab. 1: Návštěvnost vybraných infocenter .................................................................... 68
Seznam zkratek ARZ
Asociace regionálních značek
EVL
evropsky významná lokalita
ha
hektar
CHKO
chráněná krajinná oblast
LAG
local action group
MAS
místní akční skupina
NPP
národní přírodní památka
NPR
národní přírodní rezervace
o.p.s.
obecně prospěšná společnost
o.s.
občanské sdružení
OSVČ
osoba samostatně výdělečně činná
PO
politický okres
PP
přírodní památka
PR
přírodní rezervace
SO
soudní okres
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond 13
Úvod V posledních letech roste v odezvě na masový cestovní ruch zájem o takové formy, které jsou ohleduplné nejen k životnímu prostředí, ale také k samotným obyvatelům a návštěvníkům. Jednou z nich je i certifikace, kdy jsou označovány ekologicky šetrné výrobky a služby. Na území Prácheňska vznikla v rámci projektu regionálního značení značka PRÁCHEŇSKO regionální produkt. Jedním z cílů této práce je analyzovat vliv značky na cestovní ruch v regionu. Teoretická část se věnuje bývalému Prácheňskému kraji. Vymezuje jeho území a popisuje ho z hlediska přírodních, kulturně správních a realizačních předpokladů k rozvoji cestovnímu ruchu. V této částí práce je také vysvětlen systém regionálního značení, jeho význam a přínosy pro rozvoj cestovního ruchu. Posledním bodem této části práce je charakteristika a popis současného stavu značky PRÁCHEŇSKO regionální produkt. V praktické části bude proveden jak primární, tak sekundární výzkum. V rámci primárního výzkumu bude realizováno dotazníkové šetření mezi obyvateli a držiteli certifikátů značky (výrobci a poskytovatelé služeb). Co se týče sekundárního výzkumu, budou zkoumány dostupné materiály – Studie rozvoje cestovního ruchu a návštěvnost vybraných infocenter v regionu. Na základě zjištěných skutečností budou v aplikační části uvedeny možné návrhy na zlepšení. Výstupy práce jsou určeny zejména pro koordinátory místních akčních skupin, které se podílejí na projektu regionálního značení a pro hlavního koordinátora značky, tedy MAS LAG Strakonicko. Cílem práce je ověřit pravdivost několika hypotéz: Hypotéza 1: Minimálně 50 % občanů zná značku PRÁCHEŇSKO regionální produkt. Hypotéza 2: Minimálně 60 % držitelů certifikátu plánuje v projektu pokračovat. Hypotéza 3: Občané mají zájem podílet se na rozvoji cestovního ruchu v komunitě. Hypotéza 4: Občané mají zájem o rozvoj produktů s tematikou Prácheňska. Hypotéza 5: Certifikované produkty představují alternativu k běžným suvenýrům. Hypotéza 6: Systém regionálního značení přispěl k rozvoji cestovního ruchu v regionu.
14
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1
Představení kraje
„Prácheňský kraj byl od dávných dob až do naší paměti osobitostí samorostlou a těžce neseme, že se k tomu nepřihlíželo a nepřihlíží“ Sedláček (1926, předmluva) Po staletí existoval na našem území Prácheňský kraj. Přestože zanikl již v roce 1850, jeho odkaz je dodnes živý a my se tedy můžeme vydat po jeho stopách. Prácheňsko je spjato s řekou Otavou, která se přirozeným způsobem podílela na vytvoření jeho hranic. Jméno dal regionu hrad Prácheň (pojmenovaný dle stejnojmenné hory), který kdysi stával v blízkosti západočeského města Horažďovice. Hrad byl zhruba od 11. až do 13. století místem, odkud probíhala správa Prácheňska. [1] Když v roce 1315 začal Bavor ze Strakonic na místě původního hradu budovat hrad kamenný, neměla již Prácheň z hlediska správy žádného významu. Hrad tudíž postupem času chátral, až byl v polovině 16. století (1558) znám jako pustý. Zatímco raně gotický kostel svatého Klimenta (postavený na místě dřevěného kostela a dle dohadů vysvěcený samotným Metodějem) se dochoval až do dnešních dní, z kdysi slavného hradu Práchně, který propůjčil jméno celému kraji, zbyly již jen ruiny. V okolí zříceniny se nyní rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace. Se zdejší oblastí jsou také spjaty význačné události. Hora Prácheň se může pochlubit tím, že svým kamenem přispěla v roce 1868 ke stavbě Národního divadla. [1,2] V druhé polovině 13. století došlo k události (viz kapitola 4), která měla v budoucnu výrazně zasáhnout do správy území. Při řece Otavě bylo založeno město Písek, které se později stalo hlavním městem Prácheňského kraje. Systém krajského zřízení se uplatňoval až do roku 1850, kdy se začalo přecházet na menší jednotky, okresy. Tato změna znamenala pro Prácheňský kraj definitivní zánik. Kraj byl zrušen, připojen ke kraji Plzeňskému, ale již o pět let později se opět odtrhl a začal existovat pod názvem Písecký kraj. Ovšem ne nadlouho. Na území Prácheňska se poté vytvořily tyto útvary: politický okres Písek (kam spadal soudní okres Písek, Vodňany a Mirovice), PO Blatná (SO Blatná a Březnice), PO 15
Strakonice (SO Strakonice, Horažďovice a Volyně), PO Sušice (SO Sušice, Kašperské hory a Hartmanice) a PO Prachatice (SO Prachatice, Netolice, Vimperk, Volary). Několikrát se sice objevily snahy kraj obnovit, k velké lítosti místních vlastenců a zejména historika Augusta Sedláčka k tomu však již nikdy nedošlo. Územní změny, kterým Prácheňský kraj ustoupil, vůbec nebraly ohled na staré tradice. Původní území kraje bylo roztrženo, což mělo za následek, že se dnes bývalé Prácheňsko nalézá na území tří krajů (Středočeský, Plzeňský a Jihočeský). Prácheňský kraj jako takový sice zanikl, ale v současné době se objevují snahy navázat na jeho tradice a znovu ho svým způsobem přivést k životu.
Obr. 1: Zřícenina hradu Prácheň (zdroj: www.sumavanet.cz/horazdovice)
1.1
Rozloha
Prácheňský kraj se nacházel v jihozápadní části České republiky a rozkládal se na území několika dnešních okresů. Dle údajů z roku 1847 (tedy tři roky před zrušením kraje) se největší částí na území Prácheňska podílel okres Klatovy (24 %), dále okres Prachatice (23,5 %), okres Strakonice (22,4 %), okres Písek (19,1 %), okres Příbram (6,9 %), okres Plzeň-jih (2,9 %) a okres České Budějovice (1,8 %). Z mapy je patrno, že celým svým územím náležel k Prácheňsku pouze okres Strakonice, z ostatních okresů patřily ke kraji jen jejich části, v případě okresu Plzeň-jih a České Budějovice se navíc jedná o pouhé fragmenty. Když údaje přepočteme na kraje, dozvíme se, že se Prácheňsko
16
nacházelo z valné většiny v Jihočeském kraji (66,8 %), následuje kraj Plzeňský (26,3 %) a kraj Středočeský (6,9 %). Prácheňsko zabíralo plochu o rozloze 4 601 km2, což činí 5,83 % z území České republiky. Na zaniklém území se dnes nalézá 17 měst, z nichž dvě největší se pohybují v rozmezí 20 000 – 30 000 obyvatel (Písek a Strakonice) a dvě v rozmezí 10 000 – 20 000 obyvatel (Prachatice a Sušice). Ostatní města dosahují méně než 10 000 obyvatel (Blatná, Březnice, Horažďovice, Kašperské Hory, Mirovice, Netolice, Protivín, Rožmitál pod Třemšínem, Vimperk, Vodňany, Volary, Volyně, Železná Ruda).
Obr. 2: Hranice kraje z roku 1847 (zdroj: Otavín 1/2000)
17
2
Lokalizační předpoklady
„Vhodnějších kulis nalezneš stěží, abych hned zprvu poklonu vysek.“ Šrámek (1980, s. 85-86) Do lokalizačních předpokladů řadíme přírodní a kulturně správní předpoklady. Za pomoci těchto ukazatelů bude v následujících kapitolách popsáno území Prácheňského kraje tak, aby si o něm čtenář mohl udělat jasnou představu.
2.1
Přírodní předpoklady
Přírodní podmínky bývají často prvotním impulzem pro návštěvu určité oblasti. Do přírodních předpokladů řadíme povrch, klima, hydrosféru a biosféru. V případě poničení těchto faktorů hrozí nejen odliv návštěvníků, ale především nevratné poškození životního prostředí. 2.1.1 Geologie a geomorfologie Region Prácheňsko se řadí k Hercynského systému, subsystému Hercynská pohoří, provincii Česká vysočina a subprovinciím Šumavská a Česko-moravská. Co se Šumavské subprovincie týče, patří území regionu do oblasti Šumavské hornatiny, která se dále člení do celků Šumava (podcelky Šumavské pláně, Železnorudská hornatina, Boubínská hornatina, Želnavská hornatina) a Šumavské podhůří (Svatoborská vrchovina, Vimperská vrchovina, Prachatická vrchovina, Bavorovská vrchovina). V rámci Česko-moravské subprovincie se Prácheňsko nachází v oblastech Středočeská pahorkatina a Jihočeské pánve. Středočeská pahorkatina se dále dělí do celků Benešovská pahorkatina (podcelek Březnická pahorkatina), Táborská pahorkatina (podcelek Písecká pahorkatina) a Blatenská pahorkatina (podcelek Horažďovická pahorkatina). Z Jihočeských pánví zasahuje na danou oblast celek Českobudějovická pánev a podcelek Putimská a Blatská pánev. Atraktivní povrchové tvary Mezi nejvyšší hory patří Velká Mokrůvka (1 370 m), Boubín (1 362 m), Jezerní hora (1 343 m) a Libín (1 096 m). Prácheňsko na jihozápadě zasahuje na Šumavu, kde lze nalézt jasné stopy ledovcové činnosti. Mezi projevy ledovcové činnosti patří bludné 18
balvany, šumavská jezera ledovcového typu a karové ledovce s morénami, které zde kdysi vznikaly. 2.1.2 Klima Klima určité oblasti vždy ovlivňuje jeho příslušnost k některému z podnebných pásů. Česká republika patří do pásu mírného, typického střídáním ročních období a teplotními výkyvy, což vytváří předpoklady pro letní i zimní vyžití. Klima dále ovlivňují faktory proměnné (aktuální stav atmosféry, poloha tlakových center) a neproměnné (zeměpisná poloha, reliéf, typ povrchu). Území Prácheňska se rozkládá mezi dvěma body – vrcholky Brd a pohořím Šumavou. Je známo, že každých 100 metrů klesá teplota o 0,61 °C, což přirozeně ovlivňuje počasí v těchto oblastech. Z hlediska srážek stojí za zmínku Šumava, kde se roční průměr pohybuje okolo 1500 mm. Naopak v severní části regionu vládne sušší klima, hodnoty srážek se pohybují mírně nad 500 mm. Teploty zde dosahují průměrně 7 až 7,5 °C. K faktorům ovlivňujícím zdejší klima dále patří řeky Vltava s Otavou a föhny na Blatensku. 2.1.3 Hydrosféra „Vsadil bych se, moji drazí hoši, že každý z vás, třebaže nestála vaše kolébka v Píseckém kraji, slýchal o řece Otavě. Kdo ji neviděl, tomu povím, že je to taková krásná voda, že se jí snad žádná v Čechách nevyrovná“ Klostermann (2004, s. 76) Česká republika je rozdělena na 3 hlavní povodí patřící k úmoří Baltského, Černého a Severního moře. Všechny zdejší toky jsou součástí povodí řeky Labe, která poté v Německu ústí do Severního moře. Řeka Otava tvořila přírodní osu tehdejšího Prácheňského kraje. Kromě Vltavy a Teplé Vltavy patří ostatní řeky do povodí Otavy. Řeka Otava vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily. Ve městě Rejštejn se do ní vlévá Losenice, za Sušicí se přidává Ostružná, a přímo ve Strakonicích se spojuje s Volyňkou. Před Pískem (u Putimi) se z pravé strany přidává Blanice, kterou před Bavorovem posílil Zlatý potok. [3]
19
V okolí nejseverněji položeného města, Rožmitálu pod Třemšínem, pramení řeky Skalice a Lomnice. K jejich soutoku dochází u Dolního Ostrovce, řeka dále pokračuje již pod názvem Lomnice až do doby, než se také za Dědovicemi stane součástí Otavy. Zde řeka Otava končí své putování a vlévá se do Vltavy na Orlické přehradě. Soutok těchto dvou řek je velmi působivý, jelikož přímo nad ním se tyčí na svém ostrohu majestátní hrad Zvíkov. [3]
