K A K A D U Kaleidoskop Kaleidoskop každodenního každodenního duchamo duchamoření chamo ení Noviny žáků žák Základní a Praktické školy G. Pelechové v Dolní Poustevně Poustevn
ÚVODNÍK
Poslední vydání Kakadu v tomto školním roce. Ano, je to tak, už se nám sem cpou letní prázdniny, na které jsme všichni celý rok čekali, a proto tento týden je plný napětí. Myslím, že se každému aspoň maliličko v hloubi duše bude stýskat po škole, a tak si na následující straně pojďme připomenout akce, které pro nás naši hodní a milí učitelé připravili.
ROZHOVOR S LOJZOU VÁLKEM
ČERVEN 2012 ROČNÍK VI / ČÍSLO 4
LISTOPAD 2011 ROČNÍK V / ČÍSLO 4
1. Jak se Ti líbilo v naší škole? Ve škole se mi líbilo moc. 2. Na jakou jdeš střední školu? Na Střední lesnickou školu a SOŠS ve Šluknově, na pekaře. 3. Proč? Nevybral jsem si to, měl jsem špatné vysvědčení. 4. Kdybys měl 3 přání, jaká by byla? To první je, aby Gábina měla zdravé miminko, ta druhá je, aby se Jana Hoštičková měla lépe a ta třetí je, aby bylo vše v pořádku. 5. Co budeš dělat o prázdninách? Pojedu k strejdovi do Děčína, v srpnu k nám přijede teta z Děčína, chtěl bych jet k tetě do Děčína, půjdu na koupák s Janou a Věrou. 6. Těšíš se na novou školu? Na novou školu se moc netěším. Otázky vymyslel a rozhovor uskutečnil Štěpán Šafránek
PŘEČTĚTE SI V TOMTO ČÍSLE: Klárka
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14,15
Úvodník; Rozhovor s Lojzou Přehled školních akcí; Šňůra života O prázdninách bezpečně O prázdninách bezpečně; Indiánská stezka Výlet do Hřenska Co vím o včelách; Co vím o mravencích Sportovní den; Komiks Divadlo ve Varnsdorfu; Přednáška o Dolní Poustevně Indiánská stezka Indiánská stezka; Patrikovy narozeniny Výlet Děčín; Antiperle Pohádka O zlaté rybce; Výlet do sportovního centra Nová Víska 1 Křížovka I; Křížovka II
PŘEHLED ŠKOLNÍCH AKCÍ Projekt ke dni Země o mravencích a včelách + tvoření ve třídách: Pan Kreibich nám přišel k tomuto dni přednášet o těchto rozličných tvorech. U Péti ve třídě proběhlo tvoření „jídla pro mravence“, jedli jsme to my (ale protože to vymyslela Péťa, tak jsem to ochotně odvezla mravencům, kteří to zprvu odmítali jíst). Dějepisná přednáška pana Leksy o historii Dolní Poustevny i s promítáním: Byla velice zajímavá a trvala asi 2 hodiny. Návštěva divadla ve Varnsdorfu, divadelní představení Tom Sawyer: Hra byla vtipná (smáli jsme se na celé kolo, kromě Péti, ta se smála furt). Krapet upravená, ale úžasná. Charitativní akce Kytičky proti rakovině: Je dobrá věc a jsem ráda, že se někdo snaží pomoci lidem, kteří si již sami nemohou pomoci. Indiánská stezka: Byla velmi velmi poučná, ti kteří tam jeli, zjistili hodně zajímavostí. Akce Šňůra života byla i s promítáním, vlastně miniseminář první pomoci a prevence kouření: Je velmi důležité vědět jak se zachovat v různých krizových situacích. Výstava v kostelíku Lužické a Žitavské hory: Byla nádherná, velmi krásné záběry krajiny. Beseda s panem Kuchařem o bezpečnosti o prázdninách byla velmi poučná: Bohužel mě bude nejspíše k ničemu, protože všichni víme, jak jsem šikovná, a proto do školy přijdu nejspíše o berlích nebo možná na vozíčku. Také proběhlo spousta výletů např: Pravčická brána,O.(jelikož jsem velmi líný človíček, tak se mi to nechce vypisovat). Školní akademie: Velmi stresující situace plná nervů a pochybností, ale navzdory tomu byla velice krásná, moc se mi líbila. Sportovní dopoledne plné soutěží: Nádherné zakončení nádherného a nervózního týdne. Přeji hezké čekání na prázdniny Klára
AKCE ŠŇŮRA ŽIVOTA 25.5. třetí hodinu jsme šli do kostelíka na přednášku. Poté jsme si každý našel své místo, usadili jsme se a začala přednáška o první pomoci a o kouření a drogách. Pak jsme šli ven zachraňovat plastového hocha - nakonec přežil a dostal i Darinčino telefonní číslo. Když jsme ho zachraňovali, byl tam i takový přístroj, který dává pokyny a elektrické šoky, aby mohl člověka zachránit, jmenuje se defibrilátor - velice velice velice divné jméno, proč se nejmenuje třeba „Záchranář“ nebo „Života budič“. Klárka Dinnbierová
