K A K A D U Kaleidoskop Kaleidoskop každodenního každodenního duchamo duchamoření chamo ení Noviny žáků žák Základní a Praktické školy G. Pelechové v Dolní Poustevně Poustevn
ÚVODNÍK
DUBEN 2012 ROČNÍK VI / ČÍSLO 2
ROZHOVOR SE ZDEŇKOU VÁVROVOU LISTOPAD 2011 ROČNÍK V / ČÍSLO 4
Jak ses tady měla za ty léta?
Poslední dobou jsme trávili docela dost času spaním ve škole (Noc s Andersenem, Noc s fyziky), ale rozmohly se i výlety. No zkrátka se tu za poslední 2 měsíce dělo hodně věcí, byly různé akce, nastaly zde i změny v žactvu. Někteří z nás byli i na exkurzi na Úřadě práce v Rumburku. Ale o tom už budou psát jiní. Mysleli jsme si, že po inspekci bude větší klid, ale spíše naopak (podle mě), je tu větší rušno. A jaro je v plném proudu, na některých už je to znát a někteří jsou jako smyslů zbavení, jiní zase úplně na „větvi“. Klárka
Ale určitě dobře ☺ Mnoho jsem se tu od vás naučila. Kam jdeš na školu? Na školu do Děčína. Na cukrářku ☺ Kdybys měla 3 přání, jaká by byla? Chytit zlatou rybku. Chytit zlatou rybku. Chytit zlatou rybku. To znamená, že mám ještě spóóóustu přání. Po kom se ti bude nejvíce stýskat? Určitě po všech, páč mi přirostli k srdci. Když jsi venku – jaký byl nejnudnější předmět a naopak? Nejnudnější radši nebudu zveřejňovat – pořád tu ještě jsem ☺. A nejoblíbenější – VV. Budeš nás navštěvovat? Ano. Otázky vymyslel a rozhovor uskutečnil Štěpán Šafránek
PŘEČTĚTE SI V TOMTO ČÍSLE: 1 2 3 4 5 6 7 8,9,10 11 12 13-15 16
Úvodník; Rozhovor se Zdeňkou Jarní básně O jaru Výlet do divadla Nanuk z kiwi; O koni; Krajina s řekou; Zdravá výživa Návštěva úřadu práce Noc s Andersenem Noc s fyziky I, II, III Perličky Křížovky 1 Fotoreportáž Studio Jana v triku
BÁSNĚ NA MOTIV JARA JARO Nastalo jaro, jsem z toho v pytli, píšu básně, který mě chytly. Ptakopysk myšlenku má, že brzy skončí v gyrosu – pečínka pečená. Strhla se v médiích otázková lavina, pan novinář sportovcem je, ptakopyska před Gyrosmannem ukryje, probíhá dveřmi, však otevřené okno ho skoro zabije. Pan zaměstnavatel oznámil v deníku zprávu smutnou, že novinář páchal sebevraždu hustou. Teď leží v Motole, bolí ho noha, protože s ptakopyskem před Gyrosmannem brali roha. (autor – Jan Hoštička, vytvořil báseň dle zadaných parametrů – téma Jaro, obsahovat měla slova: ptakopysk, noha, pytel, lavina, myšlenka, sportovec, okno, pokus, ležet)
JARO Modrá je obloha, jaro je pohoda. Pak příjdem se ptát, kdy budeme si hrát. Zasvítí sluníčko, ale ještě není teplíčko. Budeme chodit na výlety, půjdeme domů po devátý. I modrá je voda, chodí k ní pan Svoboda. Jak trochu sprchne zem hned vlhne. (Vojtěch Válek)
JARO Jaro se vzbudilo zima šla spát dřívím se přestat topilo a vítr začal vát květiny nám rostou kvetou barvou žlutou (Štěpán Marek)
2
O JARU Dneska jsme měli projektový den o jaru. Bavili jsme se o jaru, sázeli jsme kedlubny a kytky. Skládali jsme obrázkové květiny, co rostou na jaře a zpívali jsme písničku Jarní tání. Potom jsme dělali nanuky z kiwi a telefony – na ně potřebujeme toustový chleba, šunku, sýr, máslo a zeleninu. Vyráběli jsme myšky z ředkviček. (Edita) Moc se mi to líbilo.
