Důvodová zpráva. Příloha Rozpočtový výhled zpracovaný Ing. Luďkem Tesařem, firma CITY FINANCE

Důvodová zpráva Obsah: 1. Komentář k rozpočtovému výhledu Ing. Tesaře 2. Úvěry, leasingy a další dlouhodobé závazky 3. Investice vhodné k realizaci v následujících obdobích Příloha – Rozpočtový výhled zpracovaný Ing. Luďkem Tesařem, firma CITY FINANCE

1. Komentář k rozpočtovému výhledu Ing. Tesaře Rozpočtový výhled od Ing. Tesaře je zpracován na 3 roky a analyzuje finanční zdraví města (rating), trendy, stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a doporučení. Na několika místech je v materiálu zdůrazňována významnost ukazatele provozního salda pro hospodaření města. Tento ukazatel je klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví města. Provozní saldo znamená vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na investice, na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu finančních rezerv. My tento ukazatel hodnotíme každý měsíc po účetní závěrce a předkládáme ho finančnímu výboru v rámci měsíčních zpráv o hospodaření. Ideální provozní saldo je 160 mil. Kč (cca 22% běžných příjmů, což je průměr v ČR), této hodnoty zatím nedosahujeme (v roce 2015 činilo 126 654 tis. Kč), je ale důležité, že je možné z tohoto provozního salda vygenerovat zdroje pro splátky jistin úvěrů a ještě zbývá na rozvojové aktivity města. Rozpočtový výhled neobsahuje kapitálové příjmy a investiční dotace, v případě jejich zapojení do hospodaření se bude jednat o zdroj pro kapitálové výdaje. Město mělo k 31.12.2015 zůstatek dlouhodobých bankovních úvěrů ve výši 165 mil. Kč. Strop bezpečné výše zadlužení města se zvýšil díky výraznému zlepšení a stabilizaci finanční kondice na 400 mil. Kč. Ing. Tesař hodnotí finanční zdraví Jablonce n. N. velmi kladně – město z dlouhodobého hlediska zřetelně zlepšilo své rozpočtové hospodaření. V závěru analýzy předkládá doporučení: 1. pokračovat v nastavené finanční politice – sledovat i nadále provozní saldo (musí pokrýt i splátky úvěrů a nemělo by klesat), realizovat projekty, které přispívají ke snížení běžných výdajů (např. zateplení objektů přináší úspory energií), nerealizovat projekty, které generují nároky na provozní rozpočet 2. konsolidovat největší úvěr a zvýšit zároveň finanční likviditu zdvojnásobením úvěrového rámce ze 100 na 200 mil. Kč bez růstu úrokových nákladů na úvěr. Město za stejné peníze získá finance a vyřeší v roce 2016 díky investicím krátkodobě poměrně napjatou finanční likviditu. Zpracovatelé tohoto materiálu doporučují rozpočtový výhled zpracovaný Ing. Tesařem schválit a řídit se doporučeními v něm uvedenými.

1

2. Úvěry, leasingy a další dlouhodobé závazky V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v pl. znění, je povinností, aby součástí rozpočtového výhledu byly u dlouhodobých závazků uvedeny dopady na hospodaření územního samosprávného celku po celou dobu trvání závazku. Proto v tabulkách č. 2 - 5, které tvoří přílohy tohoto materiálu, uvádíme přehled stávajících úvěrů a leasingů včetně finančního vyčíslení splátek a úroků. K pokrytí investičních potřeb lze využít bankovní úvěry. V roce 2005 byl přijat investiční úvěr ve výši 250 mil. Kč, který město začalo splácet v r. 2007. Další dva dlouhodobé úvěry byly přijaty v r. 2006, úvěr ve výši 50 mil. Kč byl využit k financování investičních akcí města a úvěr ve výši 16 787 tis. Kč k odkoupení objektů v Rybářské ul. od f. Interma. V roce 2009 byl na základě výběrového řízení přijat dlouhodobý bankovní úvěr v objemu 250 mil. Kč, s čerpáním v letech 2009-2010, z toho bylo vyčerpáno v r. 2009 66 mil. Kč a 184 mil. Kč v r. 2010. Dále byl v r. 2009 čerpán účelový úvěr od ČSOB na opravy panelových vad objektu Lipová 9 ve výši 5 573 tis. Kč. Tato akce byla vázána na poskytnutí dotace z programu PANEL. K 31.12.2015 má město nesplacené jistiny dlouhodobých úvěrů ve výši 165,5 mil. Kč. V r. 2011 se nám podařilo vyjednat lepší podmínky pro splácení úvěru od KB z r. 2009, a to snížit odchylku z 3M PRIBOR + 2,2% p.a. na 3M PRIBOR + 1,5% p.a., tím město získalo 9 mil. Kč. S přijetím nových úvěrů na investiční záměry města rozpočtový výhled nepočítá. Dle výkladu zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, nelze do rozpočtového výhledu zahrnout úvěr, který není odsouhlasený, jelikož se rozpočtový výhled sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků. Připravujeme ovšem zadávací dokumentaci na revolvingový úvěr, po podpisu smlouvy bude nutné aktualizovat rozpočtový výhled. V tabulce č. 2 uvádíme přehled účelu čerpání úvěrů a zůstatky k 31.12.2015. Město má 4 úvěry na bázi 3M resp. 6M PRIBOR. Tyto sazby jsou na historických minimech (ke dni 9.2.2016 činí 3M PRIBOR 0,28 a 6M PRIBOR 0,36), tím město šetří úrokové náklady. V tabulce č. 3 uvádíme finanční dopad k uzavřeným smlouvám o úvěru. Tabulka č. 1 – Přehled výše prostředků na splácení jistin a úroků z přijatých dlouhodobých úvěrů a leasingů v letech 2015 - 2019 (rok 2015 = skutečnost) rok

Σ

2015 2016 2017 2018 2019

60 401 60 020 34 106 27 438 25 830

jistiny

úroky

leasingy

57 240

3 041

120

57 298

2 688

34

32 158

1 914

34

26 078

1 326

34

25 000

813

17

K překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji v běžném roce je využíván kontokorentní úvěr poskytnutý Komerční bankou, a.s. ve výši 50 mil. Kč. Pro období od

2

14.2.2016 bylo RM dne 11.1.2016 usnesením č. RM/14/2016 schváleno přímé zadání zakázky a následně ZM dne 21.1.2016 usnesením č. ZM/5/2016 schválilo uzavření smlouvy o přijetí kontokorentního úvěru ve výši 50 mil. Kč od Komerční banky, a.s. se stejnými podmínkami jako v minulém období (14.2.2015 – 13.2.2016), a to: úvěrová sazba O/N PRIBOR + 0,20% p.a. a poplatek za rezervaci zdrojů 0,05% p.a. Další dlouhodobé závazky města: - smlouva s TJ. HC Vlci o výkupu přístavby budovy zimního stadionu (ZM 26.6.2014, usnesení ZM/128/2014) obsahuje závazek města k úhradě kupní ceny ve výši 4 mil. Kč v r. 2014 a po 2 124 187,- Kč v roce 2015, 2016 i 2017 - smlouva s firmou ENESA a.s. o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem určených veřejnému zadavateli (ZM 19.11.2015, usnesení ZM/208/2015) obsahuje závazek města splácet cenu provedených energetických opatření včetně energetického managementu ve vybraných objektech města úsporami nákladů na energie v těchto objektech částkou 3 803 tis. Kč do roku 2026, počínaje rokem 2017 - dohoda o narovnání s TJ LIAZ o bezplatném užívání sportovních zařízení v majetku města v rozsahu 900 hodin/kalendářní rok pro trénink a 124 hodin/kalendářní rok pro závody (ZM 22.10.2009, usnesení ZM/671/2009) do 31.12.2024

3. Investice vhodné k realizaci v následujících obdobích Následující seznam vychází ze schváleného strategického plánu města. Radnice – oprava fasády, zasedací sály, repase oken, kavárna Nový svět – sanace komunikace Ul. Lesní – rekonstrukce 2. a 3. etapa Sluneční lázně – nový objekt + kanalizace Ul. Arbesova – kanalizace, chodník Stará Osada – sanace komunikace Městské tržiště II. etapa - parkoviště Ul. V Úvoze + Větrný vrch – komunikace MŠ Hřbitovní – střecha, hydroizolace, zateplení Ul. Kaštanová – komunikace, plyn, kanalizace ZŠ Mozartova – rekonstrukce tělocvičny ZŠ Šumava – zateplení pavilonu D LIAZ – sjezd do průmyslové zóny z OK Belgická Sokolí – úprava sportovního areálu Ul. Vrkoslavická – sanace komunikace ZŠ Arbesova – rekonstrukce sportoviště ZŠ Liberecká – rekonstrukce sportovišť Ul. Horní – rozšíření komunikace, okružní křižovatka, chodníky ČS. Armády – komunikace, chodníky, inženýrské sítě, veřejné osvětlení MŠ Tichá – zateplení MŠ Slunečná – zateplení Spolkový dům II Cyklotrasy Palackého, Odra – Nisa Odkanalizování lokality nad nám. B. Němcové Kanalizace Proseč n. N.

Finanční výbor na svém zasedání dne 15. února 2016 projednal předložený materiál a doporučil jej Zastupitelstvu města Jablonec nad Nisou ke schválení. 3

Tabulka č. 2

Přehled uzavřených smluv o dlouhodobém úvěru

věřitel

částka ORG

ČS 451 0110 50009 HB 451 0140 50110 KB 451 0111 50022 ČSOB 50044 451 0125 KB 50220

datum uzavření smlouvy

úroková sazba

účel

splátka

splatnost

splaceno k 31.12.2015

250 000 000 29.6.2005 6M PRIBOR + 0,04% p.a. 16 786 922 24.1.2006 4,72% od 21.3.2011 50 000 000 31.7.2006 6M PRIBOR + 0,02% p.a. 5 572 811 6.11.2008 6M PRIBOR + 0,45% p.a. 250 000 000 7.12.2009 3M PRIBOR + 1,5% p.a.

