Jak začít aneb nebojme se podnikání Ing. Jaroslava Nejedlá a kol.
Zpracováno pro projekt Učíme se podnikat, reg.č. CZ.1.07/1.1.00/54.0055 Ostrava 2015
1
Obsah OBSAH .............................................................................................................................................. 2 ÚVOD ................................................................................................................................................ 4 1. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE POPSANÉ LEKTORY A GARANTEM ZE ZÁKLADNÍCH ŠKOL ................ 7 Studentský minipodnik: Barevná mysl, Beskyd logistic ........................................................................................... 7 Studentský minipodnik: Be point - studentský minipodnik na výrobu a prodej softwaru her.............................. 10 Studentský minipodnik: Eight Class Drinks, Firre Bird, Šťastné děti ..................................................................... 13 Studentský minipodnik: Happy Foods ................................................................................................................... 16 Studentský minipodnik: Honey Bees ..................................................................................................................... 19 Studentský minipodnik: Hotel přání a snů ............................................................................................................ 22 Studentský minipodnik: LASER GAME HB ............................................................................................................. 24 Studentský minipodnik: Lotto Foto Ondřej Peňáz ................................................................................................ 27 Studentský minipodnik: Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova ....................................................................... 31 Studentský minipodnik: Nebeská brána ............................................................................................................... 35 Studentský minipodnik: Ondřej Habr - cestovní agentura Esperanza................................................................... 38 Studentský minipodnik: Perníky pana Sladkého ................................................................................................... 42 Studentský minipodnik: Petra Brunová, svatební agentura Šťastni až na věky .................................................... 46 Studentský minipodnik: Říše zahrad HB ................................................................................................................ 50 Studentský minipodnik: Super Bubble Bombs ...................................................................................................... 54 Studentský minipodnik: The Library Coffee, Půjčovna limuzín a Sweet Dream .................................................... 57
2. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Z PER MENTORŮ STUDENTSKÝCH MINIPODNIKŮ .......................... 60 Název příkladu dobré praxe: Založení a činnost studentského minipodniku na základních školách .................... 61 Název příkladu dobré praxe: „ Krok za krokem“ k založení studentského minipodniku....................................... 66 Název příkladu dobré praxe: Studentský minipodnik v Základní škole Havlíčkův Brod, V Sadech ....................... 69 Název příkladu dobré praxe: Podnikatelské nadšení ............................................................................................ 72 Název příkladu dobré praxe: Mentoring při zavádění studentských minipodniků na ZŠ ...................................... 77 Název příkladu dobré praxe: Dobrý start pro získání základních podnikatelských dovedností v praxi aneb studentský minipodnik .......................................................................................................................................... 81
3. ZÁPISY ZE SETKÁNÍ ŽÁKŮ ZE STUDENTSKÝCH MINIPODNIKŮ S PODNIKATELI ....................... 85 4. PŘÍLOHY.................................................................................................................................... 103 Příloha č. 1: Logo SM Be Point ............................................................................................................................ 103 Příloha č. 2: Školní týmy (SM) s poradkyní pro začínající podnikatele z Komerční banky ................................... 104 Příloha č. 3: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova ................................................................. 105 Příloha č. 4: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova ................................................................. 106 Příloha č. 5: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova ................................................................. 107 Příloha č. 6: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova ................................................................. 108 Příloha č. 7: Slogan SM Honey Bees .................................................................................................................... 109 Příloha č. 8: Logo SM Honey Bees ....................................................................................................................... 110 Příloha č. 9: Vyhlášená fotosoutěž ...................................................................................................................... 111 Příloha č. 10: Otázky pro besedu s podnikatelem ............................................................................................... 112 Příloha č. 11: SM Lotto Foto Ondřej Peňáz e svou lektorkou .............................................................................. 113 Příloha č. 12: Dotazníkové šetření SM Lotto Foto Ondřej Peňáz ........................................................................ 114 Příloha č. 13: SM Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova ................................................................................ 115 Příloha č. 14: SM Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova ................................................................................ 116 Příloha č. 15: Nabídka zájezdu SM ...................................................................................................................... 117 Příloha č. 16: SM – cestovní kancelář - založení .................................................................................................. 118 Příloha č. 17: Slogan SM Perníčky pana Sladkého ............................................................................................... 119 Příloha č. 18: Logo SM Perníčky pana Sladkého .................................................................................................. 119 Příloha č. 19: SM Perníčky pana Sladkého – anketa z 2. 3. 2015 ........................................................................ 119 Příloha č. 20: Pracovní list – tvorba vizitek od ing. Bouchnerové ....................................................................... 120 Příloha č. 21: Faktura od ing. Bouchnerové ........................................................................................................ 121 Příloha č. 22: Doporučená organizační struktura od ing. Bouchnerové .............................................................. 122 Příloha č. 23: Návštěva žáků SM na živnostenském úřadě od ing. Mrázové ....................................................... 123 Příloha č. 24: Ukázkový výpis z Živnostenského rejstříku od ing. Mrázové ......................................................... 124
2
Příloha č. 25: Ukázka manuálu od ing. Nechutové – tvorba vizitky .................................................................... 125 Příloha č. 26: Zpětná vazba z výuky pomocí pracovních listů v tercii na GOA Orlová ......................................... 126 Příloha č. 27: Pracovní list od ing. Palové ............................................................................................................ 127 Příloha č. 28: Manuál na zpracování podnikatelského záměru od ing. Wasserbauerové ................................... 128 Příloha č. 29: Schůzka s podnikatelem ZŠ Konečná ............................................................................................. 129 Příloha č. 30: Návštěva firmy - maloobchodu žáky SM ....................................................................................... 130 Příloha č. 31: Kodex firmy Spider, s.r.o., podnikatele pana Dvořáka od ing. Mrázové ....................................... 131
3
Úvod Sborník příkladů dobré praxe se skládá ze čtyř částí. V první části naleznete příklady dobré praxe popsané lektory a garantem ze základních škol. Můžete vidět učitele a poradce na základní škole, jak se rozhodovali, jestli se připojí k projektu, který bude učit děti ze základních škol výchově k podnikavosti. Jak se do projektu pustili, co se jim povedlo, ale i nepovedlo, co při projektu zjistili, jaký mají názor na modifikaci vzdělávání na základních školách v této oblasti. Další částí sborníku jsou příklady dobré praxe, popsané očima mentorek projektu, středoškolských učitelek ekonomiky, které připravují budoucí ekonomy mimo jiné i na podnikání. Nyní, většinou poprvé, pomáhaly učitelům a žákům ZŠ. Ve třetí části sborníku popsali lektoři studentských minipodniků (dále jen SM) exkurze se svými žáky do různých úspěšných podniků a firem, malých i velkých. Zápisy z exkurzí popisují, s jakými podnikateli a živnostníky se děti setkaly, co se na exkurzích dozvěděly a jak na to reagovaly. Poslední část sborníku obsahuje přílohy, od ukázek výukových manuálů a pracovních listů přes výtvory žáků (loga, vizitky, letáky) až po fotografie z práce studentských minipodniků. Příklady dobré praxe (PDP) z per lektorů studentských minipodniků Seznam PDP (chronologicky podle názvu SM):
Barevná mysl, Beskyd logistic, ZŠ a MŠ Karla Svolinského, Kunčice pod Ondřejníkem, č. p. 626, Mgr. Petra Švrčková Be point, ZŠ a MŠ Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace, Mgr. Zdeněk Malčík Eight Class Drinks, Firre Bird, Šťastné děti, ZŠ Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace, Mgr. Kateřina Prchalová, garant SM Happy Foods, ZŠ Žďár nad Sázavou, Švermova 4, Mgr. Iva Faldíková Honey Bees, Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola Sedliště 203, Sedliště, Mgr. Marcela Vonderčíková Hotel přání a snů, ZŠ a MŠ Aloise Jiráska, Dolní Lutyně, Komenského 1000, příspěvková organizace, Mgr. Renáta Bečková Laser game HB, ZŠ Havlíčkův Brod, V Sadech 560, Mgr. František Klement Lotto Foto Ondřej Peňáz, ZŠ Nové Město na Moravě, Leandra Čecha 860, Mgr. Zdeňka Ondráčková Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova, ZŠ a MŠ Wolkerova 2941, Havlíčkův Brod, Mgr. Štěpánka Fichtnerová Nebeská brána, ZŠ Havlíčkův Brod, Konečná 1884, Jiří Němeček Ondřej Habr - cestovní agentura Esperanza, ZŠ a MŠ Jihlava, Nad Plovárnou 5, Mgr. Jiří Šaufl Perníky pana Sladkého, ZŠ Ostrava-Poruba, Porubská 832, příspěvková organizace, 708 00 Ostrava-Poruba, Mgr. Eva Černochová Petra Brunová, svatební agentura Šťastni až na věky, ZŠ Jihlava, Demlova 32, Mgr. Stanislava Mauleová
4
Říše zahrad HB, ZŠ Havlíčkův Brod, Štáflova 2004, 580 01 Havlíčkův Brod, Mgr. Dita Dobrovolná Super Bubble Bombs, ZŠ a MŠ Petrovice u Karviné, Mgr. Daniela Doležalová The Library Coffee, Půjčovna limuzín a Sweet Dream - ZŠ Hlučín - Rovniny, Cihelní 1417/8, Mgr. Andrea Tomečková
Příklady dobré praxe popsalo 16 pedagogů základních škol – 1 garantka a 15 lektorů studentských minipodniků. Mají za sebou několik měsíců nové práce, kterou všichni hodnotí velmi pozitivně. Snad z každého příkladu dobré praxe (dále jen PDP) vyznívá, že tato zkušenost za vynaloženou námahu stála. Většina lektorů nejen chce pokračovat ve „studentských minipodnicích“ i v budoucnosti, ale tři z nich výslovně doporučují implementaci SM do školského vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) a jedna ze škol již podobnou změnu navrhla a od dalšího školního roku bude SM vyučovat v rámci výuky „pracovní činnosti“ v 8. ročníku. Pouze jedna lektorka implementaci SM do ŠVP nedoporučuje. Většina ZŠ v rámci projektu „Učíme se podnikat“ zařadila SM do volnočasových aktivit jako „kroužek“. Pouze dvě školy zařadily SM v tomto projektu jako volitelný předmět přímo do výuky. Další dva lektoři doporučují zařazení SM jako volitelného předmětu do budoucna. Většina zúčastněných učitelů ZŠ v začátcích projektu projevila obavu, zda žáci ZŠ tuto výuku zvládnou. Čtyři lektoři o svých obavách píší i ve svém PDP. Projektu se účastnily malé i velké školy, ta nejmenší má v každém ročníku jen jednu třídu a ta největší má 29 tříd a více než 800 žáků. Obavy měly pravděpodobně i ředitelé jednotlivých škol, když hledali různé způsoby, jak najít lektory SM. V některých školách hledali pedagogy především ochotné k další činnosti, bez ohledu na jejich aprobaci nebo zkušenosti s podnikáním, jinde naopak vybírali mezi svými učiteli přímo ty, kteří podnikali nebo podnikají, a práci lektora SM jim nabídli. Tři lektoři SM a autoři PDP v minulosti podnikali nebo ještě stále podnikají. Na nejedné škole uvádějí úzkou spolupráci pedagogického sboru při výuce SM, jinde zapojili do projektu okolí (město) nebo rodiče svých žáků. Sborník PDP nabízí řadu možností a pravděpodobně v něm většina zájemců nalezne to, co je vhodné právě v jejich podmínkách. Většina škol umožnila a lektoři této možnosti využili, aby SM probíhal v počítačové učebně, která je jistě pro práci SM velmi vhodná, bez počítačů to dnes ve světě podnikání již opravdu nejde. Jeden SM získal „koutek“ ve své kmenové třídě a jinému SM bylo umožněno vytvořit si „své“ prostředí v části školní knihovny. Žáci na to byli řádně pyšní. Všichni lektoři SM se shodli na tom, že vhodné zařazení SM na ZŠ je v posledních ročnících, více než polovina preferuje 8. ročník, řada lektorů ale také ročník devátý. Výhodou 8. ročníku je to, že žáci nejsou odvedeni od studijních povinností, ale i myšlenek na probíhající přijímací řízení na střední školu, v 8. ročníku je zkrátka více času. Z druhé strany, žáci o jeden rok starší jsou vyzrálejší a více znají. Třetím, nejméně zastávaným názorem je 2. stupeň ZŠ a možnost v kroužku pracovat společně, několik ročníků. Výhodou tohoto třetího názoru je případná kontinuita SM.
5
Velká většina lektorů SM a autorů PDP (10) velmi oceňuje práci mentorek, ekonomek ze středních škol a jejich učební materiály, které často používali, a někteří si bez této pomoci nedovedou vůbec představit, jak by SM, vzhledem k rozsáhlosti této problematiky, zvládli. Další velkou pomocí, oceňovanou lektory SM, byly besedy s podnikateli a exkurze do firem. Přímo v PDP je ocenilo 12 autorů. Vítanou pomocí bylo i pozvání na střední školy, které „fiktivní firmy“ vyučují. Vše jim ukázali a to nejen učitelé, ale i středoškoláci, „pracovníci“ nebo „absolventi“ fiktivních firem. Předvedli učitelům i žákům ZŠ svoji firmu, zpracované materiály, vyprávěli o své práci, ukázali učebny. Několik lektorů se s „pracovníky“ SM vypravilo i na veletrhy fiktivních firem středních škol. Pro žáky ZŠ bylo následně mnohem snazší pracovat v SM. Získali totiž představu, co budou v rámci svého SM dělat a jak by mohly vypadat jejich výstupy. A také měli mnohem větší chuť do práce. Výhodu měly školy s mentorkami ze SŠ v Novém Městě na Moravě. Mentorky z této školy ještě před začátkem projektu udělaly soutěž pro žáky základních škol v ekonomických dovednostech. Lektoři SM tuto akci oceňovali. Polovina (8) lektorů SM uvádí, že pro žáky byl žádaným cílem veletrh minipodniků, který proběhl u Jihlavy. Většina autorů PDP považuje tuto akci za vysoce motivační. Co bylo podle lektorů SM pro žáky základních škol nejtěžší? Většina z nich se shodovala: složité formuláře při zakládání firmy, sestavování rozpočtu, propojení výdajů a nákladů při tvorbě cen, výpočty mezd a odvodů (byť zjednodušené); někde to složité prostě nazvali „papírování“. A co žáky ZŠ nejvíce bavilo? Podle jejich lektorů tvořivá činnost jako navrhování marketingových materiálů, pracovní pohovory, výběrová řízení, ankety, dotazníková šetření, ale někdy i vyhledávání na internetu (dokonce i „nezáživných“ cen) nebo zpracování podnikatelského záměru. Oceňovali také to, že mohli žáci samostatně, byť fiktivně rozhodovat a vidět výsledky „své“ práce. Co nejvíce těšilo lektory? Žáci pracovali i doma, pracovali samostatně, diskutovali, tolerovali se, pracovali týmově, zapojovali se i jejich rodiče, spolupracovali jejich kolegové. A co bylo obtížné pro učitele? Stálo to více času, než si představovali, bylo příliš málo času na zvládnutí dané problematiky. Ale co řekli učitelé – lektoři SM obvykle na závěr? Doporučujeme a šli bychom do toho znovu. Jako definitivní závěr této předmluvy bych však ráda uvedla příklad SM Petra Braunová svatební agentura, od autorky Mgr. Stanislavy Mauelové. Lektorka se rozhodla učit SM pomocí „životního příběhu“, reálného životního příběhu studenta, který byl zplnoletněn, aby mohl podnikat v IT technologiích. Není divu, že žáky tento příběh zaujal.
6
1. Příklady dobré praxe popsané lektory a garantem ze základních škol Studentský minipodnik: Barevná mysl, Beskyd logistic Autor: Mgr. Petra Švrčková Název a adresa školy: ZŠ a MŠ Karla Svolinského Kunčice pod Ondřejníkem, č. p. 626, 739 13 Klíčová slova: minipodnik, žáci, podnikání, výuka, fiktivní, firma, projekt Anotace: Cílem je vést žáky ve snaze založit si společně prosperující firmu, která by zajišťovala zdroj jejich příjmů a stala se jejich pracovní náplní. Žáci ve spolupráci s vyučujícím prozkoumají situaci na trhu práce, zhodnotí své schopnosti a společně se snaží založit firmu, která má šanci uspět. Naše škola leží na úpatí Beskyd, v obci Kunčice pod Ondřejníkem. Škola má v každém ročníku jednu třídu. Počet obyvatel se každoročně zvyšuje z důvodu migrace obyvatel z větších okolních měst za příznivým životním prostředím. Studentský minipodnik jsme na naší škole chtěli zavést především proto, abychom našim žákům usnadnili hledání jejich místa na pracovním trhu. Domnívali jsme se, že žákům umožníme fiktivně realizovat jejich představy, sny a plány o své budoucnosti. Přitom je seznámíme s možnými úskalími, překážkami, ale i povinnostmi, které z toho vyplývají a které mohou nastat. Učitelé většinou nemají reálnou představu o sféře podnikání, pokud se s ní sami osobně nesetkají. Proto jsem asi byla vybrána já, která jsem sedm let aktivně provozovala vlastní živnost. Přesto jsem musela nastudovat materiály, které obsahovaly nové aktuální skutečnosti, a také didaktické materiály poskytující návod na práci s dětmi na toto téma. Po prvním setkání s mentory jsme si vytvořili představu o vytvoření fiktivních firem. Hodně nám pomohla doporučení mentorů, pracovní listy, prezentace konkrétního minipodniku ze střední školy a beseda s podnikatelem o rizicích podnikání. Vybrali jsme žáky 8. ročníku, kterým jsme projekt představili a vyzvali je k práci na svých firmách. Osmou třídu jsme vybrali proto, že tito žáci se začínají rozhodovat o svém budoucím povolání, vysvědčení z osmé třídy již ovlivní jejich přijetí na střední školy, do rozvrhu mají již začleněn předmět volba povolání, ale zároveň ještě mají relativně dost času na to, aby se definitivně rozhodli. Z celé třídy projevilo zájem 9 dětí a později se k této skupince přidal ještě jeden žák. Chtěli jsme, aby žáci co nejvíce využili své schopnosti, znalosti z oborů svých zájmů, více se zajímali o podnikání ve svém okolí a rodině a těchto poznatků co nejvíce využili ve svůj prospěch. Vzhledem k velkému počtu hodin v osmé třídě a téměř každodennímu odpolednímu vyučování jsme nezařadili kroužek studentského minipodniku do pravidelného školního rozvrhu. S dětmi jsme se scházeli podle potřeby, vždy když jsme potřebovali, velmi intenzivně jsme také využívali emailovou komunikaci k hodnocení prací členů skupin. Pro schůzky jsme používali většinou počítačovou učebnu, kde měl každý člen skupinky přístup k počítači a mohl samostatně pracovat. Zároveň jsme měli k dispozici dataprojektor, a tak jsme mohli potřebné věci společně konzultovat. Vzhledem k tomu, že žáci především v první fázi vyhledávali velké množství informací na internetu a pak je zpracovávali do elektronické podoby pro své firmy, považuji počítačovou učebnu za ideální.
7
Na první schůzce jsem žákům představila projekt a za pomocí pracovních listů s názvem „Podnikatelské začátky“ jsme začali uvažovat o jejich budoucí fiktivní firmě. Při vyplňování pracovních listů se společně dohodli na náplni činností svých firem, navrhli názvy, loga a slogany. Většinu později upravili vzhledem k novým informacím, které v průběhu tvorby firem zjistili. Upravili například rozsah svého podnikání, aby byli úspěšnější, a v důsledku toho i název firmy. Vylepšovali svá loga, aby více zaujala případné zájemce, a doplňovali slogany. To vše bylo výsledkem dalších schůzek, na kterých prozkoumávali trh, hledali podobné firmy, mapovali firmy v okolí a porovnávali je se svou firmou. Také návštěva firmy „Marlenka“ děti pozitivně ovlivnila. Viděly na vlastní oči, jak může být podnikatel úspěšný a jak funguje prosperující firma. Dosti složité téma pro žáky základní školy je podnikatelský záměr a tvorba podnikatelského plánu. Děti se dokážou nadchnout pro určitou věc a představit si, že ji budou uskutečňovat, ale systematicky sestavit potřebná data, nastavit kompetence a odpovědnost do plánu je pro ně podle mých zkušeností dosti náročné. Také právní stránka založení firmy je pro děti velmi složitá, ačkoli jednotný registrační formulář značně zjednodušil veškeré úkony spojené se založením firmy. Po návštěvě živnostenského úřadu byly děti zmatené, a to i přesto, že se nám pracovníci úřadu maximálně věnovali, a dokonce nabádali děti, aby jim v případě nejasností zavolali. S jejich pomocí jsme vyplnili pracovní list připravený pro toto téma. Taky sestavování rozpočtu bylo pro žáky náročné. Zpočátku je práce bavila, vyhledávali na internetu ceny potřebných věcí a porovnávali je, aby nakoupili co nejlevněji. Stručně jsme sestavili soupis všech potřebných věcí pro zahájení provozu firmy a následných provozních nákladů. Dalším krokem bylo určení cen. Tady jsme opět vyhledávali na internetu firmy s podobným zaměřením a zjišťovali jejich ceny. To, co bylo pro žáky nejtěžší, je spojení možných příjmů a výdajů a vytvoření samotného rozpočtu firmy tak, aby fungovala. Děti si nejsou schopny uvědomit všechny možnosti spojené s provozem firmy a myslím si, že ani my, lektoři, to nedokážeme. Abych děti opět vtáhla do společné práce, začali jsme vytvářet reklamní letáky. Tato práce je velmi bavila, asi proto, že se s reklamou denně setkávají v běžném životě a vědí, jak má fungovat, co má za úkol a jak vypadá. Chtěly vyzkoušet, jestli samy dokáží upoutat pozornost ostatních a zda se jejich návrh bude líbit. Všichni předložili své návrhy, které jsme společně probrali, vytřídili a upravili do konečné podoby. Žáci vytvořili reklamní leták, akční leták, reklamu do místních novin a dárkové poukázky. Při sestavování katalogu, tisku materiálů a přípravě stánku na veletrh se uplatnili i žáci, kteří při předchozí práci, především na počítači, nebyli tak úspěšní. Děti si tak uvědomily nutnost dělby práce. Každý má trochu jiné schopnosti a dovednosti a je žádoucí toho využít a rozvíjet je správným směrem ku prospěchu a spokojenosti všech. Účast na veletrhu fiktivních firem byla od počátku pro žáky velkou motivací. Těšili se, že se setkají s novými lidmi, navštíví nové prostředí a získají nové zkušenosti, které je obohatí. Proto pro nás bylo velmi těžké vybrat jen 3 až 5 dětí, které se ho účastní. Od začátku pracovalo na tvorbě firmy 7 děvčat a teprve na schůzce s mentory koncem března jsme se dozvěděli o omezení počtu účastníků veletrhu.
8
Myšlenka zakládání fiktivních firem se dětem velmi líbí. Již dříve jsem v předmětu „volba povolání“ s žáky deváté třídy zkoušela něco podobného. Tento projekt je díky mentorům dobře promyšlen a pracovní listy, které jsme v průběhu používali, jsou dobře připravené. Vytváření firmy ve skupinkách je pro děti přínosem. Použitá literatura a zdroje:
P. Palová, H. Jiříčková, Podnikatelské začátky, Společnost pro kvalitu školy, o. s Ostrava 2015, [online]. [cit. 2015-04-27]. URL: http://www.kvalitaskoly.cz/sites/default/files/1.%20Podnikatelsk%C3%A9%20za%C4% 8D%C3%A1tky.pdf
9
Studentský minipodnik: Be point - studentský minipodnik na výrobu a prodej softwaru her Autor: Mgr. Zdeněk Malčík Název a adresa školy: Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace Klíčová slova: zkušenost, vzdělanost, zodpovědnost, vytrvalost, hravost Anotace: V úvodu našeho příkladu dobré praxe bych uvedl zjednodušenou SWOT analýzu činnosti kroužku – studentského minipodniku (dále jen SM), který se realizoval v období prosinec 2014 – červen 2015. Silné stránky – výjimečná zkušenost dětí, kvalitní vedení a poradenství mentorů, podpora vedení školy a celého projektového týmu. Slabé stránky – zvýšená vytíženost dětí v oblasti volnočasových aktivit, přílišná zodpovědnost v tomto věku. Příležitosti – porozumění tržnímu systému, seberealizace, pochopení svých možností, rozvoj kreativity. Hrozby – přílišná fiktivnost a ztráta motivace. Představení školy Naše škola má na 2. stupni okolo 350 žáků. Jedna třída v ročníku je se sportovním zaměřením. Tyto děti jsou ve volném čase velmi vytížené. Obdobných projektů se zpravidla neúčastní. Mentory nám bylo doporučeno oslovit žáky osmých nebo devátých ročníků. Výběr vhodných kandidátů na účast v SM se tak zúžil na cca 20 žáků. Doporučení: Vytisknout seznamy a s kolegy, kterým je blízká náplň SM, vytipovat vhodné kandidáty, teprve poté je oslovit. Zjednodušení výstupů Studentský minipodnik se zpočátku jevil pro věkovou kategorii dětí základní školy příliš náročný. Zkušenosti z vlastního podnikání mi předem určovaly velký respekt k odvaze autorů projektu SM. Právní i administrativní náležitosti podnikání jsou velmi složité. Naštěstí autoři projektu i mentoři byli stejného názoru – projekt se musí v maximální míře zjednodušit, aby děti nebyly ihned v počátcích odrazeny přemírou informací. Děkuji tímto naším mentorkám Mgr. Marcele Horváthové a Ing. Ivaně Mudrové ze Střední školy Bohumín, p. o., Husova 283, které nám vytvořily srozumitelné metodické materiály, s nimiž mohly pracovat i děti čtrnáctileté. Mohla se tak prodiskutovat nutná témata - podnikatelský nápad, založení firmy, vstupní investice, průzkum trhu, propagace a reklama, příjmy a výdaje, zaměstnanci, daně. Doporučení: Využívat v maximální míře oporu mentorů a již zpracované metodické materiály.
10
Věk účastníků SM Na naší škole probíhaly paralelně dva kroužky. Kolegyně Mgr. Jana Kubíčková realizovala fiktivní firmu na nákup a prodej sportovního zboží. Její žáci byli z devátého ročníku, mí z ročníku osmého. Žáci deváté třídy paralelně procházeli minimálním ekonomickým vzděláním a rozhodováním o volbě povolání. To vše v souladu s naším školním vzdělávacím programem v rámci předmětu „pracovní činnosti“. Od začátku projektu prokazovali, že jsou zběhlejší v prezentacích svých názorů a obecně samostatnější ve všech činnostech. Asi jedinou nevýhodou žáků devátého ročníku bylo souběžné rozhodování a přípravy na přijímací řízení na střední školy. Nejdůležitějším prvkem v kvalitě a úspěšnosti SM jsou však jednotlivé osobnosti a jejich schopnost vzájemné komunikace, nikoli věk a vzdělání. Doporučení: Pracovat s žáky z devátého ročníku. Oslovit nejen děti cílevědomé, samostatné, iniciativní, ochotné riskovat, ale také důsledné a vytrvalé. Přílišná zodpovědnost Nových informací, pojmů, zkušeností, zážitků bylo hodně. Dětem jsme vyobrazili svět dospělých a zákonitosti trhu ve zjednodušené, ale pravdivé formě. Spletitost a náročnost podnikatelské činnosti je místy odrazovala od jejich nadšení nad naším podnikatelským plánem. Bylo velmi těžkým úkolem je motivovat k dalším krůčkům při rozvoji firmy. Z jejich očí bylo vidět: „Kdyby to tak byla nějaká hra…“. Přechod od dětských her do světa dospělých je pro každého obtížný. Doporučení: Pravidelně zpestřovat činnost SM - prokládat vzdělávací aktivity hrami vhodnými k tématu, kupř. monopoly. Organizovat návštěvy úspěšných podnikatelů, bankovních úředníků apod. Absence Docházka žáků do kroužku SM byla poměrně odlišná. Důvodů absence bylo více. Nejčastěji to byly aktivity s rodinou a hlavně stálé jiné volnočasové aktivity. Původně plánovaný program SM byl v úterý. Velmi často bylo nutné přizpůsobit jiný den – školní porady, třídní schůzky, návštěvy odborníků, prázdniny. V mém případě si ihned po návštěvě úvodních hodin jedna dívka rozmyslela svou účast. Naštěstí odhadla svou málo podnikavou povahu včas a na její místo se našel vhodný náhradník. Doporučení: Dle kalendáře a plánu školy zvolit nejvhodnější den v týdnu, přizpůsobit ho volnočasovým aktivitám dětí. Tým Be point Věnovat se výrobě softwaru her si prosadil Jan – zakladatel a majitel. Plynně mluví německy, má pevnou vizi firmy. Brání se autoritám, mírně nedůsledný a lehkomyslný. Zaměstnanci firmy jsou: Adriana – reklamní a marketingový zástupce firmy, mluvčí. Důsledná a nadšená, týmový hráč. Petr I. – ekonomika a marketing firmy. Týmový hráč, spolehlivý, přesný. Petr II. – grafik firmy (autor našeho loga), vývoj softwaru. Spolehlivý, nadaný, kreativní. René – vývoj softwaru, sledování novinek. Plynně mluví německy, přizpůsobivý, kreativní. Zaměstnanci s výbornými vlastnostmi. V začátcích firmy ochotní pracovat za menší finanční ohodnocení, které se bude zvyšovat v závislosti na prodejnosti produktů firmy. Kritickým momentem činnosti firmy může být nedůslednost a lehkomyslnost majitele firmy. 11
Doporučení: Nebát se podnikat s dětmi v oblasti nových technologií. Trh je obrovský a neustále se rozšiřuje. Krize v průběhu SM Se vzrůstajícími požadavky na vzdělanost účastníků SM a přílišnou fiktivností docházelo k poklesu sebevědomí v týmu. Naštěstí předepsané výstupy a prezentace firmy jsou jednoduché a snadno realizovatelné. Překvapením bylo, že děti v závěru projektu příliš nemotivovala možnost finanční výhry. Spíše by přivítaly dvoudenní závěrečnou prezentaci svých nápadů s možností seznámení s jinými účastníky SM. Doporučení: Zapojovat všechny v týmu, stále aktivizovat, neřešit problémy za ně, oceňovat pokroky v rozvoji firmy, koordinovat, ne řídit. Použitá literatura a zdroje:
Kolektiv autorů. Sborník příkladů dobré praxe v rámci projektu Podpora rozvoje kompetencí k podnikavosti a inovativnosti žáků základních škol, Ostrava 2013, logo firmy: zdroj Petr II., člen SM.
Přílohy:
logo SM Be Point, školní týmy (SM) s poradkyní pro začínající podnikatele z Komerční banky.
12
Studentský minipodnik: Eight Class Drinks, Firre Bird, Šťastné děti Autor: Mgr. Kateřina Prchalová, garant SM Název a adresa školy: Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace Klíčová slova: studentský minipodnik, podnikání, profesní orientace vzdělávací, oblast člověk a svět práce. Anotace: Text se zabývá zaváděním studentských minipodniků na základní škole zřízené pro žáky se zdravotním postižením. Popisuje stručné zaměření školy, důvody zavedení studentských minipodniků, zabývá se výběrem pedagogů – lektorů SM, nastiňuje průběh zavádění studentských minipodniků na škole, úskalí a pozitiva v průběhu realizace projektu. V závěru je stručné vyhodnocení splnění očekávání a doporučení pro další práci. Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace, je zřízena pro žáky se zrakovým postižením a pro žáky s narušenou komunikační schopností, na škole jsou individuálně integrováni i žáci s jiným druhem postižení. Součástí školy je speciální pedagogické centrum pro zrakově postižené a pro žáky s vadami řeči, školní družina, internát a jídelna. Profilem absolventa naší školy je žák, který je schopen spolupráce s ostatními, formuluje své myšlenky, naslouchá názorům ostatních, k řešení problémů přistupuje aktivně, informace vyhledává z více zdrojů a propojuje je s praxí. Projekt „Učíme se podnikat“, nabízí propojení teorie s praxí, vybízí žáky ke kooperaci, k rozvoji komunikačních schopností, k plánování, organizaci a vyhodnocování činnosti, vychází z RVP a ŠVP, konkrétně ze vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“, dá se přizpůsobit i pro žáky se zdravotním postižením. Z těchto důvodů jsme se do projektu zapojili. Rozhodli jsme se vést studentský minipodnik formou odpoledních kroužků. Do projektu se zapojili tři lektoři studentského minipodniku se třemi třídami. Vybrali jsme jednu osmou a dvě deváté třídy, ve kterých se v rámci předmětů „občanská a rodinný výchova“ zaměřujeme na profesní orientaci žáků. Naplněnost tříd je v průměru 9 žáků, proto lektoři studentského minipodniku vytvořili SM z celé třídy. Učitelé neměli zkušenosti se zaváděním studentských minipodniků, jejich počáteční obavy pramenily zejména ze zjištění, kolik teorie musí s žáky probrat. Nekorespondovalo to u nich s představou vedení zájmového kroužku. Užitečná byla úvodní schůzka tříd zapojených do projektu s vedením školy, kdy bylo žákům srozumitelně vysvětleno, čeho se projekt týká, jaký bude mít průběh, jaké aktivity je čekají a hlavně, jaký bude výstup (co z toho budou mít). Jako cíl jsme si definovali: „Žák umí vysvětlit, jak se zakládá fiktivní firma, rozlišuje, co je podnikání a co podnikání není, pojmenuje podnikatelský záměr“. Velkou motivací pro žáky byla také návštěva veletrhu fiktivních firem v Olomouci. Poté nápady na náplň studentského minipodniku jen sršely. Žáci si vyměnili zkušenosti se svými staršími kolegy ohledně jejich začátků a zkušeností s fungováním fiktivní firmy a také se dozvěděli, že spousta středoškoláků plánuje po ukončení střední školy založit si vlastní podnikatelskou činnost. Návštěva veletrhu byla velmi přínosná i pro učitele – lektory studentského minipodniku, kteří získali konkrétní, vizuální představu o výsledné prezentaci.