23. března v pátek jsme měli projektový den. A moc se mi to líbilo. Dělali jsme: hledali jsme kartičky, skládali jsme květiny, sázeli jsme květiny a kedlubny a potom vařili ze ředkviček myšky, z toustového chleba telefony a nanuky z kiwi. (Míša)
3
VÝLET DO DIVADLA Ve středu 7. března jsme jeli na výlet, jeli jsme autobusem do divadla ve Varnsdorfu.V divadle jsme koukali na pohádku, ta pohádka se jmenovala ,,Hledá se medvěd‘‘ .Byly to tři příběhy o Anglii, Francii a o Rusku. Po divadle jsme jeli do Šluknova na prohlídku výstavy princezny Arabely. Viděli jsme tam ježibabu, Širokého, Bystrozrakého, Dlouhého, Hrnečku vař, myslivce, XeniiV Potom jsme odjeli domů. Líbil se mi celý výlet. (Patrik Sivák)
4
PRACOVNÍ POSTUP – NANUK Z KIWI Potřeby: kiwi, čokoládová poleva, tyčka Postup: Nejprve si vezmeme kiwi a nůž a kiwi oloupeme a nakrájíme na silná kolečka. Potom vezmeme tyčku a dáme do kiwi. Čokoládovou polevu dáme rozpustit do hrnce a potom polevu pomalu nalijeme ze všech stran na kiwi. Dáme do ledničky zmrazit. A potom můžeme sníst. (Patrik)
O KONI Kůň je moc milej i přátelskej a má moc rád lidi a děti. Kůň nikomu neublíží, ale když ho někdo bude provokovat, tak může ublížit. Když kůň ucítí naší lásku, tak nás nechá svézt na hřbetě. A když je kůň v potížích, tak ho ochráníme. Važte si koní, jsou moc krásní. Co umějí koně: koně umějí skákat, běhat i umějí vyjádřit lásku. Co jedí koně: koně jedí seno, trávu, mrkev i můžou jablko. (Edita – domácí tvorba)
LÍČENÍ – KRAJINA S ŘEKOU Nejvíc mě zaujalo, že je to dobrá přírodní oblast s ideálním výhledem, působí jako kráter pokrytý zelení, s krásnou řekou uprostřed, břehy podél řeky jsou poseté stromama, jakoby břehy řeka a stromy do sebe pasovaly, úžasný je také výhled do kopců, ten v člověku probouzí radost a energii. Když to vidím, zdá se mi, že lítám. V dešti působí tato krajina svěže, s lehkou bouřlivostí, ale i klidem a půvabem, nejlepší by bylo zalézt si pod strom a poslouchat šustění kapek při kontaktu se stromy a dívat se, jak déšť přichází do styku s vodou. Až na to, že v noci bych krajinu viděl hůře jak ve dne, tak si to stejně dovedu představit, ty řady stromů zahalené tmou, to je fascinujcí, nejkrásnější by byla hlavně ta řeka, díky té tmě a měsíční záři by voda měla leskle černou barvu, a sledovat jak se v této situaci odrážejí hvězdy v řece jako v zrcadle, to by bylo hypnotizující. Kdybych stál v této krajině, tak by to určitě byla směs emocí, kdybych stál na vrcholu jednoho z těch kopců, a viděl to přírodní dílo, jak jakoby leží pode mnou, tak bych měl trošku pocit moci a síly, být někde níž, a přitom by svítilo sluníčko, tak bych se cítil povznešeně a uvolněně, s nádechem příjemné osamělosti a harmonie, a kdybych plaval úplně dole v té řece, tak bych si užíval energické tempo pod hladinou, a při vynoření bych se díval a kochal se tou zelenou pastvou pro oči, která by byla všude kolem mě. Marek J.
