Základní škola Kaplice, Školní 226
DUM VY_52_INOVACE_12CH32
autor:
Kristýna Anna Rolníková
období vytvoření:
říjen 2011 – duben 2012
ročník, pro který je vytvořen:
9.
vzdělávací oblast:
člověk a příroda
vzdělávací obor:
chemie
tematický okruh:
chemie a společnost
téma:
plasty a syntetická vlákna
anotace: Pracovní list s řešením obsahuje úkoly o charakteristice a názvosloví některých plastů a syntetických vláken. Materiál je možno použít při procvičování a opakování látky a také jako test.
druh učebního materiálu:
pracovní list
Literatura a internetové odkazy 1. Základy chemie 1, 2 P. Beneš, V. Pumpr, J. Banýr, Nakladatelství FORTUNA Praha, 1993 2. Chemie II, I. Karger, D Pečová, P. Peč, Nakladatelství PRODOS 3. Odmaturuj z chemie, M. Benešová, H. Satrapová, Nakladatelství DIDAKTIK 4. Chemie 8, 9, Jiří Škoda, Pavel Doulík, Nakladatelství FRAUS 2006 5. Encyklopedie Wikipedia – www.wikipedia.cz
Plasty a syntetická vlákna 1. Označ v tabulce křížkem pravdivá a nepravdivá tvrzení ohledně plastů a syntetických vláken. Nesprávná tvrzení oprav. Tvrzení
Plasty jsou látky, které uměle vytvořil člověk. Někdy se jim říká „umělé hmoty“ nebo „plastické hmoty“. Důležitou vlastností většiny plastů je to, že se nedají za žádných podmínek tvarovat. Ve velkém začaly být plasty využívány od začátku 20. století, kdy lidé vynalézali nové a nové druhy plastů (PVC, PE atd.), které postupně vytlačily z běžné lidské činnosti dříve používané předměty z přírodních materiálů. Plasty vznikají polyreakcemi, např. polymerací, polykondenzací, polyadicí. Polymerace je děj, při kterém se spojuje velké množství malých nenasycených molekul (stovky až tisíce) v jednu velkou makromolekulu, bez vzniku vedlejšího produktu. Aby molekuly mohly polymerovat, musí obsahovat násobnou vazbu. Makromolekulární látky jsou látky obsahující makromolekuly. V makromolekulách je vázáno několik set až tisíc atomů. Do skupiny makromolekulárních látek uměle vyrobených řadíme především plasty (plastické hmoty), syntetická (umělá) vlákna, syntetické (umělé) kaučuky. Plasty mají malou odolnost proti větším teplotám a při hoření uvolňují toxické plyny. Polyethylen vzniká neutralizací ethylenu. Je mimořádně odolný vůči vysokým teplotám. Syntetická vlákna jsou látky, které se průmyslově vyrábějí jako náhražky přírodních vláken (vlny, bavlny, hedvábí). Syntetická vlákna jsou nehořlavá, dostatečně propouštějí vzduch a vodní páru a proto dobře sají pot. Plasty a syntetická vlákna mají široké využití. Jejich odpady znečišťují životní prostředí, proto se musejí recyklovat.
ano
ne
2. Vypiš do tabulky chybějící údaje o plastech: Název
značka
použití – 2
vlastnosti – 2
polyethylen PVC
izolační a obalový materiál
3. Uveď alespoň 4 výhodné a žádoucí vlastnosti plastů a 4 nežádoucí a nevýhodné vlastnosti těchto látek.
4. Následující vlastnosti syntetických vláken označ písmenem V, pokud jsou výhodné, a ty nevýhodné písmenem N. Uveď k těmto vlastnostem další dvě. podporují kožní choroby, jsou pevná, lehká a pružná, nabíjejí se statickou elektřinou, jsou odolná proti plísním a molům, rychle schnou a dobře drží tvar, jsou snadno zpracovatelná na textilních strojích, špatně propouštějí pot a vzduch
5. Napište rovnice vzniku těchto makromolekulárních látek z jejich monomerů: a) polyvinylchloridu
b) polytetrafluorethylenu
Řešení: 1. Tvrzení
Plasty jsou látky, které uměle vytvořil člověk. Někdy se jim říká „umělé hmoty“ nebo „plastické hmoty“.
ano
x
Důležitou vlastností většiny plastů je to, že se nedají za žádných určitých podmínek tvarovat. Ve velkém začaly být plasty využívány od začátku 20. století, kdy lidé vynalézali nové a nové druhy plastů (PVC, PE atd.), které postupně vytlačily z běžné lidské činnosti dříve používané předměty z přírodních materiálů. Plasty vznikají polyreakcemi, např. polymerací, polykondenzací, polyadicí.
ne
x x x
Polymerace je děj, při kterém se spojuje velké množství malých nenasycených molekul (stovky až tisíce) v jednu velkou makromolekulu, bez vzniku vedlejšího produktu. Aby molekuly mohly polymerovat, musí obsahovat násobnou vazbu.
x
Makromolekulární látky jsou látky obsahující makromolekuly. V makromolekulách je vázáno několik set až tisíc atomů.
x
Do skupiny makromolekulárních látek uměle vyrobených řadíme především plasty (plastické hmoty), syntetická
x
(umělá) vlákna, syntetické (umělé) kaučuky. Plasty mají malou odolnost proti větším teplotám a při hoření uvolňují toxické plyny.
x
Polyethylen vzniká neutralizací polymerací ethylenu. Je mimořádně Není odolný vůči vysokým teplotám. Syntetická vlákna jsou látky, které se průmyslově vyrábějí jako náhražky přírodních vláken (vlny, bavlny, hedvábí). Syntetická vlákna jsou nehořlavá, nedostatečně propouštějí vzduch a vodní páru a proto dobře špatně sají pot. Plasty a syntetická vlákna mají široké využití. Jejich odpady znečišťují životní prostředí, proto se musejí recyklovat.
x x x x
2.
Název
značka
použití – 2 vodoinstalatérská zařízení, hadice, sáčky
polyethylen
PE
polyvinylchlorid
PVC
podlahoviny, obaly, pláště do deště
polystyren
PS
izolační a obalový materiál
vlastnosti – 2 pevný, odolný proti vodě, chemikáliím a mrazům odolný proti chemikáliím a mrazům rozpustný v organických rozpouštědlech, dobrý izolátor
3.
Výhodné vlastnosti pevné dobře tvarovatelné (z řeckého slova plastos - tvárný) lehké tepelné a elektrické izolanty nepodléhají korozi nejsou reaktivní– jsou většinou odolné proti chemikáliím více trvanlivé jsou levné vyrábějí se jednoduchými postupy z ropy Nevýhodné vlastnosti odpady z plastů se pomalu rozkládají hořlavé při hoření uvolňují toxické plyny malá odolnost proti větším teplotám 4. podporují kožní choroby – N, jsou pevná, lehká a pružná – V, nabíjejí se statickou elektřinou – N, jsou odolná proti plísním a molům – V, rychle schnou a dobře drží tvar – V, jsou snadno zpracovatelná na textilních strojích – V, špatně propouštějí pot a vzduch – N jsou hořlavá – N, pomalu se rozkládají – N 5. a) polyvinylchloridu
n CH2
CHCl
b) polytetrafluorethylenu
n CF2
CF2
– –
–CH2–CHCl– –CF2–CF2–
–n
–n