13
O zapojení do projektu byli informováni zákonní zástupci žáků na třídních schůzkách. Byli seznámeni s projektovým záměrem, s formou vedení studentských minipodniků. Rodičům se praktická výuka ekonomiky a podnikání líbila, všichni souhlasili se zapojením svých dětí do projektu. Výběr učitelů na pozice lektora studentského minipodniku jsme probírali na provozní poradě všech pedagogických pracovníků. Pedagogové byli seznámeni s cíli a s klíčovými aktivitami projektu. Kritériem pro výběr bylo: vyučující v 8. nebo 9. třídě, základní orientace v problematice podnikání a ekonomiky, ochota pracovat s žáky nad rámec přímé vyučovací povinnosti a ochota zkoušet nové věci. Původně jsme zamýšleli, že založíme 1 - 2 studentské minipodniky, ale protože zájem projevili tři pedagogové, rozhodli jsme se zřídit SM tři. Studentský minipodnik zabývající se výrobou míchaných čistě přírodních nápojů se jmenuje Eight Class Drinks. Firre Bird si jako podnikatelský záměr zvolil výrobu designových ptačích budek. Třetí minipodnik s názvem Šťastné děti poskytuje hlídání dětí, pořádání dětských narozeninových akcí, doučování a dokonce čtení pohádek před spaním. Učitelé uváděli, že je oslovilo praktické zaměření studentských minipodniků, možná implementace do ŠVP. Nejobtížnější pro ně bylo upravit kvantum teoretických poznatků tak, aby bylo pro žáky přiměřené, a vzhledem k tomu, že naše studentské minipodniky fungují jako kroužek, i zajímavé. Učitelé shodně uvádějí, že jim nejvíce pomohla návštěva veletrhu SM v prosinci 2014 v Olomouci a pravidelné sdílení dobré praxe s garantem studentských minipodniků. Materiálně technické vybavení plně využívají na vedení portfolií. Vedení školy profinancovalo vizitky, katalogy pro jednotlivé SM a materiály nezbytné pro prezentaci firmy na veletrhu. Oceňujeme spolupráci i ostatních pedagogů např. učitelů výtvarné výchovy při pomoci s logem, vzhledem vizitek, učitelů informatiky za pomoc při grafické úpravě propagačních materiálů. Kooperace, kterou se snažíme podporovat u žáků, probíhala i mezi pedagogy, což je pro implementaci projektů velmi důležitou podmínkou. Na naší škole se v předmětech občanská nauka a rodinná výchova v osmém a v devátém ročníku zabýváme otázkami výběru povolání, v pracovních činnostech tématem podnikání, a proto se nám zdálo být užitečné využít klíčových aktivit projektu pro „zážitkové učení“ při zakládání fiktivní firmy. Tento názor nám potvrdili i žáci středních škol na veletrhu studentských minipodniků v Olomouci, kterých jsme se s našimi žáky ptali, v čem vidí přínosy výuky ekonomiky formou studentského minipodniku. Naši žáci se také shodují na tom, že je baví „hra“ na firmu. Ocenili, že mohli využívat různé prostory školy, na přijímací pohovory zasedací místnost školy, kde skutečně přijímací pohovory probíhají, při výrobě produktů dílny, chemickou laboratoř. Navštívili komerční banku, u které má škola zřízené účty, měli schůzku s osobní konzultantkou. Jako přínosné také hodnotí návštěvu úspěšného podnikatele a možnost se ho zeptat na jeho podnikatelské začátky. Žáci museli často přehodnocovat své nereálné představy. Nedokázali si představit, odkud vzít peníze, jak správně hospodařit, aby firma přinášela zisk. Častým omylem bylo podhodnocení nebo naopak nadhodnocení ceny vlastních služeb nebo výrobků. Aby dospěli k reálnějším výsledkům, museli zjišťovat, ať již pomocí internetu, nebo dotazováním potenciálních zákazníků, ceny podobných služeb a výrobků. Jako velmi nudné a nezáživné byly dětmi
14
hodnoceny veškeré formuláře, které každý podnikatel musí vyplnit. Vzhledem k jejich věku byly příliš obsáhlé a některé pojmy těžko chápali. Přesto se všichni seznámili s vedením jednoduché administrativy, vedením deníku příjmů a výdajů, vystavením dokladu, psaním obchodních e-mailů. Naopak všichni ožili, když si mohli vyzkoušet modelové situace přijímacích pohovorů. Velké tvůrčí schopnosti projevili při vymýšlení sloganů a log. Největší část práce v studentském minipodniku zabrala propagace produktů podniku prostřednictvím katalogu a příprava prezentace na závěrečný veletrh. Průběh činnosti jsme si stanovili při společném sestavování programu. Zpočátku postupovaly jednotlivé studentské minipodniky společně, později se harmonogram měnil podle zájmů o daná témata a požadavků jednotlivých studentských minipodniků. Jako náročné pro žáky hodnotím teoretickou část a testy. Naopak praktické činnosti jako rozdělení rolí, průzkum trhu, tvorba podnikatelského záměru, sestavování rozpočtu, tvorba propagačních materiálů, prezentace garantovi studentských minipodniků hodnotím velmi pozitivně. Žáci uváděli, že by měli zájem průběžně se setkávat s jinými studentskými minipodniky, zapojenými do projektu. Závěrečný veletrh je pro ně velkou motivací. Závěrem bychom chtěli vyzvednout myšlenku zavádění studentských minipodniků do základních škol, umíme si představit implementaci aktivit studentského minipodniku do ŠVP jako první vlaštovku pro praktické uchopení ostatních témat obsahově odpovídajících předmětům vzdělávacích oblastí „Člověk a svět práce“, „Člověk a společnost“. Doporučovali bychom jen teoretické informace více zakomponovat do praktických činností. Myslíme si, že žáci základních škol nemusejí znát přesnou terminologii, ale je pro ně důležitější pochopení a fungování procesu. Založení studentského minipodniku bylo pro žáky velkým přínosem. Žáci si rozvíjeli klíčové kompetence ŠVP. Při práci ve studentském minipodniku si postupně zlepšovali vzájemnou komunikaci, učili se týmové práci, odpovědnosti za odvedenou práci a pravidlům jednání s obchodními partnery. Začali se více zajímat o život společnosti, měnili své postoje k práci a zaměstnání, uvědomovali si hodnotu vydělaných peněz. Děkujeme příjemci projektu Společnosti pro kvalitu školy, že jsme dostali možnost se zapojit do tohoto projektu. Použitá literatura a zdroje:
www.zrak.opava.cz ŠVP ZV – „Cesta do života“ č. j. 3008/2007
Přílohy:
fotodokumentace z realizace projektu – 4 fotografie
15
Studentský minipodnik: Happy Foods Autor: Mgr. Iva Faldíková Název a adresa školy: ZŠ Žďár n. S., Švermova 4, Žďár nad Sázavou Klíčová slova: fiktivní firma, studentský minipodnik, lektor, mentor, aktivita, okolí školy Anotace: Naše zkušenosti, rady, doporučení k zavádění studentského minipodniku na základní škole. Metody a formy práce, které se nám osvědčily. Co nás překvapilo, co doporučujeme navíc pro další zájemce. Jsme ZŠ Švermova ze Žďáru nad Sázavou. Naše škola má přes 800 žáků a třídy s rozšířenou výukou matematiky. Zakládáme si na osobním vztahu k žákům, otevřenosti školy a na komunikaci s rodiči. Mottem školy je „Různé cesty – společný cíl“. I z tohoto motta vycházel náš zájem o zavedení studentského minipodniku na škole, protože si myslíme, že vést děti k finanční gramotnosti, komunikačním dovednostem, odpovědnosti za práci i kreativitě lze i jinou cestou, než je výuka. Zpočátku jsme trochu tápali, zejména o formě, jakou bude činnost probíhat (jak často, kde ...). Zvolili jsme postup, který se nám osvědčil, a doporučujeme ho k případné další realizaci. Lidé Vedení školy informovalo o projektu pedagogy, nabídlo jim účast a přihlásila se Mgr. Iva Faldíková. Přestože má aprobaci dějepis – zeměpis, má ráda nové výzvy, stále se ráda učí a byla ochotna věnovat projektu čas. V rámci projektu je zapotřebí počítat s tím, že děti potřebují častý kontakt, povzbuzení, zodpovězení dotazů, zadávání úkolů a jejich následnou kontrolu. Také příprava na schůzky studentského minipodniku musí být pečlivá, aby děti neztratily zájem. Vše zabere mnohem více času, než jsme si mysleli. Podle našich zkušeností lze tedy říci, že na této úrovni (základní škola) není důležitá aprobace učitele, ale jeho zájem a čas. Stejně důležitá byla podle nás otevřenost k dalším členům pedagogického sboru na škole – byli o všem podstatném průběžně informováni, komunikovali a pomáhali dětem. Vzniklo prostředí, které považujeme za velmi důležité pro samotnou činnost. Aktivity Pro vlastní založení studentského minipodniku bylo nejdůležitější několik úvodních setkání s mentorem a manuál, který jsme od něj dostali. Byl jasný, přehledný, byly v něm naplánovány první kroky a nezahltil nás zbytečnými informacemi. Velmi nám pomohl, doporučujeme jej i dalším. Velmi důležité podle nás také je, aby si mentoři a lektoři vzájemně lidsky „sedli“. Velmi přínosná pro zakládání SM je podle nás návštěva už fungujícího studentského minipodniku. My jsme byli na škole mentora – SOŠ Nové Město na Moravě, kde jsme vše viděli „v reálu“ a dořešili jsme některé drobné problémy, např. jak vybrat vhodné prostory. Také to byla první skutečná akce se žáky – zájemci o práci SM, mohli jsme je lépe poznat.
16
Velkým přínosem a zároveň částečnou motivací pro děti pak bylo dobré materiálně-technické zabezpečení – notebook a tiskárna. Zejména tiskárnu označovali naši žáci za „dost dobrou“, což se v dnešních školách příliš často nestává. Děti Samotné založení našeho studentského minipodniku proběhlo po poradě lektora, mentora a garanta. Dohodli jsme se, že účast nabídneme žákům 9. ročníku a vypíšeme „výběrové řízení“. Přihlásily se 2 týmy, složené vždy ze žáků jedné třídy, vždy smíšené. Dostaly od nás týden na přípravu a několik úkolů:
najít si a dohodnout se na společném předmětu podnikání (produkt, služba), připravit si krátkou prezentaci o jejich možné budoucí firmě, dohodnout se na pozicích ve firmě a toto vše náležitě (včetně oděvu) přednést výběrové komisi.
Samotné nás překvapilo, jak zodpovědně a pečlivě k výběrovému řízení naši žáci přistupovali. Svou roli v tom jistě hrál i fakt, že garantem a členem výběrové komise byl ředitel školy PaedDr. Jaroslav Ptáček. Nakonec vyhrál tým Happy Foods, prodávající zdravé svačinky do škol. Ukázalo se, že jsme zvolili velmi dobrou formu výběru členů – žáci už od počátku museli o něco usilovat, mělo to tedy pro ně i vyšší cenu a stejně tak potom přistupovali k práci. Doporučujeme. Stejně tak se nám organizačně osvědčilo, aby tým studentského minipodniku tvořili žáci jedné třídy – při současném počtu hodin mají naši žáci 2x týdně odpolední vyučování, a není tedy jednoduché najít vždy společný čas. Dobrou volbou se ukázal i výběr žáků 9. tříd, zejména při samostatné práci s technikou a pro větší orientovanost ve světě kolem nich (např. průzkum trhu, bezpečnost na internetu, beseda s podnikatelkou aj.). Prostory Protože jsme velká škola, podařilo se nám pro činnost studentského minipodniku vyčlenit klidnou část školní žákovské knihovny, kterou si mohli členové SM sami vyzdobit, označit, prostě zabydlet. Také toto pro ně bylo důležité, zejména zpočátku, kdy se scházeli každé 2 - 3 dny. Prostory hrají velkou roli, netušili jsme to. Během prvních dvou měsíců se také snížil počet členů SM o dva, s čímž jsme počítali. Zůstalo 5 aktivních, kteří vydrželi až do konce. Jak to může fungovat Program činnosti SM sestavoval každý měsíc lektor společně s mentorem a garantem. V této fázi se projevila nenahraditelnost mentora, ale také jeho kreativita, ochota a v neposlední řadě znalost naší školy i samotných žáků – členů SM. Někdy bylo potřeba program operativně upravit. Naše zkušenost říká, že je dobré nechat žákům tzv. volnější ruku. Naši žáci si tak hned na druhé schůzce např. vypracovali „Pravidla chování zaměstnanců“. Sami věděli, kdo z nich je lepší v práci s počítačem, kdo lépe fotí, kdo je pečlivější v práci s čísly a slovy. Neměli
17
zájem měnit si pozice ve firmě, jak jsme původně plánovali, přesto pracovali velmi dobře. Neosvědčilo se nám je nutit do změny pozic. Děti byly velmi překvapeny množstvím administrativy a časovou náročností při zakládání firmy. Ptaly se nás a následně si samy zjišťovaly, jak to funguje v jiných zemích. Porovnání se jim příliš nelíbilo. Překvapením byl pro ně počet podnikatelů v ČR. Oblíbené a motivační byly všechny akčnější záležitosti, doporučujeme jich v činnosti SM zařadit co nejvíce. Naši žáci nadšeně vymýšleli logo firmy a webové stránky, bavil je průzkum trhu a následné vyhodnocení, byli šťastni, když jim přišly první objednávky na zboží. Průzkumu trhu věnovali mnoho hodin, vyrazili i mimo budovu školy. Je dobré, když se do projektu zapojí nejbližší okolí školy. Zcela bez problémů zvládaly děti obchodní korespondenci na internetu, ale následná dodávka objednaného zboží se jim příliš nepovedla – vybraly příliš velké krabičky na svačiny. Nechtěly je odepsat jako ztrátu a řešily, jak je zatraktivnit pro odběratele, což se jim vcelku podařilo. Opět byla nutná podpora lektora. Oblast, v níž děti ze ZŠ potřebují pomoci, je jistě oblast financí. Žáci měli problémy s propočtem finančních nákladů na suroviny a materiál, nebyli příliš ochotni dělat na základě poptávky jakékoliv změny tak, aby snížili cenu zboží. V této fázi projektu hrál hlavní roli lektor za podpory mentora. Nakonec si vše vyzkoušeli tzv. naostro – vyrobili 20 svačin a „prodali“ je v rámci školy. Sami říkali, že to pro ně byla opravdová zkouška. Museli dořešit problémy s distribucí, cenou, skladováním apod. Přínosem projektu by jistě byla přímá účast účetního konkrétní firmy. Velmi dobrou volbou v projektu byla beseda s podnikatelkou p. Fialovou, doporučujeme ji zařadit vždy. Budoucí podnikatelé tak poznají, co je příprava na jednání, že podnikání má širší souvislosti, pochopí klady i zápory samostatného podnikání a že i dnes úspěšný podnikatel musel několikrát začínat znovu. Tato aktivita se členům studentského minipodniku velmi líbila, vedli poté dlouhou debatu a sami si zjišťovali další informace na internetu. Pokud vycházíme z našich zkušeností, tak účast na závěrečném veletrhu je pro žáky pouhým uzavřením projektu, předvedením jejich předchozí práce, ale není pro ně motivační. Naše skupina zhodnotila svou práci slovy: „Bavilo nás to a zjistili jsme, že to není jednoduché, ale stejně to může být fajn“. Účast na veletrhu nebrali jako prestižní, oni byli již zcela spokojeni. Závěr Projekt našeho studentského minipodniku Happy Foods považujeme za velmi úspěšný. Podařilo se nám vybrat dobrý tým, což považujeme za základ úspěchu. Náš tým si připravil dobrý projekt, který následně využije i naše školní jídelna ve svém bufetu, takže žáci mají i velmi pozitivní zpětnou vazbu. Podařilo se nám zajistit vhodné prostory i technické zabezpečení, udrželi jsme pozornost a zájem dětí po celou dobu projektu, přestože do něj zasáhly jejich přijímací zkoušky na střední školu. Přestože byl projekt časově i jinak náročný, uvažujeme o jeho využití (v modifikované verzi) ve vyučování. A splnila se očekávání žáků i učitelů.
18
Studentský minipodnik: Honey Bees Autor: Mgr. Marcela Vonderčíková Název a adresa školy: Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola Sedliště 203, 739 36 Sedliště Klíčová slova: rodinný rozpočet, kalkulace ceny, daňová evidence, konkurz, mzda, účetnictví, korespondence Anotace: V rámci projektu „Učíme se podnikat“ jsme na škole založili kroužek. Postupně jsme se seznamovali s problematikou podnikání a naše společná práce vyvrcholila založením fiktivní firmy Honey Bees. Žáci ve spolupráci s lektorem rozhodují o typu a činnosti firmy, o jejím personálním složení. Podílejí se na jejím řízení. Žáci vykonávají úkoly vyplývající z jejich pracovních pozic. Zpracovávají příslušnou firemní dokumentaci. S problematikou založení fiktivní firmy se žáci seznamují návštěvou konkrétních pracovišť souvisejících s chodem a typem firmy (finanční úřad, pošta, obecní úřad, prodejna, Pekárna Na Růžku, Marlenka, soukromý včelař). Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola Sedliště je plně organizovanou školou, která dlouhodobě spolupracuje se Společností pro kvalitu školy. Na základě projektu „Učíme se podnikat“ jsme byli vybídnuti ke spolupráci na jeho realizaci. Na naší škole jsme chtěli již v minulosti připravit podmínky pro žáky, kteří by si založili svou fiktivní firmu, a realizovali tak své podnikatelské záměry. Zjišťovali jsme současné podmínky na škole, oslovili jsme žáky 9. třídy, ti odmítli z důvodu přípravy k přijímacímu řízení na střední školy. Žáci osmé třídy odmítli také, jelikož pracují na jiném projektu. Proto jsme oslovili spolužáky ze 7. třídy. Ihned je napadlo, že založí firmu zabývající se výrobou a prodejem medu. Přihlásily se děti, které dříve navštěvovaly včelařský kroužek, jsou výtvarně nadané, ovládají práci na PC a samostatně pracují v programech MS Office. Pro sídlo firmy byl zvolen koutek ve kmenové třídě. Náročnější z pohledu organizace bylo stanovení časového rozvrhu kroužku. Aktivity projektu byly nastartovány až v prosinci, kdy na škole je dán rozvrh hodin a žáci mají naplánovány své volnočasové aktivity. Scházeli jsme se v odpoledních hodinách jednou až dvakrát týdně. Později se ukázalo, že tento věk (13 – 14 let) je nízký, vedení fiktivní firmy je náročné z hlediska teoretické přípravy. V praktických částech vedení firmy měli žáci největší problémy s výpočty daní, mezd (neznají např. procenta). Vedením kroužku (lektorkou) byla pověřena vyučující, které je problematika fiktivní firmy nejbližší, na naší škole vyučuje matematiku a absolvovala kurz finanční gramotnosti. Účastnila se setkání s mentorkami projektu (Gymnázium a OA Orlová p. o., Střední škola Bohumín p. o.), kde byla seznámena s tím, jak založit studentský minipodnik, probíhala diskuze o úskalích při práci s dětmi, o náročnosti teoretických znalostí vedení firmy. Mezi vedoucí kroužku a mentorkami probíhala telefonická a elektronická komunikace, kde byly vysvětlovány a řešeny problémy, které v průběhu práce nastaly. Projekt byl připraven Společností pro kvalitu školy. V průběhu realizace projektu jsme využívali řadu materiálů, které připravily mentorky studentského minipodniku.
19
Prezentace:
Ekonomika: Rodinný rozpočet, Kalkulace ceny, Studentský minipodnik, Bankovní úvěr, Účetnictví: Daňová evidence, Marketing.
Pracovní listy:
Podnikatelské začátky, Konkurz, výběrové řízení, Volba předmětu podnikání, Právní stránka založení firmy, Riziko podnikatelského plánu, Mzda, Daňové účetnictví, Korespondence.
Pracovní listy měli studenti vždy připravené, nakopírované. Společně s lektorkou o dané problematice diskutovali a vyplňovali je. Studenti si připravili průzkum trhu ve svém okolí. Formou ankety se dotazovali ve škole a jejím okolí, zda jimi zvolený typ firmy má cenu zakládat. Odpovědi zapisovali do tabulek, které si v předstihu připravili. Vše dokumentovali, fotografovali, natáčeli. Podnikatelský záměr se zdařil. Byla založena fiktivní firma. Z několika návrhů byl vybrán název Honey Bees (HB). Na návrzích loga a sloganu pracovali žáci velmi rádi ve škole i doma, následně vybrali vítěze a vytvořili je (viz příloha). Pro celý tým jsme nechali potisknout trička s logem naší fiktivní firmy. Byly stanoveny pracovní pozice a s nadšením se vrhli do práce. Mladí „majitelé firmy“ se nejvíce těšili na návštěvy skutečných podnikatelů - Pekárny na Růžku v Bohumíně a velmi je prožívali. Byli jsme seznámeni s jejich podnikatelskými začátky, problémy, provozem. Firmu jsme si prohlédli a ochutnali výrobky pekárny. Další společnost, kterou jsme navštívili, byla Marlenka international, s.r.o. v Lískovci u Frýdku – Místku. Vyrábí medové dorty MARLENKA ® podle staroarménské rodinné receptury. I tady jsme ochutnali medové dobroty. Na Finančním úřadu ve Frýdku – Místku se nás ujala vedoucí právního odboru a vedoucí odboru výběru daní. Žákům nastínily základy podnikání, přihlášení k podnikání (vyplnění formuláře), důležitost správného odvádění daní, důsledky daňových úniků (exekuce), nutnost založení datové schránky ke komunikaci firmy s úřady a kde si ji mohou založit. Česká pošta v Sedlištích neposkytuje služby Czech POINTU. Museli jsme tedy navštívit Obecní úřad v Sedlištích. Paní matrikářka nám názorně ukázala založení datové schránky. Tento proces trval jen několik minut. Soukromý včelař nás seznámil s výrobou medu a dalších produktů, s druhy medu, s problematikou chovu včel, s chorobami, které včely ohrožují. Prohlédli jsme si úly a pomůcky, které používá. Na veletrh studentských minipodniků jsme se připravovali průběžně – vytvořením loga, sloganu, katalogu a reklamních vzorků firmy. Studenti se těšili a zároveň měli obavu z veřejného vystoupení. 20
Při realizaci projektu „Učíme se podnikat“ nám byla poskytnuta technická a materiální podpora - laptop a barevná tiskárna. Bylo by dobré konzultovat se školami jejich SW požadavky, aby si žáci nemuseli zvykat na jiné prostředí kancelářských programů. Náš tým to zpomalovalo v práci. Rovněž by bylo vhodné, aby poskytnuté počítače splňovaly minimální HW požadavky na RAM u použitého 64 - bitového operačního systému. Komplikace v naší práci nastala při poruše našeho notebooku. Musel být reklamován a dočasně nahrazen jiným počítačem z vlastních zdrojů. Uvítali bychom také, kdyby mohla fiktivní firma disponovat určitou částkou peněz na nákup konkrétních potřeb pro svou činnost. Založení a realizace studentských minipodniků na školách by si zasloužila větší časový rozsah, minimálně celý školní rok. Stálo by za zvážení implementovat fiktivní firmy do školních vzdělávacích programů, do oblasti „Člověk a svět práce“, tematického okruhu „Svět práce“ v 8 a 9. ročníku. Velmi kladně hodnotíme vstřícnou spolupráci s manažerkami tohoto projektu a mentorkami studentských minipodniků. Použitá literatura a zdroje:
http://www.kvalitaskoly.cz/?q=podnikavost_metodicke_materialy http://www.kvalitaskoly.cz/?q=node/233
Přílohy:
slogan firmy Honey Bees, logo firmy Honey Bees.
21
Studentský minipodnik: Hotel přání a snů Autor: Mgr. Renáta Bečková Název a adresa školy: Základní škola a Mateřská škola Aloise Jiráska, Dolní Lutyně, Komenského 1000, příspěvková organizace Klíčová slova: minipodnik, hotel Anotace: Základní škola a Mateřská škola Aloise Jiráska, Dolní Lutyně, Komenského 1000 se v letošním školním roce zapojila do projektu „Učíme se podnikat“ pod vedením příjemce, Společnosti pro kvalitu školy, o. s jako jedna z 8 základních škol Moravskoslezského kraje. Na škole jsme založili jeden studentský minipodnik zabývající se hotelnictvím. Od podnikatelského záměru jsme se dostali postupným plánováním k činnosti podniku. Představení školy Základní škola Aloise Jiráska v Dolní Lutyni vyučuje žáky ve čtyřech budovách, v hlavní budově na ulici Komenského 1000, ve vedlejší budově Komenského 14 a ve dvou malotřídních školách. Škola nemá užší zaměření. Veškeré dění na škole má jediný cíl: kvalitní výchovný a vzdělávací proces. Učíme žáky takovým znalostem a dovednostem, které dobře uplatní v další přípravě na budoucí povolání a ve svém dalším životě. Škola vytváří stejný prostor a stejné podmínky pro všechny žáky, zároveň rozvíjí nadání talentovaných žáků. Absolvent naší školy bude vybaven klíčovými kompetencemi, které budou tvořit základ pro jeho další vstup do života. Za velmi důležitou gramotnost považujeme gramotnost finanční, každý člověk by měl být schopen porozumět financím a správně s nimi zacházet. Proto jsme se rozhodli zapojit do projektu, který skupině žáků ukáže na příkladu virtuální firmy celý proces od založení až po úspěšné podnikání v určitém oboru. Zkušeností využijeme i v dalším vzdělávacím procesu v následujících letech. Výběr učitelů Práci na projektu „Učíme se podnikat“ zahájila v prosinci 2014 paní učitelka Šárka Vykydalová na pozici lektora SM a paní ředitelka Jana Josieková jako garant SM. Paní Vykydalová na škole vyučuje již více jak 25 let matematiku a jako výchovný poradce již desátým rokem i svět práce a občanskou výchovu, kde některými tématy jsou i zaměstnanost, hledání práce, možnosti podnikání. Změna vyučujícího nastala nečekaně, paní Vykydalová onemocněla a jejím nástupcem byla paní učitelka Renáta Bečková, vyučující českého jazyka, která má ale osobní zkušenost i v podnikatelské sféře. Založení SM na ZŠ Práce na projektu byla koncipována jako volitelný kroužek pro žáky 8. a 9. tříd, především pro ty, kteří svou budoucnost spojují s výběrem školy, na které se podobnou problematikou budou zabývat. Proto se do kroužku přihlásili především žáci, kteří si podávali přihlášky na školy jako je např. obchodní akademie, kde budou pracovat na podobné problematice v rámci samostatného předmětu ve 2. ročníku. Do projektu se přihlásily 2 dívky a 6 chlapců, v průběhu došlo k odstoupení jedné dívky, kterou nahradil její spolužák. Jak jsme již zmínili, ke změně také došlo na pozici lektora, jelikož paní učitelka Vykydalová měla dlouhodobější pracovní neschopnost díky úrazu. Ale při počátečních pracích na projektu (prosinec – leden) se snažila žákům přiblížit, co takový začínající podnikatel musí znát a s čím se bude při své práci potýkat. V úvodních hodinách žáky postupně seznamovala s právní stránkou firmy, 22
tj. s živnostenským zákonem, obchodním zákoníkem, zdravotním a sociálním pojištěním apod. K tomu využívala poskytnuté materiály, ať šlo o prezentace, či pracovní listy. Poté se společně s žáky dohodli na podobě SM. Pro svůj podnikatelský záměr si vybrali hotel a služby s ním spojené. Po převzetí práce na tomto projektu jsem pokračovala v podobném duchu. Kromě teoretických informací, které jsem se snažila vždy spojovat s praxí, jsme se věnovali práci na tvorbě minipodniku. Nejprve jsme si lámali hlavu nad názvem, poté si žáci volili ředitelku, jejího asistenta, účetního a zástupce marketingového oddělení a oddělení nákupu a prodeje s využitím pracovního listu. Jednotlivé pozice si žáci přidělovali po vzájemných diskusích mezi sebou, které vycházely z charakterových vlastností každého z nich. Následně si žáci vyzkoušeli možnosti získání budovy hotelu. Na internetových stránkách realitních kanceláří vyhledávali různé nabídky a diskutovali o možnostech koupě, či pronájmu. Mnohé z nich překvapila složitost získání finančních prostředků, hlavně po propočtech na on-line kalkulačce, kdy zjistili, jak funguje splácení při financování formou spotřebitelského úvěru. Zároveň zkoumali, zda podnik, který chtějí vytvořit, bude mít dostatek zákazníků, zda nebude mít v okolí větší konkurenci apod. Potud měla práce určitý spád, ale jakmile se začalo pracovat na vytváření propagačních materiálů, začalo to trochu zadrhávat. Některé návrhy se i několikrát předělávaly. Nevyšel nám také záměr pozvat podnikatele, který je vlastníkem Lutyňského zámku, který jsme plánovali využít k našemu podnikatelskému záměru, samozřejmě se souhlasem majitele. Jelikož pan podnikatel z důvodu vysoké pracovní zaneprázdněnosti naší žádosti nevyhověl, pozvali jsme soukromou podnikatelku, která vede účetní agendu naší školy a zároveň zpracovává účetnictví i soukromým podnikatelům. Ta žákům osvětlila rozdíly práce zaměstnance firmy a OSVČ z vlastní zkušenosti, ukázala příklady účetní dokumentace naší školy a nabídla další spolupráci při vedení našeho studentského minipodniku. Závěrem a vyvrcholením připravujeme.
bude
veletrh
studentských
minipodniků,
na který
se již
Závěrečné vyhodnocení Účast na výše uvedeném projektu byla pro školu, učitele a její žáky zcela určitě přínosem. Řada témat, kterými jsme prošli při zakládání podniku, bude pro žáky samotné zkušeností, na kterou navážou na středních školách, zejména na obchodních akademiích. Jako škola jsme udělali zásadní chybu, projekt jsme nabídli žákům devátého ročníku. Ti s blížícími se přijímacími zkouškami na střední školy postupně ztráceli o projekt zájem. Až po přijetí na střední školy se opět pustili do práce společně s mladšími spolužáky. Je to ponaučení, až budeme příště zakládat studentský minipodnik, pak již jen se žáky sedmých a osmých tříd, jejichž motivace a nadšení je vyšší. Určitě by bylo vhodné vytipovat i žáky, jejichž rodiče jsou úspěšnými podnikateli a kteří mají zkušenosti s úspěchy, ale i problémy firmy přímo ve své rodině.
23
Studentský minipodnik: LASER GAME HB Autor: Mgr. František Klement Název a adresa školy: Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech 560 Klíčová slova: studentský minipodnik, fiktivní firmy Anotace: Aplikace projektu „Učíme se podnikat“ na základní škole, zkušenosti a osvědčené postupy. Základní škola Havlíčkův Brod, V Sadech 560 je školou státní s právní subjektivitou od 1. 7. 2001. Naše škola sdružuje základní školu, školní družinu a klub a školní jídelnu. Škola patří mezi velké základní školy. Výuka probíhá celkem ve 29 třídách s celkovým počtem necelých 700 žáků. Budova školy se nachází v klidné části města, ale přesto téměř v centru. Snadná dostupnost úřadů a různých organizací kladně ovlivnila budoucí činnost studentského minipodniku. Současný stav společnosti vyžaduje od občana především aktivitu při řešení různých životních situací, a zejména při uplatnění na trhu práce. Důležitým předpokladem je důkladná znalost různých možností uplatnění. Také poznání vlastních schopností, svých silných a slabých stránek je důležité pro správné nasměrování vlastní budoucnosti. To ovšem platí nejen pro žáky, ale i pro nás ostatní. Protože teoretická výuka nebývá vždy zcela efektivní, přivítali jsme možnost založení studentského minipodniku jako pokusu předat tyto znalosti, zkušenosti a dovednosti našim žákům formou vlastní praktické zkušenosti. Jako formu studentského minipodniku jsme zvolili zájmový kroužek s časovou dotací cca 2 hodiny týdně. Jako výstup jsme si stanovili určit předmět podnikání, vytvořit základní materiály pro založení firmy a reklamní materiály pro úspěšný rozjezd podnikání. S nabídkou práce v zájmovém kroužku jsme oslovili žáky devátých tříd. Zájem projevili pouze žáci z jedné třídy. To se pak ukázalo jako značná výhoda při zařazení kroužku do rozvrhu. Pokud jsou žáci z několika tříd, nebo dokonce z různých ročníků, problémy s nalezením vhodného termínu schůzek vzrostou nad únosnou mez. Na druhou stranu rozložení do více ročníků by výrazně pomohlo vytvořit návaznost pro případné fungování kroužku studentských minipodniků v dalších letech. Na základě našich zkušeností bych ale doporučil pro větší školy držet se modelu: jeden minipodnik – jedna třída. Největší přinos studentského minipodniku je pro žáky osmých a devátých tříd, protože už mají dostatečné zkušenosti s využitím PC pro získávání informací a pro tvorbu materiálů v různých programech (text, hypertext, tabulka, obrázek). A navíc jim práce v kroužku může usnadnit rozhodování o výběru směru dalšího vzdělávání. V naší škole je výuka informatiky organizována v sedmém až devátém ročníku formou volitelných předmětů. Z tohoto pohledu je potřeba, aby část žáků v kroužku byla rekrutována ze skupin volitelných předmětů informatika. Umožní to soustředit se pak na vlastní práci ve „firmě“ a ne na zvládání PC. Většina činností se provádí na počítači (získávání informací, průzkumy, tvorba materiálů firmy …). Činnost kroužku studentských minipodniků by se měla zaměřit více na oblast založení podniku, úředních náležitostí, administrativy atd. Jsou to oblasti pro děti krajně nezajímavé, formou „hry na podnikání“ tak mohou získat znalosti i zkušenosti v této oblasti. Tvorba reklamních materiálů pak umožní zvýšit atraktivitu 24
a dosáhnout tak dostatečného odlehčení práce v kroužku. Výrobu skutečných předmětů bych viděl spíše jako náplň kroužku ručních prací. Z tohoto pohledu se mi jeví jako nejúčelnější umístit kroužek studentských minipodniků do počítačové učebny. Aprobace lektorů SM je v našem případě matematika, deskriptivní geometrie, informatika a chemie. Jako přínosná by se nabízela například občanská výchova. Já jsem navíc též správce učebny a metodik ICT, což jistě přineslo značnou výhodu při zajištění volných hodin v počítačové učebně. Vlastní činnost kroužku se skládala z pravidelných schůzek (cca třikrát do měsíce po 2 hodinách) a exkurzí. Na první schůzce jsme se soustředili na výběr předmětu podnikání. Padlo i několik méně reálných návrhů (například výroba rakví). Zde je třeba žáky upozornit na složitost výroby, rozpočet na nákup strojního vybavení, obsazenost tržního segmentu atd. Pro menší požadavky na počáteční vybavení jeví se jako výhodné vybírat z oblasti služeb a volnočasových aktivit. Z této oblasti lze snáze vybrat obor, který vyžaduje při rozjezdu menší množství vstupů. Například „z čističe bot milionářem“ – vstup: bedýnka s kartáči, židle a živnostenský list. V našem případě se žáci rozhodli provozovat arénu pro laser game (laser game je týmová sportovně společenská hra s prvky sci-fi, používají se laserové „zbraně“). Založení studentského minipodniku v segmentu volnočasových aktivit klade většinou menší požadavky na rozvahu nákupu materiálu, strojního vybavení a finanční propočet. To umožní zabývat se více grafickými návrhy i reklamní strategií a v menší míře řešit finanční aspekty. Tím se zvýší atraktivita práce v kroužku pro žáky uvažované cílové skupiny. Podrobný byznysplán a přesné finanční rozvahy se sice v uvažované věkové kategorii nepředpokládají, ale podle mého názoru by mělo mít podnikání, byť fiktivní, alespoň trochu reálné základy. Proto doporučuji „nenápadně“ navést výběr předmětu podnikání tímto směrem. Uspořádaný konkurz na pozici ředitele (popřípadě jeho asistenta) byl žáky přijat poněkud vlažně. Nicméně poté se žáci rozdělili podle zájmu na skupiny pro jednotlivé výstupy. Toto rozdělení jsme neprováděli nijak formálně, ale přesto se ukázalo zcela funkční. Žáci pracovali i doma. Podle předložených výsledků mohu odhadnout, že tvorbě různých návrhů věnovali poměrně dost času. Program schůzek jsme pak mohli více zaměřit na koordinaci a hodnocení dílčích výstupů. Dalším krokem byla návštěva Živnostenského úřadu v Havlíčkově Brodě. Zde bych chtěl především poděkovat pracovnicím úřadu, které žákům vysvětlily úřední náležitosti rozběhu podnikání. Fundovaně, leč dostatečně srozumitelně. Přesto naše žáky úřední formuláře poněkud vyděsily. První reakce byly zhruba: „Kdyby to bylo doopravdy, tak do toho nejdu.“ Následnou diskuzí jsme ale došli k tomu, že pokud si z velkého počtu možností vybereme pouze to, co se týká nás, nebude to zas až tak složité. Vrcholem práce studentského minipodniku je prezentace firmy. Proto jsme nejprve stanovili očekávané výstupy – prezentace, stánek, webové stránky. Nejlépe je začít od názvu a loga firmy. To se pak bude objevovat na všech dalších materiálech. Proto jsme tuto část tvořili všichni společně. Pak se kroužek rozdělil na pracovní skupiny. Každý podle svého zájmu si vzal na starost jednu část. Kromě elektronických výstupů (prezentace, webové stránky) jsme se rozhodli skutečně vyrobit katalog, vizitky a reklamní letáčky. A také zařízení stánku – maketu zbraně a reklamní panel. Pro sestavení katalogu dostal každý žák za úkol vymyslet slevovou akci. Vedle
25
očekávaných slev (množstevní, permanentky) se objevilo i několik zajímavých návrhů, například dárkové poukazy, sleva za vysvědčení nebo nabídka firemních akcí. Vytváření grafických návrhů a výroba skutečných předmětů baví žáky zřejmě nejvíce. Proto je dobré věnovat tomu větší část „pracovní“ doby a formální náležitosti fungování podniku přidávat tak nějak nenápadně. Potěšil mě spontánní zájem o práci v kroužku, přestože u většiny schůzek jsme výrazně přetáhli určený čas, nepřipadalo to nikomu ze zúčastněných nijak zvláštní. Jsem rád, že se mohu podělit o svoje postřehy a zkušenosti. Všem, kdo se rozhodnou zúčastnit podobného projektu, přeju hodně štěstí.
26
Studentský minipodnik: Lotto Foto Ondřej Peňáz Autor: Mgr. Zdeňka Ondráčková Název a adresa školy: Základní škola Nové Město na Moravě, Leandra Čecha 860 Klíčová slova: studentský minipodnik, fiktivní firma, den otevřených dveří, podnikání, živnostenský list, podnikatelský záměr, propagace, veletrh studentských minipodniků, prezentace, svět práce Anotace: V práci je popsáno založení a činnost studentského minipodniku „Lotto Foto Ondřej Peňáz“, který pracuje na škole formou kroužku, spolupráce a vedení garantem ZŠ a mentory SM. Jedná se o popis aktivit kroužku, osvojení nových znalostí a dovedností souvisejících s podnikáním, návštěvu podnikatelky, přípravu na veletrh, vlastní doporučení. Studentský minipodnik na naší ZŠ v Novém Městě na Moravě pracuje od 4. 12. 2014. Přijali jsme nabídku spolupracovat s našimi budoucími mentory ze SOŠ Nové Město na Moravě. Studentský minipodnik pracuje formou kroužku. Tvoří jej šest žáků 8. ročníku, dva chlapci a čtyři dívky. Pro práci se rozhodli sami. Využívají svých zkušeností s fiktivními firmami, které si připravovali v rámci předmětu „svět práce“. Žáci 8. ročníků naší školy se již zúčastnili soutěže „Fiktivních firem ZŠ“. Soutěž pro žáky ZŠ v našem městě připravovali naši budoucí mentoři. V prosinci jsme zahájili motivační schůzkou žáků s garantem a našimi mentory, kteří nám objasnili svoje představy o založení studentského minipodniku a jeho další práci. Ukázali nám jednu z možností, jak dětem přiblížit drobné podnikání, vyzkoušet si práci ve vlastním podniku. S vedením kroužku SM jsme neměli problémy. Vystudovala jsem předmět občanská výchova a vyučuji již několik let v 8. ročníku předmět svět práce. Oba tyto předměty obsahují učivo o volbě povolání, o podnikání. Schůzky kroužku studentského minipodniku se konaly dvakrát týdně, většinou v pondělí a v pátek, v odpoledních hodinách. Nebyly tedy problémy se začleňováním do rozvrhu hodin. Ve spolupráci s garantem (pan ředitel) jsme vybrali učebny, které žáci mohli v odpoledních hodinách využívat. Jednalo se o cvičnou kuchyňku, kde si mohli připravit i občerstvení, nebo učebnu informatiky, kde pracovali společně nebo každý na svém počítači. Využívali jsme i pomůcky, které jsme obdrželi (počítač, kopírka) od organizátorů projektu, i další spotřební materiál pro studentský minipodnik, které objednal náš garant (kancelářské papíry, složky, psací potřeby apod.). Začátkem každého měsíce se konala společná schůzka lektora, garanta a mentorů, připravili jsme plán aktivit na měsíc, materiály pro lektora a žáky, hodnotili jsme práce žáků, často se diskutovalo o případných změnách, vylepšení. Všichni byli pravidelně informováni o práci studentského minipodniku. Myslím, že tyto schůzky jsou pro další práci lektora i kroužku nezbytné. V práci nám pomohla i návštěva Dne otevřených dveří na SOŠ Nové Město na Moravě. S žáky jsme zde navštívili fiktivní firmu NomShop, která nabízí cukrovinky a nápoje. Viděli jsme studenty při práci, představili nám svoje funkce ve firmě a práci, kterou vykonávají. Darovali nám i propagační materiály. Od našich mentorů jsme obdrželi pracovní manuál „Žákovské minipodniky“, který byl našim hlavní pomocníkem a zdrojem informací při práci kroužku.