JÍDELNÍČEK ZDRAVÉ A VYVÁŽENÉ POTRAVY NA CELÝ DEN Snídaně: (jeden plátek)chleba,(3 plátky) šunky + pití (V 7:00)
Svačina: (ovoce) jablko + pití (v 10:00) Oběd: File,brambor a zelenina + pití (do 450 kJ)
( v 12:00) Svačina: jogurt Jogobella + pití ( v 15:00) Večeře:obložený talíř + pití (sýr,šunka,ryba,zelenina,pečivo) Druhá večeře : ( V 19:00) (ovoce) kiwi + pití (Denně se má vypít kolem 3 litrů vody )
Vypracovala: Zdeňka Vávrová
5
NÁVŠTĚVA ÚŘADU PRÁCE V RUMBURKU 11.4. jsme byli na exkurzi na Úřadě práce v Rumburku. Cesta tam trvala 45min, tedy třičtvrtě hodiny jen autobusem. Kde nám ukázali, jak je to v dnešní době s prací i vzděláním. Paní (asi ředitelka) nám říkala, že většina lidí má jen základní vzdělání, ještě říkala, že k nim na úřad chodí i mladí lidé a prý že když se jich zeptají, tak jim většina odpoví „nevím“ a to je potom s nimi těžké, přijde mi to velmi nehezké, že nevědí, co je baví, když jim chtějí pomoci najít práci, která by je bavila. Už vím, že sociální a zdravotní pojištění platí buď zaměstnavatel anebo stát. V téhle době je těžké najít si práci a nejtěžší je najít práci, která by tě bavila. Zjistila jsem, že veřejně prospěšné práce dělají lidé zapsáni na úřadě práce a když někdo odmítne, tak mu už není pomoci, lidé zaregistrování v úřadě práce si nesmějí vydělat více než 4 000 korun a kdyby přesáhli třeba jen o jednu jedinou korunu, tak jsou z úřadu vyloučeni. Klárka
11.4 jsme jeli do Rumburka na pracovní úřad. Tam si pro nás paní Sembdnerová připravila povídání o pracovním úřadě, na co je dobrý a co zařizuje. Paní nám říkala kolik % nezaměstnanosti je v Ústeckým kraji. Myslím, že paní říkala, že v Dolní Poustevně je 12 % nezaměstnanosti. A na to říkala, že ve Velkým Šenově je 27% nezaměstnaných lidí. Já si myslím čím menší = obec, město= tím menší nezaměstnanost a naopak. Ale nemusí to být pravda. Potom nám paní říkala, proč lidi chodí na „pracák“. Aby si zkusili najít práci nebo aby jim „pracák“ pomohl najít práci nebo chodí si brát dávky. Na konci jsme si mohli udělat test, co by se k nám hodilo za povolání. VOJTA: Automechanik a samé takové práce. MAREK: Režisér, pilot letadla, novinář a takové práce, já myslel, že mu vyjde kosmonaut nebo mimozemšťan ☺. ŠTĚPÁN M: Zubař a dál nevím. Na mně už nezbyl čas a šli jsme do Rumburské cukrárny a já jsem si tam koupil sladký větrník brrrrrrrV Nasedli jsme do autobusu a ve Šluknově jsme přestoupili do vlaku. Šli jsme se naobědvat a zase se do školy učit, otrava ☺. Štěpán Š.
