aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt

Život v letovisku

aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt

Jmenuji se Zdislava Rozálie Augusta Braunerová, ale všichni mi říkají Zdenka. Narodila jsem se roku 1858 v Praze, kde jsem celý život žila, tedy až na čas, který jsem strávila v Paříži nebo v Roztokách.

V roce 1861 koupili rodiče v Roztokách malý mlýn, kde jsme s maminkou a sourozenci trávili léto. Po tatínkově smrti (1880) jsme dali mlýn přestavět na letní byty, které jsme pronajímali. Nejprve se staral o letní hosty bratr Bohuslav, význačný chemik, ale brzy jsem tuto starost převzala já. V té době si lidé z Prahy kupovali malé viniční domky v Tichém údolí a přestavovali si je na letní byty nebo nakupovali pozemky a stavěli si na nich nové reprezentativní vily.

Ráno přijela fůra a odvezla nám naše věci; odpůldne jsme jely my dvě s maminkou již nadobro do Roztok. Jsem šťastna, že už tu jsem, to budu užívat prázdniny! Kreslit, číst, stekat a bavit se, to bude rozkoš strasti považovat za vedlejší věc! (z mého deníku dne 31. 7. 1873)

Zdenka Braunerová (1858–1934) Česká malířka, grafička a knižní výtvarnice. Jako jedna z prvních žen se profesionálně zabývala výtvarným uměním. Umělkyně dosáhla řady mezinárodních ocenění na poli dekorativního umění, zejména svými návrhy a malbou skla. V zahradě malého mlýna v Roztokách si v roce 1904 postavila ateliér podle vlastního návrhu. Malíř Jan Zrzavý se o ní zmínil jako o „neobyčejné ženě, vtipné, vzdělané, originální.“ Dále pokračoval: „Měla báječný vkus, pronikavý rozum a zvláštní půvab. Když jsem ji poznal, bylo jí šedesát. Pro slovo nešla daleko. Veselí a optimismus měla jako málokterý člověk. Dodávala mi víru a chuť do života.“ Stránka 1 z 9 Pracovní list ke stálé expozici, 2014

Dopoledne jsme byly s Krausovou na Stříbrotoku a mnoho jsme si toho napovídaly. Povídaly jsme si, co si dáme na památku až se vdáme a udělaly jsme si slib, že zůstaneme přítelkyně. (21. 9. 1874 ZB) Zde je PLÁN VILY, kterou si nechal v roce 1874 postavit Leopold Kraus, obchodník se zbožím prýmkařským a podšívkovým i bavlnou k pletení, stavitelem Antonínem Rosenbergem, který se zabydlel hned v sousedství. V roce 1903 vilu koupili naši přátelé Bráfovi. Zkus uhodnout, komu z rodiny, či čemu sloužily jednotlivé místnosti vily. Zapiš své nápady do plánu.

celkový pohled

podkroví

přízemí

suterén

Jak se žilo v roztockých vilách? O tom si můžeš udělat představu na zámku. Roztocký zámek v té době patřil velkostatkáři Lederovi, nebylo to šlechtické sídlo. Okolní vily i zámek byly pravděpodobně zařízeny v podobném duchu.

Albín Bráf (1851–1912) byl právník, vysokoškolský učitel a poslanec Českého zemského sněmu za Staročechy, zastával dokonce dvakrát funkci ministra orby Rakouska-Uherska, v roce 1905 byl císařem jmenován členem Panské sněmovny. Za ženu si vzal Libuši Riegrovou, dceru Františka Ladislava Riegra. Měli spolu jediného syna Václava, který zemřel v 19 letech. Stránka 2 z 9 Pracovní list ke stálé expozici, 2014

HALA Jsi v hale, zde na chvíli počkej, než přijde paní domu, ta tě domem provede. Na nic ale nesahej, to se nesluší! Zdá se, že rodina právě dorazila, ještě tu stojí CESTOVNÍ KUFR. Prohlédni si ho. Z jakých částí se skládá? Co je na něm zajímavé či pro tebe nezvyklé? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… Myslíš, že s takovým kufrem přijeli autem, vlakem nebo fiakrem? …………..…………………………………………..…………………………………………..…… My jsme do Roztok jezdili VLAKEM. Stálo to 3,20 korun (v roce 1931). A nebyli jsme sami, vlakem tam cestovala většina výletníků. To díky Severní státní dráze (Praha-Drážďany), která byla v provozu od roku 1851, se Roztoky staly prvním letoviskem Prahy.