27
Nejdéle nám trvalo vybrat zaměření studentského minipodniku, které by se líbilo všem. Šest žáků, šest návrhů. Muselo dojít až k hlasování. Při sudém počtu žaků měl ředitel studentského minipodniku dva hlasy. Po dlouhé diskuzi zvítězil minipodnik, který se bude zabývat fotografováním, fotoslužbami. Žáci si ujasnili pojmy živnost, podmínky k provozování živnosti, druhy živností, podnikatelský záměr. Seznámili se s všeobecnými i zvláštními podmínkami k provozování živnosti. Všeobecné podmínky:
18 let, bezúhonnost (výpis z trestního rejstříku si obstará živnostenský úřad), způsobilost k právním úkonům, předložení dokladu, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním orgánům státu daňové nedoplatky (vyhotoví místně příslušný finanční úřad).
Zvláštní podmínky:
odborná či jiná způsobilost, pokud ji zákon o živnostenském podnikání vyžaduje. Jedná se o vzdělání a praxi.
Žáci si uvědomili, co všechno je důležité zvažovat ještě předtím, než začnou podnikat. Kolik peněz budou muset investovat do založení podniku, na udržení provozu. Bylo nutné charakterizovat podnik, způsob získání provozovny a jejího vybavení, jak a kde získat vstupní kapitál. Firmu žáci nazvali „Lotto Foto Ondřej Peňáz“. Dohodli se na podnikatelském záměru, organizační struktuře. Organizační struktura:
ředitel, obchodní oddělení, marketingové oddělení, účetní oddělení.
Žáci si zvolili svého ředitele, který řídil a koordinoval práci studentského minipodniku. Byl v kontaktu s lektorem nejčastěji. Ostatní oddělení (obchodní, marketingové a účetní) měla svoje vedení, ale na většině úkolů pracovali žáci společně, podle situace. Do funkce grafika vybrali kreativního žáka s estetickým cítěním. Využíval i znalostí z výtvarného oboru ZUŠ, kterou navštěvuje několik let. Pracuje rád i s výpočetní technikou. Upravil a realizoval návrhy svoje i ostatních žáků. Podnikatelský záměr firmy: fotoslužby Focení v ateliéru i dle objednávky zákazníků mimo (sportovní aktivity, kulturní a společenské akce, svatby apod.), kopírování a úprava fotografií, prodej potřeb pro fotografování, foto dárky. Fotografování si žáci rozdělili do několika oblastí podle zájmu: portréty a děti, svatby, zvířata a krajiny, dárkové předměty. Pro svoji oblast připravili fotografie, stránky do katalogu, ceník.
28
Dalším úkolem před žáky SM bylo LOGO, grafická značka společnosti. Nebylo lehké jednoduchým způsobem co nejlépe vystihnout značku firmy. Dali jsme na rady mentorů: správné logo má být srozumitelné, jednoduché, zapamatovatelné, originální a jasně rozpoznatelné, má reprezentovat záměr firmy. Aby vyniklo, nesmí být pozadí tmavé (písmo na tmavém podkladu je špatně čitelné). Několikrát jsme návrhy měnili. Žáci vybrali barvy, které se budou objevovat na všech dalších propagačních materiálech. Na dalších schůzkách postupně vytvářeli jmenovky. Na jmenovce uvedli název firmy, logo, činnost firmy, titul + jméno a příjmení, funkce v podniku. Podobná práce byla i s vytvořením vizitky. Žáci použili firemní barvy. Na vizitce uvedli název firmy, logo, činnost firmy, adresu, telefon, e-mail. Snažili se dodržet doporučované rozměry pro jmenovky a vizitky. Práci studentského minipodniku jsme v únoru doplnili vyhlášením Foto soutěže na škole (příloha). Soutěž se konala v průběhu února – března. Žáci provedli vyhodnocení v dubnu za pomoci učitelů výtvarné výchovy. Hlavní akcí v březnu byla návštěva Fotoateliéru podnikatelky paní Aleny Čadkové. Na schůzku si žáci promysleli a předem připravili otázky (příloha). Paní podnikatelka nám vyprávěla o své cestě k podnikání, provedla nás provozovnou. Její práce je zajímavá, pestrá, fotografuje často i mimo ateliér. Výhodou jejího podnikání je, že v našem městě není konkurenční podnik. Práce ji baví, má radost, když jsou zákazníci spokojeni. Žákům doporučila i možnosti studia na školách, kde by získali potřebnou kvalifikaci v oboru fotograf. Poradila žákům i s přípravou materiálů na veletrh. Naši mentoři nám kromě rad zapůjčili přenosnou nástěnku. Práce SM se zaměřila na přípravu materiálů na veletrh studentských minipodniků. Na vytvoření sloganu se podíleli všichni, ale pak bylo nutné další práci rozdělit: příprava katalogu, prezentace, nástěnky, vybavení stánku, akční letáky, fotografie, foto dárky. Toto jsou úkoly studentského minipodniku pro další období do 8. června 2015, kdy se zúčastníme s naším minipodnikem „Lotto Foto Ondřej Peňáz“ veletrhu studentských minipodniků v Jihlavě. Vlastní doporučení Jsem pro začlenění studentských minipodniků do ŠVP. Žáci ve věku 14 – 15 let se rozhodují o budoucím studiu, budoucím povolání. Ne každý člověk je schopen být dobrým podnikatelem. Na podnikání je třeba mít podnikatelského ducha (morálněvolní vlastnosti), připravit se teoreticky (vzdělání, praxe v oboru), vlastnit vstupní kapitál. Prostřednictvím kroužku mají žáci možnost založit a vést vlastní fiktivní studentský minipodnik. Zlepší si vzájemnou komunikaci, naučí se týmové práci, odpovědnosti za odvedenou práci, jednaní s obchodními partnery, vedení jednoduché administrativy. Myslím, že nejvhodnější by bylo zařadit studentský minipodnik do 9. ročníku, kdy žáci mají po přijímacích zkouškách, do předmětů svět práce nebo do občanské výchovy. Na přípravě minipodniku by mohli žáci pracovat i v dalších vyučovacích předmětech. Například v hodinách informatiky (práce na PC, vyhledávání materiálů, grafika), českého jazyka (životopis, vyplňování tiskopisů, gramatika), výtvarné výchovy (logo, vizitky, jmenovky, letáky, nástěnky), matematiky (finanční gramotnost). Vlastní prezentaci SM by mohli předvést v červnu před vlastní třídou i žáky 8. ročníku.
29
Prezentaci žáci považují za jeden z nejtěžších úkolů. Musí být srozumitelná a poutavá. Hovoří před větším počtem posluchačů, na veletrhu před cizími lidmi. Chtějí svoji firmu představit a nabídnout svoje služby nebo výrobky. Pro vedení studentského minipodniku jsem si musela i já rozšířit svoje znalosti z oboru podnikání. Překvapil mě zájem žáků o práci kroužku. Vybrali si fotoslužby, fotografování, které je jejich koníčkem nejen fiktivně. Pomohla nám také výborná spolupráce s garantem a mentory, na které jsme se mohli obrátit s dotazy i mimo pravidelné schůzky. Závěrečné vyhodnocení Práce v studentském minipodniku žáky nadchla. Mohli samostatně, i když fiktivně založit vlastní firmu, rozhodovat o jejím názvu, podnikatelském záměru. A to je důležité, stejně jako dobrá motivace. A tou určitě setkání s podnikatelem i veletrh studentských minipodniků jsou. Práce žáky bavila, nejednalo se totiž o klasické vyučování, sami tvořili a řídili svůj minipodnik. Použitá literatura a zdroje:
Žákovské minipodniky (manuál – 1. verze) str. 3 - 4, str. 20 – 28.
Přílohy:
foto soutěž, otázky pro návštěvu podnikatele, fotografie studentského minipodniku s lektorem.
30
Studentský minipodnik: Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova Autor: Mgr. Štěpánka Fichtnerová Název a adresa školy: ZŠ a MŠ Wolkerova 2941, Havlíčkův Brod Klíčová slova: živnost, registrační formulář, podnikatelský záměr, předmět podnikání, SWOT analýza, průzkum trhu, konkurence, kalkulace, cen, katalog výrobků, slogan, vizitky Anotace: Žáci spolu s lektory ZŠ založili studentský minipodnik se zaměřením na výrobu a prodej šperků a keramiky. Základní škola Wolkerova byla vybudována v sídlištním komplexu v okrajové části města Havlíčkův Brod v roce 1970. Tvoří ji areál skládající se z pěti pavilónů. Škola sdružuje základní školu, školní družinu, školní klub, školní jídelnu a mateřskou školu. Plně využité jsou dvě tělocvičny, zejména horolezecká stěna. V okolí školy se nachází moderně zrekonstruované sportoviště, které slouží i široké veřejnosti. Základní škola je zaměřena na rozšířenou výuku cizích jazyků. Navštěvuje ji více než 600 žáků. Naše škola vstoupila do projektu Učíme se podnikat. Čím nás tento projekt zaujal? Především svou praktičností, tedy tím, že znalosti, dovednosti a zkušenosti získané prací v SM žáci mohou využít ve svém profesním životě. Jsme aktivní škola, která zavádí akce, jež se těší oblibě u žáků i rodičů. Pro ilustraci budu jmenovat např. vánoční řemeslnou předadventní sobotu s názvem Darujme si čas, na kterou každoročně zavítá více než 400 návštěvníků. Nezapomínáme ani na žáky 9. ročníku, kteří se slavnostně loučí v hale školy krátkým programem s celým učitelským sborem. Jsme přesvědčeni, že právě akce tohoto typu dělají z tak velké školy, jakou ZŠ Wolkerova jistě je, školu „rodinnou“. Zavést studentský minipodnik tedy nebyl problém, měli jsme chuť zkusit se žáky něco nového. Vedení školy oslovilo mě a mou kolegyni, zda bychom se vedení SM neujaly, zda by nás taková práce se žáky zajímala. Vzhledem k tomu, že v průběhu roku se žáky podnikáme různé akce, v zavedení SM jsme neviděly problém, i když již z prvních schůzek s mentorem bylo zřejmé, že nás bude čekat opravdu hodně práce v oblastech, ve kterých se neumíme pohybovat. Braly jsme to však jako výzvu. Vedení školy nám bylo nakloněno a poskytlo nám i materiálně technické vybavení. Stěžejním úkolem bylo vytvořit podnikatelský záměr, tedy uvědomit si, v jakém oboru činnosti chceme podnikat, co se tedy stane předmětem našeho podnikání. Utřídily jsme si nápady, ujasnily cíle, sestavily postup, jak nápady zrealizujeme. Nechtěly jsme budovat firmu tzv. “na vodě“, tedy zcela abstraktní. Naším cílem bylo vymyslet takový druh podnikání, aby žáci měli možnost vyzkoušet na vlastní kůži, jak vznikne produkt podnikání, kolik času, materiálu a energie stojí jeho výroba, jak vzhledem k těmto aspektům vypočítat cenu produktu a najít odbyt. Bylo nutné zpracovat SWOT analýzu, která je potřebná pro ujasnění si silných a slabých stránek, možností, hrozeb, očekávání. Nechtěly jsme, aby podnikání vznikalo pouze „v hlavě, na papíře a v počítači“. Pojaly jsme tedy náš SM jako firmu sice fiktivní, ale s konkrétními, osobitými výrobky. Po zvážení všech možností i rizik jsme uvažovaly o založení manufaktury, která bude vyrábět a prodávat své osobité výrobky z čistě přírodních materiálů – keramické hlíny, pedigu a ovčí vlny. Nebylo vůbec obtížné „sehnat zaměstnance“ do nové manufaktury. V rámci hodin výchovy k občanství a výtvarné výchovy byl žákům 2. stupně rámcově nastíněn projekt Učíme se
31
podnikat. V průběhu jednoho týdne se začali hlásit zájemci. Jednalo se o aktivní žáky, kteří se účastní školních akcí, bývají dobrými organizátory. Bylo také nutné, aby měli chuť tvořit. Věděli jsme, že v dílně, kde všechny výrobky „naší manufaktury“ vzniknou, strávíme v následujícím půlroce opravdu hodně času. Se zájemci jsme si dali schůzku, abychom si popovídali o tom, jak by měl náš studentský minipodnik fungovat, na kterých pilířích bude stát, jaké principy bychom všichni měli ctít. Byli jsme schopni názorově se sladit, což pokládáme za velmi důležité. Jednomyslně bylo dohodnuto, že naše výrobky budou ryze přírodní, budou vytvářeny starými rukodělnými postupy. Chtěli jsme zachovat řemeslnou tradici, bohatství národa. I proto mezi našimi výrobky nenajdou zákazníci třeba oblíbené výrobky z pet lahví, fimo hmoty aj. Velkým překvapením pro nás bylo, že mezi zájemci o práci v SM byl i chlapec s opravdu velkou poruchou zraku, který je v péči SPC Jihlava. Jedná se o chlapce, který nikdy rád netvořil. Do práce v SM byl však zapálený a začal se zabývat výtvarnou činností. Naše manufaktura se tak stala také firmou, která je schopna zaměstnávat handicapované lidi. Tento chlapec se zcela plynule začlenil mezi ostatní žáky a při práci s nimi „držel krok“. To bylo opravdu velké a milé překvapení. Tuto formu SM jsme si mohli dovolit díky zázemí, které ZŠ a MŠ Wolkerova v Havlíčkově Brodě nabízí. V prostorách školy je vybudována výtvarná a keramická dílna, kterou měl SM plně k dispozici. Nájemné stanovil ředitel školy. Vycházeli jsme z toho, že kapitál potřebný k nákupu vybavení a zařízení dílny má ředitel SM naspořený, proto nebylo potřeba uvažovat o jakékoli formě půjčky. I když se naše provozovna nenachází na příliš frekventovaném místě, nebylo to pro nás nic svazujícího, neboť zboží jsme chtěli nabízet především na řemeslných trzích a prostřednictvím letáků a rozeslaných katalogů. Proto nepotřebujeme žádnou výlohu, i když po besedě s paní podnikatelkou víme, že ta také tzv. prodává. SM vznikl ve škole, měli jsme tedy začít „podnikat“ v ryze nepodnikatelském prostředí, jakým škola zdánlivě je. Slovo zdánlivě používám záměrně. Vztah učitele a žáka je vlastně také jakýmsi podnikatelským vztahem. I učitel, jako ten, kdo v tradiční škole řídí činnost, chce od žáka efektivní práci. Uvědomili jsme si, že právě my, učitelé, jejichž úkolem bylo namotivovat žáky k práci v projektu SM, pro ně musíme být vzorem, autoritou, musí mezi námi panovat vzájemná úcta. Učitelé se musí chovat kompetentně, zaujatě, jednat v podnikatelském duchu, aby tento postoj převzali žáci a učitelé se tak mohli stát pouze rádci a pomocníky. Jsem přesvědčena, že to se nám povedlo. Již při prvních schůzkách bylo zřejmé, kteří členové SM budou ti, kteří nejspíš obsadí vedoucí pozice řízení SM, a kteří budou naopak tvůrčí a rádi vytvoří výtvarné práce a pořídí fotodokumentaci. Člověk, který rád tvoří a kreativitu má takříkajíc pod kůží, většinou vytváří originální práce a svým výtvorům jakoby dával něco víc než jen tvar, vnější podobu. Zájemci o práci na vedoucích pozicích měli za úkol připravit si jednoduchý životopis s důrazem na své silné stránky, které by zúročili při vedení firmy. Mělo být zřejmé, co mohou firmě nabídnout. Proběhlo výběrové zřízení. Výběrová komise tak obsadila post ředitele, obchodního manažera, grafika, mistra dílny. První kroky členů SM vedly na Živnostenský úřad v Havlíčkově Brodě, kde se dozvěděli všechny důležité informace ohledně založení živnosti. Na základě již připraveného předmětu podnikání jim vedoucí živnostenského úřadu pomohla vyplnit registrační formulář pro fyzické osoby, včetně seznamů oborů činností náležejících do činnosti volné.
32
Manufaktura se tak stala každý týden místem setkávání, komunikace, spolupráce. V manufaktuře se sešli žáci z různých tříd. Aby došlo ke sblížení „zaměstnanců a vedení manufaktury, uspořádali jsme pro ně třídenní výjezdní setkání v EKO centru, spojené se školením na zpracování ovčí vlny. Také jsme chtěli, aby žáci tak trochu „nasákli“ přírodou. Po návratu mohla nová firma začít pracovat. Všichni zaměstnanci se sešli s vedením firmy a dohodli se na plnění podnikatelského záměru. Zaměstnanci dostali úkol, vedení firmy zajistilo potřebné pomůcky, materiál. Byl naplánován harmonogram schůzek. Žáci se začali pravidelně scházet každý pátek odpoledne. Termín byl zvolen tak, aby se mohli sejít opravdu všichni a činnost SM tak nebyla narušena odpolední výukou apod. Byl vždy zvolen druh činnosti – např. výroba keramického krmítka. Žáci zjistili, jak dlouho jim trvá práce, kolik spotřebovali materiálu, kolik stojí samotný výpal výrobku. V průběhu činnosti byla pořizována fotodokumentace jak průběhu práce, tak samotných výrobků, určených pro prezentaci v katalogu či na letáku. Zaměstnanci SM se dohodli se svým vedením také na podobě vizitek. Aby dodrželi styl manufaktury, rozhodli se nejprve vyrobit vlastní ruční bylinný papír, ze kterého budou poté vyráběny vizitky či další reklamní předměty (např. obálky se semínky bylinek jako bonus při prodeji keramických květináčků apod.). A jak funguje naše firma prakticky?
Máme stanovený harmonogram schůzek (zaměstnanci manufaktury se scházejí každý pátek odpoledne na 2 hodiny), dohodnou se na sortimentu zboží, které vyrábějí, postupně zboží dokončují (glazují, doplétají, kompletují šperky …), zhotovené výrobky grafik fotografuje, vkládá do katalogu, probíhají diskuse s vedením firmy, jak firmu prezentovat, jak stanovit cenu výrobku, které výrobky nabídnout jako dárky, na které dát akční slevy, tedy vše, co je potřeba znát, aby žák získal základy finanční gramotnosti týkající se podnikání.
SM se začal pěkně rozjíždět, bylo třeba přemýšlet o tvorbě ceny na základě dostupných údajů. Žáci navštívili řemeslné trhy, aby zjistili, v jaké cenové relaci se pohybují výrobky srovnatelné s těmi našimi. Zmapovali i všechny obchody v našem městě, aby zjistili, kde se prodávají výrobky podobné těm z naší manufaktury. Prošli si i webové stránky internetových obchodů s podobným předmětem podnikání, zajímali se o ceny výrobků. Všechny podklady si zapisovali. Na základě průzkumu trhu a po analýze konkurence bylo zřejmé, že priorita našich výrobků spočívá v naší jedinečnosti a originalitě, kterou jsme promítli i do odpovídajících cen výrobků. Dalším krokem byla návštěva živnostníka. Měli jsme možnost navštívit místního podnikatele. Tuto možnost jsme však odmítli a domluvili jsme si schůzku s malým živnostníkem, který prodává sortiment podobný tomu našemu. I když se jednalo o malý obchůdek, přínos této návštěvy předčil naše očekávání. Setkali jsme se s paní Horákovou, která je majitelkou malého krámku s květinami a dekorativním zbožím. Vyprávěla žákům o svých začátcích, o motivaci dělat v životě práci, která ji baví, naplňuje. Celým jejím obchůdkem i vyprávěním se linula velmi příjemná atmosféra a bylo naprosto zřejmé, proč má stále větší klientelu, proč její krámek nezapadl, ale naopak stále kvete. Dělá svoji práci s velkou láskou. Hýčká si jak svůj obchůdek, tak své zákazníky. Dělá mnoho akcí, které s její podnikatelskou činností souvisejí (kurzy výroby vánočních či jiných dekorací aj). Sama říká, že pokud děláte tuto 33
činnost, musí mít vaše výrobky „duši“. Techniku výroby se naučí téměř každý, ale jen málokdo má právě ten dar vtisknout výrobku něco navíc, právě to, co je osobité, co ho odlišuje od ostatních. Ale jak sama říká: „To je dar, dar od pánaboha“. Její filozofie nás okouzlila a ztotožňujeme se s ní. Je zřejmé, že její živnost je založena na obyčejném lidském přístupu. Návštěva živnostníka nás nadchla, dokonce věřím, že některé žáky i inspirovala a dala jim odvahu do podnikání. Bylo milé slyšet, že i bez nevkusných, kýčovitých a podbízejících se výrobků se dá vést krásná, „řemeslně čistá“ živnost, která si svého náročnějšího zákazníka najde. A co napsat závěrem? Studentský minipodnik byl výbornou zkušeností nejenom pro žáky, ale i pro učitele. Získali celou řadu nových dovedností, které bezesporu využijí v praktickém životě. Velké plus vidíme v tom, jak už jsme uvedli výše, že se jednalo o výrobu a obchodování s reálnými předměty, což žákům názorněji ukázalo propojení těchto dvou oblastí. Nutným předpokladem určitě bylo i to, že se na škole našli jak vyučující, tak žáci, kteří se pro myšlenku vzniku SM nadchli a byli ochotni ji zrealizovat. Přesto se domníváme, že do ŠVP bychom projekt Učíme se podnikat, studentský minipodnik, nezařazovali, a to právě proto, že ne vždy se ve škole najdou zapálení učitelé a žáci. SM se nám dělal moc dobře, protože jsme ho, jak jsem uvedla, nedělali pouze virtuálně. Jsem přesvědčena, že základem byl velmi jednoduchý (a pro nás hmatatelný) výběr podnikatelského záměru. Nesnažili jsme se ani překvapit, ani šokovat. Říkali jsme si, že když firma, tak opravdová práce. Úplná hra na „jako“ by nás určitě nebavila. Žáci přišli do manufaktury jako do opravdového zaměstnání, které vykonávají rádi. To je asi základ našeho úspěchu – „tradiční česká firma, založená na poctivé práci šikovných lidí.“ Žáci mě znají jako člověka, který učí řemesla, zdobí školu, svým způsobem tedy věděli, jak asi bude vypadat spolupráce, kam náš SM povedeme. Jak jsem uvedla, s kolegyní organizujeme školní akce, žáci nás tak jistě vnímají a vědí, že když budou pracovat s námi, bude mít naše práce cíl. Vždyť víte, že „zapaluje pouze ten, kdo hoří“. Tedy shrnuto: Nejdůležitějším článkem je: 1. nadšený učitel, 2. dobře zvolený podnikatelský záměr (reálný), 3. zapojení žáků, kteří projeví opravdový zájem. Přílohy:
otázky dotazníkového šetření, 2 fotografie práce minipodniku.
34
Studentský minipodnik: Nebeská brána Autor: Jiří Němeček Název a adresa školy: Základní škola Havlíčkův Brod, Konečná 1884 Klíčová slova: odpovědnost, sebekázeň, svoboda, „zaměstnanecké myšlení“, firma, výzvy a překážky Anotace: Text popisuje důvody zavedení studentského minipodniku na naší škole. Stručně se zabývá našimi představami o jeho fungování a ideologickém podkladu, na kterém jsme naše představy stavěli. Větší část textu je věnována rozboru činnosti minipodniku, překážkám, před které byl postaven, a shrnuje pro nás zajímavé postřehy. Závěr textu se pak podrobněji zabývá výčtem přínosných stránek projektu a částí projektu, které nám osobně připadali nepřínosné. K těmto bodům je připojen i náš pozměňovací návrh. K zavedení projektu studentského minipodniku nás vedlo několik zásadních důvodů. Primárním motivem bylo přiblížit možnost samostatně výdělečné činnosti nebo vedení firmy jako jednu z možností životní cesty. Samostatně výdělečnou činnost jsme vnímali jako příležitost pracovat a uplatnit se v oboru, který je osobně blízký zájmům jednotlivce. Z práce by se tedy stala v lepším případě zároveň zábava, v horším případě možnost, jak odejít z domu bez pocitu znechucení z vidiny „zabití“ osmi nebo více hodin v zaměstnání, do kterého nás dotlačily životní okolnosti. Skrytým motivem byla příležitost našim žákům přiblížit principy fungování občanské demokracie a tržní ekonomiky. Vycházeli jsme z historických podkladů a teorie klasického republikanismu, kde se na občana pohlíželo jako na člověka schopného postarat se o sebe i svou rodinu bez zásahů a pomoci státu. Tyto ekonomické zásady se samozřejmě projevily i v politickém životě občana, jehož primárním úkolem bylo kontrolovat činnost vlády a podniknout protiopatření v případě, kdy se vláda chovala korupčně nebo nedemokraticky. Tato občanská odpovědnost v naší společnosti bolestně chybí, a proto jsme předpokládali, že semínko odpovědnosti, pracovitosti a schopnosti „vidět dál než na vlastní dvorek“ zaseté při činnosti studentského minipodniku, by mohlo později vyrůst v rostlinu bdělého občana, spoléhajícího se na vlastní úsudek a odborné informace. Výběr učitelů neprobíhal podle aprobace, ale spíše podle osobních preferencí a zkušeností. Nejdůležitějším faktorem pro nás byl fakt, že oba lektoři jsou sami živnostníci a osobně si prošli těžkým začátkem každého podnikatele. Nepřišlo nám vhodné, aby žáky učil o podnikání člověk, který nezažil ve svém profesním životě nic jiného než zaměstnaneckou pozici, obzvláště pak zaměstnanec státního sektoru s pracovním výkonem nepodmíněným tabulkovým platem. Takový člověk, ať už jsou jeho profesní a osobní kvality jakékoliv, nikdy sám nemusel řešit obvyklé problémy živnostníků a podnikatelů jako například fakt, že příští měsíc nebude poskytovat svoji službu, protože prostě není komu ji poskytnout. Nemohu dostatečně zdůraznit, jak nám osobní zkušenost se světem podnikání usnadnila práci při organizaci činností a vedení žáků v projektu. Podstatným faktorem ke zvážení, zvláště na základních školách, je osobnost učitele, jeho oblíbenost mezi žáky a schopnost vést. V prvotních fázích projektu, kdy šlo především o papírování, se jednalo o rozhodující faktor, který určoval přežití projektu jako takového. Založení minipodniku probíhalo v několika etapách. První byl výběr žáků. Pro nás nebyl klíčový věk ani zájmové zaměření žáků, ale osobní vlastnosti. Účast v minipodniku jsme
35
nabízeli pouze žákům, které jsme považovali za „podnikatelský materiál“, tedy žákům, kteří v minulosti projevili smysl pro odpovědnost, pracovitost a nadšení pro jakoukoliv zájmovou činnost anebo tvořivé myšlení. Z vlastní zkušenosti známe bezpočet podnikatelů, kteří se pustili do boje bez uvedených vlastností, a převážnou většinu z nich potkal brzký a více či méně bolestivý krach. Zvažovali jsme možnost záměrně zapojit alespoň jednoho žáka považovaného za necílevědomého lajdáka, o kterém jsme předpokládali, že minipodnik opustí. Tím by vznikla zajímavá příležitost demonstrovat ostatním účastníkům, jak to chodí v reálném podnikání a prostý fakt, že podnikání opravdu není pro každého. Jelikož naším cílem bylo vytvořit fungující tým a podnik, od tohoto nápadu jsme nakonec upustili, nicméně pokud se rozhodneme pokračovat v podniku i nadále, nebo rozjet nový, určitě tento plán zrealizujeme. Na první setkání se tedy dostavil sedmičlenný tým, složený ze tří dívek a jednoho chlapce z devátého ročníku, dvou chlapců ročníku osmého a jedné dívky šestého ročníku. Cílem této schůzky bylo především začít budovat týmového ducha. Největším demotivujícím faktorem pro žáky byla bezpochyby potřeba prokousat se nepřeberným množstvím papírů ze živnostenského úřadu, hygieny, veterinární správy a s nimi souvisejícími nařízeními vlády a Evropské unie. Pro základní školu považujeme za zcela zbytečné zavalovat žáky takovými administrativními úkony. Pro potřeby minipodniků základních škol by zcela postačila jedna schůzka s lektory, kteří by jim danou problematiku vysvětlili a v závěru by si nechal minipodnik vystavit fiktivní živnostenský list nebo zakládající listinu firmy, aby jejich minipodnik dostal symbolickou právní formu. Myslíme si, že základem podnikání není znalost všech administrativních postupů a úkonů, ale v jádru úspěchu leží schopnost vystoupit ze zaběhnutého modelu myšlení, schopnost vytýčit si cíl a naplánovat dílčí kroky k jeho dosažení. Pokud budu mít nápad a plán, jak ho dosáhnout, není problém zaplatit někomu, kdo mi řekne, na jaký úřad a s jakým dokumentem se mám dostavit. Nejzábavnější a nejvíc motivující částí bylo pro žáky vytváření konkrétních služeb, jejich realizace a vytváření tváře minipodniku v podobě loga, vizitek a zejména jejich grafické provedení. Při této části projektu se nejvíce projevila schopnost komunikovat a řídit práci ostatních lidí. Pro nás jako lektory bylo velice zajímavé pozorovat, jak se tvoří vazby a hierarchie ve skupině a jak funguje její dynamika. Žákům kromě zábavy tato situace přinesla možná úplně první uvědomění si, jaká pozice v profesním životě jim sedí a která nikoliv. Zpočátku se většina tlačila do pozic, kde se o něčem rozhodovalo, ale mnozí velice rychle zjistili, že jim tato pozice nevyhovuje a ztrácí se v ní, a poté výborně fungovali na postech, kde dostávali jasné zadání úkolů, které mohli zpracovat dle svých možností a představ. Výběr místního podnikatele a schůzka s ním probíhala v duchu nastíněném v úvodu. Chtěli jsme se vyhnout zaměření se na nudné detaily, jako výběr provozovny, fakturace atd., ale zaměřit se na podnikatele jako na člověka, jeho osobní předpoklady a osobní růst v podnikání. Chtěli jsme žákům přiblížit podnikání jako životní cestu a zkušenost, ne pouze jako alternativu k zaměstnaneckému poměru. Proto jsme si vybrali podnikatele, který zaměstnán nikdy nebyl a od dosažení plnoletosti zkoušel žít na vlastní pěst. Zažil krach prvních dvou projektů, než se mu podařilo vybudovat podnik místního významu, s poměrně velkými příjmy a deseti stálými zaměstnanci. Firmu po několika letech prodal a byl postaven před nový začátek. Žákům vyprávěl svůj zajímavý příběh a rozebral s nimi pojmy jako odpovědnost a svoboda, které považoval za ústřední témata podnikání. Vylíčil nástrahy, které podnikání před člověka staví, jako například přílišné lpění na svém „dítěti“, neochota a strach delegovat 36
odpovědnost za dílčí činnost podniku a s tím související časová vytíženost. Samostatnou část besedy tvořila diskuze o zaměstnancích a jak zvládnout kolektiv tak, aby se problémům předcházelo. Na cestě budování studentského minipodniku jsme mohli využít znalostí mentora ze střední školy, kde již s podobným projektem mají zkušenost. Na osobě mentora si nejvíce ceníme toho, že nám poskytl cenné rady a podněty, ale zároveň nám nebyla vnucována cizí myšlenka, a tak jsme měli volné pole působnosti. Závěrem lze naše poznatky shrnout do několika bodů. Hlavním nedostatkem projektu je podle nás přemíra papírování, která je pro žáky základní školy zbytečně obtížná a demotivující k další práci. Projekt by měl být více zaměřen na kreativní aspekty podnikání a pracovní postupy, které jsou v kontrastu se zaměstnaneckými úkoly a myšlením, ke kterému jsou žáci vedeni v celém procesu státního vzdělávání (vztah učitel – žák je velmi podobný vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec). Ačkoliv chápeme, že by se do projektu tato stránka obtížně zařazovala, uvítali bychom, kdyby žáci byli více vedeni k občanské odpovědnosti vůči komunitě, ve které své podnikání provozují, a aby byli vedeni k poznání, že podnikání není pouze mechanismus k vydělání peněz, ale i odpovědnosti, kterou s sebou peníze přinášejí. Celkově hodnotíme práci na minipodniku jako přínosnou. Žáci byli vedeni k samostatné práci a nutnosti převzít iniciativu, což se po počátečních obtížích nakonec podařilo. Sami vymysleli originální nápad, který jim pomohl lépe pochopit mechanismy podnikání. Bylo by zajímavé sledovat další vývoj podniku, a jak by se žáci dokázali adaptovat na změny v něm – např. odchod současných deváťáků ze školy.
37
Studentský minipodnik: Ondřej Habr - cestovní agentura Esperanza Autor: Mgr. Jiří Šaufl Název a adresa školy: Základní škola a mateřská škola Jihlava, Nad Plovárnou 5, 586 01 Jihlava Klíčová slova: studentský minipodnik, výběr žáků, rozdělení funkcí, setkání s podnikatelem Anotace: Založení a práce ve studentském minipodniku Esperanza na Základní škole Nad Plovárnou v Jihlavě, výběr žáků a rozdělení funkcí v podniku, popis činnosti podniku v průběhu roku, závěrečné zhodnocení osvědčených a neosvědčených metod. Základní informace, podmínky pro vznik SM na naší škole Základní škola Nad Plovárnou 5 v Jihlavě má přibližně 400 žáků. Studentský minipodnik jsme chápali jako příležitost seznámit žáky s něčím novým, co se odlišuje od klasické výuky. Chtěli jsme také žákům nabídnout i jiný pohled na podnikání a zaměstnání. Na naší škole probíhá pravidelná výuka v předmětu svět práce pro všechny žáky na druhém stupni. Studentský minipodnik se stal nadstavbou tohoto předmětu. Jako termín pro setkávání byl vybrán čtvrtek. A to vždy ráno od 7.00 hodin a pak ještě ten samý den ve 13.30 hodin. Žáci tak měli možnost si během dne vždy vše promyslet, ráno zkontrolovat emailovou poštu a případně rozeslat nabídky a odpoledne reagovat na poptávku. Místo setkávání bylo ve školní počítačové učebně. Každý tak mohl pracovat na svém PC – k dispozici měl kompletní sadu kancelářských programů. K využití byl i jeden přenosný počítač, barevná tiskárna, základní kancelářské potřeby a šanony na archivaci dokumentů. Žáci si tak mohli vytvořit dokonalou iluzi kanceláře a seznámit se se základními principy jejího fungování. Mimo povinnou třídní knihu si žáci sami evidovali docházku, kontrolovali plnění jednotlivých úkolů, tiskli si dokumenty, rozdělovali práci a zadávali i úkoly, na kterých pracovali při domácí přípravě. Aprobací vyučujících ve studentském minipodniku byla výpočetní technika - technická výchova a anglický jazyk - tělesná výchova. Vyučující po celou dobu aktivně spolupracovali s mentory ze střední školy. Získávali od nich materiály potřebné k fungování SM. Konzultovali jednotlivé kroky a čerpali ze zkušeností, které bezpochyby za léta fungování SM na středních školách mentoři mají. Bez informací od nich bychom obtížněji postupovali při směřování našeho SM. Po celou dobu jsme se snažili do vlastního chodu SM zasahovat pouze minimálně. Žákům jsme hlavně předkládali materiály a pomáhali jim s jejich pochopením. Výběr žáků do studentského podniku Výběr žáků do SM je klíčová aktivita, která rozhoduje o celém směřování projektu. Na naší základní škole se osvědčilo dvoukolové výběrové řízení, kterému předcházela informační schůzka. Na této schůzce byli postupně žáci jednotlivých tříd seznamováni se záměrem SM, jeho fungováním a prací, která po nich bude vyžadována v případě, že o SM projeví zájem. Tedy všichni dopředu věděli, ještě před podáním žádosti o činnost v SM, kolik hodin jim aktivita zabere týdně přímo na schůzkách SM, ale byli informováni i o nutnosti domácích příprav. Informační schůzky byly hlavně pro žáky 7. - 9. ročníku. 38
Ukázalo se, že největší zájem projevují žáci 8. a 9. tříd. Ze sedmých tříd nakonec neprojevil zájem nikdo. Žáci zároveň byli informováni o požadavku vytvořit pro první kolo přijímacího řízení životopis. To nebyl problém, protože se způsobem psaní životopisu byli seznámeni již v hodinách českého jazyka a také ICT. Na rozhodnutí, zda se účastní projektu SM, měli žáci cca týden. Potvrzením zájmu bylo připravit si životopis a předložit ho. Jedinou podmínkou tak pro postup do druhého kola bylo odevzdání životopisu. V druhém kole probíhal pohovor o jejich cílech v SM a zároveň si každý mohl rozmyslet, na jaké pozici by chtěl v budoucím podniku pracovat. Zatím nebylo jasné, v čem se bude podnikat, takže každý žák pouze obecně sděloval svojí představu o pozici v podniku. Od tohoto okamžiku byla snaha, aby žáci již aktivně začali pracovat a plně se podíleli na dalším rozvoji svého SM. Vyučující od této chvíle zasahovali pouze minimálně. Založení SM a práce v něm Po výběru žáků proběhla první schůzka. Zde se projednávalo zaměření SM. Na výběr bylo několik variant, v čem podnikat: prodej výrobků (auta, káva, kancelářské potřeby, spotřební elektronika), poskytování služeb (kosmetika, kadeřnictví, opravy automobilů). Nakonec po hlasování bylo rozhodnuto, že SM se bude dále profilovat jako cestovní kancelář. Žáci zatím nebyli rozděleni do pozic. Proběhlo společně hledání vhodného názvu pro cestovní kancelář, dále si každý měl připravit svou variantu firemních barev a loga. Po prohlédnutí a zhodnocení jednotlivých návrhů byl v hlasování vybrán název “Esperanza” a logo firmy. Na pozici ředitele podniku byli celkem tři zájemci. Každý si připravil krátký proslov na téma: „Proč mě vybrat za ředitele.“ Po proslovu zodpověděl dotazy od ostatních žáků a učitelů. Na základě odpovědí se ostatní rozhodli a v tajné volbě zvolili ředitele. Učitel měl právo rozhodujícího hlasu v případě nerozhodného výsledku. Tato situace nenastala, protože ředitel byl zvolen jednohlasně. Ihned poté si nový ředitel promyslel a připravil personální organizační strukturu potřebnou pro fungování cestovní kanceláře. Ostatní žáci si zatím modifikovali svůj životopis, který vytvořili pro potřeby prvního kola přijímacího řízení, na konkrétní pozice. V SM byly tedy vytvořeny a obsazeny tyto klíčové pozice:
ředitel, finanční ředitel, obchodní ředitel, delegáti, prodejci zájezdů.