Vedoucí pracovního úřadu nám vysvětlila, jak to je v našem výběžku s nezaměstnaností a nevzdělaností. Upřímně mě to tam moc nebavilo, bylo to docela nudné a myslím si, že kromě počtu nezaměstnaných v jednotlivých městech a něčeho málo z toho, jak to na těchto úřadech chodí, jsem se nic nového nedozvěděl, ale bylo tam i něco docela zábavné, třeba to, jak jsem si na počítači udělal test toho, co by mě mohlo bavit a vyšly mi celkem bizarnější obory a měl jsem pocit, že některé z nich by mě mohly bavit. Paní dobře a výstižně pojala, jak by člověk měl ke vzdělávání a také ke svojí práci přistupovat, dobře řekla, že člověk by ke své práci měl mít vřelý vztah a dělat jí s radostí a naplněním a né jen pro obživu. Po skončení akce se paní někomu zdála nepřipravená, ale já bych naopak řekl, že se na nás připravila moc dobře, protože na tak nudné a suché téma mi to přišlo celkem chytlavé, třeba se mi líbilo, jak udělala graf toho, jak by měl člověk ke své práci přistupovat a že je nejlepší ji brát jako poslání. Ale většinou jsem se nudil a nevnímal jsem, a raději bych zůstal ve škole a učil se. Ale rozhodně jsem si nemohl stěžovat na cukrárnu, do které jsme potom šli. Jinak do Rumburka jsme jeli autobusem a nazpátek autobusem i vlakem, když jsme dojeli, tak už se mi do školy moc nechtělo. Marek J.
6
NOC S ANDERSENEM Když jsme přijeli ke škole, přivítal jsem se s dětmi a s Ivou a šel jsem si odnést své věci do třídy. Když jsem si dal své věci na místo, všechny děti i s učitelkami se odebrali do třídy, kde jsme se setkali s Jiřím Trnkou, jeho životem, prací a jinými zajímavými věcmi. Jiří Trnka kreslil obraz mého spolužáka Jana Hoštičky. Také jsme skládali dvě jména – Jeník Hoštička a Jiří Trnka. Pak jsme všichni odešli do výtvarné místnosti, kde jsme vyráběli loutky, Já jsem vyráběl pejska. Když jsme loutky vyrobili, měli jsme svačinu. Potom jsme odešli do loutkového divadla. Pohádka se mi líbila. Po návštěvě divadla jsme navštívili hudební místnost, kde hrál Jéňa na kytaru. Potom jsme se všichni dívali na pohádku Jiřího Trnky. Pak jsme se navečeřeli, vyčistili zuby a šli spát. Bylo to moc fajn. Patrik
Jiří Trnka + Jana v triku
hledáme jméno
Pohádka „O přátelství“
zvukové studio
vyrábíme loutky
a jdeme spátV
V 18.00 hod jsme přijeli do školy. Dali jsme si věci do třídy a šli jsme na návštěvu k Trnkům. Museli jsme skládat kartičky a potom jsme popřáli Jiřímu Trnkovi a dostali jsme věneček. Potom jsme vyráběli loutky a pak šli do divadla, kde hráli něco o indiánovi. Když jsme se vrátili do školy, dělali jsme hudební nástroj. V další třídě bylo promítání filmů a pak jsme šli spát. Noc s Andersenem se mi moc líbila. Míša
V pátek 30. března jsme spali ve škole, jako každý rok. Těšili jsme se tam s Věrou a možná hodně dětí. Bylo to tam hezký a srandovní. Večer tam prý byla zima, že tam už ani Jana nechce spát. V sobotu jsme po snídani vyjeli domů. Hezký to tam bylo, nemělo to chybu. Proste Jana je suprová, jak vymyslí takové hry. Uteklo to jako voda, těšíme se za rok. Jana Rabišková .