451 0128

výstavba a opravy nemovitostí výkup domu ul. Rybářská výstavba a opravy majetku města oprava objektu Lipová 9 dlouhodobý úvěr na investice

čtvrtletně od 2007 6.250.000 - J měs. k 15. 146 793,70 - J+Ú čtvrtletně od 2008 1 250 000 - J čtvrtletně od 2010 179 770 - J čtvrtletně od 2011 6.250.000 - J

do 31.12.2016 225 000 000,00

zůstatek dle hlavní knihy k 31.12.2015

25 000 000,00

12 let

12 510 725,09

4 276 196,91

do 31.12.2017

40 000 000,00

10 000 000,00

do 31.12.2019

4 314 480,00

1 258 330,70

do 31.12.2020 125 000 000,00

125 000 000,00 165 534 527,61

Kontokorentní úvěr věřitel

částka ORG

KB

50000

datum uzavření smlouvy

50 000 000 1.7.2015

úroková sazba

účel

O/N PRIBOR + 0,2 % p.a.

kontokorentní úvěr

splátka

splatnost

splaceno k 31.12.2015

Do 13.2.2016

0,00

zůstatek dle hlavní knihy k 31.12.2015

11 169 307,25

4

Tabulka č. 3 Přehled úvěrů – finanční dopad skutečnost věřitel

forma závazku

Česká spořitelna

splátka úrok

Hypoteční banka

splátka úrok

Komerční banka

splátka úrok

ČSOB

splátka úrok

Komerční banka

splátka úrok

CELKEM

z toho: splátky úroky

rozpočet

rozpočtový

2015

2016

25 000 000

25 000 000

181 564

156 000

1 521 000

výhled

2017

2018

1 578 000

1 620 000

1 078 197

240 992

140 000

75 000

13 186

5 000 000

5 000 000

5 000 000

54 870

60 000

24 000

720 000

720 000

538 331

14 665

12 000

2 000

25 000 000

25 000 000

25 000 000

25 000 000

2019

2020

25 000 000

25 000 000

2 549 299

2 320 000

1 813 000

1 313 000

813 000

313 000

60 282 389 57 241 000

59 986 000 57 298 000

34 072 331 32 158 331

27 404 383 26 078 197

25 813 000 25 000 000

25 313 000 25 000 000

3 041 389

2 688 000

1 914 000

1 326 186

813 000

313 000

5

Tabulka č. 4 Přehled uzavřených leasingových smluv Pronajímatel Datum uzavření

ORG Předmět leasingu

Pořizovací Navýšení Splátka cena

Splatnost Splaceno Zůstatek k 31.12.2015 k 31.12.2015

ĆSOB Leasing a.s.

26.8.2010

10575

Škoda Octavia combi 3L2 1695

675 580,00

záloha 213.610,--8 9.2.2015 614,00 měsíčně

675 580,00

0,00

ĆSOB Leasing a.s.

26.8.2010

10575

Škoda Octavia combi 3L2 1744

676 625,00

záloha 208.175,-8 735,00 měsíčně

676 625,00

0,00

ĆSOB Leasing a.s.

25.6.2014

10909

SUZUKI SX4 1,6 GL/AC

402 828,00

záloha 250 008,--2 26.5.2019 830,00 měsíčně

283 968,00

118 860,00

EFG CZ spol. s r.o.

14.10.2013 10909 el. zabezp. Signalizace

106 083,00

4 420,00 měsíčně

106 083,00

0,00

9.2.2015

1.11.2015

118 860,00

Tabulka č. 5 Přehled leasingů – finanční dopad věřitel

forma závazku

2015

2016

2017

2018

2019

ČSOB Leasing, a.s. splátka

9 814

0

0

0

0


9 935

0

0

0

0

splátka

53 043

0

0

0

0


33 960

33 960

33 960

33 960

16 980

106 752

33 960

33 960

33 960

16 980

EFG CZ CELKEM

Tabulka č. 6 Smluvní vztah s firmou ENESA Pronajímatel ENESA-EPC

Datum uzavření

Účel

15.12.2015

energetické úspory

forma věřitel závazku ENESA - EPC splátka

2017 3 803

2018 3 803

Pořizovací cena Navýšení (úrok) 31 195 010,00

2019 3 803

2020 3 803

3 204 815,00 2019 3 803

2020 3 803

Splátka

Energ. management

Splatnost

1 719 991,00 pololetně

363 000,00 ročně

30.7.2026

2021 3 803

2022 3 803

2023 3 803

2024 3 803

2025 3 803

2026 3 803

6

Rozpočtový výhled statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem 3.2.2016

Rozpočtový výhled statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem

Obsahuje:  analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance  uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza)  stanovení finančního potenciálu města na 4 roky  doporučený strop bezpečné zadluženosti  nastavení pravidel rozpočtů pro stabilitu financí  doporučení

Číslovaná stránka 1 z 38


OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY ........................................................................................................... 4 Počet obyvatel ..................................................................................................................... 4 Počet žáků ........................................................................................................................... 4 Počet zaměstnanců ............................................................................................................. 4 Saldo rozpočtu ..................................................................................................................... 4 Provozní saldo ..................................................................................................................... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ ......................................................................................... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví ............................................................. 5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) .................................................................... 5 Stav financí .......................................................................................................................... 5 Finanční kondice (síla) ......................................................................................................... 6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ .............................................................................................. 7 ANALÝZA .................................................................................................................................... 9 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY ............................................................................................................ 25 ROZPOČTOVÝ VÝHLED .................................................................................................... 27 DOPORUČENÍ ............................................................................................................................ 27 DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA ..................................................................................... 28 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU ....................................................................... 28 PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ MĚSTA ......................................................................... 29 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA ..................................................................... 30 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM ......................... 32 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ............................................................................................ 37 OBRÁZKY .................................................................................................................................. 37 TABULKY .................................................................................................................................. 37 GRAFY ..................................................................................................................................... 37 KONTAKT NA ZPRACOVATELE ......................................................................................... 38 PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE................................................................................................... 38



Úvod Statutární město Jablonec nad Nisou (dále jen město nebo Jablonec) tímto dokumentem naplňuje povinnost mít rozpočtový výhled danou mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový výhled se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu uváděné v § 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového výhledu je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti1. Ve výhledu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového výhledu bylo použito zejména těchto zdrojů:      



rozpočet města na rok 2015 a původní výhled s přehledem závazků, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 60M), systém ÚFIS – prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M), Monitor státní pokladny (http://monitor.statnipokladna.cz), vyhláška MF ČR č. 213/2015 Sb. s účinností ke dni 1. září 2015, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 2016 až 2019 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ.

Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled ročně aktualizován.

1

2 až 5 let



Vybrané použité termíny

Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.

Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.

Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici „to jsou peníze, které zbývají“. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané.

Provozní saldo Běžné příjmy – Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy).



Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. výhled). Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance

Zdroj: Luděk Tesař, www.cityfinance.cz

Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv Cityfinance, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení je odstupňováno známkami jako ve škole.

Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu.

2

www.cityfinance.cz



Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční.4 Je stanoven s ohledem na „finanční velikost města“, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) 1 2 3 4 5

Výborný/ná Velmi dobrý/rá Dobrý/rá Dostatečný/ná Nedostatečný/ná

Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu „sluneční rating“ díky vzhledu výsledného znázornění. Tím naplňujeme naše principy pocitové ekonomie. Cityfinance, finance s citem. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance

Zjednodušeně lze říci, že čím blíže „žhnoucímu slunci“ se obec (město) nachází, tím více jsou jeho finance v ohrožení a „zóna života“ je v modrých polích.

3

Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku… 4

Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál.



Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k „volnému“ rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu.

5

Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku.



Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY

VÝDAJE

Počet obyvatel

Provoz

Počet žáků

Objem a (ODPISY)

Podnikatelé (fyzické osoby)

Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku

Výše daně z příjmů podnikatelů v katastru obce Velikost katastru

z

stav

majetku

–

údržba

Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností

Daň z nemovitostí

Smlouvy – ceny vs. dodávky

Místní poplatky

Zaměstnanci – kvalita a produktivita

Vlastní činnost

Správa dluhu - výše a ceny dluhů

Podniky, atd.

pronájmy

majetku

Dotace

Úřad a samospráva – lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice

Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy

Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku

Investiční dotace

Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu

Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku

Náklady na dluhy

Výnosy z finančních investic Zdroj: www.cityfinance.cz

Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a výsledky podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů.

6

tzn. kladné provozní saldo.



Analýza Počet obyvatel7 města, na kterém závisí daňové příjmy, z dlouhodobého hlediska do roku 2007 klesal, ale od té doby je stabilizovaný s mírným růstem počtu obyvatel od roku 2011. Za poslední 4 roky počet obyvatel stoupl o 238 a městu tento vliv zajistil kladný dopad do daňových příjmů téměř 3 mil. Kč. Co obyvatel, to aktuálně 11,8 tis. Kč daňových příjmů za rok (2015). Stabilizace počtu obyvatel působí velice pozitivně na vývoj daňových příjmů města a zajišťuje dobrou pozici v podílech na sdílených daních, kde je kritérium počtu obyvatel dominantní při dělení výnosů se státním rozpočtem. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Jablonce Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel

Počet žáků

Počet zaměstnanců

50 000 45 000

40 000 35 000 30 000

25 000 20 000 15 000

10 000 5 000

www.cityfinance.cz

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

rok

Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz

Vývoj počtu zaměstnanců, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl od roku 2010 pozitivní a stabilní. Na katastru města mělo místo výkonu práce 20,9 tisíc zaměstnanců (2014). Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti8.

7

Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8

1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.



Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Jablonce a dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů města Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 46 055 45 855 45 635 45 703 45 703 44 991 44 878 44 571 44 748 44 822 45 051 45 254 45 328 45 356 45 206 45 305 45 453 23 948 21 287 20 275 20 945 20 560 20 847 21 195 20 305 18 903 19 151 19 422 20 836 20 492 4 757 4 914 5 062 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let

Počet obyvatel

100,2

Počet zaměstnanců

100,0

1998

1999

2000

2001

2002

2003

99,6

99,5

100,1

100,0

98,4 88,9

2011

2012

2013

2014

průměr od 2011

100,1

99,7

100,2

100,3

100,3

100,1

101,3

101,4

107,3

98,3

102,0

102,3

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

99,7

99,3

100,4

100,2

100,5

100,5

100,2

95,2

103,3

98,2

101,4

101,7

95,8

93,1

DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY

tis.Kč

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

za poslední 4 roky

-200

-220

68

0

-712

-113

-307

177

74

229

203

74

28

-150

99

148

141

238

-54 -1 340 -1 357

650

0 -6 165 -1 059 -3 126

1 949

804

2 548

2 350

747

285 -1 499

1 007

1 660

1 627

2 795

roční průměr

Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel

2014 45 594 20 897 5 162

-27

POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů; 2013 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz

Rok 2011 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2000 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka „RUD“). Počet žáků9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 2013 záleží část daňových příjmů. Počet žáků rostl a celkem v roce 2014 bylo ve školských zařízeních města evidováno 5062 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 2014 převedeno cca 43 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo již v roce 2013. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 50 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší v rámci ČR nejednotně. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem 3 218 mil. Kč a výdaji celkem 3 090 mil. Kč (přebytek 128 mil. Kč). Za 10 let dosáhly příjmy města 9 127 mil. Kč a výdaje 9270 mil. Kč (deficit 143 mil. Kč). Město z dlouhodobého zřetelně zlepšilo rozpočtové hospodaření a docílilo přebytků, které zajistí postupné vyrovnání dluhů.

9

Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.



Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Jablonce tis. Kč 1997

1998

1999

2013

2014

2015

1. Daňové příjmy

291 303 307 284 281 583 437 178 429 573 389 552 420 719 453 776 492 757 487 126 501 284 523 888 457 322 461 505 451 712 460 904 509 713

526 001

538 500

2. Nedaňové příjmy

246 939 198 759 239 007 225 363 217 969 212 815 166 120 148 616 136 266 150 293 174 871 156 876 148 312 161 448 150 001 157 458 152 125

135 143

127 840

3. Kapitálové příjmy

49 111

73 797 511 190

4. Přijaté dotace

72 401

72 440

2000

862 507

804 010

492 983 545 803 581 051 731 958 695 956 637 449 843 479 836 633 658 160 682 950 748 883 806 860 872 425 815 691 759 251 611 078 606 984

608 166

617 245

6. Kapitálové výdaje

217 797 133 801 102 851 186 490 201 726 286 769 215 672 272 711 273 364 492 531 170 671 172 062 289 740 236 853 132 980

96 623 171 421

149 890

228 273

Výdaje celkem

710 780 679 604 683 902 918 449 897 682 924 218 1 059 152 1 109 344 931 523 1 175 480 919 553 978 923 1 162 165 1 052 544 892 231 707 701 778 405

758 056

845 518

104 451

-41 508

-60 218

18 391

2012

659 755 652 281 1 114 682 832 522 835 601 869 995 1 045 080 1 088 032 894 453 970 482 1 000 676 1 044 809 989 306 992 326 911 330 766 345 784 954

65 887 -172 859

29 197

2011

5. Běžné výdaje

81 122

62 036

2010

Příjmy celkem

-37 070 -204 998

84 305

2009

27 639

-21 312

30 775

2008

110 031

-14 072

48 698

2007

93 423

-54 223

33 773

2006

89 720

-62 082

86 440

2005

95 991 171 307 397 186 399 201 231 657 284 365 293 745 279 740 321 636 340 176 291 226 114 087

-85 927

61 056

2004

107 941

-27 323 430 780

96 321

2003

33 396

82 902 100 285

92 067

2002

33 895

Saldo příjmů a výdajů -51 024

69 696

2001

19 099

58 644

6 549

tis. Kč 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015


420 719

453 776

492 757

487 126

501 284

523 888

457 322

461 505

451 712

460 904

509 713

526 001

538 500


166 120

148 616

136 266

150 293

174 871

156 876

148 312

161 448

150 001

157 458

152 125

135 143

127 840


61 056

86 440

33 773

48 698

30 775

84 305

62 036

29 197

18 391

33 895

33 396

107 941

27 639

397 186

399 201

231 657

284 365

293 745

279 740

321 636

340 176

291 226

114 087

89 720

93 423

110 031

1 045 080 1 088 032

4. Přijaté dotace Příjmy celkem 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje

894 453

970 482 1 000 676 1 044 809

989 306

992 326

911 330

766 345

784 954

862 507

804 010

843 479

836 633

658 160

682 950

748 883

806 860

872 425

815 691

759 251

611 078

606 984

608 166

617 245

215 672

272 711

273 364

289 740

492 531

170 671

172 062

236 853

132 980

96 623

171 421

149 890

228 273

931 523 1 175 480

919 553

978 923 1 162 165 1 052 544

892 231

707 701

778 405

758 056

845 518

-37 070 -204 998

81 122

-60 218

19 099

58 644

6 549

104 451

-41 508

INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 let 1. Daňové 101 108 109 99 103 105 87 101 98 2. Nedaňové 100 89 92 110 116 90 95 109 93 3. Kapitálové 130 142 39 144 63 274 74 47 63 4. Přijaté 97 101 58 123 103 95 115 106 86 dotace celkem Příjmy 99 104 82 109 103 104 95 100 92 5. Běžné výdaje 100 99 79 104 110 108 108 93 93 6. Kapitálové 106 126 100 180 35 101 168 82 0 výdaje celkem Výdaje 100 105 84 126 78 106 119 91 85 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů; 2013 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz

INDEXY

INDEXY

INDEXY

2012

2013

2014

2015

102 105 184 39 84 80 73 79

111 97 99 79 102 99 177 110

103 89 323 104 110 100 87 97

102 95 26 118 93 101 152 112

Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY

1 059 152 1 109 344 -14 072

-21 312

65 887 -172 859

INDEXY průměr za poslední 4 roky 104,5 96,3 157,9 84,9 97,4 95,4 122,5 99,6

Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a přebytky jej vyrovnávají. Stabilnější saldo rozpočtu města v posledních letech než tomu bylo dříve je pozitivním ukazatelem hovořící ku prospěchu stability financí města.



Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Jablonce Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 500 000

400 000

300 000

200 000

100 000

2012

2012

2015

2011

2011

2014

2010

2010

2013

2009

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

-100 000

-200 000

-300 000 www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz

Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Jablonce Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem

Příjmy celkem

1 400 000 1 200 000

1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000

2015

2014

2013

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

www.cityfinance.cz Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz

Celkové příjmy a výdaje ovlivnila v delší minulosti vedle dotací následující fakta. Rok 2003 byl poznamenán vznikem obcí s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 2005 se změnilo financování školství (odliv) a značný pokles příjmů i výdajů v roce 2012 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Celkové příjmy a výdaje



města měly od roku 2009 stagnační trend daný především změnou financování sociálních transferů v roce 2012. Obrat přinesla především novela tzv. RUD v roce 2013 a lepší ekonomika státu, která městu navýšila daňové příjmy. Roční obrat celkových příjmů města přesahuje 800 mil. Kč. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Jablonce Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč

Vývoj struktury příjmů v % 100%

1 200 000

90% 1 000 000

4. Přijaté dotace

80%

70% 800 000


60% 50%

600 000

40% 400 000


30%

20%

200 000


10%

www.cityfinance.cz

rok

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0%

1997

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

rok


Struktura příjmů Jablonce potvrdila upevnění stabilní základny. Na celkových příjmech města vzrostla váha daňových příjmů, které po stagnačním období v letech 2009 až 2011 rostly a poklesl podíl dotací z jiných veřejných rozpočtů. Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce (rok 2012) a v neposlední řadě přesunem dotací na žáky do daňových příjmů (rok 2013), kdy vzrostl podíl daňových příjmů města, což spolu s dobrým vývoje daňových příjmů naplnilo očekávání. Můžeme s jistotou hovořit o velice stabilní struktuře příjmů. Nedaňové příjmy města tvořily cca necelých 130 mil. Kč a pocházely především z pronájmů majetku, zbytek příjmů z poskytování služeb (odpadové hospodářství apod.), prodeje nekapitálového majetku, vratek transferů, výnosů z finančního majetku apod. Tato část příjmů je málo citlivá na vývoj ekonomiky a reaguje se zpožděním. Změnou nájmů lze měnit výši příjmů, je třeba ale počítat s reakcí trhu mezi poptávkou a nabídkou.



Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Jablonec po novele RUD účinné od 1. 1. 2013 podílí na sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy

Prostého počtu obyvatel

9,3% 0,4%

Počtu obyvatel přepočteného koeficientem

13,1%

Počtu žáků 77,2%

Započtené výměře katastrálního území

Zdroj: www.cityfinance.cz

Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Jablonce

Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0

Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz

Daňové příjmy Jablonce představují za běžné situace 2/3 veškerých příjmů a jejich váha kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím koláčovým grafem (u každé obce/města je to jinak). Daňové příjmy města měly do roku 2008 rostoucí trend s tím, že v roce 2009 zaznamenaly hlubokou újmu světovou finanční krizí (negativní dopad



cca 114 mil. Kč). Od té doby byl vývoj stagnační až do roku 2012. Od roku 2012 se daňové příjmy opět vyvíjely dobře a vedle daňových změn v RUD (2013) reagují na ekonomický vývoj ČR. Vysoká vazba města na daňové příjmy způsobuje to, že finance města více podléhají makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem. Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Jablonce Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč

Vývoj struktury daňových příjmů

600 000

100%

500 000

80%

400 000

DZN Poplatky a ostatní DP DPH

60%

300 000

40%

200 000

DPPO

20%

100 000

DPFO

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2008

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2009

0%

0

Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: www.cityfinance.cz

Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde nad úrovní 720 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města a pokrývá to běžné výdaje města ve výši 617 (skutečnost roku 2015). Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Jablonce Mimořádné příjmy v tis. Kč 160 000 140 000 120 000

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

61 056

86 440

33 773

48 698

30 775

84 305

62 036

29 197

18 391

33 895

33 396 107 941 27 639

42 Investiční přijaté dotace (transfery): 82 139 103 708 92 537 141 931 63 119

44 744

72 614 100 665 56 365

27 642

16 731 28 819 32 435 www.cityfinance.cz

3. Kapitálové příjmy:

2013

2014

2015




Mimořádné příjmy Jablonce celkem za poslední 4 roky dosáhly výše 106 mil. Kč investiční dotace a 203 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo za poslední 4 roky celkem 309 mil. Kč mimořádných příjmů. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Jablonce www.cityfinance.cz

Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 600 000 500 000 400 000 300 000

200 000 100 000 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

143 195

190 148

126 309

190 629

93 894

129 049

134 650

129 861

74 755

61 537

50 127

136 760

60 074

6. Kapitálové výdaje: 215 672

272 711

273 364

492 531

170 671

172 062

289 740

236 853

132 980

96 623

171 421

149 890

228 273

Mimořádné příjmy


Výdaje města charakterizovala zvýšená investiční aktivita částečně krytá investičními dotacemi. Investice v minulosti putovaly jednak do budování nových zařízení a také do projektů modernizace či získávání majetků. Graf 10. Vývoj struktury výdajů Jablonce Vývoj struktury výdajů v %

Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč

100%

1 400 000

90%

1 200 000

6. Kapitálové výdaje

80%

1 000 000

70%

800 000

60%

5. Běžné výdaje

50% 600 000

40%

400 000

30% 20%

200 000

10%

rok

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997 www.cityfinance.cz

1997

0%

0

rok


Pro Jablonec, díky existující dobré finanční strategii nastavené v minulosti zastupitelstvem ve výhledech, existuje pouze malé riziko investiční pasti a bujení majetku kladoucího zvýšené nároky na finance. Přesto je do budoucna nadále nepolevující úsilí záhodno věnovat strategii budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje10 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená a nezodpovědně řízená investiční aktivita se může někdy projevit následným zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména

10

Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná.



neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Tento růst musí být vyvážen potenciálem růstu běžných příjmů, jinak se zhorší finanční kondice a finanční možnosti města se výrazně zúží. Jablonce se to netýká, ale mohlo by a my to sdělujeme pouze jako podporu dosavadní finanční rozpočtové politiky města. Mnohá města i obce si totiž neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti, aniž by si toho byly vědomy a často ví pouze, že jejich rozvoj závisí na dotacích a dluzích. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Jablonce a saldo www.cityfinance.cz

Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč 1 000 000

800 000

600 000

400 000

200 000

0

-200 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Běžné výdaje (provozní)

843 479 836 633 658 160 682 950 748 883 806 860 872 425 815 691 759 251 611 078 606 984 608 166 617 245

PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč)

58 406

61 252

109 984 96 903

157 899 108 900 -17 770

46 774

77 323

93 730

127 843 117 581 126 691

Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 901 885 897 885 768 144 779 853 906 782 915 760 854 656 862 464 836 575 704 807 734 827 725 747 743 936


Jablonec zažíval nejhorší časy z hlediska financí od roku 2008 do roku 2011 a vše urychlily dopady krize v roce 2009. V těchto letech nemělo město dostatek prostředků ani na krytí provozu, natož na splátky dluhů. Od té doby se situace zásadně zlepšila a výrazně stabilizovala. Podstata změny spočívá v bedlivém posuzování růstu trvalých provozních výdajů (mandatorních) a úsilí jejich redukce či krocení růstu. To, že se podařilo výrazně zkrotit běžné výdaje, ukazují oba předchozí grafy dostatečně.



Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Jablonce Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč

Neinvestiční nákupy v tis. Kč 350 000

160 000

300 000

140 000

120 000

250 000

100 000

200 000

80 000

150 000

60 000

100 000

40 000

50 000

20 000

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

0

2003

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0

rok

rok

Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč

Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč 180 000

350 000

160 000

300 000

140 000

250 000

120 000

200 000

100 000 80 000

150 000

60 000

100 000

www.cityfinance.cz

rok

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

0 2003

20 000

0

2003

40 000

50 000

rok


Riziko růstu běžných výdajů je pro Jablonec především na straně neinvestičních transferů veřejnoprávním subjektům. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na „volnou útratu“, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi „roční finanční sílu“ města a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku města (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod.



Finanční kondice Jablonce je v porovnání s ostatními městy již pouze malinko slabší než je průměr obcí a měst v ČR (viz graf). Je však třeba sdělit, že větší města mají většinou údaje mírně pod průměrem, protože na jejich bedrech spočívá většina služeb spadajících do působnosti municipalit a to přináší zvýšené požadavky na provozní výdaje (resp. běžné výdaje). Nicméně provozní saldo města se stabilizovalo a vezmeme-li v úvahu, že město zvládá vydávat dostatek prostředků na obnovu majetku (opravy převyšují odpisy) v běžných výdajích a ještě tvoří velmi dobré provozní saldo, které bohatě dostačuje nejen na úhradu splátek dluhů, je možné bez nadsázky říci, že dosažená finanční pozice města je skvělá. Tento fakt dokládají též následující grafy a tabulka. Graf 13. Porovnání provozního salda Jablonce k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda v porovnání s průměrem v ČR

17% 14%

17%

12%

16%

17%

13%

12% 9%

6%

7%

5%

-2%

www.cityfinance.cz

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu 16% 17% 24% 20% 23% 24% 17% 22% 18% 20% 24% 22% provozního salda na běžných příjmech % Podíl provozního salda na běžných příjmech

6%

7%

14%

12%

17%

12%

-2%

5%

9%

13%

17%

16%

17%


Graf 14. Vývoj provozního salda Jablonce Provozní saldo v tis. Kč 180 000 157 899

160 000 140 000

127 843

120 000

109 984

93 730 77 323

80 000 60 000

108 900 96 903

100 000

126 691

117 581

58 406

61 252 46 774

40 000 20 000 0

-20 000 -40 000

-17 770 2003

PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 58 406

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

61 252 109 984 96 903 157 899 108 900 -17 770 46 774

2011 77 323

2012

2013

2014

2015

93 730 127 843 117 581 126 691

www.cityfinance.cz




Graf 15. Vývoj provozního salda Jablonce po odpočtu úhrady splátek jistin dluhů www.cityfinance.cz

88 531

100 000

79 528

70 739

55 659 40 197

50 000

60 411

69 451

29 796 13 046

0 -35 734

-61 173

-50 000

-106 123 -112 345

-100 000

-150 000

2003

Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 55 659

2004

2005

2006

2007

40 197

88 531

13 046

79 528

2008

2009

2010

2011

-35 734 -106 123 -112 345 -61 173

2012

2013

2014

2015

29 796

70 739

60 411

69 451


Tabulka 4. Vývoj provozního salda Jablonce Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2004 2005 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 897 885 768 144 1 dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) 836 633 658 160 Uhrazené splátky půjček -21 055 -21 453 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 61 252 109 984 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 40 197 88 531 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 7% 14% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 5 357 271 044 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů 97 086 93 888 + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Změna běžných příjmů (tis. Kč) -4 000 -129 741 Změna běžných výdajů (tis. Kč) -6 846 -178 473

2006

2008

2009

2010

2011

779 853 906 782

915 760

854 656

862 464

836 575

704 807 734 827 725 747 743 936

682 950 748 883 806 860 872 425 815 691 759 251 -83 858 -78 371 -144 634 -88 353 -159 118 -138 496 96 903 157 899 108 900 -17 770 46 774 77 323 13 046 79 528 -35 734 -106 123 -112 345 -61 173 12% 17% 12% -2% 5% 9%

611 078 606 984 608 166 617 245 -63 934 -57 104 -57 170 -57 240 93 730 127 843 117 581 126 691 29 796 70 739 60 411 69 451 13% 17% 16% 17%

20% 102 484

23% 21 104

24% 89 258

17% 81 673

22% 82 796

18% 94 683

2012

20% 56 906

284 090 182 012

-14 630

-16 865

-30 672

21 623

11 709 126 929 24 790 65 933

8 978 57 978

-61 105 65 565

7 809 -56 735

-25 890 -131 767 -56 439 -148 174

2013

24% 35 422

124 479 127 645 30 020 -4 094

2014

tis. Kč 2015

2007

22% 50 690

8 247

tis. Kč

Suma od 95 834 120 141 2013 -9 080 1 182

18 189 9 079

39 129 6 167

Zdroj: MFČR, propočty www.cityfinance.cz

Majetek Jablonce, přesněji jen stavby, představují z rozvahy 2,5 mld. Kč (r. 2014). Velmi orientačně město potřebuje na údržbu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 60 mil. Kč ročně11 (z účetnictví odpisy za 2015 byly předběžně 59 mil. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou mnohem vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu a stav majetku. Město však vynakládalo na opravy každý rok pravidelně více než 62 mil. Kč ročně, a to současně s ozdravováním financí. Posílení finanční kondice města se odehrálo bez šizení výdajů na obnovu majetku. Posun finanční kondice k lepšímu, kterého dosáhlo město zároveň při zachování výdajů na obnovu majetku, je opravdu ojedinělý a vzácný, avšak správný postup.

11

Odpisy - obce od roku 2012 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551).