Obr. 3: Řeka Křemelná (zdroj: www.sumavanet.cz)
V blízkosti Černé hory na Šumavě pramení Teplá Vltava, která je v první části svého toku známá jako Černý potok. Poté, co se do ní vlije nedaleko pramenící Vydří potok, setká se u Chlumu (již za hranicemi Prácheňska) se Studenou Vltavou. Od tohoto místa pokračuje dále jako Vltava. Na severovýchodě přitéká opět do Prácheňska, aby se u Zvíkova setkala s řekou Otavou a postupovala skrze Vltavskou kaskádu směrem na Prahu. [3] Kromě nádrže Orlík se na území bývalého kraje nachází také nádrž Husinec, vybudovaná v okolí Prachatic. Prácheňsko zahrnuje z 67 % Jihočeský kraj, který je proslulý svými rybníky. Prácheňsko se sice nemůže pochlubit známou Třeboňskou soustavou, i tak má ale co nabídnout. Rybníkářská tradice se zde projevuje například na Vodňansku (jediná střední rybářská škola v České republice) či na Blatensku. První rybníky zde vznikaly již od 8. století, jejich rozkvět poté následoval na přelomu 15. a 16. století. Mezi největší z nich patří Labuť v Myšticích. Kromě chovu ryb slouží některé rybníky k čistě rekreačním účelům. Jedná se zejména o rybníky Milava, Ostrý 20
velký či Hadí. Zdejší krajina vždy působila na nejrůznější umělce, kteří se zde nechávali inspirovat. Ať už šlo o malíře Mikoláše Alše, Stanislava Lolka či spisovatele Ladislava Stehlíka. [4] Z jezer můžeme jmenovat unikátní jezera ledovcového typu, které se nacházejí na Šumavě. Jedná se o jezera Černé, Čertovo, Laka a Prášilské. Jezero Černé je největší z nich, zabírá plochu o rozloze 18,5 ha. Jeho jméno je odvozeno od barvy hladiny, která se díky hustému okolnímu porostu a neobyčejně velké hloubce může zdát skutečně až úplně černá. Přes blízkost Černého a Čertova jezera patří každé z nich do jiného povodí (Černé jezero – Labe, Severní moře; Čertovo jezero – Dunaj, Černé moře). [3,5] 2.1.4 Biosféra Prácheňsko zasahuje z velké části do jižních Čech, které jsou známé díky dlouholeté rybářské tradici. Bývalým regionem protéká také několik řek a nacházejí se zde dvě přehradní nádrže, což vytváří příhodné podmínky pro bohatý výskyt ryb (výstavba přehrad je v tomto ohledu kontraproduktivní, jelikož brání tahům některých druhů ryb). Nejznámější zdejší ryba, kapr obecný, však patří mezi nepůvodní druhy. Pochází z Číny, do českých vod se začal vysazovat v dobách krále Karla IV. V uměle vytvořených vodních nádržích (rybníky a přehrady) rybáři často vysazovaly nejrůznější exotické ryby, např. amura bílého, tolstolobika bílého nebo sumečka amerického. Z dalších druhů můžeme jmenovat ohrožené obojživelníky (žáby, čolci, skokani), plazy (ještěrky, slepýši), hady (různé druhy užovek, zmije obecná), ptáky (např. potápky, brodiví, vrubozobí, dravci, hnízdivci, chřástalové, bahňáci, dlouhokřídlí, šplhavci). Co se savců týče, vyskytují se zde skupiny hmyzožravců, letounů, zajícovců, hlodavců a sudokopytníků. Celé území České republiky můžeme dělit také z botanického hlediska, tedy na tři fytogeografické oblasti a 99 okresů. Na území Prácheňska se vyskytují dvě oblasti, mezofytikum (přechod mezi teplými a chladnými oblastmi) a oreofytikum (horské oblasti). [6] Pokud budeme postupovat od severu, nejdříve narazíme na fytogeografický okres Brdy, typický hustým zalesněním a horskou květenou. Následuje podokres Březnické Podbrdsko, dlouhodobě osídlené a téměř odlesněné území a okres Střední Povltaví se 21
skalnatými srázy. Okres Horažďovická pahorkatina se člení do podokresů Blatensko a Horažďovicko, přičemž Blatensko je známé pro četný výskyt rybníků, čemuž odpovídá i místní flóra. Na jihovýchodě se rozkládá okres Budějovická pánev, území Písecko-hlubocký hřeben. Dále sem zahrnujeme Šumavsko-novohradské podhůří a horské pásmo Šumavy. Zatímco smrk je nyní vysazován velmi často a hojně, je třeba pamatovat na skutečnost, že v nízkých oblastech není původní. Dříve rostl smrk jen ve výše položených a chladných oblastech, ve zbylých částech rostl smíšený horský les (jedle, smrk, buk, javor klen a další). Zcela unikátní oblasti tvoří šumavská rašeliniště. Životní prostředí Na území Prácheňska zasahuje několik typů chráněných území. Z velkoplošně chráněných území se jedná o Národní park a CHKO Šumavu. Prácheňsko disponuje velkým množstvím maloplošně chráněných území, proto jsou zmíněny jen ty nejzajímavější. Vybraná maloplošně chráněná území: Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, NPR Boubínský prales, PR Prácheň, PP Povydří, PP Jezerní slať, PP Modravské slatě, PP Strašínská jeskyně, PP Sobědražský prales. Kromě maloplošně chráněných území byly ve zdejší oblasti vyhlášeny Biosférická rezervace Šumava a také celky ze soustavy Natura 2000 (Evropsky významné lokality a ptačí oblasti). V okrese Strakonice, který leží celý v Prácheňsku, se nachází: 1 NPP, 13 PR, 14 PP, 10 EVL a 45 objektů památných stromů (jednotlivé stromy nebo skupiny). Jmenovitě: NPP Rovná, PR Bažantnice u Pracejovic, PR Dolejší rybník, PR Hořejší rybník, PR Kněží hora, PR Kocelovické pastviny, PR Kovašické louky, PR Kuřidlo, PR Libějovický park, PR Míchov, PR Sedlická obora, PR Skočický hrad, PR Velká Kuš, PR Záhorský rybník, PP Bavorská stráň, PP Chvalšovické pastviny, PP Kadovský viklan, PP Kozlovská stráň, PP Malý Ústavní rybník, PP Na opukách, PP Na vysokém, PP Nový rybník u Lnář, PP Pastvina u Přešťovic, PP Pastvina u Záhořčic, PP Ryšovy, PP Sedlina, PP Smyslov, PP Tůně u Hajské. Evropsky významné lokality: Blatná, Dolejší rybník, Kocelovické pastviny, Kozlovská stráň, Pastvina u Přešťovic,
22
Pastvina u Záhorčic, Ryšovy, Štěkeň, Újezdec-Planinský rybník a Kozor, Závišinský potok a dále památné stromy. [7]
2.2
Kulturně správní předpoklady
Prácheňský kraj nedal naší zemi pouze kulturní památky, ale také významné osobnosti celorepublikového, ba i mezinárodního významu. Do druhé kategorie jistě spadá náboženský myslitel Mistr Jan Hus z Husince, či reformátor Petr z Chelčic, známý také jako Petr Chelčický. V kraji se vždy dařilo hudbě a folklorní tradici. Pravidelně se zde koná mnoho festivalů, např.: Šrámkův Písek, Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, či Mezinárodní folklorní festival, který každoročně pořádá soubor Písečan. Zejména od dob národního obrození zde vznikaly četné spolky či instituce, které významně ovlivňovaly vzdělanost. Mezi nejdůležitější organizace patří knihovna v Písku (1841), knihovna ve Strakonicích (1843), Prácheňské muzeum v Písku (1884) a muzeum ve Strakonicích (1894). O dění v regionu informovala různá periodika, např. Auředlní list Práchyňského kraje (1835), Poutník od Otavy (1858), Otavan (1863), Stráž na Šumavě (1885), Hlasy ze Šumavy (1885), Písecký obzor (1924), Prácheňský kraj (1924), Prácheňské noviny (1927) nebo Prácheň (1927). Krajina Pošumaví i atmosféra místního venkova inspirovala k tvorbě mnoho umělců. Ke spisovatelům a básníkům, kteří zvěčnili Prácheňsko ve svých knihách, patří Jindřich Šimon Baar, Karel Klostermann, Josef Holeček, Ladislav Stehlík, Jan Čarek, František Ladislav Čelakovský, Adolf Hejduk, Fráňa Šrámek či Richard Weiner. Mezi významné dramatiky patřili Václav Krška, Alfréd Radok a Ladislav Stroupežnický. Prácheňsko se může pochlubit zajímavými osobnostmi i z hudební sféry. Ať už jde o skladatele Jakuba Jana Rybu, pěvce Martu Krásovou a Karla Strakatého či pedagoga a houslistu Otakara Ševčíka. Ve Vysoké na Rožmitálku pobýval Antonín Dvořák, který zde složil Rusalku; Čeňkova Pila na Šumavě naopak ke složení symfonické básně Vltava inspirovala Bedřicha Smetanu. Z osobností výtvarné umění stojí za zmínku malíři Mikoláš Aleš a Radek Pilař. Do veřejného života v kraji a zejména v Písku se nesmazatelně zapsali také profesor a vlastenec Karel Ninger, první český starosta Písku Tomáš Šobr, historik August Sedláček a ministr Alois Rašín, který ve městě pobýval. 23
Po těchto osobnostech jsou v Písku pojmenovány nejen ulice, jméno Tomáše Šobra nese i místní základní škola. [8] Významné místo v kraji zaujímalo školství. Jmenujme například Gymnázium v Písku, Lesnickou školu v Písku a Vimperku, Rybářskou školu ve Vodňanech a Průmyslovou školu v Písku. 2.2.1 Památkově chráněná území Kromě přírodních krás se může Prácheňsko pochlubit i kulturně-historickými pamětihodnostmi. Městská památková rezervace se nachází ve městě Prachatice. Vesnické památkové rezervace byly vyhlášeny v těchto obcích a vesnicích: Drahenice (okres Příbram); Dobršín (okres Klatovy); Volary, Vodice, Stachy (okres Prachatice) a Nahořany (okres Strakonice). [9] Nižší stupeň ochrany představuje památková zóna. Městská památková zóna se rozkládá ve městech Březnice, Rožmitál pod Třemšínem (okres Příbram); Horažďovice, Kašperské Hory, Rabí, Sušice, Velhartice (okres Klatovy); Mirovice, Písek (okres Písek); Husinec, Netolice, Vimperk, Vlachovo Březí (okres Prachatice); Bavorov, Blatná, Sedlice, Vodňany, Volyně (okres Strakonice). [9] Na území těchto obcí byly vyhlášeny vesnické památkové zóny: Drahenice (okres Příbram); Řesanice (Plzeň-jih); Brežany, Chanovice, Velké Hydčice (okres Klatovy); Budičovice-Skály, Krašovice, Květov, Putim, Smrkovice, Tukleky, Varvažov, Zahrádka, Žebrákov (okres Písek); Matouš, Třešňový Újezdec, Vítějovice, Zvěřetice (okres Prachatice); Jiřetice, Kloub, Koječín, Křtětice, Kváskovice, Zechovice (okres Strakonice). [9] Krajinné památkové zóny jsou následující: Čimelicko-Rakovicko, Orlicko (okres Písek) a Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice). [9] 2.2.2 Národní kulturní památky Území Prácheňska disponuje těmito národními kulturními památkami: zámek Březnice (okres Příbram); zřícenina hradu Rabí, zřícenina hradu Velhartice (okres Klatovy); hrad Zvíkov, Kamenný most v Písku, zámek Orlík, Zemský hřebčinec v Písku (okres Písek);
24
rodný dům mistra Jana Husa v Husinci, zámek Kratochvíle, zámek Vimperk (okres Prachatice); hrad Strakonice a vodní mlýn v Hoslovicích (okres Strakonice). [9] 2.2.3
Lidová kultura