2
O PRÁZDNINÁCH BEZPEČNĚ Pan policista Martin Kuchař z šenovského oddělení PČR si pro nás opět připravil preventivně-informační povídání (Ajax), a to na aktuální téma Bezpečné chování o prázdninách. V něm zmínil nejrůznější oblasti možných nástrah číhajících na děti během dlouhého volna, obsažena byla i dopravní výchova. Žáci doplňovali zajímavou přednášku svými dotazy a na závěr jsme společně vyluštili křížovku týkající se daného tématu. Křížovku sestavila Lenka Procházková, která navštěvuje s Ajaxem děti ze školy ve Varnsdorfu. Své znalosti si můžete ověřit v následujícím dopravním testu: 1. Tato dopravní značka s dodatkovou tabulkou označuje : a) hlavní silnici s příkazem odbočit vlevo b) hlavní silnici se skutečným tvarem křižovatky c) křižovatku, na kterou cyklista vjíždí po vedlejší silnici 2. Na křižovatce, před kterou je tato dopravní značka umístěna je cyklista povinen : a) odbočit doleva nebo doprava b) jet rovně nebo vpravo c) jet rovně a poté odbočit doprava 3. Na příkaz této dopravní značky je cyklista povinen : a) dát přednost v jízdě všem vozidlům, které přijíždějí po hlavní silnici; b) zastavit a dát přednost v jízdě všem vozidlům; c) dbát zvýšené opatrnosti, na křižovatce však máš přednost v jízdě; 4. Tato dopravní značka znamená : a) stezka pro chodce a cyklisty; b) pěší zónu; c) zákaz vstupu chodců a cyklistů; 5. Tato dopravní značka označuje : a) železniční přejezd bez závor b) pozor vlak c) nádraží 6. V místech označených touto dopravní značkou je: a) zakázáno vjet pouze cyklistům b) dovoleno vjet pouze cyklistům c) zakázáno vjet všem vozidlům 7. Tato dopravní značka znamená:
3
a) opravnu jízdních kol b) zákaz vjezdu jízdních kol c) stezka pro cyklisty 8. V úseku označeném touto dopravní značkou se : a) nesmí zastavit b) může zastavit, ale okamžitě se musí odvézt jízdní kolo z vozovky c) může zastavit, pokud to policista dovolí 9. Tato dopravní značka znamená : a) zákaz vjezdu vozidel b) jiné nebezpečí pro cyklisty c) stůj, dej přednost v jízdě! 10. Na jakou vzdálenost tě upozorní návěstní desky s pruhy, že se blíží železniční přejezd : a) 300 - 30 - 3 m b) 200 - 100 - 50 m c) 240 - 160 - 80 m Doplňující otázka na závěr tohoto testu 11. Při objíždění autobusu s tímto označením : a) cyklista je povinen ihned zastavit b) cyklista musí dát výstražné znamení zvonkem a jet rychlostí chůze c) cyklista musí počítat s možností vběhnutí dětí do vozovky a jízdu přizpůsobit tak, aby děti neohrozil
INDIÁNSKÁ STEZKA Ráno 18.5 jsme jeli na Indiánskou stezku. Ještě před odjezdem jsme si trénovali uzle, hrady, bylinky a stavění stanu.Všichni měli plné a těžké tašky. Po trénování jsme nastoupili jsme do německého vlaku.Ve vlaku byly prosklené dveře k strojvedoucímu. Když jsme přijeli do Rumburka, čekal tam na nás Štěpa, protože byl u doktora. Když jsme přijeli do Děčína, přestoupili jsme do EC (vlak) a vyrazili do Ústí nad Labem. V Ústí na nádraží na nás čekala Míša a s ní jsme šli do domova dětí a mládeže. Když jsme si odložili věci, vydali jsme se na start. Na startu bylo mnoho dětí. Po chvilce přijel pán, který nám vše vysvětlil. Nejdříve startovala nejmladší skupina. Asi po půl hodině jsme startovali my. První úkol byl postavit stan. Jenomže na stanu chyběli provázky. Ztratili jsme hodně času, ale to jsme neřešili a běželi jsme dál. Byli tam i otázky z chemie, takže jsem to musel nechat na Markovi, ale Marek zase neuměl pracovat s buzolou. Pak jsme zjistil, že jsem několik úkolů psal do jiného řádku, ale hned jsem to opravil. Do cíle jsme doběhli jako poslední. Když jsme se vrátili do domova dětí a mládeže, šli jsme si opéct buřty. Večer jsme nemohli usnout, protože bylo strašné horko a venku řvali opilci. Potom jsme usnuli. Ráno po snídani jsme vyrazili na Větruši a do přírodního a zrcadlového bludiště. Potom jsme šli na velkou lanovou prolézačku a po ní do McDonaldu. Vlak jsme stihli jen taktak. Pak jsme v Děčíně přestoupili a rovnou domů. Všichni byli unavení, ale skoro nikdo neusnul, jen Štěpa. Doma jsem si šel hned lehnout, protože jsem byl unaven. Příště pojedu znovu a snad na lepším místě. Výsledky:
Já a Marek-předposlední (7) Štěpa a Aleš-poslední (8) Klára a Edita-druhý (2)
Vojta
4
HŘENSKO Jeli jsme autobusem do Děčína a z něj do Hřenska, v Děčíně jsem se rozhodl zahnat hlad a tak, když obecenstvo zašlo na místní poliklinice na záchod, tak jsem využil kantýnu a udělal jsem si piknik, dal jsem si dva punčáky a dva chlebíčky a skvěle jsem se najedl a mohli jsme vyrazit, autobusák, který nás vezl, byl vážně talent, omylem jsme vystoupili o dvě zastávky dřív a on měl možnost nám to říct, ale neudělal to, kvůli němu jsme šli asi 4 kilometry do kopce, takže pohoda. Po cestě jsme si sedli a najedli se, viděli jsme housenku píďalku, měla hezké pohyby, jo a v Děčíně pod mostem jsem viděl krásnou hnědou myšku. V parku jsme toho hodně nachodili, ale vážně to stálo za to, viděli jsme hodně zajímavých skalních útvarů a hezkých skalisek, a to z vysokých výšek, ze kterých byl skvělý výhled po okolí i do dálky. Třeba Pravčickou bránu. Po cestě jsem byl jediný zticha a vyplatilo se mi to, když jsem se podíval trochu nad sebe, tak jsem viděl zajímavé zvíře, vypadalo to na první pohled jako kolouch, bylo to našedivělé, myslím že to nemělo rohy a mělo to pysky jako los nebo velbloud, viděl jsem je tam asi dva, jeden byl myslím nahnědlej. Prošli jsme několik převisů, až jsme došli k loďkám, párkrát jsme se na nich svezli, a když jsme pluli na hladině, u okraje skal jsme viděli ledňáčky. Cesta zpět byla unavující, zvlášť když jsme jeli vlakem a já vlaky nesnáším, ale jinak to byl supr výlet, ušli jsme 18 km. Marek Jahoda
5
CO VÍM O VČELÁCH Včely žijí v úlu. Uvnitř úlu jsou plástve z vosku. V nich jsou vajíčka, z nich se potom líhnou larvy a z larev se vylíhne včela dělnice.Larvy krmí mateří kašičkou. Je tam královna, dělnice a trubci. Včely vyrábějí z nektaru med. Včely jsou užitečné, protože opylují květy. Včela se brání žihadlem. (Míša, Patrik) Jsou hodný. (Timča) Koušou. (Pavel)
CO VÍM O MRAVENCÍCH Mravenci žijí v mraveništi. Mraveniště stavějí z jehličí. Mravenci se živí masem a sladkým. Když k mravencům přijde jiný druh mravenců, budou spolu bojovat. Brání se kyselinou mravenčí. Když začne zima, mravenci zalezou do mraveniště. Mravenci mají královny. (Patrik, Míša) Jsou hodný. (Timča) Koušou. (Pavel)
Z PŘEDNÁŠKY O MRAVENCÍCH A VČELÁCH
O NENASYTNÉM VČELÍM KLUKOVI Vilík letěl na louku opylovat květiny. Za chvíli za Vilíkem přiletěl motýl Eda. „ Hele, Vilíku, pojď se mnou, já ti ukážu větší louku s květinami, tam budeš mít hodně nektaru.“ Tak s ním Vilík letěl. Za chvíli tam byli. Vilík se podíval pořádně a řekl: „Tady bude hodně nektaru.“ Pak se Vilík cpal a cpal, div mu bříško neprasklo. Když byl hodně najedený, šel si lehnout a usnul. Když se pozdě odpoledne vzbudil, letěl zpátky do úlu a všem o té louce vyprávěl. (příběh vymyslela a sepsala Míša)
6
SPORTOVNÍ DEN 22. června jsme měli ve škole sportovní den. Ráno jsme šli s Vaškem a ten nám řekl, jak bude celý den probíhat. Potom jsme se všichni přesunuli k hasičárně.Tam jsme si zahráli na babu, procvičovali jsme se, aby se nám lépe soutěžilo. První soutěž byl šplh po horolezecké stěně. Potom jsme se vyměnili a přešli jsme na skok do dálky. Poslední soutěží byl hod do dálky kriketovým míčkem. Všichni se hodně snažili, aby byli nejlepší, a proto dostali velkou pochvalu. Celý den byl super.