Potom jsem spěchala domů pro Olgu, tam jsme se ještě chvíli zdržely. Utíkaly jsme honem přes Příkopy na nádraží (…) Přišly jsme tak v pravý čas, jen nás na tu parní kobylku hodily a uš frnk jsme byly v mých drahých Roztokách. (26. 9. 1874) Jak dlouho jel vlak z Masarykova nádraží do Roztok a jak často? Podívej se do jízdního řádu. …………………..…………………………………………..……………………………………… AUTEM přijížděli do Roztok letní hosté až od počátku 20. století. Najdi v hale kresby představující kolizi těchto dvou dopravních prostředků. Co asi vykřikla/si myslela skupina v autě a co ve fiakru? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… Čekání si můžeš zkrátit studiem PLÁNŮ roztockých vil. Najdi plán Bráfovy vily a porovnej své odhady s realitou. Kdo z rodiny užíval který pokoj, o tom si budeš moci udělat představu na konci prohlídky. Možná bys mohl paní domu zavolat. Najdi v místnosti TELEFONNÍ ÚSTŘEDNU, snad tě s paní domu spojí. Do kolika pokojů v domě je z ní zaveden telefon? …………………………..

Paní tě čeká ve svém pokoji.

Stránka 3 z 9 Pracovní list ke stálé expozici, 2014

BUDOÁR Jsi v pokoji, který obývá paní domu. Pán má pokoj jinde. Rozhlédni se pozorně po pokoji, co se dá vyčíst z jeho zařízení o ZÁLIBÁCH A ZVYKLOSTECH paní domu? Paní domu nejspíš ráda: …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… Myslíš, že paní bývá se svými zálibami sama, nebo má ráda společnost? ………..…………………… … K čemu například slouží všechny ty STOLY A STOLKY? (Na stole u okna je několik fotografií, podívej, na jedné z nich je i má přítelkyně Libuše Bráfová.) …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… Jeden ze stolů pravděpodobně používá někdo jiný než paní. Kdo? ……………………………………………… Během mého života se hodně změnila móda, od korzetů po krátké sukně. Všímej si šatů, které jsou vystavené v jednotlivých místnostech. Do jakého období patří? …………………

80. léta 18. století

přelom 19. a 20. století

30. léta 20. století

Jaké POVINNOSTI měla paní domu, o co všechno se musela starat na letním bytě? …………………………………………………………………………………………………… V čem je to jiné oproti dnešním ženám na chalupě či dovolené? …………………………………………………………………………………………………… Přijmi pozvání na oběd a vejdi do jídelny.


JÍDELNA K obědu jsem měli švestkový knedlíky, a potom hrušky. Při loupání si každý házel šlupku za záda a předpovídali jsme z toho jeden druhému jeho budoucí druhou polovici. (7. 10. 1874 ZB) Večer jsme společně škubali brabce, které Vláda s Frančou nastříleli, a pak jsme s nich dělali kaši, Franča mě naučil kuchat a výborně jsme se při tom všichni bavili. Zítra k obědu z nich uděláme salamy… (11. 10. 1873 ZB) Co bude k obědu? Myslím, že salamy z brabce to nebudou, to byste museli přijít k nám do mlýna. Prohlédni si PROSTŘENÝ STŮL. Jsou zde talíře na ……………………………………………………………………. mísa na …………………..……….. miska na ………………..……. karafa a sklenky na ……………………………. Jsme v jídelně, ale kde je kuchyň? Kuchyně bývaly obvykle co nejdále od obytných místností, aby v nich nebyly cítit pachy z vaření. Jak se jídlo dostane do jídelny? ……………………………………………………………………… Najdi prostý předmět, který je nezbytný k přepravě jídla a nádobí: ……………….…..……………………

Co se nemohlo objevit na JÍDELNÍČKU LETNÍCH HOSTŮ? Vyškrtej, co do seznamu určitě nepatří. CHLÉB, SÝRY, HRANOLKY, MLÉKO, MÁSLO, ZELÍ, MRKEV, BRAMBORY, POMERANČE, VODNICE, RAJČATA, CHŘEST, SUSHI, PAPRIKY, HRUŠKY, KEBAB, ŠVESTKY, HOVĚZÍ MASO, UZENINY, RIZOTO, NUDLE, ŠPAGETY, OVOCNÉ KNEDLÍKY, PIVO, VODA, VÍNO, PIZZA, JABLKA, HAMBURGER, GULÁŠ, CHEESBURGER, COCA COLA, VEJCE, MOŘSKÉ RYBY.

