Datum: 31. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_116 Škola: Akademie – VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Jméno autora: Mgr. Miroslava Pavlíková Název sady: Český jazyk a literatura pro dvouleté maturitní studium Název práce: Stavba slova (prezentace) Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 2. Studijní obor: 64-41-L/51 Podnikání Časová dotace: 1 vyučovací hodina Vzdělávací cíl: Upevnit učivo o stavbě slova. Pomůcky: Počítač a dataprojektor, popř. sešit a propisovací tužka. Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Stavba slova Slova se skládají z konkrétních stavebních prvků = morfémů - to jsou nejmenší části slova, dále nečlenitelné, mající význam: buď a) lexikální (slovníkový, věcný), nebo b) gramatický (mluvnický). Druhy morfémů: - kořen - předpona - přípona - koncovka (Základním kritériem při odhalování jednotlivých morfémů je princip opakovatelnosti.)
2
Kořen (radix) = část slova společná všem slovům etymologicky příbuzným (zůstává po vyčlenění všech ostatních morfémů). Všechna slova příbuzná se společným kořenem se nazývají slovní rodina nebo slovní čeleď.
¾
Např.: do – mluv – a ná – mluv – y o - mluv – a od – mluv – a po – mluv – a
pro – mluv – a před- mluv – a pří – mluv – a roz – mluv – a s - mlouv- a
Velmi zřídka se kořen = slovo (u neohebných slov, např. ven). U slov ohebných se někdy v 1. pádě vysky3
tuje nulová koncovka (např. kost – 0, kost – i atd.). Kořen se může obměňovat ( noc, noč – ní ; nés –t, nes – u, sůl, sol – ný, sl –aný; nos – it, nůš – e; péc – t, pek – ař). Předpona (prefix) = morfém nebo morfémy stojící před kořenem. Některé předpony jsou shodné s vlastními předložkami (za, s, z, do, na), jiné fungují jen jako předpony (vv-, roz-, pře-, pra-, ne- aj.). ¾ Přípona (sufix) = morfém nebo morfémy stojící za kořenem. Přípony nikdy nemohou existovat jako samostatná slova. ¾ Koncovka = morfém stojící na úplném konci slova, ¾
4
se jí různé mluvnické tvary téhož slova (v různých tvarech téhož slova se mění. Býva většinou součástí přípony.
Př.: škol – n -í, - ího, - ímu, - í , - í, -ím, - ím Kmen = ta část slova, k níž se připínají koncovky. V různých tvarech téhož slova se nemění (kmen tedy dostaneme, oddělíme-li od slovního tvaru koncovku).
¾
Př.: kuřátk – o, nepostižiteln – ý, tisk – l
5
Cvičení Vyber vždy jednu správnou možnost: 1. Morfémem rozumíme: a) nejmenší části slova, kterými se tvoří pouze jiné tvary téhož slova, b) nejmenší části slova, dále nečlenitelné, které mají pouze mluvnický význam, c) nejmenší části slova, dále nečlenitelné, které jsou společné všem příbuzným slovům, d) nejmenší části slova, dále nečlenitelné, které mají význam lexikální nebo gramatický. 6
2. Mezi morfémy nepatří: a) koncovka, b) kořen, c) přípona, d) předložka. 3. Morfém –ova- ve slově vystav-ova-t je: a) kořenem, b) příponou, c) koncovkou, d) slovotvorným základem. 4. Morfém –ám ve slově ženám je: a) kmen, b) kořen, 7
c) přípona, d) koncovka. 5. Určete, ve kterém slově je zároveň předpona, kořen, přípona a koncovka: a) doškoleným, b) učitelovi, c) solných, d) výmluva. 6. Vyberte slovo s nulovou koncovkou: a) stůl, b) zlato, c) stolem, d) výbornými. 8
Správné odpovědi: 1d – 2d – 3b – 4d – 5a – 6a
9
Použitá literatura: 1. Sochrová, Marie: Český jazyk v kostce pro střední školy. 2. vydání. Fragment,. Havlíčkův Brod 2002. ISBN 80-7200-338-0. 2. Mašková, Drahuše: Český jazyk. 1. vydání. Třebíč. VYUKA.cz 2005. 3. Martinec, Ivo – Tušková, Jana Marie – Zimová, Ludmila: Mluvnice (učebnice českého jazyka pro střední školy). Nakladatelství Fraus. Plzeň 2008. 1. vydání. ISBN 978-80-7238-779-3.
Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA (www.creativecommons.cz). Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. 10