Graf 16. Vývoj financování obnovy majetku Jablonce v tis. Kč 70 000 60 000

50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 www.cityfinance.cz

Výdaje na opravy a udržování Potřeba výdajů na obnovu majetku (odpisy)* Rozdíl

2012

2013

2014

2015

63 021

62 978

65 883

62 525

55 958

56 248

58 801

59 000

7 063

6 730

7 082

3 525

Zdroj: MFČR, město, www.cityfinance.cz *předběžný údaj

Skutečné finanční nároky staveb, zejména infrastruktury, včetně technologických celků bývají mnohdy i násobně vyšší, a to s ohledem na skutečný stav majetku. Pozitivní je, že město nejen zajistilo pravidelné finance na obnovu svého majetku (dokonce za 4 roky více než 20 mil Kč nad odpisy, viz tabulka nahoře), ale po úhradě splátek dluhů (úmoru) mu zbývalo jen v roce 2015 z provozního salda dalších 69 mil. Kč na investice. Město je i bez dotací proto schopné finančně zajistit obnovu svého majetku, i když ne tak rychle a rozsáhle jako s využitím dotačních titulů. Graf 17. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Jablonce

Běžné příjmy v tis. Kč

Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice

Běžné výdaje

492 531 289 740 170 671172 062

*2012 přesun agendy sociální na úřady práce, *2013 novela RUD

236 853 132 980

96 623

171 421 149 890

228 273




Graf 18: Základní finanční aktiva a provozní saldo Jablonce Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč 300 000

250 000 200 000 150 000

88 531

100 000

50 000

79 528

70 739

40 197

-35 734 -61 173

-50 000

-106 123 -112 345

-100 000

-150 000

69 451

29 796

13 046

0

www.cityfinance.cz

60 411

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

61 252

109 984

96 903

157 899

108 900

-17 770

46 774

77 323

93 730

127 843

117 581

126 691

Stav na bankovních účtech (tis. Kč)

5 357

271 044

102 484

21 104

89 258

81 673

82 796

94 683

56 906

35 422

50 690

8 247

Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč)

40 197

88 531

13 046

79 528

-35 734

-106 123

-112 345

-61 173

29 796

70 739

60 411

69 451



Město nedisponuje významnější peněžní finanční rezervou. Na běžném účtu bylo ke konci roku 2015 pouze 8 mil. Kč12, a po přidání portfolia cenných papírů to bylo celkem cca 23 mil. Kč a tuto rezervu město zapojí z větší části do realizovaných investic v roce 2015. Jablonec má dluh. Město mělo k 31. 12. 2015 zůstatek 165 mil. Kč dlouhodobých bankovních úvěrů. Strop bezpečné výše zadlužení města se zvýšil díky výraznému zlepšení a stabilizaci finanční kondice na 400 mil. Kč13 (limit podle návrhu ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti je dokonce 499 mil. Kč).

12

Základní běžný účet (syntetický účet 231), eventuálně krátkodobá likvidní finanční aktiva. 13

Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, výhledu daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. Dále zohledňujeme limit dle rozpočtové zodpovědnosti plánované státem, což je 60% průměru ročních příjmů za poslední 4 roky.



Město trvale splácelo své dluhy a ke konci roku 2016 je plánován zůstatek již pouze 108 mil. Kč z původní 455 mil. Kč v roce 2010. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých úvěrových závazků a vývoj splátek Jablonce Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč

Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč


Tabulka 5. Přehled dlouhodobých úvěrových závazků Jablonce datum uzavření úroková sazba ORG smlouvy ČS 451 0110 250 000 000,00 29.6.2005 6M PRIBOR + 0,04% p.a. 50009 HB 451 0140 16 786 922,00 24.1.2006 4,72% od 21.3.2011 50110 KB 451 0111 50 000 000,00 31.7.2006 6M PRIBOR + 0,02% p.a. 50022 ČSOB 50044 5 572 811,00 6.11.2008 6M PRIBOR + 0,45% p.a. 4 510 125 KB 50000 50 000 000,00 11.9.2014 O/N PRIBOR + 0,29 % p.a. věřitel

částka

KB 50220 250 000 000,00 4 510 128

7.12.2009 3M PRIBOR + 1,5% p.a.

účel

splátka

splatnost

výstavba a opravy nemovitostí výkup domu ul. Rybářská výstavba a opravy majetku města oprava objektu Lipová 9 kontokorentní úvěr dlouhodobý úvěr na investice

čtvrtletně od 2007 6.250.000 - J měs. k 15. 143 050,70 - J+Ú čtvrtletně od 2008 1 250 000 - J čtvrtletně od 2010 179 770 - J

do 31.12.2016 12 let do 31.12.2017 do 31.12.2019

do 13.2.2015 čtvrtletně od 2011 do 31.12.2020 6.250.000 - J

Zdroj: město

Podmínky na finančním trhu se za poslední roky výrazně změnily a úroky úvěrů pro města se snížily. Výše je vyznačen jeden úvěr (pomineme-li hypotéku), u kterého je sazba vzhledem k tržním nabídkám stále vysoká. Přesto, že město již jednou s KB po oboustranné dohodě podmínky upravilo, je třeba reagovat a sladit úrokovou sazbu ještě blíže k tržnímu prostředí ve vazbě na vývoj sazeb, jak ukazuje graf níže s tím, že k 31. 1. 2016 byla sazba 3M PRIBOR14 0,29 % a města mohou docílit nabídky až PRIBOR + 0,1 % - 0,4% ve vazbě na rizika a podmínky úvěru. Vzhledem k tomu, že aktuálně jsou peníze levné a úroky

14

Prague InterBank Offered Rate (zkráceně PRIBOR) je průměrná sazba, za kterou si banky navzájem jsou ochotny půjčit na českém mezibankovním trhu peníze.



z úvěrů pro města jsou pod inflací, bylo by dobře také ve vazbě na cíle města v rámci likvidity při financování projektů situaci řešit (viz dále doporučení ve výhledu).

Graf 20. Vývoj úrokových sazeb PRIBOR

Zdroj: Zdroj: ČNB, *výhled, graf www.cityfinance.cz

Dlouhodobé pohledávky15 Jablonce jsou velmi nízké, navíc s dobrým trendem a nemají proto význam ve finančním plánování výhledu. Graf 21. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Jablonce Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 31 104 24 821 17 888

2011

2012*

2013*

3 377

3 197

2014

2015


15

účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy.



Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Jablonce hodnotím aktuálně jako výborné s mínusem s tím, že posun a výsledky v rozpočtovém hospodaření, kterých město dosáhlo od roku 2011, jsou bez přehánění úctyhodné. Konkrétně svůj závěr opírám o: 



finanční kondici, která je výborná, zejména díky trendu a stabilitě provozního salda při zachování výdajů na obnovu majetku města. Město za 4 roky zlepšilo provozní saldo hospodaření z -2 % (2009) na 17 %, 127 mil. Kč (2015) navíc výsledek je 3 roky stabilní pouze s nepatrným rozptylem. Město současně s obnovou majetku (výdajů na odpisy) zajistilo s přehledem vlastní finance na splátky dluhů a zbylo mu po úhradě 57 mil. Kč splátek ještě 69 mil. Kč (2015). Takový posun a stabilita se u takto velkého města vidí vzácně, až ojediněle. Město má navíc výrazně stabilizovanou základnu příjmů, ze kterých 2/3 činí daňové příjmy s dobrým vývojem a běžné výdaje jsou stabilní již od roku 2012, kdy se do roku 2015 pohybovaly v rozmezí od 606 mil. Kč do 617 mil. Kč; a stavu financí, který je velmi dobrý s + a známka je udělena za dluh, který město splácelo a snížilo svou zadluženost s původních 455 mil. Kč v roce 2010 na 166 (2015) až k plánovaným 108 mil. Kč (ke konci roku 2016). Je zde možno ještě dosáhnout posunu a zlepšit způsob a míru krytí rozvojových projektů a mírně snížit náklady dosavadních dluhů (úroky) s posílením likvidity a akceschopnosti při přijímání projektů s dotacemi.

Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví města se znázorněním posunu od roku 2011 do roku 2015



Rizika financí města spočívají v zajištění likvidity v nejbližším období ve vazbě na investiční projekty. Další hrozby, vedle vývoje ekonomiky ČR, na které město závisí, spočívají ve schopnosti udržet docílený stav, což je výzva. Město je to hlavní, které tu může být, vedle vnějších rizik, sobě samo hrozbou pokud by změnilo dobře nastavenou finanční rozpočtovou politiku. Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí

Slabé stránky financí

Trend, výše a stabilita provozního salda.

Dluh.

Stabilní běžné příjmy a stabilní počet obyvatel s dobrou a lepšící se zaměstnaností na katastru města. Dostatek financí na obnovu majetku a potenciál k investicím. Stabilní běžné (mandatorní) výdaje. Příležitosti financí

Ohrožení (rizika) financí

Uvážlivé využití dotací nového období.

Riziko neúměrného tlaku na provozní výdaje z nových budov, organizací a spolků ve městě.

Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu.

Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) – vlivem stagnace ekonomiky16, případně úbytkem počtu obyvatel.

Rizika plynoucí z dotací.