☺
(Patrik – společná práce s maminkou)
22. června jsme měli sportovní den. Měli jsme sraz u dětského hřiště a tam jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina – to byla naše skupina, šla na lezeckou stěnu, před tím jsme se rozcvičili a chvíli jsme hráli hry - Na babu, Honzo vstávej, kolik je hodin. Druhá skupina určitě skákala do písku a možná se taky rozcvičili, to nevím. Potom se obě skupiny vyměnily. Druhá skupina šla na lezeckou stěnu a my jsme šli na hřiště skákat do písku do dálky. Pak jsme se nasvačili a šli jsme na fotbalové hřiště. Tam jsme házeli kriketovým míčkem. Dál už jsme nic nestíhali, tak jsme museli jít. Některé děti jely domů autem. My s Patrikem jsme museli čekat na autobus. Moc se mi to líbilo. ( Edita - samostatná práce)
KOMIKS
Štěpán Šafránek
7
DIVADLO VE VARNSDORFU Ve středu 25.4. jsme jeli do Varnsdorfu na divadlo „DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA“. Představení začalo v 10:30:00 h. „DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA“ bylo o jednom klukovi: dospělém klukovi, který neměl mámu ale tetičku a ta ho jen pořád mlátila za to že dělal blbosti a lhal. Také měl nevlastního bráchu, který na něj vše bonzoval a neměl ho rád. Když jednou šel ten nevlastní brácha něco vyhodit do popelnice a v tom tam někdo byl. Nevlastní brácha se lekl a zavolal si bráchu, ten si myslel že si vymýšlí a když přišel k té popelnici tak vyskočil „BEZDOMOVEC“, který se živil odpadky z Tomovy rodiny. Všichni se lekli a schovali se do baráku. Za chvíli se koukli a poznali, že není zlý, skamarádili se. Ten bezdomovec se jmenoval Hucklebery Fin. Tom se sním zkamarádil a dělali blbosti. Jednou Tom udělal blbost, že lhal tetě a musel za to natírat plot. On nechtěl natírat plot, ale rošťárny. Hucklebery Fin chtěl také natírat a v ten moment Tom Sawyer zjistil, že je to dobrý. Hucklebery Fin prosil Toma jestli si může také natírat, ale Tom nechtěl půjčit štětec snad ani plot ☺. Tom řekl Huckleberymu Finovi, ať mu za to něco dá. Huchlebery Fin vytáhl ubohý 2 centy políbil je a řekl „tady máš dva centy“ Tom řekl málo a tak se dohadovali, co mu za to dá, až mu zato dal snad všechno co vlastnil: 2 centy, popelnici- (vytuněné osvětlení apod.), že mu ukáže mrtvou kočku, pytlík s kuličkami, provázek a už to bral. Pak mohl natírat. V tom přišla kamárádka a Tom se s ní chtěl zasnoubit. Ale ta holka nevěděla co to je. Tom jí to musel vysvětlit a vysvětlil. Museli se políbit, ta holka se bála ale nakonec to udělala, pak si museli říct že se májí rádi Tom to udělal hned ☺ a ta holka říkala: udělej krok ještě a zrychlovala až od ní byl daleko a pak to řekla MÁM TĚ RÁDA. Ale moc se jí do toho nechtělo. Potom ta holka řekla, že táta byl ve městě a koupil jí žvejkačku. Oni tleskali a dupali a skákali. Tom se zeptal jestli jí dá ochutnat. Holka mu dala ochutnat a měl jí každý v puse :p. Potom se rozloučili a s Hucklebery Finem odjeli na ostrov sami bez potravy a s ničím jenom s popelnicí. Všichni si mysleli, že se utopili, a konal se pohřeb a večer, když se konal, tak přijeli a u kříže mluvili a dělali blbosti. Oni si mysleli, že jim mluví hlasy jenom v hlavě a potom se ukázali. Teta jim vynadala, že je hledalo celé město a že se na ně zlobí a pak se Tom omluvil, teta taky, že na něj vyjekla zbytečně a byli jak se říká kvit. Jediné co se mi nelíbilo bylo, že nějací kluci ******* - paka svítili laserem na podium, to je hrůůůůůůůůůůůůůůza!!!!!!!!!!!!!! Štěpán Šafránek