Poté následovala zkouška přijímacího pohovoru, která simulovala skutečný pracovní pohovor. Ředitel SM si postupně zval jednotlivé budoucí pracovníky, vedl pohovor, ptal se na konkrétní body ze životopisu, část pohovoru vedl v němčině a angličtině. Celý pohovor si zapisoval. Na závěr každého seznámil s výsledky. Aby práce v SM co nejvíce připomínala fungování skutečné firmy, tak byli žáci seznámeni se seznamem živností, obeznámeni s problematikou místa podnikání, provozovnou, odpovědným zástupcem. Problematika platby zdravotního a sociálního pojištění byla zmíněna pouze pro představu nákladů na zaměstnance. Šlo o to, aby každý měl alespoň hrubou
39
představu o zátěži na podnikatele. Vše bylo prezentováno vyučujícími zjednodušeně s ohledem na věk žáků (13 až 15 let). Po seznámení s obsahovou náplní jednotlivých živností si již žáci převážně sami vybrali živnosti potřebné k fungování cestovní kanceláře. Vyplnili Jednotný registrační formulář a určili odpovědnou osobu za provozovnu. Žáci začali dle šablon vytvářet interní i prezentační firemní materiály. Zde se již naplno využily jednotlivé pozice. Proběhla příprava propagačních materiálů: vizitky, firemní logo, obal katalogu zájezdů atd. Z interních materiálů se tvořily především pracovní smlouvy. Všechny materiály se žáci učili archivovat přehledně v elektronické, ale i listinné podobě. Vyučující pouze prováděl návrhy, žáci pak sami rozhodovali o uspořádání materiálu, jejich grafické podobě a učili se vzájemně spolupracovat. Nejvíce žáky samozřejmě bavila příprava katalogu cestovní kanceláře. Žáci si nejdříve rozmysleli, na jaké destinace se zaměří, prostudovali konkurenční nabídky a snažili se vytvořit svůj vlastní katalog. Každý měl na starost určitou část. Jednalo se především o grafický vzhled, obsahovou část nabídky, kalkulaci ceny atd. Delegáti vyhledávali zajímavosti o určitých místech. Zpočátku práce na katalogu lehce vázla, ale poté, co si žáci jasně rozdělili role a ředitel SM pracoval pouze na koordinaci činností a dokázal delegovat svou práci i na ostatní, začala probíhat příprava hladce. Žáci si tedy alespoň vyzkoušeli, že u takto obsáhlého projektu není již možné, aby “všichni dělali všechno”. Závěrečné hodnocení Jako velmi přínosné se ukázaly návštěvy na mentorské střední škole. Získali jsme tak cenné rady od vyučujících, kteří již pracují ve fiktivních firmách (studentských minipodnicích) mnoho let. Žáci si také mohli prohlédnout výuku ve fiktivních firmách na SŠ a seznámit se s fungováním jiných podniků. Ne vše ale lze využít i na základních školách. Velmi kladně žáky bylo také hodnoceno setkání s podnikatelem. I když podnikatel pracoval ve zcela jiné oblasti, než je cestovní kancelář, nebyl pro něj žádný problém vysvětlit žákům základní principy fungování vlastní firmy, kontakt se zákazníky a dodavateli, propagaci firmy, budování dobrého jména atd. Veletrh SM se ukázal jako velice motivační záležitost. Žáci se těšili na setkání s ostatními SM. Bez tohoto veletrhu by se dala jen velmi obtížně porovnat práce s ostatními. Každý tak dostal příležitost prezentovat výsledky své práce. Účetnictví je pro žáky 8. - 9. tříd poměrně obtížné na zvládnutí, takže jsme se omezili pouze na přípravu a vyplnění faktur a pochopení základních principů účetnictví, velmi zjednodušeně jsme probrali problematiku výplat a povinných odvodů, aby měli alespoň rámcovou představu o nákladech na jedno pracovní místo. Z našeho pohledu nejsou na základní školu příliš vhodné materiály týkající se účetnictví. S ostatními materiály, jako je Jednotný registrační formulář, seznam živností a jejich náplně, životopis, pracovní smlouvy, nabídkový katalog, vizitky a propagační materiály, žáci žádné výraznější problémy neměli.
40
Přílohy:
fotografie ze založení podniku Esperanza, ukázka nabídky zájezdu.
41
Studentský minipodnik: Perníky pana Sladkého Autor: Mgr. Eva Černochová Název a adresa školy: Základní škola, Porubská 832, příspěvková organizace, 708 00 Ostrava-Poruba Klíčová slova: založení SM, pracovní listy, týmová práce, vlastní tvorba Anotace: Práce je zaměřena na založení fiktivní firmy na ZŠ. Jsou zde popsána úskalí spojená s náročnou teorií, ale i úsilí, odhodlanost, tvořivost a týmová práce žáků. Zároveň jsou zde nastíněny postupy, jakým bylo dosaženo cíle – účast na veletrhu v Jihlavě. Naše základní škola Porubská 832 sídlící v Ostravě-Porubě se již od 70. let minulého století zaměřuje na výchovu dětí, pro které je sportování a pohyb přirozenou součástí života. Sportem, který jsme si na naší škole zvolili, je atletika. Slogan v rámci nově vytvořeného školního vzdělávacího programu "Škola plná života a sportu" plně vystihuje záměr školy, aby se tělesná kultura stala přirozenou náplní všedního dne našich žáků. Klademe velký důraz na sportování a pohybové aktivity v rámci tělesné i mimoškolní výchovy. Všichni žáci absolvují v rámci výuky 3 - 4 hodiny tělesné výchovy týdně, prvňáčci mají 3 hodiny týdně. V každém ročníku máme jednu sportovní třídu pro talentované žáky zaměřenou na atletiku, do které ovšem mohou být zařazeni i žáci, kteří se aktivně věnují jinému sportu mimo školu. V ostatních třídách probíhá zvýšená všestranná výuka TV. Na výchově talentovaných atletů dlouhodobě spolupracujeme s porubským atletickým oddílem Atletika Poruba. Studentský minipodnik – ano či ne? Vzhledem k mé funkci výchovné poradkyně a zároveň výuce volby povolání v devátém ročníku jsem byla oslovena paní ředitelkou s nabídkou zapojit se do tohoto projektu. Absolvovala jsem úvodní setkání s mentory a na základě získaných informací jsem se i přes počáteční obavy z výsledku práce rozhodla podílet na vytvoření studentského minipodniku. Doposud jsem s takovým projektem neměla vůbec žádné zkušenosti, ale usoudila jsem, že žáky by jednoduchý nástin podnikání spojený i s vlastní tvorbou mohl zajímat. Bylo jasné, že pro mne nastává období složitější práce ve formě studia materiálů a to nejen z důvodu, že má aprobace je zeměpis – tělesná výchova, ale i proto, že v oblasti ekonomiky se moc neorientuji. Zvítězila však zvědavost poznat blíže problematiku podnikání i to, jak se s tím „poperou“ žáci. Osobně mi velmi pomohly schůzky s mentorkami z Gymnázia a Obchodní akademie Orlová s Ing. Palovou a Ing. Jiříčkovou, které nás vedly zkušeně, prakticky a ochotně. Velkým přínosem byly pro mne i samotné žáky také pracovní listy sestavované právě výše uvedenými mentorkami. Tyto listy nás stručně, ale za to velmi přehledně provedly základy podnikání, žáci si tak postupně při jejich vypracování uvědomovali záludnosti, ale i obrovské množství práce, které musí podnikatel vynaložit, než firma začne fungovat.
42
Založení studentského minipodniku Mé první úvahy směřovaly k otázce, zda vůbec budou žáci ochotni vstoupit do tohoto podnikání a jak staré děti si mám vybrat. Na setkáních s mentory nám byl doporučen 8. ročník, jednak z důvodu pochopení základů podnikání, a také proto, že žáci devátých tříd po ukončení přijímacího řízení již nejeví o tuto aktivitu zájem. Vzhledem k tomu, že učím ve všech ročnících druhého stupně, měla jsem možnost porovnat především aktivitu, ochotu a zájem žáků. Bohužel právě 8. ročník byl tak trošku problém, neboť jedna ze tříd je sportovní (žáci mívají často závody, jezdí na soustředění, a tak by neměli dostatek volného času), ve zbývajících dvou třídách jsou málo aktivní, mají rádi své pohodlí. Z tohoto důvodu jsem trochu zariskovala a oslovila děti z ročníku sedmého, přesněji řečeno třídu, kde zároveň funguji jako třídní učitelka. Výhod je tu hned několik. Velmi dobře je znám, rádi pomáhají při odpoledních akcích školy, mají dobré nápady. Žáky jsem tedy oslovila a seznámila je s činností, která je od prosince do června čeká. Hned jsem je upozornila, že tato aktivita je dlouhodobá, časově náročnější a že by nebylo správné s ohledem na ostatní spolužáky po nějaké době s činností skončit. Rovněž jsem dětem nastínila, že kromě zábavy v podobě vytváření loga, prezentace, sloganu, vizitek apod., se musí „prokousat“ náročnou teorií. Narazila jsem i na dotaz, zda se mohou zapojit i žáci s horším prospěchem. Vysvětlila jsem dětem, že nezáleží, jaké mají známky (jednalo se o průměrný prospěch), že ocením opravdový zájem, spolupráci s týmem, kreativitu. A protože byl zájem nad očekávání velký, byla jsem nucena udělat selekci – budoucí podnikatelé měli donést v co nejkratším termínu návrh oblasti podnikání. Těch se mi sešlo celkem 10 a musím podotknout, že některé z nich byly velmi nápadité. A protože maximální počet žáků pro založení studentského minipodniku odpovídal přesně počtu mých zájemců, měli jsme tak vytvořenu skupinu, u které jsem věřila, že bude pracovat s chutí a nadšením, což se mi později také potvrdilo. Dalším krokem bylo najít vhodnou dobu, kdy se budeme s žáky scházet. Dle pokynů jsme měli vyčleněno nejméně 6 hodin měsíčně, což se mi hned od počátku vzhledem k množství úkolů zdálo celkem málo. Největším oříškem bylo skloubit mou pracovní dobu s rozvrhem žáků, aby nemuseli na mne dlouho čekat. To se nakonec podařilo. Velkou výhodou bylo, že odpoledne je většina učeben volných, včetně dvou učeben ICT, a tak nebyl problém se setkávat dle potřeby ve třídě nebo pracovat na počítačích. Průběh činnosti studentského minipodniku Jak jsem již uvedla, velkým pomocníkem pro práci s dětmi byly pracovní listy, vytvořené již výše uvedenými mentorkami. Bez této pomoci by bylo konkrétně pro mne velmi složité orientovat se v celé problematice fiktivní firmy. Nejsem ekonom, a proto kvituji seznámení se s těmito úkoly ještě před začátkem činnosti studentského minipodniku na setkání všech zúčastněných škol v projektu. Zde jsme měli možnost vyjádřit se k vytvořeným pracovním listům - zda nejsou pro věk žáků příliš složité, jestli jsou obsahově pro naši práci dostačující, nebo jestli je třeba některé informace doplnit. Samozřejmě nejdříve jsem se musela s touto problematikou seznámit osobně, abych byla schopna žákům vše dobře vysvětlit. Pomohly mi také odkazy na webové stránky, které nám byly doporučeny.
43
Naše první schůzka s žáky byla hodně o vysvětlování, co nás během 6 měsíců čeká. Znovu jsme probrali jejich účast na projektu, kde bude nutností spolupráce bez vzájemného dohadování, vyslechnutí názorů druhých, tvořivost a kde důležitou roli také bude hrát vzájemný respekt a ochota pomoci. Velkým lákadlem a značným motivačním aspektem byla účast na závěrečném veletrhu v Jihlavě. Mým prvním úkolem bylo vyhodnotit návrhy podnikání, respektive vybrat ten nejlepší. A protože jsem hned od začátku chtěla zapojit do práce žáky, vybrala jsem čtyři nejzdařilejší nápady a rozeslala emailem všem členům MP, kteří dostali za úkol návrhy oznámkovat jako ve škole – od 1 do 5 a přeposlat zpátky. Hodnocení jsem vytiskla a při dalším setkání jsme měli o nejlepším nápadu jasno. Jednoznačným vítězem bylo pečení domácích perníčků. Tím nám vyvstal úkol vytvoření loga a sloganu (viz příloha). Jelikož se mi osvědčil systém zadání a vyhodnocení z návrhu podnikání, postupovala jsem úplně stejně. Kreativita se projevila i při vytváření vizitky, jmenovek či reklamního letáčku (viz přílohy). Samozřejmě tato práce žáky velice bavila, ale museli jsme ji prokládat nezbytnou teorií právě formou pracovních listů. Podle mého názoru byly zpracovány tak, aby byly žáky pochopeny bez větších problémů. Některé listy žáci vypracovávali samostatně s možností vyhledávat informace na internetových stránkách, jiné ve skupinkách. Každý pracovní list jsme pak společně procházeli, vysvětlovali jsme si celou řadu pojmů, dělali rozbory. Od okamžiku, kdy si děti mezi sebou rozdělily funkce, připravovala jsem některé hodiny právě podle nich a rozdělovala úkoly individuálně. Tím se i zrychlilo pracovní tempo, což jsem oceňovala právě v samotném závěru. Čím více se blížil veletrh, tím více jsem měla pocit, že vše nestihneme včas. Největším oříškem byl pro nás finanční rozpočet. Zde se určitě projevil i nižší věk dětí, ale po dalším setkání na semináři s ostatními lektory jsem zjistila, že i žáci osmých či devátých ročníků s tímto problémem „bojovali“. Na druhou stranu největší úspěch u nás slavila anketa. Sestavili jsme tři jednoduché otázky a vyrazili do ulic v okolí školy. Žáci ve dvojicích oslovovali kolemjdoucí a mapovali situaci v naší oblasti podnikání. A abychom potencionální zákazníky nalákali, upekli jsme na ochutnávku perníčky. Při dalším setkání jsme anketu vyhodnotili a sestavili přehledné grafy (viz příloha). Velké zpestření našeho podnikání bylo setkání s podnikatelem. Cílem se stala návštěva firmy „Marlenka“, kde si žáci plně uvědomili, jak složité je firmu nejen založit, ale zároveň překonat všechny prvotní překážky, aby se nakonec stala světovou. Nápad, realizace, tvrdá práce i překonávání překážek, to jsou nezbytné předpoklady cesty za úspěchem. Závěr Jak tedy zhodnotit sedmiměsíční podnikání? Každopádně mohu konstatovat, že to byla velmi dobrá zkušenost nejen pro mne, ale i pro samotné žáky. Je zřejmé, že teorie, kterou jsme se celou dobu prokousávali, nám utkví v paměti jen okrajově, ale na druhou stranu děti poznaly, že podnikání není o okamžitém zisku peněz, ale o velkém úsilí a odhodlání vést firmu tak, aby naopak nebyla prodělečná a postupem času se stala úspěšnou. Kdybych měla možnost vstoupit do takového projektu znovu, asi bych udělala některé věci trochu jinak. V jednom studentském minipodniku jsme mohli mít minimálně 5 a maximálně 10 žáků. Jak jsem již výše uvedla, zájem byl nad očekávání velký, a z tohoto důvodu jsem sestavila tým z 10 „podnikatelů“. Problém nastal v samotném závěru. Podle instrukcí jich mohlo odjet na veletrh jen 5. Bylo nám doporučeno vybrat ty nejlepší, kteří se na projektu
44
podíleli nejvíce. Ale i tak to pro mne byl velmi těžký úkol, neboť jsem chtěla být co nejspravedlivější. Další změnou by bylo pracovní tempo. Na samotném začátku se mi zdálo, že máme dostatek času, a tak jsme pracovali v poklidu. V dubnu jsem už radikálně změnila názor. Vzhledem k tomu, že vše žáci tvořili sami, a to od loga až po samotné výrobky (pečení perníčků), najednou nám čas začal chybět. Takže závěr byl dost hektický, ale nakonec jsme vše zvládli. A co říci na závěr? Do celého projektu jsme dali maximum, a proto není z mého pohledu v konečném důsledku až tak podstatné, zda na veletrhu uspějeme, či nikoliv. Pro mne je důležité, že žáky „podnikání“ bavilo, že získali nové zkušenosti. A pokud by se úspěch přece jen dostavil, byla by to po nás třešnička na dortu. Přílohy:
slogan, logo, anketa.
45
Studentský minipodnik: Petra Brunová, svatební agentura Šťastni až na věky Autor: Mgr. Stanislava Mauleová Název a adresa školy: ZŠ Jihlava, Demlova 32, 586 01 Jihlava Klíčová slova: fyzická osoba, životopis, pracovní pohovor, pracovní smlouva, osobní dotazník, objednávka, faktura Anotace: Dnešní doba, společnost je velice proměnlivá, a proto je velmi obtížné stanovit, které vědomosti a dovednosti budou pro žáky potřebné a užitečné, jaké učivo tedy v některých oblastech zvolit jako stěžejní. Jisté však je, že žádné vzdělání pro ně nemusí být konečným, neboť se v životě budou muset přizpůsobit okolnostem a situacím, ve kterých se ocitnou. Následující text si klade za cíl představit pedagogům možnost, jak co nejpraktičtěji a nejefektivněji zpřístupnit žákům problematiku podnikání jako jednu z cest vedoucích k uspokojení základních potřeb, kterou mohou v životě kdykoli využít. Naše škola se řadí co do počtu žáků ke středně velkým městským školám. Není žádným způsobem speciálně zaměřena, nicméně dlouholetou tradicí je, že poskytuje prostor pro žáky s různými typy postižení, kteří jsou buď integrováni v běžných třídách, nebo jsou pro ně vytvářeny samostatné třídy speciální. Velkou výhodou pro žáky i učitele je však vybavení školy – jak materiální, tak především technologické. K dispozici máme dvě počítačové učebny, každý učitel má k dispozici také vlastní pracovní počítač, tablet, veškerá pedagogická dokumentace již probíhá elektronickou formou (elektronická třídní kniha, katalogy žáků, žákovská knížka). I to nám umožňuje zapojovat se do různých školních projektů. S nabídkou zapojení do připravovaného projektu Učíme se podnikat byli osloveni učitelé vyučující předměty občanská výchova a výchova ke zdraví. Do těchto předmětů jsou dle tematických plánů zařazena témata národní hospodářství a finanční gramotnost a studentský minipodnik byl chápán jako příležitost tato témata konkretizovat s co největším praktickým přínosem pro žáky. Představu o tom, jak by měl projekt probíhat, že by se žáci měli seznámit se vším, co by je jako začínající podnikatele či živnostníky mohlo potkat, měli vyučující již po úvodní schůzce k tomuto projektu. Nejasno panovalo v tom, jaké konkrétní činnosti zvolit, především s ohledem na věk žáků. V tomto směru považujeme za velmi přínosné první setkání s mentory a následující návštěvu studentského minipodniku na SŠ. Seznámili jsme se s prostory, ve kterých studenti SŠ pracují. Mentoři nám ukázali, jakými konkrétními činnostmi se zabývají a které z nich by bylo možno ve zjednodušené podobě použít pro žáky ZŠ. Důležitá byla také podpora mentorů v oblasti teoretických znalostí vztahujících se k podnikání. Byly nám poskytnuty materiály, které jednoduchou formou shrnovaly, co to je podnikání, možnosti při výběru podnikání, jednotlivé formy podnikání, a daly se tedy využít jako motivační prezentace pro úvodní hodiny se žáky. Po seznámení se se záměrem celého projektu a jeho náplní jsme se rozhodli oslovit žáky 8. a 9. ročníku. Jednak je do těchto ročníků zařazeno učivo finanční gramotnosti, jednak mají žáci již více zkušeností v oblasti práce s počítačovými programy, s přípravou prezentací i s veřejným vystupováním. Rozhodujícími faktory při výběru mezi těmito žáky byl však zájem o danou problematiku a jejich aktivní přístup ke školním aktivitám, neboť již
46
od počátku jsme si uvědomovali, že projekt bude pro žáky v první fázi představovat značnou časovou zátěž. Způsob této volby se ukázal jako vhodný hned na úvodním setkání. Připravili jsme si pro žáky metodu, kterou jsme pracovně nazvali „životní příběh“. Představili jsme jim životní příběh fiktivní postavy, která právě uvízla v bodě, ze kterého se nemůže odrazit dál – ztratila práci, není schopna zabezpečit svou rodinu, své potřeby a nedaří se jí najít novou práci. Ve společné diskusi se žáky jsme si povídali, zda někoho takového znají, případně zda se podobný příběh stal i jejich rodině, jak si tito lidé poradili, co by mohli udělat, co by udělali žáci, kdyby se ocitli v podobné situaci. Získali jsme tak nejen úvodní motivaci pro naše společné podnikání, ale také soubor prvotních nápadů, v čem můžeme podnikat, na který jsme následně navázali. Pro naše společné schůzky jsme zvolili učebnu ICT, neboť nám poskytla vhodný prostor pro různé činnosti: uspořádat pracovní poradu u „kulatého“ stolu a zároveň pořídit zápis z této porady, pracovat v různých programech na přípravě propagačních materiálů, uspořádat prezentaci fiktivní reklamní agentury, která nabízela naší firmě odbornou pomoc při tvoření loga firmy. Dle potřeb jsme však využívali i jiné prostory školy, např. divadelní sál pro uspořádání schůzky s podnikatelem nebo fiktivní přijímací pohovory. Forma podnikání Po úvodní motivační hodině „Proč podnikat?“ jsme žákům na základě prezentace poskytnuté mentory ze SŠ představili všechny možnosti podnikání, klady a zápory jednotlivých forem. Tuto teoretickou fázi jsme však velmi zjednodušili a zkrátili a v podstatě jsme na základě konzultace s mentory žákům doporučili podnikat jako fyzická osoba, neboť se domníváme, že k podobnému rozhodnutí nemají žáci dostatek znalostí, nedokáží zvážit výhody a nevýhody jednotlivých forem podnikání, je to pro ně příliš teoretické. Toto rozhodnutí nám umožnilo ve velmi krátké době zapojit žáky do navazujících praktických úkolů. Předmět podnikání Při výběru předmětu podnikání jsme opět nejvíce zohledňovali to, že se jedná o studentský podnik – že budou podnikat naši žáci a mělo by je to tedy zaujmout. Na úvod jsme využili životní příběh Michala Prachaře, který byl začátkem letošního roku soudem prohlášen plnoletým pro účely podnikání. Jedná se o studenta Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně, který by rád své nabyté znalosti a dovednosti uplatnil v praxi. Má připraveno několik projektů tematicky vycházejících z jeho studijního oboru, proto se domnívá, že je schopen začít podnikat již nyní. Jeho prvním projektem, na kterém již v současné době pracuje, je internetový magazín Pravé vzdělání, který se bude zabývat tématy vzdělávání, motivace a osobní růst, cestování. Ve společné diskusi se žáky jsme pak probírali, jaké zkušenosti s podnikáním mají oni, zda už třeba také měli příležitost vydělat si nějaké peníze, jestli mají představu, v čem by mohli podnikat v návaznosti na to, čemu se věnují, co je baví. Velkým překvapením pro nás bylo zjištění, že někteří si již příležitostně vydělávají, a to velmi netradičními způsoby, jako např. při hraní počítačových her, kdy se jejich postava probojovává do vyšší a vyšší úrovně hry a stává se tak pro kupujícího lukrativnější. Žáci jsou schopni takovou postavu prodat za ceny pohybující se v řádu tisících korun.
47
Výsledkem diskuse byl soubor zajímavých nápadů (pohřební služba pro domácí mazlíčky, pečovatelská služba pro zvířecí mazlíčky – venčení zvířat, hotel, výuka tance), ze kterého jsme mohli vybírat. V tuto chvíli jsme se tedy začali zabývat jednotlivými kritérii, které výběr předmětu podnikání ovlivňují: naše možnosti, dovednosti, cíl podnikání (zisk), konkurence v místě působení, poptávka. Postupným posuzováním podle jednotlivých kritérií jsme některé možnosti vyloučili a ze zbylých jsme hlasováním vybrali podnikání ve službách – žáci povedou svatební salon, který bude svým zákazníkům nabízet komplexní poradenství a služby při organizování svatby. Pro svůj salon vybrali žáci v bouřlivé diskuzi název Šťastni až na věky. Chtěli název krátký, který by na první pohled vystihoval, čím se firma zabývá, a obsahoval slova s tématem spojená, pro možnost internetového vyhledávání. Průběh realizace Poté jsme již začali shromažďovat podklady pro vlastní založení firmy – doklady, které budeme potřebovat, vyhledávali jsme v živnostenském zákonu dle pracovního listu, o jakou živnost se v našem případě bude jednat. Souběžně jsme se seznámili s tím, jaké pozice ve firmě bude třeba obsadit, aby firma byla schopna fungovat, co která pozice obnáší, a vypsali jsme k těmto pozicím výběrové řízení. K výběrovému řízení bylo třeba, aby si žáci připravili potřebné podklady (žádost, životopis). V rámci jedné hodiny jsme si představili, jak by tyto písemnosti měly vypadat, které údaje je nutné uvádět, u kterých bychom naopak měli být obezřetní (znalost cizího jazyka). Zároveň jsme žákům představili, jakým způsobem se může odvíjet pohovor, co mohou během pohovoru očekávat, jak se mají připravit (vhodné oblečení, přiměřené vystupování). Tato část se ukázala pro žáky jako jedna z nejzajímavějších. Většina z nich se na pracovní pohovor připravila s veškerou vážností, přišli vhodně oblečeni a z jejich vystoupení bylo zřejmé, že si také promysleli odpovědi na možné otázky. Nebylo vůbec jednoduché vyvést je nějakou otázkou z míry. Poté byla se všemi zaměstnanci uzavřena pracovní smlouva a vyplněn osobní dotazník. I tato činnost se žákům velice líbila. Zajímali se, proč musí být některé náležitosti přímo uvedeny ve smlouvě, zda by tomu mohlo být jinak, jak to funguje v běžné praxi. Při vyplňování jsme také narazili na řadu zajímavostí, které my dospělí chápeme jako samozřejmost, ale pro žáky znamenaly novinku. Např. jakým způsobem je utvořeno rodné číslo, co které údaje v čísle znamenají, co obnáší pojem rodinný stav nebo co znamená pojem státní příslušnost. V tuto chvíli se již žáci začali specializovat – každý se začal zabývat činností vztahující se k jeho pozici. Někteří žáci začali připravovat propagační materiály jako vizitky, katalog zboží a služeb, akční leták, jiní se věnovali uspořádání personálních záležitostí (smlouvy, životopisy, dotazníky) a dalším činnostem s tím souvisejícími (evidence docházky), osobní asistentka pořizovala zápis z pracovní porady. Většinu času však žáci trávili společně: vždy na začátku každé pracovní schůzky se sešli u společného stolu, seznámili jsme se s tím, co je třeba udělat, zařídit, jak by to mělo vypadat, a teprve poté se žáci věnovali svým úkolům. Nikdy však samostatně. V podstatě vždy spolu během práce komunikovali, radili se, pomáhali si, byť byl každý řazen k jiné pozici. Ve výsledku tedy všichni dělali vše. A tímto způsobem se také rozhodovali o nejdůležitějších záležitostech, např. o logu firmy. Vytvoření loga firmy pro ně představovalo jednu z nejnáročnějších činností.
48
Tvorba propagačních materiálů zabrala žákům podstatnou část jejich času. Nejnáročnější to bylo pro ředitelku firmy, jež si všechny činnosti koordinovala sama. Po dokončení této fáze již bylo možno začít obchodovat. Žáci se opět nejdříve seznámili s některými písemnostmi potřebnými při obchodování, jako je objednávka, faktura, daňový doklad, kupní smlouva. Prakticky se však touto činností zabývali zaměstnanci obchodního oddělení, neboť ostatní již museli začít připravovat prezentaci firmy na Veletrh studentských minipodniků. Inspirativním bylo pro žáky také setkání s místním podnikatelem panem ing. Radkem Lhotkou, který jim představil svou firmu, která podniká v oboru reklamy. Pan Lhotka byl velmi konkrétní, snažil se žákům ukázat možné nevýhody a problémy při jejich fiktivním podnikání, ale domnívám se, že právě tyto specifické informace byly pro žáky příliš odborné, složité, a tudíž pro ně méně srozumitelné. Hodnocení Celý projekt probíhal v příjemném pracovním duchu, což bylo dáno jednak tím, že se žáci do projektu přihlašovali dobrovolně, dle vlastního zájmu, jednak ale také samotným tématem. Zajímali se o to, co je v budoucnu čeká, neboť pracovní pohovor zcela určitě budou muset podstoupit v dnešní době všichni. Z předkládané tematiky jsme sice vybírali pouze stěžejní témata, ale na všech z nich jsme pracovali se zaujetím a domnívám se, že naše činnost naplnila náš záměr. Nedovedu si však představit, že bychom tuto formu práce mohli zařadit do běžných hodin občanské výchovy nebo jiného předmětu, a to především s ohledem na časovou náročnost činností a počet žáků ve třídě. Zcela určitě bychom však chtěli tento program nabízet žákům v rámci volitelných předmětů. Použitá literatura a zdroje:
Kraus J., Hoffmannová J.: Písemnosti v našem životě. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1996
49
Studentský minipodnik: Říše zahrad HB Autor: Mgr. Dita Dobrovolná Název a adresa školy/firmy: ZŠ Havlíčkův Brod, Štáflova 2004, 580 01 Havlíčkův Brod Klíčová slova: fiktivní firma, studentský minipodnik, návrh a realizace zahrad Stručná anotace: Založení fiktivní firmy, která se zabývá návrhy a realizacemi zahrad. V průběhu práce ve studentském minipodniku (dále jen SM) se žáci seznámí s legislativou založení firmy a to od samotného nápadu, vyřízení dokumentů k tomu potřebných, splnění podmínek až k samotné realizaci a fungování podniku v našich podmínkách. Jsme základní devítiletá škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Nápad SM nás učitele velmi zaujal, proto jsme se rozhodli SM vyzkoušet a realizovat. Důvody, které nás vedly k účasti na tomto projektu, byly rozličné. Snad nejpodstatnějším důvodem byla snaha pokusit se realizovat teorii všeobecně vzdělávacích předmětů (matematika, český jazyk, chemie, fyzika, přírodopis) v praxi. Dalšími důvody byly:
navození atmosféry skutečné práce, vzájemná spolupráce žáků, práce s výpočetní technikou (Zoner Callisto, Word, Excel, Corel) – užití programů v praxi, vyhledávání, třídění a následné užití informací, řešení problémů daných situací za chodu – vyřešit je tak, aby tato řešení byla ve prospěch podniku, radost z dosažených výsledků, možnost zúčastnit se soutěže o nejlepší logo, vizitku a především o nejlepší SM.
Představy o SM na počátku Bylo nám jasné, že práce na SM nebude jednoduchá. Očekávali jsme především velkou časovou náročnost, obávali jsme se chyb, které by mohly vyplývat z nezkušenosti lektora. Na počátku jsme bojovali se zařazením SM do již sestaveného rozvrhu. Včlenit SM jako volitelný předmět bylo nemožné. Řada kroužků byla již v běhu a také tréninky našich sportovců se nedaly přeorganizovat. Nakonec byl SM zaveden jako kroužek, který funguje v odpoledních hodinách v nepravidelných intervalech (podle domluvy žáků s lektorem). Zapojení učitelů se neřešilo dle aprobací, SM byl nabídnut celému pedagogickému sboru jako dobrovolná aktivita. Samozřejmě byla v potaz brána i předchozí zkušenost s podnikáním a vedením podobných aktivit. Role lektora se ujala paní učitelka (aprobace matematika – hudební výchova), která dříve působila v podnikatelské sféře. Prvotní proškolení mentorů, garantů a lektorů proběhlo ve Vysočina Education v Jihlavě. Všichni účastníci zde získali představu o obsahu projektu a způsobech jeho naplnění. Dílčí problémy následně řešil lektor se svým mentorem. Spolupráce s ním byla na vysoké odborné úrovni. Díky tomu lektor získal reálné představy o založení a fungování SM na naší ZŠ.
50
Materiálně technické vybavení poskytnuté zřizovatelem projektu nebylo zcela vyhovující (pomalý počítač, nevhodně zvolená verze Windows – žáci se museli naučit používat novější verzi), kancelářské potřeby byly dostačující. Založení SM na ZŠ Po dohodě s vedením školy byl SM nejdříve nabídnut v 8. a 9. třídách. Všem žákům vybraných ročníků bylo vysvětleno, co bude SM obnášet, jaké jsou úkoly, účel, cíle a časová dotace celého projektu. Do SM se nakonec přihlásilo 6 žáků osmého ročníku a dvě žákyně devátého ročníku. Vzhledem k věku, vědomostem a zkušenostem nebyla účast v SM nabídnuta žákům nižších ročníků. Program pro jednotlivá setkání byl vždy tvořen lektorem ve spolupráci s mentorem projektu. Každé setkání vycházelo z předchozích poznatků lektora. Na prvním setkání se žáci seznámili s projektem. Dostali za úkol vymyslet předmět podnikání a zjistit, zda mají šanci se na trhu se svým projektem prosadit. Při dalším setkání každý žák přednesl svůj návrh a snažil se ho obhájit tak, aby zaujal ostatní. Poté žáci hlasovali a vybrali ten nejzajímavější - Návrhy a realizace zahrad. Zjistili jsme, že všichni účastníci SM mají k tomuto tématu velmi blízko – většina bydlí v rodinném domě a se svými rodiči se o zahradu stará. Možná právě tento aspekt dopomohl k výběru předmětu podnikání. Abychom mohli co nejlépe popsat a zhodnotit průběh činnosti, požádali jsme žáky o vyplnění krátkého dotazníku. 1. Co mne zaujalo na projektu?
dává nám možnost vyzkoušet si práci dospělých, získání nových zkušeností, vymyslet si svoji vlastní firmu, projevit svůj vlastní názor, rozšíření našich vědomostí, celková náplň projektu, super nápad, způsob kolektivní spolupráce, budu vidět za sebou svoji práci, ostatní žáci naší školy uvidí, co jsme v projektu dokázali.
2. Co se mi dařilo/ nedařilo? Dařilo se mi:
komunikace s kolektivem, projektování zahrady, práce s počítačem, práce s grafickým programem, ujaly se nám všechny zasazené rostliny, těšila mě práce na záhonu.
Nedařilo se mi:
měření a počítání rozměrů záhonu pro jeho zakreslení do plánu, dlouho nám trvalo zprovoznit webové stránky,
51
skloubit práci v SM s mými ostatními aktivitami mimo školu.
3. Čemu jsem nerozuměl/a?
moc jsme nerozuměli výkladu na úřadu práce, lépe nám poté vše vysvětlila vedoucí naší skupiny, nerozuměla jsem fakturování a výpočtům cen, netušila jsem, že celý projekt budeme na konci realizovat, brala jsem to zpočátku jako hru – fiktivní firma.
4. Co mi projekt přinesl, co mi nabídl?
šanci se realizovat sama za sebe, spolupracovat se spolužáky z jiných tříd, výborná zkušenost, příprava na vlastní reálnou firmu, díky projektu vím, jak to funguje, díky projektu vím, že mít vlastní firmu není vůbec jednoduché, týmová práce – každý má svou funkci a úkoly, je za mnou vidět výsledek.
5. Co mne bavilo/ nebavilo? Bavilo mě:
tvorba loga, zábava i legrace při našich schůzkách, pořizování fotek, vymýšlení a kresba projektu zahrady, navrhování vizitky, možnost se realizovat, sázení rostlin, úprava záhonu, výroba výzdoby na veletrh SM, nácvik prezentace naší firmy před publikem, konečně někdo poslouchal můj názor.
Nebavilo mě:
zdlouhavé vyhledávání informací na internetu, pomalá práce na počítači, raději bych pracoval na zahradě, než dělal kancelářskou práci.