16

Dle názoru zpracovatele: Aktuálně existuje nestabilní vývoj ekonomik zejména EU, Asie a Ruska a neustálé změny daní v ČR s trvale rozpačitým stavem a vývojem české ekonomiky a společnosti, který způsobovalo dlouhodobě zaostávání za vývojem ekonomik např. Polska, Litvy, Lotyšska, Slovenska, ale také Německa a Rakouska atd. Míněno zejména nestabilní prostředí pro podnikání a práci zatížené častými změnami daňových zákonů a růstem administrativní zátěže podnikatelů. Špatný stav a vývoj dopravní infrastruktury ČR (v porovnání s okolními vyspělými státy, zejm. Rakouskem, Německem); Zhoršování podmínek pro živnostníky (např. omezení uplatnění nákladových paušálů, zrušení schválených záměrů na snížení základní sazby DPH a byrokratizací podnikání), snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, finanční znevýhodnění a příliš vysoké zdanění práce, omezení obratů v podnikání a růst byrokracie (např. kontrolní hlášení k DPH od 1. 1. 2016), progresivní zdaňování, příliš vysoká jistota daná zaměstnancům ku vysoké nejistotě pro zaměstnavatele, vysoké náklady sociálního pojištění pro střední a mladší generaci v kombinaci s rostoucí nejistotou jejich důchodu, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování přerozdělování státu a nákupů z dotací, které probíhají na dluh a výsledně zatíží provozní výdaje, i když užitek pro podnikání přinesou pouze sporadicky. Trvalá existence strukturálního deficitu státního rozpočtu a růst státního dluhu a převádění povinností na obce a další subjekty, zejména v sociální politice, i když obce nejsou příjemci podílu ze sociálního pojištění a v přenesené daňové povinnosti…



Rozpočtový výhled Jablonec dostojí svým dosavadním závazkům. Doporučení Město realizuje dosud velmi dobrou finanční politiku, ale objevují se problémy s finanční likviditou dané z vnějšku, které způsobilo saldo příjmů a výdajů roku 2015 (-41 508 tis. Kč) a je ovlivněno neobdržením dotací k dokončeným investičním akcím IPRM lokality Žižkův Vrch a okolí a Azylového domu v celkové výši 38 500 tis. Kč (v rozpočtu r. 2015 bylo s těmito prostředky počítáno). Investiční akce byly finančně vypořádány v r. 2015. Je s nimi tedy počítáno v návrhu rozpočtu 2016. Pro podobné případy a zajištění finanční bezpečnosti (likvidity) Jablonce doporučujeme níže realizovat bod 1. 1. Konsolidovat největší úvěr a zvýšit zároveň finanční likviditu zdvojnásobením úvěrového rámce ze 100 na 200 mil. Kč bez růstu úrokových nákladů na úvěr – konsolidací dosavadního největšího úvěru, který má sazbu 3M PRIBOR +1,5% město ušetří cca 3 mil. Kč na úrocích, které může (ale nemusí) využít soutěžením nového úvěrového rámce se zdvojnásobením limitu ze 100 mil. Kč (zůstatek úvěru na konci roku 2016) na 200 mil. Kč aniž by výdaje na úroky městu vzrostly. Město za stejné peníze získá finance a vyřeší v roce 2016 díky investicím krátkodobě poměrně napjatou finanční likviditu. Město docílí jedním krokem dva efekty, zlepšení likvidity ve financování investic a poměrně nikoliv nevýznamné úspory úroků, která sníží dosavadní dluhovou službu, resp. při čerpání nových 100 mil. Kč na projekty ji zachová. Toto opatření město musí učinit ve vazbě na vyhodnocení podmínek úvěru ve smlouvě o úvěru a po dohodě s bankou také ve vazbě na zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů a ve vazbě na zákon o obcích, kde je definováno pravidlo účelnosti efektivity a hospodárnosti. Toto doporučení je možné udělit díky posunu (změně) podmínek na finančním trhu. Není výjimkou, že města na tzv. floatingové17 sazby (odvozené od PRIBOR) docílí úroků i PRIBOR +0,1 % p.a.18, my v propočtech odhadu dopadů očekáváme PRIBOR +0,21%. Cesta floatingových sazeb je nadále správná.

17

tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 18

Per annum (lat.) – ročně nebo za rok.



2. Pokračovat v nastavené finanční politice – tedy nadále sledovat provozní saldo (musí pokrýt i splátky úvěrů a nemělo by klesat); Realizovat projekty, které přispívají ke snížení běžných výdajů, např. zateplení objektů přináší úspory energií a lze spočítat návratnost investice; Nerealizovat projekty, které generují nároky na provozní rozpočet. Definice finančního potenciálu města Město Jablonec při dodržení rozpočtového výhledu bude schopné následující 4 roky počínaje rokem 2016 (do 2019) vygenerovat cca 421 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě běžných výdajů), z toho bude město potřebovat:  

141 mil. Kč na úhradu splátek dosavadních dluhů; na ostatní cíle tedy bezpečně zbývá 280 mil. Kč bez růstu dluhů a dotací a zároveň při zachování dosavadní výše výdajů na obnovu majetku (opravy a udržování).

V případě nejvyšší potřeby či nouze může město sáhnout k dlouhodobému úvěru až do bezpečné výše 400 mil. Kč. Samospráva bude tedy moci pracovat ve svém rozhodování na následující 4 roky bez dotací, kapitálových příjmů a finančních rezerv minimálně s celkem 280 mil. Kč (po úhradě splátek dluhů plus dosavadní finanční rezervy) a při maximálním zadlužení až s 580 mil. Kč (nových 300 mil. Kč dluhu k zůstatku 108 mil. Kč na konci roku 2016), a to vše bez dotací, kapitálových příjmů a dosavadních finančních rezerv, k 31. 12. 2015 prostředky ve správě aktiv ve výši 22 745 tis. Kč (jsou však vyčerpány rozpočtem 2016).

Předpoklady pro plnění rozpočtového výhledu Rozpočtový výhled je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci ČR a zákonným změnám k obcím, mírně konzervativněji na straně příjmů než jak počítá MF ČR. Rozpočtový výhled už v sobě zahrnuje v období let 2016 až 2019: 1. Zakonzervování provozních výdajů na objemech pod 640 mil. Kč; 2. Novelu RUD účinnou od 1. 1. 1017 (bere obcím 30% daně z podnikání a vrací DPH na původní úroveň 21,4 %) a konzervativní vývoj běžných příjmů, zejména daňových oproti predikci MFČR 3. Udržení provozního salda alespoň na 100 mil. Kč, což dostačuje; 4. Splácení dlouhodobých závazků města s tím, že doporučujeme navýšit úvěrový limit ze 100 mil. Kč.



Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města.

1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy rozpočtu by se měly vyvinout lépe než běžné výdaje a měly by tak být sestavovány také rozpočty.

2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek – za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 100 mil. Kč, ideální provozní saldo je 160 mil. Kč (cca 22% běžných příjmů, což je průměr v ČR19). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje20, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku, které provozní saldo krátkodobě snižují.

3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 400 mil. Kč.

Podrobný rozpočtový výhled uvádí tabulky a grafy dále.

19

skutečnost 2014

20

Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice.



Dopady rozpočtového výhledu do financí města Dodržení výhledu by mělo následující dopad do financí města. Graf 22. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového výhledu Jablonce Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

2013*

Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč

2014

2015

2016 rozpočet

2017 výhled

2018 výhled

2019 výhled

Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč

Zdroj: www.cityfinance.cz, POZ. *2012 přesun agendy sociální na úřady práce, *2013 novela RUD

Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Jablonce Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč 1 000 000 900 000 800 000

700 000 600 000

500 000 400 000

300 000 200 000

100 000 0

2010

2011

2012*

2013*

2014

2015

2016 rozpoč et

2017 výhled

2018 výhled

2019 výhled

Běžné výdaje (provozní)

815 691

759 251

611 078

606 984

608 166

617 245

657 922

635 400

632 800

634 300

Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací)

862 464

836 575

704 807

734 827

725 747

743 936

725 154

735 400

756 800

764 300


46 774

77 323

93 730

127 843

117 581

126 691

67 232

100 000

124 000

130 000




Tabulka 7. Výhled provozního salda Jablonce tis. Kč

Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby)

2017 výhled

2018 výhled

2019 výhled

725 154

735 400

756 800

764 300

3 725 590

657 922

635 400

632 800

634 300

3 177 667

126 691

67 232

100 000

124 000

130 000

547 923

17% 57 240 69 451 8 247

9% 57 298 9 934 -44 253

14% 32 180 67 820 23 567

16% 26 056 97 944 121 511

17% 25 000 105 000 226 511

197 774 350 149

120 141

18 181

23 567

121 511

226 511

3% 1% 18 189 9 079

-3% 7% -18 782 40 677

1% -3% 10 246 -22 522

3% 0% 21 400 -2 600

1% 0% 7 500 1 500

2013*

2014

2015

704 807

734 827

725 747

743 936

611 078

606 984

608 166

617 245

93 730

127 843

117 581

1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) a

2016 rozpočet

2012*


% Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 17% 16% b Uhrazené splátky půjček 63 934 57 104 57 170 c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 29 796 70 739 60 411 d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 56 906 35 422 50 690 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav e=c+d 124 479 127 645 95 834 na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) 2 508 733 2 532 417 2 481 499 ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě NE ANO ANO f/50 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -16% 4% -1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -20% -1% 0% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -131 767 30 020 -9 080 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -148 174 -4 094 1 182

CELKEM 2016 až 2019

20 364 17 055

Zdroj: www.cityfinance.cz, POZ. *2012 přesun agendy sociální na úřady práce, *2013 novela RUD POZ. rok 2016 v sobě zahrnuje rezervu běžných výdajů

Graf 24: Výhled provozního salda Jablonce 250 000

20% 17%

200 000

17%

16%

16%

17%

18% 16%

14%

13%

14%

tis. Kč

150 000

12%

100 000

9%

10%

50 000

8% 6%

0

4% -50 000

2% -100 000

2016 rozpočet

2017 výhled

2018 výhled

2019 výhled

126 691

67 232

100 000

124 000

130 000

8 247

-44 253

23 567

121 511

226 511

60 411

69 451

9 934

67 820

97 944

105 000

16%

17%

9%

14%

16%

17%

2012*

2013*

2014

2015


93 730

127 843

117 581

Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč)

56 906

35 422

50 690

29 796

70 739

13%

17%

% Podíl provozního salda na běžných příjmech

0%


Podrobné informace rozpočtového výhledu uvádí dále tabulky.



Příloha 1. Rozpočtový výhled - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový výhled je výchozím rokem rok 201721. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění!

21



Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve výhledu není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech.



Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti výhledu příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Kapitálové výdaje obsahují nulové hodnoty s tím, že se stanoven jejich limit krytý z vlastních příjmů. Čerpání limitu kapitálových výdajů dle projektů a dotací stanoví samospráva v rozpočtu.

Dle zákona „rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet“



Tabulka 8. Rozpočtový výhled Jablonce Rozpočtový výhled ř.