V jednom humoristickém časopise například zaznívalo z úst městské paničky, která přijela na letní byt na venkov: „Stačí nám selská strava, jakou vy máte: mléko, máslo, tvarůžek, nějaká ta husa nebo bažantek v neděli.“ Na což reagovali pantáta s paňmámou slovy: „Voni si měšťáci myslí, že my jíme máslo, vejce a tvaroh! A cákra, kdo by jim to potom nosil do Prahy, kdyby se to snědlo u nás? My tady na venku máslo, vejce a tvaroh schováváme, a ne jíme. Když budou jíst, co my jíme, to tady z toho, sákra neztloustnou. Po obědě je čas na posezení v zahradě.


ZAHRADA Velkým vzorem pro měšťanské vily z 19. století byly aristokratické rezidence a jejich parky. Pro anglický park byly typické umělé nepravidelnosti - rozsáhlé trávníky s citlivě rozmístěnými skupinami stromů, do terénu zapuštěné cesty, meandrující potoky, jezírka. Některé zahrady se však vracejí ke geometricky řešeným prvkům (francouzský styl), např. u trávníků, které jsou doplněny tvarovanými stále zelenými keři v symetrických ornamentech. Prohlédni si jeden z mála dochovaných PLÁNŮ ZAHRADY vily č. p. 112 , označ části, které se inspirují anglickým (A) a francouzským (F) stylem.

ZIMNÍ ZAHRADY nebo ALTÁNY sloužily jako místo odpočinku majitelů či k menším společenským setkáním v případě chladnějšího nebo deštivého počasí.

Asi v půl sedmé jsme já a Týna vstávaly, abychom ještě dnes, poslední den, co jsme spolu, užily. Koulely jsme časně z rána kuželky. Jest to rajská rozkoš, když člověk tak časně vstává. Mnoho jsem již dnes užila. My dvě, já a Týna, jsme po snídani šly šít do altánu a tam jsme slyšely téměř každé slovo, co byli hoši mezi sebou u kuželníku mluvili. (18.8. 1873 ZB) Dopoledne jsem s Annou byla v našem altánku a malovaly jsme dle přírody. (25. 10. 1873 ZB)

Tato zimní zahrada je však inspirována více Orientem než Anglií či Francií. Na počátku 20. století byl v oblibě již jiný styl, orientální. V Roztokách krátkou dobu žil cestovatel ……………….…………, který si postavil vilu v japonském stylu. Japonskem byl inspirován i hotel v jejím sousedství, který se jmenoval …………….….……………

Přicházejí další hosté. Pojďme na kávu do salonu.


SALON KDO JSOU HOSTÉ? Páni a paní ze sousedních vil – třeba Bráfovi. Zajímaví hosté letních bytů v Roztokách – například host z vily Mia, Bedřich Smetana. Známí, kteří přijeli na odpoledne z Prahy. U nás by nechyběl nějaký politik, spisovatel, básník, muzikant či výtvarník. Na umělce si maminka potrpěla. Vzpomeneš si na jména alespoň tří umělců té doby, kteří by mohli být hosty v salónu? ………………………………….………….. ……………….…………………………….. ……………………….…………………….. ……………………….…………………….. Před takovou společností se hostitel musí ukázat v nejlepším světle. Prohlédni si salon neboli parádní pokoj. Jak na tebe působí nábytek v místnosti? ………………………….………………. A co porcelán ve skleníku? ………………………………………. Na zdech jsou veduty hradů, poznáš aspoň tři? …………………...