Prácheňský kraj zahrnoval nejen četné vesnice, rozvíjející se města a krajinu s mnoha rybníky, ale také kus Šumavy. A je to právě tato oblast s odlehlými vesničkami, neprostupnými lesy, svéráznými horaly a divokými říčkami, která dala kraji svou tvář. Oblast, kde se lidé museli spoléhat jen sami na sebe a kde museli snášet často dosti tvrdé životní podmínky. Území nebylo kulturně jednotné. Z toho vyplývá, že tradice lidí na Šumavě, ve městech a ostatních vesnicích se velmi lišily. Vzhledem k absenci úrodné půdy se lidé v Pošumaví museli živit jiným způsobem. Mezi tradiční řemesla patřilo tkalcovství, výroba krajek, okřinářství (výroba dřevěného nádobí), hračkářství, kovářství, tesařství, truhlářství nebo hrnčířství. Výrazné rozdíly lze nalézt například v architektuře. Šumava byla místem s dlouholetou dřevařskou tradicí, která dala vzniknout překrásným roubeným domům. Jelikož místní lidé byli velmi chudí, své domy často vůbec nepřestavovali, takže i dnes můžeme obdivovat jejich krásu. Pěkné ukázky staveb můžeme vidět v okolí řeky Vydry v Srní, Modravě, Horské Kvildě, Radešově a Antýglu. Z dřeva se stavělo také na Volarsku. Zde vznikaly unikátní dřevěné domy se širokou střechou, pro které se vžilo označení „volarský dům“. Do dnešních dnů se však dochovalo jen málo z nich. Kromě domů se dřevo používalo i na jiné stavby, za zmínku jistě stojí dodnes funkční krytý most v Lenoře. Do Prácheňska však zasahuje i ukázka zcela jiné architektury, než která se vyskytovala v horských oblastech. Jde o tzv. jihočeský selský barok, který se vyznačuje zejména typicky upravenými štíty s barevnou štukaturou a fasádami. Přes svůj název se jedná spíše o barokizující styl používaný především v předminulém století. Na Prácheňsku působil stavitel Jakub Bursa (1813–1884), který se zasloužil o krásné stavby v obcích Libotyně, Předslavice, Jiřetice či Bušanovice. Zajímavé stavby lze spatřit také u východní hranice poblíž Milevska (Zahrádky, Květov), dále v Kovářově, v okolí Orlíka (Zahořany, Varvažov, Dolní a Horní Ostrovec) a na Písecku (Krašovice, Chlaponice, Ražice). 25
Obr. 4: Prácheňský kroj, vyobrazení z let 1810–1820 (zdroj: Langhammerová, 2011, s. 60-61)
Jelikož se kroje přizpůsobovaly danému území, byly i kroje na Prácheňsku velmi různorodé. Obecně lze říci, že oproti jiným tradicím nebyly tak výrazné a podobaly se krojům okolních oblastí. Ale i zdejší kroje mají svá specifika. Jde zejména o zlaté čepce vdaných žen s náběrkami a stuhami, brokátové sukně, hedvábné zástěry a šátky na prsou. Jako běžný oděv pak ženy zejména z Pošumaví nosily kanafasové sukně. V mužské módě stojí za povšimnutí dlouhé kožichy s vyšíváním na zádech, které mimo jiné zachytil na svých obrazech zdejší rodák Mikoláš Aleš. Nejznámější je ale mužský selský kroj, tak jak jej známe ze Švandy dudáka. Bílá košile, modrá vesta, žluté kalhoty a čepice vydrovka; tak vypadal oděv svobodných mužů. Podobně oblečené muže můžeme spatřit i dnes, a to při vystoupeních Prácheňského souboru ze Strakonic. 2.2.4 Technické památky V předchozích kapitolách jsou již zmíněny některé technické památky – vodní nádrž Husinec, Orlík a dřevěný most v Lenoře. Na území Prácheňska se však nalézá ještě důležitější most, a to Kamenný most v Písku, který je považován za nejstarší most v České republice a druhý nejstarší most ve střední Evropě. Lidé odjakživa uměli využívat energie vodních toků, takže zde vybudovali několik vodních elektráren. Ta nejstarší z nich se nachází opět v Písku. Křižíkova Elektrárna královského města Písku vznikla kvůli napájení pouličního osvětlení, čímž si město
26
připsalo další prvenství. Stalo se tak prvním městem v českých zemích, které se mohlo pochlubit veřejným elektrickým osvětlením. Za dalšími vodními elektrárnami se musíme přesunout na Šumavu. Trochu jiný typ elektrárny byl vybudován na Černém jezeře. Jedná se o přečerpávací vodní elektrárnu, navíc první svého typu u nás. Vysokou koncentrací technických památek disponuje i místo na soutoku Vydry a Křemelné. První z nich je vodní elektrárna Čeňkova pila, kdysi skutečná pila, která byla přestavěna. Dále se jedná o vodní elektrárnu Vydra, kde můžeme mimo jiné navštívit expozici Šumavské energie. Elektrárně dnes přivádí vodu Vchynicko-Tetovský kanál, který se kdysi užíval pro plavení dřeva, zdejší tradiční činnosti. Vodní kanál vybudoval Josef Rosenauer, jehož jméno je spojeno se známějším Schwarzenberským kanálem. [5,10]
27
3
Realizační předpoklady
Realizační faktory hrají velmi podstatnou roli v samotném uskutečnění cestovního ruchu. Nestačí pouze, že je místo z hlediska lokalizačních předpokladů velmi atraktivní. Neméně důležitá je také dostupnost a dosažitelnost daného místa, aby tak došlo k využití
těchto
předpokladů.
Rozlišujeme
dopravní
a
materiálně
technické
předpoklady.
3.1
Dopravní předpoklady
Dopravní situaci Prácheňska bychom mohli hodnotit jako průměrnou. Územím neprochází žádná dálnice ani železniční koridor, chybí zde také letiště celostátního i regionálního významu (pokud nepočítáme aeroklubová a sportovní letiště). Hustotu dopravní sítě samozřejmě ovlivňují i místní chráněná území, a to NP a CHKO Šumava. Obslužnost zajišťují železniční tratě, silnice I., II., III. třídy a okrajově i rychlostní komunikace. Vodní doprava je provozována po Orlické přehradě. Dopravní situace odpovídá typu destinace a dynamický rozvoj by mohl území spíše uškodit.
3.2
Materiálně technické předpoklady
Návštěvníci, kteří se rozhodnou strávit zde více než jeden den, si mohou vybrat ze široké škály ubytovacích a stravovacích zařízení. Na území bývalého Prácheňského kraje se nerozkládá žádné větší město (největším městem je Písek s cca 30 000 obyvateli), naopak zahrnuje četné jihočeské vesnice a sídla v šumavské krajině, která mu dodává typický ráz. Z toho vyplývá, že zde nenalezneme luxusní městské hotely a restaurace, ale spíše podniky rodinného typu, což lépe odpovídá charakteru krajiny. 3.2.1 Ubytování Místní ubytovací zařízení se řadí do sedmi kategorií: hotely, penziony, ubytovny, ubytování v soukromí, chatové osady, kempy a rekreační zařízení. Hotely mají obvykle od jedné do tří hvězdiček (nachází se tedy ve třídách Tourist, Economy a Standard). Patrně nejlépe vybavenými hotely jsou Hotel Biograf a Interhotel America v Písku, které se mohou pochlubit čtyřmi hvězdičkami, tedy třídou First Class. [11,12,13,14,15]
28
Následující ubytovací zařízení se vždy vyznačují nějakou zajímavostí. Ať už polohou, vybavením nebo názvem, který odkazuje na významné události z místní historie. Zajímavé možnosti ubytování nabízí zejména města Písek (hotely Biograf, City, OtavArena), Strakonice (hotely Bílá Růže, Švanda Dudák) a Prachatice (hotely Parkán, Albatros Relax, Koruna). Z ostatních zařízení můžeme jmenovat ParkHotel Orlík, Yacht club Radava, Penzion Furiant v Cerhonicích, Kemp Velký Vír v Kožlí u Orlíka, Hotel Gabreta v Sušici a Park HOTEL TOSCH v Kašperských Horách. [11,12,13,14,15] Kromě klasických ubytovacích zařízení je také možné strávit noc na zámku. Ubytování nabízejí zámky Cerhonice, Hrádek, Lázně Hotel Vráž, Lnáře a Štěkeň. [11,13,14]
Obr. 5: Lázně Hotel Vráž (zdroj: www.icpisek.cz)
3.2.2 Stravování Po celodenním poznávání krás Prácheňského kraje jistě přijde každému poutníkovi vhod místo, kde by se mohl občerstvit a načerpat sílu na další putování. A je skutečně z čeho vybírat. Zastoupení zde mají zejména tyto stravovací zařízení: restaurace, jídelna-bufet, kavárna, cukrárna, bar, motorest, pivnice-hostinec a stánek. Na venkově převažuje tradiční česká a staročeská kuchyně. Ve městech však mohou lidé navštívit specializované restaurace, kde lze kromě místních pokrmů ochutnat speciality italské, indické, řecké či asijské kuchyně. [11,12,13,14,15] Velkým výběrem stravovacích zařízení disponuje město Písek. Z restaurací stojí za návštěvu například Restaurace Na Ostrově, která stojí na městském ostrově a je z ní pěkný výhled na řeku. Milovníci klasiky jistě rádi zavítají do pověstné Restaurace U 29
Reinerů v Palackého sadech. Písečané chodí často také do restaurace v bývalém hotelu Otava (Dvořáček) nebo do Středověké krčmy. V okolí Písku lze dále navštívit Restauraci Červený ovčín (součást Golf resortu Písek), Restauraci Na soutoku (Putim) nebo Restauraci U Alše (Mirotice). Ve městě Švandy Dudáka si můžeme pochutnat v restauraci Hradní sklípek, Kalich, Hangár či v Restauraci Lovecká bašta. V historickém centru Prachatic jsou k dispozici Restaurace Bastion a Černý medvěd, ve Vimperku návštěvníky rádi pohostí v Šumavském pivovaru nebo v originální Výletní restauraci Vodník. [11,12,13,15] 3.2.3 Tipy na výlet Patrně nejvíce možností pro trávení volného času nabízí kdysi „hlavní město“ Písek a jeho okolí. Na návštěvu zde čeká již zmíněné Prácheňské muzeum či kulturní prostor Sladovna Písek, kde se konají výstavy a workshopy. Zejména děti ocení Krokodýlí zoo v Protivíně, jejich rodiče pak místní pivovar. Sportovní nadšenci by neměli minout Golf Resort Písek v Kestřanech, Stáje Štětice či Zemský hřebčinec v Písku. Příznivci kultury mohou zhlédnout některý z mnoha festivalů či kulturních akcí, které se v Písku konají. Jde například o Cipískoviště a městskou slavnost Dotkni se Písku. V okrese Strakonice je možné navštívit například hrad Helfenburk, „nový“ hrad Švecburg, zámek v Blatné, či poutní místo Lomec a kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách. Kdo však raději poznává krásy krajiny, může si projít část trasy „Švejkovy budějovické anabáze“, která z velké části zasahuje i do bývalého Prácheňského kraje, popřípadě zamířit na Šumavu. Ať už se lidé rozhodnou pro návštěvu kteréhokoli místa, jistě nebudou litovat.
30
4
Zlato v Prácheňském kraji
Když se řekne Otava, Kašperské Hory či Písek, mnohým se jistě vybaví těžba zlata. Dobývání tohoto drahocenného kovu utvářelo historii Prácheňského kraje, podílelo se na rozmachu a blahobytu měst, a v jistém smyslu i celé země. Bez zářivých plíšků v řece by možná vůbec nevznikl Písek, což by jistě velmi ovlivnilo celý kraj, který by tak přišel o své nejdůležitější město. Časy zlaté horečky již dávno skončily, ale vzhledem k tomu, že zlato dalo vzniknout mnohým zajímavostem, láká sem návštěvníky, byť z jiné příčiny než kdysi, dodnes. Okolí Písku bylo kdysi osídleno Kelty, kteří zde zlato také těžili, a to přibližně od 5. století před naším letopočtem. Pozůstatkem této činnosti jsou tzv. sejpy, hromady vytěženého písku, které lze nalézt po celém kraji. O těžbě zlata, kterou mohli provádět Slované od 6. století, neexistují důkazy. V kronice Václava Hájka z Libočan je sice možné nalézt určité zmínky, ovšem dílo tohoto autora je obecně považováno za nedůvěryhodné. První doložené zprávy naznačují těžbu zlata až od 11. století. Písek byl vždy velmi úzce spojen se zlatem. Důvodem jeho založení bylo kromě ochrany hranic a obchodní Zlaté stezky zejména dohlížení nad těžbou zlata, které patřilo králi. Zlato se získávalo rýžováním z řeky či klasickou těžbou. Vrchol zlaté horečky nastal na přelomu 14. a 15. století. Mezi nejvýznamnější oblasti zdejšího kraje patřila Kašperskohorská rudná oblast, dále pak Písecko, Vodňansko, Kasejovicko-bělčická oblast a okolí Boubína. V minulosti se čas od času objevovaly pokusy těžbu zlata opět oživit, nebyly však příliš úspěšné. Například v Kašperských Horách od 16. století těžba již nikdy nenabyla dřívějšího rozsahu. Všechny snahy se obvykle ukázaly jako nerentabilní a ztrátové. Možná ale není všem dnům konec. Dle geologických průzkumů se na Kašperskohorsku dosud ukrývá okolo 60 tun zlata té nejvyšší ryzosti. S odkazem těžby zlata se můžeme setkat i dnes. V Písku nás na ni upomínají fresky na budově polikliniky, malby na hotelu Otava, socha rýžovníka u Nového mostu a zejména expozice zlata v Prácheňském muzeu, kde lze spatřit i unikátní Křepické zlato.