PŘEDNÁŠKA O DOLNÍ POUSTEVNĚ Dne 17.4. v 12:30 přišel p. Lexa popovídat nám o Dolní Poustevně, jak to vypadalo od začátku asi do 19. století až 20. stol. Nejdříve začal pověstmi a tím, že Přemysl Otakar dal rozkaz svým sluhům, ať jdou vyměřit české hranice. No a dorazili mj. do – (Dolní Poustevny) a potkali nějakého POUSTEVNÍKA a on nebyl hloupý, tak jim poradil, ať měří v metrech. A oni se ho zeptali, no a jak asi takový metr vypadá.? No, to je takový 1 krok. Tak se Poustevna jmenuje podle POUSTEVNÍKA – bylo to asi kolem roku 1213. Mistr Jan Hus byl upálen 1415, to už tady byly základy Dolní Poustevny. – Kolem roku 1500 přibyli další z prvních kolonistů. Roku 1550 byl vytvořen v Dolní Poustevně – cech PLÁTENÍKŮ. Už si to všechno přesně nepamatuji, ale viděli jsme spoustu zajímavých fotek – a slyšeli spoustu zajímavostí o Poustevně, které jsem vůbec netušil, třeba o řemeslech a tak. – Třeba že 1904 zde začala železnice, jezdila parní lokomotiva, vozila uhlí do továren. A r. 1909 – zde byla postavena banka. Líbilo se mi to a docela se nám to protáhlo. Štěpán Šafránek
8
INDIÁNSKÁ STEZKA Jednou Radce přišel e-mail od známého , že se bude konat soutěž „Indiánská stezka“ v Ústí nad Labem. Vysvětlila nám, co vlastně ta Indiánská stezka je - soutěž, která se koná každý rok, závodí se tam, dozvídají se tam nové věci a spí se v Domově dětí a mládeže. Takže jsme se rozhodli tam jet. Na soutěž jsme sehnali celkem 12 lidí ( já,Vojta Válek, Marek Jahoda, Aleš Tulej, Edita Schauerová, Jirka Klinger, Honza Novotný, Milan Kolářík, Patrik Sivák, Dan Kreibich, Robin Fridrich a Klára Dinnbierová). V pondělky a v pátky jsme měli s Radkou přípravu na soutěž. Trénovali jsme 1 hodinu. Stavěli jsme stan do 6:00 min., učili jsme se morseovku, stromy, zámky, značky, zvířata, puzzle aj. Připravovali jsme se myslím všichni pilně. Jednou nám Radka udělala malou zkoušku, jaký závod bude. Všem se to moc líbilo. Akorát budeme běžet déle a bude tam více úkolů. A takto probíhaly tréninky... Je 18. května a už jedeme do Ústí.. Ráno jsme nešli na tělocvik, ale šli jsme do školy kde jsme měli sraz a kde jsme měli ještě trénovat věci které nám nejdou ( takže skoro vše ). Potom jsme šli stavět stan a když jsme všichni dostavěli šli jsme se nasvačit a šlo se na nádraží. Ale já na nádraží nešel, protože jsem musel jet na alergologii do Rumburka. Nastoupil jsem na vlak až v Rumburku a až pak jsem jel. Cestou jsme si mohli vyzkoušet ještě co nám nejde. Seděl jsem s Markem, Vojtou a napůl i s Alešem. Moc jsme se ve vlaku pobavili. Pak jsme přestoupili z Děčína do Ústí nad Labem kde na nás čekala Míša Kreibichová. Ta nás odvedla do domova Dětí a Mládeže. Tam jsem si dali do šaten věci,převlékli jsem se,vzali si věci co potřebujeme a šli jsme na start soutěže. První úkol + závod... První úkol začal trochu déle, protože některé týmy odjížděli domu ještě ten den. My měli mezi tím čas a mohli jsme se rozběhat a potrénovat. Ale když jsme šli na řadu, začali jsme stavbou stanu, pak se pokračovalo nahoru po silnici a tam už začali naše úkoly na, které jsme se všichni těšili. Některé byly docela těžké, ale některé jsme zvládali. Nejvíce mne zaujaly úkoly : stavění ohnišť, lezení po laně, chození po kládě, střílení z luku, hod oštěpem a sestřelování plechovek pomocí praku. Když jsme s Alešem doběhli do cíle byli jsme rádi, že žijeme a, že dýcháme, protože jsme sotva dopadli dech. Dostali jsme pitíčko a tatranku a byli jsme za ně rádi. Když jsme všichni doběhli do cíle, šli jsme se do domova Dětí a Mládeže se ubytovat. Hned jak jsme dorazili, vzali jsme si věci a šli na "pokoj" kde nás ubytovali. Rozložili jsme si spacáky, karimatky a šli jsme si udělat takovou menší "exkurzi" po škole. Podívali jsme se co kde je a najednou jsme objevili stolní fotbálek. Všichni skákali radostí a hned jsme se hádali kdo si zahraje první. Ale nakonec z toho nic nebylo, protože byla večeře. Opékání buřtíků + hraní fotbalu... Večeře byla venku. Každý si vzal buřt, (rohlík,chleba), tácek s kečupem nebo hořticí, vzal si jak já říkám "napichovátko" a šlo se opékat nad ohínek, akorát Klára to s tím rohlíkem trošičku přehnala... Když se všichni dosyta najedli, šli jsme si zakopat na plácek hned vedle ohínku. Strašně jsme se pobavili. Každou vteřinu někdo ječel : " přihraj!! nebo tady jsem !! jsem volnej!! " Strašně jsme