Druhové třídění dle rozp. skladby

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1 1111 1112 1113 1121 1122 1211 133 až 135 1361 1511 2 21 22

14

23

15 16 17 18 20

24 3 4 41 42

21 22 23 24 25 26

1+2+3+4 5 50 51 52 53

27

54 až 56

28

59

29

6

30 31 32

ř.21 - ř.30

Údaje Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj. Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky obyv. Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací)

2016 rozpočet

2014

2015

526 001 105 087 2 664 11 434 109 428 13 411 222 486 32 483 12 275 16 732 135 143 100 290

538 500 107 465 4 297 12 264 113 852 25 072 225 077 18 092 12 372 20 009 127 840 97 335 16 134

9 480 107 941 93 423 64 604 28 819

2017 výhled

tis.Kč 2019 výhled

2018 výhled

INDEXY průměr 2000 až 2015 601 200 101,6

541 500 114 000 4 400 12 600 116 000 15 000 240 000 9 260 12 240 18 000 122 550 94 093 4 850

572 300 129 000 2 000 13 000 121 000 15 000 252 000 10 000 12 300 18 000 102 000 95 000

593 700 136 000 2 200 13 200 125 000 15 000 262 000 10 000 12 300 18 000 102 000 95 000

9 827

7 119

7 000

7 000

7 000

4 544 27 639 110 031 77 596 32 435

16 488 6 840 94 206 61 104 33 102

0 61 100 61 100 0

0 61 100 61 100 0

0 61 100 61 100 0

138 000 2 400 13 500 127 000 15 000 265 000 10 000 12 300 18 000 102 000 95 000

96,7

průměrná % změna 2019/ 2014 2,9 6,3 -2,0 3,6 3,2 2,4 3,8 -13,8 0,0 1,5 -5 -1,1

-20,0 108,8

33 761

33 881

34 747

34 800

34 800

34 800

862 507 608 166 130 369 259 766 34 198 120 194

804 010 617 245 135 840 250 141 66 394 154 918

765 096 657 922 133 993 267 763 57 724 132 172

735 400 635 400 139 000 251 000 57 000 133 000

756 800 632 800 145 000 252 000 57 000 133 000

764 300 634 300 151 000 252 000 57 000 133 000

1 327

5 106

16 347

5 000

5 000

5 000

55,4 -8,3

100,2 99,6

-2,3 0,9 3,2 -0,6 13,3 2,1

62 312

4 846

49 923

50 400

40 800

36 300

149 890

228 273

102 376

0

0

0

758 056 104 451 725 747

845 518 -41 508 743 936

760 298 4 798 725 154

635 400 100 000 735 400

632 800 124 000 756 800

634 300 130 000 764 300

100,5 101,7

1,1

608 166

617 245

657 922

635 400

632 800

634 300

99,6

Suma 2016 až 2019

117 581

126 691

67 232

100 000

124 000

130 000

0

0

0

0

0

0

Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) Příjmy veškeré (včetně dluhů) Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) Kontrolní saldo úplné (včetně financování)

57 170 47 281 -104 451 862 507 862 507 0

57 240 -98 748 41 508 804 010 804 010 0

57 298 -52 500 -4 798 765 096 765 096 0

32 180 67 820 -100 000 735 400 735 400 0

26 056 97 944 -124 000 756 800 756 800 0

25 000 105 000 -130 000 764 300 764 300 0

42

Základní běžný účet a od 2014 také účty fondů

50 690

8 247

-44 253

23 567

121 511

226 511

Suma 2016 až 2019

43

ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů

60 411

69 451

9 934

67 820

97 944

105 000

280 698

222 774

165 535

108 237

76 057

50 001

25 001

3 377

3 197

3 000

3 000

3 000

3 000

tis. Kč Suma 2016 až 19

56 000

56 000

56 000

56 000

224 000

9 934

67 820

97 944

105 000

280 698

33 34 35 36 37 38 39 40 41

5+6 1+2+41

5 Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 8 ř.21+ř.35 ř.30+ř.36+ř.39 ř.38-ř.39

47

rozvaha

48

rozvaha

49

rozvaha

50

výsledovka

51

Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, od 2010 účet 451 ÚFIS 01M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 01M) není návaznost 2010 Stavby (účet 021 ÚFIS 01M) OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku (doporučený údaj)

2 481 499

ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE

Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2000 Sb.) POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" *2001 velká novela RUD *2003 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/2002 Sb.,

4,9

421 232 0 140 534

DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 400 000 831 284

498 770

je 60%

-3,3

příjmů za 4 roky

*2005 změna financování školství, *2012 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *2013 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD)




Tabulka 9. Rozpočtový výhled Jablonce s pohledem na finance od roku 2010 Rozpočtový výhled ř.


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1 1111 1112 1113 1121 1122 1211 133 až 135 1361 1511 2 21 22

14 15 16 17 18 20

21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34

Údaje

Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 24 Přijaté splátky půjček 3 Kapitálové příjmy 4 Přijaté dotace (transfery) 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 5 Běžné výdaje 50 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 51 Neinvestiční nákupy a související výdaje** 52 Neinvestiční trans. soukr. subj. 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv. 59 Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) 5+6 VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO

35

8123 Přijaté dlouhodobé půjčky

36 37 38 39 40 41

8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 8 ř.21+ř.35 ř.30+ř.36+ř.39 ř.38-ř.39

Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) Příjmy veškeré (včetně dluhů) Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) Kontrolní saldo úplné (včetně financování)

42

Základní běžný účet a od 2014 také účty fondů

43

ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů

47 48 49 50 51

2010

2011

2012*

2013*

461 505 89 276 13 832 7 490 91 250 20 421 196 854 13 345 10 799 18 238 161 448 119 927

451 712 94 255 4 060 8 136 85 073 15 439 202 001 13 049 11 937 17 763 150 001 118 815

460 904 96 077 4 321 9 662 94 754 10 753 191 367 25 653 9 902 18 415 157 458 120 426

9 589

9 020

29 197 340 176 239 512 100 665

18 391 291 226 234 861 56 365

2016 2017 rozpočet výhled

tis.Kč 2019 výhled

2018 výhled

2014

2015

509 713 101 392 7 926 10 008 98 329 15 546 210 187 32 262 11 474 22 589 152 125 115 235

526 001 105 087 2 664 11 434 109 428 13 411 222 486 32 483 12 275 16 732 135 143 100 290

538 500 107 465 4 297 12 264 113 852 25 072 225 077 18 092 12 372 20 009 127 840 97 335 16 134

541 500 114 000 4 400 12 600 116 000 15 000 240 000 9 260 12 240 18 000 122 550 94 093 4 850

572 300 129 000 2 000 13 000 121 000 15 000 252 000 10 000 12 300 18 000 102 000 95 000

593 700 136 000 2 200 13 200 125 000 15 000 262 000 10 000 12 300 18 000 102 000 95 000

601 200 138 000 2 400 13 500 127 000 15 000 265 000 10 000 12 300 18 000 102 000 95 000

10 866

9 631

9 480

9 827

7 119

7 000

7 000

7 000

33 895 114 087 86 445 27 642

33 396 89 720 72 989 16 731

107 941 93 423 64 604 28 819

4 544 27 639 110 031 77 596 32 435

16 488 6 840 94 206 61 104 33 102

0 61 100 61 100 0

0 61 100 61 100 0

0 61 100 61 100 0

48 176

40 807

40 289

33 669

33 761

33 881

34 747

34 800

34 800

34 800

992 326 815 691 132 302 283 802 28 486 123 851

911 330 759 251 128 062 267 664 28 854 108 918

766 345 611 078 111 313 277 985 32 861 88 015

784 954 606 984 121 057 266 995 35 495 122 087

862 507 608 166 130 369 259 766 34 198 120 194

804 010 617 245 135 840 250 141 66 394 154 918

765 096 657 922 133 993 267 763 57 724 132 172

735 400 635 400 139 000 251 000 57 000 133 000

756 800 632 800 145 000 252 000 57 000 133 000

764 300 634 300 151 000 252 000 57 000 133 000

159 699

149 827

2 602

1 254

1 327

5 106

16 347

5 000

5 000

5 000

87 552

75 927

98 301

60 096

62 312

4 846

49 923

50 400

40 800

36 300

236 853

132 980

96 623

171 421

149 890

228 273

102 376

0

0

0

1 052 544 -60 218 862 464

892 231 19 099 836 575

707 701 58 644 704 807

778 405 6 549 734 827

758 056 104 451 725 747

845 518 -41 508 743 936

760 298 4 798 725 154

635 400 100 000 735 400

632 800 124 000 756 800

634 300 130 000 764 300

815 691

759 251

611 078

606 984

608 166

617 245

657 922

635 400

632 800

634 300

46 774

77 323

93 730

127 843

117 581

126 691

67 232

100 000

124 000

130 000

266 093

84 292

0

0

0

0

0

0

0

0

159 118 46 756 60 218 1 258 418 1 258 418 0

138 496 -35 105 -19 099 995 622 995 622 0

63 934 -5 290 -58 644 766 345 766 345 0

57 104 -50 555 -6 549 784 954 784 954 0

57 170 47 281 -104 451 862 507 862 507 0

57 240 -98 748 41 508 804 010 804 010 0

57 298 -52 500 -4 798 765 096 765 096 0

32 180 67 820 -100 000 735 400 735 400 0

26 056 97 944 -124 000 756 800 756 800 0

25 000 105 000 -130 000 764 300 764 300 0

82 796

94 683

56 906

35 422

50 690

8 247

-44 253

23 567

121 511

226 511

-112 345

-61 173

29 796

70 739

60 411

69 451

9 934

67 820

97 944

105 000

165 535

108 237

76 057

50 001

25 001

3 197

3 000

3 000

3 000

3 000

56 000

56 000

56 000

56 000

9 934

67 820

97 944

105 000

Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, od rozvaha 455 186 400 982 337 048 279 944 222 774 2010 účet 451 ÚFIS 01M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 01M) není rozvaha 31 995 31 104 24 821 17 888 3 377 návaznost 2010 rozvaha Stavby (účet 021 ÚFIS 01M) 3 329 483 2 528 173 2 508 733 2 532 417 2 481 499 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku výsledovka (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE

Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2000 Sb.) POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" *2001 velká novela RUD *2003 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/2002 Sb.,

DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 400 000 831 284 498 770

je 60%

příjmů za 4 roky

*2005 změna financování školství, *2012 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *2013 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD)




Tabulka 10. Kumulovaný rozpočtový výhled Jablonce Kumulovaný rozpočtový výhled ř.