Závěrečné vyhodnocení SM hodnotíme celkově jako výborný nápad, bylo by praktické ho zařadit do rozvrhu školy jako volitelný předmět, aby si jej mohli vybrat všichni žáci, kteří by o nácvik podnikání měli zájem. Viděli by, jak mohou své vědomosti využít při řešení praktických úkolů. Tím by si lépe uvědomili, jak je teorie svázána s praxí, a možná by tím odpadly otázky typu „Nač mi to
52
bude?“ Rovněž problémy s hledáním času a společných volných chvil by byly včleněním SM do rozvrhu odstraněny. Žáci byli s projektem velmi spokojeni a výborně spolupracovali jak mezi sebou, tak i s lektorem projektu. Komunikovali mezi sebou osobně i elektronicky (facebook – vlastní profil SM) a telefonicky. Zdařilo se sestavení týmu SM, sešli se totiž žáci komunikativní, pracovití, kreativní a velmi ochotní. Žáci na SM pracovali ve svém volném čase, proto je dobré, že součástí projektu je motivace formou soutěží. Prací v SM si osvojili dovednosti spojené s fungováním firmy. Vysoce hodnotíme spolupráci se skutečnou podnikatelkou v oboru, který byl předmětem našeho SM. Lektorce pomáhala vést žáky krůček po krůčku, nejasné věci vysvětlila na příkladech, ukázala v praxi. Doporučila zdroje, v nichž žáci nacházeli odpovědi na své otázky, a řešení situací, se kterými si nevěděli rady. Zapůjčila na ukázku vlastní materiál (vypracovaný projekt zahrady s veškerou dokumentací), vysvětlila žákům, jak se v něm orientovat. Součástí jejího projektu byly i fotografie výsledné práce, a tak žáci viděli konečný obraz zahrady. I to pro ně bylo velkou motivací. Společně s lektorkou žáky vedla i při samotné realizaci zakázky jejich SM. Vzhledem k pozitivnímu přínosu spolupráce s touto podnikatelkou by bylo dobré navázat kontakt s podnikateli v oborech, o které by žáci projevili zájem, pokud by se podařilo zavést SM jako volitelný předmět. Mezi největší úspěchy v průběhu působení SM na naší škole bychom zařadili stmelení kolektivu žáků z různých ročníků, vedení žáků od samého začátku k samostatnosti, téměř stoprocentní účast na všech schůzkách (neúčast byla pouze ze zdravotních důvodů). Velkým přínosem bylo uvědomění si provázanosti teorie s praxí, pochopení, jak je nutné používat poznatky z různých oblastí na řešení jednoho konkrétního zadání. Na řadě úkolů žáci pracovali nejenom v kroužku, ale i nad rámec svých povinností doma. Pociťovali zodpovědnost vůči ostatním členům kroužku, nechtěli být pouze pasivními jedinci, chtěli se spolupodílet na každé z činností. Při závěrečném shrnutí a hodnocení práce SM žáků, lektora, garanta i mentora bylo konstatováno, že nejsilnější motivací byla pro žáky viditelnost konkrétního výsledku jejich společného snažení - realizace květinového záhonu na školním pozemku, který zůstane po mnoho let na odiv všem návštěvníkům školy. Všechna očekávání od projektu SM se nejen splnila, ale překonala v pozitivním smyslu naše představy. Nesetkali jsme se se žádnými vážnějšími problémy.
53
Studentský minipodnik: Super Bubble Bombs Příklad dobré praxe: Jak zavádět studentský minipodnik na základní škole (výroba a prodej šumivých koulí do koupele) Autor: Mgr. Daniela Doležalová Název a adresa školy/firmy: Základní škola a Mateřská škola Petrovice u Karviné, příspěvková organizace, Petrovice u Karviné č. 186, 735 72 Klíčová slova: fiktivní firma, studentský minipodnik, žáci 2. stupně základní školy, finanční matematika, informatika, pracovní činnosti Stručná anotace: Hlavním tématem tohoto příspěvku je popis „příkladu dobré praxe“ v oblasti zakládání a vedení fiktivních firem se žáky 2. stupně základní školy. Cílem je také informovat o problémech, se kterými jsme se setkali při realizaci projektu. Míra nezaměstnanosti v našem regionu je vysoká (9,85 % podle údajů Českého statistického úřadu - https://www.czso.cz/csu/xt). Část obyvatel řeší nedostatek příležitostí získat zaměstnání založením vlastní malé firmy. Proto jsme chtěli žákům ukázat, jaká úskalí při tom podnikatele čekají. Naše základní škola se nachází v obci Petrovice u Karviné s 5 tisíci obyvateli. V obci je registrováno 383 podniků, z nichž mnohé založili rodiče našich žáků. Tito žáci znají problematiku podnikání z praktického života svých rodin, znají klady i zápory podnikání. Na počátku jsme si nebyli jisti, zda žáci budou mít o založení studentského minipodniku zájem. Proto jsme před zapojením do projektu uspořádali setkání s žáky 8. ročníku, seznámili je s cílem projektu a zjišťovali jsme jejich předběžný zájem. 8. ročník jsme zvolili záměrně. Jedná se o žáky ve věku 13 – 14 let. Jsou tedy dostatečně vyspělí a schopní samostatně pracovat. Mladší žáci potřebují větší pomoc a zejména část projektu týkající se financí je pro ně příliš obtížná. Žáci 9. ročníku se již v druhém pololetí školního roku soustředí na přijímací řízení na střední školy a nemohli by věnovat tolik zájmu, času a úsilí vedení studentského minipodniku. Při výběru učitele zvolilo vedení školy následující kritéria:
zájem učitele o problematiku podnikání, zájem o práci s dětmi mimo vyučování, znalost finanční matematiky, znalost práce s informačními technologiemi.
Na naší škole se v rámci pracovního vyučování žáci právě v 8. ročníku věnují volbě povolání a formám podnikání. Proto volba padla na vyučující s aprobací matematika – základy techniky (pracovní vyučování) – informatika. Domníváme se však, že aprobace vyučujícího při založení studentského minipodniku není rozhodující. Jde více o osobní angažovanost a zájem. Při přípravě založení fiktivní firmy nám velmi pomohl mentoring učitelů ze středních škol. Tito pedagogové totiž problematiku velmi dobře ovládají, na svých školách vyučují předmět fiktivní firma a pomohli nám s realizací našeho projektu. Vypracovali pro nás pracovní listy, které jsme použili při práci svých studentských minipodniků. Veškeré materiály byly vhodně uzpůsobeny žákům základních škol.
54
Prvnímu setkání s žáky předcházelo pracovní jednání garanta a pedagoga, kterého vedení školy vybralo jako lektora studentského minipodniku. Na této schůzce si ujasnili rozsah činnosti fiktivní firmy, míru samostatného zapojení žáků, výběr žáků, časový harmonogram a materiální požadavky. Rozhodli jsme se, že fiktivní firmu založíme v rámci zájmového útvaru, tedy že se žáci budou scházet po vyučování. Dále jsme se rozhodli oslovit žáky jedné třídy. Snadněji jsme si domlouvali schůzky, činnost firmy, mimořádné akce. Navíc se jedná o sehraný kolektiv, žáci se navzájem velmi dobře znají, znají své záliby a přednosti i nedostatky, proto bylo jednodušší jejich zařazování na jednotlivé pracovní pozice. Řídili jsme se především zájmem dětí, jejich schopnostmi a zálibami. Uspořádali jsme konkurz na pracovní místa. Nejprve všech 15 zájemců mezi sebou zvolilo ředitele/ku firmy. Vybrali si dívku, která má přirozenou autoritu, je schopna organizovat ostatní a je velmi aktivní. Tato dívka pak formou pohovoru vybírala zaměstnance na další pracovní místa. Společně pak určili kompetence a pracovní náplň všech zaměstnanců. Poté podepsali pracovní smlouvy. Předmět podnikání jsme ponechali zcela na volbě žáků. Všichni mohli předložit své návrhy. Museli argumentovat, proč by zvolili právě svůj předmět podnikání, museli podložit svá tvrzení průzkumem trhu a obhájit své nápady před ostatními. Postupně jsme vylučovali neobhájené nápady, až ve finále rozhodli žáci mezi dvěma favority. Zvítězil návrh děvčat vyrábět šumivé koule do koupele. Děvčata úspěšně argumentovala, že: „Šumivé koule do koupele se v našich koupelnách už zabydlely. Kdo je okusil, zjistil, jakou pohodu a relaxaci nabízejí. Stačí je vhodit do vody a pozorovat, jak se v podobě mírného perlení pomalu rozpouštějí, čímž se do vody uvolňují oleje, které něžně pohladí vaši pokožku a zároveň jí dodají dostatečné množství výživy a hydratace.“ Provedla rovněž průzkum trhu, zjistila si anketou zájem o své budoucí výrobky a ověřila si, že v okolí se podobné výrobky nenabízejí. Poté si žáci zvolili název studentského minipodniku – „Super Bubble Bombs“, vymýšleli strategii podnikání a zahájili svou činnost. Osvědčilo se nám nechat žáky diskutovat, sdělovat své nápady nahlas přede všemi. Navzájem si ujasňovali své názory, museli argumentovat a získávat ostatní pro své vize. Pedagog celou diskuzi řídil a žáky podporoval v iniciativě. Žádný názor nebyl označen jako špatný. Na počátku činnosti žáci provedli SWOT analýzu, aby odhalili slabé stránky svého podnikatelského záměru. Tady se ukázalo, že ve svém nadšení neviděli rizika spojená s regionem, ve kterém zakládají svůj podnik. Nepočítali zejména se slabší kupní sílou obyvatelstva. Proto se rozhodli rozšířit svou nabídku mimo region prostřednictvím nabídky na internetu a dohodli se, že si zřídí e-shop. Program pro jednotlivá setkání studentského minipodniku jsme se snažili sestavit podle časové posloupnosti tak, jak by opravdu fungovalo založení firmy od zvolení předmětu podnikání, finanční rozvahy, vymýšlení strategie firmy, přes jednání s úřady, hledání prostoru k podnikání, stanovení rozpočtu podniku, kalkulaci ceny až po faktické spuštění výroby. Každé setkání trvalo 3 hodiny, z nichž jsme první hodinu věnovali teoretické přípravě. Zde nám byly hodně nápomocny pracovní listy připravené mentory. Další dvě hodiny setkání jsme se zaměřili na praktické úlohy, které žáky bavily nejvíce. Žáci byli velmi aktivní. Sami si natočili video z výroby vzorků, sami si jej sestříhali. Jeden žák se ujal tvorby webových stránek, na kterých studentský minipodnik představuje své produkty, a založil e-shop pro prodej výrobků. Podařilo se nám také propojit práci studentského minipodniku s výukou. V ŠVP naší školy mají žáci 8. ročníku v předmětu pracovní činnosti v náplni učiva témata: trh práce, volba profesní orientace, zaměstnání, možnosti vzdělávání a podnikaní. Při práci ve studentském minipodniku si tedy upevňovali své znalosti o činnosti živnostenského úřadu, úřadu práce, 55
finančního úřadu, zdravotního pojištění, sociálního pojištění, o typech živností, o bankovních účtech, o možnostech získání bankovního úvěru, o náležitostech potřebných k podnikání. V matematice v bloku učiva o finanční matematice se zapojil i zbytek třídy. V jedné hodině si pracovníci studentského minipodniku vyzkoušeli prodej svých produktů v maloobchodě i ve velkoobchodě. Zbývající žáci tvořili jejich zákazníky. Znalosti z hodin informatiky využili jak při vyhledávání informací, tak při tvorbě propagačních materiálů, grafických prvků prezentujících podnik a tvorbě prezentací. O přestávkách žáci prováděli průzkum trhu formou dotazníků, kdy zjišťovali zájem potencionálních zákazníků (žáků školy) o své výrobky, zjišťovali oblíbené vůně a barvy, aby mohli přizpůsobit koule do koupele požadavkům trhu. Snažili jsme se co nejvíce o samostatnou práci žáků. Zejména jsme pracovali s chybou. Například když žáci zapomněli při kalkulaci zahrnout do ceny výrobku nájem výrobních prostor a náklady na elektřinu spotřebovanou při výrobě, nechala je vyučující dokončit výpočty a při zpracování účetních dokladů žáci sami zjistili, že jejich příjem nedosahuje plánovaných hodnot. Sami chybu v řízené diskuzi našli a odstranili. Velmi inspirativní bylo setkání s podnikateli, které nám umožnily mentorky v Bohumíně. Navštívili jsme provoz pekárny. Žáci mohli diskutovat s majiteli pekárny, ptali se na jejich podnikatelské začátky, na způsoby získání financí pro rozjezd podnikání, na spolupráci s bankou, na odbyt výrobků a na rizika spojená s podnikáním. Závěrečná setkání studentského minipodniku se již zaměřila na přípravu prezentace firmy na blížícím se veletrhu fiktivních firem. Žáci tvořili plakáty, letáky, nabídkový katalog výrobků a vizitky. Vymýšleli, jak vyzdobí prodejní stánek na veletrhu a také strategii nabízení svých produktů. Ze svého středu vybrali nejschopnější řečníky, aby trénovali řeč, kterou budou prezentovat svou firmu na veletrhu. Účast na veletrhu byla velkou motivací pro žáky. Velmi se těšili, že předvedou svou práci na veřejnosti. Založení studentského minipodniku na základní škole zpočátku vyvolávalo mírné rozpaky, zda zvládnou tuto problematiku žáci základní školy. Ano, zvládnou. Musíme přiznat, že žáci, zejména děvčata, našeho 8. ročníku jsou velmi aktivní a schopní. Umí organizovat, dokončují úkoly a jsou spolehliví. Pro práci v minipodniku se všichni velmi nadchli. Hned od počátku byli velmi motivovaní účastí na závěrečném veletrhu studentských minipodniků. Vznikla mezi nimi zdravá konkurence, neboť zapojených žáků bylo 15 a možnost jet na veletrh mělo pouze 5 žáků. A všichni věděli, že pojedou ti nejlepší z nejlepších. Problémem, se kterým jsme se setkali při činnosti studentského minipodniku, bylo vedení daňové evidence. Přece jen se v této oblasti objevuje spousta pro žáky nových pojmů. Slabší žáci se ztráceli v odvodech ze mzdy, příjmy ovlivňujícími a neovlivňujícími základ daně. Toto jsme obešli velkým zjednodušením a také tím, že účetnictvím firmy se zabývali ti nejschopnější žáci. Žáci získali představu, co obnáší založení firmy, mají realističtější očekávání a je možné, že část z nich se rozhodne ve svém dospělém životě podnikat. Ověřili si své schopnosti organizovat, jednat na úřadech, vyplnit formuláře, žádat o pracovní místo. Domníváme se, že studentské minipodniky jsou vhodné (ve zjednodušené formě) i pro žáky 2. stupně základní školy. Ovšem uznáváme, že velmi záleží na skladbě žáků a jejich motivaci. Pokud nebudou mít žáci chuť v podniku pracovat, bude velká část práce ležet na pedagogovi.
56
Studentský minipodnik: The Library Coffee, Půjčovna limuzín a Sweet Dream Autor: Mgr. Andrea Tomečková Název a adresa školy: Základní škola Hlučín – Rovniny, okres Opava, Cihelní 1417/8, 748 01 Hlučín Klíčová slova: fiktivní firma, studentský minipodnik Anotace: Žáci naší školy se zapojili do projektu Učíme se podnikat. Pod vedením vyučujících si uvědomili, co je potřeba zajistit při založení firmy, vymysleli svůj podnikatelský záměr, promýšleli propagaci firmy a své plány realizovali při výrobě materiálů, které měly jejich firmu prezentovat na veletrhu studentských minipodniků. Vyučujícím se v rámci projektu dostalo plné podpory mentorů ze střední školy, kde již mají s vedením studentských minipodniků letité zkušenosti. ZŠ Hlučín - Rovniny navštěvuje 663 žáků. V každém ročníku jsou 3 paralelní třídy. Zaměřujeme se na výuku cizích jazyků. Zapojením do projektu jsme chtěli žákům umožnit nahlédnout do problematiky podnikání, aby se dověděli, jaké náležitosti provázejí založení firmy, a aby si vyzkoušeli, co vše musí promyslet, když se rozhodnou podnikat. Již ve chvíli, kdy jsme se do projektu zapojili, jsme věděli, že ve školním roce 2015/2016 začleníme projekt minipodniků jako součást výuky do ŠVP. Koresponduje totiž s předmětem pracovní činnosti, který je vyučován v 8. ročníku a zaměřuje se na volbu povolání. Výuka byla naplánována v odpoledních hodinách jako zájmový kroužek. Délka jednotlivých lekcí byla naplánována na 6 hodin za měsíc. K výuce byli vybráni třídní učitelé tří osmých tříd, aby co nejvíce vyučujících načerpalo zkušenosti, jak realizovat hodiny studentských minipodniků. Žádný z nich není aprobován v učitelství předmětů ekonomického směru, proto byli zprvu na rozpacích z toho, zda budou žákům dobrými průvodci, když jejich znalosti z ekonomie nejsou obsáhlé, zda budou schopni naplánovat výuku a dokáží žákům osvětlit základní termíny. Realizace výuky by nebyla možná, pokud by se vyučujícím nedostalo podpory mentorů a garanta. Již na prvním školení na Gymnáziu a Obchodní akademii Orlová získali jasnější představu o tom, co je v projektu čeká. Jejich dotazy byly zodpovězeny a zjistili, že budou mít k dispozici nejen pracovní listy a prezentace použitelné přímo ve výuce (při školeních mohli s ohledem na žáky vznášet připomínky k pracovním listům a prezentacím), ale rovněž notebook, tiskárnu a kancelářské potřeby, což přineslo větší komfort při samotné práci žáků. Pozitivní bylo rovněž ujištění, že se s dalšími dotazy či nejasnostmi mohou obracet na paní Ing. Pavlínu Palovou a Ing. Hanu Jiříčkovou. Inspirativní bylo setkání se studentkami GOA Orlová, které v minulém školním roce prezentovaly svou firmu na veletrhu fiktivních firem. Učitelé zhlédli jejich prezentaci firmy, nahlédli do vyrobeného katalogu výrobků a studentky odpovídaly na otázky. Na jedné ze schůzek se představil úspěšný podnikatel z Bohumína, který pohovořil o úskalích, která mohou podnikání provázet. Upozornil tak na témata, která nelze ve výuce opomenout. Již před samotným založením minipodniků jsme byli rozhodnuti pracovat se staršími žáky, neboť ti se začínají profesně orientovat. Žáci osmého ročníku byli upřednostněni před žáky devátých tříd nejen z důvodu časové náročnosti příprav na přijímací zkoušky na střední školy, ale především jsme chtěli vyzkoušet práci s žáky osmých tříd z důvodu již výše zmiňovaného plánu začlenit projekt SM do výuky.
57
V rámci výuky pracovních činností byli žáci seznámeni se zapojením do projektu, zjistili, co bude náplní výuky a co bude výstupem. Některé žáky k přihlášení do kroužku motivovalo právě to, že se budou moci účastnit veletrhu v Jihlavě a budou moci soutěžit o nejlepší prezentaci podniku. Tehdy ještě nebylo žákům sděleno, že první tři ocenění obdrží věcné ceny. Tato informace je ovšem později opět podnítila ke zvýšení úsilí. Sami konstatovali, že teď už „nejde jen o prestiž, ale že bojují i o ceny nemalé hodnoty“. Program SM byl plánován s ohledem na žáky. Abychom je nezahltili teoretickými znalostmi, prokládali jsme hodiny tvůrčími činnostmi. Využili jsme rovněž doporučení mentorů. Dohodli jsme se na nutnosti uvést žáky do podnikání nejprve teoreticky. V první fázi jsme se zaměřili na to, co je to živnost, jaké podmínky musí dodržet ten, kdo chce založit firmu, jaké jsou výhody a nevýhody podnikání. Dále jsme za použití pracovních listů vedli žáky k tomu, aby zvažovali své vlohy a schopnosti. Později jsme navázali volbou oblasti podnikání a praktickými činnostmi žáků – místním šetřením v našem městě, tvorbou sloganu, vizitek, katalogu. V průběhu volby oblasti podnikání bych rozhodně doporučila dát žákům volnou ruku, nechat je v rámci brainstormingu chrlit nápady, v čem by mohli podnikat. Nehodnotit zbrkle případnou nevýnosnost podniku, neboť by žáci byli ochuzeni o možnost sami přijít na to, že je nutno jejich podnikatelský záměr upravit, přetvořit tak, aby firma co nejvíce prosperovala. Nejnáročnější žákům připadala práce na návrhu rozpočtu firmy, kdy se snažili vyčíslit počáteční investice do podnikání, měsíční náklady a samotný zisk firmy. Domluvili jsme se na spolupráci s ekonomkou naší školy, Bc. Karin Hubatkovou, která žákům na příkladech firem s obratem do 1 mil. korun předvedla zjednodušený výpočet zisku po odečtu sociálního a zdravotního pojištění. V určitých momentech jsme zvažovali, zda kalkulaci nákladů pro založení firmy – v případě The Library Coffee – nezkrátíme, neboť dívky se snažily propočíst i drobnosti, tj. cenu sklenic, příborů aj. Avšak nakonec jsme nezasahovali do jejich diskuzí, co ještě bude potřeba, co si nemohou dovolit a co pořídí až později. Od rodičů dokonce získali i příslib půjček v desítkách tisíc korun. V mnoha okamžicích děvčata plánovala tak seriózně, že vytvářela dojem, že skutečně vlastní výše zmíněnou firmu. Žákyně věděly, že chtějí podnikat v oblasti služeb, chtěly založit kavárnu, která by byla místem setkávání zapálených čtenářů. Jejich debaty při plánování toho, jak má jejich kavárna vypadat, kdo bude jejich cílový zákazník, byly velmi plamenné. Nejzábavnější pro žáky byl průzkum trhu a kreativní činnosti - tvorba sloganu, loga firmy a katalogu výrobků. Při tvorbě propagačních materiálů byl kladen důraz na estetiku výrobků. Stejně tak vizitky žáci vytvořili s nadšením a ve velmi krátkém čase. Doporučili bychom, aby na počátku lekce tvořil každý žák sám, později žáci hodnotili jednotlivé výtvory a vybrali vítězný polotovar, který ještě dále upravovali. Ovšem i po konci kroužku žáci stále přicházeli s vylepšeními, co by mohli kam posunout, změnit barvu, aby více zaujala aj. Případným zlepšením jsme nebránili. Na práci svých dětí reagovali rovněž rodiče – podnikatelé, kteří poskytovali dětem zpětnou vazbu a podporovali je v úsilí. Došlo tak k posílení vztahu rodič – škola. Velmi přínosná byla pro žáky návštěva Veletrhu fiktivních firem na Černé louce v Ostravě. Všem vyučujícím, kteří se chystají vést fiktivní firmu, bych doporučila zařadit ji do plánu výuky. Žáci viděli na vlastní oči, jak může vypadat stánek, jak jednají zástupci firem, co
58
obnáší prezentace před publikem. Jejich obavy, které je napadaly v souvislosti s blížící se prezentací jejich firmy, ustoupily do pozadí. V souvislosti s plánovaným představením firem je nutné udržet si dostatečnou časovou rezervu na přípravu materiálů, vytvoření ppt prezentace a nácvik vystoupení v tříminutovém limitu, neboť žáci přicházejí s dalšími a dalšími úpravami. Žáci si cenili možnosti prezentovat svou firmu nanečisto ve třídě před spolužáky, kteří jim poskytli okamžitou zpětnou vazbu a podporu potřebnou k vystoupení na veletrhu. Besedu s panem Marcelem Sýkorou, ředitelem společnosti DEVELOP centrum s.r.o., v sídle jeho firmy děti hodnotily kladně. Zaujalo je nejen to, kde se bere rozhodnutí podnikat, ale také, jaká úskalí podnikatele čekají, s čím se musí poprat a v čem se cítí svobodněji než běžný zaměstnanec. Plánovali jsme exkurzi na Finanční úřad v Hlučíně, ovšem na jednom ze setkání v Orlové nás odradila zkušenost kolegů, kteří hovořili o zahlcení žáků cizími pojmy ze strany pracovníků úřadu. Od exkurze jsme upustili. Žáci byli aktivitami spojenými s přípravou na prezentaci firmy na veletrhu v Jihlavě nadšeni, rovněž porozuměli základním termínům užívaným v souvislosti s podnikáním, seznámili se např. s makro prostředím podniku, které podnik obklopuje (konkurenti, dodavatelé, odběratelé a vazby mezi nimi a podnikem), a mikro prostředím podniku (interní procesy podniku). Zjistili, jaké administrativní úkony je třeba vykonat před založením podniku, jak vysoký musí být počáteční finanční kapitál, co vše vytváří image a dobré jméno firmy. Využili jsme tvůrčího potenciálu dětí, dali jsme jim prostor rozvinout jejich nápady a vize, možnost spolupracovat na projektu ve skupině, promýšlet podnikatelské strategie a chod firmy a prezentovat svou práci před vrstevníky i odbornou porotou. Prací na projektu byly také posíleny komunikační dovednosti dětí a práce s počítačem. Do projektu jsme vstupovali s obavami, které se nenaplnily především díky podpoře zkušených mentorů z Gymnázia a Obchodní akademie Orlová a díky materiálům, které nám byly poskytnuty, možnosti účastnit se veletrhu studentských fiktivních firem a ukázkám práce žáků střední školy.
59
2. Příklady dobré praxe z per mentorů studentských minipodniků Seznam PDP (chronologicky, podle názvu autora): Ing. Dana Bouchnerová: Založení a činnost studentského minipodniku na základních školách, OA, SZŠ a SOŠS Jihlava, Karoliny Světlé 2, 586 01 Jihlava Mgr. Marcela Horváthová: „Krok za krokem“ k založení studentského minipodniku, SŠ Bohumín, p. o., Husova 283, 735 81 Bohumín Ing. Marie Mrázová: Získáváme informace o podnikání v reálném prostředí, Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Ing. Alena Nechutová: Podnikatelské nadšení, SOŠ Nové Město na Moravě, Bělisko 295, 592 31 Nové Město na Moravě Ing. Pavlína Palová: Mentoring při zavádění studentských minipodniků na ZŠ, Gymnázium a Obchodní akademie Orlová, p. o., Masarykova tř. 1313, 735 14 Orlová-Lutyně Ing. Jana Wasserbauerová: Dobrý start pro získání základních podnikatelských dovedností v praxi aneb studentský minipodnik, SPŠ stavební, ak. St. Bechyně, Havlíčkův Brod
60
Název příkladu dobré praxe: Založení a činnost studentského minipodniku na základních školách Autor: Ing. Dana Bouchnerová Název a adresa školy: OA, SZŠ a SOŠS Jihlava, Karoliny Světlé 2, 586 01 Jihlava Klíčová slova: podnik a firma, podnikání, podnikatelský záměr, živnostenské oprávnění, fyzická osoba, právnická osoba, propagace, příjmy, výdaje, zisk, deník příjmů a výdajů, doklad Anotace: Představení předmětu fiktivní firma, jeho cílů a zkušeností s vyučováním. Seznámení s postupem, jak založit SM na ZŠ, jeho významu pro žáky, důvodů zapojení do projektu. Nástin práce lektorů, garantů a mentorů, průběh vzájemná spolupráce a komunikace. Forma vypracování a předávání materiálů, průběh zpětné vazby. Výčet problémů na straně žáků i na straně lektorů a jejich řešení. Na naší škole je zaveden předmět fiktivní firma (FIF) již od roku 1995. Původně se učil ve 3. a 4. ročníku vždy po 2 hodinách a byl volitelný. V současné době se předmět učí ve 4. ročníku s dotací 2 hodiny týdně a je povinný. V letošním školním roce působí na naší škole pět fiktivních firem. Jedná se o společnosti s ručením omezeným:
Able, s r. o. HMK trade, s r. o Preziosi, s r. o. Softtrade, s r. o. a náhradními díly, Trefa, s r. o.
velkoobchod a maloobchod s nápoji, prodej a půjčování společenských oděvů a šperků, prodej čokolády a dárkového zboží, velkoobchod a maloobchod s osobními a užitkovými vozy nákup a prodej sportovního zboží.
Cílem tohoto předmětu je:
doplnit teoretickou výuku nácvikem praktických činnosti ve školním prostředí, prakticky procvičit základní komunikativní, personální a odborné kompetence žáků, rozvíjet komunikativní kompetence žáků i v cizím jazyce, propojit dovednosti žáků z různých vyučovacích předmětů, posílit odpovědnost žáků za plnění svěřených úkolů, posílit organizační schopnosti žáků a jejich samostatnost, posílit dovednost k sebekontrole a práci v týmu.
Fiktivní firma simuluje reálnou firmu, probíhají v ní veškeré činnosti administrativního charakteru (objednávky, účtování, výpočet mezd atd.). Fiktivní jsou platby a oběh zboží a služeb. Žáci si práci ve firmě pochvalují, protože si vyzkouší všechny činnosti, které budou jednou dělat v praxi. V každé firmě se vytvoří různá oddělení (sekretariát, personální, právní, obchodní, ekonomické) a žáci v nich vykonávají konkrétní práce, které vyplývají z jejich pracovní pozice. V průběhu školního roku mohou žáci svoji pozici vyměnit. Do projektu jsme se zapojili, protože výchovu k podnikání je třeba začít již v raném věku. Žák by měl být veden k tomu, aby se nebál začít s podnikáním, pokud má dobrý nápad. Vzhledem k tomu, že máme dlouholetou profesní zkušenost s fungováním fiktivních firem a dobré ohlasy od našich absolventů na tento předmět, rozhodli jsme se do projektu přihlásit.
61
Byli jsme si vědomi, že musíme od začátku vzít v úvahu věk žáků na ZŠ a hlavně to, že nemají téměř žádné odborné znalosti z ekonomické oblasti. Nejdříve jsme provedli průzkum, jaké ročníky budou do projektu zapojeny a kdo bude lektorem (aprobace vyučujících). Získané informace jsme vzali v úvahu při zpracování materiálů pro lektory i žáky. Od začátku práce na projektu byla spolupráce a osobní i elektronická komunikace mezi lektory a mentory na vysoké úrovni. Měli jsme kvalitní vzájemnou informovanost a zpětnou vazbu. Uspořádali jsme workshop, kde jsme lektorům a ředitelům základních škol představili fungování fiktivní firmy a poskytli jim podstatné informace o podnikání. V průběhu workshopu byli seznámeni s prezentacemi:
základy podnikání, studentský minipodnik, založení a vznik podniku krok za krokem.
Každý účastník získal kromě prezentací i materiály k založení firmy – jednotný registrační formulář pro právnickou i fyzickou osobu, přehled živností a vzory vyplněných formulářů. Společně jsme vytyčili jednotlivé kroky při zakládání a vlastní činnosti studentského minipodniku. Instruovali jsme lektory, které dokumenty je třeba vyplnit, aby podnik mohl být založen. Vysvětlili jsme, zda je lepší založit podnik jako fyzická osoba, nebo osoba právnická, a doporučili jsme i návštěvu na živnostenském úřadě v Jihlavě. Na naší škole byli zapojeni tři mentoři. Já a kolegyně Marcela Sedláková jsme společně vytvářely všechny materiály (prezentace, pracovní listy, doklady, ukázkové vzory,…). Já jsem více spolupracovala s lektory a žáky ZŠ Demlova, kolegyně s lektory a žáky ZŠ Nad Plovárnou. Pravidelně jsme se scházely a projednávaly jednotlivé kroky při zakládání studentských minipodniků (SM) na zapojených základních školách. Jakmile se na základních školách vytvořily kroužky SM, pozvali jsme žáky a jejich lektory do našich fiktivních firem. Pracovní atmosféra je nadchla, studenti jim poskytli řadu cenných informací pro jejich SM. Zároveň jsme se při předávání materiálů a informací přizpůsobovali věku žáků. Lektoři nás informovali o průběhu jednotlivých hodin, dvakrát měsíčně jsme se scházeli a ujasňovali si další postupy, podle potřeby jsme se scházeli i častěji. Komunikovali jsme i přes elektronickou poštu (ukázky materiálů z praxe, vlastní vyrobené materiály, prezentace, doklady, texty atd.), popřípadě i telefonicky. Námi zpracované materiály lektoři využívali v hodinách SM. Materiály byly zpracovány tak, aby krok za krokem vedly lektory i žáky k pronikání do podnikání. Důraz jsme kladly na jednoduchou formu prezentací, pracovních listů i potřebných dokladů, aby byly žákům – s ohledem na jejich věk – srozumitelné. Vysvětlily jsme jim rozdíl mezi podnikáním fyzických osob a právnických osob (prezentace „Založení a vznik podniku krok za krokem“). Na jejím základě žáci se svými lektory zvážili situaci a rozhodli se, jakou formu podnikání zvolí. Nejčastější dotazy ze strany lektorů se týkaly právní formy podnikání a její volby a rozdělení pracovních pozic mezi žáky SM. Na začátku se žáci seznámili s rozdíly mezi podnikáním jednotlivce a právnické osoby. Pak si vybrali předmět činnosti a vymysleli název minipodniku. Rozhodujícím faktorem při výběru
62
předmětu činnosti byl zájem žáků o danou problematiku. Na ZŠ Demlova v Jihlavě si zvolili podnik fyzické osoby s názvem Petra Brunová, svatební agentura Šťastni až na věky, na ZŠ Nad Plovárnou se žáci rozhodli také pro podnik fyzické osoby s názvem Ondřej Habr cestovní agentura Esperanza. Následoval průzkum trhu (většinou se obraceli na spolužáky, kamarády a rodinu), jehož výsledkem bylo zjištění, zda by o jejich předmět činnosti byl zájem. V obou SM si zkusili vyplnit jednotný registrační formulář. Doporučili jsme jim, aby jejich podnik byl definován jako fyzická osoba, což je pro evidenci příjmů, výdajů a zisku jednodušší. V dalším kroku si žáci zkusili sepsat životopis, vyzkoušeli výběrové řízení na pozici sekretářky (asistentky ředitele) a vyplnili osobní dotazník zaměstnance. Využili k tomu naši prezentaci „Studentský podnik a zaměstnanci“. Žáci – zaměstnanci SM, vyhotovili pracovní smlouvu, k čemuž využili pracovní list „Pracovní smlouva“, který jsme jim poskytly. Radily jsme žákům, jak vyhotovit vizitky a propagační leták. Na ukázku jsme poslaly pro inspiraci vzory vizitek, letáků a katalogů z našich fiktivních firem, ale i z reálně existujících firem. K propagaci firmy jsme vytvořily prezentaci „Propagace podniku“. Jakmile žáci ve SM dokončili propagační letáky, připravily jsme pro ně další prezentaci „Evidence nákupu a prodeje“ a na ni navazující pracovní listy s doklady vytvořenými „na míru“ pro konkrétní SM (pokladní příjmový a výdajové doklad, faktura, pokladní kniha – deník příjmů a výdajů). V rámci projektu jsme se pravidelně scházeli i s mentory ze SŠ Havlíčkův Brod. Na setkáních jsme se vzájemně informovali o postupu prací v SM a vyměňovali si zkušenosti. V měsíci březnu jsme pro oba SM zorganizovaly setkání s podnikateli z regionu Jihlavska. Nejdříve 5. 3. 2015 proběhlo setkání s podnikatelem Ing. Radimem Vaňkem, IP IZOLACE Polná, s r. o. na ZŠ Nad Plovárnou. Podnikatel zdůraznil, jak je důležité vybrat si správný předmět činnosti (objevit mezeru na trhu) a pak pracovat na dobrém jménu firmy. Držet se zásady „náš zákazník, náš pán“, i když je to někdy na úkor zisku. Důležití jsou pro každou firmu zaměstnanci, kteří svým přístupem k práci a klientům vytváří dobré povědomí o firmě v očích veřejnosti. Následně 16. 3. 2015 proběhlo setkání s podnikatelem Ing. Radkem Lhotkou, majitelem reklamní agentury. I on ve svém vystoupení věnoval velkou pozornost myšlence dobrého nápadu. Zdůraznil, že v současné době je ve všech oborech velká konkurence a uspěje jen ten, kdo odvádí dobrou práci. Setkání s podnikateli bylo pro lektory i žáky velkým přínosem, oba SM to ocenily. V dříve zpracované prezentaci „Studentský minipodnik“ byli žáci seznámeni s pojmy náklady, výnosy (včetně příkladů) a hospodářský výsledek (zisk, ztráta), aby si uvědomili podstatu a smysl podnikání. Zároveň jsme je upozornili na to, že jenom zisk (zejména v krátkodobém horizontu), není smyslem podnikání. Důležité je mít stále na paměti dobré jméno firmy. To znamená poskytovat služby na vysoké úrovni a umět jednat se zákazníky. Dodržet to, co slíbíme, jak ostatně zdůrazňovali i oba podnikatelé, a dlouhodobě se udržet na trhu. V případě ostré konkurence je třeba přicházet se stále novými nápady, svou nabídku neustále zpestřovat a rozšiřovat. Je možno využívat i slevových akcí a pro stálé zákazníky např. přicházet s nadstandardními službami. Výsledkem naší spolupráce s lektory i žáky byly katalogové listy. Zaslali nám i nabídku svých služeb a my jsme si od nich objednali, aby si mohli „nanečisto“ vyzkoušet obchodování.