31
5
Regionální značky
V posledních letech roste zájem o trvale udržitelný rozvoj, kam patří mimo jiné tzv. ecolabelling neboli ekocertifikace. Tento pojem si můžeme přeložit jako označování výrobků ohleduplných vůči životnímu prostředí. Ecolabelling je však také důležitým marketingovým nástrojem. Je součástí marketingového mixu, konkrétně čtvrtého „pé“ (propagace, komunikace) a plní informační funkci. Jedná se zpravidla o dobrovolný prostředek, jehož uplatněním lze dosáhnout zajímavé konkurenční výhody. Důvěryhodnost projektu dodává skutečnost, že označení (certifikát) danému produktu či službě přiděluje nezávislá organizace. Prostřednictvím ecolabellingu je možné motivovat subjekty k ohleduplnému a šetrnému rozvoji. [16,17] Takzvaný trvale udržitelný rozvoj je velmi široké téma, ale podstatu dobře vystihuje tato definice: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ [18]
5.1
Význam značek
Systém označování produktů vznikl za účelem podpory regionů a jejich tradičních výrobků. V některých oblastech se označení rozšířilo i na ubytovací a stravovací služby či dokonce zážitky. Kupující se mohou spolehnout, že výrobek (případně služba) splňuje podmínku kvality, ohleduplnosti k životnímu prostředí a místního původu; je tedy originální a jedinečný. [19] Všechny značky jsou zastřešeny Asociací regionálních značek. Jednotlivé značky jsou poté řízeny místním koordinátorem, který je zodpovědný za jejich fungování a komunikaci s partnery (výrobci a ARZ). Obdržení ekologického označení bývá obvykle podmíněno splněním určitých kritérií. Nejinak je tomu v případě regionálních značek. Komise však nepůsobí na národní úrovni, ale v každém ze zúčastněných oblastí rozhoduje vždy komise samostatná. [19] Tento projekt je zajímavý pro všechny strany. Turisté si mohou zakoupit originální upomínkové předměty, výrobcům se dostane potřebné propagace (kterou by si mnohdy
32
nemohli dovolit) a pro místní obyvatele to v konečném důsledku znamená rozvoj a zvýšení kvality života v daném regionu. [19] S regionálními výrobky už se mohli dobře seznámit i obyvatelé hlavního města Prahy, a to v rámci trhů Kampský krajáč (podzimní trhy) a Kampský krajáček (jarní trhy). [19]
Obr. 6: Náhled webových stránek (zdroj: www.regionalni–znacky.cz)
5.2
Vývoj
Systém označování místních výrobků byl realizován společností Regionální enviromentální centrum Česká republika, o.s. (nyní Apus) jako součást projektu Natura 2000 – Lidé přírodě, příroda lidem. Realizaci v letech 2004–2006 hradila Evropská komise. Projekt byl uskutečněn za účelem většího zviditelnění chráněných území typu Natura 2000. Prvními regiony s chráněnou značkou tak byly NP Krkonoše, NP Šumava a CHKO Beskydy, a to zejména pro unikátní přírodní podmínky a kulturní tradice. Název značky se vždy skládá ze samotného názvu a přídomku originální nebo regionální produkt. [19] Po stanovení základních podmínek byly zdejším výrobkům uděleny první certifikáty, v roce 2005 v Krkonoších a v roce 2006 ve zbývajících oblastech. Po úspěšném zavedení značek v těchto regionech přibývaly další. Ještě v roce 2006 to byla značka MORAVSKÝ KRAS, v roce 2007 ORLICKO (oblast Orlické hory a Podorlicko), MORAVSKÉ KRAVAŘSKO (oblast Poodří), GÓROLSKO SWOBODA (mikroregion rozkládající se na území ČR, Polska a Slovenska) a VYSOČINA. Rok 2008 znamenal 33
rozšíření o značky POLABÍ (region Podlipansko) a PODKRKONOŠÍ. V roce 2009 se připojila HANÁ, v roce 2010 ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO, JESENÍKY a PRÁCHEŇSKO. O rok později se skupina rozrostla o značky BROUMOVSKO, KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ, ŽELEZNÉ HORY a MORAVSKÁ BRÁNA. V roce 2012 následovaly značky ZÁPRAŽÍ (oblast Říčanska), ZNOJEMSKO a TOULAVA (oblast rozkládající se mezi Prácheňskem a Krajem blanických rytířů). Nejnovějšími členy jsou z roku 2013 KRUŠNOHOŘÍ a OPAVSKÉ SLEZSKO. V současné chvíli se tak počet regionálních značek zastavil na čísle 23, ale vzhledem k oblíbenosti celého projektu to jistě není konečné číslo. [19]
5.3
Značení služeb
V odezvě na úspěšné certifikování tradičních produktů začali výrobci žádat označení i pro své služby. Prvním regionem, kde se mohli návštěvníci setkat s označenými ubytovacími a stravovacími zařízeními, se stala Šumava. Přípravy se rozběhly v roce 2007 a první certifikáty byly uděleny v následujícím roce. Na projektu se podílely tyto organizace: Ministerstvo životního prostředí, občanské sdružení Apus, Regionální rozvojová agentura Šumava, Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd a agentura CENIA. [19]
5.4
Asociace regionálních značek
Ke konci roku 2007 na trhu figurovalo již 8 značek a bylo třeba je určitým způsobem zorganizovat. Proto byla v roce 2008 po dlouhých jednáních založena Asociace regionálních značek, o.s. (neboli ARZ). Od této chvíle se asociace podílela na realizaci nových značek, oblasti s již fungujícími značkami do ARZ vstoupily. Úkolem ARZ je zejména dohled nad značením a podpora spolupráce za účelem celkového rozvoje. [19]
5.5
Související projekty
Lidé mají možnost setkat se na českém trhu i s jinými značkami, které označují tradiční a regionální výrobky. Jejich názvy mohou vyvolávat dojem, že patří do stejné skupiny. Tyto značky však nejsou členy Asociace regionálních značek, jsou nezávislé. To ale neznamená, že spolu tyto projekty nemají nic společného. Samozřejmě se mezi nimi najdou odlišnosti, ale v konečném důsledku vyznávají podobné principy a zásady. Jedná 34
se o tyto značky: Tradice Bílých Karpat, Regionální produkt Český ráj, Regionální produkt Jizerské hory, Regionální produkt Lužické hory a Máchův kraj, Místní výrobek ze západu Čech a Tradiční výrobek Slovácka. [19]
5.6
Regional branding
Projekt regionálních výrobků je ve své podstatě lokální záležitostí, to však nebrání mnoha evropským zemím, aby spolupracovaly a rozvíjeli společné plány. Dokazuje to projekt „Sdílení zkušeností a vytvoření mezinárodní platformy v oblasti podpory regionálních produktů“, který byl částečně hrazen z Evropského sociálního fondu v Operačním programu lidské zdroje a zaměstnanost. Součástí projektu byla také konference „Značení a podpora regionálních produktů – sdílení evropských zkušeností“, která se konala ve dnech 23. a 24. září 2010 v Poděbradech. Na základě této konference poté vznikla publikace „Regionální značení napříč Evropou“ a internetové stránky věnované mezinárodní spolupráci http://www.regional-products.eu/ v českém a anglickém jazyce. [20] Včetně České republiky je do projektu zapojeno celkem 12 členů. Jedná se o tyto země: Estonsko (značka Põlvamaa rohelisem märk), Irsko (West Cork Fuchsia), Itálie (Qualität Südtirol), Německo (Echt Schwarzwald, Regionmarke Eifel, Rügen Produkt), Nizozemsko (Waddengoud), Polsko (Dolina Baryczy Poleca), Rakousko (Genussland Kärnten), Rumunsko (Transylvania Authentica), Slovinsko (Babica Jerca & Dedek Jaka), Spojené království (Locally Produced) a Španělsko (Artesania Catalunya, Evropská známka teritoriální kvality – Venkovská kvalita). [20]
35
6
PRÁCHEŇSKO regionální produkt
„Zavedení regionální značky Prácheňsko“ je od roku 2010 společný projekt pěti místních akčních skupin: MAS LAG Strakonicko, o.s. (koordinátor Iva Chládková); MAS Svazek obcí Blatenska, o.p.s. (Tereza Ptáčníková), MAS Střední Povltaví, o.s. (Ing. Klára Tesařová); MAS Vodňanská ryba, o.s. (PhDr. Alena Cepáková) a MAS Brána Písecka, o.s. (Roman Čarek). Hlavní úlohu zastává MAS LAG Strakonicko. [19]
6.1
Logo
„Značka se stylizovaným tvarem zříceniny hradu, která je zasazená v kopcovité krajině, představuje historicky významný hrad Prácheň. Nepravidelná kontura symbolu odkazuje na ruční práci, historickou patinu a tradice místních lidí.“ (Grafický manuál)
Obr. 7: Logo značky (zdroj: www.regionalni–znacky.cz)
6.2
Území značky
Území značky PRÁCHEŇSKO regionální produkt tvoří pět spolupracujících MAS. Hranice projektu se ovšem neshodují se hranicemi kdysi skutečně existujícího regionu (pro účely této práce jsou určující hranice z roku 1847). Když pomineme část MAS Středního Povltaví, která oproti historické předloze přibyla, jedná se zejména o chybějící území Šumavy. Na části území, které by mělo patřit ke značce PRÁCHEŇSKO, již funguje jiná značka – ŠUMAVA originální produkt. Národní park Šumava byl jedním z prvních území, které bylo vybráno k regionálnímu značení. Když poté vznikala značka vycházející z Prácheňského kraje, celé území již nebylo k dispozici. Okolí města Horažďovice s hradem Prácheň se nachází na území MAS 36
Pošumaví (mikroregion Prácheňsko), která se ale na realizaci této značky nepodílí. Významného rozšíření se území dostalo díky projektu „Prácheňsko všemi smysly“, kde se k spolupracujícím MAS (kromě MAS Střední Povltaví) na západě připojuje výše zmíněná MAS Pošumaví. [19,21]
Obr. 8: Území značky PRÁCHEŇSKO (zdroj: www.regionalni–znacky.cz)
6.3
Členové
Držitelé certifikátů se dělí do čtyř kategorií: řemeslné výrobky a umělecká díla, potraviny a zemědělské produkty, přírodní produkty a služby (ubytovací a stravovací služby). Nejnovější kategorií jsou ubytovací a stravovací služby, kterými se může pochlubit každá z členských MAS. Certifikovaná zařízení jsou následující: MAS LAG Strakonicko (Penzion a ranč U Starýho kance, Restaurace a penzion Lovecká bašta, Restaurace Hradní sklípek), MAS Brána Písecka (Apartmán U Čarků), MAS Střední Povltaví (Restaurace a penzion Na Křižovatce), MAS Vodňanská ryba (Penzion Pávů vila, Penzion U Svaté Anny, Bufet Miláček, Rekreační zařízení Nová louka), MAS Svazek obcí Blatenska (Penzion Mlýn Kostřata, Ubytování B & B Na Drtině, Hospoda Na statku). 37
6.4
Informace pro zájemce o značku
Každý žadatel by si měl ověřit, zda on i jeho produkty splňují určitá kritéria. Tyto kritéria jsou velmi podrobně vymezena v materiálech týkajících se každé jednotlivé značky (podklady jsou dostupné z webových stránek projektu). Můžeme je však shrnout několika bodů: místní původ, kvalita, šetrnost k životnímu prostředí, jedinečnost, kvalifikace a bezdlužnost. Poté se zájemce spojí s regionálním koordinátorem, kterému také podá svoji žádost. Žádost je posouzena certifikační komisí a v případě splnění všech podmínek je schválena. Certifikační komise má třináct členů a schází se obvykle dvakrát za rok. V komisi mají své zastoupení výrobci i zástupci veřejných institucí ze všech členských MAS, dále jeden člen za ARZ a dva nezávislí členové. Certifikát je udělován na dva roky, poté musí daný subjekt zažádat o osvědčení znovu. Výrobky mohou být označeny několika způsoby: visačkou či samolepkou, začleněním loga do etikety, razítkem a individuálním způsobem (u pečiva, zeleniny atd.). [19] Držitelé jsou povinni uhradit stanovené poplatky: registrační poplatek za získání značky ve výši 1 500 Kč (1 000 Kč v případě obnovení či dalšího certifikátu) a roční poplatek za užívání značky ve výši 500 Kč (OSVČ), 2 000 Kč (do 10 zaměstnanců nebo neziskové společnosti) nebo 4 000 Kč (10 a více zaměstnanců). Certifikáty vydané do dubna 2012 byly od vstupních poplatků osvobozeny, v případě poplatků za užívání se jednalo o roky 2011 a 2012. Podle pana Čarka, koordinátora MAS Brána Písecka, se však nyní jedná o snížení vstupních poplatků. [19]
6.5
Projekty spolupráce
Projekt „Zavedení regionální značky Prácheňsko“ se uskutečnil díky Programu rozvoje venkova (OSA IV, Realizace projektů spolupráce). SZIF schválil v únoru 2010 dotaci ve výši přes čtyři miliony Kč. Z toho činilo 2 010 100 Kč pro MAS LAG Strakonicko, 518 350 Kč pro MAS Svazek obcí Blatensko, 524 250 Kč pro MAS Střední Povltaví, 519 150 Kč pro MAS Vodňanská ryba a 517 050 Kč pro MAS Brána Písecka. Na úspěch MAS navázaly projektem „Prácheňsko všemi smysly“, který si klade za cíl vytvořit z Prácheňska atraktivní turistickou destinaci. Na tento projekt získaly MAS dotaci v celkové výši 2 384 100 Kč, největší podíl obdrželo Strakonicko. MAS Pošumaví zde figuruje bez finanční podpory.[22] 38
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
7
Primární výzkum
Výzkum byl proveden metodou dotazování a skládal se ze dvou dotazníků. První dotazník byl určený pro výrobce a poskytovatele služeb, kteří byli v říjnu 2013 kontaktováni e-mailem a telefonicky, v několika případech poštou. To se týkalo zejména starších osob. Výzkumu se zúčastnilo 36 výrobců a poskytovatelů služeb. Druhý dotazník byl určený občanům, tedy potencionálním zákazníkům. Dotazníkové šetření probíhalo v září a říjnu 2013, dotazníky byly umístěny v Písku a okolí. Respondenti byli také osloveni osobně a prostřednictvím elektronické pošty. Informace byly získány od 108 respondentů.