se nasmáli, ale všichni byli spocení. Ale na štěstí tam byly sprchy a tak jsme se šli osprchovat. Jéžiši to jsme si to užívali. Ale co.. Když jsme se vykoupali, šli jsme hezky do spacáčků a spali jsme. Jenže.. to bychom nebyli my kdybychom si nemohli povídat. Ale povídali jsme si jenom chviličku. Jenom venku nějácí ožralci dělali neplechy.. Nikdo kvůli nim nemohl usnout.. Jenže pak přišla do pokoje Radka a to už bylo ticho. Všichni spali jako zabití. Ránko, ráno, ráníčko je tu a s ní, je i dobrá snídaně. "Dobré ránko všem " oznámil jsem, když jsem vstal. Ale říkal jsem to potichu, protože jsem neměl přehled kdo spí a kdo ne. Skoro všichni až na Marka Jahodu byli vzhůru. Než jsme šli na snídani, měli jsme si po sobě uklidit. A pomáhal jsem Jirkovi, Patrikovi aj. pomáhat se spacákem. Všichni mi poděkovali a potom jsme si šli zahrát ten stolní fotbálek. Hráli jsme docela dlouho, ale potom byla snídaně a všichni šli na snídani. Měli jsme dost široký výběr. Černý čaj, buchty, rohlíky se sýrem,
9
rohlíky s paštikou a jogurt. Já si dal samozřejmě vše na co můj hladový žaludek měl chuť. Ale víte, co se říká "máš oči větší než žaludek" no a u mne to tak bylo... Ale naštěstí to brzy přešlo. Po snídani se šlo ven, na to na co se všichni velice těšili.. Vyhlášení soutěže... Gratuluji všem co obsadili první, druhé a třetí místo v jakékoliv kategorii. My s Alešem byli poslední, ale to nám vůbec nevadí, protože jsme nepřijeli vyhrát ale naučit se něco nového a pobavit se. Na Větruši lanovkou + bludiště a prolézačky Po vyhlášení jsme šli do pokojů udělat si pořádek, protože jsme měli jít na výlet. Když bylo uklizeno, šli jsme do předsíně položit si tam batohy, abychom se nemuseli tahat s nimi celou dobu. A hurá na Větruši. Všichni se moc těšili, protože jsme se předem shodli, že pojedeme na lanovce nahoru, že dolu půjdeme pěšky. Lanovkou jsem jel naposledy, když jsem byl ve Švýcarsku za strejdou, takže jsem se velice těšil. Radka zaplatila a už jsme jen čekali, až nám přijede vozíček nebo jak se tomu říká. "Ááá už jede vozíček " jásali všichni. Nasedli jsme, čekali jsme, vyjeli jsme. Dojeli jsme a šli jsme se rozhlédnout po Ústí ( rozhledna ) přes zábradlí. Moc se mi to líbilo. Pak jsme šli do přírodního bludiště, které mělo také úspěch. Bylo jenom kousek od Větruše. Trvalo mi 2 minuty než jsem vyšel ven. A pak jsme šli do druhého bludiště. Do zrcadlového bludiště. Na 1 minutu jsem ztloustnul a pak zeštíhlel. Hrozně jsme se u toho nasmáli, protože jsme se viděli jako nějáké mutanty ze vzdálené planety. Došli jsme na konec a šli jsme na obří prolézačku, které byla trošku daleko, ale to nám vůbec nevadilo. Jak jsme ji uviděli, tak jsme se rozeběhli a utíkali jsme si hned zašplhat. Vojta a Klára vylezli nejvýše, já se držel při zemi, protože nemám rád vysoké prolézačky. Byli jsme spokojení, unavení a vyčerpaní, tak jsme zalezli do stínku ochladit se. Ale to moc dlouho netrvalo, proto že nás tlačil čas na vlak. Šli jsme do Domova dětí a mládeže pro věci a pak jsme chtěli jít do MC Donalda si něco nakoupit k snědku. Já si koupil 1 cheeseburger a hranolky. Čas nás tlačil čím dál víc a víc až jsme došli na nádraží, odkaď jsme jeli do Děčína a potom z Děčína kam ? No přeci domů. Odjezd z Ústí..Domůů Domů jsme se všichni velice těšili, protože jsme byli unavení a těšili jsme se na maminky a na tatínky. Ve vlaku jsme se pořádně najedli a odpočinuli. Přestoupili jsme a čekalo mne to na co jsem se těšil nejvíce... spánek ve vlaku... Spal jsem docela dlouho..probudil jsem se myslím, že někde u Markvartic. Povídali jsme si s klukama vtipy z filmu kameňák. A vyprávěli jsme si i normální vtipy. A takle jsme si povídali dokuď jsme nedojeli do Dolní Poustevny. Byl jsem moc rád, že už jsme doma. Myslel jsem tak na domov, že jsem se zapomněl rozloučit. Doma se na mne těšili. Štěpán Marek A večer jsem zalezl do postýlky a spal jsem jako zabitý...