63
Následovat by mělo vytvoření e-mailové adresy a zasílání nabídek služeb dalším SM zapojeným do projektu. Dalšími kroky vzájemné spolupráce v rámci projektu byla pomoc SM při vytváření jejich propagačních materiálů, zejména v souvislosti s plánovaným veletrhem SM. Veletrh je vyvrcholením prací žáků ve SM, podobně jako u žáků v předmětu fiktivní firma na SŠ. Materiály nám ZŠ průběžně předkládaly. Se žáky i lektory jsme diskutovali o jejich přednostech, popř. nedostatcích. Např. velmi mnoho informací na vizitce či v letáku zákazníka „zahltí“ a odpoutá jeho pozornost od podstaty a on se pak neumí rozhodnout. Příliš barevné provedení také není úplně ideální. O těchto problémech jsme diskutovali na setkáních, která se pravidelně uskutečňovala, většinou dvakrát do měsíce. Činnost SM nám ukázala, že žáci byli schopni pracovat v týmu, diskutovali o problémech. Nebáli se jít mezi spolužáky a známé a udělat průzkum toho, zda by o jimi zvolený předmět činnosti byl zájem. To jsme všichni ocenili. Někteří velmi dobře pracovali s počítačem při vytváření reklamních materiálů. Obtížnější byl počáteční rozjezd, protože většina žáků se v oblasti podnikání vůbec neorientovala. To ale neznamená, že o něm vůbec nic neví. Každý z nich už má malé základy z hospodaření, např. se svým kapesným a na to lze navázat. Náročnější bylo sladit a zapojit všechny žáky do společné práce, ale povedlo se. Hlavní smysl SM byl v tom, že si všichni zúčastnění vyzkoušeli, jaké to je být podnikatelem, poznali klady i zápory, které sebou podnikání nese. Ze zpětné vazby od lektorů nám vyplynulo, že vypracované prezentace byly názorné, navazující pracovní listy dostatečně srozumitelné. Snažily jsme se zejména pracovní listy zjednodušit a ze zpětné vazby od lektorů a žáků máme dobrý pocit. Velkým přínosem také byla setkání mentorů se supervizorem, kde jsme si vyměňovali zkušenosti, diskutovali o problémech, hledali další kroky v práci SM. Založení a činnost SM splnilo naše očekávání. Byli jsme mile překvapeni aktivním přístupem žáků k činnosti SM. Myslím si, že všechny zúčastněné žáky činnost v SM bavila, upoutala jejich zájem, otevřela jim do budoucna možnosti jejich dalšího rozvoje. Je to jiná forma výuky – propojení teorie s praxí – vlastně hra. Práce ve SM odbourá případný strach z podnikání. Žáci nabyli nové poznatky, které budou moci využít v dalším svém studijním i profesním životě. Trochu jsme se zpočátku obávali toho, jak přizpůsobíme učivo a materiály věku žáků ZŠ. Ale díky dobré spolupráci s lektory se dařilo vše potřebné průběžně upravovat a doplňovat. Použitá literatura a zdroje:
http://www.cenik-tisku.cz/gfx/rejstrik/zivnostak.jpg, http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/, http://www.mpo.cz/dokument148117.html, http://en.strankywebove.cz/graphics-design-medals, http://www.marf.cz/katalog/graficke-studio/tiskoviny/vizitka-surik-s-r-o.html, http://cs.wikipedia.org/wiki/Linux#mediaviewer/File:Tux.svg, http://marekhrkal.cz/reklamni-slogany.htm, https://www.google.cz/search?q=vyplněná+faktura+neplátce, https://www.google.cz/search.
64
Přílohy:
pracovní list – tvorba vizitek, doklady: faktura, organizační schéma.
65
Název příkladu dobré praxe: „ Krok za krokem“ k založení studentského minipodniku Autor: Mgr. Marcela Horváthová Název a adresa školy: SŠ Bohumín, p. o., Husova 283, 735 81 Bohumín Klíčová slova: fiktivní firma, živnostenské podnikání, studentský minipodnik, daňová evidence, personalistika Anotace: Cílem je informovat žáky 2. stupně základní školy o možnostech podnikání v našem regionu, jak založit a vést fiktivní firmu. Práce mentorek spočívá v předání bohatých praktických zkušeností ve fiktivní firmě, při vedení daňové evidence a personálním managementu. V našem regionu je vysoká nezaměstnanost, a tak mnoho lidí řeší nedostatek pracovních příležitostí založením vlastní malé firmy. Našim cílem bylo ukázat žákům, jaké problémy a úskalí na ně čekají při zakládání vlastní firmy. Mnozí žáci znají problematiku podnikání z praktického života svých rodičů, znají klady i zápory jejich podnikání. Činnost studentských minipodniků bude představovat zjednodušenou verzi činnosti fiktivních firem, které jsou nástrojem rozvoje podnikatelských kompetencí žáků středních škol. Jsme střední škola technického a ekonomického zaměření, součástí našich školních vzdělávacích programů je výuka založení fiktivní firmy pro studenty 4. ročníku maturitních oborů. Fiktivní firma se řídí právními předpisy platnými pro podnikání v České republice, odpovídá reálným firmám svojí strukturou a činností. Nejsou používány reálné peníze, výrobky a služby, ale činnost fiktivních firem v oblasti obchodování, marketingu, vedení písemného hospodářského styku, fakturace a účetnictví odpovídá hospodářské praxi. Naši žáci tvoří na závěr školního roku ročníkovou práci své vlastní fiktivní firmy, kterou předkládají jak v písemné, tak elektronické podobě a prezentují ji u maturitní zkoušky z odborného bloku. Jejich práce jsou návodem a inspirací pro další žáky. I my na střední škole se mnohdy setkáváme s problémy, kdy žáci přesně nechápou postupy při založení firmy, neumí vhodně převést své teoretické znalosti a vědomosti do praxe. Jsme jim nápomocni tím, že spolupracujeme s menšími firmami ve městě a umožňujeme jim návštěvu firem, kde si mohou svými dotazy ujasnit tuto problematiku. Před zahájením práce jsme nevěděli, zda budou mít žáci základní školy o práci v minipodniku zájem. Obávali jsme se také, zda lektoři ZŠ správně budou chápat naše postupy, protože práce ve fiktivní firmě je vysoce odborná a lektoři ZŠ tuto odbornost nemají. Žáci ZŠ nemají zkušenosti z odborných předmětů, jako mají žáci střední školy, a tudíž jsme si nebyli jisti, jaký bude výsledek. Předpokládali jsme, že v studentském minipodniku budou pracovat žáci ve věku 13 – 14 let. Jsou už dostatečně vyspělí a schopni samostatně pracovat. Mladší žáci by potřebovali větší pomoc, nemají tolik zkušeností a některé části by pro ně byly složité. Doporučili jsme vytvořit pracovní skupiny o počtu 5 – 8 žáků. Nedoporučovali jsme, aby v studentském minipodniku pracovali žáci mladší 13 let. Na začátku našeho projektu jsme realizovali setkání mentorek s garanty projektu a zapojenými základními školami, kde jsme představili náš postup při práci na projektu, míru samostatného zapojení žáků, výběr žáků, časový harmonogram a materiální požadavky. Na prvním setkání jsme měli všichni obavy, jaký bude výsledek tohoto projektu. Během spolupráce s jednotlivými ZŠ a jejich lektory se naše obavy nepotvrdily. Základním školám
66
jsme doporučili vybrat pro práci v studentském minipodniku takové učitele, kteří budou mít o práci zájem - budou mít obchodního ducha a budou se ochotni osobně angažovat. Na schůzce jsme představili náměty na předmět podnikání. Vycházeli jsme ze svých bohatých pedagogických zkušeností. Předmět podnikání jsme doporučili ponechat zcela na volbě žáků. Doporučili jsme, aby žáci předložili své návrhy na předmět podnikání, zdůvodnili, proč by si zvolili právě tento obor. Také by měli provést průzkum trhu a obhájit své nápady před ostatními žáky. Předpokladem pro založení podniku je dodržení a splnění podmínek vymezených živnostenským zákonem (zákonem č. 455/91 Sb., v aktuálním znění). K vytváření studijních materiálů a pracovních listů jsme museli nastudovat novelu živnostenského zákona, daňové zákony a základy personálního managementu. Postupně jsme vytvářeli tyto studijní materiály, pracovní listy a seznamovali s nimi naše lektory a ředitele ZŠ na osobních setkáních na naší škole. Tyto materiály a pracovní listy jsme následně upravovali a přizpůsobovali připomínkám a námětům lektorů, které vzešly na pracovních setkáních. Hned po zapojení ZŠ do projektu jsme zorganizovali setkání s úspěšným podnikatelem v Pekárně Na Růžku v Bohumíně, kterého se zúčastnili všichni žáci a lektoři zapojení do projektu. Záznam ze setkání tvoří přílohu této zprávy. Žákům i lektorům se toto setkání velmi líbilo, byli seznámeni s konkrétní prací podnikatele, včetně prohlídky provozovny za běžného provozu. Majiteli firmy kladli zajímavé dotazy. Toto setkání bylo pro žáky i pro lektory velmi přínosné a žáky motivovalo k další činnosti v studentském minipodniku. Žáci mohli diskutovat s majiteli pekárny, ptali se na jejich podnikatelské začátky, na způsoby získání financí pro rozjezd podnikání, na spolupráci s bankou, na odbyt výrobků a na rizika spojená s podnikáním. Během realizace projektu jsme byli v pravidelném kontaktu se ZŠ formou osobních setkání i formou elektronickou. Průběžně jsme řešili vzniklé problémy a snažili se přizpůsobit jejím požadavkům výukové materiály a pracovní listy. Nejlepším způsobem komunikace je dle našeho názoru osobní setkání, kde je možnost pružně reagovat na dotazy a ihned je vyřešit. Při tvorbě výukových materiálů a pracovních listů jsme spolupracovali s mentorkami v Orlové. Pravidelně jsme při jejich tvorbě kontaktovali lektory se ZŠ a pružně reagovali na jejich náměty a připomínky. Největším problémem při tvorbě materiálů bylo přizpůsobit jejich obsah znalostem a vědomostem žáků základní školy. Bylo potřeba blíže specifikovat odborné pojmy a převést je do praktického chodu jejich firmy – např. vysvětlit blíže pojem náklady, výnosy, odvody daní a základní princip vedení daňové evidence. Pro zjednodušení daňové evidence jsme se domluvili se ZŠ na vedení pouze příjmových a výdajových dokladů. Na pracovních schůzkách jsme vždy lektorům výukové materiály pro žáky blíže vysvětlili a odpovídali na jejich případné dotazy. Snažili jsme se lektory vést srozumitelnou a jednoduchou formou k postupnému zakládání jejich studentského minipodniku, což se nám podařilo. Práce na tomto projektu nás obohatila o další nové pracovní zkušenosti, pracovní kontakty. Jsme potěšeni, že žáci již na základních školách projevují velký zájem o tuto formu nabývání nových znalostí a zkušeností, které by mohli v budoucím životě využít . Velkým přínosem pro naši práci i pro práci žáků ZŠ byla dle našeho názoru návštěva veletrhu fiktivních firem, který se konal v měsíci březnu v Ostravě. Žáci mohli na tomto veletrhu načerpat inspiraci pro svůj studentský minipodnik, získat představu o tom, jak se mají
67
prezentovat, jak vyzdobit svůj stánek, jaké propagační materiály si mají připravit, případně další nápady. Přes počáteční obavy a nejistotu, jaký bude výsledek tohoto projektu, jsme byli mile překvapeni, s jakým nasazením a zájmem základní školy pracovaly. Určitě to bylo podmíněno vhodným výběrem lektorů na ZŠ, podporou garantů. Všichni se do této práce pustili s velkým nasazením a elánem. Práce na projektu nám umožnila navázat nové pracovní kontakty a přátelství. Dovolila nám nahlédnout do problematiky jiné střední školy i do problematiky základních škol, což bude přínosem pro naši další učitelskou práci. Spolupráce mentorek a lektorů byla na velmi profesionální úrovni. Chceme také vyzdvihnout spolupráci s manažerkami celého projektu a poděkovat jim za spolupráci a odborné vedení. Doporučili bychom, kdyby projekty tohoto zaměření pokračovaly, a tím se zdokonalovala ekonomická a finanční gramotnost žáků již na základních školách, což je v dnešní době potřebné pro běžný život.
68
Název příkladu dobré praxe: Studentský minipodnik v Základní škole Havlíčkův Brod, V Sadech Autor: Ing. Marie Mrázová Název a adresa školy/firmy: Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod, 580 02 Havlíčkův Brod Klíčová slova: studentský minipodnik, výběrové řízení, předmět podnikání, živnostenský úřad, ohlášení živnosti, výpis z živnostenského rejstříku, průzkum trhu, role mentora Anotace: Příklad dobré praxe popisuje práci studentského minipodniku v Základní škole Havlíčkův Brod, V Sadech. Zaměřuje se na průběh výběrového řízení na pracovní pozice žáků ve firmě, popisuje setkání se zaměstnanci živnostenského úřadu v Havlíčkově Brodě, seznamuje s provedením průzkumu trhu pomocí elektronického dotazníku. Mentorka hodnotí svoji činnost a přínos zapojení do projektu. Ve školním roce 2014/2015 byl v Kraji Vysočina odstartován projekt „Učíme se podnikat“, jehož hlavním cílem je rozvoj a podpora podnikavosti žáků. Na základních školách byly založeny studentské minipodniky. Činnost studentských minipodniků představuje zjednodušenou verzi činnosti fiktivních firem, které jsou nástrojem rozvoje podnikatelských kompetencí žáků středních škol. Fiktivní firma se řídí právními předpisy platnými pro podnikání v České republice, odpovídá reálným firmám svojí strukturou a činností. Nejsou používány reálné peníze, výrobky a služby, ale činnost fiktivních firem v oblasti obchodování, marketingu, vedení písemného hospodářského styku, fakturace a účetnictví odpovídá hospodářské praxi. Firmy vytvářejí propagační materiály, obchodují navzájem a setkávají se na veletrzích fiktivních firem. Pro studentské minipodniky, které vznikly na základních školách, byla stanovena vzhledem ke kompetencím žáků základních škol jednodušší pravidla pro vedení administrativy a účetnictví. V roli lektorů studentských minipodniků pracují učitelé základních škol, kteří spolupracují s mentory ze středních škol. Pro mentoring byli vybráni středoškolští učitelé, kteří mají zkušenosti s vedením fiktivních firem na středních odborných školách. V Havlíčkově Brodě se do projektu zapojily tři mentorky, které byly osloveny vedením středních škol. Mentorky se pravidelně scházely, konzultovaly problémy a předávaly si zkušenosti. Úvodní schůzka mentorů, lektorů a ředitelů základních škol proběhla v příjemné atmosféře. Žáci vybraných základních škol v Havlíčkově Brodě projevili o práci v nově založených kroužcích – studentských firmách, poměrně velký zájem. V Základní škole Havlíčkův Brod, V Sadech se do firmy přihlásilo šest spolužáků z deváté třídy. Společně s lektory jsem se pokusila připravit výběrové řízení na pozice ředitele a další pracovní místa. Úkolem žáků bylo popsat, v jakých činnostech vynikají a jakou funkci by chtěli ve firmě zastávat. Dva žáci měli zájem o funkci ředitele firmy, ostatní lákala práce v marketingovém oddělení. Pozice lektorů se ujali dva učitelé, oba učí výpočetní techniku. Tato aprobace je pro lektora velmi přínosná, práce s počítačem byla důležitou činností minipodniku od jeho založení. Jedním z prvních úkolů studentského minipodniku bylo zvolit vhodný předmět podnikání. Většina zakládaných firem si vybrala činnost, jejíž provozování je upraveno zákonem o živnostenském podnikání. Zákon samotný je poměrně obsáhlý a pro žáky obtížně 69
srozumitelný. Mentorky se shodly, že bude vhodné zprostředkovat žákům návštěvu živnostenského úřadu. Vedoucí ŽÚ v Havlíčkově Brodě byla při sjednávání besedy velmi vstřícná. Zajímaly ji plánované aktivity studentského minipodniku a souhlasila s možností setkání se žáky, lektory a mentory. Setkání se uskutečnilo v prosinci 2014 v prostorách ŽÚ Havlíčkův Brod a zúčastnili se ho žáci ze tří studentských minipodniků. V úvodu besedy žáci prezentovali, v jaké oblasti chtějí podnikat. Ukázalo se, že není jednoduché zorientovat se v přehledech živností řemeslných, vázaných a volných a správně vybrat všechny oblasti, které jsou spjaty se zamýšlenou podnikatelskou činností minipodniků. Firma, která hodlala provozovat laser games, musela referentce ŽÚ vysvětlit, jaký druh zbraní bude používán, zda součástí jejich podnikatelské činnosti bude i provozování občerstvení, pořizování fotodokumentace, půjčování ochranných oděvů atd. Jiná firma zjistila, že činnost nazvaná architektonické úpravy zahrad není předmětem živnostenského podnikání. Žáci společně s referentkou ŽÚ problém prokonzultovali a společně našli vhodné obory volných živností, které vyhovovaly zamýšlenému předmětu podnikání. Po upřesnění předmětu podnikání si žáci zkusili vyplnit tiskopis, kterým se ohlašuje živnost. V diskusi žáky mimo jiné zajímala výše poplatku za ohlášení živnosti, možnost elektronického ohlášení živnosti či sankce, které by jim hrozily v případě, že by některou provozovanou činnost neohlásili. Poslední důležitá informace ze strany živnostenského úřadu se týkala „Jednotného registračního formuláře“ a jeho využití. Referentky živnostenského úřadu byly překvapeny zájmem žáků a zaujaly je i jejich podnikatelské záměry. Projekt „Učíme se podnikat“, označily za velmi prospěšný a projevily zájem o informace týkající se další činnosti minipodniků. Aby žáci měli představu o tom jak, vypadá dokument, který opravňuje firmu k živnostenskému podnikání, připravila jsem pro firmu Laser games HB, s r. o. jednoduchou ukázku „Výpisu z živnostenského rejstříku“ (příloha). Další činností žáků, kterou bylo třeba metodicky vést, byl průzkum trhu. Žáci chtěli zjistit, zda by o zvolený předmět podnikání (provozování laser games) byl zájem. K provedení průzkumu trhu bylo zvoleno elektronické dotazování a k vytvoření dotazníků byly využity webové stránky www.survio.com. Pomocí tohoto nástroje, jehož využití není zpoplatněno, je možné vytvořit dotazník a analyzovat výsledky průzkumu. Žáci sestavili jednoduchý dotazník, rozeslali odkaz svým spolužákům a požádali je o odpovědi na devět otázek. Průzkumu se zúčastnili žáci základní školy a prostřednictvím mentorky se zapojili i žáci střední školy. Výsledek dotazování byl velmi uspokojivý – o laser games v Havlíčkově Brodě by byl mezi teenagery poměrně velký zájem, podobná aktivita jim chybí a byli by ochotni zaplatit částky, které odpovídají průměrným cenám laserových středisek v okolí. Na základě výsledků průzkumu trhu byl sestaven jednoduchý podnikatelský záměr a finanční rozpočet podnikatelské činnosti. Další činnost minipodniku byla zaměřena na tvorbu loga, katalogu a webových stránek firmy. Práce s informačními technologiemi je pro žáky mnohem zajímavější než administrativní a ekonomické činnosti spojené se zakládáním firmy. Při tvorbě materiálů na počítači projevili samostatnost a kreativitu, byli ochotni pracovat
70
i ve svém volném čase. Kromě elektronických materiálů žáci vytvořili model arény pro laser games a model laserové pistole. Oba modely použijí při prezentaci firmy na veletrhu studentských minipodniků. V roli mentora jsem dosud nepracovala a zapojení do projektu Učíme se podnikat jsem vnímala jako příležitost vyzkoušet si tuto činnost. Využila jsem zkušenosti, které mám s výukou předmětu fiktivní firma na střední škole. Jako mentorka jsem spolupracovala nejen s ředitelkou základní školy a lektory, ale pravidelně jsem byla ve styku i se žáky, kteří kroužek navštěvovali. I když jsem nikdy nepůsobila na základní škole jako učitelka, se žáky základních škol se setkávám v rámci činnosti tzv. gastrokroužku, který organizuje Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod pro žáky osmých a devátých tříd. Předpokládala jsem, že do studentského minipodniku se přihlásí žáci, kteří budou mít zájem naučit se nové věci, budou komunikativní a kreativní. Tento předpoklad se naplnil, chlapci jsou pracovití a mají zájem uspět na veletrhu studentských minipodniků. Se žáky i lektory jsem byla po celou dobu trvání projektu v kontaktu. Komunikace s lektory probíhala prostřednictvím mailů, ale osvědčily se především pravidelné osobní schůzky a návštěvy kroužku. Lektoři studentského minipodniku ze Základní školy Havlíčkův Brod, V Sadech mají velmi dobré znalosti informačních technologií a orientují se v základech podnikání. Největší přínos mentora vidí v jeho vědomostech týkajících se administrativních činností při založení firmy a v jeho zkušenostech s prezentací fiktivní firmy na veletrhu. Velmi kladně lektoři hodnotili spolupráci s mentorkou při zajištění návštěvy živnostenského úřadu a návštěvy firmy úspěšného podnikatele. Jsem velmi ráda, že jsem dostala příležitost pracovat v projektu „Učíme se podnikat“ a jsem přesvědčena, že získané zkušenosti s pedagogy a žáky základní školy uplatním ve své další práci. Použitá literatura a zdroje:
Horehleďová, M.: Učebnice pro výuku fiktivní firmy. Elektronická učebnice: http://moodle2.voskop.eu/download/teu/U08_Ucebnice_pro_vyuku_FIF.pdf www.nuv.cz www.survio.com
Přílohy:
návštěva Živnostenského úřadu Havlíčkův Brod (foto Ing. Marie Mrázová), výpis ze živnostenského rejstříku (autor: Ing. Marie Mrázová).
71
Název příkladu dobré praxe: Podnikatelské nadšení Autor: Ing. Alena Nechutová Název a adresa školy: SOŠ Nové Město na Moravě, Bělisko 295, 592 31 Nové Město na Moravě Klíčová slova: fiktivní firma, studentský minipodnik, podnikatelský záměr, obchodní korespondence, propagace, vizitka, katalog Anotace: Práce je zaměřena na popis zkušeností se zakládáním studentských minipodniků. Uvádíme zde zkušenosti s prací ve fiktivní firmě naší školy, s našimi akcemi pro základní školy a motivaci pro zapojení naší školy do tohoto projektu. Následně popisujeme přípravu manuálu pro lektory a spolupráci s našimi partnerskými základními školami. V přílohách je několik ukázek z manuálu pro základní školy. Fiktivní firma naší školy Fiktivní firma na naší škole pracuje již čtvrtým rokem – od školního roku 2011/2012. První dva roky se jmenovala EpoStyle, nabízela společenské oděvy pro dámy i pány. Třetí rok si studenti změnili název i předmět podnikání. Zařídili si zverimex a pojmenovali jej Aris. V dalším školním roce byl opět změněn název podniku na NomShop a nabízel cukrovinky a nápoje. Ve všech případech to byla společnost s ručením omezeným. Studenti si při práci procvičují teoretické poznatky, které získávají při běžné výuce: z ekonomiky, účetnictví, marketingu, managementu, zbožíznalství, práva, obchodní korespondence, angličtiny, výpočetní techniky a samozřejmě také z českého jazyka i z matematiky. Kromě toho se spontánně učí spoustu užitečných vlastností, které budou pro život potřebovat, jako jsou zodpovědnost, správné použití pravomocí, spolupráce, spolehlivost, umění diskutovat a projevit svůj názor, schopnost být profesionální a loajální vůči své firmě a zainteresovanost na jejich výsledcích. Ve fiktivní firmě pracují samostatně v několika odděleních: ředitelství (ředitel + asistentka), personálně-právní oddělení, účetní oddělení, obchodní oddělení a marketing. Každý má vymezeny svoje kompetence, které se učí používat. V případě, že některé oddělení potřebuje výpomoc, ať již z důvodu velkého množství práce, nebo nedostatku znalostí či dovedností, mohou hledat pomoc u kolegů, jiných studentů, vyučujících, ale také mimo školu. Firma se každoročně účastní dvou veletrhů, které se konají v našem nejdosažitelnějším okolí: v Brně a v Boskovicích. Každoročně si studenti přivezli ocenění: dvakrát cenu CEFIF za předvedený výkon na veletrhu, první místo za katalog a první místo za zpracovanou vizitku. Na veletrzích jsou velmi aktivní, do prezentování firmy i do obchodování dávají maximum. Velice se zajímají o další zúčastněné firmy a hledají inspiraci. Učí se obchodnímu jednání a správnému reprezentování firmy. Obchodními jazyky jsou kromě češtiny i angličtina a v Boskovicích i němčina, protože tam obchodují i firmy z Rakouska. Pro naše studenty je velký zážitek vyzkoušet si konverzaci s cizími rodilými mluvčími. Akce pro základní školy Veletrhy fiktivních firem nás již od počátku inspirovaly. Připravili jsme něco obdobného pro žáky základních škol již v minulosti. Vyhlásili jsme vánoční soutěž „Prezentuj svoji firmu“. Účastní se jí minipodniky ze tří základních škol: z Jimramova, Nového Města na Moravě 72
a z Dolní Rožínky. Žáci si připraví prezentaci, katalog, vizitky a letáky, které jsou předmětem soutěže. Studenti naší fiktivní firmy jim výtvory hodnotí. Motivace pro zapojení do projektu Tato soutěž pro základní školy se stala inspirací pro zapojení do projektu „Učíme se podnikat“. Ze soutěže jsme věděli, že žáci základních škol jsou velmi kreativní a zvídaví a že by je tento projekt mohl bavit. Domluvili jsme si spolupráci se dvěma ZŠ – 2. ZŠ z Nového Města na Moravě a 4. ZŠ ze Žďáru nad Sázavou. Některé žáky jsme pozvali k nám, abychom zjistili, co by je na projektu nejvíce bavilo. Projevili zájem zejména o přípravu propagačních materiálů. I předmět podnikání si vybrali cíleně – v ZŠ Nové Město na Moravě si vybrali jako předmět podnikání fotoslužby, žáci ze ZŠ Žďár nad Sázavou založili firmu na přípravu svačin a tento záměr by chtěli skutečně realizovat. A protože se kolegové ze základních škol se svými žáky nebránili do projektu vstoupit, rozhodli jsme se s nimi spolupracovat a být jim nápomocní. Příprava manuálu Chtěli jsme jim připravit kvalitní, srozumitelné materiály, které by jim při práci pomáhaly. Na jejich přípravě jsme spolupracovali všichni tři mentoři z naší školy. Společně jsme vyčlenili témata, která bychom v manuálu rozpracovali. Považovali jsme za důležité, abychom připravili návrh možných činností studentského minipodniku, ze kterého by si žáci se svým lektorem mohli zvolit k práci to, co by je opravdu zajímalo a co by zvládali s ohledem na jejich schopnosti a dovednosti. Před přípravou manuálu jsme si s lektory sjednali schůzku, na které jsme je formou prezentace seznámili stručně s tím, co je to fiktivní firma na střední škole, k čemu slouží. Dále jsme je informovali o možné náplni práce studentského minipodniku, vysvětlili klíčová slova. Obě lektorky byly se srozumitelností prezentací spokojeny, nepochybovaly o tom, že mnohé navrhované činnosti jejich žáci zvládnou. Shodli jsme se na tom, že si z našeho návrhu vyberou to, co je bude bavit a co časově zvládnou. Domluvili jsme se, že do plánovaného workshopu, na kterém jsme je měli v rámci projektu oficiálně proškolit, jim připravíme nápomocný manuál a potřebné pracovní listy. V manuálu jsme se zaměřili podrobné a srozumitelné zpracování těchto částí:
úvod (význam a cíl žákovských minipodniků), živnost, druhy živností, podmínky pro provozování živností, živnostenské úřady, formuláře pro ohlášení živnosti (tato část obsahuje i podrobný seznam živností, CRM formulář pro ohlášení živnosti byl přiložený formou pracovního listu, aby si ho žáci mohli zkusit vyplnit), obchodní jméno podnikatele, zejména fyzické osoby, návod na praktické založení studentského minipodniku (předmět podnikání, obchodní jméno, adresa provozovny, kontaktní údaje, struktura podniku), podnikatelský záměr (význam podnikatelského záměru, co je jeho součástí - SWOT analýza, průzkum trhu, průzkum konkurence, konkurenční strategie, ekonomická analýza), propagační materiály (logo, jmenovky, vizitky, letáky akční nabídka, katalog, prezentace) – popis, k čemu slouží, co by měly obsahovat, jak by měly vypadat, obchodní korespondence (poptávka, nabídka, objednávka – pro elektronické obchodování mezi studentskými minipodniky), 73
organizace a příprava veletrhu (průběh veletrhu, návrh možných soutěží na veletrhu SM), evidence příjmů a výdajů (jednoduchá evidence v deníku příjmů a výdajů), přílohy (přehledná tabulka s údaji týkajícími se založení SM, tabulka na SWOT analýzu, tabulka na rozpočet majetku a zdrojů financování, provozní rozpočet, tiskopis faktury, příjmový či výdajový pokladní doklad, paragon, dodací list, deník příjmů a výdajů, kniha přijatých a vydaných faktur, CRM formulář pro ohlášení živnosti na ŽÚ),
V manuálu jsme uváděli hodně konkrétních příkladů, obrázky a také návody, jak zpracovat, (např. kvalitní katalog, prezentaci a podobně). První prototyp manuálu jsme elektronicky zaslali lektorům k nahlédnutí a ke sdělení připomínek a dotazů. Potěšilo nás, že oběma lektorům byly materiály srozumitelné. Na společném workshopu, kde jsme se společně setkali všichni garanti, lektoři a mentoři a kde došlo k proškolení lektorů mentory, jsme předali finální manuál v tištěné podobě. Lektoři nám sdělili, že jsou schopni samostatně podle něj pracovat a vést žáky SM. Vzhledem k tomu, že máme bohaté zkušenosti s vedením fiktivní firmy, zapojili jsme se i do pomoci s přípravou workshopů, které se uskutečnily ve školicím středisku v Jihlavě. Nachystali jsme společně prezentace o fiktivní firmě, o možných činnostech studentského minipodniku a také návrh závěrečného veletrhu a soutěží. ZŠ Nové Město na Moravě S lektorkou na ZŠ Nové Město na Moravě jsme dohodly na tom, že se budeme pravidelně každý měsíc scházet v předem domluvených termínech. Zvolili jsme si přibližně 5 společných schůzek (mentoři, lektor, garant):
plánování práce na daný měsíc (mentoři, lektor, garant), plánování schůzky s žáky SM (mentoři, lektor, garant), uskutečnění schůzky se žáky SM - prohlídka jejich práce, konzultace, řešení dotazů, připomínek (mentoři, lektor, garant a žáci SM), hodnocení schůzky se žáky SM (mentoři, lektor, garant), hodnocení měsíční práce SM, co se dařilo, nedařilo (mentoři, lektor, garant).
Tyto schůzky se konaly pravidelně na základní škole. Dle potřeby jsme komunikovali s lektorkou také telefonicky či e-mailem, abychom upřesnili či potvrdili termíny, nebo si vyjasnili případné problémy, kterých opravdu mnoho nebylo. Žáci studentských minipodniků se zaměřili kromě založení SM především na propagaci. Na každou schůzku s mentory, lektorem a garantem měli připraveno postupně několik návrhů (název podniku, logo, jmenovky, vizitky, letáky apod.). Společně vybírali nejatraktivnější návrh. Předmětem dotazů bylo nejčastěji, zda materiál obsahuje vše, co má obsahovat, zda je marketingově správný. Žáci se také zajímali o průběh obchodování mezi SM a o průběh závěrečného veletrhu. Práce je velice bavila, měli mnoho dobrých nápadů. Hodně diskutovali mezi sebou i s námi mentory. Jejich spolupráce s lektorkou byla výborná. Bylo vidět, že si zvolili předmět podnikání, o kterém něco věděli. I když jsme nabízeli žákům SM kromě osobní komunikace také telefonický či e-mailový kontakt, upřednostnili komunikaci osobní, v předem domluveném termínu, na který přišli
74
vždy všichni a s řádně připravenými dotazy a dle plánu zpracovanými materiály. Bylo vidět, že hodně pracovali i doma, mimo hodiny v kroužku, protože odváděli pěknou práci. Žáci SM z Nového Města na Moravě dokonce vyhlásili ve své škole fotosoutěž. Pravidelné osobní schůzky s lektory a garanty byly také žádoucí, protože se vše řádně naplánovalo, připravilo, zhodnotilo a práce měla dobrý průběh. Navíc byli všichni pravidelně informováni o všech činnostech SM. Velice zajímavá a přínosná byla schůzka s podnikatelem. Žáci ze ZŠ Nové Město na Moravě zůstali i v této oblasti u svého koníčka – fotografování. Sešli se s paní Čadkovou, která má v Novém Městě na Moravě fotoateliér. Schůzka se předem domluvila a naplánovala, lektor, mentorka a žáci si připravili své dotazy. Prohlédli si provozovnu. Paní Čadková jim pověděla svůj „příběh“ – cestu k fotografickému vzdělání, k podnikání i průběh podnikání. Žáci se zajímali o vybavení fotoateliéru, o nezbytné výdaje spojené se zahájením podnikání. Paní Čadková jim dokázala doporučit i současnou školu, na které by mohli získat potřebnou kvalifikaci v oboru fotograf/ka. Žďár nad Sázavou Na ZŠ ve Žďáře nad Sázavou si vybrali jako předmět podnikání skutečný prodej svačin. Jako lektorka se přihlásila Iva Faldíková, která měla od začátku projektu zájem o činnosti SM. S žáky pracovala velmi samostatně, citlivě pro ně navrhovala práci tak, aby udržela jejich zájem. S naším podrobným manuálem byla spokojená, neměla žádné požadavky na jeho rozšiřování. Studentský minipodnik získal ve škole pro své užívání útulné prostory školní knihovny, které si žáci upravili a zařídili jako kancelář. Bylo znát, že se cítí důležití, když mají speciální prostory, které slouží k jejich projektu a kde mají vše hned po ruce. Líbil se mi nápad zahájit práci SM výběrovým řízením (to v manuálu nebylo). Žáci pak byli na své vítězství hrdí a pracovali s velkým zaujetím. Oceňuji také skutečné provedení průzkumu trhu, kterým byla zjišťována poptávka po svačinách. Žáci si také zjistili a kontaktovali možné dodavatele. Tito dodavatelé projevili zájem obchodovat se školní firmičkou. Své nadšení žáci investovali do vymýšlení loga firmy a tvorby webových stránek. Dokonce získali i první objednávky zboží. S obchodní korespondencí neměli žádné potíže, bylo vidět, že při své práci sledují jasný cíl a všechny své činnosti k němu směřují. Hlavním cílem tohoto SM je skutečné založení obchodu se svačinami a zdá se, že zahájení reálného obchodování je pro ně velmi motivační a účast na veletrhu už pro ně není tak důležitá. V dubnu proběhlo setkání s podnikatelkou Ludmilou Fialovou, která má se svým manželem ve Žďáře nad Sázavou zavedený obchod a velkoobchod s nápoji. Představila žákům svůj podnik, povyprávěla o jeho historii a vývoji s propojením na měnící se ekonomickou situaci v naší republice. Žáci se také dozvěděli, jak důležitá je péče o spokojenost zákazníka, jak složité může být plnit narůstající administrativní požadavky našich úřadů. Celkově tento projekt hodnotím velmi kladně, myslím, že žákům přinesl zajímavé poznatky a zkušenosti, podpořil je v jejich aktivitě a kreativitě.
75
Přílohy:
ukázky z manuálu – tvorba vizitky.
76
Název příkladu dobré praxe: Mentoring při zavádění studentských minipodniků na ZŠ Autor: Ing. Pavlína Palová Název a adresa školy: Gymnázium a Obchodní akademie Orlová, p. o., Masarykova tř. 1313, 735 14 Orlová-Lutyně Klíčová slova: fiktivní firma, studentský minipodnik, mentoringový program, třífázový model učení, pracovní list Anotace: Smyslem sepsání příkladu dobré praxe je předat znalosti a zkušenosti lektorům a garantům základních škol, kteří ve svých školách zavádějí do praxe studentské minipodniky. Mentoringový program byl vytvořen na základě vlastních dlouholetých zkušeností s výukou fiktivních firem na středních školách a spolupráce s reálnými firmami z okolí. Má napomoci učitelům lépe se zorientovat v odborné terminologii a didaktice studentského minipodniku. Žákům poskytuje příležitost získat nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti, které mohou využít na trhu práce. Žáci si pod vedením lektorů vyzkouší, jak založit a řídit minipodnik a provádět běžné činnosti s ním spojené v souladu se všemi právními předpisy. Zkušenosti s fiktivní firmou Na naší škole máme již 20letou zkušenost s výukou fiktivních firem. Fiktivní firmy na naší škole spolupracují s Národním ústavem vzdělávání v Praze, sekcí Centrum fiktivních firem (CEFIF). V rámci spolupráce máme možnost se každoročně účastnit veletrhů fiktivních firem, např. v Ostravě, Českém Těšíně a Praze. V rámci dlouholeté spolupráce s vídeňskou obchodní akademií BHAK Wien se zúčastňujeme také veletrhu na vídeňské radnici nebo přímo v prostorách školy BHAK. V průběhu 20leté praxe a na základě získaných zkušeností uplatňuji ve výuce třífázový model učení. Podle probíraného učiva si vytvářím pracovní listy, které jsou rozděleny do tří fází (evokace, nové informace a jejich uvědomění, reflexe). Proč se zapojit do projektu – studentské minipodniky na ZŠ Ve výuce fiktivních firem, jejímž cílem je přiblížit co nejvíce teorii praxi, a v třífázovém modelu učení vidím velký význam pro současné žáky nejen na střední škole, ale především na základní škole. V roce 2013 se Gymnázium spojilo s Obchodní akademií a tím vznikla možnost vyzkoušet si práci s pracovním listem z oblasti podnikání v tercii osmiletého gymnázia, což odpovídá 8. třídě základní školy. Zjistila jsem, že žáky vyučování na základě třífázového modelu učení pomocí předem připraveného pracovního listu z oblasti podnikání bavilo. Zpětná vazba z jedné vyučovací hodiny je uvedena v další příloze. Další velkou motivací je výuka pomocí zkušenostního učení. Spolupracujeme s okolními základními školami, kde v rámci předmětu pracovní činnosti, který se zaměřuje na volbu povolání, navštěvujeme žáky s praktickou ukázkou fiktivní firmy. Studenti si v hodinách fiktivní firmy připraví prezentaci pro žáky základních škol a z modelu výuky ve fiktivní firmě na naší škole si sami vytvoří pracovní listy, se kterými pracují ve výuce s žáky základních škol.