7.1
Vyhodnocení dotazníku pro výrobce a poskytovatele služeb
Dotazník obsahoval celkem 26 otázek, včetně doplňujících otázek typu pohlaví, věk a podobně. U některých otázek měli respondenti možnost zvolit více odpovědí. 1. Získal Váš produkt ještě jiný český nebo evropský certifikát kvality? 3% 3% 3% 8%
BIO Nositel tradice Norma Český med jiné žádná z uvedených
83%
Obr. 9: Ostatní získané certifikáty (zdroj: vlastní zpracování)
Většina z respondentů udala, že kromě značky PRÁCHEŇSKO nevlastní jiný certifikát. Pouze 18 % respondentů uvedlo nějaký typ certifikátu (do kategorie ostatní patří Czech Specials, Spokojený zákazník a Český výrobek). 39
2. Jak jste se o projektu regionálního značení dozvěděli? 3% 8%
z internetu 22%
z tisku od přátel od MAS
67%
Obr. 10: Informační zdroj (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je patrné, že 67 % dotázaných se o projektu dozvědělo od příslušné místní akční skupiny, následují přátelé a tisk. Pouze 3 % uvádí jako informační zdroj internet. 3. Jak proběhlo Vaše zapojení do projektu?
19%
oslovil mě koordinátor značky/MAS kontakt vzešel z mé iniciaitvy 81%
Obr. 11: Zapojení do projektu (zdroj: vlastní zpracování)
Většina respondentů (81 %) byla oslovena a vytipována koordinátory. Pouze 19 % z nich kontaktovalo koordinátory bez předchozí výzvy.
40
4. Bylo obtížné vyhovět nárokům značky a splnit požadovaná kritéria?
44%
spíše ano ne, bylo to snadné
56%
Obr. 12: Náročnost kritérií (zdroj: vlastní zpracování)
Nadpoloviční většina (56 %) se domnívá, že splnění vstupních kritérií bylo snadné. Zbylá část respondentů se přiklání k možnosti spíše ano. Nikdo nepovažuje podmínky za velmi složité. 5. Jak hodnotíte poplatky spojené se zavedením a užíváním značky?
6%
11%
nízké odpovídající vysoké, zatěžující 83%
Obr. 13: Výše poplatků (zdroj: vlastní zpracování)
Z výzkumu vyplynulo, že pouze dva výrobci (6 %) pokládají poplatky za příliš vysoké, přičemž jeden z nich o obnovení neuvažuje. Většina dotázaných (83 %) se domnívá, že poplatky jsou přiměřené a 11 % je dokonce považuje za nízké. 41
6. Pokládáte certifikát značky za konkurenční výhodu?
25%
ano ne 56%
nevím
19%
Obr. 14: Konkurenční výhoda (zdroj: vlastní zpracování)
Graf ukazuje, že 56 % respondentů považuje certifikát za konkurenční výhodu, 19 % s tímto tvrzením nesouhlasí a 25 % neví. 7. Uvítali byste otevření prodejny zaměřené na regionální výrobky?
8%
ano nevím
92%
Obr. 15: Otevření prodejny regionálních výrobků (zdroj: vlastní zpracování)
Výzkum ukázal, že 92 % respondentů by mělo zájem o otevření specializované prodejny a 8 % neví. Žádný respondent neodpověděl negativně.
42
8. Domníváte se, že systém regionálního značení může přispět k rozvoji regionů ČR? 3% 5%
ano ne nevím 92%
Obr. 16: Vliv certifikátu na rozvoj regionů (zdroj: vlastní zpracování)
Většina dotázaných s tvrzením souhlasí, 5 % neví a pouze jeden respondent (3 %) se domnívá, že regionální výrobky s rozvojem regionů a cestovního ruchu nesouvisí. 9. Jaký vliv má certifikát na Vaši činnost?
36%
nepozoruji žádné změny pozitivní
64%
Obr. 17: Vliv certifikátu na činnost (zdroj: vlastní zpracování)
Šedesát čtyři procent dotázaných se domnívá, že certifikát značky má na jejich činnost pozitivní vliv, zbylá část nepozoruje žádné změny. Žádný respondent neudal možnost „negativní“. 43
10. Plánujete po vypršení certifikátu zažádat o jeho obnovení?
19% ano ne
11%
nevím 70%
Obr. 18: Obnovení certifikátu (zdroj: vlastní zpracování)
V roce 2013 vypršela platnost certifikátů většiny výrobců a poskytovatelů. Dle výzkumu má o prodloužení zájem 70 % dotázaných, 19 % zůstává dosud nerozhodnuto a 11% již obnovení neplánuje. 11. Uvažujete o dalším certifikátu?
14% 31% ano ne nevím 55%
Obr. 19: Získání dalšího certifikátu (zdroj: vlastní zpracování)
Většina dotázaných (55 %) udává, že získání dalšího certifikátu neplánuje. Pouze 14 % zvažuje pořízení nového certifikátu pro své výrobky a služby.
44
12. Změnilo získání certifikátu Váš náhled na podnikání/výrobu?
11%
ano ne
89%
Obr. 20: Změna podnikání/výroby po získání certifikátu
Většina respondentů uvádí, že i po získání certifikátu probíhá jejich činnost stále stejným způsobem. Možnost „ano, více se zajímám o ekologické postupy a technologie“ zvolilo pouze 11 % z nich. 13. Je některý z držitelů značky Vaším dodavatelem?
22%
ano ne 78%
Obr. 21: Dodavatelé (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je patrné, že od svých kolegů odebírá produkty pouze 22 % dotázaných, 78 % uvedlo, že tuto možnost nevyužívá.
45
14. Pokud ne, uvítali byste to?
29% ano ne
50%
nevím 21%
Obr. 22: Možnost dodání (zdroj: vlastní zpracování)
U předchozí otázky se vyjádřilo negativně 27 respondentů, z nichž 29 % by o dodávky od ostatních držitelů mělo zájem, 50 % neví a 21 % nechce na současné situaci nic měnit. 15. Která skupina zákazníků u Vás převážně nakupuje? 25
23 19
20 15 10
6 5 0
místní obyvatelé
čeští turisté
zahraniční turisté
Obr. 23: Zákazníci (zdroj: vlastní zpracování)
V této otázce mohli respondenti vybrat více možností. Z toho vyplývá, že regionální výrobky a služby nakupují převážně místní obyvatelé, následují čeští návštěvníci a s odstupem zahraniční návštěvníci. 46
16. Zaznamenali jste, že Vaše produkty jsou pro některé zákazníky důvodem k návštěvě zdejšího regionu?
36% ano ne 64%
Obr. 24: Regionální produkty jako důvod návštěvy (zdroj: vlastní zpracování)
Z průzkumu vyplývá, že 36 % dotázaných zaznamenalo, že jejich produkty jsou impulsem k návštěvě regionu Prácheňska. Zbylých 64 % tento názor nesdílí. 17. Lidé se obecně domnívají, že více návštěvníků v regionu přinese více peněz. Jaká varianta je podle Vás vhodnější?
navýšení počtu návštěvníků
31%
prodloužení pobytu
61% 8%
nevím
Obr. 25: Návštěvníci (zdroj: vlastní zpracování)
Většina respondentů považuje za vhodnější nárůst počtu návštěvníků, 21 % neví a jen 8 % zvolilo možnost „zachování počtu návštěvníků, ale prodloužení jejich pobytu“. 47
18. Pořádáte ukázky a kurzy pro zákazníky?
35% ano ne 65%
Obr. 26: Pořádání kurzů (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je patrné, že ukázky a kurzy pořádá 65 % dotázaných. Zbylých 35 % výrobců se vyjádřilo negativně. 19. Pokud ne, měli byste o to zájem?
18% 36%
ano ne nevím 46%
Obr. 27: Zájem o pořádání kurzů (zdroj: vlastní zpracování)
Předchozí otázka ukázala, že kurzy a ukázky nepořádá 11 respondentů. Zájem o pořádání by mělo 18 % z nich, 36 % neví a 46 % podobné akce organizovat nechce.
48
20. Zapojili byste se do pořádání zájezdu zaměřeného na region Prácheňska? 18 16
15
14
14 12 10 7
8 6 4 2
0 ano
ne
nevím
Obr. 28: Pořádání zájezdu (zdroj: vlastní zpracování)
Zájem o pořádání zájezdu projevilo 15 dotázaných (42 %), 14 (39 %) je nerozhodnuto a 7 respondentů (19 %) by se do zájezdu nezapojilo. Pohlaví
28% muž žena
72%
Obr. 29: Pohlaví (zdroj: vlastní zpracování
Z celkového počtu respondentů (36), kteří se výzkumu zúčastnili, tvoří 28 % muži a 72 % ženy.
49
Věk 18
16
16
14
14 12 10 8 5
6 4 1
2
0 18-25
26-45
46-65
nad 65
Obr. 30: Věk (zdroj: vlastní zpracování)
Nejvíce respondentů (83 %) se nachází ve věkovém rozmezí 26-65 let, následuje kategorie nad 65 let (14 %) a pouze jeden dotázaný patří do skupiny 18-25 let. Bydliště 25 20 7 15
11
10 5 0
6
4
14 9
4
4 3
neúčast účast
6
Obr. 31: Původ respondentů a podíl účasti (zdroj: vlastní zpracování)
Nejvíce respondentů pochází z MAS Svazek obcí Blatenska, následuje MAS LAG Strakonicko, MAS Střední Povltaví, MAS Brána Písecka a MAS Vodňanská ryba. Modrá část ukazuje, kolik respondentů se v rámci MAS průzkumu zúčastnilo, červená označuje zbylé nezúčastněné držitele značky. 50
Typ S 86 % převažuje typ drobný řemeslník (OSVČ), se 8 % následuje firma do 10 zaměstnanců nebo nezisková organizace a se 6 % firma nad 10 zaměstnanců. Kategorie Z celkového počtu 35 účastníků tvoří 83 % výrobci a 17 % poskytovatelé služeb. V rámci kategorií jsou hodnoty následující: průzkumu se zúčastnilo 52 % všech výrobců a 55 % poskytovatelů služeb. Počet certifikátů Jeden certifikát vlastní 97 % dotázaných, zbylá 3 % disponují 2 certifikáty.
51
7.2
Vyhodnocení dotazníku pro obyvatele
Dotazník obsahoval 24 otázek včetně doplňujících otázek pohlaví, věk a bydliště. V některých případech mohli dotázaní vybírat více možností. 1. Co se Vám vybaví, když se řekne Prácheňsko? Uveďte maximálně tři asociace.
hrad Prácheň
25
Prácheňské muzeum
24
kraj
20
Písek
18
nic
14
řeka Otava
7 0
5
10
15
20
25
30
Obr. 32: Asociace (zdroj: vlastní zpracování)
Nejčastěji zmíněné možnosti byly hrad Prácheň, Prácheňské muzeum, Prácheňský kraj, město Písek, nic a řeka Otava. Lidé dále zmínili tyto možnosti: jižní Čechy, Strakonice, okolí mého bydliště, příroda, rádio Prácheň, rybníky, Horažďovice, regionální produkty, folklór, August Sedláček a Karel Klostermann.
52
2. Znáte značku PRÁCHEŇSKO regionální produkt?
9%
ano
48%
ne nevím
43%
Obr. 33: Znalost značky PRÁCHEŇSKO (zdroj: vlastní zpracování)
Z výzkumu vyplynulo, že regionální značku PRÁCHEŇSKO zná 48 % dotázaných, 9 % neví a 43 % o značce nikdy neslyšelo. 3. Zakoupili jste si někdy produkt s touto značkou?
36%
výrobek službu výrobek i službu
61%
ne, nikdy 1% 2%
Obr. 34: Nákup produktů (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu lze vyčíst, že 36 % dotázaných si už někdy zakoupilo výrobek, 1 % uvádí nákup služby, 2 % nákup výrobku i služby a 61 % dotázaných si regionální produkt nikdy nezakoupilo. Následující graf ukazuje, jaké výrobky a služby si lidé pořídili.
53
Uveďte jaký.
Zlivický chléb
12
Prácheňský knedlík
10
Čížovská uzenina
8
Alena Marešová šperky
5
Pivo z Prácheňska
4
0
2
4
6
8
10
12
14
Obr. 35: Druhy zakoupených výrobků (zdroj: vlastní zpracování)
Nejoblíbenějším výrobkem se stal Zlivický chléb, následuje Prácheňský knedlík, Čížovská uzenina, šperky Aleny Marešové a Pivo z Prácheňska. Na dalších místech se umístily tyto výrobky: med, Kovářovské podkůvky, perník, skleněné výrobky, potraviny, maso a slaměné výrobky, koláče, krajka, drátkované výrobky, dřevěné hračky, lidové panenky, patchwork, mléčné výrobky a keramika. Jako zakoupené služby lidé uvedli stravování, Bufet Miláček a Hospodu a penzion U Starýho kance. 4. Zakoupili byste daný výrobek znovu, protože jste byli spokojeni?