……..…………….…

……………………

S hosty se probíraly různé věci. Politika, umění, společenské události, počasí, předčítalo se... Zkus nadhodit nějaké TÉMA ROZHOVORU, které by hosty mohlo zajímat, například: „Viděli jste nejnovější Smetanovu operu ……………………………….………………….? Dočetl jsem právě ……………………………………… od ……………………….. ………………………………………….. (knihu nebo báseň z konce 19. století), zdá se mi poněkud ……………………………………………………….. Viděl jsem v Národním divadle ……………..………………………………(známou osobnost konce 19. stol.) Slyšeli jste už, že ………………………………………………………………? (historická událost té doby) Často se i muzicírovalo. Jaký hudební nástroj je zde? …………………………………….. Na čem se pouštěla reprodukovaná hudba? ………………………………………..………..

Po nějaké době se pánové odebírají do pánského pokoje. Následuj je. (Dámy u kávy pokračují v konverzaci.) Stránka 7 z 9 Pracovní list ke stálé expozici, 2014

PÁNSKÝ POKOJ Muži si sem přišli zakouřit. Nekouřili ale obyčejné cigarety. Co KOUŘILI? ………………………………………………………………………………………… Ty se ale raději rozhlédni po pokoji. O co se zajímá pán domu? …………………….……………………… ……………………………… …………………………………………………………………….. ……………………………… Jakou poslouchá hudbu? …………………………………..………………………………………… O čem se muži při kouření baví? Mohli se bavit například o politice, zvlášť pokud byl na návštěvě můj otec František August Brauner, právník a poslanec Říšského sněmu. Nebo jeho přítel a náš soused přes potok, Albín Bráf, vysokoškolský učitel, poslanec a ministr orby. Pán domu tu má tatínkův portrét, hodně si ho vážil. Prohlédni si ho, jak na tebe působí? …………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………….…………………………………………………… I pana Bráfa si moc považoval, vidíš, má zde rozečtenou knihu o něm, najdeš ji? Jistě se baví i o své práci. Kým vlastně byli, čím se živili majitelé vil? Většinu tvořili obchodníci a továrníci, například: Sigmund Schlesinger (č. p. 97), hlavní zástupce společnosti Kotva Hybernská 34, přednosta pojišťovny Kotva a předseda Pražské burzovní komory; Karel Werfel (č. p. 79) – továrník, vlastník továrny na margarin a poživatiny Hloubětín, Lvov, Krakov; Josef Gottwald (č. p. 60), majitel firmy Ignatz Gotwald s bavlněným a střižním zbožím, dřevěným a železným nábytkem, výrobce deštníků a slunečníků, Na Příkopě 19; majitel vily č. p. 107 byl obchodník s indigem; ve vile č. p. 106 pobývala rodina dodavatele pian. Myslíš, že se bavili o sportu nebo o cestování? ……………… ………………………………………… Podle čeho tak usuzeš?……………………………………………………………………………......... Všiml/a sis, kolik plánové dokumentace k vilám zde pán má? Možná je stavitel nebo architekt. Která vila se ti nejvíc líbí?…………………………………………………………………………… Je čas se rozloučit.

Dnešní den byl tedy den velkého loučení; ráno k nám přišla Karolínka se loučit a zpívaly jsme. V půl jedné oni jeli do Prahy a já je šla doprovodit. Tedy nás to tu všechno opustilo a mně bylo tento den jaksi ouzko, nikde ani živé duše. Žákovic se dnes stěhovali do Kralup a pro štěstí, že nám tu nechali malého Karla, který nás všechny tůze obveselil. (23. 9. 1874 ZB)


STAŇ SE NA CHVÍLI ARCHITEKTEM A NAVRHNI SI SVOU LETNÍ VILU V jakém stylu ji navrhneš? Ve švýcarském stylu, neorenesanční, klasicizující, secesní, funkcionalistickou, nebo to bude směsice různých stylů? Protože je to tvé venkovské sídlo, přidej nějaký „lidový“ prvek – vyřezávanou dřevěnou verandu, balkon nebo štít domu. Nezapomeň na halu, salon, jídelnu, pánský a dámský pokoj a kuchyň. Jsi-li bohatý, přidej i pokoj pro děti, služebnou a pro zahradníka či správce domu. Pozornost věnuj i zahradě a altánu.


aneb jak se jezdilo do Roztok na letní byt

Recommend Documents