1 11 16 17 18 20

1 2 3 4 41 42

0

0

21 22 29 30 31 32 33 34

1+2+3+4 5 6 5+6 ř.21 - ř.30 1+2+41 5 ř.32-ř.33

35 36 42 43 47 48 49 50 51

Údaje Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje (výhled je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) PROVOZNÍ SALDO

8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 0 Základní běžný účet a od 2014 také účty fondů ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, od 2010 rozvaha účet 451 ÚFIS 01M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 01M) není rozvaha návaznost 2010 rozvaha Stavby (účet 021 ÚFIS 01M) OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE

Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2000 Sb.) POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:"

tis.Kč 2013

2014

2016 rozpočet

2015

2017 výhled

2018 výhled

průměr 2000 až 2015

2019 výhled

509 713 152 125 33 396 89 720 72 989 16 731

526 001 135 143 107 941 93 423 64 604 28 819

538 500 127 840 27 639 110 031 77 596 32 435

541 500 122 550 6 840 94 206 61 104 33 102

572 300 102 000 0 61 100 61 100 0

593 700 102 000 0 61 100 61 100 0

33 669

33 761

33 881

34 747

34 800

34 800

784 954 606 984 171 421 778 405 6 549 734 827 606 984 127 843

862 507 608 166 149 890 758 056 104 451 725 747 608 166 117 581

804 010 617 245 228 273 845 518 -41 508 743 936 617 245 126 691

765 096 657 922 102 376 760 298 4 798 725 154 657 922 67 232

735 400 635 400 0 635 400 100 000 735 400 635 400 100 000

756 800 632 800 0 632 800 124 000 756 800 632 800 124 000

0

0

0

0

0

0

57 104 35 422 70 739

57 170 50 690 60 411

57 240 8 247 69 451

57 298 -44 253 9 934

32 180 23 567 67 820

26 056 121 511 97 944

222 774

222 774

165 535

108 237

76 057

50 001

INDEXY

601 200 101,6 102 000 96,7 0 61 100 108,8 61 100 0

průměrná % změna 2019/ 2014 2,9 -4,9

34 800 764 300 100,2 634 300 99,6 0 634 300 96,7 130 000 764 300 634 300 99,6 130 000 0 25 000 226 511 0,0 105 000

-2,3 0,9 -3,3

421 232 0 140 534 280 698

25 001

17 888

tis. Kč Suma 2016 až 19

1 437 642 56 000

56 000

56 000

56 000

224 000

9 934

67 820

97 944

105 000

280 698

DOPORUČENÝ ÚDAJ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 831 284

498 770

je 60%

příjmů za 4 roky

*2001 velká novela RUD *2003 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/2002 Sb., *2005 změna financování školství, *2012 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *2013 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD)



tis. Kč 400 000


Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Jablonce

300 000

20% 17%

17%

250 000

17%

16%

16%

17%

14%

200 000 tis. Kč

12%

15%

14%

13% 12%

150 000 9%

9%

10%

100 000 6%

7%

5%

50 000

5%

0

-50 000

0% -2%

-100 000

-150 000 2003

2004

2005

2006


58 406

61 252

109 984

96 903

Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč)

56 889

5 357

271 044 102 484

55 659

40 197

88 531

6%

7%

14%

% Podíl provozního salda na běžných příjmech

2007

2008

157 899 108 900 -17 770

46 774

77 323

93 730

127 843 117 581 126 691

67 232

100 000 124 000 130 000

21 104

89 258

82 796

94 683

56 906

35 422

50 690

8 247

-44 253

23 567

121 511 226 511

13 046

79 528

-35 734 -106 123 -112 345 -61 173

29 796

70 739

60 411

69 451

9 934

67 820

97 944

105 000

12%

17%

13%

17%

16%

17%

9%

14%

16%

17%

5%

9%



2015

2019 výhled

2012*

-2%

2014

2018 výhled

2011

81 673

2013*

2016 2017 rozpočet výhled

2010

12%

2009

-5%


Seznam tabulek a grafů Obrázky OBRÁZEK 1: PODSTATA HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ DLE CITYFINANCE .................................................................................. 5 OBRÁZEK 2. MATICE PRO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ OBCÍ DLE CITYFINANCE ......................................................................... 6 OBRÁZEK 3. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY ....................................................................................................... 8 OBRÁZEK 4. RATING - HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA SE ZNÁZORNĚNÍM POSUNU OD ROKU 2011 DO ROKU 2015 ................ 25

Tabulky TABULKA 1. STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) ........................................................................ 6 TABULKA 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU JABLONCE A DOPADY ZMĚN POČTU OBYVATEL DO DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MĚSTA ......................................................................................................................................... 10 TABULKA 3. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ JABLONCE .................................................................................... 11 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE ................................................................................................................. 20 TABULKA 5. PŘEHLED DLOUHODOBÝCH ÚVĚROVÝCH ZÁVAZKŮ JABLONCE .................................................................................... 23 TABULKA 6. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO SESTUPNĚ DLE VÝZNAMU) ........................................................................ 26 TABULKA 7. VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE ............................................................................................................... 31 TABULKA 8. ROZPOČTOVÝ VÝHLED JABLONCE ........................................................................................................................ 33 TABULKA 9. ROZPOČTOVÝ VÝHLED JABLONCE S POHLEDEM NA FINANCE OD ROKU 2010 ................................................................ 34 TABULKA 10. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED JABLONCE .................................................................................................. 35

Grafy GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL, ŽÁKŮ A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU JABLONCE......................................................... 9 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU JABLONCE ......................................................................................................................... 12 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ JABLONCE ......................................................................................................................... 12 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ JABLONCE .................................................................................................................... 13 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE JABLONEC PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD 1. 1. 2013 PODÍLÍ NA SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH ............................................................................................................................................................... 14 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ JABLONCE ....................................................................................................... 14 GRAF 7: VÝVOJ STRUKTURY DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ JABLONCE ....................................................................................................... 15 GRAF 8: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ JABLONCE ................................................................................................................. 15 GRAF 9. MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY A KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (INVESTICE) JABLONCE ................................................................................ 16 GRAF 10. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ JABLONCE .................................................................................................................... 16 GRAF 11. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY JABLONCE A SALDO ............................................................................. 17 GRAF 12. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ JABLONCE ..................................................................................................... 18 GRAF 13. POROVNÁNÍ PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE K PRŮMĚRU V ČR.................................................................................... 19 GRAF 14. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE .................................................................................................................... 19 GRAF 15. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE PO ODPOČTU ÚHRADY SPLÁTEK JISTIN DLUHŮ........................................................ 20 GRAF 16. VÝVOJ FINANCOVÁNÍ OBNOVY MAJETKU JABLONCE V TIS. KČ ...................................................................................... 21 GRAF 17. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC JABLONCE ................................................................................ 21 GRAF 18: ZÁKLADNÍ FINANČNÍ AKTIVA A PROVOZNÍ SALDO JABLONCE ......................................................................................... 22 GRAF 19. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ÚVĚROVÝCH ZÁVAZKŮ A VÝVOJ SPLÁTEK JABLONCE .............................................................. 23 GRAF 20. VÝVOJ ÚROKOVÝCH SAZEB PRIBOR ....................................................................................................................... 24 GRAF 21. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY JABLONCE ................................................................................................. 24 GRAF 22. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU JABLONCE ..................................................................... 30 GRAF 23. VÝHLED FINANČNÍHO KRYTÍ BĚŽNÉHO PROVOZU JABLONCE ......................................................................................... 30 GRAF 24: VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE .................................................................................................................. 31 GRAF 25. DLOUHODOBÝ POHLED NA VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA JABLONCE ................................................................................ 36



Kontakt na zpracovatele

Ing. Luděk Tesař www.cityfinance.cz M: 602 690 061 F: 257 199 615 T: 257 199 614 E: [email protected] IČO: 74372246 DIČ: CZ7403252780 ČÚ: 35-8828820267/0100 Živnost vedena u MČ Praha 5

Adresa: Neumannova 1470/12 56 00 Praha 5 – Zbraslav

Profesní profil zpracovatele Ekonom specializující se od roku 1998 na města a obce s dlouholetou zkušeností z MF ČR, ÚV ČR a podnikatelského sektoru. Spoluautor zákona o rozpočtovém určení daní, poradce bývalého místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky, bývalý kancléř hejtmana Pardubického kraje Michala Rabase, spoluzakladatel značky Regionservis a zakladatel značky Cityfinance. Držitel licence ČNB dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Tvůrce systému financování obnovy majetku obcí, zkušený ve standardech řízení kvality ISO, CAF22 a EFQM23, strategickém a projektovém řízení s osvědčením dle mezinárodních standardů IPMA24. Pořadatel tradiční úspěšné konference Rozpočet a finanční vize měst a obcí, na které vystupují ekonomické kapacity ČR, např. viceguvernéři a ředitelé z ČNB, předsedkyně ČSÚ, hlavní ekonom KB, náměstci a ředitelé z MF ČR a další osobnosti finančního světa. Zastával funkce od referenta, analytika, ředitele odboru, přes vrchního vládního radu, poradce ministra a místopředsedy vlády až po projekt partnera, jednatele, člena představenstva a.s. a předsedu dozorčí rady a.s. Je autorem velkého množství odborných článků, řadu let byl korektorem časopisu Daně a právo v praxi a je nezávislým poradce mnoha úspěšných měst a obcí v ČR. Reference a další informace naleznete na www.cityfinance.cz

22

Společný sebehodnotící rámec (Common Assessment Framewor)

23

EFQM (European Foundation for Quality Management).

24

International Project projektových manažerů.

Management

Association

(IPMA)

je

nadnárodní

sdružení


Důvodová zpráva. Příloha Rozpočtový výhled zpracovaný Ing. Luďkem Tesařem, firma CITY FINANCE

Recommend Documents