7%
ano nevím
93%
Obr. 36: Spokojenost (zdroj: vlastní zpracování)
54
5. Pokud jste si žádný produkt nezakoupili, uveďte důvod.
2% 1%
neměl jsem příležitost
8%
značku neznám 44%
úzký sortiment nízká kvalita
45%
o takové produkty se nezajímám
Obr. 37: Důvod (zdroj: vlastní zpracování)
Jako nejčastější důvod respondenti udali, že neměli příležitost k nákupu a že značku neznají (dohromady 89 %). Jen několik z nich se domnívá, že značka nabízí úzký sortiment produktů nebo není příliš kvalitní a 8 % podobné typy produktů nevyhledává. 6.
Uvítali
byste
v okolí
Písku/Strakonic/Blatné/Čimelic/Milevska
prodejnu
s regionálními výrobky této značky?
28% ano nevím 72%
Obr. 38: Prodejna (zdroj: vlastní zpracování)
Téměř tři čtvrtiny všech respondentů si přejí otevření prodejny s regionálními produkty značky, 28 % z nich je nerozhodnuto. 55
7. Jaký typ regionálních výrobků byste si zakoupili jako suvenýr? 57
60
49
50 40 40
řemeslné výrobky
30
potraviny 20
přírodní produkty
10 0 řemeslné výrobky
potraviny
přírodní produkty
Obr. 39: Suvenýry (zdroj: vlastní zpracování)
V této otázce vybírali respondenti více možností. Na prvním místě se s 57 body umístily potraviny a zemědělské produkty, přírodní produkty (např. med) získaly 49 bodů a řemeslné výrobky 40 bodů. Dva dotázaní uvedli, že nemají vůbec zájem. 8. Dali byste při trávení dovolené v ČR přednost ubytovacímu a stravovacímu zařízení s certifikátem regionální značky?
40%
ano 51%
ne nevím
9%
Obr. 40: Dovolená (zdroj: vlastní zpracování)
Z výzkumu vyplynulo, že 51 % dotázaných by upřednostnilo certifikované zařízení, téměř polovina neví a 9 % by raději dovolenou strávilo v jiném zařízení. 56
9. Domníváte se, že systém regionálního značení může přispět k rozvoji regionů ČR?
19% ano
7%
ne nevím 74%
Obr. 41: Rozvoj (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu lze vyčíst, že 74 % respondentů s daným tvrzením souhlasí, 19 % neví a pouze 7 % se domnívá, že regionální značení k rozvoji nepřispívá. 10. Pokud byste měli příležitost, zapojili byste se jako výrobce/poskytovatel služby?
28%
33%
ano ne nevím
39%
Obr. 42: Zájem (zdroj: vlastní zpracování)
Více než čtvrtina dotázaných (28 %) by se do projektu ráda zapojila, 33 % neví a 39 % nemá zájem stát se certifikovaným výrobcem či poskytovatelem služeb. 57
11. Je někdo ve Vašem okolí, kdo by měl zájem o certifikát pro své produkty? 1% 6% příbuzní přátelé nikoho takového neznám 93%
Obr. 43: Zájem z okolí (zdroj: vlastní zpracování)
Většina respondentů odpověděla, že nikoho takového ve svém okolí nezná. Pouze 6 % dotázaných uvedlo jako možné uchazeče své přátele a 1 % své příbuzné. 12. Víte, co znamená logo značky?
32%
40%
ano nejsem si jist ne
28%
Obr. 44: Logo (zdroj: vlastní zpracování)
Z výzkumu vyplynuly tyto informace: význam loga zná pouze 32 % dotázaných, 40 % váhá a zbývajících 28 % neví, co logo představuje.
58
13. S jakou formou propagace značky jste se již setkali? Možné více odpovědí.
regionální tisk
49
informační letáky
44
žádná z uvedených
36
webové stránky
30
0
10
20
30
40
50
60
Obr. 45: Propagace (zdroj: vlastní zpracování)
Na prvních čtyřech místech se umístily tyto možnosti: regionální tisk, informační letáky, žádná z uvedených a webové stránky. Noviny Doma na Prácheňsku, časopis Hlas MAS a magazín TIM získaly dohromady 11 bodů. 14. Navštěvujete trhy či jarmarky?
29% ano
ne 71%
Obr. 46: Trhy a jarmarky (zdroj: vlastní zpracování)
59
15. Z jakého důvodu tyto akce navštěvujete?
místní původ výrobků
45% 52%
značka PRÁCHEŇSKO jiné
3% Obr. 47: Důvody k návštěvě (zdroj: vlastní zpracování)
Z výzkumu vyplynulo, že lidé chodí na trhy nejčastěji z těchto důvodů: místní původ výrobků a jiné (atmosféra, kontakt s výrobci…). Pouze 3 % respondentů vyhledává podobné akce kvůli regionální značce. 16. Znáte projekt „Prácheňsko všemi smysly?“
8%
8%
ano ne nevím 84%
Obr. 48: Prácheňsko všemi smysly (zdroj: vlastní zpracování)
Pouze 8 % dotázaných odpovědělo, že projekt zná, 8 % neví a 84 % o tomto projektu nikdy neslyšelo.
60
17. Zaregistrovali jste, že ve Vašem okolí působí příslušná Místní akční skupina?
10%
19% ano ne nevím
71%
Obr. 49: Místní akční skupina (zdroj: vlastní zpracování)
Z výzkumu vyplynulo, že 71 % dotázaných nemá povědomí o MAS ve svém okolí. Na tuto otázku odpovědělo pozitivně pouze 19 % lidí. 18. Víte, čím se takové sdružení zabývá?
12%
ano 30% 58%
nejsem si jist ne
Obr. 50: Činnost MAS (zdroj: vlastní zpracování)
Pouze 12 % dotázaných má povědomí o činnosti MAS. Zbylá část si však není jistá nebo odpověděla zamítavě.
61
19. Měli byste zájem se do činnosti MAS zapojit? 2%
39%
ano ne nevím
59%
Obr. 51: Zapojení do MAS (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je patrné, že pouze 2 % respondentů by měla zájem podílet se na rozvoji svého regionu, 39 % váhá a 59 % o něčem podobném neuvažuje. 20. O jaké kurzy pořádané výrobci byste měli zájem? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43
39 33
řemeslné
výroba potravin
přírodní produkty
Obr. 52: Kurzy (zdroj: vlastní zpracování)
U této otázky mohli respondenti zvolit více možností. Největší zájem by byl o pořádání kurzů na výrobu přírodních produktů (43 bodů), následují kurzy řemeslné (39) a kurzy výroby potravin a zemědělských výrobků (33).
62
21. Jakého typu zájezdu zaměřeného na region Prácheňska byste se zúčastnili? 90 77
80 70 60 50 40
24
30 20
15
10
0 pobytový
poznávací
řemeslný
Obr. 53: Zájezd (zdroj: vlastní zpracování)
Výsledky u této otázky byly poměrně jednoznačné. Respondenti projevili největší zájem o zájezd poznávací (77 bodů), řemeslný a pobytový zájezd následovaly až s velkým odstupem. Pohlaví
27% muž
žena 73%
Obr. 54: Pohlaví (zdroj: vlastní zpracování)
Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 27 % mužů a 73 % žen.
63
Věk 42
45 38
40 35 30 25 20 15
14 10
10 4
5
0 do 18 let
19-25
26-45
46-65
nad 65 let
Obr. 55: Věk (zdroj: vlastní zpracování)
Z grafu je patrné, že nejvíce respondentů (74 %) se nacházelo v rozmezí 26-65 let, nejmenší zastoupení měla kategorie 19-25. Bydliště Většina dotázaných pochází z Písku a okolí (Čížová, Vráž, Protivín, Strakonice atd.), jen několik dotázaných uvedlo jako místo svého bydliště Soběslav, Prachatice a Plzeň.
64
8
Sekundární výzkum
Kromě klasického dotazníkového šetření byl proveden výzkum dostupných materiálů. Informace pocházejí ze Studie rozvoje cestovního ruchu, která byla zpracována jako výstup navazujícího projektu. V rámci výzkumu byla také hodnocena návštěvnost vybraných infocenter.
8.1
Studie rozvoje cestovního ruchu
Studie, vydaná v roce 2013, vznikla na základě projektu „Prácheňsko všemi smysly“. Tento projekt je dalším krokem na cestě k zakotvení Prácheňska jako plnohodnotné turistické destinace. V rámci projektu vzniklo nebo bylo pořízeno: logo, tři výstavní expozice, mobilní pódium, dvě turistické vyhlídky, infomapy, propagační materiály (Prácheňský poutník, Prácheňsko do kapsy, Prácheňsko v lidové písni, Prácheňsko magické, Jak chutná Prácheňsko) a výše zmíněná studie. V úvodu jsou uvedeny některé pozitivní důsledky vzniku destinace. Jedná se zejména o jednotný styl vystupování (tzv. corporate identity), tvorbu značky destinace, efektivnější spolupráci subjektů v oblasti cestovního ruchu, využití potenciálu dané oblasti, uplatnění principu multiplikátoru a snížení sezónnosti v cestovním ruchu. Mezi cíle studie patřily následující položky: analýza předpokladů rozvoje cestovního ruchu na Prácheňsku (zde představované zejména okresy Písek a Strakonice), zhodnocení provedeného dotazníkové šetření, provedení SWOT/PEST analýzy a vyhodnocení problémů zapojených MAS. 8.1.1 Dotazníkové šetření Výzkum formou dotazníků byl proveden na Setkáních s veřejností a zčásti také pomocí elektronické pošty. Ve studii jsou uvedeny výsledky pro každou zúčastněnou MAS zvlášť (MAS LAG Strakonicko, MAS Svazek obcí Blatenska, MAS Vodňanská ryba, MAS Brána Písecka, MAS Pošumaví se zde neuvádí). Šetření MAS Brána Písecka se zúčastnilo 100 osob, 75 % tvořily ženy a většina respondentů spadala do věkové kategorie 31 – 55 let. Oslovení respondenti odpovídali na následující typy otázek: jaké je povědomí veřejnosti o Prácheňsku, zda místní obyvatelé znají regionální značku Prácheňsko, jaké jsou zdejší lidové zvyky a tradice, 65
jaké pokrmy jsou typické pro oblast Prácheňska, jaké jsou dle jejich názoru nedostatky v rozvoji cestovního ruchu. Na otázku „Říká Vám něco pojem Prácheňsko?“ odpovědělo 61 % dotázaných ano, 17 % spíše ano, 17 % spíše ne a pouze 5 % ne. Z výzkumu dále vyplynulo, že nejvíce lidí si spojuje oblast Prácheňska s městem Písek, následovala řeka Otava a zřícenina hradu Prácheň. Regionální značku zná 49 % lidí. Lidé jmenovali Pekařství Karas (Zlivický chléb), Apartmán u Čarků, slaměné výrobky, šperky paní Englichové, řeznictví v Čížové (které dle dostupných informací již nepokračuje) a Sedlickou krajku. Nejvýznamnější kulturní atraktivitou jsou městské slavnosti v Písku, Kamenný most v Písku a Filmový festival v Písku (je zajímavé, že Prácheňské muzeum obsadilo až poslední místo). Mezi uváděné tradice patří masopust, farmářské trhy a pečení hnětynek. Více než polovina respondentů se domnívá, že výskyt lidové architektury v MAS Brána Písecka je průměrný. Nejvyhledávanější gastronomickou akcí jsou posvícení, poutě a zabijačka; mezi typické pokrmy patří jihočeská kulajda, svíčková omáčka, hnětynky, pokrmy z brambor a knedlíky. Jako typická potravina s přehledem zvítězil Zlivický chléb. Nejvyhledávanější forma cestovního ruchu je rekreační cestovní ruch, sportovně rekreační cestovní ruch a venkovská turistika. Dotázaní vidí nedostatky zejména v oblasti množství a kvality informací, otevírací době kulturních atraktivit a nabídce kulturních a zážitkových akcí. Kvalita stravovacích zařízení je většinou hodnocena kladně. Třetina respondentů hodnotí ubytovací zařízení jako dostačující, čtvrtina dokonce jako vynikající. 8.1.2
SWOT analýza
Místní akční skupiny provedly hodnocení silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb za každou MAS i celou oblast. Mezi silné stránky destinace patří například hrdost obyvatel na svůj domov, kvalita životního prostředí, kulturní a přírodní bohatství, venkovský ráz krajiny či lidové tradice. Naopak výrazná sezónnost cestovního ruchu, dopravní obslužnost, výše mezd, nedostatek pracovní příležitosti a věková struktura obyvatel se řadí ke slabým stránkám oblasti. Příležitosti vidí autoři studie zejména v informačních technologiích, mezinárodní spolupráci, regionálních produktech či sjednocenému vystupování navenek. Jako ohrožení je chápán odchod obyvatelstva do
66
měst, stav památek a kvalita nabízených služeb (hodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení bylo v MAS Brána Písecko příznivější než u ostatních MAS). 8.1.3
Zjištěné problémy
Místní akční skupiny se shodly na několika bodech. Na prvním místě, což jistě nikoho nepřekvapí, jsou finance. Kromě toho, že získávání peněz je velmi obtížné, jsou zde i další úskalí – administrativní náročnost projektových dokumentací, nejistota ohledně budoucnosti a zejména riziko nepodpoření projektu. Jako pozitivní je naopak vnímáno přidělování financí přímo MAS, princip podpory rozvoje venkova a plánování rozvoje cestovního ruchu. Na druhém místě je uvedena neefektivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Podle autorů studie jsou klíčové tři faktory – funkční organizační struktura, balíčky služeb a společná propagace. Jako řešení navrhují zřízení kanceláře destinačního managementu Prácheňska. Třetím bodem je marketing. Zásadním problémem je dle MAS nejednotnost marketingové komunikace. Bylo navrženo několik možných témat – historie Prácheňska, regionální značka, lidové tradice a rybářství.