77
Příprava na komunikaci s učiteli a řediteli ZŠ Všechny informace o projektu „Učíme se podnikat“ nám na společných schůzkách s mentory, supervizorem a týmem ze Společnosti pro kvalitu školy předávala Ing. D. Ambrozková. V průběhu celého školního roku nám poskytovala potřebné informace. Úzce jsme spolupracovali s paní Danou Batelkovou z Národního ústavu pro vzdělávání v Praze, odborné sekce – Centrum fiktivních firem (CEFIF), která nám poskytovala odborné zázemí. Na začátku jsme si s kolegyní Ing. Hanou Jiříčkovou uvědomovaly, že lektoři a garanti základních škol většinou nemají aprobaci v učitelství odborných ekonomických předmětů. Proto jsme se snažily v průběhu tvorby metodických materiálů zohledňovat potřeby garantů a lektorů. Velkou motivací pro lektory a garanty základních škol a prvotním vysvětlením podstaty fiktivní firmy byla ukázka a přímé setkání se studenty, kteří prezentovali svoji firmu a výsledky své práce v hodinách na základě pracovních listů. Lektoři a garanti se tak mohli blíže seznámit s problematikou a případné otázky jim byly zodpovězeny nejen mentory, ale také studenty, kteří mají zkušenosti s prací ve fiktivní firmě. Příprava manuálů Při tvorbě manuálů a v průběhu celého školního roku jsme spolupracovaly s mentorkami ze Střední odborné školy v Bohumíně Ing. I. Mudrovou, Mgr. M. Horvátovou a supervizorkou paní D. Batelkovou z CEFIF Praha. Na společných schůzkách s mentorkami a supervizorkou jsme se shodly na tom, jakou formu by měly mít vstupní informace pro ZŠ, jaký rozsah budou mít naše manuály a do jaké hloubky budou zpracovávány. Došly jsme k závěru, že tématika by se měla dotknout celé problematiky podnikání, ale stručnou a zjednodušenou formou, aby žáci základních škol porozuměli odborným ekonomickým výrazům. Při tvorbě manuálů jsme vycházely z vlastních zkušeností s výukou ve fiktivní firmě. Na první společné setkání jsme připravili prezentaci s jednotlivými kroky, které se v průběhu výuky vyskytují. Prezentace byla chronologicky uspořádána tak, aby z ní lektoři mohli ve výuce vycházet. Současně jsme upravily tematický plán pro potřeby zájmového kroužku, který jsme na prvním setkání lektorům předaly. Průběh studentských minipodniků V rámci několika školení a společných setkání jsme se snažili společně s kolegyní a podnikatelem, který je majitelem penzionu, předložit lektorům a garantům metodické materiály, výukové materiály a zkušenosti s výukou fiktivních firem na naší škole. Podnikatel upozornil na možná podnikatelská rizika, která přináší současná ekonomická praxe. Uspořádali jsme prezentaci fiktivní firmy Sweet Beat, s r. o., která pracovala ve školním roce 2013/2014 a zároveň prezentovala naši školu na mezinárodním veletrhu fiktivních firem ve Vídni. Lektoři a garanti ze základních škol měli možnost zhlédnout prezentaci, výsledky práce fiktivní firmy, pořadač s materiály o vlastní činnosti fiktivní firmy, se všemi pracovními listy, písemnostmi, smlouvami, letáky, vizitkami, katalogem.
78
K vlastní činnosti studentského minipodniku jsme zpracovaly:
úvodní prezentaci s chronologickým popisem činností ve studentském minipodniku, tematický plán, prezentace pro lektory s odbornými tématy z oblasti ekonomiky a podnikání, pracovní listy pro žáky s řešením pro učitele – ukázka v příloze.
Doporučily jsme lektorům, aby nejdříve žáky seznámili s problematikou podnikání teoreticky a aby byl kladen důraz na právní stránku založení minipodniku. Pomocí pracovních listů žáci mohli zjistit, jaké mají vlohy pro podnikání, ujasnit si, co je to živnost a jak vzniká firma po právní stránce. Postupně se seznamovali se zakladatelským rozpočtem, finančním hospodařením podniku a výpočtem mzdy. V průběhu vlastní činnosti minipodniku jsme kladly důraz na to, aby se žáci naučili pracovat v týmu, měli dostatek prostoru pro tvůrčí činnost a aby ze společných jednání pořizovali zápisy. V průběhu společných setkání jsme se snažily s kolegyní odpovědět na otázky lektorů a pravidelně jsme komunikovaly prostřednictvím e-mailu a mobilního telefonu. Nejefektivnější se nám jevila společná setkání, která se konala na naší škole. Byla interaktivní, setkali se zde mentoři společně se všemi lektory a garanty ze základních škol. Na společných setkáních se vytvořila plodná pracovní atmosféra, kde se kladly různé otázky a lektoři si vzájemně vyměňovali zkušenosti. E-mail a mobilní telefon byl využíván pro vzájemnou komunikaci mezi lektory a garanty základních škol a mentory. Pokud se vyskytly jakékoli dotazy přímo v průběhu výuky na základní škole, lektoři nás okamžitě kontaktovali telefonicky. Za velice přínosné pro mentory, lektory i žáky považujeme společná setkání s podnikatelem. Evaluace Vzhledem k tomu, že výuka studentských minipodniků probíhala jako zájmový kroužek v odpoledních hodinách, byly na lektory kladeny vysoké nároky a požadavky nejen z oblasti odborných ekonomických vědomostí a dovedností, ale také didaktických a pedagogických. Lektoři byli projektu velice nakloněni a s nadšením do něj vstupovali. Dokázali žáky motivovat k samostatnosti, aktivitě a vlastní iniciativě. Ze zpětné vazby jsme zjistily, že lektoři budou v práci studentských minipodniků pokračovat i v dalším školním roce. Z naší pozice hodnotíme začlenění výuky studentského minipodniku v 8. třídě základní školy za vhodnější než v 9. třídě. Žáci 8. třídy jsou více motivováni, mají větší klid a možnosti připravit se na budoucí povolání, protože žáci 9. třídy jsou již rozhodnuti pro svoje budoucí povolání a připravují se na přijímací řízení na střední školy. Splněná očekávání Práce mentora byla pro mě velice podnětná. Lektoři se zajímali o všechna odborná témata a svoji roli splnili po všech stránkách na výbornou. Práci ve studentských minipodnicích považuji za přínosnou pro žáky základních škol a doporučovala bych ji zařadit do školních vzdělávacích plánů. 79
Přílohy:
zpětná vazba z výuky v tercii na GOA Orlová, pracovní list pro žáky do projektu „Učíme se podnikat“.
80
Název příkladu dobré praxe: Dobrý start pro získání základních podnikatelských dovedností v praxi aneb studentský minipodnik Autor: Ing. Jana Wasserbauerová Název a adresa školy: SPŠ stavební, ak. St. Bechyně, Havlíčkův Brod Klíčová slova: studentský minipodnik, podnikatelský plán, manuál SM, setkání s podnikatelem Anotace: Vytvoření studentského minipodniku (dále jen SM) na základní škole za spolupráce se střední školou, která má zkušenosti s činností fiktivní firmy, bylo zcela výjimečné. Žáci se formou hry seznamují s podnikatelským prostředím. Jde o činnost, která vyžaduje odborné znalosti a zkušenosti, jimiž disponuje odborný učitel ze střední školy. Ten je nablízku jako mentor lektorům ze základní školy, vede je a připravuje postup další činnosti minipodniku. V rámci svého doplňkového pedagogického studia jsem psala závěrečnou práci o zavádění fiktivních firem a zkušenostech s nimi jako formy vzdělávání na obchodních akademiích. Když jsem nastoupila v roce 1994 na první školu, bylo mým hlavním úkolem založit pro obor obchodní akademie fiktivní firmu. Po mateřské dovolené jsem nastoupila na střední školu s technickým zaměřením. Hodiny ekonomiky byly klasické, pro některé žáky nudné. Teprve změna školního vzdělávacího programu mi umožnila kalkulovat s myšlenkou vytvořit fiktivní firmu na škole tak, že podnikáním v oboru přiblížíme teoretickou výuku praxi. Před třemi roky vznikla fiktivní firma se zaměřením na projektování rodinných domků a prodej stavebních materiálů na škole jako netradiční forma výuky předmětu ekonomika, nikoliv fiktivní firma jako samostatný předmět. Předmět ekonomika se vyučuje ve druhých a čtvrtých ročnících oboru stavebnictví a na oboru technické lyceum. Celková hodinová dotace jsou tři hodiny týdně. Žáci pracují ve fiktivní firmě napříč školou, plní úkoly ve firmě podle právě probíraného učiva ŠVP. Druhé ročníky vytvářejí katalogy, propagační letáky, dotazníky, učí se obchodovat. Žáci čtvrtých ročníků sestavují pro fiktivní zaměstnance pracovní smlouvy, počítají mzdy, odvody sociálního a zdravotního pojištění. Zpracovávají hospodářský výsledek firmy. Zabývají se daňovými povinnostmi firmy. Zjišťují možnosti expandování na trhy států EU. Žáky práce baví a hravou formou získávají nové znalosti, praktické zkušenosti (vyplňování formulářů), uvědomují si i souvislosti, které by se jim těžko vysvětlovaly teoretickou výukou, a hlavně dochází k integraci znalostí z různých předmětů (výpočetní technika, český jazyk, odborné technické předměty, cizí jazyky). Po předchozích dobrých zkušenostech s fiktivními firmami na středních školách jsem neváhala, když jsem se dozvěděla o možnosti pomoci základním školám se zaváděním SM na jejich školách, a ochotně jsem se zapojila do projektu – SM na ZŠ. Uvědomovala jsem si, že žáci na základních školách budou mít minimální ekonomické znalosti a zkušenosti, ale na druhé straně to je ten důvod, proč zakládat SM právě na základní škole. S žáky, kteří mají minimální znalosti a zkušenosti, můžeme lehčeji pracovat a ovlivnit jejich postoje a tímto způsobem ovlivnit rozvoj podnikatelské činnosti v ČR a zlepšit podnikatelské chování v našem státě v budoucnu (myslím především na platební morálku některých podnikatelů), když žáky od útlého věku povedeme k odpovědnosti. Setkání učitelů středních škol – mentorů, supervizorů a manažerů projektu na začátku školního roku mělo velký význam v tom, že zde došlo k nalezení kompromisu mezi účastníky, v jaké šíři a do jaké hloubky bude SM fungovat. Ukázalo se, že každý mentor má jiné požadavky, přikládá význam a důležitost jiným ekonomickým ukazatelům, které
81
ovlivňují směr a činnost SM. Někdy si nedokázali někteří mentoři uvědomit, jaké jsou znalosti a schopnosti žáka na základní škole proti znalostem středoškoláka. V daném okamžiku je rozhodující role supervizora, který rozhodne o tom, jaké činnosti SM bude realizovat, v jakém rozsahu, jaké vědomosti, znalosti a dovednosti by žák základní školy měl prací ve SM získat. Detailnější náplň a postup realizace SM na základních školách vzešel až na regionálním setkání mentorů s lektory a garanty ze základních škol. Pro regionální setkání jsem navrhla postup založení a fungování SM podle závěrů, které vzešly z krajského setkání mentorů, supervizorů a manažerů projektu. Postup byl velmi obecný, neboť jsem chtěla detaily řešit s pedagogy základních škol podle jejich zkušeností, znalostí schopností žáků a možností školy. Pravdou je, že jsem měla vyšší požadavky, než byl schválený plán práce. Na druhé straně kladně hodnotím ochotu vyučujících zapojit se do činnosti SM, jejich vstřícnost a důvěru. S lektory jsem si vyměnila emailové adresy a telefony, abychom mohli spolu rychle komunikovat. Využila jsem pozvání základních škol a realizovala jsem neformální návštěvu školy, abych se seznámila s jejím prostředím a vybavením a výstupy žáků. Vyvrcholením příprav bylo vytvoření manuálu, který byl návodem pro konkrétní SM dané základní školy. Vzešel z aktivní spolupráce mentora s lektory a garanty. Zpočátku jsem s učiteli komunikovala i několikrát týdně prostřednictvím emailů a telefonů. Ptala jsem se, zda je reálné splnit požadované úkoly. Manuál lze považovat za základní kámen fungování SM. Je to osnova, která je důležitá jak pro základní školu, tak pro střední školu, neboť ukazuje, co by studentský podnik měl v daném čase mít vytvořeno, jakou činností by se v určitém čase měl zabývat. Mentor může na jeho základě připravit materiály pro lektory, pomoci jim s nejasnostmi. Pro lektory slouží jako podklad pro rozvrh výuky. Nelze ho vytvořit bez úzké spolupráce mentora s lektory. Při neformálním setkávání mentora s lektory a garantem při tvorbě manuálu si mentor připravil podklady pro prvotní proškolení lektorů o tom, jak by měli vybírat žáky, jaký by měl být jejich počet, jak přitáhnou žáky do vznikajícího SM na základě zjištěných informací o možnostech školy, zda předmět činnosti SM je vhodný, v čem mohou nastat komplikace atd. V žádném případě nelze počítat s tím, že mentor proškolí lektory a garanta a již na základní školu nebude docházet. Na svěřených základních školách jsem provedla workshop, kde jsme schválili i manuál SM, ujasnili si některé problémové body, mezi které patřila například tvorba podnikatelského záměru. Potom jsem nechala základní škole asi měsíc na oslovení a výběr vhodných žáků do SM, aby všichni zúčastnění žáci měli čas si rozmyslet, zda chtějí skutečně ve SM pracovat, ujasnili si, jaká jsou jejich očekávání. Po zkušenostech doporučuji, aby ve SM pracovalo 8 - 10 žáků. Méně žáků nestíhá plnit povinnosti a úkoly, více žáků je problém vést a činnost v minipodniku si vyžaduje individuální přístup, což je pro lektora značně náročné. Když jsem se s žáky následující měsíc setkala, pominu-li ostýchavost z přítomnosti cizího člověka, dovedli odpovědět na otázky tipu: co se chtějí naučit ve firmě, v čem by chtěli podnikat a proč. Na jedné základní škole si předmět podnikání vybrali žáci podle výtvarného kroužku, ve kterém pracovali, neboť měli jasné představy o pracovních materiálech, strojích a zařízení, potřebných k výrobě keramických výrobků, věděli, jaká je doba a postup výroby. Práci v keramické dílně měli rádi a zcela přirozeně by chtěli v činnosti pokračovat i jako podnikatelé. SM vede lektorka, která v keramických dílnách na škole pracuje. Praktické zkušenosti žáků jsem ocenila při sestavování podnikatelského záměru, kdy žáci lehce sami 82
zformulovali, jaké jsou potřebné náklady na založení podniku, provedli kalkulaci cen výrobků a na závěr i odhad ziskovosti či ztrátovosti podniku. Na druhé základní škole si zvolili jako předmět podnikání pohřbívání zvířat. Volba se mi zdála poněkud morbidní a hned mě napadla myšlenka, abychom žáky nevedli k neetickému jednání – vydělávání na neštěstí druhých. Chtěla jsem přesvědčit žáky spolu s lektory o volbě jiného předmětu podnikání, ale žáci byli přesvědčeni o správnosti svého rozhodnutí. „Vždyť je to také potřebné podnikání. Je to pro lidi. Bydlíme v bytě a zemřel nám pes a neměli jsme ho, kde pohřbít. Nejbližší pohřebiště je v Brně.“ Předmět podnikání jsme já ani lektoři nezměnili, protože ze zkušeností z předcházejících let na střední škole vím, je lépe nenařizovat změnu, nezakazovat něco, o čem jsou žáci přesvědčeni, že je to dobré, a legislativa to nezakazuje. Během měsíce na rozmyšlenou si žáci měli vybrat ředitele SM. Obě skupiny si vybraly vůdčí osobnost, která uměla komunikovat, a ostatní žáci ctili její názor. Po prvním setkání dostal ředitel SM úkol provést výběrové řízení na pracovní pozice firmy. O navrhovaných pracovních pozicích ve SM a jejich náplni byli žáci seznámeni na prvním setkání, aby se každý mohl rozmyslet, jaká práce by ho nejvíce bavila, v čem by se chtěl realizovat. Připravili jsme ve spolupráci s ostatními lektory středních škol z Havlíčkova Brodu pro žáky jednoduchý motivační dopis, kterým se žáci přihlásili do firmy. Výběr byl jednoduchý, neboť lektoři taktně motivovali žáky podle jejich schopností na jednotlivé pracovní pozice (na základě instrukcí mentora na workshopu). Když žáci obsadili jednotlivé pracovní pozice a byl jasný předmět podnikání, SM se zabýval tvorbou názvu a právní formou. Na základě regionálního setkání jsme se dohodli, že budeme dodržovat legislativní rámec ČR, ale hlavním cílem bude podpořit žákovskou podnikavost. Oba dva podniky vytvořily název podle jména ředitele studentského minipodniku, aby se podle platné legislativy nestaly právnickou osobou. Žákům jsme chtěli spolu s ostatními mentory z Havlíčkova Brodu, se kterými jsem se scházela minimálně jednou měsíčně, přiblížit proces zápisu do živnostenského rejstříku. Dohodli jsme pro SM exkurzi na místní živnostenský úřad. Nastalo rozčarování. Paní na úřadě byla velmi ochotná, ale nekompromisní z hlediska legislativy a názvu firmy. Myslím, že jsme měli (mentoři) paní úřednici předem vysvětlit, aby jméno firmy tolerovala. Díky předběžnému jednání s živnostenským úřadem se exkurze nezúčastnil jeden studentský minipodnik, neboť jsme se dozvěděli, že pohřbívání zvířat není živností, činnost řídí státní veterinární správa ve spolupráci s hygienou. Povolení k činnosti vydává odbor životního prostředí. Místní odbor žádné takové rozhodnutí dosud nevydal a nemá s tím zkušenosti. Veškeré informace jsme museli získávat na internetu. Díky úzké spolupráci s místními úřady jsme spolu s lektory ZŠ vše zdárně zvládli, ale nebyl to jednoduchý proces, proto bych doporučila pro příště zvolit vhodnější předmět podnikání. Žáci se na živnostenském úřadě dozvěděli, jaké činnosti mohou v rámci dané živnosti provozovat, jaké jsou požadavky na živnost z hlediska praxe a odborné přípravy. Byli na pochybách ohledně názvu firmy, proto jsme firmu přejmenovali podle jména ředitele SM. V daném období jsem na každou základní školu docházela alespoň jednou za měsíc. Rovněž jsem o problémech diskutovala na setkáních s mentory z Havlíčkova Brodu a Jihlavy. Vzájemně jsme si radili a domlouvali se na dalším společném postupu. Po založení SM, jsem vypracovala pro lektory návod, jak by měli s žáky postupovat při tvorbě podnikatelského záměru. Podnikatelský záměr je dle mého názoru velmi důležitý, protože si
83
žáci uvědomí, jaké činnosti budou vykonávat a jaké k tomu budou potřebovat prostředky, s tím související počáteční náklady, kolik jsou schopni vyrobit výrobků či poskytnout služeb a udělají kalkulaci ceny, provedou SWOT analýzu. Na jedné základní škole jsem musela pomoci vyučujícím vést žáky při tvorbě podnikatelského záměru. Na druhé základní škole zvládli vše bez problémů jen na základě připraveného návodu. Celou dobu jsme společně komunikovali prostřednictvím emailů a telefonů. Podnikatelský záměr je sice pro žáky celkem náročný, ale uvědomí si, co budou dělat a jestli se jim podnikání vyplatí, a mohou tak předejít zbytečným investicím. Po jeho vypracování je vhodná doba na besedu s podnikatelem z praxe, protože si žáci uvědomí, proč řešili některé body v podnikatelském záměru. Rozhodně bych besedu doporučila všem, kteří budou chtít založit SM nebo fiktivní firmu. Je výhodné zvolit podnikatele, který má za sebou i neúspěch, aby žáci slyšeli, že to nemusí znamenat konec, ale může to znamenat nový začátek. Potom by měly následovat práce, které žáky baví, jako je tvorba vizitek, katalogů, propagačních letáků, sloganů. V současné době oba podniky mají připravené katalogy, vizitky a slogany. Připravují vzhled a vybavení veletržního stánku. K obchodování zatím nedošlo. Myslím si, že na zvládnutí všech naplánovaných činností pro regionální setkání by byla potřeba větší časová dotace. Původně jsme si mysleli, že nacvičíme obchodování SM a fiktivních firem, ale vzhledem ke krátkému času, který zbývá, si vyzkoušíme obchodovat jen mezi SM. Vyvrcholením bude určitě připravovaný veletrh v Jihlavě, kde se setkají a budou vzájemně obchodovat všechny SM. Po veletrhu mám naplánovanou schůzku s žáky jednotlivých SM, jejich lektory a garanty, kde formou diskuze chceme zhodnotit celou činnost. Výsledkem by měla být tabulka přínosů a ztrát. Již nyní mohu konstatovat za sebe, že jsem se naučila plánovat čas, uvědomila si nutnost kvalitní prvotní přípravy, která se zhodnotí v budoucnu, naučila jsem se lépe jednat a komunikovat s lidmi a některé zkušenosti budu aplikovat na chod fiktivní firmy na naší škole. Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří se projektu zúčastnili, ať již se jedná o supervizory, mentory, manažery, lektory, garanty, žáky, neboť projekt zlepšuje finanční gramotnost žáků, přibližuje jim praktický podnikatelský život, žáci se učí hravou formou, což doporučoval již Jan Ámos Komenský. Použitá literatura a zdroje:
http://www.nuov.cz/kurikulum/priklady-dobre-praxe-1 (staženo dne 20. 4. 2015), http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/priklady-dobre-praxe (staženo dne 10. 4. 2015), http://www.nuov.cz/kurikulum/jak-psat-priklady-dobre-praxe (staženo dne 2. 4. 2015), http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/studie-a-publikace/560-prikladydobre-praxe-aneb-socialni-podnikani-v-ceske-republice-i-zahranici (staženo dne 12. 4. 2015).
Přílohy:
manuál pro studentský minipodnik ZŠ Konečná - podnikatelský záměr, setkání s podnikatelem na ZŠ Konečná, Havlíčkův Brod, návštěva firmy – maloobchodu žáky SM.
84
3. Zápisy ze setkání žáků ze studentských minipodniků s podnikateli Seznam navštívených podnikatelů: Libor Krajčí, Pekárna Bohumín Hvězda Delikates, s.r.o., Bohumín MARLENKA international, s r. o. Lubomír Dvořák, firma Dvořák – svahové sekačky, s r. o. Marie Horáková - Květinka IP IZOLACE POLNÁ, s.r.o. Alena Čadková – Fotoateliér Ing. Radek Lhotka (reklamní agentura) Oldřich Dvořák Develop, s. r. o. Marcela Czakanová Ludmila Fialová - obchod a velkoobchod s nápoji Seznam exkurzí je uveden chronologicky. Žáci se v rámci projektu setkali s různými typy podnikatelských subjektů a to počínaje živnostníky – fyzickými osobami až po velké a velmi úspěšné společnosti s ručením omezeným. Téměř ve všech případech se s žáky byli ochotni setkat přímo podnikatelé, majitelé uvedených firem. Podělili se s nimi o svůj „podnikatelský“ příběh, o své úspěchy, ale i o neúspěchy. Někteří podnikatelé mluvili i o tom, jak se jim v podnikání nedařilo a že museli podnikání ukončit. To je však neodradilo, poučili se a začali znovu a nyní jsou úspěšní. Podnikatelé se netajili tím, že udržet se na trhu není snadné. Některé z navštívených firem dosáhly velkých úspěchů, zatímco jiné zažívají lepší, ale i horší období. Nejeden z podnikatelů s žáky hovořil o etickém aspektu podnikání. Na žáky např. silně zapůsobil etický kodex, který má jedna z navštívených firem umístěný na veřejném místě, kde se jeho zaměstnanci pohybují. Často docházelo ke srovnání zaměstnaneckého poměru s podnikáním, především živnostenským (OSVČ). Žáci byli podle popisu vyučujících na exkurzích velmi aktivní a zajímali se nejen o provoz, ale právě především o to, co si podnikatelé myslí, proč se jim v podnikání daří. Většinou se opakovala potřeba usilovnosti, vytrvalosti a tvrdé práce, ale také schopnosti udržet si nadhled a odstup od vlastních nápadů a schopnost objektivně nápady a vize posoudit a často i nemilosrdně kritizovat a opustit je, pokud by neměly ekonomický výsledek. Exkurze vyvolaly u žáků otázky o důležitosti vzdělání, směru dalšího vývoje a perspektivách do budoucnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná především o žáky 8. a 9. tříd, jsou pro ně tyto otázky na místě.
85
Datum setkání: 19. 11. 2014 Místo setkání: Libor Krajčí, Pekárna Bohumín Studentský minipodnik (škola/název): Základní škola Bílovec Základní škola Opava Základní škola Petrovice u Karviné Základní škola Sedliště Podnikatel/Firma: Libor Krajčí, Pekárna Bohumín (fyzická osoba) Hvězda Delikates, s.r.o., Bohumín Průběh setkání: Setkání s úspěšným podnikatelem Liborem Krajčím se uskutečnilo v budově jeho firmy v Bohumíně. Setkání se zúčastnili žáci a jejich učitelé výše uvedených minipodniků, jejich mentoři ze SŠ Bohumín a SŠ Orlová-Lutyně. Na úvod našeho setkání nás pan Krajčí a jeho manželka ing. Jiřina Krajčová seznámili s historií jejich firmy a předmětem podnikání. Firmu zakládali postupně, vznikla takto:
v roce 2003 – výrobna lahůdek v Orlové-Lutyni, v roce 2005 - cukrářská výroba v Dolní Lutyni, v roce 2007 - pekařská výroba v Bohumíně.
V další části našeho setkání jsme měli možnost si prohlédnout provoz pekárny, kde se denně peče a expeduje chleba, pečivo, vánočky, aj. produkty do podnikových prodejen a k dalším odběratelům. Jak jsme se také dozvěděli, firma dodává své výrobky, konkrétně velikonoční beránky a vánoční cukroví, do všech řetězců firmy Globus v celé ČR. Další výrobní náplní firmy je cukrářská výroba, kdy jejich výrobky jsou denně distribuovány do podnikových prodejen, ale také do Lázní Darkov v Karviné a prodejen Hruška v Havířově. Zhotovují na zakázku svatební koláče, dorty aj. Lahůdkářská výroba má velmi dobrou pozici na trhu, a to konkrétně v řetězci firmy Globus, kde dodává své výrobky do všech poboček v Havířově, Opavě a Ostravě. Firma si velmi považuje úspěšného vstupu právě do řetězce firmy Globus, kde udržet své pozice a konkurenceschopnost je v dnešních podmínkách velmi obtížné. Své produkty distribuují svými vlastními dopravními prostředky a zaměstnanci. Ve firmě pracuje 65 stabilních zaměstnanců, v sezónních špičkách (Velikonoce, Vánoce) se jejich počet navyšuje. Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky, organizuje pro ně firemní večírky na závěr kalendářního roku, kdy každý obdrží drobnou pozornost. Hlavním krédem je vytváření dobrých pracovních vztahů, příjemného pracovního prostředí a empatie ze strany podnikatelů. Pomoc pro vlastní zaměstnance spočívá také v bezplatné právní poradně, pomoci s lékařskou péčí aj. Spolupráce s městem Bohumín je na vysoké úrovni, kdy město podporuje firmu na poli investičním, konkrétně v čerpání dotací EU na rekonstrukci celé nemovitosti, která poskytuje prostory k podnikání a také administrativní zázemí.
86
Výběr zaměstnanců do firmy probíhá klasickým způsobem, a to jak poptávkou na úřadech práce, tak inzercí v rozhlase (například Rádio Čas) a vývěskami na podnikových prodejnách. Firma má zájem o kvalifikované zaměstnance od vyučených až po vysokoškolsky vzdělané. Úspěch firmy se také odvíjí od stabilního, sehraného a profesionálního pracovního týmu. Hlavní myšlenky úspěšného podnikání, kodex firmy, kterými se řídí pan Krajčí: 1. Kvalita všech produktů – je velkou devizou, na kvalitě se odvíjí úspěšnost podnikání a udržení konkurenceschopnosti firmy. 2. Individuální přístup k zákazníkům – rychle, flexibilně reagovat na jejich potřeby, přání, vycházet vždy, za každých okolností vstříc. 3. Důležitým nástrojem konkurenceschopnosti je udržet nízké ceny produktů, ovšem ne na úkor kvality. Naše dopolední setkání se nám všem velmi líbilo, všichni jsme ocenili profesionalitu, lidskost, empatii, skromnost pana Libora Krajčího a jeho manželky ing. Jiřiny Krajčové. Velmi jsme ocenili jejich úspěšnost na trhu v dnešní náročné době. Určitě si mnozí žáci vzali vzor, jak být úspěšným podnikatelem. Zhotovitel zápisu: Mgr. Marcela Horváthová, mentorka, Ing. Ivana Mudrová, mentorka
87
Datum setkání: 28. ledna 2015 Místo setkání: Firma MARLENKA international, s.r.o., Valcířská 434, Lískovec, 738 01 Studentský minipodnik: ZŠ a MŠ K. Svolinského, Kunčice pod Ondřejníkem, Základní škola, Ostrava-Poruba, Porubská 832, přísp. organizace Lektoři: Mgr. Petra Švršková, Mgr. Eva Černochová Firma: MARLENKA international, s r. o. Průběh setkání: Setkání se uskutečnilo v návštěvnickém centru firmy Marlenka, kde nás pracovník propagace firmy seznámil s historií podniku a produktů Marlenka. Žáci zhlédli prezentaci a dokumentární film, ve kterém jim byl představen zakladatel a majitel firmy pan Gevorg Avetisjan se svou sestrou. Recept, který si přivezli ze své domoviny – Arménie, vyzkoušeli nejprve na svých známých a v roce 2003 založili ve Frýdku Místku firmu MIKO, která vyráběla medové dorty Marlenka, podle staroarménské rodinné receptury. V době svého vzniku měla firma jednoho zaměstnance. Produkce i počet zaměstnanců se neustále zvyšoval úměrně s poptávkou po medových dortech, které byly od počátku vyráběny bez konzervačních přísad a syntetických barviv. V roce 2005 zahájili provoz v druhé výrobní hale, počet zaměstnanců se zvýšil na 85 a roční produkce činila 250 tisíc dortů. Aby se uspokojila rostoucí poptávka, investovali majitelé do moderního provozu. V dubnu roku 2009 byla otevřena nová, moderní výrobní hala o rozloze 4000 m2. Je v ní automatická výrobní linka, která se speciálně pro výrobu medovníků vyvíjela 2 roky. Má délku 80 m a za hodinu vyrobí 1000 kusů dortů. V roce 2014 k ní byla přistavěna další dvoupatrová výrobní hala. Postupně se rozšiřoval sortiment výrobků o další medové výrobky, kterých je dnes již pět v různých příchutích. Zavedení moderních technologií vedlo ke zvýšení hygienických standardů, efektivity a kapacity výroby. Výrobky Marlenka se vyvážejí do 35 zemí světa a firma získala certifikáty mezinárodních norem bezpečnosti potravin BRC a IFS. V druhé části exkurze si žáci prohlédli ze speciální galerie provoz na obou linkách v hlavní části haly. Průvodce jim vysvětlil celý postup výroby až do závěrečné expedice výrobků, kontrolu kvality během výroby a organizaci práce pracovního týdne. Žáci se ptali na detaily některých operací a vše si důkladně prohlédli. V rámci exkurze žáci ochutnali výrobky firmy Marlenka a na závěr si někteří v podnikové prodejně medovníky zakoupili. Celá exkurze se žákům líbila. Zhotovitel zápisu: Petra Švrčková
88
Datum setkání: 16. 2. 2015 Místo setkání: Firma Dvořák – svahové sekačky, s r. o., Kyjov – Dvorce 62, Havlíčkův Brod Studentský minipodnik (škola/název): Základní škola V Sadech, Havlíčkův Brod, Základní škola Štáflova, Havlíčkův Brod Podnikatel/Firma: Lubomír Dvořák, firma Dvořák – svahové sekačky, s r. o. Průběh setkání: Setkání s úspěšným podnikatelem Lubomírem Dvořákem se uskutečnilo v budově jeho firmy v Havlíčkově Brodě, účastnili se ho žáci dvou výše uvedených minipodniků, jejich lektoři a mentoři a garant projektu ZŠ Štáflova. Účastnící setkání byli přivítáni majitelem firmy panem Dvořákem. V první části setkání byli seznámeni s unikátním výrobkem, který firma dodává na světové trhy – svahovou sekačkou Spider. Ve výrobní hale probíhá výroba součástek, montáž, kontrola a příprava výrobků k prodeji. Firma poskytuje rovněž servis sekaček. V druhé části setkání proběhla prezentace firmy a beseda. Obchodní ředitel nás seznámil s historií firmy, obchodní politikou, propagací a připravovanou inovací výroby. Následovala beseda s majitelem firmy panem Dvořákem. Pan Dvořák zahájil podnikání v roce 1990 a zaměřil se na stavby pozemních komunikací. V roce 2002 zahájil práci na vývoji unikátního výrobku – svahové sekačky řízené rádiem. V roce 2004 byla do obchodního rejstříku zapsána firma Dvořák – svahové sekačky, s r. o. a byla zahájena výroba a mezinárodní distribuce sekaček Spider. Původní podnikání v oblasti pozemních komunikací pokračuje jako samostatná stavební divize firmy Dvořák. Svahové sekačky Spider jsou distribuovány do 30 zemí celého světa, firma má pobočku v USA (SlopeCare, Orlando). Hlavním cílem firmy je vyhledávat mezery na trhu, oslovovat zákazníky inovativními výrobky a konkurovat jiným firmám kombinací ceny a užitných vlastností výrobků. Firma disponuje řadou patentů, její výrobky získaly mnoho cen na mezinárodních veletrzích. V roce 2014 získala druhé místo v prestižní soutěži Equa Bank Rodinná firma roku. V rámci diskuse s panem Dvořákem zazněla řada dotazů, které byly směřovány k začátkům jeho podnikání a k dosaženým úspěchům. V odpovědích zaznělo, že podnikatel je vyučený v oboru nástrojař. Po sametové revoluci ho lákalo samostatné podnikání, které zahájil v roce 1990. Při volbě předmětu podnikání hledal mezeru a možnost uplatnění na trhu a zaměřil se na stavební stroje a pozemní komunikace. Podnikání bylo úspěšné. Při úpravě terénů narazil na problematické a namáhavé sečení svahů a začal přemýšlet o stroji, který by tuto práci vykonal a který by byl jednoduše ovládatelný rádiem. Svahovou sekačku vymýšlel a vyvíjel pan Dvořák nejprve sám, sám postavil i prototyp výrobku. Později pracoval na vývoji se svým synovcem. Po založení samostatné strojírenské divize zaměřené na produkci sekaček trvalo asi 6 let, než se výrobek prosadil na světových trzích. Od roku 2014 sídlí firma v nových prostorách, používá nové logo. Název výrobku „Spider“ odpovídá vzhledu a způsobu pohybu sekaček. Na nástěnce všechny návštěvníky zaujal firemní kodex, se kterým se zaměstnanci firmy ztotožňují:
89
Slušnost
Dodržujeme základní pravidla slušného chování, navzájem se respektujeme a dbáme na udržování vysoké firemní kultury a kolegiálního prostředí.
Píle
Pracovní dobu využíváme výhradně k plnění pracovních úkolů a svým úsilím přispíváme k rozvoji firmy. Umíme si říct o práci, ale i nabídnout pomoc kolegům. Soukromé záležitosti zásadně neřešíme v pracovní době.
Iniciativa
Vítáme a oceňujeme snahu o zlepšení výrobků, pracovních postupů i firemního prostředí. Jen přičinlivým přístupem se udržíme před konkurencí.
Důvěra
Jsme si navzájem důvěryhodnými a spolehlivými kolegy, nešíříme nepravdivé a citlivé informace o firmě ani o spolupracovnících, neznáme závist ani pomluvu. Táhneme za jeden provaz.
Efektivita
Pracujeme maximálně efektivně, aby vynaložené úsilí vedlo k růstu a zisku firmy. Veškerá činnost musí směřovat k jasnému a smysluplnému cíli.
Radost
Snažíme se, aby práce v naší firmě přinášela radost a uspokojení všem zaměstnancům. Společně vytváříme příjemné a motivující pracovní prostření a podmínky pro synergii.