7
NOC S FYZIKY Noc s fyziky proběhla v pátek třináctého. Sešli jsme se všichni ve škole v 18:00. Radka nás všechny zavolala do modré třídy a sdělila nám důležité informace, které měly sloužit k úkolům, co jsme dostali. Byli jsme rozděleni do dvou skupin a sbírali jsme indicie a za každý splněný úkol jsme dostali jednu indicii. Jako první úkol byl poslouchat zvuky, co pouštěla Petra na počítači. Na druhý úkol jsme se museli obléct, protože jsme šli na zahradu. Na konci zahrady byl provázek a na něm byly papírky. Na každém papírku byly napsány názvy látek z různých skupenstvích (plynných, kapalných, pevných). A pak jsme je třídili podle skupenství. Když už nebyly papírky, šlo se zpátky do školy a tam se spočítalo, kolik kdo nasbíral papírků. Pak jsme ještě ochutnávali různé potraviny, např. sůl, rohlík, okurka, česnek (ten jsem dostal já), kečup aj., potom jsme poslepu třídili písmenka a z nich tvořili indicie, vážili jsme věci na váze a seřazovali jsme je od nejlehčího po nejtěžší a potom z toho udělali telefonní číslo a na to se zavolalo a řeklo nám to indicii. A pak jsme byli v kostelíčku s panem Leksou. Vyprávěl nám různé zajímavosti, co tu stálo, když tu ještě nebyl kostelíček, ukazoval nám kostelní hodiny, říkal nám různé zajímavosti, ale moc jsem toho nepostřehl. A potom jsme museli udělat básničku ze zbylých indicií. A to byla zábava a nakonec jsem ji udělali. A pak jsme šli do tříd rozestlat si. Ale my nešli spát, dělali jsme blbosti až do 2 do rána a chudák Radka kvůli nám vůbec nespala. Potom jsme se všichni ve 4 ráno vzbudili a povídali jsme si až do snídaně. Štěpán si vzal přenosné DVD, takže jsme koukali na film. Noc s fyziky se mi moc líbila. Byla tam legrace. Příští rok musím jít znovu, i když budu spát jen 2 hodiny. Štěpán Marek Noc s fyziky - závěrečné literárně umělecké dílo se zadanými parametry – příběh měl obsahovat všechna modře označená slova. Před dávnými a dávnými léty žil jeden muž. Vypadal jako kaktus. A protože bylo jaro, ocitl se při jarní činnosti v posteli. Měl slabé srdce a praskla mu žíla. Přijela sanitka a dali mu injekci do nosu. Odbila jeho poslední 15. hodina, chlap na udušení bramborou, která se mu nešťastnou náhodou při lékařském zákroku ocitla v dutině ústní (protože u sousedů se strhla manželská hádka, při které byla vržena brambora balkonem až do úst pacienta) pošel. (Jeník, Klárka, Dan, Lojza, Marek – Jahůdka, Vojta, Maruška) Žili byli muži, protože na ně šlo jaro, začali mít chuť na brambory, kterým zrovna nebylo 26. Jeden muž se přivinul k jedné, ale píchala jako kaktus, popíchala mu nos a naběhla mu na něm křečová žíla. Odvezli ho do nemocnice, kde dostal injekci, aby se cítil lépe. Na posteli sledoval hodiny, kdy křečová žíla zmizí. Usnul a když se probudil, zjistil, že se mu to celé zdálo. Na stolečku u postele voněla bramboračka a do postele mu spadl kaktus. (Štěpa 1 + Štěpa 2, Danielka, Vašek, Edita, Aleš, Nikola)
8
NOC S FYZIKY II V pátek jsem jel autobusem do Dolní Poustevny. Šel jsem rovnou do školy a viděl jsem Editu, jak čekala než někdo přijde. Spolu jsme čekali na Petru. Přijela Maruška, potom přijel Janek s Vojtou, potom přijela Petra a šli jsme do školy. Když přišla Radka s Danečkem, šli jsme do modré a Radka nám povídala. Byli jsme venku, poznávali jsme chutě a vůně. Šli jsme do kostelíka. Pán nám povídal, co zažil, když byl malý kluk. Po povídání jsme šli do školy a Radka nám popřála dobrou noc. Chtěl jsem spát u Radky, ale nešlo to, protože nás chtěl Mirek. Šli jsme spát v 1:00. Líbilo se mi to. Lojza