67
8.2
Hodnocení návštěvnosti
Pro porovnání byla vybrána infocentra v Milevsku, Písku, Protivíně, Strakonicích a Vodňanech. Návštěvnost byla sledována v roce 2010 (zahájení projektu), 2011 (udělení prvních certifikátů) a 2012. Poznámka k tabulce – v roce 2011 došlo k přesunu infocentra v Písku na novou adresu. Tab. 1: Návštěvnost vybraných infocenter (zdroj: jednotlivá infocentra)
Rok
Milevsko
Písek
Protivín
Strakonice Vodňany
2010
4 319
46 094
–
8 535
4 766
2011
4 578
26 416
15 932
6 720
5 586
2012
5 088
29 944
14 530
7 958
6 479
Celkem
13 985
102 454
30 462
23 213
16 831
68
9
Shrnutí výzkumu
Z výzkumu vyplynula fakta, která lze interpretovat jako potencionální příležitosti a hrozby. Hrozbou by se mohla stát otázka obtížnosti vstupních kritérií. Většina dotázaných tato kritéria hodnotí jako lehce splnitelná. Je pozitivní, že nikdo nepovažuje kritéria za velmi složitá a projekt je otevřen co největšímu počtu zájemců, ale tato skutečnost může mít i negativní dopady. V důsledku nízkých požadavků hrozí pokles kvality certifikovaných produktů. Také je nutné si uvědomit, že s nárůstem počtu certifikátů bude klesat jejich jedinečnost a exkluzivita. Při hodnocení nelze vynechat otázku týkající se financí. Účastníci výzkumu uvedli, že považují poplatky spojené se značkou za velmi nízké. To je v přímém rozporu s tvrzením pana Čarka, který se domnívá, že zhruba 20 % držitelů si certifikát neobnoví, a to zejména z finančních důvodů. To však může být ovlivněno skutečností, že dosud byly poplatky většině členů odpuštěny a nemuseli je tak hradit. Problémový je také názor držitelů certifikátů, kteří preferují nárůst počtu návštěvníků před prodloužením pobytu stávajícího počtu. Skutečné potíže by mohly nastat v případě, že by toto vyjádření odráželo názor většinové společnosti. V tomto případě by hrozily škody na přírodních i kulturně správních předpokladech destinace, zásahy do sociální i kulturní sféry a další nežádoucí efekty. Překvapivou skutečností je, že pouze třetina dotázaných občanů zná význam loga značky. Logo je graficky pěkně zpracované, zdá se však, že neplní svou hlavní roli a pro veřejnost je nečitelné. Pokud lidé nevědí, co logo znamená, nemohou si ho spojit se značkou ani s jednotlivými produkty. Jako příležitost lze chápat zájem o zřízení prodejny zaměřené na regionální výrobky. V současné době lze výrobky zakoupit kromě trhů v prodejnách Řezbářství Jan Frencl a Galerie Leticia. Tyto obchody však nabízí jen úzký sortiment. Výzkum ukázal, že o otevření prodejny by měli zájem výrobci i obyvatelé. Potenciál v sobě skrývá uspořádání zájezdu zaměřeného na region Prácheňska. Z výzkumu vyplynulo, že občané by měli velký zájem o zájezd poznávacího charakteru. Co se týče držitelů certifikátů, kladně se k účasti na pořádání vyjádřilo 42 % z nich a 69
toto číslo by se jistě zvýšilo v případě osobního jednání a předložení konkrétního návrhu. Za silnou stránku lze považovat pořádání ukázek a kurzů (zejména řemeslných produktů). Kurzy pořádá nadpoloviční většina producentů, přičemž zde stále existuje určitá rezerva (zájem o pořádání projevilo dalších 18 %). Zájem ze strany potencionálních účastníků je poměrně vyrovnaný, jen s drobným náskokem zvítězil kurz výroby přírodních produktů. Hodnocení návštěvnosti je v tomto případě složitější. Zatím uběhla příliš krátká doba na to, aby se regionální značení odrazilo v návštěvnosti regionu. Z uvedených údajů je však zřejmé, že infocentra zaznamenávají poměrně stabilní návštěvnost, v případě Milevska a Vodňan dokonce mírný nárůst (výjimkou je Písku, kde jsou ovšem údaje značně zkresleny dočasným uzavřením a přesunem infocentra na méně exponované místo). Při provádění výzkumu se ukázala další zajímavá skutečnost, a to větší ochota a iniciativa ze strany žen. Ženy převažovaly nejen v dotazníkovém šetření pro obyvatele, ale také pro producenty, přestože v reálu je zde stav vyrovnaný. Provádění dotazníkového šetření bylo poměrně obtížné, a to zejména z hlediska návratnosti dotazníků. Zde je pravděpodobnou příčinou zahlcenost občanů nejrůznějšími anketami a v případě využití elektronické pošty nedůvěra a obava z rozšířených internetových útoků.
9.1
Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza 1: Minimálně 50 % občanů zná značku PRÁCHEŇSKO regionální produkt. Tato hypotéza se nepotvrdila. V průzkumu se vyjádřilo pozitivně pouze 48 % dotázaných občanů. Hypotéza se nepotvrdila ani v případě sekundárního výzkumu, kdy se v dotazování pro MAS Brána Písecko vyjádřilo pozitivně 49 % respondentů. Hypotéza 2: Minimálně 60 % držitelů certifikátu plánuje v projektu pokračovat. Ano. Obnovení certifikátu plánuje 70 % výrobců a poskytovatelů služeb. Kromě toho 14 % dotázaných uvažuje o tom, že zažádá o další certifikát pro své produkty. 70
Hypotéza 3: Občané mají zájem podílet se na rozvoji cestovního ruchu v komunitě. Ne. V tomto případě se potvrdily klasické problémy, které souvisí se zapojením veřejnosti do plánování rozvoje cestovního ruchu. Lidé příliš nerozumějí systému fungování MAS, nemají přehled o jejich činnosti a v drtivé většině případů nemají povědomí o samotné existenci MAS. Hypotéza 4: Občané mají zájem o rozvoj produktů s tematikou Prácheňska. Ano. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že občané mají zájem o kurzy a ukázky, o pořádání zájezdu a otevření prodejny zaměřené na sortiment regionálních výrobků. Hypotéza 5: Certifikované produkty představují alternativu k běžným suvenýrům. Tato hypotéza se potvrdila. V průzkumu lidé projevili zájem především o potraviny a přírodní produkty. Hypotéza 6: Systém regionálního značení přispěl k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Největší přínos značky spočívá zejména v probuzení zájmu o region Prácheňska, v navázání na historické tradice a zejména v následujícím projektu „Prácheňsko všemi smysly“, který položil základy pro budoucí rozvoj nové turistické destinace. Pozitivní stránkou také je, že oba tyto projekty spojily dohromady několik MAS a v rámci plánování rozvoje místního cestovního ruchu posílily jejich kontakty a spolupráci. Vztah mezi regionálními produkty a návštěvností regionu se prozatím nepotvrdil, a to zejména z důvodu příliš krátkého sledovaného období.
71
III. APLIKAČNÍ ČÁST Závěr Výzkum ukázal, že je naprosto nezbytné posílit komunikaci s veřejností. To se týká zejména činnosti MAS a projektu Prácheňsko všemi smysly. Jen v případě, že budou mít lidé informace a představu o dění ve svém regionu, mohou ho podpořit nebo se do něj aktivně zapojit. V opačném případě přichází práce a úsilí mnoha lidí vniveč, jelikož není nikdo, kdo by ji využil a ocenil. Loga a značky jsou důležitou součástí komunikační strategie. Pokud je logo vhodně zvolené, propůjčuje dané oblasti osobitou image, kterou si lidé zapamatují a okamžitě si ji s oblastí spojí. V současné situaci, kdy na trhu cestovního ruchu panuje velmi ostrá konkurence, tak logo plní funkci důležitého odlišení, zejména v případě, kdy se podaří vhodně vystihnout atmosféru cílového místa. Logo značky PRÁCHEŇSKO je součástí stylově jednotné propagace ARZ. Bylo by více než obtížné snažit se o jeho úpravu či dokonce úplnou změnu. Když pomineme finanční a organizačně-technické záležitosti spojené se změnou loga, je tu i hledisko významu a symboliky. Jen těžko bychom hledali vhodnější motiv pro oblast Prácheňska než je hrad Prácheň. Hrad, který je neodmyslitelně spjatý s bývalým Prácheňským krajem, jeho historií a tradicemi. Zde se tedy nabízí jediné možné řešení, a to je vzdělávání veřejnosti. Je třeba lidem vysvětlit, co logo představuje, a proč právě tento motiv zvítězil jako předloha pro logo regionální značky, jakou má souvislost a význam pro tento region. Značka se propaguje mimo jiné na internetu a ve specializovaných tiskovinách. Bylo by však vhodné zvolit prostředek, který je dostupný široké veřejnosti. Jako možné řešení se například ukazuje Rock Rádio Prácheň, které v dotazníkovém šetření zmiňovali především mladí respondenti z řad studentů. V Písku a okolí patří k oblíbeným a často čteným tiskovinám Písecké postřehy a Písecký deník. Především Písecký deník, který vychází v barevném provedení, by byl pro účely propagace značky mimořádně vhodný. Popularitu regionálního značení by do budoucna jistě posílilo zavedení certifikace zážitků, které zatím funguje na Šumavě a v Jeseníkách. V případě Prácheňska přichází v
72
úvahu jako vhodné náměty rýžování zlata, Mezinárodní dudácký festival, vesnická architektura nebo regionální gastronomie (například pečení hnětýnek). V případě Prácheňska jako turistické destinace se z dlouhodobého hlediska jeví jako nezbytné založení kanceláře destinačního managementu (nebo přinejmenším spolupráce s již existující kanceláří), která by koordinovala a organizovala rozvoj cestovního ruchu v regionu, podílela se na tvorbě balíčků a případně i specializovaného zájezdu. Na každém z dosud uskutečněných projektů se podílel jiný počet MAS, a tak je nutné jasně vymezit hranice destinace – zda by vycházely z historického kontextu nebo z území regionální značky. Jak je vidět, čeká Prácheňsko na jeho cestě k obnovení zašlé slávy ještě mnoho práce a úsilí. Přestože už nikdy nebude zastávat tak významnou roli jako kdysi, nesmazatelně se vrylo do zdejší krajiny a především do srdcí místních obyvatel. Ovšem kdo ví, třeba jednou uslyšíme říkat: „Jedu na dovolenou do Písku, do Prácheňského kraje“.
73
Zdroje Tištěné zdroje BRŮHA, Jiří, Jana JIROUŠOVÁ a Jan HONNER. OSS PÍSEK, OSS Strakonice. Prácheňsko: současnost v historických hranicích. České Budějovice: reprografické středisko KSS České Budějovice, 1993. Česká republika: automapa 1:500 000. 8. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2013, 1 mapa. ISBN 978-80-7393-293-0. Doma na PRÁCHEŇSKU: Turistické noviny pro území regionu Prácheňsko. MAS LAG Strakonicko, o.s. ve spolupráci s Asociací regionálních značek, o.s., 2012. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/ Doma v REGIONECH: Noviny o značení regionálních produktů. Asociace regionálních značek o.s., roč. 2010, 2011,2012-13, č. 1,2,3. Dostupné z: www.regionalni-znacky.cz/ DRESLEROVÁ, Dagmar, Aleš STEJSKAL a Jaromír BENEŠ. Historie krajiny severního Prácheňska: The historic landscape of north Prácheňsko. 2., upr. a rozš. vyd. Písek: Prácheňské nakladatelství, 2003, 196 s. ISBN 80-865-6619-6. ELIÁŠEK, Jan. Písek: Protivín, přehrada Orlík. Vyd. 1. Český Krumlov: MCU, 2013, 64 s. To nej--. ISBN 978-80-7339-204-8. FIBICH, Ondřej. Duše Prácheňska. In: Katalog certifikovaných služeb. Vytvořeno v rámci projektu „Zavedení regionální značky Prácheňsko“ ve spolupráci s Asociací regionálních značek, o.s., 2012. FRÖHLICH, Jiří. Zlato na Prácheňsku: kapitoly z historie těžby a zpracování zlata. Písek: Prácheňské nakladatelství, 2006, 95 s. Arena Aurea. ISBN 80-865-6637-4. Grafický manuál značky a aplikací: PRÁCHEŇSKO regionální produkt®. MAS LAG Strakonicko,
o.s.
ve
spolupráci
s
ARZ
o.s.,
2010,
29
s.