Na otázku, co je důležité pro úspěšné podnikání, pan Dvořák odpověděl: „Důležité jsou hlavně dvě věci. Předmět podnikání je třeba volit tak, aby cílem podnikatelské činnosti bylo pomáhat lidem, ulehčit jim práci, zpříjemnit život. Dále je velmi důležité mít kolem sebe dobrý tým lidí, kteří mají zájem ve firmě pracovat a podílet se na jejím rozvoji.“ Žáky zajímalo postavení firmy na světových trzích. Dověděli se, že reputace firmy ve světě vznikala postupně. Nejobtížnější bylo prosadit se na trzích v Německu, Rakousku a Velké Británii. Je nezbytné dodávat výrobky vysoké kvality a zabývat se rovněž podporou prodeje. A proč se firmě daří na světových trzích? Sekačky mají univerzální použití, splňují náročná kritéria bezpečnosti práce, výrobek je šetrný k životnímu prostředí a provoz sekaček je levný. Odpověď na poslední otázku, zda je o práci ve firmě zájem a jaké jsou požadavky na případné uchazeče o zaměstnání, mohla žáky motivovat k dalšímu studiu. Firma má zájem o kvalifikované zaměstnance od vyučených po vysokoškoláky, znalost angličtiny je pro získání vyšší pozice ve firmě nezbytná. Všem účastníkům se setkání líbilo. Někteří žáci byli příjemně překvapeni vstřícným a velmi skromným vystupováním pana Dvořáka, který v podnikatelské činnosti dosáhl tak významných úspěchů. Pro budoucí mladé podnikatele by jeho osobnost mohla být vzorem. Zhotovitel zápisu: Ing. Marie Mrázová
90
Datum setkání: 4. března 2015 Místo setkání:
Provozovna podnikatelky Marie Horákové, Veselská 17/33, Žďár nad Sázavou
Studentský minipodnik (škola/název):
ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod; SM Matěj Marek
Podnikatel/Firma: Marie Horáková - Květinka Průběh setkání: Ve středu 4. března dopoledne žáci SM Matěj Marek spolu s učiteli (pí. Fichtnerovou a pí. Špinarovou) a mentorem (pí. Wasserbauerovou) navštívili KVĚTINKU, provozovnu ve Žďáře nad Sázavou, podnikatelky Marie Horákové, kde žáky přivítala sama majitelka provozovny. Paní Marie Horáková se narodila v Třebíči, kde chodila do základní školy a později pokračovala ve studiu na střední škole s ekonomickým zaměřením. Po úspěšném ukončení studia maturitou nastoupila na místo asistentky ředitele v energetické firmě a později zdravotní pojišťovně. Poté odešla na mateřskou dovolenou. Po 9 letech na mateřské dovolené se zúčastnila konkurzu na místo prodavačky květin, neboť ji práce s květinami již od dětství přitahovala a měla ji ráda. Na tomto místě získala nejvíc informací pro svůj budoucí obor podnikání. Přestože pracovala jako zaměstnanec firmy, stále kalkulovala s myšlenkou otevřít si vlastní květinářství. Příležitost zrealizovat svůj sen se paní Horákové naskytla, když město Žďár nad Sázavou vypsalo konkurz na pronájem obchůdku ve Veselské ulici, která je ve středu města. Když konkurz vyhrála, ohlásila živnost na místním živnostenském úřadu a otevřela si Květinku. První obchůdek před 11 lety měl prodejní plochu okolo 30 m2. Nacházel se o kousek výš než současná provozovna, která je mnohonásobně větší. Na začátku podnikání musela podnikatelka investovat do vybavení obchůdku a nákupu zboží. Na vybavení provozovny získala část finančních prostředků díky pobočce úřadu práce, který v dané době podporoval začínající podnikatele. Zboží nakoupila z vlastních našetřených prostředků. Od samého začátku vedla svůj obchod v určitém stylu, který byl blízký jí, ale zároveň neodrazoval zákazníky. Jak sama podnikatelka říká: „Člověk otiskuje svou duši do svého obchodu a tím se liší od ostatních.“ Podnikatelka dává přednost kvalitě před levnými, nekvalitními produkty. Přestože je konkurence v daném oboru ve Žďáře nad Sázavou velká, udržela se na trhu a rozšířila provozovnu. Myslí si, že vedle stylu k tomu přispěl i přístup k zákazníkovi vstřícnost, ochota poradit a pomoci, příjemné vystupování. Do současné provozovny se podnikatelka stěhovala po necelém roce podnikání. Později, asi po 8 letech podnikání, zkusila rozšířit svoje podnikatelské aktivity o další provozovnu. Druhá provozovna nebyla umístěna v atraktivní lokalitě, což bylo zřejmě příčinou toho, že neprosperovala. Po dvou letech tedy ztrátovou provozovnu opustila. „Někdy u lidí vítězí pohodlnost nad kvalitou a lidé nakupují květiny v Kauflandu. Rozhodujícím faktorem je totiž u některých zákazníků cena“, řekla podnikatelka. Sortiment firmy se příliš nezměnil. Tvoří ho řezané květiny, hrnkové květiny a doplňkové zboží – keramické zápichy, květináče, postavičky, věnečky, zvonkohry. Nejvyšší obrátkovost je u řezaných květin, ale největší procento sortimentu tvoří právě doplňky. Dodavatele pro doplňkový sortiment firma získává na jarmarcích, floristiku a květiny objednává přes internet. V sezóně a před svátky (jako jsou Vánoce či Velikonoce) se účastní
91
veletrhů, kde na ploše okolo 1000 m2 jsou vystavovatelé, se kterými podnikatelka na místě uzavírá kontrakty. Asi dvakrát do roka jezdí nakupovat do velkoobchodu do Prahy nebo Brna. Všem dodavatelům platí hotově, protože je v ČR stále platební nekázeň. Na druhou stranu jí tento postup zabrání v tom, aby se nedostala do platební neschopnosti, neboť stále vidí, kolik peněz má na útratu. Vedle nákladů na zboží musí platit za nájem provozovny, mzdy prodavačkám, internet, telefony, energii, reklamu. Obavou jsou pro ni stále se zvyšující odvody ve formě daní a pojištění do státního rozpočtu. Cílovou skupinou jsou zejména budoucí novomanželé, proto se firma zaměřuje na svatební floristiku. Podnikatelka spolupracuje s místním svatebním salónem, který několikrát v roce pořádá přehlídky, na kterých se firma prezentuje se svými svatebními kyticemi, čímž se dostává do podvědomí zákazníků a je to i jedna z možností propagace firmy. Po celou dobu provozování živnosti věnuje paní Horáková část finančních prostředků do reklamy z důvodů získání nových zákazníků a udržení si dobrého jména. Neinzeruje v novinách, ale pořádá jarní a vánoční výstavy, na kterých prodává své výrobky a jejichž součástí je výroba nějakého dekorativního předmětu. Někdy je akce spojená s charitativní činností, například výrobou vánočního adventního věnce pro domov důchodců. Prezentuje se i na internetu, kde má svoje webové stránky, a na facebooku. Žďárským studentům přispívá dary do tomboly pro jejich maturitní plesy. Velkou reklamou je samotná provozovna, která má téměř celou jednu stěnu do ulice prosklenou. Ve výloze je možné vidět sortiment, který je v noci nasvícený a přitahuje oči kolemjdoucích. Vedle toho má zpracované katalogy nabízeného zboží, především katalogy svatebních kytic. Po celou dobu podnikání se paní Horáková vzdělává. Účastní se kurzů, které pořádají dodavatelé, zajímá se o nové trendy v oboru a zároveň se vzdělává po stránce ekonomické. Informace získává na internetu, z časopisů, z odborných knih. V současné době v prodejně pracuje majitelka firmy se dvěma prodavačkami a pomáhá jim studentka zahradnické školy, která je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnanci pracují osm hodin denně, podnikatelka však 90 % svého volného času věnuje podnikání. Přesto je na ní vidět, že ji práce baví a je jejím koníčkem. „Kdybych se měla znovu rozhodovat, zda jít do toho opět, bez váhání bych šla.“ To jsou její slova na závěr. A jaké jsou její rady pro žáky, když by chtěli začít podnikat?
Zúčastnit se kurzu, který se zabývá zahájením podnikání. Zvolit si předmět podnikání, který mě baví a o kterém něco vím, třeba jako zaměstnanec. Určit si cílovou skupinu zákazníků.
Zhotovitel zápisu: Ing. Jana Wasserbauerová
92
Datum setkání: 5. března 2015 Místo setkání: ZŠ Nad Plovárnou, Jihlava – Informační centrum Studentský minipodnik (škola/název): ZŠ Nad Plovárnou/Cestovní agentura Esperanza Podnikatel/Firma: Ing. Radim Vaněk/ společník firmy IP IZOLACE POLNÁ, s.r.o. Průběh setkání: Dne 5. 3. 2015 proběhlo setkání žáků ze ZŠ Nad Plovárnou Jihlava, mentorů a lektorů s podnikatelem Ing. Radimem Vaňkem. Pan Vaněk je jedním ze zakládajících společníků firmy IP IZOLACE POLNÁ, s.r.o. Firma je na trhu již 20 let. Společníci mají mezi sebou rozděleny funkce a úkoly – pan Vaněk (stavební inženýr) má na starosti oblast marketingu, druhý společník je obchodním ředitelem a třetí je výkonným ředitelem, ten má na starosti ekonomické otázky firmy. Dlouhodobou strategií firmy a firemním kodexem je spokojený zákazník. Tomu je podřízena veškerá činnost firmy. Na začátku podnikání objevili majitelé této firmy mezeru na trhu a zároveň měli vizi, kam nasměrovat své aktivity. Začali se zabývat izolacemi domů. Na nabídku úspor při vytápění domů zákazníci slyší. Ve firmě se upřednostňuje osobní kontakt a individuální přístup ke každému zákazníkovi. Zákazníkovi se vysvětlí, kudy teplo odchází, proč je vhodné zateplit, jaké budou úspory, konečné rozhodnutí je vždy na něm. Zateplují se stropy, obvodové pláště. Firma propočítává energetický štítek. Společníci firmu založili se zapůjčeným kapitálem a již v prvním roce podnikání vykázala zisk. V současné době firma zaměstnává 100 zaměstnanců a její obrat je 200 milionů Kč. Jednu třetinu zaměstnanců tvoří terénní pracovníci – dělníci. Poměrně velkou část tvoří obchodníci – ti, kteří shánějí zakázky. Společníci mají vizi zvyšovat každý rok obrat o 20 %. Firma má aktivity po celé ČR. V současné době dováží materiál z USA a zemí severní Evropy. Kromě hlavní činnosti se zabývá developerskými projekty s hlavním cílem vyhledání zajímavých lokalit pro výstavbu bytových komplexů. V současné době je investorem obytného domu v Praze, který se začíná stavět letos a prodány jsou již ¾ bytových jednotek. Zaměstnance si firma pečlivě vybírá, protože je zastáncem názoru, že kvalitní profesionál, který se ztotožní s cíli firmy, pomáhá budovat její dobré jméno. Při výběru zaměstnanců využívají i služeb psychologa, který s potencionálními zaměstnanci vede pohovor. Na základě svých zkušeností doporučuje pan podnikatel pro fungování dobré firmy: férové a čestné jednání managementu i každého zaměstnance, podnikatel by se měl řídit myšlenkou uspokojit přání zákazníka v nejvyšší kvalitě, usnadnit mu život, udělat vše pro jeho spokojenost, každý spokojený klient je investice do budoucna, vybudovat si na trhu takovou pozici, že postačí ústní dohoda mezi podnikatelským subjektem a klientem, na níž je možné se 100 % spolehnout, obchodní partner nemusí mít strach z nekalého jednání, zapojit zaměstnance do řízení firmy – „svobodná firma“ (delegovat pravomoc i odpovědnost za svěřené úkoly), aby si každý zaměstnanec stanovil v rámci své pracovní
93
pozice cíl, za který je odpovědný, a řešil ho podle svého nejlepšího vědomí, tzn. v zájmu svém i v zájmu svého zaměstnavatele, konkurenci vnímat jako výzvu, v soutěži obstojí jen ti nejschopnější.
V diskuzi se žáci ptali na to, zda byl podnikatel v průběhu podnikání zklamán. Podnikatel odpověděl, že firmě bylo ukradeno auto, několik zaměstnanců po určité době z firmy odešlo a založili si svou vlastní firmu se stejným předmětem podnikání. Ale jak podnikatel žákům sdělil, takový už je život a nesmí se tím člověk nechat otrávit. Další zajímavostí bylo, že podnikatel žáky upozornil na to, že je třeba se dál vzdělávat nejen ve svém oboru, ale zahrnout i další obory a činnosti – např. marketing, psychologii, financování … Žákům doporučil: najít si mezeru na trhu, uchopit příležitost, jednat čestně, neustále být v kontaktu s obchodními partnery i zákazníky, vždy dostát svým závazkům, nepřepočítávat hned od začátku vše na peníze, hlavní zájem = spokojenost klienta. Zhotovitel zápisu: Ing. Marcela Sedláková
94
Datum setkání: 13. března 2015 Místo setkání: Fotoateliér Čadková, Nové Město na Moravě Studentský minipodnik (škola/název): ZŠ L. Čecha 860, Nové Město na Moravě, SM Lotto Fotto Ondřej Podnikatel/Firma: Alena Čadková – Fotoateliér, Vratislavovo nám., Nové Město na Moravě Průběh setkání: přivítání, vzájemné představení, příběh pí. Čadkové – zájem o fotografování od 15 let, talentové zkoušky (kreslení), studium v Brně, první praxe – Žďas Žďár nad Sázavou – fotodokumentace, popis firmy, předmět podnikání, organizační struktura – dotazy žáků SM, společná práce se synem je zajímavá, pestrá, v našem městě není konkurenční podnik → přínos pro obyvatele města a okolí (školy, svatby, dokumenty…), pozitiva – radost, že mají práci, zakázky, negativa - zvládli by ještě více práce, jinak se daří pí. Čadkové velmi dobře. Setkání bylo velmi zajímavé, paní podnikatelka zodpověděla všechny naše zvědavé dotazy. Zhotovitel zápisu: Mgr. Zdeňka Ondráčková
95
Datum setkání: 16. března 2015 Místo setkání: ZŠ Demlova 32, Jihlava Studentský minipodnik (škola/název): Šťastni až na věky – svatební agentura Podnikatel: Ing. Radek Lhotka Průběh setkání: Dne 16. března 2015 proběhlo setkání žáků ze ZŠ Demlova Jihlava, mentorů a lektorů s podnikatelem Ing. Radkem Lhotkou. Pan Lhotka je majitelem reklamní agentury, která sídlí v Jihlavě, na Havlíčkově ulici č. 44. S podnikáním začal už v roce 1993 jako fyzická osoba. Později založil se společníky společnost s ručením omezeným. V současné době podniká opět jako fyzická osoba. Na počátku setkání seznámil p. Lhotka žáky a ostatní přítomné s činností reklamní agentury a s tím, co ho vedlo k tomu, že se rozhodl samostatně podnikat a proč právě v tomto oboru. Agentura vydává reklamní měsíčník L-servis, který je roznášen zdarma do schránek jihlavských rodin. L-servis je již přes dvacet let spojením reklamy a tisku. Mimoto se také zabývá reklamní grafikou, letáky, tiskem katalogů, reklamními předměty, tvorbou webových stránek, lepenou reklamou a marketingovým poradenstvím. Zdůraznil důležitost správně zvoleného podnikatelského záměru. Je třeba objevit mezeru na trhu. To se mu v 90. letech podařilo. V současné době se reklamní činností zabývá mnoho firem, má velkou konkurenci. Přesto se jeho firmě daří. Roční obrat činí kolem 8 milionů Kč. Přiblížil výhody a nevýhody, které člověku přináší podnikání, vyprávěl o svých podnikatelských začátcích a zhodnotil svou činnost až do současnosti. Hlavní výhodu podnikání vidí ve svobodě. Podnikatel je sám pánem svého času. Pokud zaměstná důvěryhodnou a spolehlivou osobu, která ho ve všem zastoupí, má i volný čas. Začátky podnikání ale vyžadují pracovat víc, než je obvyklá pracovní doba. Pokud se zadaří a firma se dostane do podvědomí klientů, získá si dobré jméno - to je cíl každého podnikatele. Zmínil také některé problémy při sjednávání zakázek. Někteří klienti přicházejí s hotovými představami a nemají zájem si nechat poradit. Proto musí podnikatel přistupovat k jednotlivým klientům individuálně. Během setkání i v jeho závěru pan ing. Lhotka odpovídal na kladené otázky. Setkání zdárně proběhlo. Bylo přínosem i oživením hodin studentského minipodniku. Zhotovitel zápisu: ing. Dana Bouchnerová
96
Datum setkání: 16. března 2015 Místo setkání: ZŠ Jihlava, Demlova 32, 508 01 Jihlava Studentský minipodnik (škola/název): ZŠ Jihlava, Demlova 32 Podnikatel/Firma: Ing. Radek Lhotka Průběh setkání: Ing. Lhotka nejdříve představil svoji firmu, která podniká v oboru reklamy – mezi jeho úspěšné projekty patří měsíčník El-servis, který se mu podařilo s úspěchem rozšířit do několika krajů, dále pak vytváří pro firmy různé propagační materiály, tiskoviny, v menším i velkoplošnou reklamu. Srovnával podmínky podnikání dříve, když se svou firmou před 15-20 lety začínal, s těmi dnešními: poptávka po tomto druhu služeb, konkurence v oboru, přístup zákazníků, podmínky k podnikání vytvářené státem (administrativa, daňové zatížení). Velmi zajímavé a pro žáky překvapivé bylo téma „Proč podnikat“. Pan Lhotka nechápe podnikání pouze jako cestu k dosažení zisku vyjádřeného finanční hodnotou, výhodu podnikání chápe hlavně v možnosti sebeuplatnění, možnosti pracovat podle sebe, s čímž souvisí také volná pracovní doba. V souvislosti s těmito tématy se snažil také zhodnotit záměr našeho studentského minipodniku - podnikat ve svatebním salónu. Na základě svých zkušeností a znalosti místního prostředí se snažil žákům poradit, v čem vidí výhody jejich výběru (nepříliš velká konkurence, nízké počáteční náklady), ale i nevýhody (menší město – malá poptávka po specifických službách, specifická charakteristika zdejšího kraje, myšlení lidí). Závěr besedy tedy přinesl logickou otázku: V čem tedy v budoucnu podnikat? Jakým směrem se žáci mají ubírat, jaké další studium zvolit, které obory se dnes jeví jako perspektivní? Pan ing. Lhotka se domnívá, že to budou především technické obory, obory ICT – programování, po kterých je velká poptávka a dá se v nich podnikat, ale jsou potřeba i k jakémukoli jinému podnikání. Zhotovitel zápisu: Stanislava Mauleová
97
Datum setkání: 25. března 2015 Místo setkání: ZŠ Havlíčkův Brod, Konečná 1884, 580 01 Havlíčkův Brod Studentský minipodnik (škola/název): ZŠ HB Konečná, Havlíčkův Brod; Kristýna Špiclová – Nebeská brána Podnikatel/Firma: Oldřich Dvořák Průběh setkání: Ve středu 25. března proběhla schůzka s podnikatelem panem Dvořákem. Pan Dvořák má dlouholeté zkušenosti v podnikání jako živnostník i jako jednatel a vlastník společnosti. Pana Dvořáka jsme si vybrali z několika důvodů. Jedním z nich byl fakt, že pan Dvořák navštěvoval naši základní školu, což jsme viděli jako příležitost přiblížit jeho osobu dětem – musel se potýkat se stejnými problémy ve stejné budově a mnohdy i se stejnými učiteli a učitelkami. Z hlediska přínosu pro náš projekt se nám pan Dvořák zdál vhodný, protože začal podnikat již v osmnácti letech a zažil krach prvních dvou projektů, než se mu podařilo úspěšně rozjet prosperující firmu v oblasti poskytování internetového připojení. Firmu po několika letech prodal a vrátil se k podnikání jako živnostník, takže má bohaté zkušenosti v oblasti řízení velké společnosti, práce „sám na sebe“ i zkušenosti s neúspěchem. Ústředním tématem besedy byl podnikatel jako člověk. Pan Dvořák vysvětlil dětem, jaké vlastnosti musí mít úspěšný podnikatel a že získání těchto vlastností je tvrdá a nekonečná práce. Pan Dvořák vyprávěl zajímavou a vtipnou formou svůj vlastní příběh proměny teenagera v podnikatele. V této části se dostalo i na otázku důležitosti vzdělání pro podnikání. Slovy pana Dvořáka, jediná důležitá věc, kterou mu škola s ekonomickým zaměřením dala, bylo psaní „všema deseti“. Nejčastěji zmiňovanými pojmy byla zodpovědnost, cílevědomost a nasazení. Stejně tak je pro podnikatele důležitá, podle slov pana Dvořáka, schopnost udržet si nadhled a odstup od vlastních nápadů a schopnost objektivně je posoudit a často i nemilosrdně kritizovat a opustit, pokud by neměly ekonomický výsledek. Dalším tématem bylo srovnání zaměstnaneckého poměru a podnikání, jejich hlavní rysy, výhody a nevýhody. Jako nejvýraznější výhoda podnikání byla zmíněna svoboda v organizaci pracovního a volného času, možnost získání velkého výdělku za poměrně krátký čas. Jako nevýhoda, nebo spíše největší výzva pro podnikatele byla zmíněna potřeba většího nasazení, obětování volného času na rozjezd projektu a častá neschopnost mít nadhled nad vlastním projektem. Z vlastní podnikatelské zkušenosti pana Dvořáka děti nejvíce zajímal příběh firmy a překážky, s jakými se musí jednatel a vlastník potýkat. Pan Dvořák se svěřil s vlastní nedostatečnou schopností věnovat se zaměstnancům a udržovat vztahy ve firmě na žádané úrovni a také s výše zmiňovaným problémem nadhledu. Pan Dvořák vnímal firmu jako svoje „dítě“ a bylo pro něj velice obtížné svěřit právo rozhodovat do rukou zástupců a zaměstnanců, což pro něj znamenalo obrovskou časovou zátěž. Kupící se úkoly a časová náročnost nakonec vyústila k vyhoření a rozhodnutí prodat firmu a začít zcela nový projekt od začátku. V návaznosti na prodej firmy se diskuze stočila k nebezpečí peněz a umění s nimi nakládat. Pan Dvořák se upřímně přiznal k tomu, že příval peněz plynoucích z prodeje firmy a s tím spojený pocit úspěchu nezvládl na 100 %. Peníze začal investovat do nemovitosti, pro kterou neměl přesný účel, a do příjemných zbytečností jako drahé sportovní auto atp. S postupem času peníze zmizely a problémy při hledání nového směru v podnikání dostaly pana Dvořáka až na samotné finanční „dno“.
98
V závěru diskuze se žáci ptali na současnou činnost a diskutovali s panem Dvořákem o vlastních vizích do budoucna. Žáci ke konci debaty projevili zájem o další návštěvu a pan Dvořák přislíbil spolupráci do budoucna v rámci projektu i mimo něj. Zhotovitel zápisu: Ing. Jana Wasserbauerová
99
Datum setkání: 15. dubna 2015 Místo setkání: DEVELOP centrum s.r.o. - Ostravská 81a, 748 01 Hlučín Studentský minipodnik (škola/název): ZŠ Hlučín - Rovniny, okres Opava, Cihelní 1417/8, 748 01 Hlučín, The Library Coffee, Půjčovna limuzín a Sweet Dream Podnikatel/Firma: Marcel Sýkora, DEVELOP centrum s.r.o. Průběh setkání: Schůzka s podnikatelem Marcelem Sýkorou proběhla ve středu 15. dubna 2015. Majitel firmy DEVELOP centrum s.r.o. nás uvítal v sídle jeho firmy, která se zabývá poskytováním komplexních služeb v oblasti IT se specializací na tisková řešení zn. DEVELOP a nově také v oblasti 3D tisku od firmy 3D SYSTEMS. Nabízí celou škálu možností jak samotného pořízení této techniky, tak i servisu. Nejprve žákům ukázal nejnovější modely kopírek a technických vymožeností, později proběhla beseda, kde pan Sýkora odpovídal na dotazy žáků a představil nejen historii firmy, ale také její vizi do budoucna. Zprvu pana Sýkoru zajímalo, co vlastně obnáší projekt fiktivních firem na naší škole, s jakými informacemi týkajícími se podnikání se žáci seznámili, jestli vědí, jaké kroky musí člověk učinit, aby se stal podnikatelem. Poté představil svou firmu. Žáci se dotazovali, kde se u něj vzalo rozhodnutí podnikat. Pan Sýkora hovořil o tom, jak se ze zaměstnance firmy zabývající se opravami kopírek stal podnikatelem, který plně převzal zodpovědnost za chod firmy, ve které nyní pracuje 8 zaměstnanců. Zabýval se také tím, co potřebuje podnikatel k rozjetí byznysu. On sám je přesvědčen, že v ideálním případě dostane člověk nápad, který mu může vydělat obrovské peníze. Ve většině případů však za úspěšnou firmou stojí tvrdá dřina, ztráta volného času a nemožnost vypnout a hodit starosti za hlavu. Je ovšem na každém jednotlivci, zdali chce zůstat v zaměstnaneckém poměru, či podnikat. Vše má své pro a proti. Další dotaz směřoval na konkurenční prostředí. Pan Sýkora zastává názor, že chce-li obstát v konkurenčním prostředí, musí si budovat stabilní síť zákazníků. Svěřil se s tím, že jej s dlouholetými zákazníky pojí těžko definovatelný vztah, kdy zákazník s vědomím nabídky kvalitních služeb upřednostní jeho firmu, přestože se konkurence snaží přijít s nižší cenovou nabídkou. Žáci se ptali na tým jeho zaměstnanců, jak se mu daří vybírat vhodné lidi. Při výběrovém řízení dá pan Sýkora na první dojem. Uchazeč o místo musí mít výborné komunikační a prezentační schopnosti. Stát se součástí týmu může pouze člověk, který je schopen samostatně myslet a pracovat ve svobodném prostředí s velkou odpovědností za výsledek. Zdůraznil nutnost neustálého zkvalitňování služeb a inovací. Jedině tak je podle něj možné dosáhnout progresu firmy. Na závěr setkání představil nyní uskutečňovaný projekt otevření kamenné prodejny v sídle své firmy. Předvedl žákům výrobky 3D tisku firmy 3D Systems, referoval o možnostech využití této technologie na středních školách. Zhotovitel zápisu: Mgr. Andrea Tomečková
100
Datum setkání: 16. dubna 2015 Místo setkání: ZŠ a MŠ Aloise Jiráska Dolní Lutyně, Komenského 1000, příspěvková organizace Studentský minipodnik (škola/název): ZŠ a MŠ Aloise Jiráska Dolní Lutyně, Komenského 1000, Hotel snů a přání Podnikatel/Firma: Marcela Czakanová/Fin offfice s.r.o., Havířov Průběh setkání: Ve čtvrtek 16. dubna 2015 proběhla schůzka s podnikatelkou Marcelou Czakanovou. Paní Czakanová má dlouholeté zkušenosti jako živnostník v oblasti účetnictví. Paní Czakanovou jsme si vybrali z několika důvodů. Jednak je to osoba, kterou dlouhodobě známe, jelikož vede účetní agendu na naší škole, jednak tato oblast podnikání mapuje a přibližuje podstatu podnikání. Paní Czakanová navíc měla možnost srovnání práce zaměstnance firmy, do které nastoupila po absolvování obchodní akademie, a práci OSVČ, kterou vykonává od r. 2004 dosud. Začátek besedy se nesl v duchu zjišťování informací o přístupu jednotlivých žáků k vytvoření minipodniku. Zajímalo ji, proč se žáci přihlásili do tohoto projektu, zda to bylo z důvodů zvědavosti, či z důvodu, že se po absolvování základní školy chtějí hlásit na střední školu, kde se s touto problematikou setkají. Jelikož se jedná většinou o žáky 9. tříd, tak vybírali druhou variantu. Dalším bodem programu bylo srovnání zaměstnaneckého poměru a pozice OSVČ. Paní Czakanová upozornila, že každý člověk si musí uvědomit, co preferuje. Zda si chce odpracovat pevnou pracovní dobu a „mít svůj klid“, ale za cenu toho, že za něj bude rozhodovat někdo jiný, bude mu přidělovat práci, bez možnosti si ji vybírat apod., nebo je pro něj důležitá svoboda, volnost, flexibilita, vlastní rozvržení času. Upozornila rovněž na „úskalí“ samostatného podnikání, které spočívají především ve větší zodpovědnosti, kterou takový člověk na sebe přebírá. Nutná je znalost zákonů a neustálé vzdělávání, aby člověk dokázal ustát konkurenci, s níž se bude stále potýkat. Paní Czakanová také připomněla některé podstatné informace týkající se zahájení podnikání, jako je rozhodnutí, zda chceme být fyzická či právnická osoba, nutnost nechat si vystavit živnostenský list a pokud budeme chtít vytvořit s.r.o., tak se zapsat do obchodního rejstříku na krajském soudu. Upozornila rovněž na nutnost vést si účetní agendu apod. S paní Czakanovu jsme si prošli ukázky účetní dokumentace naší školy, aby žáci získali představu o fungování takového podniku. V další části pak paní Czakanová diskutovala s žáky o práci na jejich minipodniku. Zjišťovala, kdo a jak postupoval při vytváření loga firmy, které je dle jejího názoru podstatnou části prezentace firmy, dále jak vypadají vizitky, jmenovky, co bude obsahovat katalog apod. V závěru jsme se dohodli na další spolupráci při vedení našeho studentského minipodniku. Zhotovitel zápisu: Mgr. Renáta Bečková
101
Datum setkání: 29. dubna 2015 Místo setkání: 4. ZŠ Žďár nad Sázavou Studentský minipodnik (škola/název): 4. ZŠ Žďár nad Sázavou Podnikatel/Firma: Ludmila Fialová - obchod a velkoobchod s nápoji, Žďár nad Sázavou Průběh setkání: Podnikatelka se zmínila o podnikatelské minulosti své rodiny – její dědeček měl ve svém domě na náměstí drogerii. Ta mu byla za socialismu znárodněna. Po revoluci ji získala rodina zpět a začala v obchodě znovu podnikat. Nejdříve si zařídili obchod s potravinami, který byl zpočátku úspěšný (jediný obchod s potravinami v centru města), ale po otevření obchodu Meinl hned za náměstím se přestal vyplácet. Velkým problémem byla krátká doba spotřeby u velké části potravin. Proto změnili sortiment a začali v obchodě prodávat alkohol a dárkové zboží. Současně si zřídili velkosklad v pronajatých prostorách na kraji města. V době, kdy byli nuceni pronájem ukončit, zahájili stavbu vlastních podnikatelských prostor na části své zahrady. Do přízemí byl přestěhován velkosklad a v patře vznikly prostory k pronájmu dalším podnikatelům. Podnik Fialových si udělal dobré jméno maximální péčí o zákazníka. Velkosklad, kromě prodeje nápojů a doplňkového sortimentu (pochutiny, kelímky, tácky…), má k dispozici na zapůjčení dostatek chladících zařízení, zahradního nábytku, slunečníků i sklenic. Nespotřebované a nerozbalené zboží od zákazníka odkoupí zpět. Zaměstnanec velkoskladu ochotně pomáhá zákazníkům vyložit vratné obaly i naložit zboží. V případě požadavků zákazníka Fialovi neváhají objednat i zboží, které se běžně v sortimentu nevyskytuje. Vzhledem k tomu, že celé podnikání mají přímo u svého bydliště, jsou ochotni v případě nutnosti i v době mimo otevírací dobu poskytnout potřebné zboží z velkoskladu. V prodejně alkoholu a dárkového zboží nabízejí i speciální láhve s možností vlastních motivů, balení dárků, poradu při výběru dárků či vína z vinotéky. Paní Fialová se také zmínila o negativních zkušenostech s velkou administrativou, přísnými kontrolami a malou podporou drobných podnikatelů. Nicméně vyjádřila uspokojení, které jí podnikání a spokojení zákazníci přináší. Zhotovitel zápisu: Ing. Alena Nechutová
102
4. Přílohy Příloha č. 1: Logo SM Be Point
103
Příloha č. 2: Školní týmy (SM) s poradkyní pro začínající podnikatele z Komerční banky
104
Příloha č. 3: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova
105
Příloha č. 4: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova
106
Příloha č. 5: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova
107
Příloha č. 6: Fotodokumentace ze Základní školy Opava, Havlíčkova
108
Příloha č. 7: Slogan SM Honey Bees
M
ed, med, medíček, vše pro mlsný jazýček
109
Příloha č. 8: Logo SM Honey Bees
110
Příloha č. 9: Vyhlášená fotosoutěž FOTO SOUTĚŽ Pokud rád/a fotíš, tak tuto zprávu dočti do konce. Soutěž je určená žákům 2. stupně naší školy a jejich učitelům, kteří zašlou svoje fotografie do 6. dubna 2015 na naši adresu:
[email protected]. Nezapomeň napsat svoje jméno a třídu, do které chodíš. Zasílejte fotografie zaměřené na téma:
naše třída i (selfie), děti a jejich svět, moje zvíře, příroda (detaily), naše město a jeho okolí.
Nejhezčí a nejzajímavější fotografie i vyhodnocení soutěže si můžete prohlédnout na stránkách naší školy od 13. dubna. Hodnotit budou žáci SM i učitelé naší školy. Pro výherce budou připraveny sladké ceny. Žáci 8.B „studentský minipodnik Lotto Foto“ Ondřej Peňáz“
111
Příloha č. 10: Otázky pro besedu s podnikatelem NÁVŠTĚVA PODNIKATELE Příklady otázek žáků:
Jaké byly začátky Vašeho podnikání? Jak dlouho svoji práci vykonáváte? Jaké je Vaše vzdělání? Ovlivňovali Vás rodiče? Jaký je Váš průměrný plat? Je vaše práce fyzicky náročná? Jak dlouhá je Vaše pracovní doba? Potřebujete pracovní oděv, pomůcky? Kde např. pracujete mimo tuto budovu? Co musí mít (splnit) podnikatel do začátku podnikání? Co se Vám daří nebo co by se mělo zlepšit?
112
Příloha č. 11: SM Lotto Foto Ondřej Peňáz se svou lektorkou
113
Příloha č. 12: Dotazníkové šetření SM Lotto Foto Ondřej Peňáz DOTAZNÍK 1. Uvítali byste, kdyby v Havlíčkově Brodě byla malá keramická dílna, která by vyráběla a prodávala originální šperky a výrobky z keramiky? A. ano B. ne 2. Měli byste zájem o originální šperky (z plsti, keramiky, smaltované)? A. ano B. ne 3. O jaký druh keramiky byste měli zájem? A. užitková (hrnky, tácky, mísy,…) B. dekorativní 4. Co při nákupu dekorativních předmětů a šperků preferujete (můžete uvést více odpovědí)? A. originalitu B. kvalitu C. cenu 5. Kde raději kupujete šperky a dekorativní předměty? A. na internetu B. v obchodě, kde si zboží mohu prohlédnout, osahat, vyzkoušet C. jinde (uveďte prosím kde) D. nekupuji je
114
Příloha č. 13: SM Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova
115
Příloha č. 14: SM Matěj Marek – Manufaktura Wolkerova
116
Příloha č. 15: Nabídka zájezdu SM
117
Příloha č. 16: SM – cestovní kancelář - založení
118
Příloha č. 17: Slogan SM Perníčky pana Sladkého
Dej si u nás perníček, budeš šťastný človíček.
Příloha č. 18: Logo SM Perníčky pana Sladkého
Příloha č. 19: SM Perníčky pana Sladkého – anketa z 2. 3. 2015 Místo: Ostrava-Poruba, Hlavní třída – okolí pošty a obchodů 1. Líbila by se Vám firma vyrábějícími perníčky v Porubě? A. ANO B. NE 2. Využili byste tyto služby? A. ANO B. NE 3. Znáte nějakou firmu, které by se naše výrobky podobaly? A. ANO B. NE
119
Příloha č. 20: Pracovní list – tvorba vizitek od ing. Bouchnerové
120
Příloha č. 21: Faktura od ing. Bouchnerové
121
Příloha č. 22: Doporučená organizační struktura od ing. Bouchnerové
122
Příloha č. 23: Návštěva žáků SM na živnostenském úřadě od ing. Mrázové
123
Příloha č. 24: Ukázkový výpis z Živnostenského rejstříku od ing. Mrázové Živnostenský úřad Havlíčkův Brod VÝPIS Z ŽIVNOSTENSKÉHO REJSTŘÍKU Firma:
Laser Game HB, s. r. o.
IČ:
123 456 78
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Odpovědný zástupce:
není ustanoven
Živnostenské oprávnění č. 1: Předmět podnikání: Obory činnosti:
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona: 48. 59. 68. 73.
Velkoobchod a maloobchod Pronájem a půjčování věcí movitých Fotografické služby Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení
Příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. – živnosti řemeslné, část C: Hostinská činnost Vznik živnostenského oprávnění dne: 4. 12. 2014 Doba trvání živnostenského oprávnění: na dobu neurčitou Provozovna: V Sadech 123, Havlíčkův Brod, 580 02 Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání živnostenskému úřadu do 15 dnů od jeho doručení. V Havlíčkově Brodě dne: 4. 12. 2014 Za správnost vyhotovení:
Ing. Eva Nová
124
Příloha č. 25: Ukázka manuálu od ing. Nechutové – tvorba vizitky
Vizitky Vizitka slouží při komunikaci firmy s obchodními partnery, zákazníky, veřejností apod. Jsou na ní uvedeny všechny důležité kontakty, které o podniku vnější prostředí potřebuje. Má být správně vyřešená po stránce formální i estetické. Rozměry vizitky: DOPORUČENÉ – 9 cm x 5 cm. Obsah vizitky: název firmy, logo, činnost firmy, adresa (sídlo), telefon, fax, e-mail, web -
je třeba dodržet jednotné dobře čitelné písmo pozadí by mělo být jednobarevné a takové, aby byl text dobře čitelný na první pohled (pozadí a písmo musí být dostatečně kontrastní)
125
Příloha č. 26: Zpětná vazba z výuky pomocí pracovních listů v tercii na GOA Orlová
126
Příloha č. 27: Pracovní list od ing. Palové
127
Příloha č. 28: Manuál na zpracování podnikatelského záměru od ing. Wasserbauerové
128
Příloha č. 29: Schůzka s podnikatelem ZŠ Konečná
129
Příloha č. 30: Návštěva firmy - maloobchodu žáky SM
130
Příloha č. 31: Kodex firmy Spider, s.r.o., podnikatele pana Dvořáka od ing. Mrázové
131