Čekal sem na auto. Pak přijel Vojta s tátou a nasedl jsem do auta. Potom jsme přijeli do školy a viděl sem Editu a Lojzu. Když přijela Petra, tak jsme jí přivítali i ona nás. Šli jsme do školy a čekali jsme na Radku. Radka přišla a řekla ahoj. Já sem si připravil spacák a šli jsme do modrý. Tam jsme to zahájili noc s fyziky. Moc se mi líbilo ochutnávání potravin a očichávání tekutin a vůně skořice. A to je všechno, co jsem chtěl napsat. Janek
9
NOC S FYZIKY III Dne 13.4. byla ve škole noc s fyziky. Škola měla být otevřena od 6 hodin, což se také stalo. Celý program začal cca.18:45.Všichni jsme se sešli v modré místnosti. Nejdříve bylo vylosování: Radka měla pytlík a v něm několik modrých a červených kolíčků na věšení prádla☺. Když mě Radka vyvolala, sáhl jsem do pytlíku a vytáhl jsem červený kolíček. A týmy byly rozlosovány. V červeném týmu jsem byl já, Marek, Dan, Klára a Lojza. První úkol byl, že nám Petra měla pouštět zvuky z počítače a my jsme je měli hádat a zapisovat na papír. Na druhý úkol jsme šli ven. Šli jsme na zahradu a na provázku byly připnuty papírky s pevnými, plynnými a kapalnými látkami. Běhali jsme tam a zpátky, dokonce jsme nevěděli co sbírat, jak jsme byli zmatení. Nakonec jsme druhý úkol prohráli. Vrátili jsme se do modré místnosti, kde nám Radka měla říct, co bude dál. Ale nejdříve k nám přišel Jeník, aby nám pomohl, protože nás bylo málo. Třetí úkol byl hmat. V tomto úkole jsme měli mít zavázané oči. Radka nám hodila na podlahu písmenka a my jsme je měli poznávat podle hmatu a vytvořit slova. Slova jsme dodělali, ale byla to docela fuška. Čtvrtý úkol byla chuť: měli jsme stále zavázané oči. Radka s Ivou nám dávaly různá jídla. Mně dala lžíci soli. Pátý úkol bylo vážení na váze. Na každé věci, co jsme měli zvážit, bylo číslo. Po zvážení jsme měli srovnat podle váhy od nejmenšího po největší. Potom nám vyšlo číslo, na které jsme měli zavolat. V telefonu byla Míša (dcera Radky), která nám řekla indícii. Šestý úkol byl čich. Iva nám dávala pod nos různé věci např.skořici,slunečnicový olej, usušené houby atd. Po tomto úkolu jsme měli přestávku na večeři. Když skončila přestávka, přišel k nám do školy pan Leksa, s kterým jsme šli do kostelíka na věž.Na věži nám vypravoval, jaké to bylo po 2. světové válce, jak lezli po zdech, když nebyl kostelík ještě dostavěn, jaký je největší zvon v České republice atd. Potom jsme sešli o pár schodů níže a tam byly hodiny a vyprávěl nám, jak fungují. Po dlouhém povídání jsme se vrátili do školy. Zase jsme se sešli v modré místnosti a tam nás čekal sedmý úkol. Měli jsme sestavit ze stavebnice pohyblivá kolečka zapadající do sebe, co byly v hodinách v kostelíku. Jako předposlední úkol jsme měli složit pohádku z indícií, co jsme získali. Vytvořit pohádku bylo docela těžké, ale zvládli jsme to. Sice byla trošku drastická, ale pohádka to byla. Nakonec jsme je předčítali. Z našeho červeného týmu předčítal Jeník a z modrého Štěpán Šafránek. A dostali