Dostupné
z:
http://www.regionalni-znacky.cz/ HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy: příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2.,
upr. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 131 s. ISBN 80-860-3464-X. JANOUŠKOVÁ, Eva. Materiály k předmětu GCR1: Přednášky. Jihlava: VŠP Jihlava. KLOSTERMANN, Karel. Šumava, má láska: výbor ze spisů Karla Klostermanna s četnými obrázky / [předmluva F.J. Čečetka]. Písek: Praam, 2004, 253 s. Perla (Praam). ISBN 80-866-1606-1. KOLÁŘ, Ondřej. Historie Prácheňského kraje. Otavín: revue písku, písecka, prácheňska. 2000, ročník I, č. 1, s. 8-13. LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Jižní Čechy: kraj - lidé - tradice. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011, 229 s. ISBN 978-807-4221-361. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Studijní opora. Jihlava: VŠP Jihlava, 2011. Prácheňsko všemi smysly: Studie rozvoje cestovního ruchu. MAS Svazku obcí Blatenska, MAS Brána Písecka, MAS Vodňanská ryba, MAS LAG Strakonicko. 2013. Dostupné z: http://prachensko.eu/ Příloha č. 1 Zásad pro udělování a užívání značky "PRÁCHEŇSKO regionální produkt®": Certifikační kritéria pro značku "PRÁCHEŇSKO regionální produkt®". Příloha č. 1.2 Zásad pro udělování a užívání značky "PRÁCHEŇSKO regionální produkt®": Certifikační kritéria pro značku "PRÁCHEŇSKO regionální produkt®", Ubytovací a stravovací služby. Verze platná od 1. 11. 2011. Regionální značení napříč Evropou: Sdílení zkušeností v oblasti podpory regionálních produktů. Vyd. 1. Praha: Asociace regionálních značek, 2011, 152 s. ISBN 978-8025495-063. Dostupné z: http://www.regional-products.eu/ SEDLÁČEK, August. Děje Prachenského kraje. Písek: Kopecký, 1926. sv. 1. ŠINDELÁŘ, Jaroslav. Knížka o Písku: průvodce městem, jeho dějinami a kulturní historií. Písek: Okresní muzeum, 1985
ŠRÁMEK, Fráňa. Vzpomínka na Písek. In: Písecká čítanka. Písek: Okresní knihovna v Písku, 1980, s. 85-86. 1. díl. Dostupné z: http://www.ctenizpisku.cz/
Elektronické zdroje [1] Zřícenina hradu Prácheň. Jižní Čechy a Šumava: Spolek pro popularizaci jižních Čech
[online].
[cit.
2013-09-30].
Dostupné
z:
http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=hrad/prachen.htm [2] Prácheň. Horažďovice a okolí [online]. [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.sumavanet.cz/horazdovice/fr.asp?tab=snet&id=5133&burl=&pt=RE [3] Turistika, výlety a tipy na výlet [online]. © 2013 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.infoglobe.cz/ [4] Rybářství na Blatensku. Oficiální stránky Města Blatná [online]. © 2013, 25.06.2013 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.mesto-blatna.cz/informacnicentrum/rybarstvi-na-blatensku/ [5] Černé jezero: Šumava [online]. © 2013 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://www.cernejezero.cz/ [6] GEOGRAFICKÝ ÚSTAV, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita. Biogeografie: Multimediální výuková přírúčka [online]. © 2010 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/uvod.html [7] AOPK: Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ [8] Oblastní charita Písek [online]. © 2013 [cit. 2013-06-25]. Dostupné z: http://pisek.charita.cz/ [9] NPÚ: Národní památkový ústav [online]. © 2003-13 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://www.npu.cz/ [10] Čeňkova Pila. Šumava Region [online]. © 2007-2013 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://sumavaregion.cz/index.php?s=48
[11] Písek a Písecko: Informační systém cestovního ruchu [online]. © 2004 - 2013 [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/php/index.php [12] KIS Prachatice: kulturní a informační služby města Prachatice [online]. [cit. 201306-26]. Dostupné z: http://www.kisprachatice.cz/ [13] Strakonice: Oficiální portál města [online]. [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://www.strakonice.eu/ [14] Městské informační centrum Sušice [online]. [cit. 2013-06-26]. Dostupné z: http://www.mestosusice.cz/icsusice/default.asp [15] Vimperk: oficiální informační systém města [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2013-0626]. Dostupné z: http://www.vimperk.cz/ [16] Katedra ekonomiky životního prostředí Národohospodářské fakulty VŠE [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://kezp.vse.cz/ [17] Univerzita Hradec Králové: Udržitelný cestovní ruch [online]. © 2007 [cit. 201307-07]. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/ [18] Zákon o životním prostředí. In: Sbírka zákonů. roč. 1992, č. 17, 4. Dostupné z: http://www.mzp.cz/ [19] Regionální značky: ARZ [online]. © 2010 [cit. 2013-07-12]. Dostupné z: http://www.regionalni-znacky.cz/ [20] Regional branding: ARZ [online]. © 2010 [cit. 2013-07-12]. Dostupné z: http://www.regional-products.eu/ [21] LEADER: Místní akční skupina Pošumaví, z.s.p.o. [online]. © 2001-2013 [cit. 2013-07-21]. Dostupné z: http://www.posumavi.jz.cz/ [22] SZIF: Státní zemědělský intervenční fond [online]. © 2000-2013 [cit. 2013-09-22]. Dostupné z: http://www.szif.cz/ [23] Prácheňsko [online]. MAS Svazek obcí Blatenska, MAS LAG Strakonicko. MAS Vodňanská
ryba,
http://prachensko.eu/
MAS
Brána
Písecka
[cit.
2013-10-12].
Dostupné
z:
Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník pro výrobce a poskytovatele služeb Příloha č. 2 – Dotazník pro obyvatele Příloha č. 3 – Dotazník (Studie rozvoje cestovního ruchu) Příloha č. 4 – Žádost o udělení značky
Příloha č. 1 – Dotazník pro výrobce a poskytovatele služeb
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Petra Nicielniková a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“. Proto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Pod pojmem produkt se rozumí výrobek i služba. Za Vaše postřehy a názory Vám děkuji. 1. Získal Váš produkt ještě jiný český nebo evropský certifikát kvality? Ekologicky šetrný výrobek/služba Czech made Norma Český med BIO ISO Flower Nositel tradice Klasa jiné – žádné z uvedených 2. Jak jste se o projektu regionálního značení dozvěděli? z internetu z tisku od přátel
od MAS
3. Jak proběhlo Vaše zapojení do projektu? oslovil mě koordinátor značky/místní akční skupiny kontakt vzešel z mé iniciativy 4. Bylo obtížné vyhovět nárokům značky a splnit požadovaná kritéria? ano, velmi spíše ano ne, bylo to snadné 5. Jak hodnotíte poplatky spojené se zavedením a užíváním značky? nízké odpovídající vysoké, zatěžující 6. Pokládáte certifikát značky za konkurenční výhodu? ano ne nevím 7. Uvítali byste otevření prodejny zaměřené na regionální výrobky? ano ne nevím 8. Domníváte se, že systém regionálního značení může přispět k rozvoji regionů ČR? ano ne nevím 9. Jaký vliv má certifikát na Vaši činnost? negativní nepozoruji žádné změny
pozitivní
10. Plánujete po vypršení certifikátu zažádat o jeho obnovení? ano ne nevím 11. Uvažujete o dalším certifikátu? ano ne nevím 12. Změnilo získání certifikátu Váš náhled na podnikání/výrobu? ano, více se zajímám o ekologické postupy a technologie ne, činnost probíhá stále stejným způsobem 13. Je některý z držitelů značky Vaším dodavatelem? ano ne 14. Pokud ne, uvítali byste to? ano ne
nevím
15. Která skupina zákazníků u Vás převážně nakupuje? místní obyvatelé čeští turisté zahraniční turisté 16. Zaznamenali jste, že Vaše produkty jsou pro některé zákazníky důvodem k návštěvě zdejšího regionu? ano ne 17. Lidé se obecně domnívají, že více návštěvníků v regionu přinese více peněz. Jaká varianta je podle Vás vhodnější? navýšení počtu návštěvníků zachování počtu návštěvníků, ale prodloužení jejich pobytu nevím 18. Pořádáte ukázky a kurzy pro zákazníky? (Otázka pro výrobce) ano ne 19. Pokud ne, měli byste o to zájem? (Otázka pro výrobce) ano ne nevím 20. Zapojili byste se do pořádání zájezdu zaměřeného na region Prácheňska? ano ne nevím
OTÁZKY NA ZÁVĚR Vaše pohlaví muž žena 65 let
Věk 18–25
Do jaké MAS spadá Vaše bydliště? Brána Písecka Svazek obcí Blatenska Vodňanská ryba Střední Povltaví Typ drobný řemeslník (OSVČ) organizace firma nad 10 zaměstnanců
Děkuji za Váš čas.
46–65
nad
Strakonicko
firma do 10 zaměstnanců nebo nezisková
Kategorie a) Výrobce řemeslné výrobky potraviny a zemědělské produkty přírodní produkty Počet certifikátů 1 2
26–45
3 a více
b) Poskytovatel služeb ubytovací zařízení stravovací zařízení
Příloha č. 2 – Dotazník pro obyvatele
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Petra Nicielniková a jsem studentkou oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“. Proto bych Vás chtěla požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Za Vaše postřehy a názory Vám děkuji. 1. Co se Vám vybaví, když se řekne Prácheňsko? Uveďte maximálně tři asociace.
2. Znáte značku PRÁCHEŇSKO regionální produkt? ano ne nevím 3. Zakoupili jste si někdy produkt s touto značkou? Uveďte jaký. (Službami se myslí ubytovací a stravovací zařízení.) výrobek službu výrobek i službu ne, nikdy (Přeskočte prosím na otázku č. 5.) 4. Zakoupili byste daný výrobek či službu znovu, protože jste byli spokojeni? ano ne nevím 5. Pokud jste si žádný produkt nezakoupili, uveďte důvod. neměl jsem příležitost značku neznám úzký sortiment nízká kvalita o takové produkty se nezajímám
vysoká cena
6. Uvítali byste v okolí Písku/Strakonic/Blatné/Čimelic/Milevska prodejnu s regionálními výrobky této značky? ano ne nevím 7. Jaký typ regionálních výrobků byste si zakoupili jako suvenýr? řemeslné výrobky potraviny a zemědělské produkty přírodní produkty (byliny, med atd.)
8. Dali byste při trávení dovolené v ČR přednost ubytovacímu a stravovacímu zařízení s certifikátem regionální značky? ano ne nevím 9. Domníváte se, že systém regionálního značení může přispět k rozvoji regionů ČR? ano ne nevím 10. Pokud byste měli příležitost, zapojili byste se jako výrobce/poskytovatel služby? ano ne nevím 11. Je někdo ve Vašem okolí, kdo by měl zájem o certifikát pro své produkty? příbuzní přátelé nikoho takového neznám 12. Víte, co znamená logo značky? ano nejsem si jist ne 13. S jakou formou propagace značky jste se již setkali? Možné více odpovědí. webové stránky informační letáky časopis Hlas MAS magazín TIM regionální tisk Doma na Prácheňsku žádná z uvedených 14. Navštěvujete trhy či jarmarky? ano ne 15. Z jakého důvodu tyto akce navštěvujete? místní původ výrobků značka PRÁCHEŇSKO s výrobci…)
jiné (atmosféra, kontakt
16. Znáte projekt „Prácheňsko všemi smysly“? ano ne nevím 17. Zaregistrovali jste, že ve Vašem okolí působí příslušná Místní akční skupina? ano ne nevím 18. Víte, čím se takové sdružení zabývá? ano nejsem si jist ne 19. Měli byste zájem se do činnosti Místní akční skupiny zapojit? ano ne nevím
20. O jaké kurzy pořádané výrobci byste měli zájem? řemeslné výroba potravin/zemědělských produktů výroba přírodních produktů 21. Jakého typu zájezdu zaměřeného na region Prácheňska byste se zúčastnili? pobytového poznávacího řemeslného
OTÁZKY NA ZÁVĚR Vaše pohlaví muž žena Věk do 18 let
19–25
26–45
Vaše bydliště (město/vesnice, okres, kraj)
Děkuji.
46–65
nad 65 let
Příloha č. 3 – Dotazník (Studie rozvoje cestovního ruchu)
Příloha č. 4 – Žádost o udělení značky