PATRIKOVY NAROZENINY Patrik slavil narozeniny a podělil se s námi o výborný a také krásný bezlepkový dort (foto pro všechny, co dortík neviděli). Kolik let je Patrik na světě si můžete spočítat sami.
10
VÝLET DĚČÍN
Pavel (autentický záznam): „Včera sme byli na medvědy jak je ta, počkej, zahrada, tak tam, víš.Tam sme se hráli, pak sem si koupil tu, koka kolu. Pak eště sme byli tam na tom, jak skákat - pavouka. Eště tam byli medvědy, kočku, lysák, opice, taková kočka velká – krokodýl. Eště tam bylo něco?Ten kůň a pak eště jídlo. Mně se tam líbilo vlak a na ty houpačky takle a pak bylo večer.“ Timča (autentický záznam): „Byli jsme v zoologický zahradě v Děčíně, zvířátka jsme tam viděli, kočka Tam byla, ptáček, prasátko, kůň, veverka, koza, ovce, opice. Krmili jsme zvířátka. Houpali sme se.“ Míša: Ve čtvrtek 31. května jsme jeli do Děčína do ZOO. Jeli jsme vlakem a ve vlaku jsme dělali blbosti. Byli jsme u zvířat, u oslíka, kozy, koně, kočky, rysa, ptáčků, opic, mravenečníka a ovce. Potom jsme byli na hřišti. Ještě jsme byli v Rajském ostrově a tam jsme viděli hady, rybičky, pavouky a ještěrky. Potom jsme šli na hřiště. Domů jsme jeli vlakem. Největší zážitek byl, jak jsme si hladili kozy a oslíka a taky jsme je mohli nakrmit. Patrik: 31.5. jsme jeli na výlet do Děčína. Šli jsme do ZOO, kde nám paní povídala o zvířatech. Taky jsme si mohli pohladit a nakrmit kozy a oslíka. Potom jsme se šli nasvačit a po svačině jsme si šli hrát na hřiště. Po hřišti jsme šli do Rajského ostrova. Domů jsme jeli vlakem. Moc se mi tam líbilo.
ANTIPERLE Autoportrét je, že namalujeme auto. Po přednášce o včelách a mravencích: „Pane, jste včelař nebo mravenečník?“ Šafrda si čte program Noci kostelů: Kostel v běhu času ............... "to jste tam běhali na čas?" Petra napovídala Štěpánovi Markovi v testu : „Kdo nakonec vyhrál všechny 4 války? Spermie nebo Řecko ? (Persie) Mirka: „Jak se jmenuje Maxipes Fík?“ Štěpán Šafránek
Na co využíváme jetel ? Na chleba. Jak loví kočka myš ? Číhá a pak myš zalehne. Honza se dohřál – vysvětli: Honza byl teplej. Dotaz: Ty hodiny, jak to rychle zatáčí, to jsou sekundy? Žáci ukončí střední školu tak, že složí..? Složí puzzle. Řecký sportovec? – Diskopolec Co škodí rybám? Mýdlo a šampon. Iva
11
POHÁDKA O ZLATÉ RYBCE Pohádku o zlaté rybce, co splnila tři přání známe jistě všichni. Vojta se Štěpánem se ale vrhli do jejího zmodernizování. A zde je výsledek: O Rathovi a krabici od bot Jednoho krásného dne si šel pan Rath koupit boty. Když si je nasadil, byly mu akorát. Když je chtěl vrátit do krabice, našel v ní lístek, na kterém bylo: „Když na mne jednou zaklepeš a otevřeš, budeš ve mně mít 1 000 000 korun. Ale pozor, musíš na mne zaklepat jen dvakrát měsíčně. Jakmile na mne zaklepeš víckrát, doplatíš na to. „Pan Rath tedy poslechl. Koupil si audi, potom ferrari a pak lamborgini. Po více měsících chtěl ještě a ještě více peněz. Nakonec měl 7 000 000 korun za měsíc. V krabici byl lísteček a na něm bylo napsáno: „Pozor, budou tě podezřívat!!!“ Vojta Válek Ale pan Rath to ignoroval, ale to neměl dělat. Krabice měla pravdu. Policie ČR ho chytila. Bronzová rybka a Rom Byl jednou jeden Rom a ten měl šest dětí a ženu Eržiku. Jednou ho žena Eržika poslala na nákup do supermarketu. Rom šel, až byl v obchodě. Tam uviděl bronzovou rybku a ta mu řekla, že když si jí koupí, tak mu splní tři přání. Ale Rom neměl dost peněz, takže jí ukradl. Když rybku přinesl domů, žena si přála první přání. „Chci mít peníze“, řekla Eržika a rybka jí přání splnila. Pak si přála, aby neměla žádné děti. To se jí taky splnilo. Nadešlo třetí přání a Eržika si přála, ať je na celém světě sama. To se jí bohužel také splnilo. Rom ji však neřekl, že má jen tři přání. A hle, Eržika je sama na celém širém světě. A najednou Eržice zazvonil budík a řekla: „ Ajajaj, dyť to byl jen Štěpán Marek sen, pane bože.“