jsme se k poslednímu úkolu: zabalit se do spacáků a jít spát. No ale my (Jenda,já,Štěpán Marek,Štěpán Šafránek,Aleš) jsme usnuli asi až ve dvě hodiny. Probudil jsem se v šest hodin, kluci prý ve čtyři. Po dvou hodinách, co jsem tak jenom ležel, jsem se oblékl a šel si dát snídani. Neměl jsem moc chuť, tak jsem si dal jen jeden rohlík s paštikou a čaj. V 7:45 h. jsme se Štěpánem Šafránkem odešli z areálu školy. Odpoledne mě strašně bolely nohy, jak jsem dlouho nespal. Byla to moc hezká noc a příště půjdu znovu a budu déle spát☺. Vojta Válek
10
PERLIČKY Štěpán Š.: „Petro, co to máš na stole, to je bavlna?“ Petra: „Ne, to je langoš.“ A byl. Otázka: „Kdo troubí na trubku?“ Odpověď: „Trupič.“ (Danda) Marek J. na NJ: Jak se řekne německyV hlavní silnice – haupt Henne (což znamená hlavně slepice, správně se řekne Autobahn) knihovna – Buchenwald (což byl koncentrační tábor, pro ne-němčináře – Buch je kniha, Wald je les, správně se řekne Bibliothek)
Dokonalým a zřejmě i autory pracovního sešitu ČJ 7 nechtěným příkladem toho, jak je čeština bohatým jazykem, bylo cvičení – křížovka, kde tajenku má tvořit slovo PŘÍSUDKY. Synonymy oplývající jazyk český nabídl však pilnému luštiteli – luštitelce (Štěpán Š., Klára) jiné možné varianty. I stalo se, že tajenka vyšla, jen jaksi jinak: PSÍ KULKY. Důkaz:
11
KŘÍŽOVKY 1. 2. 3. 4.
5.
1. 2. 3. 4. 5.
Opak muže Stát s hlavním městem Řím Stát s hlavním městem Kodaň Otevřeme s ní dveře Druh tvrdého sýra s „dírama“
TAJENKA:VVVVVVVVVVVVVV. Autorem křížovky je Míša Jandus
1 2 3 4
1. 2. 3. 4.
Ovoce červené barvy (též žák naší školy ☺ ) Snad Ranní vláha Pevnina uprostřed moře
TAJENKA: VVVVVVVVV
12
FOTOREPORTÁŽ Výlet do divadla – 7.března
Bylo pěkné počasí a my šli jsme do divadla ve Varnsdorfu.
Představení se jmenovalo Hledá se medvěd.
Moc se nám to líbilo.
Šli jsme do parku svačit. Radka s Ivou a Gábinou nás nechtěly pustit na prolejzačky.
13
Jeli jsme autobusem. Viděli jsme 2 vojenská auta s pásy.
Vystoupili jsme ve Šluknově. Šli jsme do zámku na výstavu. Viděli jsme tam šaty Arabely, Karkulky, myslivce, Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, krále a královny, kata,V
14
Vyzkoušeli jsme si královské koruny. Ty byly těžké, byly ze zlata. Padaly nám z hlavy.
Mě se líbil havran, tak jsem se nechal u něho vyfotit.
Reportáž vytvořili David, Jirka a Robin ☺
15
STUDIO JANA V TRIKU
_________________
KDO ? všichni noví členové Studia Jana v triku CO ? poděkování KDY ? 2.4. 2012 KDE ? ve všech třídách Je mi ctí, poděkovat všem milovníkům divadla, filmu, pohádek, kteří se zúčastnili dne otevřených dveří ve studiu Jana v triku. Byli jste báječní, povinná dobrá nálada byla, hojnou účastí ve společenském úboru ve formě pruhovaného trička jste mě překvapili. Dveře ateliéru se zavřeli úderem 9,00 hod. v sobotu ráno. Setkání s významnou osobností Jiřího Trnky se povedlo. Já jako ředitelka studia doufám, že nikdo z dalších členů si už nikdy nesplete Jiřího Trnku. Děkuji Vám za pozornost, spolupráci, zájem a vzornou reprezentaci Vašich tříd. Kdopak už vyluštil křížovku ☺ ? Přeji Vám hodně sil do dalšího roku před dalším úúúúúúžasným spaníííííím ve školéééééé. Já si svoji účast ještě rozmyslím, byla mi totiž v noci pěkná! zima! Nashledanou za rok /možná ☺/.
16
-jh-