VÝLET DO SPORTOVNÍHO CENTRA V KRÁSNÉ LÍPĚ Autobusem jsme dojeli do Krásné Lípy, a protože byla ještě zima, navštívili jsme Dům Českého Švýcarska. Tam jsme si prohlédli interaktivní výstavu věnovanou živočichům a rostlinám v parku, pobyli v noře jezevce (někteří mu okupovali pelíšek hodně dlouho), vyrobili si pár obrázků, točili mlýnským kolem, pokusili se vzlétnout v balónu a shlédli film s tak krásnými záběry z národního parku, že nám ani nevadilo, že byl v němčině. Poté jsme šli do sportovního centra a nejprve poobědvali v restauraci, a to hranolky, párek v rohlíku, langoše a smažený sýr a zapili to kofolou – Kateřina Cajthamlová by měla radost. A pak hurá na atrakce – parádní dětskou lanovku, trampolínu pro děti a velikou trampolínu pro dospělé, dětskou lezeckou stěnu, spidermanskou houpačku, kde se zabydlely hlavně Klárka s Kačkou, různé prolézačky se skluzavkou a minigolf – Marek se Štěpánem si zapůjčili golfové hole a Marek udělal rekord na jedné z 18 drah. Danda s Honzíkem si ještě zakopali na hřišti. Klukům bylo vedro, holkám zima, a tak si pro jistotu všichni dali na závěr zmrzlinu v cukrárně na náměstí. A rychle na vlak zpátky do Poustevny.
12
NOVÁ VÍSKA 17.5. ve čtvrtek jsme jeli na Novou Vísku. Hned ráno jsme vyrazili na autobusovou zastávku. O půl hodiny později jsme MUSELI vyjít menší krpál na Novou Vísku. Na Nové Vísce jsme se sešli na farmě v takové společenské místnosti „v budově“. Bylo to tam hezké a barevné. Jak jsme tam přišli „někteří“ se seznámili s Eliškou. Eliška nám udělala čaj a mezitím Pavel volal zas s Eržíkou ☺ a přemlouval jí, docela sranda. Když jsme dopili čaj, tak Vašek šel pracovat a my jsme šli na koně a na osla. Všichni kromě Kačky jeli na oslovi. Marek a Petra málem spadli. A pak Marek dostal ránu od ohradníku a málem mu kůň promočil jazykem boty a dokonce i málem snědl. Eliška nám ukázala, jak se češe kůň a osel. Když jsme se potrestali vylézt na osla a když jsme dojezdili, tak nás Eliška táhla do kozince. Normálně tam byly kozy a kozlové, to jsem nečekal. Ukázala nám, jak se dojí kozy a jak hezky čůrají a to druhý. Koukám, koukám těch ovcí tam bylo +-50 a víc. Pak nás zavedla k slepicím a k prasatům, slepic bylo tak 25 +- a prasata 2. Když chcete pohladit prase, nepodaří se vám to. Dotknete se ho a ono uteče. Dali jsme si pauzu a šli do farmy-do místnosti. Marek je zvědavý a musel jít druhou stranou u prasat. CO HO TAM ČEKALO-MOČKA. Naštěstí do ní nešlápl ufffffff. Pak byl čas odejít a PETRA, DANDA a KLÁRA si šli koupit sýr, který jsme uvnitř ochutnali. I mléko „kozí“. Když si ho koupili, rozloučili jsme se a šli jsme na autobusovou zastávku. Samozřejmě autobusy mají zpoždění , ale tento to měl naopak. Takže jsme museli 4 nebo 3 km pěšky. Štěpán Šafránek
Štěpán medituje
13
KŘÍŽOVKA
1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8. 9. 10.
1.Vodní savec 2. Barevné tužky 3. Noční pták 4. Luxusní dům 5. Obyvatel Německa 6. Otec mého otce 7. Luštěnina hnědé barvy 8. Druh sýra s otvory 9. Pomůcka ke stříhání 10. Teď
Tajenka: OOOOOOOOOOOOOO.. Autorem křížovky je Martin Schmalz
14
KŘÍŽOVKA II
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
1. Pečivo 2. Má dlouhé špičáky a saje krev 3. Led, který visí ze střechy 4. Operní píseň 5. Den v týdnu 6. 12 měsíců 7. Jméno Komenského 8. Vytrhnul jsem siO 9. Pták, který léčí stromy 10. Pomůcka ke stříhání 11. Nádoba např. na kompot 12. Osobní zájmeno 13. Dítě otce TAJENKAOOOOOOOOOOOOOOOOO Autorem křížovky je Ivan Arkchutich
15
